Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague K třídění rukopisů Husových Sermones de sanctis Author(s): HANA MIŠKOVSKÁ Source: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 114, Čís. 2/3 (1991), pp. 170-175 Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague Stable URL: http://www.jstor.org/stable/23465321 . Accessed: 15/06/2014 02:02 Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at . http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp . JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range of content in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new forms of scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected]. . Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague is collaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica. http://www.jstor.org This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AM All use subject to JSTOR Terms and Conditions
Transcript
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague
K třídění rukopisů Husových Sermones de sanctisAuthor(s): HANA MIŠKOVSKÁSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 114, Čís. 2/3 (1991), pp. 170-175Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23465321 .
Accessed: 15/06/2014 02:02
Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp
.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].
.
Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.
http://www.jstor.org
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Od Flajšhansova vydání Husových Sermones de sanctis1 uplynulo více než tři čtvrti
století. Od té doby došlo, zejména zásluhou Flajšhansovou a Bartošovou, k nálezům
dalších rukopisů. Rozšířená rukopisná základna umožňuje potvrzení již dříve vyslovené
domněnky,2 že Flajšhans při přípravě svého vydání Husových svátečních kázání vycházel z nesprávných přepokladů, vyplývajících z mylného posouzení některých rukopisů v edici
užitých. Edice byla vytvořena na základě čtrnácti rukopisů pražské univerzitní knihovny a dvou rukopisů pražské kapitulní knihovny.3
Již v roce 1908 seznámil Flajšhans v podrobném článku vědeckou veřejnost s dalšími
rukopisy, a to se třemi rukopisy chovanými v Drkolné.4 Z nich v rukopise 65. Cpi. 209
(řadí jej do 2. desítiletí 15. stol.) nalézá pozdní, libovolně měněný text kázání 41 své edice, rukopis 76. Cpi. 206 srovnává s rukopisy univerzitní knihovny I C 12 a I E 45, v edici již zahrnutými. Tento rukopis je, jak uvádí Flajšhans, v explicitu datován rokem 1410. Třetí
drkolenský rukopis, 74. Cpi. 79, z poč. 15. stol., pak srovnává s univerzitním rukopisem V C 4,5 rovněž již pojatým do edice. Rajhradský rkp. R 414 nalezl Flajšhans v roce 1919
při průzkumu rajhradské sbírky.6 Nato upozornil na muzejní rukopis XVI F 4.7 V ČČH v roce 19308 Flajšhans referoval o muzejních rukopisech XII F 6 a XIII D 7. V roce 1951
přidal F. M. Bartoš k dosavadnímu výčtu mikulovský rukopis Mk 7.9 V příslušném článku se zmínil rovněž o hradeckém rukopise bez jeho bližšího určení, nepochybně však jde o LA 39. Týž autor oznámil v roce I96010 svůj objev dosud neznámého rukopisu sermones
de sanctis v rkp. olomoucké univerzitní knihovny M I 239. Flajšhans již dříve rozpoznal Husova sváteční kázání v mikulovském rukopise Mk 103." Rukopis rajhradský R 36712
a rukopis kapituly olomoucké CO 157 uvádí ve svém Soupise pramenů P. Spunar.13 Ke kapitulnímu Spunar dodává poznámku „určení nejisté; snad jen některá kázání", a to
pravděpodobně podle stručného záznamu ve 3. svazku Průvodce po archivních fondech}*
který uvádí přítomnost kázání de sanctis, avšak s otazníkem u původce. Sermones zde
následují po Husovu Quadragesimale a stojí před pojednáním zapsaným autory Průvodce
jako De coloribus, za nimiž následuje Eloquenti viro Štěpána z Dolan. Na fol. 173r—221v se nachází 25 kázání na svátky, jdoucí za sebou ve sledu od května do listopadu. Textově
však svátečním kázáním v ostatních rukopisech vůbec neodpovídají, a proto je můžeme
z úhrnu rukopisů s Husovými kázáními svátečními vyloučit. Celkem tedy máme v současné době k dispozici 28 rukopisů.15 Z nich se vydělují dvě
velké skupiny. První zahrnuje rukopisy, v nichž sled svátečních kázání zahajují kázání na sv. Ondřeje (epištolní Corde creditur a evangelní Ambulans Iesus) a které tak zachovávají obvyklý počátek svátečních postil. K této skupině náleží rukopisy pražské kapituly Y a Z, hradecký rukopis S a pražský univerzitní F, dále rkp. R a T (neúplný). Ke zmíněné
skupině se přimyká rkp. C pražské univerzitní knihovny, zachovávající letní běh sváteč ních postil (začíná kázáními na sv. Vojtěcha: epištolním Iustum deduxit a evangelním Ego sum vitis). Druhou velkou skupinu tvoří rukopisy, u nichž v čele svátečních kázání stojí blok kázání mariánských a sled všech kázání souhlasí s pořadím uvedeným ve Flajšhan sově edici (A, B, D, E, K, L, M, N a olomoucký univerzitní P).16 Ke zde jmenovaným rukopisům je třeba ještě uvést ty, v nichž jsou Husova kázání sváteční zastoupena jen v nízkém počtu: A (8), F (4 a 1 adaptace), A (8), E (4), Z (4 a dva nadpisy bez výkladu),
170
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
H(l), 0 (15), H (l)17 - text jejich kázání bývá zkrácen nebo naopak rozšířen - a rukopisy, jejichž kázání využívají textů Husových pouze zčásti (G, W, X, Z).18
Rukopisy Y, Z, S a F udržují tento základní sled kázání:19 69, 48, 3, 4, 53, 52, 58, 54, 59, 55, 60, 61, 20, 8, 21, 22, 18, 23, 24, 26, 27, 28, 19, 29, 30, 64, 65, 31, 15, 32, 33, 63, 34, 35, 36, 37, 38, 38A, 39, 40, 41, 42, 43, 44, 45, 46, 47. U jednotlivých rukopisů se vyskytují malé odchylky: kázání 4 nemá Z, 52 nemá F, 25 má jen Y, 15 nemá S, 32 nemá Y a F, 63 nemá S, 36 nemá F a S, 38 a 38A nemá S, 40 nemá Z (písař je však sám vynechal, což poznamenal na fol. 80v), 43A má pouze Z, 45 nemá Z (opět vynechal písař, jak ukazuje jeho poznámka na fol. 289v). Kázáním 47 (na sv. Kateřinu: Simile est regnum celorum
decem virginibus) končí rkp. Y, Z má ještě kázání 51. Rukopis S uvádí za kateřinským kázáním ještě kázání 49 a 50 a dále blok mariánských (1—17, nemá 15A), uzavřených kázáním 56 a 57. Rukopis F uvádí za kateřinským týž blok mariánských kázání (1-17, nemá 15 A), za nimiž má rovněž kázání 56 a 57, a pak ještě další kázání, vesměs k svátkům prosincovým (52. 70, 71, 72, 49).
Rajhradský rukopis R 367 (T) svým pořadím kázání (27-47, fol. 157ra—203vb) patří k této první skupině. Uvádí 22 kázání, jež představují pravděpodobně jen část původního
celku, z něhož chybí začátek a konec (poslední kázání, jímž kodex končí, není celé). V bloku kázání, kterými se shoduje se čtyřmi výše uvedenými rukopisy, chybí kázání 19, 29, 15, 32, 38A, 40 a 43A.
Drkolenský rukopis 74. Cpi. 79 (R; fol. lr—149v)20 zachovává až po kázání 43 z valné míry stejné, i když přerušované pořadí - je přerušováno četnými jinými kázáními, z nichž některá Flajšhans označil za náležející do Husova Leccionaria.21 Od kázání 43 pokračuje
přeházené dvacet devět dalších, z nichž 69A, 66, 67, 68, 62, 73 a 50 nemá žádný ze čtyř základních rukopisů první skupiny.22
Sváteční kázání v univerzitním rukopise C začínají svátkem sv. Vojtěcha (58), sledují pořadí shodné s pražskými kapitulními rukopisy Y a Z, rukopisem S a F, a to až po kázání 47 (přičemž mezi 60 a 61 vkládá 56, chybí 24, 25 má před 26, mezi 34 a 35 vkládá 2, má spolu se Z kázání 43A, mezi 44 a 45 má kázání 76). Za kázáním kateřinským (47) následují: 69, 48, 3, 53, 52, 7, 66, 49, 51, 74, 75, 68, 11, 14, 9. Mezi svými kázáními obsahuje rkp. C i kázání jiná, zčásti shodná s R.23
Druhá skupina rukopisů obsahuje kázání v tom sledu, jak jej zachytil v edici Flajšhans.
Nejúplnější je rkp. VI F 22 (D; základní rukopis edice), zahrnující kázání 1-76.24 Kázání 1—75 má rkp. A, L a M, 1-73 uvádí B, 1-69 olomoucký rkp. P, 1-34 pražský muzejní K, kázání 8-75 rajhradský N a 20-57 pražský univerzitní E. Rozbor rukopisů A, B a E pro vedl Flajšhans v edici.25 Uvedeme tu proto jen ty, které do edice zahrnuty nebyly.
V rkp. knihovny Národního muzea XVI F 4 (L) nacházíme kázání 1—75, včetně 15A, 69A; nemá však 43A, 73A, 74; 51 má uvedeno až za 55. Kázání jsou na foliích 1r—98v, 107-18 lv.
Rukopis M I 239 (P) obsahuje na fol. lr-204v 69 kázání, nemá však 15A, 43A, 51, za kázání 17 vkládá kázání Pater, dimitte illis, za 42 fragment kázání 41 Tollat crucem suam, za 44 Neque audierit a za 65 Tollat crucem suam.26
Pražský muzejní rukopis XII F 6 (K) vynechává ze 34 kázání (fol. 239r-300v) páté, na téma kázání 23 (Exsurgens autem Maria) zařazuje dvě kázání cizí.
R 414 (N) uvádí kázání 1-75 (fol. l1-^1) Flajšhansovy edice, nemá však 15A, za 65 vkládá fragment kázání 41 Tollat crucem suam, 43A má až za kázáním 75.
Kázání, jimž v edici připadlo č. 70 (Stephanus plenus gracia) a č. 71 (Qui timet Deum) nacházíme rovněž v Husově Leccionariu, pars hiemalis, jehož kritickou edici pořídila A. Vidmanová.27 Z našich rukopisů je obsahují všechny rukopisy patřící ke druhé skupi ně. Nemají je pouze E, K a P, neboť řady jejich kázání končí dříve. Z první skupiny je má
jen rkp. F. Protože druhá skupina rukopisů představuje typ, kde se projevuje snaha, aby
171
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
byly svátky zastoupeny v co největším počtu, je možno se domnívat, že tato dvě kázání
byla za účelem doplnění převzata z jiného pramene, tedy z Leccionaria.
Po rozboru rukopisů můžeme zhodnotit Flajšhansův přístup k rukopisnému materiálu
jeho edice. Flajšhans rozděluje rukopisy do dvou tříd.2 První třída, zahrnující rukopisy A, B, D, r, A, E, 0, je charakterizována rozdělením kázání na mariánská, epištolní a evangelní. Ve druhé třídě, kam počítá rukopisy C, F, Y a s pochybnostmi Z, se nacházejí epištolní a evangelní kázání společně a blok mariánských je vynechán. Flajšhans se
domnívá, že sled kázání ve druhé třídě začíná kázáním Iustum deduxit (58, na sv.
Vojtěcha), po kterém následují další až po kázání 63 (sled kázání mezi nimi je totožný s přehledem uvedeným u první skupiny v našem článku), pak následuje, jak dále uvádí, shodná část s jeho první třídou, totiž kázání 34 (Facta est contendo), 35, 36, 37,... až 47
(kateřinské) a za nimi jsou kázání 69 (na sv. Ondřeje, Corde creditur), 48, 3, 4, 53 a 52. To, že by kázání ve druhé třídě měla pravidelně začínat kázáním na sv. Vojtěcha (58), podpírá Flajšhans rukopisem C a dále rukopisy F a Y, jejichž stávající podoba je podle něj dána jen špatným svázáním. Rkp. F však stejně jako Y kázáním 69 ve skutečnosti začíná. Že tím nejsou oba rukopisy ojedinělé, potvrzují další rukopisy téhož typu (Z, S a R). Naopak C je mezi dnes nám známými rukopisy svátečních kázání Flusových
ojedinělý právě tím, že začíná až kázáním 58. Protože má tento rukopis v naší první
skupině hned třetí největší počet svátečních kázání, nedomnívám se, že by byl neúplný
(Flajšhans, s. XX). Navíc kázání od svátku sv. Ondřeje do svátku sv. Vojtěcha uvádí (čtyři kázání chybí) až za kázáním 47. Kázání od sv. Ondřeje do sv. Vojtěcha patří podle Flajšhansova mínění na konec za ostatní kázání. Na podporu tohoto názoru uvádí
rukopisy C, F, Y a Z. Rkp. C je doplňuje spolu s dalšími kázáními skutečně až na konci, F jimi však bezpochyby začíná, u rkp. Y jsou zapsána, i když jinou rukou, rovněž v úvodu, kde je jejich umístění správné (Flajšhans, s. XXIII, se domnívá, že tato folia patří až za celek ostatních kázání, ale neuvádí žádný důvod) a rkp. Z je neúplný, jak jsme uvedli
již výše. Rukopisy Flajšhansovy druhé třídy tedy obsahují (s výjimkou C) úplnou sváteční
postilu, počínající kázáním na sv. Ondřeje (69) a končící kázáním na sv. Kateřinu (47), přičemž některé rukopisy další kázání v přeházeném sledu ještě doplňují (S, F, C, R).
V dnes známých rukopisech Husových Sermones de sanctis můžeme tedy rozlišit
celkem tři redakce. První tvoří rukopisy s úplnou sváteční postilou (Y, Z, S, F; T, R), druhou rukopis obsahující její letní část (C) a třetí, k níž patří rukopisy s umělým uspořádáním kázání do tří bloků (tj. Flajšhansova první třída). Rukopisy k ní patřící jsou na začátku našeho článku uvedeny ve druhé skupině.
Na závěr uvádíme přehled incipitů a explicitů svátečních kázání v olomouckém kapi tulním rukopise CO 157, který jsme z našeho přehledu vyloučili. V budoucnu však může
být nalezen jiný exemplář této postily a snad bude možno určit jejího autora.
- Non turbetur cor vestrum ... Scribitur, quod rex Alexander x ut ab hiis mansionibus tenebrarum
dignetur nos liberare et ad has, in quibus gaudent fideles, dignetur nos perducere. Amen. -
Sequitur de sancto Zigismundo martyre. Ego sum via, veritas et vita ... Quod unus homo x Hec
omnia beatus Zigismundus inplevit etc. - De Invencione sancte crucis. Erat homo ex phariseis ... Scribit cancellarius x ut vitam possit
percipere eternam. Quod nobis dignetur prestare Pater et Filius et Spiritus sanctus. Amen. - De sancto Vito. Nolite arbitrari ... Quamvis omnis predicator x vitam perdamus voluptuosam,
quatenus eternam in venire possimus. Quod nobis. - De sancto Iohanne Baptista. Locuturi et audituri de presenti solempnitate ... Elyzabeth impletum est
tempus x ut ... possimus sicud et ipsa Elyzabeth. Quod nobis prestare dignetur Pater et Filius et
Spiritus sanctus. - De sancto Petro. Pasce oves meas ... Que verba sunt x dicentes Ave Maria etc., - Sequitur etc., etc. Venit Iesus in partes Cesaree Philippi... Quod secundum cronicam sanctam x ut
172
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
possimus eum sequi in vita eterna. Quod nobis concédât etc.
De Visitacione beate Marie. In ilio tempore exsurgens autem Maria ... Beatus Augustinus de laude
Marie x ut in futuro exaltari possimus. Quod nobis prestare dignetur etc.
De sancto Procopio. Sint lumbi vestri ... Multis hominibus apparet x ut possimus ... intrare ad
nupcias, scilicet eternam vitam, ad quam nos.
De sancta Margareta. Ieronimus loquens de virginitate ... Simile est regnum celorum decem virgini bus x sicud patet in eius legenda etc.
De sancta Maria Magdalena. In lectulo meo ... Verba sponse ad Cristum x fide s tua te salvam fecit.
Quod nobis prestare dignetur Pater et Filius et Spiritus sanctus. Amen.
Sequitur de eodem. Videns autem phariseus x degustemus nunc corpus et saguinem Cristi. Quod nobis dignetur etc.
Philippi et Iacobi. Accessit ad Iesum mater filiorum ...De materno ajfectu x ea autem, que solum
sunt salutis, petamus. Quod nobis prestare dignetur. De sancto Laurencio. Debet Spiritus ... In ilio tempore dixit Iesus discipulis suis: Amen, amen, dico
vobis, nisi granum frumenti x cum Deo regnai in unitate Spiritus, cui laus sit et gloria in secula
seculorum. Amen.
Sequitur de Assumpcione beate Marie. Quemadmodum egeni ad illum confugiunt x vita dulcedo etc.
Sequitur: Intravit Iesus in quoddam castellum ... Quamvis hoc ewangelium x factus est particeps humanitatis nostre, Iesus Cristus, cui laus est (!) et gloria in secula seculorum. Amen.
De sancto Bartholomeo sequitur. Scimus, fratres karissimi, ... Facta est contendo x dixit Symon Petrus: Ecce nos reliquimus omnia et secuti sumus te etc.
De Decollacione Iohannis Baptiste. Herodes misit et tenuit Iohannem ... Naturale odium est malorum
x inter Elizeum et Abdiam prophetas. ■ Mathei apostoli. Verum ewangelistam et verum predicatorem ... Cum transiret Iesus x omnes, qui
erant in mundo, sicud patet in legenda etc.
De sancto Wenceslao. Inter duo vel plura contigibilia ... Si quis vult venire x ut regnum celeste
perciperet. Quod nobis prestare dignetur Pater et Filius et Spiritus sanctus. Amen.
De sancto Michaele. Hodie sancta mater ecclesia ... Accesserunt ad Iesum discipuli x ut dignetur nos... adpatriamperducere eternam, quam nobis dignetur tribuere Pater et Filius et Spiritus sanctus.
Amen etc., etc. ■ Symonis et Iude sequitur. Mathatias filiis suis dixit ... Misit Iesus XII discipulos x predicaverunt
fìdeliter usque ad mortem, sicud patet in vita eorum etc. - De omnibus sanctis. Hodie per totum mundum ... In ilio tempore videns Iesus turbas ascendit in
montem x ut... vitam eternam percipiamus. Quod nobis dignetur prestare Pater et Filius et Spiritus sanctus. Amen.
Quinque fratrum. Beati quinque fratres ... Attendite a fermento phariseorum x quia in veritate Deo
servierunt, ut patet in eorum vita etc. - Sequitur de una electa. Respiciens Iesus vidit etc. ... Karissimi, omnes videmus x Dico autem ...
bonum illis manere sicut ego etc.
Poznámky
1 V. Flajšhans, Sermones de sanctis, Spisy M. Jana Husi č. 7-8, Praha 1907.
2 F. M. Bartoš, Nový rukopis Husovy postily sváteční, JSH 20, 1951, 30.
3 F. M. Bartoš, Literární činnost M. J. Husi, Praha 1948, s. 33, č. 1-16.
4 V. Flajšhans, Bohemika drkolenská, VČA 17, 1908, 484; Bartoš, Lit. čin., s. 33, č. 19-21.
5 V. Flajšhans, VČA 17, 1908, 485.
6 V. Flajšhans, Mistr Jan podle vlastních slov, ČČH 28, 1922, 165n.; Bartoš, Lit. čin., s. 33,
č. 22. 7
V. Flajšhans, ČČH 28, 1922, 428; Bartoš, Lit. čin., s. 33, č. 18. 8
V. Flajšhans: F. M. Bartoš, Soupis rukopisů Národního musea v Praze, I, 1926, II, 1927, ČČH
36, 1930, 378-9; Bartoš, Lit. čin., s. 33, č. 17, 24. 9
F M. Bartoš, JSH 20, 1951, 30. Bartoš, Lit. čin., s. 33, č. 23.
173
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
' F. M. Bartoš, Nový cenný rukopis Husových kázání. Kostnické jiskry 45, 1960, č. 33; týž: Ed.
Petrů, Z rukopisných sbírek Universitní knihovny v Olomouci, Olomouc 1959, CSPS 68,
1960, 172-3.
Jako Husovy Sermones de sanctis je určil ve své edici Mag. Io. Hus Sermones in Bethlehem
1410-1411, I, Praha 1938, V. !
Spolu s R 414 popsán in: VI. Dokoupil, Soupis rukopisů knihovny benediktinů v Rajhradě,
Soupisy rukopisných fondů Univ. knihovny v Brně 4, Praha 1966. 1 F. M. Bartoš - P. Spunar, Soupis pramenů k literární činnosti M. Jana Husa a M. Jeronýma
Pražského, Praha 1965, č. 96. ' Státní archiv v Opavě. Průvodce po archivních fondech, sv. 3, pobočka v Olomouci, Praha 1961.
Rukopisům použitým v edici ponechávám sigly přidělené Flajšhansem: A - I C 12, B - I E 45, C - V C 4, D - VI F 22, E - VII F 6, F - X G 3, Y - E 57, Z - F 63, A - I E 43, F -IV E 13, d - VI F 4, £ - VI F 18, Z - VII E 10, H - X H 13 (Flajšhans zapomněl označit), 0 - XI D 5,1-XIV F 11. Další rukopisy označuji takto: K - XII F 6, L - XVI F 4, M - 76.
Cpi. 206, R - 74. Cpi. 79, G - 65. Cpi. 209, N - R 414, W - Mk 7, H - XIII D 7, P - M I 239, S - LA 39, X - Mk 103. T - R 367.
' Popis výše uvedených kapitulních rukopisů Y, Z, rkp. F a C in Flajšhans, Sermones,
s. XX-XXIV, popis rkp. A, B, D, E ibid., s. XIX-XXII.
Jejich popis ibid., s. XXIV-XXVI. V rkp. A se na fol. ! 06J— 107v nachází ještě část kázání Facta
est contendo, v rkp. JI dále fragment kázání Maria optimam partem elegit (35v-36v). Rkp. H,
nalezený až po vydání edice, obsahuje na fol. 92va-93va jediné ze svátečních kázání, a to Rogabat
(lesům). '
Popis I in Flajšhans, s. XXVI. Rkp. G zaznamenává na fol. 234"-237r volně přepracované kázání Si quis vult. Ze 70 kázání (lra— 198vb) v rkp. W, počínajících od kázání na sv. Ondřeje, se tématem s Husovými shoduje 33 kázání, ale jedná se o texty jiného autora, který využil částí
příslušných kázání Husových. Podobně u rkp. X, obsahujícího letní část sváteční postily, má
z 50 kázání ( 1r— 202v) 31 témata shodná, ale opět se jedná o dílo jiného autora, který Husova
textu využil jen minimálně.
Čísla kázání přebírám pro snadnější srovnání z edice. 20
Údaje o rukopisu čerpám z: V. Flajšhans, VČA 17, 1908, 485-486, a G. Vielhaber, Catalo
gus Codicum Plagensium manuscriptorum, Lincii 1918. 21 V. Flajšhans, VČA 17, 1908, 485-486. Z jiných kázání uvádí R shodně s C Benedictus Deus
et Pater, Similitudo autem eorum, Audite insule, Misit Herodes, opět Benedictus Deus et Pater, Fratres, unicuique nostrum, Factum est prelium magnum, Qui gloriatur a 13 dalších, jinde se
neobjevujících. Foliaci Flajšhans neudává. 22
Kázání uvedená v rkp. R jsou tato (cizí značím pomlčkou): 69, 48, 69A, 49, 8 x cizí kázání, 70,
-, 71, 40, 72, -, 53, 2 x cizí, 3, 53, 3 x cizí, 52, 7, 3 x cizí, 58, 54, 59, 55, 54, 61, 20, 60, 2 x cizí,
Za káz. 8 uvádí Audite insule (23r-25v), za káz. 21 In hac epistola tria possunt notari (29r v) a Misit
Herodes (30r-32r), za káz. 29 Bernhardus super epistola hodierna (50r v) a Benedictus Deus et
Pater (51-521), za káz. 15 Tria dicam cantati vestre (63r 64r), za káz. 38A Similitudo vultus
animalium (85r-87r), za 42 Factum est prelium magnum (95r-96v), za káz. 46 Qui gloriatur in
Domino (119V—120r), za káz. 48 opět Benedictus Deus et Pater (130r-132r), za 53 Exsurgens Petrus (138-1411), za káz. 49 Fratres, unicuique vestrum ( 156v—158v).
24 Přehled v edici, s. 384-385.
25 Viz pozn. 16.
26 Svátečními kázáními v rkp. P, N, T se již dříve zabývala A. Vidmanová.
27 Magistři Iohannis Hus Leccionarium bipartitum, pars hiemalis, ed. A. Vidmanová-Schmidto
vá, Pragae 1988, s. 143n., s. 157n. 28
Flajšhans, s. XII-XIII.
19
174
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
Zur Klassifikation der Sermones de sanctis-Handschriften
HANA MIŠKOVSKÁ
V. Flajšhans, der im Jahre 1907 die Sermones de sanctis von J. Hus edierte, benutzte fur seine Edition 16 damais bekannte Handschriften. Spáter wurden noch 13 neue Sermones-Handschriften gefun den. Davon kann aber Text der Handschrift CO 157 (Domkapitelbibliothek von Olomouc) ausge schlossen werden, weil er von Hus nicht stammt. Diese neuen Funde bestâtigen, dafl die friihere
Voraussetzung, Flajšhans habe einige ihm bekannte Handschriften irrtiimlich identifiziert, berech
tigt war. Die von ihm in die erste Klasse eingereihten Handschriften stehen erst die spàtere Form der Postilla dar. Es handelt sich also um die dritte Redaktion des Werkes. Die erste Redaktion repràsen tieren die Handschriften aus der zweiten Klasse des Editors, unter denen sich vollstàndige Festtags postillen befinden. Die einzige Handschrift, deren Predigten mit dem hi. Adalbert beginnen und so nur den Sommerteil der Postille de sanctis darstellen, halten wir fůr die zweite Redaktion.
175
This content downloaded from 195.34.79.223 on Sun, 15 Jun 2014 02:02:56 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions
