Internetový protokol verze 6 (IPv6) a jeho zavádění na

VŠEIng. Luboš Pavlíček

Ing. Miroslav MatuškaVýpočetní centrum VŠE

10. února 2004

Obsah přednášky

• Základní koncepty protokolu, důvody pro zavedení (M)

• IPv6 v CESNETu, Liberouter (M)• Projekty FR CESNETu a IGA VŠE (M)• Aktuální situace na VŠE, stav úkolů

(L)• IPv6 v PASNETu (L)• Zatímní zkušenosti a postřehy z

projektů (L+M)• Diskuse

Základní koncepty

• Co je to Internet Protocol version 6 (IPv6)

• Důvody pro změnu• Historie vzniku IPv6 • Charakteristiky IPv6 • Migrace z IPv4 na IPv6• Zavádění a aktuální stav IPv6

Co je to IPv6 ?

• Nová verze síťového protokolu Internetu (pravidel, podle kterých komunikují počítače k Internetu připojené, TCP/IP)

• Současná verze: IPv4– Za 30 let testování a provozu prokázal

velmi dobrou odolnost a použitelnost v globální síti

– Díky velkému rozvoji a komerčnímu použití jsou na něj kladeny další požadavky

– Některým už nelze tak snadno vyhovět – limity současné verze

Důvody pro změnu

• Nedostatek IP adres pro označování dalších uzlů v síti (již od začátku 90. let minulého století)

• Nicméně přidělování adres po blocích tříd A,B,C (příliš hrubé členění velikosti sítí) způsobilo mnoho nevyužitého místa

• Skoro 40% adres je ještě neobsazených. Dříve používaný mechanismus hledání uzlu v síti (=směrování) je nicméně nedovoluje použít v jiné síti

• Nově příchozí na Internet požadují mnoho adres pro své sítě – zejména asijská oblast (Japonsko, Jižní Korea, Čína…), bez adres jsou v nevýhodě

• Odebírání přidělených IPv4 adresních rozsahů (např. síť 62.0.0.0) ?

Důvody pro změnu

• IPv4 řešení 1: VLSM+CIDR (Very Large Subnet Masks a Classless Inter-Domain Routing)– Jemnější členění velikostí sítí podle potřeby– Agregace cest do příbuzných sítí– Vzniká spousta nových malých sítí– Nevýhoda: nárůst položek ve směrovacích

tabulkách páteřních routerů (v tzv. default-free zóně), nebezpečí přetížení a zpomalování práce těchto zařízení

Důvody pro změnu

• IPv4 řešení 2: NAT (Network Address Translation)– Použití adresní překladové brány, které stačí

jedna přidělená adresa pro celou síť– Počítače uvnitř sítě mají soukromé adresy,

které nelze v Internetu směrovat (nevadí, pokud jsou duplicitní), takže uzly jsou jakoby „neviditelné“

– Pokud komunikují do Internetu, skrývají se za překladovou bránou, která má přehled o spojení

– Nevýhoda: ztráta end-to-end konektivity, nutnost dalších zařízení, stavový charakter komunikace

Důvody pro změnu

• Slabá podpora nově potřebných služeb:– QoS: funguje nepovinně, jen v částech

Internetu, její zajištění end-to-end je obtížné– Bezpečnost: nepovinná, většinou řeší až

samotné aplikace, proprietární a drahá řešení– Mobilita: původní návrh IP sítě vůbec s

mobilními uzly nepočítá, možnost být k dosažení stále pod jednou adresou je obtížná

– Konfigurace koncových stanic a sítě: rozumně fungující, nicméně chybí možnost „plug and play“, hromadných přečíslování aj.

Důvody pro změnu

• Růst počtu uživatelů a datového provozu Internetu (JV Asie, i celosvětově)

• Mobilní technologie, velké množství datových terminálů potenciálně připojitelných k Internetu (telefony, PDA, drobné koncové zařízení – spotřební elektronika, zabezpečovací systému budov, klimatizace. Doprava - automobily, vlaky, logistika, doprava obecně,

• IP telefonie, P2P služby, multimedia, herní konzole, zábavní průmysl obecně…

…to vše potřebuje end-to-end konektivitu, dosažitelnost na pevné adrese, zajištěné QoS a další vlastnosti, které IPv6 nabízí

Důvody pro změnu - shrnutí

• Větší adresní prostor• Lepší podpora

– Bezpečnosti komunikace– Multicastu (skupinového vysílání)– Zajištění kvality služby (QoS)– Mobility zařízení– Konfigurování zařízení

• Alternativy: doplňovat stávající IPv4 nebo navrhnout novou verzi IP na „čistém stole“ ?

Historie IPv6

• V IETF (Internet Engineering Task Force, neformální orgán sdružující pracovní skupiny, které tvoří nové standardy Internetu) započat vývoj protokolu IP Next Generation (IPng)

• Později byl přejmenován na IP verze 6– Číslo verze 5 bylo přiřazeno jinému protokolu

• 1995: první generace standardů (RFC 1883 a další)

• 1998: druhá generace (RFC 2460 a příbuzné)• Dnes: standardy víceméně hotovy, už jen malé

upřesňování a dokončování (např. DHCP, mobilita)

Adresování

• Délka adresy: 128 bitů (cca 3*1038 adres)

• Typy adres– Unicast (běžné jednoduché adresy)– Multicast– Anycast (výběrové adresování – paket s

touto adresou je doručen pouze jednomu ve skupině, nejčastěji tomu „nejbližšími“)

• Rozsah adres (scope)– Link local, Site Local, Global

Adresování

• Zápis adresy: hexadecimálně, každých 16 bitů odděleno dvojtečkou1234:5678:90AB:CDEF:1234:5678:90AB:CDEF

• Plný zápis 2001:0718:0:0:0:0:0:1• Zkrácený zápis 2001:718::1• Loopback ::1 (aneb 0:0:0:0:0:0:0:1)• Prefix (maska sítě) – počet bitů, které

udávají adresu sítě, např. /32, /45, /64 (analogicky jako IPv4, masky jsou spojité)

Rozdělení adresního prostoru

Přiřazený účel Bitová kombinace Hexadecimálně

Globální unicastové adresy 001xxxxx xxxxxxxx 2000-3FFF

Link-local unicastové adresy 11111110 10xxxxxx FE80-FEBF

Site-local unicastové adresy 11111110 11xxxxxx FEC0-FEFF

Multicastové adresy 11111111 xxxxxxxx FF00-FFFF• Globální prefixy zatím alokovány jen 3

– 2001::/16 (pro produkční použití registrátorů RIPE-NCC, ARIN, APNIC a LACNIC)

– 2002::/16 (pro přechodovou techniku z IPv4)– 3FFE::/16 (pro experimentální síť 6bone),

přestane platit 6.června.2006 (06/06/06)

Přidělování adres

• Hierarchické směrování, agregace adres• ISP získají od svého registrátora prefix

délky /32 bitů (např. CESNET má od RIPE-NCC prefix 2001:718::/32)

• Podmínky, které musí ISP splnit– je lokálním registrátorem (LIR) a není koncovou

sítí– plánuje poskytování IPv6 dalším sítím– plánují přidělení 200 prefixů /48 během dvou let

001 globální směrovací prefix podsíť ID rozhraní

celkem 128 bitů

3 bity 45 bitů 16 bitů 64 bitů

Přidělování adres

• ISP přidělují koncovým zákazníkům prefix /48– Např. VŠE má 2001:718:1f02:/48– ISP si mohou vytvořit hierarchii dle lokalit (/40, /42)

• Koncové sítě mohou využít 16 bitů pro tvoření subnetů s délkou /64 v rámci své organizace

• Zbylých 64 bitů je ID zařízení (host ID), což může být jedna z variant:– EUI-64: MAC adresa + „vycpávka“ FFFE– Sekvenční číslování (routery, servery)– V posledních 32 bitech vložená IPv4 adresa – …

Formát hlavičky

• Optimalizace vlastností hlavičky – Pevná velikost = 40 bajtů– Vypuštění málo používaných položek – Žádný kontrolní součet

• Doplňkové hlavičky: parametry pro všechny uzly na cestě, parametry pro koncové uzly, Fragmentační, Směrovací hlavička, Autentizační hlavička (AH), Šifrovací hlavička (ESP)

Nové vlastnosti

• Mobilita – dosažitelnost stále pod stejnou adresou, domácí a cizí agent

• Bezpečnost – povinný IPSec, snažší tvorba VPN

• QoS – DiffServ, IntServ, RSVP • Automatická konfigurace -

(stavová a bezstavová, bezstavové DHCP), objevování sousedů, přečíslování sítě

Migrace z IPv4 na IPv6

• IPv6 je správným řešením – snad ano• Nepůjde o D-Day či akci podobnou Y2K• Pozvolný přechod, urychlení je jen na

škodu (hrozí zklamání z malé užitečnosti, nehotových produktů)

• Nutné funkční implementace na– Routerech (Cisco, Juniper, Extreme,…)– OS koncových stanic:

• MS Windows (XP, 2003, exprimentálně v 2000)• FreeBSD, NetBSD, OpenBSD - Kame• Linux – USAGI• Sun Solaris (od verze 8)

Migrace z IPv4 na IPv6

• Pro hladký přechod existuje řada přechodových mechanismů:– Tunely pro tvorbu IPv6 spojů po IPv4

infrastruktuře– Překladové brány řešící komunikaci

mezi hosty v různých sítích (jeden uzel zná jen IPv4 a druhý jen IPv6)

– Mezivrstvy v API – programové rozhraní, které překládá IPv4 a IPv6 specifika mezi sebou, takže není potřeba přepisovat programy (BIS, BIA)

Migrace z IPv4 na IPv6

• Ideální postup – dual-stack, koexistence obou protokolů po celou dobu přechodu– IPv6 infrastruktura kopíruje IPv4– Pouze L3 prvky (routery) mohou být dvojí– Doporučený postup zavádění: od páteře (uživatel

nemusí nic vědět)

• Stanice podporuje oba protokoly a rozhoduje se dle aktuální situace, který protokol využije– Druh vráceného záznamu z DNS– Nutno dobře vyzkoušet chování klientských

programů, aby nedošlo k problémům při nedostupnosti některého z protokolů

Migrace z IPv4 na IPv6

• Programy– V některých aplikacích se používá IPv4

adresa přímo a je potřeba upravit kód– Distribuce nových síťových knihoven a API– Časově zřejmě nejnáročnější migrace,

bude záležet na aktuálním stavu síťové infrastruktury a poptávky po nových funkcích

– Již existují porty základních aplikací (WWW browsery a servery, FTP, telnet, a další)

DNS a IPv6• Jeden jmenný prostor společný s IPv4• DNS a vztah ke dvěma protokolům:

– Obsah dat • A dopředné záznamy pro IPv4 • AAAA dopředné záznamy pro IPv6 • PTR reverzní záznamy podobné (v doménách IN-

ADDR.ARPA pro IPv4 a IP6.ARPA pro IPv6)

– Transportní protokol: IPv4 i IPv6, obě verze jsou schopny přenášet oba typy adres

• VŠE má reverzní doménu delegovanou od CESNETu (providera vyšší úrovně)

Současný stav• Nasazení IPv6 pro výzkum a testování

provozu:– Akademické sítě v Evropě a USA (namátkou

Renater, SurfNet, CESNET, GÉANT, Abilene)– Společné výzkumné projekty financované EU

(6NET - včetně účasti ČR, Euro6IX, 6WIND, 6POWER, Moby-Dick a řada dalších)

• Komerční nasazení IPv6:– USA: zatím dostatek adres, vyčkávání (Pentagon –

nákup síťových s podporou obou protokolů),– Evropa: opatrné zkoušení, hledání „killer“ aplikace– JV Asie: běžné produkční nasazení a použití, silná

podpora vlád (přechod na IPv6: Japonsko 2005, Čína 2006, Taiwan 2007, Jižní Korea 2011)

Současný stav - shrnutí

• Standardizace IPv6 víceméně dokončena• Základní podpora v MS-Windows XP• Rozumná podpora na routerech Cisco (od

verze 12.2(2)T), nicméně pro implementaci nových funkcí je třeba nasadit PC router (např. *BSD)

• Pro běžné použití však chybí podpora všech vlastností a služeb protokolu

• Přesun z fáze návrhu a standardizace do praxe, „ven z laboratoří – testování a implementace v exitujících sítích“.

IPv6 v Evropě a ČR

• K 9.2.2004 je v Evropě přiřazeno 294 prefixů délky /32 pro ISP (11/03-266 prefixů)

• V ČR je 9 prefixů pro ISP a jeden prefix délky /48 pro propojovací bod NIX-CZ

CZ-TEN-34 2001/05/21 2001:0718::/32CZ-IPEXNET 2003/02/05 2001:0AE8::/32

CZ-GTS 2003/02/11 2001:0AF0::/32CZ-PRAGONET 2003/03/14 2001:0B80::/32

CZ-CECOM 2003/06/18 2001:1478::/32CZ-NIC 2003/06/20 2001:1488::/32CZ-VOL 2003/07/17 2001:1508::/32CZ-CASABLANCA 2003/07/24 2001:1528::/32

CZ-BECOLINK 2003/08/29 2001:1568::/32

NIX-CZ-NET-IPv6 2003/02/03 2001:07F8:0014::/48

IPv6 v CESNETu• První instituce v ČR s IPv6

– 1999: experimentální provoz v síti 6bone (adresy 3FFE::), peeringy, tunely, první testy implementací (P. Satrapa)

– Od roku 2001 přidělený provozní prefix 2001:718:: /35, později /32 od RIPE a zařazení IPv6 mezi strategické úkoly (L. Lhotka)

– 2002: Cesnet přistupuje k evrospkému projektu 6net

– Od roku 2003 nativní (netunelová) konektivita do zahraničí a nativní peering do CZ.NIXu

– Od roku 2003 celá nativní IPv6 páteř (MPLS), dual stack, adresní registrace + reverzní delegace DNS, monitoring

– 2004 Evropská páteř pro vědu a výzkum Géant oficiálně podporuje IPv6

IPv6 v CESNETu

• Koncové sítě (VŠ a AV)– První testy přímo zainteresovaných osob

(TU Liberec, VŠB-TU Ostrava, JČU České Budějovice, MU a VUT Brno)• Zpočátku zejména PC routery (*BSD), později

komerční směrovače

– Připojování výzkumných laboratoří, kolejí– PASNET se přidává až v roce 2004

(problémy s kompatibilitou zařízení, stupeň podpory pro zařízení Cisco)

IPv6 v CESNETu

• Plány do budoucna– zlepšení podpory IPv6 v páteřní síti – postupné zavedení produkčního režimu

provozu IPv6 – provozování svých služeb a aplikací nad IPv6

(zároveň s IPv4) – propagačně-naučné akce pro uživatele a

správce sítí nižších úrovní („neinvazivní průnik“)

• Doplňkové projekty– Liberouter

www.Liberouter.org

• Projekt vývoje IPv6 směrovače na bázi platformy PC s hardwarovým akcelerátorem (výkonnostně srovnatelný s profesionálními přístupovými směrovači) s user-friendly konfiguračním rozhraním

• Důvody– Snaha o využití univerzality PC zařízení při

zavádění a testování nových funkcí– Snaha o nižší náklady na pořízení těchto

zařízení

Liberouter

• Realizace HW: programovatelná hradlová pole FPGA, využití nových trendů v programovatelném hardware

• Otevřený projekt (open source software i hardware)

• Největší pracovní tým CESNETu, velkou část tvoří studenti

• Aktuální stav: fungující síťová karta, dokončují se akcelerační funkce

Liberouter

• Konfigurační rozhraní „Netopeer“, snaha o rozumné UI a určitou přenositelnost konfiguací

• Univerzální zápis konfigurace směrovače ve fromátu XML a řada transformačních rutin mezi různými formáty (Cisco, Juniper, *BSD, Linux)

• Vklad VŠE: – konverze IOS->XML (viz. technická

zpráva)– Metakonfigurace (viz. výroční zpráva)

Projekt FR CESNET

• Na konci roku 2002 přidělen VŠE projekt pro testování implementaci IPv6– Vedoucí M. Matuška, spoluřešitel L. Pavlíček– Cíl: zavést IPv6 do sítí VŠE, testování

implementací a aplikací, přivedení IPv6 do PASNETu

– Nákup směrovačů a literatury, školení a studijní cesty (M. Matuška)

– Délka: 1 rok, 04/2003-04/2004– Publikace: článek v časopise LUPA, příspěvek

na konferenci Teleinformatika (11/2003)

Projekt IGA VŠE• V červenci 2003 přidělen IGA VŠE projekt

na další podporu IPv6– Vedoucí L. Pavlíček, spoluřešitel M.Matuška– Cíl: Navázání na projekt FR CESNETu,

přiblížení IPv6 uživatelům a správcům sítí, tvorba školení pro uživatele a správce jiných sítí, prezentace výsledků ve znovupoužitelné podobě, zapojení studentů VŠE do testování moderních technologií

– Délka: 1 rok, 09/2003-09/2004– Připravované výstupy: Bakalářské a

diplomové práce, školící materiály + technické vybavení pro ně a další

IPv6 projekty• Řada IPv6 služeb je na provozní bázi

implementována poprvé v ČR právě na VŠE.• Zvýšení prestiže VŠE (a zejména VC):

– První velká implementace IPv6 v Praze, zprovoznění IPv6 PASNETu, pomoc CESNETu při zavádění protokolu v uzlu Praha.

– Publikace a veřejná vystoupení pod hlavičkou VŠE

• Možnost pracovat s moderními technologiemi– Pro správce sítí, zvýšení kvalifikace, zkušenosti– Pro uživatele sítě VŠE (studenti a zaměstnanci),

kteří budou mít k dispozici novou funkčnost pro jejich potřeby (podpora výukové a vědecké činnosti VŠE)

IPv6 projekty

• Oba projekty se vhodně doplňují, nicméně stále existují nepokryté oblasti: – V určitých oblastech se předpokládá

součinnost dalších útvarů (zejména VC VŠE),

– Testování už rozsahem zapojených osob přesáhlo původní plán

– S ukončením projektů implementace IPv6 nekončí, mělo by dojít k navazujícím krokům směrujícím k plné produkční podpoře IPv6 na VŠE srovnatelné s IPv4

Adresní prostor• Navržená struktura v PASNETu

2001:718:1fxx:yyzz::/64

prefix CESNETu

PA

SN

ET

účas

tník

PA

SN

ET

u

loka

lita

subn

et v

loka

litě

Příklady:

VŠE 2001:718:1f02::/48

VŠE Žižkov 2001:718:1f02:0000::/56

VŠE JM 2001:718:1f02:0100::/56

IPv6 adresy v rámci VŠEAdresa Subnet

2001:718:1f02:0000::/64

16. subnet

2001:718:1f02:0001::/64

zaměstnanci SB

2001:718:1f02:0002::/64

knihovna

2001:718:1f02:0003::/64

posluchárna C

2001:718:1f02:0004::/64

138 nb

2001:718:1f02:0005::/64

učebny Žižkov

2001:718:1f02:0042::/64

server nms.vse.cz

2001:718:1f02:0043::/64

subnet 42.65-95 (ca-servery3)

2001:718:1f02:0100::/64

síť na JM

Mapa IPv6 sítě na VŠE

ipv6tun.vse.cz

ipv6jm.vse.cz

CESNET/IPv6

PASNET/IPv6 – vlan 106

gif1

em0 sf1 sf2 sf3 sf4 sf5 sf6 sf7sf0

2001

:718

:1f0

2::/6

4 16

.sub

net,

146.

102.

16:1

6

2001

:718

:1f0

2:1:

:/64

zam

ěstn

anci

SB

2001

:718

:1f0

2:2:

:/64

knih

ovna

2001

:718

:1f0

2:3:

:/64

posl

uchá

rna

C

2001

:718

:1f0

2:4:

:/64

183n

b

2001

:718

:1f0

2:5:

:/64

uceb

ny

2001

:718

:1f0

2:43

::/64

ca

-ser

very

3

2001:718:1f02:42::/64 nms

2001:718:1f02:100::/64, síť_na JM, 146.102.168.6

em1

em0, 2001:718:1f00::21/64

2001:718:1f00::20/64

Routery s podporou IPv6• ipv6tun.vse.cz

– Dell, FreeBSD, 9x ethernet,• ipv6jm.vse.cz

– Dell, FreeBSD, 3x ethernet

• ipv6jarov.vse.cz– Dell, FreeBSD, 5x ethernet,

• Cisco 7200 (blanice)– provozní IOS již k dispozici,

• catalyst 3750 (ge-jarov)– hw podpora, sw v polovině roku 2004,

plán

ovan

é

Servery s plnou podporou IPv6

• vse.vse.cz– mail (postfix), příjem, odesílání (při odesílání se

řídí dle údajů v nameserveru, pokud existuje AAAA záznam, tak zkouší přes IPv6, v případě neúspěchu přejde na IPv4),

– nameserver,– ssh,

• nms.vse.cz– ssh,– web (apache2),– nameserver,– smtp (sendmail)

• + experimentální stroje (různé OS, používají čistě jen IPv6)

Počítače s částečnou podporou IPv6

• Nejsou v nameserveru, mají IPv6 adresu, některé protokoly fungují přes IPv6– vse470.vse.cz– devetsil.vse.cz– pub.vse.cz

• Stanice s podporou IPv6– většinou Windows XP,– Linux,– Solaris,

• Stanice využívají ohlášení routeru pro svou (auto)konfiguraci

Časové odhad na zavedení IPv6

• Střednědobý cíl:2006 – síť s duálním protokolem (IPv4

a IPv6), tj.– routery s plnohodnotnou podporou IPv4

a IPv6,– všechny subnety s podporou IPv4 a IPv6

(s výjimkou hw podpory multicastu na IPv6),

– servery (většina serverů) s podporou IPv4 a IPv6

plán

• Jaro 2004– Připojení kolejí do sítě IPv6 (včetně

filtrování provozu),– Školení pracovníků VC na IPv6,– Monitorování IPv6,– Podpora IPv6 v evidenci stanic,– Vypsání bakalářských a diplomových

prací na témata související s IPv6,– Nahradit tunelování do CESNETu

nativním směrováním v rámci PASNETu,– Portování důležitých síťových služeb

(zejména externích) na IPv6– Externí publikace

plán

• Léto 2004– duální routery na hranicích s PASNETem

• Catalyst 3750, závisí na firmě Cisco,

– duální router na Jarově• Catalyst 3750, závisí na firmě Cisco,

– pokusy s Novell Netware 6.5

• Léto 2005– náhrada Catalyst 8500 za router/switch s

podporou IPv4 a IPv6,– IPv6 na stanice na učebnách ?,– IPv6 na stanice zaměstnanců ?,

plán

• Průběžně– Podpora IPv6 na jednotlivých serverech– Hledání a úprava aplikací na IPv6 (instalace verzí

s podporou IPv6) pro koncové stanice (s různým OS)

– Testování pokročilých služeb (bezpečnost, mobilita, kvalita služby)

– Dokumentační a prezentační činnost• Obecné dokumenty o IPv6 + materiály ke školení• Konfigurace serverů • Konfigurace klientských stanic• Portování a provozování IPv6 aplikací

• Spolupráce: OSI, SUS, SLS, HD a další– Externí spolupráce: ICZ

plán

Konkrétní doporučení

• Kupovat routery pouze s podporou IPv4 a IPv6,– Již v roce 2003 (Cisco 3750),

• Kupovat a instalovat operační systémy s podporou IPv6– Windows 2003 server,– Novell Netware 6.5

• Při upgradech programového vybavení instalovat verze s podporou IPv6 (byť zatím neaktivní), např.:– apache2 místo apache 1.3,– awstats místo webalizer,– putty s IPv6 podporou,

plán

Shrnutí

• IPv6 je na VŠE možno vyzkoušet a používat „ihned“

• Pro migraci na novou verzi na VŠE bude využit mechanismus dual-stack– Vyjma závěrečné fáze nebude potřeba

překladových bran

• Migrace bude časově náročný proces závisející na okolních sítích a stavu zařízení– Problém: zánovní investice do IPv4

• Důležité, co zařadit do DNS a co nikoliv– Jinak služby zdánlivě „nefungují“

IPv6 v PASNETu• v PASNETu zatím není IPv6,• do CESNETu přes tunel:

– VŠE,– FzU AVČR (pravděpodobně neaktivní),

• ČVUT má IPv6 mimo PASNET,• návrh na přidělování adres,• návrh na nativní backbone v PASNETu,

– vlan 106, nyní zkušebně použit na propojení Žižkov – JM,

• nativní připojení PASNETu do CESNETu– realizace pravděpodobně v druhé polovině

března (po instalaci nových řídících desek do 6500 – nyní nejsou potřebné porty),

– dual stack na hraničním routeru pravděpodobně nejdříve o prázdninách,

PASNET

Diskuse

Statistiky mailu přes IPv6

 

spojených příchozích spojení

IPv4 vse.cz 142 023

IPv4 svět 468 977

IPv6 vse.cz 53

IPv6 svět 164

- z toho CESNET 114

z domény vse.cz posílá přes IPv6 pouze nms.vse.cz (27) a vse470.vse.cz (26)

84 z části slu.cz15 z muni.cz (disk. skupina redhat-cz)

 odchozích spojení

IPv4 vse.cz 281 083

IPv4 svět 511 825

IPv6 vse.cz 0

IPv6 svět 93

- z toho spojeno 7

na vse.cz může přijímat přes IPv6 pouze nms.vse.cz

počítají se všechny pokusy o spojení, množství dopisů výrazně menší (<polovina),

odmítnutí – Connection timed out (79), Connection refused (9)

od 13. ledna pouze 2 úspěšné do domény .cz mimo vse.cz (gin.cz),

za období od 30. ledna do 7. února (9 dní)