+ All Categories
Home > Documents > Jak přišel svět na svět - Ukázka - KOSMAS.cz · Quimbanda Tupíové Čamakokové Guaraní...

Jak přišel svět na svět - Ukázka - KOSMAS.cz · Quimbanda Tupíové Čamakokové Guaraní...

Date post: 20-Oct-2020
Category:
Upload: others
View: 2 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
15
Transcript
  • U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • Petr Vyhlídka

    Jak přišel svět na svět

    # #

    Stvoření světa v mýtech národů planety Země

    #

    www.fext.cz

    2014

    Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

    http://www.kosmas.cz/knihy/218500/jak-prisel-svet-na-svet/

  • © Petr Vyhlídka 2014

    ilustrace na obálce [Public domain] pochází viaWikimedia Commons z Lutherovy bible, Biblia: das ist: Diegantze heilige Schrifft: Deudsch. Auffs new zugericht. D.Martin Luther. Wittenberg 1545, stejný dřevoryt použil vesvém vydání Bible z roku 1549 i Jiří Melantrich z Aventina.

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

    http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Am_Anfang_schuffF_GOtt_Himel_vnd_Erden.jpg

  • Obsah

    Několik vět úvodem

    EVROPAŘeckoKeltovéGermáni, zastoupení mýty SkandinávieSlovanéSrbovéMaďařiRumuniLitevciFinovéŽidé a křesťané

    EGYPT, MEZOPOTÁMIE A BLÍZKÝ VÝCHODEgyptSumerovéAkkad a BabylónAsýrieKanaánPersie

    ASIEHinduistéBuddhistéSikhovéDžinismusTantriciGóndovéMinyongMundovéÁsám

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • AndamanciSemangovéLaovéVietnamMiaovéNùngovéDajakovéBalijciIgorotBukidnonTagalogTaiwanYamiJaponskoAinovéKorejciČínaTibeťanéMongolovéBurjatéJakutéJukagirovéSamojediEvenkové (Tunguzové)Ketové (Ostygan)Čukčové

    SEVERNÍ AMERIKAEskymáci (Inuité)Alutiiqové, Inuité z ostrova KodiakKukulik, Inuité z ostrova Svatého VavřinceNugumuitDelawarovéAssiniboinovéIrokézové

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • HuroniPotawatomiJuči (Yuchi)MenomineeNlaka'pamux, Thompsonští IndiániMakahovéYakamovéŠastovéAchomawiWiyotovéYokutovéDiegueño (Kumeyaay)LakotovéNavahovéApačovéJicarilla ApačiWichitaKomančovéČejeniArapahovéArikaraPueblanéSiaZuniovéHopiPimaAztékovéMayovéZapotékovéMixtékové

    JIŽNÍ AMERIKAInkovéCheca YauyosČibčové (Muiskové)

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • UitotovéTamanakové, KaribovéKuikurovéYarurovéWaraovéJanomamovéYurucaréTukanovéIpurinovéQuimbandaTupíovéČamakokovéGuaraníNivakléMapučovéOna

    OCEÁNIEHavajTahitiTongaManu‘aCookovy ostrovyMaorovéMariánské ostrovyGuamKarolínyPalauKiribati (Gilbertovy ostrovy)Vanuatu (Nové Hebridy)Banksovy ostrovy, Vanuatu, MelanésieNová BritánieKiwai, Papua Nová Guinea

    AUSTRÁLIE

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • BadtjalaKokowarraDjabugayKakaduArnhemská zeměArandovéNgarrindjeriNoongarové

    AFRIKAMalgašovéMasajovéLugbarovéKarangaZuluovéKhoikhoi (Hotentoti)KřováciEféBušongovéBasonge, BalubaNgombe (Bangala)AšantovéKonoBambarovéJorubovéMossiNupovéFonovéDogoniOromo

    Bibliografie

    Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

    http://www.kosmas.cz/knihy/218500/jak-prisel-svet-na-svet/

  • Několik vět na úvod

    Od nepaměti si člověk klade otázky. Dalo by i říct, žepravou definicí druhu Homo sapiens je schopnost klást otáz-ky, hledat odpovědi a vykládat je. Zvědavost je palivem, kte-ré pohání motor pokroku, a odpovědi byly a jsou důležité,protože nezodpovězené dotazy zdržují.

    Od obecných Kde najdu něco k jídlu? a Jak se dostat ktamté samici/Mám si toho samce pustit k tělu?, které sipokládá většina vyšších živočichů, se jejich zodpovězením –byť i skrz řešení dalších otazníků Nehodil by se tenhle ká-men jako argument? a Co kdybych ho nějak spojil s klackem,protože ten druhý má delší ruce? –, dostal po čase člověk navyšší filozofickou úroveň, nástroje mu umožnily nevyužívatodpočinku jen k akumulaci energie pro další den udržováníholé existence, ale dávaly mu prostor k abstraktnějšímu myš-lení.

    Ptal se tedy: Proč se děje tohle a jak se může stát tamto?Proč tu jsem? Proč tu jsou ti ostatní, a proč tu je to ostatní?

    Otázka „Proč něco je“ vede přímo ke kořeni našehoproblému – když věci jsou a zvířata jsou i lidé jsou, pak pře-ce nějak museli vzniknout. Precedent počátku (ne nevyhnu-telně i konce) měl člověk stále před očima: z ničehovyrůstaly rostliny, rodila se a vyvíjela se mláďata... Proto na-jdeme na celé planetě pouze minimum představ podle nichžsvět, tak jak ho známe, existoval odjakživa. Většinou si lidéopravdu lámali hlavu nad zákonitostmi vzniku vesmíru, aťuž je vykládali na základě jednoduchých alegorií, snažili seobjasnit přítomnost a existenci prostředí, respektive prvkůprostředí, které je obklopovalo, nebo konstruovali složitějšífilozofické výklady, snažící se vysvětlit i drobnější rozpory.

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • Lidé si pokusili představit stvoření světa, my se pokusímes těmito představami seznámit.

    Nečeká vás čtení nijak náročné, zvídavá mysl si nicméněmůže při onom letmém zkoumání předložených teorií po-všimnout jistých rozporů a podezřelých indicií, jež je nutnobrát v potaz ve chvíli, kdy se snažíme dobrat opravdu pů-vodního mýtu v opravdu původním znění.

    Ačkoliv tak hluboké studium rozhodně není předmětemtéto knihy, je přesto dobré mít na paměti, že většina pověstíbyla vždy předávána od úst k uchu, a k jejich zaznamenánína trvanlivější paměťový materiál (tedy k zápisu) docházelomnohdy až v době, kdy skuteční věřící už patřili minulosti.Dochází pak často k efektu, který jednoduše shrnul JohannesC. Andersen:

    „Sbírají-li jeden příběh dva různí lidé, jejich podání sečasto od sebe liší. Velmi přitom záleží na výchozím pohledusběratele... Je proto obtížné, ne-li přímo nemožné, říct, zdasebraná znění příběhu odpovídají skutečným podobám exis-tujícím mezi lidmi nebo zda tak vypadají jenom díky sběrate-lům.“ 1)

    Původní verze ovšem neovlivňuje jen čas, zapomínání anedorozumění. Mýty i pověsti se mění i v průběhu svého ak-tivního života – s oblibou absorbují cizí či nové příběhy. Připohledu zpět vidíme vše v na první pohled úhledném balíč-ku, obsah však někdy bývá splácán z ingrediencí různéhostáří či původu. Proto najdeme například biblické prvky vmýtu afrického kmene Efé, či u Thompsonských Indiánů (vobou případech v míře až příliš okaté), nebo hinduistické uGóndů. Ani jiné a menší náboženské systémy v tom nejsounevinně, jen je neznáme, a tak jejich příspěvky těžko roze-známe.

    Proti vlivu okolí není imunní nic a nikdo.

    Mnoho stvořitelských mýtů má ovšem společné kořeny.

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • Ať už pro obdobnou interpretaci pozorování, či výkladu ně-kterých jevů, nebo proto, že jejich tvůrci a vypravěči mělispolečné předky. Z týchž důvodů existuje několik obecnýchtypů, k nimž lze stvořitelské mýty zařadit. Ne všechny alemohou být sjednocující nálepkou označeny.

    Patrně nejběžnější šablonou je model bahenní, společnýmnoha národům, jejichž kořeny začasté leží na Sibiři. S tech-nologickým postupem těžby materiálu ke stavbě světa z hlu-bin se tak setkáme nejen u Mongolů či Burjatů, ale na jedné(geografické) straně i v mýtech maďarských či slovanských,směrem východním pak u mnoha severoamerických indián-ských kmenů.

    V řadě případů byl svět sestaven z (mrtvého) těla, i takovépříběhy lze nalézt po celé planetě. Různé části, končetiny,vnitřnosti, ale v některých případech i nehmotné prvky jakojsou myšlenky, byly proměněny v geologii a geografii; tétomožnosti využili jak Babyloňané či Skandinávci, tak iČíňané, středoameričtí Aztékové, nebo australští Badtjala apolynéští Tahiťané.

    Třetí oblíbenou volbou bývalo kosmické vejce, jehož roz-bitím vzniká svět; původ myšlenky je zřejmý každému, kdosledoval, jak se skořápkou proklubává novorozený pták.Mnoha pověstmi prochází také bohyně – většinou MatkaZemě, ale nalezneme i řadu výjimek – rodící faunu i flóru (anejen to, Schete wuarha jihoamerických Čamakoků porodilakupříkladu i hory a vodu), i to je analogie přímého pozo-rování a následná extrapolace. Tak trochu matematická, daloby se (matematikům se tímto omlouvám) říct: adaptujme ře-šení, které již známe, na problém, jenž potřebujeme vyřešit.

    Všechny jednoduché i složitější teorie ovšem mohou na-razit ve chvíli, kdy se posluchač zeptá: A jak přišel na světonen obr a ona matka, a kde se, u všech velryb, vzal tenvodní pták, co se snaží vylovit bahno ze dna?

    Elegantním řešením problému singularity, respektive

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • představy světa před světem, je předpoklad existence Ničeho(Chaosu), z něhož vzešlo Něco (Pořádek). Jakkoliv to ale zníjednoduše, tak jednoduché to pro někdejší myslitele nebylo,taková myšlenka vyžaduje určitou míru představivosti.

    Zkuste si představit Nic.Nejde to.Proto bývá ve stvořitelských příbězích nejčastěji na počát-

    ku jen a jen samá voda.

    Zvláště v mýtech původních obyvatel Severní Ameriky seobjevuje motiv lidstva, vycházejícího na Zemi z podzemískrze několik pater – světů. Vesmír, následně i jeho inte-ligentní obyvatelé totiž mívali tendenci procházet sekvencísvětů či generací, než dospěli do současného stádia; po-pulárnější, než zmíněné severoamerické jeskyně, je cyklickétvoření a ničení světů v náboženství a mytologiích indickéhopůvodu.

    Konstrukce samotného světa bývá mnohdy tvořena Zemía Nebem, jež je nutné od sebe nejprve oddělit a poté takérozepřít, aby vrchní část nepadla zpět. Často bývají ti dvamanželským či mileneckým párem, a jejich intimní styk jakpříčinou života, tak nebezpečím, hrozícím život zničit. Jsouovšem národy, které před tento problém postaveny nebyly,protože jejich životní prostor zajišťuje Osa světa, vysoká,vpravdě nebetyčná hora.

    Nebo Světový strom.Tato živá konstrukce držívá obvykle pohromadě tři vrstvy

    vesmíru: Nebesa, Zemi a Podsvětí; takovou zcela zásadnídřevinu nalezneme v pověstech skandinávských, jakutských,ale i na mikronéských Karolínách.

    Možností může být víc, jak se dozvíte, začtete-li se dotéto knihy.

    Někdy opomíjená, jindy v centru všeho, a obvykle jenjednou ze součástí demiurgického mýtu bývá i příčina. Otáz-

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • ku Jak provází občas také otázka Proč, ne vždy jsou ale po-hnutky, které vedly Stvořitele k zahájení prací odhaleny. Jis-té jsou jen důvody, které za tím skrývají vypravěči: někdysloužil výklad stvoření světa a následného příchodu člověkajako potvrzení legitimity a nároků určité dynastie na vládunad národem, případně předurčení národa k vládě nad svě-tem.

    Jedna z nejstarších představ počítá s tím, že lidé byli stvo-řeni jako potrava bohům – ne ovšem v doslovném smysluslova, ale coby služebníci, jejichž myšlenky, soustředěné nauctívání a rituály s ním spojené, udržují bohy naživu. Vznikltaké svět jen proto, aby si měl Bůh kde odpočinout, byl stvo-řen víceméně náhodou, i na přání. Totéž platí i o jeho obyva-telích: někdy byl nový svět tak krásný, že se jeho tvůrcerozhodl doplnit jej o diváky, kteří se budou výtvoru ob-divovat.

    První generací lidí bývali obvykle obři, žijící v ideálnímprostředí. Snad na to mají vliv vzpomínky dospěléhočlověka na dětství, kdy žil bezstarostným životem, chráněnoněmi vysokými a silnými rodiči, možná je v tom i adaptabi-lní schopnost lidské paměti, která špatné vzpomínky odsou-vá, takže s delším odstupem vypadá minulost mnohem lépenež ve skutečnosti byla.

    Aby na ně mohlo být nostalgicky vzpomínáno, musely alestaré dobré časy nějak skončit. Obvykle to bývalo nějakoukatastrofou, nejčastěji potopou světa, která se objevuje v po-věstech celé planety a většinou je způsobena bohy, ať už roz-hořčenými nad poklesem mravů, či bojujícími mezi sebou.Ne vždy. Zvláštní zdroj světových záplav odhalili ve své mi-nulosti kalifornští Šastové, jak se lze přesvědčit.

    V některých končinách vesmíru odstranil starší verzi svě-ta sám demiurg, a to z prostého důvodu: nepovedla se podlepředpokladů. Učinili tak například bozi kalifornských Wiyo-

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

  • tů, či Quiché Mayů. Jinde si svět poškodili jeho obyvatelénatolik, že dohlížejícímu Stvořiteli nestálo za to hoopravovat. Možností je mnoho.

    Jak první generace lidí odešla nebývá vždy zřejmé: ne-smrtelní obři Zlatého věku řeckých mýtů se prostě ztratili,zatímco jinde byli První použiti coby materiál pro další tvo-ření, nebo prostě a přímočaře vyhlazeni.

    Většinou je to ovšem za trest.Konce světa, jakkoliv jsou také zajímavé, ovšem nejsou

    předmětem následujících stránek.

    Ne vždy si Stvořitel vystačil sám; ať už z důvodů vytí-ženosti, nebo z (mnohdy) neobjasněného záměru častopřenechával část práce na pomocnících. Z tohoto pohleduexistují i Stvořitelé Stvořitelů, jako je hopijský Taiowa, je-hož základním dílem byl Sotuknang, následně konstruktérsvěta. Stejně tak nalezneme i skupiny bohů, kteří na bu-dování vesmíru pracují rukou společnou a nedílnou.

    Pomocníci bývají specializovaní na určité druhy prací amnoho z nich se na konci buď vrchnosti navzdory, nebo jípověřeno, zabývá výukou nového lidstva.

    Při samotném aktu výstavby světa se také občas objevujepostava, někdy Stvořiteli blízká, která ho při díle sleduje,snaží se pomáhat nebo napodobovat, jejíž příspěvek ale vždybývá diskutabilní.

    Vyprávějí se kupříkladu příběhy (převážně v Oceánii)v nichž schopnému bohovi sekunduje nemotorný nebohloupý fámulus, jenž má na svědomí neplánované nepříjem-né aspekty existence, jako jsou jedovaté rostliny či nebez-pečná zvířata. Často to ale bývá zlovolný démon, který chcesám tvořit, nebo Stvořiteli dílo kazit (protože boží schopnosttvořit postrádá a závidí ji), kdo má na konečném výsledkusvůj podíl.

    Právě tihle pomocníci, ať už je to hloupý příbuzný, ne-schopný zástupce, nebo zlu propadnuvší ďábel, bývají odpo-

    Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

    http://www.kosmas.cz/knihy/218500/jak-prisel-svet-na-svet/

  • vědní za chyby v jinak dokonalém plánu, za nemoci a smrt,za nepřívětivé okolí a za sousedy.

    Protože hodný Bůh by přece nic takového z vlastní vůleneudělal.

    Častěji ovšem stojí za zmíněnými nepříjemnostmi trest, aťuž se lidé proviní porušením konkrétního nařízení (touha pozakázaném ovoci), ztrátou víry ve Stvořitele, nebo hrubýmchováním a příklonem celé populace k nepravostem, khádkám a válkám.

    Tato kniha obsahuje více než sto padesát legend o stvo-ření světa. Jak už bylo naznačeno, mnohé z nich se podobají,některé jsou originálnější, v jiných lze nalézt prvky pově-domé, či dobře známé. V příbězích, které následují, se můžečtenář o v tomto stručném úvodu naznačeném dozvědět víc.Nalezne tu báje známých národů, stejně jako mýty lidí, onichž pravděpodobně doposud neslyšel. Není podstatné, zdaje kniha čtena od začátku, zprostřed, nebo jen ve vybranýchpasážích, stejně jako není nutné orientovat se v antropologii,komparativní mytologii, či folkloristice.

    Pokud čtenáře ke zmíněným oborům kniha zavede, pokudho poučí, pak ovšem splnila svůj účel.

    Stejně tak, když pouze pobaví.

    Několik slov k formě.Nabízelo se řazení abecední, typové, či geografické. Ani

    jedno není dokonalé, kupříkladu abecední řazení trpí zá-sadním problémem – který název vybrat. Oficiální? Zažitý?Vlastní? Mnoho národů je obdařeno všemi třemi variantami,o překladech nemluvě. Indiánský kmen Apačů zná dozajistakaždý, kdo ale ví, že oni sami si říkají N'de, Dinë, Tinde, aInde? A že pojmenování Apači je vlastně pejorativní?

    Seřazení geografické se ukázalo jako nejméně nevhodné,proto bylo použito právě ono.

    Pokud jde o prameny, pak hlavní zdroj informací je uve-

    U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w . k o s m a s . c z , U I D : K O S 2 1 8 5 0 0

    ObsahNěkolik vět na úvodEvropaŘeckoKeltovéGermáni, zastoupení mýty SkandinávieSlovanéSrbovéMadařiRumuniLitevciFinovéŽidé a křestané

    Egypt, Mezopotámie a Blízký východEgyptSumerovéAkkad a BabylónAsýrieKanaánPersie

    AsieHinduistéBuddhistéSikhovéDžinismusTantriciGóndovéMinyongMundovéÁsámAndamanciSemangovéLaovéVietnamciMiaovéNùngovéDajakovéBalijciIgorotBukidnonTagalogTaiwanYamiJaponskoAinovéKorejciČínaTibeťanéMongolovéBurjatéJakutéJukagirovéSamojediEvenkové (Tunguzové)Ketové (Ostygan)Čukčové

    Severní AmerikaEskymáci (Inuité)Alutiiqové, Inuité z ostrova KodiakKukulik, Inuité z ostrova Svatého VavřinceNugumuitDelawarovéAssiniboinovéIrokézovéHuroniPotawotomiJuči (Yuchi)MenomineeNlaka'pamux, Thompsonští IndiániMakahovéYakamovéŠastovéAchomawiWiyotovéYokutovéDiegueño (Kumeyaay)LakotovéNavahovéApačovéJicarilla ApačiWichitaKomančovéČejeniArapahovéArikaraPueblanéSiaZuniovéHopiPimaAztékovéMayovéZapotékovéMixtékové

    Jižní AmerikaInkovéCheca YauyosČibčové (Muiskové)UitotovéTamanakové, KaribovéKuikurovéYarurovéWaraovéJanomamovéYurucaréTukanovéIpurinovéQuimbandaTupíovéČamakokovéGuaraníNivakléMapučovéOna

    OceánieHavajTahitiTongaManu‘aCookovy ostrovyMaorovéMariánské ostrovyGuamKarolínyPalauKiribati (Gilbertovy ostrovy)Vanuatu (Nové Hebridy)Banksovy ostrovyNová BritánieKiwai, Papua Nová Guinea

    AustrálieBadtjalaKokowarraDjabugayKakaduArnhemská zeměArandovéNgarrindjeriNoongarové

    AfrikaMalgašovéMasajovéLugbarovéKarangaZuluovéKhoikhoi (Hotentoti)KřováciEféBušongovéBasonge, BalubaNgombe (Bangala)AšantovéKonoBambarovéJorubovéMossiNupovéFonovéDogoniOromo

    Bibliografie


Recommended