JONY IVE | 285

Moj en a naim dtem - Nadine, Milo, Olin a Lyle.

JONY IVE

LEANDER KAHNEY

Gnius stojc za nejlepmi produkty Apple

Jony IveGnius stojc za nejlepmi produkty Apple

Leander Kahney

Podle anglickho originlu Jony Ive: The Genius Behind Apples Greatest Products vydalo nakladatelstv Blue Vision v Praze roku 2014. Vechna prva na reprodukci knihy nebo jakkoliv jej sti jsou vyhrazena.

Original English language edition published by the Penguin Group (USA) LLCCopyright 2013 Leander KahneyCzech edition copyright 2014 by Blue Vision, s. r. o.

All rights reserved including the right of reproduction in whole or in part in any form.This edition published by arrangement with Portfolio, a member of Penguin Group (USA) LLC, a Penguin Random House Company

Peklad: Petr MiklicaOdpovdn redaktor: Martin KyselaRedakn spoluprce: Ondej HolzmanOblka: Simon AnfilovSazba: Petra LochmanovVytiskl: PBtisk, a. s., PbramVydn prvn

Blue Vision, s. r. o.Kaprova 42/14110 00 Praha 1 Star Msto

www.bluevision.czredakce@bluevision.cz

Kniha vyla tak elektronicky.

ISBN 978-80-87672-12-9

JONY IVE | 5

OBSAH

PEDMLUVA K ESKMU VYDN 9

POZNMKA AUTORA 13

1 KOLN LTA 17 Ddictv po otci 18 Sthovn na sever 20 Vzcn sponzoring 24

2 BRITSK DESIGNRSK VZDLN 27 Vypadal jako kart na vlasy! 32 Zptky do koly 35 Lska na prvn Mac 39

3 IVOT V LONDN 41 Roberts Weaver Group 44 Mandarinkov snn 47

6 | OBSAH

Vynoujc se styl 52 Rozarovn 55 Ozval se Brunner 58

4 RAN LTA U APPLU 67 Brunnerv tm sn 72 Jony zachrauje 77 Letmm startem vped 81 Estetika ve stylu Espresso 84 Projekt Pomona 85 Sbohem, Brunnere 91 Vlda chaosu 93

5 JOBS SE VRAC DO APPLU 99 Steve Jobs vynalzajc, 1976 a dl 103 A-tm 107 Jobs pin koncentraci 109 Hra o jmno 121 Doladn 122 Zved se pliv 126

6 SRIE SPCH 129 ANPP 132 Doplnn ady 133 Znovuobjeven notebooku 135 Doplnn schmatu 139 PowerMac Cube 142

7 DESIGNRSK STUDIO ZA ELEZNOU OPONOU 147 elezn opona 151 Pprava model 154 Jonyho role 155

8 DESIGN IPODU 159 Ve va kapse 161 Projekt Dulcimer 163 Zmna pravidel hry 165 Odhalen 169

JONY IVE | 7

9 VROBA, MATERIL A DAL ZLEITOSTI 171 Jony pi prci i he 175 Zjednoduen vroby 182 Hlink 184 V zahrani 188

10 iPhone 191 Model 035 194 Iniciativu pebr nov tm 197 Jonyho telefon 200 Od plastu ke sklu 203 Bl se Macworld 205

11 iPad 209 Vytvoen pstroje 211 Den iPadu 213 Evoluce iPadu 214

12 UNIBODY VUDE KOLEM NS 217 Pichz zmna 219 Unibody dnes 222 Zelen Apple? 223

13 NEJCENNJ HR APPLU 227 Jmn Applu roste 231 Sir Jony Ive 232 Apple jede dl 233 Jony je nenahraditeln 237 Jemn pedivo osudu 240

OBRAZOV ST 245

PODKOVN 261

UTAJEN A ZDROJE 263

POZNMKY 265

REJSTK 285

JONY IVE | 9

PEDMLUVA K ESKMU VYDN

Kdy se ekne Apple, zpravidla nsleduje Steve Jobs. Ten byl bhem svho ivota vtinu asu skuten zosobnnm spolenosti, kterou v roce 1976 spolu se dvma spolenky zaloil a postupn vythl a mezi nejrespektovanj hre nejen ve svm oboru. Steve Jobs byl velk vizion, nekompromisn vyjednava a perfekcionista. Jene sm by Apple nikdy na pomysln piedestal nedostal, k tomu pote-boval mt vdy pi ruce tm skvlch koleg, kte jeho vize petveli v reln produkty a nsledn je prodvali dychtivm zkaznkm.

ikovnch lid pracovalo v Cupertinu mnoho, ale pece jen nkte zili vce ne jin, by mnohokrt v pozad, stran reflektor a o veejnosti. Jednm z takovch mu je bezesporu Sir Jonathan Paul Ive, jeho cel svt zn pod zkrcenm jmnem Jony. Mnoz do-konce tvrd, e bez svho dvornho designra, ve kterho se Jony Ive v prbhu let vypracoval, by Steve Jobs nikdy nebyl schopen dokr-et s jablenou spolenost tak daleko a promnit ivoty vech lid by musel nkdo jin.

10 | PEDMLUVA K ESKMU VYDN

Pitom podle veho nechyblo mnoho a Jony Ive dnes v e po Stevu Jobsovi nemusel bt jednm z nejdleitjch lid v Applu, ne-li tm nejdleitjm. Nemusel bt toti v Applu vbec. Jak uk-ou nkter nsledujc kapitoly, Jony Ive sice nepichzel do Applu jako designr-zatenk, ve Spojenm krlovstv si vydobyl celkem slun renom a Apple se ho snail do svch ad nastlo zlkat del dobu, ne se mu to nakonec podailo, ale klov bylo, e pichzel do spolenosti, kterou v roce 1992 nevedl Steve Jobs.

Kdy se pak v roce 1996 Steve Jobs do Applu vrtil, hledal pro vzk-en skomrajc spolenosti designra, kter by mu pomohl vytvoit produkty, je si vysnil a kter mly postavit jeho milovan Apple zpt na nohy. Prv to byl jeden z moment, kdy mohla karira Jonyho Ivea jako klovho mue designu v Applu skonit. Jobs se toti po pevzet ot porozhlel po monch posilch zejmna za hranicemi svho staronovho sdla, ale nakonec pece jen podnikl cestu do designrskho studia sv vlastn spolenosti, a bylo to: zce-la jedinen spojen dvou vjimench mu bylo jako mvnutm kouzelnho proutku navzno.

Steve Jobs a Jony Ive se stali v nsledujcch letech nerozlunou dvoji-c. Jonyho hvzda v Applu stoupala, spolu s Jobsem dokzal petvoit hierarchii spolenosti takovm zpsobem, e tu byl design na prvnm mst a a pak ve ostatn. Studio prmyslovho designu, ktermu vldl prv Jony, se stalo pomyslnm srdcem Applu a nikdo na nj nesml shnout. A pokud dolo v dlnch ke stetu dvou kohout, ten stojc proti Jonymu, by se sebevtm hebnkem, neml pli anc. Jobs se za svho dvornho designra vdy postavil a odchzet museli jin. Apple kvli tomu opustilo nkolik vznamnch zamstnanc, ale nyn meme ct, e ten nejdleitj mu nakonec vdy zstal.

Kniha Leandera Kahneyho ovem zdaleka nen jen o Jonym Iveovi a jeho vztahu se Stevem Jobsem. Naopak se sna od zesnulho spoluzakladatele jablen spolenosti odpoutat a msto toho nabz zcela uniktn pohled do nitra Applu. By si Apple mnoh sv kle-noty peliv ste, mete se v nkolika kapitolch podvat, by jen textem, pmo do dlen designr, do kterch se snad nikdy d-n novin nedostal a pstup tam dokonce mla odepen i vtina samotnch zamstnanc spolenosti. Naprosto vyerpvajc popis vvoje jednotlivch produkt asto nech nahldnout pmo pod ruce Jonyho Ivea a odhal, jak jeden z nejuznvanjch designr souasnosti pracoval s mylenkami svmi i svch koleg, jak v Ap-plu zdokonalovali vrobn procesy i na jak strasti nareli pi zkou-mn novch materil.

JONY IVE | 11

Tajnstkstv je sice zakoenno v DNA Applu stejn hluboko jako cit pro design i inovaci, ale pesto se Leanderovi Kahneymu po-dailo pinst zcela uniktn vhled pod pokliku technologickho giganta a konkrtn pod ruce samotnho Jonyho Ivea, kter o sv prci neme mluvit ani se svou manelkou.

Ondej Holzman fredaktor Jablickar.cz

JONY IVE | 13

POZNMKA AUTORA

Kdy jsem se poprv setkal s Jonym Ivem, celou noc mi nosil batoh.

Nae cesty se zkily na jedn party, kter probhla brzy zveera na Macworld Expo v roce 2003. Jako extern redaktor, kter horen pracoval pro Wired.com, jsem pesn vdl, o koho jde: Jonathan Paul Ive byl na t nejlep cest, aby se z nj stal ten nejproslulej svtov designr.

Pekvapilo m, e je ochoten si se mnou povdat.

Zjistili jsme, e mme spolenou lsku k pivu i cit pro kulturn ok, oba jsme byli pvodem Britov, nyn ijc v San Francisku. Spolen s Jonyho enou Heather jsme vzpomnali na britsk hospody, skvl noviny i to, jak moc nm chyb britsk hudba (zejmna elektronick house). Po pr pivech jsem ale vyskoil a uvdomil si, e nesthm jednu schzku. Ve spchu jsem vyrazil bez batohu s notebookem.

Po plnoci jsem na Jonyho narazil znovu, v hotelovm baru na druh stran msta. Ke svmu pekvapen jsem zjistil, e nos mj batoh, pehozen pes rameno.

14 | POZNMKA AUTORA

Nejuctvanj vvoj svta tahal cel veer na rameni batoh zapo-mntlivho reportra to m ohromilo. Dnes vak u chpu, e po-dobn jednn je pro Jonyho Ivea charakteristick. Vnuje se svmu tmu, svm spolupracovnkm a nejvce ze veho Applu. Pro Jonyho je prce nade ve ale kdy mluv o prci, tak v prvn osob sla mnonho.

Pr msc po naem prvnm setkn jsem na nj narazil znovu, tentokrt na konferenci Apples Worldwide Developers Conference (WWDC) v ervnu 2003. Stl v stran, zatmco Steve Jobs pedvdl Power MacG5, vkonn stoln pota v asn hlinkov skni na-stojato. Jony si povdal s nkolika pehnan horlivmi enami z PR oddlen Applu. Po Jobsov projevu jsem el do mst, kde stl Jony.

Zadval se na mne a ekl: Moc rd vs zase vidm.

Potsli jsme si rukama a on se zeptal tm nejmilejm monm zp-sobem: Jak se mte?

Bylo mi trapn zmiovat se o tom batohu.

Nakonec jsem se dostal k otzce: Mohl bych z vs dostat pr po-steh? Pracovnice PR oddlen, kter stly pobl, unisono zavrtly hlavami. Apple byl proslul svm tajnstkstvm, ale Jony pesto odpovdl: Samozejm.

Odvedl m k vystavenmu modelu na nedalekm podstavci. Chtl jsem bt investigativn, ale on se pustil do vnivho, dvacetiminu-tovho monologu na tma sv nejnovj prce. Prakticky jsem to nesthal ani komentovat. Nemohl si pomoct: design je jeho ve.

Power MacG5 vyroben ze siln hlinkov desky vypadal v ist ed barv jako neviditeln bombardr. Armdu pipomnajc design od-povdal dob tehdy se vedly megahertzov vlky a Apple se po-stavil do boje proti Intelu o nejrychlej ipy. Vrobci uvdli na trh potae s vysokm vpoetnm vkonem a Apple se chlubil, e jejich nov stroj je nejvkonnj ze vech. Jony vak nehovoil o vkonu.

Tenhle mi dal hodn zabrat, ekl. Pak zaal vyprvt, e celkovou filosofi designu pstroje je uchovat vci co nejjednodu. Chtli jsme se zbavit veho, co nebylo naprosto nezbytn, ale vy tohle sil nevidte.

Znovu a znovu se vracme zptky na zatek. Potebujeme tuhle soustku? Nememe ji pimt, aby vykonvala funkci dalch ty? Stalo se z toho cvien s clem redukovat a redukovat, ale dky tomu je snaz jak konstrukce, tak se s nm lidem i lpe pracuje.

JONY IVE | 15

Redukovat a zjednoduovat? To nebyla typick oborov samochv-la. Pi vypoutn novch produkt na trh mvaj spolenosti sklon eit vodu kolem sebe mnohem vc, nikoliv bt nenpadn, ale Jony te kal prav opak. Ne, e by toto zjednoduovn byl nov p-stup. lo o zkladn pravidlo designu. Ale do koncepce svta v roce 2003 to nezapadalo. A pozdji jsem si uvdomil, e ono ervnov odpoledne v San Francisku mi Jony Ive poskytl jeden obrovsk kl k tajemstv inovac Applu, k vudyptomn filosofii, kter umouje tto spolenosti dosahovat prlomovch spch a pohybovat se na pozici jedn z nejdominantnjch firem svta.

I kdy stl v stran, zatmco Steve Jobs prodval veejnosti vsledek je-jich spoluprce vetn idol jako iMac, iPod, iPhone a iPad zpsob, jakm Ive peml a realizuje design, vedl k obrovskm spchm. Jako senior vice president divize prmyslovho designu v Applu se stal nepekonatelnou silou pi utven na, na informacch postaven spolenosti a zmnil zpsob, jak pracujeme, bavme se a komunikuje-me s druhmi.

Jak se ale absolvent anglick vtvarn koly s dyslexi mohl stt pikovm svtovm technologickm inovtorem? Na nsledujcch strnkch se budeme setkvat s oslnivm, ale souasn skromnm lovkem, kter je posedl designem a jeho obrovsk schopnost nahlet do podstaty vci a ovlivovat bezpochyby zmnila i v ivotn styl.

Leander Kahney

1Jony Ive

JONY IVE | 17

KOLN LTA

Ml tak dokonalou hydrauliku, e na poskldn prakticky stailo dchnout. Vidl jsem, jak

z Jonathana vyzauje probouzejc se talent.

Mike Tabberer

Podle legendy je Chingford roditm sirloin steaku (steak z nzkho rotnce). Po hostin v mstnm zmku ke konci sedmnctho stolet byl krl Karel II. svm jdlem tak naden, e dajn povil velkou masovou flkotu do lechtickho stavu, pasoval ji na Sira Loina.

18 | KOLN LTA

Dal produkt Chingfordu, Jonathan Paul Ive, piel na svt mnohem pozdji, 27. nora 1967.

Stejn jako jeho rodk je i Chingford mstem klidnm a neokzalm. Komunita zmonch, za prac dojdjcch lid na severovchodnm okraji Londna, kter u soused s venkovskm hrabstvm Essex, jen kousek na jih od Epping Forestu. Chingford vol konzervativce, je to volebn obvod Iaina Duncana Smithe, bvalho vdce Konzervativn strany, kter used do kesla, je kdysi proslavil Sir Winston Churchill.

Dtstv Jonyho Ivea bylo pjemn, ale skromn. Jeho otec, Michael John Ive, byl stbrotepec, jeho matka, Pamela Mary Iveov, psycho-terapeutka. Mli i druh dt, dceru Alison, kter se narodila dva roky po synovi.

Jony navtvoval Chingford Foundation School, pozdj alma mater Davida Beckhama, proslul fotbalov hvzdy (Beckham sem chodil o osm let pozdji). Ve kole Jonymu diagnostikovali poruchu uen, dyslexii (tuto poruchu ml spolenou i se svm kolegou Stevem Jobsem, kter ml dominantn levou hemisfru).

Jako mlad hoch Jony projevoval zvdavost tkajc se fungovn vc. Fascinovalo ho, jak byly pedmty poskldny dohromady. Opatrn rozebral rdia a kazeky a byl fascinovn tm, jak byly sestaven a jak do sebe kousky zapadaly. I kdy se pokouel dvat pstroje zase do pvodnho stavu, ne vdy uspl.

Vzpomnm si, e se mi vdycky lbily vyroben vci, vybavuje si v rozhovoru, kter probhl v roce 2003 v londnskm Muzeu desig-nu. Jako kluk si vzpomnm, e jsem rozebral vechno, co se mi dostalo do rukou. Pozdji to perostlo spe do zjmu, jak se co vy-rb, jak to funguje, jakou to m formu a z jakho je to materilu. 1

Mike Ive synovy zjmy podporuje. Neustle tohoto mladka zapojuje do rozhovoru o designu. I kdy Jony ne vdy vnmal ir kontext, kter vytvely jeho hraky (skutenost, e byly vsledkem desig-nu, pro mne zpotku nebyla jasn, a dokonce ani zajmav, ekl ped lidmi v Londn v roce 2003), jeho otec po cel Jonyho dtstv podporoval jeho zaujet designem.

Ddictv po otciVliv Mikea Ivea dosahoval mnohem dl ne jen k pedasn vysp-lmu dtti v jeho vlastn domcnosti. Spoustu let pracoval jako st-brotepec a uitel v Essexu. Kolegov ho popisovali jako nnho obra, byl oblben a jeho emesln zrunost se tila obdivu.2

JONY IVE | 19

Jeho ikovnost pi vrob vc ho dovedla k potenmu rozhodnu-t vnovat se v rmci povoln vuce rukodln vroby, ale pozdji vystoupal v v pedagogick hierarchii a to mu umonilo dosahovat vtho vlivu. Ive patil mezi ty uznvan uitele, kter jednoho dne ministerstvo kolstv vytrhne z kadodenn vuky a udl jim titul in-spektor Jejho Velienstva. Pevzal odpovdnost za dohled nad kvali-tou vuky ve kolch po cel zemi s konkrtnm zamenm na design a technologie.

V t dob se britsk koly pokouely o vylepen uovskho kol-stv. Roziujc se propast mezi akademickmi pedmty a rukodln-mi disciplnami jako design, specificky obory jako prce se devem, s kovem a vaen vlastn umleckoprmyslov obory vychze-la z nzkho statutu a omezench zdroj. Jet hor bylo, e nikdo neakceptoval vyuovac standardy. Jak prohlsil jeden bval uitel, koly byly schopn prakticky uit, co je napadlo.3

Ive povznesl to, emu se tehdy kalo technologie designu (De-sign Technology DT) na novou rove a vytvoil pro tuto discipl-nu msto. Stala se soust zkladnch uebnch osnov v britskch kolch.4 V progresivnm designu i technickch uebnch osnovch pomhal Ive s vymlenm. Dkaz kladl na rukodln dovednosti, ale lo o integrovan kurz, kter kombinoval akademick disciplny s vyrbnm vc.

Jako pedagog byl hodn naped, prohlsil Ralph Tabberer, bval kolega a uitel, kter se v nadchzejcm stolet ml stt generlnm editelem kol pod premirem Tonym Blairem. Ive pomhal sepsat povinn koln osnovy, je se staly vodtkem pro vechny koly ve Spojenm krlovstv. Anglie a Wales se staly prvnmi stty sv-ta, kter zpstupnily vuku technologie designu dtem od pti do estncti let.

Dky jeho vlivu se technologie designu stala z okrajovho pedmtu nm, co zabralo sedm a deset procent vekerho asu student, prohlsil Tabberer. Dal z bvalch koleg Mikea Ivea, Malcolm Moss charakterizoval Ivev podl na vuce technologie designu n-sledovn: Mike si zskal povst neprosnho obhjce technologie designu.5 V praxi to znamenalo, e Mike Ive pomohl transformo-vat to, co bvala v podstat odpoinkov hodina, do vukovho programu designu a pitom poloil zklady pro rozvoj generace talentovanch britskch designr. Jednm z nich ml bt i jeho syn.

Tabberer si vzpomn, jak Mike Ive hovoil o Jonyho spch ve kole i o jeho rostouc vni pro design. Ale Mike Ive nepatil k ot-cm, kte postrkuj svho syna dopedu a pokouej se z nj udlat zzran dt, jako napklad otec tenisovch hvzd Venus a Sereny

20 | KOLN LTA

Williamsovch. Mikev vliv na synv talent znamenal ist jen to, e ho podporoval, k Tabberer. Neustle s Jonathanem hovoil o designu. Kdy spolu li po ulici, ukazoval mu Mike rzn typy po-ulinch lamp v rznch lokalitch a ptal se Jonathana, pro si mysl, e jsou odlin: jak z nich pad svtlo a jak by mohly vbr jejich designu ovlivnit klimatick podmnky. Neustle vedli konverzaci o zastavnm ivotnm prosted a o tom, co utv objekty kolem nich a jak by bylo mon dlat je lpe.6

Mike byl lovk, kter v sob ml klidnou slu a ve sv prci ne-navn vynikal, dodv Tabberer. Byl to jemn, charaktern lovk, hodn toho vdl, byl velkorys a zdvoil. Byl to typick anglick gentleman. Tyto rysy po nm samozejm poddil i Jony.

Sthovn na severJet ne Jony doshl vku dvanct let, pesthovala se rodina do Staffordu, stedn velkho msta o nkolik set kilometr severnji v oblasti Anglie zvan West Midlands. Obklopen z jihu prmyslo-vm Wolverhamptonem a ze severu mstem Stoke-on-Trent ped-stavuje Stafford krsn msto, jeho ulice jsou lemovny starobylmi budovami. Na okraji msta najdete na strmm svahu zceninu hra-du Stafford, kter pvodn zaloili normant njezdnci v 11. stolet a od t doby zde dr str.

Na potku osmdestch let se Jony pihlsil na Walton High School, velkou sttn stedn kolu na okraji Staffordu. Spolu s mstnmi dt-mi studoval obvykl zkladn pedmty a vypadalo to, e se na sv nov domovsk msto rychle adaptoval. Spoluci na nj vzpomnaj jako na lehce zavalitho, tmavovlasho, skromnho teenagera. Byl oblben v irm okruhu ptel a astnil se v rmci koly i spousty nepovinnch akc. Ml vyhrann charakter hned si u ns zvykl, ekl o nm penzionovan uitel John Haddon, kter ve kole vyuo-val nminu.7

I kdy ve Waltonu mli potaovou laborato vybavenou ranmi potai tto ry (Acorn, BBC Micro a proslul ZD Spectrum Clivea Sinclaira), Jony se zde nikdy nectil jako doma. Dvodem byla jeho dyslexie. Potae tto ry se musely programovat prostednictvm klvesnice a blikajcho kurzoru na pkazovm dku.8

Mstn crkevn organizace Wildwood Christian Fellowship, iroce za-men evangelick kongregace, kter se schzela v mstnm komu-nitnm centru, nabdla Jonymu i dalm hudebnkm, se ktermi se na Wildwoodu seznmil, tvr prostor. Byl bubenkem ve skupin nazvan White Raven, vybavuje si Chris Kimberley, kter navt-

JONY IVE | 21

voval Walton High School ve stejn dob. Dal lenov skupiny byli mnohem star ne on. Hrvali takov mk rock v crkevnch prostorch.9

Dal nezbytnou relaxaci od akademickch pedmt mu poskytly kreslen a design. Jony toti od potku projevoval kreslsk do-vednosti i designrskou techniku. Jeho vztah s otcem byl nadle zdrojem inspirace. Mj otec byl velmi dobr emeslnk, vybavuje si Jony u jako dospl. Vytvel nbytek, dlal stbrn ndob a pbory a ml neuviteln dar lid, kte si dokou nco vyrobit sami.10

Na Vnoce Mike Ive vnoval svmu synovi velmi osobn drek: ne-omezen pstup do sv dlny. Bez ptomnosti kohokoliv dalho mohl Jony dlat, co ho napadlo, navc s otcovou podporou. Jeho vnon drek pro mne byl jeden den jeho asu ve vysokokolskch dlnch bhem vnonch przdnin. Nikdo jin tam nebyl. Pomhal mi vyrbt, co jsem si vysnil.11 Jedinou podmnkou bylo, e to, co se bude vytvet, nakresl Jony vlastn rukou. Vdycky jsem vnmal krsu vc, kter jsou vyrbn run, ekl Jony ivotopisci Stevea Jobse Walteru Isaacsonovi. Postupn jsem si uvdomoval, pokud je nco dleit, je to vloen pe. Jestli nco opravdu nesnm, tak kdy z njakho produktu ctm nedbalost.

Mike Ive vzal tak Jonyho na vpravu po londnskch designr-skch studich a kolch designu. Jedna z udlost, kter ho utv-ela, se odehrla na nvtv ve studiu pro automobilov design v Londn. V t chvli jsem si uvdomil, e jestli je nco zajmav a chtl bych to v ivot dlat, jde o vytven model v prmyslo-vm mtku, ekl pozdji Jony.12 Ve tincti letech u Jony vdl, e chce kreslit a vyrbt vci, ale jet neml pesnou pedstavu, co by to mlo bt. Uvaoval o navrhovn ehokoliv od aut a po rzn spotebn zbo, od nbytku pes perky a teba k lodm.

Vliv Mikea Ivea na synv designrsk rozvoj se asi ned zmit, ale je nepopirateln. Byl vraznm obhjcem empirick vuky (vro-ba a testovn)13 i intuitivnho designu (pus se do dla a upravuj je za pochodu).14 Pi svch prezentacch s projektorem star Ive popisoval vlastn malovn a vytven nrt, mluven a disku-si jako zkladn body v kreativnm procesu a obhajoval riskovn i vdom akceptovn skutenosti, e designi nemohou vdt vechno. Podporoval uitele designu v tom, aby dili vyuovac proces prostednictvm vyprvn designovho pbhu. Povao-val za zkladn, aby si mlde budovala houevnatost a aby nikdy zbyten nemarnila as. Vechny tyto prvky se musely zkonit projevit v synov prci na vvoji iMacu a iPhonu pro Apple.

22 | KOLN LTA

JONY SE SM KAD DEN VOZIL DO KOLY, do Waltonu pijdl za volantem malho Fiatu 500, ktermu kal Mabel. Na potku 80. let nosi-la v Britnii spousta mladistvch pznivc post-punku i hnut goth ern obleen a Jony nebyl vjimkou. Z dlouhch ernch vlas si vymodeloval nkolik centimetr dlouh hroty, aby vypadal jako Robert Smith z oblben kapely The Cure i kdy neml vrazn namalovan oi jako Smith. Jonyho trc vlasy byly tak dlouh, e by si je mohl zdeformovat o stechu svho fiatu. Proto otevral ste-n okno. Uitel vzpomnaj, jak se ke kole blil ziv oranov fiat, ktermu ze stechy trela ostr ktice ernch vlas.

V tch dobch stejn jako dnes byla auta pro Jonyho dleit. Spolu s ttou restaurovali dal vz, veterna Austin Healey Spri-te, ktermu se kalo ab oi kulovit svtlomety vystupovaly z kapoty vozu, jako kdyby nkdo tetil oi dokon. Vozidlo vy-padalo dost neobvykle. Mal, dvousedadlov spork jako by ml ptelsk, polidtn zjev. Souasn ml asn design Sprite ml poloskoepinovou karoserii, co znamen, e jej vnj st byla strukturovan.

Ve kole se zanaly projevovat Jonyho designrsk dovednosti. Ka-mard ze koly a spoluk Jeremy Dunn vzpomn na chytr hodiny, kter Jony vyrobil. Matov er, ern ruiky a dn slice de-sign umooval umstit hodiny s jakoukoliv orientac. Pestoe byly ze deva, konen ern prava byla tak dokonal, e kamardi nedokzali ct, z jakho jsou materilu.15

Blila se monost nstupu na univerzitu a Jony se zaal pipravovat na tzv. A-Levels, standardizovan pijmac zkouky na univerzity ve Spojenm krlovstv. Primrn draz kladl na technologii designu, pak chtl absolvovat dvoulet kombinovan kurz. V prvnm roce se studenti zabvaj charakterem a schopnostmi rznch materil, od deva a kovu pes plasty a k ltkm, tedy tm jakchkoliv. Smyslem je dt studentm pleitost rozvjet npady a uit je praktic-km dovednostem jet ped vstupem do druhho ronku, kter byl akademitj a zamen vdy na njak vt projekt.

Bylo to velmi prakticky zamen, vybavuje si Craig Mounsey, designr, kter absolvoval kurz ve stejnou dobu jako Jony. Uili jsme se realizan dovednosti a souasn i dovednosti souvisejc s procesem designu.16

Jonyho prce byla vjimen a jeho kresby excelentn. Uitel si vzpomnaj, e u dnho jinho studenta jeho vku takovou ro-ve jet nevidli. U v sedmncti letech bylo mon jeho nvrhy dvat do vroby. Jeho grafika byla brilantn, k Dave Whiting, pracovnk fakulty, kter Jonyho nkolik let vyuoval design a tech-

JONY IVE | 23

nologii. Kreslval sv poten nvrhy na hnd kraftov papr, pouval ern a bl pera, co byl skuten efektivn a novtorsk pstup. Ml odlin zpsob prezentovn mylenek. Jeho mylenky byly neobvykl, inovativn, erstv.17

Jony byl hodn dobr, dodv Whiting, hodn jsme se od nj na-uili, stailo se dvat na jeho prci.

Nejene byl Jony zdatn v oblasti emeslnho proveden, ale byl v-jimen dobr pi sdlovn svch mylenek. Dlal vci, kter druz lid nedlali, k Whiting. Kdy jste designr, muste dokzat pe-dat sv mylenky lidem, kte nejsou designi. Teba vs financuj nebo budou zajiovat vrobu a vy muste bt schopni pesvdit je o produktu a jeho realizovatelnosti. Jony tohle dokzal.

Jeho uitel si uvdomovali, jak dokonal byla jeho prce, a n-kter Jonyho kresby a malby visely v editeln. Zobrazovaly sti kos-tel, sloupy a detaily rozpadajcch se kostel a zcenin. lo o velmi pesn nkresy tukou i vodovmi barvami, k Whiting. Kdy pro-bhala koncem 80. let rekonstrukce editelny, nkresy zmizely, ale lid si na jeho dovednosti vzpomnaj. Slyel jsem, jak Jony k, e neum malovat, ekl Whiting pi jednom rozhovoru, ale nen to pravda.

Jony vidl a to dokonce i v potench dnech dleitost linia detail produkt. Vytvoil napklad pr mobil, kter byly tenk a propracovan jako souasn modern telefony, dokonce kdy byl jet student. Jonyho zjem o telefony nebyl dn peltav z-jem dospvajcho chlapce. V navrhovn novch telefon pokraoval i bhem svho pozdjho vzdlvn (a samozejm i v Applu).

Jako svj projekt ve druhm ronku se Jony rozhodl navrhnout nov zptn projektor. Od student technologie designu se cht-lo, aby vytveli poten mylenky, vylepovali je, pipravovali prezentan nkresy a karovan modely, a pokud to bylo mon, vytveli skuten produkt. kol pedstavoval vc ne jen teoretick cvien na pape. lo o kompletn designrsk postup, od mylenky k realizaci.

Projekt souasn vyadoval przkum trhu. Jony vdl, e zptn projektory byly v t dob ve kolch i ve firmch bnou zleitost. Stly na stolech uitel a promtaly obrzky z prsvitnch fli na stny i na tabule. Vudyptomn stroje byly velk a objemn, ale Jony, pot, co prozkoumal trh s tmito vrobky, doel k zvru, e je zde prostor pro penosn model.

Navrhl lehk zptn projektor, kter bylo mon sloit do matn ernho kufku s limetkov zelenm kovnm. Pohodln penosn

24 | KOLN LTA

pstroj ml t modern vzhled tm se liil od tkopdnch a is-t uitkovch zptnch projektor sv doby. Kdy se otevelo vko kufku, objevila se Fresnelova oka se zvtovacm sklem a pod-svcenm. Stejn jako u tradinch zptnch projektor se prhledn filmov obrzky z obrazovky promtaly prostednictvm srie zrcadel a zvtovacch skel na ze.Ralph Tabberer, uitel a ptel Mikea Ivea, vzpomn, jak na nj zapsobilo, kdy vidl poprv penosn zptn projektor. Ml tak dokonalou hydrauliku, e k poskldn prakticky stailo jen dchnout. Vidl jsem, jak z Jonathana vyzauje probouze-jc se talent.

Uitelm na Waltonu se Jonyho projekty lbily a rozhodli se je pi-hlsit spolu s projekty nkolika dalch student do celosttn soute. Toho roku sedl v porot soute Young Engineer of the Year Award (Cena mladho technika roku), kterou sponzoroval Bri-tish Design Council (Britsk rada pro design), mezinrodn proslul architekt a interirov designr Terence Conran. Do prvnho kola soutc pihlaovali grafiku, kresby a fotografie. Ty nejzajmavj designrsk prce pak byly vybrny do dal fze soute.

Jonyho penosn zptn projektor byl mezi projekty, kter se do-staly do druhho kola. Ne poslal svj zptn projektor do dalho kola soute, rozebral ho Jony k poslednmu itn a vyletn. Je e kdy ho pak sloil zptky, nedopatenm vloil oky obrcen. Nsledkem toho msto istho obrazu obrcen Fresnelovy oky rozptylovaly svtlo vemi monmi smry. Kvli tomu byl obraz nerozpoznateln. Takto prezentovan zazen bylo nepouiteln a porota Jonyho npad odmtla. Pesto lo o uniktn mylenku. Akoliv nevyhrl, brzy se na trhu objevil hodn podobn penosn zptn projektor.

Vzcn sponzoringV 16 letech si Jonyho talent zaal zskvat pozornost designrskho svta.

Na jednch tdnch schzkch vidl Jonyho prci Philip J. Gray, ge-nerln editel jedn ze piek londnskho designu, firmy Roberts Weaver Group.

Jako vrchn koln inspektor Jejho Velienstva pro design organizo-val Mike akce, kter se proslavily jako vron konference s clem prosadit design do celosttnch osnov. Kdy dorazil na akci Phil Grey, aby se zde ujal role hlavnho enka, poprv padl jeho zrak na Jonyho prci.

JONY IVE | 25

V konferennm sle byla instalovna mal vstava designrskch prac stedokolskch student. Mezi vystavenmi dly bylo i pr kus od Jonyho. Graye okamit zaujaly Jonyho nkresy zubnch kart-k. I dnes, o hodn pozdji, se Grayovi vybavuj jemn ry tukou a uhlem a kvalitn mylen i analza, kter byly pro prci mladho studenta designu typick.

Jeho prce psobila na estncti- nebo sedmnctiletho chlapce vel-mi vysplm dojmem, k Gray. kal jsem si, e je to mimodn talent. Mike mi odpovdl, e je to mil, protoe to dlal jeho syn, Jony.18

Pr dn nato otec i syn navtvili Graye v kancelch Roberts Wea-ver Group v centru Londna. Bhem obda dal Gray Ivem pr rad v souvislosti s nejlepmi vysokmi kolami prmyslovho designu. Dal jsem jim pr doporuen, vybavuje si Gray. Jako nejlep kolu doporuil Newcastle Polytechnic.

Bhem obda mu Mike Ive tak poloil dost neomalenou otzku: Mohla by Grayova firma sponzorovat Jonyho bhem vysokokol-skch studi? Opltkou za ron stipendium (asi 1 500 liber) za ka-d ze ty rok) Jony slbil, e bude po absolutoriu pracovat pro fir-mu. Sponzoring byl v t dob velmi neobvykl, ale Gray souhlasil.

Jony je jedin osoba, kterou jsem ve spolenosti RWG sponzoroval, k Gary. Mli jsme stisty, kte sem chodili pracovat, kdy mli na vysok letn przdniny, ale on byl jedin student, kterho jsme sponzo-rovali. Neml jsem vak nejmen problm pesvdit ostatn manaery v RWG, protoe projevil jist talent.

I kdy to mohlo vypadat, e Mike Ive smroval svho syna ke karie v oboru designu, Gray si to nemysl. Domnv se, e Mike jen reago-val na synovu rostouc posedlost designem. Mike vyuil svou pozici k tomu, aby mohl pichzet do styku s designrskou elitou, a doufal, e nkter z tchto kontakt bude Jonymu ku prospchu, pipout Gray a dodv, e Jony byl velmi chytr technik. Otec i syn byli oba velc nadenci. Slabost pro design u prost mli v rodin.19

V nsledujcch letech ml Gray vc pleitost k pozorovn otce i syna. Byli si tak podobn ostchav, ale velmi soustedn a vdy zvldali vci bez zbytenho povyku, kal. Nikdy si nevzpom-nm, e by zvedli hlas! V mch vzpomnkch jsou vtinou smvy a radost z toho, e jsem s nimi, ne njak divok smch. Bylo vidt, e je Mike pyn, ale nikdy o tom nemluvil. Je to neobvykl, ale talent a skromnost mohou jt ruku v ruce.

26 | KOLN LTA

Vliv jeho otce byl na Jonyho temperamentu jasn vidt a stejn tak se projevoval i v jejich spolen lsce pro design. Mike Ive byl skute-n nadenec, kter vdycky miloval to, co dlal, k Gray. Byl to skuten energick lovk, kter zoufale touil po tom, aby jeho syn uspl. Byl to prost milujc otec, kter chtl mt jistotu, e se Jonymu dostane tch nejlepch pleitost, aby uspl jako designr.

V dob, kdy byl na Walton High School, se Jony rozhodl, e nebude studovat na vysok rovni jen technologii designu, ale t chemii a fyziku, co bylo pro umlecky zamenho studenta neobvykl. Kdy v roce 1985 Walton High School ukonil, bylo to se temi v-bornmi ze t zvolench maturitnch pedmt. Tvrd prce v dvou-let pprav se vyplatila, protoe zskat tikrt nejlep znmku nen jednoduch. Podle statistiky britsk vldy ho vsledky stavly mezi dvanct procent nejlepch student v celosttnm mtku.20

Dky svmu prospchu se mohl hlsit na Oxford nebo Cambridge, nejproslulej univerzity ve Spojenm krlovstv. Protoe se zajmal o studium automobilovho designu, uvaoval t o Central St. Mar-tins Art School v Londn, jedn z nejlepch umleckch a desig-nrskch kol na svt. Ale kdy toto msto navtvil, nepipadalo mu jako dobr volba. Podle Jonyho byli ostatn studenti moc divn, jak sm kal. Kdy dlali vkresy, vydvali pi tom brm, brm.21

Se svmi akademickmi vsledky a jasnm talentem si Jony mohl vybrat. Nakonec udlal to, co mu poradil Phil Gray, a pihlsil se na Newcastle Polytechnic v severn Anglii. Jeho hlavnm kolem byl produktov design.