Jan Poláček

Pravda a láska vždy

zvítězí

nad lží a nenávistí

Obsah

Životopis Václava Havla Aktivity Pražské jaro Charta 77 Sametová revoluce 1989-1992 Projevy

Narodil se 5. října 1936 v Praze ve známe a bohaté rodině.

Z politických důvodů si nemohl zvolit školu dle svého zájmu, proto chemický laborant.

Životopis

V 60. letech vystudoval divadelní fakultu. Byl dvakrát ženatý.

Zemřel 18. prosince 2011 (kolaps oběhového systému).

Osobní životOlga (Šplíchalová) Havlová

Dagmar (Veškrnová) Havlová

Hrál ve 20 hrách Je autorem řady her: např. Zahradní

slavnost, Vyrozumění, Audience, Žebrácká opera, Vernisáž, Odcházení

Divadelní kariera

Mnoho českých i zahraničních významných politiků a umělců vyjádřila své sympatie.

Skoro všechny zahraniční media upozornili na tuto smutnou záležitost.

Jeho smrt byla známa i na sociálních síti. Lidé oplakávali jeho smrt na řadě veřejných

míst, kam přinášeli květiny, obrázky i svíčky.

Nejvíce lidí se poklonilo jeho památce u sochy svatého Václava.

Pohřeb Václava Havla (video)

V Praze v Ruzyni se po něm jmenuje mezinárodní letiště.

Od roku 2013 je Radou Evropy

udělována Cena Václava Havla za lidskost.

Ocenění získané po pohřbu

Václav Havel ve 4 letech

Ve 14 letech

Václav Havel a jeho bratr Ivan jako vojáci. (1957 – 1959).

ABC Divadlo, Divadlo na Zábradlí Kritik komunismu Jeden z vydavatelů a mluvčích Charty 77 →

za to uvězněn.

Aktivity

Pražské jaro V 1968 oslabení komunistického režimu

díky reformám Havla a Alexandra Dubčeka.

Omezuje se cenzura, počíná volnost cestování a začíná se mluvit o socialismu s lidskou tváří.

To podporuje Havel jako zakladatel Charty 77.

Charta 77 Společnost, kterou založil Havel roku

1977. Organizovala různé odpory a demonstrace

proti normalizačnímu režimu. Působila v letech 1977-1992. Byla ukončena 3. listopadu 1992 z důvodu

svržení komunistické totality.

Sametová revoluce

17. 11. 1989 Pád 40tiletého komunistického

režimu. Přešlo se na demokracii. Václav Havel byl zvolen jako kandidát na

prvního demokratického prezidenta.

Havel prezidentem v 1989 – 2003

• 29. prosince 1989 byl zvolen federálním shromážděním Československé socialistické republiky.

• 5 července 1990 demokraticky zvoleným federálním shromážděním České a Slovenské federativní republiky.

• 3. července 1992 nezvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky, zůstává však podle Ústavy nadále ve funkci.

• 20. července 1992 vrátí se na funkci prezidenta České a Slovenské federativní republiky.

• 25. listopadu 1992 federální shromáždění přijímá zákon  a rozdělení České a Slovenské federativní republiky k 31. 12. 1992.

• Havel se stává českým prezidentem až do roku 2003Video – Václav Havel – U.S. Congress (1990)

Historie státního znaku

Česká republikaSlovenská republika

Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla Národní obroda 16. listopadu 1993

Otázka: Jak rezonuje zánik společného státu v české společnosti a při formování české státnosti ?

Václav Havel: Letmo jsem se o tom zmínil ve svém projevu 28. října při našem státním svátku. Myslím si, že Češi ztrátu společného státu cítí jako určité zranění. S Česko-slovenským státem se identifikovali pravděpodobně silněji než Slováci. Brali ho tak trošku jako své dílo a rozdělení státu nutně pociťují jako neúspěch. Tento pocit se sice veřejně neartikuluje, spíše máme tendenci tvářit se, že se nic nestalo a že jedeme dál. Ale kdesi v podvědomí společnosti tento pocit podle mého mínění dřímá a nachází si rozličné způsoby projevu v podobě určité společenské nervozity. V zmíněném projevu jsem současně řekl, že nemá smysl toto zranění popírat, zakrývat nebo předstírat. Ale na druhé straně nemá smysl znovu a znovu nad tím plakat, znovu a znovu spekulovat o tom, zda někdo mohl udělat něco, čím by tomu zabránil.

Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla Národní obroda 16. listopadu 1993

Otázka: Jaký je navzdory politické realitě váš vztah k Slovensku, kde máte spoustu přátel, známých, příznivců?

Václav Havel: Na mém vztahu k české zemi, k slovenskému národu pokud občanem České republiky, k české kultuře se nezměnilo vůbec nic. Přesto, že už nejsem společným prezidentem a že jsem prezidentem jiného státu. Na Slovensko jsem vždy chodil rád a atmosféra slovenského života mi byla vždy sympatická, blízká, a nevidím důvod, proč bych na těchto pocitech něco měnil jen proto, že jsme nyní dva státy .

Rozhovor prezidenta republiky Václava Havla

Hospodářské noviny 21. prosince 1993Otázka: Zanedlouho uplyne rok od vzniku samostatné České republiky. Jak hodnotíte výsledky, kterých na ekonomickém poli ve své krátké existenci dosáhla? 

Václav Havel: Česká republika v prvním roce své existence dokázala kupříkladu zlepšit své postavení v mezinárodním žebříčku zemí hodnocených z hlediska rizik pro investory a věřitele o několik míst a zaujala v něm solidní příčku. Takové hodnocení je pro nás velmi cenné a u nově vzniklého státu unikátní.Na druhé straně zjišťujeme, že do značné míry právě pod vlivem rozpadu federace - i v roce 1993 mírně poklesne reálný hrubý domácí produkt, mnohé podniky mají odbytové potíže, trpí platební neschopností a pohybují se na hranici bankrotu.Souhrnné hodnocení je však výrazně kladné a leckteří odborníci s takovými výsledky ani nepočítali. 

Projev prezidenta republiky Václava Havla k občanům Brna

Vážení spoluobčané,milí Brňané,

byl jsem v Brně mnohokrát v životě, ať už jako přítel svých brněnských přátel, jako člověk, který má rád zvláštní atmosféru tohoto veskrze středoevropského města. Jako město, které leží zeměpisně blíž Vídni a Bratislavě než Praze, je Brno přirozenou křižovatkou různých duchovních a kulturních proudů i obchodních cest, což je v poslední době příznačně vyjadřováno jeho veletržní činností. Brno je klidnější než Praha a zdá se, že tomu je tak mimo jiné i proto, že - jako významné centrum Moravy - v sobě nese i něco z klidné vytrvalosti a smyslu pro rovnováhu, které tak často charakterizují roli moravského živlu v naší pohnuté historii a v pohnuté historii střední Evropy. Brno je navíc městem originální kultury, které dalo naší zemi i světu kromě mnoha

jiných i tak známé osobnosti, jakými jsou Gregor Mendel, Leoš Janáček či Milan Kundera. Svou autoritu, váhu a respekt si Brno nevybuduje tím, že bude volat po vlastních vládách a parlamentech, ale tím, že bude příkladem dnešní neklidné střední Evropě svým smyslem pro soužití a spolupráci a svým příspěvkem k evropským integračním snahám, založeným na ideji jednoty v různosti. Jako důležité regionální centrum, jako metropole mezinárodního hospodářského života, jako onen strážce práva a pěstitel občanského soužití a jako specifický kulturní bod na mapě Evropy může Brno dnes oslovit každého a jeho nejlepší cesta ke slávě je v sebevědomé tvořivé práci, navazující na jeho nejlepší tradice. Na ty tradice, které si oživujeme právě letos, 750 let od udělení městských práv městu Brnu. 

Projev prezidenta republiky Václava Havla k občanům Brna

Děkuji vám za pozornost

Jan Poláček

Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1clav_

Havel

http://www.vaclavhavel.cz/Index.php?sec=1&id=1

http://ireferaty.cz/100/527/Vaclav-Havel

http://www.ceskatelevize.cz/havel/zivotopis/

Obrázky hledané pomocí Google

Historie státního znaku ČR

Malý znak ČSR (od roku 1919)

Na červeném štítě je stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící s ústy rozžhavenými,

S jazykem vyplazitým, drápy a čelenkou, vše zlaté barvy

Střední znak ČSR (od roku 1919)

Střední znak Československé republiky má dva štíty, přední a zadní.

Na předním: na červeném štítě stříbrný dvouocasý lev ve skoku vpravo hledící, úst rozžhavených, s jazykem vypláznutým, drápy a čelenkou.

Zadní štít je čtvrcený. Na zadním: V jeho levém horním poli je znak slovenský:

na červeném štítě tři modré vrchy, z nichž na prostředním vyšším vztyčen jest stříbrný kříž.

V pravém horním poli znak Podkarpatské Rusi: ve stříbrném poli stojící červený medvěd vpravo hledící.

V levém spodním poli znak moravský: na modrém štítě vpravo hledící orlice s čelenkou, bíle a červeně šachovaná.

V pravém spodním poli znak slezský: na zlatém štítě vlevo hledící černá orlice

Velký znak ČSR (od roku 1919)

Zadní štít byl rozdělen na sedm polí třemi vodorovnými pruhy tak, že vrchní dva pruhy byly rozděleny na dvě pole a třetí spodní pruh na tři pole. 

1. - 4.pole jsou ve středním znaku V 5. dolním pravém poli znak Těšínska: na modrém štítě vpravo

hledící zlatá orlice. V 6. poli uprostřed znak Opavska: červeně a bíle rozpůlený štít. V 7. levém poli znak Ratibořska a Opole: podélně rozdělený štít, v

pravé části modré pole se  zlatou orlicí se zbrojí a čelenkou, hledící vpravo; v levé půlené části bílé a červené pole.

Protektorátní znaky (od roku 1939)

Znak Protektorátu Čechy a Morava tvořil malý znak. Na červeném štítu český lev ve skoku. Velký znak měl čtvrcený štít. V 1. a 4. poli byl český lev, v 2. a 3. poli moravská šachovaná orlice.

Znak Československé socialistické republiky (od roku 1960)

Ve znaku český lev, kterému byla odstraněna z hlavy koruna a místo ní mu byla dána nad hlavu komunistická rudá pěticípá hvězda zlatě lemovaná.

Na lvovu hruď mu byl dán štítek s nově vymyšleným znakem Slovenska: na červeném štítku modrý Kriváň, na něm čtyřplamenný zlatý oheň SNP (Slovenské národní povstání 1944). Dvojramenný kříž byl odstraněn.

Při navržení znaku se opakoval omyl z roku 1920, na srdečním štítku má být znak vládnoucí země.

Znak České a Slovenské federativní republiky (od roku

1990)

Znak společného federativního Československa byl čtvrcený. V 1. a 4. poli byl český lev ve  skoku, v 2. a 3. poli byl slovenský dvojramenný stříbrný kříž na modrém trojvrší.

Znak Slovenska (od roku 1993) Znak Slovenska: na červeném štítě tři modré vrchy, na prostředním

vztyčený dvojramenný kříž . Trojvrší jsou tři slovenská pohoří: Tatra, Fatra, Matra.

Znaky České republiky (od roku 1993)

Státní znak samostatné České republiky tvoří malý a velký znak. Malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou

korunou a zlatou zbrojí. V 1. a 4. červeném poli je stříbrný dvouocasý český lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou

zbrojí. Ve 2. modrém poli stříbrnočerveně šachovaná moravská orlice se zlatou zbrojí a korunou, Ve 3. zlatém poli je černá slezská orlice se zlatou korunou, s červenou zbrojí a

stříbrným půlměsícem zakončeným jetelovými trojlístky, uprostřed s křížkem.

Zdroje http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/historie-stat

niho-znaku/statni-znak-ceske-republiky--jeho-predchudci-a-soucasna-podoba-43755/

http://www.cestipanovnici.estranky.cz/clanky/statni-symboly-ceske-republiky/statni-znak-a-znaky-pouzivane-na-ceskem-uzemi.html

Vypracoval: Jan Mecerod