Jednotky délky

PDF vytvoeno pomoc open source knihovny mwlib. Dal informace naleznete na http://code.pediapress.com/PDF generated at: Sat, 29 Sep 2012 06:10:51 UTC

Jednotky dlky

Obsahlnky

Actus 1Aga 1Akaina 2Akid 2Alabi 2Ald 3Alen 3Ammat 4Angot 4ngstrm 4Angul 5Angusta 5Anukabiet 5Astronomick jednotka 6Astronomick jednotky dlky 8Atomo 8Baa 9Bahr 9Bamba 9Bara (jednotka dlky) 10Barchet 10Batu 10Bazu 11Berri 11Bisva 11Bisvsa 12Boll (jednotka) 12Bolt (jednotka) 13Borgis (jednotka) 13Brzda (jednotka) 13Br (jednotka) 14Cicero (typografie) 14Decimo 15Dla (jednotka) 15

El (jednotka) 16Etmal 16Fardel 17Hon (jednotka) 17Kabel (jednotka) 18Kilometr 19Krok (jednotka) 19Linie (dlkov mra) 20Loket (dlkov mra) 20Ln (jednotka) 23Megaparsek 24Metr 24Mikrometr 28Mle 29Nmon mle 29Pace 31Pack 32Palec (jednotka) 32Parasang 34Parsek 34Pes (jednotka) 36Planckova dlka 37Polomr Slunce 38Postav 38Provazec (jednotka) 38Prst (jednotka) 39Prut (jednotka) 39Prmr Zem 40Pu (jednotka) 40Punkt 41P 41Pst (jednotka) 42Rack unit 42Rozhor 44Seznam historickch jednotek 44Stadium (mra) 49Stopa (jednotka dlky) 49Svteln hodina 50

Svteln minuta 51Svteln sekunda 51Svteln den 52Svteln msc 52Svteln rok 53Svteln tden 54Sh 54Tenato 56Typografick bod 57Versta 58Yard 58Zrno (jednotka) 59n kilometr 59

ReferenceZdroje lnk a pispvatel 61Zdroje obrzk, licence a pispvatel 63

Licence lnkLicence 64

Actus 1

ActusActus je star jednotka dlky a plonho obsahu uvan ve starovkm m.

Jednotka dlky jeden actus = 35,49 metru = 120 pes

Jednotka plochy jeden actus quadratus = 1257 nebo 1259 nebo 1378 metr tverench = 1440 pes quadratus jeden actus simplex = 41,97 metr tverench = 480 pes quadratus

Literatura M. Chvojka J. Skla. Mal slovnk jednotek men. Praha : Mlad fronta, 1982.

AgaAa je star jednotka dlky pouvan v Turecku. Jej hodnota je 5010 m nebo tak 5334 m - v tom ppad 1 Aa= 3 berri.


Akaina 2

AkainaAkaina je dlkov a nebo plon mra, kter je piblin 3 metry nebo 10 m, kter se pouvala pevn v antickmecku.Jednotka dlky a plonho obsahu v antickm ecku; dlka - 1 akaina = 3,09 m = 10 pus plon obsah - 1 akinda = 9,54 m = 100 tv. pus.Latinsk jmno tuto staroeckou jednotku je acaena.


AkidAkid je star jednotka dlky pouvan v Irku Jej hodnota je piblin 50,3 mm.


AlabiAlabi je star jednotka dlky pouvan v Etiopii. Jej hodnota in piblin 0,8 m.


Ald 3

AldAld je star jednotka dlky pouvan v Mongolsku. Jej hodnota inila piblin 1,6 m. Odpovdala tak nskjednotce pu.

Pevodn vztahy 1 ald = 1,6 m = 1/2 chos ald


AlenAlen je star jednotka dlky, kter je piblin podobn esk dlce loket. Piblin hodnota in 0,5 a 0,7 m.Pevodn vztahy: v Dnsku = 1 alen sjaellandsk = 0,6277 m = 2 fod = 4 kvarter sjaellandsk v Grnsku, na Islandu a Faerskch ostrovech = 1 alen = 0,571 m = 2 fisk = 4 pund = 1/3 favn v Norsku = 1 alen = 0,553 m. Tak zde byla pouvna podobn jednotka s nzvem tumalalen, jej velikost

inila 0,474 m.


Ammat 4

AmmatAmmat je star jednotka dlky pouvan v Babylonii. Jej velikost inila 0,526 m.Pevodn vztahy: 1 ammat = 30 uban = 6 qat = 1/6 qan = 1/36 sos = 1/1080 parasang = 1/2160 kaspu.


AngotAngot je star jednotka dlky pouvan v Indii. Jej velikost inila 2,032 cm.


ngstrmngstrm nebo angstrom (symbol ) je jednotka dlky. Hodnota jednoho angstromu je rovna 0,1 nm neboli 10-10

m. Nejedn se o jednotku SI.asto se pouv pi vyjadovn velikost atom, dlek chemickch vazeb nebo vlnovch dlek spektrlnch ar.Jednotka je pojmenovna po vdskm fyzikovi Andersi Jonasi ngstrmovi.

Souvisejc lnky Soustava SI Fyzikln jednotka Dlka

Angul 5

AngulAngul je star jednotka dlky pouvan v Indii. Jej hodnota inila piblin 0,02 m. V Benglsku byla jej hodnota0,01905 m a tvoila 1/48 jednotky gaz.


AngustaAngusta je star jednotka dlky pouvan ve starovku v persk i. Svoj velikost je podobn jednotce palec.

Pevodn vztahy1 angusta = 2,72 cm = 1/10 vitasti.


AnukabietAnukabiet je star jednotka dlky pouvan v Thajsku. Jej hodnota in 2,604 mm.


Astronomick jednotka 6

Astronomick jednotkaAstronomick jednotka (znaka jednotky AU, z anglitiny astronomical unit) je jednotka vzdlenosti, pouvan vastronomii, pvodn definovan jako stedn vzdlenost Zem od Slunce. Vzjemn vzdlenosti planet i jinchobjekt slunen soustavy vyjden v AU poskytuj relativn nzorn mtko vzdlenost tchto objekt od sebe.

1AU = 1495978707003m[1]

DefinicePvodn byla astronomick jednotka definovna jako stedn vzdlenost Zem od Slunce. Kvli vy pesnostiMezinrodn astronomick unie (IAU) pijala novou definici, podle kter je AU dlka polomru neruen obnkruhov drhy tlesa se zanedbatelnou hmotnost, pohybujcho se okolo Slunce rychlost 0,017202098950radinza den (86400s). Pesnji eeno tato definice ve dlku astronomick jednotky s gravitanm parametrem Slunce(tak, aby gravitan parametr byl roven pesn (0,01720209895)AU/d). To zajiuje, e pokud se pi vpotechpouvaj jako jednotky hmotnost Slunce a astronomick jednotka (namsto kilogram a metr), nen potebadosazovat hmotnost Slunce (resp. hodnotu gravitanho parametru), kter toti nen znma s tak vysokou pesnostjako nkter dal daje.Astronomick jednotka byla poprv stanovena v roce 1771, pi pozorovn pechodu Venue pes slunen disk,francouzskm astronomem Jrme Lalandem jako 1531 milion km.Roku 2012 byla na Valnm shromdn v Pekingu ustanovena dlka 1AU=149 597 870 700 metr.[1]

Pklady Vzdlenost Zem od Slunce je 1,00 0,02AU. Msc obh kolem Zem ve vzdlenosti 0,0026 0,0001AU. Mars je od Slunce vzdlen 1,52 0,14AU. Jupiter je od Slunce vzdlen 5,20 0,05AU. Pluto je od Slunce vzdleno 39,5 9,8AU. Obn drha planetky 90377 Sedna se pohybuje mezi 76 a 915AU od Slunce, momentln se nachz zhruba

90AU od Slunce. Nejvzdlenj lovkem vyroben tleso, sonda Voyager 1, bylo 31. prosince 2007 ve vzdlenosti 104,93 AUod

Slunce. Prmr slunen soustavy bez Oortova oblaku je piblin 105AU. Prmr slunen soustavy s Oortovm oblakem se odhaduje na 50000 a 100000AU. Nejbli hvzda (po Slunci), Proxima Centauri, se nachz piblin ve vzdlenosti 268000AU. Prmr hvzdy Betelgeuze je 2,57AU. Vzdlenost Slunce od stedu Galaxie je piblin 1,7109AU. Velikost viditelnho vesmru je asi 8,661014AU.

Astronomick jednotka 7

Nsobkydce pouvanou astronomickou jednotkou je milinnsobek astronomick jednotky se samostatnm nzvemsiriometr.[2] 1 siriometr zhruba odpovd dvojnsobku vzdlenosti mezi Zem a Siriem.Pevodn vztah:

1 siriometr = 106 AUJednotku navrhl v r. 1911 vdsk astronom Carl Vilhelm Ludwig Charlier.[3]

Pevod na jin jednotky 1AU = 149597870,7000,030km 150milion kilometr (150 gigametr, 150Gm) 8,317svtelnch

minut 499svtelnch sekund 1 svteln sekunda 0,002AU 1 svteln minuta 0,120AU 1 svteln hodina 7.214AU 1 svteln den 173AU 1 svteln rok 63241AU 1 parsec 206265AU

Reference[1] IAU 28th General Assembly farewells Beijing and says Aloha to Hawaii for 2015. [online]. 2012, [cit. Error: invalid time]. Dostupn

online. (http:/ / www. sydneyobservatory. com. au/ 2012/ iau-28th-general-assembly-farewells-beijing-and-says-aloha-to-hawaii-for-2015/ )(anglitina)

[2] BREZINAK, Marian. Veliiny a jednotky v technick praxi. Peklad Zdenk toud, Jindich Bk. 1.. vyd. Praha : SNTL, 1970. 468s., 8obrazovch stran, 1 ploha pod pskou. 04-018-70. Kapitola B.1.3.2, s.85.

[3] CHARLIER, Carl Vilhelm Ludwig. Lectures on Stellar Statistics. Lund : Scientia Publisher, 1921. 49s. elektronick vydn 2007 v ProjectGutenberg eBook. (http:/ / www. gutenberg. org/ files/ 22157/ 22157-h/ 22157-h. htm) (anglicky)

Astronomick jednotky dlky 8

Astronomick jednotky dlkyPro men vzdlenost ve vesmru se nepouvaj bn dlkov jednotky. Pro tento el existuj jednotkymnohonsobn vt a tm snadnj na pouit.

Polomr SlunceJeden polomr Slunce je 6,960.108 m = 0,00465247 AU.

Astronomick jednotka (AU)Jedna astronomick jednotka se rovn stedn vzdlenosti Zem od Slunce. Zem je tedy vzdlena od Slunce 1AU.Vyjdeno v metrick soustav je 1AU rovna 1,495978921011m.

Svteln rok (ly)Jeden svteln rok je vzdlenost, kterou uraz svtlo za jeden rok - 9461000000000kilometr (9,461 bilinkilometr). Pevedeno do metrick soustavy je jeden svteln rok roven 9,4611015metr (i 1ly je roven63241AU).

Parsek (pc) - parallax secondJeden parsek je definovn jako vzdlenost, ze kter se dlouh poloosa zemsk drhy (1AU) jev pod hlem 1", coje 3,261630751ly. Vyjdeno v kilometrech, jeden parsek je 3,08571013km.

AtomoAtomo je star jednotka dlky pouvan v Itlii.Pevodn vztahy: v Parm 1 atomo = 0,3154 mm = 1/1728 braccio di legno na Sardinii 1 atomo = 0,2973 mm = 1/1728 piede librandi


Baa 9

BaaBaa je star jednotka dlky pouvan v Zanzibaru Jej hodnota je piblin 1,829 m.


BahrBahr nebo t Bahar (arabsky ) je star jednotka dlky pouvan v rnu. Velikost 1 bahr inila piblin 3,3cm a tvoila 1/32 gaz.V Omnu byl bahr jednotka hmotnosti, 1 bahr odpovdal 808 gram.


BambaBamba je star jednotka dlky pouvan v Barm. Jej dal nzvy byly rovn bambus i teh.

Pevodn vztahy 1 bamba = 3,396 m = 14 twach


Bara (jednotka dlky) 10

Bara (jednotka dlky)Bara je star jednotka dlky pouvan na Filipnch, jej nzev pochz ze panlsk jednotky vara. Jej hodnotainila piblin 80 cm.


BarchetBarchet je star soukenick a krejovsk jednotka dlky uvan v jinm Nmecku. Jej pesn hodnota ale nendoposud znma.

Odhadovan hodnota 1 barchet = 17 a 19 metr = 22 a 24 Elle (lokt) = 1/45 Fardel.


BatuTento lnek pojednv o metrologick jednotce, o zakladateli Zlat hordy viz Bat.Batu je star jednotka dlky pouvan v Indonesii. Do etiny se d peloit jako "vzdlenost, co by kamenemdohodil".Jej velikost inila piblin 1,5 km.


Bazu 11

BazuBazu je star jednotka dlky pouvan v Persk i. Velikost 1 bazu inila piblin 1,09 m a tvoila 4 vitasti.


BerriBerri je star jednotka dlky pouvan v Turecku.

Pevodn vztahy 1 berri = 1670 ppadn 1744 m = 1/3 aga


BisvaBisva je star jednotka dlky a obsahu pouvan v Afghnistnu.

Pevodn vztahypro dlku:

1 bisva = 9,883 m = 1 darbpro obsah: 1 bisva = 97,68 m = 1/20 darb


Bisvsa 12

BisvsaBisvsa je star jednotka dlky a obsahu pouvan v Afghnistnu.

Pevodn vztahypro dlku: 1 bisvsa = 2,21 m = 1/20 darbpro obsah: 1 bisvsa = 48,8 m = 1/400 darb


Boll (jednotka)Boll je star univerzln jednotka hmotnosti, objemu a dlky pro pzi pouvan ve Velk Britnii a nkterchdalch zemch. Nazvala se t bole i bundle.

Pevodn vztahypro dlku: v Irsku 1 boll = 65 840 m ve Velk Britnii 1 boll = 54 864 mpro hmotnost: ve Velk Britnii 1 boll = 63,50 kg (pro oves)pro objem: v Norsku 1 boll = 2,7 l = 4 juste = 1/4 ask = 1/12 trideiling ve Velk Britnii 1 boll = 218,2 l = 48 galon (imperilnch) ve Skotsku a Irsku 1 boll = 141 l


Bolt (jednotka) 13

Bolt (jednotka)Bolt je star jednotka dlky pouvan ve vdsku a Finsku. Nazvala se t lrft.

Pevodn vztahy 1 bolt = 12,47 m = 42 fot


Borgis (jednotka)Jednotka borgis byla oznaenm pro stupe velikosti psma uvanho v typografii.Jeden borgis = 3,384 milimetru = 9 typografickch bod.

Pouit zdroj Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Brzda (jednotka)Brzda je star esk jednotka dlky i plonho obsahu. Je doloena ji od stedovku. est brzd + jeden rozhorpravdpodobn tvoilo jednotku zvanou zhon.

Pravdpodobn dlkov hodnotaJedna brzda = 1/2 lokte = 0,2957 metru.

Plon obsahPlon obsah brzdy a stejn tak i zhonu se vztahoval vdy k dlce jednoho honu, kter inila 260 lokt. Odtud pakvyplv, e jedna brzda inila pesn 130 verench lokt, tedy 45,47 metru verenho.


Br (jednotka) 14

Br (jednotka)Br je star jednotka dlky pouvan v Mongolsku.

Pevodn vztahy 1 br = 2 a 4 km = 720 a 1440 chos ald


Cicero (typografie)Cicero je zkladn typografick jednotka, kter je rovna dvancti typografickm bodm. Jeden typografick bod mrozmr 0,376mm, jeden cicero tedy m 4,512mm. Jako cicero se oznauje tak psmo o tto velikosti.Jednotku zavedl francouzsk typograf Francois Ambroise Didot kolem roku 1780. Cicero je odvozen od starhofrancouzskho palce, jeho je jednou estinou. Velikost se podob anglick jednotce pica, kter je vak odvozena odmenho, anglickho palce, plat 1pica= 1,061cicero.Nzev je odvozen od Ciceronovch List, vydanch s touto velikost psma v m koncem 15. stolet tiskaemSweynheimem. Pro typografick men se uvala kovov midla, zvan cicertka.

Literatura Heslo cicero v Ottov slovnku naunm

Extern odkazy Vznik a vvoj typografick mrn soustavy [1]

Reference[1] http:/ / www. typo. cz/ _typo/ typo-pravidla-miry. html

Decimo 15

DecimoDecimo je star italsk jednotka dlky. Jej hodnoty se ale krajov od sebe navzjem znan liily.

Hodnoty Bentky : jedno decimo = 0,2414 milimetru = 1/1440 piede Neapol : jedno decimo = 22,64 milimetru = 1/10 palmo Vatikn : jedno decimo = 1,860 milimetru = 1/160 piede architettonico


Dla (jednotka)Dla je star esk dlkov jednotka o piblin velikosti 8 centimetr, vyjaduje piblinou ku lidsk dlan (bezpalce). V psemnch pramenech je zmiovna ji od doby krle Pemysla Otakara II. Hjkova kronika uvd jejvelikost jako tyi prsty bez palce (tedy anatomicky vlastn zcela sprvn).

Alternativn hodnoty 1 dla = 4 prsty = 7,885 cm = 4/30 lokte 1 dla = 7,968 cm

Dla v jinch zemch palm - Dnsko, Holandsko, Lotysko, Anglie palme - Francie palmo - Itlie, Portugalsko, panlsko palmus - v latin resp. ve starovkm m


El (jednotka) 16

El (jednotka)El je star holandsk dlkov jednotka, krom toho se tak jedn o alternativn nzev pro jeden metr.

Hodnota jeden el brabantsk = 0,694 metru nebo 0,6856 metru jeden el amsterodamsk = 0,6878 metru

Souvisejc lnky loket (dlkov mra)


EtmalEtmal je star holandsk jednotka, kter byla pouvna pro men rychlosti moskch proud. Byla definovnajako rychlost jedn nmon mle (1852m) za jeden den, tzn.:

1 etmal 0,021435 m/s

Dal pouit tto mryMra byla nesprvn[zdroj?] pouvna pro vyjden vzdlenosti, kterou za 1 den urazilo njak konkrtn plavidlo.

Reference Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Extern odkazy Strnka obsahujc rekordn vzdlenosti uraen za jeden den [1]

Reference[1] http:/ / www. etmal. org

Fardel 17

FardelFardel je star soukenick a krejovsk jednotka dlka uvan v jinm Nmecku.

Hodnota jeden Fardel = 780 a 860 metr = 45 Barchet = 990 a 108 Elle (lokt)

Pvod slovaPochz z italskho slova fardello, co je balk nebo svazek.


Hon (jednotka)Hon (pro esk mry t honec) je star esk jednotka dlky a plonho obsahu nebo starovk egyptsk jednotkaobjemu. Jej velikost nen zcela pesn znma, existuje nkolik alternativnch hodnot.

starovk dut mraJeden egyptsk hon inil piblin 0,5 litru

esk jednotky

konkrtn hodnoty dlky podle zemskch desk : jeden hon = 5 provazc po 52 loktech, tedy 260 lokt = 153,8 metru podle Hjkovy kroniky : jeden hon = 5 provazc po 42 loktech, tedy 210 lokt = 124,2 metru

neurit hodnoty dlky vzdlenost, kterou by ubhl lovk, ani by si odpoinul vzdlenost, jen odpovdala 60 otokm koleka pluhu

jednotka plonho obsahu jeden hon = jedno staroesk jitro = 2837 metru tverenho jeden hon = 3783 metru tverenho podle Hjkovy kroniky jeden hon = jedno jitro a rovnal se plonmu obsahu obdlnka o stranch jednoho

dlkovho honu na dlku a jednoho provazce o velikosti 42 lokt na ku (tedy 10920 nebo 8820 tverenchlokt), co odpovdalo 3821 metr tverench nebo 3086 metr tverench (ili velmi zhruba od 0,3 a do 0,4hektaru)

Hon (jednotka) 18


Kabel (jednotka)Kabel je star nmon jednotka dlky. V anglosaskch zemch j odpovd podobn jednotka cable.

Nmecko jeden Kabel = 222,2 metru = 120 Faden jeden Kabellnge = 185,2 metru = 100 Faden

Rakousko a Uhersko jeden Kabel = 189,6 metru = 100 Faden

Dnsko jeden kabellaengde = 188,3 metru = 600 Fod

USA a Velk Britnie jeden cable length = 219,5 metru = 240 yardu

Velk Britnie jeden cable = 185.3 metru = 0,1 nmon mle


Kilometr 19

KilometrKilometr je jednotka dlky v metrick soustav, kter se rovn tisci metr. Me bt zapsn vdeckou notac jako110m (inenrsk notace) nebo 1 E+3 m (exponenciln notace) oboje znamen 1 000 1 m.pikometr

Linie (dlkov mra) 20

Linie (dlkov mra)Linie je dlkov mra, kter m rozmr 1/40 palce = 0,635 mm a kter byla pouvna v knoflksk vrob prouren rozmru knoflk. Rondel (korpus ze kterho se vysoustru knoflk) o rozmru 12 lini m prmr 7,62 mm.Dle se v knoflkskch vrobnch potaly poty knoflk na tucty a veletucty.

Loket (dlkov mra)

Da Vinciho Vitruvius se znzornnm anglickho, francouzskho avlmskho loktu.

Loket je dlkov mra, pouvan ji od starovku,jej existence je doloen v Egypt, Mezopotmii(2000 let p. n. l.), Persk i, ecku i dalch zemch.Dky sv jednoduchosti a poteb pouh vlastn pae kmen se zaal v minulosti pouvat nezvisle na sobv rznch oblastech svta.

Ve stedovku bylo velmi astm jevem, e kadzem a i kad vt obchodn msto mlo svoji vlastndlku loktu. Proto se stalo zvykem, e na nmstchbval kov o dlce loktu zazdvn pro ppadn spory.

A do 19. stolet zstval loket jednou znejdleitjch dlkovch mr, postupn byl vak vevtin zem svta nahrazen metrickmi jednotkami.

Loket v eskch zemch

esk loket

Loket esk na radnici v Litomyli

esk, prask i staromstsk loket byl pro cel Krlovstv eskustanoven v roce 1268 v dob Pemysla Otakara II. Jeho vzor bylumstn za vraty Staromstsk radnice.

1 esk loket = 59,3 cm.

Dlen a nsobky eskho lokte

1 loket = 3 pd = 30 prst = 120 zrn 1 staroesk sh = 3 lokty 1 zemsk provazec = 24 lokte 1 postav = 30 nebo 39 lokt 1 jitro = 210 lokt

1 prut = 1050 lokt 1 ln = 12 prut = 12600 loktelezn etalony eskho lokte se dodnes nachzej minimln na 6 mstech v echch:

Loket (dlkov mra) 21

1. na zdi ve Novomstsk radnice v Praze;2. na vratech Hradansk radnice v Praze;3. v ostn vrat radnice v Mlnku (vedle je i loket vdesk);4. v pili radnice v Litomicch;5. v pili radnice v Litomyli;6. vedle vchodu do radnice v Bl pod Bezdzem.Krom toho je dlka eskho lokte vyryta pmo v kamennm ostn slavnostnho vstupu do radnice v Hostinnm.

Etalony lokt na radnici v Mlnku - vlevo esk,vpravo vdesk

Vdesk loket

Vdesk mry vetn vdeskho lokte (Wiener Elle) byly do echzavdny v polovin 18. stolet. V roce 1760 byl pomr jednoteknsledujc:

1 vdesk loket = 1,31186 eskho lokte (77,8 cm) 1 esk loket = 0,7622718 vdeskho lokteZkladn jednotkou vdesk (dolnorakousk) soustavy vak nebylloket, ale sh.

V echch meme etalon vdeskho lokte spatit napklad:1.1. v ostn vrat radnice v Mlnku (vedle je i loket esk). Tento loket

je dokonce datovn "1765" a doplnn npisem "RAKAVSKI";2.2. v oprnm pili radnice v eskch Budjovicch (rovn datovn

1765);3.3. v ostn vrat star radnice v Chrudimi;4.4. vedle vchodu do radnice v Lznch Bohdane;5.5. v ostn slavnostnho vstupu do radnice v Hostinnm.

Moravsk loketMorava se z hlediska metrologie vyvjela zcela samostatn a jej dlkov jednotky byly rozdln od eskch. V roce1638 nadil Ferdinand III., aby se na Morav uvalo olomouckho lokte (piblin 78,228 cm). Vlivem kapitulaceOlomouce a naopak spn obrany Brna proti vdm v roce 1645 vak postupn rostl vznam brnnskho lokte(piblin 79,052 cm). K navzn eskch a moravskch jednotek dolo a v roce 1708, kdy csa Josef I. nadil,aby moravsk loket mil tolik, aby prask loket o dlce 24 coul byl 3/4 zdejho, ili moravsk loket mil 32coul, moravsk sh vak 72 coul jako prask. V roce 1708 byl tedy pomr jednotek nsledujc: 1 moravsk loket = 32 palc eskch = 1 a 1/3 praskho lokte = 78,9 cm.V roce 1758 vyel dleit patent pro Moravu, jm tu byly zavedeny rakousk mry a vhy. Podrobn pevodntabulky vak byly vydny a v roce 1771 a v nich byl stanoven pomr moravskho lokte k rakouskmu jako 2501 k2455.Na Morav jsou k vidn zejm pouze dva moravsk elezn lokty:1.1. loket u vchodu do radnice v Kyjov;2.2. loket v ostn vchodu do radnice v Moravsk Tebov.

Loket (dlkov mra) 22

Loket ve svt

Zazdn loket (Frankfurt).

1 egyptsk krlovsk loket = 52 cm 1 egyptsk mal loket = 45 cm 1 mezopotmsk loket = 51,7 cm 1 skotsk loket = 94,1 cmSkotsk loket (skotsk gaeltina: slat thomhais) byl standardizovn roku 1661a pouvan ve Skotsku do roku 1824, kdy byl nahrazen anglickmijednotkami.

1 vlmsk loket = 69,1 cm 1 polsk loket (okie)= 78 cm 1 anglick loket = 114,3 cmAnglick loket (English ell) byl obvykle roven 45 palcm, nebyl nicmnnikdy definovn v dnm anglickm zkonu.

1 polsk loket = 59,6 cm (nejastji, v prbhu historie se mnil) 1 prusk (berlnsk) loket = 66,7 cm 1 vdsk loket (nazvan aln) = 52 a 64 cm a dlil se na 2 fot. starozkonn mry

1 obecn loket = 45,8 cm 1 krlovsk loket = 52,5 cm 1 attick loket = 46,2 cm 1 msk loket = 44,4 cm

Souvisejc lnky esk mrn soustava rakousk mrn soustava dla prst El (jednotka) (holandsk loket) bn metr stopa yardV tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Elle (Einheit) [1] na nmeck Wikipedii.

Reference[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ De%3Aelle_%28einheit%29?oldid=53498775

Ln (jednotka) 23

Ln (jednotka)Ln je star esk jednotka plon vmry i vzdlenosti. Vtina tchto jednotek v eskm krlovstv platila vobdob 1268 - 1756.

PlochaExistovalo nkolik jednotek tho nzvu, lic se velikost. 1 ln krlovsk = 12 kop zhon = 27,9452 ha 1 ln knsk = 11 kop zhon = 25,6164 ha 1 ln pansk = 10 kop zhon = 23,2876 ha 1 ln selsk = 8 kop zhon = 18,6301 ha 1 ln zemsk = 18,3001649 ha 1 ln nmeck = 7,6597 ha

VzdlenostLn se uval i jako dlkov mra. 1 ln = 7471,8 m

PoznmkaTermn ln se dnes pouv v pozdjm penesenm vznamu slova jakoto vraz pro velk pole neurit vmry(plochy).

LiteraturaMATJEK, Frantiek. Ln v djinnm vvoji (se zvltnm zetelem k Morav). Sbornk archivnch prac, 1985, ro.35, s. 285-330.

Megaparsek 24

MegaparsekMegaparsek (Mpc) je astronomick jednotka vzdlenosti o velikosti 1 000 000 Parsek.Je to nejpouvanj jednotka v mezigalaktick astronomii.

Konverzn tabulka

1 Mpc = 1000 kpc = 1000000 pc

1 Mpc = 3.2610 ly (piblin)

1 Mpc = 3.08610 metr

Nktr vzdlenosti v megaparsecch

Vzdlenost slunen soustavy od stedu na Galaxie 0,009 Mpc

Prmr na Galaxie 0,02 Mpc

Vzdlenost Galaxie v Andromed 0,6 Mpc

Vzdlenost Kupy galaxi v Pann 17 Mpc - 22 Mpc

Vzdlenost galaxie RXJ1242-11 200 Mpc

MetrDal vznamy jsou uvedeny vlnku Metr (rozcestnk).Metr je zkladn jednotka dlky, jeho standardn znaka je m.Definice metru (podle soustavy SI): Metr je dlka, kterou uraz svtlo ve vakuu za 1/299792458s.[1]

Nsobky adlyZnsobk adl metru se astji pouvaj nsledujc:

AttometrAttometr (znaka am) 1018 metru , dem odpovd velikosti kvarku

Metr 25

FemtometrFemtometr (znaka fm), 1015 metru neboli 1biliardtina metru je dlkov jednotka pouvan pedevm vjadernfyzice, nebo dem odpovd rozmrm atomovho jdra. Jadern fyzici ji na poest Enrica Fermiho neoficilnnazvaj fermi (ani by museli zavdt novou znaku jednotky, protoe fm odpovd obma nzvm).

PikometrPikometr (znaka pm) je dlkov jednotka, 1012 neboli biliontina metru.Nap.polomr atomu hlia je 31pm.

NanometrNanometr (znaka nm) je dlkov jednotka, 109 neboli 1miliardtina metru.Nap.vzdlenosti atom vpevnch ltkch jsou dov zlomky (typicky tvrtina a ptina) nanometru.

MikrometrMikrometr (znaka m) je dlkov jednotka, 106 neboli 1milintina metru.Nap.kapika mlhy m cca 10m.

MilimetrMilimetr (znaka mm) je dlkov jednotka, 103 neboli 1tiscina metru.Udvn rozmr vmilimetrech je bn napklad ve strojnictv. Vmilimetrech za uritou dobu se tak udvmnostv srek vmeteorologii. Jeden milimetr srek znamen, e na kad metr tveren naprel jeden litr srek(nebo 1mm1m= 1dm = 1l).

CentimetrCentimetr (znaka cm) je dlkov jednotka, 102 neboli 1setina metru.Udvn rozmr vcentimetrech bvalo bn napklad ve stavebnictv, zhruba vpolovin 20.stolet se vak pivyhotovovn stavebnch pln pelo na milimetry. Vcentimetrech se tak udvaj vky hladin vodnch tok.

DecimetrDecimetr (znaka dm) je dlkov jednotka, 101 neboli 1desetina metru.

HektometrHektometr (znaka hm) je dlkov jednotka, 102 neboli 100metrPouv se na eleznici. Je to vzdlenost dvou hektometrovnk od sebe. Jsou to kamenn patnky rozmstn kolemtrati a je na nich vyznaena vzdlenost.

Metr 26

KilometrKilometr (znaka km) je dlkov jednotka, 103 neboli 1tisc metr.Udvn vzdlenost vkilometrech je bn napklad vdoprav.

Historie

Pvodn platino-iridiov etalon metru, SvresuPae

Pvodn byl metr odvozen od rozmr Zem a1metr byl definovnjako dlka jedn desetimilintiny zemskho kvadrantu (poloviny dlkypolednku). Vtto podob se stal zkladem metrick soustavy(podrobnj historie urovn viz tamt). Pozdj fyzikln definiceodstranily zvislost na prototypu tm, e dlku metru vyjdily pomocfyziklnch konstant. Prvn takov definice byla schvlena roku1960aznla: Metr je dlka, rovnajc se 1650763,73 nsobku vlnov dlkyzen cho se ve vakuu, kter pslu pechodu mezi energetickmihladinami 2p10 a5d5 atomu kryptonu86. Nejnovj definicezroku1983 svzala dlku metru srychlost svtla ve vakuu. Ztohovyplv, e zpesovnm men asu se zpesuje tak velikostmetru, hodnota rychlosti svtla ve vakuu je nadle nemnn konstanta.

Vvoj definice vase(podrobn t vhesle metrick soustava) 8.kvtna 1790 francouzsk nrodn shromdn rozhodlo, e dlka novho metru by mla bt stejn jako je

dlka kyvadla jeho doba plkyvu je rovna jedn sekund. 30.bezna 1791 francouzsk nrodn shromdn pijalo nvrh francouzsk akademie vd ato: metr = jedna

desetimilintina vzdlenosti od rovnku ksevernmu plu. 1795 zhotovena provizorn metrov ty zmosazi. 10.prosince 1799 francouzsk nrodn shromdn urilo, e metrov ty (etalon), je byla vyrobena dne

23.ervna 1799, bude uloena vnrodnm archivu jako finln podoba metru. 28.z 1889 prvn jednn ovhch amrch (CGPM) definovalo dlku jednoho metru jako vzdlenost mezi

dvma linkami na standardizovan tyi ze slitiny platiny adesti procent iridia, meno pi teplot tn ledu. 6.jna 1927 sedm CGPM upesnilo definici metru jako dlku menou pi teplot 0C, mezi osami dvou

linek vyznaench na prototypu metru ze slitiny platiny z90 % airidia 10 %, za normlnho atmosfrickho tlakuapodepenm dvma vlci oprmru nejmn jeden centimetr umstnmi symetricky ve stejn vceavzdlenosti 571mm jeden od druhho

20.jna 1960 jedenct CGPM definovalo metr jako 1650763,73 nsobku vlnov dlky radiace ve vakuu,kter odpovd pechodu mezi 2p10 a5d5 kvantov rovn atomu kryptonu-86.

21.jna 1983 sedmnct CGPM definoval dlku jako vzdlenost, kterou uraz svtlo ve vakuu bhem asovhointervalu 1/299792458sekundy (tj.svtlo uraz ve vakuu za sekundu pesn 299792458metr).

Metr 27

ZajmavostiKrom obvykl znaky m se lze nap.vItlii setkat se znaenm mt. Rovn vzemch uvajcch mle je pro niuvna zkratka m, aproto uvn zkratky m bv nahrazovno mt.Vleteck doprav se celosvtov uv pro uren vky jednotka stopa msto metru; obdobn vodorovnvzdlenosti vnmonictvu aletectvu se uruj vnmonch mlch (jej definice, by byla pvodn odvozenazhlovho stupn na zemskm polednku, je nyn zaloena na jednotkch SI, a1NM je tedy pesn rovna 1852m).By ICAO hodl vbudoucnu pejt na jednotky SI, pro tuto zmnu nebyl stanoven termn akvli zachovnbezpenosti by se jednalo osloit proces.[2]

Nemetrick dlkov jednotky mle ln sh loket stopa palec yard astronomick jednotka parsek svteln rok

Odkazy

Reference[1] Resolution 1 of the seventeenth CGPM (1983): Definition of the metre [online]. Svres (Francie) : Bureau Internation des Poids et Mesures,

[cit. 2007-10-22]. Dostupn online. (http:/ / www. bipm. org/ jsp/ en/ ViewCGPMResolution. jsp?CGPM=17& RES=1) (anglicky)[2] ICAO Annex L 5 Pedpis pro pouvn micch jednotek vletovm apozemnm provozu, hlava4 (http:/ / lis. rlp. cz/ predpisy/ predpisy/

dokumenty/ L/ L-5/ data/ effective/ hl4. pdf)

Mikrometr 28

MikrometrMikrometr symbol m je odvozen jednotka soustavy SI v dlce jedn milintiny metru (0,000001 metru).Nkdy bv nesprvn oznaovna tak jako mikron. Matematick vyjden jejho vztahu k metru je nsledujc:

1 m = 1106m1 m = 1m / 1000000

Mikrometr je tisckrt men ne milimetr a tisckrt vt ne nanometr.Pro zpis mikrometru se pouv symbol (oznaen v Unicode je U+00B5; v HTML ) ml by vypadatjako eck psmeno m () (zvis na pouitm fontu). Pokud symbol nen k dispozici, bv mikrometr nesprvnzapisovn jako um.

Mechanick mikrometrick midlo

Tato jednotka se pouv nap. pi udvn definovn ultrakrtkch ainfraervench vlnn. V tchto jednotkch se tak v elektroniceporovnvaj rozmry u integrovanch obvod a ip.

Mic pstroj

Vnj, vnitn a hloubkov mikrometr

Slovem mikrometr bv tak oznaovn jemn mcpstroj uren pro pesn men vzdlenost uvanzejmna v prmyslu, tzv. mikrometrick midlo.

Mle 29

MleMle (z lat. mille passus, tisc krok) je oznaen jednotky dlky. Tento nzev ale mla ada rznch jednotek. Anglick statutrn mle = 5280 stop = 1 609,4 m Zempisn mle = 7 420 m Nmon mle = 1 852 m (dve nkdy uvdno t 2000,2 m a jin jednotky. Podrobnosti v lnku nmon mle)

Nmon mle byla definovna jako vzdlenost dvou bod na hladin moe, jejich zempisn ka se li ojednu (obloukovou) minutu.

Vdesk mle = 7 585,936 m = 4 000 vdeskch sh = 288 000 vdeskch palc (vdesk palec = 26,34mm)[1]

esk mle = 7 530 m = 4 200 staroeskch sh = 12 600 praskch lokt = 37 800 pd = 50 400 tvrt = 94 500dlan.[2]

Tunomle = jednotka pro vyjden fyzickho objemu pepravnch vkon. Je souinem pepravovanho mnostva pepravn vzdlenosti.

Odkazy[1] Historie vojenskho mapovn (http:/ / krovak. webpark. cz/ mapovy_fond/ mapy_vh. htm)[2] Jednotky.cz: Pevody jednotek (http:/ / www. jednotky. cz/ delka/ mile-ceska/ ?hodnota=1)

Souvisejc lnky Angloamerick mrn soustava

Nmon mle

Definice nmon mle

Nmon mle je jednotka dlky, kter nepat do soustavy SI (ale je nani vzna definic) a pouv se zejmna v nmon a leteck doprav.Byla odvozena z dlky jedn obloukov minuty zemskho polednku(tedy jedn minuty zempisn ky). Dnes vhradn uvanmezinrodn definice stanovuje dlku nmon mle jako

1NM = 1852m (pesn)

Vyuit

Nmon mle se pouvaj pi leteck a nmon navigaci.[1] Objevujse i v mezinrodnch smlouvch, kter s tmito druhy dopravysouvis,[2] a zkonech,[3] kter se tmto oblastem vnuj.

Uvn nmonch mil v letectv chce ICAO v budoucnu ukonit apejt na vhradn uvn jednotek soustavy SI, dn termn k tto zmn vak nebyl stanoven.[4]

Nmon mle 30

Znaendn standardn znaka tto jednotky neexistuje, pouvaj se oznaen M (BIPM[1] a mnoho nmonchinstituc[5]), nmi (nap. IEEE[6]), v letectv pak nejastji Nm[7] i NM;[8] pouv se i nm, to ovem koliduje soznaenm nanometru v soustav SI.

HistorieMylenka dlkov jednotky odvozen z dlky jednoho stupn zempisn ky (ppadn z dlky rovnku) je velmistar, takovou jednotku patrn stanovili u Babyloan. Takto definovan jednotky pouvaly rzn pvlastky zempisn, polednkov zejmna se vak znan liily velikost, kter byla definovna jako 1, 4, 5 i 6 hlovchminut (tedy 1/60, 1/15, 1/12 i 1/10 stupn).[9]

Metr byl historicky definovn tak, aby byl roven desetimiliontin dlky kvadrantu zemskho polednku, nmonmle definovan jako 1minuta zempisn ky by tak mla dlku

Geoid ale nen pesn koule, take jeden hlov stupe m na kadm mst jinou velikost (by rozdly nejsouvelk). Rzn stty proto pouvaly rzn dlouh nmon mle. By byly nap. britsk i americk nmon mlezaloeny na dlce jedn minuty podl polednku, liily se o 6,4cm britsk nmon mle byla definovna jako6080 stop, zatmco americk jako 1853,248m.[9]

Sjednotit rzn nmon mle se podailo v roce 1929 na Prvn mezinrodn mimodn hydrografick konferenci vMonaku, kde byla pijata definice mezinrodn nmon mle o dlce pesn 1852m.[1] Tuto definici postupnakceptovaly vechny zem (Spojen stty v roce 1954[9]).

Pevod na jin jednotky 1NM = 1852 m = 1,852 km (pesn) 1NM 1,15 statutrn mle (pesn 57875/50292) 1NM 2025,372yd (pesn 2315000/1143) 1NM 6076,115ft (pesn 2315000/381) 1km 0,54NM (pesn 250/463) 1mi 0,87NM (pesn 50292/57875)

Odvozen jednotky uzel (jednotka) - jednotka rychlosti - jedna nmon mle za hodinu kabel (jednotka) - ve Velk Britnii jednotka dlky - jedna desetina nmon mle

Odkazy

Reference[1] BIPM: The International System of Units (SI) (http:/ / www. bipm. org/ en/ si/ si_brochure/ chapter4/ table8. html), kapitola 4.1, tabulka 8

(anglicky)[2] Viz nap. mluva Organizace Spojench nrod o moskm prvu ve sdlen Ministerstva zahraninch vc . 240/1996 Sb. (http:/ /

aplikace. mvcr. cz/ archiv2008/ sbirka/ 1996/ sb71-96. pdf) (PDF)[3] Viz nap. Vyhlka Ministerstva dopravy a spoj o technickm a zchrannm vybaven nmon jachty a prokazovn zpsobilosti k veden

nmon jachty . 315/2000 Sb. (http:/ / aplikace. mvcr. cz/ archiv2008/ sbirka/ 2000/ sb088-00. pdf) (PDF)[4] ICAO Annex L 5 Pedpis pro pouvn micch jednotek v letovm a pozemnm provozu, hlava 4 (http:/ / lis. rlp. cz/ predpisy/ predpisy/

dokumenty/ L/ L-5/ data/ effective/ hl4. pdf)

Nmon mle 31

[5] IHO: Regulations of the IHO for International (INT) Charts and Chart Specifications of the IHO (http:/ / www. iho. shom. fr/ publicat/ free/files/ M4_v3. 005_2008. pdf), kapitola B-122 International Abbreviations (anglicky)

[6] IEEE: Information for IEEE Transactions, Journals, and Letters Authors (http:/ / www. ieee. org/ portal/ cms_docs_iportals/ iportals/publications/ authors/ transjnl/ auinfo07. pdf), 3/2007, Appendix I (anglicky)

[7] ICAO Annex L 5 Pedpis pro pouvn micch jednotek v letovm a pozemnm provozu, hlava 1 (http:/ / lis. rlp. cz/ predpisy/ predpisy/dokumenty/ L/ L-5/ data/ effective/ hl1. pdf)

[8] AIP R: GEN 2.2 Zkratky pouvan v publikacch AIS (http:/ / lis. rlp. cz/ ais_data/ aip/ data/ valid/ g2-2. pdf)[9] Louis E. Barbrow, Lewis V. Judson: Weights and Measures Standards of the United States: A brief history (http:/ / physics. nist. gov/ Pubs/

SP447/ contents. html), Appendix 4, The international nautical mile (http:/ / physics. nist. gov/ Pubs/ SP447/ app4. pdf), NBS SpecialPublication 447, 1976, LCCCN 76-600055

Souvisejc lnky Uzel (jednotka) Mle

Extern odkazy Nmon mle na jednotky.cz (http:/ / www. jednotky. cz/ delka/ namorni-mile/ )

PacePace je star britsk jednotka dlky.

Pepoty jeden pace = 0,6096 metru = 2 foot jeden pace military = 0,7620 metru = 2,5 foot (vojensk mrn jednotka) jeden pace geometrical = 1,524 metru = 5 foot (zemmick jednotka)


Pack 32

PackPack je star anglick jednotka dlky uvan pro pzi a jednotka hmotnosti.

Pepoty

Jednotka dlky pro hrubou pzi : jeden pack = 164,5 kilometru pro jemnou pzi : jeden pack = 329,0 kilometru

Jednotka hmotnosti pro vlnu : jeden pack = 108,9 kilogramu = 240 pound


Palec (jednotka)

Mic psmo se stupnic v palcch dlenou na zlomky 1/32

Palcov mtko s desetinnm a dvojkovm dlenm

Palec nebo tak coul (z nm. Zoll) je starjednotka pro men dlky v mnoha rznchkulturch. Jej hodnota rzn kolsala mezi 23 a27mm, v eskch zemch obvykle 26,3mm,anglick palec mil 25,39954mm. Dodnes sebn uv v USA a zsti i ve Spojenmkrlovstv a v Kanad, i kdy tam je zavedenametrick soustava; palec (inch) je od roku 1959definovn pesn jako 25,4milimetru.

Pvod

Jak nzev v mnoha jazycch napovd, bylajednotka pvodn odvozena od ky (muskho)palce: francouzsk pouce, panlsk pulgada,vdsk tum, holandsk duim stejn jako nzvy veslovanskch jazycch znamenaj jak prst, tak jednotku dlky. V antice byl palec (latinsk digitus) stanoven jakoestnctina stopy, to jest asi 18,52mm. Naproti tomu anglick nzev inch nem s palcem nic spolenho a jeodvozen z latinskho uncia (dvanctina), je byla v antickm m definovna jako dvanctina stopy a tento pomrplat v palcovch systmech dodnes. V Anglii byl inch u v ranm stedovku definovn jako dlka t zrn jemene,jeho nzev vak u tehdy odkazoval k mskmu pvodu a dvanctin stopy. Nen tedy jasn, zda prvotn jednotkoubyla stopa, lidsk palec nebo obiln zrno.

Hodnota dlkovho palce byla v rznch zemch, oblastech a asto i jednotlivch mstech rzn. V Rakousku bylpalec normalizovn a sjednocen patentem Marie Terezie z roku 1756 a mil 26,34mm, v Praze se vak dlepouval msk palec, mc 24,69mm.

Palec (jednotka) 33

Historick palec v mm

Bavorsko 24,32

Francie 27,07

Portugalsko 27,5

Prusko 26,15

Rakousko 26,34

Sasko 23,60

panlsko 23,22

vdsko 24,74

Palcov systmJak u bylo eeno, zakldaj se palcov systmy na pomru 12 palc = 1 stopa. Palce se dl na poloviny, tvrtiny,osminy atd. a po 1/128 palce, ppadn jejich nsobky (napklad 3/8 palce). V 19. stolet se objevuj i desetinnpalce, kter se dl na desetiny a setiny. Tak je tomu i v americkm palcovm systmu.Palec se standardn oznauje zkratkou in, ppadn znakou ". V nronjch typech sazby se nejedn o dvojitapostrof ani o uvozovky, ale o speciln znak (HTML entita ). Tent znak se pouv i pro hlov vteiny.Podobn samostatnou znaku ' (apostrof) m stopa a tat znaka apostrofu se pouv i pro hlov minuty. V tomtoznaen 6' 5" vyjaduje 6 stop a 5 palc.

PouitV USA je palec bnou dlkovou jednotkou, i kdy ve vdch se dnes uvaj pevn metrick jednotky. Tak veSpojenm krlovstv se bn m na palce. Vzhledem v pednmu postaven anglickho a americkho prmyslu od19. stolet se palcov mry staly prmyslovm standardem v cel ad odvtv. Rozmry instalanch trubek,pneumatik, elektronickch soustek nebo displej se bn udvaj v palcch vude po svt. Tak hustota obrazuse m body na palec (dpi) a v rznch odvtvch se uvaj palcov Whitworthovy zvity. V dalch odvtvch sepalcov standardy sice uvaj, ale vyjaduj v metrickch jednotkch. Tak normln eleznin rozchod 1435mm jevlastn 4 8, re 6,35mm je 1/4 ili .25 palce a podobn

Ostatn anglosask mry Stopa je 12 (tucet) palc. Yard je 36 palc (3 stopy, 91,44 cm, piblin tedy 1 metr). Mle je 63 360 palc (1760 yard, tj. 1 609,344 m).

Odkazy

Literatura Ottv slovnk naun, heslo Palec. Sv. 19, str. 90

Souvisejc lnky Angloamerick mrn soustava Loket

Palec (jednotka) 34

Extern odkazy Pevodnk palce - centimetry [1]

(nmecky) Kalkultor pro pepoet in a mm [2]

Tento lnek vyuv informace z odpovdajcho lnku anglick a nmeck Wikipedie.

Reference[1] http:/ / www. jednotky. cz/ delka/ palec/[2] http:/ / www. din-formate. de/ kalkulator-umrechnung-laengen-masseinheiten-mm-cm-inch-zoll. html

ParasangParasang (?paprasang viz [1]) je stedovk arabsk dlkov mra. Jej hodnota je 5762 metr.Ibrhm ibn Jkb, kter po polovin 10. stolet napsal zprvu o putovn echami, mj. pe: hlas (teteva) lze slyetz vrcholk strom na vzdlenost parasangu i dle.[2]

Reference[1] http:/ / aba. wz. cz/ zprava_ibrahim_ibn_jakuba_o_slovanech. php[2] HUSA, Vclav: Nae nrodn minulost v dokumentech. Praha : Nakladatelstv eskoslovensk akademie vd, 1954: s. 25.

ParsekParsek, t parsec (znaka jednotky pc) je jednotka vzdlenosti, pouvan hlavn v odborn literatue vastronomii. Jeden parsek je vzdlenost, z n m 1astronomick jednotka (1AU) hlov rozmr jedn vteiny. Jedenparsek vyjden v jinch jednotkch vzdlenosti je piblin roven

1 pc 3,262 ly 206265AU 3,0861013km.

Parsek 35

CharakteristikaVzdlenost d, vyjden v parsecch, je pevrcenou hodnotou poloviny plron paralaxy p, vyjden vobloukovch vteinch:

d = 2/p, pro as pl roku pi kolmm pohledu (2 AU), pi uplatnn pravidla pro mal hly: a=sin(a).Jednotka se vak uvauje okamit, bez nutnosti ekn pi praktickm men, protoe pak u by se uplatnila isekulrn paralaxa, tedy pohyb soustav uvnit galaxie.

Velk vzdlenostiV praxi se pro vyjadovn vtch vzdlenost bn pouvaj nsobky tto jednotky, a to kiloparsek (znaka kpc, 1kpc = 103pc), megaparsek (znaka Mpc, 1Mpc = 106pc), kter je nejbnj dlkovou jednotkou v extragalaktick astronomii.

Nkter piblin vzdlenosti v Mpc

Vzdlenost Slunen soustavy od stedu Mln drhy 0,008Mpc

Prmr Mln drhy 0,028Mpc

Vzdlenost Zem od galaxie v Andromed (M31) 0,779Mpc

Historick poznmkaPrvn stanoven vzdlenost hvzd na zklad men jejich ron paralaxy (hvzda 61Cyg v souhvzd Labut)uskutenil v roce 1838 nmeck astronom Friedrich Wilhelm Bessel. Nvrh pojmenovat tuto jednotku, v t dob jibn pouvanou jako jednotka vzdlenosti v astronomii astron publikoval v odborn literatue Frank WatsonDyson v roce 1913. Jin astronom, Carl Charlier, navrhl nzev siriometer, ale nakonec se ujal nvrh parsec, kterpodal Herbert Hall Turner.

EtymologieNzev tto jednotky vznikl spojenm prvnch slabik ze slov paralaxa a sekunda, respektive v anglitin z parallax asecond.

Pes (jednotka) 36

Pes (jednotka)Pes (lat. stopa) byla star dlkov jednotka a jednotka plonho obsahu uvan ve starovkm m. Od ttojednotky byly ale odvozeny i nkter jednotky obsahu resp. starovk dut mry.

Pepoet

Jednotka dlky jeden pes (stopa) = 0,2957 metru nebo 0,2946 metru = 16 digitus (prst) = 12 uncia = 4 palmus (dla) = 4/3 palmus

major = 4/5 palmipes = 2/3 cubitus (loket) = 2/5 gradus = 1/5 passus (krok) = 1/120 actus = 1/625 stadium =1/5000 mille passus (mle, tisc krok)

Jednotka plonho obsahu jeden pes tveren = jeden pes quadratus = 0,08744 metru tverenho = 1/100 scripulum (decempeda) = 1/480

actus simplex = 1/3600 clima = 1/14400 actus quadratus (semiiugerum) = 1/28800 iugerum = 1/57600 heredicum= 1/5760000 centuria = 1/23040000 saltus

Odvozen jednotky objemu jedna amphora = jeden pes cubicus (krychlov stopa) = asi 26,23 litru[1]

Odkazy

Reference[1] http:/ / www. jednotky. cz/ objem/ amphora/

Literatura Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Souvisejc lnky Amfora Urna

Planckova dlka 37

Planckova dlkaPlanckova dlka je fyzikln konstanta znaen . Jde souasn tak o jednotku dlky piblin rovn 1,6 10-35

metr. Jde o zkladn jednotku v systmu Planckovch jednotek, nejastji uvanho systmu pirozench jednotek.Planckova dlka me bt definovna pomoc t zkladnch fyziklnch konstant: rychlost svtla ve vakuu,Planckovou konstantou a gravitan konstantou. Souasn teorie povauje Planckovu dlku za nejkrat dosaitelnouvzdlenost, o kter se meme cokoliv dozvdt.

HodnotaPlanckova dlka je rovna:

[1][2]

c je rychlost svtla ve vakuu, G je gravitan konstanta a (vyslovuje se anglicky "ejd-br") je redukovan Planckova konstanta.Posledn dv slice uzaven v zvorkch jsou oekvanou chybou vypoten numerick hodnoty.

Fyzikln vznamFyzikln vznam Planckovy dlky je pedmtem vzkumu. Vzhledem k tomu, e Planckova dlka je o mnoho dni ne ty na jejich rovni lze v souasn dob provdt men, nen nadje, e v dohledn budoucnosti budemon provdt vzkum pmo na tto jednotce dlky. Vzkum na Planckov dlce je tud vtinou teoretick.

Odkazy

Pouit zdroje[1] NIST, " Planckova dlka (http:/ / physics. nist. gov/ cgi-bin/ cuu/ Value?plkl|search_for=universal_in!)", vydan NIST (http:/ / physics. nist.

gov/ cuu/ Constants/ index. html) v rmci konstant CODATA[2] NIST: hodnoty konstant CODATA pro rok 2006 (http:/ / physics. nist. gov/ cuu/ Constants/ index. html)

V tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Planck length (http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/En:planck_length?oldid=263382688) na anglick Wikipedii.

Souvisejc lnky Max Planck Planckovy jednotky Pirozen soustava jednotek Kvantov fyzika

Doporuen literatura GREENE, Brian. Elegantn vesmr. Peklad Lubo Motl. Praha : Mlad fronta, 2001. ISBN 80-204-0882-7.

(esky)

Polomr Slunce 38

Polomr SluncePolomr Slunce je jednotka dlky pouvan v astronomii na vyjden velikosti hvzd a vtch objekt, napkladgalaxi. Je rovna slunenmu polomru.

PostavPostav je star esk jednotka dlky uvan ji ve stedovku pro men dlky sukna.

Hodnoty alternativn jeden postav = 30 lokt = 17,74 metru alternativn jeden postav = 39 lokt = 23 metr


Provazec (jednotka)Provazec je star esk dlkov mra pouvan ji ve stedovku, doloena je od 13. stolet z doby panovn krlePemysla Otakara II.

Hodnoty nejstar hodnota, kterou uvd i Hjkova kronika, in : jeden provazec = 42 lokt = 24,84 metru pozdj hodnota od roku 1541, provazec esk nebo provazec zemsk, je uvdna takto : jeden provazec = 52

lokt = 30,75 metr

Speciln jednotky podle nazen csae a krle Karla IV. byl uvn i provazec vinin, jen inil 64 lokt = 37,85 metru vinin provazec prask vychzel z praskch mstskch prv a inil 72 lokt = 42,59 metru rybnin provazec nebo rybnksk provazec inil 22 lokt = 13,01 metru

Extern odkazy Popis z Ottova slovnku naunho [1]


Provazec (jednotka) 39

Reference[1] http:/ / encyklopedie. seznam. cz/ heslo/ 321236-provazec-polni-mira

Prst (jednotka)Prst je star esk jednotka dlky, je uvdna v Hjkov kronice. Podle daj v tomto pramenu je jeden prststanoven jako dlka ty zrnek jemene poloench za sebou, co dajn inilo 19,71 mm.

Pepoty dlkovch mr tyi prsty pak vytvely jednu dla. Deset prst pak vytvelo jednu p. Ticet prst pak tvoilo prask loket (esk loket). Provazec ml 42 lokt, tedy 1280 prst (tedy de facto 5120 zrnek jemene). Hon se skldal z pti provazc, tedy z 6400 prst. Mle mla 60 hon, tedy 12600 lokt, co inilo 378000 prst (odpovdalo mu tedy 1512000 zrnek jemene),

tedy 7450,38 metru.

Literatura Mal slovnk jednotek men, vydalo nakladatelstv Mlad fronta v roce 1982, katalogov slo 23-065-82

Prut (jednotka)Prut je historick dlkov jednotka. Mla postupn nkolik variant: Jako prvn ji ve 13. stolet zavedl Pemysl Otakar II., dlka odpovdala piblin 4,7808-nsobku dnenho metru

(co je piblin 8 lokt) Ve 14. stolet ml prut dlku cca 2,92 metru. Ve vdesk jednotkov soustav [1], platn na eskm zem v letech 1764 a 1876, byl zaveden inenrsk

prut o dlce 3,16081 dnenho metru.

Alternativn hodnoty Hjkova kronika uvd 1 prut o dlce 621 metr = 25 provazc po 42 loktech. alternativn hodnota odpovdala pr 10 Fuss, co inilo 3,161 metru (zdroj: Mal slovnk jednotek men)

Nzvy v jinch zemch hasta - Holandsko, vdsko, Finsko pret - Polsko rod - Anglie rode - Dnsko, Norsko roede - Holandsko Rute - Nmecko stong - Norsko stang - vdsko virga - stedovk latina

Prut (jednotka) 40

Extern odkazy Pevody zastaralch a cizch jednotek [2]


Reference[1] http:/ / www. converter. cz/ videnske. htm[2] http:/ / www. converter. cz/ prevody/ delka-stare-cizi. htm

Prmr ZemPrmr Zem je jednotka dlky pouvan v astronomii na vyjden velikosti planet a nkterch vzdlenost. Jerovna zemskmu prmru, kter in piblin 12 746 kilometr (stedn prmr Zem).

Souvisejc lnky Polomr Zem

Pu (jednotka)Pu je star jednotka dlky pouvan v n. Je podobn jednotce ald pouvan v Mongolsku.Pevodn vztahy: 1 pu = 1,791 m = 5 ch.


Punkt 41

PunktPunkt je star jednotka dlky o velikosti 0,16 mm nebo 0,18 mm, eskm slovem bod nebo teka.

v jinch jazycch v anglitin a ve francouztin point v portugaltin porto ve panltin a v italtin punto v rutin toka

Alternativn hodnoty v Rakousku-Uhersku byl jeden punkt roven 0,1825 mm - co bylo 1/1728 Fuss v Sasku byl jeden punkt roven 0,1638 mm


PP je star dlkov jednotka uvan v mnoha zemch, odvozena od vzdlenost palce na lidsk ruce od ostatnchprst (ukazovek, malek nebo prostednk). V echch byla definovna ve velikosti 19,71cm, co byla jednatetina loktu. Podle Hjkovy kroniky inila jedna p 9,99 prst.

V jinch zemch na Slovensku pia, v Polsku pid v Anglii span, ve vdsku spann, v Nmecku Spanne v ecku spithame

Zajmavosti Od slova p jsou odvozeny nkter v souasnosti uvan vrazy, napklad palka, pidimu (tedy muk,

vysok jednu p), expresivn pidivk nebo slovesa dopdit se i pdit se, tedy doshnout neho po malchsecch, po pdch.

K tomuto slovu se tak ve esk frazeologismus neustoupit ani o p ve smyslu neuhnout o sebemenkousek.

Pouit zdroj CHVOJKA, Milo; SKLA, Ji. Mal slovnk jednotek men. Praha : Mlad fronta, 1982.

Pst (jednotka) 42

Pst (jednotka)Pst byla star esk jednotka dlky neurit velikosti. O jejm pesnm elu i velikosti existuj pouze dohady aneoven teorie. Jednotky se mohlo uvat nap. pro men vky kon i jinch hospodskch zvat. Faktickvelikost jedn psti je pouze odhadovna.

Odhadovan hodnoty jedna pst = 4 palce esk = 98,56 milimetru po roce 1765 pak jedna pst = 4 palce vdesk = 105,4 milimetru

Hjkova kronika Hjkova kronika hovo o jednotce pst jako o tzv. pmrku neboli nadl Buoh, co bylo oznaen pro provazec


Rack unit

Jednotka racku

Rack Unit (zkratka U nebo mn astji RU) je jednotka mrypouvan v informanch technologich k popisu vky zazenurenho pro upevnn v racku e 19 nebo 23 palc. Jedna rackovjednotka je 1,75palce (44.45mm)[1] a oznauje se zkratkou U (nap.1U, 2U,). Udv vku zazen umisovanho do racku nebocelkovou vku racku.

Polovin U

Polovin rackov jednotka (anglicky half-rack) obvykle popisujecelek, kter zapad do uritho potu rackovch jednotek, ale obsadpouze polovinu ky 19palcovho racku (tj. 9,5 palce, resp. 241 mm).Polovin ka se pouv v ppad, e zazen nevyaduje plnouku racku, ale me vyadovat vce, ne 1U vky. NapkladDVCAM deska s rozmrem 4U half-rack obsad 4U (7 palc) vky a 9,5 palce ky. Teoreticky mohou bt vedlesebe upevnny dv 4U half-rack desky.

Tolerance

Aby bylo mon do racku umisovat vce komponent a nebyly z dvodu drobnch nepesnost pote s jejichsesazenm, jsou vka komponent men o 0,031palce (132 palce, tj. 0,79mm), ne pln vka rackov jednotky. Toznamen, e pedn panel 1U je 1,719palce (43,66mm) vysok. Pokud je n poet rackovch jednotek, je vzorec provku panelu:

Rack unit 43

Typick sekce rackov kolejnice, ukazujcdistribuci rackovch jednotek.

h = (1.750 n - 0,031) palc = (44.45 n - 0,79) mm.

ZajmavostiShodou okolnost je rackov jednotka shodn se zastaralou ruskou jednotkou dlky verok (rusky ).

Reference[1] EIA-310 standard definujc rackovou jednotku (http:/ / electronics. ihs. com/ collections/ abstracts/ eia-310. htm)

Rozhor 44

RozhorRozhor nebo rozor i rozorn je star pomocn dlkov jednotka, j se uvalo pi orb zemdlskho pozemku.Jednalo se o to, e pi orb se vdy zemina nahrnula na jednu stranu, co pak mlo vliv na plon obsah celhozoranho pole a bylo ji nutno zahrnovat do jeho celkov vmry. Rozor je tak zpsob orby a toto slovo tam m jin vznam : viz Orba.

Velikostpedpokldan hodnota: 1 rozhor = 4/3 lokte = 0,79 metru.


Seznam historickch jednotekToto je seznam historickch jednotek.

A

AchaneAchane je starovk jednotka objemu. Jej hodnota inila piblin 2400 l.Pevodn vztahy: v Babylonii 1 achane = 2,34 m = 60 efa v Persii 1 achane = 2,34 m = 1920 kapetis = 72 maris = 40 artaba ve Spart 1 achane = 2,362 m = 1440 choinix

AA je star mongolsk jednotka objemu.Pevodn vztahy:1 a = 103,6 l = 2000 alga

AdarmeAdarme je star jednotka hmotnosti pouvan v nkterch panlsky mluvcch zemch. Jej hodnota in piblin1,8 g, ppadn 3,6 g.Pevodn vztahy: panlsko, Argentina, Bolivie, Guatemala, Chile, Kuba, Peru, Venezuela = 1 adarme = 1,797 g = 1/256 kastilsk

libry v lkrenstv ve panlsku = 1 adarme = 3,594 g = 1/96 lkrensk libry v lkrenstv v Argentin = 1 adarme = 3,589 g = 1/96 lkrensk libry

Seznam historickch jednotek 45

AddixAddix je star jednotka objemu pouvan v antickm ecku. Jej hodnota inila piblin 3,604 l.

AaAa je star jednotka dlky pouvan v Turecku. Jej hodnota je 5010 m nebo tak 5334 m - v tom ppad 1 Aa= 3 berri.

AgraAgra je star jednotka hmotnosti pouvan v Uzbekistnu. Jej velikost inila piblin 61 g.

AhmAhm je star jednotka objemu pouvan v Nmecku. Jej hodnota se pohybovala od 130 l do 180 l v zvislosti narznch stech Nmecka.

AimeAime je star jednotka objemu pouvan v Belgii.1 Aime = 137,5 l = 1/6 foudre.

AkiAki je star jednotka hmotnosti pouvan v Librii Jej hodnota in piblin 1,274 g.

AkidAkid je star jednotka dlky pouvan v Irku Jej hodnota je piblin 50,3 mm.

AkovAkov je star jednotka objemu pouvan v Srbsku. Nejprve se tato jednotka pouvala pro odmovn vna, potdalch tekutin.Pevodn vztahy: 1 akov = 56,61 l = 40 oka = 160 satlijk,

AlabiAlabi je star jednotka dlky pouvan v Etiopii. Jej hodnota in piblin 0,8 m.

AladaAlada je star jednotka hmotnosti pouvan v Uzbekistnu. Jej hodnota inila piblin 16 g.

AldAld je star jednotka dlky pouvan v Mongolsku. Jej hodnota inila piblin 1,6 m. Odpovdala tak nskjednotce pu. Pevodn vztahy

1 ald = 1,6 m = 1/2 chos ald.


AlenAlen je star jednotka dlky, kter je piblin podobn esk dlce loket. Piblin hodnota in 0,5 a 0,7 m.Pevodn vztahy: v Dnsku = 1 alen sjaellandsk = 0,6277 m = 2 fod = 4 kvarter sjaellandsk v Grnsku, na Islandu a Faerskch ostrovech = 1 alen = 0,571 m = 2 fisk = 4 pund = 1/3 favn v Norsku = 1 alen = 0,553 m. Tak zde byla pouvna podobn jednotka s nzvem tumalalen, jej velikost

inila 0,474 m.

AlgaAlga je star mongolsk jednotka objemu.Pevodn vztahy:1 alga = 0,0518 l = 1/2000 a.

AlmaAlma je star jednotka objemu pouvan v Portugalsku, panlsku a Turecku. Jej hodnota inila 5,205 l.

AlmudAlmud je star jednotka hmotnosti, objemu i obsahu. Pouvna byla v zemch s vlivem panltiny a portugaltiny.Jej jazykov varianty jsou rovn alemina, almade, almonde i almuersa. Toto pojmenovn vychz z arabskhoslova al-mudd.Pevodn vztahy pro hmotnost: v Mexiku = 1 almud = 20 kg = 4 barsellana = 1/2 quartilla (tto jednotky pouval indinsk kmen Tzeltal pro

hmotnostn kukuice)Pevodn vztahy pro objem: na Belerskch ostrovech = 1 almud = 1,954 l = 1/36 cuartera v Brazlii = 1 almud = 16,54 l v Chile = 1 almud = 8,082 l = 1/12 fanega na Madagaskaru = almud = 17,7 l v Mexiku = 1 almud = 7,568 l, 4,625 l nebo 1,76 l v Paraguayi = 1 almud = 24 l v Portugalsku = 1 almud = 16,95 l = 1/25 pipa = 1/50 tonel = 2 pote = 12 canhada = 48 quartilho; tto jednotky

bylo pouvno tak pro objem vna, kter na Madeie inil 17,39 l a v Portu 25,36 l ve panlsku = 1 almud = 4,624 l = 1/12 Fanega (kastilsk)Pevodn vztahy pro obsah: v Argentin = 1 almud = 3303 m = 1/2 fanegada v Mexiku = 1 almud = 3502 m ve panlsku = 1 almud = 3220 m 4608 tveren vara


AlquereAlquere je star jednotka objemu a obsahu. Pouvna byla v zemch s vlivem portugaltiny. Pevodn vztahy pro objem:

na Azorskch ostrovech = 1 alqueire = 11,98 l = 2 meio = 4 quarto v Brazlii = 1 alqueire = 36,36 l = 4 maquia; v rznch provincich se dle tato hodnota pohybuje rzn v

rozmez 40 a 128 l v Portugalsku se alqueire pouv rozdln pro kapaliny kde in 8,37 l a pro sypk ltky, kdy hodnota 1

alqueire in 13,8 l a dle se dl na 16 maquia = 8 oitava = 4 quarto = 2 meio = 1/4 fanega = 1/60 moio

Altma, AltmassAltma (ppadn Altmass) je star jednotka objemu pouvan v Nmecku pro vykvaen star vno. Jej hodnotainila 1,793 l a tvoila 1/80 jednotky ahm.

AmatAmat je star jednotka hmotnosti pouvan v Indonesii. Do etiny se d peloit jako moc nebo hodn.Velikost 1 amat in 123,5 kg a dl se na 2 pikul.

AmmatAmmat je star jednotka dlky pouvan v Babylonii. Jej velikost inila 0,526 m.Pevodn vztahy: 1 ammat = 30 uban = 6 qat = 1/6 qan = 1/36 sos = 1/1080 parasang = 1/2160 kaspu.

Amole

Tyinka soli Amole

Amole je star jednotka hmotnosti povan v Etiopii. Jej velikostinila piblin 640 g.

Jet do pomrn nedvn doby (do potku 20. stolet) se v Etiopiiuvalo placen tyinkami soli prv o tto hmotnosti.

Angot

Angot je star jednotka dlky pouvan v Indii. Jej velikost inila2,032 cm.


AngulAngul je star jednotka dlky pouvan v Indii. Jej hodnota inila piblin 0,02 m. V Benglsku byla jej hodnota0,01905 m a tvoila 1/48 jednotky gaz.

AngustaAngusta je star jednotka dlky pouvan ve starovku v persk i. Svoj velikost je podobn jednotce palec.Pevodn vztahy 1 angusta = 2,72 cm = 1/10 vitasti.

AnkerAnker je star jednotka hmotnosti a objemu pouvan ve rznch zemch severn a zpadn Evropy. Jako jednotkaobjemu byla pouvna pro kapaliny, nejastji pro vno.Pevodn vztahy pro hmotnost: v Holandsku 1 Anker = 30 Kg.Pevodn vztahy pro objem: v Dnsku 1 Anker = 38,64 l ppadn 37,44 l = 1/48 fad vin. v Nmecku 1 Anker = 41,67 l = 1/24 Fuder; v jednotlivch historickch zemch Nmecka se pak jednotliv

velikosti liily. V Prusku se 1 Anker rovnal 34,35 l; v Sasku 38,36 l. ve vdsku 1 Anker = 39 l nebo 39,26 l = 1/4 m

AntalAntal je star jednotka objemu pouvan v Maarsku pro vno. Pouvno bylo tak pojmenovn mal tokajsksud. Hodnota jednoho antalu inila 73,33 l a rovnal se 11/8 bratislavskho vdra. Dvojnsobn objem se pak nazvalvelk tokajsk sud.

B

BongkalBongkal je star jednotka hmotnosti pouvan v Indonsii.Jej velikost inila piblin 49,17 g.


Stadium (mra) 49

Stadium (mra)Stadium (stadion) byla starovk eck dlkov mra. Sv jmno dostala kvli oznaovn dlky drhy stadionu.Zkladn mra inila 600 stop, avak dky rznmu pepotu byla na mnoha mstech jinak dlouh, jej dlka kolsmezi 160 a 210 metry.Pklady dlky: olympijsk stadium 192 m eckomsk stadium 178,6 m stadium dle serveru jednotky.cz [1] 184,709 m

Reference Gerhard Lwe, Heinrich Alexander Stoll - ABC antiky, Ivo elezn, Praha 2000

Reference[1] http:/ / jednotky. cz

Stopa (jednotka dlky)Stopa je historick jednotka pro men dlky, kter byla pouvna v tm vech kulturch. Vznik nzvu je monovysvtlit tm, e se jednalo o dlku otisku lidsk nohy (chodidla), tedy stopy. V jinch jazycch Fu (nmecky), foot(anglicky), pied (francouzsky) atd.Podle msta uvn a v dsledku mnoha reforem existuje nepehledn mnostv definic jej velikosti vi (metrick)soustav SI. Jako platn jednotka m dnes vznam jen angloamerick (imperiln) stopa, kter se veobecn uvi v letectv pro uren vky letadla.V podobnm vznamu byla uvna ponkud del jednotka loket, nkdy ob souasn.

HistorieStopa jako jednotka pro men dlky byla zejm poprv pouita v Sumersk i, jej (piblin) dlka byladefinovna sochou Gudei v Lagai piblin roku 2575 p. n. l.Stopa jako mra dlky byla pozdji pouvna i v Egypt, antickm ecku a m.Ve stedovku byla tato mra rozena po cel Evrop. Zvazn definice jednotky neexistovala, v rznch sttech (atak na rznch zemch tchto stt jako nap v Nmecku) byla stopa rzn dlouh.

Stopa v dnenm angloamerickm mrnm systmuStopa, anglicky foot (mnon slo feet, zkratka ft), tak standardn imperiln stopa (standard imperial foot), jetzv. imperiln dlkov jednotka, pouvan ve Velk Britnii (zde i po zaveden soustavy SI, je vak jej uvn nastupu) a v USA, zde pak pod nzvem americk bn stopa (U.S. customary foot).1. ervna 1959 byla definovn v USA, Britnii a zemch Commonwealthu mezinrodn yard jako 0.9144 metr.Stopa je 1/3 yardu tj. 1ft = 0,3048 metr nebo 30,48 cm (pesn), palec je 1/12 stopy, tj. 2,54 cm (pesn). To je o 2ppm krat ne pedchoz definice v USA a o 1.7 ppm del ne pedchoz britsk definice.[1]

Tm bezvznamn je dnes ji tzv. americk zemmick stopa, mc 0,304800609m (U.S. survey foot), uvan pouze Nrodnm geodetickm zemmickm stavem (National Geodetic Survey (NGS), do r. 1970 U.S.

Stopa (jednotka dlky) 50

Coast and Geodetic Survey) pro poteby pouze sedmi federlnch stt. Intern NGS od r. 1986, stejn jako 42 sttUnie a Velk Britnie pouv v geodzii metrickou soustavu SI.

Odkazy[1] Pro je palec pesn 25.4 mm? M bt imperiln palec nastaven na tuto hodnotu a pokud tak kdy? (Anglicky) [online]. National Physical

Laboratory, [cit. 2010-07-13]. Dostupn online. (http:/ / www. npl. co. uk/ reference/ faqs/ on-what-basis-is-one-inch-exactly-equal-to-25.4-mm-has-the-imperial-inch-been-adjusted-to-give-this-exact-fit-and-if-so-when-(faq-length)) (anglicky)

Reference

Svteln hodinaSvteln hodina je jednotka dlky, kter je definovna jako vzdlenost, kterou uraz svtlo v absolutnm vakuu zajednu hodinu, co pedstavuje 1079252848800 m. Tato hodnota je pesn, protoe metr je definovn z hlediskarychlosti svtla.

Vzdlenost v svtelnch hodinch hlavn poloosa obn drhy Pluta m dlku 5,473 svtelnch hodin.

Dal jednotkyDal jednotky souvisejc se svtelnou hodinou jsou svteln rok, svteln msc, svteln tden, svteln den,svteln minuta, svteln sekunda.

Extern odkazy vzdlenosti ve vesmru [1]

Reference[1] http:/ / vt-2004. astro. cz/ teorie/ G5/

Svteln minuta 51

Svteln minutaSvteln minuta je jednotka dlky, kter je definovna jako vzdlenost, kterou uraz svtlo v absolutnm vakuu zajednu celou minutu, co pedstavuje 17987547480 m. Tato hodnota je pesn, protoe metr je ve skutenostidefinovn z hlediska rychlosti svtla.

Vzdlenost ve svtelnch minutchPrmrn vzdlenost Zem od Slunce (1 AU) je 8,317 svtelnch minut.

Dal jednotkyDal jednotky souvisejc se svtelnou minutou jsou svteln rok, svteln msc, svteln tden, svteln den,svteln hodina, svteln sekunda.


Svteln sekundaSvteln sekunda je jednotka dlky. Je definovna jako vzdlenost, kterou uraz svtlo v absolutnm vakuu za jednusekundu. Svteln sekunda pedstavuje 299 792 458 m. Tato hodnota je pesn, protoe metr je definovn pomocrychlosti svtla.

Dal jednotkyDal jednotky odvozen z drhy svtla za urit as jsou svteln rok, svteln msc, svteln tden, svteln den,svteln hodina, svteln minuta.

Nkter vzdlenosti v svtelnch sekundch Prmr Zem je 0,0425 svtelnch sekund. Prmrn vzdlenost ze Zem k Msci je 1,282 svtelnch sekund. Prmr Slunce je kolem 4,643 svtelnch sekund. Prmrn vzdlenost Zem od Slunce (1 AU) je 499 svtelnch sekund.


Svteln den 52

Svteln denSvteln den je jednotka dlky, kter je definovna jako vzdlenost, kterou uraz svtlo v absolutnm vakuu za jedencel den, neboli 86400 sekund. Jeden svteln den je 25902068371200 metr. Tato hodnota je pesn, protoemetr je odvozen z rychlosti svtla.Svteln den nen pli asto pouvanou jednotkou, protoe existuje jen nkolik astronomickch objekt takovvzdlenosti; pedpokld se, e Oortv oblak se rozprostr do vzdlenosti 290 a 580 svtelnch dn od Slunce.

Dal jednotkyDal jednotky odvozen z drhy svtla za urit as jsou svteln rok, svteln msc, svteln hodina, svtelnminuta, svteln sekunda.

ZdrojeV tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Sveteln de [1] na slovensk Wikipedii.


Reference[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ Sk%3Asveteln%C3%BD_de%C5%88?oldid=2383486

Svteln mscSvteln msc je jednotka dlky, kter je definovna jako vzdlenost, kterou uraz svtlo v absolutnm vakuu za 1cel msc (30 dn, z nich kad m 86 400 sekund), nebo 777 062 051 136 000 m. Tato hodnota je pesn, protoemetr je ve skutenosti definovn z hlediska rychlosti svtla.Svteln msc nen pli asto pouvanou jednotkou, protoe existuje jen nkolik astronomickch objekt v takovvzdlenosti; obn drhy objekt vnj sti slunen soustavy se lpe m pouitm svtelnch dn nebosvtelnch hodin, zatmco mezihvzdn vzdlenosti spadaj do mtka svtelnch let. Existuje vak i nkolikvjimek. Napklad se pedpokld, e Oortv oblak se rozprostr do vzdlenosti 10 a 20 svtelnch msc odSlunce.

Svteln msc 53

Dal jednotkyDal jednotky souvisejc se svtelnm mscem jsou svteln rok, svteln tden, svteln den, svteln hodina,svteln minuta, svteln sekunda.

ZdrojeV tomto lnku je pouit peklad textu z lnku Sveteln mesiac [1] na slovensk Wikipedii.


Reference[1] http:/ / en. wikipedia. org/ wiki/ Sk%3Asveteln%C3%BD_mesiac?oldid=2525160

Svteln rokSvteln rok (znaka jednotky ly, z angl. light year) je jednotka vzdlenosti, pouvan hlavn v astronomii. Jedensvteln rok je vzdlenost, kterou svtlo ve vakuu uraz za jeden julinsk rok. Ze znm rychlosti svtla c lzespotat, e

1ly= 9460730472580800m 9,461015m.Svteln rok nen jednotkou asu. Pouv se pro vyjadovn vzdlenosti v astronomii, pro nzornost pedevm vpopulrn literatue, nap. pro popis vzdlenosti hvzd. V odborn literatue se dv pednost o nco vt jednotceparsek:

1 pc 3,2617 a 3,2619 lyPro krat vzdlenosti se pouv astronomick jednotka:

63 241 AU 1 lyDle se pouvaj obdobn men jednotky: svteln sekunda, svteln minuta apod. Tyto jednotky udvajvzdlenost, kterou svtlo uraz za 1sekundu, minutu apod. Jednotka ls (lightmikrosecond neboli lmiks) se pak vpevodu na metry - ls = 299,792458 m - pibliuje nm znmm dlkm (a dkls (decilightmikrosecond nebolidecilmiks) se rovn 29,9792458 m).Pomoc pedpon SI se daj tvoit i mnohem vt jednotky vzdlenost. 1 kly oznauje tisc svtelnch let, 1 Mly pakmilion.

Souvisejc lnky Fyzikln konstanty Foton Vakuum Rok Julinsk rok Pedpony soustavy SI

Svteln tden 54

Svteln tdenSvteln tden (angl. Light Week) je jednotkou dlky, kter je definovna jako vzdlenost, kterou uraz svtlo vabsolutnm vakuu za jeden cel tden (7 dn, z nich kad m 86 400 sekund), nebo 181 314 478 598 400 m. Tatohodnota je pesn, protoe metr je ve skutenosti definovn z hlediska rychlosti svtla.

Vzdlenosti ve svtelnch tdnechSvteln tden nen pli asto pouvanou jednotkou, protoe existuje jen nkolik astronomickch objekt v takovvzdlenosti. Obn drhy objekt vnj sti slunen soustavy se lpe m pouitm svtelnch dn nebosvtelnch hodin, zatmco mezihvzdn vzdlenosti spadaj do mtka svtelnch let. Pedpokld se, e Oortvoblak se rozprostr do vzdlenosti 41 a 82 svtelnch tdn od Slunce.

Dal jednotkyDal jednotky, souvisejc se svtelnm tdnem, jsou svteln rok, svteln msc, svteln den, svteln hodina,svteln minuta, svteln sekunda.


Sh

Antropometrick dlkov mry pirovnan klidskmu tlu

Sh je historick antropometrick dlkov mra odvozen od rozptrozpaench rukou dosplho lovka.

Tabulka

Nzev sh v rznch jazycch uvd tabulka ne spolu s dlkoupslun mstn pouvan jednotky. Dlka shu se v nkterchzemch prbhem asu mnila a v dsledku toho se nkde zmnil i jejnzev.

Sh 55

Jazyk Nzev Dlka v metrech Poznmka

anglitina fathom 1,8288 pesn (od 1959), 2 yardy = 6 stop

etina sh 1,7928

ntina bu () 1,66

dntina favn 1,883124

estontina sld 2,1336

fintina syli 1,852

francouztina toise (kolem r. 1150), brasse (1409) ~1,949

hindtina Sana lamjel n/a Manipur

chorvattina hvat 1,8964838 vdesk sh

italtina braccio ~1,65

japontina hiro () ~1,818

litevtina sieksnis 1,95

maartina l 1,8964838 vdesk sh

malttina qasba ~2,096

nmina Klafter, Faden = 6 Fu n/a resp. 1,7

nizozemtina vadem, vaam 1,883679

nortina favn (Bokml), famn (Nynorsk) 1,882 [1]

poltina se 1,728

portugaltina braa 2,2 v r. 1862 pi konverzi na metrick systm

rutina morskaja sae ( ) 1,852

sanskrt vyama n/a

sloventina siaha 1,8964838 vdesk sh

srbtina hvat () 1,8964838 vdesk sh, 6 stop

staroetina orguia 1,8542

panltina braza 1,6718

vdtina famn 1,7814

thajtina wa () 2,0turetina kula 1,83

Sh v echchNa naem zem byly historicky pouvny esk (dnes staroesk) a vdesk sh, rozen v cel rakouskmonarchii a na Balkn. Staroesk sh byl roven tem praskm loktm a do jedn esk mle jich bylo 4200.[2]

Sh v UherskuV Uhersku vetn Slovenska se sh pouval i jako plon, objemov a hmotnostn jednotka, podobn jako vBritnii. tveren sh byl zkladn plonou mrou, kter je uvdna v terezinskm urbi (3,5996m2). Prostorovmshem se mil objem deva, jednalo se objem kvdru vky a dlky jednoho shu a ky pl shu a jeho objem byl3,4 m3. Mimo to se sh pouval k men hmotnosti sena a pedstavoval asi 1725 kg. [3]

Sh 56

Angloamerick mrn soustavaV angloamerick mrn soustav pat sh (fathom) dnes k nautickm jednotkm a m dlku 1,8288 metru a uvresp. uval se zejmna pi stanoven hloubky dna, dlky kotevnho lana a etzu nebo dlky ry velrybskharpuny (standardn a 150 sh). Proto se graf hloubky dna nazv fathogram, mosk vrstevnice fathomov ryatp. Hloubkomrn lano do asi 100 sh mvalo vdy po shu hmotnou znaku, nap. uzel pro potn sh hloubkypodle zvuku, emu se kalo "in soundings", del byly bez takovch znaek "offsoundings".Sh (fathom) je roven: 2 yardy (1 yard je 0,5 shu) 6 stop 72 palc ili coulA do nedvn minulosti (prvnch desetilet 20. stolet) byl fathom v Anglii (Spojenm krlovstv) tak bnsuchozemsk, ale i plon, objemov a hmotnostn jednotka, podobn jako v Uhersku.

Reference[1] Norskeordboker []. [cit. 2009-09-08]. Dostupn online. (http:/ / www. dokpro. uio. no/ perl/ ordboksoek/ ordbok. cgi?OPP=famr&

begge=Sk+ i+ begge+ ordbkene& ordbok=nynorsk& s=n& alfabet=n& renset=j& fritekst=on)[2] Jednotky.cz: Pevody jednotek (http:/ / www. jednotky. cz/ delka/ sah-starocesky/ ?hodnota=1)[3] Slovensk terminologick databza - siaha [online]. data.juls.savba.sk, 17.4.2008, rev. 24.6.2008, [cit. 2008-09-19]. Dostupn online. (https:/

/ data. juls. savba. sk/ std/ Kategria:Historick meracie jednotky) (slovensky)

TenatoTenato nebo teneto je star esk dlkov mra uvan zejmna v lesnictv. Podle pramen z 18. stolet inilo jednotenato celkem 120 lokt, tedy 70,97 metru.Pomoc tto jednotky se pak vymovaly jednotliv lee, kter pak vyplvaly z dlky obvodu pozemku vyjdenprv v tenatech.


Typografick bod 57

Typografick bodTypografick bod, zkrcen . nebo b, je zkladn jednotkou typometrickho systmu. Jeho velikost u kovov sazbyje 0,376 065 mm pi teplot 20C. Na 1 m tedy pipad 2660 b.V souasnosti je tradin typografick bod nahrazovn desktop publishing bodem (desktop publishing point), jehovelikost je 1/72 palce, co je piblin 0,3528 mm. V anglosaskm mrnm systmu se nkdy pouv tak jednotkapica. Pica je 1/6 palce, tedy 4,2336 mm.

HistorieZakladatelem systmu typografickch bod byl Pierre Simon Fournier (17121768). Velikost bodu odvodil z tehdypouvan francouzsk stopy (32,48 cm), kter se dlila na 12 palc.Tento zpsob men zdokonalil v roce 1774 Franois Ambroise Didot (17301804). sten ho pizpsobilmetrickmu systmu, stanovil pesnou velikost jednoho bodu a jednoznan uril nzvy jednotlivch stup psma.Hermann Berthold pak celou soustavu jet trochu pepracoval v roce 1879.V zemch Habsbursk monarchie se od roku 1840 pouvala typografick soustava Bohumila Haase, kter piodvozovn vychzel z vdeskho palce, kter rozdlil na 36 dl (tzv. tvrtpetit haasovskho systmu).

Stupe psmaStupe je vyjden velikosti psma, udv se v bodech (viz tabulka).

Nzvy stup psma

Poet bod Velikost v mm Nzev Pouit

1 0,376 osminka (petitu) jen linky a vplkov materil

2 0,752 tvrtpetit jen linky a vplkov materil

3 1,128 briliant

4 1,504 diamant

5 1,880 perl

6 2,256 nonpareille slovnky, vzorce

7 2,633 kolonel

8 3,009 petit nkter knin a asopiseck produkce

9 3,385 borgis hlavn asopiseck produkce

10 3,760 garmond hlavn knin produkce

11 4,137 brevi

12 4,513 cicero dtsk literatura

14 5,265 stedn dtsk literatura

16 6,017 tercie

18 6,393 parangon

20 7,521 text

24 9,026 dvoucicero

28 10,530 dvoustedn

Pozn.: Dal velikosti se udvaj v cicerech (tcicero, apod.)

Versta 58

VerstaVersta (rusky ) je star rusk dlkov mra, nkdy se pro ni pouv vraz rusk mle. Je definovna jako 500saen (sh), nebo 1500 arn (lokt), tj. 1066,781 metr. Mlo pouvanou jednotkou byla i versta tveren, jejhodnota byla 1,138 km2.Termn meevaja versta oznauje dvojnsobnou dlku, ne je versta.

Extern odkazy Pevodov tabulky (anglicky) [1]

Reference[1] http:/ / www. napoleon-series. org/ research/ abstract/ miscellaneous/ measurements/ c_russian3. html

YardYard (zkratka yd) je pvodem britsk dlkov jednotka, pozdji pevzat do tzv. imperilnho systmu jednotek.Me mt rzn definice: 1 yd = 0,9144 m 1 yd = 3 ft 1 yd = 36 in 1 yd = 1/1760 mle

HistoriePodle tradice yard historicky dajn odpovdal vzdlenosti mezi pikou nosu a prostednkem pedpaen rukyanglickho krle Jindicha I.[1] V rznch stech svta, vetn USA, dve byly pouvny rzn definice yardu.Souasn definice vztaen k soustav SI je kompromisem mezi nimi.Yard je nepmo dodnes pouvn v mnoha sttech, nebo jeho pomoc jsou stanoveny nkter rozmry hit prokopanou.

Reference[1][1] Lord Ritchie Candler: Conversion the Metric System, Scientific American, July 1970, str. 18

Zrno (jednotka) 59

Zrno (jednotka)Zrno je star jednotka dlky a hmotnosti, kter byla uvna v mnoha rznch zemch po celm svt. Cobyjednotka dlky v echch slouila zrna z jemene.

DefinicePodle Hjkovy kroniky definovala jednotka zrno jeden prst takto :1 prst = 4 jen zrna = 19,71 mmJedno zrno = 1/4 prstu = 4,93 mm

Poznmky pouvn tto jednotky je doloeno i ze starovk Palestiny coby jednotka hmotnosti bylo zrno uvno zejmna v lkrenstv


n kilometr

Modro-bl patnk na soutoku Otavy a Blanice jen kilometrovnk.

Kilometrovnk na Labi, Doln leb

n kilometr udv kilometrickou vzdlenost uritho msta navodnm toku od st tto eky nebo potoku do jinho toku nebo vodnplochy.

Nult n kilometr je situovn k st eky a smrem proti proudu sekilometry pitaj. Toto obrcen poad je dno tm, e je vtinouvelmi obtn pesn urit potek vodnho toku, jeliko pramen jeasto patn dohledateln, i je ast, e se pramen s asem pohybuje.Oproti tomu soutok, i st toku je dobe definovateln a ve vtinppadu pevn dan (vjimku tvo n delty, kter vytvej rozshlploiny a posunuj st toku).

n stanien je vyznaen podln polohy na ece pomocpravideln rozmstnch tabul, npis i podobnch znaek na behueky. Kilometr se nkdy pot zvl pro dl seky eky, napkladod sttnch hranic. Pro Labe od Mlnka ve se postupn pouvalopt rznch druh kilometre. V roce 2010 bylo provedenopeznaen na evropskou kilometr a byla provedena instalace novchnch stanien dle jedin evropsk kilometre kde se potajkilometry od st Labe do Severnho moe.[1][2][3] Toto byloprovedeno, nebo jedin sprvn a platn, dle na i evropsklegislativy, znaen bylo od st Labe do moe.[4][5] Take i v esku sezaalo pouvat obecn platn znaen od st eky do moe. V rznchstarch materilech se nejastji setkme prv se znaenm nulovhobodu u Mlnka, nebo na sttn hranici.

n kilometr 60

Vynulovn labsk kilometre naesko-nmeck sttn hranici

Nov kilometr vystavn v roce 2010 uPardubic

Reference[1] http:/ / www. rvccr. cz/ ?s=3& m=27& sm=18[2] http:/ / www. rvccr. cz/ ?s=2& m=11& sm=62& t=84[3] http:/ / www. opd. cz/ Modules/ OpdProject/ Pages/ Project. aspx?id=62[4] http:/ / csvm. cstv. cz/ Dokumenty/ 309. pdf[5] http:/ / www. epravo. cz/ top/ zakony/ sbirka-zakonu/

zakon-ze-dne-17-cervence-2008-kterym-se-meni-zakon-c-1141995-sb-o-vnitrozemske-plavbe-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-a-nektere-dalsi-zakony-16744.html

Souvisejc lnky

Stanien

Zdroje lnk a pispvatel 61

Zdroje lnk a pispvatelActus Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8025065 Pispvatel: LV-426, Lenka64, Martin Kotaka, MiroslavJosef

Aga Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8025636 Pispvatel: Martin Kotaka

Akaina Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6110560 Pispvatel: Chmee2, Horst, Knuck, Martin Kotaka, J, 2 anonymn pravy

Akid Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8025951 Pispvatel: Martin Kotaka

Alabi Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8026146 Pispvatel: Martin Kotaka

Ald Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8412225 Pispvatel: Martin Kotaka, Silesianus

Alen Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8502860 Pispvatel: Martin Kotaka, Silesianus

Ammat Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8027726 Pispvatel: Martin Kotaka

Angot Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8029058 Pispvatel: Martin Kotaka

ngstrm Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9032841 Pispvatel: Kf, Pajs, 1 anonymn pravy

Angul Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8412270 Pispvatel: Martin Kotaka, Silesianus

Angusta Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8029089 Pispvatel: Martin Kotaka

Anukabiet Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7994462 Pispvatel: Martin Kotaka, Nolanus

Astronomick jednotka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9056841 Pispvatel: Avitek, Bilboq, Cepn, Chmee2, Faigl.ladislav, Genius920308, Hidalgo944, Karel, Kf,Li-sung, Ludek, Mojza, Mormegil, Nolanus, Packa, Parkis, Pavel Kotr, Petr Karel, Petr.adamek, Premek.v, Pyrotechnix, Radouch, Sevela.p, Spock lone wolf, Template namespace initialisationscript, Tlusa, Tosek, V. Z., 24 anonymn pravy

Astronomick jednotky dlky Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9007965 Pispvatel: D.K., MiroslavJosef, Nolanus, Parkis, Postrach, Singularita, 4 anonymn pravy

Atomo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8033579 Pispvatel: Martin Kotaka

Baa Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8034660 Pispvatel: Martin Kotaka

Bahr Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8517333 Pispvatel: Martin Kotaka, MiroslavJosef, Silesianus, 1 anonymn pravy

Bamba Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8412310 Pispvatel: Martin Kotaka, Silesianus

Bara (jednotka dlky) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035567 Pispvatel: Evender, Gumruch, Jowe, Martin Kotaka

Barchet Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035697 Pispvatel: Lenka64, Martin Kotaka, MiroslavJosef, Postrach, 1 anonymn pravy

Batu Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8035935 Pispvatel: Johnny 9, Martin Kotaka

Bazu Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8036012 Pispvatel: Martin Kotaka

Berri Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8037127 Pispvatel: Martin Kotaka

Bisva Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8038097 Pispvatel: Martin Kotaka

Bisvsa Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8038100 Pispvatel: Martin Kotaka

Boll (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8040231 Pispvatel: Hadonos, Martin Kotaka

Bolt (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8040249 Pispvatel: Martin Kotaka

Borgis (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8040499 Pispvatel: Glivi, Jvs, MiroslavJosef

Brzda (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8042312 Pispvatel: Elm, MiroslavJosef, Mormegil

Br (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8043732 Pispvatel: Martin Kotaka

Cicero (typografie) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7527681 Pispvatel: Jvs, Lukas Sova, Mormegil

Decimo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8049725 Pispvatel: MiroslavJosef

Dla (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8165616 Pispvatel: JOtt, Martin Kotaka, MiroslavJosef

El (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8056970 Pispvatel: Mircea, MiroslavJosef

Etmal Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8474885 Pispvatel: Elm, MiroslavJosef, Mormegil, Pintopc, Postrach

Fardel Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8062226 Pispvatel: Elm, Mercy, MiroslavJosef, 1 anonymn pravy

Hon (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8076902 Pispvatel: Elm, Martin Kotaka, MiroslavJosef, Patka

Kabel (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085919 Pispvatel: Elm, MiroslavJosef, Postrach

Kilometr Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8934051 Pispvatel: Adam Hauner, Adyl, Andrzej, Juandev, Jvs, Konset, M97uzivatel, Matj Grabovsk, Mormegil, Pajs,Radouch, Reaperman, Technyck, 3 anonymn pravy

Krok (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6476909 Pispvatel: Harold, Timy, 3 anonymn pravy

Linie (dlkov mra) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8246905 Pispvatel: Fext, 2 anonymn pravy

Loket (dlkov mra) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8985229 Pispvatel: Ben Skla, Elm, Hadonos, Herigona, Hidalgo944, Horst, Joker Island, Kf, Marcus33, MartinKotaka, Mercy, Midi7, Mircea, MiroslavJosef, Petrcoul, Podzemnik, Postrach, Quentar, Tarzanboy, 14 anonymn pravy

Ln (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6661647 Pispvatel: Bilboq, Jid, MiroslavJosef, Pastorius, Pavel Kotr, Postrach, Sicherlich, J, 2 anonymn pravy

Megaparsek Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8786109 Pispvatel: -df-, Jj14, Jvs, Karel, Miraceti, Nolanus, Serval, 3 anonymn pravy

Metr Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9032961 Pispvatel: 123bb, ABC2, Adam Zbransk, Ben Skla, Beren, BobM, Brumla, Cepn, DeeMusil, Draceane, Elm, Hadonos, Harold, Hashar, Hugo, Jan Mnon, Josef Pavlik, Jowe, Jtik, Jx, Karel, Kf, Kronn, M97uzivatel, Matj Suchnek, MiroslavJosef, Mojza, Mormegil, Murg, Packa, Pajs, Pastorius, Pavel Kotr,

Zdroje lnk a pispvatel 62

Petr Karel, Petrus, Postrach, Ropucha CZ, Sevela.p, Silesianus, Tcho, Technyck, Tlusa, Tom.paz, Tony, Truhlan, Vrba, Zacatecnik, 66 anonymn pravy

Mikrometr Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8769221 Pispvatel: DaBler, Honza Zruba, Iop, Kf, MiroslavJosef, Packa, Sebesta, Selit, Sevela.p, Smith, Tony, Utar, 5anonymn pravy

Mle Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9041053 Pispvatel: Beren, Bilboq, Herigona, Hugo, Jaroslav Ondr, Jx, Miraceti, MiroslavJosef, Nolanus, Ozzy, Postrach, Sokoljan,6 anonymn pravy

Nmon mle Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8967012 Pispvatel: Bilboq, Hadonos, Jx, Limojoe, MiroslavJosef, Mormegil, Nolanus, Postrach, Tex, 4 anonymn pravy

Pace Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8727328 Pispvatel: Honza chodec, Jan Polk, MiroslavJosef

Pack Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085943 Pispvatel: MiroslavJosef

Palec (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8975270 Pispvatel: Dan Polansky, Dabuhola, Honza Zruba, JOtt, Jik jik, Kf, Li-sung, Martin Kozk, Mercy, MilanKerlger, Mormegil, NIGKDO, Ozzy, Pavel Kotr, Postrach, Silan, Sokoljan, Vyky, Xeelee, J, 22 anonymn pravy

Parasang Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085944 Pispvatel: Ben Skla

Parsek Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8932202 Pispvatel: Avitek, Bab dz, Genius920308, Ludek, MiroslavJosef, Mormegil, Nolanus, Oashi, Packa, Pavel Kotr, Postrach,Reeloo, Spock lone wolf, Steve, Sumil, Tlusa, Tytus, 17 anonymn pravy

Pes (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085945 Pispvatel: Gertasik, JOtt, Johann, MiroslavJosef, Oashi, Sokoljan

Planckova dlka Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8646299 Pispvatel: Jagro, Jann, Jkoval, Mercy, MiroslavJosef, Petr Karel, Petr Kopa, Postrach, Tlusa, 1 anonymnpravy

Polomr Slunce Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8511082 Pispvatel: Jvs, Karel, Mormegil, R.Daneel, 2 anonymn pravy

Postav Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085953 Pispvatel: MiroslavJosef

Provazec (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085956 Pispvatel: MiroslavJosef

Prst (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9025086 Pispvatel: Blackberry, Chmee2, Harold, MiroslavJosef, Tlusa, 1 anonymn pravy

Prut (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085958 Pispvatel: Egg, Japo, MiroslavJosef, PaD, Pavel Kotr, Porist, Sevela.p, 3 anonymn pravy

Prmr Zem Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8249698 Pispvatel: MiroslavJosef, R.Daneel, Tcho, Zdenekk2, 4 anonymn pravy

Pu (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085959 Pispvatel: Martin Kotaka

Punkt Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8175880 Pispvatel: MiroslavJosef

P Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9068187 Pispvatel: Diligent, Ervinpospisil, Horst, Loupeznik, Lukas Sova, Martin819, Milan Kerlger, MiroslavJosef, 5 anonymnpravy

Pst (jednotka) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085964 Pispvatel: MiroslavJosef

Rack unit Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=7571387 Pispvatel: Elm, Mercy, Milan Kerlger, Tcho, Zdenk Krl, 1 anonymn pravy

Rozhor Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8085969 Pispvatel: Kajan112, Martin Kotaka, MiroslavJosef, Postrach, 1 anonymn pravy

Seznam historickch jednotek Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8461744 Pispvatel: Egg, Kusurija, Ladin, Martin Kotaka, Tcho, Zdenekk2, 4 anonymn pravy

Stadium (mra) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8411949 Pispvatel: Mercy, Murg, Tedmek

Stopa (jednotka dlky) Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=9014212 Pispvatel: -jkb-, Avitek, Ben Skla, Dodo, Jan Polk, Japo, Lalina, Li-sung, Martin819, Mojza, Mormegil,Pavel Kotr, Porthos, Sevela.p, Tex, Voxhumana, 14 anonymn pravy

Svteln hodina Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8841143 Pispvatel: Jiekeren, Lubos, Nolanus, Romanzazvorka, V.janca

Svteln minuta Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8926826 Pispvatel: Jiekeren, Lubos, Nolanus, Romanzazvorka, V.janca

Svteln sekunda Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8888217 Pispvatel: Hellooo, Jiekeren, Lubos, Nolanus, Postrach, Romanzazvorka, Silesianus, V.janca

Svteln den Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8841140 Pispvatel: Jiekeren, Nolanus, Postrach, Romanzazvorka, V.janca

Svteln msc Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8841130 Pispvatel: Jiekeren, Nolanus, Romanzazvorka, V.janca

Svteln rok Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8801260 Pispvatel: Avitek, Betelguese, Gumok, Hashar, Karel, Ludek, Mormegil, Nolanus, Packa, Postrach, Slady, Utar, 17anonymn pravy

Svteln tden Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8841135 Pispvatel: Nolanus, Romanzazvorka, V.janca

Sh Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=8710647 Pispvatel: Elm

Date post:	29-Oct-2015
Category:	Documents
Upload:	janwill
View:	1,070 times
Download:	2 times

Jednotky délky

Documents