Integrované nástroje rozvoje území

Ing. Jan Binek, Ph.D.

Regionální rozvoj a praxe

Přednáška č. 4.0

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Navazující magisterský studijní obor Regionální geografie

HLAVNÍ BODY

Detailní seznámení se s integrovanými nástroji:

Co to je?

Proč to je?

Jak se to realizuje?

Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP) – územní dimenze v oblasti vzdělávání.

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL) – zesílená územní dimenze v sociální oblasti (vedle ORP s výskytem sociálně vyloučené lokality).

2

Integrované přístupy byly uplatňovány zejména iniciativami EU na podporu rozvoje měst, např. URBAN /1994–2013/, URBACT /2002–2013/.

Nařízení EP a Rady (ES) č. 1083/2006 obsahuje opatření prosazující integrovaný územní rozvoj a podporu meziregionální spolupráce. Užit pojem integrovaný plán udržitelného rozvoje měst.

Základní doporučované rysy integrovaných strategií definuje Lipská charta o udržitelných evropských městech z roku 2007. V rámci města by měla být věnována zvláštní pozornost deprivovaným nebo upadajícím čtvrtím.

Rámec integrovaných nástrojů (definice a cíle ITI a CLLD) pro období 2014–2020 stanoví Nařízení EP a Rady (ES) č. 1303/2013.

Konkrétní přístup rozpracován v dohodách o partnerství s jednotlivými státy.

VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V EU

Spojeny především s využíváním fondů EU.

Výslovně nadefinovány až pro období 2014–2020, jsou ale zmiňovány již v prvním období 2004–2006 po vstupu ČR do EU:

Společný regionální operační program (SROP) – uplatnění v prioritě 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, součást opatření 2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst.

SROP – Integrované plány cestovního ruchu byly specifickým nástrojem používaným v prioritě 4 – Rozvoj cestovního ruchu.

OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) –podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova – podpora pilotních integrovaných územních strategií rozvoje venkova připravených místními akčními skupinami (10 MAS).

VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V ČR (I)

2007–2013: Koncept integrovaných přístupů v řadě operačních programů. Do praxe ve větší míře dostaly pouze integrované plány rozvoje měst a místní rozvojové strategie místních akčních skupin.

Integrované plány rozvoje měst (IPRM) – uplatnění v regionálních operačních programech (ROP) a tematických operačních programech a dále také v rámci Integrovaného operačního programu (IOP).

regenerace a revitalizace brownfields,

revitalizace specifických městských zón,

modernizace veřejných prostranství,

rozvoj infrastruktury v oblasti školství a vzdělávání,

rozvoj infrastruktury zdravotní péče,

posilování sociální soudržnosti, kvality života, zdraví městského obyvatelstva.

VÝVOJ INTEGROVANÝCH PŘÍSTUPŮ V ČR (II)

IRPM byly určeny pro regionální centra daných regionů soudržnosti (v praxi většinou krajská města), v některých regionálních operačních programech i pro menší města.

Města se schváleným IPRM v období 2007–2013

VYUŽITÍ IPRM 2007–2013

.

POZITIVA A NEGATIVA IPRM

Pozitiva IPRM Negativa IPRM

snaha o uplatnění „vyšší úrovně“ strategického plánování

pokus o hledání vhodných synergií

možnost využití větších objemových finančních rámců na řešení potřebné infrastruktury

posílení partnerství ve městech

obsahové zaměření strategií pouze na problémy řešené na katastrálním území samotného města nebo v rámci vymezené zóny

menší provázanost ROP a IOP s ostatními operačními programy

málo účinná bonifikace projektů IPRM v dalších OP

vysoké nároky na administrativní zabezpečení

nejasná závaznost a malá účinnost smlouvy mezi předkladatelem IPRM a řídicím orgánem

Slouží k provázanějšímu rozvoji městských i venkovských regionů.

Integrovaný přístup = věcná (provázané tematické/sektorové intervence), územní (realizace intervencí ve spojitém území) a časová (sladění návazností intervencí) provázanost intervencí realizovaných na základě integrované strategie rozvoje území.

ČR má pro období EU 2014–2020 tři integrované nástroje:

• Integrované územní investice (ITI)

• Integrované plány rozvoje území (IPRÚ)

• Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD)

Způsob jejich užití je zakotven v Metodickém pokynu pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2014–2020 (MPIN) (schválen usnesením vlády ČR č. 682 ze dne 27. srpna 2014, resp. verze 2 z vydané 10. listopadu 2015).

8

INTEGROVANÉ NÁSTROJE 2014–2020

VYUŽITÍ ITI A CLLD VE VYBRANÝCH STÁTECH EU

DoP = Dohoda o partnerství

* Bylo již uplatňováno i v předchozím období jako tzv. Local Enterprise Partnership (LEP). Formální označení ITI není používáno.

Stát Schválení

DoP EK ITI CLLD

Financování

ERDF ESF EAFRD

ITI CLLD ITI CLLD ITI CLLD

ČR 26. 8. 2014 ANO ANO x x x x x

SR 20. 6. 2014 ANO ANO x x x x

Polsko 21. 5. 2014 ANO ANO x x x x x

Německo 15. 8. 2014 soubor regionálních programů

Rakousko 17. 10. 2014 NE ANO x x

Španělsko 4. 11. 2014 NE ANO x x x

Francie 8. 8. 2014 soubor regionálních programů

Anglie 15. 10. 2014 ANO* ANO x x x x x x

Irsko 18. 11. 2014 NE ANO x

ÚZEMNÍ DIMENZE

Dohoda o partnerství: „Je chápána jako možnost koncentrovat prostředky z programů ESI fondů ve specifických typech území podporující jednak konkurenceschopnost (v závislosti na rozvojový potenciál) ČR a také zohledňující požadavek na vyrovnávání územních disparit (ve vztahu k vnitřní diferenciaci území a koncentraci problémů ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru). Územní zaměření intervencí v programech financovaných z ESI fondů bude respektovat specifická hlediska.“

Zakotvena v jednotlivých operačních programech, které se promítají do Národního dokumentu k územní dimenzi (NDÚD).

ÚZEMNÍ DIMENZE

REGIONÁLNÍ A NÁRODNÍ STÁLÁ KONFERENCE

Pro lepší identifikaci potřeb území a zajištění propojenosti s řídícími orgány (ŘO) byly vytvořeny komunikační platformy:

Na krajské úrovni Regionální stálá konference (RSK).

Na celostátní úrovni Národní stálá konference (NSK).

Nástrojem pro výměnu informací regionální akční plány krajů (viz přednáška 1. 3.)

KOORDINACE ÚZEMNÍ DIMENZE

.

regionální úroveň národní úroveň

Systém stálých konferencí

Rada vlády pro ESI fondy

Předseda vlády,

ministři (MMR, MF,

MPO, MŠMT, MD, MŽP,

MPSV, MZe), primátor hl.

m. Prahy

Rezortní tematické pracovní skupiny

s územním průmětem

Národní stálá

konference MMR (ORP, NOK), ŘO,

věcní garanti, ASZ, AK ČR, SMO ČR, NS

MAS, SMS ČR

Regionální stálá

konference Kraj, nositelé IN, střední a malá města,

SMS ČR, SPOV, KS MAS,

manažer RIS3, KHK, NNO, VŠ,

ASZ, KÚP

Komora ITI a IPRÚ

Nositelé ITI, IPRÚ,

relevantní ŘO,

SMO ČR, ASZ, MMR

(ORP)

Komora regionální Zástupci 13

RSK, relevantní ŘO, AK ČR,

SMO ČR, NS MAS, SMS ČR,

ASZ, MMR (ORP)

Využití RSK při řízení

územní dimenze

OP

Rada na pracovní úrovni

MMR, ÚV, Rady vlády, ministerstva,

HMP, AK ČR, SMO ČR, NS MAS, NNO, ASZ, ČSÚ, HK ČR, AK ČR, ÚOHS,

TAČR, VOP, SOCR aj.

Operativní pracovní skupina pro integrované nástroje a území

dimenzi ŘO, MMR,

vybraní zástupci ITI/IPRÚ

Operativní pracovní

skupina pro CLLD

ŘO, MMR, vybraní

zástupci CLLD

Operativní pracovní skupina

Regionálních stálých

konferencí ŘO, MMR, vybraní

zástupci RSK

PS Zaměst-nanci

PS Vzdělávání

Další pracovní skupiny

Komora CLLD

Zástupci KS MAS,

relevantní ŘO, NS

MAS, SMS ČR, ASZ,

MMR (ORP)

OPERAČNÍ PROGRAMY ČR 2014–2020

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

OP Zaměstnanost (OP Z)

OP Doprava (OP D)

OP Životní prostředí (OP ŽP)

Integrovaný regionální operační program (IROP)

OP Praha – pól růstu (OP PPR)

OP Technická pomoc (OP TP)

Program rozvoje venkova 2014–2020 (PRV)

OP Rybářství (OP R)

OP Evropská územní spolupráce (přeshraniční, nadnárodní, meziregionální spolupráce)

15 Regionální rozvoj a praxe

IN 2014–2020: TYPY ÚZEMÍ A VAZBA NA OP

.

Typ

nástroje

Typ území navržený pro jejich

implementaci

Operačního programy,

z nichž je nástroj

financován

ITI Metropolitní oblasti a aglomerace (nad

300 tis. obyvatel)

IROP, OP D, OP VVV, OP

PIK, OP Z, OP ŽP, OP PPR

IPRÚ

Ostatní významné aglomerace (krajská

centra + statutární město Mladá Boleslav

se svým zázemím)

IROP, OP D, OP Z

CLLD

Venkovská území s přesahem do

městských regionů dle platné definice

územní působnosti MAS a kvalitativního

vymezení PRV. Důraz na periferní území

s přesahem do území stabilizovaných a

částečně do rozvojových.

IROP, OP Z, OP ŽP, PRV

FINANČNÍ ALOKACE ALOKACE NA INTEGROVANÉ NÁSTROJE DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

.

ÚZEMNÍ DIMENZE PRO ROZVOJ MĚST A JEJICH ZÁZEMÍ (ITI+IPRÚ)

OP Doprava: veřejná doprava (SC 1.4), telematika, bezpečnost dopravy (SC 2.3)

OP VVV: SC 1.1; 1.2; 1.3; 2.1; 2.2; 2.3; 2.4; 2.5

OP PIK: 1.1; 1.2; 2.1; 4.2; 2.2; 2.3; 2.4; 3.5.

IROP: silnice II. a III. třídy (SC 1.1), cyklostezky za prací (SC 1.2), sociální služby (SC 2.1), sociální podnikání (SC 2.2), vzdělávání a celoživotní učení (SC 2.4), kulturní památky (SC 3.1)

OP ŽP: teoreticky hodně ale žalostná alokace

OP ZAM: 1.1.1; 2.1.1

Podrobnosti – viz příslušné OP a NDÚD.

ÚZEMNÍ DIMENZE PRO ROZVOJ VENKOVA (CLLD)

IROP 4.1 1.2; 1.3; 2.1; 2.2; 2.3; 2.4; 3.1; 3.3

OPZ 2.3.1

OP ŽP (4.2; 4.3): výsadba lesů, likvidace bolševníku a křídlatky

PRV (19): viz operace 19.2.1 19.3.1 v dokumentu PRV, články odkazují na články Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1305/2013.

Domácí úkol z 1. 3. 2017:

Vyhledat si a prostudovat

libovolnou strategii ITI

a libovolnou strategii CLLD MAS.

OTÁZKY:

Jak hodnotíte strukturu strategie?

Jak hodnotíte kvalitu zpracování strategie?

Co konkrétně vás nejvíce zaujalo?

CO VÁS ZAUJALO NA INTEGROVANÝCH STRATEGIÍCH?

Vymezení území – stanoví nositelé nástroje (nositelé IN).

Zpracování integrované strategie, v níž je zakotven způsob uplatnění nástroje.

Hodnocení a schválení integrované strategie MMR a řídícími orgány (ŘO) operačních programů.

Realizace projektových výzev (výzvu schválí ŘO, nositel IN vybírá projekty, kontroluje realizaci).

Podávání zpráv o plnění integrované strategie.

21

POSTUP UPLATNĚNÍ INTEGROVANÉHO NÁSTROJE

22

ÚZEMÍ ITI A IPRÚ

INTEGROVANÉ ÚZEMNÍ INVESTICE (ITI)

Metropolitní oblasti celostátního významu (území s koncentrací více než 300 000 obyvatel): Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Olomouc, Hradecko-Pardubická – celkem 7.

Hlavními tématy řešenými v rámci nástroje ITI jsou:

Doprava

Trh práce

Propojení výzkumných kapacit a aplikace jejich výstupů do praxe

Inovace a podnikání

Oblast životního prostředí včetně technické infrastruktury

Veřejné služby (sociální, zdravotní a vzdělávací)

ITI a IPRÚ využily pro vymezení vlastní metodiky

VYMEZENÍ ÚZEMÍ ITI (I) Praha: Užití dat od mobilních operátorů, dojížďka do zaměstnání

a do škol, rezidenční suburbanizace (počet přistěhovalých, počet dokončených bytů, počet obyvatel), omezení na SO ORP.

Brno: Pracovní vazby, ,vyjížďka za prací do Brna, časová dostupnost Brna veřejnou hromadnou dopravou, Počet spojů veřejné hromadné dopravy do Brna, časová dostupnost Brna individuální automobilovou dopravou, podíl dětí ve věku 6–14 let vyjíždějících do ZŠ v Brně, počet významných proudů dojížďky do škol (mimo základních)

Olomouc: Tříjádrová aglomerace (Prostějov, Přerov), dojížďka pracujících, časová dostupnost osobním automobilem, vzdělanostní struktura obyvatelstva, analýza zaměstnanosti v high-tech sektorech.

OLOMOUCKÁ AGLOMERACE (= ZÓNY A + B)

.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ ITI (II) Ostrava: Na základě expertního posouzení (dojížďka do

zaměstnání, syntetický ukazatel vzdělanosti, podíl zaměstnaných v high-tech průmyslu a službách), devítijádrové území (Ostrava, Karviná, Havířov, Opava, Frýdek-Místek, Třinec, Kopřivnice, Nový Jičín, Příbor), denní pracovní migranti, nespojité území spojeno.

Plzeň: Bylo zváženo 8 demografických, 3 ekonomické, 5 územně technických a 3 ukazatele dopravní struktury

Ústecko-chomutovská aglomerace: Hustota zalidnění a zóna rezidenční suburbanizace (intenzita bytové výstavby a podíl migrantů), povrchové doly, významné průmyslové podniky, páteřní dopravní vztahy

Hradecko-pardubická aglomerace: Vyjížďka do zaměstnání a do škol, administrativní hranice okresů

INTEGROVANÉ PLÁNY ROZVOJE ÚZEMÍ (IPRÚ)

Nástroj pro udržitelný rozvoj regionálních pólů růstu (aglomerace 100 000 a více)

České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Mladá Boleslav, Zlín, Liberec-Jablonec nad Nisou – celkem 6

Krajská města + Mladá Boleslav

Témata rozvoje:

Veřejné služby (hlavně sociální)

Vzdělávání a trh práce

Dopravní obslužnost

VYMEZENÍ ÚZEMÍ IPRÚ

České Budějovice: Správní obvod ORP České Budějovice

Jihlava: Pracovní vztahy, podíl ekonomicky aktivních vyjíždějících za prací

do Jihlavy, časová dostupnost Jihlavy veřejnou hromadnou dopravou, počet spojů veřejné hromadné dopravy do Jihlavy, časová dostupnost Jihlavy individuální automobilovou dopravou, podíl dětí ve věku 6–14 let vyjíždějících do ZŠ v Jihlavě, počet významných proudů dojížďky do škol

Karlovy Vary: 25 sociodemografických a ekonomických charakteristik,

které byly srovnány s dojížďkou do zaměstnání, složitě vymezené území bylo uměle oříznuto na základě Politiky územního rozvoje z roku 2008 a ZÚR Karlovarského kraje 2010. Bez vysvětlení přidán Nejdek.

Mladá Boleslav: Sousední obce a obce na silnici č. I/16 + obec Rokytec

Zlín: Vymezení na základě problémových a rozvojových oblastí

Liberecko- Jablonecká aglomerace: 16 dílčích demografických,

ekonomických a územně technických ukazatelů, intenzita osobní a nákladní dopravy, dojížďka do zaměstnání a škol, síť IDS.

29

Struktura strategie ITI/IPRÚ

Popis území a zdůvodnění jeho výběru

• Socio-ekonomická analýza

• Analýza stakeholderů

• Analýza problémů a potřeb

• SWOT analýza

Analytická část

• Stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření

• Koincidenční matice

• Vazba na horizontální témata

• Vazba na strategické dokumenty

Strategická část

• Popis řízení včetně řídící a realizační struktury a komunikace nositele IN

• Popis realizace partnerné spolupráce

• Monitorování a hodnocení plnění strategie

Implementační část

• Finanční plán a indikátory

• SEA hodnocení

• Mapa území

• Analýza rizik

• Seznam obcí aglomerace

• Doklad o schválení strategie zastupitelstvem nositele

• Vzor Statutu a Jednacího řádu ŘV

• Vzor Statutu a Jednacího řádu PS ŘV

• Čestné prohlášení

Přílohy

KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ = CLLD

Nástroj určený pro venkovská území, město nesmí mít více než 25 000 obyvatel, území musí mít 10 000–100 000 obyvatel

Realizován přes místní akční skupiny

Velká část MAS fungovala již v minulém programovém období (LEADER), připojeni obcí, vznik nových MAS

Partnerství veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru

K 11. 11. 2016 Národní síť MAS ČR evidovala 180 MAS.

Realizace CLLD zpracována ve strategii CLLD pro území MAS

31

ÚZEMNÍ POKRYTÍ MAS

PRINCIPY METODY CLLD

Teritoriální přístup

Přístup zespodu nahoru

Místní veřejno-soukromá partnerství

Inovativní přístup

Integrovaný a multisektorový přístup

Decentralizovaná administrace

Síťování

Spolupráce

TÉMATA PRO MAS FINANCOVANÁ PŘES CLLD

Rozvoj lokální ekonomiky: investice do zemědělství a lesnictví, nezemědělských mikropodniků a malých podniků a sociálního podnikání.

Řešení problémů nezaměstnanosti a sociálního začleňovaní.

Realizace opatření na zvýšení podílu udržitelných forem dopravy, zejména cyklodopravy do škol a do zaměstnání.

Komplexní řešeni zvýšení bezpečnosti dopravy.

Deinstitucionalizace peče o zdraví formou terénních sociálních služeb.

Zvýšení kvality a dostupnosti vzdělávání a celoživotního učení v oblasti klíčových kompetencí (přírodovědné a technické obory).

Zefektivnění prezentace a posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví.

Možnost pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje.

U vybraných MAS, na jejichž území se rozkládají chráněná území, odstranění nepůvodních druhů (křídlatka a bolševník) a výsadba dřevin.

34

Struktura strategie

CLLD území MAS

Popis území a zdůvodnění jeho výběru

• Socioekonomická analýza

• SWOT analýza

• Analýza problémů a potřeb

Analytická část

• Stanovení vize, strategických cílů, specifických cílů a opatření

• Popis integrovaných a inovativních rysů strategie a hierarchie cílů, včetně jasných a měřitelných cílů pro výstupy a výsledky

• Vazba na strategické dokumenty

• Akční plán obsahující popis programových rámců

• Vazba na horizontální témata

Strategická část

• Popis řízení včetně řídící a realizační struktury MAS

• Popis administrativních postupů pro vyhlašování výzev MAS, hodnocení a výběr projektů s uvedením plánované personální kapacity

• Popis animačních aktivit

• Popis spolupráce mezi MAS na národní a mezinárodní úrovni a přeshraniční spolupráce

• Popis zvláštních opatření pro hodnocení

Implementační část

• Finanční plán a indikátory pro programované rámce

• Mapa území a seznam obcí

• Popis postupu zapojení komunity do vypracování strategie

• Analýza rizik

• Čestné prohlášení

Přílohy

STRUKTURA OPATŘENÍ PROGRAMOVÉHO RÁMCE (IROP)

Specifický cíl strategie

Název opatření

Vazba na specifický cíl IROP

Popis opatření – cíl opatření a zdůvodnění potřeb

Typy (témata) projektů

Příjemci podpory – možní příjemci dotace.

Minimální a maximální výše způsobilých výdajů:

Principy preferenčních kritérií (konkrétní kritéria budou stanovena až ve výzvě MAS)

Výsledky – Indikátory a jejich hodnoty

MOŽNÁ STRUKTURA STRATEGICKÉ ČÁSTI SCLLD

Priorita Priorita

Priorita

Vize

Strategický cíl (indikátory SC)

Opatření CLLD

indikátory dle NČI

Opatření indikátory

Obecná struktura strategické části

Specifický cíl

Specifický cíl

Specifický cíl

Opatření CLLD

indikátory dle NČI

Opatření indikátory

Opatření CLLD

indikátory dle NČI

Opatření indikátory

Opatření indikátory

Finanční a časový plán

Strategický cíl (indikátory SC)

Priorita

Akční plán pro vlastní zdroje

Individuální projekty z OP

KRITÉRIA HODNOCENÍ SCLLD (I) Kritéria formálních náležitostí

1. Odpovídá struktura SCLLD požadavkům definovaným v MPIN?

2. Byly dodány všechny povinné přílohy?

3. Obsahují povinné přílohy požadované náležitosti definované v MPIN?

Kritéria přijatelnosti

1. Je území vymezeno na základě statisticky podložených charakteristik?

2. Vychází SWOT analýza ze socioekonomické analýzy?

3. Vychází analýza potřeb ze socioekonomické analýzy?

4. Představuje SWOT analýza a analýza potřeb východisko pro strategickou část?

5. Obsahuje SCLLD popis takových opatření, která jsou vzájemně integrovaná?

6. Má MAS popsány používané komunikační a animační aktivity?

7. Vyplývá z nastavených postupů, že jsou transparentní?

8. Odpovídají údaje vč. orgánů MAS v SCLLD údajům v žádosti o standardizaci?

9. Je v implementační části popsaná organizace řízení integrovaného nástroje ve fázi tvorby i realizace strategie (rozdělení rolí a kompetencí apod.)?

KRITÉRIA HODNOCENÍ SCLLD (II)

Kritéria přijatelnosti

10. Jsou definovány postupy administrace projektů konečných žadatelů?

11. Odpovídá vymezení zájmových skupin zaměření SCLLD?

12. Jsou zastoupeny všechny významné zájmové skupiny ve vztahu k zaměření SCLLD?

13. Je v implementační části popsán způsob monitoringu a vyhodnocování plnění integrované strategie?

14. Jsou v analýze rizik jednoznačně popsána rizika ohrožující realizaci strategie?

15. Jsou v analýze rizik popsána opatření k řízení identifikovaných rizik?

16. Jsou principy pro určení preferenčních kritérií v souladu se zaměřením integrované strategie CLLD?

.

STAV HODNOCENÍ STRATEGIÍ CLLD K 24. 2. 2017

STAV HODNOCENÍ STRATEGIÍ CLLD K 24. 2. 2017

ÚKOLY MAS VE VZTAHU K SCLLD Zpracování strategie komunitně vedeného místního rozvoje (SCLLD).

Propagace SCLLD, informování o SCLLD.

Vypracování nediskriminačního a transparentního výběrového řízení a objektivních preferenčních kritérií pro výběr projektů.

Příprava a zveřejňování výzev na úrovni MAS k podávání žádostí o podporu.

Výběr projektů k realizaci v souladu se SCLLD a stanovení výše podpory.

Přijímání a hodnocení žádostí o podporu.

Zajištění administrace SCLLD a projektů vybraných k realizaci v rámci jednotlivých programů – Sledování plnění SCLLD a podpořených projektů (evaluace).

Realizace animačních aktivit směřujících k naplňování SCLLD – Podpora potenciálních příjemců v rozvíjení projektových záměrů a přípravě žádostí směřujících k naplňování SCLLD

Koordinace aktivit místních aktérů směřujících k naplňování SCLLD.

POSTUPY PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV A ADMINISTRACI PROJEKTŮ (I)

Řídící orgán OP (ŘO) vyhlásí průběžnou výzvu na předkládání žádostí o podporu v rámci CLLD, ve které může stanovit určité společné prvky výzev MAS, postupů a hodnotících kritérií (principy pro tvorbu hodnoticích kritérií, případně vylučovací kritéria zajišťující soulad s programem).

MAS připraví výzvu MAS k předkládání žádostí o podporu v rámci své SCLLD a předloží ji ke schválení ŘO (respektive platební agentuře Státního zemědělského intervenčního fondu = SZIF).

ŘO, resp. platební agentura SZIF si stanoví rozsah údajů výzvy MAS, které podléhají schválení. ŘO má právo ve výzvě ŘO stanovit některá kritéria pro hodnocení a výběr projektů jako povinná, dále může stanovit kritéria doporučující.

V rámci výzvy MAS je uveden přesný popis způsobu výběru projektů a v případě PRV je také vymezena alokace na jednotlivé Fiche SCLLD vyhlášené výzvy MAS. Výzva rovněž obsahuje kritéria pro hodnocení a výběr projektů stanovená s důrazem na soulad projektu s SCLLD a příslušným programem a v souladu s principy pro určení preferenčních kritérií MAS v SCLLD

MAS vyhlásí výzvu MAS na předkládání žádostí o podporu v rámci specifické výzvy ŘO. MAS výzvu vyhlašuje prostřednictvím MS2014+ (v případě PRV prostřednictvím IS SZIF) a na svém webu.

Žádosti o podporu jsou vkládány prostřednictvím MS2014+, v případě PRV prostřednictvím IS SZIF.

Příjem projektů Kanceláří MAS, ke každému projektu bude uvedeno registrační číslo.

POSTUPY PRO VYHLAŠOVÁNÍ VÝZEV A ADMINISTRACI PROJEKTŮ (II)

MAS provede výběr projektů – výše jejich podpory nesmí překročit maximální procentuální výši podpory projektů stanovenou na výzvě ŘO, výši podpory projektu může snížit na úrovni výzvy MAS.

MAS postoupí vybrané projekty ŘO (respektive platební agentuře SZIF v případě PRV) k závěrečnému ověření jejich způsobilosti před schválením.

ŘO (respektive platební agentura SZIF v případě PRV) provádí kontrolu způsobilosti projektů a ověření administrativní kontroly.

ŘO (respektive platební agentura SZIF v případě PRV) schválí způsobilé projekty, v pořadí a ve výši podpory schválené MAS k realizaci (ŘO/platební SZIF může schválenou výši podpory snížit, pokud o to požádá žadatel, nebo nebudou požadované výdaje způsobilé v plné výši).

Je vydán právní akt o poskytnutí/převodu podpory ze strany ŘO programu, platební agentury SZIF v případě PRV, nebo oprávněného zprostředkujícího subjektu.

Projekty budou vyvěšeny na webové stránce MAS.

Klíčové projekty MAS jsou administrovány v souladu s postupem pro administraci klíčových projektů MAS popsaným v implementační části SCLLD a rovněž v souladu s pravidly stanovenými v řídicí dokumentaci příslušného programu. MAS musí zajistit dodržení transparentních a nediskriminačních postupů hodnocení a výběru projektů.

DOPORUČENÍ GaREP KE ZLEPŠENÍ UPLATNĚNÍ INTEGROVANÝCH NÁSTROJŮ

Plán rozvoje aglomerace v návaznosti na strategii ITI/IPRÚ (doplnění Strategie ITI/IPRÚ)

Akční plán SCLLD pro vlastní zdroje z území MAS

Plán společných aktivit svazku obcí ve vazbě na SCLLD

Viz METODIKA pro zlepšení komplexních podmínek realizace společných rozvojových aktivit a projektů obcí a měst a zvýšení efektivity jejich spolupráce (certifikovaná metodika MMR 009/2015, výstup projektu č. TD020018)

AKČNÍ PLÁN SCLLD PRO VLASTNÍ ZDROJE MAS

Volitelná část SCLLD, resp. plán na SCLLD volně navazující.

Byl zmiňován pouze v Manuálu (Metodice) SCLLD, nicméně jde o dokument s velkým potenciálem.

Opatření financovaná formou CLLD mají poměrně přesně vymezený obsah i procesy s nimi spojené.

Opatření v akčním plánu pro vlastní zdroje jsou velkou výzvou pro spolupráci všech aktérů na území MAS a minimálně pro koordinaci rozvojových aktivit → posílení animační role MAS.

AKČNÍ PLÁN SCLLD – POSTUP

1. Specifikace „ostatních“ opatření v SCLLD – zejména rozlišení, které typy subjektů budou realizátory

2. Seskupení témat podle (převažujících) realizátorů (podle kompetencí)

3. Konkretizace rozvojových aktivit potenciálních realizátorů

4. Návrh společných aktivit a financování jejich činnosti

PLÁN SPOLEČNÝCH AKTIVIT SVAZKŮ OBCÍ VE VAZBĚ NA SCLLD

= Minimalistická verze rozvojové koncepce svazku obcí.

Za situace, kdy je území svazků detailně zanalyzováno v rámci SCLLD, tak není nezbytné znovu analyzovat. Klíčové je domluvit se na obsahu spolupráce.

Musí obsahovat následující informace:

vize spolupráce obcí (proč spolupracují, čeho by chtěli společně dosáhnout, jaké hlavní problémy chtějí vyřešit),

typy činností svazku, témata činnosti a konkrétní projekty/činnosti včetně zodpovědností za jejich realizaci,

specifikace fungování svazku.

PLÁN SPOLEČNÝCH AKTIVIT – POSTUP TVORBY

1. Stanovení základní představy o fungování a zaměření svazku obcí

2. Výběr z opatření SCLLD MAS, která se potkávají s dohodnutým zaměřením spolupráce

3. Doplnění dalších specifických opatření

4. Konkretizace opatření – Návrh konkrétních projektů / činností a způsobů (finance, odpovědnosti…)

5. Rozpis konkrétních kroků minimálně na nejbližšího půl roku

UŽITEČNÉ MATERIÁLY

Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoje určené místním aktérům (verze 2, srpen 2014, překlad textu EK) http://nsmascr.cz/content/uploads/2014/09/guidance_clld_local_actors_cs.pdf

Manuál pro integrované územní investice: ITI (Zpracovatel MEPCO ve spolupráci se SMO ČR) – řada využitelných postupů (struktura strategií ITI a CLLD je obdobná) http://www.smocr.cz/data/fileBank/f9454283-3c85-4997-858f-20ff3f735c3f.pdf

Nový koncepční nástroj na zlepšování podmínek pro předškolní a základní vzdělávání na úrovni správních obvodů ORP.

Nositeli, tj. tvůrci a garanty, jsou MAS, ORP či mikroregiony.

MAP je podmínkou pro čerpání dotací z IROP, postupně bude nezbytné, aby v něm byly všechny záměry, které žádají o dotaci.

Na zpracování „dokumentů“ MAP naváží projekty MAP II, v rámci nichž budou realizovány plánované aktivity.

Cíle MAP – shodnout se na prioritách a připravit akční plán:

Zkoordinovat investice do školství v SO ORP.

Zkvalitnit vzdělávací procesy.

Rozvinout spolupráci a vzájemnou podporu škol.

MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁNY ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ (MAP)

.

NOSITELÉ MAP

Aktivita 0 – Příprava

Aktivita 1 – Akční plánování

Podaktivita A) Rozvoj partnerství

Podaktivita B) Dohoda o prioritách

Podaktivita C) Akční plánování

Podaktivita D) Budování znalostních kapacit

Aktivita 2 – Realizace plánu

Aktivita 3 – Evaluace plánu

Aktivita 4 – Řízení MAP

PROCESNÍ AKTIVITY PŘI PŘÍPRAVĚ A REALIZACI MAP (dle Postupů zpracování MAP – Příloha č. 2 výzvy k

předkládání projektů MAP)

1. Úvod

2. Manažerský souhrn

3. Analytická část

3.1 Obecná část analýzy (popis území, vzdělávacích organizací…)

3.2 Specifická část analýzy (popis témat k řešení, aktérů, rizik…)

3.3 Východiska pro strategickou část (klíčové problémy, SWOT-3)

4. Strategická část – strategický rámec priorit MAP do r. 2023

5. Akční plán

6. Implementační část

NÁVODNÁ STRUKTURA MAP

Řídící výbor jako hlavní schvalující orgán

Setkání a diskuze:

Ředitelé škol

Zástupci organizací neformálního vzdělávání

Zřizovatelé škol

Rodiče…

Dotazníková šetření:

MŠMT

Informace o situaci ve školách

Konkrétní plány škol

Kvalitu významně ovlivňuje zapojení expertů na vzdělávání

HLAVNÍ PRVKY ZPRACOVÁNÍ MAP

LOGIKA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP

povinná témata doporučená témata

volitelná témata

VIZE

STRATEGICKÉ CÍLE

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY

AKČNÍ PLÁN: OPATŘENÍ – aktivity škol, spolupráce, infrastruktura

STRUKTURA STRATEGICKÉHO RÁMCE MAP TIŠNOV

1. Vize

2. Popis zapojení aktérů

3. Popis priorit a cílů

4. Vazby cílů MAP na opatření

5. Prioritizace projektových záměrů při posouzení souladu pro intervence z IROP a OP VVV

6. Prioritizace ostatních investičních projektových záměrů bez přímé vazby na IROP a OP VVV

7. Prioritizace projekt. záměrů realizovaných pomocí šablon OP VVV

8. Prioritizace neinvestičních projekt. záměrů mimo šablony OP VVV

Povinná opatření

Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost – inkluze – kvalita

Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem

Doporučená opatření

Rozvoj podnikavosti a iniciativy dětí a žáků

Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky „STEM“, což zahrnuje i EVVO, nově se do této oblasti zahrnuje i umělecká tvorba a užívá se zkratky „STEAM“).

Kariérové poradenství v základních školách

Průřezová a volitelná opatření

„TEMATICKÁ“ OPATŘENÍ MAP

MAP ORP TIŠNOV – UKÁZKA CÍLŮ A PRIORIT

Strategický cíl Priority

1.1 Posílit individuální přístup k potřebám dětí a žáků a zvýšit

jejich vnitřní motivaci ke vzdělávání (obecná didaktika)

Uplatňování nových výukových přístupů a metod

Rozvinutí diagnostiky a poradenství pro děti a žáky

1.2: Zkvalitnit proces vzdělávání a rozvinout znalosti a

dovednosti dětí a žáků (oborová didaktika)

Uplatňování nových výukových přístupů a metod, zkvalitňování výuky

Využití specializovaných odborných učeben a jejich vybavení k inovativnímu přístupu ve výuce

1.3: Zlepšit podmínky pro osobní rozvoj pedagogů a vytvořit ve školách novým

výzvám otevřené a vzájemně se podporující týmy

Vzdělávání pedagogických pracovníků ve vazbě na jejich individuální potřeby

Metodická a konzultační podpora pedagogů, sdílení a vzájemná podpora mezi

pedagogickými pracovníky

1.4 Posílit působení organizací neformálního vzdělávání na

rozvoj základní gramotnosti a klíčových kompetencí

Uplatnění neformálního vzdělávání pro rozvoj kompetencí dětí a žáků, spolupráce a propojení

aktivit organizací neformálního vzdělávání v návaznosti na formální vzdělávání

AKČNÍ PLÁN MAP – STRUKTURA

Akční plán = realizační koncovka MAP

Popis opatření naplňujících strategické cíle MAP

– zdůvodnění,

– aktivity škol,

– aktivity spolupráce,

– infrastrukturní aktivity

Akční plán na školní rok 2017/2018 – Konkrétní aktivity (činnosti), které je třeba organizačně zajistit

– Popis

– Garant

– Zapojené organizace

– Náklady (v tis. Kč)

– Zdroj financování

Dotazník k aktivitám

Strategický rámec

Diskuze

.

ZÁKLADNÍ OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ

Celoživotní vzdělávání

Neformální vzdělávání

Formální vzdělávání

Počáteční vzdělávání

Další profesní vzdělávání

Zájmové vzdělávání

Ostatní neformální vzdělávání (zejména zajišťované NNO)

= nástroj pomoci městům a obcím při sociálním začleňování sociálně vyloučených obyvatel z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) za místní podpory Agentury pro sociální začleňování (ASZ) – pro obce, které chtějí systematické řešení.

ASZ zpracovalo metodiku k uplatnění KPSVL.

Postup uplatnění:

Analýza situace

Vytvoření lokálního partnerství (obec – úřady – NNO – školy a školská zařízení – policie – zaměstnavatelé – veřejnost)

Vytvoření Strategického plánu sociálního začleňování (SPSZ)

Uplatnění KPSVL

Koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám (KPSVL)

.

SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY V ČR

Úvodní část

Analytická část

Kvalitativní charakteristika

Kvantitativní indikátory

Popis problémů a problémová analýza

SWOT analýza

Návrhová část: oblast – zastřešující dokumenty – priorita – obecný cíl – specifický cíl (není povinný) – opatření

Přílohy: alokace, projektové fiše, monitorovací indikátory OPZ / IROP / OP VVV

Struktura strategického plánu soc. začleňování

Sociální politika a sociální služby, prevence sociální patologie

Zaměstnanost

Bydlení

Vzdělávání

Projekty a implementace.

Pro každou z oblasti vzniká obvykle v rámci lokálního partnerství pracovní skupina.

V rámci KPSVL možná podpora z OP ZAM, OP VVV, IROP.

Hlavní řešené oblasti

Agentura pro sociální začleňování

Ministerstvo práce a sociální věcí

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo pro místní rozvoj (bydlení)

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo spravedlnosti

Úřad práce ČR

Kraj

Školy a školská zařízení

Poskytovatelé sociálních služeb

Probační a mediační služba

Neziskové organizace

Klíčoví partneři pro KPSVL

1. MPIN

2. NDÚD

3. Kolik aglomerací využívá ITI?

4. Kolik aglomerací využívá IPRÚ?

5. Kolik MAS působí v ČR?

6. Kolik nejvíce obyvatel může mít město, aby mohlo být součástí Místní akční skupiny?

7. IROP

8. ŘO

9. SPSZ

10. ASZ

KVÍZ

Děkuji za pozornost.

Ing. Jan Binek, Ph.D.

GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství

nám. 28. října 3, Brno

garep@garep.cz, www.garep.cz