IZOLA NÍ PRAXE 10. - epscr.cz · desátých letech spln ní požadavk $ p edstavovalo nap íklad...

Obecn

Od šedesátých let minulého století je v nována pozornost budovám i z hlediska jejich schopnosti zabra ovat úniku tepla do vn jšího prost edí. Vý-voj v tomto sm ru dob e charakterizují neustále se zp ís ující požadavky na tepelný odpor vn jší obál-ky budov v etn otvorových výplní. Zatímco v še-desátých letech spln ní požadavk p edstavovalo nap íklad budování st n z klasických cihel v tlouš ce 45 cm, dnes by vn jší st ny postavené ze stejných cihel musely mít tlouš ku p es dva metry. Dosažení co nejlepší tepelné ochrany znamená co nejv tší snížení prostupu tepla. Zlepšování tepelné ochrany budov tj. její zateplení není v poslední dob jen v cí p edpis , ale také v cí pot eby p i v domí, že energie nebude nikdy levn jší. Optimální tepelná ochrana budov p ináší uživatel m energetické úspory. Zlepšování tepelné ochrany budovy je tedy ve sv tle dnešních a bu-doucích energetických podmínek dobrou investicí, jejíž návratnost se s postupujícím asem neustále zkracuje. Jinými slovy e eno, náklady se zaplatí

v ím dál tím kratším období, p i emž období kdy zateplení p ináší istý zisk z úspor se díky tomu prodlužuje. Zlepšování tepelné ochrany budovy je navíc v po-slední dob podporováno tzv. štítkováním dom . Jed-ná se o za azování a ozna ování budov na základ pr kazu energetické náro nosti (obr.1), které probíhá v celé Evrop . Bylo zavedeno celkem 7 t íd energetic-ké náro nosti A až G. Pro p edstavu se jedná o obdo-bu za azování a ozna ování, na které jsme již zvyklí u elektrospot ebi . Dosud není pr kaz energetické náro nosti povinný u všech budov. V každém p ípad však musí mít nap . ve ejné budovy s podlahovou

IZOLA NÍ PRAXE 10.

V N J Š Í T E P E L N I Z O L A N Í K O N T A K T N Í S Y S T É M Y ( E T I C S ) Z P N O V É H O P O L Y S T Y R E N U

[1] ČSN ISO 13785-1 Zkoušky reakce na oheň pro fasády – Část 1: Zkouška středního rozměru

[2] ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky[3] ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná usta-

novení [4] ČSN 73 0863 Požárně technické vlastnosti hmot – Stano-

vení šíření plamene po povrchu stavebních hmot[5] ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kom-

pozitních systémů (ETICS)[6] ETAG 004 Řídící pokyny pro evropské technické schválení

vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů s omítkou

Literatura[7] MACHATKA M.: Technické požadavky na výstavbu, Část

10, Díl 1, Verlag Dashöfer, Praha[8] SVOBODA P., MACHATKA M.: Snížení spotřeby tepla na

vytápění zateplením stěn bytových a rodinných domů, CZB, Praha 2010

[9] ŠÁLA J., MACHATKA M.: Zateplování v praxi, Grada Pub-lishing, Praha 2002

[10] MACHATKA M., ŠÁLA J., SVOBODA P.: Kontaktní zateplo-vací systémy,CZB-ČEA-ČKAIT, Praha 1998

[11] DUFEK J.: Úsporám zelená, požáru červená, TOB 3/2009, CZB-ČKAIT 2009

Citované normy, p edpisy

2

Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy (ETICS) z p nového polystyrenu

plochou v tší jak 1000 m2 umíst n pr kaz na ve ejn p ístupném míst . Je logické, že p i postupném pro-nikání zmín né klasi kace do podv domí lidí bude hrát lepší tepelná ochrana domu ím dál tím v tší roli. Nap íklad p i prodeji rodinného domu za azeného do t ídy C bude ur it jeho cena jiná, než téhož domu se za azením do t ídy E, kdy energetická náro nost m že být více než dvojnásobná. Orienta ní podíly tepelných ztrát jednotlivými ástmi bytových staveb z nedávné doby jsou uvedeny v ta-bulce 1.

Z uvedených hodnot vyplývá d ležitost zateplování vn jších st n. Prostup tepla st nou charakterizuje sou initel prostupu tepla U. Jeho snížení zname-ná zlepšení tepelné ochrany. Dnešní požadavek na hodnotu U je pro b žné vn jší st ny maximáln 0,38 W/m²K. Oproti požadavku z po átku šedesátých let je tém ty ikrát p ísn jší.Je logické, že ne všechny ztráty se p i snižování pro-stupu tepla st nami eliminují. P esto se snižováním prostupu tepla st nami alespo na úrove požado-vanou eskými normami dosahuje výrazných úspor. Ty jsou závislé na dob výstavby, dispozici domu atd. Výrazné snížení vypo ítané m rné pot eby tepla na vytáp ní zateplením st n na požadovanou úrove prostupu tepla je nap íklad dosahováno u bytových panelových dom postavených od šedesátých let do po átku osmdesátých let minulého století. Snížení pot eby je o cca 30 %. K obdobným výsledk m se p i-bližují dosahovaná snížení pot eby u rodinných dom postavených do po átku osmdesátých let s výjimkou dom adových. U dom postavených od po átku osmdesátých let do po átku let devadesátých snižo-vání pot eby potom s ohledem na náro n jší tepeln technické požadavky klesá, což logicky iniciuje ješt p ísn jší a komplexn jší opat ení.V R je p ibližn 1,1 mil. rodinných dom postavených do konce roku 1990. Z toho p es 80% dom postave-ných do konce roku 1980 tedy p ibližn do doby, kdy za aly platit p ísn jší požadavky na tepelnou ochranu budov a dosahované úspory jsou potom o n co niž-ší. Dále je v R p ibližn 1,9 mil. bytových jednotek a obdobn , jako v p ípad rodinných dom , je kolem 80 % z toho postaveno do roku 1980. P i zohledn ní dosud zateplených budov je po ád k dispozici ješt plocha vn jších st n cca 200 mil. m2, která nevyhovuje sou asným požadavk m na tepelnou ochranu a p ed-stavuje zna ný potenciál úspor – 60 000 TJ ro n .

Tabulka 1 – Obvyklý podíl tepelných ztrát ástmi bytových staveb

Druh stavbyTepelné ztráty [%]

Okny Obvodovými st nami St echou Podlahou

Vícepodlažníbytový d m

50(28 prostup, 22 v trání)

35 10 5

Samostatný rodinný d m

45(25 prostup, 20 v trání)

30 15 10

Obrázek 1 – Pr kaz energetické náro nosti budovy – gra cké vyjád ení

3


Snížení sou initele prostupu tepla U vn jších st n se dosahuje aplikací vhodného tepeln izola ního materiálu, který již p i malých tlouš kách prostup tepla a tedy sou initel prostupu tepla U výrazn snižuje. Mezi takové materiály lze jednozna n za adit p nový polystyren (EPS). P i zateplení vn jších st n se p nový polystyren tém vždy umis uje na vn jší stranu st ny, tedy na tu stra-nu, která je v zimním období chladn jší. Aplikace na vnit ní stranu obvodové st ny p ináší adu ne-výhod jako je nap . nemožnost dosažení celistvosti tepeln izola ní obálky budovy, nemožnost využití nashromážd ného tepla v konstrukci p i p erušení vytáp ní, v tší náchylnost ke vzniku plísní v kon-strukci.Aplikace p nového polystyrenu na st nu se eší uplatn ním navzájem propojených vrstev a sou ástí. P nový polystyren se p itom m že užít bu ve form desek nebo ve form kuli ek. Navzájem propojené vrstvy a sou ásti jsou tepeln izola ní systémy. Ty se d lí takto:• Tepeln izola ní systémy s prov trávanou

vzduchovou mezerouJedná se o systémy skládající se z nosného roštu nebo jiných nosných prvk , desek p nového poly-styrenu a ochranné vrstvy ve form p edsazeného montovaného obkladu. Systémy jsou charakte-ristické prov trávanou vzduchovou mezerou pod p edsazeným obkladem. Užití takovýchto systém je nepatrné.

• Tepeln izola ní systémy kontaktní (ETICS)Sv j název ve zkratce mají tyto systémy podle po áte ních písmen anglického názvu – ETICS. Pokud jsou tyto systémy z p nového polystyrenu jsou systémy založeny na deskách p nového polystyrenu p ipevn ných ur eným zp sobem k podkladu (nap . lepením). Na deskách se vytvá í vn jší souvrství ze základní vrstvy s výztuží (skle-n nou sí ovinou) a z kone né povrchové úpravy (obvykle omítky). Systémy nemají prov trávanou vzduchovou mezeru. Vn jší souvrství je apliková-no kontaktn na deskách EPS.

• Tepeln izola ní systémy omítkovéJsou obvykle složeny z vlastní tepeln izola ní omítkové vrstvy a z další omítkové vrstvy s ochran-nou funkcí. P nový polystyren ve form kuli ek se užívá jako plnivo pro dosažení izola ních vlastnos-tí tepeln izola ní vrstvy. Ta se nanáší v jednom technologickém kroku obvykle v tlouš ce kolem 5 cm. Provád ní je obdobou provád ní klasických omítek. Svými tepeln izola ními vlastnostmi ne-dosahují omítkové systémy úrovn p edchozích systém . Jejich ú innost je p ibližn dvakrát nižší, p i emž maximální možná tlouš ka je omezena – cca 5 cm. Na stavebním trhu p edstavují spíše dopl kový sortiment.

V Evrop jsou nejvíce realizovány tepeln izola ní (zateplovací) systémy kontaktní (ETICS) s omítkou. D vodem je jejich vysoká efektivnost a možnost

Tabulka 2 – Produkce ETICS v jednotlivých státech Evropy v roce 2008

Stát Produkce (mil.m2)

Belgie 0,4

eská republika 16,0

Francie 3,5

Holandsko 0,4

Itálie 10,0

N mecko 40,0

Polsko 38,5

Rakousko 8,5

Slovensko 6,3

Velká Britanie 2,2

4


relativn jednoduchého ešení souvisejících detail . Za aly se ve v tší mí e uplat ovat na za átku sedm-desátých let. V sou asné dob se v Evrop uplat uje více než 100 mil. m2 ro n t chto systém ve všech možných variantách tepeln izola ního materiálu (tab.2, obr.2), p i emž nejvíce se používá práv p -nový polystyren. Krom úspor energie má zateplení vn jších st n po-mocí ETICS tyto p íznivé ú inky: • vytvá í se podmínky pro zlepšení tepelné pohody

ve vytáp ném prostoru,• snižuje se možnost vzniku plísní na vnit ním povr-

chu obvodových st n, • snižuje se teplotní dilatace stavebních konstrukcí,• zamezuje se degradace stavebních konstrukcí

vlivem pov trnosti. Pokud se provádí dodate né zateplování stávajících budov, je možné po ítat i s dalšími p íznivými ú inky:• odstran ní vad a poruch vzniklých v pr b hu uží-

vání budov nebo v d sledku vadného provedení,• zlepšení vzhledu.

Speci kace systém

Vn jší tepeln izola ní kontaktní systém (ETICS) z p nového polystyrenu je p ímo na stavb uplat-

ovaná sestava z pr myslov zhotovených vý-robk , která musí mít speci kovány nejmén tyto sou ásti:

– lepicí hmotu,– hmoždinky pokud se nejedná o systém výlu n

lepený,– desky p nového polystyrenu,– základní vrstvu ze st rkové hmoty, která obsahuje

sklen nou sí ovinu,– kone nou povrchovou úpravu (nej ast ji omítku

nebo omítku s nát rem).

Za ETICS odpovídá jeho výrobce, který ho sestavuje a uvádí na trh. P íslušenství ETICS (nap . lišty, tmely) je také v odpov dnosti výrobce. Každý ETICS má své ur ené užití nap . ETICS pro betonové a zd né podklady. ETICS musí být uvád n na trh tak, aby ho zákazník mohl koupit v rámci jedné obchodní transakce od jednoho dodavatele.Systém musí být uvád n na trh také tak, aby po zabu-dování do stavby spl oval základní požadavky, které jsou na ni kladeny. Jedná se o tyto požadavky:– mechanická odolnost a stabilita,– požární bezpe nost,– hygiena, ochrana zdraví a životního prost edí,– bezpe nost p i užívání,– ochrana proti hluku,– úspora energie a ochrana tepla.

Stanovené výrobky v R, mezi n ž ETICS pat í, jsou takové, jejichž uvedení na trh a následné zabudování do stavby bez p edchozího ov ení by mohlo p inášet ohrožení základních požadavk na stavby. Z t chto d vod se u stanovených výrobk p ed uvedením na trh musí prokázat shoda s požadavky de nova-nými na základ uvedených základních požadavk . Pro prokazování shody jsou ur eny postupy a zárove právnické osoby, které shodu prokazují. K ETICS musí být jeho výrobcem vydáno prohlášení o shod . Toto prohlášení sv d í o skute nosti, že výrobek je ve sho-d se všemi de novanými požadavky. Aby v celé Evrop byly požadavky jednotné a podle nejnov jšího technického poznání, jsou postupn zpracovávány evropské technické speci kace (harmonizované ev-ropské normy – hEN, ídící pokyny – ETAG aj.), podle kterých se shoda prokazuje. Uvád ní ETICS na trh bez prohlášení o shod je protizákonné.Obecn platí, že pokud nejsou evropské technic-ké speci kace zpracovány, prokazuje se shoda

Obrázek 2 – Produkce ETICS v jednotlivých státech Evropy v roce 2008 na jednoho obyvatele

5


u stanovených výrobk národní cestou. Existují tedy systémy, které mají evropské prohlášení o sho-d – ES prohlášení o shod a systémy mající jen prohlášení o shod . ES prohlášení o shod vydává výrobce ETICS bu na základ ES certi kátu shody nebo na základ certi kátu ízení výroby. Oba dva certi káty se musí odkazovat na evropské technické schválení (ETA) p íslušného systému. Analogicky národní prohlášení o shod vydává výrobce na zá-klad národního certi kátu výrobku nebo národní-ho certi kátu ízení výroby, p i emž obdobnou roli jako ETA hraje v tomto p ípad stavebn technické osv d ení (STO).Pro tepeln izola ní kontaktní systémy jsou zatím zpracovány evropské technické speci kace pro systémy s omítkou na zd né a betonové podklady – ETAG 004 ídící pokyny pro evropské technické schválení vn jších tepeln izola ních kompozitních systém s omítkou.Na eském stavebním trhu jsou zatím k dispozici jak systémy s národním prohlášením o shod , tak systé-my s evropským prohlášením (ES prohlášení o sho-d ) a to i v p ípad systém s omítkou na betonové a zd né podklady.K jednoduchému rozpoznání skute nosti, že ETICS je ve shod se všemi ustanoveními nebo požadavky p íslušných evropských dokument , a že systém byl podroben evropským postup m prokazování shody, je jeho ozna ení CE. Odpov dnost za p ipo-jení ozna ení CE nese výrobce ETICS nebo jeho zplnomocn ný zástupce se sídlem v evropském hospodá ském prostoru. Pro nej ast ji používané tepeln izola ní systémy z EPS s omítkou pro zd né a betonové podklady je v souvislosti se základními požadavky na stavbu de- nována ada požadavk , které musí být spln ny. V p ípad ETICS s omítkou pro zd né a betonové podklady se jedná o sestavu sou ástí a mnohé cha-rakteristiky jedné sou ásti se p i prokazování shody zkouší p i spolup sobení ostatních sou ástí (nap í-klad kapilární nasákavost základní vrstvy se nezkouší jen na zkušebních t lesech ze základní vrstvy, ale na zkušebních t lesech ze základní vrstvy a EPS). Obecn je p ímo celému ETICS p i azeno posuzová-ní t chto charakteristik:• reakce na ohe systému,

• kapilární nasákavost vn jších vrstev,• odolnost proti hygrotermálním cykl m systému,• odolnost proti cykl m mrazu systému,• odolnost proti mechanickému poškození systému,• propustnost vodních par u jednotlivých vrstev,• uvol ování nebezpe ných látek,• p ídržnost lepící hmoty a st rkové hmoty pro zá-

kladní vrstvu k p novému polystyrenu,• p ídržnost lepicí hmoty k podkladu,• p í ný posuv systému,• odolnost hmoždinky proti vytržení z podkladu,• odolnost hmoždinky p i protažení p novým poly-

styrenem,• odolnost systému p i dynamickém zatížení sáním

v tru,• soudržnost vn jšího souvrství po um lém stárnutí.

Posuzování všech charakteristik zkouškami není vždy nutné. Nap íklad pokud se prokáže spln ní požadavku u charakteristiky, ze kterého vyplývá spln ní požadavk i na charakteristiky jiné. P es-ný postup posuzování je dán p edpisy a odvíjí se p edevším z druhu ETICS, jeho ur eného použití a z výsledk zkoušek n kterých základních vlast-ností jako je nap . kapilární nasákavost vn jších vrstev.P i prokazování shody se neposuzují jen charak-teristiky systému, ale i charakteristiky jednotlivých sou ástí. Deskám z p nového polystyrenu je po-tom p i azeno posuzování p edevším t chto cha-rakteristik:• reakce na ohe , • nasákavost,• propustnost vodních par,• pevnost v tahu kolmo k rovin desky,• pevnost ve smyku,• modul pružnosti ve smyku,• tepelný odpor.

Ne ve všech p ípadech výše uvedených charakteristik jsou p edpisy dány hrani ní požadavky. V n kterých p ípadech se jedná jen o povinnou deklaraci dosaho-vaných t íd nebo úrovní. P i zabudovávání ETICS z p nového polystyrenu do stavby je pot ebné spl ovat u systému všechny požadavky, které jsou vyžadovány v souvislosti se

6


stavebními p edpisy. V R jsou to p edevším p edpi-sy z hlediska tepelné ochrany budov a požární bez-pe nosti (nap íklad pot eba spln ní požadavku na in-dex ší ení plamene po povrchu is podle SN 73 0863 u dodate ného zateplování budov s požární výškou v tší jak 12 m). Samostatnou kapitolu v p ehledu požadavk na ETICS z p nového polystyrenu jsou požadavky jejichž spln ní znamená zat íd ní ETICS do kva-litativní t ídy A. Jedná se o kvalitativní úrove podle požadavk profesního sdružení – Cechu pro zateplování budov R. Systémy, které mohou deklarovat své za azení do kvalitativní t ídy A musí používat pouze desky EPS, které jsou rovn ž do této kvalitativní t ídy za azeny. Pokud je systém za azen do kvalitativní t ídy A, znamená to, že spl-

uje nejnov jší požadavky, které ješt ani nebyly zapracovány do evropských dokument nebo také požadavky, které dávají v tší jistotu dosažení p ed-pokládané životnosti minimáln 25 rok . Prvotním požadavkem kvalitativní t ídy A je samoz ejm dosažení evropského pr kazu shody dokladované výrobcem formou ES prohlášení o shod . Uvedené dobrovolné osv d ení t ídy A sv d í o tom, že vý-robce v nuje otázkám kvality zna nou pozornost. Budoucí uživatel má potom v tší jistotu p i výb ru ETICS.

Varianty systém

Vn jší tepeln izola ní kontaktní systémy z p nové-ho polystyrenu jsou v Evrop nej ast ji používané ETICS. Rozd lují se v prvé ad podle ur eného po-užití, zp sobu p ipevn ní a reakce na ohe . Ur ené použití systému je speci kováno p edevším druhem možného stavebního podkladu, na který je možné ETICS použít. Nejb žn jšími podklady jsou p itom podklady betonové a zd né. Z hlediska p ipevn ní se používané kontaktní systémy rozd lují takto:– lepené – výlu n lepené (celoplošn nebo áste n )– lepené (celoplošn nebo áste n ) s dopl kovými

hmoždinkami– mechanicky p ipev ované (hmoždinkami nebo

lištami) s dopl kovou lepicí hmotou

Podle reakce na ohe se stavební výrobky obecn za azují do t íd A1, A2, B až F. Za azení do t ídy F znamená, že výrobek nebyl z hlediska reakce na ohe klasi kován. U t íd A2 až D se m že uvád t dopl ková klasi kace. Ta charakterizuje u systému tvorbu kou e (s1,s2, s3) a opadávající ho ící kapky/ástice (d0,d1,d2).

Další varianty systému jsou dány p edevším druhem nální povrchové úpravy - nej ast ji omítky. Roze-

znáváme omítky:– minerální, vyráb né na bázi maltovinových pojiv,

p edevším cementu, – disperzní, vyráb né na bázi pojiv z um lých hmot

(nap . akrylátového polymeru), – silikátové, vyráb né na bázi vodního skla jako poji-

va,– silikonové, silikonakrylátové vyráb né na bázi pojiv

z um lých hmot (nap . akrylátového polymeru) a silikonových p ísad.

Omítky se uplat ují v r zných tlouš kách, které ur-uje maximální velikost obsaženého zrna kameniva.

Nej ast jší struktury jsou rýhovaná (drhaná) nebo roztíraná (zatíraná). Podle kategorie užití z hlediska odolnosti proti mechanickému poškození u ETICS s omítkou jsou nabízeny systémy:– kategorie I, II, III, kdy kategorie I v této ad p ed-

stavuje nejlepší odolnost proti mechanickému po-škození

V sou asné dob se uplat ují p edevším ty ETICS z p nového polystyrenu, jejichž p ipevn ní je lepením s dopl kovými hmoždinkami, nebo mechanické p i-pevn ní s dopl kovým užitím lepicí hmoty.S ohledem na stále se zvyšující požadavky na tepel-ný odpor st nových konstrukcí je ím dál tím v tší d raz kladen na snižování sou initele tepelné vodi-vosti u tepeln izola ní vrstvy. Sou initel tepelné vodivosti je ukazatelem do jaké míry zabra uje izola ní materiál vedení tepla. Jeho snížením se dosáhne vetší tepeln izola ní ú innosti p i stejné tlouš ce vrstvy. Sou initel se v p ípad EPS snižu-je jednak neustále se zlepšující technologií výroby, která takové snížení umož uje p i dodržení ostat-ních d ležitých parametr a dále také speci ckou

7


p ísadou – gra tem. Na základ fyzikálních poznatk o p enosu tepla se jeho použitím p enos tepla sníží a tím se logicky sníží i sou initel prostupu tepla . Takový p nový polystyren, vyzna ující se šedivou barvou, se již ve stavební praxi využívá. P edstavu-je snížení tlouš ky tepeln izola ní vrstvy o p ibližn 20 % oproti b žnému polystyrenu p i zajišt ní stej-ného tepelného odporu. Dalším nov jším druhem p nového polystyrenu je po-lystyren opat ený malými otvory kolmo k jeho p evlá-dající ploše, který zajiš uje n kolikanásobn snadn jší prostup vodních par. Odpor proti tomuto prostupu – di-fuzní odpor b žného p nového polystyrenu neohrožu-je ve v tšin p ípad základní funkce stavby. Pokud by se však b žný p nový polystyren mohl podílet na nežádoucí kondenzaci vodních par, které v zimním období procházejí z teplého interiéru p es konstrukci st ny sm rem ven, tak použití polystyrenu s výrazn nižším difuzním odporem této nežádoucí kondenzaci zabrání. Nové varianty ETICS se objevují také díky jiným novým sou ástem než je p nový polystyren. Je to nap íklad lepení ETICS pomocí polyuretanové p ny, na rozdíl od dosavadního lepení pomocí lepicích hmot na bázi cementu. Hledají se cesty jakým zp sobem lepit ETICS na podklad i v p ípad , že jeho povrch nemá optimální soudržnost. Jedním z takových no-v jších ešení je kombinace lepení a kotev, kdy se desky EPS lepí na p edem osazené kotvy. Variabilitu zvyšují rovn ž neustále probíhající inovace vn jšího souvrství. Taktéž se za ínají více používat hmoždinky, které po svém osazení mají co nejnižší bodový sou-initel prostupu tepla. Pozornost se v tomto p ípad

v nuje p edevším hlavicím kovových trn , aby jejích konstrukcí byl initel prostupu tepla snížen a tím bylo zajišt no zateplení bez výrazn jších tepelných mos-t . ím dál tím ast ji se z uvedených d vod také uplat ují hmoždinky s krytkami z tepeln izola ního materiálu. Z p íslušenství ETICS se rozši uje používání speciálních lišt pro napojování ETICS na ostatní ásti konstrukce. Nap íklad se užívají lišty, které umož ují dilatace ETICS ne pouze v jednom, ale ve dvou nebo dokonce ve t ech sm rech. Tímto zp sobem se p edchází vzniku trhlin na okrajích systému. Lze o ekávat, že tento trend bude v nejbližším období ješt siln jší.

Výhody zateplení ETICS z p nového polystyrenu

Zateplení kontaktním systémem z EPS p ináší n kte-ré výhody. V prvé ad je to už zmi ovaná vysoká efektivnost a možnost relativn jednoduchého ešení souvisejících detail . Velkou p edností desek EPS je jejich jednoduchá zpracovatelnost p i p izp sobování rozm r m po-t ebným pro zabudování ETICS do stavby a rela-tivní odolnost proti poškození p i jejich manipulaci. Charakter povrchu p nového polystyrenu umož uje snadné nanášení a roztírání st rkové hmoty na ce-mentové bázi, která se používá nej ast ji.Výsledky hodnocení schopnosti desek p enášet nap tí z podkladu vypovídají o skute nosti, že p i dilata ním pohybu o velikosti 3 mm p enese takový pohyb deska EPS s tlouš kou 5 cm, aniž by se ve vn jším souvrství ETICS tj.v základní vrstv a v omítce objevily trhliny.Logicky lze o ekávat, že p i v tších tlouš kách desek se tato schopnost zabránit pohyb m podkladu projevit se ve vn jším souvrství m že ješt vylepšit.Výhodou desek EPS je jejich trvalá malá nasákavost. Ta p ináší jistotu p i nahodilém poškození ochranných vrstev vn jšího souvrství ETICS. Nasáknutí vody totiž obecn vždy zhoršuje tepeln technické vlastnosti tepeln izola ního materiálu a m že také p edstavo-vat nebezpe í zhoršení n kterých d ležitých charak-teristik ETICS jako je nap . p ídržnost základní vrstvy k tomuto materiálu. Základní vrstva ETICS je nej ast ji vytvá ena ze st r-kové hmoty na bázi cementu, která p edstavuje siln zásadité prost edí. O této skute nosti sv d í pot eba chránit výztuž ze sklen né sí oviny, která se do ní vkládá. Vzhledem k tomu, že p nový polystyren b ž-n snáší uvedené zásadité prost edí, nehrozí z titulu zásaditého p sobení st rkové hmoty žádné ohrožení jeho charakteristik.Neopodstatn né obavy z použití desek p nového polystyrenu vznikají p edevším v t chto oblastech:– požární bezpe nost,– propustnost pro vodní páru,– dlouhodobá funkce.

8


P nový polystyren je v p ípad ETICS chrán n na svém povrchu dalšími vrstvami systému a je k podkladu ve velké v tšin p ipev ován lepicí hmotou nejen ve form ter uprost ed desky, ale i pásem po celém jejím obvodu. Proto je reakce systému na ohe obvykle o t i t ídy lepší než reakce na ohe samotného p nového polystyrenu. Sta-vební výrobky se z hlediska reakce na ohe , což je uznávané vyjád ení n kolika provedených zkoušek, d lí na výrobky t ídy reakce na ohe A1,A2,B až F. Konkrétn potom ETICS z p nového polystyrenu vykazuje obvykle t ídu reakce na ohe B, p i emž samotný p nový polystyren má obvykle t ídu reakce na ohe E. Na budovy p i dodate ném zateplování, které nemají v tší požární výšku než 12 m, nejsou z hlediska požární bezpe nosti kladeny žádné požadavky. Požární výškou se rozumí vzdálenost od podlahy prvního nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního podlaží. U budov vyšších, dodate n zateplovaných lze podle platné normy ( SN 73 0810), p i zajišt ní de novaných podmínek a opat ení, p nový polystyren používat až do výškové polohy 22,5 m. U novostaveb jejichž požární výška nep esahuje 30 m lze potom ETICS z p nového polystyrenu použít p i dodržení de no-vaných podmínek do úrovn 12 m. P nový polystyren sice má ve srovnání s tradi ními stavebními materiály relativn vyšší odpor proti pro-stupu vodních par, avšak nebezpe í vzniku nežádoucí kondenzace vodních par není u b žných staveb as-té. Potenciální nebezpe í je v tší nap . u dom z ne-tradi ních stavebních prvk . Nežádoucí kondenzací se rozumí proces, kdy se vodní páry p i svém prostu-pu stavební konstrukcí díky snížené teplot v ní srazí na vodu, která ohrozí funkci konstrukce. Tento p ípad nastává p edevším tehdy, když je množství sražené vody takové, že je nemožné, aby v letním období z konstrukce vyschlo. Zateplování pomocí ETICS se vždy z hlediska nežádoucí kondenzace posuzuje obecn známými a zab hnutými postupy. Proces absorpce vody vnit ním povrchem st ny a op tovné vydávání do vnit ního prostoru, tedy obdoba dýchání, nemá se zateplením ETICS z p nového polystyrenu z vn jší strany st ny nic spole ného. Tento proces je záležitostí charakteristik vn jších vrstev na vnit ním povrchu st ny.

asto se objevují obavy z vytrácení polystyrenu. P í ina k obavám vznikla z d ív jšího nevhodného používání p nového polystyrenu spolu s n kte-rými výrobky obsahujícími organická rozpoušt -dla (nap . lepenky pro hydroizolaci vodorovných st ech). P nový polystyren je totiž v organických rozpoušt dlech snadno rozpustný a p ítomnost or-ganického rozpoušt dla tedy znamenala vždy jeho áste né rozpušt ní, což zp sobovalo zm nu jeho

objemu a tvaru. V kontaktních zateplovacích sys-témech nejsou organická rozpoušt dla obsažena, takže ke zm n objemu a tvaru nem že docházet. Teplota, která by mohla zp sobit zm nu tuhého stavu p nového polystyrenu a tedy jeho vytrácení v zateplovacích systémech se rovn ž v praxi nevy-skytuje.

Životnost a trvanlivost systém

Žádná povrchová úprava stavební konstrukce nebyla tak pe liv p ezkoumávána jako kontaktní zateplova-cí systémy. P í inou byla po áte ní ned v ra v sys-témy, která vznikla na základ používání netradi ních materiál a jejich netradi ní skladby. Rychlý rozvoj trhu se systémy a mnohá podrobná šet ení potvrzují, že kontaktní zateplovací systémy jsou osv d enou ástí stavby.

P i b žné údržb musí uplatn ný ETICS z p nové-ho polystyrenu umož ovat, aby správn navržená a provedená stavba s ním plnila základní požadavky po ekonomicky p im enou dobu. Ekonomicky p i-m enou dobou se rozumí životnost ETICS. P ed-poklad životnosti pro ETICS z p nového polystyrenu s omítkou byl stanoven p ed tvorbou evropských výrobkových technických speci kací na minimáln 25 rok . To znamená, že systémy, jejichž pr kaz sho-dy byl provád n v souladu s evropskou technickou speci kací – ídící pokyny 004 (ETAG 004), mají konkrétní p edpoklad životnosti minimáln 25 rok . P edpokládaná životnost ETICS z p nového polysty-renu nem že být pokládána za záruku danou jeho výrobcem. Skute ná životnost uplatn ného ETICS závisí na mnoha faktorech, které jsou mimo kontrolu výrobce ETICS. K dosažení toho, aby skute ná život-nost ETICS odpovídala p edpokládané životnosti je pot eba nejen shoda ETICS s existujícími požadavky


9

S D R U Î E N Í E P S â R

innost: výb r ETICS podle jeho speci kace

D sledky/projevy: Ohrožení funk nosti a stability ETICSChyba: Nezajišt ní souladu mezi speci kací ETICS, výrobcem a konkrétní sestavou stanovenou k realizaci

Vn jší tepeln izola ní kontaktní systém (ETICS)

p ímo na stavb uplat ovaná sestava z pr myslov zhotovených výrobk , dodávaná výrobcem ETICS, obsahující nejmén následující sou ásti, jež byly výrobcem systému speciáln vybrány pro jim ur ené použití ETICS:

• v systému speci kovanou lepicí hmotu a v systé-mu speci kované mechanicky kotvicí prvky;

• v systému speci kovaný tepeln izola ní materiál;

• v systému speci kovanou základní vrstvu z jedné nebo více vrstev, kde nejmén jedna vrstva obsa-huje výztuž;

• v systému speci kovanou výztuž;

• v systému speci kovanou kone nou povrchovou úpravu, která m že zahrnovat dekorativní vrstvu.

POZNÁMKA: Sestava sou ástí ETICS je ekvivalentem staveb-ního výrobku a po zabudování do stavby v souladu se stavební dokumentací se stává montovaným systémem, jenž je ekviva-lentem ásti stavby.

Vady a poruchy ETICS zp sobené nesprávným výb rem a provedením

Výb r ETICS

P íloha:


10


Provád ní ETICS

innost: výb r ETICS z hlediska rovinnosti podkladu

innost: výb r ETICS z hlediska povrchových úprav podkladu

D sledky/projevy: Nezajišt ní stability ETICS na podkladu a komplikace p i provád ní

Chyba: Nezohledn ní rovinnosti podkladu

Chyba: Nezohledn ní existence a stavu stáva-jících povrchových úprav

D sledky/projevy: Nezajišt ní stability ETICS na podkladu a jeho funk nosti


11


Technologická operace: p íprava podkladuPracovní úkon/ innost: provedení p ípravy podkladu z hlediska soudržnosti podkladu a p ídržnosti lep. hmoty k pokladu

Chyba: Nezajišt ní požadovaných úprav podkladu z hlediska jeho sou-držnosti a p ídržnosti (p edevším za situace použitých nát r a nást i-k a nesoudržných omítek

D sledky/projevy: a) hrozí havárie ETICSb) umožn ní nežádoucích pohyb desek vedoucích k možným poz-d jším trhlinám s p ímým vlivem na funk nost a životnost ETICS.


12


Technologická operace: lepení desek tepelné izolacePracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace

Chyba: Nesprávný zp sob nanášení lepicí hmoty na desky tepelné izolace z hlediska umíst ní hmoty na desce a z hlediska velikosti lepené plochy (nej ast ji nenanesení pr b žného pásu lepicí hmoty po obvodu desky spolu s ter i uprost ed desky a nedostate né množství lepicí hmoty)

D sledky/projevy: a) hrozí havárie ETICSb) umožn ní nežádoucích pohyb desek vedou-cích k možným pozd jším trhlinám s p ímým vlivem na funk nost a životnost ETICSc) ohrožení požární bezpe nosti u ETICS z EPS (mož-nost vzniku komínového efektu p i požáru)


13



Chyba: Nelepení desek tepelné izolace na sraz a nep ípustné vypl-

ování vzniklých spár lepicí i st r-kovou hmotou

D sledky/projevy: a) vznik tepelných most zhoršu-jících tepeln technické vlastnosti ETICS b) nerovnom rné teplotní a vlhkostní namáhání ETICS s možným pozd j-ším vznikem trhlinc) estetická vada – pozd jší zvidi-teln ní takových spár na kone né omítkové povrchové úprav


14


Technologická operace: lepení desek tepelné izolacePracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace v oblasti výplní otvor


Chyba: Nedodržování správného zp sobu osazení a lepení desek tepelné izolace u výplní otvor (spára je nesprávn v míst roh sta-vebních otvor

D sledky/projevy: Nedostate né roznesení zvýšeného namáhání vn jšího souvrství ETICS (tj. základní vrstvy v etn kone né omítkové povrchové úpravy) s možným vznikem trhlin.

Chyba: Nedodržování požadavk na p esahy (tj. p evazby) desek tepelné izolace p i lepení

D sledky/projevy: Nedostate né roznesení zvýšeného namáhání vn jšího souvrství ETICS (tj. základní vrstvy v etn kone né omítkové povrchové úpravy) s možným vznikem trhlin.


15


Technologická operace: provád ní základní vrstvyPracovní úkon/ innost: ukládání zesilujících vyztužení

Chyba: Nedodržení požadavku na provád ní stanove-ných zesilujících diagonálních vyztužení u roh staveb-ních otvor

Technologická operace: lepení desek tepelné izolacePracovní úkon/ innost: lepení desek tepelné izolace v místech ost ní otvorových výplní

Chyba: Neprovád ní p edepsaného lepení desek tepelné izolace v místech okenních a dve ních ost ní otvorových výplní

D sledky/projevy: Vznik tepelných most po obvodu otvorové výpln , p edevším s nebezpe ím vzniku vlhnu-tí a plísní a se zhoršením tepeln technických vlastností zateplení objektu

D sledky/projevy: Nedostate né p enesení zvýše-ného namáhání vn jšího souvrství ETICS (tj. základní vrstvy a kone né omítkové povrchové úpravy) se vzni-kem trhlin


16


Chyba: Nezajišt ní požadovaného provedení ukon e-ní ETICS v oblasti založení

D sledky/projevy: a) p ímý vliv na funk nost a životnostb) ohrožení požární bezpe nosti u ETICS s EPS (ne-zakrytá tepelná izolace).

Chyba: Nedotažení základní vrstvy až na hranu ukon-ující základní lišty.

D sledky/projevy: Vznik trhlin s p ímým vlivem na funk nost a životnost ETICS

Technologická operace: provád ní základní vrstvyPracovní úkon/ innost: ukládání výztužné sí oviny

Technologická operace: provád ní základní vrstvyPracovní úkon/ innost: ukládání výztužné sí oviny a nanášení st rkové hmoty v oblasti založení systému

Technologická operace: provád ní základní vrstvyPracovní úkon/ innost: ukládání zesilujících vyztužení

Chyba: Nedodržení požadavku na provád ní stano-vených plošných zesilujících vyztužení v ur ených polohách ETICS dle stavební dokumentace za ú elem zvýšení mechanické odolnosti systému

D sledky/projevy: Snížení odolnosti ETICS proti me-chanickému poškození

17


p ed uvedením na trh, ale i správný výb r ETICS, jeho správné zabudování do stavby a také odpovída-jící údržba a užívání. Schopnost ETICS udržet si dlouhodob své charak-teristiky je nejmén na stejné úrovni jako u tradi n provedených fasád. Dokladují to nap íklad údaje uvedené na obrázku . 3, ve kterém jsou uvedeny výsledky obecného (bez ohledu na druh tepeln

izola ního materiálu) zhodnocení stavu zateplova-cích systém v N mecku po t ech r zných asových etapách. P i b žné údržb nát rem je stav zateplení po cca 20 letech u v tšiny objekt prakticky bez nedostatk . Zajímavá je skute nost, že po poslední prohlídce byl stav fasád lepší než po prvém zhod-nocení.

P edprojektová vymezení

P i uplat ování ETICS je t eba pamatovat na skute -nost, že pokud se jedná o dodate né zateplování pro-vád né na ohlášení stavby nebo na základ staveb-ního povolení je vždy pot eba zpracování projektové dokumentace. Pro p ípravu a provedení ETICS se podle normy ( SN 73 2901) doporu uje tento celkový obsah dokumentace:

Dokumentace ETICS a) speci kace všech sou ástí ETICS;b) podmínky a postupy, za kterých bude dosaženo

deklarovaných funk ních vlastností ETICS;c) podmínky a postupy pro skladování a manipulaci

sou ástí ETICS;d) podmínky a postupy pro nakládání s odpady ze

sou ástí ETICS;e) podmínky pro užívání a údržbu ETICS;f) vzorové detaily provedení ETICS.

Projektová dokumentace a) souhrnná technická zpráva;b) doložení tepeln technických vlastností konstrukcí

ve výchozím stavu a s navrženým ETICS v etn ší ení vlhkosti konstrukcí a pop . energetických vlastností budovy podle požadavk SN 73 0540-2 a zvláštních p edpis ;

c) požárn technické ešení;d) zpráva statika;e) výkresová dokumentace.

Souhrnná a stavební technická zpráva a) identi ka ní údaje;b) údaje o provedených zjišt ních a m eních;c) údaje o podkladu a jeho nutných úpravách pro

uplatn ní ETICS;

Obrázek 3 – Praktické zhodnocení ETICS po asových etapách

H zhotovení

Skupiny prakticky bez závad nepatrné závady (ojedin lé trhlinky na stycích izo-la ních desek, trhlinky v rozích otvorových výplní)

v tší, etné, z eteln viditelné nedostatky (nap í-klad dlouhé trhliny, tvorba puchý , odpadávání povrchové úpravy)

ÚdržbaA nát rP vn jší souvrství s nát remZ zesílení tlouš ky tepelné izolace (40 mm) s ná-

slednou úpravou

18


d) popis technického ešení navrhovaných úprav v etn dimenzování ETICS;

e) popis ešení návazností ETICS v etn úprav pod-mi ujících ú innost ETICS;

f) výpis ploch s jednotlivými druhy a dimenzemi ETICS.

Výkresová dokumentace a) situace;b) p dorysy a ezy s vyzna ením rozsahu, druhu

a dimenzemi ETICS;c) pohledy s vyzna ením druhu, struktury a barevné-

ho tónu kone né povrchové úpravy ETICS na jed-notlivých plochách;

d) rozhodující detaily ETICS a jeho návazností.

Stavební dokumentace a) speci kace ETICS v etn p íslušenství;b) dokumentace ETICS;c) doložení ETICS certi kátem a prohlášením o sho-

d podle zvláštních p edpis ;d) údaje o provedených zjišt ních a pop . návazné

up esn ní projektové dokumentace;e) podmínky a postupy pro provád ní ETICS neur e-

né v projektové dokumentaci;f) detaily provedení ETICS ne ešené v projektové

dokumentaci.

V prvních fázích výb ru ETICS z p nového polystyrenu s omítkou, p ed jeho dalším up esn ním, je možné ídit se tab.3. Pro optimální posouzení všech nutných návr-hových hledisek a následnou p esnou speci kaci ETICS ve stavební dokumentaci však slouží projekt.

Hledisko Konkrétní podmínky stavby ETICS z p nového polystyrenu

rovinnost podkladu

max. 10 mm/m - výlu n lepený - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou

více jak 10 mm/m - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou

povrchová úprava zateplované st nové konstrukce

st nová konstrukce bez omítky, nást iku, nát ru

- výlu n lepený - lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou

st nová konstrukce s omítkou, nást ikem, nát rem

- lepený s dopl kovými hmoždinkami - mechanicky p ipev ovaný s dopl kovou lepicí hmotou

požární bezpe nost dom pro bydlení

výška poslední užitné podlahy* nad prv-ní podlahou nad zemí (požární výška h) do 12 m

dodate né zateplení bez pot eby požárních parametr

--- ---

zateplení u novostavby, kde výška obvodové st ny nep esáhne úrove stropní konstrukce podlaží odpovídající požární výšce h 12 m

s povrchem vykazujícím index ší ení plamene is = 0 mm/

min (u objekt s ho lavými konstruk ními systémy musí být is 100 mm/min) a klasi kací t ídy reakce na ohe B a lepší

(tepeln izola ní materiál alespo t ída E) a p i zp sobu nanášení lepicí hmoty celoplošn nebo po obvodu a uprost ed desky (pokud jsou požadovány v obvodových st nách požární pásy, musí být ETICS t ídy reakce na ohe A1 pop . A2)

Tabulka 3 – D ležitá p edprojektová vymezení

19


požární bezpe nost dom pro bydlení

výška poslední užitné podlahy nad první podlahou nad zemí (požární výška h)více než 12 m

p i zp sobu nanášení lepicí hmoty celoplošn nebo po ob-vodu desky a uprost ed desky

dodate né zateplení s výškovou polohou h

p 22,5 m (možnost navýšení této hranice

do úrovn stropní konstrukce podlaží, které odpovídá této výšce) a p i založení zateplení nad terénem


min a klasi kací t ídy reakce na ohe B a lepší (tepeln

izola ní materiál alespo t ída E) v celé ploše zateplení krom míst u založení a nad okenními a jinými otvory u okenních a jiných otvor nad úrovní h

p 12 m, kde musí být provede-

no opat ení zamezující ší ení plamene

--- ---


p 22,5 m (možnost navýšení této hranice

do úrovn stropní konstrukce podlaží, které odpovídá této výšce) a p i založení zateplení pod terénem


min a klasi kací t ídy reakce na ohe B a lepší (tepeln izo-

la ní materiál alespo t ída E) v celé ploše zateplení krom míst nad okenními a jinými otvory u okenních a jiných otvor nad úrovní h

p 12 m, kde musí být provedeno opat ení

zamezující ší ení plamene

--- ---

zateplení do úrovn 12 m u novostavby s po-žární výškou h 30 m


min (u objekt s ho lavými konstruk ními systémy musí být i

s 100 mm/min) a klasi kací t ídy reakce na ohe B

(tepeln izola ní materiál alespo t ída E) a lepší za p ed-pokladu, že požární normy takové ešení nevylou í (pokud jsou požadovány v obvodových st nách požární pásy, musí být ETICS t ídy reakce na ohe A1 pop . A2)

--- ---


p 22,5 m

nelze použít

--- ---

zateplení nad úrovní 12 m u novostavby s požární výškou h 30 m

nelze použít

--- ---

zateplení novostavby s požární výškouh > 30 m

nelze použít v celé výšce

* podlaha p dního prostoru bez trvalého pobytu lidí není užitná podlaha

odolnost proti mechanickému poškození

vn jší st ny ve ejn p ístupné, p ízemní ásti

s kategorií užití I

vn jší st ny ve ejn p ístupné s omezením s kategorií užití II

vn jší st ny kde poškození je nepravd po-dobné

s kategorií užití III

barevný odstín --- bez tmavých odstín vymezených výrobcem systému

20


Tabulka 4 – Doporu ený p edm t kontroly a související zásady provád ní

Technologická operace P edm t kontroly/zásady provád ní

Lepení desek tepelné izolace

p ítomnost ur eného p íslušenství ETICS v etn p ítomnosti ur eného oplechováníur uje stavební dokumentace

plocha a rozmíst ní lepicí hmotylepicí hmota se nanáší ru n na celý rubový povrch desky EPS, nebo ru n nebo strojn na ru-bový povrch desky ve form pásu po celém obvod desky a zárove uprost ed desky, bu ru n ve form ter (nejmén t i ter e na jednu desku), nebo p í strojním nanášení ve form nepra-videlného pásu; lepicí hmota nesmí p i jejím nanášení z stat na bo ních plochách desek, ani na n být p i jejich osazování vytla ena

tlouš ka desek tepelné izolace ur uje projektová a/nebo stavební dokumentace

velikost spár mezi deskami a jejich p ípadná úpravadesky EPS se lepí vždy t sn na sraz; pokud vzniknou spáry mezi deskami s ší kou v tší než 2 mm, vyplní se používaným p novým polystyrenem; spáry mezi deskami ší ky do 4 mm je možné vyplnit p novou hmotou ur enou dokumentací ETICS; vypln ní spár musí být prove-deno tak, aby byla dodržena rovinnost vrstvy EPS a spáry byly vypln ny v celé tlouš ce desek

vazby desek v ploše, na nároží a v oblasti výplní otvordesky EPS se lepí na vazbu; na nárožích musí být desky lepeny po adách na vazbu; u výplní otvo-r se desky musí osazovat tak, aby k ížení jejich spár bylo nejmén 100 mm od roh t chto otvor

provedení ur eného ETICS na ost ní výplní otvorponechání vn jšího ost ní výplní otvor bez tepeln izola ní vrstvy se nep ipouští bez prokáza-ného zajišt ní tepeln technických požadavk

dodržení p vodních dilata ních spárdilata ní spáry v podkladu musí být dodrženy a v p ípad pot eby sanovány

p ítomnost ur eného p íslušenství ETICSur uje stavební dokumentace

Kontrola a hlavní zásady provád ní ETICS z p nového polystyrenu

Doporu ené p edm ty kontroly hlavních technologic-kých operací zabudovávání ETICS s omítkou podle

SN 732901 do stavby v etn souvisejících zásad provád ní jsou uvedeny v tab. 4.

21



Lepení desek tepelné izolace

rovinnost vrstvy EPSrovinnost povrchu vrstvy EPS je možné po zatvrdnutí lepicí hmoty, obvykle za 1 až 2 dny, upravit p ebroušením; je-li p estávka mezi osazením desek EPS a provedením základní vrstvy delší než 14 dní, musí být vn jší povrch desek p ebroušen za ú elem odstran ní degradované povrchové vrstvy UV zá enímy

celistvost vrstvy tepelné izolacepožadavek celistvosti musí být bezpodmíne n dodržen

Kotvení hmoždinkami

druh vrtákupr m r vrtáku musí odpovídat pr m ru požadovanému výrobcem ETICS

zp sob vrtáníhloubka provedeného vrtu v podkladu musí být o 10 mm delší než je p edepsaná kotevní délka použité hmoždinky neur uje-li stavební dokumentace jinak; do podkladu z vysoce porézních hmot a hmot s dutinami se otvory vrtají bez p íklepu

druh, po et, poloha a rozmíst ní hmoždinekur ení druhu, po tu, polohy v i výztuži a rozmíst ní hmoždinek vychází z podmínek a výsledk zkoušek souvisejících se stabilitou systému na podkladu; rozhodující je podmínka, aby výpo to-vá hodnota odporu v i ú ink m sání v tru byla rovna nebo v tší jak hodnota ú ink sání v tru; za výpo tovou hodnotu odporu se dosazuje menší hodnota z hodnot protažení hmoždinky p es EPS nebo odolnosti proti vytržení hmoždinky z podkladu

osazení hmoždineknejmenší vzdálenost osazení hmoždinky od okraj st ny, podhledu, nebo dilata ní spáry je 100 mm neur uje-li stavební dokumentace jinak; talí osazené hmoždinky nesmí narušovat rovinost základní vrstvy; pro osazování zatloukacích hmoždinek se použije gumová palice a p i zatloukání trnu hmoždinky je nutno postupovat tak, aby se trn nepoškodil

pevnost uchycení hmoždinekšpatn osazená hmoždinka se pokud možno odstraní a otvor po ní se vyplní používaným EPS; nelze-li špatn osazenou nebo poškozenou hmoždinku odstranit, upraví se tak, aby nenarušovala rovinnost základní vrstvy a celistvost vrstvy EPS

Provád ní základní vrstvy

istota a vlhkost desek EPSdesky EPS musí být bez zne išt ní a suché

p ítomnost diagonálního zesilujícího vyztuženíu roh výplní otvor se p ed provád ním základní vrstvy musí vždy provést diagonální zesilující vyztužení, a to pruhem sklen né sí oviny o rozm rech nejmén 300 mm × 200 mm

22



p ítomnost ur eného p íslušenství ETICS v etn oplechováníur uje stavební dokumentace

Provád ní základní vrstvy

p ítomnost ur eného zesilujícího vyztužení pro zvýšení odolnosti ETICS proti mechanickému poškozenízesilující vyztužení se provádí vtla ením ur eného druhu sklen né sí oviny do nanesené vrstvy st rkové hmoty na deskách EPS p ed provád ním základní vrstvy

p esahy pás sklen né sí oviny vyztužení základní vrstvy se vytvá í ru n , plošným zatla ením sklen né sí oviny vždy do p e-dem nanesené st rkové hmoty na vrstv EPS; vzájemný p esah pás musí být nejmén 100 mm; st rková hmota která prostoupí oky sí oviny se následn po p ípadném dopln ní jejího množství vyrovná a uhladí

uložení sklen né sí oviny bez záhyb sklen ná sí ovina jako výztuž základní vrstvy musí být uložena bez záhyb a z obou stran musí být kryta st rkovou hmotou

rovinnost požadavek na rovinnost základní vrstvy je ur en p edevším druhem omítky; doporu uje se, aby hodnota odchylky rovinnosti na délku jednoho metru nep evyšovala hodnotu odpovídající velikos-ti maximálního zrna omítky zvýšenou o 0,5 mm

krytí sklen né sí oviny st rkovou hmotou z vn jší strany musí být zajišt no krytí sklen né sí oviny st rkovou hmotou nejmén 1 mm, v místech p esah sí oviny nejmén 0,5 mm; pokud to celková tlouš ka základní vrstvy umož u-je, ukládá se sklen ná sí ovina ve vn jší t etin tlouš ky základní vrstvy

celková tlouš ka základní vrstvyur uje dokumentace výrobce ETICS

Provád ní kone né povrchové úpravy

istota a vlhkost základní vrstvyzákladní vrstva musí být bez zne išt ní a suchá p ítomnost ur eného penetra ního nát ruur uje dokumentace výrobce ETICS

struktura a barevnostpohledov ucelené plochy je nutné provád t v jednom pracovním záb ru; p erušení práce se p ipouští na hranici stejnobarevné plochy, na nároží a na jiných vodorovných a svislých hranách; na jedné stejnobarevné ploše se nesmí použít více výrobních šarží

23


Užívání a údržba

Užívání kontaktních zateplovacích systém z p -nového polystyrenu p ináší úsporu tepelné energie na vytáp ní. Zárove s tím vytvá í p edpoklady pro zdravé a p íjemné prost edí pro pobyt. Je však nutné, tak jako i v p ípad nezatepleného objektu, dodržovat optimální podmínky pro vytáp ní a také zajistit dosta-te nou vým nu vzduchu.Úspora tepelné energie v d sledku zateplení kontakt-ními zateplovacími systémy z p nového polystyrenu je podmín na úpravou otopného systému, p inejmenším jeho hydraulickým vyvážením a regulací. P ípadná zm na zdroje tepla po dodate ném zateplení objektu znamená užití zdroje s optimálním nižším výkonem, provozovaným p i vyšší ú innosti.Kvalita vnit ního prost edí by obecn m la být taková, aby prost edí nebylo zdrojem onemocn ní, ani nevy-volávalo pocit nepohody nebo nespokojenosti. Z hle-diska tepelné pohody prost edí kontaktní zateplovací systém jednozna n p ispívá k jejímu zajišt ní. Vnit ní prost edí je ovliv ováno celou adou dalších faktor . V p ípad bytových prostor jsou to nejen škodliviny jako nap íklad oxidy dusíku, formaldehyd, domácí prach, rozto i, ale i nadm rná teplota a vlhkost (b hem 24 hodin vydýchá ty lenná rodina cca 12 litr vody) a mikrobiotické zne išt ní. Z t chto d vod musí být zajišt no dostate né v trání. Nutnost v trání platí jak pro nezateplené objekty tak pro zateplené objekty. Sou ástí zateplení bývá asto vým na oken. Nová okna mají podstatn vyšší t snost a proto je potom t eba vým n vzduchu v novat zvýšenou pozornost.

Jako každý výrobek u n hož se po ítá s dlouhodobou životností, tak i kontaktní zateplovací systém vyža-duje údržbu. Kone ná povrchová úprava se po dobu své životnosti ve své odolnosti chová podobn jako tradi ní povrchová úprava. V pr b hu doby dochází k zašpin ní, p ípadn se v n kterých p ípadech mo-hou na omítce objevit asy. Zatímco zašpin ní se dá v tšinou o ekávat podle stavu okolí, asy jsou mnohdy výsledkem obtížn p edvídatelných podmínek. Zašpi-n ní lze omezovat volbou druhu povrchové úpravy. V tomto sm ru jsou vždy vhodn jší omítky s nižším ob-sahem pojiv z um lých hmot (nap . silikonová omítka) nebo omítky založené na jiné pojivové bázi než jsou pojiva z polymer (nap . omítky minerální).Jak ukazuje obr. 3 v asná údržba zcela jednozna n zlepšuje stávající stav a výrazn napomáhá k dlouhodo-bé životnosti. Vhodným údržbovým opat ením se na zá-klad dosavadních výsledk ukazuje išt ní omítky sys-tému tlakovou vodou a také její nát r. Nutnou p ípravu podkladu p ed nát rem – išt ní a p ípadn vytvo ení penetra ní mezivrstvy – je t eba odsouhlasit podle míst-ních pom r . P i použití horké tlakové vody k išt ní nesmí teplota vody p ekro it obecn 60 °C. Hmota pro vytvá ení penetra ní mezivrstvy nesmí obsahovat organická rozpoušt dla. Je žádoucí,aby druh nát rové hmoty v etn druhu p ípadné penetra ní mezivrstvy byl potvrzen výrobcem stávajícího zateplovacího systému.

Zpracoval:Ing. Milan Machatka, CSc.

ást vady a poruchy v . fotodokumentace: Ing. Pavel Svoboda

Sdružení EPS RKancelá sdružení - PKKNa Cukrovaru 74278 01 Kralupy nad VltavouTel./fax: +420 315 725 747e-mail: [email protected]

© Sdružení EPS R06/2010

Date post:	02-Mar-2019
Category:	Documents
Upload:	lydung
View:	217 times
Download:	0 times

IZOLA NÍ PRAXE 10. - epscr.cz · desátých letech spln ní požadavk $ p edstavovalo nap íklad...

Documents