„Mnozí malí lidé v mnohých malých obcích, kteří dělají mnoho malých věcí, změní tvář země.“ Staré přísloví
Vesnice je tradičním sídlem, v mnoha případech starším než blízká větší města. Tradice vesnice je po staletí dána její polohou v krajině, obrazem červených nebo šedých střech, dominantou kostela nebo zámku, sítí cest a věncem zeleně, která zahradami nebo lesem vesnici obklopuje. Vesnice si uchovávají svou typickou vazbu na krajinu, i když trvají po staletí, mění se a rostou. Její formy jsou rozdílné, jako je rozdílný lid a krajina v úrodných rovinách a v drsných vrchovinách. Každá z těchto forem má svoje zákonitosti, které vychází z konkrétních podmínek každé polohy. I soudobý venkovský dům by měl proto přispět k zachování charakteristického rázu vesnice, odlišnému v jednotlivých oblastech. Vesnice je přece sídlo, které ztělesňuje tradici domova. Proto i my - v 21. století – musíme střežit toto tisícileté dědictví, a to tím spíše, že dnešní technika umožňuje tak lehce a rychle je znehodnotit a zničit. 1. Obec a její koncepční dokumenty Stručná charakteristika obce - stáří obce, počet obyvatel, charakter zástavby, dopravní obslužnost, pracovní příležitosti, převažující ráz krajiny, spádová oblast. ZÁJMOVÉ ÚZEMÍ A ŠIRŠÍ VZTAHY Řešené území tvoří katastrální území Veselíčka a k.ú. Tupec, jež tvoří správní území obce Veselíčko. Plocha řešeného území je 1317 ha. Obec Veselíčko se nachází v okrese Přerov, kraji Olomouckém, na úpatí Oderských hor, 7 km západně od města Lipníka nad Bečvou. Zastavěné území obce je v nadmořské výšce 276 m nad mořem. Obec spadá do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Lipník nad Bečvou. První písemná zmínka o Veselíčku je z roku 1275, od poloviny 16. století bylo centrem malého panství, ke kterému patřily i vesnice v okolí včetně Velkého Újezda, Buku, Lazníček a Výklek. Vazba na Lipník nad Bečvou byla znovu posílena spádovostí k Lipníku nad Bečvou jako k městu s rozšířenou působností, jedná se o spádovost především ke školství, státní správě, zdravotnictví, pracovním příležitostem, za kulturou a službami. Předmětné území (správní území obce Veselíčko) sousedí s následujícími katastrálními územími sousedních obcí:
-k.ú. Dolní Újezd u Lipníka nad Bečvou (okres Přerov) -k.ú. Skoky u Staměřic (okres Přerov) -k.ů. Staměřice (okres Přerov) -k.ú. Výkleky (okres Přerov) -k.ú. Svrčov (okres Přerov) -k.ú. Lazníčky (okres Přerov) -k.ú. Lazníky (okres Přerov) -k.ú. Radvanice u Lipníka nad Bečvou (okres Přerov) -k.ú. Osek nad Bečvou (okres Přerov) -k.ú. Trnávka u Lipníka nad Bečvou (okres Přerov).
Dopravní vztahy Řešeného území se z hlediska dopravy dotýkají zájmy silniční dopravy – stávající silnice III/ třídy a soustava místních a účelových komunikací. A dále navržená trasa dálnice D1, a koridory výhledových záměrů staveb D-O-L a VRT. Katastrálním územím obce Veselíčko prochází tyto silnice: III / 43610 Prosenice-Radvanice-Dolní Újezd
3 III / 43612 Osek nad Bečvou-Veselíčko III / 43613 Lazníky-Svrčov-Výkleky Zastavěným územím obce prochází silnice III/43610, která zajišťuje obslužnou funkci pro přilehlou zástavbu (v zastavěném území obce) a zároveň napojuje obec v rámci širších územních vztahů. Tato silnice tvoří základní komunikační a prostorovou osu urbanistické struktury Veselíčka a Tupce. Dále řešeným územím prochází silnice III/43612, která se napojuje na silnici III/43610 a napojuje sídlo ve směru na Osek nad Bečvou. V rozsahu zastavěného území i tato silnice přímo dopravně obsluhuje přilehlou zástavbu. Dále řešeným územím prochází silnice III/43613, která je situována v severozápadní části řešeného území bez vztahu k současně zastavěnému území Veselíčka nebo Tupce. Z hlediska širších vztahů se řešeného území ještě dotýká trasa rychlostní komunikace R 35, která je situována severovýchodně od hranice řešeného území. A dále trasa stabilizované silnice I/47, která prochází obcí Osek nad Bečvou. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy Connex Morava, v území je pět autobusových zastávek. Železniční spojení je umožněno prostřednictvím železniční stanice v Lipníku nad Bečvou nebo železniční zastávky v Oseku nad Bečvou, ležící na železniční trati ČD č. 270 (Přerov – Bohumín), jižně od řešeného území. Železniční trať č.270 je součástí II. mezinárodního železničního koridoru, úlohu celoevropsky integrovaného systému má plnit nová vysokorychlostní trať (VRT). Cyklistický provoz se dnes odehrává na silnici III. třídy a místních a účelových komunikacích. V k.ú. obce Veselíčko je v současné době vybudována cyklistická stezka Greenway. Podle Územního generelu cykloturistických tras střední Moravy, který zpracoval UDIMO s.r.o. Ostrava (únor 1998) a podle návrhu územního plánu, jsou navrženy následující cyklotrasy:
-cyklistická trasa vedená po stávající silnici III/43610 – mimo zastavěné území obce i přes něj - společně s motorovou dopravou. -cyklistická trasa vedená po stávající silnici III/43613 – mimo zastavěné území obce i přes něj -
společně s motorovou dopravou. -cyklistická trasa vedená po stávající účelové komunikaci Osek n.B.-Veselíčko-Dolní Újezd – mimo zastavěné území obce - společně s účelovou motorovou dopravou. -cyklistická trasa vedená po stávající účelové komunikaci Svrčov-Staměřice – mimo zastavěné území obce - společně s účelovou motorovou dopravou.
-cyklistická trasa vedená po stávající účelové komunikaci Tupec-Skoky – mimo zastavěné území obce i přes něj - společně s účelovou motorovou dopravou. -cyklistická trasa vedená po stávající obslužné komunikaci Svrčov-Veselíčko – mimo zastavěné území obce i přes něj - společně s účelovou motorovou dopravou.
Na řešeném území obce Veselíčko se nenachází žádné stávající dopravní zařízení ani objekty vodní dopravy, ani vodní doprava není v území provozována. Územně chráněn je výhledový záměr zřídit průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe v umělém korytě. V území se nenachází žádné dopravní zařízení ani objekty letecké dopravy. Území je zasaženo letovým prostorem vojenského letiště Bochoř u Přerova a civilního sportovního letiště Drahotuše. Nejbližší civilní letiště s veřejnou leteckou dopravou je Ostrava-Mošnov a Brno-Tuřany. Technická infrastruktura Řešená obec je v současné době plynofikována, středotlaká síť STL a nízkotlaká síť NTL je ve správě SMP a.s. Ostrava, služebna Olomouc. Místní NTL a STL rozvody v obci Veselíčko – DN 90-50 – jsou vedeny převážně ve veřejných plochách podél bytové výstavby tak, aby pokryly celou zastavěnou část obce. Převážná část obce Veselíčko a Tupec je v tlakové hladině STL, pouze vnitřní část Veselíčka je v tlakové hladině NTL. Přechod z STL na NTL je proveden dvěma liniovými regulátory, které jsou osazeny přímo na plynovodní potrubí. Sušička chmele je napojena na VTL plynovod. V areálu je umístěna RS VTL/STL. RS zásobuje pouze areál sušičky.
4 Katastrálním územím obce Veselíčko a Tupec prochází následující trasy VTL plynovodu: jižně od obce
-trasa č. 642114, DN 80/100, Veselíčko obec -trasa č. 642115, DN 80, Veselíčko ZD -trasa č. 643028, DN 500, Trnávka-Klopotovice
Území obce je napájeno elektrickou energií ze stávajícího vedení vysokého napětí VN 22kV č.41, vedeného jižně od zastavěného území obce Veselíčko. Z této trasy je provedeno pět odboček směrem k obci. První je západně od zastavěného území obce a napájí transformační stanice DTS 3363, DTS 3362 a DTS 4658. Druhá a třetí odbočka je vedena do střední části obce a napájí transformační stanice DTS 3361 a DTS 3359. Čtvrtá odbočka směřuje k východní části zastavěného území obce a napájí transformační stanici DTS 3360 a v místě odbočení z hlavní trasy je přípojka pro transformační stanici č. 91348. Pátá odbočka směřuje k zastavěnému území obce (místní část Tupec) z pravé strany a napájí transformační stanici DTS 3358. V obci Veselíčko je vybudována komplexní vodovodní síť, která pokrývá celou obec (zastavěné území obce). Zdrojem vody pro uvedený veřejný vodovod je skupinový vodovod Přerov-Lipník n.B.-Hranice, který je ve správě akciové společnosti VaK Přerov, provoz Lipník nad Bečvou. Skupinový vodovod – část zásobující obec Veselíčko – je zásobován vodou z vodojemu Čekyně, se svými vlastními zdroji vody čerpací stanicí Veselí. Ze skupinového vodovodu je voda přiváděna přivaděčem od obce Osek n.B. až po čerpací stanici Veselíčko (situovanou v jižní části obce) odkud je voda čerpána v potřebných tlakových poměrech do rozvodné sítě obce Veselíčko. Přebytky jsou čerpány do VDJ Veselíčko. Čerpací stanice Veselíčko je napojena na centrální dispečink VaK Přerov. Obec Veselíčko je zásobována v jediném tlakové pásmu a hydrostatický tlak v síti kolísá podle výšky zástavby. Na vodovod jsou napojeny téměř všechny objekty bez rozdílu funkčního využití. Přímo v obci se nachází několik veřejných studní. Tyto zdroje vody jsou funkční a mohou být využívány jako doplňkový zdroj pitné a užitkové vody některými objekty v obci. Řada objektů v obci má vlastní studny. V obci Veselíčko je několik vodních zdrojů, ze kterých byla původně celá obec pitnou vodou zásobována. Součástí systému je také úpravna vody v lokalitě Střelnice. Od počátku roku 2004 byly tyto zdroje odstaveny z důvodu vyššího podílu manganu a v současné době nejsou využívány.
Jedná se o tyto vodní zdroje: Vodní zdroje Střelnice, Sokolovna, Bezednice a Zbel Vodní zdroj v k.ú. Tupec V řešeném území se nachází zemní VDJ Lazníky, je situován vedle silnice III/43613. Vodojem je situován
v samostatné ploše technické vybavenosti. VDJ zásobuje obec Lazníky a nemá žádnou souvislost se systémem zásobování pitnou vodou Veselíčko a Tupec. Do VDJ Lazníky vede výtlačný řad a v souběhu je veden gravitační řad do obce Lazníky. V obci je vybudována jednotná kanalizační síť pro splaškové, dešťové a částečně i extravilánové vody. Spádové poměry zastavěného území obce vytváří jedno kanalizační povodí, které pokrývá jeden stokový systém. Hlavní stoky probíhají celou obcí a v podstatě kopírují silnici procházející obcí s následným odvodem sběračem na ČOV Osek nad Bečvou. Je zde vybudováno několik nesoustavných řadů dešťové kanalizace, pro odvedení přívalových vod. Tyto stoky jsou zaústěny do vodotečí nebo otevřených příkopů, jež jsou svedeny do vodotečí. Splaškové vody z domácností a občanské vybavenosti jsou do kanalizace napojeny hlavně napřímo, případně přepady ze septiků. V lokalitě individuální rekreace v západní poloze od Veselíčka není vybudována žádná kanalizace. Splaškové vody jsou sváděny do žump nebo septiků, dešťové vody jsou svedeny do vodotečí. V m.č. Vicínov není vybudována žádná kanalizace. Splaškové vody jsou sváděny do žump nebo septiků, dešťové vody jsou svedeny do vodotečí.
V m.č. Tupec je vybudována jednotná kanalizační síť pro dešťové a částečně i extravilánové vody. Spádovými poměry zastavěného území obce vytvořené jedno kanalizační povodí pokrývá jeden stokový
5 systém. Hlavní stoky probíhají celou obcí a v podstatě kopírují silnici procházející obcí s následným odvodem sběračem do otevřeného příkopu a následně do vodního toku Lubeň. Likvidace odpadních vod m.č. Tupec není v současné době vyřešena. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Ve sledovaných letech měla obec převážně snižující se počet obyvatel. Mezi roky 1991 a 2004 byla zaznamenaná tendence zvyšování počtu trvale bydlících obyvatel. Územní plán na tento trend reaguje vhodným a dostatečně kapacitním dimenzováním rozvojových ploch – hlavně bydlení a vybavenosti. Vývoj počtu obyvatel ve sledovaných letech je následující: Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2004 Poč. obyv. celk.
1153 1124 1089 1093 996 1033 1011 1066 954 990 914 835 815 834 Z toho Veselíčko
930 893 862 841 753 798 771 779 716 744 774 650 Z toho Tupec
223 231 227 252 243 235 240 287 238 246 140 185 KULTURNÍ PODMÍNKY V současnosti je urbanistická struktura obce v zásadě vybudována a stabilizována. Urbanistickou strukturu můžeme rozdělit na tři základní části: -Veselíčko Zástavba obce Veselíčko je charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél silnic a ostatních místních komunikací. Starší obytná struktura je tvořena řadově stojícími objekty-„grunty“ (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem), které tvoří typickou formu zastavění. Doplňkem této urbanistické struktury je zástavba domkařskou strukturou v západní části obce. Původní zástavba „grunty“ netvoří jasně vymezený návesní prostor. Za subcentrum je možné považovat okolí obecního úřadu a dále prostor před vjezdem do zámku-„rajčula“. Výraznou dominantou v urbanistické kompozici je objekt zámku se zámeckým parkem. Mladší obytná struktura je tvořena řadově nebo samostatně stojícími objekty bydlení s původně výraznou hospodářskou funkcí (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem). Zástavba poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu, již téměř jako zástavba čistého bydlení. Zástavba je převážně jedno a dvoupodlažní se sedlovými střechami, jejichž hřeben je většinou rovnoběžný s přilehlou komunikací. V obci jsou obytné domy, které svou urbanistickou kompozicí vhodně zapadají do obrazu obce. Z měřítka stávající urbanistické struktury se částečně vyděluje středisko zemědělské výroby, situované v okrajové poloze obce. Výraznou částí obce Veselíčko jsou plochy individuální rekreace v západním okraji obce. V obci Veselíčko se nepředpokládá masivní územní rozvoj, který by urbanistickou strukturu zásadně změnil. Navržené řešení rozvoje obce stabilizuje stávající urbanistickou strukturu a na ni navazující navržené návrhové plochy územního rozvoje. Jedná se hlavně o plochy pro bydlení, smíšenou zástavbu a plochy sportu a rekreace (individuální i hromadné). Původní zástavbu lze charakterizovat jako typicky venkovskou, současná forma zástavby se spíše přiblížila městskému typu rodinného bydlení. -Tupec Zástavba části Tupec je charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél silnic a ostatních místních komunikací. Starší obytná struktura je tvořena řadově stojícími objekty-„grunty“ (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem), které tvoří typickou formu zastavění. Doplňkem této urbanistické struktury je zástavba domkařskou strukturou v severní části obce. Původní
6 zástavba „grunty“ tvoří jasně vymezený návesní prostor ulicovky v jižní části zastavěného území. Za subcentrum je možné považovat okolí obchodu v severní části zastavěného území. Výraznou dominantou v urbanistické kompozici je objekt kapličky. Mladší obytná struktura je tvořena řadově nebo samostatně stojícími objekty bydlení s původně výraznou hospodářskou funkcí (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem). Zástavba poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu již téměř jako zástavba čistého bydlení. Zástavba je převážně jedno a dvoupodlažní se sedlovými střechami, jejichž hřeben je téměř vždy rovnoběžný s přilehlou komunikací. V části není žádný obytný dům. Středisko zemědělské výroby vhodně zapadá do urbanistické struktury zastavěného území. V části Tupec se nepředpokládá masivní územní rozvoj, který by urbanistickou strukturu zásadně změnil. Navržené řešení rozvoje obce stabilizuje stávající urbanistickou strukturu a na ni navržené návrhové plochy územního rozvoje, které na ni navazují. Jedná se především o plochu pro bydlení a smíšené plochy. Původní zástavbu lze charakterizovat jako typicky venkovskou, současná forma zástavby se spíše přiblížila městskému typu rodinného bydlení. -Vicinov Zástavba části Vicinov je charakteristická řadovou zástavbou, případně volným řazením objektů podél silnice III.třídy. Obytná struktura je tvořena řadově nebo samostatně stojícími objekty bydlení s původně výraznou hospodářskou funkcí (zemědělské usedlosti a grunty s dvorním hospodářským traktem). Zástavba poválečného období je z větší části tvořena opět řadovou nebo volně stojící zástavbou rodinnými domy městského typu již téměř jako zástavba čistého bydlení. Část Vicinov nemá urbánně přesně vymezený centrální prostor – náves. Zástavba je převážně jedno a dvoupodlažní se sedlovými střechami, jejichž hřeben je vždy rovnoběžný s přilehlou komunikací. V části není žádný obytný dům. Prostorovou dominantou místního významu je objekt kapličky, která je situován v ploše sídelní zeleně ve východní části zastavěného území. V části Vicinov se nepředpokládá územní rozvoj, který by urbanistickou strukturu zásadně změnil. Navržené řešení rozvoje obce stabilizuje stávající urbanistickou strukturu bez návrhových ploch územního rozvoje. Původní zástavbu lze charakterizovat jako typicky venkovskou, současná forma zástavby se spíše přiblížila městskému typu rodinného bydlení. Předpokládá se i nadále za dominantní funkci sídla Veselíčko – bydlení ať již jako bydlení venkovského typu nebo bydlení předměstského typu. Část Tupec je navržena k rozvoji pouze omezeně v návaznosti na reálný záměr investora ve východní části zastavěného území (bydlení) a m.č. Vicinov je stabilizována bez navrženého extenzivního územního rozvoje. ARCHITEKTONICKÁ HODNOTA OBJEKTŮ
Nemovitá kulturní památka V řešeném území se nachází kulturní památky zařazené do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek: Č.rej. Popis Č.p. Parc. č.
k.ú.Veselíčko -objekty uvnitř hranice SOUZÚ 29627/8-598 45928/8-601 39334/8-600 19829/8-602 37953/8-604 30178/8-599
Zámek s areálem Socha sv. Floriana Socha sv. Aloise Socha sv. Josefa Pěstouna Zvonička Socha sv. Antonína Paduánského
k.ú.Veselíčko -objekty mimo hranice SOUZÚ 23307/8-603 Vojenský hřbitov s památníkem
7 (zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění)
Č.rej. Popis Č.p. Parc. č. k.ú.Tupec -objekty uvnitř hranice SOUZÚ
10194/8-3860 chalupa 28 k.ú. Tupec -objekty mimo hranice SOUZÚ
Mimo SOUZÚ není evidována žádná kulturní památka.
(zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění) Ochranné pásmo nemovité kulturní památky V řešeném území (k.ú. Veselíčko) je situováno ochranné pásmo nemovité kulturní památky–areálu zámek, které bylo vyhlášeno rozhodnutím RK OkÚ Přerov č.j. kult.:1015/94-404/5 dne 23.12.1994 a má č. rejstříku 11555. Toto původní ochranné pásmo bylo nahrazeno novým rozhodnutím o ochranném pásmu nemovité kulturní památky a jejího prostředí (č.15/98, ze dne 28.4.1998-OkÚ Přerov-RK 30/98) – zámku s areálem parku na pozemcích parc.č.1zast.pl., 27/1 ost.pl., a 30 ost.pl. v k.ú. Veselíčko u Lipníka nad Bečvou. Vymezení (popis i grafická část je součástí územního rozhodnutí č.15/98. územní rozhodnutí vymezuje podmínky ochrany na úseku územního plánování a stavebního řádu: a) umístění nových staveb v OP nesmí být narušeno prostředí jednotlivých nemovitých kulturních památek nebo jejich skupin. b) při zpracování územně plánovací dokumentace a projekční přípravě stavební činnosti v OP musí být respektovány požadavky na zachování historické siluety a panoramat sídla v krajině a charakteristické výškové úrovně historické zástavby, na zachování historického půdorysu a jemu odpovídající urbanistické skladby sídla a historických staveb a na zachování stávajících pohledových os a průhledů, vyznačených v mapovém podkladu. c) v OP nesmí být umisťovány takové provozy a činnosti, které by svým působením mohly ohrozit stavební i estetickou podstatu nemovité kulturní památky. d) při navrhování, povolování a provádění staveb v OP upřednostňovat použití tradičních stavebních materiálů a technologií a dle možnosti zachovávat hodnotné umělecko-řemeslné prvky. Památková rezervace V řešeném území (k.ú. Veselíčko a k.ú. Tupec) není situována památková rezervace. Vesnická památková zóna V řešeném území (k.ú. Veselíčko a k.ú. Tupec) není situována vesnická památková zóna. Území archeologického zájmu Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými
nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Památky místního významu V řešeném území (k.ú. Veselíčko a k.ú. Tupec) jsou rozmístěny tzv. „památky místního významu“, na které se sice nevztahuje ochrana podle zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
8 znění pozdějších předpisů, nicméně dotvářejí kolorit obce a jejich zachování „in situ“ považujeme za nezbytné. Jde o tyto objekty:
k.ú. Veselíčko: • dřevěný kříž, p.č. 77 • socha sv. Antonína Paduánského, p.č. 1161/2 • kamenný kříž z roku 1872, p.č. 1314 • kaple P. Marie, p.č. 1140 • památník obětem II.světové války, p.č. 35 • kamenný kříž z roku 1891, p.č.713/36 • socha P.Marie Bolestné z r. 1900, p.č. 1318/8 • boží muka v lesích, p.č. 1364/4 • socha P.Marie Hostýnské, p.č. 441/2 • litinový kříž, p.č. 1302 • kaple sv. Jana Nepomuckého, m.č. Vicínov, p.č. 145
k.ú. Tupec: • kaple sv. Trojice, p.č. 45 st. • Kamenný kříž z roku 1860, p.č. 438/2
Objekty vybavenosti a výroby se chovají k vesnickému prostředí vhodně - použitými materiály,
hmotovou skladbou a tvarem střech (objekt Obecního úřadu, požární zbrojnice, pohostinství, smíšeného zboží a další vybavenosti).
URBANIZAČNÍ PŘEDPOKLADY
V současnosti je urbanistická struktura obce v zásadě vybudována a stabilizována. V obci se nepředpokládá masivní územní rozvoj, který by urbanistickou strukturu zásadně změnil. Proto návrh rozvojových lokalit respektuje stávající urbanistickou koncepci a dále ji rozvíjí i s ohledem na kulturní a přírodní podmínky sídla.
Zásady urbanistického návrhu vycházejí z potřeby stabilizovat a rozvíjet stávající funkce a hodnoty v území, a podporovat činnosti které jsou dány změněnými společenskými podmínkami (např. rozvoj cestovního ruchu, výrobní služby, čistá výroba), dále stabilizovat a rozvíjet přírodní potenciál území.
Hlavní potřeba v budoucnu bude směřována k vytvoření plně funkčního lokálního systému ekologické stability a vyrovnání demografické struktury obce. Obytnou zástavbu umisťovat především v prolukách zastavěného území, teprve po vyčerpání těchto rezerv při zvýšeném zájmu o výstavbu rodinných domů realizovat výstavbu v návrhových lokalitách. Podporovat přestavbu starých zemědělských usedlostí pro funkci bydlení a doplňkových funkcí
podle funkčních regulativů k jednotlivých funkční plochám v území. Usměrňovat umisťování drobné vybavenosti a služeb do centrální části obce hlavně formou
vestavby do stávajících objektů. Chráněné ložiskové území (CHLÚ)
Na katastrálním území obce Veselíčko se v souladu s platnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění, nenachází chráněné ložisková území. Dobývací prostor (DP)
9 Na katastrálním území Veselíčko se v souladu s platnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb.,
o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění, nachází dobývací prostory: -DP Veselíčko, evt.č. 7/0510, stanoven pro organizaci KAMENOLOMY ČR s.r.o., se sídle Polanecká, Ostrava, zasahující do k.ú. Veselíčko u Lipníka nad Bečvou, obec Veselíčko.
Výhradní ložisko nerostů Na katastrálním území obce Veselíčko se v souladu s platnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství v platném znění, nachází výhradní ložisko nerostů (č. 303320000) ve vlastnictví ČR. Na toto výhradní ložisko nerostů se z ust. horního zákona vztahuje územní ochrana.
Občanská vybavenost obce Obec Veselíčko má základní občanskou vybavenost: Školství a výchova
Ve východní části obce je umístěna mateřská školka. Základní škola není v obci zastoupena. Jsou využívány kapacity zařízení v Oseku nad Bečvou, Lipníku nad Bečvou, případně v Přerově. Základní umělecká škola je vyžívána v Lipníku n.B, nebo v Přerově. Další mimoškolní činnost a volnočasové aktivity jsou zajišťovány jednotlivými školskými (případně jinými) zařízeními mimo sídlo a
dále je možno využívat venkovní plochy sportovních aktivit a objekt Sokolovny.
Veřejná správa, kultura Obecní úřad Obecní úřad je svou polohou v obci vhodně lokalizován. Objekt je řešen jako víceúčelový objekt
v němž je umístěn: obecní úřad, sklad obrany a ochrany, lékařská stanice pro děti a dorost a pošta. V objektu OÚ je umístěna zasedací místnost. V rámci případné přestavby, či přístavby (v návrhové ploše u OÚ) je možné v objektu umístit další potřebná zařízení občanské vybavenosti obce. Ostatní služby správního charakteru jsou umístěny v Lipníku nad Bečvou, případně v Přerově.
Nejbližší kulturní zařízení (kromě místního kulturního domu) jsou umístěna v Lipníku nad Bečvou a v Přerově. Kulturní dům Tupec
Kulturní dům je situován v klidové části m.č. Tupec při stabilizované místní obslužné komunikaci. Kapacita sálu je cca 150-200 osob. Objekt je stabilizován i v návrhovém období. Ostatní služby správního charakteru jsou umístěny v Lipníku nad Bečvou a Přerově.
Tělovýchova a sport V obci se nachází samostatný objekt tělovýchovného zařízení - Sokolovna. Objekt sokolovny je umístěn při silnici III.třídy, která tvoří páteřní komunikaci obce, je vhodně
lokalizován. Objekt je v rámci regulativů možné rozvíjet a přestavovat, tak aby sloužil sportovní funkci. Hřiště-venkovní sportoviště –„sokolská zahrada“ Je umístěno v jihozápadní části obce, v těsné blízkosti okolní obytné zástavby. Plocha slouží jak potřebám venkovního sportoviště, tak i jako výletiště pro konání zábav a společenských akcí. V ploše
jsou situována sportoviště pro drobné míčové hry a tenis, fotbalové hřiště. Dále jsou v obci návrhové plochy - sportovní plochy, které přiléhají k navržené vodní ploše sportovně rybochovného rybníka. V této lokalitě se uvažuje s rozvojem turistického ruchu v návaznosti na celkovou koncepci rozvoje sídla. Plocha bude sloužit jako zázemí pro navrženou vodní plochu-soc.vybavení, klubovny,…
10 Další návrhová plocha, přiléhající ke stávající účelové komunikaci, v lokalitě s uvažovaným
rozvojem turistického ruchu, bude sloužit jako odpočívárna a vyhlídka do kraje z uvažované pěší turistické trasy-soc.vybavení, posezení,… Plocha bývalého lomu Veselíčko
Jedná se o plochy bývalého lomu, který je dnes navržen k rekultivaci a v rámci budoucího využití je možné počítat s využitím této plochy pro sportovní nebo rekreační účely. V úvahu by přicházely venkovní drobná sportoviště, plochy odpočinku v návaznosti na přírodní víceúčelovou vodní plochu (navrženou v rámci rekultivace) apod. Jedná se o návrhovou plochu, která by změnila funkci těžby na funkci sportu a rekreace.
Zdravotní a sociální péče Zdravotnictví je v obci zastoupeno lékařskou stanicí pro děti a dorost v objektu obecního úřadu.
Veškerá další nejbližší zdravotnická péče je situována mimo obec – v Dolním Újezdu nebo Lipníku n.B., příp. v Přerově, Hranicích či v dalších sídlech. V obci se dále nachází zařízení sociální péče – výchovný ústav pro mládež s kapacitou cca 30 osob (v objektu zámku). V centrální části od obce se dále nachází římskokatolická kaple v návaznosti na objekt hasičské
zbrojnice (k.ú. Veselíčko), další kaplička je umístěna v m.č. Vicínov (k.ú. Veselíčko) a dále je kaplička umístěna na návsi v Tupeci. V obci je situován hřbitov, který slouží pro pohřbívání jen z obce Veselíčko. Plocha hřbitova je stabilizována a neuvažuje se v návrhovém období s jeho rozšířením. Vybavenost ostatní (komerční) Do této skupiny vybavenosti patří zařízení maloobchodu a služeb, fungující na principu tržního hospodářství. Základem je poskytování takových služeb, které jsou z hlediska hygienického přípustné
v obytném území. Služby V obci jsou situované základní služby. Další služby jsou situovány mimo sídlo v okolních obcích, případně v Lipníku n.B. a Přerově. Maloobchodní zařízení Základní maloobchodní zařízení jsou umístěny v obci, další prodejny jsou pak v dalších
okolních sídlech. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ZELEŇ Geomorfologické a geologické poměry
Do řešeného území zasahují dva charakterem zcela odlišné geomorfologické celky – Nízký Jeseník a Moravská brána. Hranice mezi oběma celky je většinou výrazná, podmíněná geologickou stavbou (tektonickou linií a zastoupením různých hornin).
Severozápadní část území náleží Nízkému Jeseníku (podcelek Tršická pahorkatina, okrsek Čekyňská pahorkatina) a je budována souvrstvím zpevněných spodnokarbonských (kulmských) sedimentů – břidlic, drob a prachovců, ve svahových a zejména údolních polohách částečně překrytých nezpevněnými čtvrtohorními svahovými a naplavenými sedimenty (písčitými až kamenito-písčitými hlínami). Reliéf je zde relativně dosti členitý. Jednotlivé hřbety s plochými zarovnanými temeny a různě ukloněnými svahy jsou navzájem oddělené různě hlubokými údolími vodních toků (např. potoka Lukavce). Velice nápadným tvarem reliéfu je vysoký a příkrý okrajový svah vázaný na tektonickou linii (zlom).
11 Jihovýchodní část území (přibližně od linie silnice Vicínov – Veselíčko – Tupec – Dolní Újezd)
přísluší k Moravské bráně, zastoupené podcelkem Bečevská brána (okrsek Jezernická pahorkatina). Z geologického hlediska jde o tektonicky relativně pokleslé území (prolom), vyplněné různorodými nezpevněnými neogénními (mladotřetihorními) a kvartérními (čtvrtohorními) sedimenty – v povrchových vrstvách především sprašemi, sprašovými a svahovými hlínami. Reliéf území je poměrně plochý. Charakteristickými tvary jsou protáhlé, široce zaoblené hřbety a málo zahloubená údolí vodních toků s mírnými svahy. V kontaktní zóně s okrajovým svahem Nízkého Jeseníku se při vyústění údolí Lukavce vytvořil rozsáhlý náplavový kužel. Velice pozoruhodným tvarem reliéfu je hluboké stržové až kaňonovité údolí Lukavce na jižním okraji katastru, vzniklé pravděpodobně zpětnou erozí původně drobnějšího vodního toku.
Půdní poměry
Půdní pokryv řešeného území je podle Syntetické půdní mapy České republiky (MZ a MŽP ČR, 1991) poměrně pestrý. Na zvětralinách kulmských sedimentů v severozápadní části území se vytvořily převážně typické kambizemě (hnědé půdy), zčásti v kyselé varietě, s četnými přechody do pseudoglejů (v místech s občasným přebytkem podzemní vody). Pro úpatí Nízkého Jeseníku jsou charakteristickým půdním typem luvizemě (illimerizované půdy), a to jak typické, tak i pseudoglejové. Na spraších a sprašových hlínách Moravské brány se střídají převažující hnědozemě s ostrůvky šedozemí. Na podmáčená dna údolí podél vodních toků je vázán výskyt typických glejů (trvale zamokřených půd).
Na základě zrnitostního složení lze většinu půd v území charakterizovat jako půdy střední (obvykle s převahou prachové frakce a s relativně vyrovnaným podílem písčité a jílovité frakce).
Klimatické poměry Dle Mapy klimatických oblastí Československa (Geografický ústav ČSAV, 1971) do řešeného
území zasahují celkem tři klimatické oblasti – od severu postupně mírně teplé klimatické oblasti MT 10 a MT 11 a teplá klimatická oblast T 2. Mírně teplou klimatickou oblast MT 10 charakterizují dlouhé, teplé a mírně suché léto, krátké
přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátká, mírně teplá, velmi suchá zima s krátkým trváním sněhové pokrývky. Mírně teplá klimatická oblast MT 11 se od oblasti MT 10 liší pouze suchým létem. Teplá klimatická oblast T 2 je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým
přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7,5 až 8 oC. Nejteplejším měsícem je obvykle červenec s průměrnou teplotou cca 17,5 až 18 oC, nejchladnějším leden s průměrnou teplotou cca –2,5 až –3 oC. Roční úhrn srážek činí v dlouhodobém průměru 650 – 700 mm. Nejvíce srážek spadne v letním
období (červen - srpen), nejméně ve druhé polovině zimy (leden - březen). Charakteristiky proudění vzduchu jsou výrazně ovlivněny reliéfem (zejména protáhlým tvarem
Moravské brány). Ve Veselíčku ani blízkém okolí není větroměrná stanice, takže konkrétní údaje o proudění vzduchu nejsou k dispozici. V prostoru Moravské brány lze předpokládat převládající proudění z jihozápadního a severovýchodního kvadrantu. V členitějším reliéfu severozápadní části území se projevuje velká místní proměnlivost proudění.
Lokální klimatické rozdíly jsou způsobeny především proměnlivým osluněním různě exponovaných povrchů. Pro údolní polohy je příznačný výskyt teplotních inverzí, někdy doprovázených mlhou. Hydrologické poměry
12 Většina území přísluší do povodí řeky Bečvy, avšak severozápadní část, odvodňovaná Říkou,
spadá do dílčího povodí Olešnice, ústící přímo do Moravy. Východní a střední část území odvodňuje potok Lubeň (pravostranný přítok Bečvy) se svým pravostranným přítokem Lukavcem. Západní část území odvodňuje převážně Říka a v malé míře i
Ztracený potok. Říční síť tvoří v území Říka (okrajově na severozápadní hranici území), Lubeň (v jihovýchodní
části území), Lukavec (v severní, střední i jižní části území) a Ztracený potok (v jihozápadní části území) a jejich četné drobné, často jen občasné přítoky.
Vodnost toků není příliš vysoká, rozložení průtoků v tocích je v průběhu roku přirozeně rozkolísané. Obecně nejvíce vody odteče v jarních měsících, nejméně koncem léta a na podzim, kdy řada drobnějších toků obvykle vysychá.
Přirozené vodní nádrže se v území nevyskytují. Umělé nádrže v území reprezentují především rybníky Mlýnec (obtočný rybník na Lubni při soutoku s Lukavcem), Horní, Prostřední a Dolní Svrčov (na pravostranném přítoku Lukavce v okrajové části lesního komplexu severozápadně od Veselíčka) a nový rybník s navazujícími tůněmi na Lukavci severozápadně od Tupce).
Z hlediska hydrogeologického je v území nejvýznamnější kontaktní zóna Nízkého Jeseníku a Moravské brány, kde dochází k vývěru soustředěných puklinových podzemních vod.
Životní prostředí Ovzduší
Podle posledního sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí (Věstník MŽP, duben 2004) bylo v roce 2002 na 2/3 území obce Veselíčko zjištěno více než 35krát za rok překročení dvacetičtyřhodinového imisního limitu pro suspendované částice (50 µg/m³), takže je území obce hodnoceno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů a nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
V obci není evidován žádný významnější stacionární zdroj znečišťování ovzduší. Donedávna hlavní zdroj znečištění ovzduší v obci a blízkém okolí – kamenolom – již svůj provoz ukončil. Určitými zdroji znečištění v území jsou v současnosti především:
• silniční doprava (zejm. zdroj oxidu uhelnatého, oxidů dusíku, uhlovodíků a prachu) – míra znečištění, závislá především na intenzitě dopravy, ovšem není příliš vysoká,
• lokální topeniště na tuhá paliva (zejm. zdroj prachu, oxidu siřičitého, oxidu uhelnatého, oxidů dusíku, případně i dalších toxických látek vznikajících při spalování plastů), dosud v území přežívající i přes provedenou plynofikaci,
• chovy hospodářských zvířat (zejm. zdroj amoniaku a pachových látek), • větrná eroze, způsobující zejména v předjarním a časně jarním období díky přenosu prachových částic z polí zvýšenou prašnost v obci.
K základním navrhovaným opatřením k ochraně kvality ovzduší v obci patří: • provozování zdrojů znečištění ovzduší v souladu s ustanoveními zákona č. 83/2002 Sb. (o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, • snižování emisí do ovzduší v souladu s národním programem a zpracovávaným
• omezení emisí páchnoucích látek z chovů hospodářských zvířat do obytné části zastavěného území - úpravami technologie chovu, technickými opatřeními, snížením kapacity, případně i výsadbou izolační zeleně,
• přednostní využívání ekologických způsobů vytápění (zejm. plyn, příp. elektrická energie), event. vydání obecní vyhlášky ve smyslu přílohy č. 11 k zákonu č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která zakazuje obyvatelům spalování nekvalitních druhů paliv ve správním obvodu obce,
• vytvoření podmínek pro snižování působení větrné eroze pomocí realizace navržených výsadeb krajinné zeleně,
• zpracování místního programu ke zlepšení kvality ovzduší podle § 7 odst. 6 a podle přílohy č. 3 zákona č. 86/2002 Sb., případně i zpracování místního programu snižování emisí podle § 6 odst. 5 zákona, navazujících na krajské programy.
Voda
Kvalita povrchových a podzemních vod v území je negativně ovlivněna zejména vlivem smyvu půdních částic a průsaků hnojiv a jiných chemických látek z pozemků orné půdy.
Ke znečištění vod přispívají také komunální odpadní vody svedené bez čištění do koryt místních potoků, případně prosakující z jímek a septiků. Potenciálními zdroji kontaminace vod jsou dále silniční a účelová zemědělská doprava (zejména úniky ropných látek), nezabezpečené skládky odpadu (v závislosti na jejich lokalizaci ve vztahu
k vodotečím a horizontům podzemních vod a na povaze ukládaného materiálu) a areál zemědělské farmy (splachy a průsaky kontaminovaných vod). Snížení kvality vody v některých vodních tocích (zejm. v Lubni) souvisí i s narušením jejich
přirozených samočisticích schopností vlivem regulací koryt a s jejich malou vodností. Základní návrhy k řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod v zájmovém
území jsou následující: • jímat a čistit veškeré komunální a výrobní odpadní vody, • zajistit realizaci protierozních opatření, zabraňujících smyvu ze zemědělské půdy do vodotečí, • nepřipustit zakládání polních hnojišť řádně nezabezpečených proti únikům
nežádoucích látek, • revitalizačními opatřeními posílit samočisticí schopnosti regulovaných vodních
toků. Eliminace průsaků nežádoucích látek ze zemědělsky obhospodařovaných pozemků je
podmíněna především zodpovědným používáním hnojiv a agrochemikálií. Půda
Negativní vlivy na kvalitu půdního pokryvu řešeného území mají zejména: • vodní a větrná eroze působící nejvíce na velkoplošně obhospodařovaných plochách orné půdy a chmelnic – vodní eroze postihuje zejména dlouhé a příkřejší nedělené
svahy, větrná eroze zejména obnažená temena hřbetů a návětrné svahy na odvodněných pozemcích,
• zatížení půd toxickými látkami či látkami různého původu měnícími nevhodně chemismus půd.
14 Účinné řešení problematik půdní eroze a zatížení půd toxickými látkami vyžaduje zpracování
odborných studií (v případě půdní eroze např. v rámci komplexních pozemkových úprav). Pro realizaci protierozních opatření lze do značné míry využít návrhu územního systému ekologické stability (především liniových prvků, ale i některých biocenter či plošných interakčních prvků). Vedlejší protierozní funkcí bude také vzhledem ke své poloze napříč svahy plnit těleso dálnice D 1.
Přímé zásahy do reliéfu řešeného území nejsou většinou nijak velké (zářezy a náspy komunikací, drobné bývalé lomy, meze, navážky, umělá koryta regulovaných vodních toků aj.), a nevyžadují tudíž žádná zásadní kompenzační opatření. Jediným velmi výrazným zásahem do reliéfu území je velký kamenolom v Zámeckém kopci západně od středu Veselíčka.
Významný nový zásah do reliéfu území bude znamenat vybudování tělesa dálnice D 1. Krajina, vegetační kryt, kostra ekologické stability
Řešené území má charakter kulturní krajiny, jejíž ráz určují vedle proměnlivě dynamického reliéfu především různé způsoby využití.
Střední, severní a západní partie území pokrývají z velké části v zásadě navzájem propojené lesní celky, jen okrajově doplněné plochami trvalých travních porostů a vodními plochami. Do lesního celku pokrývajícího Zámecký kopec nad Veselíčkem je vklíněný velký, dnes již opuštěný kamenolom.
Ostatní partie území (jižní a východní část) s převažujícím zemědělským obhospodařováním mají dosti pestrou strukturu využití. Mírně převažující pozemky orné půdy jsou soustředěny především v nejplošších částech území při jeho jižním a východním okraji. Velice významné je zastoupení intenzivních ovocných sadů (zejm. v okolí Tupce a Vicínova) a také chmelnic (v jihovýchodní části území nad potokem Lubní). Tok Lukavce lemují bohaté břehové porosty, rákosiny a podmáčené louky.
Nejpestřejší strukturou využití se vyznačují přechodové partie mezi Nízkým Jeseníkem a Moravskou bránou, do kterých je situována i zástavba Veselíčka a Tupce (a v zásadě i Vicínova). Kromě vlastní zástavy obce se zde střídají zahrady, sady, políčka, louky, chatové a zahrádkové kolonie, drobné lesní i nelesní porosty dřevin i ladní společenstva.
Velkoplošné obhospodařování většiny zemědělské půdy se v krajině projevuje přítomností řady doprovodných negativních jevů. K nejzávažnějším z nich patří snížená prostupnost krajiny, zrychlený odtok vody spojený s rozvojem půdní eroze a vznikem povodňových situací v níže položených oblastech, celková nadměrná eutrofizace krajiny (obohacení živinami) spojená se šířením ruderální (plevelné) vegetace, regulace některých vodních toků a snížené zastoupení ekologicky a esteticky významné vegetace.
Největší aktuální ekologický význam v krajině mají vegetační společenstva blízká přírodnímu stavu, důležitá pro uchování přirozeného genofondu krajiny. Plochy s těmito společenstvy vytvářejí kostru ekologické stability krajiny a jsou obvykle obecně označovány jako ekologicky významné segmenty krajiny (EVSK). V řešeném území byly některé ekologicky cennější segmenty vyhlášeny v rámci zpracování dokumentace generelu místního územního systému ekologické stability. Patří mezi ně především přirozené a přírodě blízké úseky vodních toků s kvalitními břehovými porosty (Říka na severozápadním okraji území, Lukavec jihozápadně až jižně od Veselíčka, Lubeň pod rybníkem Mlýncem) a relativně teplomilné lesní porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou (tedy listnaté či smíšené) v okrajovém svahu Nízkého Jeseníku (na Zámeckém kopci nad Veselíčkem a u Lubně). Dále do kostry ekologické stability bezesporu patří i fragmenty přírodě blízkých až přirozených listnatých či smíšených lesních porostů s převahou domácích druhů listnatých dřevin (buku, dubu letního či zimního, habru, javorů, lip, jasanů či olší) uvnitř nebo při okrajích souvislejších lesních celků.
Z estetického hlediska jsou významnými krajinotvornými prvky i některé další liniové a skupinové porosty dřevin (např. ovocná stromořadí kolem silnic a některých polních cest či porosty na dochovaných mezích) a zatravněné drobnější sady v nejbližším okolí obce.
V krajině řešeného území lze navrhnout různá opatření, která se příznivě promítnou v jejím ekologickém i estetickém stavu. K hlavním navrhovaným a doporučeným opatřením patří:
• výsadby a rekonstrukce stromořadí podél polních cest a silnic, a to buď z domácích listnatých dřevin (např. lípa malolistá, lípa velkolistá, javor mléč, jasan ztepilý, dub letní), nebo z tradičních odrůd ovocných dřevin odolných proti běžným chorobám,
• zvyšování podílu geograficky původních dřevin (zejm. domácích druhů dubu, buku, habru, lip, javorů, jedlí) v lesních porostech s přírodě vzdálenou dřevinnou skladbou,
• zajištění legislativní i faktické ochrany ekologicky významných lokalit, • zachování dosud neupravovaných úseků vodních toků v přirozeném stavu, • revitalizace výrazně regulovaných vodních toků (např. Lubně nad rybníkem Mlýncem či Ztraceného potoka), • likvidace a zabránění šíření nežádoucích druhů rostlin – především akátu,
rozšířeného místy ve svazích nad zástavbou Veselíčka, • vhodné ozelenění budoucího tělesa dálnice D 1, • citlivá rekultivace opuštěného prostoru kamenolomu s cílem navrácení přímo
rekreačně nevyužívaných ploch do přírodě blízkého stavu, • zatravnění (příp. zalesnění) zorněných pozemků ve IV. a V. třídě ochrany ZPF, • vytváření územního systému ekologické stability. Skládky
V řešeném území se nachází jedna povolená skládka tuhého komunálního odpadu, situovaná na okraji lesního celku v západní části území (západně od Vicínova). Kapacita skládky je již v podstatě vyčerpaná a i vzhledem k jejímu ne zcela dostatečnému zabezpečení se uvažuje s ukončením jejího provozu.
Vedle zmíněné povolené skládky dochází navíc k příležitostnému nepovolenému ukládání odpadu na různých jiných místech území. Nejvýznamnější z nepovolených skládek se nachází v prameništi drobné vodoteče na okraji lesa v severním výběžku území (u Staměřic).
Oficiální skládku tuhého komunálního odpadu je třeba po ukončení provozu vhodným způsobem rekultivovat. Nepovolené skládky je třeba asanovat a následně je žádoucí zabránit jejich obnovení. Hluk
Přímo v obci se v současné době nenachází žádný významnější zdroj nadměrného hluku. Nadměrné hlukové zatížení by podle provedených výpočtů pro obec neměl znamenat ani
budoucí provoz po dálnici D 1 (viz kapitola věnující se Dopravě). Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlásit za zvláště chráněná.
V řešených katastrech se dosud nenachází žádné zvláště chráněné území. V budoucnu by bylo vhodné zvážit možnost legislativní ochrany geomorfologicky
pozoruhodného kaňonovitého údolí Lukavce jihozápadně od Veselíčka (např. formou přírodní památky). Významné krajinné prvky
16 V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení
významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, jež utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona.
V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Významné krajinné prvky registrované podle § 6 zákona v území nejsou zastoupené.
Odbor životního prostředí MěÚ Lipník nad Bečvou eviduje jako potenciální významný krajinný prvek zámecký park ve Veselíčku.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona). Ochrana krajinného rázu
K zabezpečení ochrany krajinného rázu katastru existuje legislativní opora zejména v zákoně č. 114/1992 Sb. Zákon v § 12 odst. 1 praví: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině."
Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný (podle odstavce 2 § 12 zákona č. 114/92 Sb.) souhlas orgánu ochrany přírody
Z hlediska celkové ochrany krajinného rázu řešeného území je důležité veškeré zásahy do krajiny provádět citlivě především s ohledem na charakter reliéfu a zachování esteticky významných krajinných struktur (zejm. lesních celků a jiných ploch se vzrostlou vegetací a přirozených úseků vodních toků). Při realizaci navržené zástavby je třeba dbát na zachování vesnického charakteru sídel (nízká podlažnost, tradiční půdorysné řešení, tradiční tvary a orientace střech, přiměřená výsadba vyšších dřevin v zahradách atd.).
Podstatným zásahem do zemědělské krajiny jihovýchodní části území bude stavba dálnice D 1. Vzhledem ke své poloze převážně v levobřežních, severozápadně orientovaných svazích údolí Lubně bude těleso dálnice zřetelné v přímých pohledech ze strany obce (Veselíčka i Tupce). Zmírnění pohledové exponovanosti dálnice lze dosáhnout vhodným vegetačním doprovodem. Památné stromy
Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V k. ú. Veselíčko je vyhlášen jeden památný strom – lípa srdčitá, nacházející se v obci u
barokní sochy sv. Floriána, na parcele č. 208/1 (ze západní strany zámeckého areálu). Památná lípa má zákonem stanovené ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.
Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji (§ 46 odst. 2 zákona). V ochranném pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, např. výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace (§ 46 odst. 3 zákona). Natura 2000
17 Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39 zákona 114/92 S. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
Do správního území obce Veselíčko nezasahuje žádná vyhlášená ani navržená ptačí oblast. Podle národního seznamu evropsky významných lokalit, schváleného nařízením vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004, se zde nacházejí následující dvě evropsky významné lokality: • CZ0713394 Dolní a Prostřední Svrčov, o celkové rozloze cca 2,8 ha, nacházející se ve dně údolí
bezejmenného pravostranného přítoku Lukavce v okrajové části lesního celku severozápadně od obce, s mělkými tůně a částečně vypuštěnými rybníky a chránící 1 druh živočicha (kuňka ohnivá – Bombina bombina);
• CZ0713746 Veselíčko, o celkové rozloze cca 0,1 ha, nacházející se v půdních prostorách zámku (diagnostického výchovného ústavu) a chránící 1 druh živočicha (letní kolonii netopýra velkého – Myotis myotis). Poškozování evropsky významných lokalit zařazených do národního seznamu je zakázáno. Za poškozování se nepovažuje řádné hospodaření prováděné v souladu s platnými právními předpisy a
smlouvami uzavřenými dle § 69 zákona č. 114/1992 Sb. 1.1. Urbanistická studie a územně plánovací dokumentace - druh dokumentace, zpracovatel, způsoby projednání s občany a začlenění požadavků obce, stav schvalování . Návaznost na
koncepční dokumenty vyšších územních celků. Územní plán obce: Obec Veselíčko má schválený územní plán obce (ÚPO), který je závazným podkladem pro stavební činnost v obci. Pořízení územního plánu obce zajišťoval pro Obec Veselíčko jako pořizovatel Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor regionálního rozvoje. Pořízení ÚPO probíhalo v souladu s právními normami, které upravují výše zmíněnou činnost (zákon 50/1976 Sb. „stavební zákon“-v platném znění a související prováděcí vyhlášky). V rámci projednávání jednotlivých etap (dle stavebního zákona) se do celého procesu zapojila i veřejnost v rámci veřejných projednávání ÚPD a dále v rámci schvalování jednotlivých etap v ZO formou veřejných zasedání ZO. Identifikační údaje o ÚPO:
Objednavatel: Městský úřad Lipník nad Bečvou, odbor regionál.rozvoje Zhotovitel: Ing.arch. Stanislav Vrubel, architektonický atelier
Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje: PRÚOOK na základě analytických pracích (SWOT analýza,…) a na základě strategických vizí stanovil čtyři problémové okruhy Olomouckého kraje, které je nutné hlavně podporovat pro urychlení a lepší vyváženost rozvoje olomouckého kraje. Problémové okruhy:
18 -ekonomický rozvoj -technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území -životní prostředí -venkov a zemědělství POV při stanovování priorit, které jsou zřejmé hlavně ze seznamu akcí, vycházel ze zpracovaného PRÚOOK a volil taková témata a priority, aby oba dokumenty byly v souladu. 1. EKONOMICKÝ ROZVOJ Podporovat rozvoj stávajících a potenciálních ekonomických aktivit, jejichž obsah by bylo v co možná největší míře exportovat do zemí, jejichž kupní síla a poptávka po daném zboží by zabezpečila růst výkonů v kraji. V tomto ohledu je nutné zabezpečit a v maximální míře usnadnit přístup ke stávajícím nástrojům pro podporu exportu, zajišťovaných zejména vládními agenturami. GLOBÁLNÍ CÍL: Celkovým cílem problémového okruhu „Ekonomický rozvoj“ je podpora rozvoje dynamické podnikatelské základny průmyslových, zemědělských, obchodních podniků, podniků služeb a aktivit cestovního ruchu při řešení problémů na trhu a vytváření příhodných podmínek trvale udržitelného konkurenceschopného prostředí. Jeho naplnění spočívá ve zvýšení ekonomické výkonnosti a dosažení globální konkurenceschopnosti kraje. SPECIFICKÉ CÍLE: Posilování výzkumu a vývoje, včetně transferu jejich výsledků do praxe Vytvoření podmínek pro investování a restrukturalizaci průmyslové infrastruktury Podpora a rozvoj podnikání a proexportních politik Podpora rozvoje cestovního ruchu POV naplňuje ekonomický rozvoj z hlediska velikosti sídla a urbanistické koncepce. -návrh rozvojových ploch pro služby a podnikání -stabilizace stávajících ploch pro podnikatelské subjekty 2. TECHNICKÁ VYBAVENOST, DOPRAVNÍ PŘÍSTUPNOST A OBSLUHA ÚZEMÍ Kvalitní technická a dopravní infrastruktura je předpokladem pro úspěšný ekonomický rozvoj kraje, hraje důležitou roli při posuzování kvality života v něm a v neposlední řadě má též výrazný vliv na životní prostředí. Smyslem tohoto problémového okruhu je vytvořit takové podmínky v oblasti technické infrastruktury, které by jasným způsobem podporovaly rozvoj ekonomických aktivit za předpokladu udržitelného stavu životního prostředí nebo dokonce zvýšení jeho kvality a které by obyvatelům kraje usnadňovaly komunikaci s jejich okolím. GLOBÁLNÍ CÍL: Cílem tohoto problémového okruhu je zajistit rozvoj technické a dopravní infrastruktury za účelem zlepšení podmínek ekonomického rozvoje kraje a za účelem celkového zkvalitnění života obyvatel kraje. SPECIFICKÉ CÍLE: Zvýšit dopravní přístupnost a prostupnost kraje Zvýšit kvalitu vodohospodářských služeb Zvýšit efektivnost energetického hospodářství
19 Zvýšit dostupnost a užívání informačních technologií v ekonomické i společenské sféře
POV svým dílem může částečně přispět v rozsahu svých možností k řešení problémového okruhu - Technická vybavenost, dopravní přístupnost a obsluha území v těchto oblastech: -opravami, výstavbou a rekonstrukcemi místních obslužných komunikací bude podpořena lepší dopravní dostupnost a lepší obsluha území, -opravami, výstavbou a rekonstrukcemi místního vodovodu bude podpořeno lepší a kvalitnější zásobování obyvatel pitnou vodou, -vybudováním kanalizace vč. rekonstrukce ČOV bude vyřešena likvidace odpadních vod celého území obce 3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Ve srovnání s ostatními kraji je stav životního prostředí Olomouckého kraje dobrý, i když i v tomto území se projevují některé negativní vlivy. Díky přírodním, historickým a kulturním předpokladům nabízí kraj vysoký potenciál pro turistiku a využití v oblasti cestovního ruchu. Smyslem tohoto problémového okruhu je zachovat ekologicky cenné oblasti kraje, zamezit jejich degradaci, stabilizovat a přeměňovat ty oblasti, které představují ekologicky nestabilní prostory a obecně chránit životní prostředí kraje v souladu s pravidly udržitelného rozvoje tak, aby do budoucnosti docházelo ke zhodnocování krajiny a životního prostředí vůbec. GLOBÁLNÍ CÍL: Posílit prostředí pro trvale udržitelný rozvoj životních podmínek obyvatel a konkurenceschopných hospodářských činností. SPECIFICKÉ CÍLE: Rovnováha lidských zásahů, společenských a hospodářských potřeb s kvalitou životního prostředí Omezit vliv a produkci škodlivin a odpadů Zlepšit ekologickou funkčnost krajiny a zvlášť chráněných částí přírody POV svým dílem může částečně přispět v rozsahu svých možností k řešení problémového okruhu - Životní prostředí v těchto oblastech: -realizací systému ÚSES bude zvýšena ekologická funkčnost krajiny a dále budou podporovány i její estetické funkce (v návaznosti na podporu turistického ruchu), -péčí a údržbou významných a památných stromů v obci (péče a konzervování) přispěje obec k rozvoji kvalitního životního prostředí, -péčí a údržbou o plochy zeleně přispěje obec ke kvalitnímu životnímu prostředí obce. -vyřešením likvidace odpadních vod přispěje obec k ochraně životního prostředí samotné obce a také v rámci povodí Bečvy. 4. VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ Zemědělství v kraji je stejně jako v ostatních oblastech ČR negativně ovlivňováno nedokončenou transformací, projevující se složitou finanční situací u všech forem zemědělské prvovýroby, která v současné době představuje jejich přímé existenční ohrožení. Problematická je rovněž konkurenceschopnost produktů zemědělské výroby ve srovnání s dovozem potravin ze zemí s vyspělými ekonomikami, dále chybí propracovaný institucionální rámec, který by odpovídal požadavkům trhu, téměř neexistuje kapitálová provázanost na zpracovatelské kapacity.
20 Realizace navrženého opatření je klíčovým prostředkem k dosažení účelné údržby krajiny bez negativních dopadů na zachování kulturního rozvoje venkova a ochrany životního prostředí. Vytváří předpoklad pro přežití zemědělského stavu v kraji a podporuje jeho trvale udržitelný rozvoj. GLOBÁLNÍ CÍL: Základním cílem tohoto problémového okruhu je posílit ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Posílení této stability lze považovat ve dvou specifických cílových oblastech, kterými jsou: -zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu -zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu s cílem zvýšit příjmy venkovského obyvatelstva. SPECIFICKÉ CÍLE: Dosáhnout vysoké intenzity a produktivnosti kvalitní rostlinné a živočišné výroby v příznivých produkčních oblastech kraje Posilovat úlohu zemědělství v péči o krajinu a životní prostředí Rozvoj infrastruktury a osídlení venkova POV svým dílem může částečně přispět v rozsahu svých možností k řešení problémového okruhu - Venkov a zemědělství v těchto oblastech: -všemi akcemi ze seznamu POV bude realizován rozvoj infrastruktury osídlení venkova, hlavně pak bude kladen důraz na rozvoj zdravého životního prostředí, kvalitu urbánního prostředí a rozvoj vybavenosti, aby bylo obyvatelstvo v sídle stabilizováno a nedocházelo k vysidlování z vesnice. Plán rozvoje mikroregionu Lipensko: Rozvojový projekt mikroregionu Lipensko na základě analytických pracích (SWOT analýza) a na základě strategických vizí stanovil hlavní cíle strategického rozvojového plánu. Navržené aktivity POV jsou v souladu a naplňují svým obsahem Plán rozvoje mikroregionu Lipensko. 1.2. Program obnovy vesnice - údaje o vypracování, projednávání a schvalování vlastního
programu obnovy vesnice, vztah občanů k programu Program obnovy vesnice je navazujícím dokumentem na územní plán obce a vyjadřuje priority a záměry při směrování rozvoje obce ve střednědobém horizontu, který by měl přesahovat alespoň dvě volební období. Zpracování POV bylo připravováno a diskutováno již delší dobu a sestávalo se z následujících kroků:
1. rozhodnutí OZ zpracovat POV (OZ) 2. analýza území a podkladů pro zpracování POV (zpracovatel) 3. sestavení seznamu vhodných akcí POV (OZ, zpracovatel, občané) 4. vypracování POV (zpracovatel, v průběhu zpracování konzultováno se zástupci obce) 5. schválení vlastního POV (OZ)
Vypracování seznamu jednotlivých konkrétních akcí POV bylo dlouze a vážně diskutováno v rámci veřejných i pracovních zasedání OZ . Seznam vycházel také z jednotlivých požadavků občanů a zájmových skupin.
21 2. Společenský život 2.1. Kontinuita společenského života - udržování, či obnova místních tradic, svátků a obyčejů, vytváření nových tradic
V obci Veselíčko jsou pravidelně pořádány společenské akce, na kterých se podílí všechny zájmové složky obce. Při plánování akcí se musí vždy doladit termíny konání jednotlivých akcí v rámci obce a mikroregionu…. Každoročně v měsíci září slaví občané hody. Významnou událostí je i tradice Vodění medvěda po obci s masopustním rejem masek a veselím. Tato akce patří k zachování zvyků a tradic obce a byla přijata obyvateli s velkým zájmem a nadšením. Akce je organizována členy místních hasičů. Každou sezónu se konají plesy: Hasičský, Sokolský a Myslivecký, které jsou velmi vítanými akcemi setkávání a zábavy obyvatel a navazování kontaktů a vzájemného poznávání. Jejich pořadateli jsou Sdružení dobrovolných hasičů a druhý ples je ve znamení přátelského setkávání Mysliveckého sdružení ze sousední obce s místními obyvateli. V měsíci prosinci se pravidelně připravuje Dětský karneval spolu s mikulášským odpolednem, hojně navštěvovaný místními dětmi. Radost z pohybu, hry a soutěžení je vždy nejlepším výsledkem akce . Ze sportovních událostí můžeme uvést pochod Veseličskými lesy, který je hojně navštěvován občany ze širokého okolí.m Pochod se koná v květnu, návtěvnost kolem 1000 účastníků. Do budoucna reprezentace obce plánuje zkvalitnit komunikaci se seniory, připravuje konání posezení se seniory a také navštěvování obyvatel při významných jubileích. Beseda by měla přinést možnosti navazování partnerství na bázi komunikace, výměny názorů z hlediska potřeb starší generace a dalších tématech. 2.2. Činnost spolková - počet občanských sdružení, druh a rozsah jejich činnosti, výsledky
pracovní skupiny pro obnovu vesnice Spolková činnost má na Veselíčku určitou minulost a je představována několika sdruženími, která již dlouhodobě vykonávají v obci činnost. Jedná se o: Sbor dobrovolných hasičů – organizují společenské a kulturní akce, vedou mládežnické družstvo dětí, dorostenců, dorostenek a mužů v požárním sportu. Sami organizují soutěže mládeže v požárním útoku, preventivní prohlídky nemovitostí a aktivně se účastní brigád v obci. Sdružení zahrádkářů – organizuje společenské akce v obci včetně výstav. Dále se stará o údržbu svých areálů a objektů. Aktivně se účastní brigád v obci. 2.3. Podpora obce - vydávání obecních novin, publikací, pohlednic, péče o kroniku, vedení
knihovny, pořádání výstav, podpora činnosti spolků, propagace ideje obnovy vesnice a jejich výsledků Kronika je vedena knižní formou. Významné akce a události obce jsou natáčeny na videokazety, případně zachyceny na fotografiích jako doklad o bohaté kulturně-společenské a sportovní aktivitě v obci. Tyto videokazety a další podklady a materiály si mohou občané vypůjčit na Obecním úřadě.
22 Obec přispívá společenským organizacím (SDH, TJ, Rybářský spolek a MS) na činnost podle možností jednotlivých rozpočtů. Společenské organizace mají možnost využívat pro své aktivity prostory Kulturního domu a dalších objektů ve vlastnictví obce. Zástupci obce navštěvují občany při významných životních jubileích, narození občánků, dále se koná setkání seniorů. Propagace obnovy vesnice a její výsledky jsou zveřejňovány ve zpravodaji obce, který je vydáván 4x ročně … 3. Aktivity občanů 3.1. Dobrovolná práce občanů - bezplatná i hrazená účast občanů na realizacích programů obnovy
vesnic; vlastní aktivity občanů a spolků Dobrovolná práce občanů se projevuje nejvíce při údržbě chodníků a zelených pásů před svými rodinnými domy v rámci celé obce. Ostatní akce se uskutečňují většinou v rámci zájmových organizací, které pracují v obci podle svých možností a pomáhají zejména při zabezpečování kulturně společenských aktivit obce (SDH, Rybářský spolek a MS). 3.2. Začlenění dětí a mládeže do života vesnice - spolupráce školy s obcí, vlastní iniciativy
mládeže, způsob zapojení do programu obnovy vesnice Mládež pracuje v místních spolcích a podílí se na přípravách téměř všech společenských akcích, podílí se na údržbě veřejné zeleně a dále na údržbě fotbalového hřiště. Děti a mládež využívají pro sportovní vyžití a trávení volného času stávající plochy sportovního areálu (fotbalové hřiště) a dále prostory ostatních obecních budov. Další možnosti kvalitní mimoškolní činnosti jim poskytují prostory knihovny s veřejně přístupným internetem a dále organizovaná činnost v rámci SDH a TJ. Žáci a studenti se zapojují do programu obnovy vesnice v rámci pořádání výše uvedených kulturně společenských nebo sportovních akcí a dále jako účastníci akcí pořádaných jinými složkami obce. 3.3. Péče o vesnickou pospolitost - udržování sousedských vztahů, péče o staré občany, pomoc sociálně slabých spoluobčanům Zástupci obce navštěvují občany při významných životních jubileích, narození občánků obce, dále se koná setkání seniorů a řada dalších kulturních, společenských a sportovních aktivit. K vesnické pospolitosti a udržování dobrých sousedských vztahů přispívá konání různých kulturně společenských a sportovních akcí, které dávají možnost setkávání občanů . 3.4. Spolupráce obce s občany - fungování obecních komisí, výchova a příprava pokračovatelů v
samosprávě obce; průzkumy názoru občanů a mládeže, formy spolupráce Při zastupitelstvu obce pracuje aktivně finanční, kontrolní a kulturní výbor. Kulturní výbor pomáhá s přípravou společenských akcí. Konáním různých akcí společenského, kulturního a sportovního charakteru posiluje obec v občanech pocit sounáležitosti a patriotismu, a tím vytváří podmínky pro růst kvalitních osobností, které se mohou v budoucnu podílet na vedení obce. Vedení obce zjišťuje názory občanů k jednotlivým problematickým bodům jednak na veřejných schůzích a schůzích zastupitelstva, které jsou veřejná a dále formou neustálého kontaktu s obyvateli, případně i anketními šetřeními názorů a postojů obyvatel.
23 4. Podnikání 4.1. Podnikání v zemědělství - charakteristika transformace, současný stav, ekofarmy, marketing místních zemědělských specialit, zapojení zemědělských podniků do realizace programu
obnovy vesnice (zejména v péči o krajinu) Řešené území se nachází v tradičně zemědělské oblasti. Hlavní výrobní funkci má v obci
zemědělské podnik – Podzámčí zemědělská a.s. se sídle v Dolním Újezdě, která se zabývá rostlinnou i živočišnou výrobou.. Plochy zemědělského družstva jsou územně i funkčně stabilizovány. Činnost družstva je zaměřena na výrobu mléka a masa a na rostlinnou výrobu.
Podzámčí zemědělská a.s., Dolní Újezd Zemědělské družstvo užívá v řešeném území několik areálů zemědělské výroby:
k.ú. Veselíčko *areál zemědělské výroby v jižní části zastavěného území obce Veselíčko-jedná se o
stabilizované plochy zemědělské výrovy živočišné i rostlinné. V areálu jsou situovány sklady zem. techniky a obilí, kancelář, kravín (95 ks), výkrm býků (230 ks), pila Pokorný a otevřený sklad-p. Kopecký. Velikost plochy -stav 2,9 ha *areál sušičky chmele v jižní části řešeného území (při potoku Lubeň)-jedná se o stabilizovaný areál rostlinné výroby pro sušení a třídění chmele. Velikost plochy -stav 0,9 ha k.ú. Tupec *areál zemědělské výroby v jižní části zastavěného území-jedná se o stabilizované plochy živočišné výroby s objektem odchovny mladého dobytka, který dnes není využíván a dále o objekt vepřína
s 60 prasnicemi, jedním kancem a cca 200 selaty. Velikost plochy -stav 1,29 ha Rozvoj ploch pro zemědělskou výrobu je navrhován ve všech stabilizovaných plochách zemědělské výroby, intenzifikací využití areálů. Dále je možno uvažovat o využití stabilizovaných ploch
zem. výroby i jinými zemědělsky hospodařícími subjekty, popř. i pro subjekty průmyslové výroby. P. Roman – chov koní/agroturistika P. Roman-chov koní/agroturistika užívá v řešeném území jeden areál zemědělské výroby a sportu: k.ú. Veselíčko *areál zemědělské výroby a sportu v jižní části zastavěného území obce Veselíčko-jedná se o stabilizované plochy zemědělské výrovy a sportu, ve kterých jsou zařízení a objekty agroturistiky
v návaznosti na chov koní. V areálu jsou situovány stáje pro koně, výběh a pomocné provozy a objekty. V návrhu je uvažováno s rozvojem uvedeného areálu při jeho jižním okraji. Velikost plochy -stav 0,33 ha Velikost plochy -návrh 1,34 ha Pospíšil – ovocné sady V řešeném území působí soukromý zemědělec p.Pospíšil, který se zabývá pěstováním ovoce
24 V řešeném území je dále několik soukromých zemědělců, kteří využívají k podnikání plochy
bydlení venkovského. Jedná se o drobné zemědělce jejichž provozy ve většině případů neovlivňují negativně okolní obytné prostředí. 4.2. Nezemědělské podnikání, rozvoj řemesel - podnikatelské aktivity občanů, vytváření nových pracovních míst, nezemědělské aktivity zemědělských podniků, zapojení podnikatelů do
realizace programu obnovy vesnice Průmyslová výroba není v obci zastoupena. Rozvoj se předpokládá v oblasti výrobních aktivit formou intenzifikace ploch zemědělského družstva a dále v rozvojové ploše smíšené zástavby.
Předpokládaný vývoj ekonomické aktivity počítá s malým nárůstem ekonomicky aktivních osob v produktivním věku a se snížením podílu vyjíždějících osob za pracovní příležitostí vytvořením
pracovních příležitostí v místě bydliště (posílení výrobních služeb, čisté výroby a řemesel provozovaných ve stabilizovaných plochách zemědělské výroby a současně v rodinných domech). 4.3. Venkovská turistika - vytváření služeb, ubytování v soukromí, poskytování pohostinství, nabídky možností využití volného času, turistiky, cykloturistiky, sportu a oddechu Katastrálním územím vede řada značených turistických tras. Velkou část přilehlého území tvoří plochy lesů s vhodným přírodním a kulturním potenciálem pro rozvoj turistického ruchu. Pro dlouhodobou rekreaci jsou v území vhodné podmínky z hlediska přírodního, i z hlediska kulturně-historického. Řešeným územím prochází jedna cyklistická trasa (Generel cyklistických stezek, UDIMO s.r.o., Ostrava, 1998), která je trasována po stávající vozidlové komunikaci III/43610, jež prochází severně od obce Veselíčko. A dále jsou navrženy cyklostezky místního významu vedené po stávajících místních obslužných nebo účelových komunikacích ve směrech Tupec-Skoky, Staměřice-Svrčov, Osek n.B.-Veselíčko-Dolní Újezd a Svrčov-Veselíčko.
V řešeném území – k.ú. Veselíčko – je situována rekreační chata se sportovními plochami-MěÚ Přerov-která je i v návrhu stabilizována. V řešeném území-k.ú. Veselíčko i Tupec-jsou situována lokality individuální rekreace, které jsou stabilizovány a v k.ú Veselíčko rozvíjeny v návrhových plochách individuální rekreace.
V obci slouží některé objekty jako rekreační objekty. V obci je situována jedna ubytovna (Lapač), která slouží k ubytování dělníků ze staveb v okolí.
Tento objekt bude přebudován na turistickou ubytovnu. V řešeném území jsou situovány plochy individuální rekreace. Z dalších forem krátkodobé rekreace je možno jmenovat: -sportovní činnost na stávajících sportovních plochách, -vycházky do okolí, -společenské a taneční zábavy na výletišti, -zahrádkaření na pozemcích rodinných domů a chat.
4.4. Přímé podnikání obce - vlastní hospodářská činnost Obec neprovozuje žádnou vlastní hospodářskou činnost.
25 5. Péče o stavební fond a obraz vesnice 5.1. Péče o historickou zástavbu - zachování původního půdorysu a panoramatu vesnice, péče o
památkově chráněné objekty, stavby lidového stavitelství vytvářející místní ráz, detaily a tvarosloví staveb, rukodělné výrobky a charakteristické prostředí, stavební obnova a údržba venkovských staveb
Základním a závazným dokumentem, který obec pořídila pro zachování stávající urbanistické struktury obce a zachování jejích stavebních specifik, je schválený územní plán obce. Jedná se o dokument, který je závazný pro všechny stavební a navazující činnosti v území, a jeho případné změny jsou do značné míry věcí politické reprezentace obce. Územní plán ve své koncepci zachovává původní urbanistickou a architektonickou koncepci obce a vhodně na ni navazuje návrhem rozvojových ploch pro jednotlivé funkce (bydlení, pracovní aktivity, zeleň,…). ÚPO také respektuje památky (kříže, sochy). Stávající urbanistický výraz je převážně v původní struktuře představován řadovou zástavbou a řazením jednotlivých objektů kolem návesního prostoru a dále domkařskou zástavbou. Novější výstavba (hlavně po roce 1945) je již spíše příměstská s izolovanými domy bez výrazných hospodářských částí. Obec se vyjadřuje k veškeré stavební činnosti při stavebních řízeních a těsně spolupracuje s místně příslušným stavebním úřadem v Lipníku nad Bečvou. Obec se dále snaží formou osvěty a debat usměrňovat stavební činnost v obci v souladu s původními hodnotami území. 5.2. Soulad v zástavbě - obnova původního rázu staveb, odstraňování stavebních nešvarů, cizích a městských prvků, vytváření stejnorodého prostředí vesnice Obnova původního rázu vesnických objektů je součástí činnosti vedení obce a navazuje na její dlouhodobý záměr. Stávající objekty se nijak zvláště původnímu rázu nevymykají (až na výjimky). Jedná se spíše o vhodnější volení materiálů a detailů než měnění celkové hmotové skladby objektů. Důležitou roli v tomto procesu hraje místně příslušný stavební úřad a osvětová činnost OÚ. 5.3. Nová zástavba - dodržení měřítka, stylu, tvaru a materiálů, typických pro obec, posilování
souladu se stávající zástavbou Nová výstavba se již řídí schváleným územním plánem a vhodně navazuje na své okolí. Z hlediska hmotového uspořádání, volení vhodných materiálů a detailů navazuje na původní hodnoty v území a tvoří důstojné pokračování rozvoje území ve změněných společenských podmínkách. Jedná se téměř výhradně o stavby určené k bydlení v rodinných domech. 5.4. Organizační opatření - zabezpečení celkové harmonie prostředí obce, fungování stavební komise, poradců stavebníků, regulace stavebního řádu vesnice, pořízení návrhů stavebních
26 Regulace stavební činnosti jednak vychází ze zpracovávaného územního plánu obce a jednak z požadavků na zachování a navázání na původní kulturně historické hodnoty v území tak, jak je definuje stavební zákon. Obec postupně připravuje podkladové materiály pro připravované akce (POV). Obec s občany diskutuje v rámci plánovacích víkendů další rozvoj a směřování obce. 6. Občanská vybavenost, inženýrské sítě, doprava, úspory energií 6.1. Stav občanské vybavenosti - údržba, modernizace a dostavba stávajících objektů, záměry a
realizace nových objektů Stávající občanská vybavenost v obci je v zásadě vybudovaná. Činnost obce se směřuje na její zkvalitnění v rámci stávajících areálů a objektů jejich opravou, úpravou a případnou dostavbou, rekonstrukcí a dalšími stavebními zásahy. Hlavní směry stavební činnosti jsou pak uvedeny v seznamu jednotlivých akcí POV, kde je charakterizován rozsah úprav a stavebních zásahů. 6.2. Inženýrské sítě - údržba stávajících sítí, záměry, opatření a realizace dostavby sítí, zkvalitňování dopravní vybavenosti, způsob likvidace splaškových vod Veškeré inženýrské sítě jsou v území v majetku a správě jednotlivých správců inženýrských sítí s výjimkou kanalizace, která je v majetku a správě obce . Obec koordinuje s jednotlivými správci inženýrských sítí své stavební záměry a záměry ostatních stavebníků a správců dalších sítí. 6.3. Odpadové hospodářství - koncepce a provoz odstraňování odpadů, organizační opatření, ekologická výchova Svoz odpadu a skládkování Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Svoz odpadu v obci dnes zajišťuje Obec Veselíčko 1x za týden. Odpad je ukládán ve 110 l nádobách a je odvážen na skládku v k.ú. Veselíčko. V obci Veselíčko je prováděn sběr separovaného odpadu do sběrných nádob (lokality u smíšeného zboží-směr Tupec a u OÚ). Zvlášť nebezpečné a nebezpečné odpady odváží mobilní sběrna firmy Biopas z Kroměříže, a to 1x do roka. Odvoz stavebního odpadu si zajišťují občané dle potřeby sami. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu. Papír, textil a železo vykupují Sběrné suroviny. Na území obce Veselíčko je provozován sběrný dvůr odpadů - za objektem hospody u hasičské zbrojnice. Na poli nakládání s odpady je ve Veselíčku potřebné: - zamezit vytváření divokých skládek, i formou represivních opatření. Na k.ú. Veselíčko je situována řízená skládka odpadu v západní části řešeného území. Odpady jsou odváženy na tuto řízenou skládku (katastrální území obce Veselíčko). Provozovatelem i majitelem skládky je Obec Veselíčko. Na skládku se provádí svoz odpadu z řady okolních obcí - Lazníky, Lazníčky, Výkleky, Dolní Újezd, Skoky, Staměřice. Kapacita skládky je odhadována na ještě cca 5-10 let.
27 6.4. Úspory energií - kroky vedoucí k úsporám, zavádění netradičních zdrojů energie Úspory energií jsou v současné době v obci realizovány vhodnými opatřeními s důrazem na ekonomičnost a úspornost provozování stávajících systémů vytápění a zásobování dalšími médii. V budoucnu (v návaznosti na popis jednotlivých akcí) je uvažováno se zateplením některých (celoročně) využívaných objektů (ať již obecních nebo i soukromých RD), čímž by došlo k výrazné úspoře energií, a tím k ochraně životního prostředí a samozřejmě k finančním úsporám v provozní výdajové části obce (v obecních objektech). 7. Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci 7.1. Udržování, čistota a pořádek na veřejných prostranstvích v obci a navazujících soukromých
pozemcích, květinová výzdoba veřejných prostranství i soukromých domů a pozemků, udržování drobných sakrálních objektů, památníků, výtvarných děl, drobné architektury, oplocení, ohradních zdí
O údržbu, čistotu a pořádek na veřejných prostranstvích zajišťuje OÚ prostřednictvím placených sil. Část veřejných prostranství (zeleň před objekty na návsi, chodníky,…) si udržují občané sami v rámci navazujících pozemků nebo nemovitostí. Květinovou výzdobu jako i opravy a výstavby oplocení a ohradní zdi si zajišťují jednotliví majitelé nemovitostí. O údržbu památek se stará obec v rámci údržby o svůj majetek ve spolupráci s občany, větší opravy provádějí odborné firmy. 7.2. Nové úpravy veřejných prostranství - vytváření míst setkávání občanů, míst klidu a oddychu,
míst her mládeže, sportovišť V rámci přijatého POV je navržena akce týkající se nové úpravy veřejných prostorů, které mají nejen zkvalitnit obytné prostředí, ale navíc musí vytvořit prostředí pro společenské kontakty obyvatel obce. Kromě prostoru návsi dále k sociálním kontaktům mezi občany bude docházet v rámci úprav stávajícího sportovního areálu, které je také možno částečně zařadit do úprav veřejných prostorů.
Řešení těchto samostatných ploch musí navodit jednotný ráz působení veřejného prostoru návsi s funkčním a provozním propojením.
7.3. Zeleň - udržování stávající vzrostlé zeleně, výsadba nové zeleně, zachování původních druhů
ovocných stromů, udržování zelených ploch, trávníků Údržbu stávající veřejné zeleně provádí obec s vlastními silami ve spolupráci s majiteli jednotlivých nemovitostí, kteří si udržují plochy veřejné zeleně před svými objekty. Údržbu ploch zeleně ve stávajících areálech sportu a rekreace a u stávajících objektů občanské vybavenosti zajišťuje obec také svými silami za přispění jednotlivých spolků , které je také využívají. Zeleň veřejně přístupná ve volných (nezastavěných) plochách, která není součástí žádné jiné urbanistické funkce, je ve Veselíčku zastoupena v prvé řadě zámeckým parkem. Kromě zámeckého parku, který je významnou dendrologickou i umělecko – historickou zahradou značné rozlohy, je zbývající veřejná zeleň tvořena pouze menšími upravenými travnatými plochami se stromy podél hlavní komunikace. Ostatní významnější plochy veřejné zeleně v obci tvoří:
� plocha u sochy svatého Floriána s velkou lípou chráněnou v kategorii památný strom. Plocha zeleně je výrazně omezena garážemi a soukromými zahrádkami na obecních pozemcích. Navrhuje se úprava celého prostranství jako plochy veřejné zeleně, doplněné parkovým mobiliářem,
� drobná plocha elegantně upravená u pomníku padlým podél hlavní silnice ve Veselíčku s krásnou sakurou,
28 � plocha kolem kapličky v Tupci s velkými lípami, � plocha kolem kapličky v místní části Vicínov s velkými lípami, � pás zeleně podél místní komunikace v jižní části Tupce, � drobná plocha s velkými lípami u sochy P. Marie Hostýnské v jižní části obce.
Nová plocha veřejné zeleně se navrhuje: � u sochy sv. Floriána, v rámci úpravy celého prostranství na úkor dnešních
zahrádek a staveb, které jsou na obecních pozemcích, � při vstupu do obce od Oseka nad Bečvou po levé straně silnice – plochu je možno upravit jako turistickou odpočívku a upoutávku.
Zeleň v jiných funkčních plochách má doplňkovou funkci k hlavní urbanistické funkci příslušné plochy. Z pohledu přístupnosti se jedná převážně o zeleň omezeně přístupnou. Zeleň ve stavebních plochách tvoří v prvé řadě zahrady u rodinných domků a selských usedlostí, zahrnuté do ploch bydlení. Dotvářejí estetický rámec obce, který je však určován v prvé řadě dominantou zámku se zámeckým parkem a velkými solitérními lípami u sakrálních objektů i jinde. Menší význam má sportovní areál v jihozápadní části obce. Do zeleně vyhrazené spadá i zeleň hřbitova a jeho předpolí. Jižní obchvat obce vedoucí kolem hřbitova se navrhuje osázet lipovým stromořadím, aby se tak esteticky vymezila zástavba obce ke krajině. Nově se v této kategorii zeleně navrhují: • zahrady u rodinných domků v návrhových lokalitách bydlení (dnes zahrady a orná půda), • izolační zeleň v areálu živočišné výroby.
Součástí POV je i úprava ploch veřejné zeleně, které vzhledem ke svému okolí plní také významnou funkci estetickou, hygienickou i mikroklimatickou. 7.4. Přírodní prvky - údržba vodních toků, břehových porostů, rybníčků, přírodních útvarů V rámci POV a v rámci priorit obce jde o vyřešení odvádění likvidace odpadních vod především v m.č. Tupec. 8. Péče o krajinu 8.1. Zemědělské a lesní pozemky - šetrné obhospodařování, příprava či realizace protierozních
úprav, členění honů, obnova luk, výsadba lesů. Všechny stávající lesní pozemky (PUPFL) jsou respektovány. Jejich další rozvoj a ochrana je dána navrženým ochranným režimem ÚSES a dále jednotlivými oborovými dokumenty rozvoje lesů. Veškeré činnosti v lesích musí být v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Veškeré činnosti v plochách zemědělského půdního fondu musí být v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů. 8.2. Územní systém ekologické stability - stav projekční přípravy (generely a plány ÚSES, návrhy obnovy krajiny, projekty komplexních pozemkových úprav) a skutečná realizace (výsadba
nových biokoridorů, interakčních prvků, břehových porostů) Základním dokumentem, který řeší požadavky ochrany životního prostředí, ÚSES a protierozní úpravy, je územní plán obce. ÚPO vymezuje jako závaznou část dokumentace systém ÚSES, který vychází
29 z podkladů ÚPN VÚC Olomoucké aglomerace, zpracovaného generelu ÚSES přerovského okresu a dále z místních podmínek a míry podrobnosti zpracovávání ÚPO. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní (lokální), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními skladebnými částmi (prvky) ÚSES, tvořícími jeho povinnou součást jsou biocentra a biokoridory. Doplňkovými skladebnými částmi ÚSES jsou interakční prvky. Jednotlivé prvky ÚSES vytvářejí podmínky pro vytváření protierozních opatření, jež jsou pak dále rozpracovávány v rámci chystaných komplexních pozemkových úprav. Důležitým úkolem z hlediska budoucího vytváření ÚSES je zpracování dalších stupňů projektové dokumentace, zejména jako součásti návrhu komplexních pozemkových úprav. V rámci komplexních pozemkových úprav pak může dojít ke korekci nebo upřesnění průběhu ÚSES s ohledem na nově vznikající vztahy k pozemkům. Nutná je rovněž průběžná koordinace návrhu ÚSES s okolními obcemi. Realizace územního systému ekologické stability je veřejně prospěšným opatřením. 8.3. Ostatní opatření k utváření kulturní krajiny - výsadba stromořadí, péče o vodní toky, rybníky a
mokřady, opatření vodohospodářská a protipovodňová, obnova křížových cest, božích muk. Součástí POV v oblasti údržby a péče o krajinu je také nutná péče o stávající prvky krajiny a provádění jejich postupné obnovy a údržby. Jedná se o stávající vodní toky, stromořadí a aleje v rámci cestní sítě a mezí a dále plochy stávající krajinné zeleně, ať již jako součástí ÚSES nebo mimo tento ochranný režim. Postupně budou ve spolupráci s SSOK prováděny údržby a nové výsadby alejí a stromořadí kolem silnic. Všechen výsadbový materiál bude vycházet z místních poměrů (stanoviště, okolní vhodná výsadba,…) a bude navazovat na koncepci původní kulturní krajiny a na koncepci generelu ÚSES. Podklady: • Územní plán obce Veselíčko • PRUOOK – Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje • Plán rozvoje mikroregionu Lipensko • Konzultace s vedením obce • Další pokladové materiály a dokumenty • Vlastní průzkumy zpracovatele
30 Seznam navržených akcí POV – VESELÍČKO A1 Péče o stavební fond A1.1 OPRAVA A REKONSTRUKCE BUDOVY MATEŘSKÉ ŠKOLY A1.2 OPRAVA A REKONSTRUKCE SPORTOVNÍHO AREÁLU – SOKOLSKÁ ZAHRADA A1.3 OPRAVA REKONSTRUKCE KAPLE V TUPCI A1.4 OPRAVA A REKONSTRUKCE KAPLE VE VICINOVĚ A1.5 OPRAVA A ODKUP UBYTOVNY LAPAČ A1.6 PŘEBUDOVÁNÍ OBJEKTU ZÁMKU NA ŠKOLICÍ STŘEDISKO A1.7 OPRAVA A REKONSTRUKCE KULTURNÍHO DOMU V TUPCI A1.8 OPRAVA AREKONSTRUKCE OBJEKTU OÚ A1.9 OPRAVA STŘECHY DOMU Č.P.42 – OBCHOD, HOSPODA A2 Inženýrské sítě a technická infrastruktura A2.1 VYBUDOVÁNÍ SBĚRNÉHO DVORA ODPADŮ A2.2 OPRAVA A DOBUDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ A2.3 OPRAVA A DOBUDOVÁNÍ OBECNÍHO ROZHLASU A2.4 DOBUDOVÁNÍ, OPRAVA A REKONSTRUKCE OBECNÍ KANALIZACE, VČ. JEJÍHO ROZŠÍŘENÍ A2.5 VYBUDOVÁNÍ ČOV – PRO OBCE VESELÍČKO A DOLNÍ ÚJEZD A2.6 VYBUDOVÁNÍ INŽENÝRSKÝCH SÍTÍ PRO ZAINVESTOVÁNÍ POZEMKŮ PRO VÝSTAVBU ROD. DOMŮ A3 Dopravní infrastruktura A3.1 OPRAVY AUTOBUSOVÝCH ZASTÁVEK „SMĚR LIPNÍK A PŘEROV“ VČ. NOVÝCH PŘÍSTŘEŠKŮ A3.2 DOBUDOVÁNÍ, OPRAVY A REKONSTRUKCE CHODNÍKŮ V OBCI A3.3 REKONSTRUKCE MÍSTNÍ KOMUNIKACE „KE SPORTOVNÍMU AREÁLU“ A3.4 VYBUDOVÁNÍ NOVÝCH ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ PO KPÚ A3.5 OPRAVY A REKONSTRUKCE STÁVAJÍCÍCH ÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ A3.6 VYBUDOVÁNÍ PARKOVIŠTĚ U OÚ A3.7 VYBUDOVÁNÍ SÍTĚ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS V NÁVAZNOSTI NA OKOLNÍ ÚZEMÍ A4 Veřejná prostranství – veřejné prostory v obci A4.1 ÚPRAVA NÁVSI A4.2 VYBUDOVÁNÍ DĚTSKÉHO HŘIŠTĚ V LESE U POMNÍKU A5 Zeleň a přírodní prvky v obci, životní prostředí A5.1 REKONSTRUKCE OBECNÍCH STUDNÍ A5.2 REKONSTRUKCE A OBNOVA ZÁMECKÉHO PARKU A5.3 PÉČE A KONZERVACE VÝZNAMNÝCH STROMŮ OBCE A5.4 REKULTUVACE SKLÁDKY ODPADŮ A6 Péče o krajinu a protipovodňová opatření A6.1 REVITALIZACE ŘÍČNÍCH SYSTÉMU – LUKAVEC II A6.2 VYBUDOVÁNÍ VODNÍ PLOCHY PRO REKREACI A6.3 VYBUDOVÁNÍ VODNÍ PLOCHY PRO RYBOLOV A7 Péče o kulturní památky a památky místního významu A7.1 ÚDRŽBA, OPRAVA A REKONSTRUKCE PAMÁTEK A7.2 OBNOVA KAPLE V OBJEKTU ZÁMKU A7.3 OBNOVA SKLEPŮ POD BUDOVOU DOMU Č.P.7 A7.4 ÚDRŽBA, OPRAVA A REKONSTRUKCE PAMÁTEK MÍSTNÍHO VÝZNAMU A7.5 CELKOVÁ OPRAVA BYTOVÉHO DOMU Č.P.7 Poznámka: seznam akcí není konečný, bude aktualizován podle potřeb obce seznam nevyjadřuje závaznou posloupnost realizace jednotlivých akcí. Pořadí realizace akcí bude určováno potřebou obce, finančními možnostmi obce a možností získání finančních příspěvků v tom kterém roce. odhad nákladů zpřesňován po vypracování jednotlivých projektových dokumentací. Náklady jednotlivých akcí jsou zatříděny do jednotlivých skupin dle předpokládaných nákladů:
I. do 0,5 mil. Kč II. 0,5-1,0 mil. Kč III. 1,0-2,0 mil. Kč IV. 2,0-3,0 mil. Kč V. nad 3,0 mil. Kč (v odhadu nákladů nejsou promítnuty případné výkupy pozemků do vlastnictví obce a DPH)
doba realizace je navržena pouze orientačně a bude se zpřesňovat podle potřeb a možností obce
