Jan a Tom Baov

Jan a Tom Baov

Obsah2vodTom BaaJan Antonn Baapotek podniknrozvoj firmyzkuenosti ze zahranifirma T&A Baapodnikn za vlkypovlen krizeplnovit hospodstvsamosprvn dlnysystm mezdexpanze podnikuzvr

vod3Tom Baa byl spolu s bratrem Antonnem ml. a sestrou Annou zakladatelem obuvnick firmy Baaa jednm z nejvtchpodnikatelsv doby

zavedl mnoho novch mylenek ve vrob a prodeji svch vrobk, ktermi dokzal ovlivnit mnostv budoucch ekonom

jeho postupy a technologie byly na tehdej podnikn revolun a jsou stle uvny jako pkladytop managementu

Tom Baa4Tom Baa pochzel z rodiny, kter se roky zabvala evcovstvmprvn zmnka o evci jmnem Baa je z roku 1667Tom, tet dt svho otce Antonna Bati, se narodil 3. dubna1876veZlnve vku 10 let mu zemela matkao 2 roky pozdji se jeho otec rozhodl znovu oenit a zrove pesthovat rodinu a ivnost doUherskho Hraditu v ranm vku 12 let se Tom zaal zajmat o emeslo, a to nejen jak boty vyrbt, ale taky jak je co nejlpe prodatv t dob u v podstat ovldal ve, co mu k ivnosti evce postaovaloTom Baa5ve 14 letech odjel proti vli svho otce doProstjova, kde pracoval u firmyFber, vyrbjc evcovsk strojebrzy vak dostal vpov a vrtil se do otcovy dlny, ale po vzjemn neshod odjel bez pennch prostedk doVdnza svou sestrouAnnouta mu finann vypomohla a mlad Tom zaal podnikat na vlastn pst ve vlastn dlnjeho horlivost po zisku byla ovem zhy ukonena neznalost tamjho trhunavc neml ednick povolen vykonvat emesloproto se v doprovodu svho otce vrtil zpt doUherskho Hradit, kde se stal obchodnkemTom Baa612. ervence 1932 Tom Baa zahynul spolu se svm pilotem pi leteck nehod, kdy ve svm osobnm letadle letl do vcarska, aby se zastnil oteven nov poboky

pozn. v t dob mla firma Baa poboky ji ve vce ne 60 sttech

havarovali tsn po startu jet na pozemku firmyna pohbu Tome Bati pronesl smuten e jeho nevlastn bratr, a nstupce ve firm,Jan Antonn BaaJan Antonn Baa(7. 3. 1898 23. 8. 1965)7eskpodnikatelaekonomv roce1932pevzalfirmua z spn esk spolenosti vybudoval nadnrodn koncern, kter operoval po celm svtvrmci zahranin expanze vroce 1937 absolvoval se svmi spolupracovnky let kolem svta, na kter kontroloval stvajc poboky, hledal nov dodavatele i uzavral nov kontraktycesta vedla do rznch st zem, nap. do Rakouska, Tuniska, Egypta, Irku, Persie, Indie, Thajska, Hong Kongu, ny, Japonska, USA, Francie, Nmeckav roce1938vydal knihuBudujme stt pro 40000000 lid, v n navrhl rozshlhospodskreformyJan Antonn Baa8bhem 2. svtov vlky byl obvinn ze spoluprce s nacisty (konkrtn z ppravy plnu na nsiln pesun eskho obyvatelstva do Patagonie)po vlce se marn pokouel oistit sv jmno; v tto snaze byla spn a jeho rodina v roce 2007, kdy soud definitivn uznal Jana Antonna Bau nevinnmza svho ivota vedl rovnsoudnspor s ostatnmi leny rodiny o vlastnictv spolenosti Baa (tedy jejch zahraninch poboek, protoe Baovy zvody v eskoslovensku byly v roce1945znrodnny)ani v tomto sporu nebyl spn; majetek pipadlTomi Janu Baovi(synovi Tome Bati)Jan Antonn Baa pot co se uchlil doJin Ameriky, zaloil adu novchobuvncha jinch spolenost a zakldal a rozvjel nov msta podle vzoruZlnabyl dokonce navren naNobelovu cenu za mrzemel roku1965vBrazlii

Potek podnikn9v roce1894se nechali Tom, bratr Antonn a sestra Anna vyplatit svm otcem z rodinnho podnikuod sv zesnul matky dostali vno, se kterm veZlnzaloili obuvnickou ivnost, ohlenou na nejstarho sourozenceAntonna Bau ml. (podle tehdejch norem nebyl Tom jet plnolet)zamstnvali okolo 10 dlnk, kte museli pracovat fixn pracovn dobu a za kterou dostvali pravidelnou tdenn mzdutento zpsob zen podniku byl na tu dobu velice neobvykl, ale tak velmi prkopnickv lt1895byl veker jejich majetek zastaven na spltky a smnky, kter u nebylo mon platitzaaly jim hrozit aloby ze stran vitel a pila krize kdy Antonn odeel na vojnu, ujal se Tom veden podniku a pokusil se zbavit dluhRozvoj firmy10Tom piel s inovacemi, kter mly tuto situaci vyeit - rozhodl se zat t boty z pltna, protoe bylo mnohem levnj a dostupnj, ne prav keo tzv. baovky (pltn boty s koenou podev a elegantn pikou z prav ke) zaal bt dky reklam obrovsk zjemdo lta 1896 se Tom dluh zbavilvroba se rozjdla ve velkm, proto Baa zakoupil v Nmecku prvn ic stroje s runm pohonemRozvoj firmy11v roce 1897 byly vechny dluhy zaplaceny, a tak Tom postavil svou prvn vrobn halu, ve kter zamstnal kolem 40 dlnk a 20 iek postupem asu odkoupil dal pozemky na zem msta Zlna, kam zaal roziovat firemn infrastrukturufirma Antonn Baa byla v rozkvtu, ale jej zakladatel a bratr Tome, Antonn Baa ml., vn onemocnl tuberkulzouproto se vlastnkem firmy stal Tom Baa a firmu pejmenoval ke dni 1.8.1900 na veejnou spolenost T&A Baahlavn innost byla vroba pltn a hounn obuviRozvoj firmy12na rozvoji firmy se tak podlela sestra obou bratr Anna, kter se zaslouila o prosperitu firmy BAA

pevzala od bratr ekonomiku firmy a svm pstupem zabrnila zbytenmu pltvn finannch prostedkZkuenosti ze zahrani13v roce 1904 se Tom Baa rozhodl odjet do Ameriky ve snaze zskat nov zkuenosti s zenm organizace prce, vplatami zamstnanc a uskladnnm polotovar pro vrobu obuvipo vce ne roce s sebou z USA pivezl nov plny vstavby tovrnch budov a nov vkonnj stroje zaal tak stupovat poadavky na dlnky, nap. za patn provedenou prci srel mzdynepistoupil na poadavky sociln-demokraticky orientovan odborov organizace, nsledkem eho se uskutenila stvka zamstnancBaa tuto situaci vyeil vpovmi pro vechny stvkujc a na jejich msto pijal nov, nekvalifikovan pracovnkyFirma T&A Baa14v roce 1908 zemel Antonn Baa, a tak se Tom definitivn ujal veden firmy T&A Baa, jejm hlavnm clem se stala vroba lehkch baovek

v roce 1910 bylo v podniku zamstnno asi 350 dlnk, denn se vyrobilo vce jak 3000 pr bots rostoucm objemem produkce rostla tak imigrace novch pracovnch sil, co donutilo Bau k vstavb tzv. Baovch domkfirma uzavrala s dlnky pracovn smlouvy, podle nich dlnkm, kte nedoshli pedepsanho pracovnho vkonu, tovala k nhrad tzv. ztrty na reich

Podnikn za vlky15na zatku prvn svtov vlky dostala firma zakzku na vrobu 50 000 pr vojenskch bot, tzv. baganat

poet pracovnk i denn pracovn vkon rychle rostly od roku 1914 do roku 1918 se poet Baovch zamstnanc zvil desetinsobn na konci vlky inila denn vroba tm 6 000

byla zzena vlastn koeluna a zakoupeny velkostatky pro zsobovn devem a potravinami pro zamstnance vlastn vrobou surovin firma uetila na nkladech ze stejnho dvodu zaala otevrat vlastn prodejny nejen ve Zln, ale po celm stt

Povlen krize16bezprostedn po skonen vlky byla firma postiena odbytovou, vrobn a finann kriz na konci roku 1918 zaala firma tuto krizi eit tm, e zizovala osobn ty svm zamstnancm z jejich vlastnch mezd a vklad, kter byly roeny 10% rokovou mrou naspoen penze byly pouity jako investice do provoznho kapitlutoto een krize mlo jen doasn charakter v roce 1919 se zaalo v Baovch zvodech stvkovat, aby Baa potlail stvku, nechal zaloit odborov organizace, kam si mohli dlnci volit sv zstupcekrize vyvrcholila o rok pozdji, kdy dolo k celonrodn dlnick stvce Povlen krize17een krize:aby Baa vyprzdnil sklady pln zbo, snil dvakrt cenu obuvi o 50% a mzdy o 40% pracovnkm to vykompenzoval tm, e jim poskytl urit slevy polovin ceny psobily jako magnet na zkaznky a tmto odvnm krokem zaal Baa se svmi 112 pobokami ovldat trh

v roce 1923 Baa spn kandidoval ve volbch do obecnho zastupitelstva na post starosty msta Zlna, a kter tak nsledn vyhrl

Plnovit hospodstv18dlnci pichzejc ve dvactch letech do Zlna za prac byli po osvden pijmni do hlavn vroby, ppadn se uplatnili dle vlastn specializace

ti nejlep z celho podniku mli monost po pracovn dob navtvovat Baovu kolu prce k zskn vy kvalifikace a odbornosti

to ve vedlo postupn k zskvn dcch a manaerskch funkc jak v eskoslovensku, tak i v nov zakldanch pobokch po celm svtPlnovit hospodstv19Baa se zaal v roce 1924 orientovat na zahranin obchodv zahrani budoval obchodn s prodejen a prodval za ceny pod cenovou rovn konkurence, m ji dokzal likvidovat

Vroba vzrstala, na konci roku 1925 pracovalo v Baov koncernu 5 200 zamstnanc. v prvnm sestavenm desetiletm plnu pedpovdal denn vrobu 100 000 pr bot, ale tento pln byl po roce pekonn tm o dvojnsobekproto se zaaly tvoit ron plny, kter v sob zahrnovaly plny vekerch oddlen vrobypozdji se tyto plny dlily na denn programy, tud na kad den byl stanoven pesn obrat, kterho muselo bt dosaeno

Samosprvn dlnydal revolun inovac bylo vytvoen hospodskch jednotek, kter mly vlastn et zisk a ztrt tyto Samosprvn dlny tvoily zkladn buku celho podnikuv ele stl mistr, kter za ve nesl zodpovdnostkad oddlen a kad dlna kupovala od pedchzejcho oddlen zbo, kter po zpracovn zase prodvala nsledujcmu oddlenpitom si musela peliv polotovary pekontrolovat, protoe jak je jednou pevzala, tak za kvalitu tak odpovdala, tm se uetilo na kontrolorech a pitom se vyrblo ve pikov kvalit

Systm mezd21Tom Baa uval 4 zkladn druhy mezd:pevn mzda brali technicko-hospodt a administrativn pracovnciindividuln kolov mzda dostvali dlnci na nkterch specilnch postechkolektivn kolov mzda pro dlnky v dlnchmzda asti na zisku pobrali nkte vedouc pracovnch sek

typick je tak Baova cena, kter skoro vdy konila devtkou (jednodue 999K vypad opticky lkavji, ne 1000K, pitom jde o rozdl pouh jedn koruny)

Expanze podniku22v letech 1926 1928 vzrostl export obuvi a firma Baa ovldala vce ne polovinu eskoslovenskho vvozuve firm dolo k zaveden psov vroby, kter byla pouvna v zvodech Henryho Forda produktivita prce vzrostla o 75% a poet zamstnanc o 35%ist obrat firmy inil 1,9 miliardy Kroku 1931 se rodinn podnik zmnil na akciovou spolenost se zkladnm kapitlem 135000000 korun, a zaaly vznikat dcein spolenosti po celm svtpo tragick smrti Tome Bati pevzal na zklad zvti celou firmu nevlastn bratr Jan Antonn Baa, kter dle pokraoval v rozvoji firmyZvr23Tom Baa a pozdji i jeho nevlastn bratr Jan Antonn Baa se nebli zkusit doshnout velkch spch v podnikn a to jak v dob pro tuto innost pznivou tak i za doby krize, a tak vdy budou patit k velkm osobnostem minulosti.

"Je pln jedno, e dlte nejlep boty na svt kdy okolo vs nen nikdo, kdo by si je mohl koupit." Dkujeme za pozornost24