Jabok, ETF 2012 Michael Martinek...Do 1918: •součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie...

Jabok, ETF 2012

Michael Martinek

Karel Schwarzenberg 2252

Jan Fischer 1283

Miroslava Němcová 1269

Jan Švejnar 714

Miloš Zeman 311

Jana Bobošíková 138

Přemysl Sobotka 98

Petr Pithart 94

Pavel Rychetský 72

Bohuslav Svoboda 53

někdo jiný 670

02 Úvod do sociální politiky. Jabok,

ETF 2011 Michael Martinek 2

http://www.lidovky.cz/servis/_anketa_hlas.asp?idanketa=A20120108_sm_522&hlas=61995&typ=c















"Podstatnou část dědictví hodlám předat občanským sdruţením tak, aby slouţilo na podporu výzkumu a publikování problematiky vysídlení československých Němců, dále za účelem zachycení vzpomínek obětí stalinismu a obětí druhé světové války. Snad to bude alespoň kapka dobrého v moři nespravedlnosti, za kterou otec vţdy odmítal přijmout odpovědnost," řekla Vašova dcera.

Vašovými oběťmi byli kromě Píky i další elitní vojáci - maršál RAF

Karel Janoušek, další generál Karel Kutlvašr, ale i civilisté - proslulý Král Šumavy Josef Hasil nebo dirigent Václav Talich.

I přesto se nikdy za své činy neomluvil. Stále dokola opakoval, ţe pouze plnil rozkazy a jednal podle platných zákonů. Nepotrestaly ho ani soudy po sametové revoluci, soud sice v roce 2002 označil proces s generálem Píkou za justiční vraţdu, která však uţ byla promlčena.



Zeman plánuje zaloţení speciálního prezidentského fondu na splácení státního dluhu. "Do tohoto fondu budu odvádět 30 procent svého platu a vyzvu také ostatní, aby se ke mně přidali. Minimální vklad bude 160 tisíc korun," uvedl Zeman.

Současná výše státního dluhu má hodnotu 1,668 bilionu korun a při prezidentském platu 200 tisíc Zeman výši dluhu příliš neovlivní.

Jedná se o určitou formu populismu a vyjádření solidarity s těmi, kteří doplácejí na ekonomickou krizi. Nezanedbatelná je pak také snaha o získání popularity u sociálně slabších a ostatních ekonomicky znevýhodněných občanů," uvedl pro iDNES.cz politolog Zdeněk Zbořil z Ústavu politologie FFUK.





Sociální politika jako součást politiky

Politický systém České republiky

Politická situace ČR

Ekonomická a sociální situace ČR

•součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie Do 1918:

•Československá republika – parlamentní demokracie 1918 – 1939:

•Protektorát Čechy a Morava, součást Velkoněmecké říše,

podřízena nacistickému reţimu 1939 – 1945:

•Československá republika – parlamentní demokracie 1945 – 1948:

•Československá (od 1961: socialistická) republika – parlamentní

demokracie s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické

strany (totalitní systém) 1948 – 1969:

•Československá socialistická republika – federace ČSR a SSR s

republikovými parlamenty a vládami, parlamentní demokracie s

ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany

(totalitní systém)

1969 – 1989:

•Česká a Slovenská federativní republika – parlamentní

demokracie 1989 – 1992:

•Česká republika, parlamentní demokracie Od 1993:



•Prezident: volen na 5 let (nejvýše

dvě období) parlamentem, od r.

2012 přímo občany

•Moc zákonodárná: dvojkomorový

parlament – poslanecká sněmovna

(200 poslanců), senát (81 senátorů)

•Moc výkonná: vláda – premiér a 16

ministrů

•Moc soudní: Nejvyšší soud (Brno),

Vrchní soudy (Praha, Olomouc),

Krajské soudy, Okresní soudy

Parlamentní

demokracie:

Základní zákon: Ústava ČR (1993)



Jakým procesem lze změnit Ústavu? Jak je zajištěno, aby ţádný zákon

nebyl v rozporu s Ústavou?



Strany se podle svého programového zaměření

profilují na spektru mezi pravicí a levicí.

Sdruţováním v politických stranách občané vstupují

do soutěţe o získání politické moci: o vítězích a

poraţených rozhodují voliči ve svobodných volbách.

Odmítá rovnostářství, nerovnost mezi lidmi vnímá jako neodstranitelnou či odstranitelnou za cenu omezení svobody,

Nerovnost vnímá také jako uţitečnou, jelikoţ má podporovat neutuchající boj za zlepšení společnosti.

Klade důraz více na individualismus neţ na kolektivismus.

Prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to povaţuje za podmínky nezbytné k ţivotu a prosperitě společnosti.



Hájí práva a zájmy niţších a středních vrstev společnosti, zvlášť zájmy zaměstnanců proti vlastníkům výrobních prostředků. Vyţaduje, aby se tyto vrstvy účastnily na uskutečňování politiky (prostřednictvím odborových organizací či samosprávy pracujících).

Akcentuje rovnostářství: prosazuje politickou, sociální, v různé míře i ekonomickou rovnost a také rovnost příleţitostí prostřednictvím ochrany sociálně slabších vrstev.

Upřednostňuje státní, druţstevní nebo jinou společnou formu vlastnictví výrobních prostředků před vlastnictvím soukromým.

Je pro náboţenskou rovnost, případně se staví proti náboţenství.

Staví se za vyšší míru zásahů státu do ekonomiky.

Zavádí rozsáhlé sociální zabezpečení, které vede k vysokému zdanění příjmů.



Levice Pravice

Priority sociální politika, sociální jistoty

výroba, umoţnění podnikatelské aktivity

Stát sociálně odpovědný silný stát

minimalizace kompetencí státu

Spravedlnost rozdělovací vyrovnávací

Rovnost výsledků příleţitostí

Svoboda reálná formální

Demokracie zastupitelská, důraz na přímou demokracii

zastupitelská

Člověk kolektiv jednotlivec

Stát a společnost tendence ke splynutí důsledné oddělení

Společenský vývoj rychlá změna - revoluce nebo reforma

postupný vývoj - evoluce

Stát a ekonomie státní ochranářství liberalizace

Ekonomické priority sníţení nezaměstnanosti sníţení inflace



Pro parlamentní volby 2010 bylo zaregistrováno 27

politických stran. Hlavní strany (ve volbách 2010

získaly více neţ 100.000 hlasů):

• Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

• Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

• Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL)

• Občanská demokratická strana (ODS)

• Strana Práv Občanů ZEMANOVCI (SPOZ)

• Strana zelených

• Suverenita - blok J. Bobošíkové

• TOP 09

• Věci veřejné (VV)



Seřaďte strany do

pravo-levého spektra!

• pravicová vláda, předseda Václav Klaus 1993 – 1998:

• úřednická vláda, předseda Josef Tošovský 1998:

• levicová vláda, předsedové Miloš Zeman, Vladimír

Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek 1998 – 2006:

• pravicová vláda, předseda Mirek Topolánek 2006 – 2009:

• úřednická vláda, předseda Jan Fischer 2009 – 2010:

• pravicová vláda, předseda Petr Nečas Od 2010:



Co je „úřednická vláda“ a za

jakých okolností vzniká?

Premiér: Petr Nečas

Členové vlády: ◦ Karel Schwarzenberg, 1.

místopředseda vlády a ministr zahraničí

◦ Karolína Peake, místopředsedkyně vlády, předsedkyně legislativní rady vlády

◦ Petr Mlsna, ministr a předseda Legislativní rady vlády

◦ Jan Kubice, ministr vnitra ◦ Miroslav Kalousek, ministr

financí ◦ ???, ministr obrany ◦ Martin Kuba, ministr průmyslu

a obchodu

◦ Pavel Blaţek, ministr spravedlnosti

Ludmila Müllerová, ministryně práce a sociálních věcí

◦ Zbyněk Stanjura, ministr

dopravy

◦ Petr Bendl, ministr zemědělství

◦ Leoš Heger, ministr

zdravotnictví

◦ Petr Fiala, ministr školství

◦ Tomáš Chalupa, ministr

ţivotního prostředí

◦ Alena Hanáková, ministryně

kultury

◦ Ing. Kamil Jankovský, ministr

pro místní rozvoj



Do kterých stran patří jednotliví členové vlády?

•politika sociálního zabezpečí

•sociální sluţby

•politika zaměstnanosti

•rodinná politika

Ministerstvo práce a

sociálních věcí:

•zdravotní politika Ministerstvo

zdravotnictví:

•vzdělávací politika Ministerstvo školství:

•bytová politika Ministerstvo pro místní

rozvoj:

•ekologická politika Ministerstvo ţivotního

prostředí:

•koordinace finančních toků do

jednotlivých politik Ministerstvo financí:



Stát můţe dotovat sociální politiku pouze za podmínky, ţe má dostatečné příjmy.

Největší část příjmů státního rozpočtu (cca 80 %) tvoří příjmy z daní a sociálních příspěvků – příklad 2012:

Příjmy SR celkem: 1,085 bilionu Kč, z toho ◦ z daní: cca 530 mld. Kč ◦ z pojistného na sociální zabezpečení: cca 370

mld. Kč

Výdaje SR celkem: 1,190 bilionu Kč, z toho ◦ důchody a sociální dávky: cca 480 mld. Kč ◦ platy a provoz školství cca 120 mld. Kč

Pokud jsou výdaje státu vyšší neţ příjmy, musí si stát půjčit peníze od bank nebo jiných subjektů. Státní dluh ČR byl k 31. 12. 2011: 1,5 bilionu Kč (k 31. 3. 2010: 1,216 bilionu Kč).

02

Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011 Michael Martinek 16

0

200

400

600

800

1000

1200

deficit

Jaký je rozdíl mezi deficitem státního rozpočtu a státním

dluhem?

512

140

68

460

Výdaje důchody

a dávky

školství

státní

dluh

ostatní


ETF 2011. Michael Martinek 17

554 377

149

Příjmy

daně

pojistné

ostatní

Hrubý domácí produkt (HDP, někdy také HND – hrubý národní důchod, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněţní hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území. ◦ Tento ukazatel se pouţívá v makroekonomii pro

určování výkonnosti ekonomiky států. ◦ Časovým obdobím bývá obvykle rok. ◦ V mezinárodních srovnáních se také pouţívá HDP na

obyvatele (HDP na hlavu), zpravidla v přepočtu podle parity kupní síly, uvádí se v dolarech.

Čím vyšší je HDP, tím lépe můţe stát financovat sociální politiku, neboť asi 1/3 HDP se formou daní a pojistného dostává do státního rozpočtu.



2007 2008 2009 2010 2011 Vývoj v % 5,7 3,1 -4,5 2,5 1,9 mld. Kč 3 662 3 848 3 759 3 799 3 841 Kč/obyv. 354 808 368 986 358 288 361 268 365 961 PPS-euro/obyv. 20,660 20,227 19,408 19,561 20,249 PPP-USD/obyv. 25 600 25 900





Lucembursko (LU) 65700

Irsko (IE) 34200

Nizozemsko (NL) 30700

Rakousko (AT) 30000

Dánsko (DK) 29600

Belgie (BE) 28200

Spojené království (UK) 27800

Švédsko (SE) 29300

Finsko (FI) 27500

Německo (DE) 26900

Francie (FR) 26300

Itálie (IT) 24300

Španělsko (ES) 24700

EU-27 23500

Kypr (CY) 21600

Řecko (EL) 22900

Slovinsko (SI) 20700

Česká republika (CZ) 18500

Portugalsko (PT) 17500

Malta (MT) 18100

Maďarsko (HU) 15300

Estonsko (EE) 16100

Slovensko (SK) 15000

Litva (LT) 13200

Polsko (PL) 12300

Lotyšsko (LV) 12600

Rumunsko (RO) 9100

Bulharsko (BG) 8600

Trţní sektor (ekonomický, soukromý) představuje oblast soukromých

subjektů zaměřených na vytvářeních hodnot a dosahování zisku.

Jádrem je trh, který mechanismem nabídky a poptávky zajišťuje

spontánní koordinaci ekonomických aktivit.

Státní sektor (veřejný): stát je institucí s mocí vládnout, soudit a

vytvářet zákony společnosti. Jeho úkolem je zajišťovat veřejné zájmy,

jejichţ realizace je mimo moţnosti trhu (vzdělání, zdravotnictví,

bezpečnost, obrana apod.). Stát je tvořen zastupitelskými,

exekutivními a soudními orgány a krajskou a místní samosprávou.

Občanský sektor (nestátní, neziskový) představuje oblast soukromých

subjektů zaměřených na jiné cíle neţ dosahování zisku. Hraje

významnou roli také v oblasti sociální politiky a sociální práce.



Pojem občanská společnost zahrnuje veškeré společné jednání občanů na dobrovolné bázi. Je-li spojeno s vytvářením organizací s právní subjektivitou na základě práva sdruţovacího, označujeme je jako

◦ Organizace občanské společnosti (OOS)

◦ Třetí sektor (vedle státu a trhu)

◦ Nevládní organizace (angl. Non-governmental organizations, NGO)

◦ Nestátní neziskové organizace (NNO)

Mohou být zaměřeny na

◦ Sdílení společných zájmů – zájmové OOS (např. sportovní, umělecké, myslivecké)

◦ Veřejně prospěšnou činnost – servisní OOS (např. sociální, zdravotní, vzdělávací)

◦ Obhajobu zájmů určité skupiny obyvatel nebo zájmů veřejných – advokační OOS (např. odbory, ekologická či lidskoprávní hnutí)

Společné znaky:

◦ Organizovanost

◦ Soukromý charakter a nezávislost na státu

◦ Zásada nerozdělování zisku

◦ Samosprávnost

◦ Dobrovolnost

V současnosti je v ČR asi 97.000 OOS, z toho asi 92 tis. OS, 3000 církevních právnických osob, 1000 nadací a nadačních fondů a 1000 OPS.



Svoboda sdruţování - Listina základních práv a svobod, čl. 20:

• (1) Právo svobodně se sdruţovat je zaručeno. Kaţdý má právo

spolu s jinými se sdruţovat ve spolcích, společnostech a jiných

sdruţeních.

• (2) Občané mají právo zakládat téţ politické strany a politická

hnutí a sdruţovat se v nich.

• (3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených

zákonem, jestliţe to je v demokratické společnosti nezbytné pro

bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného

pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a

svobod druhých.

• (4) Politické strany a politická hnutí, jakoţ i jiná sdruţení jsou

odděleny od státu



Jaký je rozdíl mezi právem shromaţďovacím

a sdruţovacím?

Občanská sdruţení: Zákon č. 83/1990 Sb. o sdruţování občanů, registrace na MV ČR

Nadace a nadační fondy: Zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech, registrace v Nadačním rejstříku u místně příslušného Krajského soudu

Obecně prospěšné společnosti: Zákon č. 248/1995 o obecně prospěšných společnostech, registrace v rejstříku OPS u místně příslušného Krajského soudu

Evidované právnické osoby církví a náboţenských společností: Zákon č. 3/2002 o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností, registrace v rejstříku církevních právnických osob na MK ČR

Odbory: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání





http://www.mvcr.cz/ministerstvo-vnitra-ceske-republiky.aspx

Poslední aktualizace databáze: 11. února 2013 v 10:00:11

Výsledek vyhledávání občanských sdružení

Počet nalezených záznamů: 91940

!1AIKIDOS na podporu práv občanů v ekonomické a sociální oblasti!o.s. ,vznik:23.2.2010 , IČO: 22815490 , Adresa: Ostrava-Hrabůvka, Horní 1427/60

!SOPEX - Sdruţení Občanů Poškozených Exekucemi! o.s. ,vznik:13.7.2010 , IČO: 22862340 , Adresa: Ostrava-Hrabůvka, Horní 1427/60

!VAMOS!, o.s. ,vznik:10.10.2007 , IČO: 22672478 , Adresa: Praha 7, Veletrţní 53/810

" Český klub přátel franckého piva " ,vznik:2.8.2010 , IČO: 22860495 , Adresa: Praha 9, Donínská 2494

" DC NA KOPEČKU CHOTĚNICE" ,vznik:8.4.1999 , IČO: 69175730 , Adresa: Chotěnice 74

" L I B O C 3 " ,vznik:3.11.1997 , IČO: 67774474 , Adresa: Praha 6, U stanice 3/83

" Metaná EO Přední Výtoň" ,vznik:2.11.1993 , IČO: 45010382 , Adresa: Přední Výtoň

" Občanské sdruţení obyvatel domu č.p. 456, Nerudova ulice, Kutná Hora. " ,vznik:9.4.1999 , IČO: 70811920 , Adresa: Nerudova ulice 456 , Kutná Hora

" Občanské sdruţení obyvatel domu čp.538,539,540,541 U Tylova divadla, Kutná Hora" ,vznik:9.4.1999 , IČO: 69765162 , Adresa: U Tylova divadla , Kutná Hora

" Občanské sdruţení Znojemští plavci " ,vznik:3.8.2010 , IČO: 22860207 , Adresa: Znojmo, Loucká 26a











OBČANSKÁ SDRUŢENÍ: stávají se dnem účinnosti občanského zákoníku „spolkem“.

1. Základní charakteristika spolku: ◦ ČLENSKÁ organizace,

◦ hlavní činností je spolková činnost vykonávaná členy nebo pro členy,

◦ na základě občanského zákoníku upraví své stanovy.

2. transformují se na „ústavy“: budou poskytovat obecně prospěšné sluţby nebo realizovat obecně prospěšné činnosti v reţimu velmi obdobném fungování obecně prospěšné společnosti.

3. transformují se na „sociální druţstvo“: bude vyvíjet obecně prospěšné činnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti zejména v oblasti vytváření pracovních příleţitostí, sociálních sluţeb a zdravotní péče, vzdělávání, bydlení a trvale udrţitelného rozvoje,

NADACE A NADAČNÍ FONDY: jejich právní subjektivita se nemění,

OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI: nadále budou existovat pouze ty obecně prospěšné společnosti, které vznikly do 31. 12. 2013, budou se řídit zákonem o obecně prospěšných společnostech, po 1. 1. 2014 jiţ nebude moţné obecně prospěšné společnosti zakládat, k poskytování obecně prospěšných sluţeb bude moţné zřizovat dle nového občanského zákoníku „ústavy“.



Rada vlády pro nestátní neziskové organizace je stálým poradním, iniciativním a koordinačním orgánem vlády České republiky (dále jen "ČR") v oblasti nestátních neziskových organizací (dále jen "NNO").

Rada soustřeďuje, projednává a prostřednictvím svého předsedy / předsedkyně předkládá vládě materiály, týkající se NNO a vztahující se k vytváření vhodného prostředí pro jejich existenci a činnost.



Chudoba je v současnosti v Evropě definována jako stav, v němţ ţijí osoby s příjmem pod hranicí 60 % mediánu národního ekvalizovaného příjmu na spotřební jednotku (domácnost).

Česká republika patří k zemím s nejniţší mírou chudoby, podle údajů ČSÚ a Eurostatu v roce 2008 zde míra chudoby dosáhla hodnoty 9 %, zatímco průměr EU je 17 %.

V roce 2008 bylo v rámci EU27 ohroţeno chudobou 20% mladých lidí do 17 let, v ČR 13%; 19% lidí nad 65 let, v ČR 7%.

Kromě chudoby dále rozlišujeme stav materiální deprivace. V něm ţijí lidé, kteří si nemohou dovolit nejméně tři z následujících devíti poloţek: ◦ platit nájem nebo hypotéku a poplatky za provoz domácnosti, ◦ přiměřeně si vytápět domov, ◦ uhrazovat nečekané výdaje nad 6000 Kč, ◦ alespoň obden konzumovat maso a proteiny, ◦ pravidelně jezdit na dovolenou, ◦ pořídit si televizi, ◦ lednici, ◦ auto ◦ telefon.

Podíl lidí ţijících ve stavu materiální deprivace závisí na úrovni ekonomického rozvoje dané země. V České republice činila míra materiální deprivace 16%.



Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii povaţována osoba schopná pracovat, která však nemůţe najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného povaţuje osoba, která: ◦ je starší patnácti let,

◦ aktivně hledá práci,

◦ je připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

Míra nezaměstnanosti v době ekonomické krize v ČR i v Evropě rostla.

K 31. lednu 2013 bylo v České republice bez práce 585 809 lidí. To je o 40 498 více neţ na konci loňského prosince. Oproti loňskému lednu přibylo 51 720 nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných osob tak dosáhl 8 procent. Nový ukazatel porovnává počet uchazečů o zaměstnání (15 – 64 let) ke všem obyvatelům v tomto věku.



Date post:	18-Nov-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Jabok, ETF 2012 Michael Martinek...Do 1918: •součást Rakouska-Uherska – absolutní monarchie...

Documents