Alenka odešla do školy, ačkoli se necítila moc dobře. Bolela ji hlava a měla rýmu. Když přišla do třídy a sedla si vedle své kamarádky Nataši, zjistila, že ani Nataša se necítí příliš dobře.
Je ti dobře Natašo?
Moc ne, ale maminka říkala, že musím jít do školy. (Poté Nataša dvakrát zakašlala.)
Mě také není dobře, ale naštěstí nekašlu. Natašo,
musíš si zakrývat ústa rukou, když kašleš!
.
O polední přestávce šla obě děvčata na toaletu. Nataša měla veliký hlad, a proto velmi pospíchala, aby už už byla na obědě
Alenko, pospěš si, mám velký hlad!
Počkej, musím si ještě umýt ruce!
Ale prosím tě, to je zbytečné! Já si ruce nemyji a ještě se mi nic nestalo!
Při obědě Alenka vyprávěla svému kamarádovi Honzíkovi o bolesti hlavy a rýmě.
Opravdu mě ta hlava bolí a navíc mám pocit, že dostanu kašel.
A nemáš doma nějaká antibiotika, která by sis mohla
vzít?
To není špatný nápad. Myslím, že nám doma nějaká zbyla po sestře, když měla zánět ucha.
Honem, pojď, musíme to ukázet paní učitelce!
Ach, ukaž mi to koleno. Naštěstí to nevypadá zle. Bude stačit jenom náplast.
Auuuu, z kolena mi teče krev!
Po obědě šly děti ven, proběhnout se na hřiště. Honzík upadl a velice ošklivě si odřel koleno.
Alenko, jdi domů, lehni si do postele, a když tě bude bolet
hlava, můžeš si vzít prášek na zmírnění bolesti.
Ale ona je nemocná! Musíte jí přece dát
antibiotika!
Buďte klidná. V tomto případě naštěstí nejsou nutná.
Když přišla Alenka domů, její maminka se rozhodla, že raději zajdou k doktorovi. Ten řekl, že Alenka má virózu.
Dneska jsi nebyl ve škole, jsi v pořádku?
Nejsem, koleno mě v noci začalo hrozně bolet, a tak jsem musel jít k doktorovi. Ten řekl, že je v ráně
infekce.
No nazdar! A dal ti něco proti bolesti?
Ne, ale dal mi antibiotika, která pomohou tělu bojovat proti infekci. A řekl mi, že musím
všechna sníst.
Honzík nepřišel druhý den do školy a tak se Alenka za ním vydala domů.
