Urriverzitni piedcIrr"rrIci VricIrvr ČeLného

Dogmor B|um|ovÓ

hiidci ViicIrvl Černéhtl

Sr.ovnávací studiurn l iteratury by|o na praŽské univerzitě vždy spjatos romanistickyrn studiem. Ve školním roce l87 |l.72zde vznikl francouz-sk1/ semináŤ, kter! byl o čtyŤi roky pozdě.ii rozšíŤen o historické studiumjazykŮ a |iteratur ve Íiancouzském a anglickém oddětení. Ředitelemfl.arrcouzského oddělerrí byl v letech |871-| 882 i.árdn! profcsor rornán.ské fi lologie Julius Cornrj ( l849_l9 |9). P eclevšírn jeho ziírsluhou bylaroveř lŤancouzské sekce vyššíajehojrnéno se stalo základem budoucí

tradice, která se začalir rozví jet pŤedevšírn na oddělené české univerzitě'ZHned ve školnírn roce l882/83 z<1e byl otevtYen semin፠rlrientovanypouze na románskou Íllolo.eii a jeho iedite|em se sta| nově jmenovan!mimoŤádny proÍ-esor Jan Urban Jarník ( | 848- l923). Ste.|ně jako Masa-ryk se lrabil itoval na víderiské univerzitě a do Prtrhy pŤišel uŽ s vyhraně-nym badatelsk;ínr zájmem. Zabyva1 se rumunskclu a Íl.anccluzskou his.torickou nrluvrricí a dále rutnunskou ir alhiinskou lidovou poezií. kteroutaké vyil1rval' AŽ d<l roku l902 byl na čcské univerzitě jedin1írn proÍ.eso-rem romanistiky.

V rocc ltj93 se V progralnu rornanistickél-ro sernináie stávala stírlezŤetelnější kornpirratistickzi tendence, která vyristi la v ustavettí satnost.rt.né stolice dějin rnoderních literatur. Nczodpovězena zrjstává otázka,jakou roli v této skutečnosti sehrály uclá|osti v osobním životě E'rnilaFridy - Jaroslava Vrch|ického. kter! se zde v roce l893 stal prvnímproÍ-es<lrem děj i n zárpadoe vr.opskych I i te ratur'

ol.iciální pocty, kter!mi byl Frida na poči..itku devadesiit1/ch Iet zahr-nován' z,Ťejrně nebvly jcn nrechanick1/rn vyristěním jeho trnrěleckychsnah.J Právě tchcly totiŽ začínala Ťarlrr ncurvalych rítokŮ na bírsníka, jenžsc stirl nirstupující moderně syrnbolenl generačního sporu. ir zárovctidozrávala katastrofh v jeho rnanželství. Básníkrjv svět byl vážrrě ohrože na jeho skuteční pÍátelé to věclě|i. Proto podle sv ch možností podniklizáchranné kroky. které nrěIy Vrchlickérnu prostňednictvím nové práccotevňít clalší naději.

V rocc l892 byl Jaroslav Vrchlicky.jakcl prvníčesky básnft.jrrrenovítnčcstnyrn c|okttlretn Í.i|ozofle a o rok později mirnoiádn m profesor.entKarlo-Fer.dintrndovy urriverzity. odkud vyc|rázcla iniciativa k univerzit-nílnu .jmenování, zi,etelně ukazuje dopis piítelc V.chI ickéhrl' proÍ.esora

Srov. .|. l)etríttj: N 'rtitt dějin F i ltt:tt|i t:kÚ |itfu ln U nivar:' ity Karltn,r. Praha | 9|i 3. s. | 09. 2()9Srov. I3. Balajka: .luntslut, Vrcltl irk.t'. Pralta 1979. s. l7J.l v' Čern]í: Úwxl thl l iItrtírttí ltis|tlria,Praha l993. s. 93

U n ive rzit ní pŤed ch ťr d c iVÓclovo Černého

Piíspěvek k historiisrovnÓVociho studio Iiterotur

no Fi|ozofické foku|těUniverzity Korlovy

Patnáctlrn dubnem roku l970' kdy by|a zrušena katedra světové |ite-ratury a .srovnávací literární vědy na Fi|ozoÍlcké Í.akultě UniverzityKarlovy,, se uzavÍela nejen kapitola univerzitní činnosti Václava Cerné-ho, ale zátove dozně|o iprisobeníjednoho z nejinspirativnějších uni-verzitních obor , ktery hledal svclu tv፠syntbolick1/ch sedrndesát sedrn|eL. Za tuto dobu se na Í.akultě vystŤídali tii veloí pÍedchridoi Černého:J' Vrch|ick!. V. Til le a F. X. Salda' Ne ke všern sc Cern! ve svém dílea ve svych vzpomínkách hlásíjako dědic: pŤesto však všichni ti i speci.fiky svfch osobností spoluvytvoŤili cestu pro obor. kter;/ Václav Černdovršil a politická rnoc ukončiIa. Univerzitní prisobení všech čtyŤ prot.e.sorri tak vytváŤí určity celek, v němž se čtyŤi rrizné tvrirčí naturely, čtyŤirrizné metodické pŤístupy i individuální preÍ-erence váŽou v kontinuitu.jeŽ dovolu.;e uvidět jednotící tendenci ve čtyňech možnych modiÍlkacích,ve čtyŤech fazetách moderního českého prrih|edu do evropskych Iitera-tur.

24 25

U rri verzinlí pr'edclrťrtlci Vírclava Černélro

Dogmor B|Ům|ovÓ

Uuivcrzitní pčer|clr[idci Vírc]ava ČernéIrtl

Srovnávací studiurn Iiteratury by|o na praŽské univerzitě vŽdy spjatos romanistickyrn studienr. Ve školním roce |87 |172 zde vznik| francouz-sk1/ semináÍ, ktery byl o čtyňi roky pozdě1i rozšíŤen o historické studiumjazykri a l iteratur ve ťrancouzském a an.e|ickém oddělení. ReditelemÍl.ancouzského ocldělení byl v leteclr |811*| ti82 Ťirdn1/ profesor rotnán-ské fi loIogie Julius Cornr1 ( lt]49-l9l9), PŤec|evšíln .ieho zásluhou bylariroveĚ fiancouzské sckcc vyšší ajehojméno se stalo zák|adem budoucítraclice. kterrl se ziičala r.ozvíjet tr.lŤedevšíln na oddě|ené české univerzitě'.Hned ve školníIn roce lit i l2/tl3 zde by| otevÍen semináň orientovanypouze na ronránskou Íj|o|o.eii a jeho Ťecliteletn se sta| nově jmenovannrirnoi.ádn! pr.ofesor Jan Urban Jamík ( l 848_ l923 ). Ste.ině jako Masa-r.yk se helbil itoval na vídeřské univerzitě a do Prahy pĚišel uŽ s vyhrirně-nyrn badatelsk rn zá.irnem . Zttbyva| se rutnunsk(lu a Íl.ancouzskou his-torickou rnluvnicí a clálc r.urnunskou a alhiinskou Iidovou poezií. kteroutaké vyclírval. Až c]o r.oku l902 byl na české univerzitč.jec|inyrrr proÍěso-rcnr romanistiky.

V rocc lt]93 sc v proglatl lu ronranistického sctnináŤe stávala st/rlez,Íe telnější kompirrirtistickít tendence, která vyristi la v ustaverlí satnostilt-né stolice dějin rnoderrríclr Iiteratur. Nezodpovězena zrjstává otáz'ktl.

.jakou roli V této skutečnosti sehfály uclírl<lsti v osobním Životě ErnilaFridy _ Jar.oslava Vrchlického' ktery se zde v roce l893 stal pI.vnímproÍbs<lrem dě.|in ziípadoevropskych litcr.atur.

ol.iciální pocty' kter1/rni byl Frida na počíitku devadesírtych let zirhr-ntlr'ítn. zie1rně nelryly .jcn tnecharrick rl vytistčnírrr .|eho rrmčlcck1icllsrrah.. Pr.ávě telrdy ttlt iŽ začínala iada neurval;ích tokŮ na básníka. je nŽsc stirl nastupu.jící lnodcr.nč synrbolenr generilčníhr) sporu. a zát.oved<lz,rávirla kzrtastroth v.iel-ro nranŽeIství. Básník v svět byl váŽrrě ohroŽcna jeho skuteční pŤáte|é to včclěli. Proto pod|e svych moŽností podnikliz1ichranné kroky. ktcré nrělv VrchlickÓrnu prclsti.cdnictvím nové pr.ácc<ltcvŤít c|alší nadě.ji.

V r<lce l lt92 byl Jartlslav Vrchlick1/.1ako pr.vní česk! bírsník.jmenoviinčostnyrrr clokttlrctn l. i loztl l. ic a o rok později mirntlit idn rn pro|esorenlKarlo-Ferdinandovy univerzity. Odkud vychiizcla iniciativa k univerzit-nítnu.jmenovírní' zi.ete|ně ukazuje dopis piítclc VrchIickéhtl. proÍ-es<lI.a

Stov . . | . l )e t r i l t j :N ' s t i t tdčj i l t l : i l t t : t t l i cké| i tk t t l t lU t t i var : i I l 'K t t r l t l t . l . .P raha|983.s . | ( )9 .2( )9Sror , . I l . l Jah ika: . lu ro .v lu t ,Vn l t l i ck t ' . P ra l ra 1979. s . l7 l .

I U n ive rziŤnÍ pied ch Ůr d ci| , . I . A . . Ivocrovo uerneno

Príspěvek k historiisrovnÓVoCÍho sÍudio Iiterotur

no Fi|ozofické foku|těUniveaity Korlovy

Patnáct1ím dubnem r.<lku l970' kdy by|a zrušena katedra světové lite.ratury a,srovnávací |iter.ární vědy na Filozoťické Í.akultě UniverzityKarlovy,. se uzavt'ela nejen kapitola univerzitní činnosti václava Černé-Irtl, ale zároye dclznělo iprisobeníjednoho z nejinspirativnějších uni-ver.zitních oborri, kter hledal svou tv፠synlbolick ch sedrndesát sedtnlet. Za tuto dobu se na l.akultě vystŤída|i tŤi velcí pŤcdchridci Černého:J. Vrchlicky' V. Ti||e a F X. Šalda. Ne ke všenl se Čern1i ve svérn dí|ea ve svlch vzponlínkách hlásíjako dědic: pŤesto však všichni tŤi speci-fiky svlch osobností spoluvytvoŤili cestu pro obor. kter.y Václav Černydovršil a politická rnoc ukončiIa. Univerzitní prisobení všech čtyŤ prot.e-s<lr tak vytváŤí určity ce|ek. v němž se čtyii rriz,né tvrjrčí naturely, čtyŤirrizné rnetodické prístupy i individuální preÍtrencc váŽou v kontinuitu..jcŽ dovoluje uvidět.iednotící tendenci ve čtyňech rnoŽn!ch modifikacích,ve čtyŤech fttzetách rnoderního českého prrilrledu do evr.opsk1/ch litera-tur.

l V Čcrr ry : | Jv tu ! t l t , l i t t r , i t t t t . l t i s I t l r i t ' . P r rha l99 . l . s . 9J

24 25

iir

Ut t i r e r z t I t t i t r t . r ' r I r . l t t t t | . t V l t r I l t v l ( . c t t lé | t t ,

chirur.'{ie na vícleiiskc urriverzitě Eduarda A|berta: ,,Drahy mistŤe a pÍí.teli ! Cekiirne pclčád, Že Vaše jmenoviíní pÍrjcle , a není pochyby, Že to tytoclni pňijde' Eim Viírm to v,zkáza| beztohrl' Jen prosím o tom abso|utněmlčtc! Já byl dnes u státního rady Brauna a odevzdal jsenr mu Poesiectus BÓhnten,i Neuere Poesie aus Bcjhnten a vypravoval .isem mu o Vás.On mi i 'ekl: Oh, ich kenne den Namen und weiss schon, dass clerAusdruck der bijhtnische Goethe ge|allen ist. Das Íl.eut mich ausseror-clcntlich. Hlhvka hat mir ar.rch die Arbeite n del Akademic gegeben. Dahabe ich rnit Staunen gesehen, wtrs fi ir Mzinnel in Kunst und Wissen-schalt Bohrncn heute hat. Suhcn har auch Gltic k gehabt rnit dem Theater.Das sind allcs grzsse Dirr.ee' Poznalnenii| jsent tnu' Že Vaše jrnenovtínípi.ijdc szarl tyto dni k císaii p1tnu, ir vytknul jsem tnu jeho vlznanra dtlstih. ctlŽ.jc.j velice zajÍrlaltl. AŽ bucletc.'jrnenov/ln, pňi.jedete a pobu-dctc zde nčiak1y dcn! Buderne se radovat'..*Vrchlicky, na univerzitě Ernil Frida, lnezi studenty okÍál. Nalezl tu klid,

1.l<i něnrŽ touŽily 'jelro veršc z orrěch kritickych let' Jelro pr'edn/rškyncměly lnits()V()u čast. zato si je ztrpistlvali posluchači. ktečí si h()váŽiIi..,Bírsník byl sptlko.ien. pr.otoŽe s Irinli ntohl sdí|et své zá.jnrya lírsky: italsk<lu poezii. Ca|c|crÓna. Danta' Shakespe Érfa. Gclethova litrls.trr. Huga. lr.anctluzské parnasisty i dekadcnty. Nezr'ídka v posluchárnčlltzně|y i první české pŤek|ady z děl evr.opsk ch birsníkrj. Není protcldivu, Že ta1o setkání rnohla na tv rčí duše prisobit pŤírno osudově. HanušJelínek na svél-to urriverzitního učite|e vzponrínal takto: ,,Ale rozhodujícívliv narnri.i odklon od fiIo|ogické vědy k l iterrir.nílristoriinrěly pi.ednáškyJar<lslavaVr.chlického. kter tenkri.rt četl tl dč.jiniích an.glické poczie. Mčlktluzeln zpristlb pi,.ednesu; piikrčen za katedt.ou s hIavou pok|esItlutlrczi rtttneny piivíral své pieklásné nroc|rÓ c i a dával sc unášet sv1/nlsltlvent o mil<lvanych básnících. z nichŽ niinl četI celé pasáže ve svychpiekladech svvrrl rrrclodickÝtn tcnclretn. Jirrcly zas zaz'ití.i|y ty oči satyr-skyrrr šibalstvírrtl ttik iedn<lu. vyprávč.je tlbsah Ibsenovy oern,ulftlt l,t:11pntvy, kcle rytíi. poloŽí obnaŽcn]/ rneč na |oŽe mezi sebe a milovanouŽcnu. Vr.chlick]li sc.ještě více pI'ikrčil a i,.ckl stranou: Kdo nevěi.í. aé tarnbčŽí.Zttmi|oval .jsern si rnistra, s nímŽ.iscnl sc i clsobnč seznánril a.|cnŽIrri spontánnč nabídl svou b<lhatou knihovnu' oblíbi| si mne zejrnéna od

1 .luroslut' l/rthlir kt' - I:lutttl Alltart. V. .je ntt krtrt,rportt!tttt;a. Pttha I9.5.1. s. 91.. l Ve škt l |nín l r r rce |90() / ( ] | rnčl r r lp i . ' . j2pos luchače.| )o t l l e . I .Pet r .íu] r : Nt i ' t t i t t t tě j i t tF ih r t i t , ' k /

I t tk t r ! t t L l r t i vc r : i t t t ( r r r l , r ' r . s . f ( r -5

poezie, Na to kolclkvium pozval si rnne k sobě do svého bytu na nábňeží,usadi| rnne do kt'esla. nabíd| mi egyptskou cigaretu a hovoňil i jsme

o Byronovi' o Wordsworthovi ir poezii lackistri. Poja| ke nrně náklon-nost, jíŽ jsern si snzrd ani nedovedl dosti váŽit...o

Ani Jindňich Vod1rk, obávarr kr.it ik, nezapornněl na kouzlo, kterym

Frida prisobil na své ŽiÍky: ,'Stiil na v1ístupku pŤcd sv1/m prot'esorsk1/mpulpitenr' a zatítnco několik p|ynovfch hoŤákri odbzukávalo v šeŤeosvět|ené posluch/rrně svou .|ednotvítrntlu píscĎ. iíkal hlasern vysokoladěnyrn nrlvé ti ntlvé vcršové ryvky ze svyclr verštlv ch pÍev<ldŮ. Jaknapjatě jsn le je h l ta l i . s tá le c lycht ivčj i , abyohom.i ich s lyšel i ještě vío. ' . ,Další ze slavn ch Žrik Vrchlického. Albert Pražák, dokáza| pŤesněcharakterizovat v .j irrrečnost z,jevu pr.of-esora Fridy v univerzitním peda-gogickém sboru: .Vrohlick! byl ovšetn duchovně jinak laděn než jeho

kolegové, byl také jin1 typ prot-esorir' pŤedevšíln básník a inrprovizátor,nekryl se s běžnou proÍ.esorskou pňedstavou, rrle to bylo jen první z'dání,byl i tu pŤedevšírn osobnost. dokonrrl zntr|ec Iiteratur, do koŤenrj pouče-n! o jejich souvis|ostech a to postačilo pro dan1/ rjkol...Ó

Tak se po necel1/ch patnáct let na Filt lzofické ilrkuItě realiztlva| básník,jehoŽ tvrirčí niiturel dokonale ohirrakterizovii l Fcrdinand Peroutka: '.Jehovlohou byIo sát. pÍijímat a prožívat' Uvíidčl k rrírm několik typick1/chsituací ir loci communes světovÓ p<rcz-ie. Nikdy se ncvzpíral pr<lti totnu,crr čet l . By l nadšen, čct l - l i . Že jc Ž ivt l t krásny. a lc byI i r radšcn. čet l . l i , ŽeŽivot jc <lškliv)í a tl irrtry. jen bylo.l i to básnicky podáno. Alc otázkavzepiení se byla u Vrclrl ického vlirstně <ltítzkou češství a ot/rzktlu vlastníosobnost i : rnol r l byt čcskyrn a sv rn jen to l ik . kr t| ik osobní pevnost istavěl prtlti celé té rrlzrnanité a r<lzlité sp<lustč. ktcr.ou pňinášel z E'vropya celélrtl světa. Vr.clrl icky sc nevzepÍel. PŤiial všc. Snášcl donrrj leskléa barevné věc i . By l jako vítr . ktcré pÍes zed'pŤivá l t lb lak ; leIu a vr jnét'cil 'ích zahr.ad. A rněl i ;lovahu větru: dnes Íu',t,íÍt.,,t tarn. Rozčilova| k|id's 1ak1ynr hlírsal věci protiklaclné. PŤiniišel ti lr.Inclvy rnajetek chudé zclmi'.. '

H. . le l í r rek: Z thur| l | ' l ' I t s l . I , ra l ta l947. s . |32 'IJ' I}aIajka: .Iuntllttl ' l1r' l i/ ir 'Ár.. s. | 84.Tartttéž.. s. l lt4.F . Per t ru tka: Ju t ' í j s t t t t , ' P ra lu l99 l . s ' ] ] '

618I

26 27

Ut l i v e r z i t l l í et lchi i r lc i Vl-tcIava Ccrttél l l

chirur.{ie na Vídc'iskÓ univerzitě Eduarda A|berta: ',Drah1/ mistŤe a pÍí-teli! Cekiime ptlŤii<l, Že Vaše jmenovírní pŤljde, a není pochyby, Že to tyt()dni pŤijde. Eiln Vtim to vzkázal beztohtl. Jen prosím o tom abso|utněmlčte! Já byl dnes u stíttního rady Bl.auna a odevzdal jsenr tnu Poesicctus Bijhnten,i Nauere Poasie aus BÓhmen a vypfavoval jsem rnu o Vás.On mi r'ekl: Oh, ich kenne den Nzrmen und weiss schon, dass derAusdruck der biihtnisclte Goethe geÍirllen ist. Das ll.cut miclr ausseror-cientliclr. Hlz'rvka hat mil auch dic Arbeiten cler Akadernie gcgcben. Dahabe ich rnit Staunen gcsehen. was ftjr Miinner in Kunst und Wissen-schali Bcjhrncn hcu1e hat. Šubcrt hat aLrch GIiick gelrabt nlitdem Theater.Das sind alles gl.tl.s.se Din.ue. Poznalrrenirl jsenl mu. žc Vaše.jnrenovtinípiij<Je .rlrad tyttr dni k císaŤi pílnu' a vytknul jsettr tnu jeho v znanra cl<lsah. ctlŽ.ic.j r'cl ice za.jírnalo. AŽ budete.jrnenov/trr, pŤijedctc a pobu-clete zclc nč.iak1/ clcn! Budcrrle se fadoVat...*Vrchl ick1 . na univerz i tě Ern i l Fr ida, mezi stuc|enty ok iá l ' Nalez l tu kI id,

1 lo něnrŽ touŽi ly . je l ro vcrše z t lnčch kr i t ick ch |ct ' Jeho p i .ednáškyneměly tnasov()Ll čast. zato si .jc zapisovaIi posluchači. ktei.í si h()vilŽil i. ' Bírsník byl sptlktljen. p|()toŽe s ttittri Inohl sdílet své zájnrya lásky: italskou p<lezii. CalclerÓna' Danta. S|rakcspear.r' Goethova lžras-trl. Huga. lr.allc<luzské parnasisty i dckadenty. Nezr'ídka v prlsluchárnčza.zně|y i první české p cklady z dě| evropskych bírsníkri. Ncní prottldivu, Že tato se tkiiní tnohla na tvťrr.čí duše prisobit pŤírno osudově' HanušJe línek na svélr<l urriverzitníIro učitele vzponlínal takto: ,,Ale rozhodujíoívliv na mŮ.j odkltln od tlIol<l.eické vědy k l iter.iírníhistorii měly pi,ednášky.Iaroslava Vrc|rl ickélro. ktery tenkrírt čctl o dč.jinzich anglické pocz'ie. Mčlkrluzclny zpŮstlb pt'edncsu; pi,ikrčen za katedrou s hlavou poklesl<lutrrczi t.atl leny piivír.al své pčekrásné nlodrč tlči a dával se uniíšet svÝnisItlvetrr <l rnilovarryclr hásnícíclr. . l ' t l ichŽ niinr čctI celé pasáŽe vc svycll1lr.eklaclecl-r svyrn rncloclickytn tcnor.crn' Jinc|y ztts zazáÍi|y ty oči satvr-skyIn šibalstvírtr: tak .jeclnrlu. vypr.ávě.jc rlbsah Ibsenclvy ocrnulfovs't'.t i l lal,r'. kcle rytíi. poloŽí tlbnaŽen1í Irreč na Iože rnezi sebe ir milclvanouŽcnu. Vrchlick11, sc ;eště více pI'ikrčiI a i.ckl stranou: Kc|rl nevči.í. aé talnběž'í' Zatni|ov.rl . isell l si tl l istra, s nírnž.jse nl sc i osobnč seznánril a.|cnŽnr i spontánnč nabíc| l svou b<lhatou knihovnu. oblíb i l s i mnc ze j lnéna od

1 . ] t tn l ' : ' l t t t ' \ / r t l l l i t ' k : . I :d rut t l , ' \ | l l t r t ' ] r / : . j c t t t t t ák l r c ' : :1 l tudt , t t t . ' c .P ra| l i t l95 .1 .s - ( ) ] .5 Vc školnÍl roce l 9(X)/()l tnt!| tlr1;i. .j2 posIrrchače- l)ottIc.l ' Petri irj: Nrí.ttitt i lěi itt I:i ltr,tt|ir 'kt

l i ! k1 t l t \ ( in i \ ' ( r : i t \ Kr r r l r r l r , s . l ( r5 .

Uni verzitní piedchúclci Vítc:lava Cerného

té chvíle, kdy jsern u něho, tušírn vrjbec pr.vní, kolokvoval z anglir:képoe7ie. Na to kolokviu|n pozval si mnc k sobě do svého bytu na nábňeží,usadil |nne dcl kr'esla. nabídl mi egyptskou cigaretu a hovoňi|i jsme

o Byronovi, <l Wordsworthovi a poezii lackistri. Poja| ke mně náklcln-nost, jíŽ jsenr si snad ani rredovedl dosti váŽit....,

Ani JindĚich Vodtik, obávan! kritik, nezapomnčl na kouzlo, kter mFrida prisobiI na své Žiiky: ,,Stítl na v stupku pŤccl sv1/m proÍ-esorsk;/mpulpitenl. ir Zatímc() několik plynov1ich hoŤírkrj odbzukávalo v šeŤeosvětlené l]()sluch/l|nč svou .ieclnotvárntlu píscii. Ťíkal hlasern vysokoladěnyrn n<lvé a nrlvé veršové Liryvkv zc svyclr vc-t.Štlvycl-t pr.evrrc|Ů' Jaknapjatě jsn lc . je h l ta| i . s tá le dycht ivěj i , abychonl . j ich s lyšel i .1eštč víc. ' . ,Další ze slavn1/ch Žírkri Vrchlického. Albert PraŽák. dokirzal pŤesněcharakterizovtit Vy.i i l1lečnost zjcvu prol.esrlra Fridy v univerzitním peda-gogickém sbor.u: 'Vrchlicky byl ovše nl duchovně jinak laděn neŽ jeho

kolegové, byl také jin1i typ prot.eso|ír' piedevšírn birsník a inrprovizíttor,nekryI se s běŽnou pl.()lesorskou predstav()u' a|e to bylojen první zdání,byl i tu pŤedcvšírn osobnost' dokonal znalec l iteratur, duo koŤenri poučc-n! o.iejich souvislostcch a to postačilcl pr.o clzrn kol.... '

Tak se po neccl;Ích patnírct let na Filrlzol.ické {akultě realiztlvi i l bzísník,jehoŽ tv rčí natul.el dokonale cl-rarakterizoval Fcrdinand Pe routka: ,.Jehovlohou bylo sát. pŤi.iímat a proŽívat. Uvíiděl k rrírm několik typickychsituací a loci c()mmuncs světové poezie . Nikcly sc nevzpí|.al pt.oti trltt ' lu,c<l čet l . By l nadšen. čct l - l i . Žc. jc Ž ivot kr i , rsn . a lc byI i r rac lšcn. čet l . l i . Žež,ivtlt je <lškliv1/ a tl iu.l, ly. jen bylo-li trl biisnicky poc|iíno. Ale cÍázkavzepŤení se byla u Vrclr|ickéIrtl vlastně <ltítzkou čcšství a otiÍz,kou vlastníosobnosti: tnolrl byt českyrn a svyln jen tolik. kolik osobní pevn()stlstavěl proti cclé té rtlzmanité a rozlité s1-ltlustě. ktcrou pňinzíšel z Evr.opya cclého světa. Vrclr|icky sc ncvzepiel. Pi.i ial všc. Snášcl cloInrj lesk|éa barevné věci. Byl .jako vítr. ktcr.Ó pÍcs zec|'pi.lviÍ| tlbllrk 1rclu i l VLinL:z cil 'íc|:r z'al 'rr.acl. A rněl i povahu větr.u: dncs tu. Zítra tarn. Rozčiloval klid.s jak1ynr hIírsa| věci Pr()tiklaclnÓ' Piinášel l i lrrnclvy lnajetek clrrrdé zenli.. ' '

6 H ' Je l í r rek: Z t t l tučuL l ' | t , l l . P ra l ra l9 . l7 . s ' l 327 Il. Balalka: .lttnt.:!tt lh /i/ir '(r'. s. l l{'1.}í Ttlntéž- s' lt{.1.9 F- Peroutka: . l tu ' í j s t t t t ' l ) r r l ra l99| ' s ' . ]3 .

,ltlltr26 27

Urriverzitltí pŤec|clri it lci Vírc.lavr C]ernélrtl

Po celé zdánlivě klidné období univerzitního ptisobení už básníkovozdraví podryvala dosrrd skrytá choroba, která naplno propukla rokul908' Druhého listopadu téhož roku podal děkan l.akulty JiĚí Polívkanávrh. ttby piednášky z dějin moderních literatur za nemocného Fridupi.evzal Inirnct ádrry proÍ.esor. srovnávacích dějin literatury Václav Til-le'." Ve steiném foce se na t.omtrnistice habil itovali dva noví soukromí<Jocenti: Piokop Miroslav Haškovec v oboru Íianoouzské literaturya Maxmiliárr Ki.epinsk1i v oboru rornánské filologie. Jarník se stále vě-noval v!hradně star.é Íianoouzské literatuŤe a Haškovec se začal zabyvatpŤedevším renesancí. Jeho zájem o Rabelaise postupně stmeli l skupinkuposluchirčri - Jihočechri. kterii se dlouhodobě věnovaltr p ekladr'r romiinucurguntwt ct Pttnta7ruel. vydaného posléze pod skupinov1/m jménemJihočeskir Thelérna. ' ,

Vrícli iv Til le (l86]_|931) se habil itoval roku l902 na základě studieFiklztÍie litercÍury u Tcina a pŤerlclt d,cti. Ke zkoušce vybrala koniseve sloŽerrí Frida, Hostinsk;í a Polívka ze tŤí témat pŤedn1ršek dvě: o v1l.voji vizionáŤské literatury od Rchoi.e Ve|kt{htt clo Danta a o v;íznarnustudia tradice l idové pro srovnávací l iteraturu. V)íuku na univerzitě začalsoukrorn1í drlcent V Til le 6. dubna l903 dvouhodinovou pňednáškouPŤedchrjdci Derntovy Krlnrcdie, kterou navštívilo devět posluchačrj.'. Doletního semestru l9()6 pak postupně piednášel na témata Principy l itera-tury. PŤehled a roztÍídění evr.clpské literatury' Studie o moderním romá-nu. Počátky rrárodních literatur v Evropě. Studie o novém dramatu a Dě.iiny lidové litertrtury l9' století. V roce l9()3 podali Frida' Kraus a Po|ívkaobnoveny ntivrlr na jrnerrování Til leho nrimoŤtidn1/m profésorenr. V sou-visIosti s tínltrl Il1tvrl lenr Til le na pčíští školní r.ok ohlásil děkanátu zrněnupicdníršek na Soustavné dějiny 1r.arrcouzské |iteratury. Roku l9l l byljmenol,án ňádn;/m pfoÍ-esofem srovnávaoíoh dějirr literatury. od ško|níhoroku l9l4ll.5 své pr'ednášky rozšíňiI o ,,zI".etel k zenlínr sousedním...V této podobč pŤeilníršel až dtl svého penzionování v roce I937' .. '

l 0 AUK. V . T i l l c . l ) c rso la l i a . o l t i s n i rv rhu.l I Porlrobrlěli D. B Itirnlov1t: 7,e zírkLIlisí pÍeklatlu Rabe laisova ronlít l lt l C)ur74uttÍtttt u Pruttu14rnel

tIteb Ktcrak RabeI ai s branou tlre|éInskou rlo jiŽníc h CccIr vIt:zl. ./lh ot|eskí 'tbttrtik hi stori c:kí2 . 1 9 9 3 . s . 1 7 7 .

|z I ' -A PNP. Íbr rd V . T i l l e . t J l l i ve rz i ta a p iedr rí ršky i903 |908.l 3 Poclrobně.ji D. Bl i irrl lovít: Fornlovíurí osobnosti ViicIava Til lcho _ poclněty a inspiracc' Á UC

H U C P 3 0 . 1 9 9 0 . s . 5 9 - 8 0 .

Ut I i vťrZ i Iní p iťdchr r t Ic i V l i c Iav l r Čr , rného

Václav Til le byl člověkem nrilujícím společensk ruch. Zatímco Frida_ Vrchlick;/ vystupováním na veňejnosti strádal, Tille s potěšením repre-Zentoval českou kulturu v iadě českrích i zahraničních kultLrrních insti'tucí'la Prjvodně se chtěl stát Žurna|isiou, protoŽe se domníval, Že jedinětak se mriže nirp|nit jelro toulra ,,b1/t Živou součástkou dějin... '] Naštěstítnu Jan Gebauer včas vysvětli l ' Že ,,není bídnějšího a odvislejšího stavunac] českého novináŤe..'.o o stŤedoškcllské proÍ.esuňe Til le nikdy neuvÍl-Žoval a práce v knilrovně. ktrrn nastoirpil po absolvování univerzity, hodeptala. Jedinou tnožností. .jak spo.jit vědecké silí s Živ,Ýrn společen-skyrn korrtextern. byla pro něj drálra univerzitnílro pro|esora. Mnohempozději, na vrcholu univerzitní kariéry. se pokusil Íbrmulovat své chá-pání pojmu profesura. Vyrazně odlišoval prol.esuru konjuktr-rrní a proÍ.e-suru skutečnou' kter.á ,,není jen Ztrměstnání neb povolání, n1/brŽ jakásišéastnzi n1rlroda pro člověka. ktery ačkoliv nerrí str'edoškolskym prof-eso-rcm, p ece snrí pak učit' Neboé ta skutečrrá proÍ.esura je opět dvojíhodruhu. Jedna.je prolésura vŮbcc, totiŽ proÍ-esor.v bec učí buď na gyrn-náziu nebo na I.etilce nebo na refbnnIrílt't gymnáziu nebo na univerzitěsvému oboru sVou metodou' Druháje vášnivé zaujetí vášnivého člověkapro duchovní hodnotyjistého druhu, pro které docela zázračnou shodouokolností se cítí také potieba nir vysoké škole a pro které druhou zázrač-nou náhodou nerrí člověka proÍ.esora toho prvníl-to druhu po ruce.... 'Viiclav TiIle rniloval publikurn' Byl skvěl i.ečník. jehtlŽ dikce se

Vybrousila na stovkách pohírdkov;ích variantťr'.j irniŽ se jako vědec ijakclumělec (pocl pseuclonylnl'nl ViclaV Ríhatpr' cely život v rátnci srovná-vacího stuclia zab val. Byl rnistrern v líčení atmosÍéry, detailťr a nálado-v ch cldstín ' To pi.eclevšíln bylo na jeho piednírškách piitaŽlivé. Stiíz-Iivější povahy vštrk tomuto okouzlení nepodléha|y. Napčíkladpi'ekladatel Aloys Skoumal (1904-1988), ktery v letech 1923-28 studo-val na FilozoÍické fakultě pi'edevšílrr anglistiku' i i le ti iké r.omanistikua bohemistiku, mti ve svém nepublikovirnénl epigramatickérn díle i pŤispěvek inspirovan1/ ni..rpisem na zdi staré posluchárny v Klernentinu

V roce l 925 byl na prlz'víurí Ctrnegior'y naclacc ve Sptrjen1lch stíÚecl]. v roce l 927 sc sta|člcnerrl tÍíčlenné delegtce. vyslané do Sovětského svazu. Byl dlouholetytrr fiLrrkcionáŤetllRotary klubu. Pen.klubu a nosttelettt iady zahraničních vyznattrcnáttí.t-A PNP' l i lttd V. VostÍebalovií. 1lracovní Inatcriály.TalntéŽ.LA PNP. lbnd V . T i l l e . koncept dop isu F . Kocourkov i , 3 . 4 . l 92 l i .

l 5l 6t 7

l 4

28 29

Ur r i v c l z i t r t í p r . e t I e l t t t r l u t V i i c I l t v l t i . e t t té l t t r

Po ce|é zdánIivě kIidné období univerzitrrího prisobení uŽ básníkov<lzdraví podt.yva|a dosud skrytá choroba, která naplno propukla rokul908. Druhého Iistopadu téhož roku podal děkan f.akulty JiŤí Polívkanávrh, aby pŤednášky z dějin moderních literatur za nemocného FridupÍevzlrl InirnrrÍádny p|.oÍ-esor srovnávacích dějin l iteratury Václav Ti|-lc.'." Vc steiném rocc se na rornanistice habil itovali dva noví soukromíclocenti: Piokop Miroslav Haškovec v oboru Íiancouzské literaturya Maxmi|ián Ki.epinsk v clboru romírnské |ilologie. Jarník se stá|e vě-noval v!hradně star.é Íl.ancouzské literatuŤe a Hirškovec se začal zabyvtttp edevším renesancí. Jeho zájem o Rabelaise postupně stmeli l skupinkuposluchačri - JihočechŮ, kter1r se dlouhodobě věnovala pŤekltrdtr rom/rnucur,quntutt ct Pttntttgruel, vydaného posléze pod skupinov1/m jrnénemJihočeská T l re lérna. . '

Václzrv Til le ( l861_|937) se habil itoval r.okLr l902 na základě studieFik;zoÍie litercftury u TiLittcL a pŤeck:htitlcti. Ke zkoušce vybrala konriseve sloŽení Frida. Hostinsk1í a Polívka ze tŤí témat pr'edn/ršek dvě: o v;/-voji vizionár'ské literatury ocl Rt.lror.e Velkc<ho do Danta a o vyznamustudia tradice l idové pro srovnávací l iteraturu' V uku na univerzitě začalsclukrorn dtlcerrt V. Til le 6. dubna l903 dvouhodinovou pťednáškouPr'edchrjdci Darntovy Kont,eclie.kterounavštívilodevětposluchačri.',Doletníl-ro semestru l906 pak postupně pÍedrrášel na témata Pr.incipy l itera.tury. Piehled a l.oztŤídění evropské literatu|y. Studie o rnoderním romá.nu. Počátky národních literatur v Evropě. Studie o novém dramatu a Dě-.;iny lidové literatury l9. století' V r.oce l9()3 podali Frida. Kraus a Polívkaobnoveny ntivrlr na.jrncnov1rrrí Tilleho rnirnoi.ádn rn proÍ'esoren-r. V sou-vislosti s tílrrt<l n1ivr|renl Til le na pčíští školní rok ohlásil děkrrnátu změnupŤednilšek na Soustavné dějiny ft.ancouzské literatury. Roku l9l l byljmenován ňrídn1ym pro1,csclrem st.ovn/tvacích dějin literatury' od školnílrotoku l9l4ll.5 své pŤedrrášky rozšíŤi| <l ',zi,.etel k zenlítrr sousedním...V této podobč pie<lnírše| aŽ do svého penzionování v roce |937... '

l 0 AUK. V . T i l l e . l ) c rsona l ia . oprs n i i v rhr r .l l Porlrobrrěii I). B l i ir nI ovít: Zc ziiku l isí pickladu Rabcltistlva rtlmán l (iur14uttÍtttt tt PunÍugrucl

aIteb Kterak RabcI ai s branou tlrcIérnskou tlo jiŽttíc h CecIr vIczl. ./l/t ot|a'skl1 ' l l lontík ltistorickí( r2 . 1993. s . 177.

|2 I ' -A PNP. lo r l c l V ' T i l l e . Un iverz i ta a pÍedr rí išky |903_ l90 l i .| 3 Poclrobně.ji D- Bli irnlovíi: Fornltlviutí osobnosti VírcIava Til leho - porJněty a inspirace , A UC

HUCP 30. 1990. s. 59-1J0.

UniverzitIí pŤedcl]ťldci Vírclava Cernélro

Václav Tille byl č|ověkem nrilujícím společensk1/ ruch' Zatímco Frida- Vrchlick! vystupováním na veŤejnosti strádal, Tille s potěšenítn repre-zentovžrl českou kulturu v i.adě česklch í zahraničních kulturních insti-tucí. la P vodně se chtě| stát žurrralisttlu, protože se domníva|, Že jedinětak se mriŽe naplnit jeho touha ,,b;it Živou součástkou clějin... '. ' Naštěstímu Jan Gebauer včas vysvětli l, že ,,ne ní bídně.|šího a odvislejšího stavunacl českého novináĚe..'.o o str'edoško|ské prof.esuie Til le nikdy neuva-Žoval a práce v knihovně. katn nastotrpil po absolvování univerzity, hodeptala. Jedinou rntlŽností, .;ak spc1it vědecké risi lí s živ1lrn společen-sk1/rn kontextern. byla pro něj driiha univel.zitnílro prot-estlra. Mnohempozději, na vrcholu univerzitní kariéry, se pokusil Íbrmulovat své chá-pání pojmu profesufa. Yyrazně cldlišoval prol-esuru konjuktr"rrní a proÍ-e-suru skutečnou, která ,,neníjen zaměstnání neb povolání, n!brŽ jakásišéastná nírhtlda pro člověka. kter\' ačkoliV není str'edoškolskynl prof-eso-rem, p ece snlí pak učit' Neboť ta skutečná proÍ.esura je opět dvojíhodr.uhu. Jedna.je prolésura vŮbec. totiŽ pr.oÍěsor vrjbec učí buď rra gyrn-náziu nebo na rez.rloe nebo na reÍbrmrrím gymnáziu nebo na univerzitěsvému oboru svou metodou' Druhá je vášrrivé zrrujetí vášnivého člověkapro duchovní hodnoty jistélro druhu' pto které doce|a zázračnou shodouoko|ností se cítí také potŤeba na vysoké škole a pro které druhou zázrač-nou náhodou nerrí človčka proÍ.esorir tohtl pr.vního druhu po ruce... ' 'Vílclav Til le lniloval publikunl' Byl skvěl;/ iečník, .jehtlŽ dikce sc

vybrousila na stc;vkác|r poháclkov clr variantťr..|irniŽ se jako věclec ijakoumělec (pod pseudonytncm VlícIav Ríhlr)1rtr ce|1í Život v rzirnci srovná-vacího studia zab val. Byl rnistr.eln v líčení atmosÍěry, detailri a nírlado-vych odstírrťr. To pčedevšírn bylo na jeho pi.ednáškárch piitaŽ|ivé. Stiíz-l ivější povahy však tomuto okouzlení nepodléhaly. Napr'íkladpi.ekladatel Aloys Skoumal ( l904-l9l]8)' kterÝ v letecl-r l923_28 studo.val na Filozofické ťakultč pŤedevšÍn an-ulistiku. ale také romanistikua bohemistiku. má ve svém nepublikovaném epigramatickérn dí|e i pŤíspěvek inspirovan1' nápisern nir zdi staré posluchzirny v Klernentinu

V roce l 925 bvl tta prlzvitrrí Carncgttlvy naclace r,c Sptr1enlch st/ttcch. v roce l 927 se stalčlenern tiíčlenné delegace. vyslané do Sovětského svaz-rr. ByI r-l louholetl lrI funkciotrírŤetrtl{otary klubu. Pen.klubu a ntlsitcletrt Ítdy zahr.aničních vyznattletrjit i.t -A PNP. lond V . Vos tÍcba lor ' í . p racov l tí t t ra ter i í l y .Talntéž.l -A PNP. lbnd V . T i l l c . koncept dop isu F . Kocourkov i . 3 . .1 . | 92t i .

l 5It 1

28 29

Urri verzi tní pr'edchiirlci Vírclava Černého

,,Hotrrrl i l le/ boŽskej Til le... Epigraln, pojmenovan1i iniciálami V. T.. zní:Slečinky a studentíci/ Žasnou nad tou erudicí./ ,,Jak/r e|egance Ťeči !/ JakášíÍe clucha!.'// Časem prl i luzi veta./ obrácenč zní pak věta:/ ,,Jakáelcgance duclra!/Jak1r šíŤc ieči!.. I8 Zprisob pňednesu V Ti|leho zŤetelněstluvisel i s .jeho v/ršniv!rn zájtncnl prcl divadltl. ByI divadelním kriti-kenr' spoluautoren Dě.jitt N rrsdnílul tlivcldlu a pi.edevším zakladate|ern',cl iva<Jelního seminái.e... P<l odchodu proÍbsora Hirškovce do Brna seTil le stal ieclitelem Iiter.írrněhistoriokéhcl oddělení pŤi r.ománskérn semi-nirŤi a do jeho ntiplně stiílc častěji uváděl divadlo. Posluchačsky zájern siv roce l 930 vynuti l otevŤen í zvli ištního oddělení pro srovnávací studi utn<livadla. Tento senrintiŤ. kter;í J. Vodák nazvirl ' '1ltvní naše vystlké diva-delní učiIištč''. zlornltlva| celou generaci česk.ích divadelník a vytvoŤilvlastně základy české teatrolo-siJ' l9 Vá.l"u Tílle patŤiI k univer.zitě a kesvytn ptlsluchačŮnl. Skutečnost. Že zenŤe| čtyŤi rnčsíce po svént penzio-ntlv1tní. .ie toho symbol iokyrrr i lokladern'

V letnírn senlestru l9 l6 pros l t lv i I F. X. Šalda svou první univerz i tnípi.ednílšku Vybrané kapitoly z dějin moclerního románu fiancouzskéhoa od zinrního senlestru l 9 l tJ/ l 9 otevŤel cykIus S<lustavn;/ch dějin krásnélitcratury francouz,ské v l9. sttl letí. ktery doplĎtlval Til lovy Soustavnéclě.jiny Íiarrcouzské litcratury se zŤetelenr k zetnítn sousedním. ProÍ-esorsr<lvniivircíclr děj in I itcratur.y a dtlcent rrroderníc|t Iiteratur západoevrop-

Á t 'skych. TilIc a Salda. nruŽi sc shodn rni bicl.ural' ickyrni daty, si nikdy, anive shtlclnétrl tétllatu. ncpi.ck/rŽeli. Sald v z,ríjem leŽel mimo univerzitu'kde ptluzc pieclniišel a nikcly nevedl set.ninii i.e' Univcr.zitní prisrlbení prončhtl l. lvl<l pieder,šílrl za.jištčrrírlr l 'rIrrotného p()staVcl1í.-.,Dojerrr ,,nutnéI-t<lzla'. .jc patrny i z Šaldovy rlsobní korespondcncc. RrjŽeně Svobocl<lvécl první sondč nir univerz i tní pŮdč roku l9 l4 rc l .croval : , ,By l jsern dncsu Til la a nlluvil i.jsrne clvč lr<diny o té věci, aŽ.jscnl byI z toho rnrtvolny.Rezultírt: jest to tňeba riskovati, zanllčeti nedá se nic, poněvadŽ stavjestzáhtldny a ncvypočitateln;/' Také mrjže člověk propadnout pŤi ristnízk<lušcc, .jako propitdl podvakrdte Tobolka. Včtšinu sboru vede Ktítl- tcn.;cst všcIrrclh<lucí. Til lc vysrlnclujc trocl-tu terén a napíše mnč. kclya.jak zadati Žiidost. Pro budtlucnost nedávír zv|i..rštních nadějí rreŽ hitn<l.I()van()u docenturu. tzv. LclrrauÍil.ag' ročně l 00() _ l 200 zlat'íclt ' a tol-to

I ,A PNP. l i l t t c | A . Sk t lL t r t la I . c1 l ig r .a tny ' n lyš lenk1 ' '.1 . Vot i i i k : Zenr i ' e l p ro f . d r . V i rc lav T i l l e . C t^^k! .v l r t r t ?9 .27 .6 . 1937, s . 7Sror ' . [ . . Svoboda: I : . X . , \ r t l th t . l ) r rha 1 967. s . 14 .

Ut t t v c r z i t n í 1 rÍ cdc I t u t l c i V l i c l l r v l r Čc rn i ' l t o

pry bylo by ntoŽntl dosíci .j iž druhy ncbo t etí rok. obor iest značněrtlzs1rhl!: srovnítvací dě.;iny moderrrích literatur., d. něrneckii, l i.ancouz-ská' anqlická, italsk1l, španělská od rcncsatrce, tedy l6., l7', l8.' l9.století...-' V roce |9l5 Salda piednes| habil itační pŤednášku Anglickévlivy na básnickou tvorbu AlÍiéda de Vigny. Její text nevyšel tiskem'zato bezprostr'ední drljem z je.iího prriběhu zaznamenal další dopis Svo-bodové: ,,Na univerzitě dopadlo všecko velmi dobťe. Mluvil .jsem zaplného ticl-ra asi padestiti dědkrl mlčícícIr z clěkanské katedry a neviděl

.jsern nic neŽ lesknrlucí se lebky dědkťr pode mnou. Nikdy pry dědcinikoho neposlouchají _ aŽ mne...-- Když v roce l9l6 pŤišlo z Vídně.jnrenovírní docenlell. l, byla rnczi následn rni gratulacemijedin1r ,.větlou-cí.'. František C|-rudtlha piítcIi ŠaIdcrvi napsa|: ..PŤáti Váln ttlhoto rispě-chu bylo by podceritlvati Vaše záslulry a Váš v;/znaIn. PŤe.ji Várn tedyupt.ítnně. aby se cltlcen|.ura proměnila co ne.jdÍíve v proÍ.esuru' ne proto.Žc by se tíln stupĎ<lva| zvuk Vašehtl.jrnéna (rrrélnu ucllu zní a hude znítiF. X. Salda zvučněji neŽ prot.esor-Šeltlat. nybr.Ž aby se Vaširn silám()teVlYelo a zajisti lo širší pole p sobnosti na prospěch nás všech..... 'I z Saldor,y oclpovčdi .jc piitrná skepse v či lrovému postavcní: ,,Cítítcsprávně. ž-e nentáln proč radovzrti se z, ttl ltrlto jnrenování. Snacl pr.eddcsíti, snacl i piled pčti roky.;eštč byla by rlrnc blaŽila myš|enka, ž-e rnohupt 'í lno a prav ide lnč rn luv i t i k mládeŽi . Dnes vane zní na mne chlad. . . . "KdyŽ se po dvace t i lc tÓm pr isobení na univcrz i tě b líŽ iIo Ša|dt lvt l pc.nz io-nování, svět' i l se Cl-rudob<lvi: .V studcntskérn Životě na fakultčjc neustálencploclrry kvas, z něl-roŽ rric a nic nevychírtí.Kdy ti l idé studují' nettr<lhupocltclpit; však v sleclky jsou také podle toho. Nernohu sc c|očkat.|iŽ dne.kcly rnnč vypr.ší prtl l.estlrskár irktivita. Oclstěhu.ji se do Dobr'ichovtc a pt' i-raznll dveŤc zit scbtlu s treskem lrrotlttlvym, a pak petlici zabednírn.]hkclvéhle štvaní by rni strlralo posleclní zbytck nervŮ'.....

Citovan clrlpis byI napsírn v I.oce l93 . TÓhoŽ l.oku sc Vic|irv Ccrnyna Karlově univcrzitč habil itoval pro t.tlttri inskou liter.aturu. KdyŽ byl pclv/rlcčné oclmIce v rtlcc l94-5.jnlrenován Ťiidnynr prol.csorern srovnítvacích

] | . I ' t : i l L t

' l t t t t n 4 t t K t , l | ' \ l I t , I h l ( ] k ' L , t : ' ' X ' Š u t t h ' u l ? , S l ' t l f u n l t l y l . | ) r a h a l 9 6 9 ' s ' J ( ) . 5

] .a rn téŽ. s ' l ( )7 .I' i 't1l ' t l 1ltlt:i i tt kritit.t, ' |/: jt 't ltttt ' t ltt1li 'sl !... X' 'šu!th tt I:' Cltut!t l '. Praha | 945. s' 7 lT a l n t é Ž . s . 7 l 'TarntéŽ. s - l l J .

222.11 t

l5

I t iI 920

3t30

Univerzitní :Iri it lci VírcIava Ceruébo

,,Homo ille/ boŽskej Tille..' Epigraln' pojmenovan1i iniciálami V' T'' zní:Slečinky a studentíci/ žasnou nad tou erudicí./ ,'Jaká elegance Ťeči !/ Jakášíňe ducha!..// Casem po iluzi veta./ obráceně zní pak věta:/ ,,Jakáelegance ducha!/ Jakrí šíňe Ťeči!,.l8 Zprisob pŤednesu V. Ti|leho zŤetelněsouvisel i s.jeho vášniv1/rn zájrnem pro divadlcl. Byl divadelním kriti-kem, spoluautoren Dějin Národního divcldla a pŤedevším zakladatelern''divadelního semináŤe..' Po odchodu proÍ.esora Hzrškovce do Brna seTil le stal Ťeditelem Iiter/rrněhistorického oddělení pii románském semi-náŤi a do jeho niírplně stále častěji uváděl divadlo' Posluchačsky zájem siv roce | 930 vynuti l otevt'ení zvláštního oddělení pro srovnávací studiumdivadla. Tento sernináŤ, kter1i J. Vodátk nazval ,,první naše vysoké diva-delní učiIiště... zfbrmoval celou generaci česk.ích divadelníkri a vytvoŤilvlastně zák|ady české teatrolo-eiJ'l9 Vá.lou Tílle patriI k univel.ziiě a kesv m posluchačrirn' Skutečnost, Že zemt'el čtyŤi rněsíce po svénl penzio-nování,.ie toho symbolick1yrn dokladem.

V letnírn semestru l9l6 pr.os|ovil F' X' Šalda svou první univerzitnípŤednášku Vybrané kapitoly z dějin moderního románu fiancouzskéhoa od zinrnílro senlestfu l 9 l 8/l9 otevŤel cyklus Soustavnlch dějin krásnéliteratur'y l.rancouzské v l9. století, kter;l doplřoval Til lovy Soustavnéclějirry Íiirncouzské literatuty se ziete|enr k zemím sousedním. Pr.oÍ.esorsrclvniivacích dě.jin literatury a docent nroderníclr literatur západoevrop-skych. Til le a Salda. rnuŽi se shodnynri biografickyni daty, si nikdy, anive shodnénr téInatu, ncpiektiŽeli. Saldrjv z1tjen |eŽe| rnimo univerzitu,kde pouze pŤcdnášel a nikdy nevedl semintiŤe' Univerzitní prisobení ptoněho bylo pŤedevšírn zajištěnínr hrnotnéIro postavcní..', Do1errr ,.nutnéhoz|a,, 1e patrn1i i z Šaldovy osobní kor.espondence. RriŽeně Svobodovéo první sondě na univer.zitní pridě roku l9l4 re1ěrovtrl: ,,Byl jsem dnesu Til l ir a rnluvil i jsrne dvě lrodiny o té věci, až jsern byl z toho mrtvolny'Rezultát: j est to tŤeba ris kovati, zam lčeti nedá se nic, poněvadž stav jestzáhadny a nevypočitateln!. Také mrjže člověk propadnout pŤi tistnízkoušce, jako propadl podvakr te Tobolka. Většinu sboru vede Král- ten.jest všenlol'roucí. Til le vysonduje lroclru terén a napíše mně, kdya.iak zadati ž-lrdost. Pro budoucnost rredává Zvláštních nadějí než hono-rovanou docenturu, tzv' Lehrauftrag, ročně l 00() _ | 200 z|atych. tr toho

ilil 920

Univerzitní pčedclr dci Vírclava Černého

pr;by lo by možno dosíc i j iŽ druhy nebotetírok. obor. jest značněrozsz.thl1/: srovnávací dě.iiny moderních literatur, d. něrneckir, Íiancouz-ská, anglická, italskír, španělská od renesance, tedy l6., l7., l8., l9'století.... ' V roce l9l5 Šalda pĚednesl habil itační pňednášku Anglickévlivy na básnickou tvorbu Alfiéda de Vigny. Její text nevyšel tiskem,Zato bezprostŤední dojem zjejího prŮběhu za.znamenal dalšídopis Svo-bodové: ,,Na univerzitě dopad|o všecko velmi dobŤe. Mtuvil jsem zaplného ticha asi padesáti děclkri mlčícíoh z děkanské katedry a neviděl

jsern nic neŽ lesknoucí se |ebky {šdkŮ pode mnou' Nikdy pry dědoinikoho neposlouchají - aŽ mne..."" Když v roce l9l6 pŤišlo z Vídnějnrenování docentern, byla mezi následnymi gratulacemi jediná ,,vědou-cí.,. František Chudoba pŤíteli Saldovi napsa|: ..PŤáti Vám tohoto rispě-chu bylo by podceiiovati Vaše zásluhy a Váš v17znaln. Pieji Vám tedyupŤírnně, aby se docentura proměnila co nejdiíve v proÍ.esuru, ne pl.oto,Že by se títn stupiioval zvuk Vašehojména (rnérnu uclru zní a bude znítiF. X' Šalda zvučněji neŽ proÍ.esor. Ša|da,t, n brŽ aby se Vaširn silámotevŤelo a zajisti lo širší pole pŮsobnosti na prospěch nás všech..... 'I z Šaldclvy odpovědi je patrná skepse vrjči rrovému p<lstzrvení: ,,Cítítesprírvně, Že nemám proč rzrdovati se z tohrlto jmenování. Snad pŤeddesíti, snad i pŤed pěti roky ještě byla by nrne bltrŽila myšlenka, Že rnohupl'ítno a pr.avidelně mluviti k mládeŽi. Dnes velne z ní Ira rnnc chlad...,*Když se po dvacetilctém prisobení na univerzitě blíŽilo ŠaIdovo penzio.nování, svěŤil se Chudobovi: ,,V studentském Životě na Íhkultě je neustáleneplodn kvtrs, z něhoŽ nic a nic nevych/rz'í' Kdy ti l idé studují, nemohupochopit; však v1i sledky jsou také podle toho' Nemohu se dočkat.jiŽ dne.kdy mně vyprší proÍ'esorskír aktivita. oclstěhuji se do Dobi.ichovic ti pŤi-razím dve e za sebou s tŤeskem hrornovym; a pak petlici zabedníIrr.Takovéhle štvaní by mi strhalo posleclní zbytek nervri '.... '

Citovan1/ dopis byl napsán v roce l936. TéhoŽ roku se Viíclav Čcrnyna Karlově urriverzitě habil itoval pro t.otnáinskou literaturu. KdyŽ byl poválečné odrnIce v roce l94.5 jrnenovín r.dclnyllr proíesoreln srovnávacích

z| Tí!' i l,ri:ttnutttt. Krtrtsprtntlentr F'X. Šutttl 'a Il. Sy'rlbrrlrn.é. Pralra l969. s. 30522!-)

a Á

25

TarntéŽ. s . 307.I' i 'tt l 't l ptlc:.i i tL kri!ic.c. V: iantttI tttt1li 'sl ' !:. X. 'Šaltl l 'u I.'. Chudril l l ' . Praha l945. s' 7lTan l téŽ. s . 7 l .Tar r r téŽ. s . l86 '

30

t -A PNP. tbnd A ' Skour la l . ep igr .anry . myšlenk i , .. I ' Vor ]í rk : Zern i -e l p roť ' r l r . Vírc lavT i l l e . Caské ' s l t l , t t29 .21 .6 . |9 j ,7 .s .7Srov. [-. Svol;otla: I:. X. Suhlu. Pralia 1967. s. 14.

3t

U niverzirní oŤedclri i<lci Víclava Černého

dějin literatury, stal se chtě nechtě Završením atmosfěry oboru, kterouvytvoÍili jeho pŤedchridci a z. níŽ jako student vyrostl.

Se sv1/mi studentsk1/mi roky na Filozofické fakultě se Čern1i dokonalevypoŤádal v prvníIn c|í|u svych Pan tí. Krorně Vrchlického se setkal sevšemi v še uveden1/nri osobnostmi a podle svého zvyku je ve vzpomín-káoh nešetŤil. Cíti l se byt,,vědecky Živ hlavně romanistikou a v té Íákultanabízela málo, a to .ieště spíš ve fi lologii tichého' pracovitého a má|oplodného Jarníka mladšítro neŽ v literární hístorii Prokopa Haškovce.Haškovec, odjakŽiva publikačně skoup!, na nretě Ťádného profesoraabsoIutně zesterilněI.. '.o KÍepinsk!,,,KŤepina.', Ito pŤes veškelivlhradyke zprisobu zkoušení naučil',myslet jazykově-historicky...., Til lehopŤiporníná jelr zlehču.iícínr pŤívlastkenl ,,pohádkái..., ktery Cerného nikdy,,vědecky nezasáhl... Dokonce mu nestál ani za to. aby ho uvedl vestnutné iadě ztrát z roku |937 mezi Šaldou a PekaŤem. PŤásto se mu svouvazbou na univerzitu a její studenty velmi podobal' Šalda, k němuŽ sevědeck1/ profil V. Černého bezpochyby vázal nejvíce. mu imponova|piedevším nretodick1/m postupem svlch v!kladrj, totiŽ tazením portrétriosobností' Jako učitele ho však ,,o^dhali l..: , 'I s|ep1í pozna| za měsíc, Žese Šalda pro kantoŤinu nenarodil...28 Vrchlicky byl pro něho pi.edevšímpŤíčinou polernik, do nichŽ se dostal Šalda následkem své ostl.é kritikyVrch|ického díla v <Jevadesátfch letech. Dozvtrky, které Šaldovi ještědIouho pŤipomínaly.ieho piíkrá slova. byIy Černému zjevně prrlti mysli.Nekornprornisnost kritického vypadu je krorně schopnosti plastickéhclportrétu zŤejrně nejsiInějším clědictvírn Šal<ly v Černém. Tato vazba všakneptltŤebovala univerzitu. Tady hrá| roli - t 'ečeno slovy F. Chudoby

- . , x , ,_ F. X' Salda, nikoliv prtlfěsor Salda' RozvichŤování českého podnebíliterárními podněty snášen rni z celého světa však pňece jen vede stopuk Vrchlickérnu.

K plntlsti obrazu zblvá pĚipomenout s<luběŽn;./ poh|ed vrstevníka,,,rrralého..Aloyse Sktlurnala,kter1/. Ťečeno slovy Černého',,čenichaljakofictka mezi pravicí a levicí..,., kter však nc'.jen d kladně poznal atmos-téru romirnistického a srovnávacího studia nir Filozofické Íakultě dvacá-

26 V' Če rn]!. Ptttlt<\ti l . BI|)o l994. s21 TarutéŽ. s ' 96_97.28 Tarntéž. s ' 97'29 TarntéŽ. s. ]()().

Univerzitní pŤedchr]dci Václava Cerného

tych let, ale také v pozdějších desetiletích nespouštěl pozorné oko z pro-jevri literárního života u nás.

Z jeho ,,očistn1/ch.. sŽírav1/ch glos vycházel možná jako jedin! nedot-čen! F. X. Šalda. ,,Čtu všechny možné |iterámí časopisy, ale myslím, Žeje mohl všechny vzít čert, jen kdyby zrista| Saldtv Zápisník,Tak si někdymyslím. Že by měl Žít a psát aspoř do Sta let,., napsal v roce l932 pŤíteliF' HaIasovi...u Tolik milosti V' Čern! ve Skoumalovlch očích nenalezl.V rukopisnlch sentencích se souhrnnym názvem AntibojÓtika 7 na|ez-neme i tuto: ,,M!ty mají tuhy Život. Poslední mytus, kter1/ u nás pŤežívá,je m1/tus vědeckosti proť. V. Č.... ', Ana|ogicky se k němu druŽí epigramvěnovan1/ redaktoru Kritického měsíčníku V. C, z nerealizované sbírkyBudiždán: ,,Má erudice nemriŽe b1/t sporná, / i kdyŽ je suchá, Ťek' bychkrásevzdorná' / Kter1fpak rys mám s Šaldou styčn!, / ten nedritk|ivy čiten nebetyčn1/'/...'.

Zkoumat oprávněnost či ornylnost Skoumalova názoru pĚísluší jrnémubádání. Pro pŤed|oŽeny pŤíspěvek bylo h|avní ctiŽádostí ukázat, .;akzajímavou kapitolu v české kultuŤe vytvoŤila tradice srovnávacího studialiteratury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy' jak .iejí podobumodelovaly skvělé osobnosti, aŽ s otisketn jejich pose|ství vznik| zdrojnevysychající inspirace v polohách vlídn1i ch i hoŤkfch.

Literární odděIení Moravské|ro z-ellskélro Irluzea v Brně. fond F. Halas, doprs A. Skouttla]a2 t . 6 . t 932 .LA PNP. tbnd A. Skournal.TaIntéŽ, epigra|ny _ nryšlenky.

30

3 l-)z

32 33

Urri verzitní uÍedchiit|ci VírcIava Černélro

dějin |iteratury' stal se ohtě nechtě Završením atmosÍéry oboru, kterouvytvoŤi|i jeho pňedchri,Jci a z níž jako Student vyrostl'

Se s{mi studentsk1/mi roky na Filozofické Í.akultě se Čern1/ dokona|evypor'áda| v prvnítn dílu svlch Pcunětí. Krorně Vrchlického se setka| sevšemi v!še uvedenyrrri osobnostmi a podle svého zvyku je ve vzpomín-kách nešetňil. Cítil se b1/t ',vědecky Živ hlavně rornanistikou a v té fákultanabíze|a rná|o, a to ještě spíš ve fi|ologii tichého, pracovitého a má|oplodného Jarníka mlaclšího neŽ v literární hist<lrii Prokopa Haškovce.Haškovec, odjakŽiva ;ublikačně skoup;f' na nletě Ťádného prof-esoraabsolutně zesteriInčl...." KŤepinsk!, , 'Kčepina.., |to pĚes veškeliv1Íhradyke zprisobu zkoušení naučil',mys|et jazykovč-historicky.... ' Til lehopŤipornínájen zlehču.jícírn pŤívlastkerrl ''pohádkáŤ.,' kter;/ Cerného nikdy,,vědecky nezasáhl,.. Dokonce lnu nestál ani za to, aby ho uvedl vesmutné Íadě ztrátz roku l937 mezi Šaldou a PekaŤem. Pňesto se mu svouvazbou na univerzitu a její studenty velmi podrlbal. Ša|da, k němuŽ sevědeck1/ proÍil V' Černého bezpochyby vázal nejvíce, mu imponovalp edevším rnetodickym postupem svlch v;/klad ' totiŽ Íazením portrétŮosobností. Jako učitele ho však ,.o.dhali l..: ' 'I slep1/ poznal za měsíc, Žese Šalda pro kantoÍinu nenarodil...28 Vrchlick! byl pro něho pl'edevšímpr'íčinou po|emik, do nichŽ se dostirl Šalda nás|edkem své ostré kritikyVrchlického díla v devadesátych |etech. Dozvr'rky' které Saldovi ještědlouho pŤipomínalyjeho piíkrá sIova, by|y Černému zjevně proti mysli.Nekolnprornisnost kritického vlpadu .je kromě schopnosti plastickéhoportrétu zŤejrně nejsilně.|ším clědictvírn Šaldy v Černém. Tato vazba všaknepotŤebovala univerzitu' Tady hrál roli _ Ťečeno slovy F. Chudoby_ F. X' Šalda. nikoliv prtlt.esor Šalda. RozvichŤování českého podnebíliterárními podněty snášenymi z celého světa však pŤece jen vede stopuk Vrch|ickému.

K rlplnosti obrazu zb;/vá pŤipomenout souběŽn1í pohled vrstevníka,..rnaléhtl.. Alclyse Sktturnala. ktery. t'ečentr sIovy Cerného. .,čenichaljakolietka mezi pravicí a levicí.'.." ktery však nejen drikladně poznal atmos-,léru romanistického a srovnávacího studia na FiIozoflcké fakultě dvacá-

V .TatntéŽ. s. 96'97.Tarntéž. s. 97.TaIntéŽ. s' ]()9'

jevŮ literárního života u nás.

Z jeho,,očistn!ch.. sŽírav1/ch glos vycházel moŽná jako jedin! nedot-čen! F. X' Salda. ,,Ctu všechny možné literární časopisy, ale myslím, Žeje mohl všechny vzít čert, jen kdyby zristal Ša\dtlv Zápisník. Tak si někdymyslím' Že by mě| Žít a psát aspoř do sta let.., napsal v roce l932 pŤíteli

F. Halasovi..ju Tolik miIosti V. Čern! ve Skoumalov1/ch očích nenalezl.V rukopisn1/ch sentencích se souhrnnym názvem AntibojÓtika 7 na\ez.neme i tuto: ,'M]i ty mají tuh Život. Poslední mytus, kter1/ u nás pŤeŽívá,je m1f tus vědeckosti prof' V' Č....' Analogicky se k němu druží epigramvěnovan! redaktoru Kritického měsíčníku V. Č. z nerealizované sbírkyBudižd n:,,Má erudice nemriŽe byt sporná, l ikdyž je suchá, Ťek'bychkrásevzdorná. / Kterlpak rys mám s Šaldou styčny, / ten nedritkliv! čiten nebetyčn!.?...',

Zkoumat oprávněnost či ornylnost Skouma|ova názoru pŤísluší jinému

bádání. Pro pŤedloŽenf pŤíspěvek bylo h|avní ctižádostí ukázat, jak

zajímavou kapitolu v české kultuŤe vytvoňila tradice srovnávacího studia|iteratury na Filozofické Íakultě Univerzity Karlovy, jak .iejí podobumodelovaly skvělé osobnosti, aŽ s otiskem jejich poselství vznikl zdrojnevysychající inspirace v po|ohách vlídnych i hoňk1/ch.

I-iterírní or]dělení Moravskélrtl zelnskélro ttluzca v Brlrě, tbld F. Halas, doprs A. SkounlaIa

) t . 6 . t 9 32 .LA PNP. fbnd A. Skounral.TarntéŽ' epigralny - nryšIenky.

26272829

30

? t

-)L

Ó z 33