Inventor10-uzivatelska prirucka

30. června, 2005

Začínáme

© Copyright 2005 Autodesk, Inc.Všechna práva vyhrazena

Tato publikace ani její části nesmí být reprodukovány v žádné podobě, žádným způsobem a pro žádný účel.SPOLEČNOST AUTODESK, INC. NEPOSKYTUJE K TĚMTO MATERIÁLŮM ŽÁDNÉ PŘEDPOKLÁDANÉ ANI EXPLICITNĚ VYJÁDŘENÉ ZÁRUKY, VČETNĚ PŘEDPOKLÁDANÝCH OBCHODNÍCH ZÁRUK A ZÁRUKY VHODNOSTI PRO DANÝ ÚČEL. UZNÁVÁ A ZPŘÍSTUPŇUJE TYTO MATERIÁLY POUZE ZA ZDE POPSANÝCH PODMÍNEK.SPOLEČNOST AUTODESK, INC. NENÍ V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ ZODPOVĚDNÁ ZA MIMOŘÁDNÉ, NEPŘÍMÉ, NÁHODNÉ NEBO NÁSLEDNÉ ŠKODY VZNIKLÉ KOUPÍ NEBO POUŽITÍM TĚCHTO MATERIÁLŮ. JEDINÁ A VÝHRADNÍ ODPOVĚDNOST SPOLEČNOSTI AUTODESK, INC., BEZ OHLEDU NA FORMU ČINNOSTI, NEPŘESAHUJE KUPNÍ CENU ZDE POPSANÝCH MATERIÁLŮ.Informace o autorizaci a podmínkách použití tohoto materiálu v jiných jazycích než v češtině vám poskytne společnost Autodesk, Inc. Všechna práva na překlad této publikace vlastní společnost Autodesk, Inc.Společnost Autodesk, Inc. si vyhrazuje právo na revizi a vylepšení produktů, jak uzná za vhodné. Tato publikace popisuje stav produktu v době jejího vydání a nemusí odrážet stav produktu v budoucnosti.

Obchodní značky společnosti AutodeskNásledující značky jsou registrované obchodní značky společnosti Autodesk, Inc. v USA a dalších zemích: 3D Studio, 3D Studio MAX, 3D Studio VIZ, 3ds Max, ActiveShapes, Actrix, ADI, AEC-X, ATC, AUGI, AutoCAD, AutoCAD LT, Autodesk, Autodesk Envision, Autodesk Inventor, Autodesk Map, Autodesk MapGuide, Autodesk Streamline, Autodesk WalkThrough, Autodesk World, AutoLISP, AutoSketch, backdraft, Biped, Bringing information down to earth, Buzzsaw, CAD Overlay, Character Studio, Cinepak, Cinepak (logo), Civil 3D, Cleaner, Codec Central, Combustion, Design Your World, Design Your World (logo), EditDV, Education by Design, Gmax, Heidi, HOOPS, Hyperwire, i-drop, IntroDV, Lustre, Mechanical Desktop, ObjectARX, Physique, Powered with Autodesk Technology (logo), ProjectPoint, RadioRay, Reactor, Revit, VISION*, Visual, Visual Construction, Visual Drainage, Visual Hydro, Visual Landscape, Visual Roads, Visual Survey, Visual Toolbox, Visual Tugboat, Visual LISP, Volo, WHIP! a WHIP! (logo).Následující značky jsou obchodní značky společnosti Autodesk, Inc., v USA a jiných zemích: AutoCAD Learning Assistance, AutoCAD Simulator, AutoCAD SQL Extension, AutoCAD SQL Interface, AutoSnap, AutoTrack, Built with ObjectARX (logo), Burn, Buzzsaw.com, CAiCE, Cinestream, Cleaner Central, ClearScale, Colour Warper, Content Explorer, Dancing Baby (obrázek), DesignCenter, Design Doctor, Designer's Toolkit, DesignKids, DesignProf, DesignServer, Design Web Format, DWF, DWFit, DWG Linking, DXF, Extending the Design Team, GDX Driver, Gmax (logo), Gmax ready (logo), Heads-up Design, jobnet, ObjectDBX, Plasma, PolarSnap, Productstream, Real-time Roto, Render Queue, Toxik, Visual Bridge, and Visual Syllabus.

Obchodní značky společnosti Autodesk Canada Inc.Následující značky jsou registrované obchodní značky společnosti Autodesk Canada Co. v USA, Kanadě a dalších zemí: Discreet, Fire, Flame, Flint, Flint RT, Frost, Glass, Inferno, MountStone, Riot, River, Smoke, Sparks, Stone, Stream, Vapour, Wire.Následující značky jsou obchodní značky společnosti Autodesk Canada Co. v USA, Kanadě a jiných zemích: Backburner, Multi-Master Editing.

Obchodní značky třetích stranTList™ 5 Active X control, Bennet-Tec Information Systems.Všechny ostatní značky, názvy výrobků a obchodní značky patří příslušným vlastníkům.

Autorská práva pro software třetích stran2D DCM, CDM a HLM jsou obchodní značky společnosti D-Cubed Ltd. 2D DCM © Copyright D-Cubed Ltd. 1989-2004. CDM © Copyright D-Cubed Ltd. 1999-2005. HLM © Copyright D-Cubed Ltd. 1996-2005.

ACIS®

Copyright © 1989-2001 Spatial Corp. Části Copyright © 2002-2005 Autodesk, Inc.COPRA MetalBender © 1989-2002 data M Software GmbH. Všechna práva vyhrazena.dBASE je registrovaná obchodní značka společnosti Ksoft, Inc.HTML Help © 1995-2002 Microsoft Corp. Všechna práva vyhrazena.

Intel®

Math Kernel Library, Copyright © 1999-2004 Intel Corporation. Všechna práva vyhrazena.Internet Explorer © 1995-2001 Microsoft Corp. Všechna práva vyhrazena.MD5C.C - RSA Data Security, Inc., MD5 message-digest algorithm © 1991-1992

Microsoft® SQL Server™ 2000. Copyright © 2003 Microsoft Corporation. Všechna práva vyhrazena.

Objective Grid © 2002 Stingray Software, oddělení společnosti Rogue Wave Software, Inc. Všechna práva vyhrazena.RSA Data Security, Inc. Vytvořeno 1991. Všechna práva vyhrazena.SafeCast © 1996-2004 and FLEXlmë™ © 1988-2004 Macrovision Corp. Všechna práva vyhrazena.SMLibô © 1998-2004 IntegrityWare, Inc., GeomWare, Inc. a Solid Modeling Solutions, Inc. Všechna práva vyhrazena.Písma od společnosti © 1996 Payne Loving Trust. Všechna práva vyhrazena.uuencode/uudecode © 1983 Regents of the University of California. Všechna práva vyhrazena.Wise for Windows Installer © 2002 Wise Solutions, Inc. All rights reserved.Části tohoto softwaru vychází částečně z práce Independent JPEG Group.Části tohoto softwaru © 1981-2003 Microsoft Corp.Části tohoto softwaru © 1992-2002 ITI.Tento software obsahuje přehrávač Macromedia Flashô Player od společnosti Macromedia, Inc., copyright © 1995-2002 Macromedia, Inc. Všechna práva vyhrazena. Macromedia a Flash jsou registrované obchodní značky nebo obchodní značky společnosti Macromedia, Inc.Písma od společnosti Bitstream knihovna písem © 1992. Všechna práva vyhrazena.Visual Basic a logo Visual Basic (pouze grafika) © 1987-2001 Microsoft Corp. Všechna práva vyhrazena.Windows NetMeeting © 1996-2001 Microsoft Corp. Všechna práva vyhrazena.Publikoval: Autodesk, Inc. 111 McInnis Parkway San Rafael, CA 94903 USA

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1Úvod do Autodesk Inventoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2Začínáme. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

Projekty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2Datové soubory pro cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3Typy souborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3Možnosti aplikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4Nastavení dokumentu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4Styly a normy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

Použití klávesových zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Zobrazení modelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Nástroje zoomování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Posun pohledu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10Podívat na. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10Otočit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Stínované zobrazení, zobrazení se skrytými hranami

a zobrazení drátového modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Zobrazení vrženého stínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Pohledy ortografické a perspektivní kamery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

Import a export dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Soubory AutoCADu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Soubory Autodesk Mechanical Desktopu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Soubory SAT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Soubory STEP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14Soubor IGES . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

Obsah | iii

Výuka Autodesk Inventoru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Použití systému DSS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15Autodesk Inventor – Snadné spuštění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16Nápověda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Nápověda pro uživatele AutoCADu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Cvičení a ukázky animací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18Témata pro zlepšení produktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19Komunikační odkazy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20Skill Builders . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Kapitola 1 Tvorba náčrtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Náčrty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Prostředí náčrtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25Souřadný systém náčrtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25Použití hran modelu jako referencí pro náčrt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Přesné hodnoty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

Tvorba náčrtů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Tvorba náčrtu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28Tvorba profilů pomocí tečnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Přetažení geometrie náčrtu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Tipy pro provádění náčrtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Použití vazeb v náčrtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Přidání vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Otevření datových souborů cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35Přidání vazeb do prvního náčrtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35Nástroj Zobrazit všechny vazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Přidání vazeb do existujících náčrtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37Odstranění a přidání vazeb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

Tipy pro použití vazeb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40Kótování náčrtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Umístění kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41Automatické kóty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42Typy kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43Kótování profilů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44Odstranění a přidání kót. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

Tipy pro tvorbu kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50Úprava náčrtů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50Tvorba polí náčrtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Odstranění náčrtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53Výuka 3D náčrtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

iv | Obsah

Kapitola 2 Práce s načrtnutými konstrukčními prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57Modelování parametrické součásti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Prostředí modelování součásti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Pracovní postup . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59Základní prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

Přidání načrtnutých konstrukčních prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62Konstrukční prvky vysunutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62Konstrukční prvky rotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64Konstrukční prvky tažení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65Konstrukční prvky šablonování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65Konstrukční prvky spirály. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67Konstrukční prvky žebro a lamela . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

Úprava konstrukčních prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

Kapitola 3 Tvorba a úprava pracovních konstrukčních prvků. . . . . . . . . . . . . . . . . . 71Přidání umístěných konstrukčních prvků. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

Konstrukční prvky díry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73Konstrukční prvky zaoblení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77Konstrukční prvky zkosení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78Přidání zkosení a zaoblení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79Konstrukční prvky závitů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86Konstrukční prvky skořepiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Tvorba pole konstrukčních prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Obdélníková pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92Vypnutí výskytů v poli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95Kruhová pole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96Zrcadlené konstrukční prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98Pole podél trajektorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98Vypnutí výskytů v poli . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100

Analýza ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101Vytvořte styl zebra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101Vytvořte styl návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

Kapitola 4 Tvorba a úprava pracovních konstrukčních prvků. . . . . . . . . . . . . . . . . 103Definice pracovních konstrukčních prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

Pracovní roviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104Pracovní osy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105Pracovní body . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106Pevné pracovní body . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Úprava pracovních konstrukčních prvků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Obsah | v

Kapitola 5 Uspořádání dat pomocí projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111Klíčové pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112Koncepce projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114

Výchozí projekt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114Nastavení aktivního projektu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114Jak se hledají referenční soubory. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

Nastavení projektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116Typy projektů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116Nastavení struktury složek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119Data pouze pro čtení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Tvorba projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121Nastavení možností projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

Tvorba a otevření souborů v projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

Kapitola 6 Správa sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131Prostředí sestavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

Strategie návrhu sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132Souřadný systém sestavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Vazby sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135Analýza sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

Správa umístění komponentů v projektech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135Použití efektivních struktur souborů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

Práce s prohlížečem sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136Aktivace na místě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136Viditelnost komponentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137Struktury sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138Změna struktury sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138Zobrazení v prohlížeči . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139Zobrazení grafického okna. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

Tvorba rozpisky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141Tipy pro práci se sestavami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

Kapitola 7 Umístění a přesunutí komponentů a definování vazeb mezi nimi . . . . 143Umístění komponentů do sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

Zdroje umístěných komponentů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145Přetažení komponentů do sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146Povolené komponenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146Pevné komponenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

Přesunutí a otočení komponentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147Tvorba vazeb komponentů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148

Umístění vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148Zobrazení vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156Úpravy vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157Tipy pro správu vazeb sestavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

vi | Obsah

Kapitola 8 Tvorba sestav. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159Tvorba komponentů sestavy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

Součásti na místě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160Promítnuté hrany a konstrukční prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162Podsestavy na místě. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

Tvorba polí komponentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164Tvorba konstrukčních prvků sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

Použití konstrukčních prvků sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166Použití pracovních konstrukčních prvků v sestavách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167Nahrazení komponentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168Zrcadlení sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169Kopírování sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

Kapitola 9 Analýza sestav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175Kontrola kolizí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176Kontrola stupňů volnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

Tažení bez vazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178Tažení s vazbou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178Ovladače vazeb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178Řízení vazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

Animace komponentů sestavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181Výběr komponentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

Kapitola 10 Nastavení výkresů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187Tvorba výkresů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

Úprava kót modelu ve výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190Formátování výkresů pomocí stylů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191

Použití stylů v šablonách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191Sdílení stylů mezi dokumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192Použití stylů dostupných v normách kreslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192Tvorba nových stylů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194Styly Výchozí objekty a hladiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

Použití zdrojů výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195Rozvržení listu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196Úprava výchozích listů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196Formáty listů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197Rámeček výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197Rohová razítka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199Tabulky děr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201Kusovníky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

Tipy pro tvorbu výkresů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

Obsah | vii

Kapitola 11 Tvorba výkresových pohledů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203Informace o výkresových pohledech. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

Typy výkresových pohledů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204Úprava pohledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206Tvorba výkresů s více pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

Základní pohledy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207Řezy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210Pomocné pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213Detaily . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214Přerušené pohledy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217Načrtnuté pohledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

Úpravy pohledů a řezů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218Odstranění pohledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218Zarovnání pohledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220Úprava šrafovacích vzorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221Otočení pohledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222Přesunutí pohledů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

Použití pohledů podložení k zobrazení více pozic sestavy . . . . . . . . . . . . . . . 222Tipy pro tvorbu výkresových pohledů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

Kapitola 12 Vkládání poznámek do výkresu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225Nástroje poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226Formátování poznámek pomocí stylů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227Tvorba kót ve výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

Změna kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228Umístění kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

Řízení kótovacích stylů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 230Kopírování kótovacích stylů pomocí Správce knihovny stylů . . . . . . . 232

Středové značky a osy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233Poznámky a texty s odkazem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234Popis díry a závitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234

Znázornění závitu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235Rohová razítka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

Práce s kótami a poznámkami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236Vypnutí zobrazení tečných hran . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238Formátování kót . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 243

Tisk listů výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249Tipy pro tvorbu poznámek výkresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249

viii | Obsah

Kapitola 13 Používání Obsahového centra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 251O Obsahovém centru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252

Nastavení a správa oprávnění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252Knihovna Obsahového centra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

Práce s obsahovým centrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254Tipy pro používání Obsahového centra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257Používání nástroje Publikovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257

Kapitola 14 Pomůcky Autodesk Inventoru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259Úprava projektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260Vyhodnocení připojení souborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262

Hledání souborů knihovny a jiných souborů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264Nalezení chybějících souborů pomocí pravidel nahrazování. . . . . . . . 266

Zachování starých verzí souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268Přesun, kopírování a archivace souborů návrhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

Soubory ZIP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272Dočasné kořenové složky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272Pack and Go . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274Design Assistant . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 275Přesun a kopírování souborů mezi projekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

Odstranění souborů. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277Změna struktury souborů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278Autodesk Vault . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 281

Obsah | ix

x

V této kapitole

Úvod

■ Autodesk Inventor

■ Použití projektů

■ Nastavení aplikace

■ Klávesové zkratky

■ Zobrazení modelů

■ Import a export dat

Vítejte v Autodesk Inventoru®. Účelem této knihy je

poskytnout základní dovednosti, které potřebujete pro

práci v Autodesk Inventoru a rychlé zvýšení efektivity

práce. V těchto kapitolách jsou popsány a předvedeny

základní funkce pomocí příkladů a postupů. Datové

soubory použité v těchto postupech jsou instalovány

s Autodesk Inventorem.

1

Úvod do Autodesk Inventoru

Autodesk Inventor je systém pro 3D strojírenské návrhy obsahující nástroje pro 3D modelování, správu informací, spolupráci a technickou podporu. Pomocí Autodesk Inventoru můžete:

■ Vytvářet 2D a 3D náčrty, 3D modely a 2D výrobní výkresy.

■ Vytvořit adaptivní konstrukční prvky, součásti a podsestavy.

■ Zachytit kinematické „snímky“ sestav v různých polohách.

■ Upravovat zobrazení sestavy pomocí ovládání viditelnosti komponentu.

■ Spravovat tisíce součástí a rozsáhlé sestavy.

■ Používat externí aplikace s rozhraním API (Application Program Interface).

■ Používat rozhraní API Autodesk Inventoru ve spojení s VBA. Automatizovat opakované úkoly pomocí programů. Z nabídky Nápověda vyberte položku Nápověda pro programátory.

■ Do Autodesk Inventoru lze importovat soubory SAT, STEP, IGES a také soubory AutoCADu®/Autodesk® Mechanical Desktopu® (DWG). Exportovat soubory Autodesk Inventoru do formátu AutoCADu, Autodesk Mechanical Desktopu, IGES a STEP.

■ Při modelování spolupracovat s více konstruktéry.

■ Pomocí internetových nástrojů získat přístup ke zdrojům informací, sdílet data a komunikovat se svými spolupracovníky.

■ Využívat při práci integrovaný DSS (Design Support System).

Začínáme

Jakmile spustíte Autodesk Inventor, dialog Otevřít > Začínáme zobrazí okno, které bylo aktivní v posledním sezení Autodesk Inventoru. Pomocí tohoto okna můžete vybrat projekt, přidat nový projekt, upravit existující projekt, začít nový soubor a otevřít existující soubor.

Projekty

Autodesk Inventor používá projekty pro znázornění logického seskupení celého návrhu. Projekt obsahuje uspořádání dat a informace o místě uložení dat návrhu, místě úpravy souborů a vztazích mezi soubory. Projekty můžete použít pro práci v týmu, práci na více projektech návrhu a sdílení knihoven mezi několika projekty návrhu. Informace o nastavení a používání projektů naleznete v tématu „Pomůcky Autodesk Inventoru“ na straně 259.

2 | Úvod

Datové soubory pro cvičení

Při instalaci Autodesk Inventoru je vytvořen projekt nazvaný tutorial_files. Chcete-li použít datové soubory použité v některých cvičeních v této knize, je nutné tento projekt aktivovat.

ZKUSTE: Aktivace projektu tutorial_files

1 V Autodesk Inventoru vyberte položky Soubor > Projekty.

2 V Editoru projektu v panelu Výběr projektu aktivujte poklepáním projekt tutorial_files.

Cesta ke složce obsahující datové soubory cvičení se zobrazí v poli Umístění v panelu Úprava projektu. Do této složky jsou uloženy soubory, které vytvoříte a upravujete v průběhu těchto cvičení.

3 V panelu Co dělat klepněte na tlačítko Otevřít.

V dialogu Otevřít soubor jsou uvedeny datové soubory tvořící projekt tutorial_files.

4 Klepnutím na soubor zobrazte jeho náhled, poklepáním soubor otevřete v Autodesk Inventoru.

Typy souborů

Jakmile aktivujete projekt, můžete otevřít existující soubor nebo zahájit nový soubor. V panelu Co dělat klepnutím na tlačítko Nový zobrazte dialog Nový soubor se šablonami nové součásti, sestavy, prezentace, plechu, svařence nebo výkresu. Je možné si vybrat z několika šablon s předem definovanými jednotkami.

Šablony jsou uloženy v adresáři Autodesk\Inventor(číslo verze)\Templates v podadresářích English nebo Metric. Podadresáře v adresáři Templates se v dialogu Otevřít nový soubor zobrazeny jako karty. Je možné vytvořit vlastní šablony a uložit je do adresáře Templates.

Šablona může obsahovat informace o vlastnostech, například data projektu a výkresové pohledy. Informaci uloženou v souboru můžete prohlížet v rámci jeho vlastností.

ZKUSTE: Zobrazení dialogu Vlastnosti

■ Ponechejte otevřený soubor a klepněte pravým tlačítkem na komponent v prohlížeči nebo v grafickém okně a potom z místní nabídky vyberte položku iVlastnosti.

■ Vlastnosti zobrazíte klepnutím na kartu.

Začínáme | 3

Možnosti aplikace

Vzhled a rozvržení rozhraní Autodesk Inventoru můžete změnit pomocí dialogu Možnosti aplikace. V panelu nástrojů Standardní zvolte Nástroje > Možnosti aplikace, poté můžete pomocí karet v dialogu Možnosti řídit barvy a vzhled pracovního prostředí Autodesk Inventoru, chování a nastavení souborů, výchozí umístění souborů a řadu víceuživatelských funkcí.

Možnosti aplikace zůstanou nastaveny, dokud je nezměníte.

Nastavení dokumentu

Kromě nastavení aplikace můžete řídit nastavení jednotlivých souborů. V panelu nástrojů Standardní výběrem položek Nástroje > Nastavení dokumentu zobrazte dialog Nastavení dokumentu. Klepnutím na karty si zobrazíte nastavení aktivního dokumentu, které můžete upravit, například aktivní styly, měrné jednotky, nastavení náčrtu a modelu, soupisku materiálu a výchozí tolerance.

Styly a normy

Normu kreslení vyberete při instalaci Autodesk Inventoru obsahujícího výchozí sadu stylů, které řídí většinu objektů použitých v dokumentech, například pozice, kóty, text, hladiny, kusovníky, značky a odkazové čáry, materiály a osvětlení. Výchozí styly obvykle pro začátek postačují, ale pomocí Editoru stylů a norem můžete vytvořit, upravit a vyčistit nepoužívané styly.

Akce, například tvorba nebo úprava stylů, ovlivňují implicitně pouze aktuální dokument. Styl lze podle výběru uložit do knihovny stylů nebo do hlavní knihovny, která obsahuje definice všech dostupných stylů asociovaných s normou kreslení. Knihovna stylů je obvykle spravována CAD správcem, aby definice stylů, často používané ve všech dokumentech, které používají normy kreslení, nebyly nahrazeny upraveným stylem.

Knihovny stylů usnadňují sdílení formátovacích konvencí mezi projekty, protože obsahují definice formátování objektů. Podobně tak lze jednoduchou úpravou stylu a uložením revize do hlavní knihovny stylů usnadnit aktualizaci stylů ve všech dokumentech, například změna šipek kót. Všechny dokumenty, které používají normu kreslení, mají přístup do knihovny a všechny nové nebo pozměněné styly se do ní přidávají.

4 | Úvod

ZKUSTE: Zobrazení dialogu Editor stylů a norem

1 V Autodesk Inventoru vyberte položky Soubor > Nová a vyberte výkresovou šablonu.

2 Ve standardním panelu nástrojů vyberte položky Soubor > Editor stylů.

3 V dialogu Editor stylů a norem klepněte na položku Norma v prohlížeči typů stylů a potom poklepejte na normu v seznamu.

4 Klepnutím na kartu Obecné zobrazte nastavené hodnoty a potom klepnutím na kartu Dostupné styly zobrazte seznam stylů. Při procházení seznamem typů stylů si můžete všimnout, že většina názvů je zatržena. Jestliže je zatržítko vypnuté, tento styl není dostupný v aktuálním dokumentu.

5 V levém panelu Editoru stylů a norem klepněte na Kótovací styl a poté klepněte na jeden z kótovacích stylů (zobrazí se v pravém panelu). Klepáním si zobrazte jednotlivé karty a zobrazte nastavené hodnoty pro jednotky, alternativní jednotky, text, toleranci a další nastavení. Klepnutím na jiný kótovací styl můžete zobrazit, zda se libovolné hodnoty od sebe liší.

6 V horním pravém rohu dialogu klepněte na seznam Filtr a změňte typ filtru. Všimněte si změny seznamu dostupných stylů při výběru položky Všechny styly, Lokální styly (pro aktuální dokument) nebo Aktivní norma.

Všimněte si rozdílů v seznamech, protože lokální styly mohou mít některé nepoužité styly vyčištěné, aby velikost souborů byla menší.

7 Klepnutím na tlačítko Hotovo uzavřete dialog. Všechny změněné hodnoty jsou smazány.

Klepnutím na tlačítko Uložit se libovolné změny uloží pouze v aktuálním dokumentu.

Použití klávesových zkratek

Autodesk Inventor vám kvůli urychlení některých úkolů nabízí klávesové zkratky. Je důležité vědět, že některé klávesové zkratky fungují pouze v určitých prostředích.

ZKUSTE: Zobrazení úplného průvodce klávesovými zkratkami

1 Spusťte aplikaci Autodesk Inventor.

2 Z nabídky vyberte Nástroje > Přizpůsobit > karta Příkazy. Pro každou kategorii je k dispozici seznam názvů příkazů a klávesových zkratek.

3 Klepnutím procházejte několika kategoriemi a zobrazte asociované příkazy.

Použití klávesových zkratek | 5

Následuje je seznam nejčastěji používaných klávesových zkratek.

Klávesa Výsledek

F1 Zobrazí nápovědu pro aktivní příkaz nebo dialog.

F2 Posunuje obsah v grafickém okně.

F3 Přibližuje nebo oddaluje obsah v grafickém okně.

F4 Otáčí objekty v grafickém okně.

F5 Vrátí se do předchozího pohledu.

F6 Vrací do izometrického pohledu.

-B Přidá do výkresu pozici.

Mezera (C) Přidá vazbu sestavy.

-D Přidá kótu do náčrtu nebo výkresu.

„exa“ „E“ Vysune profil.

-F Přidá rámeček tolerance do výkresu.

/H Přidá konstrukční prvek díry.

-L Vytvoří úsečku nebo oblouk.

-O Přidá staniční kótu.

„peta“ „P“ Umístí komponent do aktuální sestavy.

/R Vytvoří konstrukční prvek rotace.

/S Vytvoří náčrt na ploše nebo rovině.

-T Přidá pohyb součásti v aktuálním souboru prezentace.

ESC Ukončí příkaz.

DELETE Odstraní vybrané objekty.

Backspace Jestliže je aktivní nástroj Úsečka, odstraní poslední segment vytvořený v náčrtu.

ALT + tažení myši V sestavách použije vazbu proti sobě. V náčrtu posunuje tvarovými body spline.

6 | Úvod

Zobrazení modelů

Pomocí příkazů pro pohledy ve standardním panelu nástrojů a místní nabídky (klepnutí pravým tlačítkem) grafického okna zobrazte model:

■ Výběrem jednoho z nástrojů pro pohledy ve standardním panelu nástrojů zobrazíte určitý pohled.

■ Klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Izometrický pohled. Vektor pohledu se změní na izometrickou orientaci.

■ Klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Předchozí pohled. Pohled se změní zpět na předchozí pohled.

■ Stiskem klávesy F5 vraťte model do posledního pohledu.

Chcete-li otočit pohled v 3D, pomocí nástroje Otočit ve standardním panelu nástrojů rotujte pohled okolo jedné ze souřadných os. Když je aktivní nástroj Otočit, stiskem klávesy MEZERNÍK můžete použít nástroj Obecný pohled, „skleněný kvádr“ s vektorem zobrazení na každé ploše a rohu.

CTRL + SHIFT Přidá nebo odstraní objekty z výběrové sady.

SHIFT + klepnutím pravým tlačítkem

Aktivuje nabídku nástrojů pro výběr.

SHIFT + nástroj Volně rotovat

Automaticky rotuje model v grafickém okně. Ukončete klepnutím myši.

CTRL +ENTER Při přesném zadávání bodů náčrtu vypne kolize.

CTRL + Y Aktivuje příkaz Znovu (provede poslední operaci vrácenou příkazem Zpět).

CTRL + Z Aktivuje příkaz Zpět (vrací poslední akci).

Mezerník Když je aktivní nástroj 3D otočit, přepíná mezi dynamickou rotací a standardními izometrickými pohledy jedné roviny.

Klávesa Výsledek

Zobrazení modelů | 7

Nástroje zoomování

Nástroje zoomování se nachází ve standardním panelu nástrojů.

ZoomTlačítko Zoom v panelu nástrojů Standardní použijte ke zvětšení nebo zmenšení zobrazení v grafickém okně. Klepněte na tlačítko a potom v grafickém okně stiskem tlačítka myši při pohybu nahoru nebo dolů se dynamickým zoomováním přiblížíte nebo oddálíte od pohledu. Pohled lze zoomovat i když jsou aktivní další nástroje.

Zoom všePomocí tlačítka Zoom vše ve standardním panelu nástrojů lze změnit velikost obrázku součásti nebo sestavy tak, aby byly v grafickém okně viditelné všechny prvky. Výkres lze zoomovat tak, aby byl v grafickém okně zobrazen celý aktivní list.

8 | Úvod

Zoom oknoPomocí tlačítka Zoom okno ve standardním panelu nástrojů můžete vybrat oblast součásti, sestavy nebo výkresu, která vyplní grafické okno.

Zoom výběrPomocí tlačítka Zoom výběr ve standardním panelu nástrojů můžete zvětšit vybranou hranu, konstrukční prvek nebo jiný prvek na velikost grafického okna.


Posun pohledu

Pomocí tlačítka Posun pohledu ve standardním panelu nástrojů můžete posunout pohled v grafickém okně libovolným směrem v rovině zobrazení. Pohled lze posunout i když jsou aktivní další nástroje.

Podívat na

Pomocí tlačítka Podívat na ve standardním panelu nástrojů lze zoomovat a otočit zobrazení v grafickém okně. Vybraný rovinný prvek je možné umístit rovnoběžně s rovinou obrazovky, vybranou hranu nebo úsečku lze na obrazovce umístit horizontálně.

10 | Úvod

Otočit

Pomocí nástroje 3D otočit ve standardním panelu nástrojů můžete:

■ Otočit součást nebo sestavu v grafickém okně.

■ Zobrazit standardní a izometrické promítnutí a promítnutí v jedné rovině součásti nebo sestavy.

■ Předefinovat izometrický pohled.

Stínované zobrazení, zobrazení se skrytými hranami a zobrazení drátového modelu

Pomocí funkce Změnit nástroje Zobrazení se můžete přepínat mezi třemi režimy zobrazení: Stínované zobrazení, zobrazení se skrytými hranami a zobrazení drátového modelu Režimy zobrazení lze použít u součástí a modelů sestavy a pro zobrazení v Konstruktérském zápisníku.

Zobrazení vrženého stínu

Pomocí nástroje Vržený stín můžete vrhnout stín na rovinu pod modelem.


Pohledy ortografické a perspektivní kamery

Nástroj Pohled kamery má dva režimy: Nástroj Pohled kamery má dva režimy: Ortografická kamera a Perspektivní kamera.

V režimu Perspektivní kamera jsou modely součásti nebo sestavy zobrazeny pomocí tříbodové perspektivy (vizuálního efektu, kdy se rovnoběžné přímky spojují v nekonečnu). Takto vnímá skutečné objekty lidské oko nebo fotoaparát.

V následující tabulce můžete vidět, jak se chovají další nástroje zobrazení a jak je lze upravit v jednotlivých režimech kamery.

Typ zoomu a posunu

Režim Ortografická kamera

Režim Perspektivní kamera

Klávesy/příkazy

Posun pomocí posunu kamery

Ano Ano F2 Posun pohledu

Posun pomocí otáčení kamery

Ano Ano SHIFT+F2 Posun pohledu

Zoom pomocí změny pozice kamery

Ano Ano F3 Zoom

Zoom pomocí pozice kamery/cílového bodu kamery

Ne Ano SHIFT+F3 Zoom

Zoom pomocí ohniskové vzdálenosti čočky

Ne Ano CTRL+F3 Zoom

Nastavení perspektivního zkreslení

SHIFT+CTRL+F3 Zoom

12 | Úvod

Import a export dat

Do Autodesk Inventoru lze importovat soubory SAT, STEP, IGES a také soubory AutoCADu/Autodesk Mechanical Desktopu (DWG). Součásti a sestavy lze v Autodesk Inventoru uložit do souborů různých formátů a výkresy Autodesk Inventoru lze uložit do souborů formátu DXF nebo DWG (výkres AutoCADu).

Možnosti při otevírání souborů AutoCADu v Autodesk Inventoru jsou:

■ Výběr hladin.

■ Výběr prvků oknem.

■ Uložení souborů ve formátu DWG.

■ Podpora souborů DXF zpět až k verzi 12.

■ Tvorba souborů AutoCADu® Mechanical (pokud je instalován AutoCAD Mechanical).

POZNÁMKA Soubory Mechanical Desktopu lze propojit se sestavami Autodesk Inventor, aniž by bylo nutné je importovat.

Soubory AutoCADu

Soubory AutoCADu (DWG nebo DXF) lze otevírat až po verzi 12. Při otevření souboru AutoCADu v Autodesk Inventoru můžete určit, která data AutoCADu mají být převedena. Můžete vybrat:

■ Modelový prostor, jedno rozvržení ve výkresovém prostoru nebo 3D objemová tělesa.

■ Jednu nebo více vrstev.

Převedená 2D data lze také umístit:

■ Do náčrtu v novém nebo existujícím výkresu.

■ Jako rohové razítko do nového výkresu.

■ Jako načrtnutou značku do nového výkresu.

■ Do náčrtu v nové nebo existující součásti.

Jestliže převedete 3D objemová tělesa, každé objemové těleso se stane souborem součásti obsahujícím těleso ASM. Bloky se převádí jako načrtnuté značky.

Pokud importujete výkresy AutoCADu (DWG) do náčrtu součásti, výkresu nebo podložení náčrtu výkresu, převodník převede entity z roviny XY v modelovém prostoru a umístí je do náčrtu. Nelze převést některé entity výkresu, například spline.

Import a export dat | 13

Při exportu výkresů Autodesk Inventoru do AutoCADu vytvoří převodník upravitelný výkres AutoCADu a umístí všechna data ze souboru DWG do výkresového nebo modelového prostoru. Pokud obsahuje výkres Autodesk Inventoru více listů, je každý z nich uložen jako samostatný soubor DWG. Exportované entity se stanou entitami AutoCADu včetně kót.

Soubory Autodesk Mechanical Desktopu

Autodesk Inventor dokáže převést součásti a sestavy Autodesk Mechanical Desktopu tak, aby byl zachován konstrukční záměr. Soubor Mechanical Desktopu můžete importovat jako těleso ASM nebo pomocí úplného převodu (v případě, že je Mechanical Desktop na systému nainstalován). Pomocí průvodce soubory DWG/DXF můžete importovat data Mechanical Desktopu včetně součástí, sestav a výkresů. Data jsou asociativní s pohledy a poznámkami výkresů Autodesk Inventoru.

Konstrukční prvky podporované Autodesk Investorem jsou převedeny. Nepodporované prvky nejsou převedeny. Jestliže nedokáže Autodesk Inventor konstrukční prvek převést, přeskočí jej, umístí do prohlížeče poznámku a dokončí převod.

Soubory SAT

Soubory SAT (*.sat) obsahují neparametrická objemová tělesa, což mohou být booleovská tělesa nebo parametrická objemová tělesa s odstraněnými vztahy. Soubor SAT můžete použít v sestavě a přidat k základnímu tělesu parametrické konstrukční prvky.

Jestliže importujete soubor SAT obsahující jedno těleso, je vytvořen soubor součásti Autodesk Inventoru s jednou součástí. Jestliže soubor obsahuje více těles, je vytvořena sestava s více součástmi. Data ploch v souboru SAT jsou rovněž podporována.

Soubory STEP

Soubor STEP je mezinárodní formát sloužící k překonání některých omezení standardů pro převod dat. Výsledkem dřívějších snah při vývoji standardů jsou některé místní formáty, například IGES (USA) Tyto standardy bohužel nepodporují novinky v rámci CAD systémů. Převodník STEP Autodesk Inventoru je navržen pro efektivní komunikaci a spolehlivou výměnu dat s jinými CAD systémy.

14 | Úvod

Při importu souboru STEP (*.stp, *.ste, *.step) je převedeno pouze 3D těleso, součást, plocha a data sestavy. Data výkresu, text a drátový model nejsou převodníkem STEP zpracována. Jestliže soubor STEP obsahuje jednu součást, výsledkem je soubor součásti Autodesk Inventoru. Pokud obsahuje data sestavy, je vytvořena sestava se součástmi.

Soubor IGES

Soubory IGES (*.igs, *.ige, *.iges) jsou standardem v USA. Řada softwarových produktů NC/CAM vyžaduje právě tyto soubory. Autodesk Inventor importuje a exportuje soubory IGES, včetně data drátového modelu.

Výuka Autodesk Inventoru

Můžete si vybrat výukový nástroj, který nejlépe vyhovuje vašim požadavkům. Komponenty systému DSS (Design Support System) pomáhají při řešení aktuálních úloh, můžete díky nim sledovat postup ve cvičení, učit se novým znalostem pomocí modulů Skill Builder nebo procházet témata nápovědy. Při přestupu ze 2D lze získat znalosti o 3D a sledovat animace operací.

Použití systému DSS

Systém DSS (Design Support System) v Autodesk Inventoru integruje softwarové nástroje, praktické informace a interaktivní výuku určitých pracovních úloh a zvyšuje tak produktivitu práce. Kompletní systém DSS obsahuje tyto zdroje:

■ Tištěný manuál Začínáme

■ Online nápověda

■ Nápověda pro uživatele AutoCADu

■ Uvítací moduly a kontrola nastavení

■ Cvičení

■ Animované ukázky

■ Co je nového v Autodesk Inventoru

■ Komunikační odkazy

■ Skill Builders

■ Poznámky o aplikaci Autodesk® Vault

Výuka Autodesk Inventoru | 15

Autodesk Inventor - Snadné spuštění

Výběrem položek Soubor > Začínáme spustíte modul výuky a Začínáme s Autodesk Inventorem.

Kontrola nastavení nabízí informace o nastavení Autodesk Inventoru před začátkem práce.

Lze zobrazit poznámky o propojení aplikace Autodesk Vault s webovou stránkou pro Autodesk Vault a přehledem produktu spolu s ukázkou.

16 | Úvod

Nápověda

Výběrem položek Nápověda > Témata nápovědy získáte snadný přístup k tématům nápovědy, modulům Skill Builders, cvičením a ukázkám animací, rejstříku a funkci hledání.

Při práci v Autodesk Inventoru si klepnutím na tlačítko Nápověda v dialozích můžete kdykoliv zobrazit referenční téma, které popisuje ovládací prvky dialogu.


Nápověda pro uživatele AutoCADu

V Autodesk Inventoru vyberte položky Soubor > Začínáme > Nápověda pro uživatele AutoCADu, čímž si zobrazíte okno Snadné spuštění pro 3D návrh. Informace usnadňující přechod ze 2D na 3D vysvětlují rozdíly mezi návrhem ve 2D a 3D, uvádí ekvivalenty příkazů AutoCADu a pomocí 3D vizuálního slovníku a pracovních postupů vysvětlují celý proces od náčrtu až po prezentaci.

Cvičení a ukázky animací

Online cvičení jsou obrázkové lekce krok za krokem, které zobrazují způsob tvorby a dokumentace návrhů.

Ukázky animací jsou videosekvence, které nabízejí krok za krokem instrukce pro dokončení úkonů. Přístup k ukázkám animací lze získat pomocí standardního panelu nástrojů, domovské stránky nápovědy a v jednotlivých tématech nápovědy.

18 | Úvod

Témata pro zlepšení produktivity

Jakmile získáte zkušenosti v používání Autodesk Inventoru, budete si možná chtít vyzkoušet témata pro zlepšení produktivity. V panelu nástrojů Standardní klepněte na tlačítko Nápověda. Na domovské stránce Nápovědy klepněte na Zlepšení produktivity. Klepnutím na téma si zobrazíte odpovídající příklad. Tyto postupy jsou typické ilustrovanými příklady a často využívají ke splnění úlohy nástroje z více prostředí.


Komunikační odkazy

Dva odkazy nabízejí přímou komunikaci s vývojářským týmem DSS.

Klepnutím na odkaz Připomínky na stránce tématu nápovědy můžete odeslat postřehy k specifickýmu tématům, obecné informace k DSS a informace o tom, co chcete a co od systému DSS Autodesk Inventoru vyžadujete.

20 | Úvod

Na domovské stránce Nápovědy klepněte na odkaz v horní části stránky (tím se dostanete na webovou stránku, na které jsou odpovědi na vaše otázky). Nová témata jsou zde uveřejňována opravdu často, proto tento odkaz často kontrolujte.


Skill Builders

DSS Autodesk Inventoru nyní nabízí prostřednictvím výukových modulů Skill Builders další možnosti vzdělávání. Moduly Skill Builders jsou dostupné ve formátu PDF na internetu a odráží aktuální potřeby a přání zákazníků.

Chcete-li si prohlédnout moduly Skill Builders, použijte dialog Skill Builder, který se sám zobrazí po uplynutí nastavené doby od instalace produktu, nebo klepněte pravým tlačítkem v libovolném tématu nápovědy a vyberte položku Skill Builders. Jakmile se zobrazí internetová stránka Skill Builders, můžete jednoduše klepnout na požadovaný modul Skill Builder.

22 | Úvod

V této kapitole

Tvorba náčrtů

1■ Náčrty

■ Tvorba náčrtů

■ Použití vazeb v náčrtech

■ Kótování náčrtů

■ Úprava náčrtů

V Autodesk Inventoru® je tvorba náčrtu prvním krokem

při vytváření součásti. V této kapitole naleznete informace

o prostředí náčrtu a tvorbě náčrtu.

23

Náčrty

Tvorba součásti začíná tvorbou náčrtu. Náčrt je profil konstrukčního prvku a geometrie (například trajektorie tažení nebo osa rotace) nutný k vytvoření konstrukčního prvku.

Veškerá geometrie náčrtu se tvoří a upravuje v prostředí náčrtu pomocí nástrojů náčrtu v okně nástrojů. Můžete tak vytvořit rastr náčrtu a nakreslit čáry, spline, kružnice, elipsy, oblouky, obdélníky, polygony nebo body. Dále můžete zaoblit rohy, prodloužit nebo ořezat křivky a odsadit či promítnout geometrii projektu pomocí ostatních konstrukčních prvků.

Chcete-li zahájit náčrt od začátku, otevřete nový soubor součásti, vyberte nástroj Náčrt a v grafickém okně začněte tvořit náčrt. Při tvorbě náčrtu jsou na různé prvky náčrtu automaticky použity vazby. Například nakreslíte-li téměř vodorovnou čáru, použije se horizontální vazba, podobně když při tvorbě náčrtu klepnete na konec jiné čáry, použije se vazba totožnosti. Libovolnou vazbu náčrtu lze upravit nebo odstranit. Vazbu lze také přidat ručně libovolnému prvku náčrtu.Chcete-li ukončit daný nástroj náčrtu, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Hotovo nebo stiskněte klávesu ESC.

3D model můžete vytvořit z náčrtu vytažením profilu nebo rotací profilu okolo osy.

Model vytvořený v Autodesk Inventoru je spojen s náčrty a informacemi náčrtu. Jestliže tedy náčrt změníte, model je automaticky aktualizován.

Od náčrtu... ...až po 3D model

24 | Kapitola 1 Tvorba náčrtů

Prostředí náčrtu

V prostředí náčrtu pracujete při tvorbě nebo úpravách náčrtu. Prostředí náčrtu se skládá z náčrtu a nástrojů náčrtu, pomocí kterých lze řídit rastr náčrtu a kreslit čáry, spline, kružnice, elipsy, oblouky, obdélníky, polygony nebo body.

Jestliže otevřete nový soubor součásti, prostředí nářrtu je aktivní. Tlačítko 2D náčrt je vybráno a zobrazí se s nástroji náčrtu spolu s náčrtovou rovinou, na které budete tvořit náčrt. Počáteční nastavení náčrtu můžete měnit pomocí souborů šablon nebo nastavení na kartě Náčrt v dialogu Možnosti aplikace. Volby nastavíte výběrem položek Nástroje > Možnosti aplikace > karta Náčrt.

Při tvorbě náčrtu je v prohlížeči zobrazena ikona náčrtu. Vytváříte-li z náčrtu konstrukční prvek, v prohlížeči je zobrazena ikona konstrukčního prvku s vnořenou ikonou náčrtu. Jestliže klepnete na ikonu náčrtu v prohlížeči, náčrt se v grafickém okně zvýrazní.

Jakmile vytvoříte z náčrtu model, můžete znovu aktivovat prostředí náčrtu a provést změny nebo zahájit tvorbu náčrtu nového konstrukčního prvku. V existujícím souboru součásti nejdříve aktivujte náčrt v prohlížeči. Tato akce aktivuje nástroje v prostředí náčrtu, a proto můžete vytvořit geometrii pro konstrukční prvky součásti. Provedené změny v náčrtu se odrážejí v modelu.

Souřadný systém náčrtu

Když začínáte nový náčrt, souřadný systém náčrtu se zobrazí jako osy X a Y rastru náčrtu. Pokud je to třeba, můžete zapnout 3D značku, která se zobrazí v počátku náčrtu. (Z nabídky Nástroje vyberte položku Možnosti aplikace. Na kartě Náčrt v poli Zobrazit zapněte volbu Indikátor souřadného systému.) Výchozí rastr leží v rovině náčrtu.

Souřadný systém náčrtu lze přemístit a změnit jeho orientaci zejména při:

■ Změně orientaci kót.

■ Usnadnění přesného zadávání geometrie náčrtu.

Náčrty | 25

ZKUSTE: Změna polohy počátku náčrtu v souřadném systému

1 Otevřete soubor součásti. V prohlížeči klepnutím na znak plus před konstrukčním prvkem jej rozbalte.

2 V rozbaleném zobrazení konstrukčního prvku klepněte pravým tlačítkem na náčrt a potom z místní nabídky vyberte položku Upravit souřadný systém.

V grafickém okně je ikona osy zobrazena pro zvýrazněný náčrt.

3 Na ikoně osy klepnutím na červenou její šipku zarovnejte osu X nebo klepnutím na zelenou šipku zarovnejte osu Y.

4 Výběrem jedné z následujících metod přemístíte zvýrazněné osy:

■ Vrchol konstrukčního prvku pro posunutí souřadného systému.■ Hranu konstrukčního prvku pro otočení souřadného systému.

Chcete-li převrátit osu, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Obrátit osu.

5 Klepnutím pravým tlačítkem a výběrem položky Hotovo aktivujte nový souřadný systém.

Umístění počátku náčrtu v souřadném systému je změněno.

Použití hran modelu jako referencí pro náčrt

Při tvorbě náčrtu můžete použít hrany modelu jako reference náčrtu pro:

■ Automatické promítnutí hran součásti do roviny náčrtu při tvorbě náčrtu křivky.

■ Vytvoření kót a vazeb k hranám součásti, které neleží v rovině náčrtu.

■ Řízení automatického promítnutí hran součásti v rovině náčrtu.

Přehled pracovního postupu: Promítnutí hran součásti do roviny náčrtu

■ Klepněte na nástroj Promítnutí geometrie a vyberte libovolnou hranu součásti.

■ Při tvorbě kóty nebo vazby vyberte hranu součásti.

POZNÁMKA Také lze použít hrany modelu jako odkazy na spojité křivky nebo body.


Přesné hodnoty

V prostředí náčrtu lze zadávat relativní vzdálenosti X a Y od posledního vybraného bodu. Nástroje pro přesné zadání jsou umístěny v panelu nástrojů Přesné zadání, který je dostupný pouze v případě, že je nástroj Náčrt, který vyžaduje umístění bodu, aktivní. Pomocí přesných hodnot můžete například definovat čáru, bod náčrtu a oblouk zadaný třemi body.

Při tvorbě náčrtu zadejte přesné hodnoty geometrie. Panel nástrojů Přesné zadání má textová pole X a Y. Bod lze definovat zadáním obou hodnot nebo pouze hodnoty X či Y a omezením pozice bodu vertikálně nebo horizontálně.

ZKUSTE: Zadání přesných hodnot

1 V prostředí náčrtu klepnutím na nástroj Náčrt jej aktivujte.

2 Ve standardním panelu nástrojů vyberte položky Zobrazit > Panel nástrojů > Přesné zadání Inventoru.

Panel nástrojů se zobrazí v grafickém okně.

3 Klepnutím zadejte počáteční bod nebo v dialogu Přesné zadání zadejte hodnotu v poli X.

4 Stiskem klávesy TAB aktivujte pole Y a zadejte hodnotu.

5 Stiskem klávesy ENTER potvrďte zadanou hodnotu.

Náčrt se nakreslí shodně se zadáním.

6 Klepněte pravým tlačítkem a výběrem položky Hotovo ukončete nástroj náčrtu.

Tvorba náčrtů

V tomto cvičení vytvoříte nový soubor součásti a potom vytvoříte geometrii náčrtu pomocí základních metod. Na následujícím obrázku je hotový náčrt a načrtnutý konstrukční prvek.

Tvorba náčrtů | 27

Tvorba náčrtu

Jestliže otevřete nový soubor součásti, prostředí náčrtu je aktivní.

Aktuální nastavení rastru nabízí vizuální vodítko pro odhadnutí velikosti náčrtů. Pomocí Možností aplikace a Nastavení dokumentu určete zobrazení rastru.

ZKUSTE: Úprava vzhledu rastru náčrtu

1 Z nabídky Nástroje vyberte položku Možnosti aplikace.

2 Na kartě Náčrt definujte vzhled čar rastru. Také můžete zapnout volbu Přichytit k rastru.

ZKUSTE: Úprava mezer rastru

1 Z nabídky Nástroje vyberte položku Nastavení dokumentu.

2 Zobrazte kartu Náčrt proveďte požadované úpravy.

ZKUSTE: Zahájení náčrtu

3 Ve standardním panelu nástrojů vyberte Soubor > Nový. Na kartě Metrické poklepejte na položku Norma(mm).ipt.

Nová součást se zobrazí v seznamu v prohlížeči a prostředí náčrtu bude aktivní.

4 V panelu nástrojů 2D náčrt klepněte na nástroj Čára. Klepnutím do levé části grafického okna zadejte první bod, přesuňte kurzor doprava o přibližně 100 jednotek a klepnutím zadejte druhý bod.

Při tvorbě náčrtu je umístění aktuálního bodu, délky a úhlu úsečky dynamicky zobrazeno v dolním pravém okraji grafického okna.

POZNÁMKA Jestliže úsečka o délce 100 jednotek se nevejde do grafického okna, pomocí nástroje Zoom pohled oddalte.

Poloha aktuálního bodu čáry je udávána vzhledem k souřadnici 0,0. Úhel čáry je udáván vzhledem k ose X náčrtu. Při tvorbě náčrtu jsou vedle aktuálního bodu čáry zobrazeny značky použitých vazeb.

značka horizontální vazby


ZKUSTE: Dokončení náčrtu

1 Přesuňte kurzor přibližně o 40 jednotek a klepnutím vytvořte kolmou čáru.

2 Přesuňte kurzor doleva a vytvořte horizontální čáru o velikosti přibližně 30 jednotek. Zobrazí se značka rovnoběžné vazby.

3 Přesuňte kurzor dolů a vytvořte vertikální čáru o velikosti přibližně 10 jednotek.

4 Přesunutím kurzoru doleva vytvořte horizontální čáru o velikosti přibližně 40 jednotek.

5 Pohybujte kurzorem nahoru tak, aby se zobrazila značka rovnoběžné vazby a tečkovaná čára. Klepnutím zadejte bod.


6 Pohybujte kurzorem doleva tak, aby se zobrazila značka rovnoběžné vazby a tečkovaná čára, a klepnutím zadejte bod.

7 Přesuňte kurzor dolů na první bod, který jste zadali na začátku tohoto cvičení. Jakmile se zobrazí značka vazby totožnost, klepnutím uzavřete náčrt.

8 Klepněte pravým tlačítkem na pozadí a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

9 Klepněte opět pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Dokončit náčrt.

Náčrt je dokončen. Neukládejte soubor.

Tvorba profilů pomocí tečnosti

V tomto cvičení vytvoříte nový soubor součásti a potom vytvoříte jednoduchý profil pomocí základních technik. Profil obsahuje čáry a tečné oblouky.


ZKUSTE: Tvorba náčrtu

1 V panelu nástrojů Standardní klepněte na nástroj Nový, vyberte kartu Metrické a poklepejte na položku Norma(mm).ipt.

V prohlížeči se zobrazí nová součást a náčrt. Prostředí náčrtu je aktivní.

2 V panelu nástrojů Standardní výběrem Zobrazit > Panel nástrojů > Přesné zadání Inventoru zobrazte panel nástrojů Přesné zadání.

3 V okně nástrojů nebo v panelu nástrojů 2D Náčrt klepněte na nástroj Čára. Klepněte doprostřed grafického okna a zadejte 65 do pole X panelu nástrojů Přesné zadání. Posunem kurzoru doprava zobrazte značku horizontální vazby a potom klepnutím vytvořte horizontální čáru dlouhou 65 mm.

4 V dialogu Přesné zadání klepněte na pole Y a potom zadejte hodnotu 15. Přesunem kurzoru zobrazte značku vazby kolmosti a klepněte na druhý bod. Vybrána je kolmá úsečka o délce 15 jednotek.

POZNÁMKA Pomocí nástroje Zoom oddalte pohled a pokud není na obrazovce vidět celá čára, zobrazte ji v grafickém okně.

5 Přesuňte kurzor doleva nahoru a klepnutím vytvořte šikmou čáru. Přesný úhel zatím není důležitý.


ZKUSTE: Dokončení náčrtu

1 Klepněte na konec čáry, stiskněte tlačítko myši, přetáhněte koncový bod a vytvořte tangenciální oblouk. Uvolněním tlačítka myši vložte koncový bod oblouku.

2 Pohybujte kurzorem k počátečnímu bodu profilu a klepněte, až se zobrazí značka vazby totožnost.

3 Klepněte pravým tlačítkem na pozadí a vyberte Hotovo, potom znovu klepněte pravým tlačítkem na pozadí a vyberte Dokončit náčrt.

Náčrt je dokončen. Neukládejte soubor.

Přetažení geometrie náčrtu

Až vytvoříte geometrii náčrtu, můžete pomocí přetažení změnit její velikost pouze v případě, že je nezakótovaná nebo podkótovaná.

Tažením změňte velikost geometrie


Tipy pro provádění náčrtu

■ Zahajte čáru tažením od kružnice nebo oblouku.

Tažením ve směru poloměru vytvořte kolmou čáru nebo tažením v tečném směru vytvořte tečnou čáru.

■ Zahajte čáru tažením z vnitřních bodů (ne koncových) jiné čáry.

Nová čára bude opatřena kolmou vazbou s existující čárou.

■ Vytvořte oblouk tažením z konce čáry.

Vrácením kurzoru na koncový bod čáry můžete změnit směr oblouku.

■ Tvorbu spline zahajte tečně na čáru tažením od čáry.

Vyberte koncový bod čáry a tažením ve směru tečnosti ukončete spline tečně na čáru.

■ Vytvořte vazby totožnosti.

Při tvorbě nové čáry, oblouku nebo kružnice z existující čáry Autodesk Inventor může odvodit vazbu totožnost se středovým bodem, koncovým bodem nebo vnitřním bodem čáry.

■ Při přetažení stiskněte klávesu SHIFT.

Všechny funkce tažení s výjimkou tečné spline jsou dostupné také stisknutím klávesy SHIFT při pohybu kurzorem.

■ Přetáhněte více čar, křivek nebo bodů zároveň.

Vyberte geometrii, stiskněte klávesu CTRL a přetáhněte poslední vybraný objekt.

■ Přepínejte mezi nástroji Oříznout a Prodloužit.

Stiskem klávesy SHIFT nebo pomocí jiného nástroje z místní nabídky se přepnete mezi nástroji Oříznout a Prodloužit.

Tipy pro provádění náčrtu | 33

Použití vazeb v náčrtu

Vazby omezují změny a definují tvar náčrtu. Jestliže je například čára opatřena horizontální vazbou, můžete přetažením koncového bodu změnit délku čáry nebo ji vertikálně přesunout, nelze však změnit její směr. Geometrické vazby je možné umístit mezi dva objekty ve stejném náčrtu nebo mezi náčrt a geometrii promítanou z existujícího konstrukčního prvku.

Vazby jsou použity automaticky v průběhu tvorby náčrtu. Jestliže se například při kreslení čáry zobrazí horizontální nebo vertikální značka, je použita příslušná vazba. Podle přesnosti náčrtu je k ustálení tvaru nebo polohy náčrtu potřeba jedna nebo více vazeb.

Ačkoliv lze používat náčrt bez vazeb, náčrty plně opatřené vazbami se chovají při aktualizaci předvídatelněji.

POZNÁMKA Pojem vazby se v Autodesk Inventoru často používá k označení geometrických vazeb i kót. Nezapomeňte, že kóty a geometrické vazby spoluvytvářejí náčrt splňující konstrukční záměr.

Přidání vazeb

Konstrukční záměr definujete vložením geometrických vazeb do náčrtu. Pomocí automatického kótování můžete zajistit, že náčrt bude správně opatřen vazbami. Vazby můžete vytvořit také tažením geometrie, kdy se kurzor dotkne požadované geometrie.

Když tažená geometrie dosáhne koncového bodu. zobrazí se značka vazby

Při tažení geometrie na místo je zobrazena značka vertikální vazby

ukazatel uchycení

vertikálně srovnané

tažená geometrie


Chcete-li zobrazit nebo odstranit vazby, použijte nástroj Zobrazit vazby v panelu nástrojů 2D náčrt nebo klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a pomocí položek místní nabídky zobrazte nebo skryjte všechny vazby současně. Chcete-li odstranit vazbu výběrem značky vazby, klepněte na ni pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberete položku Odstranit.

Některý geometrické vazby lze použít pouze u čar, zatímco ostatní fungují pouze ve spojení s oblouky, kružnicemi nebo radiálními konstrukčními prvky.

Otevření datových souborů cvičení

Umístění datových souborů pro cvičení v této příručce je určeno v projektu tutorial_files. Přístup k požadovaným souborů získáte aktivací projektu. Až bude projekt aktivní, soubory cvičení budete moci otevřít.

ZKUSTE: Aktivace souboru projektu a otevření souboru cvičení

1 Zavřete všechny otevřené soubory Autodesk Inventoru.

2 V panelu nástrojů Standardní vyberte Soubor > Projekty.

3 V Editoru projektu aktivujte klepnutím na název projektu v horním panelu projekt tutorial_files.

4 V bočním panelu klepněte na tlačítko Otevřít.

5 V dialogu Otevřít soubor klepnutím na soubor consketch.ipt zobrazte jeho náhled a poklepáním soubor otevřete.

Soubor se otevře v Autodesk Inventoru. Nyní jste připraveni začít se cvičením.

Přidání vazeb do prvního náčrtu

V tomto cvičení si vyzkoušíte přidání geometrických vazeb do existujícího náčrtu obsahujícího tři uzavřené smyčky. V některých případech můžete v náčrtu významně snížit počet potřebných kótovacích vazeb.

V tomto cvičení je i geometrie, která nesplňuje požadavky návrhu, a je nutné k ní přidat další vazby.

Použití vazeb v náčrtu | 35

ZKUSTE: Přidání vazeb do prvního náčrtu

1 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Pohled na a vyberte libovolnou křivku. Zobrazí se půdorys.

2 Klepnutím na nástroj Zoom vše ve standardním panelu nástrojů zobrazte tři smyčky.

3 V prohlížeči aktivujte poklepáním Sketch1.

4 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Zoom okno a vyberte okno okolo levé smyčky náčrtu.

Obrazovka je vystředěna na smyčku náčrtu.

5 Klepnutím v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu aktivujte nástroj Zobrazit vazby. Umístěte kurzor na šikmou čáru v levé části náčrtu. Zobrazí se aktuální vazby.

6 Ukážete-li kurzorem na značky vazeb, zvýrazní se geometrie náčrtu opatřená vazbami.

V tomto příkladu jsou dvě vazby totožnost.

Šikmé čáry v náčrtu by měly být vertikální, proto nyní přidáte vertikální vazbu.

7 V panelu nástrojů 2D náčrt klepněte na šipku vedle nástroje Vazba a potom klepněte na nástroj Vertikální.

Klepněte na tři šikmé čáry (nevybírejte středy čar).


Náčrt by měl vypadat jako na následujícím obrázku.

POZNÁMKA Kurzor zobrazuje typ vazby. V předchozím kroku je zobrazena značka vertikálnosti

Nástroj Zobrazit všechny vazby

Nástroje Zobrazit všechny vazby a Skrýt všechny vazby jsou dostupné pomocí místních nabídek.

ZKUSTE: Nástroj Zobrazit všechny vazby

1 Klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

2 Znovu klepněte v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Zobrazit všechny vazby.

3 Všechny vazby se zobrazí jako na následujícím obrázku. Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

4 Klepněte v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Skrýt všechny vazby.

5 Klepnutím na tlačítko Návrat ve standardním panelu nástrojů ukončete tvorbu náčrtu.

Přidání vazeb do existujících náčrtů

Vazby lze do přidat i do existujícího náčrtu. V tomto cvičení přidáte vazby do druhého náčrtu.

Chcete-li znovu zobrazit všechny náčrty, použijte nástroj Zoom vše ve standardním panelu nástrojů.


ZKUSTE: Přidání vazeb do náčrtu

1 V prohlížeči poklepejte na Sketch2.

2 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Zoom okno a nakreslete výběrové okno okolo druhé smyčky náčrtu.

Obrazovka má nyní ve středu druhou smyčku náčrtu.

3 Klepnutím na šipku vedle nástroje Vazba v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu zobrazte místní nabídku. Klepněte na nástroj vazby kolineárnosti. Klepněte na horizontální čáry v horní části náčrtu.


4 Stiskem klávesy ESC ukončete nástroj vazby kolineárnosti. Přetáhněte pravou horní horizontální čáru a pozorujte, jak se náčrt změní. Této metodě se říká přetažení s vazbou.

5 Znovu klepněte na šipku dolů vedle nástroje Vazba a potom klepněte nástroj vazby shodnosti. Klepněte na horizontální čáru v levém dolním rohu náčrtu a potom na horizontální čáru v levém horním.

Nastavte dvě horizontální čáry napravo podle čáry v levém dolním rohu.


kolineární úsečky


6 Stiskem klávesy ESC ukončete nástroj Vazba. Přetáhněte pravou vertikální čáru a pozorujte, jak se náčrt změní. Protože jste použili vazbu shodnosti, náčrt zůstává symetrický i při tažení vertikálních čar.

7 Klepněte pravým tlačítkem na grafické pozadí a výběrem položky Hotovo a potom položky Dokončit náčrt ukončete tvorbu náčrtu.

Odstranění a přidání vazeb

Vazby lze z náčrtu odstranit. Zobrazte vazby a pak použijte příkaz Odstranit z místní nabídky.

ZKUSTE: Odstranění a přidání vazby

1 Aktivujte náčrt Sketch3.

2 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Zoom okno a nakreslete výběrové okno okolo třetí smyčky náčrtu.

Obrazovka je vystředěna na třetí smyčku náčrtu.

Klepnutím v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu aktivujte nástroj Zobrazit vazby. Umístěte kurzor na vertikální čáru v levé části náčrtu. Zobrazí se vazby.


3 Přesuňte kurzor na značku vazby shodnosti a klepnutím ji vyberte. Klepněte pravým tlačítkem a výběrem položky Odstranit odstraňte vazbu.

4 Klepnutím na šipku vedle nástroje Vazba v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu zobrazte místní nabídku. Klepněte na nástroj Horizontální vazba.


5 Klepněte na středový bod oblouku v levé části náčrtu a potom na středový bod oblouku uprostřed náčrtu.

Opakujte postup pro třetí středový bod.


6 Použijte tečnou vazbu na oblouk a čáru v levé části náčrtu.

7 Použijte vazbu shodnosti na poloměry těchto tří oblouků.


8 Klepněte pravým tlačítkem na grafické pozadí a výběrem položky Dokončit náčrt ukončete tvorbu náčrtu.

Neukládejte soubor.

Tipy pro použití vazeb

■ Vypněte automatické vazby. Při tvorbě náčrtu stiskněte a podržte klávesu CTRL.

■ Odvoďte vazbu. Přesunutím kurzoru na geometrii při tvorbě náčrtu odvoďte vazbu.

■ Definujte kóty pomocí rovnic. Poklepáním na kótu zobrazte dialog Upravit kótu. Klepněte na referenční geometrii a v dialogu se zobrazí identifikátor kóty. Identifikátor kóty lze použít v matematickém výrazu (například D1*2). Kóty, které jsou určené rovnicemi, jsou označené předponou fx:.

■ Přepište jednotky u jednotlivých kót. Například v souboru součásti používajícím metrické kóty můžete pomocí dialogu Upravit kótu zadat 1 inch.


Kótování náčrtů

Chcete-li zachovat konstrukční záměr, potřebuje geometrie náčrtu obvykle k zachování velikosti a pozice kromě geometrických vazeb i informace o rozměrech.

Geometrické vazby, například horizontální, vertikální nebo rovnoběžná, lze použít při tvorbě náčrtu. Kótování se obvykle provádí až po umístění geometrie náčrtu.

Obecně jsou všechny kóty v Autodesk Inventoru parametrické. To znamená, že změnou kóty můžete změnit velikost kótovaného objektu. Kóta však také může být řízená, to znamená, že se mění podle velikosti objektu, ale sama nemění velikost objektu.

Když okótujete geometrii náčrtu pomocí parametrických kót, používáte vazby, které řídí velikost objektů náčrtu. Jestliže změníte hodnoty kóty, náčrt je automaticky aktualizován.

Příklady kótovaných náčrtů jsou zobrazeny na následujícím obrázku.

Chcete-li vytvořit kóty, použijte nástroj Obecná kóta v okně nástrojů nebo v panelu nástrojů Panel 2D náčrtu. Vyberte geometrii náčrtu, kterou chcete okótovat, a potom klepnutím umístěte kótu.

Výběr geometrie a umístění kóty určuje typ vytvořené kóty. Jestliže například vyberete kružnici, je vytvořena kóta poloměru. Jestliže vyberete dvě kružnice, je vytvořena lineární kóta mezi jejich středy.

Umístění kót

Kóty určují velikost objektů v náčrtu. Jakmile přidáte kótu, nelze již změnit velikost úsečky nebo křivky přetažením. V Autodesk Inventoru nelze používat v náčrtu dvojité kóty.

Kótování náčrtů | 41

ZKUSTE: Vytvoření parametrické kóty

1 Vytvořte nový nebo otevřete existující náčrt.

2 V prostředí náčrtu klepněte v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu na nástroj Obecná kóta.

3 Vyberte geometrii náčrtu, kterou chcete okótovat, a přetažením do požadovaného bodu zobrazte kótu.

4 Poklepáním na kótu zobrazte dialog Upravit kótu.

5 Zadejte hodnotu kóty. Je možné zadat číselné hodnoty nebo názvy parametrů asociované s dalšími kótami nebo rovnicemi. Kóty určené rovnicemi (jako v níže uvedeném obrázku) jsou uvozeny předponou fx:.

Automatické kóty

Pomocí nástroje Automatické kótování dostupného v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu můžete podstatně urychlit proces kótování. Jednoduše vyberete jednotlivou geometrii náčrtu, například čáry. oblouky, kružnice a vrcholy a vazby jsou automaticky použity. Jestliže nevyberete jednotlivé objekty geometrie, budou automaticky okótovány všechny neokótované objekty náčrtu. Pomocí nástroje Automatické kótování lze snadno okótovat náčrty v jednom kroku.

Můžete tedy:

■ Pomocí nástroje Automatické kótování plně okótovat a opatřit vazbami celý náčrt.

■ Opatřit vazbami vybrané křivky nebo celý náčrt.

■ Vytvořit pouze kóty, pouze vazby nebo oboje.

■ Pomocí nástrojů kótování vytvořit nejdůležitější kóty a pomocí nástroje Automatické kótování pak dokončit použití vazeb v náčrtu.


■ Použít nástroj Automatické kótování u složitých náčrtů, kde si nejste jistí, které kóty chybí.

■ Odstranit automatické kóty a vazby.

POZNÁMKA Chcete-li se ujistit, že je náčrt plně okótován, promítněte pomocí nástroje Promítnutí geometrie všechnu referenční geometrii do náčrtu předtím, než použijete nástroj Automatické kótování.

Kóty lze definovat pomocí hodnot jiných kót. Názvy kót jsou parametry. Při úpravě kóty můžete zadat rovnici s jedním nebo více parametry.

Kóty náčrtu můžete zobrazit jako:

■ Vypočítaná hodnota

■ Názvy parametrů

■ Názvy parametrů s vypočítanými hodnotami

Kóty lze upravovat pomocí dialogu Upravit kótu. Chcete-li zobrazit dialog Upravit kótu, klepněte na umístěnou kótu; pokud není aktivní nástroj Obecná kóta, můžete na kótu poklepat.

Dialog Upravit kótu lze při umísťování kóty zobrazit dvěma způsoby:

■ Z nabídky Nástroje vyberte Možnosti aplikace > karta Náčrt a zapněte volbu Upravit kótu při vytvoření

■ Jestliže je aktivní nástroj Obecná kóta, klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Upravit kótu.

Typy kót

V některých případech nesplňuje náhled kót konstrukční záměr. Typ kóty lze změnit změnou umístění kóty nebo klepnutím pravým tlačítkem a výběrem požadovaného typu z místní nabídky. Typ lineární kóty lze také řídit výběrem hrany nebo vrcholu. Jestliže například kótujete hranu k vrcholu, kóta se automaticky zarovná s hranou.

Kóty průměruPři tvorbě rotační součásti můžete přidat osu rotace. Jestliže je tato osa použita jako kóta, implicitně je použita kóta průměru.


Řízené kótyV Autodesk Inventoru lze použít řízené kóty a změnit existující kótu na řízenou. Řízená kóta se mění podle velikosti geometrie, ale není možné upravit její hodnotu. Pomocí řízených kót můžete pouze zobrazit hodnoty kót pro referenční účely.

Přehled pracovního postupu: Použití řízené kóty

■ Pokud jde o existující kótu, vyberte kótu a potom v hlavním panelu nástrojů klepněte na tlačítko Řízené kóty.

■ Chcete-li vytvořit řízenou kótu okamžitě při tvorbě kóty, v hlavním panelu nástrojů klepněte na tlačítko Řízené kóty (musí být aktivní nástroj Obecná kóta).

Řízené kóty jsou zobrazeny v závorkách.

Řízené kóty lze také vytvořit automaticky u objektů náčrtu opatřených vazbami. Jestliže se snažíte umístit kótu na objekt náčrtu opatřený vazbami, zobrazí se dialog, kde můžete potvrdit použití řízené kóty nebo zrušit umístění.

Kótování profilů

V tomto cvičení vložíte do náčrtu kótovací vazby. Výsledek cvičení můžete vidět na následujícím obrázku.


ZKUSTE: Použití kót u lineárních objektů

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor dimsketch.ipt.

Geometrie náčrtu potřebuje pro zachování celkové velikosti kótovací vazby. Kvůli zachování tvaru náčrtu již byly použity geometrické vazby.

2 V prohlížeči aktivujte poklepáním náčrt Náčrt1.

3 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Pohled na a výběrem libovolné úsečky zobrazte půdorys náčrtu.

Klepnutím na nástroj Zoom vše zobrazte celý náčrt.

4 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Panel 2D náčrtu klepněte na nástroj Obecná kóta.

5 V náčrtu klepněte na horní horizontální úsečku a umístěte kótu.

6 Klepnutím na kótu zobrazte dialog Upravit kótu. Zadejte 135 a stiskněte klávesu Enter.

V tomto případě jste zobrazili dialog klepnutím na kótu. Jestliže umísťujete více kót, můžete zobrazit dialog Upravit kótu automaticky.


7 S aktivním nástrojem Obecná kóta, klepněte pravým tlačítkem na pozadí v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Upravit kótu.

8 Dokončete kótovací vazby následujícím způsobem:

Přidejte kótu hodnoty 10.






Přidejte kóty hodnot 25 a 30.

9 Klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a výběrem položky Hotovo z místní nabídky ukončete nástroj Obecná kóta.

Odstranění a přidání kót

Nyní odstraníte existující kóty a pomocí nástroje Automatické kótování rychle okótujete náčrt.

ZKUSTE: Odstranění kót a okótování náčrtu

1 Podržte stisknutou klávesu SHIFT a vyberte všechny kóty v náčrtu.

2 Vybrané kóty odstraňte stiskem klávesy DELETE.

3 V panelu 2D náčrt klepněte na nástroj Automatické kótování.

4 Jakmile se zobrazí dialog Automatické kótování, stiskem klávesy Použít potvrďte výchozí nastavení začněte kótovat náčrt.


Náčrt je okótován.

V dialogu Automatické kótování si všimněte, že jsou potřebné ještě dvě kóty. Je to kvůli tomu, že chybí dvě vazby pevný bod.

5 Klepnutím na tlačítko Hotovo uzavřete dialog Automatické kótování.

6 V náčrtu vyberte a přemístěte kóty, aby byly lépe vidět.

Kóty by měly vypadat jako na následujícím obrázku.

Uzavřete soubor bez uložení změn.


Tipy pro tvorbu kót

■ Umístěte nejdůležitější kóty pomocí nástroje Obecná kóta a pak kvůli urychlení procesu kótování použijte nástroj Automatické kótování. Automatické kótování zbývajících objektů geometrie náčrtu může být rychlejší. Přebytečné kóty můžete potom odstranit, přičemž nebudete muset geometrii náčrtu pro automatické kótování vybírat jednotlivě.

■ Jestliže nebude náčrt pomocí nástroje Automatické kótování okótován podle vašich představ, můžete zkusit výběrem některé geometrie náčrtu ovlivnit použití automatických kót.

■ Pokud používáte automatické kóty, může být jednodušší potvrdit výchozí hodnoty kót náčrtu a potom je upravit na správnou hodnotu ve vhodném pořadí (obvykle od velkých po malé).

■ Co nejvíce používejte geometrické vazby. Například místo kóty 90 stupňů použijte vazbu kolmosti.

■ Nejdříve umísťujte velké kóty, potom malé.

■ Používejte vztahy mezi kótami.

■ Při plnění konstrukčního cíle používejte geometrické i kótovací vazby.

Úprava náčrtů

Až vytvoříte geometrii náčrtu, můžete rozměry náčrtu zpřesnit a upravit pomocí kótovacích nebo geometrických vazeb. Je také možné přetáhnout libovolnou neokótovanou nebo podkótovanou geometrii.


Tvorba polí náčrtu

Nástroje pro tvorbu polí Kruhové a Obdélníkové v panelu nástrojů Náčrt lze použít pro tvorbu polí původního náčrtu. Geometrie pole je plně zakótovaná. Tyto vazby jsou spravovány jako skupina; pokud odstraníte vazby pole, všechny vazby geometrie pole budou odstraněny.

horizontálně srovnané

kolmé

Při tvorbě náčrtu jsou použity vazby

Tažením aktivního koncového bodu vytvořte tečný oblouk

Pomocí nástroje Zobrazit/Odstranit vazby zobrazte vazby

Tažením změňte velikost geometrie

Tvorba polí náčrtu | 51

Pracovní postupy: Jak vytvořit kruhové pole náčrtu

1 Pomocí nástrojů náčrtu vytvořte geometrii, která bude zahrnuta do pole.

2 Klepněte na nástroj Kruhové pole v panelu nástrojů Náčrt a vyberte geometrii náčrtu pro pole.

3 V dialogu Kruhové pole klepněte na tlačítko Osa a potom vyberte bod, vrchol nebo pracovní osu, která bude použita jako osa pole.

4 V textovém poli Počet zadejte počet prvků v poli.

5 V textovém poli Úhel zadejte úhel pro kruhové pole.

6 Podle potřeby klepněte na tlačítko Další a proveďte požadovaná nastavení:

■ Klepnutím na tlačítko Vypnout vyberete jednotlivé prvky pole, které budou z pole odstraněny. Geometrie je vypnuta.

■ Zapnutím volby Asociativní určete aktualizaci pole při provedení změn na součásti.

■ Klepnutím na tlačítko Přizpůsobit určete prvky pole, které budou rovnoměrně rozmístěny v zadaném úhlu. Pokud volbu nevyberete, mezery v poli budou určeny místo celkového úhlu pole pomocí úhlu mezi prvky.

7 Klepnutím na tlačítko OK vytvořte pole.

Pracovní postupy: Jak vytvořit obdélníkové pole náčrtu

1 Pomocí nástrojů náčrtu vytvořte geometrii, která bude zahrnuta do pole.

2 Klepněte na nástroj Obdélníkové pole v panelu nástrojů Náčrt a potom vyberte geometrii náčrtu pro pole.

3 Klepněte na tlačítko Směr 1 a výběrem geometrie definujte první směr pro pole.

4 V poli Rozteč určete mezeru mezi prvky.

5 Klepněte na tlačítko Směr 2, výběrem geometrie definujte druhý směr pro pole a potom zadejte počet a rozteč.

6 Podle potřeby klepněte na tlačítko Další a proveďte požadovaná nastavení:

■ Klepnutím na tlačítko Vypnout vyberete jednotlivé prvky pole, které budou z pole odstraněny. Geometrie je vypnuta.

■ Zapnutím volby Asociativní určete aktualizaci pole při provedení změn na součásti.

■ Klepnutím na tlačítko Přizpůsobit určete prvky pole, které budou rovnoměrně rozmístěny v zadaném úhlu. Pokud volbu nevyberete, mezery v poli budou určeny místo celkového úhlu pole pomocí úhlu mezi prvky.

7 Klepnutím na tlačítko OK vytvořte pole.


Tipy pro úpravu polí náčrtu

■ Je možné upravit rozteč mezi prvky pole, změnit počet a směr polí, změnit metodu výpočtu pole a vypnout geometrii v poli náčrtu. Klepněte pravým tlačítkem na náčrt v prohlížeči a z místní nabídky vyberte položku Upravit náčrt. Potom klepněte pravým tlačítkem na prvek pole v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Upravit pole. V dialogu pole zkontrolujte podle potřeby hodnoty.

■ Kóty pole lze upravit. V náčrtu poklepáním na kótu ji změňte, zadejte novou hodnotu do pole Upravit kótu a klepněte na zatržítko. Kóty lze zadat jako výrazy, parametrické názvy nebo specifické hodnoty.

■ Asociativní vztah mezi prvky pole můžete odstranit, ale geometrie potom bude samostatnými křivkami a příkazy pro úpravu pole již nejsou dostupné. Klepněte pravým tlačítkem na člen pole a poté v dialogu pole klepněte na tlačítko Další. Zapněte volbu Asociativní a klepněte na tlačítko OK.

■ Vypnutím jednoho nebo více prvků pole je odstraníte z pole. Klepněte pravým tlačítkem na náčrt v prohlížeči a z místní nabídky vyberte položku Upravit náčrt. Klepnutím pravým tlačítkem na geometrii pole ji vypněte a potom z místní nabídky vyberte položku Vypnout element(y). Potlačené prvky pole nejsou obsaženy v profilech a neobjeví se v náčrtech výkresu.

■ Prvky pole včetně kót a geometrie náčrtu používané pro definici osy a směrů lze odstranit, ale ne u asociativního pole. Jestliže chcete zachovat vztahy mezi prvky pole, ale potřebujete odstranit jednu nebo více instancí, zvažte jejich odstranění pomocí příkazu Vypnout.

Odstranění náčrtů

Pokud byl náčrt použit v konstrukčním prvku, nelze náčrt odstranit. Náčrt konstrukčního prvku lze sice upravit a geometrii náčrtu vymazat, ale konstrukční prvek se nemusí správně aktualizovat. Úpravou náčrtu nebo konstrukčního prvku obnovíte konstrukční prvek.

Odstranění náčrtů | 53

Přehled pracovního postupu: Odstranění náčrtu

1 V prohlížeči vyberte náčrt, který chcete odstranit.

2 Stiskněte klávesu Delete nebo klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Odstranit.

POZNÁMKA Chcete-li odstranit jednotlivé křivky náčrtu, upravte náčrt, vyberte křivku a potom stiskněte klávesu Delete.

Kótovací vazby lze z náčrtu odstranit a velikost náčrtu lze podle potřeby změnit. Součásti s adaptivními konstrukčními prvky mění velikost v sestavě při zakótování k pevné geometrii.

Přehled pracovního postupu: Odstranění kót z náčrtu

1 Klepněte pravým tlačítkem na náčrt v prohlížeči a z místní nabídky vyberte položku Upravit náčrt.

2 Klepněte na nástroj výběru.

3 Klepněte pravým tlačítkem na kótu v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

POZNÁMKA Jestliže je náčrt součástí konstrukčního prvku, po odstranění kót klepněte na tlačítko Aktualizovat.

Odstranit lze pole náčrtu nebo lze vypnout prvky pole náčrtu.

Přehled pracovního postupu: Odstranění polí náčrtů

1 V prohlížeči vyberte náčrt, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Upravit náčrt.

2 Vyberte geometrii pole náčrtu, kterou chcete odstranit.

3 Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku. Zobrazené položky jsou určeny výběrem geometrie:

■ Promítnutá geometrie Klepnutím na tlačítko Odstranit odstraňte pohled.■ Geometrie kruhového pole Geometrie pole: Výběrem položky Odstranit vzor

odstraňte celé pole nebo výběrem Vypnout vypněte geometrii pole.■ Promítnutá geometrie Geometrie pole a geometrie jiného typu: Výběrem

položky Odstranit odstraňte geometrii jiného typu než typu pole a potom výběrem položky Odstranit vzor odstraňte celé pole nebo výběrem položky Vypnout změňte geometrii pole na konstrukční geometrii.


Výuka 3D náčrtů

Nyní již víte, jak tvořit náčrty ve 2D, protože je to podobné kreslení na papír. Náčrty lze však také tvořit v 3D, kde spojováním bodů v rovinách X, Y a Z vytvoříte trojrozměrný tvar. Pomocí 3D náčrtu lze vytvořit trajektorii prvků 3D tažení, například při tvorbě drátů, kabelových spojení a potrubí.

Při práci ve 3D náčrtu mohou body ležet v libovolné rovině. Stejně jako u 2D náčrtů můžete ovládat tvar geometrie přidáním vazeb, přidávat kóty a umísťovat body přesně vzhledem k poslednímu umístěnému bodu.

Jeden ze způsobů, jak se naučit tvořit náčrty ve 3D, je vytvoření kvádru.

ZKUSTE: Vytvoření kvádru a náčrt 3D čar na rovinách X, Y a Z

1 V panelu 2D náčrt klepněte na nástroj obdélník, vytvořte obdélník a poté stiskem klávesu E (klávesová zkratka) spusťte příkaz Vysunout.

2 V dialogu Vysunout zadejte libovolnou vzdálenost a klepněte na OK.

3 Klepněte v grafickém okně pravým tlačítkem, vyberte položku Izometrický pohled a poté v panelu nástrojů Standardní klepněte na tlačítko Zobrazit a zvolte Drátový model.

Nyní máte 3D „prostor“, ve kterém můžete zobrazovat náčrty.

4 V panelu nástrojů Standardní klepněte na šipku dolů vedle nástroje Náčrt a vyberte 3D náčrt. Do prohlížeče se přidá ikona 3D náčrtu a aktivuje se panel 3D náčrt.

5 V panelu 3D náčrt klepněte na nástroj Čára. Všimněte si, že se zobrazí 3D trojice se šipkami určujícími osy X, Y a Z. Rovněž se může zobrazit panel nástrojů Přesné zadání, ale můžete kreslit i bez zadávání souřadnic.

Klepnutím kdekoliv v prostoru zahajte čáru. Ve 3D trojici změňte klepnutím na rovinu nebo šipku rovinu náčrtu a poté klepnutím umístěte další bod náčrtu. Všimněte si, že při změně roviny náčrtu se aktivuje mřížka náčrtu této roviny.

Při kreslení čar lze automaticky přidat zaoblení. Toto nastavení lze změnit v dialogu Možnosti aplikace na kartě Náčrt.

6 Pokračujte dle potřeby v umísťování bodů a pak změňte roviny náčrtu, abyste se ujistili, že kreslíte ve všech rozměrech. Po skončení klepněte pravým tlačítkem myši a vyberte položku Hotovo.

7 V panelu nástrojů Standardní klepněte na tlačítko Otočit a otáčejte s kvádrem ve všech směrech.

Jak vidíte, 3D čára má body v rovinách X, Y a Z.

Výuka 3D náčrtů | 55

Nyní, když vidíte čáru v rámci kvádru, otevřete nový soubor a zkuste vytvořit 3D náčrt již bez kvádru. Protože se soubor otevře s aktivovaným 2D náčrtem, zavřete náčrt klepnutím na tlačítko Návrat v panelu nástrojů Standardní a poté vyberte položky Náčrt > 3D náčrt.

Načrtněte několik 3D čar a poté použijte některé další nástroje z panelu 3D náčrt:

■ Zakótujte čáry pomocí nástroje Obecná kóta.

■ Pomocí nástrojů vazeb použijte na 3D čáry vazby k ostatním čarám a bodům.

■ V případě potřeby změňte nastavení na kartě Náčrt v dialogu Možnosti aplikace (automatické ohyby 3D čar).


V této kapitole

Práce s načrtnutými konstrukčními prvky

2■ Modelování parametrické

součásti

■ Analýza modelů pro pracovní postup

■ Tvorba základních prvků

■ Tvorba načrtnutých konstrukčních prvků

■ Úprava konstrukčních prvků

V této kapitole se budeme zabývat modelováním

parametrické součásti a postupem tvorby načrtnutých

konstrukčních prvků v součástech.

57

Modelování parametrické součásti

Model součásti je tvořen konstrukčními prvky. Při parametrickém modelování můžete ihned vidět výsledek úprav parametrů řídících velikost a tvar modelu.

Chcete-li vytvořit v Autodesk Inventoru® 3D model součásti, vysuňte nejdříve geometrii náčrtu a pak přetáhněte nebo promítněte geometrii náčrtu podél trajektorie nebo ji rotujte okolo osy. Tyto modely jsou známé jako tzv. objemová tělesa, protože tvoří uzavřený objem narozdíl od drátových modelů, které pouze definují hrany. Objemová tělesa jsou v Autodesk Inventoru tvořena konstrukčními prvky.

Charakteristiku konstrukčního prvku lze změnit úpravou náčrtu nebo změnou hodnot použitých při jeho vytvoření. Délku konstrukčního prvku lze například změnit zadáním nové hodnoty vysunutí. Rozměr lze také odvodit z jiného rozměru pomocí rovnic.

V Autodesk Inventoru lze vytvořit pět druhů konstrukčních prvků. Jsou to načrtnuté, umístěné nebo pracovní konstrukční prvky, konstrukční prvky vzor a knihovna. Některé prvky vyžadují náčrty nebo trajektorie. Některé konstrukční prvky znázorňují viditelnou geometrii, jiné (například pracovní konstrukční prvky) pomáhají přesně umístit geometrii součásti. Konstrukční prvek lze kdykoliv upravit.

Mezi konstrukčními prvky existuje vztah nadřízený/podřízený, to znamená, že jeden konstrukční prvek řídí druhý. Vztahy rodič/potomek mohou mít více úrovní. Konstrukční prvek potomka je vytvořen po konstrukčním prvku rodiče a nemůže bez něj existovat. Například je možné vytvořit na odlitku nálitek, ve kterém může být vyvrtána díra podle druhu použití. Nálitek (nadřízený prvek) může existovat bez díry (podřízený prvek), ale díra nemůže existovat bez nálitku.

hotová součástodstraněné podřízené prvkyzákladní součást

58 | Kapitola 2 Práce s načrtnutými konstrukčními prvky

Prostředí modelování součásti

Prostředí modelování součásti je aktivní kdykoliv vytváříte nebo upravujete součást. V prostředí modelování součásti můžete vytvořit nebo upravovat konstrukční prvky, definovat pracovní konstrukční prvky, tvořit vzory a součásti kombinováním konstrukčních prvků. Pomocí prohlížeče můžete editovat náčrty nebo konstrukční prvky, skrýt nebo zobrazit konstrukční prvky, vyvářet poznámky návrhu, adaptivní konstrukční prvky a vlastnosti přístupu.

Váš první náčrt součásti může být jednoduchý tvar. Konstrukční prvky lze po přidání do návrhu upravit. V průběhu procesu tvorby návrhu vylepšíte modely přidáním geometrických a kótovacích detailů a vazeb. Vyhodnotíte návrh změnou vztahů a vazeb a přidáním nebo odstraněním konstrukčních prvků.

V prohlížeči se zobrazí ikona součásti s vnořenými konstrukčními prvky. Chcete-li upravit konstrukční prvek, klepněte pravým tlačítkem v prohlížeči nebo grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Upravit prvek, jejíž pomocí můžete opravit parametry konstrukčního prvku, nebo položku Upravit náčrt, jejíž pomocí můžete upravit náčrt.

Pracovní postup

Dříve než začnete, analyzujte součást a určete, které konstrukční prvky je potřeba vytvořit a v jakém pořadí.

Dříve než zahájíte modelování návrhu, odpovězte si na tyto otázky:

■ Vytváříte samostatnou součást, komponent sestavy nebo první z rodiny součástí?

Rozhodněte, zda bude součást vytvořena v souboru součásti nebo souboru sestavy a zda vytvoříte vazby pomocí pevných hodnot nebo rovnic.

■ Který pohled součásti nejlépe popisuje její základní tvar?

Obvykle je nejlepší začít modelováním nejvýznamnějšího konstrukčního prvku v tomto pohledu. První konstrukční prvek součásti se nazývá základní prvek.

■ Který konstrukční prvek potřebuje pro přesné umístění geometrie modelu pracovní roviny a body?

■ Které konstrukční prvky součásti jsou nejdůležitější?

Vytvořte tyto konstrukční prvky hned na začátku procesu modelování, aby mohly být kóty ostatních konstrukčních prvků založeny na kótách těchto prvků.

■ Které konstrukční prvky součásti lze přidat pomocí načrtnutých konstrukčních prvků a které pomocí umístěných konstrukčních prvků?

■ A které konstrukční prvky by tedy měly být vytvořeny první?

Modelování parametrické součásti | 59

Základní prvky

První vytvořený konstrukční prvek součásti se nazývá základní prvek. Základní prvek obvykle vychází z náčrtu profilu a představuje hlavní tvar součásti. Základním prvkem může být také importované základní objemové těleso (soubory formátu .sat nebo .step). Základním prvkem může být i pracovní konstrukční prvek.

Při dokončení součásti můžete vytvořit další konstrukční prvky. Protože tyto konstrukční prvky jsou závislé na základním prvku, můžete dobrým plánováním výrazně zkrátit čas tvorby součásti. Jakmile naplánujete svoji strategii rozhodněte se, jak vytvoříte základní prvek.

Přehled pracovního postupu: Tvorba parametrického modelu objemového tělesa a asociovaných výkresů

1 Vytvořte novou součást v souboru součásti (.ipt) nebo souboru sestavy (.iam). Pokud pracujete na velmi malé sestavě nebo jste na začátku procesu, můžete vytvořit součást v souboru součásti.

2 Pomocí nástrojů v okně nástrojů nebo panelu nástrojů náčrtu načrtněte hlavní tvar základního prvku.

Geometrické vazby definují tvar objektů v náčrtu.

3 Analyzujte geometrii náčrtu a podle potřeby vyberte vhodné geometrické vazby v okně nástrojů nebo panelu nástrojů Náčrt.

Později můžete přidáním nebo odstranění vazeb upravit tvar náčrtu.

Kóty určují velikost objektů v náčrtu.


4 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Náčrt klepněte na nástroj Obecná kóta a použijte kóty.

Později můžete změnit délku úseček a poloměr oblouků v náčrtu.

5 Vysunutím, rotováním, tažením, šablonováním nebo spirálovým tažením parametrického náčrtu vytvořte první neboli základní konstrukční prvek součásti.

6 Opakováním postupu vytvořte další prvky a pomocí připojení, odříznutí nebo průniku dokončete součást.

7 Vytvořením 2D výkresových pohledů ve výkresovém souboru Autodesk Inventoru vytvořte dokumentaci součásti.

Kdykoliv v průběhu procesu modelování součásti můžete vytvořit výkresový soubor (.idw) a začít výrobní výkres součásti. Změny součásti jsou automaticky provedeny i ve výkresových pohledech součásti.

Modelování parametrické součásti | 61

Přidání načrtnutých konstrukčních prvků

Načrtnuté konstrukční prvky jsou závislé na geometrii náčrtu. První konstrukční prvek součásti (základní konstrukční prvek) je obvykle načrtnutý konstrukční prvek.

Můžete vybrat plochu existující součásti a tvořit náčrt na ní. Náčrt je zobrazen pomocí definovaného kartézského rastru. Chcete-li vytvořit konstrukční prvek na zakřivené ploše nebo v určitém úhlu k ploše, je nutné nejdříve vytvořit pracovní rovinu.

Pomocí všech následujících metod vytvoříte objemový konstrukční prvek vysunutí náčrtu profilu.

Vysunutí Promítne náčrt profil podél přímé trajektorie. Používá se při tvorbě objemových těles i ploch.

Otočení Promítne náčrt profilu okolo osy.

Tažení Promítne náčrt profilu podél načrtnuté trajektorie.

Šablonování Vytvoří konstrukční prvek pomocí dvou nebo více náčrtů profilů umístěných na více plochách součásti nebo pracovních rovinách. Model přechází z jednoho tvaru do druhého a může sledovat zakřivenou trajektorii.

Spirála Promítne náčrt profilu podél spirály.

Žebro Vytvoří vysunutí žebra nebo lamely z 2D náčrtu.

Další načrtnuté konstrukční prvky jsou vytvářeny pomocí stejného postupu jako základní prvek.

Konstrukční prvky vysunutí

Pomocí nástroje Vysunutí můžete vytvořit konstrukční prvek přidáním hloubky otevřenému nebo uzavřenému profilu či oblasti.

■ V prostředí sestavy je nástroj Vysunutí dostupný v panelu nástrojů Sestava při tvorbě konstrukčního prvku sestavy.

■ V prostředí svařence je nástroj Vysunutí dostupný v panelu nástrojů Svařenec při tvorbě konstrukčního prvku přípravy nebo obrábění.

■ V prostředí součásti je nástroj Vysunutí dostupný v okně nástrojů Prvky součásti při tvorbě vysunutí jedné součásti.


Přehled pracovního postupu: Tvorba parametrického modelu objemového tělesa a asociovaných výkresů

1 Začněte u náčrtu, profilu nebo oblasti představující řez konstrukčního prvku vysunutí, který chcete vytvořit. Jestliže má být vysunutí konstrukčním prvkem sestavy, nelze použít otevřené profily.

2 Zobrazte dialog Vysunutí klepnutím na nástroj Vysunutí.

Je-li v náčrtu pouze jeden profil, vybere se automaticky. Pokud je v náčrtu více profilů, na kartě Tvar klepněte na Profil a vyberte profil, který chcete vysunout. Pomocí Vybrat další procházejte geometrii a klepnutím vyberte požadovaný objekt.

3 V poli Výstup vyberte volbu Těleso nebo Plocha.

Při tvorbě základního prvku je u otevřených profilů dostupná pouze volba Plocha. Při tvorbě vysutí v sestavě je dostupná pouze volba Těleso.

4 Klepněte na tlačítko Připojit, Odříznout nebo Průnik.

Při tvorbě vysutí v sestavě je dostupná pouze volba Odříznout.

5 V poli Meze vyberte z rozbalovacího seznamu způsob ukončení vysunutí. Pro základní prvky nejsou některé způsoby ukončení dostupné.

Vzdálenost: Zadejte vzdálenost vysunutí K dalšímu: Klepnutím zvolte směr vysunutíVolba K dalšímu není dostupná u vysunutí v sestavě.

Do: Klepněte na rovinu ukončení Od-Do: Klepnutím vyberte rovinu počátku a ukončeníImplicitně končí vysunutí na nejvzdálenější rovině

Do a Od-Do: Klepnutím na volbu Minimální řešení ukončíte vymezení na nejbližší plošeVše: Klepněte na směr vysunutí nebo na vysunutí rovnoměrně v obou směrech.

POZNÁMKA Jestliže jsou možnosti ukončení nejednoznačné, například na válcové nebo nepravidelné ploše, zobrazte kartu Další a použitím nástroje Obrátit zadejte směr

Přidání načrtnutých konstrukčních prvků | 63

6 Je-li to nutné, zadejte na kartě Další úhel zúžení.

Šipky v grafickém okně ukazují směr zúžení.

Klepněte na tlačítko OK.

Náčrt je vysunut.

Uzavřete soubor bez uložení.

Konstrukční prvky rotace

Pomocí nástroje Rotace dostupného v okně nástrojů Součást můžete vytvořit konstrukční prvek rotací jednoho nebo více načrtnutých profilů okolo osy. Osa a profil musí být koplanární. Jestliže se jedná o první konstrukční prvek, je to základní prvek.

Přehled pracovního postupu: Tvorba konstrukčního prvku rotace

1 Nejdříve načrtněte profil představující řez konstrukčního prvku rotace, který chcete vytvořit. S výjimkou tvorby ploch musí být profily uzavřené smyčky.

2 Klepnutím na nástroj Rotace zobrazte dialog Rotace.

Je-li v náčrtu jen jeden profil, vybere se automaticky. Pokud je v náčrtu více profilů, na kartě Tvar klepněte na Profil a vyberte profil, který chcete vysunout.

Používejte pouze nezpracované uzavřené náčrty v aktivní rovině náčrtu.

3 Klepněte na Osa a v aktivní rovině náčrtu vyberte osu.

4 Vyberte volbu Připojit, Odříznout, Průnik nebo Plocha. Výsledky voleb Plocha, Odříznout a Průnik nejsou povoleny jako základní prvky.

5 V poli Meze vyberte Úhel nebo Plný.

6 Klepnutím na tlačítko směru rotujte konstrukční prvek v jednom směru nebo rovnoměrně v obou směrech.

Náhled výsledků je zobrazen v modelu.


Konstrukční prvky tažení

Pomocí nástroje Tažení v okně nástrojů Prvky součásti vytvořte konstrukční prvek přesunutím načrtnutého profilu podél rovinné trajektorie. S výjimkou tvorby ploch musí být profily uzavřené smyčky.

Přehled pracovního postupu: Tvorba konstrukčního prvku tažení

1 Nejdříve vytvořte náčrt profilu, potom vytvořte náčrt trajektorie na protínající rovině.

2 Klepněte na nástroj Tažení.

Jestliže je v náčrtu použit pouze jeden profil, je zvýrazněn automaticky.

Pokud je v náčrtu více profilů, klepněte na Profil a vyberte profil, který chcete táhnout.

3 Klepněte na tlačítko Trajektorie a vyberte náčrt trajektorie.

4 Klepněte na tlačítko Další a podle potřeby zadejte úhel zúžení.

Značka v grafickém okně naznačuje směr zúžení.

Na kartě Tvar klepněte na Připojit, Odříznout nebo Průnik. Pro základní prvky nejsou některé způsoby ukončení dostupné.

5 V poli Výstup vyberte volbu Těleso nebo Plocha.

6 Klepněte na tlačítko OK.

Je vytvořen konstrukční prvek tažení.

Konstrukční prvky šablonování

Pomocí nástroje Šablonování v okně nástrojů Prvky součásti můžete vytvořit přechod tvarů dvou nebo více profilů v pracovních rovinách nebo rovinných plochách.

Chcete-li použít existující plochu jak počátek nebo konec tažení, vytvořte na ploše náčrt, aby bylo možné vybrat okraje plochy pro šablonování. Používáte-li smyčku rovinné nebo nerovinné plochy, vyberte ji přímo bez tvorby náčrtu.


Přehled pracovního postupu: Tvorba šablonovaného konstrukčního prvku

1 Na samostatných rovinách vytvořte náčrty profilů představujících řezy konstrukčního prvku šablonování.

2 Klepnutím na nástroj Šablonování zobrazte dialog Šablonování.

3 Na kartě Křivky vyberte v poli Výstup volbu Těleso nebo Plocha.

4 Klepněte do pole Průřezy a poté vyberte šablonované profily v pořadí, ve kterém mají být propojeny. Vyberete-li v libovolné rovině více profilů, musí mít společný průnik.

POZNÁMKA Jestliže se v náčrtu nachází více než jedna smyčka, vyberte náčrt a pak vyberte křivku nebo smyčku.

5 V poli Trajektorie vyberte 2D nebo 3D křivky pro řízení tvaru. Trajektorie musí protínat profily. Tato volba není dostupná, pokud jsou zadány křivky trajektorií.

6 Pokud je to nutné, spojte počáteční a koncové profily šablonování pomocí volby Uzavřená smyčka.

7 Chcete-li, zapněte volbu Sloučit tečné plochy, což má za následek, že se mezi tečnými plochami nevytvoří hrana.

8 V poli Operace vyberte volbu Připojit, Odříznout nebo Průnik.

9 Na kartě Podmínky jsou uvedeny počáteční a koncové profily. Vyberte je a zadejte okrajové podmínky:

Volné Nepoužívat žádné okrajové podmínky. Tato volba je výchozí.

Tangenta plochy

Jestliže jste zadali, že smyčka nebo profil je v samostatném náčrtu na okraji plochy.

Směr Určete úhel měřený relativně od roviny profilu.

10 Na kartě Přechod je implicitně zapnuta volba Automaticky mapovat. Podle potřeby vypněte tuto volbu, jestliže chcete upravit automaticky vytvořené množiny bodů nebo přidat a odstranit body.

■ Chcete-li upravit, přidat nebo odstranit body, klepněte na řádek množiny bodů.

■ Pro každý profil náčrtu je vytvořen výchozí vypočítaný mapovaný bod. Zadáním polohy určíte bezrozměrnou hodnotu. Nula představuje jeden konec úsečky; jednička představuje druhý konec. Desetinné hodnoty představují pozice mezi konci.

11 Klepnutím na tlačítko OK vytvořte šablonování.


Konstrukční prvky spirály

Pomocí nástroje Spirála v okně nástrojů Prvky součásti můžete vytvořit konstrukční prvek spirály. Pomocí tohoto konstrukčního prvku můžete tvořit šroubové pružiny a závity. Jestliže je spirála první vytvořený prvek, je to základní prvek.

Přehled pracovního postupu: Tvorba spirálové pružiny

1 Nejprve načrtněte profil představující řez konstrukčního prvku spirály, a pomocí nástroje Čára nebo nástroje Pracovní osa vytvořte pro spirálu osu otáčení.

2 Klepněte na nástroj Spirála. Zobrazí se dialog Spirála.

Jestliže je v náčrtu použit pouze jeden profil, je zvýrazněn automaticky.

3 Pokud je v náčrtu více profilů, klepněte na Profil a vyberte profil.

4 Klepněte na nástroj Pracovní osa.

Na orientaci osy nezáleží, ale nesmí protínat profil.

5 Na kartě Rozměry spirály klepněte na šipku dolů v poli Typ a vyberte jeden z následujících typů:

Vzdálenost závitů a otáčkyOtáčky a výškaVzdálenost závitů a výškaSpirála

Zadejte potřebné hodnoty Rozteč, Výška, Počet závitů nebo Zúžení. Hodnota Zúžení není u volby Spirála dostupná.

6 Na kartě Konce spirály vyberte některou z následujících metod definice počátku a konce spirály, například aby stála přímo na rovné ploše:

Plochá Vytvořte přechod v rozteči spirály. Zadejte hodnoty Přechodový úhel a Úhel plošky (maximálně 360 stupňů).

Přirozená Ukončete spirálu bez přechodu.


Konstrukční prvky žebro a lamela

Pomocí nástroje Žebro můžete vytvářet žebra (tenkostěnné uzavřené pomocné tvary) a lamely (tenkostěnné otevřené pomocné tvary).

Pomocí nástrojů Zoom a Rotovat umístěte součást tak, aby byla viditelná plocha, kam bude žebro umístěno.

Přehled pracovního postupu: Nastavení roviny náčrtu a vytvoření geometrie profilu pro náčrt

1 Vytvořte pracovní rovinu, kterou použijete jako rovinu náčrtu.

2 V panelu nástrojů Standardní klepněte na nástroj 2D náčrt a potom klepnutím na rovinnou plochu nebo pracovní rovinu nastavte náčrtovou rovinu.

3 Pomocí nástroje Pohled na přeorientujte náčrt.

4 Chcete-li znázornit tvar žebra, vytvořte pomocí nástrojů v panelu nástrojů 2D náčrt otevřený profil.

Přehled pracovního postupu: Tvorba žebra

1 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Žebro a pokud není vybrán profil, klepnutím jej vyberte.

2 Klepnutím na tlačítko Směr určete směr žebra.

Podržením kurzoru nad otevřeným profilem zobrazte směrové šipky, které označují, zda bude žebro prodlouženo rovnoběžně nebo kolmo na geometrii náčrtu.

3 Jestliže konce profilu neprotínají součást, zobrazí se volba Protáhnout profil.

Konce profilu jsou automaticky prodlouženy. Jestliže chcete, můžete volbu vypnout a vytvořit žebro nebo lamelu o stejné délce jako profil.

4 V poli Tloušťka zadejte tloušťku žebra.

Klepnutím na tlačítko Obrátit zadejte směr tloušťky žebra.


5 Klepnutím na následující tlačítka zadejte hloubku žebra:

K dalšímu Ukončí žebro nebo lamelu na další ploše

Konečný Zadáním hodnoty v poli určíte hloubku

6 Stiskem tlačítka OK vytvořte žebro.

POZNÁMKA Chcete-li vytvořit síť žeber nebo lamel, nakreslete v rovině náčrtu několik profilů, které se mohou, ale nemusí protínat, a pak postupujte podle výše uvedených kroků.

Úprava konstrukčních prvků

Je několik různých metod úpravy existujícího konstrukčního prvku. V prohlížeči klepněte pravým tlačítkem na konstrukční prvek a použijte jednu ze tří položek místní nabídky:

Zobrazit kóty Zobrazí kóty náčrtu, abyste je mohli upravit.

■ Změňte kóty náčrtu prvku.■ Změňte, přidejte nebo odstraňte vazby.

Upravit náčrt Aktivujte náčrt, aby jej bylo možné upravit.

■ Vyberte jiný profil pro konstrukční prvek.

Jakmile upravíte náčrt součásti, ukončete náčrt a součást se automaticky zaktualizuje.

Úprava konstrukčního prvku

Zobrazí se dialog pro daný konstrukční prvek.

■ Vyberte jinou metodu zakončení konstrukčního prvku.■ Vyberte, zda se konstrukční prvek připojí, odřízne nebo

vytvoří průnik s jiným konstrukčním prvkem.

žebro lamela

Úprava konstrukčních prvků | 69

70

V této kapitole

Tvorba a úprava pracovních konstrukčních prvků

3■ Díry

■ Zaoblení

■ Zkosení

■ Závity

■ Skořepiny

■ Pole konstrukčních prvků

■ Zrcadlené konstrukční prvky

■ Analýza ploch

V této kapitole se naučíte umisťovat a upravovat

konstrukční prvky součástí. Pomocí cvičení se krok

za krokem naučíte vytvářet díry, zaoblení, zkosení, závity,

skořepiny, kruhová a obdélníková pole, zrcadlit prvky

a analyzovat plochy.

71

Přidání umístěných konstrukčních prvků

Umístěné konstrukční prvky jsou obvyklé strojírenské prvky, které lze v Autodesk Inventoru® vytvořit bez náčrtu. Při tvorbě těchto prvků zadáváte obvykle jen polohu a několik kót. Standardními umístěnými prvky jsou skořepina, zaoblení, zkosení, zešikmení plochy, díra a závit.

Toto jsou některé z nástrojů pro práci s umístěnými konstrukčními prvky, které se nacházejí v okně nástrojů Prvky součásti:

Zaoblení Zaoblí nebo zakulatí vybrané hrany.

Zkosení Zkosí ostré hrany. Odstraní materiál z vnější hrany nebo může přidat materiál na vnitřní hranu.

Díra Umístí do součásti vybranou díru.

Závit Vytvoří na součásti běžné a zúžené vnější a vnitřní závity.

Skořepina Vytvoří dutou součást se zadanou tloušťkou stěny.

Obdélníkové pole

Vytvoří obdélníkové pole konstrukčních prvků.

Kruhové pole Vytvoří kruhové pole konstrukčních prvků.

Zrcadlit prvek Vytvoří přes rovinu zrcadlový obraz.

Umístěné konstrukční prvky jsou definovány pomocí dialogů, například dialogu Díra jako na následujícím obrázku.

72 | Kapitola 3 Tvorba a úprava umístěných konstrukčních prvků

Konstrukční prvky díry

V Autodesk Inventoru můžete vytvářet různé typy děr:

■ Vrtaná

■ S válcovým zahloubením

■ S kuželovým zahloubením

Hloubku díry lze zadat pomocí jedné ze tří voleb ukončení: Vzdálenost, Skrz vše a Do. Ukončení díry (Vzdálenost, Skrz vše, K)

U děr můžete určit různá nastavení závitu a ukončení. Pomocí volby Bod vrtání můžete použít body rovného nebo šikmého vrtání.

Na následujícím obrázku jsou příklady vrtané díry, díry s válcovým a kuželovým zahloubením a díry se závitem.

Při tvorbě díry se závitem jsou data závitu jsou uložena s dírou a závity se zobrazí, jestliže je aktivní izometrický pohled.

Přidání umístěných konstrukčních prvků | 73

ZKUSTE: Tvorba konstrukčního prvku díry v součásti

1 V projektu tutorial_files otevřete soubor Upper_Plate.ipt.

2 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Díra.

3 V dialogu Díry, Umístění, vyberte z rozbalovacího seznamu položku Lineární.

Chcete-li umístit díru, klepněte na tlačítko Plocha a potom v grafickém okně klepněte na bod v ploše.

Klepnutím na hranu plochy určete referenci 1, dalším klepnutím na hranu plochy určete referenci 2.

Zobrazí se referenční kóty od každé hrany. Umístění díry lze definovat poklepáním na každou kótu a zadáním změn.

Vyberte první typ díry, Vrtaná, a zadejte průměr 0,25 palce.

V poli Ukončení vyberte Skrz vše.


Díra, kterou jste definovali, je umístěná na ploše.

Zavřete soubor bez uložení nebo jej uložte pod jiným názvem, abyste zachovali původní soubor.

Hloubku díry lze zadat pomocí jedné ze tří voleb ukončení: Vzdálenost, Skrz vše a Do. Ukončení díry (Vzdálenost, Skrz vše, K)


ZKUSTE: Umístění díry pomocí středů obloků

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor hole.ipt.

Součást vypadá jako součást na následujícím obrázku.

2 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Náčrt a potom klepněte na obdélníkovou plochu.

Hrany plochy a středy oblouků jsou promítnuty do nového náčrtu, kde můžete umístit konstrukční prvky díry.

3 Klepněte pravým tlačítkem na grafické pozadí a výběrem položky Dokončit náčrt zavřete náčrt.


4 Klepnutím na nástroj Díra v panelu Prvky součásti zobrazte dialog Díry.

Klepněte na středy čtyř oblouků.

V poli Ukončení vyberte volbu Vzdálenost.

V okně náhledu změňte hodnotu průměru díry na hodnotu 6 mm.


Je vytvořen konstrukční prvek díry a přidán do prohlížeče. Povšimněte si, že jeden konstrukční prvek definuje všechny čtyři díry.

Zavřete soubor bez uložení nebo jej uložte pod novým názvem, abyste zachovali původní datový soubor.


Konstrukční prvky zaoblení

Konstrukční prvky zaoblení se skládají ze zaoblení a zakulacení. Zaoblení přidává materiál na vnější stranu vnitřní hrany kvůli vytvoření hladkého přechodu z jedné plochy do druhé. Zakulacení odstraňuje materiál z vnější hrany. Zaoblení vytvoříte zadáním hodnot v dialogu a výběrem dvou hran, kde má být zaoblení použito. Lze tvořit zaoblení a zakulacení s konstantním a proměnným poloměrem.

Pomocí režimů výběru Všechny vnitřní a Všechny vnější lze použít zaoblení na více hran, jak vidíte na následujícím obrázku.

Styl rohu lze nastavit na kulovou plochu nebo přechod.

Jestliže vytváříte zaoblení a zakulacení s proměnným poloměrem, můžete si vybrat mezi jemných přechodem z jednoho poloměru do druhého a přímým přechodem mezi poloměry. Vybraný typ přechodu závisí na návrhu součásti a způsobu, jakým sousední konstrukční prvky přechází do hrany.


Také můžete zadat body mezi počátečním a koncovým bodem vybrané hrany a potom definovat jejich relativní vzdálenosti od počátečního bodu a poloměr. Tak získáváte flexibilitu při tvorbě zaoblení a zakulacení s proměnným poloměrem.

Na tomto obrázku jsou jemné a přímé přechody u zakulacení s proměnným poloměrem.

Na místech, kde se sbíhají více než tři hrany, můžete použít speciální zaoblení. Jestliže je potřeba, lze použít různé poloměry pro každou konvertující hranu.

Chcete li zjistit poloměr existujícího zaoblení, klepněte v prohlížeči pravým tlačítkem na konstrukční prvek a z místní nabídky vyberte položku Zobrazit kóty. Na součásti se zobrazí poloměr zaoblení.

Konstrukční prvky zkosení

Zkosení jsou podobná jako zaoblení, ale hrany jsou u zkosení sraženy, ne zakulaceny. Jestliže vytvoříte zkosení z vnitřní hrany, dojde automaticky k přidání materiálu k modelu. Jestliže vytvoříte zkosení z vnější hrany, dojde automaticky k odebrání materiálu z modelu.


Při tvorbě zkosení si můžete vybrat jednu ze tří operací:

■ Vzdálenost

■ Vzdálenost a úhel

■ Dvě vzdálenosti

Zkosení pomocí vzdálenosti vytvoří novou plochu ve stejné vzdálenosti podél dvou ploch tvořících vybranou hranu. Zkosení pomocí vzdálenosti a úhlu je vytvořeno v určité vzdálenosti od hrany a určitém úhlu od vybrané plochy. Zkosení pomocí dvou vzdáleností vytvoří novou plochu s jinými vzdálenostmi odsazení od hrany.

Přidání zkosení a zaoblení

V tomto cvičení dokončíte model hřídele přidáním zkosení a zaoblení.

Dokončený model je na následujícím obrázku.

vzdálenost vzdálenost a úhel dvě vzdálenosti


ZKUSTE: Přidání zkosení

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor chamfillet.ipt.

Soubor obsahuje model hřídele s otvorem a svorkou.

2 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Zkosení.

V dialogu Zkosení klepněte na tlačítko Hrany a vyberte čtyři vertikální hrany základny.

POZNÁMKA Při výběru hran budete pravděpodobně potřebovat otočit model. Stiskem klávesy F6 se vraťte do výchozího izometrického pohledu.

3 V poli Vzdálenost zadejte 10 mm a klepněte na tlačítko OK.

Zkosení jsou přidána do modelu a do prohlížeče

Nyní přidáte hranám horní díry zkosení s různými vzdálenostmi.

4 Klepněte na nástroj Zkosení a vyberte horní hranu všech třech děr v součásti.


5 V dialogu Zkosení změňte vzdálenost na 1 mm a klepněte na tlačítko OK.

Nyní přidáním zkosení s různými vzdálenostmi dokončíte základní tvar otvoru svorky.

6 Klepněte na nástroj Zkosení a potom na tlačítko Dvě vzdálenosti. Vyberte okraj jako na následujícím obrázku.

7 Zadejte následující hodnoty:

Vzdálenost 1: 14 mmVzdálenost 2: 18 mm

Klepnutím na tlačítko Směr se můžete podívat, jak se změní náhled při změně vzdáleností.

8 Dalším klepnutím na tlačítko Směr vrátíte původní nastavení a klepnutím na tlačítko OK vytvoříte konstrukční prvek zkosení.

výběr hrany


9 Opakováním stejného postupu přidáte zkosení stejné velikosti na druhou stranu součásti.

Součást by nyní měla vypadat jako na následujícím obrázku.

Nyní přidáním zaoblení dokončíte konečný tvar součásti.

ZKUSTE: Přidání zaoblení součásti

1 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Zaoblení. Vyberte dvě hrany jako na následujícím obrázku.

2 Otočte součást a vyberte dvě hrany na druhé straně. V dialogu Zaoblení na kartě Konstantní změňte poloměr na 16 mm.

3 Jako další množinu hran vyberte dvě vertikální hrany u rohů v horní části součásti.

4 Změňte poloměr zaoblení na 32 mm. Pokud dialog a náhled vypadají jako následujícím obrázku, klepněte na tlačítko OK.

dvě vybrané hrany


Konstrukční prvek zaoblení je přidán do součásti a prohlížeče.

5 Klepněte na nástroj Zaoblení a pak vyberte dvě horizontální hrany v přední části žebra jako na následujícím obrázku.

6 V dialogu Zaoblení zadejte jako poloměr 30 mm.

7 Chcete-li přidat další sadu hran, klepněte na nápis Klepněte pro přidání a poté vyberte dvě vodorovné hrany, jak je zobrazeno na následujícím obrázku.

8 V dialogu Zaoblení změňte poloměr druhé výběrové množiny na 22 mm. Klepnutím na nápis Klepněte pro přidání vytvořte třetí výběrovou množinu hran.

dvě vybrané hrany

dvě vybrané hrany


9 Otočte model a vyberte horizontální hranu na zadní straně přímo proti druhé výběrové množině. Jako poloměr zadejte 10 mm. Pokud dialog a náhled vypadají jako následujícím obrázku, klepněte na tlačítko OK.

Konstrukční prvek zaoblení je přidán do součásti.

10 Klepněte na nástroj Zaoblení a potom vyberte tři hrany v místě, kde se žebro napojuje na válec, v horní části součásti. Změňte poloměr na 2 mm a klepněte na tlačítko OK.

průnik žebra a válce


11 Klepněte na nástroj Zaoblení. Vyberte dvě hrany žebra a potom vyberte zadní hranu žebra (A). Tyto hrany jsou přidány do výběrové množiny.

12 Vyberte tři hrany na každá straně, kde se základna napojuje na ostatní konstrukční prvky (B).

13 V dialogu Zaoblení zapněte v poli Režim výběru volbu Smyčka. Klepněte kamkoliv na zadní hranu součásti nad základnou (C). Všimněte si, že volba Smyčka automaticky vybere další hrany.

14 Ujistěte se, že poloměr zaoblení je nastavený na 2 mm. Pokud vypadá náhled jako na následujícím obrázku, klepněte na tlačítko OK. Tvorba zaoblení selže a zobrazí se chybová zpráva.

15 V okně s chybovou zprávou klepněte na tlačítko Upravit.

16 V dialogu Zaoblení zapněte režim výběru hrany. Ponechte stisknutou klávesu SHIFT a vyberte šest hran, kde se základna napojuje na ostatní prvky součásti. Až budou tyto hrany odstraněny z výběrové množiny, klepněte na tlačítko OK.

/A

-B

Me


17 Přidejte zaoblení 2 mm na hrany, kde se základna napojuje na ostatní prvky součásti. Všimněte si, jak zaoblení 4 spojuje všechny hrany, takže na všech stranách je potřeba pouze jeden výběrový bod.

Hotová součást vypadá jako na následujícím obrázku.

Zavřete soubor bez uložení nebo jej uložte s novým názvem, abyste zachovali původní soubor.

Tipy pro práci se zaoblením

■ Chcete-li zaoblení upravit, klepněte v prohlížeči pravým tlačítkem na název zaoblení a vyberte položku Upravit prvek.

■ Chcete-li změnit jen hodnotu kóty zaoblení, poklepejte v prohlížeči na název tohoto zaoblení. V dialogu Upravit kótu změňte hodnotu zaoblení.

■ Je možné změnit prioritu výběru na hodnotu Priorita konstrukčního prvku a pak zobrazit kóty poklepáním na zaoblení na součásti.

■ Po úpravě zaoblení aktualizujte součást klepnutím na Aktualizovat.

Konstrukční prvky závitů

V tomto cvičení vytvoříte pomocí nástroje Závit závity na hrdlu PET lahve a víčku.


ZKUSTE: Přidání závitů

1 V projektu tutorial_files otevřete soubor threads.iam. Soubor obsahuje model plastikové PET lahve a jejího víčka.

2 Pomocí příkazu Zoom okno přibližte vrch láhve a víčko.

3 V grafickém okně nebo prohlížeči vyberte víčko, klepněte pravým tlačítkem myši a pomocí místní nabídky zrušte zatržení u volby Viditelnost.

4 V grafickém okně nebo v prohlížeči aktivujte režim úprav poklepáním na láhev.


5 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Závit.

6 Na kartě Umístění zadejte nastavení podle následujícího obrázku.

7 Vyberte rozdělenou plochu jako na následujícím obrázku.

Všimněte si, že v modelu se zobrazí náhled závitu.

8 Zobrazte kartu Specifikace, upravte podle potřeby nastavení podle následujícího obrázku a klepněte na tlačítko OK.


Vytvoří se konstrukční prvek závitu (viz následující obrázek) a přidá se do prohlížeče.

POZNÁMKA Chcete-li vidět závity lépe, můžete dočasně změnit barvu závitu. V panelu nástrojů Standardní klepněte na šipku seznamu Styl a vyberte jinou barvu.

9 Klepnutím na tlačítko Návrat ukončete režim úprav láhve a potom vypněte viditelnost láhve.

10 V prohlížeči aktivujte režim úprav víčka poklepáním na cap:1.

11 Opakujte kroky 5 až 8 a vyberte vnitřní plochu víčka jako na následujícím obrázku.

Závit je hotový (viz následující obrázek).


12 V prohlížeči poklepejte na sestavu, vypněte viditelnost lahve a obnovte izometrický pohled.

Hotový model můžete vidět na následujícím obrázku.


Konstrukční prvky skořepiny

Nástroj Skořepina vytvoří prázdnou dutinu v součásti o zadané tloušťce stěn. Odstraní ze součásti materiál odsazením existujících ploch a vytvořením nových na vnitřní, vnější nebo obou stranách součásti. Pomocí konstrukčního prvku skořepiny můžete vytvořit součásti se složitějšími tvary, například pouzdra. V jedné součásti může být více skořepin.

Na začátku tvorby skořepiny určíte, která plocha součásti má být odstraněna nebo odsazena a pro každou plochu součásti můžete zadat jinou tloušťku stěny.

Pomocí nástroje Skořepina v okně nástrojů Prvky součásti můžete odstranit materiál z vnitřku součásti a vytvořte tak dutinu se stěnami zadané tloušťky.

Začněte s jedním konstrukčním prvkem, součástí nebo součástí v sestavě.


Přehled postupu: Tvorba konstrukčního prvku skořepina

1 Pro toto cvičení vytvořte jeden blok nebo krychli.

2 Až vysunete profil náčrtu, klepněte na nástroj Skořepina.

3 V grafickém okně vyberte plochu nebo plochy, které chcete odstranit.

4 Směr skořepiny od vybrané plochy vyberte v dialogu Skořepina klepnutím na jeden ze tří tlačítek směrů: Dovnitř, Ven nebo Obojí.

5 Zadejte hodnotu tloušťky plochy.


Tentokrát vytvořte skořepinu s proměnlivou tloušťkou stěn.

Přehled pracovního postupu: Tvorba skořepiny s proměnlivou tloušťkou

1 V prohlížeči vyberte konstrukční prvek skořepiny a stiskněte klávesu Delete.

2 Klepněte na nástroj Skořepina a vyberte plochy, které chcete odstranit.

3 Směr skořepiny od vybrané plochy vyberte v dialogu Skořepina klepnutím na tlačítko směru Dovnitř, Ven nebo Obojí.

4 Zadejte hodnotu tloušťky plochy.

5 V dialogu Skořepina klepněte na tlačítko Další.

6 Klepněte na tlačítko Klepněte pro přidání a potom vyberte plochu a zadejte pro ni požadovanou tloušťku skořepiny.

V poli Jedinečná tloušťka plochy zadejte tloušťku tak, aby byla jiná než tloušťka hlavní skořepiny.

7 Stiskem tlačítka OK vytvořte skořepinu.



Tvorba pole konstrukčních prvků

Mnoho návrhů vyžaduje u součásti opakované použití jednoho nebo více konstrukčních prvků. Konstrukční prvky nebo skupiny prvků lze snadno duplikovat a uspořádat do polí. Konstrukční prvek pole je obdélníková, kruhová nebo zrcadlová kopie konstrukčních prvků nebo skupin konstrukčních prvků. Jednotlivé výskyty v poli lze podle potřeby vypnout. Příkladem konstrukčního prvku pole je obdélníkové pole identických děr vyříznutých do obalu kalkulačky.

Nástroje pole potřebují pro definování pole referenční geometrii. Pole lze vytvářet pomocí nástrojů Obdélníkové pole, Kruhové pole a Zrcadlit pole.

Metody tvorby pole jsou:

Identické Všechny výskyty používají stejné ukončení.

Nastavit do modelu

Ukončení všech výskytů je vypočítáno jednotlivě.

Optimalizované Vytvoří kopii a znovu vytvoří plochy místo konstrukčních prvků. Optimalizuje pole pro rychlejší výpočet.

Komponenty v poli komponentů lze potlačit, aniž by bylo nutné je ze sestavy odstranit. To usnadňuje nahrazení součástí a vytvoření jedinečných členů v sestavách.

Obdélníková pole

Konstrukční prvky lze duplikovat a uspořádat do obdélníkových nebo kruhových polí. V první části tohoto cvičení vytvoříte jednu díru a potom ji použijete k vytvoření obdélníkového pole děr pro plastický kryt. Provedete také cvičení, ve kterém vytvoříte kruhové pole.

Výsledek cvičení můžete vidět na následujícím obrázku.


ZKUSTE: Tvorba konstrukčního prvku díra

1 V projektu tutorial_files otevřete soubor recpattern.ipt.

2 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Díra.

3 V dialogu Díra v poli Umístění vyberte položku Lineární. Klepněte na tlačítko Plocha a vyberte horní plochu součásti.

4 V dialogu Díra klepněte na tlačítko Reference1.

5 V grafickém okně určete referenci 1 klepnutím na levou hranu součásti a referenci 2 klepnutím na dolní hranu.

Mezi hranami součásti a středem díry se zobrazí kóty.

6 Upravte kóty na 20 mm od levé hrany a 10 mm nad dolní hranou, jak ukazuje následující obrázek.

Tvorba pole konstrukčních prvků | 93

7 V dialogu Díry, Ukončení, vyberte Skrz vše a ověřte si, že průměr díry je 3 mm.

Klepnutím na OK vytvořte v součásti díru podle zadání.

Přidání polí děrPoužijte konstrukční prvek díry, který jste právě vytvořili, k vytvoření pole děr.

ZKUSTE: Tvorba pole z konstrukčního prvku díry

1 Klepněte na nástroj Obdélníkové pole v okně nástrojů Prvky součásti.

2 V grafickém okně klepněte na konstrukční prvek díry.

3 V dialogu Obdélníkové pole klepněte na tlačítko Směr 1 a pak klepněte na dolní horizontální hranu součásti.

V případě potřeby změňte směr klepnutím na tlačítko Obrátit.

Přesvědčte se, že je v rozbalovacím seznamu vybrána položka Vzdálenost, v textovém poli Počet sloupců zadejte 5 a v textovém poli Vzdálenost sloupců zadejte 17,5 mm.

Pro směr 1 se v grafickém okně zobrazí ukázka pole.


4 Klepněte na tlačítko výběru Směr 2 a pak klepněte na levou vertikální hranu součásti.

Přesvědčte se, že je v rozbalovacím seznamu vybrána položka Vzdálenost, v textovém poli Počet sloupců zadejte 5 a v textovém poli Vzdálenost sloupců zadejte 17,5 mm.

Náhled vzoru v grafickém okně obsahuje výskyty ve směru 2.

Klepnutím na OK vytvořte obdélníkové pole děr.

V další části cvičení potlačíte jednotlivé výskyty v poli.

Vypnutí výskytů v poli

Při revizi návrhu se zjistilo, že byly přidány dva nepotřebné výskyty. Pro takové případy lze vypnout všechny nebo jen některé výskyty v poli.


ZKUSTE: Vypnutí výskytů v poli

1 Zobrazte výskyty rozbalením položky Rectangular Pattern1 v prohlížeči.

Přesuňte kurzor nad výskyty. Přesouváte-li kurzor nad výskyty, výskyty se zvýrazňují v grafickém okně.

2 Zvýrazněte výskyt, který chcete vypnout. Klepněte na výskyt pravým tlačítkem spolu s klávesou CTRL a vyberte z místní nabídky položku Vypnout.

3 Vypněte dva výskyty, které ukazuje následující obrázek.

Výskyty jsou vypnuty a součást vypadá jako na následujícím obrázku.


Kruhová pole

V předchozím cvičení jste přidali konstrukční prvky díry do hlavy válce čerpadla. V tomto cvičení vytvoříte kruhové pole pomocí díry zahloubení.

ZKUSTE: Tvorba kruhového pole

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor circpattern.ipt.

výskyty k potlačení


2 Klepněte na nástroj Kruhové pole v okně nástrojů Prvky součásti.

3 Klepněte na konstrukční prvek zahloubené díry na spodní přírubě součásti.

4 V dialogu Kruhové pole klepněte na tlačítko Osa rotace a potom klepněte v prohlížeči na položku Pracovní osa1.

Zobrazí se náhled pole.

5 Ověřte si, že v položce Umístění > Počet, je zadána hodnota 6.

V tomto příkladu můžete pro metodu umístění zadat hodnotu přírůstku 60 nebo přizpůsobenou hodnotu 360.

6 Klepněte na tlačítko Další. Přesvědčte se, že je v poli Metoda umístění vybrána volba Přizpůsobit.

Klepnutím na tlačítko OK vytvořte kruhové pole.



Zrcadlené konstrukční prvky

K vytvoření a zachování symetrie můžete zrcadlit konstrukční prvky součásti a sestavy. Použitím konstrukčního prvku zrcadlení můžete také ušetřit čas potřebný k vytvoření modelu. Zrcadlit lze jednotlivé objemové prvky, pracovní prvky nebo celá tělesa. Při zrcadlení celého tělesa se zrcadlí i složité konstrukční prvky, například skořepiny v tělese.

Přehled pracovního postupu: Zrcadlení součásti

1 Vytvořte těleso součásti, které chcete zrcadlit. Vytvořte pracovní rovinu, která bude sloužit jako rovina zrcadlení, nebo vyberte rovinnou plochu.

2 V okně nástrojů Prvky součásti klepněte na nástroj Zrcadlit prvek.

3 V dialogu Zrcadlené pole klepněte na tlačítko Zrcadlit celé těleso.

4 Klepněte na tlačítko Rovina zrcadlení a vyberte pracovní rovinu nebo rovinnou plochu.


Pole podél trajektorie

Pomocí nástroje Obdélníkové pole lze vytvářet pole prvků, umístěných podél 3D trajektorie. Jako trajektorii pro vytváření polí lze vybrat hranu, pracovní osu, čáru, oblouk, spline nebo oříznutou elipsu.


Přehled pracovního postupu: Tvorba obdélníkového pole podél trajektorie

1 Vytvořte součást obsahující prvek, ze kterého chcete vytvořit pole. Vytvořte 3D trajektorii, kterou chcete použít pro vytvoření pole. Pokud je to nutné, můžete hrany konstrukčního prvku použít k určení směru trajektorie.

2 Klepněte na nástroj Obdélníkové pole.

3 V dialogu Obdélníkové pole vyberte volbu Pole jednotlivých prvků.

4 Klepněte na tlačítko Konstrukční prvky a v grafickém okně nebo prohlížeči modelu vyberte prvky, které chcete uspořádat do pole.

5 Klepněte na tlačítko Výběr trajektorie a vyberte trajektorii. V případě potřeby můžete obrátit směr sloupce klepnutím na tlačítko Obrátit.

6 Zadejte počet konstrukčních prvků ve sloupci a klepnutím na šipku určete délku pole. Vyberte jednu z následujících položek:

Rozteč: Zadejte vzdálenost mezi konstrukčními prvkyCelková vzdálenost: Zadejte vzdálenost sloupceDélka křivky: Délka vybrané křivky se zadá automaticky

7 Chcete-li vytvořit pole s více řadami, klepněte na směr 2 a nastavte směr řady, počet, rozteč a vzdálenost nebo délku křivky.


8 V případě nutnosti po klepnutí na tlačítko Další můžete nastavit počáteční bod jedné nebo obou řad, metodu ukončení a metodu orientace:

■ Klepněte na tlačítko Začátek a klepnutím na bod na trajektorii určete začátek jednoho nebo více sloupů. Je-li trajektorie uzavřená smyčka, je nutné zadat počáteční bod.

■ V poli Vypočítat vyberte volbu Optimalizované, chcete-li vytvořit optimalizované pole, Identické, chcete-li identické pole nebo Přizpůsobit modelu, chcete-li ukončit prvky na styku s plochou.

■ V poli Orientace vyberte volbu Identická, chcete-li orientovat všechny prvky podle prvního vybraného, nebo směr 1 nebo směr 2 abyste určili, která trajektorie určí otočení prvků pole.

9 Stiskněte tlačítko OK.

Vypnutí výskytů v poli

Dočasně lze vypnout zobrazení jednoho nebo více objemových prvků v poli. Je také možné skrýt všechny nebo některé pracovní prvky. Prvky zůstanou vypnuty, dokud je neobnovíte.

Přehled pracovního postupu: Nastavení viditelnosti objemových prvků

■ Chcete-li vypnout všechny výskyty, vyberte v prohlížeči ikonu pole, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Vypnout.

■ Chcete-li vypnout jeden výskyt, rozbalte v prohlížeči ikonu pole, vyberte výskyt, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Vypnout.

■ Chcete-li obnovit všechny výskyty, vyberte v prohlížeči ikonu pole, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte volbu Zapnout prvky.

■ Chcete-li obnovit jeden výskyt, rozbalte v prohlížeči ikonu pole, vyberte výskyt, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Zapnout.

POZNÁMKA Výskyty, které byly vypnuty jednotlivě musí být rovněž obnoveny jednotlivě.


Analýza ploch

Analýzou ploch lze získat informace o vlastnostech ploch. Analýza zebra-pole ukazuje spojitost mezi plochami. Návrh analýzy určí, zda může být z modelu vyhotoven odlitek. Spektrum ukazuje, jak se v zadaném rozsahu mění úhel zešikmení.

Pro každý model definujete styly analýzy. Každý model může mít více definic analýz. Je například možné definovat různé způsoby analýzy pro určitou sadu součástí v jednom modelu.

Pracovní postupy Analýza ploch součásti

1 Otevřete soubor součásti nebo poklepejte na součást v sestavě.

2 Z nabídky Nástroje vyberte položku Analýza ploch.

3 V dialogu Analýza ploch klepněte na tlačítko Zebra styl nebo Styl návrhu analýzy.

4 V seznamu stylů vyberte styl, který chcete použít.

5 V poli Výběr proveďte klepnutím na Součást analýzu celé součásti nebo klepnutím na Plochy analýzu vybraných ploch. V grafickém okně vyberte odpovídající geometrii.

6 U návrhu analýzy určete směrový vektor klepnutím na hranu nebo osu. V případě potřeby obraťte směr klepnutím na nástroj Obrátit.

7 Proveďte analýzu klepnutím na tlačítko OK. V případě potřeby proveďte analýzu klepnutím na tlačítko Použít; dialog zůstane otevřený a můžete vybrat další styl analýzy.

Vytvořte styl zebra

Styl zebra analyzuje plochy promítnutím rovnoběžných čar na model. Jako výsledek se zobrazí křivost plochy, která může pomoci identifikovat oblasti, které mohou být ploché (pruhy jsou rovnoběžné) nebo které nejsou plynule tečné (v místech proměnlivé křivosti nejsou pruhy rovné).

Analýza ploch | 101

Výchozí styl návrhu se nazývá Primární zebra. Nový styl můžete vytvořit pomocí existujícího stylu. Zadat můžete směr, který vykazuje největší rozdíly mezi pruhy a odhalí tak místo přechodu mezi plochami, tloušťku pruhů podle poměru černé a bílé a průhlednost pruhů.

Přehled pracovního postupu: Tvorba nového stylu Zebra


2 Klepněte na tlačítko Styl zebra.

3 Klepněte na tlačítko Nový. V případě potřeby poklepejte na název a zadejte vlastní název.

4 Určete horizontální, vertikální nebo radiální směr.

5 Určete tloušťku pruhu.

6 Určete neprůhlednost pruhů.

7 Vyberte volbu Součást nebo Plochy a potom vyberte příslušnou geometrii.


Vytvořte styl návrhu

Styl návrhu analyzuje pomocí směrového vektoru na plochách modelu odpovídající zešikmení mezi součástí a ohybem. Výsledky se zobrazí jako barevný rozsah na modelu podle zadaného rozsahu úhlu.

Výchozí styl návrhu se nazývá Primární zebra. Nový styl můžete vytvořit pomocí existujícího stylu. Určit můžete úhlový rozsah pro návrh analýzy a zvolit, jestli se výsledky analýzy zobrazí v gradientu nebo v diskrétních barevných pásmech.

Přehled pracovního postupu: Tvorba nového stylu analýzy


2 Klepněte na tlačítko Návrh analýzy.

3 Klepněte na tlačítko Nový. V případě potřeby poklepejte na název a zadejte vlastní název.

4 Určete úhlový rozsah (relativně vůči směrovému vektoru), ve kterém se má analyzovat úhel zešikmení.

5 Chcete-li zobrazit výsledky raději v gradientu než v pruzích, vyberte volbu Gradient.

6 Vyberte volbu Součást nebo Plochy a potom vyberte příslušnou geometrii.

7 Určete směrový vektor klepnutím na hranu nebo osu nebo obraťte směr klepnutím na nástroj Obrátit.



V této kapitole

Tvorba a úprava pracovních konstrukčních prvků

4■ Pracovní roviny

■ pracovní osy

■ Pracovní body

■ Úprava pracovních konstrukčních prvků

V této kapitole se naučíte vytvořit a upravovat pracovní

konstrukční prvky.

103

Definice pracovních konstrukčních prvků

Pracovní konstrukční prvky je abstraktní konstrukční geometrie, kterou můžete použít v případě, kdy ostatní geometrie nedostačuje pro tvorbu a umísťování nových konstrukčních prvků. Chcete-li ustálit polohu a tvar konstrukčních prvků, spojte je vazbami s pracovními konstrukčními prvky.

Pracovní konstrukční prvky zahrnují pracovní roviny, pracovní osy a pracovní body. Správná orientace s podmínky vazby jsou vyvozeny z vybrané geometrie a pořadí, ve kterém geometrii vyberete.

Nástroje pracovních prvků nabízí výzvy zobrazené na obrazovce, které vám pomáhají s výběrem a umístěním. Můžete tedy:

■ Tvořit a používat pracovní konstrukční prvky v prostředí součásti, sestavy, plechu a 3D náčrtu.

■ Používat a odkazovat na pracovní konstrukční prvky v prostředí výkresu.

■ Promítat pracovní konstrukční prvky do 2D náčrtu.

■ Tvořit pracovní konstrukční prvky letmo jako pomůcku oři definování 3D náčrtu.

■ Změňte pracovní konstrukční prvky na adaptivní.

■ Zapnout nebo vypnout viditelnost pracovních konstrukčních prvků.

Pracovní roviny

Pracovní rovina je plochá rovina nekonečná ve všech směrech v jedné rovině. Pracovní rovina je podobná původním rovinám YZ, XZ a XY. Pracovní rovinu však můžete vytvořit podle potřeby a umístit ji pomocí existujících konstrukčních prvků, rovin, os nebo bodů.

Pomocí pracovní roviny můžete:

■ Vytvořit pracovní rovinu, pokud není dostupná plocha součásti pro vytvoření 2D načrtnutých konstrukčních prvků.

■ Vytvořit pracovní osy a pracovní body.

■ Získat referenci ukončení pro vysunutí.

■ Získat referenci pro vazby sestavy.

■ Získat referenci pro výkresové kóty.

■ Získat referenci pro 3D náčrt.

■ Promítáním do 2D náčrtu vytvořit křivky pro geometrii profilu nebo referenci.

104 | Kapitola 4 Tvorba a úprava pracovních konstrukčních prvků

Na následujících obrázcích jsou některé způsoby definování pracovní roviny.

Pracovní osy

Pracovní osa je přímý vektor prodloužený do nekonečna dvěma směry. Pracovní osa je podobná výchozím osám X, Y a Z, pracovní osy však můžete vytvořit podle potřeby a umístit je pomocí existujících konstrukčních prvků, rovin nebo bodů.

Pomocí pracovní osy můžete:

■ Vytvořit pracovní roviny a pracovní body.

■ Promítáním do 2D náčrtu vytvořit křivky pro geometrii profilu nebo referenci.

■ Získat osu otáčení pro konstrukční prvek rotace.




■ Získat referenci pro kruhové pole.

■ Získat osu symetrie.

Na následujících obrázcích jsou některé způsoby definování pracovní osy.

rozdělení dvou rovnoběžných rovin

odsazení od plochy

v úhlu k ploše nebo rovině

kolmá ke křivce, bod na křivce

tečný k válci

otočenou plochou nebo konstrukčním prvkem

dvěma body totožný s koncovými body úsečky

podél lineární hrany

podél úsečky 3D náčrtu

Definice pracovních konstrukčních prvků | 105

Pracovní body

Pracovní bod je bod, který existuje relativně a je závislý na konstrukčních prvcích nebo pracovních konstrukčních prvcích. Pracovní bod je podobný výchozímu počátku, můžete jej však vytvořit podle potřeby a umístit jej pomocí existujících konstrukčních prvků, rovin nebo os.

Pomocí pracovního bodu můžete:

■ Vytvořit pracovní roviny a pracovní osy.

■ Promítnutím do 2D náčrtu vytvořit referenční bod.




■ Definovat souřadné systémy.

Na následujících obrázcích jsou některé způsoby definování pracovního bodu.

Pevné pracovní body

Pevný pracovní bod, stejně jako všechny pracovní body, závisí při určování své polohy na asociovaném konstrukčním prvku. Pevný pracovní bod používá konstrukční prvky nebo pracovní konstrukční prvky pro spuštění nástroje pevného pracovního bodu, ale jeho poloha v prostoru je potom pevná a není závislá ani asociována s těmito ani jinými konstrukčními prvky.

Pevný pracovní bod můžete použít stejným způsobem jako pracovní bod. Avšak pevný pracovní bod zůstává v pozici bez ohledu na změny v geometrii modelu. Lze ho přesunout pomocí nástroje 3D přesun/otočení.

průsečík dvou úseček

průsečík roviny, pracovní osy nebo úsečky

ve středovém bodu

ve vrcholu průsečík tří rovin


Přehled pracovního postupu: Definice pevného pracovního bodu

1 V panelu Prvky součásti klepněte na šipku u nástroje Pracovní bod a poté klepněte na Pevný pracovní bod.

2 Výběrem vrcholu, bodu náčrtu nebo pracovního bodu spusťte nástroj 3D přesun/otočení. Kurzor ve tvaru špendlíku označuje, že výběr je upevněn.

3 Nástroj 3D přesun/otočení se zobrazí se svými osami zarovnanými podle hlavních os součásti. Klepněte nebo přetáhněte osu nebo střed nástroje, potom zadejte hodnoty v dialogu 3D přesun/otočení a klepněte na tlačítko Použít.

4 Pokračujte v kontrole umístění pracovního bodu. Po skončení klepněte na tlačítko OK.

Definice pracovních konstrukčních prvků | 107

Úprava pracovních konstrukčních prvků

Kromě pevného pracovního bodu jsou všechny pracovní konstrukční prvky spojeny s konstrukčními prvky nebo geometrií, pomocí kterých byly vytvořeny. Jestliže upravíte nebo odstraníte geometrii určující jejich polohu, pracovní konstrukční prvek se odpovídajícím způsobem změní. A naopak, pracovní prvek nebo geometrie, který je definován pomocí pracovního konstrukčního prvku, je také ovlivněn změnami pracovního konstrukčního prvku. Oba scénáře můžete vidět na následujících obrázcích.

Pracovní rovina byla vytvořena v úhlu 45 stupňů s horní plochou.

Díra byla vytvořena z náčrtu v pracovní rovině a proto je závislá na pracovní rovině.


Do díry byla přidána pracovní osa a proto je pracovní osa závislá na díře.

Úhel roviny je změněn na 15 stupňů a díra a pracovní osa se podle toho změní.

Úprava pracovních konstrukčních prvků | 109

110

V této kapitole

Uspořádání dat pomocí projektů

5■ Seznámení s projekty

■ Aktivace projektů

■ Nastavení projektů

■ Nastavení struktury složek

■ Tvorba projektů

V této kapitole se naučíte, jak projekty pomáhají

organizovat a spravovat data. Naučíte se plánovat

a nastavovat projekty podle potřeb návrhu.

111

Klíčové pojmy

Pojem Popis

aktivní projekt Projekt, který je pro Autodesk Inventor® výchozí při otevírání, ukládání nebo upravování komponentů. V sezení Autodesk Inventoru může být aktivní jen jeden projekt. Může to být projekt, který jste určili, nebo výchozí instalovaný projekt.

často používané podsložky

Pojmenované podsložky složek projektu (včetně knihoven), do kterých je často přistupováno. Složky se nepoužívají k vyhodnocení referencí nebo jejich ukládání. Jsou uvedeny v dialogu pro otevření souboru, aby mohly být složky snadno nalezeny. Cesta k často používaným podsložkám začíná vždy názvem umístění projektu.

editovatelná umístění Složky, kam se ukládají vámi vytvořené součásti. Editovatelná umístění v projektu jsou vyhledávací cesty pracovního prostředí a pracovních skupin. V projektu používejte jen jedno editovatelné umístění.

jednouživatelský projekt Datové soubory jsou umístěny v pracovním prostředí projektu. K souborům v projektu má v jednu chvíli přístup pouze jeden uživatel a jediná instance Autodesk Inventoru. Soubory se nezařazují ani nevydávají.

knihovna stylů Složka definovaná v rámci možností složek projektu, kde je určeno místo uložení definic stylů, použitých v projektu. Výchozí složka je Design Data.

knihovny Knihovny jsou místa projektu obsahující soubory určené pouze pro čtení, které mohou být odkazované ale nelze je upravovat. Každá knihovna musí mít v rámci projektu jedinečný název. Každá knihovna musí mít v rámci projektu jedinečný název.

kořenová složka Složka vyšší úrovně definovaná jako knihovna, pracovní prostředí nebo pracovní skupina v projektu. Datové soubory v podsložkách v rámci kořenové složky jsou umístěny pomocí relativní cesty z kořenové složky. Všechny soubory aktuálního projektu uložte do kořenové složky nebo do některé její podsložky.

možnosti Nastavení projektu, která definují například počet zachovávaných starších verzí a zda se používají jedinečné názvy souborů. U uvolněných projektů se doporučuje použít identifikaci uvolnění (například verzi projektu) a vlastníka (například kdo řídí uvolněný projekt).

pracovní prostředí Kořenová složka nebo podsložka obsahující osobní kopii souborů návrhu. V jednouživatelských projektech a v projektech s úložištěm by mělo jako pracovní prostředí sloužit pouze jediné definovatelné umístění. Projekt s definovaným pracovním prostředím by měl v jednom sezení Autodesk Inventoru používat najednou pouze jeden uživatel.

projekt Textový soubor s příponou .ipj určující složky, které obsahují soubory a složky externích dat, na které se soubory projektu odkazují.

112 | Kapitola 5 Uspořádání dat pomocí projektů

proxy soubor Umístíte-li součást Autodesk® Mechanical Desktopu® jako komponent sestavy, Autodesk Inventor vytvoří proxy soubor, který bude obsahovat odkazy na soubor Mechanical Desktopu a převedená data. Většinou je původní soubor Mechanical Desktopu uložen v knihovně a převedené proxy soubory jsou uloženy v proxy knihovně. Název proxy knihovny se skládá ze znaku podtržítka (_) a názvu knihovny Mechanical Desktopu. iSoučásti se rovněž ukládají do knihovny. Pokud se vygeneruje součást prvku, uloží se v proxy knihovně, která používá stejnou konvenci názvů.

referenční soubor Soubor použitý v aktuálním návrhu. Referenční soubor může být editovatelný nebo pouze pro čtení, podobně jako součásti v knihovně.

relativní cesta Cesty v projektu jsou relativní vůči umístění souboru projektu (.ipj). Autodesk Inventor používá relativní cesty k umístění referenčních souborů.

složka projektů Složka pro každého uživatele, kde se ukládají zástupci projektů. Výchozí složka je v rámci složky Dokumenty.

složka šablon Složka definovaná ve vlastnostech složky projektu určující umístění šablon, které jsou použity k vytváření nových souborů v projektu. Výchozí je složka šablon, která byla vytvořena při instalaci programu.

výchozí projekt Prázdný projekt nainstalovaný s Autodesk Inventorem. Není-li přítomen definovaný projekt, výchozí projekt je aktivní.

zástupce projektu Při tvorbě nového projektu nebo přejití k existujícímu projektu se ve složce projektu vytvoří zástupce, který vytvoří odkaz na soubor projektu. Editor projektu používá zástupce projektu k vytvoření seznamu dostupných projektů v panelu seznamu projektů.

Pojem Popis

Klíčové pojmy | 113

Koncepce projektů

Projekt představuje logické seskupení hotového návrhu, neboli produktu, včetně příslušných souborů modelu, výkresů, prezentací a poznámek. Informace o projektu jsou uloženy v textových souborech s příponou .ipj, které určují, kde jsou uložena data výkresu, kde upravujete soubory, kolik verzí je zachováno při ukládání souboru a další nastavení.

Projekt určuje kořenové složky, ve kterých jsou uloženy soubory. Datové soubory lze ukládat přímo do těchto kořenových složek nebo do jejich podsložek.

Lze vytvořit dva typy projektu: jednouživatelský projekt a projekt Vault (pokud máte nainstalovanou aplikaci Autodesk® Vault). Jednouživatelské projekty jsou pro samostatně pracující uživatele. Když je aplikace Autodesk Vault nainstalována, můžete projekty Vault používat ke spolupráci na projektu s více konstruktéry. Běžné soubory jsou uloženy v úložišti, kde do nich není přímý přístup, a každý uživatel má osobní projekt, který definuje, kam se kopírují data pro potřebu prohlížení a úprav. Úložiště také uchovává historii souborů a další atributy.

V tématech nápovědy je popsáno několik starších typů projektu. Nemáte-li však vážný důvod k vytvoření nového projektu staršího typu, měli byste se jim vyhnout.

Výchozí projekt

Při prvním spuštění Autodesk Inventoru je automaticky aktivní výchozí projekt. Výchozí projekt nedefinuje editovatelné umístění, ale můžete jej použít k rychlé tvorbě návrhů a ukládání souborů bez toho, že byste se zabývali projekty a správou souborů. Zpravidla se výchozí projekt používá jen na pokusy, ne však pro skutečnou konstrukční práci. Pokud byste chtěli přesouvat soubory do projektu v pokročilé fázi, bude to složitější, než když založíte projekt hned na začátku práce.

Nastavení aktivního projektu

V pracovním sezení Autodesk Inventoru může být aktivní jen jeden projekt. Aktivní projekt určuje možnosti a cesty ke složkám, které obsahují soubory návrhu a knihovny. Pracujete-li na projektu jiného návrhu, je nutné daný projekt zaktivovat, abyste mohli vytvářet a upravovat datové soubory.


ZKUSTE: Aktivace projektu

1 Ujistěte se, že všechny soubory Autodesk Inventoru jsou uzavřeny.

2 Mimo Autodesk Inventor vyberte v nabídce Start systému Microsoft® Windows® položky Programy > Inventor > Nástroje > Editor projektu.

3 V dialogu Projekty v horním panelu jsou uvedeny existující projekty. Poklepáním nastavíte projekt jako aktivní. Zatržítko označuje aktivní projekt.

Dolní panel dialogu Projekty zobrazuje informace o vybraném projektu v horním panelu.

Jak se hledají referenční soubory

Hledá-li Autodesk Inventor soubor, hledá uložený název souboru a relativní cestu v umístěních definovaných aktivním projektem.

Reference souborů se ukládají podle následujících pravidel:

■ Reference souborů se ukládají jako relativní cesta od kořene projektu, který soubor obsahuje. Pokud je soubor v knihovně, uloží se i název knihovny.

■ Pokud není referenční soubor ve složce kořene projektu, ale je uložen ve stejné složce nebo podsložce jako soubor, který na něj odkazuje, uloží se reference jako relativní cesta.

Kvůli problémům s rozlišením souborů používá projekt relativní cesty místo absolutních. To umožňuje snadné kopírování projektu nebo jeho kořenového umístění bez nutnosti aktualizovat odkazy.

Dokud bude zachována relativní cesta, lze soubor (s výjimkou souborů knihoven) přesunout do jiného umístění (ne do knihovny) určeného projektem.

Koncepce projektů | 115

Umístění knihovny obsahují komponenty knihovny nebo jiné soubory, na které odkazují jiné soubory, ale které nelze upravovat. Autodesk Inventor hledá reference knihovny v jejím umístění, které je pojmenováno v projektu.

Projekt hledá soubory (s výjimkou knihoven) v editovatelných umístěních. Doporučuje se určit jen jedno editovatelné umístění v každém projektu. Soubory v těchto umístěních lze upravovat.

Ve více projektech lze určit umístění stejných knihoven, protože jiní uživatelé mohou používat stejné části knihovny. Je dobrým zvykem povolit umístění knihovny a jejich soubory pouze pro čtení.

Nastavení projektů

Chcete-li efektivně spravovat datové soubory, stanovte si, co konstrukční tým požaduje z hlediska přístupu a bezpečnosti. Ve chvíli kdy vytváříte nebo upravujete projekt, nastavujete typ projektu. Typ určuje, kde se soubory upravují a ukládají, kdo má přístup k souborům a jaké bude chování při vydávání a zařazování.

Dobrým zvykem je nastavit strukturu souborů a zvážit, kdo bude mít přístup k datům, už před vytvořením projektu.

Typy projektů

Lze vytvořit dva typy projektu:

■ Jednouživatelský

■ Úložiště (aby bylo možné používat tento typ projektu, musí být instalován Autodesk Vault).

Potřebuje-li mít více uživatelů přístup k datům, doporučuje se instalace aplikace Autodesk Vault, která má rozsáhlé schopnosti správy dat, například uchovávání všech verzí souborů a možnost vyhledávání dat výkresu.

Jednouživatelské projekty používejte tehdy pracujete-li sami nebo pokud nikdo jiný nepotřebuje přístup k vašim souborům.


Jednouživatelské projektyJednouživatelské projekty používejte pro samostatné uživatele:

■ V jedné složce (pracovním prostředí) a jejích podsložkách se nacházejí všechny výkresové soubory kromě souborů, které jsou odkazované z knihoven.

■ Originální soubory jsou uloženy v osobním pracovním prostředí, které má používat pouze jeden uživatel.

■ Uložte soubor projektu (.ipj) do složky pracovního prostředí (kořenové složky) a jako pracovní prostředí zadejte .\ .

■ Stavy vydání souborů nejsou v prohlížeči dostupné.

Běžné nastavení projektu pro jednoho uživatele

Typ Jeden uživatel

Umístění pracovní skupiny Není

Umístění Jedno pracovní prostředí definováno v .\.

Vnořený soubor Není

Knihovny Lze definovat jednu nebo více.

Často používané podsložky Lze definovat jednu nebo více. Každá popisuje podsložku pracovního prostředí nebo jednu z knihoven.

Možnosti složky Definuje složky, které obsahují projektové styly, šablony a soubory obsahového centra.

Možnosti Počet starých verzí uchovávaných při uložení = 1 Používat jedinečné názvy souborů = Ano Název = „Název projektu“Zástupce = „Název projektu“Vlastník = vlastník projektu.ID verze = verze vydaných dat

Nastavení projektů | 117

Projekty úložištěAby bylo možné použít typ projektu s úložištěm, musí být instalován Autodesk Vault. Pro projekt úložiště jsou chrakteristické následující vlastnosti:

■ Uživatelé nikdy nevidí verzi souboru v úložišti ani s ní přímo nepracují.

■ Každý uživatel používá soubor projektu, který definuje osobní pracovní prostředí, kam Autodesk Vault kopíruje verzi souborů z úložiště (pokud je potřeba je zobrazit nebo upravit).

■ Úpravy souborů od jiných uživatelů, které byly zařazeny zpět do úložiště, nebudou vidět do chvíle, kdy se do vašeho pracovního prostředí nedostane poslední verze souborů pomocí obnovení.

■ Autodesk Vault uchovává kopie všech předchozích zařazených verzí datových souborů a ukládá v databázi informace o historii úprav, vlastnostech a závislostech souborů.

■ Je možné vykonávat dotazy na vlastnosti souboru, sledovat reference souborů a načítat minulé konfigurace.

Pro projekt úložiště musíte mít pracovní prostředí umístěno v cestě, která je relativní ke složce souboru projektu (například .\ nebo .\workspace), nikoliv k jiným editovatelným umístěním.

Běžné nastavení projektu s úložištěm

Typ Úložiště

Umístění Jedno pracovní prostředí definováno v .\.

Umístění pracovních skupin Není

Vnořený soubor Není

Knihovny Jedno nebo více definováno.

Často používané podsložky Lze definovat jednu nebo více. Každá popisuje podsložku pracovního prostředí nebo jednu z knihoven.

Možnosti složky Definuje složky, které obsahují projektové styly, šablony a soubory Obsahového centra.

Možnosti úložiště Hodnoty jsou většinou nastaveny v aplikaci Autodesk Vault.Virtuální složka = virtuální složka v databázi úložiště, která se mapuje na projekt v kořenové složce.Publikovat složku = určuje, kde se budou publikovat data Streamline.

Možnosti Počet starých verzí uchovávaných při uložení = 1 Používat jedinečné názvy souborů - Ano Vlastník = vedoucí týmu nebo prázdnéID verze = verze vydaných dat


Nastavení struktury složek

Běžný projekt mívá součásti a sestavy v rámci projektu jedinečné, normalizované komponenty jedinečné v rámci celé společnosti a sériové komponenty, například spojovací součásti, různé příslušenství nebo elektrické komponenty.

Abyste Autodesk Inventoru usnadnili nalezení referenčních souborů, nastavte strukturu složek předtím, než vytvoříte projekt a začnete ukládat soubory. Je dobré nastavit podsložky pod pracovním prostředím projektu nebo pod složkou pracovní skupiny. Budete-li uchovávat všechny výkresy návrhu v podsložkách, vytvoříte si tak logiku v uspořádání souborů v projektu.

Jak se projekt postupně rozrůstá, je nutné často přesunovat data. Může se stát, že změníte disky, budete se přesouvat se na jiný server, můžete přibírat uživatele nebo sdílet data, která dosud sdílená nebyla. Pokud si budete udržovat jednoduchou strukturu složek, bude pak jednodušší přizpůsobit se narůstající složitosti projektu, většímu počtu uživatelů a distribuovaných dat.

Pokud mají všechny soubory jedinečné názvy a nastavíte volbu „Používat jedinečné názvy souborů“ v souboru projektu, bude Autodesk Inventor hledat soubory ve struktuře složek projektu i v případě, že byly přesunuty nebo přejmenovány. Nelze-li soubor najít, můžete ho hledat ručně pomocí dialogu Vyhodnotit připojení. Duplicitní názvy souborů ve složkách projektu lze hledat pomocí tlačítka Najít duplicitní soubory v Editoru projektu.

Pokud nenastavíte možnost Používat jedinečné názvy souborů na Ano, můžete při změně struktury složek, přesouvání nebo přejmenování složek zrušit odkazy referencí souborů, protože ty jsou uloženy jako relativní cesty ze složek projektu.

Při vytváření struktury složek souborů projektu dbejte na tyto zásady:

■ Řiďte se firemními předpisy a konvencemi názvů pro složky projektu.

■ Chystáte-li se upravovat soubory hotových návrhů, zkopírujte je do podsložky pracovního prostředí nebo pracovní skupiny.

Nastavení projektů | 119

■ Chcete-li odkazovat na uvolněné výkresy návrhu, zkopírujte je do složky knihovny nebo určete knihovnu ve svém projektu, která bude určovat místo kořenové složky uvolněného projektu. Pokud uvolněný projekt také odkazuje knihovny, zahrňte je do projektu nebo pomocí funkce Pack and Go zjednodušte strukturu souboru do jedné složky.

■ Nevytvářejte strukturu podsložek příliš rozvětvenou a neuchovávejte v kořenové složce soubory nesouvisející s projektem. V jedné složce neuchovávejte více než sto souborů.

POZNÁMKA Nastavte možnost Použití jedinečných názvů souborů na hodnotu Ano. I při pojmenovávání souborů na různých místech se vyhněte použití duplicitních názvů, aby nedošlo k záměně umístění nebo dokumentů nebo k přepsání souborů.

Data pouze pro čtení

Vaše firma může mít jedinečné součásti nebo sestavy, které opakovaně používáte. Protože byly tyto součásti vytvořeny v rámci společnosti, nepovažujete je možná za součásti knihovny, ale měli byste s nimi tak zacházet, protože je nehodláte nijak upravovat. Pro vaše účely jsou stejné jako součásti knihovny, protože na ně odkazujete, ale neměníte je.

Soubory v knihovnách nelze měnit. Abyste si uživatelská data ochránili, zvažte nastavení složek pouze pro čtení a odkazování jako knihovny v projektech:

■ Při tvorbě nebo úpravách projektu můžete pojmenovat jednu nebo více knihoven. Přidáváte-li umístění knihovny, najděte ji v kořenové složce a vyberte ji. Kořenová složka a všechny její podsložky jsou nyní přístupné jako knihovna.

■ Název knihovny je uložen s odkazem, proto Autodesk Inventor vždy pozná, že odkaz na soubor z knihovny pochází z příslušné knihovny.

■ Při předávání výkresu dodavateli nebo při jeho archivaci stačí místo celé složky zkopírovat jen soubory knihovny, na který odkazujete. Vaše reference zůstanou beze změny.

POZNÁMKA Při instalaci Autodesk Inventoru lze nastavit možnost úpravy souborů Obsahového centra. Buďte však opatrní, protože budou ovlivněny ostatní výkresy, které odkazují na upravený soubor Obsahového centra.


Tvorba projektů

Při vytvoření projekty se ve skutečnosti vytvoří dva soubory: projekty (s příponou .ipj) a zástupce, který se odkazuje na .ipj soubor. Složka umístění projektového souboru je definována v Průvodci projektem.

Zástupce vždy zůstává v umístění složky projektů, která je definovaná na kartě Soubor dialogu Možnosti aplikace.

Výchozí umístění složky projektů je Dokumenty/Inventor, ale můžete jej změnit.

Průvodce projektem vytvoří pracovni prostředí ve stejné složce jako soubor projektu. Změníte-li toto nastavení, ponechte pracovní prostředí jako podsložku složky, která obsahuje soubor projektu.

Tato tabulka shrnuje doporučení pro každý typ projektu.

Jeden uživatel) Úložiště

Typ projektu Jeden uživatel Úložiště

Vnořený soubor Není Není

Pracovní prostředí - umístění

Jedno definováno v .\.

Jedno definováno v .\.

Umístění pracovních skupin

Není Není

Knihovny Jedna nebo více Jedna nebo více nevnořená pod pracovním prostředím

Tvorba projektů | 121

ZKUSTE: Tvorba projektu pomocí Editoru projektu

1 Zavřete všechny dokumenty v Autodesk Inventoru.

Jsou-li soubory otevřené, je aktivní projekt pouze pro čtení. Jediné, co lze provést, je přidání knihoven.

2 Výběrem položek Soubor > Projekty v Autodesk Inventoru zobrazíte dialog Editor projektu.

Mimo Autodesk Inventor vyberte v systému Microsoft Windows položky v nabídce Start > Programy > Autodesk > Autodesk Inventor > Nástroje > Editor projektu.

3 Když se zobrazí Editor projektu, klepnutím na tlačítko Nový spusťte průvodce projektu Inventoru.

V Inventoru v průvodci projektem je výchozí nový jednouživatelský projekt, který vytvoří pracovní prostředí.

Chcete-li použít volbu Nový projekt úložiště, musíte instalovat aplikaci Autodesk Vault.

4 V průvodci projektem v poli Soubor projektu určete požadované informace projektu.

■ Do pole Název zadejte název projektu nebo potvrďte výchozí název.

Průvodce projektem vytvoří podsložku se stejným názvem jako podsložku složky projektu.

Pokud vyhledáte jiné umístění, Autodesk Inventor použije název této složky a novou složku nevytvoří, pokud tato složka již existuje.

■ Ve složce projektu (umístění souborů .ipj v .\) se vytvoří pracovní prostředí pro jednouživatelské projekty a projekty úložiště.

■ V poli Vytvářený soubor projektu se zobrazí cesta a název souboru projektu.


5 Klepněte na Další a určete knihovny.

Nové projekty často používají stejné knihovny jako existující projekty. V levém panelu jsou zařazeny knihovny ze všech souborů projektů, uvedených v seznamu projektů. V pravém panelu určete knihovny, které chcete použít v novém projektu.

■ Klepnutím na pravou šipku přesunete umístění knihovny do nového projektu.

■ Klepnutím na levou šipku odstraníte umístění knihovny z nového projektu.

Pole Umístění knihovny ukazuje umístění knihovny, kterou jste vybrali v levém nebo pravém panelu.

6 Stiskněte tlačítko Dokončit.

Jakmile je projekt vytvořen, poklepejte na něj v Editoru projektu a upravte jej pomocí nastavení voleb. V dalších odstavcích upravíte právě vytvořený projekt podle následujících postupů.

Nastavení možností projektu

Typ projektu, výchozí pracovní prostředí a názvy a umístění knihoven jsou nastaveny v původci projektem. Nastavte zbývající možnosti projektu, aby vyhovoval prostředí projektu, a potom určete vyhledávací cesty projektu.


Přehled definicí možností nabízí nastavení jednotlivých typů projektu:

■ „Jednouživatelské projekty“ na straně 117.

■ „Projekty úložiště“ na straně 118.

Pracovní prostředíPracovní prostředí má obsahovat soubory které právě upravujete. Nejsou přístupné pro ostatní uživatele a změny, které uložíte do pracovního prostředí, nejsou pro ostatní konstruktéry viditelné. Pracovním prostředím sice může být místo v síti, pokud však určíte složku na lokálním pevném disku, soubory se budou otevírat rychleji.

V jednouživatelských projektech můžete určit pracovní prostředí. V projektech s úložištěm je pracovní prostředí vyžadováno a je to jediné místo, kde lze provádět úpravy. Musí být v podsložce nebo stejné složce jako složka obsahující soubor projektu (.ipj).

Při nastavování cesty pracovního prostředí pamatujte na tyto zásady:

■ Pracovní prostředí obsahuje pouze jedno umístění, nejlépe v kořenovém umístění se souborem projektu nebo v jeho podsložce. Doporučené umístění je v .\.

■ Používáte-li jednouživatelský projekt, pracovní prostředí by mělo kromě knihoven být jediným umístěním v projektu a také jediným umístěním, na které odkazujete.

■ Lepších výsledků docílíte, když místo ručního kopírování souborů použijete Autodesk Vault. Vydání automaticky zachová správné relativní cesty, aby Autodesk Inventor mohl soubor vyhodnotit. Pokud kopírujete ručně, soubor se neoznačí jako při vydání a zvyšuje se riziko přepsání úprav.

■ Pracovní prostředí je první prohledávané umístění pro reference jiné než knihovny.

Přehled pracovního postupu: Nastavení vyhledávací cesty pracovního prostředí

1 Jsou-li přítomny cesty pracovního prostředí, zobrazte je klepnutím na tlačítko Další v dialogu Editor projektu.

2 Klepněte pravým tlačítkem na Pracovní prostředí a vyberte z místní nabídky položku Přidat cestu (nebylo-li definováno žádné pracovní prostředí) nebo rozbalte existující pracovní prostředí a klepněte na Upravit.


3 Potvrďte zobrazenou cestu, upravte ji nebo najděte složku pracovního prostředí a vyberte ji.

4 Klepněte na tlačítko Uložit.

POZNÁMKA Některé starší víceuživatelské soubory projektu vyžadují definované pracovní prostředí. Pracovní skupina je sdílené síťové umístění, kde Autodesk Inventor hledá soubory jiné než knihovny.

Umístění knihovenKnihovna je místo pro uložení součástí pro čtení a dalších souborů, které se nebudou upravovat. Při tvorbě projektu určíte jedno nebo více umístění knihoven.

Je možné definovat libovolný počet umístění knihovny. Přitom jednu knihovnu je možné použít ve více projektech.

POZNÁMKA Při vytváření názvů knihoven pamatujte na to, že soubory používající součást z knihovny obsahují název knihovny a relativní cestu složky knihovny. Pokud později budete potřebovat knihovnu přejmenovat, reference se zruší.

Knihovny se mohou vytvořit dvěma způsoby:

■ Implicitně (když vytváříte reference na součásti Mechanical Desktopu).

■ Explicitně (v projektu vytvoříte vyhledávací cestu).

Většinou vytváříte umístění knihoven pro součásti knihovny, které jste vytvořili vy nebo někdo jiný, například rodiny iSoučástí a další součásti, které se nebudou upravovat.

Pamatujte, že:

■ Autodesk Inventor automaticky vytváří skrytou knihovnu jako umístění, kde se generují soubory Obsahového centra. Umístění je definováno v možnostech složky Editoru projektů.

■ Knihovna vytvoří spojení mezi názvem knihovny a složkou pro aktuální projekt.

■ Relativní cesta, která je uložena v souboru, je relativní pouze pro složku knihovny a ne pro jiná umístění projektů. Při vyhodnocování referencí knihoven jsou hledány jen pojmenované knihovny.


Přehled pracovního postupu: Nastavení umístění knihovny

1 V Editoru projektu v panelu Upravit projekt klepněte pravým tlačítkem na Knihovny a vyberte jednu z následujících voleb:

Přidat cestu Zadejte do pole název složky a cestu, nebo umístění vyhledejte.

Cesty ze souboru

Najděte a vyberte soubor projektu (.ipj), a klepněte na tlačítko Otevřít. Lokální vyhledávací cesty od vybraného souboru se přidají k aktuálnímu projektu.

Vložit cestu Vložte do pole zkopírovanou cestu.

Vložit cestu Vložte do pole zkopírovanou cestu.

2 Klepněte na tlačítko Uložit.

3 V případě potřeby klepněte pravým tlačítkem na umístění knihovny a vyberte požadované položky z místní nabídky.

Umístění knihoven pro součásti Mechanical DesktopuSoučásti Mechanical Desktopu se ukládají do knihoven v projektu. Části Mechanical Desktopu jsou propojeny se sestavami Autodesk Inventoru pomocí zvláštního souboru, který se nazývá proxy soubor. Proxy soubor obsahuje informace propojení, které zajistí, aby se komponenty sestavy po editaci součásti v Mechanical Desktopu správně aktualizovaly.

Předtím než přidáte součásti k sestavě, nastavte v projektu umístění knihovny pro složku se soubory součástí Mechanical Desktopu i odpovídající proxy složku. Názvy knihoven jsou stejné s tím, že u proxy knihoven začínají podtržítkem (_).

V Autodesk Inventoru se může načíst více součástí ze jediného souboru, protože soubory Mechanical Desktopu mohou obsahovat více než jednu součást.

Proxy soubory:

■ Proxy soubor se vytvoří, když umístíte součást Mechanical Desktopu jako komponent sestavy. Součásti načtené ze souboru Mechanical Desktopu se uloží na místo odpovídající proxy knihovny.

■ Proxy soubory nemůžete otevřít ani upravovat.

■ Proxy soubory se aktualizují pouze když otevřete nebo uložíte sestavu, která používá odpovídající soubor Mechanical Desktopu.

■ Proxy soubory obsahují data projektu Mechanical Desktopu pro jednu součást přeloženou do formátu dat Autodesk Inventoru.

■ Vlastnosti návrhu (iVlastnosti) se uloží do proxy souborů, pokud tedy ztratíte proxy soubor, ztratí se i tyto vlastnosti.


Přehled pracovního postupu: Nastavení umístění knihovny pro součásti Mechanical Desktopu a proxy soubory


2 Poklepáním aktivujte projekt v Editoru projektu.

3 V dolním panelu klepněte pravým tlačítkem na Knihovny a vyberte položku Přidat cestu. Přidejte novou uvedenou cestu souboru Mechanical Desktopu.

4 Klepněte pravým tlačítkem na nově vytvořené umístění knihovny a vyberte položku Přidat zástupce cesty.

5 Podle potřeby pokračujte v definici knihoven přidáním popisných názvů.

Umístění knihovny pro iSoučástiPokud se chystáte uložit součásti rodiny iSoučásti na síti a sdílet je s ostatními, přidejte cesty rodin součástí do kategorie knihovny. Když přidáte umístění rodiny iSoučásti jako knihovnu, vytvoří se na stejné pozici automaticky podsložka k uložení iSoučástí publikovaných v rodině. Knihovny mají stejný název s tím, že název proxy knihovny začíná podtržítkem (_).

Zapamatujte si následující zásady:

■ Uložte iSoučásti do uvedené knihovny a odpovídající publikované součásti do odpovídající proxy knihovny.

■ Umístění ani název proxy knihovny nelze měnit.

■ Proxy soubory nemůžete otevřít ani upravovat.

■ Proxy soubory rodiny iSoučásti jsou katalogovými prvky z rodiny iSoučásti.

■ Otevřením nebo uložením sestavy, která používá odpovídající soubor rodiny iSoučásti, se aktualizují proxy soubory rodiny iSoučástí.

■ Nevytvářejte složku proxy knihovny iSoučásti pouze pro čtení, protože daná rodina tam musí vytvořit nové soubory.

Přehled pracovního postupu: Nastavení umístění knihovny pro rodinu iSoučásti a proxy soubory


2 Poklepáním aktivujte projekt v Editoru projektu.

3 V dolním panelu klepněte pravým tlačítkem na Knihovny a vyberte položku Přidat cestu. Přidejte novou uvedenou cestu pro umístění rodiny iSoučásti.

4 Klepněte pravým tlačítkem na nově vytvořené umístění knihovny a vyberte položku Přidat zástupce cesty.

5 Podle potřeby pokračujte v definici umístění knihoven přidáním popisných názvů.


Soubory Obsahového centraKdyž vyberete komponent z knihovny Obsahového centra Autodesk Inventoru, vytvoří se z parametrů uložených v knihovně Obsahového centra. Pokud soubor nebude uživatelský, uloží se ve složce určené v Možnostech složek Editoru projektu.

Knihovna obsahového centra také generuje vlastní součásti, které mají například standardní průřez, ale změnou některých parametrů (například délky) vznikne množství variant. Příkladem mohou být různé nosníky z konstrukční oceli. U všech takových součástí je potřeba určit název souboru a uložit umístění. Pokud se chystáte provést další úpravy (například vytvořit díry pro šrouby), umístěte vlastní soubory do podsložky pracovního prostředí nebo pracovní skupiny.

Další typy knihoven v projektuVětšina projektů používá různé knihovny, například komponenty od nezávislých organizací, firemní kolekce často používaných součástí, součásti Mechanical Desktopu či iSoučásti. Časem možná zjistíte, že vaše organizace má další soubory komponentů, které chcete používat, ale nemáte v úmyslu je neměnit.

Protože reference knihoven obsahují název knihovny a protože se prohledává pouze umístění této knihovny, názvy souborů knihovny musí mít v rámci knihovny jedinečný název.

Příklady knihoven jsou:

■ Jiná sada návrhů jako knihovna.

Knihovny projektu můžete použít k rozdělení projektů mezi odděleními, zeměmi, skupinami či subdodavateli.

Knihovna sady návrhů může být jedna součást nebo celé sestavy uvolněného návrhu, sestava nebo komponent od nezávislých organizací (které nebudete měnit) nebo ukázka návrhu jiného týmu, jehož projekt je dosud ve vývoji.

■ Komponenty, které vaše společnost běžně používá v projektech, například komponenty momentálně na skladě či dodávané preferovanými dodavateli.

■ Komponenty, které jste v minulosti navrhli a nebudete znovu vytvářet pro následující projekty.


Přehled pracovního postupu: Definice sady souborů jako knihovny

1 Umístěte soubory do složky, která je ve společné kořenové složce.

2 Klepněte v Editoru projektů pravým tlačítkem na položku Knihovny.

3 Nalistujte požadovanou složku horní úrovně.

4 Stiskem klávesy ENTER nastavte cestu.

Když je v projektu otevřen nadřízený soubor, reference k umístění knihovny se vyhledává pouze při načtení odkazovaného souboru. Vyhledává se pouze knihovna uvedená v referenci.

Zabránění duplikace názvů souborůObecně není dobré dávat různým souborům stejné názvy, a to ani pokud jsou v různých složkách. Autodesk Inventor pomocí pravidel vyhledávání řeší odkazy a duplicitní názvy mohou způsobit problémy při hledání souboru. Použití duplicitních názvů souborů se vyhnete nastavením volby projektu Používat jedinečné názvy souborů na Ano.

Knihovny jsou výjimkou z tohoto pravidla. Soubory často pocházejí od nezávislých dodavatelů, kteří mají vlastní schémata názvů souborů. Výsledkem je, že různé knihovny mohou mít soubory se stejnými názvy, ale v rámci jedné knihovny by měly existovat jednoznačné názvy.

Vyhněte se však (pokud je to možné) použití duplicitních názvů souboru pro součásti knihovny i běžné součásti.

Reference knihovny se liší od editovatelných referencí, protože název knihovny asociovaný s umístěním knihovny se uloží jako součást reference. Autodesk Inventor se pokusí vyhodnotit referenci vzhledem k cestě, která je v aktivním projektu asociovaná s názvem knihovny.


Tvorba a otevření souborů v projektu

Chcete-li otevřít soubory, které jsou asociované s projektem, musíte nejdřív nastavit projekt jako aktivní. Zavřete všechny otevřené soubory Autodesk Inventoru.

ZKUSTE: Tvorba nebo otevření souboru v projektu

1 Klepněte na nástroj Otevřít v panelu nástrojů Autodesk Inventoru.

2 V dialogu Otevřít klepněte v levém panelu na tlačítko Projekty a potom poklepejte na projekt který chcete aktivovat. Aktivní projekt je označen zatržítkem.

3 Klepnutím na tlačítko Nový v levém panelu zobrazte seznam šablon souboru. Vyberte šablonu, podle které vytvoříte nový soubor, a potom klepněte na tlačítko OK.

Při ukládání souboru najděte požadovanou podsložku pracovního prostředí (pokud existuje) a zadejte jednoznačný název souboru.

4 V panelu nástrojů Autodesk Inventoru klepněte na tlačítko Otevřít. V dialogu Otevřít a panelu Umístění jsou kategorie projektu zobrazeny ve struktuře prohlížeče. Vybrané umístění se zvýrazní a označí modrou složkou. Její soubory jsou zobrazeny v panelu Kde hledat. Poklepáním na kategorii nebo podsložku změňte seznam souborů.

POZNÁMKA Pokud jste v možnostech projektu určili Často používané podsložky, jsou též uvedeny v panelu Umístění.

5 Poklepáním soubor otevřete.


V této kapitole

Správa sestav

6■ Prostředí sestavy

■ Správa umístění komponentů v projektech

■ Práce s prohlížečem sestavy

■ Tvorba rozpisky

■ Tipy pro práci se sestavami

Tato kapitola nabízí úvod do modelování sestav. Najdete

zde informace o prostředí sestavy, prohlížeči sestav a práci

v prostředí sestav.

131

Prostředí sestavy

V Autodesk Inventoru® umísťujete do dokumentu sestavy komponenty, které se chovají jako jedna funkční jednotka. Vazby definují relativní pozice komponentů vzhledem k sobě navzájem.

Když vytvoříte nebo otevřete soubor sestavy (.iam), nacházíte se v prostředí sestavy. Nástroje sestavy ovládají celé podsestavy a sestavy. Seskupit lze součásti, které se budou chovat jako jedna jednotka, a potom vložit podsestavu do jiné sestavy.

Když vytvoříte nebo otevřete soubor součásti (.ipt), nacházíte se v prostředí součásti. Nástroje součásti pracují s náčrty a konstrukčními prvky, jejichž kombinací se vytvářejí součásti. Součásti vložíte do sestav a zakótujete je do pozic, které budou mít po vyrobení sestavy.

Součásti lze vložit do sestavy nebo pomocí náčrtu a nástrojů součásti vytvořit součásti v rámci sestavy. Jestliže to provedete, všechny komponenty v sestavě budou viditelné.

Chcete-li dokončit model, můžete vytvořit konstrukční prvky sestavy, které mohou mít vliv na více komponentů, například díry procházející více součástmi. Konstrukční prvky sestavy často popisují specifické výrobní procesy, například úpravy po obrábění.

Prohlížeč sestavy nabízí pohodlný způsob aktivace komponentů, které budete upravovat, úpravy náčrtů, konstrukčních prvků a vazeb, zapnutí a vypnutí viditelnosti komponentů a provádění dalších úkonů.

Strategie návrhu sestavy

Obvykle konstruktéři a inženýři vytvoří rozvržení, navrhnou součásti a potom kombinací obojího vytvoří sestavu. V Autodesk Inventoru můžete vytvořit sestavu kdykoliv v průběhu tvorby návrhu, nejenom na jeho konci. Jestliže vytváříte návrh od začátku, můžete začít s prázdnou sestavou a tvorbou součástí návrh rozvíjet. Pokud tvoříte nové součásti přímo na místě, můžete zkontrolovat, jestli lícují s existujícími součástmi. Tato metoda návrhu umožňuje strategie návrhu shora dolů, zdola nahoru a ze středu ven.

132 | Kapitola 6 Správa sestav

Optimální pořadí tvorby součástí a podsestav závisí na tom, jak odpovíte na následující otázky:

■ Můžete upravit existující sestavu nebo je nutné zahájit novou?

■ Lze rozložit velkou sestavu na podsestavy?

■ Můžete použít existující součásti nebo iPrvky?

■ Které vazby řídí funkčnost návrhu?

Změny externích komponentů se automaticky projeví v modelech sestavy a výkresech dokumentace.

Návrh sestavy zdola nahoruPři navrhování zdola nahoru umísťujete existující součásti a podsestavy do souboru sestavy, přičemž komponenty umísťujete pomocí vazeb sestavy (například proti sobě a stejný směr). Pokud je to možné, umístěte komponenty v pořadí, v jakém budou sestavovány při skutečné montáži.

Pokud nejsou součásti komponentů tvořeny v souborech součástí adaptivními konstrukčními prvky, nemusí odpovídat požadavkům návrhu sestavy. Takovou součást můžete umístit do sestavy a potom ji v kontextu sestavy učinit adaptivní. Když opatříte konstrukční prvky součásti vazbami s ostatními komponenty, součást mění velikost.

Chcete-li, aby se konstrukční prvky s nedostatečným počtem vazeb adaptovaly při umístění s vazbami, nastavte podsestavu na adaptivní. Když je součást v podsestavě opatřena vazbami k pevné geometrii, konstrukční prvky mění velikost podle potřeby.

Návrh sestavy shora dolůProvádíte-li návrh shora dolů, začínáte od kritérií návrhu a tvoříte komponenty splňující tato kritéria. Konstruktéři znají parametry a mohou vytvořit rozvržení (2D návrh, který se v průběhu navrhování rozvíjí).

Rozvržení může zahrnovat související položky, například stěny, podlahu či zařízení, která dodávají vstup nebo přijímají výstup sestavy, a další data. V rozvržení mohou být zahrnuta další kritéria, například mechanická charakteristika. Náčrt rozvržení můžete vytvořit v souboru součásti a potom jej umístit do souboru sestavy. Při tvorbě návrhu pak rozvinete náčrty do konstrukčních prvků.

Hotová sestava je tvořena vzájemně závislými součástmi, které jsou jedinečně navrženy pro řešení konstrukčního problému.

Prostředí sestavy | 133

Návrh sestavy ze středu venVětšinou se při modelování sestavy kombinuje strategie zdola-nahoru a shora-dolů. Jsou sice známy některé požadavky a použity určité normované komponenty, ale pro dosažení cílů návrhu je nutné vypracovat nové návrhy. Tato kombinovaná strategie je známá jako návrh ze středu ven.

Obvykle začínáte s několika existujícími komponenty a podle potřeby navrhujete ostatní součásti. Analyzujete účel návrhu a pak vložíte nebo vytvoříte pevný (základní) komponent. Při dalším vývoji sestavy podle potřeby umísťujete existující komponenty nebo tvoříte nové na místě.

Souřadný systém sestavy

Soubor nové sestavy obsahuje tři výchozí pracovní roviny a pracovní osy. Průsečík pracovních os je počátkem souřadného systému sestavy.

V prohlížeči jsou výchozí pracovní roviny, pracovní osy a středy uvedeny pod ikonou Počátek. Tyto konstrukční prvky jsou v grafickém okně implicitně skryty, ale můžete na ně v prohlížeči klepnout pravým tlačítkem a zobrazit je výběrem položky Viditelnost. Komponenty lze opatřit vazbami s pracovními rovinami a počátkem.

Na následujícím obrázku byla zapnuta viditelnost výchozích pracovních rovin, os a středů ve výchozím izometrickém pohledu.

Každá výchozí pracovní rovina je koplanární s příslušnými osami. Například rovina YZ je koplanární s osou Y a osou Z.

Rovina YZ

Osa Y

Osa Z


Vazby sestavy

Na komponenty jsou použity vazby sestavy, které definují polohové vztahy v sestavě. Můžete například nastavit dvě roviny na různých součástech tak, aby lícovaly nebo určit, že díra a šroub mají vždy být soustředné. Tyto sestavy svazují model sestavy dohromady a sdělují Autodesk Inventoru, jak upravit model, když se definice jeho komponentů časem mění.

Analýza sestavy

Jakmile vytvoříte sestavy, můžete je analyzovat, vypočítat hmotové vlastnosti a zkontrolovat kolize součástí. Sestavy opatřené vhodnými vazbami lze animovat s různými pohyby a tak snadno nalézt konstrukční problémy.

Správa umístění komponentů v projektech

V projektech jsou definována umístění, kde jsou uloženy datové soubory pro projekt návrhu. Ve většině případů budete pracovat s týmem, který bude ukládat datové soubory do hlavního umístění. Jednotlivý konstruktéři vytváří projekty, které se vztahují k hlavnímu projektu, který v jejich projektech určuje umístění pracovní skupiny a soukromé pracovní prostředí. Potom mohou zařadit a vydat soubory z umístění pracovní skupiny kvůli úpravám.

Projekty nastavují umístění komponentů pomocí například těchto prvků:

■ Hlavní umístění souborů (pracovní skupiny) při práci v týmu.

■ Osobní pracovní prostředí určené každým uživatelem, ve kterém jsou soubory vytvářeny a upravovány.

■ Knihovny norem a uživatelských komponentů.

■ Umístění šablon a knihoven stylů.

■ Názvy často používaných vnořených složek, které urychlují nalezení souborů.

Projekty také kromě umístění nastavují další volby, například používání jedinečných názvů souborů ve struktuře souboru projektu (což pomáhá nalézt soubory), počet zachovaných verzí souboru a informace o verzích.

Správa umístění komponentů v projektech | 135

Použití efektivních struktur souborů

Chcete-li se vyhnout náhodnému přerušení vazby mezi soubory, snažte se mít strukturu souborů co nejjednodušší a stabilní. Postupujte podle několika jednoduchých rad, které usnadní správu návrhu:

■ Plánujte si pečlivě svoji práci.

Dříve než vytvoříte součásti, naplánujte sestavu nejvyšší úrovně a její podsestavy.

■ Používejte podsestavy.

Vytvořte malé podsestavy a kombinujte je do větších sestav.

■ Používejte logické projekty.

Definováním a použitím projektů zjednodušte projekt návrhu.

■ Používejte sdílené adresáře.

Pomocí projektů usnadníte sdílení souborů i knihoven hotových součástí mezi projekty a v rámci svého konstrukčního týmu.

Práce s prohlížečem sestavy

Prohlížeč sestavy zobrazuje hierarchii všech výskytů sestavy a jejich vztahy a závislosti. Každý výskyt komponentu má jedinečný název. Pomocí prohlížeče můžete vybrat komponent pro úpravu, přesouvat komponenty mezi úrovněmi sestavy, řídit stav komponentu, přejmenovávat komponenty, upravovat vazby sestavy a pracovat s reprezentacemi.

Aktivace na místě

Aktivní úroveň sestavy určuje, zda lze komponenty nebo konstrukční prvky upravovat. Některé akce lze provádět pouze v aktivní sestavě a jejím podřízeném prvku první úrovně, zatímco jiné operace jsou platné ve všech úrovních aktivní sestavy.


Poklepáním v prohlížeči aktivujte libovolný výskyt podsestavy či komponentu nebo klepněte v prohlížeči na výskyt pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Upravit. Komponenty, které nejsou asociovány s aktivním komponentem, jsou v prohlížeči vyšedlé. Jestliže pracujete s vyšedlým zobrazením, aktivní komponent je v grafickém okně zobrazen jako vyšedlý a všechny ostatní komponenty jsou zobrazeny bez zbarvení. Jestliže pracujete v zobrazení drátového modelu, aktivní komponent je zobrazen kontrastní barvou.

V podřízeném prvku aktivní sestavy první úrovně lze provádět následující akce:

■ Odstranit komponent.

■ Zobrazit stupně volnosti komponentu.

■ Nastavit komponent jako adaptivní.

■ Nastavit komponent jako pevný.

■ Upravit nebo odstranit vazby sestavy mezi komponenty první úrovně.

Konstrukční prvky aktivní součásti lze upravit v prostředí sestavy. Jakmile aktivujete prostředí součásti, okno nástrojů se změní odpovídajícím způsobem.

Nadřízenou sestavu nebo sestavu nejvyšší úrovně lze znovu aktivovat poklepáním.

Viditelnost komponentů

Nastavení viditelnosti komponentu je pro správu velkých sestav důležité. Některé komponenty je potřeba zobrazit jen kvůli kontextu či kvůli tomu, že potřebná součást je zakryta ostatními komponenty. Soubory sestavy se otvírají a aktualizují rychleji, jestliže je viditelnost nepodstatných komponentů vypnuta.

Viditelnost libovolného komponentu v aktivní sestavě lze změnit, i když je komponent v hierarchii sestavy vnořen o mnoho úrovní níže.

Přehled pracovního postupu: Změna viditelnosti komponentu

1 Rozbalte položky prohlížeče, aby byl výskyt komponentu viditelný.

2 Klepněte pravým tlačítkem na výskyt komponentu a v místní nabídce vypněte volbu Viditelnost.

Kombinace viditelných komponentů lze uložit v reprezentaci návrhu, jak je popsáno dále v této kapitole.

Práce s prohlížečem sestavy | 137

Struktury sestavy

Struktura sestavy je uzpůsob, jakým jsou uspořádány komponenty. Seskupení součásti do podsestav zjednodušuje strukturu v prohlížeči. Podsestavy také mohou odpovídat výrobním postupům. V Autodesk Inventoru můžete měnit obsah podsestav nebo vytvořit nové kdykoliv v průběhu procesu navrhování a po dobu používání produktu.

Nejvyšší úroveň struktury sestavy může být tvořena součástmi a podsestavami. Každá podsestava se může skládat ze součástí a dalších podsestav. Přesunutí komponentu (součásti nebo podsestavy) do sestavy se nazývá snížení úrovně. Přesunutí komponentu z podsestavy se nazývá zvýšení úrovně. Jestliže úroveň komponentu zvýšíte nebo snížíte, vazby jsou odstraněny.

Komponenty uspořádané jako skupina si zachovávají své vzájemné vazby. Vazby s komponenty mimo skupinu jsou ztraceny.

Změna struktury sestav

V prohlížeči jsou komponenty zpočátku uvedeny v pořadí, v jakém byly umístěny do sestavy. Pořadí komponentů lze změnit přetažením komponentu na novou pozici v prohlížeči nebo pomocí místní nabídky. Sbalením podsestav na stejné úrovni zaručíte, že přetažené komponenty zůstanou na stejné úrovni sestavy. Přesunutí komponentů v prohlížeči neovlivní jejich polohu v grafickém okně.

Novou podsestavu lze rovněž vytvořit výběrem skupiny komponentů. Název podsestavy je zadán do prohlížeče a související komponenty jsou vnořeny pod ní.

sestava s plochou strukturou sestava po změně struktury


Přehled pracovního postupu: Tvorba nové podsestavy obsahující vybrané komponenty

1 Začněte s otevřenou sestavou.

2 Vyberte komponenty v prohlížeči sestavy nebo grafickém okně.

3 Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Snížit úroveň. Zobrazí se dialog Vytvořit komponent na místě.

4 Zadejte název souboru nové sestavy, podle potřeby vyberte novou šablonu a klepněte na tlačítko OK.

Vytvoří se nová sestava s vybranými komponenty.

Přehled pracovního postupu: Zvýšení úrovně komponentů v hierarchii sestavy

Zvýšení úrovně není dostupné, jestliže je vybraný komponent podřízený sestavě nejvyšší úrovně.

1 Vyberte komponenty v prohlížeči sestavy nebo grafickém okně.

2 Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Zvýšit úroveň.

Vybrané komponenty jsou přesunuty do nadřízené sestavy.

POZNÁMKA Více informací naleznete v tématu „Změna struktury souborů“ na straně 278.

Zobrazení v prohlížeči

Ovládací prvky zobrazení se nacházejí v panelu nástrojů prohlížeče:

Tlačítko Filtry Nabízí pět filtrů prohlížeče, které omezují a organizují zobrazení v prohlížeči sestavy. Filtry lze různě zapínat a vypínat, přičemž v prohlížeči je možné použít několik filtrů zároveň.

Zobrazení sestavy

Vnoří značky vazby sestavy pod oba komponenty opatřené vazbou. Konstrukční prvky součásti jsou skryty. Použijete-li toto tlačítko, tlačítko Pohled modelování je nedostupné.

Pohled modelování

Umístí značky vazby sestavy ve složce do nejvyšší úrovně stromu prohlížeče. Konstrukční prvky součásti jsou vnořeny pod součásti stejně jako v souborech součásti. Použijete-li toto tlačítko, tlačítko Pohled umisťování nebude dostupné.

Reprezentace Obsahuje seznam naposledy vytvořených reprezentací zobrazení návrhu nebo zobrazí dialog Reprezentace zobrazení návrhu. Vytvoří nebo načte nastavení zobrazení sestavy. Když budete opět pracovat na sestavě, reprezentaci zobrazení návrhu lze obnovit pomocí názvu.

Práce s prohlížečem sestavy | 139

Zobrazení grafického okna

Fyzický vzhled součásti ve stínovaném pohledu sestavy je implicitně určen stylem materiálu nebo barevným stylem použitým v souboru součásti. Barevný styl součástí a podsestav můžete v sestavě změnit a uložit výsledky v reprezentaci návrhu.

Příkladem předefinování barev v sestavě může být například:

■ Změna barevného stylu sousedních součástí kvůli kontrastu.

■ Přiřazení poloprůhledného barevného stylu komponentu kvůli lepší vizualizaci.

■ Seskupení komponentů podle stejné funkce nebo původu, například hydraulické komponenty, všechny komponenty od určitého dodavatele nebo kritické součásti.

Součástí získávají barevný styl podle materiálu použitého v souboru součásti. Tento barevný styl může být předefinován v souboru součásti nebo souboru součásti. Předefinování barevného stylu v souboru součásti se stává výchozí barvou nebo barvou Dle materiálu součásti ve všech sestavách. Předefinování barevného stylu součásti nebo podsestavy v sestavě je místní a platí pouze pro sestavu.

Barevné styly komponentů lze opakovaně změnit a uložit v samostatných reprezentacích zobrazení návrhu sestavy. Reprezentaci zobrazení návrhu lze určit při tvorbě výkresu tak, aby byly viditelné pouze potřebné komponenty.

Autodesk Inventor nabízí širokou paletu standardních materiálů a barevných stylů stejně jako nástroje pro tvorbu vlastních barevných stylů a definicí materiálu.

Chcete-li definovat barvu nebo upravit charakteristiku definované barvy (například jas, intenzitu nebo neprůhlednost), vyberte Formát > Editor stylů > Barvy.


Tvorba rozpisky

Pro sestavu můžete vytvořit rozpisku materiálu. Rozpiska je tabulka obsahující informace o součástech v sestavě. Ta může obsahovat počet, názvy, náklady, obchodní společnosti a další informace, které mohou být při skládání sestavy potřebné.

Rozpiska se automaticky generuje z iVlastností. Hodnoty na rozpisce můžete upravit změnou vlastností návrhu v dialogu Vlastnosti nebo pomocí okna Rozpiska.

V rámci výkresu můžete vytvořit podobnou tabulku zvanou kusovník. Kusovník je odvozen z dat v rozpisce sestavy.

Tipy pro práci se sestavami

■ Vypnutí viditelnosti nepotřebných komponentů. Tím získáte přístup k součástem, které potřebujete, a rychleji aktualizujete grafiku.

■ Použijte reprezentace zobrazení návrhu. Vytvořte si reprezentace zobrazení návrhu, které zvýrazňují určité problémy návrhu nebo dílčí systémy sestavy, a použijte je při otevírání modelu sestavy.

■ Vypněte adaptivitu součásti. Po definování velikosti komponentu vypnutím adaptivity urychlíte řešení a zabráníte náhodným změnám.

■ Přiřaďte komponentům různé barvy. Vyberte barvy v seznamu Barva ve standardním panelu nástrojů.

■ K nalezení komponentů používejte prohlížeč. Klepnutím na komponent v prohlížeči jej zvýrazníte v grafickém okně.

■ Pomocí barev označte skupiny komponentů. Pomocí atributů nalezněte komponenty v v určitých dílčích systémech nebo od určitých dodavatelů a pomocí barev je označte v pojmenovaných reprezentacích.

Tvorba rozpisky | 141

142

V této kapitole

Umístění a přesunutí komponentů a definování vazeb mezi nimi
7
■ Umístění komponentů

■ Přesunutí a otočení komponentů

■ Použití vazeb

■ Zobrazení vazeb

■ Úprava vazeb

■ Správa vazeb sestavy

V této kapitole se naučíte umístit komponenty,

definovat vazby mezi nimi a upravit vazby pomocí

dialogu Upravit vazbu.

143

Umístění komponentů do sestav

V prostředí sestavy tvoříte sestavu kombinováním součástí a podsestav. Do sestavy můžete přidávat existující součásti a podsestavy nebo lze vytvořit nové součásti a podsestavy na místě. Jestliže vytváříte nový komponent (součást nebo podsestavu) na místě, můžete umístit náčrt na jednu z rovin počátku sestavy, klepnutím do prázdného prostoru umístit rovinu náčrtu na aktuální rovinu kamery nebo jej spojit vazbou s plochou exitujícího komponentu. Komponentem může být nezpracovaný náčrt, součást nebo plocha, nebo kombinace obou.

Když je komponent aktivní, zbytek sestavy je v prohlížeči a grafickém okně zašedlý. V daném okamžiku může být aktivní pouze jeden komponent.

Když umísťujete existující komponenty do sestavy, vyberte jako první komponent základní součást nebo podsestavu (například rám nebo základní desku). Kromě prvního umístěného komponentu nemají žádné umístěné komponenty vazby a tyto komponenty nejsou pevné vazby přidáváte teprve podle potřeby.

První komponent umístěný do sestavy je automaticky nastaven jako pevný (všechny jeho stupně volnosti jsou odstraněny). Jeho počátek a souřadné osy jsou vyrovnány s počátkem a souřadnými osami sestavy. Obvykle se komponenty sestavy umísťují v tom pořadí, v jakém budou sestavovány při montáži.

144 | Kapitola 7 Umístění, přesunutí a zakótování komponentů

Další neupevněné výskyty prvního komponentu lze umístit do sestavy klepnutím v grafickém okně. Chcete-li dokončit první komponent, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

Následující komponenty z externích souborů lze klepnutím umístit v grafickém okně pomocí kurzoru, který je připojen k těžišti komponentu. Klepáním umísťujte další výskyty a potom klepněte pravým tlačítkem a vyberte položku Hotovo.

Pomocí nástroje Vytvořit komponent v místě můžete komponenty vytvářet v rámci sestavy. Vytvořený komponent je v prohlížeči zobrazen jako vnořený pod hlavní sestavou nebo pod podsestavou, která byla aktivní při tvorbě komponentu. Jestliže profil náčrtu komponentu na místě používá promítnuté smyčky z ostatních komponentů v sestavě, je tento profil náčrtu asociativně spojen s promítajícími komponenty.

Zdroje umístěných komponentů

Většina komponentů sestavy jsou součásti a podsestavy, které jste předtím vytvořili pomocí Autodesk Inventoru® nebo jsou generovány Obsahovým centrem nebo knihovnou normalizovaných součástí instalovaných s Autodesk Inventorem.

Součásti a sestavy lze z Autodesk® Mechanical Desktopu® importovat pomocí Průvodce soubory DWG/DXF. Před převodem do Autodesk Inventoru je vhodné převést soubory Mechanical Desktopu do poslední verze. Máte možnost opravit chyby ještě před převodem.

Autodesk Inventor dokáže také umístit komponenty vytvořené v jiných systémech CAD, které byly uloženy jako soubory formátu SAT (ACIS) nebo IGES nebo exportovány pomocí překladače STEP. Importované soubory SAT, STEP a IGES ztrácejí parametrické informace použité při tvorbě jejich konstrukčních prvků. Do těchto souborů můžete přidat parametrické konstrukční prvky, ale nemůžete upravit jejich existující prvky.

Umístění komponentů do sestav | 145

Přetažení komponentů do sestav

Do souboru sestavy lze umístit více komponentů pomocí jedné operace – přetažením komponentů v grafickém okně. Komponenty lze do zobrazeného okna sestavy přetáhnout z následujících umístění:

■ Ze složky otevřené v Průzkumníku Microsoft® Windows®. Pomocí této metody můžete rychle umístit komponenty do sestavy.

■ Z otevřeného souboru součásti Autodesk Inventoru. Přetáhněte ikonu nejvyšší úrovně z prohlížeče součásti do grafického okna sestavy.

■ Z otevřeného souboru sestavy Autodesk Inventoru. Přetáhněte součásti, podsestavy nebo sestavu nejvyšší úrovně z prohlížeče součásti do grafického okna sestavy.

Soubory je nutné upustit v grafickém okně, kde je zobrazen model sestavy. Do souboru sestavy je umístěn jeden výskyt každého komponentu. Vložené komponenty se zobrazí v dolní části prohlížeče sestavy, do které byly vloženy.

Povolené komponenty

Viditelnost komponentu můžete zapnout nebo vypnout. Navíc lze komponenty povolit nebo nepovolit. Povolené komponenty jsou plně načteny do sestavy a jsou dostupné pro všechny operace v prostředí sestavy.

Nepovolený komponent lze sice vybrat v prohlížeči, není však dostupný pro operace v grafickém okně. Nepovolený komponent lze dále upravit na místě, což ho automaticky přepne do povoleného stavu. Nepovolené komponenty potřebují méně systémových zdrojů než povolené a proto zlepšují výkon při práci s velkými sestavami.

Jestliže pracujete ve stínovaném režimu, nepovolené komponenty jsou v grafickém okně téměř průhledné. V režimu drátového modelu jsou v grafickém okně zobrazeny odlišnou barvou. Ikona v Prohlížeči sestavy označuje komponent jako nepovolený.

Jako nepovolené lze například označit součásti a podsestavy, které jsou potřebné pouze kvůli kontextu, nebo komponenty, které nepotřebují úpravy. Chcete-li nastavit komponent jako nepovolený, klepněte na něj v prohlížeči pravým tlačítkem a odstraňte zatržítko vedle volby Povolit.


Pevné komponenty

Pevné komponenty mají pevnou polohu vzhledem k souřadnému systému sestavy. Pevný komponent se nepohybuje, jestliže použijete vazby sestavy. První komponent umístěný nebo vytvořený v sestavě je nastaven jako pevný, aby mohly být další součásti umístěny a spojeny vazbami s tímto komponentem. Pevný stav komponentu lze později odstranit.

Chcete-li obnovit stupně volnosti (zrušit pevný stav) komponentu, klepněte pravým tlačítkem na výskyt komponentu v grafickém okně nebo prohlížeči sestavy a odstraňte zatržítko u položky Pevné. Pevné komponenty jsou v prohlížeči sestavy označeny ikonou připínáčku.

Počet pevných komponentů v sestavě není omezen, ale většina sestav obsahuje pouze jeden. Pevné komponenty jsou vhodné pro pevné objekty v sestavách, protože jejich pozice je absolutní (relativní vzhledem k souřadnému počátku sestavy) a všechny stupně volnosti jsou odstraněny.

Přesunutí a otočení komponentů

Při definování vazeb komponentů sestavy možná budete potřebovat dočasně přesunout nebo otočit komponent spojený vazbou, abyste mohli lépe vidět ostatní komponenty, nebo umístěním komponentu usnadnit tvorbu vazeb. Otočením nebo přesunutím komponentu dočasně zrušíte vazby komponentu. Při další aktualizaci sestavy jsou obnoveny polohy komponentů dle vazeb.

Jestliže není komponent pevný nebo nemá definovány vazby (nebo jich má málo), můžete jej přetáhnout v grafickém okně sestavy klepnutím na komponent a tažením.

Přesunutí a otočení komponentů | 147

Tvorba vazeb komponentů

Jakmile umístíte nebo vytvoříte komponenty v souboru sestavy, pomocí vazeb sestavy můžete určit orientaci komponentů v sestavě a simulovat mechanické vztahy mezi komponenty. Můžete například určit, aby dvě roviny lícovaly, válcovité konstrukční prvky na dvou součástech byly soustředné nebo aby kulovitá plocha jednoho komponentu byla tečná k rovinné ploše jiného komponentu.

Při každé aktualizaci sestavy jsou dodrženy vazby sestavy.

■ Některé součásti můžete změnit na adaptivní. Autodesk Inventoru umožňuje adaptivním konstrukčním prvkům součásti měnit velikost, tvar a polohu podle použitých vazeb sestavy.

■ Vazby sestavy odebírají komponentům stupně volnosti, protože je umísťují relativně vzhledem k sobě. Když upravíte geometrii komponentů, vazby sestavy zajišťují, že sestava zůstane pohromadě podle použitých pravidel.

■ Správné použití vazeb sestavy také umožňuje provádět kontrolu kolizí, dynamické výpočty a analýzy hmotových vlastností. Pokud použijete vazby správně, můžete řídit hodnotu hlavní vazby a zobrazit pohyb komponentů v sestavě.

Umístění vazeb

V Autodesk Inventoru jsou definovány polohové vztahy mezi komponenty pomocí čtyř vazeb: proti sobě, úhlu, tečnosti a vložení. Vložit (osa a vazba plochy proti sobě) Každý typ vazby má více řešení definovaných směrem vektoru kolmého ke komponentu. Zobrazí se náhled řešení vazby, kde můžete vidět orientaci ovlivněných komponentů ještě předtím, než vazbu použijete.


Navíc vazby pohybu a přechodové vazby umožňují simulovat požadovaný pohyb.

■ Vazby pohybu určují zamýšlený pohyb mezi komponenty. Protože fungují pouze na otevřených stupních volnosti, nemají konflikty s vazbami polohy, změnou velikosti adaptivních součástí nebo přesunutí pevných komponentů.

■ Přechodová vazba určuje vztah mezi (obvykle) válcovitou plochou součásti a styčnou množinou ploch na jiné součásti, například vačka v drážce. Přechodová vazba udržuje kontakt mezi plochami při posunutí komponentu podle otevřených stupňů volnosti.

Pomocí dialogu Vložit vazbu můžete určit typ, řešení a odsazení vazby.

■ Pomocí tlačítek Výběr můžete vybrat geometrii, která bude opatřena vazbami. Tlačítka pro výběr jsou zabarvena tak, aby odpovídala geometrii v grafickém okně.

■ U vazeb proti sobě, stejný směr a úhlové vazby použijte tlačítko Předpovídané odsazení a orientace. Když je tato volba zapnuta, určuje hodnotu odsazení aktuální polohy výběru, kterému chcete definovat vazbu. Také mění orientaci vazby stejný směr, jestliže jste ji nastavili jako vazbu proti sobě a pak vybrali dvě plochy s vektory ukazujícími ve stejném směru a naopak.

Dialog zůstane zobrazen při vkládání kót, abyste mohli vložit více kót všech typů.

V následujícím pracovním postupu vložíte tečnou vazbu mezi komponenty sestavy pomocí nástroje Vazba z panelu nástrojů Sestava. Vazba tečnosti spojuje navzájem plochy, roviny, válce, koule, kužely a přímkové spline.

Tvorba vazeb komponentů | 149

Přehled pracovního postupu: Jak umístit vazbu tečnosti v sestavě

1 Nejprve umístěte komponenty, které chcete zakótovat, do souboru sestavy.

2 V panelu Sestava klepněte na nástroj Vazba.

3 V dialogu Vložit vazbu klepněte na kartě Sestava v poli Typ na tlačítko Tečně.

4 Tlačítko První výběr je již aktivní. Vyberte plochu, křivku nebo rovinu jako první výběr.

5 Tlačítko Další výběr je aktivováno, jakmile provedete první výběr. Vyberte geometrii, která bude tečná na první.

6 Jestliže je to nutné, zadejte polohu tečnosti pomocí voleb Vnitřní a Vnější.

7 Pokud je to nutné, zadejte hodnotu odsazení.

8 Jestliže je zapnuta volba Zobrazit náhled, prohlédněte si výsledek použití vazby. Jestliže je jeden z komponentů adaptivní, náhled vazeb se nezobrazí.

9 Pro pokračování v umisťování vazeb stiskněte tlačítko Použít nebo stiskem tlačítka OK vytvořte vazbu a uzavřete dialog.

POZNÁMKA Dostupnost objektů pro výběr se liší podle nástroje vazeb, který vyberete v dialogu Vložit vazbu.

Jestliže ostatní komponenty zakrývají požadovanou geometrii, použijte některý z následujících postupů:

■ Dříve než umístíte vazbu, vypněte viditelnost objektů v popředí.

■ V dialogu Vložit vazbu klepněte na Nejprve vybrat součást. Klepněte na komponent, ke kterému chcete přidat vazbu. Odstraněním zatržítka obnovte schopnost výběru všech komponentů.

Výběr geometrie je omezen na konstrukční prvky vybraného komponentu.


■ Ukažte kurzorem na požadovanou geometrii. Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Vybrat další.

Klepnutím na šipky v poli Vybrat další můžete procházet další výběry ploch, křivek a bodů.

Klepnutím na prostřední zelené tlačítko potvrďte zvýrazněný výběr.

Jestliže bude obtížné vybrat plochy, hrany nebo body, můžete změnit prioritu výběru pomocí volby Tolerance. Vyberte položky Nástroje > Možnosti aplikace > karta Obecné.

Přehled pracovního postupu: Úprava vazeb

1 V prohlížeči klepněte pravým tlačítkem na vazbu.

Zobrazí se dialog Upravit vazbu.

2 V dialogu Upravit vazbu zadejte nový typ vazby (proti sobě, úhlu, tečnosti nebo vložení).

3 Zadejte vzdálenost odsazení komponentů.

Jestliže použijete vazbu úhlu, zadejte úhel mezi dvěma množinami geometrie. Lze zadat kladné nebo záporné hodnoty. Výchozí hodnota je nula.

Jestliže je v dialogu Vazba zapnuta volba Zobrazit náhled, poloha komponentů je upravena podle hodnoty odsazení nebo úhlu.

4 Vložte vazbu pomocí dialogu Vazba nebo místní nabídky.

Dialog zůstane zobrazen a můžete vložit libovolné množství vazeb sestavy.

Na následujících obrázcích můžete vidět příklady před a po použití vazeb sestavy.


Vazba proti soběVazba proti sobě způsobí, že množina geometrie jednoho komponentu bude totožná s geometrií jiného komponentu.

Řešení vazby Typ-Proti sobě Vazbu proti sobě a řešení proti sobě použijte, chcete-li, aby dvě plochy lícovaly a byly koplanární, aby dvě úsečky byly kolineární nebo pokud chcete umístit bod na křivku nebo do roviny.

vybrána druhá rovinavybrána první rovina použita vazba

vybrána první plocha vybrána druhá plocha použita vazba

vybrána druhá osavybrána první osa použita vazba

vybrán první bod vybrán druhý bod použita vazba


Řešení vazby Typ-Stejný směr Vazbu proti sobě a řešení stejný směr používejte, chcete-li vyrovnat dva komponenty tak, aby byly vybrané plochy orientovány stejným směrem nebo aby byly normály plochy orientovány stejným směrem. Tento typ vazby lze použít pouze u ploch.

Vazba úhluVazba úhlu určuje úhel mezi rovinami nebo úsečkami dvou komponentů.

Vazba úhlu Určuje úhel mezi rovinami nebo úsečkami dvou komponentů. Není nutné, aby byly množiny geometrie stejného typu. Například můžete definovat vazbu úhlu mezi osou a rovinou. Vazby tohoto typu se často používají pro řízení pohybu sestavy.

Řešení úhlu Orientuje plochu kolmo na vybranou rovinu nebo směr osy pospaný vybranou úsečkou. Když vyberete plochu nebo úsečku, zobrazí se šipka ukazující výchozí směr řešení.


■ Úhel ve stejném směru použije pravidlo pravé ruky. Některé hodnoty, například nula nebo 180°, mohou způsobit obrácení do opačného směru.

■ Směr úhlu proti sobě použije pravidlo pravé ruky nebo pravidlo levé ruky. Pravidlo levé ruky je použito automaticky, jestliže se řešená pozice více přibližuje poslední vypočítané poloze. Toto chování je výchozí.

Vazba tečnostiVazba tečnosti způsobí, že plochy rovin, válce, koule nebo kužele se budou dotýkat v bodech tečnosti.

Tečná vazba Alespoň jedna plocha musí být nerovinná. Plochy definované křivkami spline nelze u vazby tečnosti použít. Tečnost může být na vnitřní nebo vnější straně křivky, záleží na směru normály vybrané plochy.

Vnější Umístí první vybranou součást vně druhé vybrané součásti v bodě tečnosti. Vnější tečnost je výchozí řešení.

Vnitřní Umístí první vybranou součást dovnitř druhé vybrané součásti v bodě tečnosti.


Vazba vloženíVazba vložení způsobí, že kruhová hrana jednoho komponentu je soustředná a koplanární s kruhovou hranou druhého komponentu. Hodnota odsazení vazby vložení určuje vzdálenost mezi dvěma plochami obsahujícími kruhové hrany. Pomocí této vazby můžete například umístit kolík nebo šroub do díry.

Řešení Určí směr plochy kolmé k rovinám obsahujícím kruhové hrany. Šipka označuje směr normály. Při opačném řešení jsou dvě roviny proti sobě stejně jako u vazby proti sobě. Při řešení vyrovnáním mají normály stejný směr.

Vazby pohybuPřidáním vazeb pohybu ke komponentům v sestavě animujete pohyby převodů, řemenic, ozubených hřebenů, pastorků a dalších zařízení. Pomocí vazeb pohybu mezi dvěma nebo více komponenty můžete pohybovat jedním komponentem a způsobit tím současný pohyb dalších komponentů.

K dispozici jsou dva typy vazeb pohybu:

Rotace Vytvoří pohyb u kol, řemenic a ozubených kol.

Otočení/ Posunutí

Vytvoří pohyb u komponentů typu hřebenová tyč/pastorek nebo kolo/kolejnice. Tyto vazby jsou obousměrné a přijímají zadaný poměr nebo vzdálenost.

Vazby pohybu nezachovávají polohové vztahy mezi komponenty.

Dříve než použijete vazby pohybu, definujte úplně vazby komponentů sestavy. Potom vypněte vazby omezující pohyb komponentů, které chcete animovat. Až budete chtít vše vrátit do původní polohy, zapněte vypnuté vazby.


iVazbyRozhraní komponentu nazývané iVazba je vazba, která se ukládá s komponentem, aby určila, jak se má připojit k ostatním komponentům v sestavě. Jestliže vložíte komponent s iVazbou, přichytí se k jinému komponentu s odpovídající iVazbou. Komponent lze nahradit jiným komponentem a přitom zachovat tyto inteligentní iVazby. Komponenty s iVazbami urychluje přesné umístění a nahrazení komponentů v sestavách.

Ve většině případů bývá iVazba vazba vložení nebo proti sobě, ale může to být libovolný typ užitečný pro rychlé umísťování komponent. Můžete určit, které komponenty mohou současný komponent nahradit a která z vazeb je pro iVazbu nejužitečnější.

Složená iVazba je kombinací jednotlivých iVazeb do jedné entity. Součásti ze standardních knihoven se při použití složených iVazeb k sobě rychle umístí. Při umísťování komponentů pomocí iVazeb máte k dispozici rozmanité vizuální a zvukové pomůcky.

Zobrazení vazeb

Prohlížeč sestavy nabízí dvě schémata zobrazení vazeb sestavy. Mezi těmito schématy lze přepínat klepnutím na tlačítka Pohled umísťování a Zobrazení sestavy v panelu nástrojů prohlížeče sestavy.

Pohled umísťování

Zobrazuje v prohlížeči pod výskyty komponentů všechny vazby. Vazby jsou uvedeny pod oběma komponenty, které vazba spojuje.

Zobrazení sestavy

Všechny vazby sestavy jsou shromážděny ve složce vazeb nacházející se přímo pod sestavou nejvyšší úrovně. Každá vazba je uvedena pouze jednou v pořadí, v jakém byla vložena.

Když podržíte v prohlížeči kurzor nad vazbou sestavy, v grafickém okně se na chvíli zvýrazní komponenty, které vazba spojuje. Vyberete-li vazbu v prohlížeči sestavy, geometrie se v grafickém okně zvýrazní, dokud znovu neklepnete do grafického okna nebo prohlížeče.


Úpravy vazeb

Vazby sestavy lze upravovat dvěma způsoby.

Přehled pracovního postupu: Úprava hodnot vazby výběrem v prohlížeči

1 V prohlížeči sestavy vyberte vazbu sestavy.

Hodnota odsazení nebo úhlu se zobrazí v textovém poli úprav v dolní části prohlížeče.

2 Zadejte v textovém poli novou hodnotu, zobrazte rozbalovací seznam a vyberte některou z naposled použitých hodnot nebo určete hodnotu pomocí nástroje Odměřit.

Přehled pracovního postupu: Úprava hodnot vazby pomocí dialogu Upravit vazbu

1 V prohlížeči sestavy klepněte pravým tlačítkem na vazbu a z místní nabídky vyberte položku Upravit nebo poklepejte na vazbu v prohlížeči sestavy.

2 V dialogu Upravit vazbu upravte libovolný ze zobrazených parametrů vazby.

Můžete změnit vybranou geometrii jednoho nebo obou komponentů, změnit řešení a hodnotu odsazení, úhlu nebo hloubky vazby. Za určitých okolností lze změnit typ vazby, aniž byste ztratili aktuální zadané hodnoty. Například můžete změnit vazbu proti sobě mezi dvěma rovinnými plochami na vazbu úhlu. Tlačítko OK není dostupné v případě, že vyberete nový typ vazby, který nelze v dané situaci použít.

Úpravy vazeb | 157

Tipy pro správu vazeb sestavy

■ Začněte definovat vazby komponentů vazbami rovinných ploch proti sobě. Později přidejte tečné vazby a vazby úhlu a stejný směr.

■ Vazby použijte teprve až budou konstrukční prvky stabilní. Nepoužívejte vazby u konstrukčních prvků. které mohou být později v procesu tvorby návrhu odstraněny.

■ Přetažením komponentů zkontrolujte stupně volnosti pohybu. Můžete tak zjistit, jak je komponent opatřen vazbami.

■ Sestava.

■ Vytvářejte komponenty s iVazbami pro další použití. Pomocí rozhraní iVazeb můžete definovat informace o umístění součástí a sestav pro další použití.


V této kapitole

Tvorba sestav

8■ Tvorba součástí na místě

■ Promítání hran pro nové součásti

■ Tvorba podsestav

■ Pole komponentů

■ Tvorba konstrukčních prvků sestavy

■ Použití konstrukčních prvků v sestavách

■ Nahrazení komponentů

■ Zrcadlení sestav

■ Kopírování sestav

V této kapitole se naučíte, jak vytvářet součásti a sestavy

v místě, získáte informace o adaptivních součástech,

polích, konstrukčních prvcích sestavy a ostatních

postupech pro správu sestav.

159

Tvorba komponentů sestavy

Modelování sestav kombinuje strategie umisťování existujících komponentů do sestavy a tvorbu dalších komponentů na místě v kontextu sestavy. V obvyklém procesu modelování jsou již některé komponenty hotové, jiné se použijí jako normalizované komponenty, a pro ostatní je nutné vytvořit nové návrhy.

Součásti na místě

K vytvoření komponentu v sestavě slouží nástroj Vytvořit komponent. Když vytváříte nový komponent v místě, můžete vytvořit náčrt v rovině existujícího komponentu sestavy nebo v pracovní rovině nebo vytvořit náčrtovou rovinu v pohledu kamery hlavní sestavy, popřípadě umístit náčrtovou rovinu kolmou k pohledu s počátkem ve vybraném bodě. V dialogu Vytvořit dovnitř umístěný komponent je dostupná volba pro automatické vazby náčrtové roviny a zvolené plochy nebo pracovní roviny.

Jestliže zadáte umístění náčrtu, nová součást se okamžitě stane aktivní a prohlížeč, okno nástrojů a panel nástrojů se přepne do prostředí součásti. Nástroje náčrtu jsou dostupné a můžete vytvořit první náčrt nové součásti. Hrany a konstrukční prvky existujících komponentů lze při tvorbě náčrtu vybírat jako referenční geometrii.

Většina komponentů je vytvořena ve vztahu k existujícím komponentům v sestavě. Také můžete klepnutím na pozadí grafického okna definovat aktuální orientaci pohledu na rovinu XY. Jestliže jsou roviny YZ nebo XZ výchozími rovinami náčrtu, je nutné pohled přeorientovat, aby byla geometrie náčrtu viditelná.

Po vytvoření základního prvku vaší nové součásti je možné si stanovit dodatečné náčrty odvozené od aktivní součásti nebo součástí v sestavě. Když definujete nový náčrt, můžete klepnout na rovinnou plochu aktivní součásti nebo na další součást k definování náčrtové roviny na této ploše. Můžete také klepnout na rovinou plochu a odsunout náčrt z plochy, což vytvoří automaticky náčrtovou rovinu na rovnoběžné pracovní rovině.

Pokud vytváříte rovinu náčrtu na ploše jiného komponentu, vytvoří se adaptivní pracovní rovina, na kterou je umístěna rovina aktivního náčrtu. Adaptivní pracovní rovina se pohybuje podle potřeby pro odrážení změn v komponentu, na kterém je založena. Jakmile je pracovní rovina přizpůsobována, váš náčrt se pohybuje s ní. Prvky založené na náčrtu se adaptují na nové pozice.

160 | Kapitola 8 Tvorba sestav

Na následujícím obrázku je rovina náčrtu pro součást na místě vytvořena v rovině použité pro řez.

Na následujícím obrázku je rovina náčrtu pro součást na místě vytvořená klepnutím v grafickém okně.

Přehled pracovního postupu: Nastavení výchozí roviny náčrtu pro tvorbu komponentu na místě

1 Z nabídky Nástroje vyberte Možnosti aplikace > karta Součást.

2 V dialogu Vytváření náčrtu na nové součásti vyberte výchozí rovinu náčrtu.


4 Poklepáním na název sestavy v prohlížeči se vraťte do sestavy.

5 Klepněte na šipku v záhlaví prohlížeče a vyberte Zobrazení sestavy.

V zobrazení sestavy jsou vazby sestavy vnořeny pod komponent, se kterým jsou spojeny. (V Pohledu modelu jsou všechny podmínky seskupeny v jedné složce v horní části prohlížeče.)

Tvorba komponentů sestavy | 161

Jestliže jste při tvorbě nové součásti zapnuli volbu Zavazbit rovinu náčrtu na vybranou plochu nebo rovinu. v prohlížeči sestavy se zobrazí stejnosměrná vazba, kterou však lze kdykoliv odstranit. Jestliže vytváříte náčrt pomocí myši v grafickém okně, nedojde k vygenerování vazby stejný směr.

Promítnuté hrany a konstrukční prvky

Součásti vytvořené na místě často musí lícovat s jedním nebo více konstrukčními prvky existujících komponentů. Díry musí být soustředné a vnější hrany nové součásti musí lícovat s hranami existujících komponentů. Plochy, hrany a konstrukční prvky libovolných viditelných komponentů lze promítnout do aktuálního náčrtu. Pomocí promítnutých bodů a křivek můžete pak vytvořit profily náčrtu nebo trajektorie nebo můžete podle potřeby zkombinovat promítnutou geometrii s novým náčrtem.

Na následujícím obrázku můžete vidět promítání hran sousední součásti do náčrtu pro součást na místě.

Promítnutá geometrie zůstává spojena se součástí, ze které byla promítnuta, a je automaticky aktualizována podle změn geometrie původní součásti.

Když promítnete geometrii z existujícího komponentu do nového náčrtu, stává se z ní referenční geometrie. Pomocí referenční geometrie můžete vytvořit adaptivní součást, která se automaticky aktualizuje podle úprav vnější hranice komponentu, ze kterého byla geometrie promítnuta.

Plochy, hrany a konstrukční prvky lze do aktuálního náčrtu promítnout pomocí nástroje Promítnutí geometrie, který se nachází v panelu nástrojů Náčrt.

Promítnutá geometrie je umístěna kolmo na rovinu aktuálního náčrtu. Jestliže vybraná hrana leží v rovině, která není rovnoběžná s rovinou náčrtu, promítnutá geometrie se liší od původního náčrtu. Změnou orientace pohledu náčrtu získáte skutečné zobrazení promítnuté geometrie.


Podsestavy na místě

Při tvorbě podsestavy na místě definujete prázdnou skupinu komponentů. Nová podsestava se automaticky stane aktivní podsestavou a vy můžete začít do ní vkládat umístěné komponenty a komponenty na místě. Když znovu aktivujete nadřízenou sestavu, podsestava je v nadřízené sestavě brána jako jedna jednotka.

Podle potřeby můžete v prohlížeči vybrat komponenty ve stejné úrovni sestavy, klepnout pravým tlačítkem a výběrem položky Snížit úroveň je umístit do nové podsestavy. Budete vyzváni k zadání nového názvu souboru, šablony, umístění, výchozí struktury rozpisky a zda je komponent virtuální. Komponenty lze mezi úrovněmi sestavy přesouvat přetažením v prohlížeči.

Podsestavy mohou být ve velké sestavě vnořeny do velkého množství vrstev. Plánováním a tvorbou podsestav můžete efektivně řídit konstrukci velmi velkých sestav. Kromě toho můžete vytvořit podsestavy, které odpovídají zamýšlenému výrobnímu postupu a usnadňují tak tvorbu dokumentace sestavy.

Pokyny pro výběr komponentů podsestavy:Při tvorbě návrhu podsestavy pro modelování vyberte:

■ Skupiny komponentů, které se v sestavě opakují.

■ Kombinace standardních součástí, které jsou společné více sestavám.

■ Komponenty, které spolu vykonávají v sestavě společnou funkci.

Když navrhujete podsestavu kvůli dokumentaci, vyberte komponenty odpovídající zamýšlenému výrobnímu postupu.

Když změníte aktivní sestavu, vzhled komponentů v grafickém okně se změní. Jestliže pracujete ve stínovaném zobrazení, aktivní podsestava je stínovaná a ostatní komponenty jsou průsvitné. Jestliže pracujete v zobrazení drátového modelu, všechny komponenty kromě aktivní sestavy jsou stínovány světle šedou barvou.

Umístěné komponenty nebo komponenty na místě se stanou součástí aktivní sestavy nebo podsestavy. Poklepáním se aktivuje nadřízená sestava v prohlížeči.

Tvorba komponentů sestavy | 163

Tvorba polí komponentů

Komponenty lze v sestavě uspořádat do obdélníkového nebo kruhového pole. Použití polí komponent může zvýšit produktivitu a lépe dosáhnout účelu návrhu. Například můžete umístěním několika šroubů spojit jeden komponent s jiným nebo umístit více součástí či podsestav do složité sestavy.

Stejně jako u polí konstrukčních prvků můžete vytvořit obdélníkové pole zadáním mezer mezi sloupci a řádky nebo kruhové pole zadáním počtu komponentů a úhlu mezi nimi.

Kromě toho můžete vytvořit asociativní pole komponentů součástí nebo podsestav výběrem existujícího pole. Uvažujte například pole komponentů matice a šroubku u existujícího pole děr pro šrouby. Úpravy pole děr pro šrouby řídí umístění a počet šroubů a matic.

Pole asociativních komponentů:

■ Obsahují a zachovávají vazby původních komponentů. Jestliže původní komponent obsahuje vazbu, obsahuje vazby i pole komponentů.

■ Jsou asociativní s konstrukčním prvkem součásti, například polem děr pro šrouby.

■ Obsahují jednotlivé prvky, které lze potlačit z důvodů zobrazení nebo funkce.

Přehled pracovního postupu: Tvorba pole asociativních komponentů

1 Umístěte komponent do souboru sestavy.

2 Opatřete komponent vazbami vzhledem k poli konstrukčních prvků.

3 Klepněte na tlačítko Pole komponentů a zobrazte kartu Asociativní.

4 V prohlížeči nebo grafickém okně vyberte umístěný komponent.

5 Na kartě Asociativní klepněte na výběrovou šipku a potom vyberte výskyt konstrukčního prvku v poli v grafickém okně.


Umístěný komponent je v poli vzhledem k umístění a mezerám pole konstrukčních prvků. Při změně pole konstrukčních prvků se automaticky aktualizuje počet a mezery komponentů.


Přehled pracovního postupu: Tvorba obdélníkového pole náčrtu


2 Klepněte na tlačítko Pole komponentů a zobrazte kartu Obdélníkové.


4 Na kartě Obdélníkové klepněte na výběrovou šipku Směr sloupce a v grafickém okně vyberte hranu nebo pracovní osu. Podle potřeby můžete klepnutím obrátit směr sloupce klepnutím na tlačítko Obrátit.

5 Zadejte počet komponentů ve sloupci a mezeru mezi nimi.

6 Na kartě Obdélníkové klepněte na výběrovou šipku Směr řady a v grafickém okně vyberte hranu nebo pracovní osu, zadejte počet komponentů v řadě a vzdálenost mezi komponenty.

Podle potřeby můžete klepnutím na tlačítko Obrátit obrátit směr řady.


Přehled pracovního postupu: Tvorba kruhového pole komponentů


2 Klepněte na tlačítko Pole komponentů a zobrazte kartu Kruhové.


4 Na kartě Kruhové klepněte na výběrovou šipku Směr osy a v grafickém okně vyberte hranu nebo pracovní osu. Podle potřeby můžete obrátit směr osy klepnutím na tlačítko Obrátit.

5 Zadejte počet komponentů v kruhovém poli a velikost úhlu mezi nimi.


Nezávislé instanceJeden nebo více prvků pole komponentů je možné nastavit tak, že budou na poli nezávislé. Když nastavíte prvek jako nezávislý:

■ Je vybraný prvek pole potlačen.

■ Kopie každého komponentu v prvku je umístěna do stejné pozice a orientace jako potlačený prvek.

■ Nové komponenty jsou uvedeny na konci prohlížeče sestavy.

■ Nahrazující komponenty se řídí pravidly nahrazení komponentů.

Tvorba polí komponentů | 165

Přehled pracovního postupu: Nastavení nezávislého prvku v poli

1 Rozbalte pole v prohlížeči.

2 Klepněte pravým tlačítkem na libovolný prvek kromě zdrojového komponentu a z místní nabídky vyberte položku Nezávislý.

Prvek je potlačen a kopie komponentů, které obsahuje, jsou přidány do prohlížeče.

POZNÁMKA Chcete-li vytvořit nový komponent založený na jiném komponentu, uložte kopii s jiným názvem a umístěte ji do sestavy.

Nezávislý prvek lze v poli kdykoliv obnovit klepnutím pravým tlačítkem v prohlížeči a zrušením výběru položky Nezávislý. Kopírované komponenty, které byly vytvořeny, když byl prvek nastaven jako nezávislý, nejsou z modelu automaticky odstraněny.

Tvorba konstrukčních prvků sestavy

Konstrukční prvky sestavy jsou podobné konstrukčním prvkům součásti kromě toho, že jsou vytvořeny v prostředí sestavy, mohou ovlivňovat více součástí a jsou uloženy v souboru sestavy.

Mezi konstrukční prvky sestavy se řadí zkosení, zaoblení, tažení, konstrukční prvky rotace, vysunutí a díry. Rovněž sem ptaří pracovní konstrukční prvky a náčrty používané k jejich tvorbě. Pracovní postup a dialogy jsou stejné jako u konstrukčních prvků součásti, ale některé operace nejsou dostupné (například tvorba ploch pro konstrukční prvky vysunutí a rotace).

Konstrukční prvky sestavy lze upravit, přidat, vypnout nebo odstranit. Rovněž lze vrátit zpět stav konstrukčních prvků a přidat nebo odstranit komponenty, které jsou součástí konstrukčního prvku.

Použití konstrukčních prvků sestavy

Konstrukční prvky sestavy popisují procesy, které se používají po sestavení modelu. Konstrukční prvky sestavy používejte pro následující úkony:

■ Definice jednoho logického konstrukčního prvku, který přesahuje několik součástí, například vyříznutí ve více spojovacích desek pomocí vysunutí.

■ Popis specifického výrobního procesu, například svrtávání nebo úpravy po obrábění.


Komponenty mohou být zakótovány ke konstrukčním prvkům sestavy. Nelze však umístit vazbu mezi konstrukční prvek sestavy na jedné součásti a stejný konstrukční prvek sestavy na jiné součásti.

Vrácením zpět stavu konstrukčních prvků sestavy můžete zobrazit vliv jednotlivých konstrukčních prvků sestavy na modelu nebo umístit další konstrukční prvky sestavy do požadované pozice. Při vrácení zpět stavu jsou nově vytvořené konstrukční prvky sestavy přidány nad značku EOF (konec prvků) v prohlížeči.

Konstrukční prvky sestavy jsou podrobně popsány ve výkresu sestavy. Nastavení viditelnosti konstrukčních prvků sestavy je podporováno v zobrazeních návrhu.

Vytvořit lze zrcadlená, kruhová a pravoúhlá pole konstrukčních prvků sestavy.

Použití pracovních konstrukčních prvků v sestavách

V prostředí sestavy můžete vytvořit pracovní konstrukční prvky, aby vám usnadnily tvorbu, umístění a sestavení komponentů. Výběrem hrany nebo bodu na každé součásti vytvořte pracovní roviny a osy mezi součástmi v sestavě. Tyto pracovní konstrukční prvky jsou zůstávají spojeny s jednotlivými součástmi a mění se podle toho, jak je upravena sestava. Pomocí pracovních konstrukčních prvků sestavy můžete například parametricky umístit nové komponenty, zkontrolovat vůli v sestavě a pomáhat si jimi při konstruování. Pomocí pracovních rovin můžete také generovat řezy sestav.

Implicitně jsou všechny typy pracovní geometrie zobrazeny. Všechny pracovní prvky, které mají svoji viditelnost v prohlížeči zapnutou, jsou tedy v souboru sestavy viditelné.

Viditelnost lze zapínat a vypínat u všech pracovních prvků současně. To je důležité v prostředí sestavy, kde může zobrazení pracovních konstrukčních prvků rychle zahltit grafické okno.

Přehled pracovního postupu: Řízení viditelnosti pracovních konstrukčních prvků v sestavě

1 V panelu nástrojů Standardní klepněte na Zobrazit > Viditelnost objektu.

2 V nabídce vypněte nebo zapněte pracovní konstrukční prvky podle typu nebo vyberte položku Všechny pracovní konstrukční prvky.

Tím předefinujete nastavení viditelnosti jednotlivých pracovních konstrukčních prvků tohoto typu v sestavě a všech součástech v sestavě. Ačkoliv je viditelnost pracovního konstrukčního prvku v sestavě vypnuta, řízení viditelnosti jednotlivých prvků zůstává zapnuto.

Použití pracovních konstrukčních prvků v sestavách | 167

Nahrazení komponentů

V průběhu práce na návrhu je někdy třeba nahradit komponent sestavy jiným komponentem. Například můžete ve stádiu konceptu návrhu používat zjednodušené znázornění komponentu, které je později nahrazeno skutečnou součástí nebo podsestavou. Nebo mohou být součásti od jednoho dodavatele nahrazeny součástmi od jiného dodavatele.

Na následujícím obrázku je pomocí nástroje Výměna komponentu nahrazen jednoduchý náčrt skutečnou součástí.

Když nahrazujete komponent v sestavě, počátek nového komponentu je umístěn do počátku nahrazeného komponentu. Všechny vazby sestavy původního komponentu jsou ztraceny. Stupně volnosti nového komponentu je nutné eliminovat vložením nových vazeb sestavy.

Obsahuje-li náhradní součást vazbu iVazba (které už znáte) a součást, ke které má být připojena obsahuje odpovídající iVazbu, jsou součásti spojeny automaticky a všechny vazby zůstanou beze změn.

Jestliže přemístíte součást starší verze než původní součást, vazby nebudou při nahrazení ztraceny.


Zrcadlení sestav

Nástroj Zrcadlení komponentu je užitečný pro návrh symetrických součástí. Pomocí něj vytvoříte zrcadlovou kopii zdrojové sestavy a jejich komponentů podle roviny zrcadlení. Vytvoříte polovinu sestavy a potom zrcadlením vytvoříte druhou polovinu. Zrcadlené komponenty jsou přesné kopie umístěné vzhledem k rovině zrcadlení.

Nový soubor sestavy můžete uložit se zrcadlenými komponenty a otevřít ho v novém okně nebo znovu komponenty použít a přidat zrcadlené komponenty do existujícího souboru sestavy.

ZKUSTE: Zrcadlení komponentů sestavy

1 Otevřete sestavu, kterou chcete zrcadlit.

2 V panelu Sestava klepněte na nástroj Zrcadlení komponentů.

3 V grafickém okně nebo v prohlížeči sestavy vyberte všechny komponenty sestavy. Výběrem sestavy nebo nadřízené podsestavy automaticky vyberete všechny podřízené.

Sestava a její komponenty jsou zobrazeny v seznamu v prohlížeči dialogu Zrcadlení komponentů.

4 V dialogu Zrcadlení komponentů klepněte na tlačítko Rovina zrcadlení a potom vyberte rovinu v grafickém okně nebo prohlížeči sestavy.

5 Klepnutím na stavové tlačítko komponentu změníte podle potřeby jeho stav výběru.

Stav Popis

Zrcadlené Vytvoří zrcadlené instance v aktuálním nebo novém souboru sestavy.

Znovu použité Vytvoří nové instance v aktuálním nebo novém souboru sestavy.

Vyjmuté Podsestava nebo součást není do operace zrcadlení zahrnuta.

Částečně znovu použité/vyjmuté

Označuje podsestavu, která obsahuje komponenty se znovu použitým a vyjmutým stavem nebo nedokončenou znovu použitou sestavu.

Zrcadlení sestav | 169

6 Chcete-li změnit směr znovu použitého komponentu, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Rovina symetrie.

7 Klepnutím na tlačítko Další můžete vybrat volby náhledu a určit zacházení s komponenty knihovny obsahu:

■ Chcete-li zapnout stav zrcadlení pro komponenty knihovny, vypněte volbu Znovu použít komponenty knihovny obsahu.

Implicitně jsou vytvořeny pouze instance součástí knihovny v aktuálním nebo novém souboru sestavy.

■ Chcete-li zobrazit stav zrcadlených komponentů v stínové barvě v grafickém okně, zapněte volby v poli Náhled komponentů.


9 Zrcadlení/kopírování komponentů: názvy souborů V dialogu Zrcadlením kopírované: Jména souborů si prohlédněte kopírované soubory a v případě nutnosti proveďte změny:

■ Chcete-li upravit název souboru, klepněte do pole Nový název.

Chcete-li hledat v seznamu názvů souborů, klepněte pravým tlačítkem do sloupce Nový název.

Chcete-li nalézt a nahradit řetězec, vyberte položku Nahradit.

■ Chcete-li změnit umístění ze zdrojové cesty na pracovní prostředí nebo uživatelskou cestu, klepněte pravým tlačítkem do pole Umístění souboru. Pokud vyberete položku Uživatelská cesta, klepněte do textového pole Umístění souboru a nastavte cestu.

Ponecháním výchozího umístění umožníte nalezení souboru při dalším otevření sestavy.

10 V poli Způsob pojmenování:

■ Zapněte volbu Předpona a potom podle situace zadejte předponu.■ Chcete-li zvyšovat číslo číslovaných souborů, zapněte volbu Přírůstek.■ Potvrďte výchozí příponu (_ZRC) nebo zadejte jinou příponu. Vypnutím

volby odstraníte příponu.

Jestliže odstraníte příponu, jedinečným pojmenováním souboru se vyhnete přepsání původního souboru.

11 Klepnutím na tlačítko Použít zaktualizujte názvy souborů nebo klepnutím na tlačítko Obnovit se vraťte k původním hodnotám.


12 V poli Cíl komponent postupujte následovně:

■ Chcete-li umístit komponenty do souboru aktuální sestavy nebo nového souboru sestavy, klepněte na Vložit do sestavy.

■ Chcete-li otevřít nový soubor sestavy, klepněte na Otevřít v novém okně.

13 Jestliže potřebujete změnit stav nebo vybrat nové komponenty, klepněte na Návrat k výběru. V opačném případě klepnutím na tlačítko OK potvrďte a uzavřete dialog.

Kopírování sestav

Pomocí nástroje Kopírování komponentu vytvoříte kopii zdrojové sestavy nebo jejich komponentů.

Vytvořit lze nový soubor sestavy a otevřít jej v novém okně nebo přidat zkopírované komponenty do existujícího souboru sestavy. Každý zkopírovaný komponent vytvoří nový soubor. Místo kopírování komponentů je můžete znovu použít.

Výsledné zkopírované komponenty nebudou asociativní a jestliže původní komponenty upravíte, nebudou aktualizovány.

Kopírování sestav | 171

ZKUSTE: Zrcadlení komponentů sestavy

1 V panelu Sestava klepněte na nástroj Kopírování komponentů.

2 V grafickém okně nebo v prohlížeči sestavy vyberte komponenty, které chcete zkopírovat. Vybrané komponenty jsou zobrazeny v seznamu v prohlížeči dialogu Kopírovat komponenty.

Chcete-li automaticky vybrat všechny podřízené prvky, vyberte nadřízenou sestavu nebo podsestavu.

3 Klepnutím na stavové tlačítko komponentu změňte podle potřeby jeho stav komponentu:

4 Chcete-li zapnout kopírování komponentů knihovny, klepněte na tlačítko Další a vypněte volbu Znovu použít komponenty knihovny obsahu.

5 Stiskem tlačítka OK zobrazte dialog Kopírování komponentů: Názvy souborů. dialog Otevřít soubor.

6 Zrcadlení/kopírování komponentů: názvy souborů V dialogu Zrcadlením kopírované: Jména souborů si prohlédněte kopírované soubory a v případě nutnosti proveďte změny: hledání souboru, jedinečné názvy souborů

■ Chcete-li upravit název souboru, klepněte do pole Nový název. Chcete-li hledat v názvech souborů v seznamu, klepněte pravým tlačítkem do sloupce Nový název a klepněte na tlačítko Najít. Chcete-li nalézt a nahradit řetězec, vyberte položku Nahradit.

■ Chcete-li změnit umístění ze zdrojové cesty na pracovní prostředí nebo uživatelskou cestu, klepněte pravým tlačítkem do pole Umístění souboru. Pokud vyberete položku Uživatelská cesta, klepněte do textového pole Umístění souboru a nastavte cestu.

■ Ponecháním výchozího umístění umožníte nalezení souboru při dalším otevření sestavy.

Stav Popis

Zkopírováno Vytvoří kopii komponentu. Každý zkopírovaný komponent je uložen do nového souboru.

Znovu použité Vytvoří nové instance v aktuálním nebo novém souboru sestavy.

Vyjmuté Podsestava nebo součást není do operace kopírování zahrnuta.

Částečně znovu použité/vyjmuté

Označuje podsestavu, která obsahuje komponenty se znovu použitým a vyjmutým stavem nebo nedokončenou znovu použitou sestavu.


7 V poli Způsob pojmenování:

■ Zapněte volbu Předpona a potom podle situace zadejte předponu.■ Chcete-li zvyšovat číslo číslovaných souborů, zapněte volbu Přírůstek.■ Potvrďte výchozí příponu (_KOP) nebo podle potřeby zadejte jinou příponu.■ Chcete-li odstranit příponu, vypněte zatržítko.

Jestliže odstraníte příponu, jedinečným pojmenováním souboru se vyhnete přepsání původního souboru.

8 Chcete-li aktualizovat názvy souborů, klepněte na tlačítko Použít. Chcete-li se vrátit k původním hodnotám, klepněte na tlačítko Obnovit.

9 V poli Cíl komponent postupujte následovně:

■ Chcete-li umístit komponenty do souboru aktuální sestavy, klepněte na Vložit do sestavy.

■ Chcete-li otevřít nový soubor sestavy, klepněte na Otevřít v novém okně.

10 Chcete-li změnit stav nebo vybrat nové komponenty, klepněte na Návrat k výběru. V opačném případě klepnutím na tlačítko OK potvrďte a uzavřete dialog.

Kopírování sestav | 173

174

V této kapitole

Analýza sestav

9■ Kontrola kolizí

■ Kontrola stupňů volnosti

■ Animování komponentů

■ Výběr komponentů

V této kapitole se naučíte hledat kolize komponentů

sestavy simulací jejich pohybu.

175

Kontrola kolizí

Ve skutečné sestavě vyrobené podle vašeho návrhu se nemohou dva nebo více komponentů nacházet zároveň ve stejném prostoru. Takovéto chyby může Autodesk Inventor® nalézt pomocí analýzy kolizí.

Nástroj Kontrola kolizí hledá kolize mezi množinami komponentů a mezi komponenty v množině. Jestliže kolize existuje, Autodesk Inventor ji zobrazí jako objemové těleso a v dialogu zobrazí objem a těžiště. Kolize lze potom odstranit úpravou nebo přesunutím komponentů.

U složitějších komponentů trvá analýza déle. Efektivní je analyzovat zároveň pouze několik komponentů, které se nalézají blízko sebe. Výhodnější než analyzovat hotovou sestavu je analyzovat komponenty a případně měnit jejich polohu nebo je znovu navrhnout pravidelně v průběhu tvorby.

Chcete-li zkontrolovat kolize v množině, vyberte všechny komponenty v množině. Všechny součásti v množině jsou vzájemně analyzovány a kolize jsou zobrazeny červenou barvou.

Chcete-li analýzu urychlit, vyberte pouze komponenty, které chcete zkontrolovat. Provádíte-li například revizi součásti v sestavě, můžete omezit kontrolu kolize na komponenty ovlivněné změnou. Klepnutím na tlačítko Další zobrazíte údaje o objemu a poloze tak, jak je vidět na následujícím obrázku.

POZNÁMKA Výskyt kolizí lze snížit tvorbou komponentů na místě, použitím ploch sousedních komponentů jako rovin náčrtu a promítáním geometrie z ploch ostatních komponentů.

kolize

176 | Kapitola 9 Analýza sestav

Přehled pracovního postupu: Analýza kolizí mezi součástmi

1 Aktivujte sestavu, kterou chcete analyzovat. Tato volba není dostupná v prostředí sestavy.

2 Z hlavní nabídky vyberte Nástroje > Kontrola kolizí.

3 Vyberte dvě množiny komponentů, které chcete analyzovat.

4 Klepněte na tlačítko OK. Zobrazí se dialog Nalezené kolize.

5 Chcete-li si prohlédnout detailnější zprávu o analýze, zvětšete si dialog. Tabulku hlášení můžete kopírovat do schránky nebo vytisknout.

Kontrola stupňů volnosti

Komponent sestavy, který nemá definovány žádné vazby, má šest stupňů volnosti. Může se pohybovat podél nebo rotovat okolo každé z os X, Y a Z. Schopnost pohybu podél os X, Y a Z se nazývá translační volnost. Možnost rotace okolo os se nazývá rotační volnost.

Pokaždé, když použijete na komponent v sestavě nejakou vazbu, odstraníte jeden nebo více stupňů volnosti. Komponent je plně zavazben, jestliže jste odstranili všechny stupně volnosti.

V Autodesk Inventoru není nutné definovat všechny vazby komponentu. Můžete ušetřit čas tím, že odeberete pouze důležité stupně volnosti vašeho modelu. Existují situace, ve kterých stupně volnosti neodstraňujete: Například pokud je sestava animována nebo plánujete volnost využít v další fázi procesu návrhu.

Chcete-li vidět značky stupňů volnosti pro všechny komponenty v sestavě, vyberte z nabídky Zobrazit položku Stupně volnosti.

Rovné čáry se šipkou na jednom konci představují translační stupně volnosti podél os X, Y a Z. Oblouky znázorňují stupně volnosti rotace okolo os.

Kontrola stupňů volnosti | 177

Tažení bez vazby

Komponenty bez vazeb lze přesunovat přetažením v grafickém okně.

Částečně zavazené komponenty je někdy nutné přesunout nebo otočit kvůli snadnějšímu vložení vazby. Pomocí nástrojů Posunout komponent a Otočení komponentu lze dočasně uvolnit všechny vazby sestavy, abyste mohli změnit orientaci komponentu. Vložené vazby sestavy jsou znovu použity, jakmile klepnete na tlačítko Aktualizovat.

Tažení s vazbou

Přetažení jednoho zavazbeného komponentu způsobí pohyb ostatních komponentů v sestavě podle vztahů definovaných vazbami sestavy. Tato metoda je velmi užitečná při určování vhodnosti vazeb sestavy u komponentu.

Přetažením komponentu ihned po vytvoření vazby můžete rychle vyzkoušet účinky vazby. Pevné komponenty nelze takto přesunovat.

Pečlivé plánování a umístění vazeb sestavy je klíčové pro získání správného pohybu sestavy. Použijte tolik vazeb, kolik jich je nutných k umístění součásti (u adaptivní součásti změňte velikost komponentu). Vazby kolidující s pohybem sestavy lze dočasně potlačit.

Ovladače vazeb

Přetažení malého komponentu ve velké sestavě nebo přetažení komponentu podél osy rotace může být obtížné. Autodesk Inventor nabízí jedinečné nástroje pro řízení hodnoty vazby sestavy. Můžete určit rozmezí pohybu a velikost kroku, nastavit cyklování pohybů a určit pauzu mezi kroky. Obvykle se jako řízené vazby požívají vazby proti sobě a vazby úhlu mezi plochami.


Jestliže je nalezena kolize mezi komponenty, pohyb sestavy lze zastavit. Zpřesněním hodnoty přírůstku a řízením vazby můžete určit přesnou hodnotu vazby, při které dojde ke kolizi. Jestliže je nalezena kolize, pohyb se zastaví a kolidující komponenty jsou v prohlížeči a grafickém okně zvýrazněny.

Velikost adaptivních součástí lze změnit, aby odpovídala proměnlivým vazbám sestavy. Adaptivní konstrukční prvky a součásti jsou popsány v předchozích kapitolách tohoto manuálu.

Pohyb může být zaznamenán do souboru AVI pomocí libovolného kodeku dostupného na vašem počítači.

Řízení vazeb

Jakmile definujete vazbu komponentu, můžete vytvořit animaci mechanického pohybu změnou hodnoty vazby. Nástroj Řídit vazbu přemístí součást v rozsahu hodnot vazby. Je například možné otočit komponent řízením vazby úhlu od nuly do 360 stupňů. Nástroj Řídit vazbu je omezen na jednu vazbu. Další vazby můžete řídit tak, že pomocí nástroje Parametry vytvoříte algebraické vztahy mezi vazbami.

Simulace hodin pomocí řízení vazeb. Minutová a hodinová ručička jsou spojeny vazbami s ciferníkem. Řízení vazeb otáčí minutovou ručičkou. Nástroje parametrů definují polohu hodinové ručičky jako funkci polohy minutové ručičky.

Kontrola stupňů volnosti | 179

Pomocí nástroje Řídit vazbu z místní nabídky lze simulovat mechanický pohyb ovládáním vazeb přes posloupnost kroků. Klepněte na vazbu v prohlížeči pravým tlačítkem a zadejte v dialogu Řídit vazbu informace potřebné k řízení vazby a ovládání pohybu.

Vazby mohou omezovat pohyb součástí. Podle geometrie jsou stupně volnosti odstraněny nebo omezeny. Použijete-li například tečnou vazbu na dvě koule, všech šest stupňů volnosti zůstává zachováno, ale není možné přesunout některým směrem jednu kouli.

Zpět

Stop Krok zpět

Krok vpředMaximum

Záznam Minimum

Dopředu

Použití tečné vazby mezi dvěma koulemi. Všech šest stupňů volnosti zůstává zachováno, ale jsou omezeny.

Použití tečné vazby mezi válcem a dírou. Válec a díra mají stejnou velikost, proto zůstávají pouze dva stupně volnosti.


Animace komponentů sestavy

Mechanické sestavy jsou jen málokdy statické. Animací pohybu sestav s vazbami můžete vyzkoušet chování modelu za pohybu. Pomocí animace sestav Autodesk Inventoru můžete názorně zkontrolovat kolize komponentů a mechanismus pohybu a zlepšit tak návrhy.

V tomto cvičení rozděleném do dvou částí nejdříve definujete vazbu komponentu v sestavě výtahu. Až definujete vazby, vyzkoušíte stupně volnosti a pak vyzkoušíte pohyb sestavy přetažením důležitého komponentu v grafickém okně.

V druhé části cvičení nahradíte zjednodušené znázornění komponentu v sestavě, definujete vazbu úhlu čepu a pomocí jedinečných schopností Autodesk Inventoru řídit vazby vytvoříte animaci sestavy, jejíž pomocí zkontrolujete, zda se v sestavě nevyskytují kolize.

Stupně volnosti součásti lze zobrazit v dialogu Vlastnosti, který je dostupný v prohlížeči prostřednictvím místní nabídky. V dialogu Vlastnosti můžete na kartě Výskyt zapnout nebo vypnout volbu Stupně volnosti. Volba Stupně volnosti je dostupná také v nabídce Zobrazit.

V tomto cvičení je vysvětleno, jak správně definovat vazby sestavy pro analýzu pohybu.

Výsledek cvičení můžete vidět na následujícím obrázku.

Animace komponentů sestavy | 181

ZKUSTE: Odstranění vazby stupňů volnosti

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor remDOFs.iam. Sestava by měla vypadat jako na následujícím obrázku.

2 Z nabídky Zobrazit vyberte položku Stupně volnosti. Součást NewSleeve.ipt nemá definovány vazby, proto má všech šest stupňů volnosti.

3 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Sestava klepněte na nástroj Vazba. Vložte vazbu proti sobě mezi hlavní osu součásti NewSleeve.ipt a osu konstrukčního prvku válce v součásti NewSpyder.ipt. Tato vazba odstraní dva stupně volnosti pohybu a dva stupně volnosti rotace objímky.

značka stupně volnosti


4 Odstraňte poslední stupeň volnosti rotace objímky. Vložte vazbu proti sobě mezi osu (ne střed díry) otevřené díry pro šroub součásti NewAdjust_Link.iam a osu procházející dírou pro šroub. Podle potřeby součásti přibližte nebo vyberte osy pomocí nástroje Vybrat další.

5 Objímka je nyní spojena vazbami tak, aby se pohybovala pouze podél požadované osy. Výběrem Zobrazit > Stupně volnosti skryjte značky stupňů volnosti.

6 Pomocí nástrojů Otočit a Zoom zorientujte pohled sestavy jako na následujícím obrázku.

7 Pomalu přetáhněte soubor NewLiftRing.ipt. Všechny komponenty spojené vazbami s taženým komponentem se pohybují a zároveň zachovávají vlastní vazby sestavy.


druhý výběr

první výběr

Animace komponentů sestavy | 183

Výběr komponentů

Při práci v sestavě často potřebujete vybrat sadu komponentů pro běžné operace, například vypnutí viditelnosti nebo ověření, které komponenty jsou podkótované. Můžete vybrat komponenty podle velikosti, umístění, vztahu k jiným komponentům nebo jiných kritérií.

Komponenty lze vybrat pomocí jednoho z několika způsobů a potom obrátit pořadí výběru nebo se vrátit k předchozí vybrané výběrové sadě. Výběrovou sadu lze izolovat vypnutím viditelnosti všech komponentů, které nejsou vybrány.

Před vyzkoušením následujících cvičení otevřete sestavu a ve standardním panelu nástrojů klepněte na tlačítko Vybrat a potom vyberte režim priority:

Priorita součásti

Místo konstrukčních prvků, ploch nebo hran vybere součásti nebo sestavy.

Priorita komponentu

Vybere pouze komponenty první úrovně upravené sestavy.

Komponenty zakótované k jednomu nebo více komponentům lze zvýraznit.

ZKUSTE: Výběr podle vazeb

1 V grafickém okně nebo v prohlížeči vyberte jeden nebo více komponentů.

2 V panelu nástrojů Sestava-standardní vyberte položky Výběr > Výběr komponentu > Zavazbené. Všechny komponenty zakótované k předem vybranému komponentu jsou zvýrazněny v grafickém okně a v prohlížeči.

Až provedete izolaci výběrové sady, všimněte si, že některé komponenty, které chcete mít zahrnuty, nejsou viditelné. Je to rychlý způsob zobrazení, které komponenty nejsou zakótované s prvním vybraným komponentem.

Zvýraznit lze komponenty vzhledem k velikosti vybraného komponentu.


ZKUSTE: Výběr podle velikosti komponentu

1 V panelu nástrojů Sestava-standardní vyberte položky Výběr > Výběr komponentu > Velikost komponentu.

2 Jestliže již není nástroj vybrán, použijte nástroj Vybrat podle velikosti.

Výběry jsou obsaženy ve virtuálním poli nazývaném hraniční kvádr. Jeho velikost je určena největším rozsahem vybraného komponentu.

3 Velikost je zobrazena a určena hraničním kvádrem vybraného komponentu. Klepnutím na Nejvíce nebo Nejméně určete relativní velikost výběru a potom klepněte na zelenou šipku.

Vybrané komponenty jsou zvýrazněny v grafickém okně a v prohlížeči.

Zvýraznit lze komponenty v hraničním kvádru vybraného komponentu a navíc vzdálenost odsazení.

ZKUSTE: Výběr podle velikosti odsazení

1 V panelu nástrojů Sestava-standardní vyberte položky Výběr > Výběr komponentu > Okolí komponentu.

2 Jestliže není nástroj vybrán, použijte nástroj Vybrat podle odsazení.

Výběry jsou ve virtuálním obdélníku nazývaným hraniční kvádr, jehož velikost je určena největším rozsahem vybraného komponentu.

3 Velikost odsazení je zobrazena a určena hraničním kvádrem vybraného komponentu. Podle potřeby klepněte na hraniční kvádr a přetažením změňte velikost. Výběrem zatržítka rovněž začleňte komponenty částečně obsažené v hraničním kvádru a potom klepněte na zelenou šipku.

Vybrané komponenty jsou zvýrazněny v grafickém okně a v prohlížeči.

Zkuste použít i ostatní metody výběru, například:

■ Okolí koule■ Výběr podle roviny■ Vnější komponenty■ Vnitřní komponenty■ Všechny v kameře■ Filtr viditelnosti

Výběr komponentů | 185

186

V této kapitole

Nastavení výkresů

10■ Tvorba výkresů

■ Formátování výkresů pomocí stylů

■ Použití zdrojů výkresu

V této kapitole se naučíte, jak nastavovat výkresy, používat

výkresové styly a zdroje výkresů, například rozvržení listu,

razítka a rámečky.

187

Tvorba výkresů

Jakmile vytvoříte model, můžete vytvořit dokumentaci návrhu pomocí výkresového souboru (s příponou souboru .idw). Do výkresového souboru umístíte pohledy modelu součásti, které mohou obsahovat libovolnou kombinaci kót modelu (parametrické kóty získané ze souboru součásti) a kót výkresu (vytvořené ve výkresovém souboru). V jednotlivých pohledech můžete přidat a potlačit kóty, umístit poznámky a definovat značky, které se řídí styly asociovanými s normami ANSI, BSI, DIN, GB, ISO a JIS. Můžete také definovat svoje vlastní kótovací styly.

U všech pohledů můžete změnit pozici, popis, typ čáry, měřítko a zobrazené kóty. Součást můžete také upravit změnou kót parametrického modelu v rámci souboru výkresu, pokud jste při instalaci Autodesk Inventoru® nastavili volbu umožňující změnu velikosti modelu změnou kót výkresu. Podobně bude výkresový soubor aktualizován, jestliže uložíte změny do souboru součásti.

188 | Kapitola 10 Nastavení výkresů

V Autodesk Inventor můžete při zahájení výkresu použít standardní šablony. Výchozí šablona je určena výkresovou normou, kterou jste vybrali při instalaci Autodesk Inventoru. Soubory šablon mají příponu (.idw). Šablony Autodesk Inventoru jsou uloženy ve složce Autodesk\Inventor (číslo verze)\Templates. Můžete vytvořit svoje vlastní šablony, nastavit vlastní charakteristiky a uložit je do složky Templates.

POZNÁMKA Jestliže vyberete v rozbalovacím seznamu vedle tlačítka Nový položku Nový výkres, Autodesk Inventor hledá soubor Norma.idw ve složce Autodesk\Inventor (číslo verze)\Templates.

Tvorbu výkresu zahájíte pomocí šablony.

Přehled pracovního postupu: Tvorba obdélníkového pole náčrtu

1 Klepněte na tlačítko Nový ve standardním panelu nástrojů a potom na kartách vyberte výkresovou šablonu Výchozí, Palcové nebo Metrické.

Výchozí šablona je dána výkresovou normou určenou při instalaci Autodesk Inventoru. Výchozí výkres je čistý list s rámečkem a rohovým razítkem. Na kartách Palcové a Metrické se nachází šablony pro tyto měrné jednotky.

2 V okně nástrojů Výkresové pohledy klepněte na tlačítko Základní pohled.

3 V dialogu Výkresový pohled klepnutím na tlačítko Prozkoumat adresáře vedle pole Soubor nalezněte součást nebo sestavu. Jestliže již máte model otevřen, implicitně se použije pro pohled.

4 Potvrďte výchozí měřítko, popisek a další nastavení. Náhled pohledu se připojí ke kurzoru. Klepnutím na bod ve výkresovém listu umístěte pohled a uzavřete dialog.

Jestliže není pohled umístěn podle vašich požadavků, klepněte na jeho tečkovaný rámeček a přetáhněte ho do nového umístění.

Tvorba výkresů | 189

Autodesk Inventor udržuje spojení mezi komponenty a výkresy, které umožňuje vytvořit výkres kdykoli během tvorby komponentu. Výkres se implicitně při úpravě komponentu automaticky aktualizuje. Obvykle je však lepší před vytvořením výkresu počkat, dokud nebude návrh komponentu téměř dokončen, protože jinak bude třeba podle revizí upravit detaily výkresu (přidat nebo odstranit kóty apod.).

Někdy je efektivnější vytvořit rychle 2D výkres pomocí náčrtu v listu výkresu nebo načrtnutého pohledu než navrhnout model. V Autodesk Inventoru můžete vytvořit 2D parametrické výkresové pohledy, které můžete také použít jako náčrty 3D modelování.

Úprava kót modelu ve výkresu

Kromě změn v modelu aktualizujících výkres můžete také provést revizi součástí a sestav změnou kót modelu ve výkresu. Tato obousměrná asociativita zaručuje, že dokumentace opravdu znázorňuje poslední verzi komponentu.

POZNÁMKA Při instalaci Autodesk Inventoru jste určili, zda chcete, aby kóty výkresu model aktualizovaly nebo nikoliv. Chcete-li toto nastavení změnit, musíte Autodesk Inventor přeinstalovat.

Chcete-li zobrazit a upravit kóty modelu ve výkresu, použijte příkaz Obnovit kóty.v panelu Poznámky výkresu. Autodesk Inventor aktualizuje všechny instance součásti podle změn. Jestliže změníte hodnotu kóty výkresu, Autodesk Inventor neprovádí revizi součásti. Ve výkresu se zobrazí nová jmenovitá hodnota, ale může již mít jiné měřítko.

Provádíte-li revizi součásti v prostředí výkresu, zkontrolujte sestavy, ve kterých je součást použita, a ujistěte se, že se zde nevyskytují žádné kolize.


Formátování výkresů pomocí stylů

Styly se používají k formátování objektů v dokumentech Autodesk Inventoru. Styly pro modely sestavy a součásti formátují barvu, osvětlení a materiály. Výkresové styly formátují kóty, tabulky děr, popisy děr, text, kusovníky, pozice a řadu dalších atributů asociovaných s poznámkami výkresu.

Při instalaci Autodesk Inventoru určíte normy kreslení. Každá norma kreslení se dodává s výchozí sadou stylů, které obvykle pro začátek postačují. Podle potřeby můžete přidat a upravit styly.

Všechny soubory asociované s normou kreslení jsou uloženy v knihovně stylů, která ukládá definice jednotlivých stylů. CAD správce spravuje knihovnu stylů a vytváří kopie, které lze upravit pro projekty návrhu. Při tvorbě uživatelských knihoven pro projekty návrhu se připojí k souboru projektu (.ipj), aby všichni uživatelé používali pro formátování stejné styly.

POZNÁMKA Při tvorbě nebo úpravě stylu v dokumentu obvykle styl zůstane v dokumentu. Jestliže chcete uložit styl do knihovny stylů, je nutné vybrat položky Formát > Uložit do knihovny stylů. Při tomto úkonu nahradíte hlavní definici stylu novou verzí. Provádějte to opatrně, protože tím může ovlivnit jiné dokumenty, které odkazují na knihovnu stylů a používají daný styl pro formátování.

Použitím knihoven stylů pro projekty umožníte sdílení stylů mezi uživateli a zajistíte tak jednotné formátování a snadnou aktualizaci. Jestliže aktualizujete definici hlavního stylu v knihovně, všechny dokumenty, které používají knihovnu stylů, budou aktualizovat své formáty.

Použití stylů v šablonách

Starší dokumenty byly formátovány pomocí stylů uložených v souborech šablon. Stále můžete používat šablony se styly a také odkazovat knihovnu stylů. Chcete-li se vyhnout zvětšení velikosti souboru nad nezbytnou míru, pomocí výběru položek Formát > Čistit styly můžete odstranit nepoužívané styly z dokumentu. Vyčistit lze pouze styly, které se nepoužívají, proto tím neriskujete ztrátu potřebných formátů.

Formátování výkresů pomocí stylů | 191

Některé styly se odkazují na další styly jako podstyly. Příkladem je kótovací styl, který využívá styl textu k formátování textu kóty. Změníte-li styl textu, ovlivní to kótovací styly, které se na tento styl textu odkazují. Pokud vyčistíte styl, který se odkazuje na jiný styl, budete dotázáni, zda chcete vyčistit také odkazovaný styl.

Styly a šablony mají své následující použití a výhody:

■ Šablony jsou dobrým místem pro uložení informací, které se nemění, například rohová razítka, rámečky, výchozí pohledy, velikosti listu atd.

■ Knihovny stylů jsou dobrým způsobem nastavení formátů. Jestliže je styl uložen v šabloně, bude dostupný pouze pro budoucí dokumenty vytvořených pomocí šablony a dříve vytvořené dokumenty je nutné ručně aktualizovat. U knihoven stylů je definice stylu dostupná v libovolném dokumentu pouze obnovením knihovny.

Sdílení stylů mezi dokumenty

Styly lze sdílet mezi dokumenty dvěma způsoby:

■ Pomocí položek Formát > Uložit styly do knihovny stylů uložte nový nebo upravený styl do knihovny stylů, kde bude dostupný pro použití v libovolném dokumentu.

■ Pomocí nástroje načtení a exportu Editoru stylů vyberte jeden nebo více stylů a společně je exportujte. Stejný proces můžete použít pro načtení stylů.

Použití stylů dostupných v normách kreslení

Každá norma kreslení má kompletní sadu stylů. Než začnete vytvářet pohledy modelu, kontrolou dostupných stylů se seznamte s nastavením formátování. Podle potřeby můžete upravit hodnoty a uložit je do knihovny stylů.

Veškeré formáty stylů jsou nastavovány v Editoru stylů a norem. Vytvořte nebo otevřete výkresový dokument a proveďte kontrolu stylů.

ZKUSTE: Prohlédnutí dostupných stylů pro normu kreslení

1 Ponechejte soubor .idw otevřený a z nabídky Formát vyberte položku Editor stylů.

2 V dialogu si všimněte panelu prohlížeče. Všechny dostupné styly pro aktuální normu kreslení jsou zde zobrazeny v seznamu. Klepnutím na položku Norma zobrazte položky norem a potom poklepejte na název normy.


3 V okně Norma je zobrazen název normy. Hodnoty, které jsou asociovány se stylem Norma jsou zobrazeny na kartách Obecné a Dostupné styly.

Na kartě Dostupné styly si všimněte, že seznam Typ stylu zobrazuje styly, které můžete použít. Jednotlivý styl je obvykle označen zatržítkem. Jestliže je zatržítko vypnuté, styl není v aktuálním dokumentu dostupný.

4 V panelu prohlížeče klepnutím na seznam Kóta ho rozbalte a potom poklepejte na jeden ze stylů v seznamu. Všimněte si, že všechny hodnoty, které určují formátování kóty, jsou nastaveny na sedm tabulátorů. Například klepnutím na kartu Zobrazit zobrazíte nastavení způsobu znázornění kót v grafickém okně a na listu výkresu.

POZNÁMKA Některé styly se opakují na více kartách. Například karta Text kóty určuje vzhled textu použitého v kótách. Formátování pochází ze stylu textu, ke kterému získáte přístup v panelu prohlížeče. Jestliže styl odkazuje na jiný styl kvůli jeho formátování, odkazovaný styl se označuje jako vnořený styl.

Formátování výkresů pomocí stylů | 193

Tvorba nových stylů

Nový styl můžete vytvořit úpravou existujícího stylu. Změněný styl se uloží v aktuálním dokumentu a nebude dostupný jiným dokumentům, dokud jej neuložíte do knihovny stylů.

ZKUSTE: Tvorba nového stylu v aktuálním dokumentu

1 V dialogu Editor stylů a norem klepněte na styl, který chcete použít jako výchozí pro nový styl. Například klepněte na položku Odkaz v panelu prohlížeče a potom výběrem stylu odkazu zobrazte jeho atributy v okně.

2 Klepněte na tlačítko Nový. V dialogu Nový název stylu potvrďte výchozí název „Kopie ....“ nebo zadejte jiný jedinečný název.

Zapnutím volby Přidat do normy bude styl zobrazen v seznamu mezi dostupnými styly pro normu. Zapnutí lze provést později klepnutím na styl Norma a potom klepnutím na kartu Dostupné styly. Nový styl bude zobrazen v seznamu a zatržítko bude zapnuté.

3 Název nového stylu je zobrazen v seznamu panelu prohlížeče pod položkou Odkaz. Vyberte název a podle potřeby změňte hodnotu.

4 Klepnutím na tlačítko Uložit uložte nový styl do aktuálního dokumentu a potom klepnutím na tlačítko Hotovo uzavřete dialog.

Styly Výchozí objekty a hladiny

V dialogu Editor stylů a norem seznam stylů Výchozí objekty zobrazuje všechny objekty, které lze vytvořit ve výkresu. Každý styl normy odkazuje pouze jeden styl Výchozí objekty, který zobrazuje seznam typů objektů, styl, na kterém je založen, a jeho asociovanou hladinu.

Pomocí tohoto seznamu můžete přizpůsobit výchozí styl objektu a hladinu, ve které se nachází. Například můžete změnit výchozí hladinu pro pozice z výchozí hladiny Značka na novou hladinu. Libovolné dříve vytvořené pozice, které používaly výchozí hladinu, budou nastaveny na Podle normy, což označuje, že používají nastavení určené v normě.


Užitečné může být použití hladin jako seskupovací mechanismus podobný AutoCADu®. Klepnutím na záhlaví sloupce je setřídíte. Například všechny objekty, které používají hladinu Značka budou seskupeny dohromady a uvidíte, jestli je nutné některý změnit.

Použití zdrojů výkresu

Rámeček výkresu a rohové razítko lze upravit podle podnikové normy.

POZNÁMKA Uživatelská nastavení vždy uložte do zdrojů výkresu v šabloně. V opačném případě budou dostupná pouze v aktuálním dokumentu.

První složka v horní části prohlížeče se nazývá Zdroje výkresu. Rozbalením složky Zdroje výkresu zobrazíte značky formátů listů, okrajů, rohových razítek a načrtnutých značek, které lze použít ve výkresu. Položky ve složce Zdroje výkresu můžete upravit, odstranit nebo do ní přidat nové položky.

Použití zdrojů výkresu | 195

Rozvržení listu

Jakmile je vytvořen nový výkres, automaticky obsahuje alespoň jeden list. Výchozí velikost listu můžete změnit na standardní nebo vlastní velikost a zadat jeho orientaci.

Do listu lze vložit okraje, rohová razítka a pohledy. Dostupné okraje a rohová razítka jsou zobrazena v prohlížeči ve složce Zdroje výkresu. Ikony v prohlížeči představují list a všechny jeho prvky komponentu.

Do výkresu lze přidat více listů. Pohledy lze mezi listy přesouvat pomocí prohlížeče. Aktivní může být v daném okamžiku pouze jeden list. Neaktivní listy jsou v prohlížeči zašedlé.

Úprava výchozích listů

U výchozího listu lze upravit následující informace:

■ Název listu

■ Velikost listu

■ Orientace

■ Atribut počtu

■ Tiskový atribut

pohled přetažený do listu 1

kurzor u ikony listu 1

pruh vložení označuje, kde je zobrazen pohled


Chcete-li upravit atributy listu, klepněte v prohlížeči pravým tlačítkem na list a z místní nabídky vyberte položku Upravit list. Zobrazí se dialog Upravit list.

Formáty listů

Výběrem Zdroje výkresu > Formáty listu můžete vytvořit nový list s předem definovaným rozvržením okrajů, rohového razítka a pohledů. Klepněte pravým tlačítkem na zdroj výkresu a z místní nabídky vyberte položku Nový list. Formát odpovídá standardní velikosti listu s odpovídajícím rohovým razítkem a rámečkem.

Jestliže vybraný formát obsahuje jeden nebo více pohledů, po vytvoření nového listu se zobrazí dialog Vybrat komponent. Pomocí tlačítka Procházet vyberte komponent, jehož dokumentaci chcete vytvořit. Automaticky se vytvoří výchozí pohledy komponentu.

Podložení náčrtuChcete-li přidat do výkresu grafiku nebo text, aniž byste měnili výkresové pohledy, můžete použít podložení náčrtu. Podložením náčrtu můžete například výrazně označit výkres.

Rámeček výkresu

Výchozí rámeček je parametrický. Při změně velikosti listu automaticky mění svou velikost a popis. Při vkládání rámečku se zobrazí dialog Výchozí parametry rámečku výkresu. Výchozí nastavení čísel horizontálních a vertikálních zón závisí na aktuální velikosti listu.

Text, rozložení zón a rámeček výkresu můžete upravit klepnutím na tlačítko Další.


V aktuálním výkresu můžete vytvořit a uložit vlastní rámečky. Narozdíl od výchozích rámečků nejsou vlastní rámečky parametrické a nemění velikost, jestliže se změní velikost listu. Jakmile vložíte vlastní zónu rámečku, můžete na rámeček klepnout pravým tlačítkem, vybrat položky Upravit definici nebo Upravit instanci, provést změny a uložit je podle vybrané volby (do instance nebo do definice). Pokud se rámeček nachází ve složce Zdroje výkresu v poli Rámečky, můžete klepnout pravým tlačítkem a vybrat položku Upravit.

Chcete-li vložit rámeček, rozbalte v prohlížeči položku Rámečky, klepněte pravým tlačítkem na rámeček, který chcete vložit, a z místní nabídky vyberte položku Vložit rámeček. Jestliže vyberete Výchozí rámeček, zobrazí se dialog Výchozí parametry rámečku výkresu.

Chcete-li vložit vlastní rámeček, rozbalte v prohlížeči Rámečky a poté klepněte na Definovat nový rámeček. Vytvořte rámeček pomocí nástrojů v panelu Náčrt a poté v okně náčrtu klepněte pravým tlačítkem a vyberte položku Uložit rámeček. Zadejte název nového rámečku a klepněte na Uložit. Vlastní rámeček nemůžete uložit v šabloně.


Rohová razítka

V Autodesk Inventoru jsou rohová razítka dynamická a mění se podle informací o vlastnostech výkresu, listu a návrhu. Když se změní tyto informace, rohové razítko se aktualizuje, aby zobrazovalo aktuální informace.

V rohovém razítku mohou být zobrazeny následující informace:

■ Název

■ Autor

■ Číslo součásti

■ Datum vytvoření

■ Číslo revize

■ Velikost listu

■ Počet listů

■ Schválil

Dynamické informace v rohovém razítku jsou odkazovány jako pole vlastností. Většinu informací v rohovém razítku můžete zadat pomocí dialogu Vlastnosti výkresu.


Normalizované výkresové šablony obsahují formáty rohového razítka, které se dají přizpůsobit. Je také možné vytvořit si vlastní formáty rohového razítka.

Přehled pracovního postupu: Definování nového rohového razítka

1 Při otevřeném souboru .idw vyberte z nabídky Formát položku Definovat nové rohové razítko. Aktuální list se stane aktivní náčrtovou rovinou a aktivuje se okno nástrojů Náčrt výkresu.

2 Pomocí nástrojů v okně nástrojů Náčrt výkresu nakreslete rohové razítko. Tvorbu rohového razítka lze urychlit a zpřesnit použitím rastru.

3 V panelu nástrojů Náčrt klepněte na nástroj Text a potom klepnutím do rohového razítka označte bod vložení.

4 V dialogu Formát textu klepněte na Typ a potom vyberte typ vlastnosti ze seznamu. Klepněte na seznam Vlastnost a vyberte požadovanou vlastnost. Podle potřeby určete další nastavení a klepněte na tlačítko OK.

5 Klepněte pravým tlačítkem v grafickém okně a z místní nabídky vyberte položku Uložit rohové razítko. V dialogu zadejte název pro nové rohové razítko a klepněte na tlačítko Uložit.

POZNÁMKA Nové rohové razítko je přidáno v prohlížeči výkresu do složky Zdroje výkresu.

Zarovnání rohových razítekRohové razítko lze umístit do libovolného ze čtyř rohů listu výkresu. Výchozí polohu rohových razítek lze nastavit pomocí volby Vložení rohového razítka na kartě Výkres dialogu Možnosti. Chcete-li zobrazit dialog Možnosti, vyberte Nástroje > Možnosti aplikace.

Autodesk Inventor určí vhodný roh rohového razítka a pomocí tohoto bodu umístí rohové razítko do určeného rohu listu.

Polohu rohového razítka na jakémkoliv listu lze upravit pomocí dialogu Upravit list. V prohlížeči kleněte pravým tlačítkem na list, který chcete upravit, a z místní nabídky vyberte položku Upravit list.


Úprava rohového razítkaExistující rohové razítko lze upravit a změny uložit. Podle změn budou aktualizovány všechny listy ve výkresu používající toto rohové razítko. Když vyberete rohové razítko pro úpravy, aktivuje se okno nástrojů Náčrt výkresu a můžete přidat nebo upravit geometrii a textová pole.

Nástroje náčrtu v prostředí výkresu jsou stejné jako nástroje pro tvorbu náčrtů profilů součástí. Nástroje pro umístění textu jsou jedinečné pro výkresové prostředí.

Nástroje lze vybrat v okně nástrojů Náčrt výkresu.

Tabulky děr

Tabulky děr ve výkresu zobrazují velikost a polohu některých nebo všech konstrukčních prvků děr v modelu. Tabulky děr omezují potřebu přidávat poznámky jednotlivým konstrukčním prvkům děr v modelu.

Kromě vrtaných děr, děr s válcovým a kuželovým zahloubením můžete do tabulky děr přidat středové značky, iPrvky, díry v polích a vyříznutí pomocí vysunutí.

Formát tabulek děr je nastaven ve stylu tabulky děr. Můžete určit popis, styl textu, záhlaví, formát čáry, výchozí nastavení sloupce, slučování řádků, štítky děr, pořadí štítků a filtr zobrazení.

POZNÁMKA Chcete-li do tabulek děr zahrnout vyříznutí pomocí vysunutí a iPrvky, je nutné je vybrat ve stylu tabulky děr. Vyberte položky Formát > Editor stylů. Ve Stylu tabulky děr vyberte kartu Možnosti. V dialogu Výchozí filtry (pohled) klepněte na Kruhové výřety a Středové značky.

Kusovníky

Kusovníky lze vytvořit pomocí nástroje Kusovník. Jejich výchozí formátování je nastaveno ve stylu kusovníku připojeném k aktivní normě kreslení.

Je možné vytvořit parametrické kusovníky sestavy. V kusovníku jsou zobrazeny vlastnosti jednotlivých součástí nebo podsestav. Můžete určit, které položky budou v kusovníku zobrazeny, například číslo součásti, popis a úroveň revize. Kusovník můžete upravit.


Tipy pro tvorbu výkresů

■ Pomocí knihovny stylů zajistěte jednotné formátování ve výkresových dokumentech.

Použijte knihovnu výchozích stylů nabízenou s každou normou kreslení nebo podle potřeby proveďte úpravu. Uložte potřebné uživatelské styly do knihovny stylů, kde k nim budou mít přístup všechny dokumenty.

■ Vyčištěním nepoužitých stylů ze starších šablon se vyhnete zvětšení velikosti souboru.

Používané styly nelze čistit.

■ Používejte formáty výkresů s předem definovanými pohledy.

Chcete-li učinit formáty listu dostupné pro nové výkresy, vytvořte je v souboru šablony, který používáte pro tvorbu nových výkresů. Pro každý typ používaného listu definujte list.

■ Použijte volbu Výběr filtrů.

Kromě filtrů Hrana, Prvek a Součást můžete pomocí funkce Výběr filtrů vybrat různé prvky výkresu.

■ Formáty výkresů předefinují měrné jednotky.

Jestliže používají komponenty v sestavě jiné jednotky, formáty výkresů je předefinují. Kóty modelu mají v prostředí výkresu jednotné jednotky.

■ Pomocí šablon dodržujte výkresové normy a zajistěte systematičnost rohových razítek a okrajů výkresů. Přidejte do šablony další informace, například logo firmy.

■ Pomocí výchozího rámečku zajistěte, že se velikost rámečku změní podle velikosti listu.

■ Pomocí formátů si uložte velikost listu, rohová razítka, rámečky a pohledy na listu.

Řezy, pomocné pohledy a detaily nelze uložit do formátu výkresu.

■ Pomocí výběrového okna vybírejte více objektů výkresu najednou.

■ Výkresový pohled lze přesunout přetažením rámečku.


V této kapitole

Tvorba výkresových pohledů

11■ Koncepce výkresových pohledů

■ Úprava pohledů

■ Tvorba výkresů s více pohledy

■ Úpravy pohledů a řezů

■ Použití pohledů podložení k zobrazení více pozic sestavy

■ Tipy pro tvorbu výkresových pohledů

Tato kapitola obsahuje základní informace

o typech výkresových pohledů, které lze vytvořit

v Autodesk Inventoru®.

203

Informace o výkresových pohledech

Výkresové pohledy jsou asociativně odkazovány ze souborů externích součástí. Je možné vytvořit výkresy s více pohledy obsahující ortografické pohledy, pomocné pohledy, detaily, řezy a izometrické pohledy. Pohledy lze také vytvořit z pohledů návrhu sestavy a pohledů prezentace. Autodesk Inventor podle potřeby vypočítá a zobrazí skryté hrany.

První pohledem v jakémkoliv výkresu je základní pohled. Tento pohled je východiskem pro všechny další pohledy, například promítnuté a pomocné pohledy. Základní pohled určuje měřítko závislých pohledů s výjimkou detailů. Základní pohled také určuje styl zobrazení závislých promítnutých ortografických pohledů.

V modelu součásti je prvním pohledem obvykle standardní pohled, například nárys nebo pravý bokorys.

POZNÁMKA Načrtnutý pohled je speciální výkresový pohled, který neobsahuje znázornění 3D modelu. Načrtnutý pohled má jeden nebo více asociovaných náčrtů. Načrtnutý pohled lze umístit a vytvořit výkres bez asociovaného modelu nebo lze pomocí načrtnutého pohledu zobrazit detail, který v modelu chybí.

Typy výkresových pohledů

V Autodesk Inventoru můžete vytvářet a ovládat širokou škálu pohledů pomocí nástrojů panelu Výkresové pohledy. Klepnutím na tlačítko Základní pohled v panelu nástrojů Výkresový pohled zobrazte dialog Výkresový pohled. Pomocí základního pohledu lze vytvořit promítnutý pohled, pomocný pohled, řez, detail a přerušený pohled.

204 | Kapitola 11 Tvorba výkresových pohledů

Pomocí nástroje Promítnutý pohled můžete také vytvořit izometrický pohled. Když umísťujete promítnutý pohled, přesunutím náhledu můžete upravit orientaci promítnutého pohledu na izometrický pohled.

promítnutý pohled

Je promítnut ze základního pohledu na požadované místo. Vztah mezi promítnutým pohledem a základním pohledem je určen orientací promítnutého pohledu. Pomocí tohoto nástroje můžete vytvořit izometrický pohled.

pomocný pohled

Jsou promítnuty z hrany nebo úsečky v základním pohledu. Výsledný pohled je vyrovnán se základním pohledem.

řez Vytvoří úplný, poloviční, odsazený nebo šikmý řez z detailu, základního, promítnutého, pomocného nebo přerušeného pohledu. Vytvoří čáru promítání řezu pro pomocný nebo částečný pohled. Řez je srovnán s nadřízeným pohledem.

detail Vytvoří a umístí detail určité oblasti základního, promítnutého, pomocného, částečného nebo přerušeného pohledu. Pohled není srovnán se základním pohledem.

načrtnutý pohled

Vytvoří prázdný pohled, který má aktivováno prostředí náčrtu. Do načrtnutého pohledu lze importovat data z AutoCADu® a tento pohled můžete kopírovat a vložit do stejného nebo jiného výkresu.

přerušený pohled

Vytvoří pohled s přerušením, který je hodný pro situace, kdy pohled komponentu přesahuje délku výkresu nebo obsahuje velké oblasti nedůležité geometrie, u řezu hřídele.

částečný řez Odstraněním definované oblasti v existujícím výkresovém materiálu odhalí zakryté součásti nebo konstrukční prvky. Nadřízený pohled musí být asociován s náčrtem obsahujícím profil, který definuje hranici částečného pohledu.

Informace o výkresových pohledech | 205

Základní pohledyPrvním pohledem v novém výkresu je základní pohled. Do výkresu lze kdykoliv přidat další základní pohledy. Základní pohled můžete vytvořit pomocí tlačítka Základní pohled v panelu nástrojů Výkresové pohledy.

Promítnuté pohledyPromítnuté pohledy jsou vytvořeny pomocí evropského nebo amerického promítání, záleží na výkresové normě použité ve výkresu. Dříve než můžete tvořit promítnutý pohled, je nutné mít základní pohled. Promítnuté pohledy mnohou být ortografické nebo izometrické. Při jedné aktivaci nástroje lze vytvořit více pohledů.

Ortografické promítání je srovnáno se základním pohledem a ponechává si nastavení měřítka a zobrazení. Přesunete-li základní pohled, vyrovnání pohledu je zachováno. Jestliže upravíte měřítko základního pohledu, změní se i měřítko promítnutého pohledu.

POZNÁMKA Izometrická promítání nejsou srovnána se základním pohledem. Implicitně mají stejné měřítko jako základní pohled, při změně měřítka základního pohledu však nejsou aktualizována.

Orientaci promítnutého pohledu určuje poloha kurzoru vzhledem k základnímu pohledu. Při pohybu kurzorem se zobrazuje náhled pohledu. Pohled umístíte klepnutím v listu. Umísťování pohledu lze ukončit klepnutím pravým tlačítkem a výběrem položky Vytvořit z místní nabídky nebo stiskem klávesy ESC.

Úprava pohledů

Jakmile pohled vytvoříte, můžete jej upravit. Jde-li o základní pohled, změny parametrů pohledu se zobrazí v závislých pohledech. Asociaci mezi závislými a základními pohledy lze odstranit úpravami závislého pohledu. V odvozených pohledech lze potom nastavit nezávislé měřítko, styl a vyrovnání.

Chcete-li upravit parametry pohledu, vyberte pohled, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Úprava pohledu. Zobrazí se dialog Úprava pohledu.


Tvorba výkresů s více pohledy

Výkres s více pohledy obsahuje sadu ortografických pohledů s jednou rovinou, které zobrazují objekt pomocí jedné roviny pohledu na jedno promítání. Například evropské promítání představuje jeden pohled v promítání s více pohledy.

Základní pohledy

V tomto cvičení vytvoříte základní pohled a pak promítnutím pohledů vytvoříte ortografický výkres s více pohledy. Nakonec přidáte do výkresu izometrický pohled.

ZKUSTE: Tvorba základního pohledu

1 Pokud je aktivní pohled tutorial_files, otevřete soubor baseview-2.idw. Soubor výkresu obsahuje jeden list s rámečkem a rohovým razítkem.

2 V panelu nástrojů Výkresové pohledy klepněte na nástroj Základní pohled. Zobrazí se dialog Výkresový pohled.

3 Klepněte na tlačítko Procházet a pak vyberte poklepáním soubor basevsource.ipt jako zdroj pohledu.

4 Přesvědčete se, že je v seznamu Pohled vybrána položka Přední. V textovém poli Měřítko zadejte hodnotu 1.

Tvorba výkresů s více pohledy | 207

5 Klepněte na kartu Možnosti a potom ověřte, zda není vybrána volba Všechny kóty modelu.

6 Umístěte náhled pohledu do zóny B7 v levém dolním rohu listu. Pohled umístěte klepnutím do listu.

7 V panelu Výkresové pohledy klepněte na nástroj Promítnutý pohled.

Klepněte na základní pohled a posuňte kurzor vertikálně k bodu nad základním pohledem. Umístěte půdorys klepnutím na zónu listu E6.

8 Posuňte kurzor napravo od základního pohledu. Klepnutím do zóny listu C2 umístěte pravý bokorys.


9 Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Vytvořit.

Nyní vytvořte izometrický pohled.

10 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Výkresové pohledy klepněte na nástroj Promítnutý pohled.

Klepněte na základní pohled a přesuňte kurzor nad pravý bokorys. Umístěte izometrický pohled klepnutím do zóny listu E3.

11 Klepněte pravým tlačítkem na list a z místní nabídky vyberte položku Vytvořit.

Výkres by měl nyní vypadat jako na následujícím obrázku.


Řezy

V Autodesk Inventoru můžete ze základního pohledu vytvořit úplný, poloviční, odsazený nebo odstraněný řez. Šrafy, čára řezu a popis pohledu jsou vloženy automaticky.

Pomocí nástroje Řez můžete vytvořit čáru promítání řezu pomocného nebo částečného pohledu. Implicitně je řez vyrovnán se základním pohledem.

Chcete-li umístit řez bez zarovnání, podržte při umísťování stisknutou klávesu CTRL.

Šipky čáry řezu v základním pohledu jsou automaticky orientovány podle polohy řezu vzhledem k základnímu pohledu. Směr lze obrátit přetažením pohledu nebo jeho pozdější úpravou.

Také lze klepnutím na čáru řezu zobrazit čáry řezu s více segmenty a pomocí místní nabídky vypnout volbu Zobrazit celou čáru.

Popisy řezu lze kdykoliv upravit klepnutím pravým tlačítkem na řez a výběrem položky Upravit pohled z místní nabídky.

Definice řezůPomocí nástroje Řez můžete definovat promítnutou čáru řezu. Polohu nebo orientaci čáry řezu můžete vyvodit přidržením kurzoru nad geometrií pohledu. Čára řezu může být tvořena jedním přímým segmentem nebo více segmenty.

Po definici čáry řezu se zobrazí dialog Řez.

POZNÁMKA Tvorbě vazeb promítnuté čáry pohledu můžete zabránit stiskem klávesy CTRL.

V tomto cvičení vytvoříte řez, detail a pomocný pohled.


ZKUSTE: Tvorba řezu

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor sectionview.idw. Výkres obsahuje ortografické pohledy a izometrický pohled.

2 Ve standardním panelu nástrojů klepněte na nástroj Zoom okno a potom přetáhněte okno okolo půdorysu.

3 V panelu Výkresové pohledy klepněte na nástroj Řez.

4 Klepněte do půdorysu.

Umístěte kurzor nad středový bod levé hrany součásti (A'), přesunutím kurzoru prodlužte promítnutou čáru mimo součást (A) a klepnutím zadejte počáteční bod čáry řezu.

5 Přetáhněte horizontálně za střed součásti (B) a klepnutím zadejte první segment čáry řezu.

6 Přetažením kurzoru vytvořte vyvozenou vazbu podél středu drážky (C').

Přetažením kurzor horizontálně zobrazte kolmou vazbu (C) a klepnutím zadejte druhý segment čáry řezu.

7 Přetáhněte kurzor horizontálně napravo od součásti (D) a klepnutím vytvořte poslední segment čáry řezu.

Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Pokračovat.


Je definována promítaná čára a zobrazí se dialog Řez.

8 Oddalte pohled. Přetáhněte náhled řezu dolů do zóny D6 a klepnutím umístěte pohled.

POZNÁMKA Až si přiblížíte místo umístění roviny řezu, stiskem klávesy F5 se vraťte do předchozího pohledu.

9 Řez se umístí do výkresu.


Pomocné pohledy

V Autodesk Inventoru můžete vytvořit a umístit plný pomocný pohled vybraného pohledu. Pomocný pohled je promítnut z vybrané hrany nebo úsečky v základním pohledu. Vybraná hrana nebo úsečka v základním pohledu definuje směr promítání.

Pomocné pohledy mají popis a zobrazují do základního pohledu promítnutou čáru.

Pomocí nástroje Pomocný pohled můžete vytvořit pohledy vyrovnané s neortogonální geometrií ve vybraném pohledu. Když vyberete základní pohled, zobrazí se dialog Pomocný pohled. V rámci tohoto dialogu můžete nastavit volby Popis, Měřítko a Zobrazení.

POZNÁMKA Chcete-li vytvořit částečný pomocný pohled, vyberte objekty, které mají být odstraněny z pomocného pohledu, klepněte pravým tlačítkem a v místní nabídce vypněte volbu Viditelnost. Také je možné pomocí nástroje Řez umístit promítanou čáru, která vyloučí geometrii, kterou v pohledu nechcete.

Pomocný pohled je potřebný pro vytvoření dokumentace konstrukčních prvků na nakloněné rovině.

ZKUSTE: Vytvořte pomocný pohled.

1 V panelu nástrojů Výkresové pohledy klepněte na nástroj Pomocný pohled.

2 Klepněte na nárys.

Zobrazí se dialog Pomocný pohled.

3 Vyberte hranu definující pomocné promítání.


4 V panelu Styl klepněte na tlačítko Odstraněny skryté hrany.

5 Přesuňte náhled dolů a doleva. Klepnutím do zóny listu B7 umístěte pomocný pohled.

Detaily

V Autodesk Inventoru můžete vytvořit a umístit detail vybrané oblasti výkresového pohledu. Vytvořený detail není vyrovnán s nadřízeným pohledem.

Implicitně je měřítko detailu dvakrát větší než měřítko nadřízeného pohledu, je však možné nastavit libovolné měřítko.

Autodesk Inventor vytvoří v nadřízeném pohledu popis detailu a oblasti, ze které je odvozen. Hranice detailu může být kruhová nebo obdélníková.


Pomocí nástroje Detail můžete vytvořit detail vybrané oblasti libovolného pohledu. Vyberte oblast, která má být zobrazena v detailu, a přetáhněte detail na libovolné místo. Vyberete-li nadřízený pohled, zobrazí se dialog Detail. Pomocí tohoto dialogu můžete zadat popis detailu, měřítko a možnosti zobrazení pohledu.

Detail je umístěn pomocí středu ohraničení, které určuje rozsah zobrazeného detailu. Klepněte pravým tlačítkem na tvar ohraničení, klepněte na střed detailu a zadáním bodu nastavte ohraničení detailu.

Nyní vytvoříte detail zobrazující část nadřízeného pohledu ve zvětšeném měřítku.

ZKUSTE: Tvorba detailu

1 Přibližte půdorys.

2 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Správa výkresu klepněte na nástroj Detail. Vyberte půdorys. Zobrazí se dialog Detail.

3 Klepněte pravým tlačítkem na list a z místní nabídky vyberte položku Obdélníkové ohraničení.

4 Klepnutím umístěte střed detailu, přesunutím kurzoru zvětšete obdélník definující pohled a klepnutím definujte ohraničení detailu.


5 Oddalte pohled tak, abyste mohli přetáhnout náhled doleva od půdorysu, a klepněte.

Pohled je umístěn.

Zavřete soubor bez uložení nebo jej uložte s novým názvem, abyste zachovali původní datový soubor.


Přerušené pohledy

Přerušené pohledy můžete vytvářet z existujících řezů, detailů, základních, promítnutých a pomocných pohledů. Vyberte existující pohled, nastavte vzhled přerušení a potom zadejte umístění čar přerušení v pohledu. Přerušený pohled si zachovává měřítko původního pohledu.

Pomocí nástroje Přerušený pohled můžete upravit pohled dlouhého komponentu, aby byly vidět důležité detaily. Vyberte pohled a vložením čar přerušení určete část pohledu, kterou chcete odstranit.

Když vyberete pohled, který chcete přerušit, zobrazí se dialog Přerušený pohled. Pomocí tohoto dialogu můžete nastavit styl přerušení, orientaci, mezeru, velikost značky a počet značek zobrazených na čárách přerušení.

Výběrem stylu Obdélníkový nebo Strukturovaný můžete definovat obecný vzhled čar přerušení v pohledu. Potom pomocí ovládacích prvků Orientace určete směr čar přerušení. Jakmile bude pohled přerušen, pomocí ovládacích prvků Mezera nastavte vzdálenost mezi zbývajícími segmenty pohledu. Úpravou hodnoty v poli Značky nastavte počet značek přerušení zobrazených na jednotlivých čarách přerušení. Pomocí táhla můžete nastavit velikost značky vzhledem k velikosti mezery. Nakonec klepnutím do výkresového pohledu zadejte umístění jednotlivých čar přerušení.

Načrtnuté pohledy

Načrtnutý pohled je speciální výkresový pohled, který nevyžaduje znázornění 3D modelu. Načrtnutý pohled má jeden nebo dva asociované náčrty. Načrtnutý pohled lze umístit a vytvořit výkres bez asociovaného modelu nebo lze pomocí načrtnutého pohledu zobrazit detail, který v modelu chybí.

Když importujete soubor AutoCADu do výkresu Autodesk Inventoru, data jsou umístěna do výkresového pohledu. Kóty, text a další poznámky jsou umístěny na list výkresu a geometrie je umístěna do asociovaného náčrtu.


Úpravy pohledů a řezů

Vzájemnou polohu dvou pohledů lze zavazbit. Jeden z pohledů slouží jako základní pohled. Jestliže přesunete základní pohled, pohledy s ním vyrovnané jsou také přesunuty. Jestliže je pohled vyrovnán vertikálně, poloha tohoto pohledu vzhledem k základnímu pohledu je zavazena tak, aby ukazovala podél osy Y základního pohledu. Horizontální vyrovnání zavazbí polohu s osou X základního pohledu.

Vyrovnání na místě vytvoří relativní šikmou polohu mezi pohledem a základním pohledem. Příkladem vyrovnání na místě je pomocný pohled. Pohled je opatřen vazbami tak, aby zachoval vyrovnání i při přesunutí základního pohledu.

Chcete-li odstranit vazby mezi pohledy, vyberte pohled, jehož vyrovnání chcete odstranit. Klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte Zarovnání > Přerušené. Tím obnovíte přerušené vyrovnání pohledů. Vyberte pohled, který chcete vyrovnat, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte některou z položek. Výběrem základního pohledu vytvořte vyrovnání.

POZNÁMKA Chcete-li umístit řez bez vazby vyrovnání, podržte při umisťování pohledu stisknutou klávesu CTRL.

Odstranění pohledů

Nepotřebné pohledy lze odstranit. Jestliže odstraníte základní pohled, závislé promítnuté a pomocné pohledy můžete buď odstranit nebo zachovat. Řezy a detaily potřebují základní pohled a nelze je zachovat.

Chcete-li odstranit pohled, vyberte pohled, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Odstranit. V dialogu Odstranit pohled vyberte klepnutím na tlačítko Další (>>) závislé pohledy, které chcete zachovat.


ZKUSTE: Odstranění základního pohledu

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files active, otevřete soubor delbasev.idw. Výkres obsahuje tři ortografické pohledy, izometrický pohled a řez.

2 V prohlížeči klepněte pravým tlačítkem na položku View1:view1-4.ipt a z místní nabídky vyberte položku Odstranit.

Zobrazí se dialog Odstranit pohled.

Klepněte na tlačítko Další, zvýrazněte položku View2 a klepnutím na tlačítko Ano ve sloupci Odstranit přepněte toto tlačítko na Ne.

Opakujte postup pro pohled View3.

Klepnutím na tlačítko OK odstraníte základní pohled a zachováte dva závislé pohledy.

Úpravy pohledů a řezů | 219

Zarovnání pohledů

Zarovnání je zavazený vztah mezi závislým pohledem a jeho nadřízeným pohledem. Zarovnaný pohled lze přesunout pouze v rámci jeho vazeb. Je-li přesunut nadřízený pohled, zarovnaný pohled se přesune tak, aby zarovnání zůstalo zachováno.

Většina závislých pohledů je vytvořena s vyrovnáním, ale zarovnání můžete přidat, změnit nebo odstranit. Existují čtyři možnosti vztahů srovnání mezi závislým pohledem a jeho rodičovským pohledem. Vertikálně, Horizontálně, Do pozice a Přerušené.

ZKUSTE: Zarovnání pohledů

1 Vyberte promítnutý pohled v zóně B2, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte Zarovnání > Přerušené.

2 Znovu vyberte pohled, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte Zarovnání > Horizontálně.

3 Vyberte jako základní pohled řez.

4 Vyberte řez a přetáhněte pohled vertikálně na místo, kde se před tím nacházel nárys.

Pravý bokorys zůstává zarovnán s řezem. Do původního základního promítnutého pohledu je přidán indikátor směru pohledu a do promítnutého pohledu je přidán popis pohledu. Takto je zaručeno, že označení orientace promítnutého pohledu a směr pohledu zůstane zachováno bez ohledu na to, kam pohled přesunete.

5 Klepněte pravým tlačítkem na izometrický pohled a z místní nabídky vyberte Zarovnání > Do pozice.

6 Vyberte jako základní pohled řez.

7 Přesuňte řez a všimněte si, že se izometrický pohled nyní přesunuje s řezem.


Úprava šrafovacích vzorů

Lze použít dvojité šrafování a použít následující možnosti šrafovacího vzoru řezu:

■ Pole

■ Úhel

■ Tloušťka čáry

■ Měřítko

■ Rozteč

V následujících krocích upravíte šrafovací vzor řezu, aby znázorňoval materiál bronz pomocí šrafovacího vzoru ANSI 33.

ZKUSTE: Úprava šrafovacího vzoru

1 V řezu klepněte pravým tlačítkem na šrafovací vzor a z místní nabídky vyberte položku Modifikace šraf. Zobrazí se dialog Upravit šrafovací vzor.

2 V seznamu Vzor vyberte položku ANSI 33 a klepněte na tlačítko OK.

Zavřete soubor bez uložení nebo jej uložte s novým názvem, abyste zachovali původní datový soubor.

Úpravy pohledů a řezů | 221

Otočení pohledů

Pohledy lze otočit pomocí hrany nebo úhlu. Pohledy se otáčejí jako tělesa včetně náčrtů. Při otáčení pohledu si poznámky zachovávají svoji asociativitu s pohledem a geometrií modelu. Podle použité výkresové normy mohou být u názvu pohledu zobrazeny další informace oznamující, že je pohled otočen mimo svou standardní pozici.

POZNÁMKA Pokud otočíte pohled a rovina řezu není aktualizována, můžete upravit čáru řezu podobně jako náčrt včetně vazeb.

Přesunutí pohledů

Pohled lze přesunout klepnutím na červený rámeček a přetažením. Více pohledů zároveň lze přesunout pomocí výběru křížením. Zadejte oblast křížení: klepněte, přesuňte ukazovací zařízení zprava doleva a znovu klepněte. Jsou vybrány pohledy, které jsou úplně nebo částečně ve svém rámečku. Chcete-li přesunout vybrané pohledy, klepněte na jeden z červených rámečků a přetáhněte jej.

Použití pohledů podložení k zobrazení více pozic sestavy

Pohledy podložení využívají polohovou reprezentaci pro zobrazení sestavy ve více pozicích v jednom pohledu. Podložení je dostupné pro nepřerušené základní, promítnuté a pomocné pohledy. Každé podložení se může odkazovat na reprezentaci pohledu návrhu nezávisle na rodičovském pohledu.

V prohlížeči výkresu se podložení zobrazí jako uzly potomků rodičovského pohledu zobrazeného jako „NázevPolRep: ČísloPohledu: NázevModelu“. Klepnutím pravým tlačítkem na uzel podložení otevřete soubor modelu pomocí polohové reprezentace určené podložením.


Přidejte mezi podložené pohledy kóty, abyste zobrazili vzdálenost nebo úhel, o který se komponent přemístil vůči pozici v jiné reprezentaci. Kóty výkresu se při změně pozice modelu automaticky změní.

Několik pokynů pro používání pohledů podložení:

■ V sestavě vytvořte reprezentaci pohledu návrhu, která obsahuje pouze vybrané komponenty. V podloženém pohledu zadejte tuto reprezentaci pohledu.

■ Polohová reprezentace může být v rámci rodičovského pohledu použita jen jednou. V sestavě vytvořte tolik polohových reprezentací, kolik je ke zobrazení různých pozic nutné.

■ Chcete-li pro pohled podložení změnit různé polohové reprezentace, smažte podložení a novou polohovou reprezentaci určete při tvorbě nového podložení.

Tipy pro tvorbu výkresových pohledů

■ Tvořte řezy bez vyrovnání.

Podržíte-li při umisťování řezů stisknutou klávesu CTRL, vyrovnání se přeruší.

■ Přesunutí pohledů mezi listy.

V prohlížeči klepněte na pohled a přetáhněte jej na jiný list. Aby bylo možné pohled pustit, je nutné, aby byl kurzor na názvu nebo ikoně listu.

■ Kopírování pohledů nebo listů mezi výkresy.

Klepněte pravým tlačítkem na pohled nebo list a z místní nabídky vyberte položku Kopírovat. Vložte jej do jiného výkresu.

■ Označení ve výkresech.

Pomocí podložení náčrtu můžete označit výkres, aniž ovlivníte výkresové pohledy nebo poznámky.

■ Místní nabídky nabízí rychlou možnost úprav a přístup k často používaným příkazům.

Tipy pro tvorbu výkresových pohledů | 223

224

V této kapitole

Vkládání poznámek do výkresu

12■ Nástroje poznámek

■ Formátování poznámek pomocí stylů

■ Přidání kót do výkresů

■ Správa kótovacích stylů

■ Tvorba poznámek

■ Cvičení na kóty a poznámky

■ Tisk listů

■ Tipy pro poznámky

V této kapitole se naučíte popisovat výkresy pomocí kót,

středových značek, os, tabulek děr a popisů děr a textu

odkazu.

225

Nástroje poznámky

Poznámky výkresu nabízí doplňující informace o pohledech výkresu, aby byla dokumentace komponentu úplná. Styly v Autodesk Inventoru® definují poznámky podle normy aktivního výkresu. Každá norma má výchozí sadu dostupných stylů, které lze upravit podle potřeby.

Uživatelské výkresové prvky, například rohová razítka, rámečky a jiné normalizované poznámky lze přidat do výkresové šablony, aby byly dostupné v každém výkresu vytvořeném podle dané šablony. Položky, které se často nemění, například logo firmy, rámečky a rohová razítka, jsou vhodné pro uložení do šablon.

POZNÁMKA Starší dokumenty mají obvykle styly definované v šabloně. Jestliže používáte styly knihoven, importujte styly podle potřeby z dokumentů založených na šablonách do knihovny a potom vyčištěním všech nepoužívaných stylů zabraňte větší velikosti souboru. Používané styly nelze čistit.

V panelu nástrojů Poznámky výkresu se nachází následující nástroje:

Nástroj poznámek Popis

Obecná kóta Přidá do pohledu výkresové kóty.

Kóta od základny a Sada kót od základny

Přidá do pohledu kóty od základny a vytvoří sadu kót. Kóty od základny přidají automaticky do výkresového pohledu několik kót.

Sada staničních kót a Staniční kóta

Přidá do výkresů dva typy staničních kót. Jednotlivé staniční kóty podporují import výkresů AutoCADu®, které obsahují staniční kóty.

Popisy děr/závitů Přidá popisy děr a závitů ke konstrukčním prvkům vytvořeným v součástech pomocí nástrojů Díra nebo Závit.

Středová značka Automaticky upraví velikost vynášecích čar středové značky tak, aby odpovídaly geometrii. Středové značky lze kopírovat a vložit.

Osy Autodesk Inventor podporuje následující předpony: dělící osa, středový vzor a axiální.

Značky Přidá značky drsnosti, svarů, značky tolerance a odkazové šipky. Pro značky lze vytvořit odkazové čáry.

226 | Kapitola 12 Vkládání poznámek do výkresů

Formátování poznámek pomocí stylů

V tématu „Nastavení výkresů“ na straně 187 jste se dozvěděli o Editoru stylů a norem. Výchozí styly asociované s normou kreslení jsou dostupné v Editoru stylů a norem, kde je lze upravit nebo podle potřeby vytvořit nové styly.

Formát poznámek je řízen styly. Pomocí Editoru stylů a norem můžete zobrazit některé styly odkazující na jiné styly. Například kótovací text je definován stylem textu. Při změně stylu textu jsou aktualizovány vždy všechny styly na něj odkazující.

Odkazové čáry značky dílčí základny

Vytvoří jednu nebo více odkazových čar pro značku dílčí základny. Barva, velikost dílčí základny, atributy čáry a měrné jednotky značky jsou určeny aktivní výkresovou normou.

Text nebo text s odkazem

Text i Text s odkazem používá formátování, například typ písma, tučné a speciální znaky. Text s odkazem připojený ke geometrii je asociativní a pohybuje se s výkresovým pohledem.

Pozice Přidá pozice jednotlivým součástem nebo všem součástem zároveň. Vlastní součásti lze přidat pozici, jakmile je přidána do kusovníku.

Kusovník Vloží do výkresu kusovník.

Tabulka děr Přidá do výkresového pohledu tabulku děr.

Housenka Přidá poznámku housenky do geometrie ve výkresovém pohledu. Poznámka není asociována se svařenci v modelu.

Vyplnění konce Přidá do geometrie ve výkresovém pohledu popis 2D vyplnění konce. Velikost a formátování se určí podle stylu svarové housenky.

Tabulka revizí Umístí na výkresový list tabulku revizí.

Uživatelské značky Přidá uživatelské značky do výkresu jako poznámky.

Obnovit kóty Vybere kóty modelu, které se zobrazí ve výkresovém pohledu.

Nástroj poznámek Popis

Formátování poznámek pomocí stylů | 227

Tvorba kót ve výkresu

Nástroje používané pro tvorbu kót výkresu se liší od nástrojů používaných pro kóty modelu. Jestliže vyberete konstrukční prvek nebo vztah mezi konstrukčními prvky, který chcete okótovat, Autodesk Inventor vytvoří horizontální, vertikální nebo šikmou kótu; záleží na směru pohybu kurzoru. Jako pomůcka pro umístění kóty ve standardní vzdálenosti od pohledu a kvůli vzájemnému vyrovnání kót je aktivováno uchycení.

Formát kóty je řízen kótovacím stylem.

Změna kót

Po umístění kóty na ni můžete klepnout pravým tlačítkem a využít voleb místní nabídky. Můžete změnit:

■ Volby umístění šipky a zda se vytvoří odkazová čára.

■ Nastavit přesnost.

■ Chcete-li změnit typ tolerance, nominální hodnotu, přesnost a toleranci a přepsat hodnotu modelu, otevřete dialog Tolerance.

■ Chcete-li změnit parametry textu kóty, například zarovnání, umístění, písmo, mezery a další nastavení, otevřete dialog Formát textu.

■ Skryjte hodnotu kóty nebo vynášecí čáru.

■ Upravte první a druhou šipku.

■ Vytvořte nový styl nebo upravte kótovací styl.

Indikátor kroku ukazuje, že jste vybrali tuto kótu jako referenci pro vyrovnání nové kóty

Když přetahujete novou kótu na místo, indikátor kroku se zapne, jakmile je kóta vyrovnána s vybranou kótou


Při změně hodnot Autodesk Inventor zobrazí náhled nového nastavení ve výkresu.

Jestliže se jmenovitá hodnota kóty výkresu změní, Autodesk Inventor změní hodnotu ve výkresu, ale neaktualizuje součást ani sestavy.

Umístění kót

K dokumentaci návrhu ve výkresu lze použít dva typy kót: kóty modelu a kóty výkresu. Kóty modelu a výkresu.

Kóty modeluKóty modelu definují velikosti konstrukčních prvků. Změníte-li ve výkresu kótu modelu, zdrojový komponent je aktualizován tak, aby odpovídal kótě. Kóty modelu se také nazývají obousměrné nebo též řídící kóty.

V tomto pohledu jsou dostupné pouze kóty modelu rovnoběžné s rovinou pohledu. Jestliže při instalaci Autodesk Inventoru vyberete volbu úpravy kót modelu z výkresu, můžete upravit kótu modelu a zdrojový komponent se také bude aktualizovat.

Pomocí nástroje Obnovit kótu zobrazíte kóty modelu. Jakmile vyberete kótu, která se má načíst, můžete na ni klepnout pravým tlačítkem a upravit ji nebo smazat. Kóty můžete přetahovat do požadovaných pozic.

Při umísťování pohledu si můžete vybrat, zda budou zobrazeny kóty modelu. Zobrazí se pouze kóty souběžné s pohledem. Obvykle se kóty modelu nachází v prvním neboli základním pohledu výkresu. V následujících promítnutých pohledech jsou zobrazeny pouze kóty pohledu, které nejsou zobrazeny v základním pohledu. Jestliže je potřebné přesunout kóty modelu z jednoho pohledu do druhého, odstraňte kótu v prvním pohledu a obnovte kóty modelu v druhém pohledu. Další možností je přidat do druhého pohledu kótu výkresu.

POZNÁMKA Chcete-li změnit kóty modelu ve výkresu, proveďte pouze malé změny jednotlivých kót. Jestliže chcete provést velké změny nebo upravit kóty, které jsou odkazovány jinými kótami, otevřete součást a upravte náčrt nebo konstrukční prvek zde.

Tvorba kót ve výkresu | 229

Chcete-li se vyhnout náhodným změnám normalizované součásti, můžete zabránit úpravě řízených kót v součástech určených jen pro četní, které odkazují na výkresový soubor.

Změníte-li velikost součásti, která je v sestavě použita víckrát nebo je použita ve více sestavách, změní se velikost všech výskytů dané součásti.

Kóty výkresuKóty výkresu jsou jednosměrné. Změní-li se velikost součásti, kóta výkresu je aktualizována. Změna kóty výkresu však nemá vliv na velikosti součásti. Kóty výkresu se obvykle používají pro dokumentaci, ne však pro řízení velikosti konstrukčního prvku.

Pomocí stejných nástrojů lze umístit kóty výkresů jako kóty náčrtu. Lineární kóty, úhlové kóty, kóty poloměru a kóty průměru lze umístit zadáním bodů, úseček, oblouků, kružnic nebo elips a vložením kóty. Při umisťování kót výkresu jsou vyvozeny vazby s ostatními konstrukčními prvky.

Autodesk Inventor zobrazí značku označující typ umísťované kóty. Umístění kót v pevných vzdálenostech od objektu je usnadněno vizuálními pomůckami.

Řízení kótovacích stylů

Kótovací styl je pojmenovaná skupina nastavení kót, která určuje vzhled kóty, na který je použita. Autodesk Inventor řídí kóty výkresu pomocí Editoru stylů a norem. Dostupné kótovací styly jsou v seznamu panelu průzkumníku. Klepnutím na kótovací styl můžete zobrazit a upravit jeho hodnoty.

Na následujícím obrázku je několik kót, které byly upraveny pomocí kótovacího stylu.

Pomocí kótovacích stylů můžete řídit text kót, šipky a kótovací a vynášecí čáry. Kótovací styl nabízí všechny výkresové normy, je však možné vytvořit nové styly, které splňují vaše požadavky.

Na následujících obrázcích vidíte kótu používající výchozí kótovací styl ISO a kótu používající vlastní styl.


ZKUSTE: Zobrazení kótovacích stylů v dialogu Editor stylů a norem

1 Otevřete existující výkres nebo vytvořte nový výkres.

2 Vyberte položky Formát > Editor stylů.

3 Rozbalte v panelu průzkumníku uzel Kóta a potom poklepejte na kótovací styl. Klepnutím na karty zobrazte definice atributů a potom klepnutím na tlačítko Hotovo uzavřete dialog.

Nastavení výchozího kótovacího stylu lze změnit nebo můžete vytvořit vlastní modifikaci kótovacího stylu a uložit ji pod novým názvem. Kótovací styl můžete použít na libovolný počet kót výkresu.

ZKUSTE: Přepis nastavení kótovacího stylu

1 Ve výkresu klepněte pravým tlačítkem na kótu a z místní nabídky vyberte položku Nový kótovací styl.

2 V dialogu Nový kótovací styl klepnutím na nový kótovací styl jej použijete a potom klepněte na tlačítko OK.

ZKUSTE: Přepis nastavení tolerance

1 Ve výkresu klepněte pravým tlačítkem na kótu a z místní nabídky vyberte položku Tolerance.

2 V dialogu Tolerance nastavte nové hodnoty a klepněte na tlačítko OK.

POZNÁMKA Použijete-li na kótu nějaký kótovací styl, předefinovaná nastavení této kóty budou ztracena.

výchozí kótovací styl ISO vlastní kótovací styl

Řízení kótovacích stylů | 231

Kopírování kótovacích stylů pomocí Správce knihovny stylů

Správce knihovny stylů nabízí pohodlný způsob kopírování kótovacích stylů (a dalších stylů) z jednoho výkresu do jiného.

Před použitím Správce knihovny stylů je nutné Autodesk Inventor zavřít.

ZKUSTE: Přístup do Správce knihovny stylů

1 Vyberte položky Start > Programy > Autodesk® > Autodesk Inventor > Nástroje > Správce knihovny stylů.

2 V dialogu Správce knihovny stylů poklepejte na položku Kótovací styl. Všechny kótovací styly dostupné v aktuálním dokumentu jsou zobrazeny v seznamu.

Podle potřeby klepněte v panelu Knihovna stylů 1 na tlačítko Procházet a nalezněte jinou knihovnu stylů.

3 V panelu Knihovna stylů 2 klepněte na tlačítko Vytvořit novou knihovnu nebo přejděte do existující knihovny. Potvrďte výchozí nebo přiřaďte knihovně nové jméno a klepněte na OK.

4 Vyberte styly z knihovny 1, které chcete přidat do knihovny 2 a klepnutím na tlačítko s šipkou doprava styly přidejte. Podle potřeby můžete klepnout na tlačítka Zobrazit všechny styly, Zobrazit neodpovídající si styly (názvy stylů jsou stejné, ale definice se ve dvou knihovnách liší) nebo Zobrazit jedinečné styly (definice existuje v jedné knihovně, ale ne v druhé).

5 Klepněte na Konec.

POZNÁMKA Nevytvářejte nový styl v existující knihovně, pokud k tomu nebudete mít oprávnění. Můžete tak nahradit existující definici, která by mohla ovlivnit formátování jiných dokumentů.


Středové značky a osy

Autodesk Inventor zjednodušil umísťování středových značek a os. K dispozici jsou nyní čtyři nástroje:

■ Středová značka

■ Středový bod

■ Osa úhlu

■ Středový vzor

Středové značky a osy přidejte do výkresu dříve než výkresové kóty. Kóty můžete vést ke koncům středových značek a os a zachovat tak správné odstupy.

Středové značky můžete přidat ke konstrukčním prvkům kruhových výřezů a tyto výřezy zahrnout do tabulky děr. Středové značky musíte přidat do stylu tabulky děr pro další zpracování ve výkresu.

Cvičení Přidejte do stylu tabulky děr středové značky, kruhové výřety a konstrukční prvky děr.

1 Otevřete soubor výkresu.

2 Vyberte položky Formát > Editor stylů.

3 V panelu prohlížeče v dialogu Editor stylu rozbalte Tabulku děr a poklepejte na styl, který chcete upravit.

4 Klepněte na kartu Možnosti. V dialogu Výchozí filtry (Pohled) v kategorii Zahrnuté prvky vyberte konstrukční prvky děr, kruhové výřezy a středové značky.

5 Klepněte na Hotovo a poté na Ano, abyste uložili úpravy.

Nyní lze konstrukční prvky děr, kruhové výřezy a středové značky vybrat k zahrnutí do tabulky děr.

Středové značky a osy | 233

Poznámky a texty s odkazem

Pomocí nástroje Text můžete vložit do výkresu obecný text. Obecné poznámky nejsou spojeny s pohledem, značkou nebo ostatními objekty ve výkresu.

Pomocí nástroje Text můžete přidat k prvkům ve výkresu poznámky. Jestliže spojíte odkazovou čáru s geometrií v pohledu a pohled je přesunut nebo odstraněn, poznámka je také přesunuta nebo odstraněna.

Parametry textu jsou lze nastavit pomocí dialogu Formát textu.

Popis díry a závitu

Pomocí popisu díry nebo závitu lze vytvořit dokumentaci konstrukčního prvku vnitřní nebo vnější díry nebo objektů se závitem. Tento popis obvykle zahrnuje všechny informace potřebné pro výrobu závitu:

■ Hloubku a průměr díry

■ Velikost a hloubku závitu

■ Velikost válcového nebo kuželového zahloubení

■ Počet, zejména pokud jde o pole děr

Pomocí nástroje Popis díry/závitu můžete přidat popis díry a informace o závitu děrám a konstrukčním prvkům se závitem ve výkresových pohledech.

Autodesk Inventor ukládá informace použité při tvorbě děr a konstrukčních prvků se závitem v součásti. Tato informace přesně vygeneruje popis díry nebo závitu ve výkresovém pohledu. Změníte-li díru nebo konstrukční prvek se závitem, popis díry nebo závitu je automaticky aktualizován.

Popis díry a závitu je generován podle aktuální výkresové normy. Klepněte pravým tlačítkem na popis díry a po výběru položky Text z místní nabídky můžete změnit formát a výběr parametrů.

Použitý závit je vždy pokládán za pravotočivý, pokud není určeno jinak. Levotočivý závit je ve výkresu vždy označen LH.


Znázornění závitu

Výkresy Autodesk Inventoru znázorňují závity pomocí zjednodušené metody. Viditelné vnější závity jsou zobrazeny v bokorysech, řezech a stínovaných pohledech.

Ve výkresovém pohledu můžete ke konstrukčním prvkům vytvořeným v součásti pomocí konstrukčních prvků díra nebo závit přidat popisy díry a závitu. Popis díry lze navíc přidat k vyříznutí pomocí vysunutí (kromě vysunutí se střední rovinou), iPrvkům, dírám v poli a rozvinům plechu.

V řezech musí být díra zobrazena kolmo k ploše nebo jako profil.

Popis děr lze přidat i v izometrických pohledech.

Rohová razítka

Informace v rohovém razítku, které jsou obvykle zadány při dokončení výkresu, jsou načteny z vlastností výkresu. Klepněte pravým tlačítkem na název výkresu v prohlížeči výkresů a z místní nabídky vyberte položku iVlastnosti. Informace zadáte v dialogu Vlastnosti a hodnoty se zobrazí v odpovídajících částech rohového razítka.

Informace lze v dialogu Vlastnosti výkresu zadat na šesti kartách:

■ Obecné

■ Souhrn

■ Projekt

■ Stav

■ Uživatelské

■ Uložit

Zatímco některé informace v rohovém razítku jsou zadány při zahájení výkresu, schválení a data schválení jsou zadána až po dokončení výkresu.

Ostatní informace zobrazené v rohovém razítku jsou získány z operačního systému, výkresu a listu.

POZNÁMKA Formát data je nastaven podle hodnot místních nastavení nacházejících se ve složce Ovládací panely.

Popis díry a závitu | 235

Práce s kótami a poznámkami

V tomto cvičení vytvoříte výkresové pohledy, upravíte pohled a přidáte kóty a poznámky do výkresu svorky.

Velikost konstrukčního prvku je dokumentována pomocí kót modelu i kót výkresu.

ZKUSTE: Přidat pohled do výkresu

1 Pokud je aktivní projekt tutorial_files, otevřete soubor dimsannot-5.idw. Soubor výkresu obsahuje jeden list s rámečkem a rohovým razítkem.

2 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Výkresové pohledy klepněte na nástroj Základní pohled. Zobrazí se dialog Výkresový pohled.

3 Klepněte na tlačítko Procházet a poklepáním na soubor views-5.ipt jej použijte jako zdroj pohledu.

4 Přesvědčete se, že je v seznamu Pohled vybrána položka Přední. V textovém poli Měřítko zadejte hodnotu 1.


5 Klepněte na kartu Možnosti. Ujistěte se, že není zapnuta volba Všechny kóty modelu.

6 Přetáhněte náhled pohledu do levého dolního rohu listu (v zóně C6) a klepnutím jej umístěte. Pohled umístěte klepnutím do listu.

7 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Výkresové pohledy klepněte na nástroj Promítnutý pohled.

Klepněte na základní pohled a posuňte kurzor vertikálně k bodu nad základním pohledem. Umístěte půdorys klepnutím na zónu listu E6.

8 Přesuňte kurzor napravo od základního pohledu. Klepnutím do zóny listu C3 umístěte pravý bokorys.

9 Přesuňte kurzor nad pravý bokorys. Umístěte izometrický pohled klepnutím do zóny listu E3.

10 Klepněte pravým tlačítkem na list a z místní nabídky vyberte položku Vytvořit.

Práce s kótami a poznámkami | 237

Vypnutí zobrazení tečných hran

Vypněte zobrazení tečných hran v izometrickém pohledu.

ZKUSTE: Úprava výkresového pohledu

1 Klepněte pravým tlačítkem na izometrický pohled a z místní nabídky vyberte položku Úprava pohledu.

2 V dialogu Výkresový pohled zobrazte kartu Možnosti a odstraňte zatržítko u volby Tangenciální hrany. Klepněte na tlačítko OK.

Na následujících obrázcích jsou ortografické a izometrické pohledy na svorku.

ZKUSTE: Zobrazit tečné hrany

1 Klepněte pravým tlačítkem v izometrickém pohledu z místní nabídky vyberte položku Úprava pohledu.

2 V dialogu Výkresový pohled zobrazte kartu Možnosti a zapněte volbu Tangenciální hrany. Klepněte na tlačítko OK.


Přidání kót modeluNyní přidáte do pohledů kóty výkresu pomocí příkazu Obnovit kóty. Některé kóty modelu jsou odstraněny, další jsou přemístěny.

ZKUSTE: Přidání kót modelu

1 Přibližte nárys.

2 Klepněte pravým tlačítkem do nárysu a z místní nabídky vyberte položku Obnovit kóty. V dialogu Obnovit kóty klepněte na nástroj Vybrat kóty. Zobrazí se kóty modelu, které jsou souběžné s pohledem.

3 Vyberte všechny kóty kromě horizontálních kót 45,0 a 40,0.

4 Stiskněte tlačítko Použít. Zobrazí se všechny kóty, které jste vybrali. Kóty, které jste nevybrali, jsou skryté.

POZNÁMKA Jestliže náhodou vyberete kótu, stiskněte klávesu CTRL a dalším výběrem kóty ji odstraňte z výběrové množiny.

5 Klepnutím na tlačítko Storno uzavřete dialog.


Posun kót modeluChcete-li přemístit text kóty, klepněte na objekt textu kóty a přetáhněte jej na místo. Jestliže se zvýrazní, jestliže se nachází v předem nastavené vzdálenosti od modelu.

Kóty poloměru lze přemístit pomocí úchytu na konci odkazové čáry.

ZKUSTE: Přemístění kóty poloměru

1 Přetáhněte kóty podle následujícího obrázku.

2 Panorámováním zobrazte půdorys, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

3 Klepněte pravým tlačítkem do půdorysu a z místní nabídky vyberte položku Obnovit kóty. V dialogu Obnovit kóty klepněte na nástroj Vybrat kóty. Zobrazí se kóty modelu, které jsou souběžné s pohledem.


4 Vyberte všechny kóty kromě horizontální kóty 13,0 a kót poloměru R6,0 a R2,0.

5 Stiskněte tlačítko Použít. Zobrazí se všechny kóty, které jste vybrali. Kóty, které jste nevybrali, jsou skryté. Klepnutím na tlačítko Storno uzavřete dialog.

6 Přetáhněte zbývající kóty podle následujícího obrázku.

Přidání os a středových značekOsy a středové značky jsou přidány jako pomůcka při umísťování kót.

ZKUSTE: Přidání os a středových značek

1 V panelu Poznámky výkresu klepněte v okně nástrojů nebo v panelu nástrojů Poznámky výkresu na nástroj Středová značka.

2 Klepněte na vnější kružnici nálitku a dva oblouky drážky.


3 Panorámováním si zobrazte nárys.

4 Klepněte na šipku vedle Středové značky a poté klepněte na nástroj Dělící osa.

5 Vyberte dvě skryté hrany představující díru vyvrtanou v nálitku.

Je přidána středová osa.

6 Panorámováním si zobrazte pravý bokorys.

7 Vyberte dvě skryté hrany představující díru vyvrtanou v nálitku.

Je přidána středová osa.

Přidání kót výkresuDokumentace modelu je dokončena přidáním kót výkresu.

ZKUSTE: Přidání výkresových kót

1 Panorámováním si zobrazte nárys.

2 V panelu Poznámky výkresu klepněte na nástroj Obecná kóta.

3 Klepněte na pravý koncový bod spodní hrany a potom klepněte pravým tlačítkem na pravý koncový bod horní části nálitku.

4 Přesuňte kurzor doleva a umístěte kótu 16,0 mezi vertikální kóty 13,0 a 19,0 jako na sledujícím obrázku.


5 Panorámováním zobrazte půdorys.

6 Pomocí nástroje Obecná kóta přidejte horizontální kóty 13,0, 45,0 a 40,0 jako následujícím obrázku.

POZNÁMKA Chcete-li vyrovnat kóty při přetažení, přesuňte kurzor nad existující kótu a potvrďte bod vyrovnání. Přesuňte kurzor zpět nad umisťovanou kótu. Tečkovaná čára označuje vyrovnání. Klepnutím umístěte kótu.

7 Pomocí nástroje Obecná kóta přidejte kótu poloměru R21,0, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

8 Přetáhněte kótu 16,0 tak, aby se vynášecí čáry neprotínaly.

Jsou přidány kóty výkresu.

Formátování kót

Kóty lze formátovat kvůli přidání dalších informací, úpravě přesnosti a přidání tolerancí.


ZKUSTE: Formátování kót ve výkresu

1 Klepněte pravým tlačítkem na kótu 15° a z místní nabídky vyberte položku Text.

2 V dialogu Formát textu zadejte do textového pole TYP a klepněte na tlačítko OK.

3 Klepněte pravým tlačítkem na kótu 16,00 a z místní nabídky vyberte položku Text.

4 V dialogu Formát textu u bodu vložení stiskněte mezerník a zadejte NÁLITEK. Stiskněte klávesu ENTER.

Vyberte v seznamu značek v dialogu.

V rozbalovacím seznamu písem vyberte písmo Arial.

Stiskněte mezerník a zadejte 12.0 SKRZ.

Klepněte na tlačítko OK.

Zobrazí se formátované kóty.

∅


Přidání poznámek a textu s odkazemV následujícím postupu přidáte obecnou poznámku a pomocí textu s odkazem zdokumentujete zakulacení.

ZKUSTE: Přidání poznámky a textu s odkazem do výkresu

1 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Poznámky výkresu klepněte na nástroj Text.

2 Zadejte bod pod a napravo od půdorysu.

3 Zadejte TOLERANCE PRO a stiskněte klávesu ENTER.

4 Na dalším řádku zadejte VŠECHNY KÓTY a stiskněte mezerník.

5 Ze seznamu značek vyberte ikonu tolerance. Zadejte 0,5. Klepněte na tlačítko OK. Klepněte pravým a z místní nabídky vyberte položku Hotovo.

6 V okně nástrojů nebo panelu nástrojů Poznámky výkresu klepněte na nástroj Text s odkazem.

7 Klepnutím na spodní oblouk na pravém konci zadejte počáteční bod odkazové čáry.

8 Klepnutím na bod pod a napravo zadejte konec odkazové čáry, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Pokračovat.

9 Zadejte ZAOBLENÍ R2. Klepněte na tlačítko OK.


Úprava kót modeluPokud jste při instalaci Autodesk Inventoru zvolili nastavení, že kóty výkresu měnit velikost modelu, pak se při změně kót modelu upraví model součásti spolu s výkresovými pohledy.

ZKUSTE: Úprava kóty modelu ve výkresu

1 Klepněte pravým tlačítkem na kótu 15° a z místní nabídky vyberte položku Upravit kóty modelu.

2 V dialogu Upravit kótu zadejte hodnotu nové kóty 10 stupňů a stiskněte klávesu Enter.

Model a výkres jsou aktualizovány.

3 Klepněte na kótu 10° a potom ji přetažením správně umístěte. Přemístěte ostatní kóty, které se pohnuly.

Všimněte si, jak byla poloha nálitku ovlivněna změnou kóty modelu.

UPOZORNĚNÍ! Úprava kóty modelu přímo ovlivňuje model. Autodesk Inventor automaticky aktualizuje soubor součástí provedenými změnami.

Dokončení rohových razítekInformace v rohovém razítku jsou dokončeny pomocí vlastností výkresu.


ZKUSTE: Dokončení rohového razítka

1 Z nabídky Soubor vyberte položku iVlastnosti.

Zobrazí se dialog Vlastnosti.

2 Na kartě Souhrn zadejte v textovém poli Autor svoje jméno.

3 Zobrazte kartu Stav a v seznamu Kontrolováno dne vyberte dnešní datum.


4 V poli Kontroloval zadejte svoje iniciály.


Rohové razítko se aktualizuje.

Výkres je hotov.

Uložte soubor.

Konec cvičení.


Tisk listů výkresu

Autodesk Inventor použije k tisku a kopírování dokumentace návrhu libovolnou tiskárnu kofigurovanou pro Microsoft® Windows®. Většinu plotrů velkého formátu lze nastavit v systému Windows jako systémovou tiskárnu. Pomocí dialogu Tisk výkresu můžete určit následující nastavení:

■ Výběr tiskárny

■ Tisk více listů

■ Měřítko

■ Černobílý tisk barev

■ Otočit o 90 stupňů

■ Odstranění tloušťky čar objektů

■ Počet kopií

V dialogu Tisk výkresu můžete zobrazit náhled vykreslení používající vybranou tiskárnu a aktuální nastavení.

Je-li výkres příliš velký, aby se vytisknul na jeden list, zapněte volbu Skládání povoleno. Tato volba je dostupná jen když je měřítko nastaveno na Model 1:1. Do rohů stránek se tisknou značky, které pomáhají při zarovnání tisknutých stran. Identifikátory stránky obsahují název výkresu a listu a číslo buňky tabulky, což pomáhá zachovat ve stránkách pořádek.

Tipy pro tvorbu poznámek výkresu

■ Pomocí parametru textu si zobrazte vlastnosti výkresu a ostatní informace v rohovém razítku.

■ Umísťujte a vyrovnejte kóty pomocí vizuálních pomůcek (značek kurzoru).

■ Kóty přemísťujte přetažením textu kóty a úchytů kóty.

■ Úpravou kót modelu (ne kót výkresu) aktualizujte model.

Tisk listů výkresu | 249

250

V této kapitole

Používání Obsahového centra

13■ O Obsahovém centru

■ Používání knihovny Obsahového centra

■ Práce s obsahovým centrem

■ Používání nástroje Publikovat

Tato kapitola nabízí základní informace a koncepce pro

práci s Obsahovým centrem a jeho knihovnami.

251

O Obsahovém centru

Obsahové centrum je nástroj používáný k přístupu a uspořádání knihovny Obsahového centra. Obsahové centrum lze použít k:

■ Nalezení součástí v knihovně Obsahového centra.

■ Vložení součásti knihovny Obsahového centra do sestavy.

■ Úpravě součástí knihovny Obsahového centra umístěných v sestavě.

■ Změně parametrů součástí knihovny Obsahového centra a přidání nebo odstranění součástí v rámci rodiny součástí.

■ Publikování součástí, iSoučástí nebo konstrukčních prvků v knihovně Obsahového centra.

■ Konfiguraci knihoven Obsahového centra. Více informací nabízí systém nápovědy.

Obsahové centrum je implicitně instalováno jako součást Autodesk Inventoru®.

Nastavení a správa oprávnění

Oprávnění k úpravě a publikování knihovny Obsahového centra jsou nastavena během instalace Autodesk inventoru v dialogu uživatelských oprávnění Obsahového centra.

V průběhu instalace Autodesk Inventoru určete v dialogu Uživatelská povolení knihoven centra obsahu úroveň přístupu ke Knihovnám obsahu:

■ Uživatel může provádět změny kniboven Obsahového centra.

■ Uživatel může provádět změny knihoven Obsahového centra a publikovat nové součásti.

■ Uživatel má přístup ke knihovnám Obsahového centra jen pro čtení.

Po instalaci můžete tato oprávnění změnit.

Přehled pracovního postupu: Změna oprávnění pro knihovnu Obsahového centra

1 V nabídce Start vyberte položky Ovládací panely > Nastavení > Přidat nebo odebrat programy.

2 Vyberte Autodesk Inventor a klepněte na Změnit.

3 Postupujte podle instrukcí na obrazovce a změňte oprávnění pro místní knihovnu Obsahového centra.

252 | Kapitola 13 Použití Obsahového centra

Knihovna Obsahového centra

Knihovna obsahového centra Autodesk Inventoru nabízí součásti Autodesk Inventoru (například spojovací součásti, tvary ocelových profilů, součásti hřídele), které lze vložit do sestavy.

Servery knihovny můžete konfigurovat a použít tolik knihoven, kolik potřebujete. Knihovny mohou být místní nebo ve sdíleném prostředí, ke kterému se přistupuje pomocí aplikace Autodesk® Data Management Server. K datům knihovny Obsahového centra lze přistupovat pomocí Obsahového centra. Jsou-li identické součásti Obsahového centra dostupné na více než jednom serveru, zobrazí se v Obsahovém centru jen jednou. Více informací o konfiguraci knihovny naleznete v Nápovědě.

Základním komponentem knihovny Obsahového centra je rodina (rodina součásti nebo rodina konstrukčního prvku). Rodina obsahuje podobný obsah (členy) založený na stejných šablonách. Rodina je složena ze součástí stejného tvaru, ale různých rozměrů. Člen rodiny je součást nebo konstrukční prvek s určitými rozměry. Člen rodiny se nachází na nejnižší úrovni hierarchie.

Rodiny jsou v knihovně Obsahového centra uspořádány do kategorií a podkategorií. Kategorie je logická skupina typů součásti. Například závrtné šrouby a šrouby s šestihranou hlavou mají podobnou funkci, proto jsou v kategorii Šrouby. Kategorie může obsahovat podkategorie a rodiny. Rodina nemůže být již dále rozdělena do kategorií.

V knihovně Obsahového centra jsou obsaženy dva typy součástí: standardní součásti a uživatelské součásti. Normalizované součásti (například spojovací součásti, součásti hřídele) mají všechny parametry součásti definovány jako přesné hodnoty v tabulce parametrů. Uživatelské součásti (ocelové profily, nýty) mají parametry libovolně nastaveny v rámci rozsahu hodnot.

Databáze knihovny obsahového centraDatabáze knihovny obsahového centra obsahuje data, která jsou nutná k tvorbě souborů součásti Knihovny obsahového centra. Zobrazí se vazby.

■ Parametrické .ipt soubory, které nabízí grafiku pro součásti Knihovny obsahového centra.

■ Hodnoty parametrů součásti.

■ Texty popisu součástí.

■ Obrázky náhledů zobrazené v Obsahovém centru.

O Obsahovém centru | 253

Parametrické soubory .ipt, popisné texty a obrázky náhledu jsou běžné pro všechny velikosti jedné rodiny součástí. Knihovna obsahového centra obvykle obsahuje několik množin hodnot parametrů pro jednu rodinu součástí. Každá množina parametrů určuje jednu součást v rodině.

Práce s obsahovým centrem

Dialog Obsahové centrum se používá k navigaci v hierarchii Knihovny obsahového centra. V panelu Výpis kategorií můžete rozbalovat kategorie, poklepat na položky v panelu Seznam nebo použít navigační tlačítka panelu nástrojů, například Zpět, Vpřed a Kategorie o úroveň výše.

Hlavní panel dialogu Obsahové centrum zobrazuje dostupné rodiny ve vybrané kategorii. Poklepejte na rodinu a výběrem položky Vybrat člena pro umístení z místní nabídky otevřete spodní panel.

Ve spodním panelu se zobrazí členové rodiny (součásti nebo konstrukční prvky). Členy můžete vložit do sestavy, upravit je nebo zobrazit informace o jejich rodině.

Cvičení Navigace v Knihovně obsahového centra

1 Začněte otevřením souboru sestavy a poté zobrazte dialog Obsahové centrum. Z panelu Sestava vyberte položku Obsahové centrum nebo z hlavní nabídky vyberte položky Nástroje > Obsahové centrum.

2 Není-li panel Výpis kategorií zobrazen, klepněte v panelu nástrojů na tlačítko Pohled kategorie.

3 Chcete-li vybrat režim prohlížení, klepněte na tlačítka nástrojů Pohled náhledů, Zobrazení seznamu nebo Detailní pohled.

POZNÁMKA Režim Zobrazení seznamu je rychlejší, ale režim zobrazení náhledů je popisnější.


4 V panelu napravo rozbalte poklepáním kategorii. Zobrazí se seznam vybraných položek. To mohou být buď kategorie nebo rodiny.

5 Procházejte knihovnou, dokud nenaleznete požadovanou rodinu součástí.

Poklepáním na kategorii zobrazíte vnořené kategorie nebo rodiny součástí.

Klepnutím na tlačítko Zpet se můžete vrátit do předchozího zobrazeného seznamu.

Klepnutím na tlačítko Vpřed zobrazíte následující seznam.

Klepnutím na tlačítko Kategorie o úroveň výše zobrazíte o úroveň vyšší strukturu kategorie.

6 Poklepáním na rodinu součástí zobrazíte panel Výběr člena obsahu.

7 V panelu Výběr člena obsahu proveďte požadovanou operaci.

Součást nebo konstrukční prvek můžete z panelu Výběr člena obsahu vložit do dokumentu. Konstrukční prvky lze vložit do souborů součásti nebo sestavy a součásti lze vložit do souborů sestavy.

Cvičení Vložte do dokumentu součást nebo konstrukční prvek.

1 Pomocí předchozího postupu zobrazte součást nebo konstrukční prvek v panelu Výběr člena obsahu.

2 V panelu Výběr člena obsahu na kartě Výběr vyberte ze seznamu parametry součásti nebo konstrukčního prvku. U uživatelských součásti zadejte hodnoty pro parametry do textových polí.

3 Klepněte na tlačítko Vložit nebo přetáhněte tlačítko i-drop a klepnutím umístěte součást do grafického okna souboru. Chcete-li umístit konstrukční prvek, klepněte na pracovní rovinu nebo plochu existujícího konstrukčního prvku.

4 U uživatelských součástí nastavte umístění uložení pro soubor součásti.

Práce s obsahovým centrem | 255

Po vložení součástí nebo konstrukčních prvků Knihovny obsahového centra do dokumentu je pomocí následujícího postupu můžete upravit nebo vložit nové instance.

Přehled pracovního postupu: Upravení součásti nebo konstrukčního prvku

1 V sestavě vyberte součást nebo konstrukční prvek a klepněte na něj pravým tlačítkem.

2 Z místní nabídky vyberte položku Najít v obsahovém centru. Zobrazí se dialog Obsahové centrum a otevře se panel Výběr člena obsahu, zatímco parametry vybrané součásti se zvýrazní.

3 Na kartě Výběr určete nové parametry pomocí senamů parametrů a textových polí.

POZNÁMKA Textová pole jsou zobrazena pouze u uživatelských parametrů uživatelských součástí.

4 Ve spodní části dialogu Obsahové centrum vyberte jednu z voleb:

Vložit Vloží do sestavy novou instanci součásti.

Nahradit Nahradí vybranou součást v sestavě součástí s novými parametry.

Nahradit vše Nahradí všechny instance vybrané součásti.

Aktualizovat Upraví uživatelské vlastnosti uživatelské součásti a uloží tyto úpravy do původního souboru součásti (jen pro uživatelské součásti).

5 Pokud vyberete Vložit, umístěte součást pomocí běžné operace umístění součásti.


Tipy pro používání Obsahového centra

■ Definováním filtrů můžete vyloučit rodiny součástí, které nepoužíváte.

■ Pomocí režimu hledání naleznete součást v Knihovně obsahového centra. Součásti můžete hledat pomocí určeného řetězce ve vlastnosti Číslo součásti nebo Popis nebo můžete určit podmínky pro rodinu součásti nebo parametry kategorie.

■ Oblíbené položky Obsahového centra použijte k uložení často používaných součástí nebo rodin součástí. V Oblíbených položkách si můžete vytvořit strukturu složek a uspořádat oblíbené položky dle potřeby. Lze také vytvořit další skupiny Oblíbených.

Používání nástroje Publikovat

Nástroj publikovat využívá samostatný dialog. Nástroj Publikovat lze použít k:

■ Publikování součástí, iSoučástí nebo konstrukčních prvků.

■ Tvorbě nových kategorií a zadávání parametrů kategorie.

■ Přejmenování a odstranění kategorií.

■ Odstranění rodin součástí.

■ Definování a mapování vlastností rodiny.

■ Úpravě vlastností rodiny.

■ Vyberte knihovnu, do které chcete publikovat. Lze také přidat existující knihovnu nebo vytvořit novou knihovnu.

Publikujete-li v Knihovně obsahového centra součást nebo iSoučást, uloží se publikovaná součást jako rodina součástí do vybrané kategorie. Před publíkováním součásti je nutné namapovat parametry součásti na parametry kategorie.

Tipy pro používání Obsahového centra | 257

Přehled pracovního postupu: Publikování součásti

1 Otevřete soubor součásti.

2 Vyberte položky Nástroje > Publikovat součást. Zobrazí se dialog Publikovat.

3 V seznamu Knihovny vyberte knihovnu. Publikovat lze pouze do knihoven, které mají povolené čtení i zápis.

4 Ve struktuře knihovny najděte kategorii, do které chcete vložit rodinu součástí. Je-li to nutné, vytvořte novou kategorii.

5 Klepněte na Vlastnosti rodiny. Zobrazí se dialog Informace o rodině.

6 V dialogu Informace o rodině na kartě Obecné zadejte informace o Pojmenování a Normě.

Na kartě Paramtery nastavte mapování mezi parametry součásti a parametry kategorie. Ve sloupci Mapování tabulky vyberte ze seznamu vlastnost součásti.

POZNÁMKA Mapování je nutné definovat pro všechny potřebné parametry kategorie (zobrazené se žlutým pozadím). Mapovat však můžete také volitelné parametry kategorie.

Na kartě Náhled zkontrolujte informace.

7 Klepnutím na OK zavřete dialog Informace o rodině.

8 Po dokončení všech úprav publíkujte rodinu součástí klepnutím na Publikovat.

POZNÁMKA Chcete-li publikovat součást nebo konstrukční prvek, musíte mít oprávnění k publikování.


V této kapitole

Pomůcky Autodesk Inventoru

14■ Úprava projektů

■ Vyhodnocení připojení souborů

■ Zachování starých verzí souborů

■ Techniky pro úpravu projektů

■ Používání centrálního úložiště souborů

■ Přesunování, kopírování a archivování dat

■ Práce se strukturami souborů

V této kapitole se naučíte, jak přejít z jednoho projektu do

druhého a upravit existující projekt. V projektu budete

kopírovat, přesouvat, přejmenovávat a odstraňovat data

a změníte i strukturu souborů.

259

Úprava projektů

Až vytvoříte projekt, můžete pomocí Editoru projektu Autodesk Inventoru® změnit některé z jeho voleb, přidat nebo odstranit umístění nebo změnit jeho název. Jestliže potřebujete upravit nebo změnit aktivní projekt, uzavřete nejdříve všechny otevřené soubory Autodesk Inventoru.

Obecně je dobré vyhýbat se tvorbě více editovatelných umístění. Jestliže použijete složitou strukturu souborů, problémy s hledáním souborů se zvýší.

Aktivní projekt na obrázku je po otevření souborů určen pouze pro čtení. Výjimkou je přidávání knihoven po otevření souborů.

aktivní projekt je určen

260 | Kapitola 14 Pomůcky Autodesk Inventoru

Pamatujte, že:

■ Chcete-li k cestě projektu přidat jednu složku, klepněte pravým tlačítkem na Knihovny nebo Často používané podsložky a vyberte položku Přidat cestu. Přejděte do složky a přidejte ji do projektu.

■ Chcete-li přidat editovatelné umístění pro každou dočasnou složku nebo podsložku, klepněte pravým tlačítkem na vyhledávací cestu a potom z místní nabídky vyberte položku Přidat cesty z adresáře. Přejděte do kořenového adresáře a přidejte jej do projektu.

■ Chcete-li změnit pořadí zobrazení vyhledávacích cest v seznamu, vyberte požadovanou vyhledávací cestu a potom použijte tlačítka šipek Nahoru nebo Dolů, která jsou v Editoru projektu napravo.

ZKUSTE: Úprava projektu


2 K zahájení úprav použijte jednu z těchto metod:

■ Z nabídky Soubor vyberte položku Projekt.■ Z nabídky Start systému Microsoft® Windows® vyberte položky Programy >

Inventor > Nástroje > Editor projektu.■ Z nabídky Start systému Microsoft Windows vyberte položky Autodesk >

Autodesk Inventor > Nástroje > Editor projektu.■ V Průzkumníku Microsoft® Windows®, klepněte pravým tlačítkem na

soubor .ipj a poté klepněte na Upravit.

3 V Editoru projektu aktivujte projekt poklepáním na název projektu v horním panelu. Zatržítko označuje aktivní projekt.

4 V dolním panelu klepněte pravým tlačítkem na typ cesty, kterou chcete upravit, a potom z místní nabídky vyberte položku:Přidat cestu Pomocí procházení najděte složku, kterou chcete přidat.

V případě potřeby zadejte uživatelský název.

Přidat cesty ze souboru

Přejděte do jiného projektového souboru. Cesty ze souborů jsou přidány do aktuálního projektového souboru. Používejte pouze k přidávání knihoven.

Přidat cesty z adresáře

Pomocí procházení najděte na disku libovolnou složku, ve které jsou v podsložkách soubory. Cesta je automaticky přidána pro každou podsložku. Nejlepších výsledků dosáhnete vynecháním vnořených cest během hledání souboru. Používejte pouze pro knihovny.

Vložit cestu Vložte cestu ze schránky do vybrané části projektu. Používejte pouze pro knihovny.

Odstranit cesty ze sekce

Odstraní všechny cesty z vybrané sekce projektu.

Úprava projektů | 261

5 Podle potřeby vyberte typ cesty, kterou chcete upravit, a použijte tlačítko Přidat nebo Upravit na pravé straně v dialogu.

6 Podle potřeby klepnutím pravým tlačítkem a výběrem jiné položky proveďte změny. Například můžete přidat často používané podsložky, přejmenovat projekt, rozšířit a změnit volby projektu nebo změnit vlastníka projektu a ID verze.

7 Klepněte na tlačítko Uložit a potom na tlačítko Zavřít.

POZNÁMKA Chcete-li si projít všechny možnosti projektu, klepněte na tlačítko Nápověda v dialogu Editor projektu.

Vyhodnocení připojení souborů

Když se soubor Autodesk Inventoru odkazuje na jiný soubor, uloží se do odkazujícího souboru relativní cesta z umístění prvního projektu (knihovny, pracovního prostředí nebo pracovní skupiny) obsahující odkazovaný soubor, název odkazovaného souboru a název knihovny (je-li odkazovaný soubor v umístění knihovny). Vytvoří se odkazy:

■ Od sestavy ke komponentu (u umístěného komponentu)

■ Od výkresu ke komponentu nebo prezentaci (u umístěného pohledu)

■ Od odvozené součásti k základnímu komponentu (u odvozené součásti)

Autodesk Inventor tyto informace používá k nalezení odkazovaného souboru při příštím otevření zdrojového souboru. Načte se první nalezený soubor, který odpovídá podmínkám platnosti a referenčním informacím uloženým ve zdrojovém dokumentu.

POZNÁMKA Někdy musí mít soubor uložený v odkazovaném umístění stejné databázové ID jako původní odkazovaný soubor. Například reference z odvozené součástí k základní bude při nahrazení základního souboru přerušena jiným nesouvisejícím souborem.

Jestliže je umístění v definované cestě projektu, Autodesk Inventor automaticky nalezne umístění. Výjimkou je žádná definice umístění projektu, například použití výchozího projektu nebo při zkopírování zdrojového souboru a odkazovaných soubory mimo projekt.


Autodesk Inventor soubor nenalezne v těchto případech:

■ Soubor již neexistuje v žádném umístění úložiště definovaném v aktivním projektu.

■ Soubor byl přejmenován.

■ Soubor byl přesunut do jiné podsložky, jedna z podsložek byla přejmenována a nastavení volby projektu Používat jedinečné názvy souborů je Ne.

■ Úpravou souboru projektu byla upravena nebo přejmenována knihovna nebo odstraněno umístění.

■ Soubor byl přesunut z jedné knihovny do jiné nebo z editovatelného umístění.

■ Soubor byl v knihovně přesunut z jedné podsložky do jiné.

■ Existují síťové problémy nebo problémy se serverem.

■ Datová sada byla přemístěna mimo server bez sdílených knihoven. To může být akceptovatelné, zobrazí se však dialog Vyhodnotit připojení. Zapněte volbu Přeskočit vše.

■ Umístění určené projektem na síťovém disku existuje a disk nebo síť se změní na nedostupné.

Jestliže nelze soubor nalézt, zobrazí se automaticky dialog Vyhodnotit připojení. Umístění je nastaveno na složku a soubor, kde byl posledně uložen (pokud existují).

V dialogu Vyhodnotit připojení vyberte volbu:

Procházet Přejděte do nového umístění součásti a otevřete ji.

Přeskočit Načte sestavu bez chybějícího souboru komponentu.

Přeskočit vše Načte sestavu bez pokusu o vyhodnocení chybějících souborů.

Storno Zruší načtení souboru a uzavře dialog.

Jestliže mají ostatní soubory nevyhodnocené odkazy na stejnou cestu ve stejném sezení a stejném projektu, zapnutím volby vyhledáte jiné nevyhodnocené reference používající umístění.

Vyhodnocení připojení souborů | 263

Chcete-li v budoucnu vyhodnotit soubor správně:

■ Přesuňte soubor do umístění v aktivním projektu. Jestliže přesunete soubor do podsložky v umístění, jedním použitím dialogu Vyhodnotit připojení vytvoříte správnou cestu podsložky do nového umístění.

■ Pokud je nové umístění souboru obsaženo v aktivním projektu, pomocí dialogu Vyhodnotit připojení naleznete nové umístění souboru.

■ Uložením odkazujícího souboru uložte aktualizované informace.

Jestliže byl například název knihovny změněn nebo byla podsložka přesunuta nebo přejmenována, chybí někdy celá sada souborů. Protože ze stejného důvodu by mohla chybět řada souborů, Autodesk Inventor se automaticky pokusí nalézt nevyhodnocené soubory, které byly původně v pojmenované knihovně nebo složce tak, že se je pokusí najít v novém umístění, které zadáte v dialogu Vyhodnotit připojení.

Hledání souborů knihovny a jiných souborů

Je-li vytvořena reference z jednoho souboru do jiného, Autodesk Inventor hledá soubor v následujícím pořadí:

1 Umístění knihovny v pořadí v Editoru projektu (shora dolů).

2 Pracovní prostředí.

3 Vyhledávací cesty pracovního prostředí (v pořadí uvedeném v Editoru projektu).

Jestliže je odkazovaný soubor obsažen ve více umístěních projektu, reference používá relativní cestu z prvního nalezeného. Relativní cesta z tohoto umístění projektu je uložena v referenci. Jestliže je umístění projektu knihovna, název knihovny je rovněž uložen v referenci.

Jestliže odkazovaný soubor není nalezen v žádném umístění projektu, je v referenci použita relativní cesta z odkazujícího souboru.

Pokud není odkazovaný soubor umístěn také ve složce odkazujícího souboru, je uložena absolutní cesta.


Pokud soubor není nalezen v umístění určeném projektem, zobrazí se varování. Při každém otevření odkazujícího souboru musíte potvrdit jeho umístění (nebo nastavit jeho umístění v projektu).

Autodesk Inventor používá různé vyhledávací postupy pro vyhodnocení referencí knihovny a jiných než knihovny.

Hledání referencí knihovnyReference knihovny používají následující pravidla:

■ Reference na soubor v umístění knihovny obsahuje v referenci název knihovny.

■ Jestliže reference obsahuje název knihovny, Autodesk Inventor hledá tento název v umístěních knihovny a potom hledá soubor pouze v tomto umístění knihovny.

■ Je-li zdrojový soubor v knihovně, počítá se s tím, že odkazovaný soubor je ve stejné knihovně (pokud ovšem reference nespecifikuje jinou knihovnu).

POZNÁMKA Vyhněte se používání duplicitních názvů souborů a to i u souborů v jiných adresářích. Nastavte volbu projektu Používat jedinečné názvy souborů na Ano, aby se dialog Vyhodnotit připojení zobrazil jen když nelze soubor najít v žádném umístění projektu.

Autodesk Inventor nehledá referenci knihovny v žádném jiném umístění projektu kromě pojmenované knihovny. Jestliže není v projektu definováno žádné umístění knihovny, Autodesk Inventor hledá odkazovaný soubor vzhledem ke zdrojovému souboru.

Hledání umístění jiných než knihovnyV umístěních jiných než je knihovna Autodesk Inventor připojí relativní cestu uloženou v referenci k umístění projektu a hledá soubor ve výsledné úplné cestě. Pokud soubor nenalezne, název souboru uložený v odkazovaném souboru je připojen k cestě složky umístění projektu a Autodesk Inventor bude hledat tam.


Nalezení chybějících souborů pomocí pravidel nahrazování

V dialogu Vyhodnotit připojení můžete vytvořit pravidlo nahrazování, které oznámí Autodesk Inventoru, kde hledat chybějící soubory. Pravidlo nahrazování vyžaduje následující úkony:

■ Pomocí tohoto umístění zapněte volbu s názvem Vyhledat určenou pro jiné nevyhodnocené reference.

■ Určete umístění. Pravidlo nahrazování můžete upravit, většinou odstraněním koncové části cesty, která je společná pro původní i vyhodnocenou cestu.

■ Přejděte do nového umístění knihovny. Podle umístění knihovny můžete potřebovat odstranit cestu zdrojové složky i té, která se má nahradit.

Klepnutím na tlačítko Další (>>) zobrazíte aktuální pravidlo nahrazování, kde je můžete také podle potřeby upravit.

V následujícím příkladu použije Průzkumníka Microsoft Windows k přejmenování složky z ABC na DEF.

Jestliže je otevřena sestava A.iam, soubor 1.ipt se očekává v umístění určeném v aktivním projektu. Protože se nachází v přejmenovaném adresáři, přejděte do nového adresáře.

TEST TEST

Pracovní skupina

Nová struktura

TEST

Stará struktura


Až přejdete k souboru 1.ipt, dialog zobrazí následující cestu:

Autodesk Inventor automaticky zobrazí novou cestu podsložky. Pokud se ujistíte, že zatržítko je zapnuto, a upravením obou cest odstraníte koncovou část \yyy\zzz jako na obrázku dole, budou nalezeny všechny součásti.

Jestliže klepnete na tlačítko Otevřít, potvrdíte, že cesta je správná. Když se potom Autodesk Inventor pokusí nalézt součást 2.ipt, a všechny ostatní odkazované součásti, automaticky nahradí část DEF za ABC podsložky relativní cesty.


Pokud jste přejmenovali knihovnu, ale zachovali soubor ve stejném umístění relativní cesty, odstraníte obě počáteční části odkazované podsložky a cestu podsložky, kterou se má nahradit. V tomto případě nahrazující prvek v knihovně obsahuje název nové knihovny. Jestliže vedla původní reference na knihovnu, pole odkazované knihovny obsahuje její název. Pomocí těchto polí můžete opravit reference na tyto soubory:

■ Přejmenovaná knihovna.

■ Soubory přesunuté z jedné knihovny do druhé.

■ Soubory přesunuté z knihovny do editovatelného umístění.

■ Soubory přesunuté z editovatelného umístění do knihovny.

POZNÁMKA Pokud nechcete vytvořit pravidlo nahrazování, vypněte volbu Vyhledat nevyhodnocené reference v tomto umístění. Implicitně je volba zapnuta.

Zachování starých verzí souboru

Při uložení souboru vytvoří Autodesk Inventor nový soubor a přesune předchozí verzi do složky nazvané OldVersions, která se vytvoří automaticky pro každé umístění, kde byl soubor upraven a uložen.

Předchozí verze souboru Autodesk Inventoru používají tuto konvenci pojmenování.

<uživatelské jméno>.<verze>.<typ souboru>

OldVersions


Ostatní uživatelé, kteří otevřeli soubor v pracovním sezení Autodesk Inventoru, používají starou verzi až do aktualizace souboru nebo jeho zavření a dalšího otevření.

Předchozí verzi souboru lze vždy získat. Je však důležité zmínit, že ačkoli lze získat starší verzi souboru sestavy, nemusí obsahovat úpravy všech svých odkazovaných souborů. Autodesk® Vault umí obnovit libovolnou zařazenou verzi odkazovaného souboru.

Jestliže potřebujete obnovit starou verzi, neprovádějte přesun souboru ze složky OldVersions a přejmenování. Místo toho obnovte starou verzi pomocí Autodesk Inventoru.

ZKUSTE: Obnovení staré verze souboru:

1 Vyberte položky Soubor > Otevřít.

2 Přejděte k souboru, který chcete obnovit z adresáře OldVersions. Zobrazí se dialog Otevřít verzi.

Zachování starých verzí souboru | 269

3 V dialogu Otevřít verzi vyberte jednu z voleb:

Otevřít starou verzi

Otevře starou verzi souboru. Protože aktuální soubor stále existuje, nemůžete otevřenou verzi uložit. Proto uložte kopii pomocí příkazu Uložit kopii jako.

Obnovit starou verzi jako aktuální verzi

Obnoví vybranou starou verzi jako aktuální verzi. Aktuální verze se neztratí, ale stane se z ní soubor ve složce Old Versions.

Otevřít aktuální verzi

Otevře aktuální verzi souboru.


Při každém uložení souboru ho Autodesk Inventor identifikuje zápisem nového globálního jedinečného ID verze (GUID) do souboru. Každé sezení Autodesk Inventoru si pamatuje k jakému ID verze přistupuje. Pokusíte-li se znovu otevřít soubor v normálním umístění a ID verze se změnilo, Autodesk Inventor předpokládá, že byl soubor uložen v jiném sezení nebo zařazen. Prohledá složku OldVersions\ a otevře odpovídající verzi souboru. Verze otevřeného souboru se nyní používá k získání přístupu k dalším informacím.

POZNÁMKA Pro šetření paměti Autodesk Inventor načte pouze část souboru, která je pro operaci potřebná. Další informace jsou načteny podle potřeby. Jestliže existuje možnost, že někdo jiný soubor používá v aktivním sezení Autodesk Inventoru, neodstraňte soubor Autodesk Inventoru.

Lze nastavit počet verzí, které se zachovají při tvorbě nebo úpravě projektu.

Při každém uložení souboru, je předchozí verze přesunuta do své složky OldVersions\. Jestliže složka obsahuje maximální počet verzí a novější soubor je přesunut do složky, nejstarší verze je automaticky ve složce OldVersions\ vyčištěna a odstraněna (pokud není otevřena v některém aktivním sezení Autodesk Inventoru).


Přesun, kopírování a archivace souborů návrhu

Soubory lze bezpečně kopírovat do nových umístění, ale nenahrazujte existující soubory v procesu.

Přejmenujete-li soubory v projektu pomocí Průzkumníku Microsoft Windows, přerušíte reference na tyto soubory. To se může stát také při přesunu souborů či složek nebo přejmenování složek. Pokud nebude soubor při otevírání nalezen, automaticky se zobrazí dialog Vyhodnotit připojení. Pomocí dialogu Vyhodnotit připojení můžete aktualizovat reference nového umístění.

POZNÁMKA Otevřete soubory okamžitě po jejich přesunu a vyhodnocení připojení. Jestliže tak neprovedete, můžete zapomenout místo přesunu souborů nebo se může jiný uživatel pokusit otevřít soubory a nebude znát nové umístění. Jestliže má někdo soubor otevřen, nepřesunujte soubory.

Chcete-li se vyhnout přerušení připojení nebo ztrátě dat:

■ Ve všech případech před přesunem nebo kopírováním souborů uzavřete všechna sezení Autodesk Inventoru.

■ Proveďte zálohu svých souborů. Vytvořte soubor ZIP nebo pomocí funkce Pack and Go zabalte celou datovou sadu, aby ji bylo možné podle potřeby obnovit.

■ Pomocí nástroje Kde je použito v okně Design Assistant určíte, kde je soubor používán v jiných návrzích. Například výkres D.idw může mít nepřímou referenci na soubor P.ipt (jestliže má například kótování, poznámky pro plochu nebo hranu). Jestliže přejmenujete soubor P.ipt, pomocí nástroje Kde je použito nalezněte soubor S.iam a potom pomocí stejného nástroje nalezněte soubor D.idw. Pomocí tohoto rekurzívního hledání jsou zachovány reference spolu s poznámkami a kótami v nepřímých referencích.

■ Pomocí okna Design Assistant přesunujete, kopírujete nebo přejmenováváte soubory současně s opravením referencí z odkazujících souborů.

POZNÁMKA Pomocí správce Design Assistant neprovádějte žádné změny na souborech, které jsou vydány v poloizolovaném nebo sdíleném projektu. Vždy se ujistěte, že jsou všechny soubory zařazeny.

Až zkopírujete nebo přesunete soubory, jejich otevřením v Autodesk Inventoru nejprve ověřte, že všechna připojení jsou správná a teprve potom je předejte prodejci nebo jinému uživateli k používání.

Přesun, kopírování a archivace souborů návrhu | 271

Soubory ZIP

Pomocí souborů ZIP můžete přesouvat data, archivovat nebo kopírovat datové sady pro prodejce. Vyhněte se používání vnořených složek v projektu.

ZKUSTE: Přesun nebo kopírování dat Autodesk Inventoru pomocí souborů ZIP

1 Zkopírujte každou složku umístění projektu do souboru ZIP, včetně cest podsložek a souborů.

To stejné proveďte pro složky stylů, šablon a souborů Obsahového centra. Jestliže sdílíte tyto složky ve více projektech, můžete získat soubory, které se ve vašem projektu nepoužívají.

2 Pojmenujte každý soubor ZIP názvem umístění projektu.

3 Zahrňte každý soubor ZIP a projekt do jiného souboru ZIP.

UWAGA Jestliže váš projekt obsahuje data závitu, zahrňte také soubor Závit.xls ve složce Design Data. Obnovením souboru bude možná potřeba získat data závitu pro projekt, ujistěte se však, že zachováte původní soubor, aby se ostatní projekty, které na soubor odkazují, nepoškodily.

4 Příjemce rozbalí soubor ZIP každé složky umístění projektu do nové samostatné složky a výchozím nastavením projektu přijde každé umístění do nové cílové složky.

V případě potřeby můžete použít dočasnou kořenovou složku.

Dočasné kořenové složky

Pro prodejce můžete přesunout data, archivovat nebo kopírovat datové sady. Jestliže nemáte v projektu podsložky, můžete snadno archivovat nebo předat datové sady prodejci.


ZKUSTE: Přesun nebo kopírování dat pomocí dočasné kořenové složky

1 Vytvořte složku horní úrovně (kořenovou).

2 Vytvořte podsložku pro každé umístění projektu (se stejným názvem umístění pojmenovaným v projektu).

3 Zkopírujte obsah každého umístění projektu do jeho odpovídající podsložky. Jestliže můžete snadno rozpoznat použité soubory knihovny, můžete zkopírovat pouze tyto soubory.

4 Vytvořte podsložku pro každé umístění složky, například .\Styles, .\Content Center a .\Templates, a zkopírujte odpovídající složky ze zdrojového projektu. Pokud můžete snadno rozpoznat soubory Obsahového centra použité v projektu, můžete zkopírovat pouze tyto soubory.

Je dobrým zvykem preventivně zkopírovat také soubor závit.xls v umístění složky Design Data do složky stylů.

5 Zkopírujte projektový soubor do nové složky horní úrovně (kořenové).

6 Úpravou kopie projektu změňte všechny umístění na relativní vzhledem ke složce horní úrovně (kořenové). Použijte formát .\názevPodsložky\.

7 Zabalte obsah kořenové složky do souboru ZIP a použijte přitom volbu zachování cest podsložek.

8 Příjemce rozbalí soubor ZIP do prázdné složky a projekt je připraven k použití.

Chcete-li vytvořit odkaz na složku se styly nebo spojit soubor závit.xls, bude nutné resetovat umístění složky Design Data na kartě Soubor v dialogu Možnosti aplikace.

Pomocí funkce Pack and Go zabalíte soubor Autodesk Inventoru a všechny nebo výběr z jeho odkazovaných souborů do jedné složky a to i přesto, že soubory budou uloženy ve více síťových umístěních. Rovněž lze zahrnout soubory, které odkazují vybraný soubor Autodesk Inventoru. Při zabalení souboru jsou soubory zkopírovány do určeného umístění beze změny obsahu libovolného zdrojového souboru.

Všechny odkazované soubory musí být možné vyhodnotit pomocí aktuálního projektu (soubor .ipj). Pokud tomu tak není, je důležité otevřít správný soubor .ipj a učinit ho aktuální v Autodesk Inventoru nebo samostatném Editoru projektu nebo jej nalézt pomocí dialogu Pack and Go v poli Soubor projektu.


Pack and Go

Nástroj Autodesk Inventoru Pack and Go zabalí sestavy a všechny jejich odkazované soubory do jednoho místa. Všechny soubory, které odkazují na vybraný soubor Autodesk Inventoru z vybraného projektu nebo složky, lze také zahrnout do procesu zabalení.

Pomocí nástroje Pack and Go archivujete strukturu souborů, kopírujete celou sadu souborů se zachováním připojení k odkazovaným souborům nebo izolujete skupinu souborů pro experimenty s návrhem.

ZKUSTE: Přesun nebo kopírování dat Autodesk Inventoru pomocí funkce Pack and Go

1 Nalezněte soubor pro zabalení v průzkumníku Microsoft Windows nebo v okně Design Assistant spuštěném mimo Autodesk Inventor.

2 Vyberte soubor, klepněte pravým tlačítkem a z místní nabídky vyberte položku Pack and Go.

3 V dialogu Pack and Go zadejte cílovou složku pro proces zabalení.

4 Nastavte cestu a možnosti zabalení.

5 Ujistěte se, že cesta v poli Soubor projektu identifikuje odpovídající soubor projektu pro vybraný soubor. Pokud tomu tak není, pomocí tlačítka Procházet jej nalezněte.

6 Klepnutím na tlačítko Hledat nyní hledejte odkazované soubory. Po dokončení hledání je zobrazen počet celkem nalezených souborů a požadovaná velikost na disku.

7 Stiskem tlačítka Spustit spustíte komprimaci souborů. Při zabalení souborů je stav zobrazen v poli Průběh. V cílové složce jsou vytvořeny nový soubor projektu a soubor protokolu a struktura vybraná pomocí možností zabalení je zachována.

Při každém zabalení souboru Autodesk Inventoru do stejného cílového umístění je protokolový soubor nahrazen.

Jestliže je zobrazen dialog chybějících souborů, klepněte na tlačítko Nastavit projekt. Vyberte projekt, který chcete použít pro vyhodnocení umístění odkazovaných souborů. Klepněte na tlačítko Otevřít a potom klepnutím na tlačítko Spustit spusťte hledání.

Stiskem tlačítka Storno v dialogu Najít chybějící soubor zrušíte úkon a zobrazíte dialog Pack and Go bez odkazovaných souborů.

Pomocí okna Design Assistant můžete kopírovat soubor celé sestavy (.iam), včetně odkazovaného výkresového souboru (.idw). Zavřete soubory Autodesk Inventoru a pomocí Průzkumníku Windows otevřete okno Design Assistant.


Design Assistant

Správce Design Assistant může zachovat připojení mezi soubory Autodesk Inventoru. Názvy v prohlížeči lze změnit. Existují čtyři základní způsoby změny vztahů souborů: přejmenování souborů, revize souborů, nahrazení souborů a tvorba konfigurací produktu.

POZNÁMKA U uvolněných souborů nelze spravovat spojení, stejně jako u nevydaných souborů, kopií souborů pro pracovní skupiny a souborů určených pouze pro čtení.

ZKUSTE: Kopírování souborů sestavy a odkazovaných výkresových souborů pomocí okna Design Assistant

1 V Průzkumníku Windows klepněte pravým tlačítkem na soubor .iam (například test1.iam) a potom vyberte položku Design Assistant.

2 V levém panelu klepněte na tlačítko Správa (pokud již není implicitně vybráno).

3 Zvýrazněte v horním panelu položku souboru .iam (test1.iam).

4 Zapněte volbu Soubory výkresu v dolním pravém panelu a potom stiskněte tlačítko Najít soubory.

Zobrazí se zpráva oznamující, že soubory byly nalezeny. Seznam nalezených souborů bude zobrazen v dolní části pravého panelu.

5 Klepněte pravým tlačítkem do sloupce Akce pro soubor .iam (test1.iam) v horním panelu a potom z místní nabídky vyberte položku Kopírovat.

6 Klepněte pravým tlačítkem do sloupce Název pro soubor .iam (test1.iam) v horním panelu a potom z místní nabídky vyberte položku Změna jména. Zadejte nový název pro sestavu (například test2.iam). Zadáním nové cesty určete podle potřeby nové umístění.

7 Opakujte kroky 5 a 6 pro soubor .idw. Stejný název použijte pro soubor sestavy, ale použijte příponu .idw (například test2.idw).

8 V nabídce Soubor výběrem položky Uložit uložte nastavení.

Všechny změny se uloží a vytvoří se nové soubory (test2.iam a test2.idw).

POZNÁMKA Nově vytvořený (neboli zkopírovaný) výkresový soubor (test2.idw) je odkazován pouze na nově vytvořený (neboli zkopírovaný) soubor sestavy (test2.iam). Všechny změny provedené v původním souboru sestavy (test1.iam) se odrazí pouze ve zkopírovaném souboru test2.idw, který ho odkazuje.


Poznámky pro odkazovaný soubor podsestavy nemusí být někdy ve výkresovém pohledu po použití okna Design Assistant k přesunu nebo kopírování viditelné. Jestliže tomu tak je, otevřete výkresový soubor v Autodesk Inventoru a pomocí dialogu Vyhodnotit připojení obnovte poznámky.

Přesun a kopírování souborů mezi projekty

Původní soubory můžete dočasně přejmenovat nebo je přesunout z umístění výkresu pryč (aby je nebylo možné nalézt), a potom otevřít sestavu horní úrovně nebo výkres a pomocí dialogu Vyhodnotit připojení změnit reference na kopie odkazovaných souborů. Po uložení odkazovaných souborů lze původní soubory (ze kterých byly vytvořeny kopie) obnovit a přejmenovat na původní názvy.

Jestliže kopírujete soubory z jednoho projektu do druhého, pamatujte si:

■ Pokud kopírujete soubor, který má referenci knihovny, v cílovém projektu musí být definována stejná knihovna. Může mít stejné umístění UNC jako originál.

■ Jestliže kopírujete soubor, který má jinou referenci než na knihovnu, vyhodnotí se do souboru v editovatelném umístění v cílovém projektu. Z tohoto důvodu lze kopírovat celý obsah pracovní skupiny nebo pracovního prostředí (včetně podsložek) do pracovní skupiny nebo pracovního prostředí jiného projektu a soubory se vyhodnotí na kopie než na zdrojové soubory.

■ Stejným způsobem lze kopírovat celou hierarchii referencí, musíte však zachovat původní strukturu podsložek z kořenového umístění projektu na kopírované soubory.

Chcete-li úspěšně zkopírovat složku pracovního prostředí nebo pracovní skupiny do jiného umístění, postupujte následovně:

■ Složky musejí obsahovat soubor projektu (.ipj).

■ Projekt musí obsahovat pouze editovatelné umístění.

■ Všechna umístění knihovny musejí být přístupná z cílového umístění (složky, kde se budou nacházet kopie).

Pokud platí výše uvedená tvrzení, můžete přesunovat nebo kopírovat složku obsahující soubor projektu, procházet a aktivovat zkopírovaný soubor projektu v editoru projektu a používat soubory návrhu ihned po zkopírování.


Pokud jedna nebo více z podmínek nahoře nebude splněno, bude možná nutné úpravou cílového souboru projektu (.ipj) určit nové cesty pro každou zkopírovanou složku.

Při kopírování celého projektu může pomáhat nástroj Pack and Go. Lze například vytvořit zabalenou kopii v souboru ZIP na disku CD-ROM a poslat ji zákazníkovi, prodejci nebo klientovi. Podle situace lze zahrnout pouze ty soubory knihovny, které jsou odkazovány a ne celou knihovnu. Nástroj Pack and Go umí vytvořit kopii knihovny pouze pro čtení, která umožňuje pokračovat v provádění změn na projektových datech, ale příjemce může použít kopii jako knihovnu.

Odstranění souborů

Trvalým odstraněním souborů je odstraníte ze systému. Protože neexistuje obnovení, postupujte následovně:

■ Ověřte, že soubor nebo soubory, které chcete odstranit, nejsou odkazovány nebo otevřeny v Autodesk Inventoru. Jestliže je soubor při jeho odstranění otevřen, nebude již možné získat další data ze souboru a otevřený soubor nebude možné uložit. Osoba používající soubor trvale ztratí všechny úpravy provedené v paměti, které nebyly uloženy.

■ Před odstraněním souboru zálohujte data. Zkopírujte soubor do jiného umístění nebo vytvořte soubor ZIP, který bude možné později podle potřeby obnovit.

■ Pomocí nástroje Kde je použito v okně Design Assistant nalezněte, kde je soubor odkazován jinými soubory Autodesk Inventoru (včetně výkresů, součástí, sestav a prezentací).

Pokud jste si jistí, že můžete soubor bezpečně smazat, smažte jej pomocí Průzkumníku Microsoft Windows.

ZKUSTE: Odstranění souboru pomocí Průzkumníku Windows

1 V Průzkumníku Windows přejděte do složky, kde je umístěn soubor.

2 Klepněte pravým tlačítkem na název souboru a z místní nabídky vyberte položku Odstranit.

3 Klepnutím na tlačítko Ano potvrďte odstranění.

Odstraněný soubor je dočasně umístěn do systémového koše a lze jej podle potřeby obnovit do jeho původního umístění. Až vyprázdníte systémový koš, soubor bude trvale ztracen.

Odstranění souborů | 277

Změna struktury souborů

Projekty se často postupně rozrůstají a struktura souborů se musí změnou přizpůsobit složitosti. Jestliže před započetím projektu plánujete rozvrhnout data takovým způsobem, aby byla přenositelná, strukturu souborů bude potom možné snadněji změnit.

Pomocí volby projektu Používat jedinečné názvy souborů = Ano můžete změnit strukturu složek nebo přesunout datové soubory bez přerušení referencí.

POZNÁMKA Před otevřením souborů po jejich přesunu vyberte položky Nástroje > Možnosti aplikace. Na kartě Uložit zapněte volbu Změny vyhodnocení referencí. Otevřete všechny soubory a jejich uložením aktualizujte reference na nové umístění.

ZKUSTE: Použití Průzkumníku Windows pro změnu struktury souborů

1 Definujte potřebnou strukturu podsložek před tvorbou nebo úpravou nějakých souborů. Vytvořením podsložky okamžitě po tvorbě projektu budou nově uložené soubory umístěny ve správné podsložce.

2 Vytvořte podsložky v domovské složce projektu pro osobní pracovní prostředí, například:

■ Vytvořte podsložku pojmenovanou Komponenty, kde budete ukládat sdílené vnořené komponenty, včetně sestav.

■ Vytvořte podsložku pojmenovanou Podsestavy a v ní podsložku pro každou hlavní podsestavu. Umístěte sestavy a součásti jedinečně pro každou v podsložce.

■ U uživatelských součástí knihovny obsahu, například konstrukčních ocelových profilů vytvořte podsložku podle toho pojmenovanou (například Ocelové konstrukce) a uložte do ní generované součásti.

■ Vytvořte složky pro výkresy a prezentace.■ Umístěte sestavu horní úrovně (hlavní) nebo sestavy do kořenové složky

pracovního prostředí.■ Podle potřeby vytvořte podsložku pojmenovanou Obsah_potrubí. Vytvořte

knihovnu pojmenovanou Obsah_potrubí. Konfigurací knihovny potrubí umístěte normalizované komponenty potrubí do této knihovny.

3 Přidejte cesty do nových podsložek projektu jako Často používané podsložky. Budou uvedeny v seznamu v poli Umístění v dialogu Otevřít.

4 Pro jistotu před jejich přesunem do nového adresáře nebo odstraněním starých adresářů vytvořte kopii všech datových souborů. Po bezpečném přesunu do nové složky odstraňte kopii.


ZKUSTE: Změna struktury souborů pomocí dialogu Vyhodnotit připojení

1 Vytvořte potřebné podsložky.

2 Otevřete odkazující soubory v Autodesk Inventoru.

3 V dialogu Vyhodnotit připojení nalezením nových umístění obnovte připojení.

4 Uložte odkazující soubor s novými umístěními.

V Autodesk Inventoru dialog Vyhodnotit připojení zachovává informace zadané bez ohledu na cesty zdrojové a cílové složky a názvy knihovny souborů, které byly přesunuty.

Jestliže otevřete jiné soubory s přerušenými referencemi do stejných složek nebo knihoven, Autodesk Inventor si zapamatuje název složky nebo knihovny a před dalším zobrazením dialogu Vyhodnotit připojení toto umístění vyzkouší. Implicitně se vytvoří mapování s úplnou cestou složky.

Pokud přesunete složku, která má řadu podsložek a souborů, můžete úpravou polí v dialogu zobrazit zdrojovou a cílovou cestu přesunuté složky. Pomocí pravidla nahrazování se Autodesk Inventor pokusí vyhodnotit reference souborů bez zobrazení dialogu Vyhodnotit připojení pro každou podsložku.

Autodesk Vault

Autodesk Vault je systém správy dat pracovní skupiny integrovaný s Autodesk Inventorem. Umožňuje rychlé a přesné sdílení dat návrhu v projektovém týmu. Úložiště je systém správy souborů a řízení verzí pro všechna strojírenská a související data, který nabízí členům konstruktérského týmu centrální a společné prostředí.

Autodesk Vault je upřednostňovaný systém správy dat integrovaný s Autodesk Inventorem. Jeho schopnosti přesahují rozsah správy dat projektů.

Po instalaci aplikace Autodesk Vault vytvořte projekt podporující úložiště pomocí Průvodce projektem. Určete osobní pracovní prostředí, kde budete vytvářet a upravovat soubory. Rovněž určete server úložiště, jeho název a virtuální složku uloženou na serveru. (Tyto hodnoty se nastavují pomocí aplikace Autodesk Vault.)

Více informací o použití aplikace Autodesk Vault nabízí příručka Správa vašich dat pro Autodesk Vault 4. Příručka je rovněž dostupná ve formátu PDF na disku CD ROM produktu, ve složce ais9 > dsk1 > US > bin > acadfeui > docs.

Autodesk Vault | 279

280

Rejstřík

Aadaptivní pracovní roviny, 160aktivní projekt, 112, 114Autodesk Vault, 279

Ccesty, relativní, 113

Ččástečné pohledy ve výkresu, 205

Ddata určená pouze pro čtení, správa, 120datové soubory pro cvičení, 3, 35datové soubory, správa pomocí aplikace

Autodesk Vault, 279Design Assistant, 271, 275Design Support System (DSS), 15detaily ve výkresech, 205, 214dialog Detail, 215dialog Díry, 74, 76, 93dialog Editor projektu, 121dialog Možnosti, 4dialog Možnosti aplikace, 4dialog Nalezené kolize, 176dialog Nastavení dokumentu, 4dialog Otevřít - Začínáme, 2, 16dialog Otevřít nový soubor, 3dialog Otevřít soubor, 3dialog Otevřít verzi, 269dialog Pomocný pohled, 213dialog Prvek závitu, 88dialog Přerušený pohled, 217dialog Řídit vazbu, 180dialog Skořepina, 91dialog Tolerance, 228

dialog Upravit kótu, 40, 43, 45dialog Upravit kusovník, 201dialog Upravit prvek, 69dialog Upravit vazbu, 151dialog Vlastnosti, 181dialog Vložit vazbu, 149dialog Vyhodnotit připojení, 263, 267, 279dialog Vytvořit komponent v místě, 145dialog Vytvořit kusovník, 201dialog zaoblení, 82dialog Zkosení, 80dialogy

Detail, 215Díry, 74, 76, 93Editor projektu, 121Možnosti aplikace, 4Nalezené kolize, 176Nastavení dokumentu, 4Otevřít - Začínáme, 2, 16Otevřít nový soubor, 3Otevřít soubor, 3Otevřít verzi, 269Pomocný pohled, 213Prvek závitu, 88Přerušený pohled, 217Řídit vazbu, 180Skořepina, 91Tolerance, 228Upravit kótu, 40, 43, 45Upravit kusovník, 201Upravit prvek, 69Upravit vazbu, 151Vlastnosti, 181Vložit vazbu, 149Vyhodnotit připojení, 263, 267, 279Vytvořit komponent v místě, 145Vytvořit kusovník, 201Zaoblení, 82Zkosení, 80

Rejstřík | 281

Eeditovatelná umístění, 112

Ffunkce Pack and Go, 273, 274

Ggeometrie, náčrt, 24

Hhorké klávesy, 5

Chchybějící soubory, nalezení, 266

Iimport/export dat

AutoCAD (*.dwg), 13IGES (*.igs, *.ige, *.iges), 15Mechanical Desktop (*.dwg), 14SAT (*.sat), 14STEP (*.stp, *.ste, *.step), 14

iVazby, 156iVlastnosti v proxy souborech, 126

Jjednouživatelský režim, 112, 116

Kklávesové zkratky, 5Knihovna obsahu v Autodesk Inventoru, 128knihovny, 112, 125

definice souborů, 129iSoučásti, 127pojmenování, 129, 268proxy soubory, 126různé typy, 128součásti Autodesk Mechanical Desktopu, 126umístění, 116umístění souborů, hledání, 265určení, 123

komponenty sestavy, 144animace pohybu, 181barevné styly, definice, 140nahrazení, 168pevné, 147pole, asociativní, 164povolené, 146

přesunutí a otočení, 147přetažení, 146, 178přidání vazeb, 148tvorba, 160, 163umístěné, 145viditelnost, řízení, 137zvýšení a snížení úrovně, 138zvýšení úrovně, 139

komponenty, přetažení do sestav, 146konstrukční prvky

díra, 72, 73, 74, 93načrtnuté, 62otočení, 64pole, 72, 92pracovní, 104skořepina, 72, 90spirála, 67šablonované, 65tažené, 65umístěné, 72úprava, 69, 136vysunutí, 62zaoblení, 72, 77, 82základní, 60závit, 72, 86zkosení, 72, 78zrcadlené, 72žebro a lamela, 68

konstrukční prvky díry, 72, 73, 74, 93konstrukční prvky pole, 72, 165

kruhové, 97nezávislé prvky, 166obdélníkové z děr, 94podél 3D trajektorií, 98výskyty, vypnutí, 95, 100

konstrukční prvky rotace, 62konstrukční prvky skořepiny, 72, 90konstrukční prvky spirály, 62konstrukční prvky šablonování, 62konstrukční prvky tažení, 62konstrukční prvky zaoblení, 72, 77, 82konstrukční prvky závitu, 72, 86konstrukční prvky zkosení, 72, 78konstrukční prvky žebro a lamela, 62kořenové složky v projektech, 112kótování náčrtů, 41kóty

automatické, 42formátování, 243modelu, ve výkresu, 228, 230, 239, 246odstranění a přidání, 48průměru, 43řízené, 44styly ve výkresech, 230tipy pro tvorbu, 48typy, změna, 42úpravy, 43, 246změna umístění, 240

282 | Rejstřík

kóty modelu ve výkresech, 228, 229kóty průměru, 43kóty výkresu, 230kruhová pole, 92, 97kusovníky ve výkresech, 201

Llisty výkresu, tisk, 249listy, výkres, 196

Mmodely součásti, 58

nadřízený/podřízený vztah, 58náčrtové roviny, 62pracovní postupy, 59prvky pole, 92šablony, tvorba pro soubory, 3tvorba, 3, 59umístěné konstrukční prvky, 72úpravy, 69úpravy ve výkresech, 190, 229zobrazení, 7, 11

možnosti v projektech, nastavení, 123

Nnačrtnuté konstrukční prvky, 62načrtnuté pohledy ve výkresech, 205, 217nadřízené/podřízené součásti v modelech, 58, 137nastavení projektu

doporučení, 121Úložiště, 118

nastavení, aplikace a dokument, 4náčrtové roviny, 62, 161náčrty, 24, 25

dokončení, 29, 32hrany, promítání, 26, 162kótování, 41, 43odstranění vazeb, 39profilů pomocí tečnosti, 30přesné hodnoty, 27, 31přidání vazeb, 34, 37, 44tipy pro tvorbu, 33úpravy, 50zahájení, 28, 31změna velikosti přetažením, 32

nástroj automatického kótování, 42, 48nástroj Drátový model, 11nástroj Kontrola kolizí, 176nástroj Kóta od základny, 226nástroj Kusovník, 227nástroj Obecná kóta, 226nástroj Obnovit kóty, 227, 239nástroj Otočit, 64nástroj Otočit, 3D, 11nástroj Pohled kamery, 12

Nástroj Pohled na, 10nástroj Popisy děr/závitů, 226nástroj Posun pohledu, 10nástroj Pozice, 227nástroj poznámky housenky, 227nástroj Promítnutí geometrie, 162nástroj Řídit vazbu, 179nástroj Sada staničních kót, 226nástroj Skryté hrany, 11nástroj Spirála, 67nástroj Staniční kóta, 226nástroj Šablonování, 65nástroj Tabulka děr, 227nástroj Tažení, 65nástroj Text, 227nástroj Vazba, 150nástroj Vržený stín, 11nástroj Vysunout, 62nástroj značky pro poznámky, 227nástroj Zobrazit vazby, 35, 36nástroj Zobrazit vystínovaně, 11nástroj Žebro, 68nástroje pro zobrazení, 7nástroje zoomování, 8návrh analýzy, 101návrh sestavy shora dolů, 133návrh sestavy zdola nahoru, 133návrh sestavy ze středu ven, 134názvy souborů, 129

Oobdélníková pole, 92objemové modely, 58, 60odkazované hrany modelu v náčrtech, 26odkazové čáry značky dílčí základny, 227osy ve výkresech, 226, 241

Pparametrické kóty, 41pevné komponenty, 147pevné pracovní body, 106plochy na modelech, analýza, 101podsestavy, 163

úprava, 136pohled Ortografické kamery, 12pohled Perspektivní kamery, 12pohledy

odstranění, 218otočení, 222přesun, 196, 222přidání do výkresů, 236tvorba, 207úprava, 206, 238úpravy, 218zarovnání, 220změna, 7

Rejstřík | 283

pole děr, 94pole komponentů, 164poloizolovaný režim, 116pomocné pohledy ve výkresech, 205, 213popisy díry ve výkresech, 234popisy závitu ve výkresech, 234pořadí hledání v projektech, 264povolené komponenty, 146poznámky ve výkresech, 234pracovní konstrukční prvky, 104

adaptivní roviny, 160body, 106osy, 105roviny, 104úpravy, 108v sestavách, 167

pracovní prostředíumístění, 112vyhledávací cesty, 124

pracovní skupinyumístění, 112

pravidla nahrazování v projektech, 266profily, 24

kótování, 44prohlížeč sestavy, 136

zobrazení, nastavení, 139projekt souborů cvičení, 3projektové soubory, 121projekty, 2, 114

aktivace, 114aktivní, 112možnosti, nastavení, 123nastavení, 116nové pro existující složku návrhu, 123odstranění souborů, 277otevření souborů, 130pojmenování, 122pracovní prostředí a pracovní skupiny, 122průvodce, 122přesun celých projektů, 272režim úložiště, 118soubory, přesun a kopírování, 271, 272soubory, přesun mezi projekty, 276struktury složek, 119struktury souborů, změna, 278tvorba pomocí Editoru projektu, 122typy knihoven, 128úprava, 261výchozí, 112výchozí umístění složky, nastavení, 121zástupci, 113

promítnuté hrany v náčrtech, 26promítnuté pohledy ve výkresech, 205, 206

prostředímodelování součásti, 59náčrt, 25sestava, 132

prostředí modelování součásti, 59prostředí náčrtu, 25proxy soubory, 113, 126prvky pole, 164

obdélníkové a kruhové, 92přerušené pohledy ve výkresech, 205, 217přesné hodnoty v náčrtech, 27, 31připomínky k nápovědě, 20

Rreferenční soubory, 113

umístění, hledání, 115, 264relativní cesty, 113režim úložiště v projektech, 116, 118režimy projektu, nastavení, 121režimy, jednouživatelský, 112rohová razítka výkresů, 199, 200, 235, 246rozhraní, komponent, 156rozpisky, 141

Řřezy ve výkresech, 205, 210řízené kóty, 44

Ssdílený režim, 116sestavy

animace, 181kolize, kontrola, 176komponenty, tvorba na místě, 160komponenty, úprava, 136podsestavy, tvorba, 163pracovní konstrukční prvky, použití, 167prohlížeč, 136, 141přidání vazeb, 135, 148, 158rozpisky, 141struktury, 138tipy pro práci, 141vazby, zobrazení, 156viditelnost komponentů, 137změna struktury, 138

Skill Builders, 15, 22složené iVazby, 156složka Zdroje výkresu, 195složky projektů, 113složky v projektech, 112

284 | Rejstřík

souboryodkazovaná umístění, hledání, 115odstranění v projektech, 277otevření v projektech, 130, 270pojmenování, 129, 268proxy, 113staré verze, obnovení, 269staré verze, zachování, 268, 270šablony, 3vyhodnocení připojení, 262, 266výkres, 188

soubory AutoCADu, import, 13soubory Autodesk Mechanical Desktopu, import, 14soubory IGES, import, 15soubory návrhů, přesun a kopírování, 271soubory pro cvičení, 35soubory SAT, import, 14soubory STEP, import, 14soubory výkresů (*.dwg), správa, 13souřadný systém

náčrt, 25sestava, 134

souřadný systém náčrtu, 25souřadný systém sestavy, 134struktury složek, 119struktury souborů, 119, 136

změna, 278struktury, sestavy, 138struktury, složka, 119středové značky ve výkresech, 226, 233, 241stupně volnosti, 177, 182styl návrhu Primární zebra, 102styly návrhu

Primární návrh, 102Primární zebra, 102

systém nápovědy, 15, 17komunikační odkazy, 20Skill Builders, 22

Ššablony pro nové soubory, 3šablony, výkresy, 189šrafovací vzory, úprava, 221

TTabulka revizí pro poznámky, 227tabulky děr ve výkresech, 201tečná hrana se zobrazí ve výkresech, 238tečná vazba, 154text s odkazem ve výkresech, 234, 245tisk výkresů, 249typy projektů, 116typy výkresových pohledů, 206

Uumístěné konstrukční prvky, 72umístění rodin iSoučástí, 127umístění souborů

Autodesk Mechanical Desktop, 126editovatelné, 112Knihovna obsahu, 128pořadí hledání, 262, 264pouze pro čtení, 112pracovní skupina a pracovní prostředí, 112

umístění souborů určených pouze pro čtení, 112, 116

uživatelské součásti, 120

Úúložiště souborů v projektech, 112

Vvazba proti sobě, 152vazba úhlu, 153vazba vložení, 155vazby

náčrt, 34, 36, 37odstranění z náčrtů, 39pohybu, přidání, 155proti sobě, 152sestavy, 135, 148, 158stupně volnosti, 182tečně, 150, 154tipy pro správu, 158tipy pro tvorbu, 40úhel, 153úprava v sestavách, 151, 157vložení, 155zobrazení, 36, 156

vazby pohybu, 155viditelnost komponentů sestavy, 137vyhledávací cesty

knihovna, 125, 129pracovní prostředí, 124projekty, nastavení, 261součásti Autodesk Mechanical Desktopu, 126

vyhledávací cesty knihoven, 125, 264iSoučásti, 127

vykreslování výkresů, 249vypnutý víceuživatelský (jednouživatelský)

režim, 116výchozí projekt, 113, 114

Rejstřík | 285

výkresy, 188kóty modelu, formátování, 243kóty modelu, úprava, 190kóty, tvorba, 228, 242kusovníky, tvorba, 201listy, přidání, 196pohledy, přesunutí, 196, 220, 222pohledy, tvorba, 204, 236pohledy, úprava, 218poznámky a text odkazových čar, 245rámečky, 197rohová razítka, 199, 235, 246šablony, 189tipy pro tvorbu, 202tvorba, 190více pohledů, tvorba, 207vykreslování a tisk, 249znázornění závitů, 235

výkresy s násobnými pohledy, 207výskyty v polích, vypnutí, 95, 100vzhled rastru, nastavení, 28

Zzákladní pohledy ve výkresech, 206, 207, 218základní prvky, 60, 160zástupci projektu, 113změna struktury sestav, 138značky v poznámkách, 226zobrazení v grafickém okně, nastavení, 140zobrazení, grafické okno, 140zrcadlené konstrukční prvky, 72

286 | Rejstřík

Date post:	11-Apr-2015
Category:	Documents
Upload:	api-3718575
View:	1,129 times
Download:	5 times

Inventor10-uzivatelska prirucka

Documents