Jmenuji se Koecher. Karel Koecher.Karel Frantiek Kcher Karl Koecher * 21. z 1934 Narodil se v roce 1934 v Bratislav v idovsk rodin. Pesthoval se do Prahy s rodii v roce 1939. Navtvoval francouzsk a anglick gymnzium, po maturit studoval v Praze. lenem komunistick strany byl od roku 1958. V roce 1958 tak ukonil matematicko-fyzikln fakultu Univerzity Karlovy a o ti roky pozdji fakultu filozofickou. V roce 1963 se seznamil s Hanou Pardamcovou (* 1944 v Tboe). A do roku 1965 uil na vysok kole, a zrove zaal od roku 1962 spolupracovat s I. sprvou FMV - eskoslovenskou rozvdkou jako agent PEDRO. Jako dstojnk eskoslovensk zpravodajsk sluby byl vysazen v USA. Karel Kcher a jeho manzelka Hana pili do USA pes Rakousko. Manel Kcherovi pijeli do New Yorku 4. prosince 1965. Od roku 1967 do roku 1969 psobil Karel Kcher jako poradce v rozhlasovm vysln Svobodn Evropa. Ve stejnm obdob pak studoval na Indiana University a poslze na Columbia University, kde dostal v roce 1970 PhD a certifikt Research Institute on International Change. V tomt roce dostal i obanstv USA. Studia zakonil na dvou fakultch, na filozofickm a ruskm institutu, kde byl mimo jin kem Zbygniewa Brzezinskho. Pak pracoval jako asistent profesor na katede filosofie Wagner College. Byl lenem YMHA (Young Men's Hebrew Association). Od roku 1972 do roku 1976 pracoval v CIA, od 5. nora 1973 jako analytik a pekladatel s bezpenostn provrkou v jej kanceli Foreign Broadcast Information Service v Rosslynu, Virginia. Koncem roku 1975 byl poven a peloen do kancele CIA v New Yorku. V roce 1976 navtvil Prahu pod krycm jmnem, kde ml svdit proti eskm disidentm, co odmtl. V roce 1984 byl odhalen kontrarozvdnm oddlenm FBI a zaten. On i jeho ena Hana. Po odsouzen a patncti mscch vzen zaal tehdej f KGB Krjukov na pm pokyn Michaila Gorbaova s CIA vyjednvat o Kcherov vmn. Udlo se to pes prvnky Roberta Fiera, Alana Dershowitze a vychodonmeckho pravnka Wolfganga Vogela. Vzhledem k tomu, e lo o dleitho eskoslovenskho agenta, nabdla KGB vmnu za prominentnho sovtskho disidenta aranskho, jeho proputn vyjednvali Dershowitz a Vogel. USA souhlasily a dne 11. nora 1986 se cel akt udl na hranicch Zpadnho a Vchodnho Berlna, na most Glienicke Brcke. Ped vmnou byl Karel Kcher i jeho ena Hana zbaveni americkho obanstv a bylo jim zakzno, aby se kdykoliv mohli vrtit do USA. Po nvratu do eskoslovenska psobil Karel Kcher jako pracovnk II. sprvy FMV, pozdji byl zamstnn v Prognostickm stavu. ije v Praze v Dolnch Beanech. Skoro se mi chce zat otzkou: Nen mezi ptomnmi njak zanajc filma? Nabz se zde atraktivn nmt na kasovn trhk, trhk vedle nho kasatyky Zdeka Troky budou vypadat troku jako chud pbuzn, pbh ve kterm si kad pijde na sv, pbh kter ani v nejdivoejch pasch nen mon podezrat ze scnristick svvole a podbzivosti, protoe se jedn o pbh skuten. Jeho hrdinou je esk pion Karel Koecher, jeho atraktivn ena Hana, pbhem se mihnou agenti FBI, e bude o CIA , dojde na sexuln orgie a nakonec mon pijde i Klaus. Jednoho krsnho dne roku 1965, se tavc kotlk zem neomezench monost rozrostl o dva nov prstky, Karla Koechera a jeho krsnou enu Hanu, oficiln dva uprchlky z nesvobodnho eskoslovenska, neoficiln jednoho piona s kolem proniknout do americk zpravodajsk sluby a jeho pomocnici , s kolem zajiovat pravideln tok penz z prask centrly k vkonnmu rozvdkovi, ke kterto innosti pan Hana Koecherov vyuvala kryt zcestoval obchodnice s

diamanty. Kryc historkou jejho manela bylo, e jakoto nepohodln ,protoe pli hubat, redaktor eskho rozhlasu byl v eskoslovensku vystaven ikan a tud usoudil, e mimo komunistick rj se mu povede lpe, co se mu tak na njak as skuten splnilo. Manel Koecherovi se v USA spokojen zabydleli a v roce 1973 se Karlovi podailo naplnit nejt st svho tajnho posln a stal se pekladatelem CIA. Z toho je vidt, e floskule o zemi neomezench monost nen jen njakou przdnou frz, protoe pedstavit si nco takovho v libovoln zemi sovtskho bloku je tm mimo monosti lovka s prmrnou fantazi. Opravdu si nedoku pedstavit, e by na vrata bolevickho rje zabuil ex-redaktor CBS a oznmil: U mm tch vykoisovatelskch ps pln zuby, chci te t tady a chci se stt platnm lenem socialistick spolenosti. Chtl bych j hrd slouit, ehm nejlpe u zpravodajsk sluby nebo tak nco I kdyby takovho exota rovnou nezaveli do Bohnic, siln pochybuji , e by ho v Bartolomjsk ulici nechali tebas jen zametat dvr a umvat auta. Nicmn Washington nen Praha a na tch eech o obasn naddimenzionln naivit Amerian asi nco bude. Nedostaten paranoidn procedura pi pijmaj novch zamstnanc zpsobila CIA nemal kody. Nejvznamnjm zezem na Koecherov pab se stal Alexandr D. Ogorodnik , pion kter pro CIA dlal na sovtskm ministerstvu zahrani tot ,co Koecher pro STB a potamo KGB u CIA, tedy pozorn se rozhlel a dval vdt, co se kde ustne. Prozrazen Ogorodnik ml to tst v netst, e se mu podailo dostat k ampuli jedu , ukryt v plnicm peru, dv, ne KGB stihla rozehrt cel rejstk svho vyhlen vybranho jednn s nepteli nejlepho a nejspravedlivjho zzen na svt. Ovem sldn v materilech CIA byla ta st posln, kter se Koecher vnoval pevn v pracovn dob. Jako sprvn socialistick rozvdk, byl Karel Koecher zpravodajcem a vlastencem i ve svm volnm ase a to za nemalho pispn manelky Hany. Spolen se toti zastovali nesetnch privtnch verk , spojench bu s vmnou partner, ppadn jinou , povtinou neprovou , sexuln aktivitou. Tchto verk se zastovalo nemlo vznamnch vldnch ednk a manel Koecherovi s nimi ze zpravodajskch dvod souloili. Osobn si tedy myslm, e kdyby se nkdo pokouel semnou bhem skupinovho sexu bavit o prci a tahat ze m njak rozumy ,pravdpodobn bych jevil jist neklid, ale jako pionn metoda to pr m celkem dobr vsledky. V potaz je tak poteba vzt dv skutenosti. Za prv jeliko amerit vldn ednci maj podobn kratochvle psn zakzan, u samotn povdomost o jejich asti je vznamnm zpravodajskm faktem a za druh, Karel byl pr astji ne v akci vidn u barovho pultu, kde s nkm rozmlouval, zatm co jeho ena souloila s a tymi mui zrove. Dleit informace mohl tedy opatovat bhem tchto hovor, co u nen tak npadn. Pan Hana mu pitom svou pedstranou nruivost poskytovala pro podobn aktivity dokonal kryt. Pu o pedstran nruivosti pan Hany , akoliv mnoz autoi uvdj , e ve skutenosti ji tato st jejch povinnost pinela nemal poten. Osobn tomu pli nevm. O pan Han Koecherov , rozen Pardamcov, je znmo ,e lenkou KS se stala u v devatencti letech a tud pedpokldm, e hoela-li zpalem pro nco, nebyl to sex. dn rj ovem netrv vn, ani ten socialistick , ani ten erotick a dn krtek uvnit CIA nedoke hloubit nekonen dlouh chodby. Jak stoupalo podezen, e v lodi je nkde dra, byl Karel postupn pevdn na mn a mn vznamnou prci a nakonec roku 1984 byly manel Koecherovi zateni agenty FBI. Hana se po zaten ukzala jako odolnj a pravdpodobn tak znalej psnch zkon chrncch v USA prva obvinnch a odmtla se s agenty FBI bavit, dokud ji neseenou prvnka. Jej vzdor byl ovem marn, protoe Karel po krtkm vhn skoil vyetovatelm na jejich blufovn, e u stejn vechno vd a pln se doznal. V Americkm vzen ovem nai hrdinov nepobyli dlouho, u v roce 1986 byli vymnni na berlnskm most Gleinecker za sovtskho disidenta Anatolije aranskho. Podobnch vmn na tomto most probhlo nkolik, mimo jin zde byl v roce 1962 vymnn pilot letounu U-2 Francis Gary Powers za sovtskho rozvdka Rudolfa Abela. Kdyby skuten nkoho napadlo celou story zfilmovat, doporuuji psn se dret ovitelnch fakt, a do tohoto okamiku. Jakmile

dojde na scnu na most, radm vykalat se na fakta a z umleckch dvod nechat nad hladinou eky vlet efektn chuchvalce mlhy. Jakmile Koecherovi minou aranskho, mohly by se rozbhnout zvren titulky. V nich by tak teba padla ona slibovan zmnka o Vclavu Klausovi.

Pi pprav lnku jsem neodolal a vypjil si fotografii manel Koecherovch, kterou udlal v roce 1987 americk novin Ronald Kessler. Pokud se vm zd, e to v pozad je Prask hrad, zd se vm to sprvn.Pokud se vm nezd, e by bolevick reim umonil americkmu novini v roce 1987 rozhovor se svmi vyzvdai, tak s tm bohuel nic nenadlm, jak jsem nakoupil tak prodvm. Kessler povedenm manelm vnoval jednu celou kapitolu sv knihy ad Tajn djiny FBI, odkud tak erpm vtinu podrobnost. Krom tto knihy se Koecherovi mihnou jako epizodn postaviky v pbhu piona Aldricha Amese Jmenuji se Koecher. Karel Koecher. Touto bondovskou parafrz se klidn mohl pedstavit host z televiznho poadu Jana Krause Uvolnte se prosm premirovanho 15.6.2007. Bval pion StB a KGB Karel Koecher se toti uvolnil tak, e to skoro vypadalo, jako by se ctil bt Bondovm alter egem. Trochu ovem pozapomnl, na stran legendrn agent s slem 007 stl. To, e se bval pin povauje za hrdinu, a tak tak vystupuje na veejnosti, pli nepekvap. Ztrta jakkoliv soudnosti je pro vechny aktivn spolupracovnky Sttn Bezpenosti (o KGB nemluv) zejm zkladnm povahovm rysem. Naprosto zarejc byl ovem Krausv pstup, kter s Koecherem diskutoval podobnm zpsobem, jako by naproti nmu sedl zachrnce nkolika

topcch se malch dt, dobrovoln drce krve a zrove lovk, kter nikdy patn nezaparkoval, v jedn osob. Oekval bych, e bhem pomrn dlouhho rozhovoru alespo jednou dojde na otzky morlky a svdom. No, nedolo. Teba Jan Kraus podobn etick kategorie nezn. Nevm. Pokud tomu tak ale je - a Krausovy serviln radostn rozhovory s leny SSD v poadech vyslanch ped loskmi volbami tomu trochu nasvduj - doporuoval bych mu, aby se pokusil pro rozhovor v nkterm z ptch dl nalzt napklad njakho ijcho pslunka SS nebo SA. V nejhorm ppad teba bachae z Osvtimi. To by mohlo bt tak zajmav povdn a zpovdan by si mohl pipadat teba jako vojn Ryan.

ivotn pbhA jak tedy byl Koecherv ivotn pbh? Od mld se chtl stt pionem (vysvtloval mi to mimo jin tum svmi rodinnmi pomry, kter jsem po letech u zapomnl). V polovin edestch let byla eskoslovensk zahranin rozvdka reformistick. Chtla vdt, jak maj Spojen stty mysly se stedn Evropou. Chtla mt v CIA vlastnho informtora a nemuset se spolhat na rusk mocipny - tou dobou dochzelo k podstatnj emancipaci eskoslovenskch tajnch slueb, prosazovaly eskoslovensk zjmy. Mlad Koecher byl tedy vysln do Spojench stt. Vystupoval jako emigrant. Dostal se do Ameriky a zaal tam studovat. Byl kem Zbigniewa Brzezinskho a spolukem Madeleine Albrightov. Vliv vysoce kvalitnho univerzitnho prosted je zjevn, kdy se s Koecherem dte do rozhovoru, dodnes. Chov se a vystupuje jak univerzitn vdec. Ve Spojench sttech je Koecherovo jmno dobe znm. Vyla o nm cel ada rznch bestseller. Mimo jin se v nich tvrd, e byl (nebo je) Koecher posedl promiskuitnm sexem a e ml povst vstednka a donchuna v newyorskch nonch klubech. Koecher to popr a tvrd, e je to propaganda od CIA. Argumentuje: "Prosm vs, vm trv skoro deset let, ne se dostanete do samho sted CIA, odkud pipravujete erudovan akademick analzy. To byste vecho ohrozil tm, e se budete chovat vstedn v newyorskch nonch klubech? Byl byste blbec." Nevm. Dlouh lta trvalo, ne se Koecherovi nakonec podailo proniknout do centra CIA. Jene kdy zaznamenal tento spch, osud ho podrazil. Stalo se nco smnho a typicky eskho. V dob, kdy toti Koecher konen pronikl do sted CIA, byla v eskoslovensku v bhu huskovsk normalizace. Reformn initel vzvdnch slueb byli zbaveni moci a na jejich msto pili Huskovi primitivov, konjunkturalist. Koecher cel naden, e m nyn pstup k nejtajnjm a nejerudovanjm analzm americk zpravodajsk sluby, zaal pro sv dc orgny v nyn huskovsky znormalizovanm eskoslovensku vypracovvat vdeck ekonomicko-politick analzy. Avak nov primitivov, nyn ve veden eskoslovenskch tajnch slueb, o takov vci nemli zjem. Poadovali od Karla Koechera, aby jim poslal z Ameriky informace, kdo m s km jak nemanelsk pomr. Pi jednom Koecherov tajnm pobyt v eskoslovensku za huskovsk normalizace ho pslunci tajnch slueb vznili nkolik dn v jednom praskm konspiranm byt a nutili ho, aby vystoupil v eskoslovensk televizi s tvrzenm, e je Vclav Havel agent CIA. Koecher to odmtl. Kdy se tedy nedalo jednat s eskmi normalizanmi primitivy, Koecher zaal sv analzy poslat pes hlavu svch eskoslovenskch f rovnou do Ruska. Tam jeho reformistick a prodemokratick argumentace zaujala reformn kdlo. Naopak vak stran vadila konzervativnmu kdlu ve veden ruskch tajnch slueb. To se rozhodlo uinit Koecherovu posln reformnch analz do Moskvy ptr. KGB Koechera americk CIA prozradila. Podle Koecherova tvrzen ho veden CIA odtajnil rusk generl Kalugin. Stalo se to pr tak, e Koecher el jednoho dne v New Yorku po ulici, kdy ho obklopila skupina

americkch agent a zatkla ho. Koecher byl pedveden k svmu fovi v CIA. Nsledoval pr dlouh rozhovor s nm. Koecher Amerianovi vysvtlil, e u dlouho se sna poslat do Prahy, a nyn do Moskvy politick a hospodsk analzy, kter argumentuj pro demokratizaci a liberalizaci reimu. Piznal se, e to, co pe, nem podle jeho sudku absolutn dn dopad, e je to hzen hrachu na ze a e se tsn ped svm zatenm v deziluzi rozhodl, e tato innost nem vznam, e oznm svm fm, e z CIA odejde, odsthuje se z Ameriky do Vdn a vnuje se tam jinmu zamstnn. Americk f Koecherovi ekl, e to je dobr rozhodnut. "Odsthujte se do Vdn, avak pokraujte v tom, co jste dlal dosud," sdlil mu. "Od nynjka to ale budete dlat s nam plnm vdomm." Tak znla dohoda a Koechera propustili. Chystal se odcestovat tedy do Vdn. Ne vechno zadil, americkho fa, s nm si odjezd do Vdn a prci double agenta zadil, smrteln zranili na lovu. Koecher byl znovu zaten a strvil v americkm vzen vce ne rok, za velmi drastickch podmnek mlem ho tam usmrtili spoluvzni. V nouzi nejvy podal svho prvnka, a se obrt na reformisty v Moskv a ti mu zachrn ivot. A tak se tak stalo. Na pm rozhodnut Michaila Gorbaova byl Koecher poslednm pionem z obdob studen vlky, kter byl koncem osmdestch let vymnn za tehdejho vznnho sovtskho disidenta Anatolije aranskho. K vmn oste sledovan sdlovacmi prostedky dolo, jak v njakm pionnm filmu na jednom most mezi zpadnm a vchodnm Berlnem. Vidli jsme to tehdy v televizi. Jene Koecher byl v malm eskm normalizanm rybnce pli velkou rybou. Kdy se po proputn navrtil do eskoslovenska, eskoslovensk ady byly konsternovny. il sice na svobod, ale ve vakuu. A to vakuum pokrauje dodneka. Rd by uil na vysok kole historii modern pione a e by byl dobrm profesorem, nikdo v R se ho ovem neodv pozvat pednet. Na Britsk listy se tehdy v roce 1999 obrtil proto, e ho urelo a myslm, e prvem e kdykoliv se objevilo jeho jmno v mdich, vyvolalo to proti nmu hysterickou, emocionln, faistickou kampa pipomnajc praxi nkdejch eskch vlajka. To, emu Koecher vnoval svj ivot, je mon kontroverzn ne kad z ns by se chtl stt pionem. Inteligentn a neplatn analza toho ovem chyb - jako konen chyb v eskm prosted inteligentn a neplatn analza snad kadho tmatu. ekl jsem tehdy po dlouhm rozhovoru panu Koecherovi, e nemohu jeho svdectv publikovat, pokud nebudou k dispozici ony liberln-demokratick analzy, kter dajn poslal za komunismu do Moskvy. On vak snad ani publikaci sv ivotn historie nechtl prost jen vyprv svj pbh: a a si o nm meme myslet cokoliv, m prvo na to, aby byl slyen.

Historie vmenyTmer po devet let se Zpad bezvsledne snazil dostat ze sovetskho vezen ruskho disidenta Anatolije aranskho, odsouzenho na 19 let odnet svobody. Trvalo to tak dlouho, protoze Zpad nemel nikoho tak cennho, aby se vyrovnal vmene aranskho - az do roku 1986. Casne rno, 11 nora 1986, unaven muz v cernm kabte, s beranic na hlave, aransk, se dal na prechod 100-metrovho neutrlnho psma Glienicker (Postupimskeho) mostu, kter spojuje Vchodn Nemecko se zpadnm Berlinem. Na druh strane mostu zacaly pochod dve osoby: s fouskem a veselm smevem Karel Koecher, a jeho zena Hana, blondnka s velkma modrma ocima ve svetlm prepychovm norcim kozichu pripomnajici filmovou hvezdu. Vymena se

uskutecnila za nekolik minut. Zpadn tisk prinesl malou zprvu, ze Koecher, vyzvedac, kter byl vyskolen ceskou vzvedacskou skolou v letech 1963-65, a pracoval pro sovetskou KGB, byl jedinm vyzvedacem v historii, ktermu se podarilo v letech 1973-77 proniknout do americk vzvedn organizace CIA (Central Inteligence Agency). Byl nyni vymenen za Anatolije aranskho. Koecher prijel do Spojench stt 5. prosince 1965 a predstral, ze z Ceskoslovenska emigroval. Dostal se do americk vzvedn sluzby CIA v roce 1973 jako prekladatel. Mimo to mel obchod Novissa Corp. s bizuteri. Koupil si byt, kondomenium v jednom z nejlepsch dom v New Yorku, v 32-patrovm Park Regis v csle 50 Vchodn 89 ulice. Predstral, ze pracuje pro Svobodnou Evropu v Nemecku (kterou CIA financovala) a ze je pvodem bezpecnostnm dstojnkem americk armdy. Proto se nabdl veden domu, ze pomze s bezpecnost toho domu, a proto byl i zvolen do predsednictva to domu. Predstral, ze se stavi ostre proti komunismu a proti komunistm. Kdyz si chtela tenisov hvezda Ivan Lendl koupit byt v tomto dome (50 East 89 St), Koecher prohlsil, ze s takovm komunistou jako Lendl by nechtel bydlet pod jednou strechou a hrozil predsednictvu domu, ze kdyby Lendlovi byt prodali, ze se na protest vzd sv bezpecnostn funkce a clenstv v predsednictvu. Vbor byt Lendlovi prodal, a Koecher se nevzdal svch funkc. Jako prekladatel pro CIA, koproval Koecher dopisy zamestnanc a spolupracovnk CIA doma v USA i v zahranic a jeho zena Hana je pak predvala sovetsk sluzbe KGB, vetsinou ve Svcarsku. Znm je prpad Alexandra D. Ogorodnka, sovetskho diplomata v Moskve, kter byl Koecherem oznacen za spolupracovnka americk vzvedn sluzby. Na Koechorovo udn byl Ogorodnik zatcen a pri vslechu trn sovetskou KGB, behem cehoz se otrvil jedovatou pilulkou, kterou mel schovanou v plnicm pru Mont Blanc. Koecher se taktz pokousel navzat spoluprci s americkou vnitrn bezpecnostn sluzbou FBI (Federal Bureau of Investigation). Nabzel jim infiltrovn do tajn cesk a sovetsk vzvedn sluzby za celem odhalen agent pracujcch v USA. Koecher se tak zaclenil se svou zenou do nekolika sexualnch klub v New Yorku, jako Plato Retreat, kde se praktikuje voln lska a vmena zen. Koecher se tam dozvdal jmna rznch vznamnch osobnost, kter tam chodily, a prodval tuto informaci KGB, aby osobnosti vydirali a ziskavali od nich penze a vojensk tajemstv. Nakonec ho FBI odhalila. Kdyz mu dali slib, ze se mu nic nestane, tak se pri vslechu ke vsemu priznal. FBI slib dodrzela a Koechera propustila. Po propusten prodal Koecher svj byt za $260 000 a pripravoval se opustit USA. Tri hodiny pred odletem do Rakouska, ve ctyri hodiny odpoledne 27. listopadu 1984 byl Koecher zatcen. Koecher, msto aby zapral a prodral se americkmi soudy, si vymyslel bjecn pln jak se z odhalen spionzn cinnosti dostat. Behem psoben v sexualnch klubech, se Koecher seznmil v Plato Retreat s advoktem ze sttu Georgia (byl jim Robert G. Fierer). Jemu nabdl ctvrt milionu dolar, kter dostal z prodeje bytu, aby jel do Moskvy a vyjednal vmenu vyzvedace za vyzvedace. Prvnk do Moskvy jel s Koecherovm plnem. Podarilo se mu presvedcit Sovety, ze kdyz vymen Koechera za aranskho, tedy vmena jednoho vyzvedace za druhho, ze cel svet pak bude verit, ze aransk byl pouhm vyzvedacem (jak tvrdil Sovtsk svaz) a ne disidentem, brncm podle helsinsk dohody lidsk prva. Sovetsk vlda nvrh prijala a poprv v historii uvolnila predbezn vyjednvn zpadnmu tisku, aby podporil narcen, ze aransk byl pouhm vyzvedacem. Koecherovi je nyn asi 56 let a jeho en Han je asi o deset let mn. (Zdroj, the NY Times 28. listopadu 1984, 2. prosince 1984, 13. ledna a 8. nora 1985, NY Tribune 7. kvetna, 28-29. listopadu, 2. prosince 1984, NY POost, AP, UPI a Reuters.)

Pomlouvan kampa proti SSR Praha (tk). V poslednch dnech uveejnily nkter zpadn listy zprvy, e v SSR bylo zateno 20 "opozinch" umlc, mezi nimi jsou spisovatel, bsnci, vtvarnci a hudebnci. Nen to poprv, co se na Zpad hrubm zpsobem pekrucuj skuten udlosti v eskoslovensku. Je tomu tak i v tomto ppad. Veejn bezpenost vzala v uplynulch trncti dnech do vazby nkolik mladch lid pro trestn iny vtrnictv a nkter dal. Byli to lenov "hudebnch skupin", kte od roku 1971 podali pevn na venkov rzn "vystoupen", pi nich dochzelo k vtrnostem. Vtina z nich byla ji v minulosti trestna a mnoz proli psychiatrickm lenm. Tm vichni holdovali drogm, omamnm ltkm a alkoholu. dn ze skupin nesplnila podmnky kvalifikanch zkouek v roce 1971 ani pozdji a nemla tud dn oprvnn veejn vystupovat. Ostatn jejich produkce nemla s kulturou vbec nic spolenho, jak se dnes mohli novini pesvdit na ukzkch text jejich psn a na filmu, kter si tito "muzikanti" sami natoili. Nkolik zkrachovanch vysokokolk, jeden absolvent filozofick fakulty, bval knz, individua mnc zamstnn se snaili zaujmout jen primitivn vulgrnost. Veejn bezpenost zasahovala pi mnohch z jejich 22 "vystoupen". Ukldala penn pokuty a snaila se o preventivn varovn. Protoe vak nadle dochzelo k vtrnostem, kodm na zazen, narkomanii atd., tedy k zjevnmu a opakovanmu poruovn platnch s. zkon, musela pistoupit k represvnm opatenm. Rozruch a pomlouvan kampa zpadnch list je o to absurdnj, e je dobe znmo, e proti podobnm extravagantnm skupinm, naruujcm podek, se postupuje i v kapitalistickch zemch a mnohem tvrdji. Zemdlsk noviny, 8. 4. 1976: Jak lze z komra uiniti velblouda Francouzsk denk Aurore a nkter dal zpadn listy uveejnily v nedvnch dnech bombastick zprvy, podle nich mlo bt v eskoslovensku zateno asi dvacet "opozinch umlc". Mezi postienmi pr jsou pedn bsnci, hudebn skladatel, zpvci, textai a dal kumti zvunch jmen... Podobnch nesmysl, zkreslujcch nai souasnost jsme v poslednch letech etli na strnkch nkterch zpadnch novin vc a je ostatn dobe znmo, z jakch pramen pochzej. Tak uveden pklad je ilustrac, jak hrub se pekrucuj skuten udlosti v eskoslovensku. Kriminln sluba Veejn bezpenosti v poslednch dvou tdnech zadrela nkolik zcela mrn eeno - vstednch vlasatch mladk, kte ji del dobu ignorovali vechny rozumn domluvy a napod se dostvali do pkrho rozporu se zkonem. Dvodem k zsahu byly stle astj stnosti oban na opakovan vtrnosti, provzejc vystoupen nkterch tzv. hudebnch skupin, psobcch zejmna na

venkov. dn z nich nemla platn oprvnn veejn vystupovat, protoe nesplnila zkladn podmnky pedepsan kvalifikanmi zkoukami. Ostatn ani nen divu. Hlun produkce tchto "hudebnch skupin" prezentujcch se vulgrnmi texty, doprovzenmi dokonce hrou na hebeny a na rzn instalatrsk nad pedstavujc bic nstroje a mnohdy jet vrcholc rozbjenm idl v slech, mlo s kulturou pramlo spolenho. Jak pklad dvali tito extrmn "muzikanti" v zplatovanch texaskch mladm lidem na venkov, neteba vbec rozvdt. Zcela oprvnn se proto shlo k tmto skupinm na zoubek. Jejich organiztoi nejsou ostatn v trestn innosti dnmi naivnmi novky - maj za sebou u tresty pro pivnictv, mravnostn delikty a naruovn veejnho podku. Tm vichni holdovali drogm a jako narkomani tak absolvovali pobyt v psychiatrickch lebnch. init z takov chsky umlce a navc "politick ppady" nasvduje jen tomu, e kad prostedek je dobr, kdy chce nkdo z komra vyrobit velblouda.

VeernPraha,8.4.1976: Tonouc se stbla chyt Novinsk "kachny" na Zpad se vyskytuj asto. Ve snaze popinit socialismus vyuvaj i deklasovanch ivl. Vera veer v televizi a v dnenm rannm tisku jsme se dozvdli o prapodivn tzv. "umleck innosti" nkolika lid, kte se ivili vystupovnm v malch beatovch skupinch. Jejich inkovn nemlo ovem nic spolenho s umnm. Vak tak nedokzali ani sloit kvalifikan zkouky a urit stopy hudebnho vzdln vykazoval pouze jeden, kter jen krtkou dobu studoval na konzervatoi. Jejich hudebn veery skonily vtrnostmi, vulgaritou a protizkonnmi iny. Lid, kte se vyhbaj poctiv prci, nemohou mt zelenou. Proti takovm vtrnkm by zakroili v kad zemi. Buroazn sdlovac prostedky vak ztropily povyk o tlaku umlc v SSR. Poplach okolo tchto lid svd o jednom: bere-li djinn vvoj zpadn propagand argumenty ve prospch buroaznho systmu, chyt se i stbla - by to byla innost asocilnch ivl. Za tedy stoj?