71
MGR. PAVLÍNA MAZÁČOVÁ, PH.D. CEINVE, FF MU BRNO Jak napsat dobrý odborný článek
M G R . PAV L Í N A M A Z Á Č O V Á , P H . D .
C E I N V E , F F M U B R N O
Jak napsat dobrý odborný článek
Co bude obsahem
Fáze vzniku vědeckého odborného článkuOkolnosti dotvářející vědeckou práciTipy a triky pro psaní vědeckého odborného článkuStručné poznámky k publikování odborného textu
ÚVOD
Vědecké publikace = stěžejní prvek výzkumuVědecká práce bez publikování je „zbytečná“
Cíle vědecké práce:1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy
2) Vyvozovat závěry
3) Seznámit s těmito závěry ostatní
Úvod – pokračování
Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen tak“
➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku: 15-35 %!
Proč autoři publikují?
1) zpřístupnění výsledků práce (54 %)
2) kariérní vyhlídky (20 %)
3) financování výzkumu (13 %)
4) vlastní ego (9 %)
5) patentová ochrana (4 %)
6) jiné důvody (5 %)
Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL
Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993.
Priority autorů vs. priority čtenářů
Dostatečná reputace
časopisu/konferenceRychlé recenzní řízeníKvalitní recenzeDalší publikační služby
Autoři:chtějí publikovat více
Kvalitní a aktuální
informacePohodlný přístup
(snadný, rychlý, levný)
Čtenáři:chtějí číst méně
Základní aspekty publikování
1) O čem psát
2) Etické záležitosti
3) Jazyk a styl
4) Struktura článku
5) Výběr časopisu/konference
6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační proces
O čem psát?
1) Slibné téma Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace) Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence)
2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje)
3) Příprava experimentů Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita
4) Provedení experimentů a ověření hypotézy
5) Příprava rukopisu Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu)
„Povinná“ struktura článku
1) Název
2) Autoři a jejich afiliace
3) Abstrakt
4) Klíčová slova*
5) Úvod
6) Metody a data
7) Experimenty a
výsledky
8) Diskuse
9) Závěr
10) Reference
11) Přílohy*
* Nepovinné
Název článku
Jasně a přesně vystihuje obsah článkuDélka max. 1-2 řádkyDůležitý pro indexovací systémyNE zkratky, akronymy, žargonJe „reklamou“ na celý článekMěl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení
článku, účastníky konference na prezentaci)Může být gramaticky pestřejší (např. otázka)
Seznam autorů a jejich afiliace
Obsahuje buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky
Pořadí autorů buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor) nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)
Jména autorů by měla být konzistentní
(tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)Afiliace dle požadavků (včetně kompletní adresy)Uvedení emailových adres již standardem
Abstrakt
Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:
(problém, metody, výsledky, závěr)Slouží čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článekNa jeho základě se recenzenti rozhodují, zda přijmou
článek k recenziVětšinou se tvoří až po dokončení hlavního textu
(lépe potom reflektuje obsah článku)Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odrážekNa konferencích v tištěné podobě často pouze abstrakt
(celý text příspěvku jen elektronicky na CD)
Klíčová slova
2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořenáSpecifikují předmět výzkumu a hlavní téma článkuDůležité pro indexaci a vyhledáváníV některých časopisech/sbornících nevyžadována
Úvod
Jasně specifikujte cíle práce: 1) řešenou úlohu (problém) 2) její kontext, využití, důležitost 3) motivaci pro celou práci
Uveďte odkazy na ostatní relevantní práceSrovnejte metody s již publikovanými přístupyJaké jsou otázky, na které hledáme odpověď,
a hypotézy, které se snažíme ověřit?Závěrem stručný popis navrhovaného přístupu a
provedených experimentů
Metody
Popis metod natolik detailní, aby čtenáři
umožňoval replikovat všechny experimentyPředpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí
stejnou, jako je vašeDílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadíDetailní popis metodologie a způsob evaluace,
nebo odkaz na již publikovanou práciVšechna rozhodnutí nutno zdůvodnit
Data
a) Standardní datové sadyOdkaz na publikaci/organizaci/akci, při které data vznikla
b) Vlastní dataMotivace pro jejich vytvoření/použitíPřesný popis, jak data vznikla, jejich statistiky (velikost)Zdroj dat, předzpracování, detaily anotace, zdůvodněníVyjádření ke kvalitě dat (např. chyby zpracování)Dostupnost dat pro ostatní (licence, kde získat)
Výsledky
Objektivně prezentované výsledky experimentůZatím bez jejich interpretaceVhodné použít přehledné tabulky a obrázkyUveďte také horní hranici výsledku
(kam až to lze dotáhnout)
Tabulky Obrázky (grafy)
Prezentují číslaPřesnější ilustrační
prostředekVhodné více řádků než
sloupcůV číselné tabulce se
vyvarujte příliš velkých hodnot
Číselné hodnoty stejného řádu pod sebou, NEzarovnávat na střed
Prezentují vztahy a tendenceGrafy, schémata, fotografie, obrázky, náčrtyGrafy dvojrozměrné:
- - sloupcové
- bodové
- spojnicové
- výsečové.Šetřit barvami
Kdy a kde použít jaký typ grafu?
Výsečový (koláčový) Přednáška nevyžadující přílišné detaily, novinový článek,
popularizační sdělení Rychle upoutají pozornost
Sloupcový Prezentace s detaily Pro ilustraci komparace stavových veličin
Spojnicový Lépe vyjadřují průběh změn hodnot, většinou v čase
Schémata
Umožňují čtenáři lépe pochopit základní strukturu pojmu návaznost struktury vysvětlované věci, události klasifikaci (třídění) pojmu.
Použití ve společenských vědách k „dovysvětlení“ jako ilustrační pomůcka = zjednodušení
(V technických a přírodních vědách naopak schémata velmi přesná – např. schéma přístroje)
Na co dbát při používaní grafických prvků
Důležité vypovídací prostředky
Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkemNezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítkaNeopakujte informace z popisků v textu článkuNa každou tabulku/obrázek nutno v textu odkázatČíslujte všechny grafické prvky dohromady U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte
„vlastní zpracování“
Diskuse
Interpretace získaných výsledkůVždy v kontextu ostatních publikovaných pracíOdpovězte na otázky položené v úvodu článkuVyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)Veškeré závěry musí přímo plynout z dosažených
výsledkůNedějte příliš odvážné ani příliš obecné závěryDiskutujte případná omezení svých experimentůMůžete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť
pokud se liší od již publikovaných zjištění
Závěr
Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé
problematiky (oblasti) a dříve dosažených výsledků:
Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy, odpověděli jste na položené otázky?
V jakém vztahu jsou výsledky k již publikovaným zjištěním?
Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti?
Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu?
Oznámení
Uvedení zdroje financování výzkumu
(instituce, číslo projektu/grantu)
Poděkování ostatním, kteří přispěli k práci/článku apod. (programátoři, recenzenti, manželky, rodiče :=)
Dostupnost dat, kódu (pod jakou licencí?)
Přílohy
Místo pro uvedení dodatečných informací rozsáhlejší tabulky detailnější/kompletnější výsledky ukázky dat a výstupů apod.
Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo
strukturu článku a zhoršovalo tak jeho přehlednost
Poznámky k procesu tvorby vědeckého článku
Některé fáze „mít více pod dohledem“
Prerekvizita (fáze 0) – sběr materiálu
Shromažďování teoretických prací a pramenů k nim (bibliografické odkazy, kartotéky abstraktu, výpisky, recenze) + VLASTNÍ POZNÁMKY k nim
Vědomosti nabyté studiem těchto pracíZnalosti a zkušenosti získané praxí + VLASTNÍ
POZNÁMKY k činnosti(akademik – tato fáze je nepřetržitá).
Fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho kritické zhodnocení
Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je autorovým vlastním)
Žánr je danýCílová skupina je zřejmá Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů
a informací z nich kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů ,
neověřených dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný autorský cíl
POZOR na zařazení informací do souvislostí
Fáze 2 - kompozice
Hluboký vhled do problematikyALE Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna,Všechny detaily autorovi připadají stejně důležitéAutor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu k
ústřednímu tématu. Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné
Konkrétní úkoly:vyloučit přebytecný materiálnalézt startovací bodnalézt optimální postup výkladu
Umění odstavce
= Jeden z nejsložitějších autorských úkolůGrafické členění textu podřídit obsahuGrafická segmentace textu do odstavců
Umožnuje čtenáři, aby se v textu rychleji orientoval očima
Na grafickém členění textu závisí, jak rychle a dobře ho čtenář bude interpretovat.
Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, že čtenář text snadno a rychle přehlédne, ale i to, že si ho v nejkratší možné době vyloží tak, jak autor zamýšlel (efektivní vědecká komunikace).
Umění odstavce (struktura)
Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu
Anglofonní pravidla pro psaní odstavců v odborných textech = po obsahové stránce je odstavec „skupina vět, která rozvíjí jednu hlavní myšlenku“.
Pravidla orientována na čtenáře - čte výběrovým způsobem: v první fázi celý text zběžně přelétne očima, aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm cíleně vyhledal předpokládané informace = postupuje po odstavcích.
Téma a aspekt (struktura)
Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu
Téma = obecně základní myšlenka, námět
Aspekt = úhel pohledu, hledisko uplatňované při posuzování
Každý odstavec muže rozvíjet pouze jedno téma vymezené jedním aspektem.
Odstavec (struktura)
Námětová nebo též tematická věta – slouží k vytyčení tématu odstavce a jeho aspektu (v anglofonní terminologii Topic sentence):obvykle úvodní věta odstavce shrnuje obsah odstavce a úhel nazíráníprozrazuje čtenáři, co má v odstavci očekávat.
Př.: Je-li tedy například tématem kapitoly vliv sportu na člověka, v každém jednotlivém odstavci je toto téma nazíráno z jiného úhlu pohledu.
Téma a aspekt
Aspekt předchozího většího celku se stává tématem Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyčené v tematické
větě, jsou obsaženy v dalších větách odstavce, tzv. podporách. Případné rozvinutí podpor se odehrává v tzv. detailech. Odstavec končí vyčerpáním tématu, nebo závěrečnou shrnující větou.
Tematická věta
Podpora
Detaily
Podpora
Detaily
Podpora
Detaily
(Závěrečná věta)
Jednota a soudržnost (struktura)
Dle anglofonních pravidel každý odstavec vědeckého
odborného textu splňuje dva požadavky: 1) pravidlo jednoty (unity) 2) pravidlo soudržnosti (coherence).
JEDNOTAJednotný odstavec obsahuje právě a pouze věty vztahující
se k tématu a k aspektu, které jsou
vymezeny v tematické větě. Tou lze poměřovat, zda
všechny ostatní věty do odstavce patří, zda mají být
přesunuty do jiného odstavce nebo z textu zcela
vyškrtnuty.
Příklad nejednotného odstavce
Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo z nějaké jiné pevné hmoty. Tento úkaz velmi podrobně zkoumali Lootens, Hensen, Weerth, Wachsmuth a jiní. Celkový postup spočívá v tom, že se vzduch udržuje v nádržce R pod stálým tlakem a vzduchový proud se vypouští úzkou štěrbinou S tak, aby narážel na ostrý okraj E, rovnoběžně s ní umístěný.
Soudržnost (struktura)
Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv. nezapojenou odbočku.
Soudržný odstavec obsahuje věty v logické posloupnosti.
Odstavec muže být nesoudržný i v případe, že je jednotný.
Příklad nesoudržného odstavce
Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od římských dob také v Evropě, je Kavkaz. Pěstováním se vyšlechtilo mnoho odrůd. Někde se vyskytuje též divoká réva, která má ovšem velmi trpké plody. Zralé bobule ušlechtilé révy jsou zdravé a lahodné ovoce. Šťáva z nich vylisovaná začíná za volného přístupu vzduchu sama kvasit. Vyrábí se z ní lihovina různých druhů. Rozlišují se dle kvality a dalších vlastností hroznů i dle způsobu přípravy. Ve starých vinných sudech se usazuje vinný kámen, destilováním vína se vyrábí líh a pak dalším kysáním pravý vinný ocet. Sušené bobule jsou známé jako hrozinky. Vinná réva se u nás ve vinicích obyčejně uřezává až na tlustý mnohaletý dolejšek, tzv. matici. V Itálii a Řecku ji ovinují kolem topolu nebo jilmu. Teprve Římané se usilovně snažili pěstovat révu ve střední Evropě. Dnes ji nalézáme i v mírném klimatickém pásmu.
Průchod odstavcem (struktura)
Určuje ho autor Může existovat několik možností uspořádání odstavcůV uvedeném případe záleží na autorovi, zda (vzhledem k
účelu práce, vzhledem k cílové skupině čtenářů a s ohledem na to, jak jsou uspořádány ostatní části textu) nejprve předloží stručný historický úvod, způsob pěstování a poté přejde k výrobě vína, nebo zvolí jiný způsob.
V každém případe je nutno dodržet logickou posloupnostDodržet anglofonní pravidla obtížné pro začínající autoryPřinášejí užitek čtenáři i autorovi ve fázi vlastního psaní =
nutí jej logicky uspořádávat myšlenky na každé úrovni textu.
Formální stránka vědeckého textu
Důležitá součást badatelské činnosti
Podmínky Vysoká úroveň srozumitelnosti Čtivost Zachování pravidel českého pravopisu Cílová skupina čtenářů Kdo je hodnotitel
Dotváří konečnou vizitku badatele
Jazyk
angličtina :=)Osoba: první, plurál (i singulár, jen pokud je jeden autor)Čas: minulý nebo přítomný
Věc osobní preference, minulý čas - spíše pro popis provedených experimentů, přítomný čas – spíše obecné závěry
Přítomný čas naznačuje stále probíhající výzkum (nedokončený) Použití musí být konzistentní (alespoň v rámci odstavce)
Rod: činný (zbytečné použití pasiva ztěžuje pochopení)Věty: krátké (max. 15-20 slov), smysluplné, jednoznačnéOdstavce: krátké, jeden odstavec = jedna myšlenkaZkratky, akronymy: při prvním použití rozepsat
Styl
Cílem je stručné, jasné a výstižné sdělení
Požadovaný formát se liší dle časopisu/konference
Text lze psát: a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. požadavků
Před odesláním: a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ...
Požadavky na vědecký článek
Podle U. Eca:
Předmět výzkumuVýsledek výzkumuUžitečnost výzkumuPotvrzení či vyvrácení hypotéz (a předpokladů)
Kompoziční funkce využité autorem
Podání informacíUvození tématuVysvětlování definicVlastní tvrzeníKritický přístup k jiným názorůmVyjadřování pochybnostíPozorováníDiskusní rozboryVyvozování závěrůHodnocení Shrnutí
Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení
1) Název článku
• v obsahu sborníku, časopisu
2) Název + abstrakt
• rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý
3) Název + abstrakt + celý text
• téma článku čtenáře zajímá
• cílem je hlubší porozumění
(4) Název + abstrakt + celý text několikrát
• kompletní porozumění, např. pro replikaci experimentů
Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků
1. POTŘEBNOST Komu je článek určen (komu bude nabídnut k
publikování) Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny Hodnocena originalita Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost
Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků
2. KONCEPT vytvořit si plán postupu prací
Co chci napsat? Jakým způsobem? Využiju grafické „pomocníky“? Jaké vyznění bude můj článek mít?
Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků
3. REALIZACE Zpracování první verze textu
Formulace faktického obsahu článku Používání ustálené struktury (akceptace vědeckou
komunitou)
Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků
4. JEDNOTLIVOSTI „Vychytat“ jasnost, čtivost, styl
Precizování jednotlivých částí článku Sjednocení stylu psaní Koordinace vyváženosti kapitol a jejich logické návaznosti
Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků
5. VÝSLEDEK konečná verze, vnější podoba
Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na interpunkci a zkratky)
Kontrola správného číslování tabulek, obrázků Citační etika Úplnost uváděných pramenů
Etika
publikované výsledky musí být původnídostatečné citování použité literatury (převzatých
výsledků)pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství)použití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava)oprávněnost použití dat a programů (licence)koho uvést jako autora/spoluautora?uvedení zdrojů financování (grantů)poděkování těm, kteří si to zaslouží
(a nevešli se mezi autory :=)
Publikační etika
Je třeba uvádět: všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své
práci odkazuje díla, ze kterých v podstatné míře čerpal.
Nedoporučuje uvádět : díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam
Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197).
Prohřešky proti publikační etice
Citovaná literatura
● Citujte příslušný zdroj, vždy když: se zmíníte o již publikované skutečnosti uvedete nějakou informaci, která nevyplývá z vašich
experimentů nebo nepatří do obecných znalostí
● Doslovné citace (v uvozovkách) včetně stránek
● Vyhněte se obtížně dostupným referencím „řetězovým citacím“ (citujte originál) zbytečným citacím ( nejsou pro práci relevantní nebo důležité)
Jak správně citovat
a) Harvardský styl V textu autor a rok publikace: (Pecina,2008), Pecina(2008) Bibliografie setříděná dle abecedy
Př.: Pecina Pavel (2008): Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D.
thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic
b) Vancouverský styl V textu posloupnost čísel: [1], Pecina [1] Bibliografie setříděná dle pořadí výskytu v textu
Př.: [1] Pecina Pavel: Lexical Association Measures: Collocation Extraction, Ph.D.
thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic, 2008
Výběr časopisu / konference
Zaměření Cílové publikumZpůsob přístupu k článkům (on-line, zdrarma)Reputace/impact factorŠance na přijetíDélka recenzního a publikačního řízeníMaximální povolená délka článkuBarevný tisk :=)
Odeslání článku
Pečlivě vyberte časopis/konferenciUjistěte se, že článek splňuje požadavky na stylZkontrolujte správnost číselných výsledků, tabulky,
grafyPečlivě vybírejte tematickou oblast
důležité pro výběr recenzentů
Uveďte 1-2 oblasti, pro které má článek největší přínosUveďte jiná periodika (konference), kam byl příspěvek
zaslánNenechávejte odeslání na poslední chvíli :=)
Triky
Málo místa? Neměňte font hlavního textu článku Odstraňte zbytečné tabulky a grafy (případně je spojte) Zmenšete font popisů tabulek a obrázků Zmenšete mezery před a po matematických formulích Zmenšete font bibliografie Přesuňte text do poznámek pod čarou (také menší font)
Málo času? Požádejte o posunutí termínu :=)
Tipy
Učte se, jak psát, při čtení cizích prací!
Open Access
Tzv. otevřený přístup k publikováníAutorům i uživatelům neomezený přístup k
vědeckým informacímAlternativa k tradičnímu způsobu publikování ve
vědeckých časopisech
Otázky před odborným publikováním
Jakou formou?U jakého vydavatele?
K odpovědím vedou otázky: Co jako badatel nabízím? Pro koho publikuji? Kdy chci dát výsledky k dispozici?
Klasifikace výběru nakladatele
Na výběr má vliv:
Prestiž nakladatele Konkurence jiných jeho titulů v oborové oblasti Zajištění distribuce do knihkupectví u nás i v zahraničí Možnosti propagace knihy Kvalita „péče“ o autora
Podmínky vydání odborné práce (knihy)
Smlouva o vytvoření dílaLicenční smlouva nakladatele
Pravidla pro dodání rukopisu
Většinou uvedena ve vydavatelových „pokynech pro autory“
Psaní stati jen na jednu stranu listu A4Dvojité řádkováníZačátek každé kapitoly na nové straně Obrázky a tabulky NE v textu, ale ZA textem nebo
na ZVLÁŠŤ připojených souborechElektronická i tištěná forma dodání rukopisuPrůvodní dopis
Recenzní řízení
Základní podmínka pro udržení kvality vydávaných publikací
Časopisecké články - většinou dva nebo tři recenzenti Anonymní jednostranné (autor nezná recenzenta a naopak) Otevřené (obě strany navzájem znají svou identitu
Může být i za poplatek
Výsledky recenzního řízení
Trojího druhu:
1. Článek přijat bez zásadních výhrad (nutno provést autorskou korekturu)
2. Článek vrácen k přepracování (má recenzní posudky) s tím, že s jeho publikováním redakce časopisu počítá
3. Článek zamítnut (u impaktov. časopisů až 80 %) – autor si vyžádá recenzní posudky pro poučení z nedostatků)
Publikační etika
Co je NEETICKÉ? Současně nabídnout stejný článek dvěma (více)
časopisům
Co je SERIÓZNÍ? Vyčkat na výsledek recenzního řízení u jediného
obeslaného časopisu, teprve v případě zamítavého stanoviska text opravit a nabídnout redakci jiného časopisu
Scientometrie
Zabývá se způsoby hodnocení vědy
Postavena na počtu publikací, kvalitě publikací, ohlasech (citovanosti) publikací.
Scientometrické ukazatele
Ukazatele hodnotící kvalitu výstupů vědecké činnosti (+ mezinárodní srovnání) Hodnocení badatele (vědce) jako autora Hodnocení instituce
Nástroje hodnocení vědeckých výstupů: Autorské a citační registry
Nejpoužívanější Science Citation Index (SCI) uváděný na Web of Science (WoS)
Zdroje
Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/cteni-psani1_opora.pdf
Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné základy práce s informacemi. Dostupné na WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.
POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737.
PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN 978-80-247-2527-7.
SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129
ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.
Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000. ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno:
Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5.
