Inovační centrum Ústeckého kraje - Podpora …€¦ · Web viewVýroba ost. nekovových miner....

VÝVOJ INOVAČNÍHO POTENCIÁLU ÚSTECKÉHO KRAJE V LETECH 2012-2017

Inovační centrum Ústeckého kraje, z. s. Vypracoval: Petr Hlaváček

květen 2019, v Ústí nad Labem

Obsah

1. Základní východiska..............................................................................................................................2

2. Seznam grafů a tabulek........................................................................................................................3

3. Lidské zdroje pro růst inovačního a výzkumného potenciálu kraje......................................................4

4. Výzkumné aktivity ve veřejné a soukromé sféře................................................................................11

5. Celkové hodnocení.............................................................................................................................17

6. Přílohy.................................................................................................................................................22

1

1. Základní východiska

Analýza vývoje inovačního potenciálu Ústeckého kraje tematicky navazuje na oblasti definované v

Regionální inovační strategii Ústeckého kraje, schválené v roce 2014 a také na Aktualizaci Regionální

inovační strategie Ústeckého kraje, schválené Zastupitelstvem Ústeckého kraje dne 28. 1. 2019.

Mapování a zhodnocení vývojových změn vychází ze souboru ukazatelů, dlouhodobě sledovaných

v předchozích zprávách a monitorovaných v návaznosti na dostupná data o vývoji inovačního potenciálu

Ústeckého kraje.

V době zpracování studie Český statistický úřad zveřejnil údaje v ročenkách krajů a dalších

statistických databázích ČSÚ o krajích za rok 2017. Zachování obdobného souboru sledovaných

statistických dat má za cíl dlouhodobě sledovat vybrané ukazatele a jejich změny v kontextu benchmarku

dat za Ústecký kraj s vybranými kraji, které jsou s Ústeckým krajem buď geograficky nebo strukturně

blízké, z těchto důvodů je pro komparaci dat vybrán Moravskoslezský kraj, Liberecký kraj a Karlovarský

kraj.

2

2. Seznam grafů a tabulek

Graf 1: Zaměstnanci VaV v podnikatelském sektoru (na 10 tis. EA) .………………………………………………………. 5

Graf 2: Zaměstnanci VaV ve VŠ (na 10 tis. EA) .………………………………………………………………………………………. 5

Graf 3: Zaměstnanci VaV v vládním sektoru (na 10 tis. EA) ……………………………………………………………………. 6

Graf 4: Podíl IT odborníků na 10 tis. EA podle krajů………………………………………………………………………………… 7

Graf 5: Podíl populace s terciárním vzděláním z celkového počtu obyvatel

v kraji (%) …………………………………………………………………………………………………………………………………………….... 7

Graf 6: VŠ studenti ve vybraných oborech (přírodní vědy, matematika,

informatika; v %) ……………………………………………………………………………………………………………………………………. 8

Graf 7: VŠ studenti ve vybraných oborech (technika, výroba a stavebnictví; v %) …………………………………… 9

Graf 8: Podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání podle délky evidence v kraji (6 až 9 měsíců)

na celk. nezaměstnanosti (%) ……………………………………………………………………………………………………………... 10

Graf 9: Průměrné výdaje na vědu a výzkum na celk. počtu zaměstnanců VaV v Kč……………………………..... 12

Graf 10: Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč

(v podnikatelském sektoru) ……………………………………………………………………………………………………...…………. 13

Graf 11: Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč

(v sekci vysoké školy) ……………………………………………………………………………………………………………………………. 14

Graf 12: Udělené patenty v ČR domácím přihlašovatelům podle roku udělení

patentu a kraje (na 10 tis. EA) ………………………………………………………………………………………………………………. 14

Graf 13: Udělené patenty v ČR soukromým podnikům podle krajů……………………………………………………….. 15

Graf 14: Tržby za inovované produkty na EA ve sledovaných obdobích (v Kč) ………………………………………. 16

Graf 15: Poměr tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE

(ÚK, ČR=0, v %) …………………………………………………………………………………………………………………………………….. 20

Tabulka 1: Vývoj počtu VaV pracovníků absolutně v krajích………………………………………………………………….. 12

Tabulka 2: Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017

(v tis. osob) ………………………………………………………………………………………………………………………………………….. 17

3

Tabulka 3: Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017 (v %) ……………………………… 18

3. Lidské zdroje pro růst inovačního a výzkumného potenciálu kraje

V oblasti lidských zdrojů byly zmapovány vybrané ukazatele, pro posuzování vývojových změn

v Ústeckém kraji s relevancí k vytváření inovační a konkurenceschopné ekonomiky.

V oblasti lidských zdrojů byly sledovány ukazatele:

Počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji, přepočteny na 10 tisíc ekonomicky aktivních

osob. Tento ukazatel byl dále rozdělen na detailnější hodnocení v kategorii počet zaměstnanců,

pracujících ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru na 10 tis. ekonomicky aktivních osob

a na počet zaměstnanců, pracujících ve výzkumu a vývoji v podnikatelském sektoru a pak také ve

vládním sektoru, v přepočtení na 10 tis. ekonomicky aktivních osob. Údaje jsou publikovány za

období let 2012-2017.

Podíl IT odborníků na 10 tis. EA podle krajů v letech 2012-2017

Podíl populace s terciárním vzděláním z celkového počtu obyvatel v kraji (%) v letech 2012-2017

VŠ studenti ve vybraných oborech (přírodní vědy, matematika, informatika) v letech 2012 - 2017

VŠ studenti ve vybraných oborech (technika, výroba a stavebnictví) v letech 2012 - 2017

Podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání na celkové nezaměstnanosti v kraji (%) v letech 2012

- 2017

4

Graf 1

Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok 2018.

Graf znázorňuje počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu v podnikatelském sektoru (na 10 tis.

ekonomicky aktivních obyvatel). V posledních letech dochází k mírnému růstu ukazatele ve sledovaných

krajích od počátku sledovaného období až do roku 2016. V Ústeckém kraji byl v roce 2016 zaznamenán

mírný pokles hodnot. Nejvíce naopak rostl Liberecký a Moravskoslezský kraj, a to v roce 2017.

Graf 2


5

Zaměstnanců ve vědě a výzkumu při vysokých školách (na 10 tis. ekonomicky aktivních obyvatel)

bylo nejvíce na počátku sledovaného období v Moravskoslezském kraji. Od roku 2013 se ale jejich počet

snížil. U Libereckého kraje vykazuje ukazatel klesající tendenci. V Moravskoslezském kraji je průběh

křivky proměnlivý a nevyznačuje se stálým trendem. Klesající tendenci mají hodnoty ukazatele

i u Libereckého kraje, kde klesají každým rokem sledovaného období. Pozitivní je zjištění, že Ústecký kraj

vykazuje naopak rostoucí tendenci. Počet zaměstnanců ve vědě a výzkumu na VŠ v kraji mezi roky 2012

a 2017 nepatrně vzrostl. V Karlovarském kraji jsou hodnoty téměř nulové.

Graf 3


Vývoj počtu zaměstnanců ve vědě a výzkumu ve vládním sektoru (na 10 tis. EA obyvatel) ukazuje

graf č.3. Nejvyššího růstu dosáhl během sledovaného období Liberecký kraj, který svého maxima dosáhl

v roce 2015. V tomto roce byla hodnota ukazatele nejvyšší ze všech sledovaných územních celků za celé

sledované období. Od té doby v Libereckém kraji počet zaměstnanců ve VaV ve vládním sektoru klesal.

Nejméně měl zaměstnanců VaV ve vládním sektoru Karlovarský kraj, zatímco v Ústeckém kraji lze

pozorovat nárůst hodnoty uvedeného ukazatele i v celkovém hodnocení mezi roky 2012 a 2017.

Vývojový trend u Moravskoslezského kraje tohoto ukazatele nebyl výrazný, nicméně od roku 2014 se

projevuje velmi slabý pokles.

6

Graf 4


Graf ukazuje podíl IT odborníků na 10 tis. ekonomicky aktivních obyvatel dle jednotlivých

sledovaných krajů. Po celé sledované období je nejvyšší podíl IT odborníků dlouhodobě nejvyšší

v Libereckém kraji. Naopak nejnižší hodnoty ukazatele po celé sledované období ze všech krajů vykazuje

Karlovarský kraj. V letech 2015 až 2017 se hodnoty krajů Ústeckého a Karlovarského přibližovaly, neboť

v Ústeckém kraji jejich počet výrazněji neroste.

Graf 5


7

Graf zobrazuje podíl populace s terciálním vzdělání na celkovém počtu obyvatel v kraji v procentech.

Ústecký kraj po celé sledované období v tomto ukazateli dlouhodobě roste a kraj se pozvolna dostává na

úroveň podobnou v Libereckém a v Karlovarském kraji. Maxima Ústecký kraj dosáhl v roce 2017, kdy

podíl populace s terciálním vzděláním v kraji přesáhl 10 %. V Moravskoslezském kraji podíl populace také

dlouhodobě roste, i když nikoliv po celé sledované období, tzn. vyjma roku 2014.

U Karlovarského kraje dosáhl ukazatel maxima v roce 2017. V Libereckém kraji se neprojevoval

výrazný růstový trend, na rozdíl od ostatních sledovaných krajů, kraj spíše stagnuje. Hodnoty ukazatele

u Libereckého kraje klesaly od počátku sledovaného období (2012) a svého minima dosáhl ukazatel

v roce 2015.

Graf 6


Graf č. 6 zobrazuje vývoj podílu studentů VŠ ve vybraných oborech přírodních věd, matematiky

a informatiky. Celkovou situaci charakterizuje dlouhodobý pokles atraktivity uvedených oborů, od roku

2012 do roku 2017 graf znázorňuje markantní propad hodnot u všech sledovaných územních celků.

Hodnoty dosáhly minima právě v posledním sledovaném roce 2017. Jen v Ústeckém kraji byl po roce

2016 pozorován nepatrný nárůst hodnot.

8

Graf 7


Graf č.7 poukazuje na vývoj podílu VŠ studentů ve vybraných oborech: technika, výroba

a stavebnictví, v porovnání s předchozím ukazatelem není vývoj tak záporný. Lze říci, že hodnoty

u jednotlivých krajů jsou na počátku sledovaného období velmi rozdílné. Tyto rozdíly se snižují kolem

roku 2016, kde se všechny sledované kraje hodnotově v podílu počtu studentů uvedených oborů značně

podobají. V roce 2017 se již hodnoty začaly více regionálně diferencovat. Při porovnání změn mezi roky

2016 a 2017 se spíše projevuje mírný pokles podílu těchto studentů.

Ukazatel např. u Moravskoslezského kraje klesal po celé sledované období. Naopak u Karlovarského

kraje hodnoty skokově narostly již v roce 2013, což je částečně dáno i malým počtem sledovaného

souboru. U Ústeckého kraje je vývojová křivka poměrně proměnlivá. Od roku 2012 do roku 2015 se spíše

projevoval určitý pokles, ale od roku 2015 podíl studentů v oborech technických a průmyslových a také

ve stavebnictví spíše rostl.

9

Graf 8


Podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání v kraji na celkové nezaměstnanosti (v %) byl nejmenší

v Karlovarském kraji, a to po celé sledované období. Maxima hodnot ze všech sledovaných územních

celků dosáhl Ústecký kraj v roce 2016. V roce 2017 ale hodnoty ukazatele poklesly zhruba na úroveň

Libereckého kraje. U Libereckého kraje se podíl neumístěných uchazečů v roce 2017 oproti počátku

sledovaného období zvětšil. V Moravskoslezském kraji jejich poměrné zastoupení naopak klesalo od roku

2014 až do roku 2017. Je ale nutné říci, že v absolutních hodnotách se počet nezaměstnaných

dlouhodobě snižuje a situace na trhu práce v roce 2012, v porovnání s aktuální situací, je nyní výrazně

pozitivnější.

10

4. Výzkumné aktivity ve veřejné a soukromé sféře

Oblast vědeckovýzkumných aktivit a vývojových změn v letech 2012–2017 byla sledována v rámci

dvou tematických kategorií. V prvém případě byly sledovány výdaje na vědu a výzkum, které byly

přepočteny na výzkumného pracovníka. Data byla rozdělena na celkové výdaje na VaV pracovníky

a pak také na výdaje na VaV pracovníky v podnikové sféře a na vysokých školách a univerzitách. Tyto

ukazatele poukazují na výzkumný potenciál aktérů z hlediska získávání nebo vytváření zdrojů pro jeho

financování. V kategorii výdajů na vědu a výzkum byly použity ukazatele:

Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč v letech 2012–2017

Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v podnikatelském sektoru v Kč v letech

2012–2017

Průměrné výdaje na vědu a výzkum na zaměstnance VaV v Kč na vysokých školách a univerzitách

v Kč v letech 2012–2017

V druhé části byla sledována činnost v oblasti patentových aktivit v krajích, s využitím následujících

ukazatelů

Udělené patenty v ČR domácím přihlašovatelům (podle krajů na 10 tis. EA) v letech 2012–2017

Udělené patenty v ČR soukromým podnikům (podle krajů na 10 tis. EA) v letech 2012–2017

Tržby za inovované produkty na ekonomicky aktivní osoby (EA) ve sledovaných obdobích (v Kč)

11

Graf 9

Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje za rok

2018.

Tabulka 1. Vývoj počtu VaV pracovníků v krajích v letech 2012–2017

Kraj 2012 2013 2014 2015 2016 2017

Ústecký 769 856 1 036 1 048 1 116 1 069

Liberecký 1 338 1 756 1 899 2 068 2 112 2 116

Moravskoslezský 3 459 3 965 4 742 3 793 4 280 4 267

Karlovarský 94 102 116 134 158 207

Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky Ústeckého, Libereckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Výdaje na vědu a výzkum na celkovém počtu zaměstnanců vědy a výzkumu u všech sledovaných

územních celků, až na Moravskoslezský kraj, vykazují spíše klesající tendenci. U Libereckého

a Karlovarského kraje navíc hodnoty poklesly v roce 2017 oproti 2012 výrazněji než v jiných krajích.

Liberecký kraj se během poklesu dostal na minimum v roce 2015, od té doby hodnoty ukazatele mírně

stoupají. U Karlovarského kraje dosáhly hodnoty na minimum v roce 2013, následoval mírný růst, který

byl přerušen dalším poklesem v roce 2016. V roce 2017 hodnoty mírně povyrostly. Moravskoslezský kraj

si v meziročním srovnání 2012-2017 polepšil. Od roku 2012 se jeho výdaje příliš neměnily až do roku

12

2016. V roce 2017 ale mírně poklesly. Průměrné výdaje na vědu a výzkum na VaV zaměstnance

v Ústeckém kraji klesají od roku 2014 až do roku 2017.

Graf 10


Vývoj průměrných výdajů na vědu a výzkum v podnikatelském sektoru na celkovém počtu

zaměstnanců VaV (v Kč) poukazuje na různé vývojové trendy napříč sledovanými kraji.

V Moravskoslezském kraji byl zaznamenán dlouhodobý růst až do roku 2017, kdy hodnoty poklesly takřka

na úroveň z roku 2012. U Libereckého kraje je zřejmý dlouhodobý pokles od roku 2012 až do roku 2017.

V roce 2017 se tak Liberecký kraj dostal na nejnižší úroveň ze všech sledovaných krajů. Ústecký kraj pak

vykazoval od roku 2012 proměnlivé trendy až do roku 2015. Od roku 2015 jeho hodnoty ve sledovaném

ukazateli klesaly až do roku 2017. Karlovarský kraj prokázal jako jediný růst hodnot ukazatele v roce

2017, vyšší úroveň v Karlovarském kraji částečně nahrazuje limitující faktor nerozvinutého vysokého

školství, včetně jejich výzkumných aktivit.

Graf 1113


V Ústeckém kraji hodnoty od počátku rostly, až do roku 2014, kdy kraj v ukazateli dosáhl za celé

sledované období svého maxima a objem získaných finančních prostředků se od roku 2015 postupně

zlepšuje. Po poklesu v roce 2015 následuje pozvolný nárůst až do roku 2017. Naopak úroveň průměrných

výdajů na VaV na zaměstnance v Moravskoslezském kraji se v posledních letech dlouhodobě snižuje.

Také u Libereckého kraje byl zaznamenán pokles průměrných výdajů, hodnoty ukazatele klesaly po celé

sledované období.

Graf 12


14

Udělené patenty v ČR domácím přihlašovatelům podle roku na 10 tisíc ekonomicky aktivních

zobrazuje graf č. 12. V Ústeckém kraji se dlouhodobě projevuje mírný růst počtu udělených patentů,

zejména od roku 2015. Díky tomu se dá považovat Ústecký kraj, společně s Moravskoslezským krajem za

regiony, kde tento ukazatel rostl po celé sledované období. Liberecký kraj od roku 2014 výrazně rostl až

do roku 2016, pak ale došlo k poklesu. Počet udělených patentů v Karlovarském kraji nejprve rostl, po

roce 2016 ale následoval růst hodnot v roce 2017.

Graf 13


Počty udělených patentů v ČR soukromým podnikům narostly oproti počátku sledovaného období u

všech sledovaných územních celků. Nejmarkantnější nárůst byl zaznamenán u Libereckého kraje.

Moravskoslezský kraj spolu s Ústeckým krajem, měly během sledování ukazatele podobné tvary křivek

hodnot a od počátku sledovaného období se jejich hodnoty výrazně zvýšily. U Karlovarského kraje lze

sledovat růst ukazatele bez poklesů během celého sledovaného období.

15

Graf 14

Zdroj: ČSÚ, Statistické šetření o inovačních aktivitách podniků TI 2008, 2010, 2016

ČSÚ zveřejňuje vždy v intervalu dvou let ukazatel výše tržeb za inovované produkty v krajích. Graf

č.14 vyobrazuje vývojové změny, včetně posledních publikovaných dat ČSÚ (za Liberecký kraj nebyly

hodnoty zveřejněny). Moravskoslezský kraj si zachoval dlouhodobý stabilní růst a jeho hodnoty daného

ukazatele po celé sledované období rostly. U Karlovarského kraje zůstávaly hodnoty ukazatele na

podobné úrovni. Pouze v Ústeckém kraji byl vývoj více rozkolísaný, v posledním sledovaném roce byl

zaznamenán růst.

16

5. Celkové hodnocení

Vývoj ekonomiky Ústeckého kraje doznal určitých změn v odvětvové struktuře zaměstnanosti.

Tabulka č. 2 zobrazuje jednotlivé počty zaměstnaných v odvětvích (CZ-NACE) vyjádřených za jednotlivé

kraje, a to ve změně jejich počtu mezi roky 2012 a 2017 v tisících osob. V Ústeckém kraji se počet

zaměstnaných v odvětvích většinou zvýšil, díky příznivému makroekonomickému vývoji. Nejvýrazněji

rostl zpracovatelský průmysl (přes 10 a půl tisíc zaměstnanců), zvýšila se také zaměstnanost v oblasti

veřejné správy a obrany. Počet zaměstnaných poklesl jen ve stavebnictví, v činnostech spojených

s nemovitostmi a také ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče.

Tabulka 2. Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017 (v tis. osob)

MSK STC JCK PLK KVK ÚK LK KHK Pk KV JMK OK ZK P

A Zemědělství, lesnictví, rybářství 0,63 3,22 -1,20 -3,00 0,35 2,57 -0,88 0,73 -0,06 -4,20 2,14 -2,71 0,33 -0,74

B Těžba a dobývání -7,70 -0,59 -0,25 -0,42 -1,11 0,63 -0,25 -0,15 . -0,44 -0,50 0,29 . -0,07

C Zpracovatelský průmysl

17,7613,3

15,56 15,40 9,88 10,71

11,01

5,9413,0

514,42 13,09 8,81

11,70

5,14

D Výroba a rozvod elek., plynu, tepla

1,79 0,32 -2,36 -0,08 1,22 0,77 0,30 -0,77 -0,56 1,02 -1,60 0,66 -0,05 -0,32

E Zásobování vodou; 0,92 0,70 1,51 1,24 0,13 1,43 -0,39 0,69 2,69 0,66 -0,87 0,44 0,56 0,19

F Stavebnictví -4,32 -3,59 -3,82 -0,88 -0,58 -6,80 -2,81 -0,59 -5,14 -0,25 4,77 0,19 0,56 -9,83

G Velkoobchod a mal.; opr. a údr. motor. v.

-3,79 4,61 -1,99 -2,16 -1,27 2,47 -3,69 2,58 -7,36 3,23 -3,77 -3,84 2,0411,0

5

H Doprava a sklad. 6,90 -1,80 1,92 3,51 2,15 1,65 1,49 -1,04 -0,12 -0,26 1,05 0,87 -3,98 7,21

I Ubytování, stravování

-4,55 0,30 1,47 -2,83 -1,81 2,40 -2,63 -1,71 0,02 -1,73 0,04 0,31 1,32 4,45

J Informační a komunikační činnosti

6,94 1,43 0,81 0,38 . 1,52 2,33 0,61 1,97 -0,61 4,40 -0,57 2,01 3,61

K Peněžnictví a poj. -1,34 -5,41 -1,51 -2,08 -0,4 0,76 -1,64 0,51 0,28 -1,38 -2,68 0,68 -0,49 -7,04

L Činn. v obl. nemovitostí

0,37 1,18 0,12 0,30 -0,50 -2,81 1,38 0,47 -0,49 0,22 0,90 0,66 -1,00 -4,03

M Profesní, vědecké a technické činnosti

8,5814,2

33,90 0,23 -0,09 1,71 -1,75 1,81 2,27 1,49 6,04 2,10 -0,85

14,52

N Administrativní a podpůrné činnosti

-1,75 -0,96 2,79 3,13 -0,25 3,01 0,96 2,61 1,12 -0,10 -1,99 1,07 -2,03 6,82

O Veřejná správa a obrana;

1,70 8,72 3,63 1,09 2,56 5,12 1,37 3,18 3,52 2,03 5,42 2,46 -0,55 -4,35

P Vzdělávání 1,76 -0,34 4,65 0,64 -0,2 0,93 4,00 2,96 3,32 0,01 2,55 1,23 2,20 2,38

Q Zdravotní a sociální péče

8,50 7,87 4,06 -0,28 0,34 -1,25 2,93 -0,46 1,29 0,62 4,46 -2,13 -1,19 17,0

17

9R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

3,68 0,52 -0,77 0,86 -0,6 1,80 0,51 -0,31 1,15 0,91 3,82 2,25 -0,58 -0,53

S Ostatní činnosti 0,71 -1,02 0,46 -1,56 -0,1 0,83 0,64 1,62 0,39 0,72 -0,67 1,58 -0,23 -7,00

Zdroj: ČSÚ

Z hlediska porovnávaných krajů právě zpracovatelský průmysl vzrostl v počtech zaměstnaných

nejvíce také v Libereckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Podobně jako v Ústeckém kraji, se ve

stavebnictví v uvedených regionech snížil počet pracovníků. U Moravskoslezského kraje poklesl počet

zaměstnanců u 6 z 19 sledovaných odvětví. U Karlovarského kraje tomu tak bylo u celkem 11 odvětví,

v Libereckém kraji v osmi případech a v Ústeckém kraji ve třech odvětvích.

Tabulka 3.

Změna v počtu zaměstnaných dle odvětví mezi roky 2012 a 2017 (v %)


A Zemědělství, lesnictví, rybářství -0,03 0,32 -0,72 -1,25 0,10 0,52 -0,57 -0,01 -0,39 -2,16 0,19 -1,12 0,02 -0,13

B Těžba a dobývání -1,57 -0,11 -0,10 -0,17 -0,94 0,00 -0,15 -0,07 . -0,23 -0,11 0,09 . -0,02


1,18 0,39 0,06 3,94 5,24 0,88 3,09 0,03 2,78 3,68 0,62 1,45 2,94 0,25

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

0,25 0,00 -0,89 -0,08 0,78 0,05 0,12 -0,36 -0,29 0,33 -0,35 0,19 -0,04 -0,10

E Zásobování vodou; 0,09 0,05 0,44 0,38 0,02 0,29 -0,25 0,19 1,03 0,20 -0,21 0,10 0,16 -0,01

F Stavebnictví -1,22 -1,10 -1,89 -0,72 -0,85 -1,91 -0,73 -2,70 -0,68 0,28 -0,35 -0,10 -1,92

G Velkoobchod a mal.; opr. a údr. motor. v.

-1,47 -0,16 -1,41 -1,27 -1,49 -0,24 -2,53 0,11 -3,82 0,62 -1,43 -1,86 0,31 0,87

H Doprava a sklad. 0,81 -0,83 0,23 0,92 1,11 -0,09 0,38 -0,80 -0,47 -0,46 -0,20 0,00 -1,62 0,73


-1,01 -0,21 0,25 -1,15 -1,64 0,41 -1,54 -0,91 -0,20 -0,95 -0,21 0,00 0,37 0,41


1,10 0,03 0,17 0,04 . 0,33 1,03 0,08 0,65 -0,33 0,58 -0,26 0,68 0,14

K Peněžnictví a poj. -0,37 -1,04 -0,64 -0,81 -0,33 0,08 -0,95 0,04 -0,03 -0,67 -0,64 0,16 -0,23 -1,38


0,02 0,11 0,02 0,07 -0,41 -0,82 0,64 0,11 -0,24 0,05 0,11 0,20 -0,39 -0,71


1,32 1,86 1,09 -0,09 -0,24 0,22 -1,10 0,43 0,68 0,41 0,75 0,55 -0,43 1,57


-0,50 -0,32 0,81 1,01 -0,31 0,64 0,34 0,89 0,35 -0,14 -0,52 0,25 -0,80 0,79


-0,05 0,96 0,76 0,09 1,38 0,87 0,31 0,72 1,01 0,42 0,54 0,45 -0,39 -1,07

P Vzdělávání -0,13 -0,46 1,17 -0,09 -0,49 -0,18 1,61 0,69 0,88 -0,42 -0,03 0,09 0,58 -0,09


1,00 0,81 0,95 -0,43 -0,29 -0,85 1,11 -0,72 0,06 -0,18 0,31 -1,10 -0,68 2,13

R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

0,56 -0,03 -0,33 0,25 -0,55 0,36 0,17 -0,21 0,41 0,30 0,56 0,70 -0,25 -0,28

S Ostatní činnosti 0,01 -0,28 0,05 -0,63 -0,19 0,06 0,22 0,52 0,07 0,20 -0,24 0,46 -0,14 -1,19

Zdroj: ČSÚ

18

Vývojové změny ve struktuře zaměstnanosti podle podílu jednotlivých odvětví ukazuje Tab. č. 3,

v procentuálním vyjádření. Podíl zaměstnanců nejvíce narostl v Ústeckém kraji ve zpracovatelském

průmyslu. Nadprůměrný růst byl také zaznamenán v sektoru veřejné správy a obrany, anebo

v administrativních činnostech. Lze proto říci, že i přes proces terciarizace ekonomiky si zpracovatelský

průmysl udržuje velmi silnou pozici. Poměrně překvapivé je snížení počtu pracovníků v oblasti zdravotní

a sociální péče, i přes růst potřeby sociálních a zdravotních služeb pro obyvatele kraje, v důsledku

stárnutí populace a růstu sociální divergence.

V detailnějším pohledu na vývoj zaměstnanosti v odvětvích jsou také patrné některé vývojové

změny. Graf č.15 porovnává odvětvovou strukturu tržeb v Ústeckém kraji s daty za ČR, tzn. kladné

hodnoty znamenají vyšší úroveň, než je republiková a záporné naopak nižší podíl, než je v národní

ekonomice.

Vyhodnotíme-li struktury tržeb v Ústeckém kraji, je zřejmé, že dlouhodobě si velmi významnou

pozici udržuje chemický průmysl, ve kterém se tržby zvýšily nejvíce oproti roku 2016. V Ústeckém kraji

má také relativně významnou pozici výroba papíru a výrobků z papíru, společně s výrobou nekovových

minerálních výrobků. U těchto odvětví se ale jejich vyšší procentuální podíl tržeb mezi roky 2016 a 2017

mírně snížil. Největší rozdíl oproti poměrnému zastoupení oboru existuje v oblasti výroby motorových

vozidel, v Ústeckém kraji vykazuje toto odvětví nižší míru tržeb, v kraji jsou také umístěni spíše výrobci

komponent a dalších součástí v produkčním řetězci tohoto oboru.

19

Graf 15

Poměr tržeb z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy podle CZ-NACE (ÚK, ČR=0, v %)

Pozn. Modrá – poměr tržeb v roce 2016, červená – poměr tržeb v roce 2017


V Ústeckém kraji jsou průmyslové aktivity v porovnání s ostatními kraji i daty za republikovou

úroveň stále nadprůměrně zastoupené, i přes silný růst terciéru v minulých letech si průmysl zachovává

velký potenciál a má nezastupitelnou úlohu v ekonomice kraje. Význam některých tradičních odvětví,

zejména chemického průmyslu, poukazuje i na jejich strategický význam pro následující roky. Na druhou

stranu se v relativně nových průmyslových odvětvích v Ústeckém kraji, spojených s automobilovým

průmyslem, projevuje dílčí pokles zaměstnanosti, poukazující na dosažení určitého vrcholu v tomto

odvětví a ve vývoji trhu.

Z makroekonomického hlediska došlo oproti roku 2016 k dalšímu poklesu je vývoji nezaměstnanosti,

související s celorepublikovým vývojem a konjunkturní fází hospodářského cyklu, ve kterém se nyní česká

ekonomika pohybuje. V následujících letech ve vývoji nezaměstnanosti již nelze očekávat další výraznější

poklesy, neboť dosažená úroveň se pohybuje blízko přirozené míry nezaměstnanosti, neboť

makroekonomické prognózy poukazují na určité známky zpomalení ekonomického růstu.

V Ústeckém kraji roste úroveň hrubého domácího produktu na obyvatele, tempo růstu se ale

pohybuje pod průměrem státu a dosahuje nižšího tempa růstu oproti průměrnému tempu v ostatních

20

krajích České republiky, jak také dokládá pokles podílu kraje na tvorbě hrubého domácího produktu

státu. V regionech s vyšší úrovní hrubého domácího produktu a realizovaných investic přepočtených na

ekonomicky aktivní osobu nebo obyvatele se zpravidla vytváří i lepší prostředí pro inovace a inovační

ekosystém.

V rámci komparace vybraných ukazatelů je patrné, že Ústecký kraj zaostává v rozvoji inovačního

prostředí za Libereckým a Moravskoslezským krajem, ale vykazuje lepší výsledky a vývojové změny oproti

Karlovarskému kraji. Moravskoslezský kraj ukazuje na relativní úspěšnost ekonomické transformace

a díky realizaci řady strukturálních změn v průmyslovém regionu, kdy také Ústecký kraj může vhodnou

inovační politikou dosáhnout vyšší kvality a rozvoje svého inovačního prostředí.

V rozvoji inovačního potenciálu regionu se promítá řada faktorů, např. struktura firem a jejich

odvětvové specializace nebo kvalita vědeckovýzkumného prostředí, které determinují i regionálně

specifické vlastnosti, specializaci a přednosti inovačního systému. Do oblastí souvisejících s inovačním

prostředím patří v moderních ekonomikách vytváření klastrů a produkčních řetězců, které kolem

jednoho nebo skupiny odvětví soustředí infrastrukturní služby, univerzity, středoškolská či jiná vzdělávací

zařízení, výzkumná a vývojová centra, banky, finanční služby, skupiny dodavatelských odvětví apod.

Pro udržení růstu ekonomiky Ústeckého kraje v dnešním globalizujícím světě je nezbytné posílení

regionálního inovačního ekosystému a podnikových inovačních procesů. V inovačním ekosystému pak

následně vznikají konkrétní synergické efekty ze spolupráce mezi regionálními aktéry, které mohou

postupně přispět i k dosažení růstu sledovaných ukazatelů. Posílení ekonomického a inovačního

potenciálu kraje je spojeno s rozvojem inovačně zaměřených firem, které napomohou restrukturalizovat

ekonomiku Ústeckého kraje. V dlouhodobém hledisku je zajištění růstu inovačního potenciálu kraje

rozhodujícím předpokladem pro vytvoření konkurenceschopné ekonomiky Ústeckého kraje.

21

6. Přílohy

Příloha 1.

Počty zaměstnaných v odvětvích v krajích České republiky v roce 2012


A Zemědělství, lesnictví, rybářství 11,6 16,2 16,5 12,3 3,3 7,6 4,6 10,3 12,2 15,8 15,7 13,3 7,4 2,5

B Těžba a dobývání 19,2 2 0,9 1,4 4,5 7,9 1 0,7 . 1,8 1,7 0,6 . 1


160,8 156,2 83,2 82,4 35,7 95 69,6 78,9 79 75,1 139,6 88,8 96,9 57,8


5,4 5 6,6 2,9 1,2 7,2 0,6 2,5 2,4 2,8 5,6 1,5 1,7 5,6

E Zásobování vodou;

5,9 5,7 2 2,9 1,7 4,2 1,9 2,5 1,1 2,4 5,2 2,8 3,2 4,3

F Stavebnictví 39,2 54,2 32,1 24,7 11 37,2 17 18,5 21,9 19,8 46,4 24,5 23 55,4

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor. vozidel

68,5 82,7 37,2 30,9 14,9 43,5 23,1 30,8 29,7 24 64,2 34,9 32,2 85,3

H Doprava a sklad. 32,3 54 18,7 17,3 8,5 25,4 10,7 15 14,1 12,2 32,4 17,3 14,2 36,7


18,1 24,2 10,9 10,2 9,8 10,6 8,2 9,9 6,8 8,5 17,9 6,5 7,8 28,1


9,4 17,8 4,4 5,6 1,3 3,5 3,1 5,2 4,5 3 16,2 3,9 3,2 44,4

K Peněžnictví a poj. 11,2 22,3 7,6 5,6 2,2 6,1 4,8 5,2 4,8 4 14 4,3 4,2 40,5


3,7 6,2 1 1,7 1,6 4,3 0,8 2,3 1,4 1,2 4,1 1,3 2 14,2


14,5 26,7 7,7 10 4,1 11,2 7,9 8,9 7,4 6,6 25,3 9,1 9,8 62,9


16,8 16,8 4 4,4 3,3 7,5 4 2,9 3,2 3,5 14 6 5,4 24,2


29,2 33,8 19,6 17 8,7 23 10,9 16,5 12,7 14,1 34,2 22 14,5 49,4

P Vzdělávání 36,4 39,2 15,5 18,6 8 20,7 10,3 14,9 14,3 14,7 40 19,4 16,3 50,7


40,1 35,9 16,8 19,5 12,6 25,8 9,6 19,9 14,8 14,9 39,2 23,5 19,1 41,8


6,6 10,8 3,9 2,6 3,1 5,5 2,5 3,5 1,4 2,4 9,3 2,6 3,3 23

S Ostatní činnosti 9,4 12,7 4,8 5,4 2,9 7,6 2,8 2,8 2,7 3,2 10,4 4 4,5 18,7

Zdroj: ČSÚ

22

Příloha 2.

Počty zaměstnaných v odvětvích v krajích České republiky v roce 2017


A Zemědělství, lesnictví, rybářství 12,3 19,4 15,3 9,3 3,6 10,2 3,7 11 12,1 11,6 17,8 10,6 7,7 1,8

B Těžba a dobývání 11,5 1,4 0,6 1 3,4 8,6 0,7 0,6 0,6 1,4 1,2 0,9 . 0,9


178,6 169,5 88,7 97,8 45,6 105,7 80,6 84,8 92 89,6 152,7 97,6 108,6 62,9


7,2 5,3 4,2 2,8 2,4 8 0,9 1,8 1,9 3,8 4 2,2 1,7 5,2

E Zásobování vodou; 6,8 6,4 3,5 4,2 1,8 5,6 1,5 3,2 3,8 3,1 4,3 3,2 3,8 4,5

F Stavebnictví 34,9 50,6 28,3 23,9 10,4 30,4 14,2 17,9 16,8 19,6 51,2 24,7 23,5 45,6

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motor. vozidel

64,7 87,3 35,2 28,7 13,7 46 19,4 33,4 22,4 27,2 60,5 31 34,2 96,4

H Doprava a sklad. 39,2 52,2 20,6 20,9 10,7 27,1 12,2 13,9 14 12 33,4 18,2 10,2 43,9


13,6 24,5 12,3 7,4 8 13 5,6 8,2 6,8 6,7 17,9 6,8 9,1 32,5


16,3 19,2 5,2 6 . 5 5,4 5,8 6,5 2,4 20,6 3,3 5,2 48

K Peněžnictví a poj. 9,9 16,8 6 3,5 1,9 6,9 3,1 5,7 5,1 2,6 11,3 5 3,7 33,4


4 7,4 1,1 2 1,1 1,4 2,2 2,8 0,9 1,5 5 1,9 1 10,1


23,1 41 11,7 10,2 4,1 12,9 6,1 10,7 9,7 8,1 31,4 11,2 8,9 77,4


15 15,9 6,8 7,5 3,1 10,5 5 5,5 4,3 3,4 12 7,1 3,4 31


30,9 42,5 23,2 18,1 11,3 28,1 12,2 19,7 16,2 16,1 39,6 24,5 14 45,1

P Vzdělávání 38,1 38,9 20,1 19,2 7,7 21,6 14,3 17,8 17,6 14,7 42,6 20,6 18,5 53,1


48,6 43,8 20,9 19,2 12,9 24,6 12,5 19,5 16 15,5 43,6 21,4 17,9 58,8


10,2 11,3 3,1 3,5 2,4 7,3 3 3,2 2,6 3,3 13,1 4,9 2,7 22,5

S Ostatní činnosti 10,1 11,7 5,2 3,8 2,8 8,4 3,4 4,4 3,1 3,9 9,8 5,6 4,2 11,7

Zdroj: ČSÚ

23

Příloha 3.

Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu v roce 2017 (absolutní hodnoty)

Česká republika

v tom kraje

Hl. m.Praha

Středo-

český

Jiho-český

Plzeňský

Karlo-varský

Ústecký

Libe-recký

Králové-hradecký

Pardu-bický

Vysočina

Jiho-moravský

Olo-moucký Zlínský

Moravsko-

slezský

Zpracovatelský průmysl3 446

568212 979

750 724

158 363

215 216

34 378

281 140

158 796 173 980

241 951

158 064 238 856

136 506

177 231

508 383

10 Výroba potravinářských výrobků 170 067 29 23229

88615

259 5 431 i. d.12

853 i. d. 7 83610

25714

096 17 249 10 582 10 130 6 59811 Výroba nápojů 51 052 10 310 4 647 i. d. 19 119 i. d. i. d. i. d. - - i. d. i. d. 4 385 i. d. i. d.12 Výroba tabákových výrobků i. d. - i. d. - - - - - - - - - - - -

13 Výroba textilií 38 232 i. d. - 2 110 - 2 4511

366 4 204 10 531 3 267 i. d. 9 459 i. d. - 1 57214 Výroba oděvů 4 315 704 - 468 - - - i. d. - i. d. 1 873 i. d. 213 - i. d.

15Výroba usní a souvisejících výrobků 2 533 - - i. d. - - - - - i. d. 959 i. d. i. d. 519 -

16 Zpracování dřeva, výrobků 36 083 i. d. 1 567 2 826 7 236 i. d. - - 1 580 i. d.12

469 1 279 1 910 i. d. i. d.

17 Výroba papíru a výrobků z papíru 53 515 3 831 6 615 1 895 i. d. i. d.14

478 i. d. 1 633 i. d. 1 614 - i. d. i. d. 10 662

18Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 17 284 5 793 4 064 i. d. i. d. - i. d. - i. d. i. d. i. d. 2 349 i. d. i. d. 1 407

19Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů i. d. - - - - - i. d. - - i. d. - - - - i. d.

20Výroba chemických látek a chemic-kých přípravků 129 426 5 483

26 014 6 145 i. d. i. d.

44 909 i. d. i. d. 6 378 i. d. 4 067 i. d. 18 861 7 670

21

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 27 855 i. d. i. d. - - - - - - - - 7 335 - - 11 720

22Výroba pryžových a plastových výrobků 227 571 14 683

14 142 8 610 16 555 5 535

11 530

11 513 12 274 5 982

13 052 16 576 8 831 80 724 7 563

23Výroba ost. nekovových miner. výrobků 104 455 19 665

10 817 4 899 7 667 2 835

17 495 3 201 4 209

10 072 i. d. 11 013 5 775 i. d. 3 245

24Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 158 895 4 978

17 851 1 278 i. d. i. d.

16 096 3 721 i. d. i. d. i. d. 6 072 4 482 2 870 88 701

25

Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 185 793 6 659

17 727

16 600 13 202

10 521

11 025 6 473 12 241

10 523

11 314 12 624 13 683 24 387 18 815

26Výroba počítačů, elektronickýcha optických přístrojů a zařízení 300 127 6 612 2 311 3 073 i. d. - i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. 60 202 4 501 4 226 2 626

27 Výroba elektrických zařízení 235 645 38 59214

373 9 247 15 765 73314

05115

557 12 28211

51026

198 18 058 33 677 9 044 16 559

24

28 Výroba strojů a zařízení j. n. 263 997 13 85134

72515

537 28 590 71513

96922

108 8 24417

54124

774 36 493 17 885 7 131 22 434

29Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

1 205 298 16 621

537 906

62 430 65 571 2 259

39 759

80 037 16 284

31 010

35 344 23 771 7 259 8 424

278 623

30 Výroba ostatních dopr. prostř. 48 787 7 893 i. d. - 9 153 - - i. d. - i. d. i. d. i. d. 6 865 i. d. 10 69531 Výroba nábytku 16 052 1 626 i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. i. d. 3 236 i. d. 1 308 2 517

32 Ostatní zpracovatelský průmysl 40 730 2 37815

708 3 485 2 169 3881

192 587 2 602 i. d. 2 828 3 157 2 189 i. d. i. d.

33 Opravy a instalace strojů a zařízení 43 791 16 381 3 403 i. d. i. d. i. d.3

952 - i. d. i. d. i. d. 1 754 2 973 i. d. 4 280

Zdroj: ČSÚ

25

Date post:	20-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Inovační centrum Ústeckého kraje - Podpora …€¦ · Web viewVýroba ost. nekovových miner....

Documents