ROZHOVOR S PANEM ŘEDITELEM

Rozhovor s panem ředitelem vznikl na základě otázek, které si pro něj připravili studenti septimy a D3, děkujeme za otevřenost a hezké odpovědi.

Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět ve škole, který jste naopak vůbec neměl rád?

Nejoblíbenější předmět bylo technické kreslení, hned potom technologie a deskriptivní geometrie, nebavila mě občanská nauka.

Byl jste v pubertě pilným studentem?

V pubertě jsem byl na základní škole a učit jsem se moc nemusel. Přiznávám, že na střední škole jsem až tak pilný nebyl. Užíval jsem si studentského života. Dobré výsledky jsem měl až od třetího ročníku střední školy. Pilný jsem byl až na vysoké škole.

Chtěl jste být taky popelářem, jako chtějí být všichni v raném věku?

Ani ne. Chtěl jsem být hasičem.

Chtěl jste být vždy ředitelem?

Určitě jsem vůbec nepředpokládal, že budu působit ve školství. Na střední škole by mě to ani nenapadlo.

Co všechno obnáší práce ředitele?

Je to práce velice různorodá. Na jedné straně je nutné pracovat s legislativou, sledovat zákony odesílat hlášení a tabulky. Na druhé straně je nutné pracovat s žáky, jejich rodiči, učiteli, budoucími zaměstnavateli – sociálními partnery. Je nutné věnovat se provozním záležitostem školy, financím na provoz a mzdy, odbornému výcviku a praxím žáků, materiálnímu vybavení, organizační a kontrolní činnosti, mateřské školce a dalším činnostem.

Jak Vás baví Vaše zaměstnání?

Musím konstatovat, že velice. Nikdy jsem nic lepšího nedělal.

Kolik času trávíte ve škole?

Čas strávený ve škole nepočítám, ale snažím se chodit domů včas. Díky internetu mohu vyřídit spoustu záležitostí večer doma. Mám na to klid.

Jaké změny plánujete ve škole do budoucna?

Rád bych zefektivnil hlavní činnost v odborném výcviku elektrotechnických oborů. Jednou z nových činností autoservisu bude služba pro uskladnění pneumatik zákazníků – pneuhotel. Také nás čeká oprava nátěru střechy věže. Možná dojde i na vylepšení fasády budovy školy. Velkou pozornost si zaslouží také propagace školy.

Jaký je Váš názor na studenty?

Převládá názor, že studenti jsou rok od roku horší. Já si to určitě nemyslím. Studenti jsou stále stejní. Mají stejné klady i nedostatky. To jenom společnost se změnila. Dnešní studenti jsou vybaveni znalostí

moderní komunikační techniky. Často je to však na úkor osobního setkávání při různých sportovních a kulturních akcích.

Jaký je Váš oblíbený film?

Nemám oblíbený pouze jeden film. Nemám rád filmy šokující a urážející. Film podle mého gusta má mít hlubokou myšlenku a krásnou kameru.

Sportujete?

Snažím se. V neděli ráno jsem obvykle v posilovně v bazénu. Občas to stihnu i v týdnu. V létě rád jezdím na kole, v zimě na běžkách. I pěší turistiku mám rád.

Máte domácí mazlíčky?

Ano, máme doma velkého černobílého kocoura, který je velice důležitým členem domácnosti.

A na závěr: našla by se nějaká humorná příhoda ze školního prostředí?

Dlouhou dobu jsem jezdil se žáky do Vysokých Tater na kurz vysokohorské turistiky. Kurz začínal výstupem z Popradského plesa na vrchol Ostervy. Jeden z žáků s sebou vláčel poměrně objemný a těžký batoh. Když konečně dorazil na vrchol, zeptali jsme se, co to vlastně v tom batohu nese. Otevřel batoh a vyndal velký přehrávač a reprobedny. Na dotaz, proč to s sebou vláčí do hor, odpověděl: „

…jsem si myslel, že to tady budu určitě potřebovat“

obr.1

CHUŤOVKY NAŠEHO VEDENÍ…i škola prochází žaludkem

První recept nám poskytla naše paní zástupkyně Ing. Daniela Hejátková. Už teď se nám sbíhají sliny…

Australský plněný chléb

Co budeme potřebovat:

1 kulatý chléb

2 ks lučiny

1 zakysaná smetana

10 dkg tvrdého sýra

kousek pórku

Postup:

Odřízneme vršek chleba, chléb vydlabeme, vydlabané kousky budeme péct s chlebem, všechny ingredience smícháme a naplníme jimi chléb.

Necháme péct asi 40 minut, po 40-ti minutách přidáme vydlabané kousky a odříznutý vršek chleba a pečeme dalších 5 minut.

Podáváme na kulatém tácu, vydlabané kousky přidáme k pečenému chlebu a přiklopíme vrškem chleba. Chleba odlamujeme a nabíráme si sýrový sos.

Dobrou chuť

Druhou oblíbenou dobrotu nám prozradila paní Mgr. Jitka Andresová, projektová manažerka.

Vepřové na póru: 4 porce

Co budeme potřebovat:

5 pórků – rozpůlit podélně a nakrájet na 1cm proužky

5 cibulí – nakrájet na proužky

Oboje mírně osolit a opepřit.

1/2kg vepřové krkovice – libovější – nakrájet na proužky, mírně osolit a opepřit a obalit v solamylu.

1 kostka masoxu - rozdrobit

1 lžička glutasolu

1 lžička kari koření

1/8l vody - svařit s glutasolem a kari kořením

11/2ks červené sušené feferonky – vysypat jadérka a bez nich nakrájet na drobné kousky

5 stroužků česneku – nakrájet na plátky

Postup:

Nejprve opečeme (vzhledem k množství na dvakrát) na oleji pór smíchaný s cibulí – až zesklovatí, vložíme do mísy

Na téže pánvi opečeme zprudka maso, pak přidáme rozdrobený masox, nakrájený česnek a feferonky a nakonec svařenou vodu s glutasolem a kari kořením, mícháme a dusíme do měkka.

Nakonec přimícháme pór s cibulí.

Podáváme s rýží nebo chlebem.

Tip: Kdo nemá rád krkovici, může použít kuřecí prsa.

Dobrou chuť

ZOUFALSTVÍ OKTAVÁNŮaneb NA VŠECHNY JEDNOU DOJDE

Je to v háji!

Přinejhorším v září.

My máme školní hřiště?

Co s námi bude?

Určitě si vytáhnu otázku č.22!

Maturita se blíží rychleji, než se na ni stíháme připravovat.

Na některé věci už je pozdě!

Poslouchat je stále těžší!

Měl jsem jít na učební obor.

Učení mě nebaví!

Na němčině trpím!

Od začátku maturitního ročníku mám stále větší chuť si zopakovat střední.

Pokusy pana Koška jsou vždy nejisté, ani on neví, co z toho bude.

Odmocnina ve jmenovateli je neslušná, konečně to vím!

Umíš to? Ne, a ty? Taky ne, tahák to jistí.

Jen se koukám, kolik je hodin.

Bohužel vás musím zklamat, čtvrťák není jen o mejdanech a kostýmech na stužkovák.

Učitelé se podplácet nedají, ale takovej pytlík gumových medvídků…

Mobil vám z okna nikdy nevyhodí!

Ročníky pod náma vypadají stále mladší a mladší.

Na pracáku je místa dost.

Ono to nějak dopadne.

Moje budoucnost? Vysoká škola popelářská.

O maturitě se přece pořád jenom mluví, ne?

Jsem stále chytřejší a chytřejší.

Navzdory našemu stárnutí učitelé zůstávají stále stejní. Po všech směrech. Bohužel, nebo bohudík?

Maturitou nic nekončí.

Nejen vypadají chytře…

Co se bude dít dál?

Maturity se nebojím, protože vím, že když se začnu učit, tak ji zvládnu. Starost mi spíš dělá, zda se začnu učit.

Udržet pozornost jde stále hůř.

Nejraději mám dny, kdy neteče voda.

S novým učivem si přijdu hloupější.

Od zítřka se začneme učit!!!

[Type text]

Na fyzice objevím každou hodinu něco nového, i když to probíráme už měsíc.

Mám pocit, že nic nestíhám. I po šesti letech se dozvídám nové věci.

Jak tohle skončí???

Co je nejlepší na škole - Neprší a občas i zatopí.

Co se sám nenaučíš GOOGLE napíše za tebe.

Maturita – nejlepší kamarádka!

Chci být princezna nebo princ, až vyjdu školu.

Krátit můžeme v součinu.

Když jsem něco po stopadesáté nepochopila doteď, nepochopím to už nikdy.

Naše třídní je fajn, i když funguje spíš bič.

Stále je, co se učit.

Nedávám pozor při důležitých tématech a dávám pozor, když nic neděláme. Jak to má v těch písemkách vypadat?!

Všichni kolem mě vypadají chytře, jak mezi nimi vypadám já?

Kantýna je skvěle zásobena.

Už by to po těch šesti letech chtělo výtah!!!

Vadí mi, že nemáme výtvarnou výchovu.

Říká se, že budeme maturovat…

Už nepřihořívá, ale hoří!!!V matematice už nejsou čísla.

Prý mluvíme třemi jazyka.

Na hodiny občanské nauky, aby měl jeden slovník!

Na všechno máme dost času, ale on nějak rychle utíká…

Hvězdy září v září!

Myslí, že škola ze mě udělala lepšího člověka.

Pomalu mi dochází, že bych měl dát na moudré rady naší třídní paní učitelky.

Každý den ve škole se chci vrátit do mateřské školky.

Nervy odešly.

TROCHA ZÁBAVY…NAJDI ROZDÍLY. KOLIK?

Děkujeme Heleně Matviakové z D1 za krásnou kresbu!

„EL ČTYŘKA“ NA VÝLETĚ

Proč se do Prahy ráda vracím

Není na světě mnoho měst, která by tvořila tak dokonalé středisko veškerých politických, kulturních a historických událostí, která by byla starobylá a moderní zároveň a která by vás místy dokázala vtáhnout i o několik století zpátky tak, jako to umí jedině Praha. Kdykoliv totiž procházím po Karlově mostě, připadám si jako za dob, kdy veškeré půdy široko daleko patřily králům a z obou stran mostu, jak ze staroměstského, tak malostranského, vám živnostníci nabízeli své produkty, které dnes nahradili malíři a hudebníci.

Jindy zase procházím po Václavském náměstí kolem módních butiků, blýskajících se zlatnictvích, aromatických čajoven a luxusních kaváren s šálkem horkého karamelového latte ze Starbucksu v levé ruce, prodírám se davem otrávených tváří a připadám si jako Carrie Bradshaw ze seriálu Sex ve městě, která se na poslední chvíli snaží chytit taxi do práce.

Potřetí procházím zelenými parky, které ve mně vzbuzují chtíč se položit do trávy a dýchat vůni stromů, jejichž koruny mi příjemně stíní před sluncem.

Pak si při cestě v metru prohlížím ostatní a z výrazu jejich tváří se snažím vyčíst jejich životní osudy, přemýšlím nad jejich starostmi, nad tím, kde pracují, zda mají velkou rodinu a zda jsou šťastní. Někdy si zase ke mně někdo z nich přisedne a jeho osudy mi sdělí sám, jako bychom byli staří přátelé, kteří se po letech neplánovaně potkali na cestě domů.

Jindy se jen tak poohlížím po okolí. Spousta lidí, stylů, národů, tolik odlišného.

A proto Prahu zbožňuji – pro její rozmanitost. Protože kdykoliv se vrátím, překvapí mě něčím novým – poznám jiné kultury, objevím nové obchody, navážu nové kontakty a není chvíle, kdy by mě něco nefascinovalo – a to mohu jen vysedávat pod Pražským hradem a sledovat všech sto dvacet věží, kterými se Praha pyšní.

Protože Praha bude vždycky výjimečná.

Tento příspěvek vznikl na základě exkurze do Prahy L4 s paní učitelkou Petrou Novotnou, děkujeme za něj a těšíme se na další.

JAK SE CÍTÍ PRVÁCI VE ŠKOLE?M1 A JEJÍ ODPOVĚDI

Pondělí a úterý jsou nuda.

Jsou tady pěkné čtvrťačky.

Bolí mě nohy ze schodů.

Pan Vyskočil je celkem vtipálek.

Vládne tu mírná disciplína, za to jsme rádi.

Učitel Vyskočil je dobrej učitel, dokud ho nena…

Můžeme pít, kdy chceme, téměř.

Pohodoví učitelé.

Pěkná paní sekretářka.

Všichni ignorují vydlážděnou cestu do jídelny.

Na zdech jsou super texty.

Je tu málo holek.

Jsou tady super učitelé.

Čas tady utíká rychle.

Ty schody mě zabijou!

Šolníkovi nikdy neujde, když má někdo na nohou boty, a ne přezůvky.

Elektrotechnika je velice těžký předmět.

Pan Košek je frajer.

Pan školník je velmi bystrý člověk.

Většina učitelů je velkými autoritami.

V jídelně vaří celkem dobře.

Mám super třídu.

Málo loupáků v bufetu.

Málo map pro orientaci v budově.

PRVNÍ MEJDAN VE ČTVRŤÁKUZPRÁVA ZE STUŽKOVACÍHO VEČÍRKU

Žáci oktávy A studující na Střední škole a Mateřské škole Na Bojišti 15 uspořádali 11. 11. 2014 od 19 hodin stužkovací večírek pro sebe a své učitele. Jako místo byla vybrána restaurace Trabant blízko libereckého nádraží. Všichni kantoři, ale i bývalí studenti, byli srdečně zváni.

Studenti posledního ročníku jazykového gymnázia měli jasně dané téma „Filmové postavy“. Každý si vymyslel originální zobrazení a i někteří učitelé se zapojili. Dokonce chlapci, kteří nemají v oblibě převleky, zářili nadšením. Na večírek si každý připravil určené jídlo. Nechyběli chlebíčky, řízky, karbanátky, utopenci, zkrátka a jasně si tam každý přišel na své. Učitelé s chutí ochutnávali.

V první části večera se snažili žáci navázat kontakt s kantory různými hrami, povídáním. Zábava se opravdu rozpoutala a všichni se bavili. Zejména číšníci, kteří viděli to, co se jim nikdy nepodařilo.

V druhé části večera třídní učitelka stužkovala své svěřence. Už heslo, které stálo na stužce („S Maruš to dáme“) jasně vystihlo cíl studentů na jaro 2015.

Další částí večera byla volná zábava. Mládež byla šťastná a nadšena svoji stužkou a měli potřebu tuto událost zapít! Někteří učitelé se přidali k nim. Paní učitelka Košumberská fotila filmové postavy, co to šlo a dokonce se podařilo utvořit i třídní fotku a fotky na tablo.

V poslední části se kantoři loučili a odcházeli domů s pocitem, že strávili příjemný večer v dobré společnosti. Samozřejmě nešli s prázdnou. Studenti každému zabalili další občerstvení domů. Co by to ale bylo za maturanty, kdyby to vzdali i s profesory? Mnozí tedy pokračovali do ranních hodin a poté zamířili přímo do školy.

(Kristýna Bužová, OKT A)

17. LISTOPAD

V prvním pololetí školního roku jsme zažili dva státní svátky, oblíbené dny volna, a tak nás zajímalo, zda studenti vědí, s jakou událostí je spojen 17. listopad.

Byla revoluce a jsem rád, že můžu být doma.

17. listopad? - svátek, kdy máme volno?

17. listopad? – nevím.

17. listopadu protestovali studenti proti okupaci

Demonstrace studentů proti komunismu v Praze, byla brutálně potlačena,

Boj studentů za svobodu a demokracii. Budu

Svátek, budu doma.

Revoluce, odchod komunismu, komunistů.

Sametová revoluce, kdy studenti demonstrovali proti komunismu v Praze

17. listopad je den v měsíci, kdy sme prej

Československý národ bojoval za svoji svobodu.

Je to svátek, nejspíš den svobody, ale detaily

Zvonění klíčema na náměstí.

Ubití studentů policií na náměstí.

Václav Havel prezidentem.

Převrat.

POVINNÁ SLOHOVÁ PRÁCE? NE, POETICKÁ VZPOMÍNKA NA LÉTO.

Blesk prorazil zčernalým nebem a osvětlil tmavé mraky, jako by chtěl upozornit na kontrast mezi ním a hloubkou urputně šedé oblohy. Připomínalo mi to procitnutí z velmi živého, ale nepříjemného a zastrašujícího snu.

Nad krajinou visel černý bouřkový mrak jako štít před jinak oslňujícím sluncem.Vichr se snažil lámat větve odvěkých stromů. Majestátní dřevina javorů však držela pevně a nezlomě tak, aby vítr dokázal pohnout jen tím nejslabším lístečkem.

Cítila jsem, jak sílící bouře prostupuje vzduchem i přes zavřené okno až ke mně. Pouhé sklo totiž nedokáže udržet magickou moc, jež vlastní černočerná mračna.

Jindy vysoká tráva teď ležela u země, sloněná a poddajná. Nejspíš tiše doufala, že těžká temná obloha v sobě ukrývá i vodu, po které prahla při suchých letních dnech.

Napětí ustoupilo, když se konečně spustil déšť. Chvíli na to už si zemí razily cestičky malé dešťové potůčky a okolím se rozvoněl svěží parfém dřív horké a suché půdy.

Bylo v tom cosi vzrušujícího. Touha vyjít ven a nechat se hladit a laskat deštěm a ukladňovat tmou, prostupovala pomyslnou bytostí přírody.

Najednou nebylo slyšet nic víc než kapky toužící rozehrát se jako orchestr v plné síle a ukázat, jak zní opravdová rajská hudba. Veškerý život obývající zelenou krajinu je naslouchal a naslouchal.

Déšť pomalu ukončoval svoji zářnou symfonii, doznívaly závěrečné takty a blesk – dirigent už se ztratil.

Černou oblohu už sřídala blankytná modř.

Bouře sehrála oslňující souboj mezi Dobrem a Zlem, Světlem a Tmou.

VYSOKÉ TATRY

OBJEKTIVEM…

Pohled na vodopád, který padá do křišťálově čistého jezera u Sliezského domu.

Po návratu z výletu přes Starý Smokovec byla největší atrakcí pro budoucí maturanty malá růžová jahůdka pro děti.

PODÍLEJTE SE NA VZNIKU DALŠÍHO ČÍSLA BOJIŠŤÁKA!

Další číslo Bojišťáka vyjde ke konci 2. pololetí školního roku 2014/2015. Rádi bychom znali vaše názory, postřehy ze školy.

Na co se můžete těšit?

Den otevřených dveří 2015 – názory našich budoucích žáků na školu.

Z Bojiště na letiště – velmi zajímavý a inspirativní rozhovor.

Postřehy z maturitního plesu – rady a nápady pro budoucí maturanty.

Anketa: Co kupujeme „drahým polovičkám“? – Čím potěšíte svoji přítelkyni/přítele? Z čeho má největší radost?

Reakce rodičů na pololetní vysvědčení.

Kdo má nabarvený vejce? – Velikonoce 2015.

Jak nám můžete pomoc s dalším číslem?

Zajímá nás, co kupujete svým přítelkýním či přítelům k Vánocům, na sv. Valentýna, k výročí nebo prostě jen tak. Co jim udělá radost a potěší je? Své odpovědi vhazujte do schránky u učebny 27 na papírku s označením „ANKETA“.

Byli jste pochváleni za vysvědčení nebo byl doma „sekec mazec“? Popište nám reakci svých rodičů, papírek označte heslem „VYSVĚDČENÍ“ a vhoďte do schránky u učebny 27.

Vaše příspěvky jsou anonymní, papírky tedy nepodepisujte.

Předem děkujeme za spolupráci a těšíme se nad dalším číslem Bojišťáka!

Redakce