nevsedni piibehzavodnickeho roduKvasnickovych,svetovychmedailistn

Jinoucestou,ale stejnym

'Vsmerem

Kdo by nechtel, aby jeho ratolest pokracovalav otcovskych slepejich. A kdyz jste cyklista,byva to tak branD skoro samozi'ejme, nekdy kuprospechu, jindy spise na obtiz vztahu obougeneraci. Cyklisticke rodinne sagy Simunku,Kloucku, Kreuzigeru ci Rabonu a mnoha dalsichjsou patei'i nasi soucasne zavodni cyklistiky.Ovsem bezpochyby nejuspesnejsi v letosni sezonebyli ve svete cesti hendikepovani cykliste. Mezinimi jste mozna zaznamenali jmeno teprveosmnactileteho Tomase Kvasnicky, ktery ziskalna paralympiade bronzove medaile v pevnemkilometru a tymovem sprintu na draze stejne jakov silnicnim zavode s hromadnym startem.

S tatou nastupnich vitezu primountainbikove Prazskelize nekdy v prvnipolovine devadesatYchlet. Tomas prozil celedHstvi v zavodnimprostredi a celkemlogicky mu ucarovalo.

Jmeno Kvasnicka je v zavodnicke komunitepo leta uznavanym pojmem. Miloslav si ziskalrespekt nejen svymi vysledky v terenu, ale pi'e-devsim prukopnickou rolf, kdyz na konci osm-desatych let byl prvni z domadch verozvestumountainbikingu, kdo naplno objevil a zachytilnastup zavodnf formy horske cyklistiky a propropagaci tohoto sportu udelal vfce nez kdoko-liv jinY. Nelze pi'itom pominout ani jeho praci

s mladezi. Charakter C10veka vsak nenf mozne mei'it medailemi a zasluha-mi. Miloslav Kvasnicka obstal pi'edevsfm jako otec.

Pi'fbeh jeho a syna Tomase je malym osobnim dramatem uspesnehoa uznavaneho sportovce, kterY se musel vyrovnat s tim, ze jeho potomekho nebude tak docela nasledovat. Pi'ijmout jako fakt synuv zdravotnihendikep a skutecnost, ze Tomas nikdy nebude pomei'ovat sfly s nejlep-simi "zdravymi" svetovymi cyklisty, ale pi'esto se bude na kole radovat.A to je dulezitejsi. Hned v den Tomasova navratu z paralympiady oslaviliKvasnickove ti'i bronzove medaile kratkou vyjizd'kou a druhy den si sti'ihliosmdesatku. Spolecne. Tak jako pi'ed casem vyjeli na Passo dello Stelvio,jedno z nejtezsich stoupanf v Evrope. Miloslav Kvasnicka je jednim z malanekdejsich profesionalu, ktei'f dokazali odhodit klapky zavodnfka a obje-viii sirsf rozmer jfzdy na kole. Odmenou mu je vedomi, ze jeho potomekpi'ekonal desitky zavodu, v nichz dojfzdel uplne posledni, vyrovnal ses postizenfm a zucastnil se nejvetsfho svatku sobe rovnych sportovcu.

Milane. kdyz jste Tomase pfivital jako medailistu z para-Iympiady, pi'evazovala hrdost nebo zavist? Vzdyt vy jstese jako zavodnik na olympiadu nikdy nedostal.

MK "Pi'iznavam, ze to byla smesice pocitu. Ja jsem se v sestadevade-satem pokousel 0 Atlantu, ale byl jsem tehdy po boreli6ze a vykonnost-ne jsem na to nemel, zustal jsem tesne za nominovanYmi. Tomas zacals vrcholnou cyklistikou hendikepovanych teprve loni a hned se dostalna paralympiadu. Je pravda, ze medaile tam nevisf tak vysoko, ale zadar-mo je nikdo nerozdava. UZ jenom se tam nominovat pi'edstavuje urcitoumfru snahy a usili. Tomas ted' zavodi rovnocenne s cyklisty, jako je JavierOchoa, kterY se vratil na kolo po tezkem urazu, ale pi'edtim dokazal vy-hrat pyrenejskou etapu na Tour de France."Tomasi. jak jste to vnimal vy. dostal jste se vlastne jesteo kousek dal nez tata, jinou cestickou. ale stejnym sme-rem. Byt v dejisti olympiady. ziskat medaili. ..

TK "Bral jsem to spfs jako normalnf zavod, proste co nejlepe zajet. Jeto pro me vsechno stale nove. Zavody hendikepovanych jezdfm teprvedruhym rokem, pi'edtfm jsem zavodil se zdravymi, ale bez vysledku, a touz od zacku. Sam pamatuju, kdyz jeste zavodil tata, pohyboval jsem se

na cyklokrosovych i bikovych zavodech a objizdel ty vlozene pro deti,Prazskou ligu, Cesky pohar. Jejich atmosfera me chytla. Samozrejmejsem chtel napodobit tatu, videl jsem v nem vzor, ale ze jednou buduna paralympiade, to jsem samozrejme netusil."A tech neocekavanych zvratu bylo vie. Od bikovych a cyk-lokrosovych zavodu jste se dostal k silnici a draze.

TK "Silnice me dneska bavi nejvic a taky tymovy sprint. To je loterie,ma svuj naboj a take kouzlo kolektivniho usilL"

MK"U hendikepovanych cyklistu jsou vazby mezi jednotlivymi disciplf-nami posazene trochu jinak. V teto kategorii se zavodnici ocitaji bud' kvulivrozene vade, ktera je mnohdy taky na prvni pohled patrna, nebo urazem,coz je pi'ipad byvalych vrcholovych sportovcu, ktei'i pokracuji v karieretam, kam je zaradil osud. My jsme dlouhou dobu ignorovali operaci obounohou, kterou Tomas prodelal, kdyz mu jeste nebyl ani rok. Sest mesfcumel obe nohy v sadre. Do nejakych jedenacti let jsme to brali tak, ze jesice mene sikovny, ale zase a to vie zarputily, protoze v tech sadrach senauCiI chodit. Operace se povedla a chodil bez nasledku, nebyl duvod seznepokojovat. Kdyz jsem pak zavedl skolnf krouzek cyklistu sdruzujici ko-lem dvaceti deti, z nichz vyrostli i soucasni mladezniW mistri republiky,Tomas za nimi jezdil porad poslednL Nevedeli jsme proc. Zavadil s nimi,

ten cyklokros nekde vzadu 0 kola zpet. Bylo to neuveritelne, jak ViktorovistaCilo, aby videl mladeho zalostny beh a zaroven jeho tah v pedalech,a i'ika mi, ze tohle by urcite spadalo do nejake kategorie postizeni, zenutne potrebuje rozjizdece pro tymovy sprint na draze a ze by se muTomas hodil!"To zni skutecne neuvefitelne.

MK "Nejdi'iv jsem se Tomase zeptal, jestli mu nebude vadit, kdyby jez-dil s, hrube receno, jednonohYmi. OpaCiI, ze je mu to jedno, ze jsou stejnevsichni kamaradi. Zkusil to a tim se ocitl na draze."

TK "Byl to obrovsky rozdil. Jezdil jsem v mladeznickych kategoriichvetsinou vzadu, ale nejak me to netrapilo. Znicehonic jsem mel souperita svetove medaile, ale v uplne jine sku pine zavodniku. Zpocatku jsemmel obcas problem se s tim srovnat. Kdyz na vas najednou vykouknepahyl nohy, cloveka to zaskoci, ale treba u Jirky Jezka mi to prijde uplneprirozene. Jako by mu nic nechybelo. Zvykl jsem si rychle."To musel byt sok nahle se smifit s tim, ze mate doma hen-dikepovaneho sportovce, ktery tim ale zaroven okamzitenasel novy motiv.

MK "No prave. Ja jsem se uz davno smiril s tim, ze z nej nebude profe-sionalnf zavodnik, protoze na to neni dostatecne talentovanY. Z toho, ze

Bojovnost a zarputilost, to jsou vlastnosti, ktere se v pnpade Kvasnickoryeh dedi z otee na syna. Miloslav patnl k nejlepsim svetorym eyklokrosaiUm, Tomas se uiv osmnacti pfedstavil na paralympiade v Pekingu a mohl mimo jine oslavit bronzory spurt v silnicnim zavode sve kategorie.

trenoval mozna i vie, ale nedostal se na jejich uroven. Chodili jsme behata ostatni mi rikali 'podivej se, vzdyt on se z tech nohou vubec neodrazi,vzdyi belf jako pitomec'. Nebyl schopen udelat kotrmelec, mel potizes rovnovahou a kdyz prisel z telocviku s tim, ze hodil mickem jen patnactmetru, tak jsem si i'ikal, ze to prece neni mozne. pozastavoval se nad timi jeho uCitel, ale nijak jsme to neresili, nebrali jsme to jako hendikep, spisnesikovnost. Pro nas bylo dulezite, ze kluka sport bavL"Jak se tedy dostal k vrcholove cyklistice hendikepovanych?

MK "Teprve pred dvema roky si ho na cyklokrosovych zavodech vsim-nul trener Viktor Zapletal, jehoz znam uz hodne dlouho, ale nikdy menenapadlo s nim Tomasovu situaci konzultovat. Jako obvykle jel Tomas

nejde 0 nesikovnost, nybri vrozenou vadu, kterou tomu urcena lekai'skakomise ohodnotila a zaradila do sku piny CP3, tedy cyklistu s centralni po-ruchou hybnosti,jimz se take i'ika spastici, nas ale vyvedl Viktor Zapletal.Hloupe je, ze tenhle hendikep neni na prvni pohled zcela patrnY. Okoli tovetsinou vnima tak, ze pokud zavodnikovi nechybi ruka nebo noha, takjakepak postizenL"To je typicky pohled a kdyz se k tomu jeste pfida fakt, zeTomas jel v Pekingu tymovy sprint s Jifim Jezkem posti-zenym podkolenni amputaci nohy (LC2}a'Jii'im Bouskou,ktery ma oslabenu 0 dvacet procent jednu polovinu tela(kategorie CP4), maji v tom lide totalni chaos.

VYHRADNI DISTRIBUTOR mericu TF P'.";';:' .Dr. SVOBODA - Sportovni Sluzby, www.polarczech.cz

TK "Kazde z tech postizenf je ohodnoceno a hendikepovanf spor-tovci musi v souctu dosahnout urciteho bodoveho souctu, aby mohlipostavit tYm."

MK "Tomasovi krome disleksie a disgrafie, coz jsou poruchy s jeho po-stizenfm souvisejid, nic nebrani v normalnfm zivote, ovsem ve vrcholo-vem sportu jde a znacny hendikep. Mnozf lide, pokud zrovna nesportujf,na to ani nikdy nepi'ijdou. Nekomu, kde se ve sportu hendikepovanychnepohybuje, se ty potrze telko vysvetluji. Synator si napi'iklad pi'i rozjfz-denf sprintu na startu obcas podtrhne pi'ednf kola, protoze svaly si ne-kdy delajf, co chteji. Kdyz vezmeme v potaz, ze nasi kluci jezdi disci plinyna draze i na silnici, nezbyva, nez pi'ed nimi smeknout. Vzdyt v tymovemsprintu dosahli casu kolem 52 vtei'in, Britove dokonce 49 vtei'in, zatfmconasi top jezdci na olympiade to jeli na stejne draze za 46 sekund, coz mivubec nepi'ipada jako nejaky propastny rozdfl."Zavodit se jmenem Kvasnicka asi nebylo jednoduche. Takys tim mohl Tomas trisknout, kdyz porad prohraval a tatamusel byt navysost vlidny a trpelivy.

TK "an me nikam netlacil, me ten sport proste bavil a nevadilo mi, zemi to tak nejde. Ale pro tatu to muselo byt telke. abcas mi nekdo pi'ed-hodil, ze tata byllepsf, ze by ty pi'ekazky skakal jinak. Nic jsem si z tohonedelal, kolem jsem se bavil."

MK "Ty narazky asi snasel Tomas lepe nez ja. Uzil jsem si tech hlou-pych i'ecf a rYpnuti dost a dost. Nenf jednoduche se s tim vyrovnat."To by zaslouzilo velky metal, ze jste u toho kluka udriela pomahal mu, nezrazoval ho.

MK "Snazil jsem mu ty prohry vykompenzovat tim, ze jsme jezdilina tandemu, abychom taky neco vyhrali, udelali si radost a dostali za tonejaky diplom. Ti'eba super akce byla, kdyz byl Tomas v Josefove Dolena skole v pi'frode a ja jsem ho pi'imo odtamtud vytahl na Jizerskou pade-satku. Zazavodili jsme si, mlady mi pomahal, co mohl, bavilo ho to. Tisfclidf si klepalo na hlavu, proc vew za sebou ctrnactileteho kluka, ale pro

BORMIO~

Kolo by v jejich zivote hri\lo dulezitou roli, i kdyby Tomas nezavodil mezihendikepovanymi na nejvyssi urovni. Na spolecnem konte maji radudvoutisicovYch prusmyku, ale treba i jizdu na tandemu v terenu.

nas to byl perfektnf zazitek. Naramne jsme si to uzili. Ja uz cyklistiku be-ru dnes jinak, nejde a vftezstvi, ale pi'edevsfm a dobrY pocit. Jednou jsmevzali kola do vlaku a objeli silnicnfho Krale Sumavy, sti'ednf trasu. Zvladlijsme Simanov, Svojse, meli jsme hroznou radost, ze se nam i s obedemv Kasperskych horach podai'ilo uskutecnit celodennf vylet a pokoi'ili jsmetech 180 kilometru. Tomasovi tehdy bylo patnact a ma z toho perfektnivzpomfnku, protoze mi v zaveru doslo a chytil jsem totalniho hlad'aka.Snedl mi vsechny gely a v konci mi povfda, ze muzeme jit klidne na vlak,ze mu to nevadi. Je to jeden z tech zazitku, na nez nikdy nezapomenu.Podobne jsme vyjeli na legendarnf Stelvio, mame na konte nejakych dva-cet vrcholu v Dolomitech a Alpach. My jsme se proste cyklistice venovali,i kdyz to nebylo na vrcholne urovni. Bylo pro me dulezitejSf vychovatv synovi vztah ke kolu a sportu vubec. Ie bychom s Tomasem nespor-tovali, to jsem si nikdy nedokazal pi'edstavit. Na bezkach taky ujedemeti'eba padesat kilometru a nestezuje si."Kdyz uz jste se coby otec vyrovnal s tim, ze nebude synzavodit na vrcholne urovni a do popredi vystoupila cyklis-tika pro zabavu, stal se z nej behem par tydnu zavodnik,ktery odjel na svetovy sampionat a zahy i na olympiadu.

MK "Nejvetsf problem jsem mel s tfm, jak budu vysvetlovat znamym,ze Tomas bude jezdit mezi hendikepovanYmi. Par lidf v mem okolf, kterejsem do te doby povazoval za kamarady, jsem musel odepsat. Kdyz minekdo i'fka, ze klukovi nic nenf a ze jsem ho nekam postrcil, aby konec-ne ty medaile vozil, tak to zamrzi. Ja bych byl samozi'ejme radsi, kdybyjezdil jako mlady Kloucek, Rabon nebo Kreuziger, ale vidfm, ze na tonema. Zaroven vidim, ze tomu odevzdava vsechno, ze nic neosidf a po-znam, jestli to usilf je opravdove. Hendikepovani jsou stejna kategoriejako ti'eba dorost nebo veterani. Kdyz to delajf na sto pro cent, tak toma stejnou hodnotu. Nez tohle clovek pochopi, nez si ujasni, ze tenkluk tam pati'f a umoznuje mu to venovat se necemu na doraz, to chcecas. Me to taky chvili trvalo. Tomas je ochoten rano vstat a pu! hodinydi'iv, aby jeste pi'ed odchodem do skoly mohl cvicit a vecer jde jezditna va Ice. Diky tomu, ze jsme ho nechali deset let jezdit mezi zdravymia nezlomil se pi'i vsech tech prohrach, tak se zocelil a dneska, kdyz muv zavode nekdo odjfzdf, tak to tak neprozfva. Jsou deti, ktere kdyz nevy-hrajou, tak mlati kolem a zem. ana je mnohem tezsf jezdit poslednf neibojovat a vftezstvf, vyrovnat se s tfm, zfskat odolnost a zarputilost. Ted'sklfz! zaslouzenou odmenu a s nfm v podstate i ja. Spousta zdravychsportovcu by se mela zamyslet nad tfm, jestli tomu davajf maximum.Ja jsem zazil v cyklistice uplne vsechno, ad totalnfho vyjukaneho ves-nicana ze Slavoje Cesky Brad, pi'es pusobenf ve sti'edisku vrcholovehosportu, v Dukle, reprezentaci, medaile z mistrovstvf sveta, az jsem sedostal k trenovanf mladeze a taky amaterske cyklistice. Vfm, ze kaz-da z tech odnoZi ma svou hodnotu. Spousta byvalych cyklistu to alenechape. Mnozi z nich ti'eba deset let nesedli na kola a tomu ja ne-rozumfm. Na druhe strane jsou tu nadsenci, co si nekupuji pul rokusvaCinu, aby useti'ili na karbonova i'fdftka, a je uzasne, jak je kola bavia co mu obetuji."Kdyz si sahnete do svedomi - nedival jste se drive cobyspickovy zavodnik na hendikepovane cyklisty take skrz

prsty?MK "To ne, jen jsem je nechapal. Ti'eba jsem si i'fkal, proc ten Jirka

Jezek beha s jednou nohou v cyklokrosu. To jsem jeste zavadil a najed-nou me pi'edjel nejaky kluk s protezou. Clovek se s tim proste bezne ne-setkava a je ti'eba pi'ed sportovci s postizenfm smeknout. Dnes uz mamk cyklistice hendikepovanych mnohem blfz a pochopil jsem, ze si zaslouzfrespekt."

Tomasi, jak vnimate narazky. ze jste utekl z te opravdo-ve cyklistiky, abyste mezi postizenymi mohl jezdit 0 me-daile?

TK "Obcas se s tfm setkavam, ale ja to nereSfm. Mam na to svuj nazora ffkam jim, ze v me skupine zavodfm s cyklisty, kteff maji obe nohy i ru-ce a ze se pomeruju se so be rovnymi."Olympijska vesnice, sportoviste. kde mesic pfedtim soupe-fily ty nejvetSi hvezdy. to musel byt mimofadny zazitek.

TK "Na to se neda zapomenout. Pri drahovych soutezich byla plna halaa hlavne jsem si uzival ty chvile pri predavanf medailf. Na silnici byli dvajasni favorite, Darren Kenny a Javier Ochoa, oba nastupovali a v zaveruuz jsem je nedokazal sjet. Zustalo nas ve sku pine asi deset. PoCital jsems tfm, ze se jeste nekdo pokusf odjet a veskere naznaky jsem zlikvidoval,protoze na spurt jsem si veril a taky jsem ho vyhral."

MK "Prece jen se projevilo, ze zavodf ad detstvi a v cyklistickem mys-leni i dovednostech je lepsf. Umf jezdit v haku, projet zatacku, dokaze sinastoupit. V tom hie ho predei jen ti byvall profesionalove jako Ochoa,ostatnf hendikepovanf majl nevyhodu, ze jim tyhle cyklisticke navykychybf."Studujete ve tfetim rocniku na obchodni skole. Jak vasisportovni karieru berou spoluzaci?

TK "Mam bezny studijni rezim, takze mnoho z nich ani nevf, ze na kolezavodfm na takove urovni a ze jsem byl na paralympiade. Nekteff me be-rou, jinf ne. Ti, co sportujou, tak majf pocit, ze to neni fer, kdyz zavodfms hendikepovanymi, ale ja je nepresvedeuju, ze mam stejne postizenf.Ostatnf dokazou uznat, ze se mi neco povedlo. Hlavne ti, co me znaji uzdele i ze zakladnf skoly, dobre vedf, co vsechno tomu davam."Jake mate nejblizsi plany?

TK "Hlavne chci dokoncit skolu, mozna bych pak ve studifch pokra-coval, ale mym snem je zavodit profesionalne jako Jirka Jezek. To je mujvzor a profesional v pravem slova smyslu. On si take dokaze sehnat spon-zorske penfze, coz neni ve svete hendikepovanych uplne bezne. Venovatse jen kolu, to si muze i ve svete dovolit jen par jednotlivcu. Obcas seted' objevim take na amaterskych zavodech jako je UAC nebo KPO, alestezejnl je pro me serial Evropskeho poharu. Tyhle podniky majf uzasnouatmosferu i obsazenf."

MK "Misto uzavrenych spolku pro hendikepovane je ted' porada-jf cyklisticke kluby a je to znat. Dobrym pffkladem jsou treba zavodyv Gippingenu nebo Holzkirchenu. Cely vikend je k videnf festival cyklis-tiky ad zavodu detf, hasicu, hendikepovanych, veteranu nebo treba mis-trovstvf Svycarska na vojenskych kolech az po proffky. Tomas tam zazfva

atmosferu, ktera neni u nas doprana ani elitnim jezdcum. Jinak co se tyceplanu, rekl jsem mu to jasne - jako jsem se tesil na olympijskou medailia on ji skutecne privezl, tesim se ted' na jeho maturitni vysvedeenf. Skrzezivot svych detf kazdy rodic prozfva sve dffvejsf vlastnf uspechy i neuspe-chy. Dfky Tomasovi se naplnily moje nesplnene sny a olympijskych medai-lich, stejne tak si uZlvam i jeho studijnf uspechy. V jeho zivote nebude jencyklistika a nechci z nej delat zadnou hvezdu, proto bude studovat dalbez nejakych ulev. Ale i kdyby nezavodil, kola nas bude vzdycky spojovat.Veffm, ze az budu v duchodu, tak si to zase bude Tomas uzfvat se mnou.Ie me treba vezme na tandem a vytahne nekam, kam se ja uz sam nedo-stanu." Kamil Hofman

Foto: Marketa Navratilova, Vera Vodickova a archiv