ING JARMILA KLIMEŠOVÁ NAUKA O POZEMNÍCH...

VYSOKÉ U�ENÍ TECHNICKÉ V BRN� FAKULTA STAVEBNÍ

ING. JARMILA KLIMEŠOVÁ

NAUKA O POZEMNÍCH STAVBÁCH

MODUL M01

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

© Ing. Jarmila Klimešová, Brno 2005

Obsah

- 5 (157) -

OBSAH

1 Úvod ...............................................................................................................9 2 Úprava výkres� ve stavebnictví (�SN 01 3420).......................................11

2.1 Formáty výkres� .................................................................................11 2.2 Okraje a rámování ...............................................................................12 2.3 Skládání výkres� .................................................................................12 2.4 Popisové pole ......................................................................................13

3 �áry ve stavebních výkresech (�SN ISO 128-23) ...................................15 3.1 Typy �ar ..............................................................................................15 3.2 Tlouš�ky �ar ........................................................................................17 3.3 Zásady kreslení �ar..............................................................................18

4 Písmo............................................................................................................19 4.1 Všeobecn� o písmu a popisování ........................................................19 4.2 Definice a rozd�lení písma..................................................................19 4.3 Rozm�ry písma ...................................................................................21 4.4 Konstrukce písma................................................................................21 4.5 Norma �SN EN ISO 3098-2: Technická dokumentace – písmo – �ást

2: latinská abeceda, �íslice a zna�ky...................................................22 5 Výkresy stavebních konstrukcí – p�dorys a �ez......................................25

5.1 Zobrazování objekt� a orientace na výkrese.......................................25 5.1.1 P�dorys (�SN 01 3420) ........................................................25 5.1.1.1 Orientace p�dorysu na výkrese.............................................27 5.1.2 Svislé �ezy.............................................................................27 5.1.3 Pohledy .................................................................................28 5.1.3.1 Umíst�ní a ozna�ování pohled� ............................................28

5.2 M��ítka ................................................................................................29 5.3 Kreslení výkres� v m��ítku 1:100, 1:50..............................................30

5.3.1 Zásady kreslení .....................................................................30 5.3.2 V p�dorysech, ve vodorovných a svislých �ezech stavebními

objekty se kreslí ....................................................................30 5.4 Kótování (�SN 01 3130, Toman – Techn. kreslení,

�SN 01 3420:2004) ............................................................................32 5.4.1 Všeobecné zásady .................................................................32 5.4.2 Délkové kótování ..................................................................33 5.4.2.1 Kótovací a pomocné �áry......................................................33 5.4.2.2 Zásady kreslení kótovacích �ar.............................................34 5.4.2.3 Zásady pro kreslení pomocných �ar .....................................34 5.4.2.4 Kótovací �áry se ukon�ují p�i kótování: ...............................34 5.4.2.5 Psaní kót................................................................................35 5.4.3 Výškové kóty, kótování sklon�.............................................37 5.4.4 Kótování p�dorys� a svislých �ez� (délkové kótování)........38 5.4.4.1 P�dorysy: ..............................................................................38 5.4.4.2 Svislý �ez (Obr. 5.33)............................................................39

Název p�edm�tu · Modul #

- 6 (157) -

5.4.5 Výkresy stavebních objekt� ................................................. 40 5.5 Ozna�ování odkaz�, stavebních úprav, podlaží a místností ............... 40

5.5.1 Ozna�ování odkaz� (�SN 01 3420)..................................... 40 5.5.1.1 Jednoduchá odkazová �ára ................................................... 41 5.5.1.2 Sdružená odkazová �ára ....................................................... 41 5.5.2 Ozna�ování stavebních úprav (�SN 01 3420) ..................... 41 5.5.3 Ozna�ování podlaží a místností............................................ 42 5.5.3.1 Ozna�ování místností – vý�atek z normy �SN EN ISO 4157-

2............................................................................................ 42 5.6 Kreslení svislých konstrukcí (�SN 01 3420) ..................................... 43 5.7 Úpravy povrch� .................................................................................. 44

5.7.1 Zobrazení v p�dorysu........................................................... 44 5.7.2 Zobrazení ve svislém �ezu.................................................... 45 5.7.3 Zobrazení v pohledu............................................................. 45

5.8 Kreslení oken, dve�í, vrat (�SN 01 3420).......................................... 45 5.8.1 Kreslení oken v m��ítku 1:100 a 1:50 .................................. 45 P�dorys 45 5.8.2 Kreslení dve�í a vrat v m��ítku 1:100 a 1:50........................ 47

5.9 Kreslení komínových a ventila�ních pr�duch� .................................. 53 5.9.1 Zobrazení v p�dorysu........................................................... 53 5.9.2 Kótování pr�duch� ............................................................... 53

5.10 Ozna�ování stavebních hmot v �ezu (�SN 01 3406) ......................... 54 5.11 Kreslení za�izovacích p�edm�t� (�SN 01 3420)................................ 55 5.12 Kreslení podlah (�SN 01 3420) ......................................................... 59 5.13 Zásady kreslení výkres� v m��ítku 1:20, 1:5...................................... 61

6 Základní konstruk�ní prvky budov ......................................................... 63 7 Konstruk�ní systémy st�nové, skeletové .................................................. 65

7.1 Systémy st�nové ................................................................................. 65 7.1.1 Systém podélný .................................................................... 66 7.1.2 Systém p�í�ný....................................................................... 66 7.1.3 Systém obousm�rný ............................................................. 66

7.2 Systémy skeletové (sloupové) ............................................................ 67 7.2.1 P�í�ný rámový systém .......................................................... 67 7.2.2 Podélný rámový systém ....................................................... 67 7.2.3 Obousm�rný rámový systém................................................ 68

8 Výškové osazení objektu a situace............................................................ 69 8.1 Polohové osazování objektu ............................................................... 69

8.1.1 Vzájemné odstupy staveb �SN 73 4301 – Obytné budovy (viz Obr. 8.1) ........................................................................ 69

8.2 Orientace budov ke sv�tovým stranám............................................... 71 8.3 Výškové osazování objektu................................................................ 71

8.3.1 Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000 (pro obytné budovy) ............................................................. 72

8.3.2 Postup p�i výškovém osazení objektu .................................. 75

Obsah

- 7 (157) -

8.4 Terénní úpravy ....................................................................................77 8.4.1 Postup p�i návrhu a zakreslení terénních úprav v situaci......78

8.5 Stavební situace...................................................................................80 8.5.1 Náležitosti stavební situace...................................................80 8.5.2 Situa�ní výkresy (dle �SN 01 3410, �SN 01 3411).............81 8.5.3 P�íklad situace.......................................................................86

9 P�dorys podlaží, svislý �ez.........................................................................87 9.1 P�íklad studie rodinného domu (bez garáže, parkovací stání a garáž

umíst�ny na pozemku) – p�dorys, �ez, pohled....................................87 9.2 Typologické zásady.............................................................................91

9.2.1 Základní pojmy .....................................................................91 9.2.2 Požadavky na obytné místnosti.............................................92 9.2.3 P�íslušenství bytu ..................................................................94 9.2.4 Umíst�ní za�izovacích p�edm�t� a jejich funk�ní plochy.....96 9.2.5 Za�ízení bytu .........................................................................97 9.2.6 Domovní komunikace...........................................................98

9.3 Zakreslování p�dorysu a �ezu – projekt pro realizaci, m��. 1:100, 1 :5098 9.3.1 P�dorys .................................................................................98 9.3.2 Svislý �ez.............................................................................100

10 Schodišt� ....................................................................................................105 10.1 Názvosloví ........................................................................................105 10.2 Technické požadavky........................................................................106

10.2.1 Schodiš�ový prostor............................................................106 10.2.2 Schodiš�ové rameno ...........................................................106 10.2.3 Schodiš�ový stupe�.............................................................107 10.2.4 Podesty................................................................................108 10.2.5 Schodiš�ové zábradlí (�SN 74 3305 – Ochranná zábradlí)109

10.3 Postup p�i návrhu schodišt� ..............................................................110 10.3.1 Navrhování schodiš� s kosými stupni.................................111

10.4 Zakreslování (�SN 01 3420) ............................................................112 11 Stropy.........................................................................................................119

11.1 Zakreslení stropu do p�dorysu zobrazovaného podlaží podle �SN 01 3420...................................................................................................119

11.2 Výkres stropu nad zobrazovaným podlažím - zakreslovaný podle �SN 01 3481 - Výkresy betonových konstrukcí nebo podle �SN EN ISO 4172 – Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Výkresy sestavy dílc� ......................................................................................120 11.2.1 Stropy monolitické..............................................................120 11.2.1.1 Orienta�ní návrh rozm�r� monolitických stropních konstrukcí120 11.2.1.2 Výkres tvaru monolitické stropní konstrukce (podle �SN 01

3481) ...................................................................................123 11.2.1.3 P�dorys podlaží...................................................................123 11.2.1.4 P�dorys schodišt�................................................................123 11.2.1.5 Ozna�ování prvk� ...............................................................124 11.2.2 Stropy montované ...............................................................125


- 8 (157) -

11.2.2.1 Zakreslování podle �SN EN ISO 4172.............................. 125 11.2.2.2 Zakreslování podle �SN 01 3481 – Výkresy betonových

konstrukcí ........................................................................... 126 11.2.2.3 Výkresy sestavy dílc�......................................................... 127

12 Plošné základy .......................................................................................... 131 12.1 Kreslení plošných základ� - �SN 01 3420....................................... 131

12.1.1 P�dorys............................................................................... 131 12.1.2 Svislý �ez ............................................................................ 133 12.1.3 Sklopený pr��ez.................................................................. 134 12.1.4 Pohled na základ................................................................. 135 12.1.5 Kanály a dojezdy výtah� .................................................... 135

12.2 Základové pasy st�nových staveb – konstruk�ní zásady.................. 136 12.3 Orienta�ní výpo�et základové plochy .............................................. 136

12.3.1 Výpo�et základ� – pod vnit�ní nosnou zdí......................... 140 12.4 Zakreslování základ� v r�zných výškových úrovních ..................... 141

12.4.1 Stup�ováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove� do stejného p�dorysu ............................. 142

12.4.2 Napojení základových pás� bez odstup�ování – ve dvou výškových úrovních ........................................................... 144

13 Výkopy ...................................................................................................... 147 13.1 Rozší�ení výkop�.............................................................................. 147 13.2 �len�ní výkop�................................................................................. 148 13.3 Zakreslování dle �SN 01 3420......................................................... 148

13.3.1 P�dorys............................................................................... 148 13.3.2 Svislý �ez a sklopený pr��ez............................................... 150

14 Záv�r ......................................................................................................... 155 14.1 Studijní prameny .............................................................................. 155

14.1.1 Seznam použité literatury................................................... 155 14.1.2 Citované a související normy, vyhlášky MMR :................ 155

Úvod

- 9 (157) -

1 Úvod

Vážení poslucha�i,

práv� máte v rukou publikaci, která možná u n�kterých z vás vyloudí úsm�v na tvá�i a v hlav� otázku, zda tato publikace pat�í mezi vysokoškolské u�ebnice a jestli její obsah odpovídá sou�asnému trendu vzd�lávání na vysokých školách, tj. p�edávání vysokých teoretických znalostí a jejich aplikování v praxi. Mohu vás ujistit, že ano, nebo� vám umožní práv� tuto aplikaci teoretických znalostí.

Každý projektant, technik, tv�rce atd. musí um�t n�jakým zp�sobem své myš-lenky a �ešení zadání prezentovat, p�esv�d�it okolí, že práv� ten jeho výstup spl�uje všechny požadavky kladené na stavební dílo a musí vytvo�it zadání pro dodavatele stavby, aby ten byl schopen jeho p�edstavy zrealizovat. U stavební �innosti, na rozdíl od jiných oblastí, jde o díla dlouhodobé životnosti, která �asto p�ežívají staletí a jsou neustále na o�ích, na rozdíl nap�. od automobilo-vého pr�myslu, kde zm�nit model každé 3 roky není problém. Rovn�ž investi-ce do stavebních d�l a op�t nap�. zmi�ovaných automobil� jsou �ádov� zcela odlišné a v p�ípad� omylu není možné stavební dílo jednoduše zbourat a posta-vit znovu. Sou�asn� je nutné si uv�domit, že moderní stavební díla jsou osaze-na r�znou technologií, k�ižujících se rozvod�, vedení atd., které je nutné do objektu vm�stnat tak, aby nedocházelo ke kolizím a nebyl nijak omezován užitný prostor. V neposlední �ad� musí stavební dílo spl�ovat celou �adu dispo-zi�ních, bezpe�nostních, požárních, technických a jiných požadavk�, které je pot�eba vzájemn� sladit, aby dílo bylo schopné bezproblémového a hospodárného provozu. To vše je možné pouze pomocí projektové dokumen-tace – od prvotních studií a ná�rt�, kde je �ešena základní architektonická a dispozi�ní koncepce, p�es základní dokumentaci pro stavební �ízení, kde je prezentováno reálné architektonické, dispozi�ní a technické provedení stavby a její provozní otázky v�etn� specializovaných výkres� jednotlivých technických za�ízení, kde je �ešena jejich prostorová koordinace, až po podrobnou realiza�-ní dokumentaci. Tzn. že zákonitosti tvorby projektové dokumentace, základní pravidla zakreslování stavebních objekt� a další musí znát nejenom tv�rce a projektant stavebního díla, ale i dodavatel, aby byl schopen podle p�edložené dokumentace dílo zrealizovat.

Možná te� n�kdo z vás namítne, že b�žn� se dnes projektuje pomocí po�íta��, kde n�kdo už pravidla zakreslování naprogramoval, takže tyto znalosti jsou zbyte�né. Ale práv� z d�vodu znalosti um�t výkresy i �íst je nutné tato pravidla a zákonitosti znát. Nebo� projektantova práce nekon�í svázáním výkres� do desek, ale velmi �asto provádí i p�ímý autorský dozor na stavb� a musí um�t prezentovat to, co je ve výkresech nakresleno a nem�že se vymluvit, že to na-maloval po�íta� – odpov�dnost je �ist� osobní a p�esn� daná podpisem na vý-krese. Tém�� vždy se p�i provád�ní díla vyskytnou nevy�ešené problémy a pak projektantovi �asto nezbývá nic jiného, než vzít tužku a na míst� nap�. zakres-lením do stavebního deníku, problém vy�ešit.

V záv�ru je nutné ješt� zd�raznit již onu zmín�nou zodpov�dnost za dílo, kdy znalost a respektování obecných pravidel zakreslování a postup� vám pom�že vyvarovat se p�ípadných problém� p�i špatném pochopení dokumentace doda-


- 10 (157) -

vatelem a chybném provedení stavebního díla, resp. p�i zp�sobení škody na díle. P�i následném posuzování zodpov�dnosti hraje vždy d�ležitou roli, zda byly použité obvyklé, všeobecn� rozší�ené postupy, což jsou nap�. dále uvede-ná pravidla a normy, které vycházejí, a jsou kv�li kompatibilit� odvozeny z evropských norem.

Proto je tato publikace nezbytná pro vaše komplexní znalosti stavební proble-matiky a pokud se budete stavební �innosti v�novat v praxi, budete se s projektovou dokumentací setkávat tém�� denn�, a� už jako architekti, projek-tanti, rozpo�tá�i, stavební mist�i, techni�tí dozo�i atd. Tzn. že tato publikace by nem�la skon�it na okraji vašeho zájmu, ale m�li byste ji mít �ádn� zažitou a m�li byste neustále sledovat zm�ny a vývoj v této oblasti.

Na vypracování u�ebního textu spolupracovali doktorandi :

kapitola 2,3,4 Ing. Jana Horká

kapitola 5 Ing. Iva Klimešová, Ing. Martin Deutsch, Ing. Hana Brandejsová

kapitola 6,7,8 Ing. Lubor Kalousek

kapitola 9, 10 Ing. Monika Zacha�ová

kapitola 11 Ing. Radim Kolá�

kapitola 12, 13 Ing. Petr Kacálek

D�kuji Ing. Iv� Klimešové za významnou pomoc p�i formátování a korekci text� a obrázk�.

Ing. Jarmila Klimešová

autor

Úprava výkres� ve stavebnictví (�SN 01 3420)

- 11 (157) -

2 Úprava výkres� ve stavebnictví (�SN 01 3420)

2.1 Formáty výkres�

Byly stanoveny rozm�ry výkresových list� pro základní a prodloužené formáty dle �SN EN ISO 5457. P�ednostn� by se m�ly používat formáty �ady ISO-A. Základní formáty této �ady vychází z formátu, který má plochu x*y=1m2, další formáty výkres� vznikají postupným p�lením delší strany. Zvláštní formáty mají pak tvar jiný než obdélníkový, m�l by být volen tak, aby je bylo možné složit na formát A4.

Výkresy spolu související mají mít pokud možno stejný formát.

Základní formáty �ady ISO – A z �SN EN ISO 5457 jsou uvedeny v následující tabulce:

O�íznutý list (T) Kreslící plocha Neo�íznutý list (U) Ozna�ení

a1 b1 a2

+/-0,5

b2

+/-0,5

a3

+/-2,0

b3

+/-2,0

A0 841 1189 821 1159 880 1230

A1 594 841 574 811 625 880

A2 420 594 400 564 450 625

A3 297 420 277 390 330 450

A4 210 297 180 277 240 330

Formáty A0 až A3 lze používat pouze horizontáln� orientované, formát A4 pouze vertikáln� orientovaný (viz Obr. 2.1 a 2.2).

Obr. 2.1 Obr. 2.2


- 12 (157) -

2.2 Okraje a rámování

Každý výkresový list musí mít mezi orámováním kreslící plochy a o�íznutým formátem okraj o ší�ce 20 mm vlevo, 10 mm vpravo, naho�e a dole (viz Obr. 2.3).

Levého okraje se m�že využít pro svázání výkres� do složky.

K orámování kreslící plochy se užije souvislé �áry tlouš�ky 0,7 mm.

Obr. 2.3

2.3 Skládání výkres�

Výkresy se skládají podle pravidel �SN 01 3111 na formát A4 pro �azení do složek.

Originály, matrice a rematrice do formátu A1 se zpravidla neskládají. Ostatní výkresy se skládají nejprve podél p�ehyb� kolmých ke spodnímu okraji výkresu a následn� pak dle vodorovných p�ehyb�, nazna�ených po celém ob-vodu výkresu (viz Obr. 2.4 s po�adím uvedeným �íslicemi).

Je nutné zachovat popisové pole na lícní stran� výkresu.

Obr. 2.4

��

�

� �

Úprava výkres� ve stavebnictví (�SN 01 3420)

- 13 (157) -

2.4 Popisové pole

Pro vypracování popisového pole na technických výkresech a odborných do-kumentech platí �SN EN ISO 7200. Umíst�ní popisového pole �eší �SN EN ISO 5457 a tabulky zm�n �eší �SN EN ISO 9431. To se má u všech formát� umís�ovat do pravého dolního rohu kreslící plochy. Popisové pole má obsahovat tyto identifika�ní a administrativní údaje:

o �íslo dokumentu (tj. �íslo pro identifikaci �i systémy evidence); o ozna�ení dokumentu pro ú�ely t�íd�ní dokumentu; o všeobecné identifika�ní údaje o stavb� (nap�.název a místo stavby); o název dokumentu (údaje o obsahu výkresu, název zobrazovaného

p�edm�tu, hlavní m��ítko výkresu základního obrazu); o ozna�ení zákonného vlastníka dokumentu (název, adresa, logo, tele-

fon, mail); o jména a pop�. podpisy osob zodpov�dných za obsah a zpracování

dokumentu, s datem zpracování dokumentu; o status dokumentu; o datum vydání dokumentu daného statusu ve tvaru rok-m�síc-den; o další dopl�ující údaje (p�ímý investor, �íslo zakázky, �íslo listu

a celkový po�et list�); Aby bylo dosaženo jednotné uspo�ádání, mají být požadované informace sesta-veny do obdélníkových polí. Obsah jednotlivých polí – viz norma �SN ISO 7200.

V rámci výuky pozemního stavitelství a projekt� se bude používat zjednoduše-né popisové pole a úprava výkresových list� (viz Obr. 2.5).


- 14 (157) -

Obr. 2.5: Úprava výkres� pro výuku pozemního stavitelství

�áry ve stavebních výkresech (�SN ISO 128-23)

- 15 (157) -

3 �áry ve stavebních výkresech (�SN ISO 128-23)

3.1 Typy �ar

Kresba je složena z �ar, které jsou základním dorozumívacím a vyjad�ovacím prost�edkem. Proto je rozlišujeme podle druh� a podle tlouš�ky, musí být ply-nulé a výrazné, jasn� od sebe odlišitelné. Typy a tlouš�ky �ar (v pom�ru 1:2:4), jejich ozna�ení, uspo�ádání a kreslení stanoví �SN ISO 128-20. Druhy �ar ve stavebních výkresech a jejich význam jsou blíže popsány v norm� �SN ISO 128-23 �áry na výkresech ve stavebnictví a v níže uvedené tabulce:

Poznámka

Název �ára souvislá lze nahradit ve stavebnictví názvem �ára plná.

Popis a zobrazení (Ozna�ení) Použití

rozhraní r�zných materiál� v pohledu, �ezu a pr��e-z� (alt. TP)

Šrafování

úhlop�í�ky ozna�ující otvory, prostupy a výklenky

výstupní �áry u schod� a šikmých ramp, spádové šipky u sklonitých ploch

�áry modulových sítí první úrovn�

krátké osové �áry

vynášecí �áry (pomocné)

kótovací �áry a jejich hrani�ící zna�ky

odkazové �áry

p�vodní vrstevnice u zahradních úprav (alt. Te�)

viditelné obrysy prvk� v pohledu (alt. TP)

zobrazování dve�í, oken, schod�, za�ízení (alt. TP)

Tenká plná (souvislá) �ára (TeP)

orámování místa podrobnosti

Tenká plná �ára se zlomy

ohrani�ení �áste�ných nebo p�erušených pohled�, �ez� a pr��ez� (alt. Te�e)


- 16 (157) -

viditelné obrysy prvk� v �ezu a pr��ezu, pokud je použito šrafování

rozhraní r�zných materiál� v pohledu, �ezu a pr��e-zu (alt. TeP)

viditelné obrysy prvk� v pohledu (alt. TeP)

zobrazování dve�í, oken, schod�, za�ízení (alt. TeP)

�áry modulových sítí druhé (vyšší) úrovn�

šipky pro ozna�ení sm�ru pohledu u �ez�, pr��ez� a pohled�

Tlustá plná �ára (TP)

navrhované vrstevnice u zahradních úprav

viditelné obrysy prvk� v �ezu a pr��ezu, pokud není použito šrafování

výztužné vložky

Velmi tlustá plná �ára (VTP)

�áry zvláštního významu

p�vodní vrstevnice u zahradních úprav (alt. TeP)

d�lení záhon� a trávník�

Tenká �árkovaná �ára (Te�)

zakryté obrysy (alt. T�)

Tlustá �árkovaná �ára (T�)

zakryté obrysy (alt. Te�)

Velmi tlustá �árkovaná �ára (VT�)

výztužné vložky (viz. norma)

�ezové roviny (na konci je T�e)

osové �áry

osy soum�rnosti (na koních ozna�ené kolmo dv�ma krátkými rovnob�žnými úse�kami)

orámování nakreslených (zv�tšených) podrobností

vztažné p�ímky

Tenká �erchovaná �ára (Te�e) (s te�kou)

ohrani�ení �áste�ných nebo p�erušených pohled�, �ez� a pr��ez� (zejména u krátkých �ar p�i nedo-statku místa)

�ezové roviny (na koncích) Tlustá �erchovaná �ára (T�e) (s te�-kou)

obrysy viditelných prvk� p�ed (nad) �ezovou rovi-nou

�áry ve stavebních výkresech (�SN ISO 128-23)

- 17 (157) -

sekundární vyty�ovací �áry a pomocné vztažné �áry

ozna�ení �ar a ploch se zvláštními požadavky

Velmi tlustá �erchovaná �ára (s te�kou)

hranice staveniš�, etap, zón atd.

alternativní a krajní poloha pohyblivých prvk�

T�žnice

Tenká �erchovaná �ára se dv�ma te�-kami

obrysy p�ilehlých prvk�

Tlustá �erchovaná �ára se dv�ma te�-kami

obrysy zakrytých prvk� p�ed )nad) �ezovou rovinou

Velmi tlustá �erchovaná �ára se dv�ma te�kami

p�edpínací výztužné ty�e, kabely atd.

Tenká te�kovaná �ára

obrysy prvk�, které nejsou p�edm�tem projektu

3.2 Tlouš�ky �ar

Ve stavebních výkresech se užívají t�i tlouš�ky �ar: tenká, tlustá, velmi tlustá – viz tabulka. Pom�r tloušt�k je 1:2:4. Zvláštní tlouš�ka �áry se užívá pro kresle-ní a popisování grafických zna�ek. Tato tlouš�ka je mezi tenkou a tlustou �a-rou.

Skupina �ar Tenká �ára Tlustá �ára Velmi tlustá �ára �ára pro grafic-ké zna�ky

0,25 0,13 0,25 0,50 0,18

0,35 0,18 0,35 0,70 0,25

0,50 0,25 0,50 1,00 0,35

0,70 0,35 0,70 1,40 0,50

1,00 0,50 1,00 2,00 0,70


- 18 (157) -

Tlouš�ka �áry se volí podle druhu, velikosti, m��ítka výkresu a podle požadavk� mikrografie �i jiných zp�sob� reprodukce.

3.3 Zásady kreslení �ar

o Délka �árek, velikosti te�ek a velikost mezer u téže �áry musí být stále stejná;

o �erchované �áry za�ínají a kon�í �árkou; o �áry se k�ižují a vzájemn� navazují �árkami, te�kované te�kami; o rovnob�žné �árkované a �erchované �áry umíst�né blízko sebe – �árky a mezery se mají prost�ídat (viz Obr. 3.1);

Obr. 3.1: Správné kreslení r�zných druh� �ar, jejich navazování a k�ížení

Obr. 3.2: Zp�sob rýsování �ar ve stavebních výkresech.

Velmi tlustá �ára se kreslí do konstrukce (konstrukci nerozši�uje)

Písmo

- 19 (157) -

4 Písmo

4.1 Všeobecn� o písmu a popisování

Platí mezinárodní norma �SN EN ISO 3098 s názvem Technická dokumenta-ce-Písmo pro popisování dokumentace technickým písmem, jež stanovuje po-žadavky na tvar a rozm�ry písmen, �íslic a zna�ek, jakož i základní požadavky na popis technických výkres�.

�ást 0: Všeobecná ustanovení

�ást 1: B�žn� užívaná písma

�ást 2: Latinská abeceda, �íslice a zna�ky

�ást 3: Diakritická znaménka a zna�ky pro písmena Latinské abecedy

�ást 4: Cyrilice

�ást 5: Latinská abeceda, �íslice a zna�ky pro CAD

4.2 Definice a rozd�lení písma

Dotažnice – vodorovné pomocné �áry osnovy, do které se kreslí písmeno. Do-tažnice jsou základní, horní, st�ední a dolní.

Dotah – tahy písmena, dosahující k dotažnici horní nebo dolní.

Majuskule – písmena velké abecedy.

Minuskule – písmena malé abecedy.

Plošná sí� – sí� pomocných �ar, do kterých je písmo vepsáno.

Písmo latinské abecedy rozd�lujeme na typ A a B, kolmé a šikmé, široké, st�ední a úzké. Základní charakteristikou pro ur�ení písma je jeho velikost (h) v milimetrech, ur�ená výškou písmen velké abecedy. Tlouš�ka �áry písma (d) je ur�ena pom�rem k velikosti písma (h).


- 20 (157) -

Obr. 4.1: Jmenovitá velikost písma, �ádkování

Typy písma:

o písmo typu A, kolmé (V); o písmo typu A, šikmé (S); o písmo typu B, kolmé (V) – p�ednostní užití; o další typy – písmo typu CA(V), CA(S), CB(V), CB(S).

Základní požadavky na popis:

1. �itelnost je závislá na tlouš�ce �áry písma. Pro písmo malé i velké abecedy se užívá stejná tlouš�ka �áry. Tlouš�ky �ar musí odpovídat �SN ISO 128-20;

2. jmenovitá sv�tlost písma je dána výškou h vn�jšího obrysu písmen velké abecedy. Jmenovité velikosti jsou dány hodnotami: 1,8; 2,5; 3,5; 5; 7; 10; 14 a 20mm;

3. dodržení mezery mezi písmeny d, která nesousedí spolu rovnob�ž-nými tahy, lze zmenšit na polovinu, tj. na tlouš�ku �áry písmena d.. M�že se m�nit podle uskupení písmen – nap�. LA, VA, TV, Tr;

4. kopírovatelnost b�žnými zp�soby kopírování; 5. vhodnost pro po�íta�em �ízené zp�soby popisování; 6. popisy výkres� stavebních objekt� se mají psát kolmým písmem

velké abecedy, min. výška písma 2,5 mm.

Písmo

- 21 (157) -

4.3 Rozm�ry písma

TYP A Písmo typ A d=1/14h Charakteristika

písma Ozn.

Odpov.rozm�r Rozm�ry v mm

Velikost písma

- výška písmen velké abecedy

- výška písmen malé abecedy

H

c1

14/14 h 14*d

10/14 h 10*d

1,8

1,3

2,5

1,8

3,5

2,5

5,0

3,5

7,0

5,0

10,0

7,0

14,0

10,0

20,0

14,0

Mezery mezi písmeny

- nejmenší �ádko-vání (výška plošné sít�)

- nejmenší mezera mezi slovy

a

b1

e

2/14 h 2*d

25/14 h 22*d

6/14 h 6*d

0,26

3,25

0,78

0,36

4,5

1,08

0,5

6,25

1,5

0,7

8,75

2,1

1,0

12,5

3,0

1,4

17,5

4,2

2,0

25,0

6,0

2,8

35,0

8,4

Tlouš�ka �ar písma

d 1/14 h 1*d 0,13 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,0 1,4

TYP B Písmo typ B d=1/10h Charakteristika

písma Ozn.

Odpov.rozm�r Rozm�ry v mm

Velikost písma

- výška písmen velké abecedy

- výška písmen malé abecedy

h

c1

10/10 h 10*d

7/10 h 7*d

1,8

1,26

2,5

1,75

3,5

2,5

5,0

3,5

7,0

5,0

10,0

7,0

14,0

10,0

20,0

14,0

Mezery mezi písmeny

- nejmenší �ádko-vání (výška plošné sít�-velká abeceda)

- nejmenší mezera mezi slovy

a

b1

e

2/10 h 2*d

19/10 h 13*d

6/10 h 6*d

0,36

3,42

1,08

0,5

4,75

1,5

0,7

6,65

2,1

1,0

9,5

3,0

1,4

13,3

4,2

2,0

19,0

6,0

2,8

26,6

8,4

4,0

38,0

12,0

Tlouš�ka �ar písma d 1/10 h 1*d 0,18 0,25 0,35 0,5 0,7 1,0 1,4 2,0

4.4 Konstrukce písma

Písmo je konstruováno do plošné sít�, která je u kolmého písma �tvercová, u písma šikmého kosodélníková, kde šikmé pomocné �áry jsou naklon�ny pod úhlem 75o. Vzájemné vzdálenosti pomocných �ar se m��í kolmo a jsou shodné. Výška plošné sít� je vztažena k velikosti písma. Mezera mezi písmeny p�i b�žné hustot� písma je mezi rovnob�žnými tahy sousedních písmen 2 po-lí�ka plošné sít�. Mezeru lze p�i menší hustot� písma podle pot�eby zv�tšit. Mezera mezi slovy o b�žné hustot� se volí 6 polí�ek plošné sít� (viz Tabulky).


- 22 (157) -

h1=h-d

Obr. 4.2: Definování st�edních �ar

Obr. 4.3: Šikmé písmo – sklon 75o

4.5 Norma �SN EN ISO 3098-2: Technická doku-mentace – písmo – �ást 2: latinská abeceda, �íslice a zna�ky

Vztahuje se na písmo psané pomocí šablon a na písmo psané voln� rukou ne-bo jiným zp�sobem. Jako p�íklad uvádíme pouze písmo typu B – kolmé, kte-ré je ur�eno k p�ednostnímu užití.

Písmo

- 23 (157) -

Obr. 4.4: Písmo typ B, kolmé

Výkresy stavebních konstrukcí – p�dorys a �ez

- 25 (157) -

5 Výkresy stavebních konstrukcí – p�dorys a �ez

5.1 Zobrazování objekt� a orientace na výkrese

Vedle základních požadavk� na v�cnou a obsahovou správnost výkres� je nut-no zabezpe�it i jejich formální jakost, jako je nap�. z�etelnost, p�ehlednost, �i-telnost i po reprografickém zpracování, ke které p�ispívá p�edevším správná volba:

a) požadavk� na kreslicí materiály, na velikost a krycí schopnost obra-zových prvk�, na umíst�ní obraz� na výkresu a jeho orientaci;

b) velikosti formát� (kreslicích list�), jejich úpravy a skládání; c) velikosti m��ítek; d) tloušt�k použitých �ar a jejich kreslení; e) tvaru a velikosti písma; f) uspo�ádání a vypln�ní popisového pole; g) záznamu zm�n na výkresech.

Stavební objekty se zobrazují pravoúhlým promítáním na n�kolik pr�m�ten podle �SN EN ISO 5456-2, jako pr�m�ty myšlených �ez� (p�dorysy, svislé �ezy) a jako pohledy, pop�. jejich kombinace.

Podle pot�eby se objekty zobrazují též prostorov�, nap�. axonometrickým pro-mítáním podle �SN EN ISO 5456-3, st�edovým promítáním podle �SN EN ISO 5456-4 apod.

5.1.1 P�dorys (�SN 01 3420)

P�dorysy se zobrazují:

a) jako pravoúhlé pr�m�ty myšlených vodorovných �ez� objektem na p�dorysnu;

b) jako pohledy shora na zobrazovanou konstrukci (nap�. p�dorysy výkop�, základ�, st�ech).

Poznámka

Hlavním zobrazením stavebních objekt� jsou zpravidla p�dorysy. U objekt�, u kterých p�evažuje výškový rozm�r, m�že být hlavním zobrazením svislý �ez.

Roviny myšlených vodorovných �ez� se vedou tak, aby bylo možné jimi zob-razit co možná nejvíce konstrukcí, otvor� a objem� v jejich charakteristickém tvaru, velikosti a poloze, i jejich provozní souvislosti v rámci zobrazovaného podlaží.

Poznámka

Rovinu myšleného vodorovného �ezu lze podle pot�eby i zalomit do více výškových úrovní. Názornost, souvislost a logika vzájemn� navazujících zobrazovaných konstrukcí však nesmí být narušena.


- 26 (157) -

Plocha �ezové roviny se ve výkresu svislého �ezu zpravidla nevyzna�uje. Vý-jimkou jsou p�ípady podle c).

ezové roviny pro zobrazení p�dorysu podlaží se zpravidla vedou:

a) asi v jedné t�etin� výšky zobrazovaného podlaží (nad úrovní parape-tu);

b) u objekt� o n�kolika úrovních v rámci jednoho podlaží asi 1 m nad zobrazovanou úrovní;

c) u objekt� bez rozlišování podlaží (nap�. u v�žových objekt�) ve sta-novených a na výkresech svislých �ez� vyzna�ených výškových in-tervalech;

d) u schodiš� a šikmých ramp – viz Zakreslování schodiš�.

Zobrazované podlaží je u objektu s podlažím omezeno:

a) u b�žného podlaží - vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazovaného podlaží (Obr. 5.1);

b) u nejnižšího podlaží vícepodlažních objekt� - vrchním lícem vodo-rovné hydroizolace a vrchním lícem konstrukce stropu zobrazova-ného podlaží (Obr. 5.2);

c) u nejvyššího podlaží vícepodlažního objektu - vrchním lícem nosné konstrukce stropu podlaží nižšího a vrchním lícem nosné st�ešní konstrukce bez st�ešního plášt� (Obr. 5.3 a 5.4);

d) u jednopodlažního objektu - vrchním lícem vodorovné hydroizolace a vrchním lícem nosné st�ešní konstrukce bez st�ešního plášt� (Obr. 5.5).

Obr. 5.1 Obr. 5.2 Obr. 5.3

Obr. 5.4 Obr. 5.5

P�dorys se m�že doplnit díl�ími sklopenými (vkreslenými) pr��ezy, zobraze-nými podle �SN ISO 128-40. Pro vkresleni sklopeného pr��ezu se obraz p�do-rysu zpravidla nep�erušuje. Zakresluje se tenkou plnou �arou.


- 27 (157) -

5.1.1.1 Orientace p�dorysu na výkrese

P�dorys stavebního objektu se má na výkresovém listu umístit tak, aby byl orientován:

a) hlavním vstupem u dolního okraje výkresového listu - viz Obr. 5.6; b) p�evládajícím (delším) rozm�rem rovnob�žn� s dolním okrajem vý-

kresového listu - viz Obr. 5.7; c) severem naho�e (tj. sm�r k severu je kolmý k hornímu okraji výkre-

sového listu - viz Obr. 5.8.

Pokud není p�dorys orientován severem nahoru, musí se sever ozna�it grafic-kou zna�kou podle Obr. 5.6 a 5.7 (�SN EN ISO 7519), alespo� na jednom p�-dorysu (zpravidla na p�dorysu 1.podlaží.)

Obr. 5.6 Obr. 5.7 Obr. 5.8

5.1.2 Svislé �ezy

Svislé �ezy se zobrazují jako pr�m�ty myšlených svislých �ez� objektem na nárysnu.

Rovina myšleného svislého �ezu se nevede v podélném sm�ru ty�ovými prvky (sloupy, trámy pr�vlaky, atd.).

ezová rovina pro zobrazení svislého �ezu se vede zpravidla schodišt�m, a to tak, aby poskytla možnost co nejúpln�jšího zobrazení schodišt�.

ezová rovina pro zobrazení svislého �ezu se m�že podle pot�eby v prostoru zalamovat, nesmí však vzniknout nelogický a nesouvislý obraz (viz Obr. 5.9).

Poloha svislé �ezové roviny se kreslí a ozna�uje v p�dorysu dle �SN ISO 128-40 a �SN ISO 128-23: tlustou �erchovanou �arou – na kon-cích. ezovou �áru lze kreslit v celé její délce, je-li to nutné kv�li její z�etel-nosti – tenkou �erchovanou �arou krom� konc� a zm�ny sm�r�.


- 28 (157) -

SPRÁVN CHYBN

Obr. 5.9: Zalomení �ezové roviny svislého �ezu

5.1.3 Pohledy

Pohledy na pr��elí objektu a jiné �ásti (p�edm�ty) objektu se zobrazují a ozna-�ují podle �SN EN ISO 5456-2 a �SN ISO 128-30.

Pro jednotlivá pr��elí objekt� se doporu�uje používat názvy podle sv�tových stran, k nimž jsou pr��elí obrácená (nap�. POHLED OD JIHU).

5.1.3.1 Umíst�ní a ozna�ování pohled�

Pohledy se umís�ují a pojmenovávají podle zásad promítání v prvním kvadran-tu.

Pokud je pohled umíst�n jinak, musí se sm�r promítání vyzna�it šipkou u odpovídajícího obrazu. Nad touto šipkou a nad pohledem se uvádí stejné pís-meno velké abecedy (viz Obr.5.10).

P�i ozna�ování pohled� z boku, odvozených z p�dorys� stavebních objekt� (nap�. z pohled� shora) oto�ením do svislé polohy, se nemusí kreslit zna�ka pro pooto�ený pohled tehdy, je-li poloha objektu z boku jednozna�ná.


- 29 (157) -

Je-li pohled v jiném m��ítku než hlavní obraz, pop�. než ostatní pohledy jedno-ho p�edm�tu, jeho m��ítko se uvádí za ozna�ením pohledu v oblých závorkách, nap�. A (1:50).

Sestává-li se výkres ze dvou a více list�, na kterých je umíst�n vždy pouze je-den pohled, musí být pohled ozna�en podle výše uvedených pravidel. Dále musí být uvedeny vzájemné odkazy na �ísla odpovídajících list� výkresu.

Obr. 5.10 Ozna�ování pohled�

5.2 M��ítka

Doporu�ená m��ítka a jejich zapisování stanovuje �SN ISO 5455.

M��ítko je nutné volit podle ú�elu výkresu, podle hustoty konstrukcí a jejich složitostí, podle velikosti a �ešení navrhovaného objektu.

M��ítka výkres� stavebních objekt� se vybírají podle t�chto zásad:

a) 1:5000, 1:2000, 1:1000, 1:500 a 1:200 – pro situa�ní výkresy a si-tua�ní schémata;

b) 1:2000, 1:1000, 1:500 a 1:200 – pro celkové dispozi�ní výkresy a schémata stavebních objekt�;

c) 1:200, 1:100 a 1:50 – pro výkresy uspo�ádání (dispozice) staveb-ních objekt�, zejména pro p�dorysy, �ezy a pohledy;

d) 1:20, 1:10, 1:5, 1:2 a 1:1 – pro zobrazování podrobností.

U podélných profil� inženýrských staveb se výšky proti délkám p�evyšují a užívá se zpravidla t�chto m��ítek: 1:5000/1:200, 1:2000/1:200, 1:1000/1:1000, 1:500/1:100, 1:5000/1:100, 1:1000/1:50 a 1:5000/1:50.

M��ítko základní (tj. m��ítko základního obrazu �i p�evážn� se vyskytujícího) se zapisuje v popisovém poli výkresu. Ostatní odlišná m��ítka obrazu základ-ního se píší nad p�íslušnými obrazy do okrouhlých závorek za ozna�ení obrazu.


- 30 (157) -

P�íklad 5.1

DETAIL U OKAPU (1:2)

�EZ A-A (1:100)

SEVERNÍ PR��ELÍ (1:200)

5.3 Kreslení výkres� v m��ítku 1:100, 1:50

Poznámka

Pokud je t�eba výkresy stavebního objektu zobrazit i v m��ítku 1:200, dodržují se zásady kreslení platné pro m��ítka 1:100 a 1:50. V daném p�ípad� jde o výkresy ur�ené p�edevším k provedení (realizaci) stavby a jejich náležitosti i vypovídající podrobnost jejich obsahu jsou stejné bez ohledu na hodnotu m��ítka.

5.3.1 Zásady kreslení

Základní pravidla pro kreslení pohled� stanoví �SN ISO 128-30, pro kreslení �ez� a pr��ez� �SN ISO 128-40 a pro zobrazování ploch v �ezech a pr��ezech �SN ISO 128-50.

Typy �ar a jejich použití pro jednotlivé druhy zobrazení na výkresech staveb-ních objekt� stanoví �SN ISO 128-23.

5.3.2 V p�dorysech, ve vodorovných a svislých �ezech staveb-ními objekty se kreslí

a) obrysy konstrukcí, které protíná �ezová rovina: 1. velmi tlustou plnou �arou v p�ípad�, kdy se materiál kon-

strukce zobrazené v �ezu graficky neozna�í (nešrafuje); 2. tlustou plnou �arou v p�ípad�, kdy se plocha zobrazená v �e-

zu graficky ozna�í (šrafuje) podle zásad �SN 01 3406; vn�j-ší obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v t�chto p�ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou �arou;

b) obrysy a hrany konstrukcí viditelných pod (za) �ezovou rovinou - tlustou plnou �arou;

c) obrysy konstrukcí zakrytých jinou konstrukcí pod (za) �ezovou ro-vinou – tlustou �árkovanou �arou;

d) obrysy a hrany konstrukcí nad �ezovou rovinou: 1. viditelné obrysy tlustou �erchovanou �arou; 2. zakryté obrysy tlustou �erchovanou �arou se dv�ma te�ka-

mi; e) rozhraní r�zných materiál� vícevrstvých konstrukcí, které protíná �ezová rovina, pop�. jsou viditelné pod (za) �ezovou rovinou - tlus-tou plnou �arou;

f) konstrukce výplní otvor�, schody apod. - tlustou plnou �arou.


- 31 (157) -

Poznámka

�SN ISO 128-23:2004 dovoluje pro zobrazování konstrukcí podle bodu b), c), e), f) alternativní zp�sob kreslení, a to bu� tenkou �arou nebo tlustou �arou. Pro ú�ely této �SN se pro zobrazování na výkresech stavebních objekt� v m��ítku 1:100, 1:50, 1:20 a v�tším, a na situa�ních výkresech úpravy terénu, p�ednostn� použila alternativa kreslení tlustou �arou.

V pr��ezech (�ezech) se zobrazují pouze obrysy konstrukcí a rozhraní r�zných materiál� vícevrstvých konstrukcí které protíná �ezová rovina a kreslí se podle výše uvedených zásad.

Ve sklopených pr��ezech, vkreslených do základního obrazu, se obrysy kon-strukcí zobrazených v �ezu i rozhraní r�zných materiál� kreslí tenkou plnou �arou. Jednotlivé druhy materiál� se graficky ozna�í podle �SN 01 3406.

V pohledech stavebních objekt� se viditelné obrysy konstrukcí (pop�. rozhraní r�zných materiál�) kreslí tlustou plnou �arou.

Vztažné p�ímky modulové sít� se v p�dorysech, pop�. ve svislých �ezech, kreslí tenkou �erchovanou �arou ukon�enou kroužkem, do kterého se vepíše písmen-né a �íselné ozna�ení. Písmenné ozna�eni (latinskou velkou abecedou) se uvádí v po�adí zdola nahoru a �íselné ozna�ení (arabskými �íslicemi) se uvádí v po-�adí zleva doprava (viz Obr.5.11).

Obr. 5.11 Ozna�ení vztažných p�ímek modulové sít�


- 32 (157) -

5.4 Kótování (�SN 01 3130, Toman – Techn. kreslení, �SN 01 3420:2004)

5.4.1 Všeobecné zásady

Všeobecné zásady pro kótování p�edm�t� na stavebních výkresech:

a) na výkrese se musí kótovat všechny rozm�ry, jichž je t�eba k jedno-zna�nému geometrickému ur�ení zobrazených p�edm�t�, tj. k úpl-nému ur�ení tvaru, velikosti a vztah� jednotlivých �ástí, v rozsahu závislém na ú�elu výkresu;

b) kóty se mají uvád�t tak, aby se pot�ebný rozm�r mohl p�e�íst p�ímo a nebylo jej t�eba po�ítat z jiných kót;

c) každý rozm�r se má u téhož p�edm�tu kótovat jednou, kóty se zby-te�n� neopakují;

d) kótovat rozm�ry zakrytých (neviditelných) obrys� se nedoporu�uje; lze je kótovat jen tehdy, je-li takto kótovaný rozm�r jednozna�n� a z�eteln� ur�en;

e) na výkrese je vždy rozhodující kóta, nikoli vyobrazení, kóta jež se z�ejm� neshoduje s nakresleným rozm�rem na obraze se musí pod-trhnout, aby nevznikla pochybnost o její správnosti;

f) kótuje se vždy od st�n, rozhraní a pevných bod�, které bude možno na stavb� zjistit, pop�. od ozna�ených os, p�ímek a prvk� prostorové polohy p�edm�tu;

g) p�i kótování p�edm�tu je t�eba vždy vzít v úvahu zp�sob jeho pro-vád�ní, aby p�i m��ení (na stavb�, na dílcích apod.) byla vždy do-kon�ena ta �ást, od níž se kóty odvozují;

h) pro zabezpe�ení požadované kvality, funkce, bezpe�nosti a spoleh-livosti stavebních dílc�, konstrukcí a objekt� je nezbytné ve výkre-sech navrhnout systém geometrické p�esnosti p�edepsáním toleran-cí, mezních odchylek. vyty�ovacích a kontrolních zna�ek apod. – viz norma �SN EN ISO 6284.

Ve výkresech stavebních objekt� pozemních staveb a stavebních konstrukcí se kótují:

a) délkové rozm�ry v milimetrech (m��ící jednotka se neuvádí); b) výškové úrovn� (v absolutních nebo relativních hodnotách) v met-

rech na t�i desetinná místa (m��ící jednotka se neuvádí - nap�.: 342,455; +3,455); za výchozí vodorovnou vztažnou (základní) rovi-nu (0,000) se u stavebních objekt� volí zpravidla úrove� povrchu podlahy prvního podlaží;

c) rovinné úhly ve stupních (úhlových); m��icí jednotky se ke kótám vždy p�ipisují (nap�. 1°15'23“);

d) sklony rovinných ploch pom�rem l:x nebo v procentech, pop�ípad� v promilech; zna�ky % a ‰ se za �íselný údaj vždy p�ipisují.


- 33 (157) -

Soustavy kótování (podrobn�ji viz norma, Toman – kap. 5.3):

a) �et�zové kótování; b) kótování od jedné základny; c) smíšené kótování.

5.4.2 Délkové kótování

5.4.2.1 Kótovací a pomocné �áry

Kótovací a pomocné �áry se kreslí tenkými plnými �árami.

Obr. 5.12

Pomocné �áry se prodlužují za kótovací �áru o 1-4 mm (Obr. 5.12). Kótovací �áry se mají ukon�it na pomocné �á�e, pokud je není t�eba prodloužit pro zapsání kót (Obr. 5.14). Kótovací �ára se p�i hrani�ení úse�kou prodlužuje za pr�se�ík s obrysovou �arou konstrukce o 1-2 mm (Obr. 5.13).

Obr. 5.13

Mezi obrysovou a pomocnou �arou se m�že vynechat mezera (Obr. 5.12), nebo m�že vycházet pomocná �ára od �áry obrysové (Obr. 5.14). Volí se ten zp�sob, který p�isp�je k lepší p�ehlednosti výkresu.


- 34 (157) -

Obr. 5.14

5.4.2.2 Zásady kreslení kótovacích �ar

Kótovací �áry se kreslí rovnob�žn� s kótovaným rozm�rem konstrukce. Je-li n�kolik �ar nad sebou, umís�ují se delší kótovací �áry dál od kótované konstrukce, kratší blíž ke konstrukci (Obr. 5.13). Vzdálenosti kótovacích �ar od obrysových konstrukcí a mezi rovnob�žnými kótovacími �arami musí být takové, aby p�íslušnost kóty ke kótovací �á�e byla jasná; p�i výšce písma 2,5 mm je vhodná vzdálenost kótovacích �ar 7 mm (Obr. 5.13).

Kótovací �ára se nesmí ztotož�ovat s obrysovou �árou, pomocnou �árou ani s osou a nesmí být jejich pokra�ováním.

U p�erušených obraz� se kótovací �áry nep�erušují. Kótovací �ára je �ára nep�erušená (p�i k�ížení kótovacích �ar se žádná nep�erušuje! Obr. 5.13).

5.4.2.3 Zásady pro kreslení pomocných �ar

Kreslí se kolmo na kótovaný rozm�r, nemají protínat kótovací �áry, ke kterým se nevztahují (Obr. 5.15 a 5.16).

Obr. 5.15: správn� Obr. 5.16: chybn�

5.4.2.4 Kótovací �áry se ukon�ují p�i kótování:

a) délkových rozm�r� - hrani�ícími úse�kami o sklonu 45o doprava vzhledem k orientaci kótovací �áry (Obr. 5.17);

b) rovinných úhl� hrani�ícími šipkami (Obr. 5.18); c) polom�r� a pr�m�r� na kruhovém oblouku hrani�ícími šipkami

(Obr. 5.18).


- 35 (157) -

Obr. 5.17

Obr. 5.18

5.4.2.5 Psaní kót

Kóty se umís�ují nad kótovací �áru p�ibližn� uprost�ed a rovnob�žn� s ní, ve vzdálenosti 1-2 mm.

Minimální výška písma a �íslic je 2,5 mm. �ísla, která mají nejvýše �ty�i �íslice (p�ed nebo za desetinnou �árkou) se nerozd�lují (nap�. 1632; 5860; 0,6322). Mnohaciferná �ísla se rozd�lují na skupiny po t�ech �íslicích, mezi nimi se vynechávají mezery (nap�. 56 324; 12, 632 22).

Kóty musí být �itelné, nesmí se psát p�es jakoukoli �áru v obrazu, žádná �ára nesmí kótu rozd�lovat. Není-li možné psát kótu mimo obraz, musí se pro její napsání obraz p�erušit. Pro napsání kóty ve šrafované ploše se šrafování p�eruší, nebo se kóta napíše mimo šrafovanou plochu (Obr. 5.19).

Obr. 5.19

P�i nedostatku místa se �et�zové kóty psané na jedné kótovací �á�e píší st�ídav� nad kótovací �áru a pod ní (Obr. 5.20).


- 36 (157) -

Obr. 5.20 Obr. 5.21 Obr. 5.22

Není-li mezi pomocnými nebo obrysovými �árami dosti místa pro vepsání kóty, píše se kóta p�ednostn� stranou vpravo na prodlouženou kótovací �áru (pokud kótovací �ára nepokra�uje – Obr. 5.21) nebo pod ní (pokra�uje-li kóovací �ára – Obr. 5.22). Není-li vpravo dost místa, lze kótu psát i vlevo, nad i pod kótovací �áru (Obr. 5.23 až 5.26).

Obr. 5.23 Obr. 5.24 Obr. 5.25: správn� Obr. 5.26: chybn�

P�i psaní kót vn� kótovacího úseku se musí dbát, aby kóta napsaná stranou nesplynula se soudední kótou (Obr. 5.25 a 5.26).

Kóty na šikmých kótovacích �arách se píší podle Obr. 5.27.

Obr. 5.27


- 37 (157) -

5.4.3 Výškové kóty, kótování sklon�

Výškové kóty (kóty výškových úrovní) se uvád�jí v metrech s uvedením t�í desetinných míst:

a) v absolutních hodnotách (nadmo�ských výškách); na výkrese se musí uvést použitý výškový systém (nap�. Baltský výškový sys-tém Bpv, Místní výškový systém – 236,150 m n.m.);

b) v relativních hodnotách; relativní výška se vztahuje ke zvolené zá-kladní (výchozí) úrovni ozna�ené 0,000; úrovn� nad zvolenou zá-kladní úrovní se ozna�í kótou znaménkem + (plus), úrovn� pod zvolenou základní úrovní se ozna�í se znaménkem – (minus). Za základní úrove� 0,000 u objekt� pozemních staveb se volí úro-ve� povrchu podlahy prvního nadzemního podlaží.

Jednotlivé výškové úrovn� se ozna�í:

a) v p�dorysech, pop�. vodorovných �ezech 1. vodorovné plochy- vepsáním výškové kóty (pop�. základní

úrovn�) do obdélníku kresleného tenkou �arou v kótované ploše nebo na odkazové �á�e, ukon�ené te�kou v kótované ploše; je-li t�eba ozna�it i absolutní výšku základní úrovn�, vepíše se v obdélníku absolutní výška pod ozna�ení základní úrovn�, odd�lené úse�kou (Obr. 5.28);

2. vodorovné hrany mezi dv�ma r�znými výškovými úrovn�mi - uvedením výškové kóty na praporek odkazové �áry, ukon-�ené šipkou na obrysu kótované hrany (Obr. 5.29),

3. body - uvedením výškové kóty na odkazové �á�e, která vy-chází ze zna�ky „X“ (Obr. 5.30 A), ur�ující umíst�ní bodu; je-li kótovaný bod v pr�se�íku dvou a více vzájemn� se pro-tínajících obrysových hran (nap�. roh�, kout�), uvede se výšková kóta nad praporkem odkazové �áry vycházející z tohoto bodu (Obr. 5.30 B);

b) ve svislých �ezech, pr��ezech a v pohledech (nap�. pr��elích): výškové úrovn� - uvedením výškové kóty nad praporkem kótovací zna�ky (Obr. 5.31 a 5.32); je-li t�eba ozna�it rela-tivní i absolutní výšku, vepíše se relativní výška nad praporkem a absolutní výška pod praporkem kótovací zna�ky (Obr. 5.31);

Obr. 5.28 Obr. 5.29


- 38 (157) -

Obr. 5.30

Kótovací zna�ka Obr. 5.31 Obr. 5.32

Kótovaní sklon�

Sklon lze vyjád�it v procentech nebo promilech, p�ípadn� pom�rem h:b – kde h je výška a b je ší�ka sklon�né roviny. Na stavebních výkresech se sklon�né plochy v p�dorysu (v pohledu shora) ozna�ují šipkou kreslenou ve sm�ru klesání ( s výjimkou schodiš� a ramp – kde se uvádí stoupání). Nad šipkou se uvede �íselný údaj hodnoty sklonu. Ve svislém �ezu se sklon ozna�í otev�enou šipkou s �íselným údajem – viz Obr. 5.29 A.

5.4.4 Kótování p�dorys� a svislých �ez� (délkové kótování)

5.4.4.1 P�dorysy:

Kóty se sestavují do �ad, které mají být co nejdelší. V téže �ad� (na stejné kó-tovací �á�e) mají být kóty stejného charakteru (nap�. kóty oken a otvor� v ob-vod. zdech, kóty otvor� ve vnit�ních nosných zdech, kóty místností, kóty cel-kové, apod.).

Kóty nemají být p�íliš vzdáleny od kótovaného p�edm�tu, svým uspo�ádáním a umíst�ním mají umožnit, aby kótovaný p�edm�t byl z�etelný.

Kóty vn�jších obrys� obvodových konstrukcí se umís�ují vn� obrysu.

Vn�jší kótovací �áry ur�ují (viz Obr. 5.16): a) poloha a rozm�ry otvor�, �lenitost obrysu b) hlavní formy obrysu; c) nosný systém (vzdál. st�n, sloup�); d) modulové vztažné p�ímky; e) celkový rozm�r obrysu (celkovou kótu).

Vnit�ní kótovací �áry udávají rozm�ry vnit�ních prostor� a konstrukcí. Poloho-vé umíst�ní kótovacích �ar volíme tak, aby nebyly na úkor p�ehlednosti vnit�-ních prostor�, zasklených konstrukcí a popis�. Kótovaný p�dorys obsahuje tyto kóty:

a) polohy a rozm�ry nosných konstrukcí (pokud nejsou zakótovány na vn�jší stran�);


- 39 (157) -

b) otvory v nosných konstrukcích, konstrukce komín� �len�ní vnit�-ních nosných konstrukcí;

c) rozm�ry místností, tlouš�ky nenosných konstrukcí (p�í�ky apod.) d) polohy otvor� v nenosných konstrukcích e) polohy a rozm�ry stavebních úprav f) polohy ostatních podrobností (nap�. obklady apod.).

5.4.4.2 Svislý �ez (Obr. 5.33)

V �ezech musí být p�esn� a jasn� ur�eny všechny rozm�ry a polohy konstrukce po výšce, na svislých kótovacích �arách. Svislé kótovací �áry se umís�ují vn� i uvnit� objektu. Vodorovné délkové kóty se ve svislém �ezu nezakreslují.

Kóty vn�jší:

a) podchodné výšky p�evislých konstrukcí a jejich vzájemná vzdále-nost;

b) výšky vn�jšího �len�ní hlavních konstrukcí; c) celková kóta – podzemní hloubka, nadzemní výška, výška zast�eše-

ní.

Obr. 5.33: Zp�sob kótování �ezu


- 40 (157) -

Kóty vnit�ní:

a) poloha a výška p�eklad� otvor�, parapet�, nadpraží, tl. stropní konstr., podlahy;

b) sv�tlá výška místností, podchodná výška, celková tl. stropní kon-strukce;

c) konstruk�ní výšky podlaží. Výškové kóty úrovní stejného charakteru se v �ezech �adí do sloupc� nad sebou uvnit� i vn� objektu.

5.4.5 Výkresy stavebních objekt�

Výkresy stavebních objekt� se kótují:

a) v m��ítku 1:200 a menším – v koordina�ních rozm�rech, v návaznosti na hlavní koordina�ní rozm�ry;

b) v m��ítku 1:100 a 1:50 – v koordina�ních rozm�rech, v návaznosti na hlavní koordina�ní rozm�ry;

c) v m��ítku 1:20 a v�tším – v základních rozm�rech s uvedením vzta-hu na koordina�ní rozm�ry, pop�. i na hlavní koordina�ní rozm�ry, s p�ípadným uvedením mezních odchylek podle �SN EN ISO 6284.

Poznámka

Význam termín� „koordina�ní rozm�r“, „hlavní koordina�ní rozm�r“ a „základní rozm�r“ je uveden v �SN 73 0005 a v p�ednáškách.

5.5 Ozna�ování odkaz�, stavebních úprav, podlaží a místností

5.5.1 Ozna�ování odkaz� (�SN 01 3420)

Odkazové �áry se kreslí tenkou plnou �arou. Jednoduchá odkazovací �ára - odkazuje na jeden obraz, popis (Obr. 5.34 až 5.38). Sdružená – odkazuje sou�asn� na více r�zných popis� (Obr. 5.39 a 5.40).

Obr. 5.34 Obr. 5.35 Obr. 5.36

Obr. 5.37 Obr. 5.38

Odkazové �áry se nesmí vzájemn� p�etínat, být rovnob�žné s �arami šrafování a p�etínat kótovací �áry.


- 41 (157) -

5.5.1.1 Jednoduchá odkazová �ára

Vychází-li odkazová �ára z plochy, za�íná výraznou te�kou (Obr. 5.34), od obrysové �áry, hrany, osy – za�íná tenkou úse�kou a svírá úhel 450 s hranou (Obr. 5.35), od kótovací �áry – za�íná p�ímo na �á�e (Obr. 5.36). Vodorovná �ást odkazové �áry, ur�ená pro popis, má být rovnob�žná s dolním okrajem výkresu, v šikmé �ásti m�že mít jen jeden zlom (Obr. 5.37). Odkazovou �áru lze ukon�it kroužkem s vepsaným odkazem, jako odkazovou �áru lze použít i osu (nap�. dve�í, oken, vrat a výklenk�), která se na jednom konci ukon�í kroužkem (Obr. 5.38).

5.5.1.2 Sdružená odkazová �ára

Musí vycházet ze zobrazované plochy a má být kolmá na vn�jší hranu kon-strukce (p�edm�tu). Odkazová �ára u n�kolikavrstvých konstrukcí zobrazených v �ezu (st�ešní pláš�, tepelná izolace, podlaha) má za�ínat v nejnižší nebo nej-vyšší vrstv�, na kterou se odkazuje (Obr. 5.39).

Sdruženou odkazovou �áru lze nahradit jednoduchou, je-li skladba popsána na jiném míst� nebo na jiném výkresu (Obr. 5.40).

Obr. 5.39 Obr. 5.40

5.5.2 Ozna�ování stavebních úprav (�SN 01 3420)

Požadavky na stavební úpravy se ozna�ují v seznamu stavebních úprav, kde lze popsat i technické údaje, pokud nelze stavební úpravu popsat, zobrazit a okó-tovat na výkresu.

Stavební úpravy se na výkresech ozna�ují podle ú�elu písmenem a požadova-nou �íslicí. Ozna�ení se uvede na odkazovou �áru, pop�. do obrysu stavební úpravy.

P�íklad písmenného ozna�ení (podrobn� - viz norma):

G rozvod plynu K kanalizace a odvodn�ní S technické za�ízení budov (nap�. výtah, eskalátor, zdvihací za�ízení, cen-

trální vysava� potrubím) T tepelné za�ízení, vytáp�ní, oh�ev V vzduchotechnika W vodovod E silnoproudé instalace C slaboproud, sd�lovací za�ízení, po�íta�ové sít� Doporu�uje se ozna�ení § p�ed následující písmeno a po�adové �íslo, aby se zamezilo vzniku shodného ozna�ení s jiným použitým ozna�ením, nap�. �ezu, detailu apod.


- 42 (157) -

P�íklad ozna�ení:

§A5 (bez mezer)

5.5.3 Ozna�ování podlaží a místností

Systém ozna�ování budov, jejich �ástí, místností a prostor� stanoví �SN EN ISO 4157-1 �SN EN ISO 4157-2 a �SN EN ISO 4157-3.

Jednotlivá podlaží objektu lze ozna�it:

a) eviden�ním �íslem podlaží (pr�b�žné �íslování od nejnižšího podla-ží. v�etn� suterénu);

b) orienta�ním �íslem podlaží podle úrovn� terénu.

Poznámka

Pro orienta�ní �íslo p�ízemí, mezaninu a suterénu lze použít písmeno�íselné ozna�ení podle �SN EN ISO 4157-2.

V rámci �R lze použít písmeno�íselné ozna�ení i pro orienta�ní �ísla nadzem-ních podlaží:

o první podzemní podlaží (suterén) 1S o druhé podzemní podlaží 2S o první nadzemní podlaží 1NP o druhé nadzemní podlaží 2NP o t�etí nadzemní podlaží atd. 3NP

5.5.3.1 Ozna�ování místností – vý�atek z normy �SN EN ISO 4157-2

o Všechny místnosti ve všech podlažích se ozna�ují �ísly v logické posloupnosti, po�ínající �íslem n01 (kde n je �íslem podlaží). �ísly místností se ozna�ují i venkovní nebo kryté prostory (lodžie, p�í-st�ešek pro auto, zimní zahrada, bazén apod. – n00, n10).

o Ozna�ení na výkrese: �ísla místností a názvy místností se vepisují do plochy p�íslušných prostor� v daném výkrese – p�íklad ozna�ení ve t�etím podlaží. �ísla a názvy se kv�li zvýrazn�ní podtrhují.

324 RECEPCE 325 SCHODIŠT 326 ZASEDACÍ MÍSTNOST

Malý prostor lze ozna�it na výkrese pouze �íslem místnosti

124

o Jako �ísla místností se p�ednostn� používají dvoumístná �ísla, kte-rým p�edchází �íslo podlaží: Podlaží 1: �ísla místností 101 – 199 Podlaží 2: �ísla místností 201 – 299 Podlaží 15: �ísla místností 1501 – 1599

o Používání místnosti „0“: V žádné místnosti kteréhokoli podlaží se nepoužijí �ísla kon�ící nu-lou, tj. �ísla jako 220, 40. Tato �ísla jsou vyhrazena pro p�ípadné


- 43 (157) -

využití ve venkovním prostoru budovy. Místnost „0“ je prostor ob-klopující budovu ze všech stran.

o �íslování místností má usnadnit orientaci v podlaží. Zpravidla se po�adí ur�uje podle sm�ru hodinových ru�i�ek, po�ínajíc u hlavního vstupu do podlaží.

o U schodiš�, výtahových šachet nebo vícepodlažních prostor� se po-užijí pokud možno ozna�ení se stejnými �ísly ve všech podlažích. P�íklad: Podlaží 1: 112 SCHODIŠT 113 VÝTAH Podlaží 2: 212 SCHODIŠT 213 VÝTAH Podlaží 15: 1512 SCHODIŠT 1513 VÝTAH

5.6 Kreslení svislých konstrukcí (�SN 01 3420)

Pro kreslení svislých konstrukcí v p�dorysu se �ezová rovina vede:

a) u svislé st�ny (neprom�nné konstantní tlouš�ky) a u pilí�e, pop�ípa-d� sloupu (s neprom�nným pr��ezem) podle 5.1;

b) u šikmé st�ny nebo u st�ny s prom�nnou tlouš�kou, pop�. sloupu (pilí�e) s prom�nným pr��ezem vždy pod spodním lícem stropu za-kreslovaného podlaží, bez ohledu na otvory ve st�n�, v t�chto p�í-padech se konstrukce (v�etn� otvor�) pod �ezovou rovinou kreslí zjednodušeným obrysem a p�dorys se doplní svislým �ezem, pop�. pohledem.

V p�dorysu se kreslí:

a) obrys st�ny a sloupu (pilí�e), které protíná �ezová rovina - podle 5.3; b) obrys st�ny (pop�.st�ny a sloupu podle 5.3); c) zobrazených v pohledu - tlustou plnou �arou; obrys st�ny, která ne-

dosahuje ke stropu – tlustou plnou �arou s ozna�ením výšky st�ny v okrouhlé závorce – viz. Obr. 5.41;

d) obrys st�ny nad �ezovou rovinou (neza�íná na úrovni podlahy) - tlustou �erchovanou �arou.

Pro kreslení svislých konstrukcí ve svislém �ezu se �ezová rovina vede podle 5.1:

Ve svislém �ezu se obrysy st�n, které protíná �ezová rovina, kreslí podle 5.1, obrysy st�n, pop�. sloup� (pilí��) viditelných v pohledu se kreslí tlustou plnou �arou. Sloupy (pilí�e) se zobrazují pouze v pohledu (�ezová rovina je neprotí-ná).

Otvory ve svislé konstrukci se v p�dorysu kótují koordina�ním rozm�rem otvo-ru na kótovací �á�e. Nad kótovací �áru se píše ší�ka a pod kótovací �áru výška otvoru, za kterou se v okrouhlé závorce uvede výška p�ípadného parapetu od úrovn� podlahy (Obr. 5.42).

Rozm�ry pr��ezu sloup� (pilí��) se mohou v p�dorysu kótovat též na odkazové �á�e, a to sou�inem rozm�r�, kdy na prvním míst� se uvede rozm�r té strany, od které vychází odkazová �ára, nebo pr�m�rem u kruhových pr��ez� (Obr. 5.43).


- 44 (157) -

Obr. 5.41 Obr. 5.42 Obr. 5.43

5.7 Úpravy povrch�

5.7.1 Zobrazení v p�dorysu

Povrchové úpravy jako omítky, malby, nást�iky, nát�ry, tapety apod. se v p�do-rysech a ve svislých �ezech nezobrazují. Jejich druh a rozsah se ur�í v seznamu místností v �ásti pro úpravu povrch�, pop�. v technickém popisu.

Pro kreslení, kótování a ozna�ování obklad� v p�dorysu platí následující zása-dy:

a) obklady se kreslí jednou velmi tlustou �erchovanou �arou nezávisle na po�tu vrstev;

b) p�dorysný rozm�r obkladu se kótuje délkovými kótami (Obr. 5.44 a 5.47);

c) výška obkladu se uvádí kótou psanou do okrouhlých závorek, kte-rá se píše k jeho zobrazení (Obr. 5.45) nebo pod kótovací �áru (Obr. 5.47), p�itom

1. u obkladu, který za�íná u podlahy, ale nedosahuje celé výš-ky zobrazovaného podlaží, ozna�uje kóta celkovou výšku obkladu nad úrovní hotové podlahy (Obr. 5.45 a 5.47);

2. u obkladu, který neza�íná u podlahy, ur�ují kóty výšku ob-kladu a vzdálenost mezi úrovní hotové podlahy a dolní hra-nou obkladu. Na prvním míst� se uvádí výška obkladu (Obr. 5.46)

d) druh obkladu (pop�. i nosné konstrukce obkladu) se ozna�í odka-zem.

Obr. 5.44 Obr. 5.45 Obr. 5.46


- 45 (157) -

Obr. 5.47 Obr. 5.48: Svislý �ez

5.7.2 Zobrazení ve svislém �ezu

Ve svislém �ezu se obklady st�n a strop�, nap�. kontaktn� lepené podhledy – Obr. 5.48 - kreslí jednou velmi tlustou �erchovanou �arou nezávisle na po�tu vrstev nebo konstrukcí. Druh obkladu se ozna�í odkazem.

5.7.3 Zobrazení v pohledu

V pohledu na vn�jší nebo vnit�ní svislou konstrukci se obrys obkladu, pop�. rozhraní jednotlivých druh� obklad�, kreslí tlustou plnou �arou. Jednotli-vé plochy obklad� se ozna�í odkazem.

5.8 Kreslení oken, dve�í, vrat (�SN 01 3420)

5.8.1 Kreslení oken v m��ítku 1:100 a 1:50

P�dorys

V p�dorysu se obrys ost�ní okenního otvoru zobrazuje v �ezu a kreslí se:

a) velmi tlustou plnou �arou, nešrafuje-li se materiál st�nové kon-strukce (Obr. 5.49);

b) tlustou plnou �arou, šrafuje-li se materiál st�nové konstrukce (viz Obr. 5.50 A). Vn�jší obrysy st�nové konstrukce se mohou i v t�chto p�ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou �arou (viz Obr. 5.50 B).

A B

Obr. 5.49 Obr. 5.50

Obrys parapetu okenního otvoru se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou pl-nou �arou. Obrys nadpraží a jeho zalomení (nekryje-li se se žádnou jinou �a-rou) – tlustou �erchovanou �arou s jednou te�kou. Uložení p�eklad� – tlustou �erchovanou se dv�ma te�kami – lze nahradit tlustou �árkovanou �arou.

Konstrukce výpln� otvoru zobrazená v p�dorysu se kreslí schematicky tlustou plnou �arou (viz Obr. 5.51 a 5.52 – okno v rovném ost�ní, Obr. 5.53 – okno v zalomeném ost�ní). Druh konstrukce okna – jednoduchá, zdvojená, dvojitá se graficky nerozlišuje.


- 46 (157) -

Obr. 5.51 Obr. 5.52 Obr. 5.53

Tvar pr��ezu nadokenního p�ekladu lze do p�dorysu okenního otvoru vkreslit jako sklopený pr��ez, orientovaný ve sm�ru pohledu na výkres. Obrys nado-kenního p�ekladu se kreslí tenkou plnou �arou. Pr��ez se zpravidla doplní dél-kovými, pop�. i výškovými kótami.

V p�dorysu se ozna�í druh konstrukce okna v jeho ose, úprava parapetu (vn�jší i vnit�ní), pop�. i konstrukce p�ekladu odkazem.

Okna se v p�dorysu kótují koordina�ními rozm�ry na kótovací �á�e, ší�ka okna se uvádí nad kótovací �áru, výška pod kótovací �áru Výška parapetu od úrovn� povrchu podlahy se uvede do okrouhlých závorek za výšku okna.

Zobrazení ve svislém �ezu

Ve svislém �ezu se obrys p�ekladu okenního otvoru a parapetu zobrazuje v �ezu a kreslí se:

a) velmi tlustou plnou �arou, nešrafuje-li se materiál st�nové kon-strukce;

b) tlustou plnou �arou, šrafuje-li se materiál st�nové konstrukce, i tom-to p�ípad� se obrys st�nové konstrukce m�že zvýraznit velmi tlus-tou plnou �arou – stejn� jako v p�dorasu (Obr. 5.49 a 5.50).

Obrys ost�ní okenního otvoru se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou �arou. Konstrukce výpln� otvor�, zobrazená ve svislém �ezu, se kreslí shodn� jako v p�dorysu.

Zobrazení zp�sobu otevírání okenních k�ídel v pohledu

Zp�sob otevírání okenních k�ídel zobrazených v pohledu se ozna�uje podle následující tabulky. K�ídla otevíratelná ven z místnosti se ozna�í tenkými plnými �arami, k�ídla otevíratelná dovnit� místnosti se ozna�í tenkými �árko-vanými �arami. Hrot zna�ky v podob� písmene „V“ sm��uje ke stran� k�ídla bez záv�su.

��


- 47 (157) -

Kreslení zp�sobu otevírání okenních k�ídel v pohledu:

5.8.2 Kreslení dve�í a vrat v m��ítku 1:100 a 1:50

P�dorys

V p�dorysu se obrys ost�ní dve�ního a vratového otvoru zobrazuje v �ezu a kreslí se:


b) tlustou plnou �arou, šrafuje-li se materiál st�nové konstrukce. Vn�j-ší obrysy st�nové konstrukce se mohou i v t�chto p�ípadech zvýraz-nit velmi tlustou plnou �arou – viz kreslení oken.

Obrys prahu (pokud vystupuje nad úrove� podlahy) a dorazu dve�í u podlahy se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou �arou.

Konstrukce výpln� otvoru zobrazená v p�dorysu a zp�sob otevírání jejich k�í-del se kreslí tlustou plnou �arou podle následující tabulky (ve výkresech nutno doplnit hrany nadpraží a zárubní nad rovinou �ezu).


- 48 (157) -

Tabulka kreslení zp�sobu otevírání oken a dve�í:

Zobrazení ve svislém �ezu

Ve svislém �ezu se obrys nadpraží otvoru zobrazuje v �ezu a kreslí se:


b) tlustou plnou �arou, šrafuje-li se materiál st�nové konstrukce. Vn�j-ší obrysy st�nové konstrukce se mohou i v t�chto p�ípadech zvýraz-nit velmi tlustou plnou �arou – viz kreslení oken.

Obrys ost�ní otvoru se zobrazuje v pohledu a kreslí se tlustou plnou �arou.

Konstrukce výpln� otvoru zobrazená ve svislém �ezu se kreslí shodn� ja-ko v p�dorysu. Práh a k�ídla dve�í se v �ezu nekreslí.


- 49 (157) -

Kótování dve�í

Rozm�ry dve�í se kótují:

a) jmenovitými rozm�ry (viz Obr. 5.54); b) koordina�ními rozm�ry, které se musí doplnit tehdy, budou-li se

dve�e (zárubn�) osazovat do p�edem p�ipraveného otvoru (Obr. 5.55), nebo se budou osazovat sou�asn� s jinými p�edem vy-robenými skladebnými prvky, nap�. p�i osazování dve�í v zasklené st�n� (Obr. 5.56).

Jmenovité rozm�ry se uvedou na osu dve�í, ší�ka nad osu dve�í a výška pod osu dve�í. Koordina�ní rozm�ry otvoru se uvedou na kótovací �áru, ší�ka nad kóto-vací �áru a výška pod kótovací �áru (viz Obr. 5.55 a 5.56).

Obr. 5.54 Obr. 5.55 Obr. 5.56

Rozm�ry vrat se kótují koordina�ními rozm�ry na kótovací �á�e, kde ší�ka se uvede nad kótovací �áru a výška pod kótovací �áru. Na osu vrat se mohou doplnit jejich pr�jezdné (sv�tlé) jmenovité rozm�ry.

Poloha dve�í a vrat se kótuje v p�dorysu délkovými kótami vztaženými:

a) u dve�í ur�ených jmenovitým rozm�rem – k ose dve�í (viz Obr. 5.54);

b) u dve�í a vrat kótovaných koordina�ním rozm�rem otvoru k vyná-šecí kótovací �á�e koordina�ního rozm�ru (viz Obr. 5.55 a 5.56).

V p�dorysu se druh dve�í a vrat (dve�ní k�ídla, zárubn�, nadsv�tlíky, prahy apod.) ozna�í odkazem.

Jako podklad do cvi�ení slouží následující tabulky, které uvád�jí p�íklady zakreslování výplní otvor�.


- 50 (157) -


- 51 (157) -


- 52 (157) -


- 53 (157) -

5.9 Kreslení komínových a ventila�ních pr�duch�

5.9.1 Zobrazení v p�dorysu

Komínové pr�duchy, v�trací pr�duchy a šachty se v p�dorysu kreslí obrysem:


b) tlustou plnou �arou, šrafuje-li se materiál st�nové konstrukce. Vn�j-ší obrysy st�nové konstrukce se mohou i v t�chto p�ípadech zvýraz-nit velmi tlustou plnou �arou.

Komínové pr�duchy se v p�dorysu ozna�í grafickou zna�kou (viz Obr. 5.57 a)), nerozlišují se zna�kou podle druhu odvodu spalin.

Sopouchy (Obr. 5.57 b)), zaúst�ní a vyúst�ní v�tracích pr�duch� (Obr. 5.57 c)), vybírací, vymetací a �isticí (kontrolní) otvory (Obr. 5.57 d)) se v p�dorysu kreslí tlustou plnou �arou.

Pr�duchy se v p�dorysu ozna�í �íselnou zna�kou toho podlaží, ve kterém jsou do n�ho zaúst�ny spot�ebi�e, pop�. zaúst�no nebo vyúst�no odv�trání (Obr. 5.57 e).

a) b) c) d) e)

Obr. 5.57: Zakreslování komínových a v�tracích pr�duch�

5.9.2 Kótování pr�duch�

Komínové pr�duchy, v�trací pr�duchy, šachty a jejich polohové umíst�ní ve st�n� �i vzhledem k jinými svislým konstrukcím se v p�dorysu kótují:

a) délkovými kótami (Obr. 5.58), nebo b) na ose pr�duchu, kde nad vynášecí (pomocnou) kótovací �áru se

uvede rozm�r strany, kterou vynášecí �ára protíná (Obr. 5.59), nebo c) na odkazové �á�e pr�m�rem nebo sou�inem rozm�r�, p�i-�emž na prvním míst� je rozm�r té strany, od které vychází odkazo-vá �ára (Obr. 5.60).


- 54 (157) -

Obr. 5.58 Obr. 5.59 Obr. 5.60

Otvory zaúst�né do pr�duchu (sopouchy, vybírací, vymetací a �isticí otvory, zaúst�ní a vyúst�ní odv�trání) se v p�dorysu kótují podle zásad 5.9.2 c). Výšková poloha otvoru se uvede za rozm�rem otvoru p�ipsáním výšky jeho spodní hrany nad úrovní podlahy do okrouhlé závorky (viz Obr. 5.57 d)).

5.10 Ozna�ování stavebních hmot v �ezu (�SN 01 3406)


- 55 (157) -

Poznámka

Šrafování se rýsuje tenkou �arou, sklon šraf pod úhlem 45o.

5.11 Kreslení za�izovacích p�edm�t� (�SN 01 3420)

Za�izovací p�edm�ty se zobrazují jejich zjednodušeným obrysem v m��ítku výkresu bez tvarových podrobností. Kreslí se �arami zvláštní tlouš�ky, kterou pro kreslení a popisování grafických zna�ek stanoví �SN ISO 128-23. Zobrazování za�izovacích p�edm�t� podle této normy platí p�edevším pro kreslení výkres� architektonicko-stavebních �ešení pozemních staveb.

Zobrazení v p�dorysu

Za�izovací p�edm�ty se v p�dorysu kreslí:

a) plnou �arou – p�edm�ty umíst�né na podlaze zobrazovaného prosto-ru a p�edm�ty upevn�né na st�nách, pokud se prostor pod p�edm�ty provozn� nevyužívá (není podchodný, není pod ním prostor pro le-hací nábytek atd.);

b) �erchovanou �arou se dv�ma te�kami – p�edm�ty upevn�né na st�-nách, pod nimiž se prostor provozn� využívá;

c) �árkovanou �arou – p�edm�ty, pop�. �ásti p�edm�tu, zakryté jinými p�edm�ty, kreslenými plnou �arou.


- 56 (157) -

Druhy za�izovacích p�edm�t�

Druhy za�izovacích p�edm�t� se rozlišují následujícím zp�sobem:

a) �íslem položky, pop�. i referen�ním ozna�ením, nebo b) grafickými zna�kami podle následujících tabulek, nebo c) kombinací obou zp�sob�.

Pokud rozlišení podle bod� a) až c) má poskytnout pouze p�ehled o uspo�ádání, lze všeobecný popis p�edm�tu ozna�eného položkou uvést nap�. v legend� nebo ve zjednodušeném samostatném seznamu. Pro p�esn�jší popis a specifikaci p�edm�t� se použije rozlišení podle bodu a) až c) a p�edm�ty se p�ehledn� uvedou v seznamu �ástí.

P�i po�íta�ovém zpracování výkres� lze namísto grafických zna�ek podle následujících tabulek použít zna�ek t�chto kreslících systém� CAD se zaoblenými a jinými tvarovými podrobnostmi.

Rozkládací a skláp�cí nábytek, pop�. jeho �ásti, se kreslí v rozložené nebo sklopené poloze zna�kou z tabulky �erchovanou �arou se dv�ma te�kami a doplní se ozna�ením sm�ru rozkládání (skláp�ní) šipkou kreslenou plnou �arou.

Poznámka :

V tabulkách jsou pro pot�eby výuky udány b�žné rozm�ry za�izovacích p�edm�t�.


- 57 (157) -

Tabulka za�izovacích p�edm�t� zdravotních instalací, pro vytáp�ní a pro elektrická za�ízení – �ást 1:


- 58 (157) -

Tabulka za�izovacích p�edm�t� zdravotních instalací, pro vytáp�ní a pro elek-trická za�ízení – �ást 2:

Tabulka nábytkových za�izovacích p�edm�t�:


- 59 (157) -

Tabulka dopl�kových za�izovacích p�edm�t�:

5.12 Kreslení podlah (�SN 01 3420)

V p�dorysu podlaží se kreslí:

a) zm�na úrovn� podlahy (Obr. 5.61), dilata�ní spáry (Obr. 5.62) v pohledu shora - tlustou plnou �arou;

b) dilata�ní spáry zakryté jinou konstrukcí – tlustou �árkovanou �arou (Obr. 5.63);

c) pr�nik rovin sklonité podlahy – tenkou plnou �arou s vyzna�ením sklonu (Obr. 5.64);

d) rozhraní r�zných druh� nášlapné vrstvy podlahy v jedné místnosti – tlustou plnou �arou (Obr. 5.65).


- 60 (157) -

Obr. 5.61 Zm�na výškové úrovn� podlahy Obr. 5.62 Dilata�ní spára

Obr. 5.63 Dilata�ní spára zakrytá Obr. 5.64 Spádování podlahy

Obr. 5.65 Rozhraní r�zných nášlapných vrstev

Ve svislém �ezu se zpravidla zobrazuje celá tlouš�ka konstrukce podlahy (bez kreslení jednotlivých vrstev a bez grafického zna�ení materiálu).

V �ezu se zakresluje horní hrana tlust� pln� nebo velmi tlust� pln� – viz 5.3, rozhraní mezi podlahou a stropní konstrukcí – tlustou plnou �arou (Obr. 5.66 a 5.67).

Obr. 5.66 Alternativy zakreslování Obr. 5.67 Podlaha podzemního podlaží


- 61 (157) -

5.13 Zásady kreslení výkres� v m��ítku 1:20, 1:5

Výkresy v m��ítku 1:20 a v�tším zobrazují zejména ty podrobnosti stavebních konstrukcí, které nelze jednozna�n� zobrazit ve výkresech v m��ítku 1:100 a 1:50.

V p�dorysu, ve svislém a vodorovném �ezu, v pr��ezu, pop�. i v pohledu se konstrukce kreslí:

a) podle p�íslušných technických norem pro kreslení konstrukcí a vý-robk� v jednotlivých oborech (zejména �SN 01 3483, �SN 01 3489, �SN 01 3610), nebo

b) podle zásad pro kreslení výkres� v m��ítku 1:100 a 1:50. Obrysy, hrany a rozhraní konstrukcí zobrazených v �ezu i v pohledu se kreslí jednou tlouš�kou �ar – tlustou �arou a materiály konstrukcí zobra-zené v �ezu se vždy zna�í graficky dle �SN 01 3406.

Zásady pro kreslení výrobních výkres� prefabrikovaných stavebních dílc� stanoví �SN EN ISO 7437.

Výkresy se kótují v základních rozm�rech.

Základní konstruk�ní prvky budov

- 63 (157) -

6 Základní konstruk�ní prvky budov

Stavební objekt je soubor stavebních konstrukcí, z nichž každá plní ur�itou funkci: nosnou, izola�ní, d�lící, hygienickou, estetickou apod. Objekt se d�lí ve sm�ru horizontálním na podlaží, ve sm�ru vertikálním na trakty.

Trakt je �ást budovy vymezená dv�ma sousedními nosnými konstrukcemi, hloubka traktu je vzdálenost nosných zdí. Podle polohy nosných st�n vzhledem k podélné ose objektu máme trakty podélné a p�í�né (Obr. 6.1).

Hlavní stavební konstrukce jsou konstrukce nosné, které jsou dopln�ny konstrukcemi nenosnými.

Hlavní konstruk�ní �ásti objektu (Obr. 6.1):

1. základy 2. svislé nosné konstrukce (st�ny, sloupy, pilí�e) 3. vodorovné nosné konstrukce (stropní konstrukce a s nimi spojené

konstrukce balkón� a �íms) 4. konstrukce spojující r�zné úrovn� (schodišt�, rampy, výtahy) 5. st�ešní konstrukce

Obr. 6.1: Názvosloví


- 64 (157) -

Dopl�ující konstruk�ní �ásti objektu jsou konstrukce nenosné. Jsou to výpl�ové a d�lící st�ny, otvory, pr�duchy, povrchové úpravy, výrobky prací speciálních a dokon�ovacích apod.

��

Obr. 6.3: Názvosloví - p�dorys, �ezy a axonometrický pohled na fragment cihelné stavby

Konstruk�ní systémy st�nové, skeletové

- 65 (157) -

7 Konstruk�ní systémy st�nové, skeletové

Konstruk�ní systémy zajiš�ují pro budovy dostate�nou odolnost proti p�sobení vn�jších a vnit�ních sil a jejich bezpe�né p�evedení do základové spáry po celou dobu životnosti stavby.

U v�tšiny objekt� jsou ur�ujícími prvky konstruk�ního systému svislé nosné konstrukce – konstruk�ní systémy se podle toho d�lí na st�nové, skeletové nebo kombinované.

Podle polohy svislých nosných konstrukcí v budov� se rozlišují systémy: podélné, p�í�né (mají v�tší tuhost) a obousm�rné (tuhé).

Obr. 7.1

Podle druhu svislých nosných konstrukcí rozlišujeme dva základní systémy:

1. systémy st�nové 2. systémy skeletové

7.1 Systémy st�nové

Podle materiálu mohou být systémy

• zd�né • betonové • železobetonové monolitické • železobetonové montované

Podle uspo�ádání svislých nosných konstrukcí vzhledem k podélné ose objektu d�líme systémy na:

• podélné • p�í�né • obousm�rné


- 66 (157) -

7.1.1 Systém podélný

7.1.2 Systém p�í�ný

7.1.3 Systém obousm�rný

Konstruk�ní systémy st�nové, skeletové

- 67 (157) -

7.2 Systémy skeletové (sloupové)

Nosná konstrukce je tvo�ena ty�ovými prvky – sloupy, pr�vlaky. Podle zp�so-bu p�enášení zatížení stropních konstrukcí do sloup� d�líme skelety na:

1. rámové (pr�vlakové) 2. hlavicové 3. deskové

Podle materiálu:

• železobetonové • kovové • d�ev�né

Podle technologie:

• monolitické železobetonové • montované

Podle uspo�ádání svislých nosných konstrukcí vzhledem k podélné ose objektu d�líme rámové systémy na:

7.2.1 P�í�ný rámový systém

7.2.2 Podélný rámový systém


- 68 (157) -

7.2.3 Obousm�rný rámový systém

Skeletové systémy hlavicové a deskové – viz p�ednášky.

Výškové osazení objektu a situace

- 69 (157) -

8 Výškové osazení objektu a situace

8.1 Polohové osazování objektu

Polohovým situováním objektu rozumíme zakreslení p�dorysného obrysu na-vrhovaného objektu do polohopisného a výškopisného plánu, kterým bývá nej-�ast�ji situace stávající zástavby.

P�i polohovém situování objektu se setkáváme s dvojí zástavbou:

a) �adovou – polohové situování objektu je ur�eno stavebním místem; b) volnou.

Na základ� �SN 73 4301 – Obytné budovy je nutno p�i umís�ování obytných budov do území, pop�. umís�ování staveb na pozemcích obytných budov re-spektovat:

a) Vyhlášku MMR �. 137/1998 Sb., o obecných technických požadav-cích na výstavbu;

b) �SN 73 0820 – Požární bezpe�nost staveb – Nevýrobní objekty; c) �SN 73 0833 – Požární bezpe�nost staveb – Budovy pro bydlení

a ubytován;í d) �SN 73 6056 – Odstavné parkovací plochy silni�ních vozidel; e) �SN 73 6110 – Projektování místních komunikací.

Podmínky pro umís�ování obytných budov stanoví rozhodnutí o umíst�ní stav-by v souladu s územn� plánovací dokumentací, je-li po�ízena. Jinak se postu-puje podle zákona �. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním �ádu (sta-vební zákon), ve zn�ní pozd�jších p�edpis�.

8.1.1 Vzájemné odstupy staveb �SN 73 4301 – Obytné budovy (viz Obr. 8.1)

Vzájemné odstupy obytných budov mají být zásadn� �ešeny jako sou�ást v�tší-ho celku budov. Navrhované odstupy však nesmí být menší než stanoví požár-n� bezpe�nostní normy �SN:

a) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se m��í na nejkratší spojnici mezi vn�jšími povrchy obvodových st�n, balkón�, lodžií, teras, dále od hranic pozemk� a okraje vozovky pozemní komunikace;

b) vzájemné odstupy staveb musí spl�ovat zejména požadavky urba-nistické, architektonické, životního prost�edí, hygienické, veterinár-ní, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, po-žární ochrany, bezpe�nosti, civilní ochrany, požadavky na denní osv�tlení a oslun�ní, na zachování pohody bydlení, na umožn�ní údržby staveb a užívání prostoru mezi stavbami;

c) vzdálenost pr��elí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejmén� 3,0 m od okraje vozovky, silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umís�ovaných ve stavebních prolukách �adové zástavby a u budov, jejichž umíst�-ní je �ešeno v závazné �ásti územn� plánovací dokumentace;


- 70 (157) -

d) vzdálenost mezi rodinnými domy, které mezi sebou vytvá�ejí volný prostor, nesmí být menší než 7,0 m. Vzdálenost rodinných dom� od spole�ných hranic nesmí být menší než 2,0 m;

e) ve zvláš� stísn�ných územních podmínkách m�že být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4,0 m, pokud v žádné z protilehlých st�n nejsou okna obytných místností; v takovém p�í-pad� se nemusí uplatnit požadavek na odstup od spole�ných hranic pozemk�;

f) vzdálenost mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými bu-dovami a budovami jiného ú�elu musí být takové, aby všechny byty spl�ovaly požadavky na proslun�ní (dle �l. 4.3 �SN 73 4301) a požadavky na denní osv�tlení (dle �l. 5.5.5 �SN 73 4301).

Obr. 8.1: Vzájemné odstupy staveb dle �SN 73 4301 – Obytné budovy


- 71 (157) -

8.2 Orientace budov ke sv�tovým stranám

Správná orientace budov ke sv�tovým stranám je základním p�edpokladem pro zajišt�ní p�íjemného vnit�ního prost�edí.

Jednotlivé sv�tové strany mají rozdílné vlastnosti z hlediska p�irozeného osv�t-lení a zvlášt� teplotního stavu místností v budov�:

o sever je bez slune�ního sv�tla, je chladný, spojený p�evážn� v našem podnebním pásmu se sm�rem v�tr� a deš��. Poskytuje však rovnom�rné osv�tlení;

o východ poskytuje intenzivní proslun�ní z rána. V lét� je velmi p�í-jemný, v zim� je však chladný;

o jih je nejcenn�jší sv�tovou stranou. Umož�uje hluboké proslun�ní místností v zim�, malé v lét�, protože slunce stojí vysoko. Nep�í-jemné proh�ívání místností v lét� je možno odstranit zastín�ním vy-stupujícími konstrukcemi nebo regulovat žaluziemi;

o západ má hluboké proslun�ní místností ve�er. V lét� je to spojeno se zna�ným, �asto až nep�íjemným oteplením. Západní pr��elí je teplejší než východní.

P�i orientaci budov a vnit�ních prostor� ke sv�tovým stranám se vychází ze zásady, že pod�adné vedlejší a komunika�ní místnosti orientujeme na ne-slunnou stranu, zatímco místnosti ur�ené pro probyt lidí orientujeme v našem podnebním pásmu na slunnou stranu, pokud specifi�nost ú�elu nepodmíní jiné �ešení.

P�íklady orientace r�zných druh� provozních prostor ke sv�tovým stranám:

o sever: garáže, záchody, chodby, schodišt�, spíže, zásoby, sklady, lednice, vinné sklepy, temné komory, opera�ní sály;

o severovýchod: vstup, šatny, kuchyn�, umývárny, lázn�, prádelny, žehlírny, ateliér, hospodá�ské místnosti;

o východ: ložnice, jídelny, kuchyn�, kancelá�e a dílny; o jihovýchod: obytné pokoje, obytné kuchyn�, nemocni�ní pokoje,

kancelá�e, studovny, u�ebny ve školách, obytné prostory jeslí a mate�ských škol, hotelové pokoje, dále obecn� prostory, ve kterých se pracuje a žije;

o jih: obytné pokoje, herny d�tí, zimní zahrady, terasy, lodžie, obytné zahrady, možno také u�ebny;

o jihozápad: spole�enské prostory, herny; o západ: sušárny; o severozápad: schodišt�, chodby, kuchyn�, sklady, WC, lázn�.

8.3 Výškové osazování objektu

Výškovým osazením objektu rozumíme stanovení optimální nadmo�ské výšky podlahy 1. podlaží: nap�. 0,000 = 321,500 m n. m.


- 72 (157) -

8.3.1 Základní požadavky pro optimální stanovení 0,000 (pro obytné budovy)

a) Objem výkop� by m�l být p�ibližn� roven nebo o málo v�tší než ob-jem násyp�;

b) vyrovnávací schodišt� z upraveného terénu do 1. podlaží (umíst�né bu� uvnit� nebo vn� budovy) by nem�lo být vyšší než 1,20 m. Ve zvláštních p�ípadech, kdy je budova ve velmi p�íkrém svahu, bývá umíst�no vyrovnávací schodišt� uvnit� i vn� budovy, v souladu s dispozi�ním �ešením;

c) možnost napojení domovní kanalizace do ve�ejné kanaliza�ní sít�, která má být vybudována v p�edstihu, spolu s ostatními inženýr-skými sít�mi;

d) u bytových staveb je t�eba dodržovat normu �SN 73 4301 – Obytné budovy;

e) architektonické p�sobení objektu k okolí.

Vý�atek z �SN 73 4301 - �l. 5. Stavebn� technické a funk�ní požadavky:

Kap. 5.1.3.1.: Úrove� podlahy obytných místností musí být nejmén� 150 mm nad nejvyšší úrovní p�ilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém:

o 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem; o 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�tlovacího otvoru

a nejmén� 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán�-na p�ed nežádoucím p�sobením vody technickými prost�edky. (viz Obr. 8.2)

Obr. 8.2: Úrove� podlahy obytných místností dle �SN 73 4301 – �l. 5.1.3.1.


- 73 (157) -

Kap. 5.1.3.2.: Okenní parapety v obytných místnostech, pod nimiž je volný venkovní prostor hlubší než 500 mm (m��eno od úrovn� podlahy nadzemních podlaží k upravenému terénu) musí být nejmén� 850 mm vysoké nebo musí být dopln�ny zábradlím nebo jiným �ešením nahrazujícím funkci zábradlí nejmén� do této výšky. Výška parapetu se m��í od povrchu podlahy k horní hran� vnit�-ního obkladu parapetu. (viz Obr. 8.3).

Obr. 8.3: Výška okenního parapetu v obytné místnosti, pod nimž je volný prostor hlubší než 500mm dle �SN 73 4301 – �l. 5.1.3.2.

Kap. 5.1.3.3.: Pokud k obytné budov� p�iléhá ve�ejný chodník, musí být horní hrana parapet� obytných místností nejmén� 1,8 m nad tímto chodníkem, nebo musí být mezi domem a chodníkem nejmén� 3,0 m široká plocha zelen�. (viz Obr. 8.4).

Obr. 8.4: Výška okenního parapetu v obytné místnosti nad p�ilehlým ve-�ejným chodníkem dle �SN 73 4301 – �l. 5.1.3.3.


- 74 (157) -

Výklad dot�ených pojm�:

Obytná místnost – �ást bytu (zejména pokoj, ložnice, jídelna), která spl�uje požadavky zvláštního p�edpisu - vyhláška MMR �. 137/1998 Sb., je ur�ena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2, pokud tvo�í byt jediná místnost, musí mít podlahou plochu nejmén� 16 m2.

Podzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove� podlahy nebo její p�evažu-jící �ásti níže než 800 mm pod nejvyšší úrovní p�ilehlého upraveného terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. (viz Obr. 8.5).

Nadzemní podlaží – každé podlaží, které má úrove� podlahy nebo její p�evažu-jící �ásti výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p�ilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu; nadzemní podlaží se stru�n� nazývá také: 1. podlaží, 2. podlaží atd., v�etn� podlaží ustupujícího. (viz Obr. 8.5).

Obr. 8.5: Ozna�ení podlaží obytné budovy dle �SN 73 4301 – Obytné budovy


- 75 (157) -

8.3.2 Postup p�i výškovém osazení objektu

P�i výškovém osazení objektu a následných terénních úpravách se snažíme o co nejv�tší využití daného terénu tak, aby vyvolané terénní úpravy byly co nejmen-ší.

Budova nepodsklepená:

a) zakreslení obrys� vhodn� situovaného objektu do situace (poloho-pisného a výškopisného plánu);

b) ur�ení výšek p�vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjis-tí v místech styku budovy s terénem ode�tením z vrstevnic a u mezilehlých bod� interpolací vrstevnic na dv� desetinná místa. Interpolaci mezi dv�mi sousedními vrstevnicemi, mezi kterými se bod s hledanou výškou nachází, provedeme pomocí vhodn� zvole-ného �ezu terénem a jeho sklopením. ez vedeme daným bodem ve sm�ru spádu terénu, tj. jako nejkratší spojnici dvou sousedních vrs-tevnic, mezi kterými se bod nachází. (viz Obr. 8.6);

c) zakreslení sklopených �ez� pr�b�hu p�vodního terénu (PT) u vn�j-šího líce budovy. Pr�b�h PT se vynáší pomocí vhodn� zvolené srovnávací roviny - S.R. (viz Obr. 8.6);

d) zjišt�ní pr�m�rné výšky p�vodního terénu (PT), která se vypo�te u bytových staveb zhruba aritmetickým pr�m�rem výšek PT v rozích ve vzdálenosti min. 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem a min. 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�t-lovacího otvoru. Ve vypo�tené pr�m�rné nadmo�ské výšce se položí vodorovná rovina, která se považuje za upravený terén (UT);

e) výšku 1. podlaží (0,000) stanovíme u bytových staveb v souladu s požadavky �SN 73 4301 – Obytné budovy (�l. 5) tak, aby úrove� podlahy obytných místností byla nejmén� 150 mm nad nejvyšší úrovní p�ilehlého UT nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�tlovacího otvoru a nejmén� 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chrán�na p�ed nežádoucím p�sobením vody technickými prost�edky.Dále musí být spln�no, že nadzemní podlaží má úrove� podlahy nebo její p�evažující �ásti vý-še nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní p�ilehlého terénu v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu;

f) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.


- 76 (157) -

Budova �áste�n� a zcela podsklepená:

a) Zakreslení obrys� vhodn� situovaného objektu do situace. U �ás-te�n� podsklepených budov orientovat nepodsklepenou �ást do sva-hu;

b) ur�ení výšek p�vodního terénu (PT) v rozích budovy. Výška se zjis-tí v místech styku budovy s terénem ode�tením z vrstevnic a u mezilehlých bod� interpolací vrstevnic na dv� desetinná místa;

c) zakreslení sklopených �ez� pr�b�hu p�vodního terénu (PT) u vn�j-šího líce budovy. Pr�b�h PT se vynáší pomocí vhodn� zvolené srovnávací roviny (S.R.);

d) úrove� prvního nadzemního podlaží stanovíme u konkrétních p�í-pad� vždy s ohledem na: da) bilanci hrubých zemních prací v�etn� terénních úprav. Objem

výkop� má být o málo v�tší než objem násypu – porovnáme ze sklopených �ez� v situaci;

db) požadavky �SN 73 4301 – Obytné budovy (�l. 5) – viz. odsta-vec �. 5 p�edchozí �ásti Budova nepodsklepená. (tj. úrove� podlahy obytných místností musí být min. 150 mm nad UT v pásmu širokém 5,0 m od obvodové st�ny s osv�tlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové st�ny bez osv�tlovacího, atd.);

dc) požadavek p�ímého osv�tlení a v�trání podzemního podlaží.P�i návrhu sklepních oken nad terénem má být parapet minimáln� 150 mm nad upraveným terénem;

dd) možnost napojení domovní kanalizace (ležaté potrubí podskle-pené �ásti) do ve�ejné kanaliza�ní sít�;

e) zakreslíme a okótujeme terénní úpravy kolem objektu.

Poznámka:

Výšky se v �ezech (z d�vodu v�tší p�esnosti) zpravidla vynáší v m��ítku v�tším, než délkové rozm�ry v p�dorysu. P�i odvozování nap�. paty svahu z �ezu do p�dorysu se musí zm�na m��ítka zohlednit. ( P�íklad : P�dorys objektu se vynáší v m��. 1:200, �ezy terénem, výška podzemního podlaží v m��. 1:100. )


- 77 (157) -

Obr. 8.6: P�íklad osazení zcela podsklepené budovy do terénu

8.4 Terénní úpravy

Po výškovém osazení objektu provedeme návrh a zakreslení upraveného terénu (UT) tak, aby byly srážkové vody odvedeny od budovy. Upravený terén se kótuje na t�i desetinná místa.

P�i terénních úpravách spojených s osazením objektu ve sklonitém území se setkáváme se svahováním zeminy, které je bu� v rostlé nebo nasypané ze-


- 78 (157) -

min�. P�i návrhu sklonu svah� musí být zajišt�na jejich stabilita. Nesmí být p�ekro�ena maximální hodnota úhlu vnit�ního t�ení � (17° - 37°), který je pro jednotlivé druhy zeminy p�edepsaný v �SN 73 0035 a �SN 73 1001, p�es-né hodnoty je nutné zjistit zkouškami.

8.4.1 Postup p�i návrhu a zakreslení terénních úprav v situaci

P�edpoklad: budova je již vhodn� polohov� a výškov� osazena a obrysov� za-kreslena v situaci.

a) Pomocí sklopených �ez� p�vodního terénu (PT), vedených lícem budovy, navrhneme pr�b�h upraveného terénu (UT) – svahování. Pr�se�ík upraveného terénu (svahu) s p�vodním terénem odvodíme zp�t do p�dorysu. (viz Obr. 8.7). Abychom získali pr�b�h UT v okolí objektu, vedeme obdobným zp�sobem dostate�ný po�et pomocných �ez�. (viz Obr. 8.8);

Postup zjišt�ní bodu p�echodu svahu z násypu do zá�ezu:

Bod p�echodu svahu z násypu do zá�ezu se zjiš�uje jako pr�se�ík p�ímky – hrany roviny upraveného terénu s p�vodním terénem, tj. PT=UT. (viz Obr. 8.8)

Postup návrhu svahu v oblouku:

Daným bodem vedeme paprskovit� svislé roviny, které sklopíme a pr�se�ík svahu (pod úhlem vnit�ního t�ení � =17° - 37°) s p�vodním terénem odvodíme zp�t do p�dorysu. Spojením �ady takto získaných bod� získáme pr�b�h paty (nebo vrcholu) svahu. (viz Obr. 8.8).

b) sou�asn� �ešíme odvedení povrchových vod; c) p�dorys se doplní výškovými kótami, zakreslí se spádování chodní-

k� a grafické zna�ky násyp� a zá�ez�.

Zakreslování terénních úprav se �ídí �SN 01 3420 – Výkresy pozemních sta-veb.


- 79 (157) -

Obr. 8.7: Postup osazení do terénu nepodsklepené budovy p�i požadavku na srovnanou rovinu upraveného terénu (UT)

Sou�asn� je zakreslen postup konstrukce terénních úprav. Na tento výkres na-vazuje Obr. 8.8.


- 80 (157) -

Obr. 8.8: Postup konstrukce svahovaní, bodu p�echodu svahu z násypu do zá�ezu a návrhu svahu v oblouku. Obrázek navazuje na Obr. 8.7

8.5 Stavební situace

Stavební situace shrnuje polohové a výškové osazení objektu spolu s �ešením terénních a sadových úprav, inženýrských sítí a komunikací.

8.5.1 Náležitosti stavební situace

o m��ítko: zpravidla 1:1000 až 1:500 (1:2000, 1:200); o sv�tové strany, sm�r a �etnost p�evládajících v�tr�; o konfigurace terénu (vrstevnice, výškové body), vyzna�ení pr�zku-

mu staveništ� (sondy, podzemní voda, inunda�ní území, poddolo-vané a sesuvné území);

o dosavadní stav definovaný polohov� a výškov� s vyzna�ením pev-ných bod� a polygonových sítí se zakreslením stávajících pozem-ních a inženýrských objekt� (stavební objekty, komunikace, rozvo-dy kanalizace, vody, plynu, elektrické vedení silnoproudé a sd�lo-


- 81 (157) -

vací, topné kanály apod.). Ozna�ení chrán�ných objekt� stavebních i p�írodních;

o navrhované zastav�ní v�etn� napojení na pozemní a inženýrské ob-jekty s vyzna�ením chrán�ných podchod� pod komunikacemi, úprava staveništ� v�etn� terénních úprav, demolic a odvodn�ní sta-veništ�. Možnost rozší�ení staveništ�;.

o základní rozm�ry ur�ující velikost navrhovaného zastav�ní a jeho polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bod�m, k osám tras komunikací, k polygonu atd.). Hranice sousedních po-zemk� – oplocení;

o situa�ní vyzna�ení dopravních, p�ších a parkových komunikací, h�iš�, drobné architektury a zelen�. Navrhované komunikace �ádn� prokótovat: ší�ky vozovek, chodník�, polom�ry zak�ivení, výškové kóty;

o vyzna�ení výškových kót prvních podlaží stavebních objekt� a ori-enta�ních výškových kót p�vodního (PT) a upraveného terénu (UT);

o vyzna�ení vstup� do budov, vjezd� na pozemek, napojení nových komunikací na stávající aj.;

o ozna�ení ochranných pásem hygienických, vodárenských a bezpe�-nostních vzdáleností;

o ozna�ení hlukových pásem (dopravy silni�ní, železni�ní a letecké), vyzna�ení náletových kužel�;

o názvy p�ilehlých dosavadních prostor� (ulice, nám�stí, atd.). Popis-ná �ísla, jména a adresy soused�, majitel�. Pozemky, �ísla parcel, pozemk� a blok�, názvy;

o legenda jednotlivých nových objekt� (ú�el, konstruk�ní provedení, po�et podlaží, výška �ímsy a h�ebene, výchozí výškový bod, etapo-vitost). U sítí je nutné grafické odlišení stávajícího a nového stavu;

o vyzna�ení plochy pozemk�, zastav�ných a nezastav�ných ploch v m2, procento zastav�ní (uvede se �íseln� do legendy);

o nad rohové razítko se uvede �emu se rovná 0,000. Dále se nad ro-hovým razítkem uvede p�íslušný systém použitý p�i zpracování ma-pových podklad� pro projektovou dokumentaci (nap�. Bpv – Balt-ský výškový systém – po vyrovnání).

8.5.2 Situa�ní výkresy (dle �SN 01 3410, �SN 01 3411)

Zp�sob zobrazování v situaci

a) p�edm�ty m��ení, jejichž rozm�ry dovolují z�etelné zobrazení v map�, se zobrazují obrysovou �arou, i když je pro n�j stanovená zna�ka. V takovém p�ípad� se zna�ka vykreslí i uvnit� obrazu p�edm�tu, není-li druh p�edm�tu z�ejmý již z kresby nebo popisu. Není-li možno p�edm�t pro jeho malé rozm�ry zobrazit obrysem, kreslí se jen zna�kou;

b) stavební objekty (budovy, p�emost�ní mezi budovami, mosty, pod-zemní objekty a prostory apod.) a podzemní vedení se zobrazují v pohledu shora a kreslí se: • viditelné obrysy tenkou plnou �arou; • neviditelné obrysy tenkou p�erušovanou �arou.


- 82 (157) -

Situace se kreslí:

a) jednobarevn� – mapový podklad (dosavadní stav) i navrhovaný stav �ern�;

b) dvoubarevn� – mapový podklad �ern�, navrhovaný stav �erven�; c) t�íbarevn� – polohopis mapového podkladu �ern�, výškopis mapo-

vého podkladu hn�d�, navrhovaný stav �erven�; d) vícebarevn� – polohopis a výškopis mapového podkladu �ern�,

pop�. �ern� a hn�d�, navržené potrubí a kabelová vedení i jejich za-�ízení a objekty barevn�, navržené porosty a zele� syt� zelen�, ostatní �ásti návrhu (navržený stav) �erven�.

Navrhovaný stav (stavební objekty, komunikace, oplocení, op�rné zdi, potrubní a kabelová vedení apod.) se zobrazují dle p�edchozích zásad (viz výše) a kreslí se zna�kami podle tabulky P�ehled nejb�žn�jších zna�ek map a plán� ve sta-vebnictví, které se používají p�i kreslení stavebních situací, s tím rozdílem, že:

a) pr�m�ty hran tvo�ících vn�jší obrysy stavebních objekt� se kreslí: • jsou-li viditelné shora velmi tlustou plnou �arou; • nejsou-li viditelné shora (podzemní objekty, pop�. �ásti objektu)

velmi tlustou �árkovanou �arou; b) u stavebních objekt� se uvede základní (nulová) úrove� 0,000 abso-

lutní výškovou kótou s uvedením t�í desetinných míst (nap�. 0,000 = 466,270) psanou do ráme�ku, uvede se použitý výš-kový systém;

c) základní rozm�ry objekt� a jejich poloha vzhledem k nejbližšímu okolí se ur�í délkovými, pop�. i výškovými kótami;

d) u silni�ních komunikací se kreslí osa komunikace tenkou �erchova-nou �arou;

e) v projektech samostatných inženýrských staveb se situace navrho-vaných vedení kreslí podle p�íslušných technických norem.

Prvky vyty�ovacích sítí se kreslí:

o hlavní vyty�ovací �ára – velmi tlustou �erchovanou �arou o pomocná vztažná �ára ( kolmice na osu vyty�ení ) - tlustou te�ko-

vanou �arou


- 83 (157) -

P�ehled nejb�žn�jších zna�ek map a plán� ve stavebnictví, které se používají p�i kreslení stavebních situací:

Po�.

�ís. P�edm�t Zna�ka Zp�sob zobrazení a zna�ení

1 Vrstevnice základní v jednobarevných mapách

2 Vrstevnice dopl�ková pro polovinu základního intervalu

3 Vrstevnice zd�razn�né v jednobarevných mapách

*)

4 Hranice vlastnická, užívací, hranice druhu pozemku

5 Hranice jako v 4 shora neviditelná, shora neviditelný pr�nik stavebního objektu (na povrchu) s terénem

6

Bod �eské státní trigonometrické sít� (�STS), bod podrobného polohového pole, p�idružený k bodu �STS nebo k bodu podrobného polohového pole 1. t�. p�esnosti, tíhový bod.

Zna�ka se použije pro trvale stabilizo-vané body základního a podrobného bodového pole a body tíhové. Bod lze ozna�it �íslem (vlevo od zna�ky), názvem – jen u bodu �STS – (nad zna�kou) a nadmo�skou výškou (vpravo od zna�ky).

7 Bod �eské státní nivela�ní sít�

8 Stabilizovaný bod technické nivelace

Nadmo�ské výšky bod� �SNS se v map� neuvád�jí. Je-li bod záro-ve� bodem polohového pole, uvede se jen �íslo bodu tohoto pole.

dtto

*) Ve vícebarevných mapách se kreslí vrstevnice hn�d�, v jednobarevných mapách v barv� polohopisu, a to základní vrstevnice tenkou �arou, zd�razn�né vrstevnice tlustou �arou. Vrstevnice se nekreslí mezi hranicemi vodní hladiny, ve skalách a p�es šrafované plochy. V map� m��ítka 1:2000 a v�tšího se nekreslí v ploše stavebních objekt�. Nadmo�ské výšky vrstevnic se uvád�jí do p�erušované vrstevnice hlavou ve sm�ru stoupání a umís�ují se tak, aby bylo usnadn�no �tení. Popisují se p�edevším vybrané zd�razn�né vrstevnice. Interval základních vrstevnic se volí 1,00 m až 0,20 m, mají-li základní vrstevnice vrstevnicový interval 1m, mají zd�razn�né vrstevnice interval 5 m. Základní vrstevnice se mohou doplnit dopl�kovými vrstevnicemi pro polovinu nebo �tvrtinu základního intervalu.


- 84 (157) -


Po�.


9 Plot bez rozlišení druhu, plot s podezdívkou bez rozlišení ší�ky

10 D�ev�ný plot, vlastnictví z jedné strany

11 D�ev�ný plot, spoluvlastnictví

12 Drát�ný, kovový plot, vlastnictví z jedné strany

13 Drát�ný, kovový plot, spoluvlastnictví

14 Živý plot, vlastnictví z jedné strany

15 Živý plot, spoluvlastnictví

Ploty se zobrazují:

- bez rozlišení druhu zn. 9;

- s rozlišením druhu zn. 10 až 15.

Zna�ka druhu plotu sm��uje dovnit� oplocené plochy, pop�. se �ídí vlast-nictvím (sm��uje do pozemku vlastní-ka plotu).

16 Ohradní ze�, vlastnictví z jedné strany

17 Ohradní ze�, spoluvlastnictví

Ohradní zdi a podezdívky plot� se zobrazují:

- jednou �arou zobrazující pr�b�h vlastnické nebo uživatelské hranice (zn. 4), bez ohledu na ší�ku;

- dv�ma �arami, jejichž rozestup odpovídá ší�ce.

18 Slu�ka

Slu�kami se vyzna�í p�íslušnost odd�lených ploch k ur�itým parcelám.

19 Venkovní svítidlo na stožáru

20 Jednotlivý strom

Zna�ku lze doplnit rozm�ry (v met-rech) pr��ezu kmene a jeho výšky, pop�. i ší�ky koruny a druhem stromu. Chrán�ný strom se ozna�í zna�kou s p�ipsáním zkratky „chrán."

21 Orientace k severu

22 Svahy násyp� a zá�ez� v terénu


- 85 (157) -


Po�.


23 Vstupní šachta podzemního vedení bez rozlišení

24 Vodom�rná šachta

25 Hydrant nadzemní

26 Hydrant podzemní

St�edy zna�ek objekt� a za�ízení podzemních vedení odpovídají st�e-d�m p�edm�t�.

27 Vodovodní potrubí bez rozlišení druhu

28 Vodovodní potrubí pitné vody

Šipka se kreslí ve sm�ru toku vody.

29 Kanaliza�ní šachta

St�edy zna�ek objekt� odpovídají st�ed�m p�edm�t�.

30 Kanaliza�ní stoka, potrubí – bez rozlišení druhu

31 Jednotná kanalizace

32 Deš�ová kanalizace

33 Splašková kanalizace

P�lkružnice u zna�ek se kreslí vypuk-le ve sm�ru sklonu potrubí. Pr��ez (pr�m�r) potrubí se vepíše do trasy v mm.

34 Plynovodní potrubí bez rozlišení tlaku (topný plyn, svítiplyn)

35 Plynovodní potrubí nízkotlaké

36 Plynovodní potrubí st�edotlaké

37 Venkovní silové vedení bez rozlišení druhu

38 Venkovní silové vedení nízkého nap�tí – NN

39 Venkovní silové vedení vysokého nap�tí - VN

40 Sd�lovací vedení spojové

Nadzemní drátové vedení se dv�ma nebo více dráty umíst�nými vedle sebe nebo nad sebou na jednotlivém nebo dvojitém stožáru se kreslí je jednou osou, spojnicí st�edu stožár�, u dvojitých stožár� osu soum�rnosti obou patek. Do osy se podle pot�eby vloží �íslo ozn. po�et drát� a p�íslušná zna�ka.


- 86 (157) -

8.5.3 P�íklad situace

Obr. 8.9

P�dorys podlaží, svislý �ez

- 87 (157) -

9 P�dorys podlaží, svislý �ez

P�íprava realizace stavby – projektová dokumentace.

Realizaci stavebního objektu p�edchází složitý p�ípravný proces, který musí respektovat základní požadavky na stavbu a nároky na její p�ípravu a výrobu. Podle ú�elu stavebního objektu je nutno vycházet z požadavk� nejvhodn�jšího dispozi�ního a architektonického �ešení, volby vhodné technologie výroby a výb�ru staveništ� umož�ujícího nejhospodárn�jší provedení a provoz stavby.

Projektovou dokumentaci zpracovává projektant na základ� podn�tu a zám�ru investora. Má n�kolik stup�� podle pr�b�hu schvalování. Jednotlivým fázím odpovídá obsah a podrobné �ešení PD:

1. návrh stavby – vznikne na základ� pot�eb investora. Projektant zpracuje alternativní studie �ešení tak, aby vyhovovaly i vyhláškám a p�edpis�m (vyhl. �. 137/1998 Sb., vyhl. �. 369/2001 Sb., zákon �. 50/1976 Sb. – Stavební zákon, vyhl. �. 132/1998 Sb.);

2. projektová dokumentace k územnímu �ízení – jedná se o umíst�ní stavby, rozsah PD stanoví vyhl. �. 132/1998 Sb.;

3. projektová dokumentace ke stavebnímu �ízení. Je zpracována pro-jektantem na základ� studií a podmínek uvedených v územním roz-hodnutí. Nutný obsah stanoví vyhl. �. 132/1998 Sb., § 18: • souhrnná zpráva; • celková situace stavby (zastavovací plán); • stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb; • návrh úprav okolí stavby a ochrany zelen�;

4. projektová dokumentace pro provedení stavby – jedná se o podrob-ný projekt, který jednozna�n� ur�uje charakteristické vlastnosti a kvalitu konstrukcí, up�es�uje materiály konstrukcí a prvk�. Krom� podrobné projektové dokumentace (p�dorysy, �ezy, pohledy) obsa-huje výkresy �ešení detail� s popisy a odkazy na výkresy, výpo�ty a posouzení konstrukcí, zpracování vým�r a specifikací, cenové ukazatele a rozpo�et.

9.1 P�íklad studie rodinného domu (bez garáže, parko-vací stání a garáž umíst�ny na pozemku) – p�dorys, �ez, pohled

P�i návrhu studie vycházíme z požadavk� investora, které musíme dát do sou-ladu se shora uvedenými p�edpisy a vyhláškami ( viz bod 1) ), musíme se �ídit typologickými zásadami ( viz kap. 9.2 ) a musíme zohlednit statické požadavky – podep�ení strop� = rozmíst�ní nosných zdí, navrhnout prostor schodišt� do-state�n� velký ( na základ� p�edb�žného návrhu stup��, jejich po�tu a velikosti ur�it délku ramen, ší�ku ramen, velikost podest ), uvažovat o st�ešní konstrukci (nap�. o podep�ení krovu).

Studie se zpravidla kreslí v m��ítku 1:100 (p�íp. 1:200), zakresluje se vybavení místností nábytkem.


- 88 (157) -

Obr. 9.1: P�dorys 1S

A A


- 89 (157) -

Obr. 9.2: P�dorys 1NP

AA


- 90 (157) -

Obr. 9.3: P�dorys PODKROVÍ

2

2

AA


- 91 (157) -

Obr. 9.4: ez A-A

9.2 Typologické zásady

Zásady pro navrhování obytných budov nebo obytných �ástí budov stanovuje norma �SN 73 4301 – Obytné budovy + vyhlášky - viz úvod kapitoly.

9.2.1 Základní pojmy

Budova je nadzemní stavba prostorov� soust�ed�ná a navenek p�evážn� uza-v�ená obvodovými st�nami a st�ešní konstrukcí.

Obytná budova je stavba ur�ená pro trvalé bydlení, ve které alespo� dv� t�etiny podlahové plochy p�ipadají na byty, v�etn� plochy domovního vybavení ur�e-ného pro obyvatele jednotlivých byt� (nezapo�ítávají se plochy spole�ného domovního vybavení a domovních komunikací). �lení se na bytové nebo ro-dinné domy.

Bytový d�m je stavba pro bydlení, ve které p�evažuje funkce bydlení.

1NP

1S

PODKROVÍ


- 92 (157) -

Rodinný d�m je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspo�ádáním odpo-vídá požadavk�m na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostor� ur�ena k bydlení. Rodinný d�m m�že mít nejvýše t�i samostatné byty, dv� nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Byt je soubor místností, pop�ípad� jednotlivá obytná místnost, které svým sta-vebn� technickým uspo�ádáním a vybavením spl�uje požadavky na trvalé byd-lení a je k tomuto ú�elu užívání ur�en.

Obytná místnost – viz kap. 8.

P�íslušenství bytu jsou prostory, které dopl�ují obytné místnosti a jsou ur�eny pro zajišt�ní bytové komunikace, osobní hygieny, va�ení a dalších funkcí, nut-ných pro trvalé užívání bytu.

Podkroví je p�ístupný vnit�ní prostor nad posledním nadzemním podlažím vy-mezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, ur�ený k ú�elovému využití

Podlaží je �ást stavby vymezená dv�ma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu. Rozlišují se podlaží podzemní a nadzemní – viz Kapi-tola 8.

9.2.2 Požadavky na obytné místnosti

Úrove� podlahy, výška parapetu – viz kap. 8.

Jednotlivé místnosti bytu musí umožnit vybavení bytu základním nábytkem a za�ízením podle ú�elu místnosti. ešení bytu musí umož�ovat p�epravu p�edm�t� o rozm�rech 1800 mm × 600 mm × 1800 mm do všech obytných místností.

Místnosti bytu v bytovém dom�, krom� vstupního prostoru (p�edsín�), nesm�jí být p�ímo p�ístupné z domovní komunikace. V rodinných domech nemají být obytné místnosti a kuchyn� p�ímo p�ístupné ze zádve�í.

Obytná místnost musí mít plochu alespo� 8 m2, musí mít zajišt�no dostate�né p�ímé denní osv�tlení, p�ímé v�trání a musí být dostate�n� vytáp�na s možností regulace tepla. Pokud byt tvo�í jediná místnost, musí mít plochu nejmén� 16 m2.


- 93 (157) -

Doporu�ené nejmenší plochy obytných místností v závislosti na velikosti bytu:

Funk�ní využití obytné místnosti Nejmenší plocha místnosti v m2

Charakteristika bytu

16 (20) u byt� s 1 a 2 obytnými místnostmi

18 (22) u byt� s 3 až 4 obytnými místnostmi

Obývací pokoj bez stolování

20 (24) u byt� s více než 4 obytnými místnostmi



Obývací pokoj se stolováním


16 (20) u byt� s 1 a 2 obytnými místnostmi Obývací pokoj bez stolování s 1 l�žkem

20 (24) u byt� s 3 obytnými místnostmi

Obývací pokoj se stolováním s 1 l�žkem 18 (22) u byt� s 1 a 2 obytnými místnostmi

Ložnice s 1 l�žkem 8 (12)

Ložnice se 2 l�žky 12 (17)

Poznámka

Údaje v závorkách udávají doporu�ené nejmenší plochy místností byt� pro t�žce pohybov� postižené osoby

Obývací pokoj je zpravidla nejv�tším prostorem bytu. Jeho ší�ka nemá být menší než 3300 mm. Ší�ka jednol�žkové ložnice nesmí být menší než 1950 mm, ší�ka dvoul�žkové ložnice nemá být menší než 2400 mm. Ší�ka obytné kuchyn� v bytech s 1 nebo 2 obytnými místnostmi nemá být menší než 3300 mm.

Ke spaní nemá být ur�en obývací pokoj s 3 a více obytnými místnostmi. V bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi m�že být obývací pokoj ur�en pro spaní jednoho �lena domácnosti. Žádná obytná místnost nemá být ur�ena pro spaní více než dvou osob. U byt� se 3 a více obytnými místnostmi musí mít jedna ložnice takové rozm�ry, aby v ní bylo možno umístit manželské dvojl�žko a d�tskou postýlku, která se do po�tu l�žek nezahrnuje. Toto platí i pro dvoul�ž-kovou ložnici bytu se 2 obytnými místnostmi.

Do prostoru pro stolování má být p�ímý p�ístup z prostoru pro va�ení, nejde-li o druhou možnost stolování v byt�. Prostor pro va�ení v bytech o 3 a více obyt-ných místnostech nemá být p�ístupný pouze p�es obytné místnosti krom� jídel-ny.

Má-li obytná místnost niku, která nemá samostatné p�ímé osv�tlení a v�trání okny, má se ší�ka odd�lujícího otvoru rovnat alespo� 4/5 ší�ka niky.

Sv�tlá výška obytných místností bytových dom� musí být nejmén� 2600 mm, sv�tlá výška obytných místností rodinných dom� musí být nejmén� 2500 mm. Sv�tlá výška obytných místností v podkroví musí být nejmén� 2300 mm. Míst-nosti se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2300 mm nejmén� nad polovi-nou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovin� podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1300 mm nad podlahou.


- 94 (157) -

St�ešní okna by m�la být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umíst�na nejvíce 1100 mm nad podlahou. Taková místnost, pokud je ur�ena pro spaní jedné osoby, má mít objem nejmén� 20 m3, pro spaní dvou osob má mít objem nejmén� 30 m3 (pro více osob se doporu�uje úm�rn� zv�tšit objem).

Obr. 9.5

9.2.3 P�íslušenství bytu

V každém byt� musí být navrženo p�íslušenství zahrnující nejmén� prostory: vstupní, pro va�ení, pro uskladn�ní potravin, pro osobní hygienu, pro umíst�ní záchodové mísy, pro uložení úklidových p�edm�t�. Byt m�že obsahovat i další p�íslušenství (nap�. šatna, komora apod.).

Vstupní prostor bytu, nap�. p�edsí�, musí být tak velký, aby umožnil odložení svrchního šatstva a obuvi. Jeho ší�ka i po smontování zabudovaného nábytku, pop�ípad� umíst�ní nábytku, musí být nejmén� 1100 mm; v místech, kde má prostor charakter spojovací chodby, nesmí být jeho ší�ka menší než 800 mm. Vstupní dve�e do bytu se mají otevírat do jeho vstupního prostoru.

Prostor pro va�ení musí umož�ovat p�ípravu pokrm� v�etn� doprovodných funkcí (mytí nádobí a jeho uskladn�ní). Kuchyn�, která má plochu nejmén� 12 m2 a spl�uje další podmínky pro obytné místnosti je obytnou místností. Podle funkce rozeznáváme:

a) pracovní kuchyn� – místnost ur�ená pouze k va�ení, pe�ení a p�í-prav� jídel v�etn� doprovodných funkcí;

b) kuchyn� se stolováním – kuchyn� rozší�ená o prostor, nutný pro sou�asné stolování všech �len� domácnosti;

c) kuchyn� obytná – kuchyn� se stolováním rozší�ená o prostor po-t�ebný pro pln�ní n�kterých funkcí obývacího pokoje.

��


- 95 (157) -

Doporu�ené nejmenší plochy kuchyní:

Funk�ní využití obytné místnosti Nejmenší plocha místnosti v m2

Charakteristika bytu


6 (8) u byt� se 4 obytnými místnostmi

Pracovní kuchyn�



10 (12) u byt� s 3 obytnými místnostmi


Kuchyn� se stolováním


16 (22) u byt� s 1 obytnou místností Obytná kuchyn� nahrazující obývací pokoj


Obytná kuchyn� s 1 l�žkem, nahrazující obývací pokoj

16 (24) u byt� s 1 obytnou místností

Poznámka

Údaje v závorkách udávají doporu�ené nejmenší plochy místností byt� pro t�žce pohybov� postižené osoby

P�i jedno�adém uspo�ádání kuchy�ského za�ízení musí být volný prostor p�ed ním široký nejmén� 1100 mm, p�i dvou�adém uspo�ádání nejmén� 1000 mm.

Obr. 9.6

Prostor pro uskladn�ní potravin se navrhuje jako spížní komora ne-bo zabudovaná spížní sk�í�. Prostor pro uskladn�ní potravin musí být v�trán a proveden tak, aby neumož�oval vznik plísní.

U každého bytu musí být alespo� jedna záchodová mísa a jedna koupelna. V bytech o 4 a více obytných místnostech musí být alespo� dv� umývadla v rozdílných prostorech. Jeden prostor pro osobní hygienu v t�chto bytech musí být p�ímo p�ístupný z komunika�ního prostoru bytu.

Prostor pro umíst�ní záchodové mísy nesmí být p�ímo p�ístupný z obytných místností, ani z prostoru pro va�ení, pro stolování, pro uskladn�ní potravin ne-bo z prostoru, který plní n�které funkce obytných místností. Je-li jen jedna zá-chodová mísa v byt� se 3 a 4 obytnými místnostmi, musí být v samostatné

�� !"#��$%��

��&'(�


- 96 (157) -

místnosti (záchod�). V bytech s 1 a 2 obytnými místnostmi m�že být jediná záchodová mísa umíst�na ve spole�ném prostoru pro osobní hygienu. Dv� zá-chodové mísy musí být instalovány v bytech o 5 a více obytných místnostech.

Nejmenší p�dorysné rozm�ry prostoru pro osobní hygienu a prostoru pro umíst�ní záchodové mísy se odvozují z velikosti za�izovacích p�edm�t� a z nutných vzdáleností mezi nimi a st�nami. Mají být dodrženy následující minimální vzdálenosti:

a) vzdálenost mezi záchodovou mísou a dovnit� otevíravým dve�ním k�ídlem min 300 mm;

b) vzdálenost mezi záchodovou mísou a protilehlou st�nou min 500 mm.

Obr. 9.7

Nejmenší p�dorysné rozm�ry záchodu se záchodovou mísou s vysoko polože-ným nádržkovým splachova�em jsou:

a) p�i otevírání dve�í ven 900×1100 mm; b) p�i otevírání dve�í dovnit� 900×1600 mm; c) p�i bo�ním umíst�ní dve�í se doporu�uje délku místnosti zv�tšit

o 100 mm. d) pokud je navržena záchodová mísa se splachova�em (Combi), délka

místnosti se zv�tší o 200 mm.

9.2.4 Umíst�ní za�izovacích p�edm�t� a jejich funk�ní plochy

Obr. 9.8

��


- 97 (157) -

Obr. 9.9

Sv�tlá výška má být shodná se sv�tlou výškou obytných místností v témže pod-laží, musí být však nejmén� 2300 mm. Dve�e do prostoru pro osobní hygienu nebo do prostoru pro umíst�ní záchodové mísy musí být nejmén� 700 mm ši-roké.

9.2.5 Za�ízení bytu

Skladebné p�dorysné rozm�ry základního za�ízení bytu:

pra�ka, ledni�ka 600×600 mm

sk�ín� a) šatní – hloubka 600 mm

- ší�ka - násobek 500 mm, max 600 mm

b) prádlové – hloubka 400 až 450 mm

c) knihovny – hloubka 300 mm

l�žka a) válenda – 2000×900 mm

b) manželské dvojl�žko - 2000×1700 mm

c) d�tská postýlka - 1400×700 mm

pracovní stoly a) pro žáka 1.stupn� 600×1100 mm

b) pro žáka 2. stupn� 700×1300 mm

c) pro starší 800×1500 mm (zásuvky po obou stranách)

až 800×2000 mm (velký rýsovací st�l)


- 98 (157) -

jídelní stoly

židle, k�eslo

9.2.6 Domovní komunikace

Hlavní domovní komunikace v obytné budov� nesmí být užší než ší�ka scho-diš�ového ramene a musí vyhovovat požadavk�m �SN 73 0802 a �SN 73 0833 a musí umož�ovat p�epravu p�edm�t� o rozm�rech 1950 mm×800 mm×1950 mm do všech byt�. Vedlejší domovní komunikace, nesloužící p�ístupu do byt�, nesmí být v bytových domech užší než 1100 mm a musí umož�ovat p�epravu p�edm�t� o rozm�rech 1800 mm×600 mm×1800 mm. U rodinných dom� by nem�la být tato ší�ka užší než 900 mm.

V bytových domech všechny vstupní dve�e do budovy a dve�e zádve�í musí mít sv�tlou ší�ku otvoru nejmén� 900 mm. Tyto dve�e nesm�jí být otá�ivé ne-bo kývavé. Hlavní vstupní dve�e do byt� musí mít sv�tlou ší�ku otvoru nejmé-n� 800 mm a mají se otevírat do prostoru bytu.

9.3 Zakreslování p�dorysu a �ezu – projekt pro reali-zaci, m��. 1:100, 1 :50

Poznámka

Zp�sob kreslení výkres� v m��. 1:500 a 1:200 – viz norma �SN 01 3420.

Navrhovaný objekt nebo jeho �ásti se zobrazují v p�dorysech, �ezech a pohledech kreslených ve vhodném m��ítku. Sou�ástí návrhu jsou výkresy podrobností ( detail� ).

9.3.1 P�dorys

P�dorys je myšlený vodorovný �ez objektem. Jsou v n�m zakresleny všechny konstrukce na výšku jednoho podlaží, tzn. pod i nad rovinou �ezu. Vodorovný �ez má být veden tak, aby zobrazil celkové �ešení objektu, velikost, tvar a umíst�ní otvor� pro osv�tlení a p�ístupy do jednotlivých místností, tvar a kon-


- 99 (157) -

strukci schodišt� a všechny ostatní konstrukce. Vodorovný �ez se vede asi v 1/3výšky zobrazovaného podlaží, ale vždy tak, aby procházela okenními a dve�ními otvory. P�dorysný �ez je možno podle pot�eby zalomit.

Postup p�i zakreslování p�dorysu:

P�i zpracování realiza�ních výkres� jednotlivých podlaží vycházíme zpravidla z podlaží typického. Poloha nosných konstrukcí je závislá na koordina�ních rozm�rech uvažované stropní konstrukce..

P�i návrhu konstrukce a zakreslování p�dorys� podlaží vycházíme z dispozi�ních studií a ná�rt�.

Pro zakreslování platí norma �SN 01 3420.

Postup p�i zakreslování:

a) vyneseme modulovou sí�, zakreslíme svislé nosné a obvodové kon-strukce;

b) zakreslíme p�í�ky; c) navrhneme velikost okenních otvor� a jejich výplní; d) zakreslíme otvory v nosných zdech, umíst�ní dve�í e) zakreslíme zabudované za�izovací p�edm�ty, obklady st�n; f) zakreslíme a popíšeme pr�duchy; g) zakreslíme stavební úpravy (drážky, prostupy); h) zakreslíme sklopené �ezy; i) zakreslíme p�edložené a p�evislé konstrukce nad a pod rovinou �e-

zu; j) p�dorys okótujeme, o�íslujeme místnosti a ozna�íme �emeslné vý-

robky. Vyzna�íme vedení svislých �ez�, ozna�íme detaily; k) výkres doplníme legendou, seznamem podrobností, seznamem sta-

vebních úprav, výpisem p�eklad� a dalšími dopl�ujícími a vysv�tlujícími údaji.

Popis, legenda, vysv�tlující údaje a kótování p�dorysu musí být provedeny v takovém rozsahu, aby bylo možné projekt realizovat.

Výrobky truhlá�ské, záme�nické, klempí�ské jsou v p�dorysu zna�eny krouž-kem na odkazové �á�e a vhodným systémem �íslovány shodn� s výpisem �e-meslných výrobk� (nap�. klempí�ské výrobky mají ozna�ení K apod. ).

P�dorys podzemního podlaží:

P�i zakreslování podzemního podlaží postupujeme shodn� ja-ko p�i zakreslování nadzemního podlaží.

Myšlená rovina p�dorysného �ezu podzemního podlaží se zalamuje do okenních otvor�. Jsou-li okna podzemního podlaží pod úrovní upraveného terénu, zakreslí se do p�dorysu izolace s p�ípadnou p�izdívkou, konstrukce osv�tlovací šachty ( anglického dvorku ). Jsou-li okna nad terénem, kreslí se okapový chodník.

U p�dorysu 1S a 1NP se u roh� objektu uvedou výšky UT a PT v relativních hodnotách.


- 100 (157) -

9.3.2 Svislý �ez

Svislý �ez je myšlená svislá rovina, která prochází objektem v takovém míst�, aby byly z�eteln� zobrazeny všechny konstrukce a d�ležité �ásti a aby byl za-chycen typický obraz objektu. ez se zpravidla vede schodišt�m, a to nástup-ním ramenem s pohledem na rameno výstupní. Svislý �ez je možno podle po-t�eby zalamovat tak, aby zachytil všechny d�ležité konstrukce. Zalomením �ezu nesmí vzniknout nelogický a nesouvislý obraz viz kapitola 5 ).

P�íklad

Výchozí údaje:

a) obvodové zdivo ( nap�. Porotherm) – tl. 450 mm (posoudit vlastnosti tepeln� izola�ní, statické a akustické);

b) vnit�ní nosné zdivo – tl. 250 nebo 300 mm – ur�í se podle zvolené stropní konstrukce a jejího p�edepsaného uložení na nosných zdech (nap�. nosníky Porotherm uložení 125 mm, panely podle typu 100 nebo 150 mm) a s ohledem na požadované akustické a statické vlastnosti;

c) zdivo p�í�ek – tl. 75, 125 a 150 mm – podle zatížení vyvozeného na p�í�ku (nap�. kuchy�ská linka), podle požadovaných akustických vlastností, podle výšky a délky p�í�ky.

Rodinný d�m, zdivo Porotherm, strop z nosník� Porotherm a vložek MIAKO – modul M=(125) 250 mm, vzdálenost nosných zdí – závisí na modulu stropní konstrukce, st�echa sklonitá s krovem.

Stanovení výšky podlaží : obytná podlaží – min. sv�tlá výška je stanovena v norm�, výška podzemního podlaží m�že být menší (S.V. 2400 mm, podchodná výška 2100 mm pod rozvody vedenými pod stropem).

Zakreslování podzemního podlaží 1S – osazeno �áste�n� pod terénem. Vodorovný �ez je t�eba zalomit tak, aby v p�dorysu byla zakreslena svislá izolace podzemního zdiva i úprava terénu kolem budovy, výšky UT a PT u roh� objektu v relativních výškách, základy venkovního schodišt�.

Zakreslování 1NP - zakreslí se úpravy terénu kolem objektu, venkovní schodišt�, uvedou se výšky UT a PT u roh� objektu v relativních výškách.


- 101 (157) -

(�� (��(�

�(�

��(

�(�

)(

(

(

��)��

(

)(

(�

�(

)��

(�

Obr. 9.10: P�dorys 1S


- 102 (157) -

��

��

�(��

��

��

(�

�

�(

��

Obr. 9.11: P�dorys 1NP


- 103 (157) -

Obr. 9.12: ez A-A

Schodišt�

- 105 (157) -

10 Schodišt�

Pro navrhování schodiš� platí �SN 73 4130 – Schodišt� a šikmé rampy – zá-kladní ustanovení.

10.1 Názvosloví

Schodiš�ové rameno – konstrukce s nejmén� t�emi schodiš�ovými stupni, kte-rá spojuje dv� r�zné výškové úrovn�

Podesta – vodorovná plošina ukon�ující nebo spojující schodiš�ová ramena. Podle výškového umíst�ní vzhledem k podlažím se rozeznávají podesty hlavní (podlažní) a vedlejší (mezipodlažní, mezipodesty).

Zrcadlo – Volný prostor mezi schodiš�ovými rameny.

Schodiš�ový stupe� – prvek schodiš�ového ramene ur�ený k p�ekonávání r�z-ných výškových úrovní.

Stupnice – horní vodorovná plocha schodiš�ového stupn�.

Podstupnice – p�ední, p�ibližn� svislá plocha schodiš�ového stupn�.

Výstupní �ára – myšlená �ára spojující p�ední hrany schodiš�ových stup�� v teoretické ose výstupu. Za�íná na hran� prvního (nástupního) stupn� a kon�í na hran� posledního (výstupního) stupn� schodiš�ového ramene. U p�ímého schodiš�ového ramene leží v jeho ose, u schodiš� se zak�ivenými rameny tvo�í k�ivku ležící ve vzdálenosti:

a) 300 mm od vn�jšího okraje ramene – u pr�chodné ší�ky 900 mm; b) 400 mm od vn�jšího okraje ramene - u pr�chodné ší�ky

901 až 1200 mm; c) 1/3 pr�chodné ší�ky od vn�jšího okraje ramene - u pr�chodné ší�ky

1201 až 1800 mm; d) v ose schodiš�ového ramene - u pr�chodné ší�ky v�tší

než 1800 mm.

Sklon schodiš�ového ramene α – úhel mezi vodorovnou rovinou a výstupní �árou

Obr. 10.1

��*�% +*�,��*�% +

��*+#-.��*�/

��*+#0�1�.

��*+#��*�/

$& ,2$� 3 4+�+

5

�

α

-.6� 3 4+�+


- 106 (157) -

10.2 Technické požadavky

10.2.1 Schodiš�ový prostor

Konstrukce ohrani�ující schodiš�ový prostor musí být z neho�lavého materiálu. Schodiš�ový prostor má být v�trán a má mít p�ímé osv�tlení.

10.2.2 Schodiš�ové rameno

Schodiš�ové rameno tvo�í konstrukce schodiš�ových stup�� a konstrukce, kte-ré stupn� bezprost�edn� podporují. Délka schodiš�ového ramene L se m��í ja-ko vodorovná vzdálenost p�dorysných pr�m�t� hrany nástupního stupn� a hra-ny výstupního stupn� v rameni na výstupní �á�e ( viz Obr. 10.1 ).

Pr�chodná ší�ka schodiš�ového ramene bp se m��í jako vodorovná vzdálenost mezi:

a) ohrani�ujícími konstrukcemi (nap�. st�nami, pilí�i), pokud mezera mezi schodiš�ovým ramenem a konstrukcí není v�tší než 50 mm;

b) ohrani�ující konstrukcí a myšlenou svislou rovinou vedenou vn�j-ším okrajem ramene, pokud mezera mezi schodiš�ovým ramenem a konstrukcí není v�tší než 50 mm;

c) dv�ma myšlenými svislými rovinami vedenými vn�jším okrajem ramene.

Obr. 10.2

Pr�chodná ší�ka schodiš�ového ramene má být násobkem 550 mm, což je ší�ka pot�ebná pro pr�chod dosp�lého �lov�ka. U obytných budov m�že do této ší�ky zasahovat zábradlí max 50 mm, madlo max 100 mm a schodnice max 200 mm z každé strany.

Obr. 10.3

Nejmenší pr�chodná ší�ka schodiš�ových ramen je u rodinných dom� 900 mm, u bytových dom� 1100 mm.

�

�7 �8 �7 �8 �7 �8

� �

�

� 5

�9 5(�7 �8 �9 5��7 �8

�

� 5 �

�

5

�9 5��7 �8

Schodišt�

- 107 (157) -

Podchodná výška schodiš�ového ramene h1 se m��í jako svislá vzdálenost me-zi hranou schodiš�ového stupn� na výstupní �á�e a konstrukcí (podhledem) nad touto hranou. Pr�chodná výška h2 se m��í jako kolmá vzdálenost mezi vý-stupní �árou a konstrukcí nad výstupní �árou (podhledem). Nejmenší dovolená podchodná a pr�chodná výška se ur�í v závislosti na sklonu schodiš�ového ramene α podle vzorc�:

αcos750

15001 +=h

αcos15007502 ⋅+=h Pr�chodná výška nesmí být menší než 1900 mm, krom� schodiš� do podkroví.

Obr. 10.4

10.2.3 Schodiš�ový stupe�

Všechny schodiš�ové stupn� v jednom rameni musí mít stejnou výšku a ší�ku. Výška schodiš�ového stupn� se m��í jako svislá vzdálenost dvou stupnic po sob� následujících stup�� na výstupní �á�e. Ší�ka schodiš�ového stupn� se m��í jako vodorovná vzdálenost p�dorysných pr�m�t� p�edních hran dvou po sob� následujících stup�� na výstupní �á�e. Všechna schodiš�ová ramena téhož schodišt� mají mít stejn� vysoké a široké stupn�.

Nejmenší dovolená ší�ka schodiš�ového stupn� je 210 mm a nejmenší dovole-ná ší�ka stupnice je 250 mm. Jsou-li ve schodiš�ovém rameni použity kosé stupn�, musí být ve svém nejužším míst� alespo� 130 mm široké.

:(�

�(��

:(�;��

α

��<�(��9:(�;��

α

��<:(�9�(�� α

�(��α

:(�

α

α


- 108 (157) -

Pom�r výšky h a ší�ky b schodiš�ového stupn� udává Lehman�v vzorec:

2h + b = 630 (mm),

kde 630 je pr�m�rná délka lidského kroku. Tato hodnota m�že být snížena až na 600 mm, pokud nebude p�ekro�en nejvyšší dovolený sklon schodiš�ové-ho ramene.

Sklon schodiš�ových ramen ve všech bytových domech s výtahem a u schodiš� uvnit� byt� nesmí být v�tší než 35°, ve všech bytových domech bez výtahu nesmí být v�tší než 33°. U schodiš� uvnit� byt� s konstruk�ní výškou menší než 3000 mm a u schodiš� do podzemních podlaží je možno sklon schodiš�o-vých ramen zvýšit až na 41°.

Po�et výšek v jednom schodiš�ovém rameni je nejvýše 16, u pomocných scho-diš�, schodiš� v rodinných domcích a schodiš� uvnit� bytu 18. P�i v�tším po�tu stup�� se schodiš�ové rameno rozd�lí mezipodestou na dv� ramena. Tato me-zipodesta má délku nejmén� 630 mm zv�tšenou o jednu ší�ku stupn� p�ilehlých ramen.

Obr. 10.5

10.2.4 Podesty

Pr�chodná ší�ka podlažních a mezipodlažních podest musí být nejmén� tak velká, jako je ší�ka p�ilehlých schodiš�ových ramen. Podlažní podesty se doporu�uje zv�tšit nejmén� o 100 až 200 mm.

Obr. 10.6

Dve�e na podestách schodiš�, krom� schodiš� v podzemních podlažích a schodiš� pomocných, otevíravé do prostoru podesty, musí být umíst�ny tak, aby dve�ní k�ídlo v žádné poloze nezužovalo pr�chodnou ší�ku podesty. Dve�e

'�9 5

5�5�

3<5�

=�7>�

Schodišt�

- 109 (157) -

otevíravé mimo prostor podesty, krom� schodiš� v rodinných domcích a schodiš� pomocných, mají mít vzdálenost vnit�ní hrany zárubn� od hrany nejbližšího schodiš�ového stupn� alespo� 300 mm.

Obr. 10.7

U pomocných schodiš� musí být odstup mezi dve�ním otvorem a hranou nástupního stupn� nejmén� 300 mm u dve�í otevíravých od schodiš�ového ramene a v�tší nejmén� o 50 mm od dráhy otevírání k�ídla u dve�í otevíravých ke schodiš�ovému rameni.

Obr. 10.8 Pomocná schodišt�

10.2.5 Schodiš�ové zábradlí (�SN 74 3305 – Ochranná zábradlí)

Schodiš�ová ramena a podesty musí mít na volných hranách zábradlí. Jeho výška bývá 0,9 až 1,1 m. Schodiš�ové rameno širší než 2750 mm se doporu�uje rozd�lit mezilehlým zábradlím s madlem.

Schodiš�ové rameno musí mít madlo:

a) alespo� na jedné stran� u p�ímých ramen s pr�chodnou ší�kou do 1650 mm a u smíšených ramen do 1100 mm;

b) na obou stranách u schodiš�ových ramen s v�tší pr�chodnou ší�kou.

5�5�

3<5�

5� 5�

7>�

>�

5� 5�


- 110 (157) -

10.3 Postup p�i návrhu schodišt�

P�i návrhu schodišt� je t�eba se �ídit p�íslušnými normami podle druhu objektu.

1. Ur�íme výšku, kterou má schodišt� p�ekonat (výška od horního po-vrchu podlahy zobrazovaného podlaží po horní povrch podlahy podlaží vyššího - p�i stejné tlouš�ce podlah se jedná o konstruk�ní výšku podlaží KV);

2. Zvolíme výšku jednoho stupn� h´ (dle druhu objektu a ú�elu scho-dišt�);

3. Zvolenou výškou h´ pod�líme celkovou výšku schodišt� (KV) a vý-sledek zaokrouhlíme na celý po�et stup�� (výšek) v závislosti na po�tu ramen;

4. Stanoveným po�tem stup�� vyd�líme celkovou výšku schodišt� KV a dostaneme definitivní výšku stupn� h (výšku stupn� nelze zao-krouhlit);

5. Ze vzorce 2h + b = 630 mm ur�íme ší�ku stupn� b se zaokrouhle-ním na 10 mm (dol�);

6. Ur�íme sklon schodiš�ového ramene tg α = h/b; 7. Ur�íme délku schodiš�ového ramene L = (n-1)×b (n je po�et výšek

v rameni); 8. Zvolíme ší�ku schodiš�ového ramene B = bp; 9. Ur�íme ší�ku hlavní podesty = B , doporu�eno B + (100 až 200

mm); 10. Ur�íme ší�ku mezipodlažní podesty = B; 11. Zvolíme ší�ku zrcadla; 12. Návrhem je ur�ena minimální velikost schodiš�ového prostoru.

P�íklad

1. KV = 3000 mm , schodišt� dvouramenné 2. h` = 160 mm ( bytový d�m 150 až 180 mm, pohodlné stupn� v rod.

dom� ) 3. n = H/ h` = 3000 : 160 = 18,75 → volím 18 výšek 4. h = H/n = 3000 : 18 = 166,6 mm 5. b = 630 – 2h = 630 – 2×166,6 = 296,8 → b = 290 mm 6. tg α = h/b = 166,6 : 290 = 29° 7. L = (n-1)×b = 8×290 = 2320 mm 8. B = 900 mm 9. Ur�íme ší�ku hlavní podesty B+100 = 1000 10. Ur�íme ší�ku mezipodlažní podesty B = 900

Schodišt�

- 111 (157) -

10.3.1 Navrhování schodiš� s kosými stupni

Kosé stupn� se vyskytují u všech schodiš� k�ivo�arých, smíšených a to�itých. P�i návrhu schodiš� s kosými stupni se postupuje obdobn� jako u schodiš� s p�ímými rameny, tj. nejprve se ur�í tvar schodišt�, po�et a ší�ka jeho ramen, tvar podlažní a mezipodlažní podesty, výška stup�� a po�et stup�� v jednotlivých ramenech. Rozdíl je pouze v tom, že se normální ší�ky kosých stup�� v p�dorysu nanášejí na mimost�edn� položené výstupní �á�e a kosé stupn� se rozvinují tak, aby se:

a) zajistil pozvolný nenásilný a harmonický p�echod pravoúhlých stup�� normální ší�ky do stup�� zkosených;

b) umožnilo jejich ú�elné p�dorysné i tvarové rozd�lení; c) zajistilo pokud možno plynulé stoupání i na zúžených koncích je-

jich stupnic; d) zajistil bezpe�ný výstup a sestup nejen na výstupní �á�e, kde je

stoupání rovnom�rné, ale i na užších koncích stup��, kde schodišt� stoupá p�ík�eji.

Aby se ch�ze po schodištích s kosými stupni usnadnila, odvozuje se zkosení pro každé schodišt� již p�i p�dorysném �ešení n�kterou z grafických metod, které dávají p�i p�esné práci dobré výsledky. Nejobvyklejší metodou je metoda stejných dílk�.

K�ivo�aré schodišt�, jehož ší�ky �el kosých stup�� se mají ur�it metodou stejných dílk�, se kreslí v p�dorysu ve v�tším m��ítku, nap�. 1:10 – 1:20, aby se p�esn� ur�ily:

a) p�dorysný tvar schodišt�; b) ší�ka schodiš�ových ramen; c) po�et a výška stup�� a jejich ší�ka; d) ší�ka schodiš�ového zrcadla a polom�r jeho zak�ivení; e) po�et a délky schodiš�ových ramen na výstupní �á�e a tvary pod-

lažních a mezipodlažních podest.

V p�dorysu se nejprve vyzna�í výstupní �ára ve vzdálenosti 300 mm od vn�jšího obvodu schodišt� a nanesou se na ni ší�ky stup�� v takovém po�tu, kolik se jich p�edem stanovilo výpo�tem. Má-li schodišt� mít mezipodlažní podestu stanoví se její vhodný tvar.

Má-li smíšeno�aré schodišt� n�kolik stup�� rovných, nanesou se na po�átek, p�ípadn� na konec schodiš�ového ramene, a hrana posledního rovného stupn� se prodlouží podle pot�eby tak, aby se stanovila tzv. rozvinovací základní p�ímka, na kterou se nanášejí v pot�ebném po�tu ší�ky stup�� (stejné dílky). U schodišt� bez mezipodlažní podesty je výchozím bodem pro nanášení stejných dílk� pr�se�ík základní rozvinovací p�ímky s osou zak�ivení. V p�ípad� k�ivo�arého schodišt� s mezipodlažní podestou se prodlouží hrana posledního výstupního stupn� schodiš�ového ramene, která je okrajem podesty, až na základní rozvinovací p�ímku a od vzniklého pr�se�íku se protism�rn� nanášejí ší�ky stup��.

Na základní rozvinovací p�ímce se vyzna�ené pomocné body postupn� spojují s body, které ur�ují ší�ky stup�� na k�ivé výstupní �á�e, �ímž se p�ímo rýsují nástupní hrany kosých stup��.


- 112 (157) -

Rozvinovací metodou stejných dílk� se též mohou rozvinovat kosé stupn� v pravoúhlých otá�kách schodiš�ových ramen. Na základní rozvinovací p�ímku nanášíme stejné dílky, jejichž velikost je p�ibližn� ší�ka stupn� na výstupní �á�e zv�tšená v pom�ru celkové délky výstupní �áry kosých stup�� k celkové délce užších �el týchž stup��.

Obr. 10.9

10.4 Zakreslování (�SN 01 3420)

Pro zobrazení p�dorysu schodišt�, které p�ekonává celou výšku zobrazovaného podlaží, platí pro vedení myšlených rovin �ez� tyto zásady:

a) u jednoramenných a dvouramenných schodiš� se �ezová rovina ve-de p�ibližn� ve 2/3 výšky zobrazovaného podlaží (�ezová rovina p�etíná výstupní rameno a mezipodlažní podesta se zobrazuje v pohledu shora);

b) u schodiš� s více než dv�ma rameny v zobrazovaném podlaží: • kde se p�dorysné pr�m�ty jednotlivých schodiš�ových ramen

nekryjí, �ezová rovina se má vést výstupním (posledním) rame-nem a mezipodlažní podesty se zobrazují v pohledu shora;

• kde se pr�m�ty n�kterých schodiš�ových ramen kryjí, musí se ramena zobrazit n�kolika �ezovými rovinami (kreslí se tolik p�-dorys�, aby každé rameno, v�etn� výstupního bylo jednozna�n� zobrazeno).

P�dorys schodišt�, které nep�ekonává celou výšku podlaží (nap�. vyrovnávací), se zobrazuje v pohledu shora – kreslí se tlustou plnou �arou ( viz Obr. 10.10 ).

Obr. 10.10

�

�

'

�

(

)

:

�?

��

��

��

�'

�(

�)

�� ? � : ) ( � '

��

�' �� ( �) �:�

��'�()?�� :��

�'

��

�(

�)

�:

��

�?

��

Schodišt�

- 113 (157) -

V p�dorysu schodišt� v prostoru zobrazovaného podlaží se kreslí:

a) místo pr�niku �ezové roviny schodišt�m, p�ekonávajícím celou výš-ku podlaží – pr�se�nicí tenkou plnou �arou se zlomy (v jasných p�í-padech se mohou zlomy vynechat), p�etínající schodiš�ové rameno pod úhlem 30°; u schodiš� se zak�ivenými rameny musí pr�se�nice (vždy se zlomy) protínat hrany stup�� ( viz Obr. 10.11 );

Obr. 10.11

b) �ásti konstrukce schodišt� (schodiš�ová ramena) pod �ezovou rovinou (v pohledu shora): • hrany obrysu schodiš�ových ramen, obrysy viditelných schod-

nic, hrany stup��, rozhraní mezi jalovými stupni a podlahou, schematické zobrazení zábradlí – tlustou plnou �arou (viz Obr. 10.12);

Zábradlí na schodnicích Zábradlí na stupních Zábradlí na �elech stup��

Obr. 10.12

• uložení stup�� (nap�. ve schodiš�ové zdi), zakryté hrany schod-nic, podest apod. – tlustou �árkovanou �arou;

c) viditelné �ásti schodiš�ového ramene v nižším podlaží, vedoucího do zobrazovaného podlaží – podle zásad bodu b) s výjimkou zakrytých �ástí schodiš�ového ramene (neviditelných v pohledu shora) a uložení stup��, které se v tomto p�ípad� nekreslí;

d) �ásti konstrukce schodišt� (schodiš�ového ramene) nad �ezovou rovinou: • viditelné hrany obrysu schodiš�ového ramene, schodiš�ové po-

desty, schodnic a schodiš�ových stup�� (nap�. deskových) – tlustou �erchovanou �arou;


- 114 (157) -

• zakryté hrany obrysu schodiš�ových stup�� – tlustou �erchova-nou �arou se dv�ma te�kami ( viz Obr. 10.13 ).

Obr. 10.13

Rozhraní mezi jalovými nebo výstupními stupni a podlahou, uložení stup�� a schodiš�ové zábradlí se v �ásti schodiš�ového ramene nad �ezovou rovinou nekreslí.

Výstupní �ára schodiš�ového ramene se v p�dorysu kreslí tenkou plnou �arou a ozna�í se kroužkem na hran� prvního (nástupního) stupn� a šipkou na hran� posledního (výstupního) stupn� zobrazovaného ramene. P�i zobrazování schodišt�, které vede jen do zobrazovaného podlaží, se kreslí jen polovina kroužku tehdy, shoduje-li se p�dorysný pr�m�t volné hrany podesty a hrany nástupního stupn� pod touto podestou.

V p�dorysu schodišt� se kótují:

a) délkovými kótami rozm�ry všech konstrukcí schodišt� (zobrazených v pohledu shora pod �ezovou rovinou), nap�. délka a ší�ka schodiš�ového prostoru, podest, schodiš�ových ramen a zrcadel, ší�ka jalových a výstupních stup��;

b) relativními výškovými kótami úrove� podlah podest viditelných v pohledu shora;

c) sou�inem výšky a ší�ky (h × b) rozm�ry stup�� zobrazovaného podlaží (mimo jalových, které se neuvád�jí) zápisem nad výstupní �arou (nap�. 166,6×290), nejsou-li tyto rozm�ry uvedeny v jiném zobrazení (v �ezu).

Pro zobrazení svislého �ezu schodišt�m se �ezová rovina vede tak, aby se objasnily výškové pom�ry schodišt�, zejména podchodná a pr�chodná výška, tvar a rozm�ry stup��. ezová rovina u víceramenných schodiš� s p�ímými rameny se má vést nástupním ramenem tak, aby ostatní ramena (výstupní, mezilehlá) byla zobrazena v pohledu.

Schodišt�

- 115 (157) -

Obr. 10.14: Vedení vodorovné �ezové roviny schodišt�m

Ve svislém �ezu schodišt�m se kreslí:

a) obrysy konstrukcí zobrazených v �ezu: • velmi tlustou plnou �arou v p�ípad�, kdy se materiál konstrukce

zobrazené v �ezu graficky neozna�í (nešrafuje); • tlustou plnou �arou v p�ípad�, kdy se plocha zobrazená v �ezu

graficky ozna�í (šrafuje) podle zásad �SN 01 3406; vn�jší obry-sy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v t�chto p�ípa-dech zvýraznit velmi tlustou plnou �arou

b) rozhraní mezi konstrukcemi v ploše �ezu (nap�. mezi schodiš�ovými stupni) nebo mezi materiály zobrazenými v �ezu – tlustou plnou �arou;

c) vn�jší obrysy a hrany konstrukcí zobrazených v pohledu (zpravidla ramena schodiš�, vn�jší obrys zábradlí) – tlustou plnou �arou.

Ve svislém �ezu schodišt�m se kótují:

a) délkovými kótami – výškové rozm�ry konstrukcí schodišt�, nap�. sv�tlé výšky podlaží, poloha podest, výška p�ekonané jednotlivými schodiš�ovými rameny;

b) relativními výškovými kótami – úrovn� podlah všech podest, pop�. dalších souvisících nosných konstrukcí.

Ve svislém �ezu schodišt�m se stupn� �íslují pr�b�žn� v rámci celé výšky schodiš�ového prostoru. P�íslušné po�adové �íslo se píše v p�dorysu i ve svislém �ezu k hran� prvního (nástupního) stupn� a k hran� posledního


- 116 (157) -

(výstupního) stupn� v každém rameni (jalové stupn� se ne�íslují). V p�dorysu schodišt� se �íslují jen stupn� náležející do zobrazovaného podlaží.

PÍKLAD ZAKRESLOVÁNÍ SCHODIŠT

(�áry �erchované a �erchované se dv�mi te�kami se p�i p�evád�ní špatn� zobrazily. Je t�eba dodržet typy �ar dle textu normy.)

B

B

B

B

Obr. 10.15: P�dorys schodišt� 1S a 1NP

Schodišt�

- 117 (157) -

B

B

B

B

Obr. 10.15: P�dorys schodišt� 2NP a 3NP


- 118 (157) -

��

��

��

�EZ B-B

��

Obr. 10.15: ez B-B

Stropy

- 119 (157) -

11 Stropy

Stropy jsou vodorovné nosné konstrukce. Rozd�lují prostor budovy ve verti-kálním sm�ru na jednotlivá podlaží a p�enášejí veškerá zatížení v t�chto podla-žích do svislých nosných konstrukcí. Zajiš�ují tuhost a stabilitu celé budovy.

Konstruk�ní �ešení:

klenby – kamenné, cihelné, betonové

deskové stropy – jednosm�rné, obousm�rné desky

nosníkové stropy – jednosm�rné – trámové a žebrové stropy

– obousm�rné – kazetové ( roštové ) stropy

Materiálové t�íd�ní:

d�ev�né stropy, z keramických materiál�, železobetonové, kovové a kombino-vané stropy

Technologické t�íd�ní:

monolitické, montované a polomontované = sp�ažené

Kreslení strop�:

Konstrukci stropu zobrazovaného podlaží lze v p�dorysu zakreslit dvojím zp�-sobem:

11.1 Zakreslení stropu do p�dorysu zobrazovaného podlaží podle �SN 01 3420

Konstrukce stropu se zakresluje do p�dorysu jen tehdy, je-li nutné objasn�ní z hlediska konstrukce (v p�ípad�, že se nekreslí samostatné výkresy stropu podle �SN 01 3481 nebo výkresy sestavy dílc� podle �SN EN ISO 4172 ), nebo je-li t�eba objasnit tvar podhledu (umíst�ní trám�, pr�vlak�, apod.).

Konstrukce stropu se do p�dorysu zobrazovaného podlaží objektu zakresluje podle zásad zobrazování konstrukcí nad rovinou �ezu a podle pot�eby se dopl-�uje sklopenými �ezy vykreslenými do p�dorysu. Zobrazení se provádí sche-maticky.

V p�dorysu podlaží se konstrukce stropu kreslí zpravidla jen v �ásti p�dorysu tak, aby p�íslušná stropní konstrukce byla jednozna�n� ur�ena, a to:

a) osy nosník�, trám�, pr�vlak�, apod. – tenkou �erchovanou �arou; b) zdola neviditelné (zakryté) obrysy (styky) plošných vodorovných

stropních prvk� (panely, trámy zakryté rovným podhledem, apod.) – tlustou �erchovanou �arou se dv�ma te�kami;

c) zdola viditelné obrysy konstrukcí stropu (nap�. trám�, pr�vlak�) p�i nerovném podhledu – tlustou �erchovanou �arou;

d) sklopené �ezy konstrukce stropu – obrysy konstrukcí zobrazených v �ezu i rozhraní r�zných materiál� se kreslí tenkou plnou �arou. Hmoty se v �ezu zpravidla neozna�ují.


- 120 (157) -

Obr. 11.1: P�íklady zakreslení stropních konstrukcí do p�dorys� podlaží

11.2 Výkres stropu nad zobrazovaným podlažím - za-kreslovaný podle �SN 01 3481 - Výkresy betono-vých konstrukcí nebo podle �SN EN ISO 4172 – Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Výkresy sestavy dílc�

Stropy se zakreslují bez povrchových úprav ( podlah,omítek )!

11.2.1 Stropy monolitické

11.2.1.1 Orienta�ní návrh rozm�r� monolitických stropních konstrukcí

Deskové stropy:

Deska vyztužená v jednom sm�ru:

a) prost� podep�ená: l = 1,05 × l0 l = max. 3m

ld ��

��

� −=251

201

0

Stropy

- 121 (157) -

b) vetknutá, spojitá: l = max 4,5m;

ld ��

��

� −=351

301

0

Deska vyztužená v obou sm�rech:

a) prost� podep�ená: ( )yx lld +=751

0

b) vetknutá spojitá: ( )yx lld +=105

10

Konzola:

d1 = min. 50mm;¨

ld101

0 =


- 122 (157) -

Trámové stropy

11 = 1200 až 2500 mm

Žebrové stropy

l1 = 600 až 1200 mm

trám prost� podep�ený l = 1,05 × l0

trám vetknutý l = l0

trám spojitý l = l0 + 2 × (1/2 bp)

trám, žebro: prost� podep�ený ld ��

��

� ÷=151

121

vetknutý, spojitý ld ��

��

� ÷=171

151

trám: db ��

��

� ÷=31

21

žebro: 1101

81

lb ��

��

� ÷= � b se volí

100–140 mm

p�í�né ztužení žebra: do 6 m 1× p�í�né žebro

nad 6m 2× p�í�né žebro

Podmínka spolup�sobení:

min. dd101

0 = min. d0 = 50, 60, 70 mm (dle l1)

min d0: do 1 m 50 mm (doporu�eno 60 mm z d�vodu krytí výztuže)

1–1,5 m 60 mm

>1,5 m 70 mm

Pr�vlak skeletu ld p ��

��

� ÷=141

101

;

min. dp = d + 50 mm

Stropy

- 123 (157) -

11.2.1.2 Výkres tvaru monolitické stropní konstrukce (podle �SN 01 3481)

Kreslí se zpravidla v m��. 1:50 nebo 1:100, výkres tvaru = výkres bedn�ní.

Výkresy tvaru se kreslí tak, aby jednozna�n� ur�ovaly:

a) polohové vazby konstruk�ních prvk� ke koordina�ním (modulovým) p�ímkám �i rovinám;

b) rozm�ry, tvar a polohu konstrukcí, prostup� a otvor� (doplní se požadavky na jejich geometrickou p�esnost);

c) technické vlastnosti konstrukcí podle požadavk� stanovených návrhem (t�ída betonu, oceli);

d) specifikaci (výpis) použitých hmot a výrobk�.

Hmoty v �ezu se ozna�ují podle �SN 01 3406.

Kótování se provádí v základních rozm�rech.

11.2.1.3 P�dorys podlaží

P�dorys tvaru monolitické stropní konstrukce ( stropní, schodiš�ové ) se kreslí v pohledu shora do bedn�ní a doplní se sklopenými pr��ezy kresleného stropu nebo �ezy kreslenými mimo obraz.

Hrany konstrukce, drážky, prostupy, izola�ní desky a zabudované bednící díl-ce, které jsou v bedn�ní viditelné nebo tvo�í lom hran bedn�ní – se kreslí ten-kou plnou �arou. Hrany, drážky, prostupy, zabudované dílce apod. zakryté be-tonem - se kreslí tenkou �árkovanou �arou.

Obrys svislých nosných konstrukcí zobrazovaného podlaží se kreslí tlustou plnou �arou, otvory v nosných konstrukcích tenkou plnou �arou. P�í�ky a ne-nosné st�ny se nezakreslují.

Výkresy je nutno �ádn� okótovat.

Nad popisové pole se uvádí t�ída betonu, druh oceli.

Výkresy tvaru se v p�dorysech dopl�ují sklopenými �ezy. Myšlená rovina �ezu se vede kolmo k podélné ose trám�, pr�vlak�, ztužidel, apod. Sklopené pr��ezy se kreslí p�ímo do p�dorysu nebo se mohou kreslit díl�í �ezy mimo obraz p�do-rysu, pokud možno na tentýž výkres.

Obrysy betonových konstrukcí se ve sklopených �ezech kreslí tlustou plnou �arou.

Sklopené pr��ezy i díl�í �ezy se okótují, doplní relativními výškovými kótami a vyšrafují.

11.2.1.4 P�dorys schodišt�

P�dorys tvaru schodišt� se kreslí v pohledu shora do bedn�ní. Ramena schodiš-t�, stupn�, podesty i schodnice se kreslí v rozsahu zobrazovaného podlaží – tenkou plnou �arou.

Pokud je ú�elné zakreslit na monolitickou desku hrany stup�� dodate�n� osa-zovaných, kreslí se tenkou �erchovanou �arou se dv�ma te�kami.

Ve sklopených pr��ezech podlažní podesty zobrazovaného podlaží musí být nakresleno p�ipojení ramene schodišt� vyššího podlaží. Sklopené pr��ezy se


- 124 (157) -

doplní relativními výškami vrchního, p�ípadn� i spodního líce betonové kon-strukce.

(Zábradlí ani výstupní �ára se nezakreslují, sm�r stoupání ramen ur�ují sklope-né pr��ezy.)

11.2.1.5 Ozna�ování prvk�

Jednotlivé prvky konstrukce se ozna�ují písmeny velké abecedy s arabskou �íslicí (nap�. D2) v souladu s výkresy výztuže. U desek se ozna�uje rozsah jed-noho prvku úhlop�í�kou, pop�. i sm�r hlavní výztuže šipkami.

Obr. 11.2: P�íklad - Výkres tvaru monolitické žebrové a deskové stropní konstrukce v�etn� monolitického schodišt�

Stropy

- 125 (157) -

11.2.2 Stropy montované

Výkres sestavy dílc� se zakresluje podle �SN 01 3481 nebo podle �SN EN ISO 4172.

11.2.2.1 Zakreslování podle �SN EN ISO 4172

Výkres je zjednodušeným zobrazením montované stavební konstrukce.

Dílce mohou být zobrazeny schematicky velmi tlustou plnou �arou nebo jejich zjednodušenými obrysy.

Výkresy pro každou montovanou konstrukci, které jsou budovány obdobnými konstruk�ními postupy, se zobrazují v po�adí podle jejich postupného použití v pr�b�hu montáže.

Podle pot�eby se mohou na výkresech sestavy dílc� umís�ovat diagramy nebo zat�žovací schémata, stanovící meze zatížení, postupy prací nebo jiné podrob-nosti, týkající se stav�ní nebo montáže, jako jsou nap�. spáry, spojování, po-mocné práce a mohou také odkazovat na další dokumentaci, poskytující takové informace.

Výkresy montovaných konstrukcí obsahují:

a) modulovou (koordina�ní, vyty�ovací ) sí� objektu; b) ozna�ení stavebních dílc�; c) vztah dílc� k modulové síti; d) výškové úrovn� stavebních dílc�; e) odkazy na výkresy podrobností.

Obr. 11.3: Zjednodušené zobrazení výkresu sestavy dílc�


- 126 (157) -

11.2.2.2 Zakreslování podle �SN 01 3481 – Výkresy betonových konstrukcí

Výkresy se kreslí zpravidla v m��. 1:50 nebo 1:100. Kreslí se tak, aby z nich bylo jednozna�n� patrné schematické uspo�ádání stavebních dílc� montované konstrukce s ozna�ením jednotlivých dílc� písmeno�íselnou zna�kou specifi-kace všech dílc� zobrazené sestavy.

Kótování se provádí v koordina�ních rozm�rech.

P�dorys podlaží se kreslí v pohledu shora na sestavu stavebních dílc� tohoto podlaží. Viditelné hrany dílc� vodorovných konstrukcí, otvory v nich apod. se kreslí tenkou plnou �aru. Hrany a spáry zakryté jinou konstrukcí – tenkou �ár-kovanou �arou.

Obrys svislých nosných konstrukcízobrazovaného podlaží (které nesou zobra-zovaný strop), obrys jednotlivých dílc� v�etn� spar mezi dílci – u montovaných st�n – se kreslí tlustou plnou �arou.

Otvory v nosných zdech – tenkou plnou �arou, hrany otvor� zakryté panelem – tenkou �árkovanou �arou.

P�dorys montovaného schodišt� se kreslí v pohledu shora. Ramena, po-desty,viditelné hrany a spáry v rozsahu zobrazovaného podlaží se kreslí tenkou plnou �arou, zakryté hrany a spáry – tenkou �árkovanou �arou. Nenosné prvky (nap�. p�í�ky) se do výkresu nezakreslují. Osy sloup� montovaných staveb se vyzna�í tenkou �erchovanou �arou.

Sklopené pr��ezy – obrys �ezu jednotlivých stavebních dílc� se kreslí tlustou plnou �arou. Prvky se kótují délkovými kótami a doplní se relativními výško-vými kótami.

Ozna�ování prvk�

Jednotlivé prefabrikáty se ve výkresech ozna�ují písmeny velké abecedy a arabskými �íslicemi. Ozna�ení horizontálních prefabrikovaných dílc� se uvá-dí do kroužku, vertikální prefabrikované dílce do obdélní�ku. Kroužky a obdélní�ky se kreslí na odkazovou �áru. Výpis prefabrikát� se uvádí nad popisové pole do tabulky, obsahující ozna�ení prefabrikát� zna�kou ozna-�enou na výkrese (nap�. A1), název prefabrikátu (nap�. stropní panel), skladeb-né rozm�ry, hmotnost prvku a po�et kus� prefabrikát� v dané zobrazované konstrukci.

Pokud je montovaná konstrukce dopln�ná monolitickým železobetonem (dobe-tonování prostup�, pozední v�nce apod.) kreslí a ozna�ují se tyto �ásti shodn� s výkresem tvaru.

Výkresy je nutno �ádn� prokótovat.

Stropy

- 127 (157) -

Obr. 11.3: P�íklad výkresu sestavy dílc� montovaného stropu v�etn� montovaného schodišt�

11.2.2.3 Výkresy sestavy dílc�

Zp�sob zakreslování strop�, které nejsou uvedeny v norm�

• Hurdis+ocelové válcované I nosníky P�i navrhování stropu je nutné dodržet technologické p�edpisy vý-robce – viz p�ednáška


- 128 (157) -

Obr. 11.4: Výkres sestavy dílc� stropu z ocelových nosník� I a desek Hurdis

V obrázku jsou zakresleny dv� alternativy uložení desek: bez patek, na patky

Stropy

- 129 (157) -

• Cihelné vložky Miako+keramobetonové stropní nosníky

Obr. 11.5: Výkres sestavy dílc� stropu z keramobetonových nosník� a vložek Miako

Poznámka

V obrázku jsou uvedeny dv� alternativy ukon�ení stropu na nenosných zdech.

Všechny výkresy je nutno �ádn� prokótovat, vyzna�it vztažné p�ímky modulo-vé koordina�ní soustavy s ozna�ením, zakreslit otvory v nosných a obvodo-vých zdech.


- 130 (157) -

Plošné základy

- 131 (157) -

12 Plošné základy

Zakreslování, hlavní konstruk�ní zásady, orienta�ní výpo�et, zakreslování základ� �ešených v r�zných výškových úrovních

12.1 Kreslení plošných základ� - �SN 01 3420

12.1.1 P�dorys

P�dorys plošných základ� ( dále jen základ� ) se zobrazuje v pohledu shora (hornina ani zásypový a obsypový materiál obklopující základ se nekreslí).

V p�dorysu základu se kreslí (Obr. 12.1 až 12.5):

a) vn�jší obrys základu v úrovni základové spáry - velmi tlustou plnou �arou;

b) ostatní hrany základu viditelné v pohledu shora - tlustou plnou �arou;

c) vn�jší obrys základu v úrovni základové spáry zakrytý jinou konstrukcí (neviditelný v pohledu shora) a zm�na výškové úrovn� základové spáry (spodní úrovn� základu) - velmi tlustou �árkovanou �arou;

d) obrysy stavebních konstrukcí pokra�ujících nad základy - tlustou �erchovanou �arou;

e) podkladní vrstvy a podsypy pod základy - tlustou �árkovanou �arou;

f) prostupy v základech - v p�dorysu se obrys prostupu kreslí tlustou �árkovanou �arou;

g) sklon šikmých ploch základových spár - šipkami ve sm�ru spádu tenkou �arou;

h) vztažné p�ímky modulové sít� - se v p�dorysech, pop�. ve svislých �ezech kreslí tenkou �erchovanou �arou ukon�enou kroužkem, do kterého se vepíše písmenné a �íselné ozna�ení. Písmenné ozna�ení (latinskou velkou abecedou) se uvádí v po�adí zdola nahoru a �íselné ozna�ení (arabskými �íslicemi) se uvádí v po�adí zleva doprava.


- 132 (157) -

Obr. 12.1 Obr. 12.2

U opakujících se stejných základ� (nap�. patek) lze zobrazit jen jeden základ a u ostatních kreslit jen polohové vazby (pr�se�íky os základ�) ozna�ené k�ížky kreslenými velmi tlustou plnou �arou, s p�íslušným odkazem (Obr. 12.5).

Zásady pro zjednodušený zp�sob kreslení montovaných základ� stanoví �SN EN ISO 4172.

��

Obr. 12.3 Obr. 12.4

Plošné základy

- 133 (157) -

Obr. 12.5

V p�dorysu základ� se kótují:

a) p�dorysné rozm�ry základ� a jejich umíst�ní vzhledem ke vztažným p�ímkám, k vyty�ovací síti a ke konstrukcím pokra�ujícím nad základy - délkovými kótami (Obr. 12.1 a 12.2);

b) úrovn� základové spáry, pop�. i úrovn� horních ploch základu (pokud se výška m�ní) - relativními výškovými kótami (Obr. 12.3 a 12.4).

12.1.2 Svislý �ez

ezy základ� se zakreslují mimo p�dorys, pokud možno na stejný výkres.

Ve svislém �ezu (pr��ezu) základem se kreslí (Obr. 12.6):

a) vn�jší obrysy konstrukcí zobrazených v �ezu – tlustou plnou �arou v p�ípad�, kdy se plocha zobrazená v �ezu graficky ozna�í (šrafuje) podle zásad �SN 01 3406; vn�jší obrysy konstrukcí (ve styku se vzduchem) se mohou i v t�chto p�ípadech zvýraznit velmi tlustou plnou �arou;

b) viditelné obrysy za �ezovou rovinou (jen ve svislém �ezu) a rozhraní mezi jednotlivými materiály (i ve styku s horninou) - tlustou plnou �arou;

c) zakryté obrysy základu (jinou konstrukcí nebo horninou) - tlustou �árkovanou �arou;

d) prostupy v základech – tlustou plnou �arou, drážky – tlustou �árkovanou �arou (viz Obr. 12.9);

e) ozna�ení materiálu základu, horniny (zeminy), zásypového i obsypového materiálu — graficky podle �SN 01 3406.


- 134 (157) -

Obr. 12.6 Obr. 12.7

Poznámka

P�dorysy jsou na Obr. 12.1 a 12.2

U základ� tvo�ených patkami se �ezová rovina vede zpravidla mimo základové patky (Obr. 12.7), nebo se použije pro zobrazení patky pohled na základ (viz 12.1.4).

Ve svislém �ezu základem se kótují (Obr. 12.6 a 12.7):

a) jednotlivé �ásti nebo zm�ny výškové úrovn� tvaru konstrukce základu - délkovými kótami;

b) úrovn� základové spáry i horního líce základu, úrovn� podlahy nad základem apod.- relativními výškovými kótami.

Obr. 12.8 Obr. 12.9

12.1.3 Sklopený pr��ez

U jednotlivých základových konstrukcí lze do p�dorys� vkreslit jejich sklopené pr��ezy. Obraz se zakresluje tenkou plnou �arou, hmoty v �ezu se ozna�í dle normy, zásypové a obsypové hmoty se nezakreslují (viz Obr. 12.8) .

Plošné základy

- 135 (157) -

12.1.4 Pohled na základ

Místo podélného svislého �ezu základem lze kreslit pohled na základ (základový pas, základovou patku), ve kterém se kreslí (viz Obr. 12.3, 12.4 a 12.5):

a) vn�jší obrys - tlustou plnou �arou; b) zakryté obrysy - tlustou �árkovanou �arou; c) prostupy - tlustou plnou nebo �árkovanou �árou; d) obrysy konstrukci nad základy - tlustou �erchovanou �arou

se dv�ma te�kami.

12.1.5 Kanály a dojezdy výtah�

Kanály a dojezdy výtah� se v p�doryse základ� kreslí tak, že myšlená vodorovná rovina p�dorysného �ezu se vede kanálem. Zakreslování: vn�jší i vnit�ní obrysy kanálu i hrany viditelné pod �ezovou rovinou a rozhraní mezi materiály – tlustou plnou �arou, hmoty v �ezu se šrafují. Základy podle zásad pro zakreslování základ� v p�dorysu.

Obr. 12.10: Základový pás – prostup a zm�na úrovn� základové spáry


- 136 (157) -

12.2 Základové pasy st�nových staveb – konstruk�ní zásady

Hloubka založení: základová spára musí být v takové hloubce, aby na ni nep�sobily klimatické vlivy (promrzání, vysychání zeminy). Nezámrzná hloubka je v našich klimatických podmínkách 800 až 1200 mm (podle geologických pom�r� až 1600 mm) – viz p�ednášky. Vnit�ní základy, na n�ž nep�sobí klimatické vlivy, se nemusí základ do nezámrzné hloubky.

Nejmenší rozm�r základu z prostého betonu je 300 x 300 mm, min. výška základu pod nosnou zdí je 500 mm. P�evislá �ást pasu je namáhána vztlakem zeminy na smyk a ohyb, proto výška pasu musí být dostate�ná, aby vzdorovala uvedeným namáháním (tuhý základ) . Výška h je závislá na vyložení základu a roznášecím úhlu . Roznášecí úhel se ur�í v závislosti na druhu betonu a nap�tí od provozního zatížení Rdt.

Hodnoty tg : lomové zdivo tg = 2,0 až 3,0

prostý beton tg = 1,5 až 2,0

železobeton tg = 0,5 až 1,0

U nepodsklepených objekt� musí být základová spára obvodových základ� v nezámrzné hloubce.

Základové pasy se navrhují pod všechny nosné a výpl�ové konstrukce a pod p�í�ky, které vyvozují tlak > 0,05 MPa. P�í�ky tl. 65 mm a výšky do 3000 mm se zakládají p�ímo na podkladní beton, pod p�í�ky tl. 125 a 150 mm je t�eba provést základ (min. 300x300 mm) nebo zesílení podkladního betonu, p�ípadn� vložit do podkladního betonu KARI sí� (viz p�ednášky).

12.3 Orienta�ní výpo�et základové plochy

�SN 73 0031 Výpo�et stavebních konstrukcí a základ� (mezní stavy)

�SN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí

�SN 73 1001 Základová p�da pod plošnými základy

Orienta�ní výpo�et – pro studie, pro jednoduché stavby, nepo�ítá se sedání a excentricita základ�.

P�edpoklady: vychází se z provozních hodnot zatížení (bez sou�initel� zatížení) pro zeminy se berou tabulkové výpo�tové hodnoty únosnosti základové p�dy Rdt (MPa)

Plošné základy

- 137 (157) -

Základový pás:

Kontaktní nap�tí: dtRAP ≤=σ [Mpa]

Plocha základu: 01,bA ×= (na 1 bm)

Ší�ka základu: dt

.celk

R,P

b×

=01

[m]

Výška základu: αtgah ×= [m]

Odsazení zdiva od hrany základu: 2

dba

−= [m]

Orienta�ní hodnoty tg � = h/a pro patky z prostého betonu:

Rovnom�rné kontaktní nap�tí od provozního zatížení Rdt (Mpa) T�ída betonu

0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9

B 7,5 1,5 2,0 2,3* - - - - - -

B 10 C8/10 1,2 1,8 2,1* - - - - - -

B 12,5 1,0 1,6 1,9 2,1* - - - - -

B 15 C12/15 1,0+ 1,5 1,8 2,0 2,1* - - - -

B 20 C16/20 1,0+ 1,2 1,6 1,8 2,0 2,1* - - -

B 25 1,0+ 1,0 1,4 1,6 1,8 1,9 2,0 2,1* -

B 30 1,0+ 1,0+ 1,2 1,5 1,7 1,8 1,9 2,0 2,1*

B 35 1,0+ 1,0+ 1,1 1,3 1,5 1,7 1,8 1,9 2,0 + Roznášecí úhel pro prostý beton se volí obvykle α � 450 * P�i tg α > 2 se doporu�uje návrh vícestup�ové patky

Prostý beton: tg = 1,5 až 2,0

Železobeton: tg = 0,5 až 1,0

Zemina: �SN 73 1001 – Základová p�da pod plošnými základy

Druh zeminy: a) jemnozrnné (hlíny, jíly) b) pís�ité c) št�rkovité d) skalní

Zat�íd�ní: dle geologického profilu


- 138 (157) -

Tabulková výpo�tová únosnost zemin Rdt (vybrané hodnoty):

T�ída Název Symbol Tabulková výpo�tová únosnost Rdt (kPa)

Konzistence

M�kká Tuhá Pevná Tvrdá

F1 hlína št�rkovitá MG 110 200 300 500

F2 jíl št�rkovitý CG 100 175 275 450

F3 hlína pís�itá MS 100 175 275 450

F4 jíl pís�itý CS 80 150 250 400

Zatížení: (�SN 73 0035): pro orienta�ní výpo�et se berou provoz-ní hodnoty (normové) bez sou�initele zatížení

Druh zatížení: a) dlouhodobé: aa) stále ab) nahodilé b) krátkodobé: ba) sn�hem

Poznámka

1 kN = 100 kg, 1 Pa = 1 N/m2, 1 MPa = 103 kN/m2

Ad aa) zatížení stálé (vybrané hodnoty):

Materiál Normové zatížení qN (kN/m2)

CPP 15,00 kN/m3

obvod 440 8,00 kN/m3 (340 kg/m2) PoroTherm

nosná 300 10,00 kN/m3 (250 -300 kg/m2)

nosný 8,00 kN/m3 Ytong

výpl�ový 5,80 kN/m3

Strop z keramických panel� POD 3,20 kN/m2 (tl.240 mm)

Beton. Panely PPD 2,40 kN/m2

škvára ve spádu 0,80 kN/m2

tvárnice Ytong 0,60 kN/m2

krytina lepenková 0,25 kN/m2 St�ešní vrstvy:

�=1,65 kN/m2

Podlaha vlysová 1,60 kN/m2

Plošné základy

- 139 (157) -

Ad ab) zatížení nahodilé (vybrané hodnoty):

Místnosti a prostory Normové zatížení vN (kN/m2)

byty, skolky, internáty 1,50

kancelá�e, u�ebny, �ítárny 2,00

chodby, schodišt�, dvorany 3,00

posluchárny, jídelny, kavárny 3,00

Ad ba) zatížení krátkodobé – sn�hem (normové):

ssns C*pP = (kN/m2)

ps zatížení sn�hem pro danou oblast

Cs tvarový sou�initel st�echy

dle sklonu st�echy: ��250 � Cs = 1

> �600 � Cs = 0 ……. mezilehlé hodnoty se interpolují

Tabulka sn�hových oblastí:

Oblast I. II. III. IV. V. VI.

pS (kN/m2) 0,5 0,7 1,0 1,5 2,0 2,5

I. – Brno II. – Ostrava III. - Jihlava


- 140 (157) -

12.3.1 Výpo�et základ� – pod vnit�ní nosnou zdí

Obr. 12.11: Zat�žovací schéma vnit�ní nosné zdi

Rozm�ry (m2) Tíha

Výpo�et Vým�ra Jednotná Celková Sou�et

Popis zatížení

kNm-2 kN kN

a) Stálé zatížení

1. Stropy Porotherm h=240mm 4,750x1 4,750 3,2 15,20

2 x stropy 30,40

2. Podlaha 2x2,250x1 4,500 1,6 7,20

2 x podlaha 14,40

3. St�echa – Bramac 4,750x1 4,750 1,04xcos40 3,78 3,78

4. Zdivo Porotherm tl. 440mm* 0,44x1x2,75 1,210 3,4 4,12

1 x podlaží 4,12

5.Zdivo Porotherm tl. 440mm* 0,44x1x4,475 1,969 3,4 6,70 6,70

6. Betonové tvárnice (prostý beton)* 0,25x1x2,50 0,625 23 14,38

1 x podlaží 14,38

� 73,78

8. Omítky, p�í�ky (15%) 0,15x73,78 11,10

Stálé celkem 84,88

b) Nahodilé zatížení

1. Nahodilé užitné 2,x2,250x1 4,500 1,5 6,75 6,75

2. Sníh - oblast I 4,750x1 4,750 0,5 2,38 X0,57(Cs) 1,36

Nahodilé celkem 8,11

Zatížení celkem 92,99

( *) Hodnoty v m3 a kNm-3)

Plošné základy

- 141 (157) -

T. B. 12,5 Rdt =0,20 MPa � tg = 1,6 tl. zdiva = 250 mm (betonová bednící tvarovka)

m,,x,,

R,P

bdt

.celk 500460200019992

01===

×=

m,,,db

a 12502

2505002

=−=−=

� a = 0,15 m ….. na zp�tný spoj � b = 0,55 m

m,,x,tgah 24061150 ==×= α

� základ pod vnit�ní nosnou zdí musí mít minimální výšku hmin = 0,50 m

� h = 0,50 m

12.4 Zakreslování základ� v r�zných výškových úrov-ních

Základy v r�zných výškových úrovních, nap�. u budov �áste�n� podsklepených, se mohou podle geologických a konstruk�ních podmínek bu� spojit stup�ováním nebo provést pro každou �ást stavby samostatn�.

Stup�ováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove� základové spáry do stejného p�dorysu, u �áste�n� podsklepené budovy se pak ve výkrese 1. podzemního podlaží (1S) zakreslí v nepodsklepené �ásti nadzákladové zdivo. P�íklad zakreslení viz Obr. 12.12 a 12.13.

Základy nespojené stup�ováním (v r�zných úrovních) se zakreslují podle t�chto zásad:

K p�dorysu podzemního podlaží se zakreslují základy nepodsklepené �ásti a ve výkrese základ� podsklepené �ásti se zakreslí obrys základ� nepodsklepené �ásti tlustou �erchovanou �arou se dv�ma te�kami (viz Obr. 12.14 a 12.15).


- 142 (157) -

12.4.1 Stup�ováním spojené základy se zakreslují bez ohledu na rozdílnou úrove� do stejného p�dorysu

�

�(�

��

��

��

��

��

��

Obr. 12.12: P�dorys suterénu

Plošné základy

- 143 (157) -

��

�

��

��

��

��

��

Obr. 12.13: P�dorys základ�


- 144 (157) -

12.4.2 Napojení základových pás� bez odstup�ování – ve dvou výškových úrovních

��

��

�

�

��

��

��

Obr. 12.14: P�dorys suterénu

Plošné základy

- 145 (157) -

��

��

��

��

��

Obr. 12.15: P�dorys základ�

Výkopy

- 147 (157) -

13 Výkopy

13.1 Rozší�ení výkop�

Výkopy se musí rozši�ovat o nutný prostor pro zhotovení izolací a bedn�ní. Nejmenší ší�ky pracovních prostor� jsou dány v tabulce. Ší�ka se m��í od líce zdiva a je závislá na hloubce výkopu.

St�ny výkop� se zabezpe�ují svahováním nebo roubením (pažením) a podzemními st�nami.

V soudržných zeminách se mohou výkopy st�n provád�t svisle, a to do maximální hloubky 1,5m.

Nejmenší ší�ky pracovního prostoru pro zhotovení výkop�:

Nejmenší ší�ka pracovního prostoru b (m) Hloubka výkopu

(m) Na zhotovení izolace Na použití bedn�ní

Výkopy Roubené Neroubené Roubené Neroubené

Svah � 1:0,6 Svah > 1:0,6 Svah � 1:0,6 Svah > 1:0,6

Do 4 1,2 1,2 1,2 0,6 0,3 0,5

Nad 4

do 6 1,4 1,2 1,4 0,8 0,3 0,5

Nad 6 1,6 1,2 1,4 1,0 0,3 0,5

Sklony svah� pro r�zné zeminy:

Druh horniny Sklon svahu h : b

Prachová hlína 1 : 0,25

Jílovitý št�rk 1 : 0,25

Hlína 1 : 0,25 až 1 : 0,5

Jíl 1 : 0,25 až 1 : 0,5

Jílovitá hlína 1 : 0,25 až 1 : 0,5

Jílovitý písek 1 : 0,5

Balvanovitý písek 1 : 0,75

Hlinitý písek 1 : 1

Pís�itá hlína 1 : 1

Pís�itý št�rk 1 : 1


- 148 (157) -

13.2 �len�ní výkop�

P�i zobrazování výkopu se vychází od stanovené pracovní plochy (zkratka PP), kterou m�že být:

a) p�vodní terén (zkratka PT), tj. povrch terénu, z n�hož se nenavrhuje sejmutí ornice; nebo

b) povrch terénu po sejmutí stanovené vrstvy ornice; nebo c) povrch p�edem hrub� upraveného terénu.

Navržená pracovní plocha se uvede na výkresu výkopu, nap�. poznámkou:

PP = PO SEJMUTÍ ORNICE V TLOUŠ�CE 150 - 300 mm,

PP = ÚROVE� HRUBÉ ÚPRAVY TERÉNU PODLE VÝKRESU �ÍSLO

V p�doryse výkop� se kreslí obrys jam a rýh v pohledu shora. Rozd�lují se do jednotlivých �ástí o stejné hloubce, které se nazývají figury výkopu.

Rozlišujeme figury hlavní (jámy a rýhy) kopané od pracovní plochy a figury díl�í, které jsou umíst�ny ve figurách hlavních.

Dno hlavní figury podle technologie provád�ní základ� tvo�í bu� úrove� spodní plochy podkladního betonu (p�i provád�ní podkladní betonové mazaniny sou�asn� s betonáží základ�) nebo úrove� hydroizolace a tlouš�ka podkladní betonové mazaniny tvo�í díl�í figuru (do�istí se p�ed betonáží podkladního betonu).

13.3 Zakreslování dle �SN 01 3420

13.3.1 P�dorys

P�dorys výkopu se zobrazuje v pohledu shora. V p�dorysu výkopu se kreslí:

a) obrys dna hlavních figur - velmi tlustou plnou �arou (Obr. 13.1), p�i�emž hlavni figurou se rozumí výkop (jáma, rýha apod.) hloubený od pracovní plochy (viz kap. 13.2);

b) obrys dna díl�ích figur (tj. figur, jejichž dno leží níže než je dno hlavní figury), dále pr�niky šikmých ploch výkopu a horní obrys výkopu se šikmými st�nami - tlustou plnou �arou (Obr. 13.1 až 13.3);

c) ozna�ení sm�ru sklonu šikmých ploch výkopu- svahovými šrafami (Obr. 13.2 a 13.3), nebo šipkami (Obr. 13.4 a 13.5);

d) odvodn�ní (drenáž) ve výkopu, které bude trvalou sou�ástí stavebního objektu - tlustou �árkovanou �arou s vloženou grafickou zna�kou podle Obr. 13.2, s dopln�ním p�íslušným popisem;

e) trvalé šachtice (drenážní) nebo jímky pro �erpání vody ve výkopech (pop�. v dokon�eném objektu) - schematickým obrysem tlustou plnou �arou a s odkazem na výkres podrobnosti apod. (Obr. 13.2);

f) vn�jší obrys obvodových st�n, obvodových pilí�� a sloupu nad základy -tlustou �erchovanou �arou se dv�ma te�kami (Obr. 13.1);

g) vztažné p�ímky modulové sít� se v p�dorysech, pop�. ve svislých �ezech, kreslí tenkou �erchovanou �arou ukon�enou kroužkem,

Výkopy

- 149 (157) -

do kterého se vepíše písmenné a �íselné ozna�ení. Písmenné ozna�ení (velkou abecedou) se uvádí v po�adí zdola nahoru a �íselné ozna�ení (arabskými �íslicemi) se uvádí v po�adí zleva doprava.

Obr. 13.1 Obr. 13.2

V p�dorysu se kótují:

a) p�dorysné rozm�ry jednotlivých figur, vazba ke vztažným p�ímkám a k prvk�m vytý�ení – délkovými kótami (Obr. 13.3);

b) velikost sklonu šikmé st�ny výkopu - pom�rem výšky k ší�ce psaným nad šipkou (Obr. 13.4 a 13.5);

c) úrove� dna jednotlivých �ástí výkop� (figur) - relativními výškovými kótami, úrove� dna hlavní figury rovn�ž absolutní výškou (Obr. 13.3 a 13.5).

�

��

��

��

Obr. 13.3

V p�dorysu výkopu se hlavní a díl�í figury ozna�í po�adovým �íslem psaným arabskou �isticí u výškové kóty (pop�. u velikosti sklonu); po�adov� �íslo hlavní figury se píše písmem alespo� o jeden stupe� v�tším než kóta (Obr. 13.3 a 13.5).


- 150 (157) -

Obr. 13.4 Obr. 13.5

13.3.2 Svislý �ez a sklopený pr��ez

Ve svislém �ezu výkopu (zakreslovaném mimo p�dorys, zpravidla na stejném výkrese) se kreslí (Obr. 13.6 a 13.7):

a) obrys st�n i dna figur výkopu a obrys pracovní plochy navazující na prostor výkopu - velmi tlustou plnou �arou;

b) obrysy st�n i dna figur, které leží nejblíže k �ezové rovin�:

• viditelné obrysy za �ezovou rovinou - tlustou plnou �arou; • zakryté obrysy za �ezovou rovinou - tlustou �árkovanou �arou;

c) obrys p�vodního povrchu pracovní plochy v míst� prostoru výkopu (nap�. uvnit� stavební jámy) - tenkou �erchovanou �arou se dv�ma te�kami;

d) úrove� hladiny podzemní vody - tenkou �erchovanou �arou se dv�ma te�kami, s dopln�ním výškovou kótou a grafickou zna�kou podle Obr. 13.6 a 13.7;

e) rozhraní hornin r�zných t�íd t�žitelnosti - tenkou te�kovanou �arou s p�ipsáním písmenného ozna�eni TR a t�ídy t�žitelnosti podle �SN 73 3050; namísto t�ídy t�žitelnosti lze podle pot�eby shodným zp�sobem zakreslit rozhraní skupin zemin zat�íd�ných podle �SN EN ISO 14688-1 s p�íslušným popisem;

f) ozna�ení horniny (zeminy) - graficky podle �SN 01 3406; g) vztažné p�ímky modulové sít� - podle kap. 13.3 g); h) vn�jší obrysy obvodových konstrukcí objektu - tlustou

�erchovanou �arou se dv�ma te�kami.

Výkopy

- 151 (157) -

Obr. 13.6 Obr. 13.7

Sklopený pr��ez a zabezpe�ení st�n výkopu:

U jednoduchých výkop� lze tvar a výškové úrovn� výkopu zakreslit p�ímo do obrazu p�dorysu, jako sklopené pr��ezy jednotlivých �ástí výkopu (Obr. 13.8).

�

�

��

��

�

Obr. 13.8 Obr. 13.9

Ve svislém �ezu nebo v pr��ezu se jednotlivé výškové úrovn� figur, terénu, hladiny podzemní vody apod. kótuji výškovými kótami (absolutními nebo relativními) - viz Obr. 13.6 a 13.8.

Konstrukce pro zabezpe�ení st�n výkopu proti sesuvu, které budou trvalou sou�ástí stavebního objektu, se v p�dorysu i ve svislém �ezu kreslí schematicky velmi tlustou �árkovanou �arou s odkazem na výkres podrobnosti apod. (Obr. 13.9).

Poznámka

Do�asné zabezpe�ení st�n výkopu se v projektové dokumentaci nekreslí.


- 152 (157) -

Obr. 13.10: Vý�ez z p�dorysu a �ezu výkopu

Obr. 13.11: Zešikmený výkop

Výkopy

- 153 (157) -

��

��

��

��

��

��

Obr. 13.12: Výkopy bez svahování - p�íklad zakreslení

Záv�r

- 155 (157) -

14 Záv�r

14.1 Studijní prameny

14.1.1 Seznam použité literatury

[1] �erný, Podešva. Konstrukce pozemních staveb I- Návody pro cvi�ení I. ro�níku oboru Pozemní stavby. Edi�ní st�edisko VUT

[2] Krch�áková a kolektiv. Pozemní stavitelství I – Návody pro cvi�ení obor� KD, T, V, G. Edi�ní st�edisko VUT

[3] Krch�áková a kolektiv. Konstrukce pozemních staveb II – Návody pro cvi�ení oboru S. Edi�ní st�edisko VUT

14.1.2 Citované a související normy, vyhlášky MMR :

[1] �SN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkres� stavební �ásti

[2] �SN 01 3111 Technické výkresy – Skládání výkres�

[3] �SN 01 3130 Technické výkresy – Kótování – Základní ustanovení

[4] �SN 01 3406 Ozna�ování stavebních hmot v �ezu

[5] �SN 01 3411 Mapy velkých m��ítek – Kreslení a zna�ky

[6] �SN 01 3481 Výkresy betonových konstrukcí

[7] �SN 01 3483 Výkresy stavebních konstrukcí – Výkresy kovových konstrukcí

[8] �SN 01 3489 Výkresy stavebních konstrukcí – Výkresy konstrukcí z kamene

[9] �SN 01 3610 Výkresy ve d�evozpracujícím pr�myslu

[10] �SN 73 0005 Modulová koordinace rozm�r� ve výstavb� – Základní ustanovení

[11] �SN 73 0031 Výpo�et stavebních konstrukcí a základ� (mezní stavy)

[12] �SN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí

[13] �SN 73 0802 Požární bezpe�nost staveb – Výrobní objekty

[14] �SN 73 0820 Požární bezpe�nost staveb – Nevýrobní objekty

[15] �SN 73 0833 Požární bezpe�nost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování

[16] �SN 73 1001 Základová p�da pod plošnými základy

[17] �SN 73 3050 Zemní práce – Všeobecné ustanovení - Pojmenování

[18] �SN 73 4301 Obytné budovy


- 156 (157) -

[19] �SN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silni�ních vozidel

[20] �SN 73 6110 Projektování místních komunikací

[21] �SN 74 0035 Ochranná zábradlí

[22] �SN ISO 128-20 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – �ást 20: Základní pravidla pro kreslení �ar

[23] �SN ISO 128-23 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – �ást 23: �áry na výkresech ve stavebnictví

[24] �SN ISO 128-30 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – �ást 30: Základní pravidla kreslení pohled�

[25] �SN ISO 128-40 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – �ást 40: Základní pravidla kreslení �ez� a pr��ez�

[26] �SN ISO 128-50 Technické výkresy – Pravidla zobrazování – �ást 50: Základní pravidla zobrazování ploch v �ezech a pr��ezech

[27] �SN ISO 5455 Technické výkresy – M��ítka

[28] �SN EN ISO 5457 Technická dokumentace – Rozm�ry a úprava výkresových list�

[29] �SN EN ISO 7200 Technické výkresy – Popisové pole

[30] �SN EN ISO 9431 Výkresy ve stavebnictví – Plochy pro kresbu, text a popisové pole na výkresovém listu

[31] �SN EN ISO 3098 Technická dokumentace – Písmo pro popisování dokumentace technickým písmem

[32] �SN EN ISO 3098-0 Technická dokumentace – Písmo – �ást 0: Všeobecná ustanovení

[33] �SN EN ISO 3098-2 Technická dokumentace – Písmo - �ást 2: Latinská abeceda, �íslice a zna�ky

[34] �SN EN ISO 5456-2 Technické výkresy – Metody promítání – �ást 2: Pravoúhlé promítání

[35] �SN EN ISO 5456-3 Technické výkresy – Metody promítání – �ást 3: Axonometrické promítání

[36] �SN EN ISO 5456-4 Technické výkresy – Metody promítání – �ást 4: St�edové promítání

[37] �SN EN ISO 7519 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Základní pravidla zobrazování ve výkresech stavební �ásti a výkresech sestavy dílc�

[38] �SN EN ISO 6284 Výkresy ve stavebnictví – P�edepisování mezních odchylek

[39] �SN EN ISO 4157-1 Výkresy pozemních staveb – Systémy ozna�ování . �ást 1: Budovy a jejich �ásti

[40] �SN EN ISO 4157-2 Výkresy pozemních staveb – Systémy ozna�ování . �ást 2: Názvy a �ísla místností

Záv�r

- 157 (157) -

[41] �SN EN ISO 4157-3 Výkresy pozemních staveb – Systémy ozna�ování . �ást 3: Eviden�ní �ísla prostor�

[42] �SN EN ISO 7437 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb- Základní pravidla pro kreslení výkres� stavebních dílc�

[43] �SN EN ISO 4172 Technické výkresy – Výkresy pozemních staveb – Výkresy sestavy dílc�

[44] �SN EN ISO 14688-1 Geologický pr�zkum a zkoušení

[45] Zákon �. 50/1976 Sb, o územním plánování a stavebním �ádu (stavební zákon)

[46] Vyhláška �. 132/1998 Sb., kterou se provád�jí n�která ustanovení stavebního zákona

[47] Vyhláška �. 369/2001 Sb, o obecných technických požadavcích

[48] zabezpe�ujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

[49] Vyhláška 137/1998 Sb, o obecných technických požadavcích na výstavbu

Date post:	29-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	10 times
Download:	0 times

ING JARMILA KLIMEŠOVÁ NAUKA O POZEMNÍCH...

Documents