Jan HodačTomáš Kotrba

globální problémy

populační růst

migrace

bezpečnost

lid

ská práva

role jedince

změny klimatu

dlouhodobé trendy

Učebnice globalizace

Jan Hodač

Tomáš Kotrba

Barrister & Principal

© Jan Hodač, Tomáš Kotrba, 2011

© Barrister & Principal, o. s., 2011

Při tvorbě učebnice jsme vycházeli jak z vlastních pedagogických zkušeností vysokoškol-

ských pedagogů a lektorů vzdělávání dospělých, tak z přímých a příjemných setkávání

s pedagogy základních a středních škol, kteří byli účastníky vzdělávacích kurzů projektu

„Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních a středních škol“. Účastníkům

uvedených kurzů patří náš dík za jejich podněty, otázky, připomínky a komentáře k obsahu

kurzů. Mezi jinými zde padla také otázka: „Proč pro nás nevydáte rozsáhlejší učebnici?“

A tak jsme se pustili do práce.

Rádi bychom také poděkovali všem, kteří nám pomáhali, když jsme se dali do psaní. Do-

stalo se nám nezištné pomoci a povzbuzení od našich kolegů, lektorů kurzů, jmenovitě

od Petra Königa, Jana Přenosila a Pavla Těšáka. Velký dík patří vedoucímu lektorovi kur-

zů Luboru Lacinovi za jeho odbornou pomoc při úpravách textů a eliminaci nedostatků

a za pozornost, kterou nám věnoval od samého počátku naší práce na přípravě učebnice.

Nakonec bychom chtěli poděkovat manažerovi projektu Jiřímu Ruskovi a koordinátorce

vzdělávání Ivaně Middleton, bez jejichž přispění a pomoci s administrativní stránkou by rea-

lizace učebnice v podobě, jak se vám dostává do rukou, nebyla možná.

Kniha nemá rozsáhlý poznámkový aparát, protože jsme ji pojali spíše jako výzkumnou zprávu

o globalizovaném světě a ne jako vědeckou práci. Dále však v knize najdete odkazy na další dopo-

ručenou četbu a e-odkazy k jednotlivým kapitolám. Doufáme, že jsme se nedopustili při formulaci

našich myšlenek zásadních chyb či nepřesností. Uvítáme opravy a připomínky pro další vydání.

Tématicky zaměřená učebnice je výstupem projektu OP VK – CZ.1.07/1.3.00/14.0053

„Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních a středních škol“.

Učebnice je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

obsah

Předmluva 9

Úvod 10

1. Globalizace 131.1. Definování pojmu globalizace 13

1.2. Projevy globalizace 15

1.3. Původ globalizace a její urychlení 22

1.4. Globální problémy 34

1.4.1. Globální statky 35

1.4.1.1. Globální oteplování 35

1.4.1.2. Vyčerpávání rybího bohatství 36

1.4.1.3. Masivní odlesňování (deforestace) 37

1.4.1.4. Nedostatek vody 39

1.4.1.5. Znečišťování moří a ohrožení jejich biodiverzity 40

1.4.2. Globální závazky 44

1.4.2.1. Světová chudoba 44

1.4.2.2. Zachování míru, prevence konfliktů a boj proti terorismu 46

1.4.2.3. Nebezpečí světových pandemií 47

1.4.2.4. Digitální nerovnost 51

1.4.2.5. Prevence přírodních katastrof a jejich následků 52

1.4.3. Problémy vyžadující právní regulaci na globální úrovni 53

1.4.3.1. Rekonstrukce daňového systému 53

1.4.3.2. Obchod s drogami 55

1.4.3.3. Obchod, investice a pravidla volné soutěže 56

1.4.3.4. Ochrana duševního vlastnictví 57

1.4.3.5. Pravidla elektronického obchodování 58

1.4.3.6. Pracovní podmínky a pravidla migrace 60

1.5. Globalizace versus regionalizace 61

1.6. Závěrem 86

2. Ekologický rozměr globalizace 902.1. Globální oteplování versus globální ochlazování 91

2.1.1. Klima a jeho proměnlivost 93

2.1.2. Lidská role v klimatických změnách 96

2.1.3. Globální teplota z dlouhodobého pohledu 100

2.1.4. Konfliktní body teorie globálního oteplování 105

2.1.4.1. Hlavní proměnné v diskusi o globálním klimatu 107

2.1.4.2. Co můžeme ovlivnit? 108

2.2. Závěrem 120

2.3. Ochrana životního prostředí a role jedince 122

2.3.1. Šetření elektrickou energií 123

2.3.2. Eliminace nadměrné produkce odpadu 138

2.3.3. Šetření vodou 149

2.3.4. Využívání zdrojů energie 154

2.3.4.1. Fosilní paliva 160

2.3.4.2. Jaderná energie 166

2.3.4.3. Obnovitelné zdroje energie obecně 168

2.4. Závěrem 185

3. Sociální rozměr globalizace 1933.1. Populační růst 194

3.1.1. Počet lidí na Zemi 194

3.1.2. Hlavní důvody růstu lidské populace 197

3.1.3. Rozdíly v dynamice populačního růstu 199

3.1.4. Budoucnost populační „exploze“ 208

3.2. Migrace 211

3.2.1. Migrace ve světě 213

3.2.2. Remitence 224

3.2.3. Migrace v Evropě 228

3.2.4. Migrace v České republice 231

3.3. Kulturní a náboženské aspekty globalizace 238

3.3.1. Hofstedeho dimenze odlišnosti kultur při komunikaci 241

3.3.2. Světová náboženství 245

3.3.2.1. Křesťanství 247

3.3.2.2. Islám 249

3.3.2.3. Hinduismus 252

3.3.2.4. Judaismus 255

3.3.2.5. Buddhismus 257

3.3.2.6. Konfucianismus 259

3.3.3. Rozšíření náboženství 261

3.3.4. Náboženství v Evropě 263

3.3.5. Náboženství v České republice 265

3.4. Závěrem 272

4. Lidská práva a bezpečnost 2794.1. Lidská práva 280

4.1.1. Historie lidských práv 280

4.1.2. Lidská práva v Československu a České republice 284

4.1.3. Vývoj lidských práv v celosvětovém kontextu

v posledních 20 letech 286

4.1.4. Ochrana lidských práv v Evropské unii 290

4.2. Bezpečnost ve světě 291

4.2.1. Vývoj bezpečnostních konceptů 293

4.2.1.1. Počátky novověku a vestfálský mír 294

4.2.1.2. „Evropský koncert“ – 19. století a stabilní pentarchie 294

4.2.1.3. Od Verdunu k San Franciscu 295

4.2.1.4. OSN, studená válka a bipolarita 296

4.2.1.5. Bezpečnost ve 21. století 297

4.3. Závěrem 303

5. Globalizace ve 21. století – shrnutí 305

9

Předmluva

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

do rukou se vám dostává kniha s obsáhlým tématem globalizace. Snad žádné

jiné téma v posledních letech nerezonuje v tolika různorodých vědách, jako je

filosofie, sociologie, ekonomie, ekologie, politologie nebo klimatologie. Témata,

která s globalizací úzce souvisí anebo jsou jejím přímým projevem – udržitelný

rozvoj, využívání obnovitelných zdrojů, populační růst, migrační toky, globální

proměna klimatu atd. – jsou velmi rozsáhlá a široká a každé by si zasloužilo

svou samostatnou studii.

Autoři této knihy se i navzdory tomu snažili pojednat většinu zmíněných témat

v jediné publikaci. Nebylo ambicí vytvořit rozsáhlý text a snažit se obsáhnout veš-

keré dosavadní vědění na poli globalizace. Primárním cílem bylo přiblížit zdánlivě

složitá témata jazykem srozumitelným a jasným a přihlédnout k tomu, jak by se

taková studijní látka dala sdělit žákům základních škol či studentům na středních

školách. Text je proto koncipován formou učebnice, kdy některé její části lze vyu-

žít jak ve vlastní výuce, tak k osobnímu rozvoji pedagogů i jejich studentů.

Traduje se, že po jednom z náročných jednání prohlásil kdysi německý kancléř

Willy Brandt, že ve svém týmu má pouze jednoho specialistu, který projednané-

mu tématu rozumí, ale ten mu ho neumí jednoduše vysvětlit. A ti ostatní, kteří

mu vše umí srozumitelně vysvětlit, tomu zase naopak vůbec nerozumějí.

Přejeme vám příjemné a obohacující čtení a věříme, že se po dočtení posledních

vět knihy nebudete cítit jako zmíněný německý kancléř.

Autoři

10

Úvod

Kniha, kterou právě držíte v ruce, zkoumá globalizaci z mnoha úhlů pohledu

a snaží se ji shrnout tak, aby bylo možné zdánlivě složitá témata vysvětlovat

jednoduchým způsobem.

První kapitola se věnuje základní charakteristice globalizace – jejím projevům,

podstatě a kořenům, stejně jako předpokladům vzniku a rozšíření. Je globaliza-

ce novým fenoménem? Co vedlo k jejímu vzniku či rozšíření? Jakými etapami si

lidstvo prošlo před nástupem globalizace tak, jak ji známe dnes?

V druhé kapitole se zaměříme na často diskutované téma – ekologický rozměr

globalizace. Postupně budou probrána témata globální proměny klimatu, znečiště-

ní životního prostředí, produkce odpadů a škodlivých emisí, problematiky nerost-

ného bohatství a rostoucího využívání tzv. obnovitelných zdrojů. Skutečně se pla-

neta otepluje? Otepluje se stále rychleji? Může za to určitě člověk? Jestliže ano, do

jaké míry? Chováme se my lidé k planetě Zemi stále více a více bezohledně? Dispo-

nujeme dostatkem energetických zdrojů, ať už jsou obnovitelné, či neobnovitelné?

Třetí kapitola se věnuje tématům společenským. Jak dlouho a jak rychle poroste

počet lidí na Zemi? Je planeta schopna stále rostoucí lidskou populaci nasytit? Je

vývoj lidské společnosti rovnoměrný? Na tyto a další otázky se zaměřuje podkapi-

tola o populačním růstu, následovaná dalším souvisejícím tématem – migrací. Je

migrace fenoménem novodobým, či naopak odvěkým? Je na světě, v Evropě i u nás

v České republice stále více migrantů? Máme se cítit ohroženi? Jestliže ano, jak se

zachovat? I na tyto otázky se budeme snažit hledat odpovědi. Vhodným doplně-

ním je pak další část knihy věnovaná kultuře a světovým náboženstvím. Jsou to

právě odlišné náboženské vyznání a různé kulturní návyky, které nás u migrantů

často překvapují či rovnou straší – anebo se tak alespoň děje na základě informací

z českých i světových médií. Jaká je skutečnost? Jsou stoupenci různých světových

náboženství automaticky nepřáteli Evropy a jejích hodnot?

Poslední kapitola se věnuje problematice bezpečnosti, a to jak z pohledu celé-

ho státu, tak z pohledu individua. Zaměříme se na problematiku lidských práv,

11

jejich historii a rozšíření do dnešní (takřka univerzální) podoby. Poté se podí-

váme na světové bezpečnostní uspořádání a budeme pozorovat, jakým vývojem

prošlo lidstvo za posledních několik staletí. Od pradávných dob, přes vznikající

koncept „národního státu“, následovaný obdobím „evropského koncertu“, až po

první a druhou světovou válku, se dostaneme až do druhé poloviny 20. století,

kdy se uskutečnila převážná část dramatických změn, které dopomohly v závěru

století k takřka celosvětové univerzalizaci lidských práv.

Kniha je koncipována jako učebnice – pracuje s mnoha úkoly a nápady, využívá

konkrétních příkladů a definic a upozorňuje na výjimky. Všechny texty jsou pře-

hledně odlišeny grafickými symboly. Jejich seznam a vysvětlení můžete nalézt níže:

Definice – tento symbol upozorňuje na klíčový pojem či jeho vysvětlení, které-

mu je dobré věnovat pozornost.

Úkol pro studenty – kniha využívá tzv. aktivizačních metod pro výuku. Prá-

vě pod tímto symbolem můžete nalézt konkrétní nápady a návrhy, jak uspořá-

dat vaši výukovou hodinu.

Upozornění – jestliže měli autoři pocit, že je určitá část textu opravdu důležitá

k pochopení popisovaných témat, upozornili vás tímto symbolem.

Příklad – kniha je kromě obsahově zajímavých textů doplněna i o zcela kon-

krétní příklady, které mají vždy úzkou vazbu k probíranému tématu. Opět je

můžete použít ve výuce.

Poznámka – v knize se nachází množství grafů, tabulek, map a obrázků. Jestliže

některé z nich potřebovaly vysvětlení, najdete ho právě pod tímto symbolem.

Shrnutí – u většiny probíraných témat můžete narazit na krátké a vystihující shr-

nutí, které zdůrazní to nejdůležitější, co zaznělo na předchozích stranách textu.

Otázka – některé otázky označené tímto symbolem jsou použitelné přímo pro

výuku, jiné jsou naopak vhodné k vašemu zamyšlení.

Globalizace

1. Globalizace

Tato kapitola se ve své první části nejprve věnuje definici globalizace, poté sle-

duje její projevy v současném světě a následně nabízí krátký exkurz do historie

globalizace. Závěrem první části budeme hledat společné jmenovatele u témat

globalizace a udržitelného rozvoje.

V druhé části se čtenář může dočíst o tématu regionalizace, tedy o „protipólu“ či

protisíle vůči jevům, které svět posledních několik desetiletí zmenšují, zrychlují

a globalizují.

Téma globalizace je tak široké, že ani špičkoví světoví sociologové, filosofové

a politologové nedokážou nabídnout její jedinou a univerzální definici. Proto

tato kapitola obsahuje i některé nápady a příklady, jak zdánlivě odtažité a neu-

chopitelné téma přiblížit studentům či žákům pomocí aktivizačních cvičení.

1.1.definováníPojmuGlobalizace

Každá kniha o globalizaci, globálních problémech planety Země a udržitelném

rozvoji by logicky měla začít jasnou definicí globalizace. Na rozdíl od jiných spo-

lečenských, politických či ekonomických jevů postrádá globalizace pevné

a zřetelné ohraničení. Lidé rádi pracují v myšlenkovém schématu, kdy jevy

okolo sebe umí konečně a s určitou platností pojmenovat. Hlavně v technických

oborech a ekonomii převládá snaha předměty a jevy s určitostí uchopit. Pokus

takto zúžit téma globalizace je ale předem odsouzený k neúspěchu. O to větší

platnost tak získává slavný citát německého sociologa a myslitele Ulricha Becka,

který poznamenal, že „pokus definovat globalizaci se rovná pokusu přitlouci pu-

ding na zeď“. (Robejšek 2006, s. 27)

Pokud ale nepropadneme skepsi vyplývající z omezenosti lidského poznání,

můžeme se na globalizaci podívat jako na nikým neřízený společenský,

ekonomický a politický proces, který vede k posilování vazeb mezi (tak-

řka) všemi zeměmi dnešního světa. Zřejmě nejsnadněji uchopitelná je globa-

lizace z pohledu ekonomického. Mezinárodní měnový fond (dále jen MMF)

14

definuje globalizaci jako „rostoucí  ekonomickou  vzájemnou  závislost  zemí 

ve  světovém měřítku v důsledku  rostoucího objemu a druhu příhraničních 

transakcí zboží a služeb a toku mezinárodního kapitálu,  jakož i rychlejšího 

a  rozsáhlejšího  šíření  technologií“. (Dlouhá, Dlouhý, Mezřický 2006, s. 11)

Také vám připadá tato definice obsáhlá a zároveň – navzdory své délce – ne-

úplná? A není náhodou příliš „optimistická“? Týká se globalizace skutečně

všech zemí světa?

Petr Robejšek provokativně konstatuje, že „globalizace neprospívá všem věko-

vým skupinám, regionům, průmyslovým odvětvím, státům a národům stejně 

a současně“. (Robejšek 2006, s. 27) Je pravda, že šíření technologií a rozvoj

rychlého internetu, masmédií, nových komunikačních kanálů a sítí

vše urychluje (jak praví MMF ve své definici). Klíčovým poznatkem ale pro nás

v tuto chvíli může být, že právě tyto technologie nejsou na Zemi rozšíře-

ny stejně rovnoměrně. Měly by? Chceme, aby byly? Je naším přáním, aby

bezmála sedm miliard lidí na světě mělo stejné šance, stejné možnosti, stejné

technické vybavení, stejnou (dobrou) životní úroveň? Většina lidí odpoví zcela

podle očekávání ano.

Pojďme pak ale zkoumat možnosti planety Země jako celku – kolik lidí

uživí v případě, že se všichni budou stravovat, chovat, cestovat a žít podobně

náročně jako průměrný Američan či Evropan? Bude to sedm miliard? Zvlád-

neme pokrýt energetické potřeby tak náročné civilizace bez rozsáhlé devastace

životního prostředí? Při současné úrovni poznání a dostupnosti energetických

zdrojů téměř jistě ne. Otázek spojených s globalizací je přitom celá řada a my si

je s pomocí této knihy budeme klást.

Vzpomeňme Jana Wericha, který kdysi výstižně řekl: „Jen hloupí žijí v ráji, kdo 

přemýšlí, žije v pekle otázek a pochyb.“ Další z velkých Čechů, Milan Kunde-

ra, napsal, že „individuem se člověk stává teprve tím, že ztratí jistotu pravdy 

a  jednomyslný souhlas druhých“. A abychom nezůstali jen u velikých Čechů,

indická „Velká Duše“ (indicky „Mahátmá“) Gándhí výstižně pojmenoval sedm

„smrtelných hříchů dnešního světa“ již v první polovině 20. století:

15

Bohatství bez práce,

požitek bez svědomí,

vědění bez charakteru,

obchod bez morálky,

věda bez lidskosti,

náboženství bez oběti,

politika bez principů.

Zdroj: Küng, 2000, s. 309

Jak vidno, na pomyslné křižovatce mezi „starým“ a „novým“ (chceme-li „post-

moderním“) světem se nenachází jen společnosti západního světa.

1.2.ProjevyGlobalizace

Projevy globalizace můžeme pozorovat v našem každodenním životě, ačkoli si to

mnohdy ani neuvědomujeme.

boxč.1:Projevyglobalizaceokolonás

Žáci na základních školách a studenti na středních školách jsou ovlivněni

globalizací více, než si možná uvědomují. Jak vypadá jejich den? V hodině

společenské výchovy nebo na výletě s nimi můžete diskutovat o tom, jak vy-

padá jejich a váš den.

¾ Ranní probuzení: budíkem nebo mobilem? Kolik procent české popu-

lace používá při ranním vstávání klasický budík (natahovací či digitální)

a jak velká část lidí se probouzí za zvuku zahraničního hitu z reproduktoru

svého mobilního telefonu? A jaký mobil to je? Japonský, finský, jihokorej-

ský, americký, německý? Český pravděpodobně ne.

¾ Po probuzení snídaně: naše prababičky snídaly meltu a kus chleba

s máslem, popřípadě domácí zavařeninou. Cereálie, müsli, jogurtové nápo-

je, „fitline“ produkty, káva dovezená z druhého konce světa, exoticky vonící

16

čaje z daleké Srí Lanky či Indie, popřípadě „typická anglická snídaně“ tvořená

fazolemi, vejci, slaninou a žampiony, to vše osmažené na stále oblíbenějším

olivovém oleji z italské Sicílie… – taková je typická snídaně typického Čecha.

¾ Odchod do školy/práce: oblečení a boty pocházející prakticky z celé

Asie. Aktovka ušitá ve východní Evropě, jízda autem vyrobeným v Jižní

Koreji, Německu (Škoda Auto je divizí VW) či Francii. První nápojový au-

tomat, který vidíte při vstupu do školy, prodává pití jakého výrobce?

Ve vaší kanceláři plné výpočetní techniky bude původních českých výrob-

ků také minimum. LCD monitor „Made in China“, popř. „Assembled in

Malaysia“, tiskárna, klávesnice, myš i reproduktory stejného původu. Po-

čítačový software původu (v naprosté většině případů) amerického, další

vybavení může být i české: varná konvice, židle a stůl, hrneček na kávu

a kávová lžička. O moc víc toho asi nebude…

¾ Oběd: v lepším případě ve školní jídelně. V takové chvíli jste za celý den

zřejmě „největšími Čechy“. Pokud ale žák či student zamíří místo do jídel-

ny za „zábavnějším jídlem“, je obrovská pravděpodobnost, že ho naláká

spíše hamburger (USA), pizza (Itálie), hranolky (Belgie), gyros (Řecko)

nebo kung-pao s rýží (Čína) než klasický český „smažák“…

¾ Volný čas: Ať už rádi sportujete, čtete, sledujete televizi nebo luštíte křížov-

ky, setkáte se pravděpodobně s americkými či německými sportovními po-

třebami (Nike, Adidas…), knihami od autorů z celého světa (v oblibě jsou po-

slední dobou latinskoameričtí autoři), oddáte se televizním pořadům vznik-

lým převážně v zahraničí (univerzální formáty soutěží, nekonečných seriálů

i modely zpravodajství). Dokonce i klasickým křížovkám se říká „švédské“

a u stále populárnějšího sudoku je asijský původ zřejmý už z názvu…

¾ Večer a noc: francouzské pleťové krémy a parfémy, švýcarské hygienické

potřeby, horká voda ohřátá plynem z Ruska či Norska, obklady v koupelně

dovezené z Polska… Zbývá pouze ulehnout do povlečení od prestižních

mistrů z Itálie. Dobrou noc!

17

Na základě těchto jednoduchých postřehů můžete sestavit domácí úkol

pro své žáky či studenty. Zadejte jim, ať se zamyslí nad svým běžným dnem

a sestaví seznam zemí světa, ze kterých pochází věci, které ten

den použili.

Další variantou – pro pokročilejší studenty – může být zamyšlení nad situací,

která by nastala, pokud by se dovoz takových věcí zastavil. Představte

si uzavření leteckého prostoru např. z důvodu výbuchu sopky (což se v roce 2010

v Evropě na několik dní skutečně stalo) a současně stávku přístavních dělníků

v Rotterdamu, který je branou asijských výrobků do celé Evropy. Nechte své

studenty vymyslet, jak by vypadal jejich den!

Globalizace je všudypřítomná. Hleďte na smutný, ale celému světu známý pří-

klad globalizace:

boxč.2:Globalizacetrochujinak…

Otázka: Co je to globalizace?

Odpověď: Smrt Lady Diany.

Otázka: Na základě čeho jste tak usoudil?

Odpověď: Anglická princezna se svým egyptským přítelem havaro-

vala ve francouzském tunelu v německém autě, ve kterém bručel

holandský motor a které šoféroval Belgičan, jenž vypil skotskou

whisky a kterého pronásledoval italský paparazzi na japonské motor-

ce. Následně se je snažil zachránit americký doktor indickými léky

a tohle všechno čteš ty – Čech, oblečený v čínských šatech a zírající do

taiwanského monitoru…

Odhlédneme-li od individuálního vnímání globalizace, můžeme vymezit pro-

jevy globalizace v několika rovinách. Za nejdůležitější lze označit politic-

kou, ekonomickou a ekologickou.

18

Z pohledu politického se můžeme zamýšlet nad těmito projevy globalizace:

¾pozice národního státu je stále více „korigována“ nadnárodními

hráči. Nemusí to být nutně pověstné „nadnárodní korporace“, které

mají v poslední době stále rostoucí negativní konotaci. Pozici národ-

ního státu stejně tak narušuje či mění stále rostoucí tlak na

sjednocování jednotlivých států světa do nadnárodních celků,

na něž jsou ve větší či menší míře delegovány určité pravomoci. Nej-

typičtějším příkladem je Evropská unie, která již přebrala část agendy

svých členských států.

¾rychlejší výměna informací a sdílení politických zkušeností v ce-

losvětovém měřítku. Díky propojení některých politických otázek napříč

národními státy bylo v nedávné minulosti možné, aby byl tématem ve fran-

couzských volbách „východoevropský instalatér“, v nizozemských

volbách se opakovaně a stále více řeší islámští imigranti a v iráckých vol-

bách americká vojenská přítomnost v zemi.

¾sbližování politické agendy a politických programů, neboť někte-

ré problémy jednotlivých zemí mají stejný – globální – základ.

Mnoho zemí sdílí podobné demografické charakteristiky a musí tedy řešit

reformu penzí a daňového systému. Vzájemně sdílí statistiky a výzkumy

na tato témata. Stejně tak spousta zemí sdílí podobné osudy v souvislosti

s rychlým pohybem „globálního kapitálu“, tedy rychlých peněz přesou-

vaných napříč zeměmi i světadíly bez větších bariér. Opět se státy musí

efektivně bránit, aby měly z těchto pohybů alespoň nějaký hospodářský

benefit. A opět tedy spolupracují.

¾spolupráce v bezpečnostní oblasti. Terorismus se stal za poslední

dvě desetiletí bezpečnostní hrozbou v celosvětovém měřítku. Spolupráce

států zahrnuje nejen členství v bezpečnostních aliancích (např. NATO

v případě České republiky), ale i účinný boj proti terorismu, stej-

ně jako vytváření prevence na jeho potírání. Nezapomínejme, že výhod

globalizace (snadná komunikace a rychlá přeprava na dlouhé vzdálenosti)

19

využívají stejně jako my i organizované zločinecké skupiny. Ob-

chod s drogami, obchod s „bílým masem“ (prostitutkami či novodobými

otroky) či nekontrolovaný obchod se zbraněmi dosáhly za posledních pár

desetiletí vskutku celosvětového měřítka.

Za jedny z hlavních rysů globalizace v ekonomickém pohledu můžeme

považovat:

¾postupné uvolňování bariér mezinárodního obchodu a z toho ply-

noucí rychlý růst obchodní výměny mezi téměř všemi státy světa. Neobcho-

dují se přitom zdaleka jen hmotné statky (zboží, výrobky), ale i služby (po-

jišťovnictví, bankovnictví, poradenství atd.).

¾měnící se distribuce světového bohatství. Dávní lídři světové ekono-

miky (evropské koloniální velmoci v čele s Velkou Británií, Francií, Holand-

skem či Španělskem) již v nové globalizované ekonomice nehrají zásadní

roli. Naopak stále rostoucí podíl na světovém obchodu (a tedy i bohatství)

získávají státy, kterým se eufemicky říká „rozvojové“ (angl. „developing“).

Globální ekonomické vůdcovství Spojených států amerických může při sou-

časných podmínkách (!) skončit do 10 až 20 let.

Petr Robejšek konstatuje: „Zahraniční obchod trhá rekordy, burza spoko-

jeně přede, hospodářství  roste – a  zároveň klesají  v  rozvinutých  zemích 

reálné  mzdy,  zanikají  středostavovské  firmy,  stoupá  nezaměstnanost 

a rostou rozdíly mezi bohatými a chudými… Volný obchod snižuje výrobní 

ceny a  současně  i příjmy obyvatel. Výsledkem  je  relativní  růst  životních 

nákladů. Levnější producenti (Čína, Indie apod.) odsávají blahobyt z Evro-

py. Nové fabrice v Číně odpovídá příliš často průmyslová ruina v Evropě.“

(Robejšek 2006, s. 28, zkráceno).

¾roste objem peněz nebo obecně „kapitálu“, který putuje světem

bez větších zábran a limitů. Akciové trhy se nebývale propojily, přímé

zahraniční investice prostupují hranicemi států bez větších překážek (na-

víc velice vítány „lokálními“ politiky) a rychlost a komplexnost nového

20

globálního kapitálu překvapila i ty, kteří jej často s nadšením vítali (po-

litici rozvojových zemí, filosofové, ekonomové a jiní). Nikoli náhodou

napsal nedávno český profesor sociologie Václav Bělohradský (v 90. le-

tech 20. století jeden z těch, kteří vítali kolaps komunismu a univerzální

nástup kapitalismu) tato slova: „Podcenili jsme všichni, v jakou bestii se 

demokratický kapitalismus rychle promění, když ztratí svého komunis-

tického protivníka.“ (Bělohradský 2007, s. 144)

Vaši žáci či studenti se svými rodiči jistě občas cestují do zahraničí. Nechte

je zjistit, kolik stojí jedna chorvatská kuna, maďarský forint či polský

zlotý. Dejte jim za domácí úkol vypočítat, kolik českých korun museli za-

platit za tyto měny v létě 2010, kolik to bylo například o 3 roky předtím a jak

se vzájemně lišily „ceny“ těchto měn.

V jednodušší variantě úkolu můžete žáky/studenty nechat zkoumat pouze

cenu eura, amerického dolaru či britské libry – u těchto měn jsou statistiky

snadněji přístupné.

Vylepšete tento úkol tím, že necháte žáky/studenty zkoumat, jak by teoreticky

mohli na měnící se hodnotě různých měn vydělat. Nechte je, ať objevují „kouzlo

globalizované ekonomiky“, které v roce 1992 okusil například americký finanč-

ník maďarského původu George Soros: na spekulacích proti britské libře vydělal

za jediný den přibližně miliardu amerických dolarů!

Z ekologického pohledu pak můžeme hovořit o celé řadě projevů globalizace:

¾rostoucí počet lidské populace vytváří tlak na některé zdroje, nikoli pouze

ty „neobnovitelné“. Nejprostším příkladem tak může být pitná voda, které se

v potřebné kvalitě nedostává více než jedné miliardě lidí na Zemi.

Někteří vaši žáci či studenti jsou z města, jiní z vesnice. Zadejte jim za úkol zjis-

tit na obecním úřadě či z dostupných pramenů, kolik měla jejich obec obyvatel

před 100 lety, kolik před 50 lety a kolik před 10 lety. Pokud se potvrdí celo-

světový trend – odchod obyvatel z vesnic do měst, můžete žákům/studentům

21

vysvětlit, co je to „urbanizace“ a jaké s sebou přináší jevy (pokles obyvatelstva

pracujícího v zemědělství, růst infrastruktury ve městech, rostoucí propast mezi

příjmy vesničanů a měšťanů atd.).

¾znečišťování životního prostředí v čele se znečišťováním ovzduší.

Ukazuje se, že právě vzduch plný oxidů dusíků či síry má na lidi silně

negativní vliv, a s rostoucím průmyslem tyto emise rostou. Oproti debatě

o globálním oteplování, kde začínají sílit hlasy zpochybňující dominantní

roli člověka na proměně světového klimatu, v případě znečištění tyto po-

chyby neexistují. Počínaje průmyslovou revolucí, člověk své aktivi-

ty prokazatelně rozšířil až do té míry, že některé „kouty planety“ učinil

doslova neobyvatelnými.

¾proměna našeho životního prostoru. V některých zemích dosáhla

likvidace lesů z důvodu rozšiřujícího se průmyslu či zemědělství tako-

vé míry, že můžeme hovořit o nenávratně ztraceném charakteru takové

krajiny. Pokud se deforestace (odlesňování) propojí s dezertifikací 

(postupným rozšiřováním pouští), lidská civilizace v dané oblasti se v tu

chvíli ocitá v ohrožení. K projevům patří respirační onemocnění u lidí

z důvodu zvýšené prašnosti, nedostatek spodních vod pro zemědělce

i nedostatek pitné vody pro obyvatele, změna lokálního klimatu atd.

boxč.3:ukázkadopadůdeforestaceadezertifikace

Čína oznámila první vítězství v boji proti již celá staletí trvajícímu rozšiřová-

ní pouští. Účinnou zbraní má být 12 miliard stromů vysázených v ná-

sledujících pěti letech, které by měly zastavit růst oceánu písečných dun

a prachu. V zemi s nejrychleji ničeným životním prostředím věnovala státní

správa od roku 1978 3,5 miliardy liber na tzv. „Velkou zelenou zeď“, aby

ochránila města na severu před postupující pouští.

Poušť nyní pokrývá téměř celou pětinu čínského území, což je větší

oblast než pětinásobek Velké Británie. Na konci února 2006 ale vláda ohlási-

la, že se situace začíná alespoň dočasně obracet. Podle zprávy Státního úřadu

22

pro lesy se rozloha pouští zmenšila od roku 2001 o 1 283 kilometrů čtvereč-

ních. Lesní porosty se naopak rozšiřují o 66 milionů hektarů ročně.

Od roku 2001 se prý počet nově zasazených stromů prudce zvýšil. Podle čín-

ských novin Peoples Daily se každý rok lesy rozšiřují o 6 milionů

hektarů. Jestli se toto tempo podaří udržet následujících pět let, naroste

podle vládních odhadů pokrytí lesními porosty z 16,5 % v roce 2001 na 20 %

v roce 2010. Největším přínosem má být omezení písečných bouří,

které každé jaro zasahují hlavní město Peking.

Podle Lestera Browna, prezidenta Earth Policy Institute, je situace horší než

ve Spojených státech ve třicátých letech 20. století. OSN uvádí, že boj pro-

ti pouštím stojí Čínu každý rok 3,7 miliardy liber. Projekt „Velké

zelené zdi“ počítá s platbami zemědělcům – za každý hektar nového lesa do-

stanou 1 500 juanů a každý hektar stávajícího lesního porostu bude dotován

75 juany ročně. Odpůrci tohoto plánu upozorňují na fakt, že výsadba v oblas-

tech s nedostatkem vody může přispět ke zničení vodních zdrojů. Připomínají

také akci proti hmyzu a ptákům, která proběhla v minulosti a na desetiletí

zničila ekologickou rovnováhu.

Zdroj: Ekolist (2006)

1.3.PůvodGlobalizacea jejíurychlení

Pokud budeme chtít zkoumat globalizaci z hlediska nejen ekonomického, ale

i politického a společenského, můžeme odvážně prohlásit, že globalizace je

v některých aspektech odvěkým fenoménem. Od pradávna měli lidé touhu

a zájem směňovat své zboží, kterého měli přebytek, za zboží jiné, kterého měli

naopak nedostatek. Dokud obývaly planetu izolované „kmeny“ (a nikoli tedy

ještě „společnosti“ s dnešními charakteristikami), obchod nepřekročil hranice

malého teritoria a o globalizaci ještě nemohla být řeč.

Nicméně i v tomto případě platí, že lidé rádi vyměňovali „něco za něco“, a to ni-

koli pouze potraviny a spotřební zboží, ale i zkušenosti a poznatky. S rozvojem

23

prvních forem „dopravy“ (vynález kola přibližně 3,5 tisíce let před naším

letopočtem) vzrostla i vzdálenost, v rámci které se přepravovali ob-

chodníci a dobrodruzi nejdříve v rámci menších oblastí, pak širokých plání

Asie i Evropy a nakonec i transkontinentálně. Solné stezky, obchody s paz-

ourky či první snahy lidstva o definici „vzácné komodity“ (jantar z dnešního

Kaliningradu) – to vše jsou ukázky první obchodní výměny mezi lidmi. Tato

prastará výměna měla specifické charakteristiky – jednak se přemísťovaly věci,

které nepodléhaly rychlé zkáze, a jednak se jednalo o komodity se zají-

mavým poměrem cena/hmotnost. Sůl, jantar i pazourek měly svého času

velkou hodnotu, a proto se vyplatilo s nimi obchodovat i na velké vzdálenosti.

Za první vskutku „globální systém“ můžeme označit konstrukt odvážných

Portugalců.

boxč.4:Trojúhelníkovýsystém:první„globální“uspořádánísvěta

Představte si mapu světa a na ní tři hlavní body – Evropu, Afriku a jižní

Ameriku. Právě mezi těmito oblastmi došlo k první skutečně „globál-

ní“ – celosvětové – dělbě práce. Každý z vrcholu tohoto pomyslného troj-

úhelníku měl v systému své nezastupitelné místo.

Portugalci vypluli na světové oceány. V obdivuhodných výpravách pro-

lomili hranice neznámého a původně romantické cíle o šíření lidského poslá-

ní brzy přetavili v hmatatelný hospodářský benefit. Postavili mohutné flotily

vojenských i obchodních lodí. Vypluli z portugalských přístavů směrem k vo-

dám východního Atlantiku, na pobřeží dnešní Angoly. Zde si opatřili

„levnou pracovní sílu“. Stalo se tak buď po dohodě s místními náčelní-

ky, kteří v některých kulturách měli členy kmene jako svůj „majetek“, anebo

v horším případě násilně bez dohody, zato za použití prvních ničivých útoč-

ních zbraní (opět evropského původu).

Tyto levné pracovní síly poté Portugalci naložili na své lodě a vy-

pluli do oblastí dnešní Brazílie. Obrovské plantáže vyžadovaly mnoho

24

lidské práce, první vznikající doly na barevné kovy byly na tvrdou lidskou

práci ještě náročnější. Afričtí otroci na těchto plantážích pracovali buď přímo

ve prospěch portugalského (a později španělského) královského dvora, anebo

byli za výhodné sumy prodáváni zdejším plantážníkům.

Za utržené peníze nakupovali portugalští mořeplavci bavlnu, ta-

bák, rum, cukr, vzácné dřeviny a celou řadu dalšího lukrativního zboží,

po němž v Evropě rostla poptávka. Prodejem tohoto zboží akumulovali Por-

tugalci ve své rodné zemi zisk a navyšovali svůj blahobyt.

Řečeno s Marxem, mezinárodní dělba práce předurčila Evropu k roli „buržoa-

zie“, která drží prst na tepu světové obchodní výměny, Afriku coby levného do-

davatele pracovní síly a Latinskou Ameriku jako hlavní zdroj lukrativního zboží

pro celý svět. Díky technologickému i vojenskému náskoku mohla Ev-

ropa bohatnout na úkor dalších částí světa, a to až do průmyslové

revoluce, která tento vývoj posunula o další kus kupředu.

25

Na následující mapě můžete vidět trojúhelníkové uspořádání z doby, kdy se Britové

nechali inspirovat Portugalci a své kolonie zorganizovali na podobném principu:

mapač.1:Trojúhelníkovéschémasvětovéhoobchoduvdoběbritskéhoimpéria

Zdroj: British Empire (2009)  

Také máte pocit, že toto „trojúhelníkové schéma“, přes své stáří, vystihu-

je některé aspekty globalizace i v dnešní době? Záměrně stručně kon-

statuje Petr Robejšek, že „globalizace je opravdu pouze pompézní název mož-

nosti  svobodně volit místo, kde  lze maximalizovat profit“. (Robejšek 2006,

s. 27) A maximalizovat profit lze pouze ve chvíli, kdy draho prodáváte a levně

nakupujete/vyrábíte.

Aktivizační tip: Nechte žáky či studenty přemýšlet o tom, jaké přírodní

bohatství umí nabídnout Jižní Amerika a jaké Afrika či jihovýchodní

Asie. Nechte své studenty přicházet s nápady, a poté je přiřazujte k jednotlivým

světovým regionům.