Kapitola 31 OPRAVY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ - pjpk.cz · 31.7.1 Klimatické podmínky pro betonáž...

MINISTERSTVO DOPRAVYOdbor infrastruktury

TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Kapitola 31OPRAVY BETONOVÝCH

KONSTRUKCÍ

Schváleno: MD-OI, č.j. 318/08-910-IPK/1ze dne 8. 4. 2008, s účinností od 1. května 2008,

se současným zrušením prvního znění této kapitoly TKPschváleného MDS-OPK, č.j. 19811/99-120

ze dne 19. 3. 1999

Praha, květen 2009

Tento dokument je obsahově identický s oficiální tištěnou verzí. Byl vytvořen v systému TP online a v žádném případě nenahrazuje tištěnou verzi.

1

OBSAH

31.1 ÚVOD 431.1.1 Všeobecně 431.1.2 Termíny a definice – viz příloha P4 této kapitoly 731.1.3 Způsobilost zhotovitele a jeho podzhotovitelů 731.1.4 Všeobecné požadavky na prohlídky konstrukcí 931.1.5 Diagnostické průzkumy konstrukcí 931.1.6 Způsobilost pracovníků při realizaci ochrany a oprav 1031.1.7 Cíle, zásady a metody ochrany a oprav betonových a zděných konstrukcí 12

31.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ 1331.2.1 Obecné technické požadavky na stavební výrobky, souhlas objednatele/ správce stavby 1331.2.2 Technické požadavky na stavební výrobky (hmoty) pro ochranu a opravy betonových a zděných konstrukcí 1431.2.3 Technické požadavky na aplikované stavební výrobky (hmoty) a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – vlastnosti ztvrdlých (vyzrálých) vrstev a prvků 15

31.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ 1531.3.1 Principy, metody a postupy 1531.3.2 Požadavky na technologické předpisy (TePř) 1531.3.3 Požadavky na obsah TePř I. Stupně 1531.3.4 Požadavky na obsah TePř II. Stupně 1631.3.5 Předúprava podkladu 1731.3.6 Předúprava výztuže – zásady a metody 1931.3.7 Přidávání a náhrada betonářské výztuže 1931.3.8 Přikládání vnější výztuže 1931.3.9 Zavádění externího předpětí při opravách 2031.3.10 Rušení předpětí 2031.3.11 Krytí výztuže 2031.3.12 Injektáže trhlin a spár v betonu 2031.3.13 Ochrana povrchu betonu a zdiva proti vnikání vody a agresivních látek 2231.3.14 Ruční nanášení malt a betonu 2331.3.15 Strojní nanášení malt a betonu – stříkání 2331.3.16 Ochrana a opravy zděných konstrukcí 2331.3.17 Vzhled a úprava povrchů a spár betonu a hmot pro opravy na konstrukcích 2531.3.18 Opravy vad a poruch betonů a malt při provádění oprav, opravy škod na konstrukcích způsobených zhotovitelem 26

31.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY 2631.4.1 Dodávka a skladování výrobků a hmot pro opravy 2631.4.2 Průkazní zkoušky – počáteční zkoušky typu 2731.4.3 Referenční plochy 28

31.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY 2931.5.1 Zkoušky a měření pro kontrolu kvality, jejich účel a provádění 2931.5.2 Laboratoř pro provádění zkoušek a měření pro kontrolu kvality (kontrolních zkoušek) 3031.5.3 Kontrolní a zkušební plán 3031.5.4 Účast při zkouškách 3031.5.5 Vlastní zkoušky objednatele 3131.5.6 Minimální povinný rozsah jednotlivých zkoušek a měření pro kontrolu kvality 3131.5.7 Příručka jakosti laboratoře zhotovitele 31

31.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY 3131.6.1 Velikosti odchylek povrchů 3131.6.2 Velikost odchylek ostatních prvků 3131.6.3 Překročení tolerancí, vadné plnění 3131.6.4 Přípustné tolerance (odchylky od hodnot udávaných výrobcem) při identifikačních zkouškách vlastností výrobků pro ochranu a opravy betonu a zdiva 31


2

31.7 KLIMATICKÉ OMEZENÍ 3131.7.1 Klimatické podmínky pro betonáž a pro použití hmot pro opravy 3131.7.2 Podmínky pro provádění ochrany a oprav v zimě 3231.7.3 Záznam teplot a vlhkosti 32

31.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ 3231.8.1 Odsouhlasování jednotlivých etap prací 3231.8.2 Dokumentování kvality v průběhu prací 3231.8.3 Předání a převzetí díla 3331.8.4 Záruční doba 3331.8.5 Srážky z ceny 33

31.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ 3431.9.1 Sledování posunů podloží a zemních těles 3431.9.2 Sledování vlivů stavby na okolní objekty 3431.9.3 Sledování deformací a posunů konstrukcí 3431.9.4 Geodetická měření – podmínky pro geodetická měření a fotodokumentaci na konstrukcích při opravách 34

31.10 EKOLOGIE (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) 3531.10.1 Životní prostředí 3531.10.2 Škodlivost výrobků 3531.10.3 Odpady 3631.10.4 Podmínky stavebního povolení 3631.10.5 Problematika ochrany přírody, hluku, vibrací, emisí a ochrany vod 36

31.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 3631.11.1 Normy 3631.11.2 Citované a související předpisy 3831.11.3 Související předpisy 39

Tab.1 Beton a zdivo – přehled existujících technologií předúpravy povrchu 40Tab. 2 Betonářská výztuž – přehled existujících technologií předúpravy povrchu 40Tab.3 Způsoby identifikace a měření trhlin 41Tab. 4 Fáze opravy betonové (cihelné, kamenné) konstrukce pozemních komunikací 42Tab. 5 Příklady návrhu ochrany nově budovaných betonových konstrukčních částí staveb pozemních komunikací 43Tab. 6a Funkční vlastnosti výrobků a systémů pro opravu a ochranu povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací, upřesnění P ENV 1504-9 a ČSN EN 1504-2 pro použití na PK v ČR 45Tab. 6b Požadavky na funkční vlastnosti hydrofobní impregnace pro ochranu a opravu povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací 46Tab. 6c Požadavky na funkční vlastnosti impregnace pro ochranu povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací 47Tab. 6d Požadavky na funkční vlastnosti nátěru pro ochranu povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací 48Tab. 6e Příklady použití systému výběru hmot na konstrukčních částech pro ochranu a opravy povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací 50Tab. 7a Funkční vlastnosti výrobků a systémů pro opravy se statickou a bez statické funkce pro betonové konstrukce pozemních komunikací – rozsah prokazování shody vlastností 51Tab. 7b Požadavky na funkční vlastnosti výrobků a systémů pro opravy se statickou a bez statické funkce pro betonové konstrukce pozemních komunikací 52Tab. 7c Zkušební metody funkčních vlastnosti výrobků a systémů pro opravy betonových konstrukcí pozemních komunikací pro speciální aplikace 52Tab. 8a Funkční vlastnosti výrobků a systémů pro všechna určená použití a pro určitá určená použití při ochraně výztuže proti korozi pro betonové konstrukce PK 53Tab. 8b Požadavky na funkční vlastnosti výrobků a systémů pro všechna určená použití a pro určitá určená použití při ochraně výztuže proti korozi pro betonové konstrukce PK 53Tab. 9 Souhrn zkoušek a měření pro kontrolu kvality – kontrolních zkoušek. Minimální povinný rozsah jednotlivých zkoušek a hodnoty požadované při kontrolních zkouškách 54


3

31.P1 Příloha 1 – Prohlídky a diagnostický průzkum konstrukcí jako podklad pro PDPS 65

31.P2 Příloha 2 – Kvalifikace a způsobilost pracovníků a organizací, provádějících vizuální prohlídky a diagnostický průzkum betonových konstrukcí jako podklad pro DZS a/nebo během provádění prací při opravách 68

31.P3 Příloha 3 – Hodnocení kvality dokončených staveb PK zhotovitelem 70

31.P4 Příloha 4 – Termíny a definice 76


4

31.1 ÚVOD

31.1.1 Všeobecně

31.1.1.1 Tato kapitola se musí vykládat a chápat ve smyslu ustanovení, definic, pokynů a doporučení uve-dených v kapitole 1 TKP – Všeobecně. Ve většině kapitol TKP je uvedena příloha, která stanoví podmínky pro údržbu a opravy zhotovených částí staveb, týkající se příslušné technologie; pro ochranu a opravy betonových konstrukci je však vzhledem k náročnosti, rozsahu a slo-žitosti této technologie vydána tato samostatná kapitola 31 TKP.

TKP jsou vydány v tištěné formě (MD ČR) a na elektro-nickém nosiči CD-ROM (ČKAIT). V případě náhodných neshod platí ustanovení tištěného vydání.

31.1.1.2 Tato kapitola TKP platí pro provádění ochrany a oprav všech betonových monolitických i prefabrikova-ných železobetonových konstrukcí objektů pozemních komunikací, ve vyjmenovaných případech platí i pro kon-strukce z předpjatého a prostého betonu. Dále platí i pro provádění ochrany a oprav betonových konstrukčních částí a dílů objektů ocelových, kamenných, cihelných, dřevěných, zděných a jiných konstrukcí.

Tato kapitola TKP obsahuje požadavky objednatele na návrh metod a zásad systémů ochrany a oprav a jejich kombinace, technologické postupy, materiály a jejich výrobu, kvalifikaci pracovníků, provádění prací, zkouškya měření při ochraně a opravách betonových mostních objektů, tunelů (dále také viz kapitolu 24 TKP) a dalších konstrukcí pozemních komunikací, např. zdí, nádrží a. p., případně mostů tramvajových a mostů metra.

Tyto TKP jsou dále použitelné přiměřeně pro ochranu a opravy všech inženýrských objektů staveb PK reali-zovaných z betonu, železobetonu, předpjatého betonu a zdiva.

Tyto TKP nejsou určeny pro zesilování inženýrských objektů a rekonstrukci související se změnou jejich uží-vání. Při těchto rekonstrukčních pracích však mohou být přiměřeně využity.

Kapitola 31 TKP pojednává uceleně o celém procesu ochrany a oprav, který musí být navržen a proveden tak, aby ochrana a opravy byly realizovány efektivně, tj. aby se s vynaložením přiměřených prostředků co nejvýraz-něji prodloužila životnost díla.

Součástí úvodního rozhodovacího procesu musí být vždy posouzení, zdali efektivní alternativou není výstavba inženýrského objektu nového.

Součástí rozhodovacího procesu musí být posouzení finanční náročnosti alternativních variant ochranya oprav.

Součástí procesu ochrany a oprav je prohlídka před skon-čením záruční doby ochrany a oprav, aby se dodatečně prověřilo, že ochrana a opravy byly zadány, navrženy

a provedeny odborně. Předpokládá se, že výsledky těchto prohlídek a kontrol budou vyhodnoceny a vyu-žívány k formulování strategie ochrany a oprav objektů pozemních komunikací v budoucnu.

Cílem této kapitoly TKP je poskytnout dostatečné a co nejkomplexnější informace o zadání stavby (ochrany, oprav), o požadavcích na metodiku plánování, navrho-vání a realizaci ochrany a oprav, včetně požadavků na kontroly kvality prací. U složitějších projektů se doporu-čuje řešení – návrh zadávací dokumentace stavby – kon-zultovat se specialisty, konfrontovat s nejaktuálnějším stavem poznání a Evropskými technickými předpisy (EN, ETAG atd.).

31.1.1.3 Posuzování a navrhování

a) Při posuzování zbytkové životnosti opravovaných konstrukcí je třeba vždy realisticky posoudit efekt pro-vedených zásahů při ochraně a opravách. V některých případech nelze počítat s plným obnovením funkč-ních parametrů konstrukce, které by odpovídaly nové konstrukci po jejím uvedení do provozu. Podrobnosti posuzování korozního napadení a zbytkové život-nosti, zejména ocelové výztuže, je nutno řešit podle TP 175 MD, Stanovení životnosti betonových kon-strukcí objektů PK.

b) Při veškerých činnostech popisovaných v této kapitole TKP je třeba respektovat platné ČSN, resp. ČSN EN, EN, TP i návazné speciální předpisy (např. Zvláštní technické kvalitativní podmínky, dále jen ZTKP).

c) Návrh ochrany a oprav betonové konstrukce se řídí dokumentací stavby – ZDS a následně RDS.

31.1.1.4 Opravy mostních objektů musí splňovat poža-davky TP 120 „Údržba, opravy a rekonstrukce betono-vých mostů PK“.

31.1.1.5 Zkoušky a měření při ochraně a opravách kon-strukcí musí splňovat požadavky příslušných ČSN, ČSN EN, TP a TP 121 „Zkušební a diagnostické postupy pro mosty a ostatní konstrukce PK“.

31.1.1.6 Tato kapitola TKP se přiměřeně využije při opravách CB krytu vozovky. Technické požadavky na opravy CB krytu jsou uvedeny v TP 62, TP 91, TP 92 a zejména v kapitole 6 TKP, příloze 2.

31.1.1.7 Tato kapitola TKP se vztahuje na ty činnosti, jejichž cílem je:

a) zastavit korozní procesy oceli probíhající v železo-betonových prvcích,

b) zastavit korozi betonu, obnovit statickou funkčnost povrchových degradovaných vrstev a konstrukčních prvků,

c) obnovit původní rozměry konstrukcí a průřezů prvků, tj. betonu i oceli, popř. i doplněním výztužných ocelo-vých vložek a/nebo zvětšením průřezů nebo rozměrů


5

konstrukce (zajistit statickou způsobilost konstrukce), ev. je změnit dle aktuálních požadavků správce ob-jektů PK.

d) prodloužit životnost a zvýšit trvanlivost konstrukcí již poškozených, případně i konstrukcí ještě nepoškoze-ných, preventivním (profylaktickým) zásahem,

e) odstranit poruchy konstrukce související se vznikem trhlin v betonu, obnovit homogenitu prvků naruše-ných trhlinami,

f) odstranit poruchy konstrukce a jejich příčiny souvi-sející se selháním hydroizolačního systému,

g) obnovit nebo zlepšit vzhled povrchů konstrukcí,

h) obnovit nebo zvýšit užitnou hodnotu konstrukce z hlediska provozních požadavků, u mostů zejména jejich zatížitelnost,

i) obnovit vodotěsnost konstrukce.

31.1.1.8 Pokud stavební práce uvedené v této kapitole TKP nejsou součástí staveb vyžadujících stavební povo-lení a jedná se o opravy (stavební úpravy) nebo udržo-vací práce ve smyslu §14 vyhl. 104/97 Sb., kdy postačí pouze ohlášení speciálnímu stavebnímu úřadu, připouští se vypracování zjednodušené dokumentace. Náležitosti zjednodušené dokumentace určí objednatel podle potřeb údržby nebo opravy pro konkrétní případ (viz Směrnice pro dokumentaci staveb PK). V jednoduchých případech postačí specifikace rozsahu prací a požadavků objedna-tele s potřebným technickým popisem prací. Technický popis a požadavky na dodržování kvality musí odpovídat této kapitole TKP, ČSN a TP. Dokumentace/specifikaceprací musí vždy obsahovat zprávu o vizuální prohlídce s popisem vad a poruch, rozsah ochrany a oprav, způsob ošetření ploch a spár a specifikaci materiálu pro opravyve smyslu příslušných ČSN, TP a TKP.

31.1.1.9 Pro prohlídky konstrukcí, diagnostické prů-zkumy, navrhování, provádění a kontrolu kvality prací jsou závazné právní předpisy, technické normy a tech-nické předpisy podle čl. 1. 3. kapitoly 1 TKP „Všeobecně“ včetně doplňků a ustanovení, která jsou v jednotlivých částech TKP uvedena. Platnost nových a revidovaných předpisů bude upřesněna v ZTKP stavby.

31.1.1.10 Všechny normy a technické předpisy uvedené v jednotlivých článcích této kapitoly TKP jsou smluvně závazné.

31.1.1.11 Při činnostech typu 31.1.1.7 c) je třeba zejména respektovat i ČSN 73 1201, ČSN 73 6206, ČSN 73 6207, ČSN ISO 13822, TKP 18 MD přílohu P10, ČSN EN 206-1 (ustanovení nedotčená ustanoveními kapitoly 18 TKP), ČSN 73 2401, ČSN EN 1504-1 až -10 (ustanovení nedotčená touto kapitolou TKP). Příloha A, B, ČSN EN 1504-9 je pro zadání a provádění oprav PK normativní (závazná), vyjma ustanovení, která jsou změněna, dopl-něna nebo zpřesněna touto kapitolou TKP. Při opravách mostovek je třeba respektovat přiměřeně ČSN 73 6242 a dále kapitolu 21 TKP.

Tyto normy jsou pro výše uvedené činnosti závazné, ev. odchylky od nich stanoví objednatel v ZDS

Odchylky od norem a TP MD jsou možné pouze na základě písemného souhlasu s odchylným technickým řešením od ŘSD ČR – GŘ.

31.1.1.12 Pro práce neobsažené v této kapitole TKP se požadavky objednatele s přihlédnutím k zásadám obsa-ženým v této kapitole TKP, nejsou – li uvedeny v Projek-tové dokumentaci pro provádění stavby, dále jen PDPS, uvedou v ZTKP.

31.1.1.13 Obecné požadavky na ochranu a opravy beto-nové a zděné konstrukce (doplnění „Úvodu“ ČSN P ENV 1504-9)

Ochrana a opravy betonových konstrukcí vyžadují kom-plexní návrh. Tato kapitola definuje zásady pro ochranua opravy betonových konstrukcí, které byly poškozeny nebo mohou být poškozeny nebo degradovány a obsa-huje požadavky na výběr výrobků a systémů, které jsou vhodné pro zamýšlený účel.

Tato kapitola TKP stanovuje tyto hlavní etapy procesu opravy betonové (zděné) konstrukce a stanovuje poža-davky na ně:

a) správné vyhodnocení zpráv o provedených prohlíd-kách, diagnostickém průzkumu, o provedené údržbě a předchozích opravách konstrukce, o předchozím provozu vč. zimní údržby,

b) zjištění a vyhodnocení stavu konstrukce ve fázi pří-pravy návrhu zadání opravy,

c) provedení a vyhodnocení diagnostického průzkumu konstrukce ve fázi provádění opravy (doplňkový prů-zkum),

d) určení příčin degradace,

e) stanovení cílů ochrany a oprav,

f) výběr vhodných zásad ochrany a oprav,

g) výběr metod,

h) definice vlastností hmot, výrobků a systémů,

i) specifikace požadavků na údržbu po provedeníochrany a oprav.

31.1.1.14 Ochrana a opravy betonové nebo zděné kon-strukce se člení do čtyř kategorií podle požadavků, které jsou na ochranu a opravy kladeny:

a) preventivní (profylaktický) zásah na dosud korozně nepoškozené a staticky zcela vyhovující konstrukci, jehož jediným cílem je v předstihu s co nejmenšími náklady prodloužit životnost objektu, viz zejména ČSN EN 1504-2, ČSN P ENV 1504-9,


6

b) ochrana a opravy, jejímž cílem je obnovit estetický vzhled konstrukce, zejména pokud se týče barevného řešení, tento zásah je pochopitelně současně využíván i k prodloužení životnosti objektu, viz zejména ČSN EN 1504-2, ČSN P ENV 1504-9,

c) oprava korozně poškozené konstrukce, která však po statické stránce stále vyhovuje; cílem tohoto typu opravy je zastavit pokračování korozních procesů, obnovit estetický vzhled konstrukce i veškeré její další užitné parametry, viz ČSN EN 1504-2, až -10,

d) oprava konstrukce, u které je v důsledku korozních procesů již ohrožena nejen životnost konstrukce, ale i její statická bezpečnost; konstrukci je třeba zesí-lit např. přidáním nové výztuže; tento typ opravy připadá v úvahu i tehdy, mají-li být změněny užitné parametry objektu, tj. např. zvětšeno užitné zatížení. Požadavky na řešení takové opravy viz zejména ČSN EN 1504-3, -4, -5, -6, -7 a dále viz zásady ČSN P ENV 1504-9, čl. 6.2.

K zajištění maximální trvanlivosti provedené ochrany a oprav betonové konstrukce (zdiva) je třeba, aby celý systém ochrany a oprav byl:

a) mrazuvzdorný, při aplikaci na konstrukcích PK zá-roveň odolný vlivu CHRL,

b) přiměřeně nepropustný pro vodu,

c) objemově co nejstálejší vůči změnám teplot a vlh-kosti,

d) pevnostně i pružnostně přizpůsobený podkladnímu betonu,

e) měl vysoký difúzní odpor proti průniku oxidu uhli-čitého a dalších kyselých plynů,

f) dobře zpracovatelný v co nejširším teplotním roz-mezí,

g) dobře zpracovatelný i v obtížných dispozičních pod-mínkách, a to zejména při práci nad hlavou,

h) snadno čistitelný, resp. neměl náchylnost k povrcho-vému znečišťování,

i) ekologicky nezávadný,

j) další požadavky viz ČSN P ENV 1504-9.

31.1.1.15 Varianty řešení ochrany a oprav konstrukce, zpřesnění a doplnění čl. 5.2 ČSN P ENV 1504-9

Při rozhodování o odpovídající činnosti, která splní bu-doucí požadavky na životnost celé konstrukce, je nutno uvážit následující varianty:

a) podle možností po určitou dobu neprovádět žádné ochranné a opravné postupy,

b) provést novou analýzu spolehlivosti a únosnosti kon-strukce, která pravděpodobně může vést k omezení funkčnosti betonové konstrukce,

c) zabránit další degradaci nebo ji snížit, případně pro-vést preventivní opatření proti degradaci jednotlivých materiálů, a to bez zlepšování betonové konstrukce,

d) zlepšení, zesílení nebo ochrana a opravy celé nebo části betonové konstrukce,

e) částečná nebo celková rekonstrukce betonové kon-strukce,

f) částečná nebo celková demolice betonové kon-strukce.

31.1.1.16 Základní faktory, které ovlivňují výběr nej-vhodnějších variant řešení ve fázi návrhu ZDS, zpřesnění a doplnění čl. 5.3.1 ČSN P ENV 1504-9:

a) předpokládané využití, návrhová a provozní životnost betonové konstrukce,

b) požadované funkční parametry (včetně např. po-žární odolnosti a nepropustnosti pro vodu, odolnosti CHRL),

c) pravděpodobná dlouhodobá funkčnost provedené ochrany či oprav,

d) možnosti pro dodatečnou ochranu, opravy a sledo-vání, pro prohlídky ve smyslu ČSN 736221,

e) počet a náklady opakovaných oprav, přijatelných bě-hem návrhové životnosti betonové konstrukce,

f) náklady a způsob financování variantních ochrannýchopatření nebo oprav, včetně budoucí údržby a zabez-pečení finančních prostředků na ni,

g) vlastnosti a možné způsoby přípravy podkladu,

h) vzhled ošetřené nebo opravené betonové kon-strukce.

31.1.1.17 Další aspekty výběru jednotlivých variant ve fázi návrhu ZDS – zdravotní a bezpečnostní hlediska – zpřesnění a doplnění čl. 5.3.2 ČSN P ENV 1504-9:

a) následky statické poruchy betonové konstrukce,

b) požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost,

c) vliv oprav na uživatele betonové konstrukce a na okolí.

Postup řešení problémů souvisejících s ochranou a opra-vami betonů a zdiva zahrnuje rozbor, strategii a návrh ochrany a oprav. Je nutné provést souhrnné posouzení celého spektra příčin i důsledků poškození. Výsledky vy-hodnocení, spolu s potřebami nebo požadavky uživatele, poskytují potřebné informace pro návrh ZDS ochrany a oprav. Konečný návrh představuje řešení, které zo-


7

hledňuje trvanlivost, proveditelnost a kompatibilitu se stávající konstrukcí.

31.1.1.18 Základní požadavky na provedení ochrany a oprav – změna, zpřesnění a doplnění čl. B.4.1 ČSN P ENV 1504-9:

Jako příklad organizace oprav betonové konstrukce je uvedena tab. č. 4.

Činnosti nezbytné pro organizaci procesu ochrany a oprav, pro její návrh, provedení a převzetí:

1) Během provozu konstrukce je nutné posuzovat stav konstrukce ve vhodných intervalech a aktuální vý-sledky o stavu konstrukce vč. příslušných posouzení ukládat (archivovat) u majetkového správce v systému hospodaření.

2) Zjistí li se při provádění ochrany a oprav a/nebo po jejím dokončení vady, musí se provést další posou-zení, ve kterém se stanoví rozsah vad ochrany a oprav a jejich příčiny. Obvykle je nutné provedení jak mě-ření a zkoušek přímo na konstrukci (prostřednictvím diagnostického průzkumu), tak i zkoušek laborator-ních, prostřednictvím odborně způsobilých labora-toří. Náklady hradí zhotovitel. Zhotovitele měření, průzkumu a zkoušek odsouhlasuje objednatel/správce stavby.

3) Nejdůležitější součástí návrhu ochrany a oprav je výběr vhodných zásad ochrany a oprav. Pro účely projednání ZDS se musí připravit několik variantních řešení (alespoň 2 – 3), vycházejících z odborného posouzení, z nichž se pak provede konečný výběr jednoho řešení pro ZDS .

4) Pro všechny vybrané zásady se v ZDS stanoví vhodné metody, včetně kvalitativních požadavků pro navr-hované metody, kde se definuje uvažované použitívýrobků a systémů. Při návrhu RDS je nutno kon-zultovat výrobce a prodejce hmot, aby se ověřilo, zda jejich výrobky splňují požadavky a vyhovují dané specifikaci – dokumentaci stavby (ZDS, TKP,ZTKP). Minimální rozsah RDS pro opravy stanovují TP 120.

5) Provádění prací se musí zadat pouze zhotoviteli s do-statečnou a prokazatelnou zkušeností s prováděním ochrany a oprav betonových konstrukcí.

6) Zhotovitel ochrany a oprav musí mít zaveden takový systém jakosti a její kontroly, který zajistí splnění v ZDS specifikovaných kvalitativních požadavkůa správné provedení metod pro ochranu a opravy (viz 31.3 a ČSN EN 1504-10).

7) V ZDS se musí stanovit příslušné podmínky pro přejímku ochrany a oprav. Veškerá dokumentace, týkající se ochrany a oprav, vč. výsledů zkoušek a měření, se musí předat objednateli/správci stavby a/nebo následnému majetkovému správci opravených objektů stavby a dále uchovávat v příslušném systému

hospodaření (viz 31.P3 a tab. č. 4, dále také v systému hospodaření s mosty, dále jen BMS).

31.1.2 Termíny a definice – viz příloha P4 této kapitoly

31.1.3 Způsobilost zhotovitele a jeho podzhotovitelů

31.1.3.1 Zhotovitel musí prokázat způsobilost pro zajištění kvality při provádění ochrany a oprav beto-nových konstrukcí podle metodického pokynu Systém jakosti v oboru pozemních komunikací MP SJ – PK č. j. 20840/01-120, část II/4, ve znění pozdějších změn (úplné znění Věstník dopravy 14-15/2005) a dále v souladu s ČSN EN 1504-1 až -10.

Pro ochranu a opravy betonových konstrukcí musí mít zhotovitel a/nebo jeho podzhotovitel certifikát manage-mentu jakosti podle MP SJ – PK.

Zhotovitel musí formou referenčního listu (podrobnosti viz další článek) prokázat zkušenosti při provádění ochrany a oprav betonových konstrukcí danou techno-logií na stavbách pozemních komunikací.

Zhotovitel/podzhotovitel dále musí prokázat způsobilost v oblasti zkušebnictví a laboratorní činnosti podle téhož MP, část II/3 a podle kapitoly 1 TKP, a event. i v oblasti průzkumných a diagnostických prací dle MP, část II/2 a podle kapitoly 1 TKP.

Zhotovitel musí prokázat, jakým způsobem zabezpečuje kvalitu práce a jaký systém řízení má certifikován.

31.1.3.2 Zhotovitel musí prokázat způsobilost pracov-níků, strojního zařízení, skladování, dopravy, zkuše-ben, kontrolního systému a dalších činností, které mohou ovlivnit kvalitu ochrany a oprav betonových nebo zdě-ných konstrukcí. V dokumentaci systému jakosti a v sys-tému řízení výroby musí být doloženy předpokládané technologické postupy ochrany a oprav.

Zhotovitel musí prokázat u všech vedoucích a středních řídících pracovníků odbornou způsobilost k požadova-ným úkonům. U řídících pracovníků např. osvědčení o autorizaci a doklad o úspěšném absolvování speciál-ních kurzů u akreditovaných pracovišť, znalecké opráv-nění, prohlášení o praxi v dané činnosti. U dělnických profesí doklad o úspěšném absolvování speciálních kurzů a potvrzení o výcviku a praxi v dané činnosti.

Zhotovitel se posuzuje na základě věcné a cenové na-bídky, která musí mimo požadavky aktuálních zadáva-cích podmínek obsahovat zejména tyto informace:

a) podíl účasti zhotovitele a podzhotovitelů na jednot-livých typech činnosti,

b) rámcové organizační schéma a plán nasazení pracov-níků,


8

c) seznam hlavních montážních a stavebních zařízení,

d) seznam podzhotovitelů,

e) seznam použitých materiálů,

f) informace o formě likvidace odpadů a charakteru bezpečnostních opatření na stavbě,

g) požadavky zhotovitele na spolupůsobení objedna-tele,

h) ověřitelné reference (jako součástí nabídky prací) zhotovitele prokazující, že má s technologiemi pou-žitými v rámci projektu opravy víceleté zkušenosti a při předchozích zakázkách dosáhl uspokojivých technických a kvalitativních výsledků.

Uspokojivé výsledky lze prokázat těmito referencemi:

– předložením „Zprávy zhotovitele o hodnocení jakosti stavby“ (podrobný obsah viz P3) z některých před-chozích ochran a oprav, prováděných na stavbách PK, potvrzené příslušným objednatelem,

– informací o ochraně a opravách podobných staveb s případným vyjádřením provozovatele nebo majetko-vého správce resp. s přiloženými výsledky záručních kontrol (např. protokolem o hlavní nebo mimořádné prohlídce opraveného mostu, tunelu atd. na konci záruční doby podle ČSN 736221 a event. TP 154, projednaný a potvrzený majetkovým správcem).

Reference musí dále obsahovat zejména:

– rozsah a formu účasti zhotovitele na uváděných refe-renčních stavbách zejména pokud se týká procentuál-ního podílu vlastních činností a technické specifikacepoužitých technologií a hmot,

– odborné publikace, články nebo příspěvky o prove-dených sanacích.

31.1.3.3 Pro stavbu zpracuje zhotovitel plán zabezpe-čení jakosti zaměřený na požadované technologie a druhy ochrany a oprav, konkretizovaný pro dané podmínky při opravě konstrukce. Plán jakosti musí obsahovat také kont-rolní a zkušební plán (KZP) pro systém ochrany a opravy betonu i pro systém ochrany a opravy konstrukce jako celku. KZP obsahuje veškerá měření, prohlídky (vč. ev. hlavní mostní prohlídky) a zkoušky, tj. druhy a četnosti zkoušek, kterými zhotovitel bude sám kontrolovat kvalitu jednotlivých technologických operací. U staveb a prací menšího rozsahu objednatel v ZTKP přiměřeně upraví rozsah plánu jakosti.

Jakákoliv změna v personálním obsazení stavby, změna podzhotovitelů, změna plánu jakosti či rozsahu a obsahu KZP musí být předem odsouhlasena objednatelem.

31.1.3.4 Pokud zhotovitel ochrany a oprav nebo jeho podzhotovitel zadá provedení některých objektů, kon-strukcí, prací nebo technologií jinému podzhotoviteli, je nutné, aby byl včas před zahájením příslušných prací

podzhotovitel odsouhlasen (po posouzení odbornosti, technologických předpisů, referencí a technické vybave-nosti podzhotovitele) objednatelem/správcem stavby.

31.1.3.5 Objednatel má právo vyžadovat od zhotovi-tele údaje o zkušenostech a kvalifikaci personálu, kterýse bude podílet na ochraně a opravách betonové nebo zděné konstrukce kdykoliv v průběhu její realizace. U významnějších zakázek si objednatel může v ZTKP vymínit, že ve stavebním deníku budou pracovníci, pří-tomní na stavbě, uváděni jmenovitě.

31.1.3.6 Zhotovitel je povinen oznámit objednateli/správci stavby provádění prací s použitím klíčových technologií ochrany a oprav na jednotlivých objektech a konstrukčních částech v dostatečném předstihu (min. 3 dny). Povinnost oznámení se vztahuje také na všechny práce podzhotovitelů. Formu a termín (časový předstih) oznámení dohodne zástupce zhotovitele s objednatelem/správcem stavby. Dále platí čl. 1.9 kapitoly 1 TKP.

31.1.3.7 Zhotovitel ochrany a opravy musí být schopen s event. pomocí podzhotovitelů v souladu s těmito TKP a ZDS pro ochranu a opravu zajistit potřebné specia-listy (a uhradit náklady na ně) na odpovídající odborné úrovni pro:

a) geodetická měření (zaměření konstrukce před ochra-nou a opravami, zaměření jednotlivých etap ochrany a oprav, zaměření skutečného tvaru konstrukce po ochraně a opravách, sledování posunů konstrukce),

b) technickou pomoc zhotovitele RDS, technickou po-moc zhotovitele ZDS,

c) diagnostický průzkum vč. korozního a ev. geotech-nický průzkum konstrukce po odkrytí a zpřístupnění důležitých částí konstrukce během ochrany a oprav, dle podmínek v příloze P1, P2,

d) speciální měření (průhybů konstrukce, posunů a ná-klonů, deformací, pohybů trhlin, dynamických jevů a pod.) uvedená v ZDS,

e) zatěžovací zkoušky konstrukcí uvedené v ZDS,

f) hlavní prohlídku u mostů a tunelů po dokončení ochrany a oprav, dle ČSN 73 6221 a MP Oprávnění k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací (Věstník Dopravy 6/98),

g) měření rozměrů, sklonů, mezer, spár apod. mostních ložisek a závěrů speciálními měřidly.

31.1.3.8 Zhotovitel ochrany a oprav musí být schopen sám nebo pomocí podzhotovitelů v souladu s těmito TKP, ZDS, podle vlastního technologického předpisu v přijaté nabídce a podle odsouhlaseného podrobného techno-logického předpisu na počátku oprav zajistit všechna zařízení a přístroje pro:

a) dopravu a skladování hmot pro ochranu a opravy s ohledem na požadovanou vlhkost, teplotu a čistotu prostředí,


9

b) přípravu povrchu betonové nebo zděné konstrukce,

c) dávkování a míchání hmot pro ochranu a opravy,

d) ukládání, nanášení, zpracování a ošetřování použi-tých hmot,

e) provádění kontrolních zkoušek a měření zhotovi-tele.

31.1.3.9 Způsobilost výroben hmot a dílců pro ochranu a opravy betonových konstrukcí se prokazuje podle článku 1.4.1 kapitoly 1 TKP. Pro výrobu hmot pro ochranu a opravy betonových konstrukcí ve výrobnách se požaduje k označení CE štítkem doložit také „Certifikátsystému řízení výroby“ vydaný podle ČSN EN 1504-8 příloha A. Příloha A je pro použití výrobků na pozem-ních komunikacích závazná. U ochrany a oprav mostů a tunelů o rozsahu ceny prací nad 2 mil. Kč se způsobilost dále dokládá i úplnou hodnotící zprávou inspekčního orgánu podle čl.A.2.1 ČSN EN 1504-8 a úplnou poslední roční zprávou inspekčního orgánu podle čl. A.2.2 ČSN EN 1504-8 (event překlad do ČJ).

31.1.4 Všeobecné požadavky na prohlídky konstrukcí

31.1.4.1 Prohlídky jako podklad pro ZDS – viz příloha P1 a P2.

31.1.4.2 Prohlídky konstrukcí v průběhu stavby:

Hlavní prohlídka mostní konstrukce – první po opravě – se provádí v rozsahu dle čl. 4.2.2 ČSN 73 6221 u mostů vždy po dokončení opravy před převzetím, přičemž ná-klady na tuto prohlídku vč. nákladů na zpřístupnění všech míst konstrukce a na měření a na fotodokumentaci jsou zahrnuty v celkové ceně dodávky prací při opravách. U ostatních konstrukcí jiných než mostních se postupuje dle ČSN 73 6221 přiměřeně.

31.1.4.3 Kvalifikace, způsobilost a vybavení pracovníků a organizací pro provádění prohlídek viz příloha P2.

31.1.5 Diagnostické průzkumy konstrukcí

31.1.5.1 Diagnostické průzkumy jako podklad pro ZDS – viz příloha P1 a P2.

31.1.5.2 Diagnostické průzkumy v průběhu prací při ochraně a opravách konstrukcí

31.1.5.2.1 Diagnostický průzkum v průběhu prací při ochraně a opravách konstrukcí se provádí pro získání doplňujících podkladů pro technický návrh a korekce těch etap opravy, pro které nemohl být proveden dia-

gnostický průzkum a měření v předstihu (zakryté části konstrukce a.t.d.), a to podle čl. 31.P1.2.3 g), v rozsahu určeném v ZDS, TP 72, TP 120 a/nebo podle požadavků objednatele/správce stavby (ochrany a opravy).

31.1.5.2.2 Veškeré výsledky diag. průzkumu a prohlí-dek prováděných v průběhu oprav musí zhotovitel oprav zohlednit v RDS, resp. v její změně/dodatku.

Zásady pro předávání zpráv o diag. průzkumu v průběhu prací a pro přístup:

a) Je-li zhotovitel oprav také zhotovitelem diagnos-tického průzkumu v průběhu ochrany a oprav, pak zpráva o této etapě průzkumu se stává součástí do-kumentace zhotovitele a je co nejdříve po zpracování předána projektantovi ZDS a RDS a objednateli/správci stavby. Tento průzkum je součástí dodávky zhotovitele a náklady na něj jsou zahrnuty do ceny ochrany a oprav jako proviz. položky (jsou obsaženy v soupisu prací v ZDS).

b) Je-li zhotovitelem diagnostického průzkumu v prů-běhu ochrany a oprav jiná organizace než zhotovitel ochrany a opravy (např. zhotovitel diagnostického průzkumu pro ZDS nebo sám objednatel apod.), se kterou objednatel ochrany a oprav má uzavřenou vlastní smlouvu o dílo, musí být zpráva o této etapě průzkumu předána zhotoviteli ZDS a RDS. Zhotovitel opravy je povinen provést veškerá technická a ča-sová opatření nezbytná pro kvalitní provedení diag. průzkumu a prohlídky v průběhu prací při opravách pro tuto organizaci. Náklady na zpřístupnění a jiná nezbytná technická opatření jsou zahrnuta do ceny ochrany a opravy jako provizorní položky v soupisu prací v ZDS.

31.1.5.2.3 Zpřístupnění konstrukce v průběhu ochrany a oprav jako základní předpoklad pro kvalitní provedení prohlídek a diagnostického průzkumu při opravách kon-strukcí PK musí umožnit provedení všech potřebných měření a odběrů vzorků v rozsahu, který dostatečně vystihuje rozměry konstrukce, stav poruch a vad a je v souladu se zadáním diagnostického průzkumu a s ZDS . Těmto podmínkám obvykle vyhovuje takové zpřístup-nění, které umožní přiblížení pracovníka ke všem částem konstrukce na dosah ruky. Tato podmínka pro zpřístup-nění může být objednatelem zredukována v odůvodně-ných případech, např. v místech s elektrickým trakčním nebo jiným vzdušným el. vedením a podobně.

31.1.5.2.4 Diagnostický průzkum pro zpřesnění vý-počtu zatížitelnosti konstrukce – provádí se v rozsahu nezbytném pro zjištění materiálových charakteristik, rozměrů průřezů a tvaru konstrukce jako podklad pro korekci zatížitelnosti konstrukce, ukáže-li se to nezbytné v průběhu stavby a obsahuje i k tomu nezbytná speciální měření na konstrukci včetně jejich vyhodnocení. Součástí zprávy je i určení dalších podkladů pro výpočet zatíži-telnosti konstrukce dle čl. 31.P1.2.3.2.

31.1.5.2.5 Korekce výpočtu zatížitelnosti mostů a sta-tické způsobilosti jiných konstrukcí – provádí se pro celou konstrukci nebo pouze pro její jednotlivé konstrukční


10

části (NK a spodní stavba u mostů, posouzení prvků zábradlí, stožárů osvětlení atd., založení a dřík u stěny protihlukové, opěrné a zárubní, dno a stěny u nádrží, klenba tunelu apod.) v případě, že se to ukáže jako ne-zbytné po vizuální prohlídce konstrukce v průběhu prací, po odkrytí dříve nepřístupných částí.

31.1.5.2.6 Diagnostický průzkum prováděný v průběhu ochrany a oprav – provádí se po odkrytí dříve nepří-stupných částí konstrukce jako podklad pro změny ZDS a RDS opravy v rozsahu nezbytném pro vypracování jejich změn a dodatků k nim, proto se během něj provádí, stanovuje a do zprávy o provedení průzkumu uvede:

a) podrobné seznámení s archivní dokumentací (mostní list, protokoly o provedených prohlídkách a měře-ních, pův. projektová dokumentace atd.), zejména s dokumentací použitou při vypracování předchozí etapy diagnostického průzkumu pro ZDS a sezná-mení s ZDS,

b) výčet všech zjištěných vad a poruch konstrukce (kva-litativní stanovení) a jejich přesná lokalizace vč. od-hadu jejich předpokládaného vývoje,

c) rozsah poškození konstrukce, stanovený prohlídkou, měřením a následným výpočtem, s uvedením výcho-zích podkladů (vstupů) pro výpočet výměr jednotli-vých druhů vad a poruch, s popisem nejistot výpočtu a provedených měření, vč. uvedení odhadovaných hodnot použitých pro výpočet rozsahu poškození,

d) stanovení příčin vad a poruch,

e) dokumentaci provedených zkoušek a měření na kon-strukci i v laboratoři na odebraných vzorcích (zku-šební program, protokoly, zprávy, vyhodnocení, fo-todokumentace),

f) variantní návrhy na způsob opravy vč. event. zesilování konstrukce,

g) určení dalších doplňujících podkladů pro vypracování změn ZDS a RDS ochrany a oprav (seznámení s ev. další dokumentací, místními informacemi, zamě-řením konstrukce, stanovení historie údržby, zatí-žení a vývoj prostředí atd., pokud to nebylo zadáno v rámci průzkumu nebo provedeno ve fázi diagnos-tického průzkumu pro ZDS),

h) u mostů se dále postupuje způsobem a v rozsahu dle ČSN 73 6221, TP 72, TP 120, TP 121.

31.1.5.2.7 Požadavky na kvalifikaci, způsobilost a vyba-vení pracovníků a organizací provádějících diagnostické průzkumy konstrukcí jsou uvedeny v příloze P2.

31.1.6 Způsobilost pracovníků při realizaci ochrany a oprav, zpřesnění a doplnění čl. A.9.1 ČSN EN 1504-10

31.1.6.1 Pracovníci, kteří se podílejí při realizaci ochrany a oprav na výrobě hmot pro ochranu a opravy na

stavbě, kteří provádějí kontrolu a zkoušení těchto hmot, musí mít odpovídající znalosti, školení a zkušenosti pro danou práci. Na místě výroby hmot pro ochranu a opravy musí být přítomen pracovník s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi, který je zodpovědný za výrobu hmot. Tento pracovník, nebo jeho vyškolený zástupce, musí být přítomen po celou dobu výroby hmot pro ochranu a opravy. Dále musí být určen pracovník zhotovitele dle požadavků čl. 31.1.6.4.

31.1.6.2 Další požadavky:

a) pracovníci, kteří provádějí přípravu povrchů, mí-chání, nanášení nebo ukládání a ošetřování hmot pro ochranu a opravy betonových objektů PK, mimo pomocných dělníků, musí mít odpovídající znalosti, nejméně dvouleté praktické zkušenosti, prokazatelné školení a zkoušky z aplikace příslušného systému ochrany a oprav a zkušenosti s danou prací,

b) každý pracovník, který aplikuje hmoty a systémy pro ochrany a opravy na konstrukce, musí mít vystaven na své jméno doklad dle čl. 31.1.6.3. Tento doklad je k dispozici objednateli/správci stavby po celou dobu ochrany a oprav a jeho kopie potvrzená razít-kem zhotovitele se ukládá do dokumentace o kvalitě provedených prací jako součást dokladů zhotovitele, předávaných objednateli/správci stavby při předání a převzetí dodávky ochrany a oprav,

c) na staveništi provádění ochrany a oprav musí být tr-vale přítomen pracovník s odpovídajícími znalostmi a zkušenostmi, který je zodpovědný za příjem a skla-dování směsí, výrobků a hmot, jejich staveništní do-pravu, za ukládání, zkoušení, kontrolu kvality a ošet-řování hmot a systémů pro ochrany a opravy. Tento pracovník nebo jeho vyškolený zástupce, uvedený ve stavebním deníku zhotovitele, musí být přítomen po celou dobu výroby a aplikace hmot pro ochranu a opravy na stavbě.

31.1.6.3 Doklad o absolvování školení, výcviku a prak-tické zkoušky pracovníka dle čl. 31.1.6.2 musí být sou-částí dokumentace o jakosti zhotovitele, kterou předkládá v nabídce objednateli, je-li to požadováno objednatelem. Doklad, vystavený zásadně na jediného pracovníka, musí obsahovat:

a) název dokladu,

b) jméno a datum narození pracovníka, na kterého je vystaven doklad, jeho pracovní zařazení,

c) název a IČO organizace, která pracovníka zaměst-nává nebo název a IČO živnosti pracovníka,

d) popis systému ochrany a oprav, o kterém bylo prove-deno školení,

e) program a délka školení pracovníka,

f) výsledky písemných testů pracovníka – pouze na vyžádání objednatele/správce stavby,


11

g) stručný popis systému ochrany a oprav, z jehož apli-kace byla provedena praktická zkouška na zkušební ploše nebo tělese a názvy a množství jednotlivých aplikovaných hmot,

h) název technologie úpravy podkladu zkušební plochy nebo tělesa a technologie aplikace hmot systému na zkušební plochu nebo těleso při zkoušce,

i) výsledky kontrolních zkoušek základních kvalita-tivních parametrů aplikovaného systému po vyzrání na zkušební ploše nebo tělese ve formě protokolu o kontrolní zkoušce,

j) místo a datum provádění zkoušky aplikace,

k) místo a datum provedení kontrolních zkoušek na zku-šební ploše nebo tělese,

l) výsledek zkoušky,

m) rozsah platnosti dokladu, resp., které systémy a hmoty je pracovník oprávněn aplikovat,

n) místo, IČO a název organizace, která provedla zkou-šení pracovníka,

o) jméno a podpis zkoušejícího pracovníka, který vy-hodnotil výsledek zkoušky,

p) pořadové číslo dokladu nebo číslo jednací,

q) doba platnosti dokladu,

r) datum vystavení dokladu,

s) razítko a podpis zástupce zkoušející organizace.

31.1.6.4 Dále musí být určen vedoucí pracovník zhoto-vitele zodpovědný za kontrolu výroby na stavbě a aplikaci systémů oprav, který má odpovídající znalosti, vysoko-školské nebo střední vzdělání v příslušném oboru a zku-šenosti s technologiemi pro ochranu a opravy, výrobou směsí na stavbě, zkoušením a systémem kontroly.

Tento pracovník musí být dokonale seznámen s:

a) konstrukčním systémem a všemi vadami a poruchami opravované konstrukce,

b) příčinami vad a poruch a s výsledky všech průzkum-ných prací (diagnostického průzkumu) a měření před zahájením ochrany a opravy a během ní,

c) technickými požadavky na zpracování a ošetřování výrobků a hmot používaných pro ochranu a opravy, s požadavky uvedenými v dokumentaci stavby,

d) technickými požadavky na provoz a údržbu při ochraně a opravách používaných strojních mecha-nizmů, ručních zařízení a nástrojů,

e) požadavky na kvalitu jednotlivých technologických postupů a s požadavky na jejich kontrolu a zkou-šení,

f) požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví,

g) požadavky na ochranu prostředí na stavbě a v okolí stavby, přírody a krajiny.

Jeho způsobilost musí být doložena také dokladem o spe-ciálním praktickém školení v oboru ochrany a oprav be-tonových konstrukcí PK (celková délka školení min. 5 dní jedenkrát za 3 roky), absolvovaném např. u vysoké školy nebo podobného ústavu s akreditovaným výuko-vým a výcvikovým programem u MŠ.

Každý vedoucí pracovník, který řídí a zodpovídá za aplikaci hmot a systémů pro ochrany a opravy na be-tonových konstrukcích PK, musí mít vystaven na své jméno doklad dle čl. 31.1.6.5. Tento doklad je k dispozici objednateli/správci stavby po celou dobu ochrany a oprav a jeho kopie potvrzená razítkem zhotovitele se ukládá do dokumentace o kvalitě provedených prací jako součást dokladů zhotovitele, předávaných objednateli/správci stavby při předání a převzetí dodávky ochrany a oprav.

31.1.6.5 Doklad o absolvování výcviku, školení a zkouškách pracovníka dle čl. 31.1.6.4 musí být součástí dokumentace zhotovitele, kterou předkládá v nabídce objednateli, je-li to objednatelem požadováno. Doklad, vystavený zásadně na jediného pracovníka, musí obsa-hovat:

a) název dokladu,

b) jméno a datum narození pracovníka, na kterého je vystaven doklad, jeho pracovní zařazení,

c) název a IČO organizace, která pracovníka zaměst-nává nebo název a IČO živnosti pracovníka,

d) popis systému ochrany a oprav, o kterém bylo prove-deno školení,

e) program a délka školení pracovníka,

f) výsledky písemných testů pracovníka – pouze na vyžádání objednatele/správce stavby,

g) rozsah platnosti dokladu, resp., které systémy a hmoty je pracovník oprávněn řídit, stručný popis systému o ochrany a oprav, z jehož aplikace byla provedena ústní a písemná zkouška,

h) místo a datum provádění zkoušky,

i) výsledek zkoušky,

j) místo, IČO a název organizace, která provedla zkou-šení pracovníka,

k) jméno a podpis zkoušejícího pracovníka, který vy-hodnotil výsledek zkoušky,


12

l) pořadové číslo dokladu nebo číslo jednací,

m) doba platnosti dokladu,

n) datum vystavení dokladu,

o) razítko a podpis zástupce zkoušející organizace.

31.1.6.6 Kvalifikace pro svařování betonářské výztuže se požaduje podle TP 193.

31.1.7 Cíle, zásady a metody ochrany a oprav betonových a zděných konstrukcí, doplnění a zpřesnění ČSN P ENV 1504-9

Cíle, zásady a metody* ochrany a oprav betonových a zděných konstrukcí, (případně postupy**), strategie volby systému ochrany a oprav a obecné kvalitativní požadavky na systémy ochrany a oprav konstrukcí be-tonových, železobetonových a předpjatých, zděných kon-strukcí a betonových částí ostatních konstrukcí PK, které budou použity pro návrh ZDS, v případě změn oproti ZDS, pro zpracování RDS včetně změn a ke kterým je event. nutno přistoupit v průběhu ochrany a oprav po odkrytí a zpřístupnění dříve nepřístupných částí kon-strukce, jsou závazně stanoveny v ČSN P ENV 1504-9 a ČSN EN 1504-10. Následující články 31.1.7.1 až 31.1.7.3 jsou doplněním a zpřesněním ČSN P ENV 1504-9 a ČSN EN 1504-10.

*) definice dle ČSN P ENV 1504-9**) definice dle ČSN EN 1504-10

31.1.7.1 Obecné požadavky na systém ochrany a oprav, doplnění a zpřesnění čl. 5.4 ČSN P ENV 1504-9

Pro opravy musí být použit systém a postup který:

a) splňuje zadaný účel ochrany a oprav,

b) zajišťuje v zadávací dokumentaci požadovanou ži-votnost konstrukce,

c) umožní dosažení požadovaných užitných a provoz-ních parametrů konstrukce,

d) umožní optimální vynakládání prostředků při ochraně a opravách a údržbě po dobu životnosti konstrukce,

e) zajistí přijatelně dlouhou periodu mezi jednotlivými zásahy údržby a ochrany a oprav, sníží náročnost údržby a prohlídek konstrukce v budoucnu,

f) zajistí zadaný vzhled konstrukce,

g) má vyřešena opatření při změnách chování kon-strukce při provádění ochrany a oprav a po ní,

h) nezatěžuje použitými prostředky (zvláště ve fázi od-bourávání a čištění povrchu betonu) nadměrně sta-

tickými a dynamickými účinky opravovanou kon-strukci,

i) snižuje náročnost potřebné ochrany konstrukce proti vlivu prostředí během ochrany a oprav a po ní.

31.1.7.2 Členění variant

Opravy a ochrana železobetonových a předpjatých kon-strukcí se člení do variant ve smyslu čl. 5.2 ČSN P ENV 1504-9, které se doplňují podle požadavků, kladených objednatelem v ZDS. Vhodný systém oprav a ochrany musí zaručit, že bude splněna požadovaná životnost kon-strukcí, tj. vyšší z hodnot požadovaných těmito TKP a/nebo ZDS). Toto členění a z toho vyplývající postupy popsané v bodech a), b), c), d), e), f) budou použity i v případě změn oproti ZDS i pro zpracování RDS a je-jich změn, ke kterým bude nutno přistoupit v průběhu ochrany a oprav po odkrytí a zpřístupnění dříve nepří-stupných částí konstrukce. Jedná se o tyto varianty:

a) v definovaném časovém úseku se neprovádí žádná čin-nost, např. ochrana a opravy (pouze běžná údržba),

b) provádí se statický výpočet zatížitelnosti (analýza) části konstrukce (mimo mostů se provede posudek nosné způsobilosti stávající konstrukce z hlediska mezních stavů únosnosti a použitelnosti při půso-bení statických a dynamických zatížení, popř. též z hlediska životnosti) s možností ponechat její nižší zatížitelnost (nosnou způsobilost) a/nebo omezit její funkčnost,

c1) zabrání se další degradaci, provede se např. preven-tivní zásah na dosud korozně nepoškozené a staticky vyhovující konstrukci, jehož cílem je v předstihu a s co nejmenšími náklady prodloužit životnost kon-strukce, včetně případu, kdy u nové konstrukce nebo u nové části konstrukce nebylo zhotovitelem dosa-ženo původně požadovaných parametrů trvanlivosti a objednatel/správce stavby na jejich dosažení trvá (případ, kdy např. vadu opravy nelze řešit srážkou z ceny díla),

c2) provede se oprava, jejímž cílem je obnovit estetický vzhled konstrukce a dosáhnout parametrů pohledo-vých ploch požadovaných v kapitole 18 TKP v Příloze P10 a případně v jiných závazných předpisech nebo jiných vlastností stanovených v ZDS objednatelem; tento zásah je současně navíc využíván i k prodlou-žení životnosti objektu,

c3) provede se oprava na již korozně poškozené kon-strukci, která však po statické stránce stále vyhovuje; cílem tohoto typu opravy je zastavit pokračování ko-rozních procesů oceli, zdiva nebo betonu, obnovit vzhled konstrukce dle čl. c2) i další její užitné para-metry, bez zvýšení její zatížitelnosti (nosné způsobi-losti),

d) provede se zlepšení, zesílení nebo ochrana a opravy části nebo celé konstrukce, kdy v důsledku korozních procesů je již zkrácena nejen její životnost, ale i její


13

nosná způsobilost, nebo snížena zatížitelnost resp. kde je stavební stav mostu horší než IV – uspokojivý. Konstrukci je třeba zesílit např. přidáním a náhradou výztuže, náhradou degradovaného betonu, popř. vne-sením předpětí či kotvením anebo silovou injektáží trhlin. Tato kategorie oprav připadá v úvahu i tehdy, mají-li být změněny užitné parametry objektu, tj. např. zvýšeno užitné zatížení (zatížitelnost) při pře-stavbě,

e) provede se částečná nebo celková rekonstrukce beto-nové nebo zděné konstrukce, nahrazení určité části konstrukce novou částí, případně úplná výměna kon-strukce,

f) provede se částečná nebo celková demolice betonové nebo zděné konstrukce bez náhrady.

31.1.7.3 Minimální požadavky před provedením ochrany nebo oprav, posuzování příčin vad a poruch, cíle ochrany a oprav, faktory, hlediska, volby postupů, zásady a metody, vlastnosti výrobků a systémů se volí a provádí podle ČSN P ENV 1504-9, která je pro pou-žití na pozemních komunikacích závazná a je doplněna těmito TKP.

31.1.7.4 Příklady návrhu ochrany nově budovaných be-tonových konstrukčních částí staveb pozemních komuni-kací jsou uvedeny v tabulce 5 těchto TKP (tabulka úzce souvisí s některými technickými předpisy staveb PK, např. VL-4, a se soubory výkresů detailů v ZDS).

31.2 POPIS A KVALITA STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

31.2.1 Obecné technické požadavky na stavební výrobky, souhlas objednatele/ správce stavby

31.2.1.1 Souhlas se zdroji dodávek hmot pro ochranu a opravy uděluje objednatel/správce stavby dle ustanovení uvedených v TKP kapitole 1, před vypracováním návrhu složení stavebních směsí, před provedením průkazních zkoušek a provedením referenčních ploch, případně před zahájením prací. Pro ověření kvality výrobků a hmot z jednotlivých zdrojů budou vzorky odebírány s jeho souhlasem a podle jeho pokynů.

Změna cementárny, druhu cementu, pevnostní třídy ce-mentu, přísad, příměsí, místa původu a druhu kameniva do betonu a malt, změna výrobce hmot pro ochranu a opravy příp. změna ostatních hmot podléhá souhlasu objednatele/správce stavby. Žádné neodsouhlasené mate-riály nesmí být použity bez jeho písemného schválení.

31.2.1.2 Doklady o kvalitě hmot

Všechny výrobky, stavební materiály a směsi, které bu-dou použity ke/na stavbě (kamenivo, pojiva, přísady, příměsi, směsi, cement, ocel, výztuž, beton, výrobky pro ochranu a opravy betonových konstrukcí a zdiva, hmoty

pro ošetřování betonu a utěsňování spár apod.) předloží zhotovitel objednateli/správci stavby ke schválení (čl. 7.2 Obchodních podmínek) a zároveň doloží doklady o po-souzení shody ve smyslu zákona č. 22/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo ověření vhodnosti ve smyslu metodického pokynu SJ-PK část II/5 (č. j. 20840/01-120, ve znění pozdějších změn, úplné znění Věstník dopravy č. 14-15/2005) a to:

1. „Prohlášení o shodě“ vydané výrobcem/dovoz-cem/zplnomocněným zástupcem v případě staveb-ních výrobků, na které se vztahuje NV 163/2002 Sb. ve znění NV 312/2005 Sb. a pozdějších před-pisů,

2. „ES prohlášení o shodě“ vydané výrobcem/zpl-nomocněným zástupcem v případě stavebních výrobků označovaných CE, na které je vydána harmonizovaná norma nebo evropské technické schválení (ETA) a na které se vztahuje NV 190/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů,

3. „Prohlášení shody“ vydané výrobcem/dovozcem nebo „Certifikát“ vydaný certifikačním orgánem.Oba tyto dokumenty vydané v souladu s platným metodickým pokynem SJ-PK část II/5 v případě „Ostatních výrobků“.

31.2.1.3 Doklady k prohlášením/certifikátům

Pokud je to ve zvláštních obchodních podmínkách (ZOP) nebo zvláštních technických kvalitativních podmínkách (ZTKP) požadováno, vždy však pro ochranu a opravy mostů a tunelů, musí být k prohlášením/certifikátům při-loženy příslušné protokoly o zkouškách s jejich výsledky a dále posouzení splnění požadovaných parametrů podle těchto TKP, a případných dalších a/nebo změněných (ze-jména zvýšených) požadavků dle ZTKP. Není-li tento požadavek v ZDS uveden, může dodatečně předložení protokolu o certifikaci a/nebo protokoly o počátečníchzkouškách typu pro jednotlivé parametry hmot požadovat objednatel/správce stavby i v průběhu stavby.

Souhlas k použití výrobků, stavebních materiálů a směsí jiných než určených v zadávací dokumentaci stavby (ZDS) dává objednatel/správce stavby po předložení příslušných dokladů (požadovaných ve výše uvedených odstavcích) zhotovitelem stavby. Veškeré změny oproti ZDS se řeší dle OP.

POZNÁMKA:Pokud z dokladů k prohlášení o shodě není zřejmé, zda výrobek splňuje

všechny vlastnosti požadované v ZDS, musí zhotovitel stavby zajistit do-plněk prohlášení o shodě o chybějících informacích nebo předložit proto-koly o certifikaci, počátečních zkouškách typu a event. STO.

31.2.1.4 Vlastnosti pojiv a ostatních složek výrobků a hmot pro opravy musí být doloženy z hlediska poža-davků na prokazování ekologické nezávadnosti.

31.2.1.5 Každá ucelená dodávka kameniva, pojiva, přísad, výrobků, hmot atd. musí být doložena dodacím listem od výrobce, obsahujícím zejména přesné označení materiálu, datum výroby, adresu místa výrobce/dovozce,


14

název a adresu odběratele a místa určení dodávky, určení druhu, kvalitativní třídy, čísla výrobních šarží, pokud je materiál takto označen, hmotnost dodávky, způsob balení materiálu, potvrzení zaručené kvality, tj. že odpovídá prohlášení o shodě, protokolům s výsledky zkoušek a vý-sledkům posouzení shody. Dodací list musí být podepsán odpovědným pracovníkem výrobny a předložen objedna-teli/správci stavby ke kontrole, kopii objednatel/správce stavby přebírá ihned.

31.2.1.6 Na dodacím listu každé dílčí dodávky (auto, vagón atd.) musí výrobce potvrdit zejména hmotnost, druh, kvalitativní třídu a datum výroby.

31.2.1.7 Zhotovitel je povinen dodací listy archivovat po dobu stavby do předání díla, a vlastnosti výrobků a hmot sám ověřovat nejméně v rozsahu uvedeném v článku 31.5 této kapitoly TKP.

31.2.1.8 Objednatel může vedle požadavků technických norem a předpisů stanovit snížené, zvýšené nebo další požadavky na stavební hmoty, výrobky a systémy pro ochranu a opravy v ZDS, zpravidla pro opravy silnic, dálnic, mostů, tunelů atd.

31.2.1.9 Požadavky na způsob výběru hmot, výrobků a systémů

K opravám a ochraně objektů pozemních komunikací se používá široké spektrum tradičních hmot i speciálních materiálů, výrobků a systémů. V závislosti na době, po kterou jsou s daným typem materiálu zkušenosti, je třeba prověřovat údaje o jeho parametrech, předpokládané ži-votnosti a stárnutí. Za výběr konkrétní hmoty, výrobku nebo systému a za návrh požadavků na něj kladených, při splnění parametrů v ZDS, zodpovídá zhotovitel (projektant RDS). Projektant RDS zhotovitele musí být specialista na systémy ochrany a oprav betonových a zdě-ných staveb pozemních komunikací, musí znát všechny souvislosti konstrukčního řešení a musí umět posuzovat vhodnost či nevhodnost materiálu pro navržený kon-strukční systém, resp. systém ochrany a oprav.

31.2.2 Technické požadavky na stavební výrobky (hmoty) pro ochranu a opravy betonových a zděných konstrukcí

31.2.2.1 U jednotlivých hmot, výrobků a systémů se vyžaduje prokázání vlastností (prostřednictvím počá-teční zkoušky typu – průkazní zkoušky), které jsou pře-depsány takto:

Systémy ochrany povrchu betonu – podle tab. 1 až 5, B. 1, ČSN EN 1504-2, upřesněné v tab. 6 těchto TKP.

Systémy oprav se statickou funkcí a bez statické funkce – podle tab. 1, 3, B.1 ČSN EN 1504-3, upřesněné v tab. 7 těchto TKP.

Systémy konstrukčních (nosných) spojů – podle tab. 1, 2, 3, A.1 ČSN EN 1504-4,

Systémy pro injektáž betonu – podle tab. 1a, 1b, 1c, 3a, 3b, 3c, B.1, B.2 ČSN EN 1504-5.

Systémy kotvení ocelových výztužných prutů – podle tab. 1, 2, 3 ČSN EN 1504-6,

Systémy ochrany výztuže proti korozi – podle tab. 1, 3 ČSN EN 1504-7, upřesněné v tab. 8 těchto TKP,

Ostatní hmoty, výrobky a systémy – podle tab.1, 3, 4, A.1, A.2 ČSN EN 1504-10, upřesněné v tab.9 těchto TKP.

Požadavky na vlastnosti betonu jsou uvedeny v kapitole 18 TKP.

31.2.2.2 Požadavky na vlastnosti stavebního kamene pro opravy zdiva

Pro opravy kamenného zdiva se smí použít pouze stej-ného druhu kamene či petrograficky příbuzného druhukamene, který byl použit pro výstavbu objektu.

Součinitel mrazuvzdornosti jako základní parametr vhodnosti kamene pro jeho exteriérové použití se stanoví v ZDS oprav. Nesmí se použít kamene, jehož součinitel mrazuvzdornosti je nižší než 0,75 podle ČSN 72 1800.

U nasákavých hornin (např. pískovec, opuka) musí být provedena taková konstrukční opatření, která zamezí trvalému provlhání a kapilárnímu vzlínání u těchto mate-riálů. Opatření povrchu kamenné konstrukce bariérovým nátěrem není vhodné. Podle aktuální situace lze případně zvážit použití hydrofobní impregnace, která sníží nasáka-vost kamene (při působení vlivu rozstřiku srážkové vody na plochu zdiva) a současně umožní migraci vodní páry. Základním opatřením je však přerušení dráhy kapilár, které vzlínání vody a/nebo roztoků solí umožňují.

31.2.2.3 Požadavky na vlastnosti cihel pro opravy zdiva

Pro přezdívání pohledových ploch zděných konstrukcí se smí použít pouze plné cihly příslušného formátu mi-nimální pevnostní značky 25, s mrazuvzdorností M 50, objemovou hmotností minimálně 1.600 kg.m-3 a nasáka-vostí max. 8 % hmotnostních podle ČSN 72 2623.

31.2.2.4 Požadavky na malty pro zdění a spárování pro opravy zdiva

Malty pro zdění a spárování obecně musí splňovat po-žadavky ČSN 72 2430. ZDS stanovuje pro specifickékonstrukce nebo účel použití takové fyzikálně mecha-nické vlastnosti zdicí malty, které jsou k danému účelu potřebné. Vzestup pevnosti zdicí malty v tlaku o 5 MPa se projeví ve výpočtové pevnosti zdiva nárůstem o 0,3 až 0,5 MPa. Nejvyšší značka zdicí malty podle ČSN 72 2430 (zn. 150 – 15 MPa) je přitom standardně do-sažitelnou úrovní při použití běžné cementové malty míchané v hmotnostním poměru 1:4. Z hlediska dlouho-


15

dobé funkčnosti zdiva je pro zdicí maltu v exteriérových podmínkách podstatně důležitější její mrazuvzdornost, která se dokládá formou průkazních zkoušek.

V případě spárovací malty je nejpodstatnějším para-metrem odolnost vůči mrazovým cyklům, vlivu CHRL a míra objemových změn (smrštění spárovací malty). Vzhledem k tomu, že smrštění spárovací malty může ohrozit kompaktnost zdiva jak z hlediska statického, tak i z hlediska jeho výsledné vodotěsnosti, je nezbytné, aby zdicí malty, používané při opravách náročnějších konstrukcí měly objemové změny menší než 0,4 mm/m (u běžné cementové malty se pohybují objemové změny obvykle v intervalu 2,0 až 3,0 mm/m). Spárovací malty s potlačenými objemovými změnami musí obsahovat speciální organické, resp. anorganické přísady a lze je připravit pouze jako prefabrikované (pytlované) výrobky, dodávané s příslušnou dokumentací (technický list, certi-fikát). Použití se má určit v ZDS v souladu s širšími kon-strukčními souvislostmi projektu ochrany nebo oprav.

31.2.2.5 Požadavky na vlastnosti zdiva při jeho opravách

Pro výslednou kvalitu zdiva je však kromě kvality ci-hel a zdicí malty velmi důležité i správné provedení a to jak z hlediska správné skladby zdiva, tak šířky ložných i styčných spár. Nesprávná vazba zdiva (průběžné styčné spáry) může ohrozit únosnost zdiva podstatně více než použití více či méně kvalitních materiálů. Podobně s šířkou ložných a styčných spár výrazně klesá únos-nost zdiva. Je třeba zohlednit, že malta ve zdivu pů-sobí ve stavu tříosé napjatosti a její pevnost ve srovnání s pevnostmi stanovenými na kontrolních krychlích je až několikanásobně vyšší.

31.2.3 Technické požadavky na aplikované stavební výrobky (hmoty) a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – vlastnosti ztvrdlých (vyzrálých) vrstev a prvků zhotovených na opravované a/nebo chráněné betonové konstrukci

31.2.3.1 U jednotlivých hmot, výrobků a systémů se během aplikace a po zhotovení na stavbě vyžaduje pro-kázání vlastností (prostřednictvím zkoušek a měření pro kontrolu kvality – kontrolních zkoušek), které jsou pře-depsány v PDPS a v tab. 9 těchto TKP.

31.2.3.2 U betonu se během aplikace a po zhotovení na stavbě vyžaduje prokázání vlastností (prostřednic-tvím zkoušek a měření pro kontrolu kvality – kontrolních zkoušek), které jsou uvedeny v PDPS, v tab. 9 těchto TKP (některé vlastnosti) a v kapitole 18 TKP.

31.3 TECHNOLOGICKÉ POSTUPY PRACÍ

31.3.1 Principy, metody a postupy

a) Principy, metody a technologické postupy provádě-ných technologií stanovuje ČSN EN 1504-10 v těchto článcích:

4 – stabilita konstrukce během předúpravy, ochrany a oprav,

5 – všeobecné požadavky,

6 – postupy ochrany a oprav, tab. č. 1 normy,

7 – předúprava podkladu,

8 – použití výrobků a systémů,

10 – údržba,

11 – zdraví, bezpečnost a životní prostředí,

a v Příloze A (pro účely těchto TKP je normativní, tedy závazná).

b) Požadavky na provádění technologií ochrany a oprav, rozsah a obsah k tomu požadovaných psaných tech-nologických postupů, jsou doplněny v této kapitole TKP.

31.3.2 Požadavky na technologické předpisy (TePř) – rozpracování čl. 1.3.3.3.1 c) kapitoly 1 TKP

Na každou technologii ochrany a oprav musí mít zho-tovitel vypracován technologický předpis ve dvou stup-ních:

I. stupeň: Technologický předpis – TePř – pro použití hmoty, výrobku, systému, obsahuje obecný popis technologie, slouží také jako podklad pro certifikacivýrobku, dále jako součást soutěžní nabídky, atd.. Musí odpovídat požadavkům ZDS . TePř se předává v písemné i elektronické podobě.

II. stupeň: Technologický předpis – TePř – upřesněný pro provádění určitých technologií, konkretizovaný pro určitou zakázku a jmenovitý objekt podle požadavků návrhu RDS, pro konkrétní strojní vybavení, roční dobu a konkrétní personál. TePř se předává v písemné i elektronické podobě.

31.3.3 Požadavky na obsah TePř I. stupně

Základní obsah technologického předpisu pro opravy betonových konstrukcí a zdiva v rozsahu pro obecné po-užití, vč. použití pro nabídku prací:


16

a) soupis a popis jednotlivých technologických postupů a pracovních operací, ev. i včetně potřebných, aktu-álních vzorových listů, popisu předúpravy povrchu, včetně popisu ošetřování povrchů a hmot před a po aplikaci,

b) soupis všech použitých hmot, výrobků a systémů pro opravy, jejich technické listy (návod k použití), bez-pečnostní listy hmot a výrobků,

c) soupis strojů a zařízení a jejich základní technické parametry,

d) předpokládaná životnost celého systému opravy.

Uvedou se také předpokládané hodnoty parametrů hmot, výrobků a systémů (požadavky na kvalitu):

e) hodnota soudržnosti systému s podkladem i jednot-livých vrstev mezi sebou,

f) hodnota objemové stálosti a koeficient tepelné roz-tažnosti jednotlivých vrstev i souvrství,

g) hodnota mrazuvzdornosti systému,

h) hodnota odolnosti použitého systému vůči vlivu vody a chemických rozmrazovacích látek,

i) hodnota pevnosti v tlaku, tahu, ohybu, modul pruž-nosti použitých hmot,

j) hodnota schopnosti přenést pohyby konstrukčních a nekonstrukčních trhlin na dané konstrukci při tep-lotách pod 0 °C a při -20 °C,

k) hodnota koeficientu difúze pro vodní páru a CO2

(resp. difúzní odpor),

l) hodnota nasákavosti a vodotěsnosti povrchů po apli-kaci systému pro ochranu a opravy,

m) hodnota vodoodpudivosti povrchů (hydrofobní úči-nek),

n) vhodnost hmot pro dosažení požadovaných přízni-vých povrchových vlastností, jako je například odstín, barva a struktura povrchu, v praxi dosažitelná rovi-natost povrchu, maximální přípustný výskyt kaveren, pórů a vzduchových bublin větších než 1 cm2 a hlub-ších než 5 mm, vyčnívajících vláken, trhlin širších než 0,05 mm, čistitelnost atd.,

o) zpracovatelnost hmot (časová závislost, teplotní zá-vislost, dle polohy a sklonu ploch),

p) hodnoty dalších parametrů dle rozsahu v ZDS.

Uvedou se další informace:

q) popis systému oprav betonu (druhy, pořadí a tloušťky vrstev, příprava povrchu betonu před nanášením, způsob nanášení, způsob úpravy povrchu, metoda ošetřování pro předpokládanou roční dobu),

r) popis systému protikorozní ochrany oceli (druhy a tloušťky vrstev, příprava povrchu, viz TKP 19B), betonářské výztuže, předpínací výztuže, ocelových prvků systému předpětí a tuhé výztuže,

s) případně další použité postupy prací a údaje o prv-cích systému, které mají význam pro opravy a vliv na kvalitu dodávky,

t) předpokládaný rozsah výměr pro jednotlivé techno-logie,

u) způsob likvidace vybouraných hmot, odstraněných vrstev, obalů, zbytků aplikovaných hmot a odpadů,

v) obecný kontrolní a zkušební plán pro vlastní kont-rolní zkoušky a měření zhotovitele, doporučení druhů a rozsahu referenčních ploch,

w) způsob a rozsah kontroly provádění technologického postupu na stavbě.

31.3.4 Požadavky na obsah TePř II. Stupně

Pokud pro provádění některých technologií, systémů nebo aplikaci hmot dosud nejsou platné technické normy a technické předpisy, je zhotovitel povinen zpracovat příslušné podnikové technické a/nebo technologické předpisy, které musí obsahovat i část pojednávající o kontrole kvality prací. Tyto technologické předpisy zhotovitele, pokud nejsou součástí objednatelem schvá-lené dokumentace, musí být objednateli/správci stavby před započetím práce předloženy ke schválení a lze je použít jen v případě schválení. Formální zpracování textu a identifikační údaje se vypracují dle vzoru v příloze P7kapitoly 18 TKP.

V technologickém předpisu zhotovitele kromě podrob-ného popisu postupu prací na konkrétním objektu (který je předmětem dodávky) je mimo jiné nutno uvést i hod-noty důležitých parametrů zamýšlené opravy, kterých má být dosaženo.

Konkretizovaný technologický předpis II. stupně před-kládaný zhotovitelem objednateli/správci stavby k od-souhlasení nejdéle 21 dní před zahájením prací ve fázi realizace ochrany/oprav obsahuje údaje TePř I. stupně a dále jednotlivé technologické postupy s uvedením po-drobných pokynů pro pracovníky zhotovitele, jak mají v konkrétním případě na konkrétním objektu postupovat. Jedná se o podrobný technologický předpis zhotovitele, který je zpracován pro jeho pracovníky formou návodu pro provádění postupů a k použití hmot, výrobků a strojů na příslušné stavbě. Obsahuje mj. také receptury, výkre-sové detaily (event. odkazem na RDS), bezpečnostní listy hmot a výrobků.

Obsah technologického předpisu pro opravy betonových konstrukcí a zdiva v rozsahu pro provádění určitých tech-nologií, konkretizovaný pro určitou zakázku a jmeno-vitý objekt podle požadavků návrhu RDS, pro konkrétní strojní vybavení a konkrétní personál:


17

a) soupis a podrobný popis jednotlivých technologických postupů a pracovních operací, ev. i včetně potřebné výkresové dokumentace (detaily, schémata, aktuální vzorové listy, návody k použití výrobků) vztahující se na konkrétní objekt a dodávku, popisu předúpravy povrchu, včetně konkrétního návodu na ošetřování povrchů před a hmot a povrchů po aplikaci,

b) soupis všech skutečně po upřesnění dle RDS pou-žitých hmot, výrobků a systémů pro opravy, jejich technické listy (návod k použití), bezpečnostní listy hmot a výrobků,

c) soupis strojů a zařízení použitých při konkrétní do-dávce a jejich základní technické parametry,

d) předpokládaná životnost celého systému opravy.

Uvedou se také podle RDS upřesněné hodnoty parame-trů ve skutečnosti použitých hmot, výrobků a systémů (požadavky na kvalitu):

e) hodnota soudržnosti systému s podkladem i jednot-livých vrstev mezi sebou,

f) hodnota objemové stálosti a koeficient tepelné roz-tažnosti jednotlivých vrstev i souvrství,

g) hodnota mrazuvzdornosti systému,

h) hodnota odolnosti použitého systému vůči vlivu vody a chemických rozmrazovacích látek,

i) hodnota pevnosti v tlaku, tahu, ohybu, modul pruž-nosti použitých hmot,

j) hodnota schopnosti přenést pohyby konstrukčních a nekonstrukčních trhlin na dané konstrukci při tep-lotách pod 0 °C a při -20 °C,

k) hodnota koeficientu difúze pro vodní páru a CO2

(resp. difúzní odpor),

l) hodnota nasákavosti a vodotěsnosti povrchů po apli-kaci systému pro ochranu a opravy,

m) hodnota vodoodpudivosti povrchů (hydrofobní úči-nek),

n) průběhy nárůstu pevnosti jednotlivých hmot v čase, případně doby zasychání či polymerace nátěrů a po-vlaků, a to také v závislosti na teplotách prostředí,

o) vhodnost hmot pro dosažení požadovaných přízni-vých povrchových vlastností, jako je například odstín, barva a struktura povrchu, v praxi dosažitelná rovi-natost povrchu, maximální přípustný výskyt kaveren, pórů a vzduchových bublin větších než 1 cm2 a hlub-ších než 5 mm, vyčnívajících vláken, trhlin širších než 0,05 mm, čistitelnost atd.,

p) zpracovatelnost hmot (časová závislost, teplotní zá-vislost, dle polohy a sklonu ploch),

Uvedou se další informace:

q) receptury malt a betonů (u suchých továrních směsí dodávaných v uzavřených obalech pouze základní charakteristiku pojiva, přísad a kameniva či pl-niva),

r) popis systému oprav betonu (druhy, pořadí a tloušťky vrstev, příprava povrchu betonu před nanášením, konkrétní způsob nanášení, způsob úpravy povrchu, metoda ošetřování pro konkrétní systém a staveniště, pro předpokládanou roční dobu),

s) popis systému protikorozní ochrany oceli (druhy a tloušťky vrstev, příprava povrchu) pro konkrétní objekt (viz TP 84), betonářské výztuže, předpínací výztuže, ocelových prvků systému předpětí a tuhé výztuže,

t) případně další použité postupy prací a údaje o prvcích systému na konkrétním objektu, které mají význam pro zamýšlenou opravu a vliv na kvalitu dodávky,

u) upřesněný rozsah výměr pro jednotlivé technologie na daném objektu dle odsouhlasené RDS,

v) způsob likvidace vybouraných hmot, odstraněných vrstev, obalů, zbytků aplikovaných hmot a odpadů u konkrétního objektu,

w) kontrolní a zkušební plán pro vlastní kontrolní zkoušky a měření zhotovitele pro konkrétní objekt, vč. odsouhlaseného plánu a rozsahu referenčních ploch,

x) hodnoty dalších parametrů hmot, výrobků a systémů pro opravy dle rozsahu v odsouhlasené RDS,

y) způsob a rozsah kontroly provádění technologického postupu na stavbě.

31.3.5 Předúprava podkladu – doplnění a zpřesnění čl. 7 a přílohy A ČSN EN 1504 - 10

31.3.5.1 Pojmem předúprava betonu a výztuže se ro-zumí především odstranění nesoudržných neúnosných partií betonu, případně povrchových partií betonu, které jsou kontaminovány nežádoucími látkami, resp. odstranění korozních zplodin s povrchu výztuže. Cílem předúpravy podkladu je také „otevřít“ strukturu betonu, tj. odhalit strukturu tak, aby mohlo dojít dobrému zakot-vení reprofilačních vrstev. „Otevření“ povrchu betonuse nejsnáze definuje tak, že jsou na povrchu vizuálněpatrná zrna drobného i hrubého kameniva včetně vět-ších vzduchových pórů v maltovém podílu. Současně odhalený podklad musí být dostatečně únosný, což je obvykle ověřováno odtrhovými zkouškami (zkouškami a měřeními pro kontrolu kvality – kontrolními zkouš-kami), přitom se požaduje hodnota min. pevnosti v tahu povrchových vrstev uvedená v tab. 9 těchto TKP, není-li v PDPS požadována hodnota vyšší. Technologický po-stup přípravy povrchu betonu musí zajistit odstranění


18

chemicky, fyzikálně a mechanicky narušených částí, neutralizovaných nebo agresivními látkami zasažených povrchových vrstev betonu.

31.3.5.2 Technologický postup přípravy povrchu betonu musí zajistit hutný a únosný podklad pro aplikaci hmot pro opravy, součástí technologie musí být i očištění be-tonářské výztuže od korozních produktů.

31.3.5.3 Při odstraňování povrchových vrstev betonu nesmí být ohrožena kvalita a stav ocelové výztuže (be-tonářské, tuhé i předpínací vč. kanálků a kotev), nesmí být narušen kvalitou vyhovující beton konstrukčních prvků a beton v jádře průřezů, nesmí být poškozeny prvky příslušenství konstrukcí (např. mostní ložiska, závěry, odvodnění a jiné vestavby), nesmí být narušena homogenní struktura betonu trhlinami a mikrotrhlinami, podrcen beton apod.

31.3.5.4 Odstraňování vrstev betonu musí být prováděno při dodržování příslušných hygienických norem a při za-jištěné bezpečnosti pracovníků na stavbě i v okolí.

31.3.5.5 Rozsah (tloušťku a výměry) a intenzitu předúpravy betonu i výztuže je třeba vždy pečlivě pře-depsat v ZDS podle výsledků diagnostického průzkumu a následně zpřesnit dle doplňujícího průzkumu v odsou-hlasené RDS tak, aby nedošlo např. ke zbytečnému od-straňování (bourání) povrchových vrstev, které by nebylo účelné a pouze by zvyšovalo spotřebu hmot pro ochranu a opravy. Rozsah a intenzita předúpravy betonu i výztuže musí být během prací v dohodnutých intervalech odsou-hlasována objednatelem/správcem stavby s přihlédnutím k vyjádření autorského dozoru projektanta ZDS.

31.3.5.6 Odstraňováním povrchových vrstev betonu nesmí dojít ke snížení statické způsobilosti konstrukce. Tento požadavek je nutno zvláště zohlednit u tenkostěn-ných konstrukčních prvků a u předpjatých konstrukcí.

31.3.5.7 Technologie předpokládané pro předúpravu povrchu (viz též tab. 1 těchto TKP) musí předem odsou-hlasit objednatel/správce stavby:

a) Vysokotlaký vodní paprsek – je jednou z nejčastěji používaných technologií pro předúpravu povrchu. Jeho předností je tzv. „výběrovost“, tj. že odstraňuje prioritně zdegradovaný beton, naopak beton „zdravý“ ponechává. Pro správné nasazení vysokotlakého vod-ního paprsku je důležité použití vhodné aparatury, jejíž pracovní tlak měřený u trysky i výkon (spotřeba vody v l/min) je přiměřená použitému účelu a je větší než 100 barů. Samotný údaj o tlaku vodního paprsku není rozhodujícím parametrem pro posouzení jeho účinnosti.

Pro plošné odstraňování zdegradovaného betonu je třeba používat tzv. rotační trysky, bodové trysky pouze pro čištění betonu podél prutů korodující vý-ztuže. Vysokotlaký vodní paprsek se standardně také používá i k účinnému omytí předupraveného pod-kladu a jeho zbavení jemných prachových částic např. po mechanické předúpravě nebo pískování.

b) Mechanické odstraňování povrchových vrstev – od-sekávání ručně nebo pomocí lehkých elektrických (do hmotnosti 4 kg) nebo lehkých pneumatických kladiv (do hmotnosti 2 kg – typ pro kameníky).

Nevýhodou tohoto postupu je, že je tzv. „nevýběrový“ a je tedy kromě nesoudržného často odbouráván i kvalitní beton. Zvláště při necitlivé aplikaci může vyvolat dodatečné poškození konstrukce nebo vést k zbytečnému nárůstu spotřeby hmot pro ochranu a opravy. Současně však aplikace tohoto postupu je prakticky nezbytná u všech železobetonových kon-strukcí. Mechanické bourání se musí prioritně zaměřit na beton podél prutů korodující výztuže. Odbourání v těchto oblastech musí být provedeno tak, aby byl odhalen nejen čelní plášť výztužného prutu, ale i jeho boční a zadní strana.

c) Pískování – otryskávání křemičitým pískem nebo tříděnou struskou za mokra, tradiční technologický postup, spočívající v atakování povrchu betonu abra-zivem vnášeným proudem stlačeného vzduchu. Tímto abrazivem bývá především křemičitý písek ale i další speciální materiály jako např. upravená vysokopecní struska. Nevýhodou tradičního pískování je vysoká prašnost. Proto se vyvinuly technologické varianty tzv. mokrého pískování, kdy abrazivo je zvlhčeno, čímž je snížena prašnost tohoto procesu. Při jeho pou-žití je třeba dbát na plnění bezpečnostních i hygienic-kých norem. Po provedeném pískování je třeba vždy povrch omýt vysokotlakým vodním paprskem.

d) Brokování – technologický postup, při němž ve speciální aparatuře jsou proti povrchu betonového prvku vrhány ocelové broky, odsáván vznikající prach a v uzavřeném cyklu broky opět vrhány proti povr-chu. S ohledem na náročnost strojního vybavení se brokování používá především při předúpravě beto-nových podlah a jiných vodorovných ploch, zejména betonových mostovek. Jen výjimečně je používáno pro předúpravu svislých stěn. Účinně ho lze apliko-vat zejména u plochých velkoplošných konstrukcí. Předností brokování je, že je schopno odstraňovat z povrchu betonového prvku i tlustší a houževnaté nátěrové systémy, vrstvy hydroizolací apod.

e) Pneumatické pemrlování – jedná se o použití tzv. pneumatických jehlových pistolí, které byly v minu-losti používány např. pro čištění krust v kotlích anebo pro čištění odlitků ve slévárnách. Ocelové jehly jsou v tomto případě vrhány proti předupravenému povr-chu, který je tak intenzivně, avšak relativně citlivě narušován. Obdobných výsledků lze dosáhnout pou-žitím pneumatických pemrlovacích kladiv obvyklých při opracování přírodního a umělého kamene, k dis-pozici je rozsáhlý sortiment pemrlovacích nástavců. Technologický postup je vhodný i pro odstraňování starších houževnatých nátěrových systémů.

f) Frézování – technologický postup závislý na speci-álním strojním vybavení, pracovním nástrojem jsou segmenty a trny z tvrdokovu – méně vhodný pro povrchovou předúpravu plochých, převážně vodo-rovných konstrukcí. Tento technologický postup je


19

především používán k předúpravě betonových podlah a mostovek. Pouze se značným rizikem ho lze použít při předúpravě vyztuženého betonu. Jakýkoliv vy-čnívající prut výztuže může frézovací nástroj zničit. Frézování také obvykle značně narušuje povrchovou strukturu betonu, podrcuje zakotvená zrna kameniva v betonu. Po frézování musí následovat dočištění po-mocí vysokotlakého vodního paprsku.

g) Broušení svislými diamantovými kotouči za mokra – základní vhodná technologie pro úpravu pod-kladu pod systémy vyrovnání nebo opravy betonové mostovky. Použití rotačních nástrojů se segmenty z tvrdokovu za sucha s odsáváním prachu se považuje za předchozí technologii frézování.

h) Kartáčování ocelovými rotačními kartáči – lze po-užít při menších výměrách, pro odstraňování vrstev nátěrů nebo korozních produktů, je nezbytné postup dokončit odsátím prachu nebo omytím.

i) Termický ohřev – technologický postup spočívá v šo-kovém ohřevu povrchových vrstev plynovými hořáky. V důsledku rozdílné roztažnosti zrn hrubého kame-niva a cementového tmelu dochází k jejich narušení, takže povrchové vrstvy se pak následně mechanicky snadno odstraní. Tento postup se v současné době používá pouze k odstraňování, resp. narušování star-ších houževnatých nátěrových systémů. K přímému odstraňování povrchových vrstev betonu se nepou-žívá, a to jak z hlediska požárních tak i hygienických rizik.

j) Chemická preparace povrchu – velmi účinně lze předupravit povrch betonu v tenké vrstvě a otevřít jeho strukturu aplikací např. zředěné kyseliny solné. Pěti až desetiprocentní roztok kyseliny se aplikuje na povrch nástřikem, štětcem či válečkováním a nechá se působit cca 60 minut. Následně se povrch omyje ne-utralizačním roztokem a důkladně omyje. Odhalená struktura jemných i hrubých zrn kameniva umož-ňuje velmi dobře zakotvit povrchové vrstvy. Postup je v exteriéru obtížně akceptovatelný z hlediska ekolo-gických požadavků a jeho rizikem jsou i bezpečnostní hlediska. Použít by ho bylo možné pouze v striktně kontrolovaných podmínkách s dobře proškoleným personálem, a to např. pro předúpravu prefabrikátů apod. V současnosti se tento postup prakticky nepo-užívá a na stavbách PK se nepředpokládá.

k) Čištění – mytí povrchu – je popsáno v 7.2.2, 7.3.2, A. 7.2.2, A. 7.3.2 ČSN EN 1504-10.

31.3.5.8 Technologické předpisy zhotovitele a ev. RDS musí pro konkrétní případ (stavbu) obsahovat postup provádění systému ochrany a oprav (sanační postup) v místech, kde je pevnost povrchové vrstvy betonu po předúpravě nižší než je těmito TKP, RDS a nebo ČSN EN 1504-10 požadováno pro jednotlivé hmoty systémů ochrany a oprav.

31.3.6 Předúprava výztuže – zásady a metody – doplnění a zpřesnění čl. 7.3 a přílohy A. 7 ČSN EN 1504-10

31.3.6.1 Odkrytá betonářská nebo předpínací výztuž, případně tuhé vložky (válcované profily atd.) musí býtdokonale očištěna od korozních produktů a ihned ošet-řena vhodným antikorozním povlakem, povlak musí být hutný a zcela souvislý, i na obtížně přístupných plochách. Na povrchu výztuže nesmí být ponechány nesoudržné korozní produkty. Pro předúpravu výztuže se používají postupy uvedené v tab. 2. Opalování rzi hořákem, brou-šení anebo chemické odstraňování je zakázáno.

31.3.6.2 Odkrytá předpínací výztuž musí být ošetřena výhradně postupem stanoveným pro konkrétní případ specializovaným projektantem a technologie a systém protikorozní ochrany předpínací výztuže musí být od-souhlaseny korozním specialistou (korozní inženýr znalý problematiky koroze předpínací oceli v betonu). Předpínací výztuž je z korozního hlediska mimořádně citlivá a jakékoliv neodborné zásahy, podnikané byť v dobré víře, by mohly její korozní stav pouze zhoršit.

31.3.7 Přidávání a náhrada betonářské výztuže

31.3.7.1 Doplňovat a přidávat betonářskou výztuž lze pouze podle výkresových detailů v předem vypracované a objednatelem/správcem stavby odsouhlasené RDS.

31.3.7.2 Přerušování původní (i oslabené) betonářské výztuže v místech doplnění novou výztuží není povo-leno.

31.3.7.3 Při provádění svarových spojů betonářské oceli musí být zhotovitelem před zahájením prací vypraco-ván technologický předpis pro konkrétní konstrukční část, s předpisem použití vhodných elektrod, pokyny pro vhodný postup z hlediska ohřevu a ochlazování výztuže a musí být splněny další požadavky dle ČSN EN 17660-1, ČSN EN 17660-2 a TP MD Svařování betonářské vý-ztuže. Při svařování betonářské výztuže v opravované konstrukci nesmí dojít k vnášení přídavných tahových a tlakových napětí do výztuže ani do betonu.

31.3.7.4 U dodatečně přikládané ocelové výztuže se elektricky vodivé propojení svary neprovádí, existuje-li nebezpečí vzniku korozních článků (makročlánků) na oceli v betonu. Posouzení tohoto nebezpečí provede ko-rozní specialista.

31.3.8 Přikládání vnější výztuže – doplnění čl. 8.2.9 a A. 8.2.9 ČSN EN 1504-10

31.3.8.1 Přikládání vnější (externí) výztuže na všech betonových konstrukcích se řídí ČSN EN 1504-10, TEP výrobce příslušného systému, TP 120, TP 73, TP 74 v souladu s ČSN 73 6206.

31.3.8.2 Navržený systém pro přikládanou vnější výztuž musí být odzkoušen a dokladován výsledky počátečních


20

zkoušek typu (průkazních zkoušek) jednotlivých dílů a výsledky laboratorních ověřovacích zkoušek celého systému. Požadavky na spoje viz ČSN EN 1504-4.

31.3.8.3 Bez řádného statického výpočtu zatížitelnosti konstrukce pro stav před a po zesílení přiloženou vnější výztuží nelze tuto technologii navrhovat a provádět. Výpočty musí provádět inženýr se zkušenostmi v pří-slušném oboru – zesilování přikládanou vnější výztuží.

31.3.8.4 Pro kompozitní materiály platí čl. 18.1.1.8, 18.2.15 kapitoly 18 TKP.

31.3.9 Zavádění externího předpětí při opravách

Zavádění externího předpětí se řídí TEP výrobce pří-slušného systému a TP 120, TP 73, TP 74, v souladu s ČSN 73 6207.

31.3.10 Rušení předpětí

31.3.10.1 Rušení předpětí se řídí zvláštními technolo-gickými předpisy specializovaného zhotovitele přísluš-ného systému opravy a TP 120, v souladu s ČSN 73 6207. Tento zhotovitel musí mít dlouhodobé zkušenosti v před-pínání betonových konstrukcí (musí dokladovat min. 5 roků provádění předpětí a min. 5 úspěšných referencí o obdobných realizacích).

31.3.10.2 Pro rušení předpětí musí být vypracována příslušná podrobná část RDS, odsouhlasená objedna-telem/správcem stavby a dále specializovaný techno-logický předpis s odkazy na jednotlivé kroky dle RDS, odsouhlasený objednatelem/správcem stavby.

31.3.11 Krytí výztuže – doplnění tab. 1 ČSN EN 1504-10

31.3.11.1 Minimální tloušťky krycí vrstvy betonu nebo hmot pro opravy pro všechny druhy betonářské a před-pínací výztuže a třídu, druh a další vlastnosti betonu a hmot pro opravy je nutno navrhovat a provádět na zá-kladě počátečními zkouškami typu (průkazními zkouš-kami) prověřených vlastností navržených hmot, výrobků a systémů pro opravy a typu příslušného konstrukčního prvku a prostředí (stupně agresivity), ve kterém se prvek nachází. Totéž se týká i jiných ocelových zabudovaných součástí, včetně spínacích (rádlovacích) tyčí bednění. Stupně vlivu prostředí jsou definovány v kapitole 18 TKP.Z návrhu minimální tloušťky krycí vrstvy musí vyplývat, jaká tloušťka vrstvy původního betonu a jaká tloušťka vrstev hmot pro opravy a jejich kombinací se podílí na celkovém krytí výztuže opravovaného prvku. Beton zneutralizovaný nebo s vyšším obsahem chloridů se do celkové tloušťky krycí vrstvy nesmí započítat.

31.3.11.2 Při návrhu a provádění oprav železobetono-vých a předpjatých konstrukčních prvků je nutno zajistit dostatečné krytí výztuže betonem nejen u nově zhoto-vených dílců a monolitických částí, ale i u částí původní

konstrukce opravovaných betonem popř. hmotou pro opravy. Výjimku tvoří ty zvláštní případy oprav, u kte-rých rozhodne objednatel/správce stavby (např. z tech-nických a ekonomických důvodů) o náhradě části krycí vrstvy betonu jiným materiálem/výrobkem s odpovída-jícími vlastnostmi.

31.3.11.3 Rádlovací dráty pro fixaci bednění je pří-pustné používat jen v případech schválených objed-natelem/správcem stavby a za předpokladu, že budou provedena technická opatření k předepsané ochraně ocelového drátu proti korozi (např. aplikace uceleného a odsouhlaseného systému speciálních tvarových vložek se závitem a bednících kuželíků, které umožní odstranit rádlovací tyč po ztvrdnutí hmoty v potřebné hloubce vyšroubováním, hlouběji položený zbytek tyče ponechat a následně povrch důkladně zatmelit). Systém dodateč-ného zkracování konců rádlovací tyče pod povrchem ztvrdlého betonu řezáním, odsekáváním, vypalováním a. p. se nepřipouští. Totéž platí i pro jiné systémy oprav a hmoty pro opravy ukládané do bednění.

31.3.11.4 Minimální tloušťky krytí výztuže betonem jsou stanoveny v kapitole 18 TKP.

31.3.12 Injektáže trhlin a spár v betonu – doplnění a zpřesnění čl. 8.2.6 a A. 8.2.6 ČSN EN 1504-10

31.3.12.1 Injektáž je technologie, při které se do ne-přístupných trhlin a dutin stavebního prvku vhání in-jektážními otvory pod tlakem injektážní směs. Smyslem injektáže je vyplnění, spojení, zpevnění a utěsnění in-jektovaného materiálu (princip a postup 4.5, 4.6 dle čl. 6 ČSN EN 1504-10, zásada 1.4 a B. 6.2.1 ČSN P ENV 1504-9). Pro opravu jakéhokoliv druhu trhlin v betonu libovolné části konstrukce musí být zhotovitelem zpra-cován a objednatelem/správcem stavby schválen předem technologický předpis. Je možno využít (převzít) osvěd-čené zahraniční systémy a technologie oprav poruch be-tonových konstrukcí, avšak náležitě dokumentované. Při opravách trhlin platí také přiměřeně TP 88.

31.3.12.2 Před injektáží trhlin a spár v betonu nosných konstrukcí, nádrží, potrubí a spodních staveb betonových objektů musí být jako podklad pro návrh (ZDS i RDS) a pro vypracování technologického předpisu proveden diagnostický průzkum a určena příčina vzniku trhlin či nežádoucího rozevření spár. Rozsah diagnostického průzkumu je takový, aby byly určeny všechny znaky trhlin dle TP 88 a dle tab. 3 v těchto TKP.

31.3.12.3 Závazným podkladem pro převzetí opravy trhlin a spár objednatelem/správcem stavby jsou kon-trolní vývrty provedené a vyhodnocené zhotovitelem ze přítomnosti objednatele/správce stavby, neurčí-li ob-jednatel/správce stavby v průběhu prací jinak (zkouška č. 33 čl. A. 9 ČSN EN 1504-10). Min. množství vývrtů průměru 25 až 55 mm je 3 ks na každý objekt a každý systém injektáže pro jednoho zhotovitele. Vyhodnocení kvality injektáže trhliny nebo spáry se provede přiměřeně podle TP 88. Vývrty nesmí poškodit konstrukci tak, aby byla snížena její únosnost.


21

31.3.12.4 Diagnostický průzkum rozlišuje druh trhliny, návrh ZDS, návrh RDS a TePř stanovuje závazný techno-logický postup. Je třeba rozlišovat minimálně tyto druhy z hlediska hloubky:

1. povrchové trhliny zasahují jen do krycí vrstvy be-tonu nad výztuží a končí na nosné či konstrukční výztuži,

2. štěpné trhliny zasahují do hlubších podpovrcho-vých částí průřezu nebo procházejí průřezem v celé tloušťce,

3. delaminační trhliny přibližně rovnoběžné s povrchem konstrukce.

31.3.12.5 Při návrhu a provádění technologie je třeba rozlišit a zohlednit druh pohybu trhlin. Rozlišují se nej-méně tyto základní situace:

1. trhlina je zcela bez pohybu,

2. krátkodobý, rychlý pohyb (např. v důsledku periodic-kého pohyblivého zatížení, vliv dopravy atd.),

3. denní perioda pohybu (např. v důsledku slunečního osvitu nebo v závislosti na denním a nočním vývoji teplot),

4. dlouhodobá perioda pohybu (např. v důsledku roč-ního období a tomu odpovídajících klimatických podmínek).

31.3.12.6 Výplň trhlin se provádí, je li v ZDS předepsán jeden anebo více následujících cílů:

1. zabránit přístupu agresivních látek, vnikajících do stavebních konstrukcí trhlinami,

2. odstranit netěsnosti stavebních dílů, způsobených trhlinami,

3. spojit protilehlé okraje trhliny tak, aby výplň přená-šela tahové a event. i smykové namáhání,

4. spojit protilehlé okraje trhliny tak, aby byl umožněn vzájemně omezený pohyb.

Dosažení jednoho nebo více výše uvedených cílů může být částečně nebo zcela znemožněno tím, že do trhliny vniknou hmoty, poškozující beton nebo výplňový ma-teriál, nebo snižující jeho přilnavost k betonu. Stejný účinek má i vytvoření uhličitanových výluhů v trhlině. Technologický předpis musí tyto situace zohlednit.

31.3.12.6 Cíle injektáže lze dosáhnout:

1. samotížnou penetrací trhlin vhodnou hmotou (pou-žitelná pouze na vodorovném podkladu),

2. tlakovou injektáží vhodnou hmotou, která umožní silové namáhání trhlin,

3. tlakovou injektáží vhodnou hmotou s omezenou mož-ností pohybu.

31.3.12.7 Při návrhu a provádění technologie a při vý-běru výrobku pro injektáž je třeba rozlišit a zohlednit stav vlhkosti trhliny, resp. jejích okrajů, event. množství a tlak pronikající vody.

31.3.12.8 Nezbytné vybavení pro injektáž betonu a zdiva:

1. vhodné injektážní zařízení,

2. vhodný výrobek pro výplň trhlin pomocí injektáže,

3. vhodný výrobek pro povrchové utěsnění trhliny v ob-lasti mimo plnící hrdla,

4. vhodné výrobky pro vytvoření injektážních bodů (plnících hrdel) pomocí vrtaných resp. lepených in-jektážních přípravků („pakrů“), nebo pro jiný způsob připojení zařízení k trhlině.

5. technologický předpis,

6. RDS pro injektáž včetně upřesněného pasportu trhlin a odsouhlasených výměr,

7. kontrolní, měřící a zkušební vybavení pro provádění vlastní kontroly a pro dokumentaci provedené injek-táže,

8. vyškolený, vycvičený a prakticky přezkoušený per-sonál se zkušenostmi s konkrétní technologií.

POZNÁMKA:Doklady o odborném vyškolení, výcviku a praktickém přezkoušení personálu

i o referencích jsou nedílnou součástí nabídky injektážních prací.

31.3.12.9 Injektážní zařízení musí mít zejména tyto vlastnosti:

1. vyžaduje jednoduchou obsluhu a možnost jednoduché kontroly funkčnosti,

2. poskytuje možnost regulace injektážního tlaku v ce-lém pracovním rozsahu,

3. obsahuje kalibrovaný měřič tlaku injektážní hmoty na místě vstupu do trhliny,

4. vykazuje malou poruchovost,

5. vyžaduje jednoduché čištění a údržbu.

31.3.12.10 Před prováděním injektážních prací zajistí zhotovitel injektáže (jako jednu z činností při převzetí pracoviště) datovanou dokumentaci stavu a rozsahu trh-lin, a to z hlediska:

1. příčiny vzniku trhliny,

2. polohy trhlin, délky a jejich rozsahu (kontrola pas-portu trhlin, obsaženého v ZDS),


22

3. šířky a je li to potřebné a možné i hloubky trhlin,

4. změny šířky trhlin v krátkodobé denní či dlouhodobé periodě (je-li to možné),

5. stavu nečistot, vlhkosti okrajů a vnitřku trhlin,

6. případných předchozích oprav,

7. přístupnosti konstrukce resp. trhlin z hlediska pro-vádění injektáže.

Tato dokumentace, včetně posouzení rozdílů vůči ZDS a RDS, se v jednom vyhotovení předává při zahájení prací objednateli/správci stavby.

Zhotovitel injektáže musí pečlivě zkontrolovat poměry na stavbě a posoudit možnost provedení účinného zaplnění trhliny v souladu s dokumentací opravy. V případě, že poměry na stavbě nebo předpokládaný způsob provedení nezaručují dosažení výsledku, který byl ZDS a odsou-hlasenou RDS stanoven, musí objednateli neprodleně písemně sdělit své pochybnosti.

31.3.12.11 Zhotovitel injektážních prací musí vždy pe-čovat o vhodnou likvidaci všech hmot, které se objeví jako odpad v průběhu prací a po jejich skončení a ne-mohou být recyklovány. Přitom musí dodržovat veškerá platná zákonná ustanovení a o likvidaci hmot musí mít příslušné doklady.

31.3.12.12 Během provádění injektážních prací je bez-podmínečně nutná přítomnost vedoucího pracovní čety na pracovišti.

31.3.12.13 V průběhu prací musí zhotovitel ve smyslu TP 88 průběžně provádět záznamy o injektážních pracích a podle možností je doplnit fotografiemi. Součástí zá-znamu je místo a rozsah prováděných injektáží, použitý injektážní tlak, typ a objem spotřebovaných injektážních hmot, vlhkost prostředí, teplota vzduchu, konstrukce a injektážní hmoty v průběhu injektážních prací.

31.3.12.14 Po skončení prací vypracuje zhotovitel injek-tážních prací závěrečnou zprávu ve smyslu TP 88, která musí obsahovat minimálně:

1. přehled druhů použitých injektážních materiálů, je-jich technické listy a jejich celkovou spotřebu,

2. výsledky a vyhodnocení kontrolních zkoušek a mě-ření, seznam všech protokolů o zkouškách a měře-ních,

3. přesně popsaný případně upravený skutečně použí-vaný technologický postup,

4. grafické znázornění zaplněných trhlin s uvedenímdata provedených prací (kreslený pasport),

5. přehled klimatických podmínek v průběhu injektáž-ních prací,

6. zprávy o kontrole objednatele v průběhu injektážních prací,

7. rozdíly oproti ZDS a RDS,

8. zvláštní okolnosti.

31.3.13 Ochrana povrchu betonu a zdiva proti vnikání vody a agresivních látek – impregnace, nátěry, povlaky a další úpravy – doplnění a zpřesnění čl. 8.1, 8.2.7 a A. 8.2.7 ČSN EN 1504-10

31.3.13.1 Příprava i nanášení povrchových ochran-ných systémů se provádí podle pokynů výrobce, které jsou uvedeny v příslušných technologických předpisech a technických listech výrobce.

31.3.13.2 Obsah technologického předpisu pro výro-bek:

a) Požadavky na podklad pod nátěr: pevnost v tahu, hutnost, rovinnost, vlhkost,

b) požadavky na teplotní rozmezí aplikace výrobku včetně minimální teploty podkladní vrstvy,

c) údaj o tzv. otevřené době, tj. časovém intervalu, ve kterém lze výrobek bez obtíží aplikovat, a to v závis-losti na vnější teplotě,

d) podmínky pro dořeďování výrobku (v jakém poměru, jakými rozpouštědly),

e) způsob nanášení výrobku včetně požadovaných po-můcek a jejich přesného určení,

f) další potřebné pokyny a údaje.

31.3.13.3 Obsah technického listu výrobku:

a) Údaje o nezbytné minimální tloušťce nátěru (v mok-rém a suchém stavu), dtto o max. tloušťce,

b) údaje o měrné spotřebě,

c) údaje o vlastnostech výrobku v rozsahu podle tab. 1 až 5 ČSN EN 1504-2, upřesněné v tab. 6a), 6b), 6c), 6d), 6e) této kapitoly TKP,

d) informace o maximální době skladovatelnosti včetně minimálních resp. maximálních skladovacích tep-lot,

e) další potřebné údaje.

31.3.13.4 V případě vícevrstvých povlaků, nátěrů a pe-netrací nebo hydrofobních penetrací se použijí výrobky s odlišnou pigmentací jednotlivých vrstev tak, aby bylo možno jednoduchým způsobem posoudit rovnoměrnost nanesení nátěru na určené ploše resp. požadovanou tloušťku a skladbu (počet a pořadí) vrstev.


23

31.3.14 Ruční nanášení malt a betonu – doplnění a zpřesnění čl. 8.1, 8.2.2, A. 8.1 a A. 8.2.2 ČSN EN 1504-10

31.3.14.1 Zpracování, nanášení a ošetřování výrobků se provádí přesně podle pokynů výrobce uvedených v jeho technologických předpisech. S tímto technologickým předpisem musí být seznámeni všichni zodpovědní pra-covníci zhotovitele a staveništní personál provádějící práce při ochraně a opravách.

31.3.14.2 Obsah technologického předpisu pro výro-bek:

a) požadavky na podklad pod výrobek- pevnost v tahu, vlhkost, struktura

b) požadavky na teplotní a vlhkostní rozmezí apli-kace výrobku včetně minimální teploty podkladní vrstvy,

c) údaj o tzv. otevřené době, tj. časovém intervalu, ve kterém lze výrobek bez obtíží aplikovat, a to v závis-losti na vnější teplotě,

d) podmínky pro míchání výrobku před použitím (v ja-kém poměru, jakým zařízením, výkon, otáčky),

e) způsob nanášení výrobku včetně požadovaných po-můcek a jejich přesného určení,

f) podmínky a doba ošetřování výrobků po aplikaci, a to zejména u výrobků obsahujících jakákoliv silikátová pojiva,

g) další potřebné pokyny a údaje.

31.3.14.3 Obsah technického listu výrobku:

a) Údaje o minimální a maximální tloušťce vrstvy vý-robku,

b) údaje o měrné spotřebě,

c) údaje o vlastnostech výrobku v rozsahu podle tab. 1 až 3 ČSN EN 1504-3, upřesněné v tab. 7a), 7b), 7c) těchto TKP,

d) informace o maximální době skladovatelnosti včetně minimálních resp. maximálních skladovacích tep-lot,

e) další potřebné údaje.

31.3.14.4 Při ruční aplikaci se nesmí použít standard-ního zednického ručního nahazování, jehož kvalita je často výrazně negativně ovlivněna nedostatečným výcvi-kem, zkušeností a pečlivostí provádějícího pracovníka. Hmoty je třeba nanášet a zapracovávat přednostně vtla-čováním a natahováním pomocí vhodného nářadí, event. dále dodatečně hutnit pěchováním, propichováním atd. U stěrkových hmot je třeba použít zubových stěrek, které umožňují vtlačit správkovou hmotu do podkladu s vyšší intenzitou a zároveň vrstvu odvzdušnit. Při stěrkování

nesmí dojít k uzavření vzduchu na styčné spáře mezi hmotou a podkladem. Tenkovrstvé stěrky jsou výrazně citlivější na ošetření, které musí být prováděno vzápětí po jejich aplikaci a se zvýšenou intenzitou.

31.3.14.4 Je dovoleno rozmíchat a k použití připravit jen tak malé množství hmoty, které lze s rezervou na dané konstrukci v daných klimatických podmínkách s daným personálem nanést a zpracovat. V limitu nepoužité hmoty je nutno předepsaným způsobem zlikvidovat. Dodatečné rozmíchávání a dořeďování hmot vodou nebo rozpouště-dly za účelem jejich aplikace po skončení otevřené doby je přísně zakázáno.

31.3.15 Strojní nanášení malt a betonu – stříkání – doplnění a zpřesnění čl. 8.1, 8.2.3, A. 8.1 a A. 8.2.3 ČSN EN 1504-10

31.3.15.1 Strojní nanášení malt a betonu (stříkání) se provádí způsobem podle ČSN EN 14487-1 a ČSN EN 14487-2.

31.3.15.2 Důležitým technologickým parametrem je tzv. odpad, tj. množství směsi, která se neuchytí na opra-vované ploše a odpadne, tj. dojde k její ztrátě. Tato směs (použitý výrobek) v žádném případě nesmí být recyklo-vána a zpětně používána pro nástřik.

31.3.16 Ochrana a opravy zděných konstrukcí

31.3.16.1 Spárování zdiva

Při povrchovém spárování (do hl. 50 mm) a při hloubko-vém spárování zdiva se postupuje takto:

1. odstraní se rozrušená malta ze spár do zadané hloubky mechanicky (v kombinaci se stlačeným vzduchem) nebo vysokotlakým vodním paprskem,

2. odstraní se veškerý narušený materiálu ze spár a spáry (dutiny) se řádně provlhčí,

3. spáry zdiva se vyplní spárovací maltou a jejich povrch se podle návrhu ZDS a RDS finalizuje. Maltu do spárlze vtlačovat ručně nebo pomocí spárovací pistole s tlakem do 0,5 MPa,

4. pro spárování zvlášť staticky exponovaných objektů (např. kleneb) je třeba použít spárovací maltu, jejíž objemové změny v důsledku vysychání (smrštění) jsou menší než 0,4 mm/m. Jedná se o tzv. objemově kompenzovanou (např. polymerní hydraulickou cementovou maltu – PCC), která je schopná zdivo vodotěsně utěsnit a zabránit jeho výraznějšímu do-tvarování.

31.3.16.2 Přezdívání

Jedná se o postup, kterým se opravují silně narušené oblasti s rozpadající se zdicí maltou i zdicími prvky.


24

V závislosti na statickém schématu konstrukce je třeba fi-xovat okolní nenarušené či méně narušené zdivo např. vy-klínováním. Následuje postupné vybourání (odstranění) jednotlivých narušených zdicích prvků a jejich postupná náhrada zdicími prvky novými. V případě výměny ce-lých řad je zdivo třeba ve vodorovném i svislém směru rozepřít tak, aby nedošlo k deformaci okolního zdiva. Po zatvrdnutí malty ve spárách, nejdříve však po sedmi dnech, se klínky odstraní a spára se dospáruje. Nově usa-zené zdicí prvky se vyklínují a následně zaspárují PCC maltou. Parametry zdících prvků, malty a hotového zdiva předepisuje ZDS a event. upřesňuje RDS, pro provádění musí být vypracován TePř.

31.3.16.3 Plombování

Jedná se o postup, kdy do lokálně poškozených partií zdiva se místo náhrady původními zdicími prvky uloží beton vhodné konzistence. Do vybouraného prostoru, který se důkladně zbaví všech prachových částic a pro-vlhčí, se osadí trny z betonářské výztuže s cílem zajistit spolupůsobení betonové plomby s okolním zdivem a ná-sledně se do prostoru uloží beton buď pěchováním, nebo zalitím zabedněného otvoru plastickou betonovou směsí. Parametry betonu a trnů předepisuje ZDS a event. upřes-ňuje RDS, pro provádění musí být vypracován TePř.

31.3.16.4 Spínání zdiva výztuží vloženou do spár a otvorů

U zdiva, které je provedeno z kvalitních zdicích, dosud nenarušených prvků, u něhož nedochází k celoplošnému rozpadu zdicí malty, ale současně je z výsledků diagnos-tického průzkumu zřejmé, že kompaktnost zdiva je sní-žena, se do prohloubených spár zdiva vkládá speciální nerezová výztuž přespárovaná speciální maltou. Tento postup umožňuje opravovat jak celkově rozvolněné zdivo, tak i trhliny ve zdivu.

Podobně se provádí i technologie tzv. „sponování trh-lin“, která spočívá ve vytvoření soustavy ocelových spon různé délky, osazených zpravidla kolmo přes trhlinu tak, aby spony mohly převzít tahové i smykové namáhání. Ocelové spony se zapouštějí na obou koncích do zdiva na různé hloubky, aby se jejich zakotvením nevytvořila jiná trhlina. Spony ve tvaru U se osazují do předvrtaných otvorů, nebo se do otvorů osadí nejprve kotvy z betonář-ské výztuže a ty se navzájem spojí betonářskou výztuží, přivařenou ke kotvám. Tuto běžnou betonářskou výztuž, fixovanou na povrchu zděné konstrukce, je třeba chránitvrstvou betonu, CC nebo PCC malty tak, aby byla zajiš-těna její dlouhodobá korozní ochrana. Parametry betonu, malty a spon předepisuje ZDS a event. upřesňuje RDS, pro provádění musí být vypracován TePř.

31.3.16.5 Spínání kamenného zdiva železobetonovými prvky

Spojení částí zděného objektu, porušeného trhlinou, lze provést železobetonovými hmoždinkami (sponami). Železobetonové hmoždinky se osazují nebo betonují přes

trhlinu do vysekaných drážek v líci zdiva a kotví se kot-vami z betonářské oceli. Hmoždinky mají obvykle rybi-novitý tvar o rozměrech 1000 x 350 x 100 mm. Vyztužují se betonářskou výztuží o průměru 10 až 12 mm.

Jinou možností je v místě trhliny vysekat rýhu o potřeb-ných rozměrech (hloubka až do 70 cm), která se klínovitě rozšiřuje směrem do zdiva. Na dno rýhy se osadí ocelové spony zakotvené do zdravého zdiva. Ocelové spony jsou z betonářské výztuže o průměru 12 až 20 mm, osazují se na vzdálenost 200 až 300 mm od sebe a na hloubku 150 až 200 mm, případně se kotví. Stejným způsobem se osadí spony do vrstvy lícního rozšíření a oboje se spojí třmínky umístěnými na vzdálenost 300 až 400 mm od sebe. Třmínky jsou rovněž z betonářské výztuže o prů-měru 5 mm. Líc zdiva se postupně zabední a prostor rýhy se vyplní betonem. Parametry betonu, malty a spon předepisuje ZDS a event. upřesňuje RDS, pro provádění musí být vypracován TePř.

31.3.16.6 Stahování zdiva ocelovými táhly

Jestliže je konstrukce rozdělena rovnoběžnými trhlinami (např. klenba rozdělena podélnými trhlinami na více úzkých kleneb), je možno použít technologie ocelových táhel. Táhla se osadí do líce i na rub konstrukce klenby a přes válcovaný U profil se sešroubují. U kleneb se ob-vykle horní táhlo protáhne otvorem vyvrtaným ve zdivu čelní/poprsní zdi nad klenbou a dolní svorník se zapustí do rýhy vysekané ve zdivu v líci klenby. U profily semohou zapustit do zdiva čelních věnců klenby. Součástí opravy je ochrana táhel, ručně či strojně aplikovanou CC nebo PCC maltou.

Další technologie opravy zdiva porušeného podélnými trhlinami používá táhel procházejících vrstvami ve zdivu klenby. Při této technologii se provrtá klenba vrty od jednoho lícového věnce k druhému, do nichž se zatáhnou svorníky. Ty se spojí na límci spojkami z válcovaných U profilů.

Místo betonářské výztuže pro výrobu táhel lze použít i předpínací tyče nebo lana. Po předepnutí se trhliny a ka-nálky s výztuží zainjektují. Parametry malty a svorníků předepisuje ZDS a event. upřesňuje RDS, pro provádění musí být vypracován TePř.

31.3.16.7 Plošné injektování zdiva

Tato technologie opravy porušeného zdiva má za cíl ob-novení jeho původní pevnosti v tlaku. Injektážní hmota musí vyplnit všechny vnitřní dutiny a trhliny ve zdivu (výplňová injektáž). Je li v ZDS předepsáno zajištění vodonepropustnosti zdiva, jde o těsnicí injektáž (např. za rubem kleneb). Zásady technologie jsou:

1. přespárování zdiva před zahájením injektáže na hloubku nejméně 5 cm, aby nedošlo k výronům in-jektážní hmoty povrchu zdiva,

2. provedení injektážních vrtů podle návrhu ZDS a upřesnění v RDS, na základě výsledků diagnostic-


25

kého průzkumu (vodní tlaková zkouška), obvykle se vzduchovým výplachem,

3. hloubka vrtů je obvykle 2/3 tloušťky konstrukce při jednostranném injektování, při oboustranném 1/3 tloušťky konstrukce,

4. rozmístění vrtů je šachovnicovité po celé ploše povrchu. Vodorovná vzdálenost vrtů je od 0,5 do 2,0 m, svislá vzdálenost vodorovných řad je od 0,5 do 0,8 m,

5. injektuje se aktivovanou CC maltou,

6. předpokládá se použití velmi nízkých injektážních tlaků, od 0,1 do 0,6 MPa, konstrukce musí v RDS být posouzena na účinek tohoto vnitřního injektážního přetlaku,

7. po zatvrdnutí injektážní malty (minimálně po 28 dnech) se v kontrolních vrtech vodní tlakovou zkouškou ověří kvalita opravy (dosažená vodotěsnost vyjadřuje homogenitu a účinnost injektáže), event. podle požadavku objednatele/správce stavby provede a vyhodnotí zhotovitel jádrové vrty,

8. parametry čerstvé a ztvrdlé malty, hodnotu vodotěs-nosti zdiva po injektáži (při vodní tlakové zkoušce) předepisuje ZDS a event. upřesňuje RDS, pro prová-dění musí být vypracován TePř.

31.3.16.8 Mikroinjektování kamenného zdiva

Touto metodou se injektují málo hutné a nasákavé zdící prvky a zdivo z nich (opuka, pískovec) u staveb zejména památkově chráněných. Zásady technologie jsou:

1. injektáž se provádí umělými pryskyřicemi nebo jejich směsí,

2. postup je obdobný jako u technologie plošného injek-tování zdiva,

3. před injektáží se povrch zdiva utěsní, injektážní tlak je 0,2 MPa,

4. injektování se ukončí, když nastane vzestup injektáž-ního tlaku na tlakoměru a/nebo když dojde k výronu hmoty kdekoliv na povrchu,

5. pro mikroinjektování velmi provlhlého zdiva je třeba použít malty s obsahem speciálních cementů.

31.3.16.9 Opravy trhlin ve zdivu injektováním

Pro tuto technologii se použijí zásady v čl. 31.3.12, a dále tyto zásady:

1. trhlina ve zdivu se opravuje injektáží jenom tehdy, je-li rozměrově a pohybově stabilizována,

2. trhliny ve zdivu užší než 1 mm se vyplňují epoxido-vými pryskyřicemi bez plnidel, pro širší trhliny je nutno použít epoxidové pryskyřice s plnidly,

3. teplota zdiva a okolního prostředí musí být nejméně + 10 °C,

4. technologie oprav začíná očištěním povrchu zdiva, odstraněním uvolněných částí cihel, kamenů nebo malty a odsáním nečistot a zejména prachu z trhlin,

5. mastné skvrny se odstraní saponáty, nikoliv orga-nickými rozpouštědly, zdivo s trhlinami se vysuší proudem vzduchu nebo nástřikem lihu a proudem vzduchu, k vysušování se nesmí použít otevřený pla-men,

6. není vhodné vrtat otvory pro osazení injektážních vstupů/trubiček, (prach znečistí trhlinu), trubičky se připevní na povrch zdiva v místě trhliny tmelem,

7. vzdálenost trubiček závisí na druhu použitého mate-riálu a na šířce trhliny – při šířce menší než 1 mm je 200 až 400 mm, při šířce nad 1 mm je 500 mm a při šířce větší než 2 mm je 600 až 1000 mm, po osazení injektážní přípravků se trhlina zatmelí,

8. hmota pro injektování musí být dokonale zhomoge-nizována,

9. plnivem je obvykle křemitá moučka s maximální velikostí zrna 0,1 mm v množství až 40 % hmotnosti pojiva.

31.3.17 Vzhled a úprava povrchů a spár betonu a hmot pro opravy na konstrukcích, vytváření a opravy spár, zalévání a tmelení spár, odvodnění spár

31.3.17.1 Pro dosažení příznivého vzhledu různých částí opravovaných betonových konstrukcí se vyžaduje, aby opravený beton měl homogenní strukturu a zabarvení. Vzhled opravovaných betonových ploch a jejich případné povrchové úpravy musí být provedeny v souladu s poža-davky objednatele/správce stavby a k jeho spokojenosti. Dokumentace musí stanovit, a objednatel/správce stavby předem odsouhlasuje parametry kvality povrchu (od-chylky od rovinatosti povrchů, odchylky od přímosti, kolmosti a rovnoběžnosti hran, max. přípustné prohlubně a výstupky, odskoky dílců bednění, strukturu povrchu atd.).

31.3.17.2 Povrch opravovaných, ale i nových betonových částí konstrukcí po opravě musí být uzavřený a hutný a bez výskytu dutin a hnízd. Podrobně jsou požadavky na kvalitu povrchů uvedeny v kapitole 18 TKP. Oprava vady povrchu betonu nesmí snížit pohledové vlastnosti konstrukce. Odstín hmoty pro opravy musí odpovídat odstínu celé plochy.

31.3.17.3 Větší konstrukční části, které nelze opravit v jednom pracovním záběru bez přerušení prací, musí být vhodně konstrukčně i opticky rozčleněny pracov-


26

ními spárami. Pokud způsob rozčlenění není předepsán v odsouhlasené RDS, musí být vždy před prováděním prací zhotovitelem předložen objednateli/správci stavby k odsouhlasení, o tom se provede zápis do stavebního deníku.

31.3.17.4 Zhotovitel je povinen zabránit znečištění povrchu betonových původních nebo již opravených pohledových ploch v průběhu provádění prací (zbytky korozních zplodin, organickými látkami, odbedňovacími prostředky, zbytky po svařování apod.). Rovněž skruže, pracovní lešení i použití pracovních mechanizmů a po-mocné konstrukce je nutno navrhnout a provést tak, aby nebyly příčinou devastace povrchu pohledových betono-vých ploch (odkapávající rzí, olejem, podrcením atd.). Zhotovitel nesmí použít takových technologií montáže betonářské výztuže, při kterých je znečišťován vnitřní povrch bednění s následujícími pohledovými vadami po odbednění. Pokud pohledové plochy nebudou mít potřebný estetický vzhled v souladu s ZDS a/nebo po-žadavkem objednatele/správce stavby, provede se poža-dovaná úprava trvanlivým způsobem na náklad zhotovi-tele a způsobem odsouhlaseným objednatelem/správcem stavby, ke spokojenosti objednatele/správce stavby. Za trvanlivé odstranění vad dle tohoto článku se nepova-žují ta opatření, jejichž životnost je nižší než životnost předmětné konstrukční části.

31.3.17.5 Dilatační, styčné i těsné konstrukční (pra-covní) spáry je nutno provádět ke spokojenosti objed-natele/správce stavby tak, aby zabezpečily nejen dobrou funkční spolehlivost, ale aby rovněž působily dobrým estetickým dojmem. Pokud není v dokumentaci stavby předepsáno jinak, musí mít pracovní a dilatační spáry hrany upravené zkosením pod úhlem 45 st. od čelné ro-viny s délkou přepony 10 až 15 mm. Pod tímto zkosením hlouběji musí být vytvořena přiměřená drážka (jímka) potřebná pro provedení trvalého utěsnění. Trvalé utěsnění musí mít povrch až v části spáry s rovnoběžnými povr-chy. Vyplnění kónické části spáry tmelem je nepřípustné. Pro utěsnění je nutno použít materiál odpovídajících deformačních vlastností a životnosti (nejlépe materiály silikonové, polysulfidové nebo asfaltové modifikované).Utěsnění spár musí být vždy provedeno (případně spára musí být izolována) tak, aby se zabránilo prosakování vody spárami. Materiál a způsob utěsnění určí ZDS nebo je navrhuje zhotovitel a odsouhlasuje objednatel/správce stavby. Pro nové konstrukční prvky je po odsouhlasení objednatelem/správcem stavby ev. možno použít tvary dle VL-4, pro opravy spár původních konstrukcí pak VL-O.

31.3.17.6 Pokud při opravách betonových stěn, trámů, desek, opěr, křídel nebo jiných konstrukčních částí jsou použity spínací tyče bednění, musí být spolehlivým způsobem zajištěna následná nepropustnost konstrukce v místě otvorů ponechaných v konstrukci a úprava po-vrchu betonu v okolí otvorů. V konstrukci lze ponechat pouze uzavřené trubky prostupů spínacích tyčí z nekoro-dujícího a nehnijícího materiálu a to pouze se souhlasem objednatele/správce stavby. Pro úpravy průniku těchto prostupů jednotlivými vrstvami systému oprav musí být ve stupni RDS navrženy podrobné detaily. Další poža-davky jsou uvedeny v kapitole 18 TKP

31.3.17.7 Pokud při opravách nosných konstrukcí mostů z typových nosníků budou ponechány původní monoli-tické betonové výplně spár mezi nosníky, je nutno zajis-tit odvodnění vnitřních povrchů dobetonovaných spár (dno dutiny) mezi dolními přírubami nosníků. K tomu je možno využít původních prostupů spínacích tyčí bed-nění spár, otvory je však nutno za tím účelem vhodně upravit.

31.3.18 Opravy vad a poruch betonů a malt při provádění oprav, opravy škod na konstrukcích způsobených zhotovitelem

31.3.18.1 Jakékoli vady oprav betonových prvků a kon-strukcí, pohledových i zakrytých ploch smí být odstra-něny až po předchozím uvědomění objednatele/správce stavby a jím odsouhlaseným způsobem.

31.3.18.2 Způsob odstranění závažnějších vad a poruch, kdy se např. rozhoduje, zda konstrukce vyhovuje z hle-diska ZDS na spolehlivost a životnost, musí být vždy po-souzen a odsouhlasen objednatelem/správcem stavby.

31.3.18.3 Při návrhu a provádění oprav vad a poruch povrchů, vrstev i celého původního nebo nového průřezu betonu v konstrukci vzniklých během stavby je nutno dbát, aby oprava byla funkční, měla odpovídající život-nost, trvalé spojení s opravovaným povrchem nebo částí konstrukce, zabezpečovala dlouhodobou a spolehlivou ochranu betonu a výztuže a měla přiměřený estetický vzhled.

31.3.18.4 Odpovídající životností se rozumí bezporu-chový stav opravovaného místa po celou dobu život-nosti příslušné části betonové konstrukce, s předpokla-dem stejně intenzivní údržby opravovaného místa jako u bezchybných částí konstrukce. Obecně se životnost betonových konstrukcí pozemních komunikací předpo-kládá 80 – 100 let. U hmot a technologií uvedených v čl. 31.2 se předpokládá životnost, tedy životnost ochrany nebo oprav konstrukce, nejméně 30 let.

31.4 DODÁVKA, SKLADOVÁNÍ A PRŮKAZNÍ ZKOUŠKY (POČÁTEČNÍ ZKOUŠKY TYPU)

31.4.1 Dodávka a skladování výrobků a hmot pro opravy

31.4.1.1 Zhotovitel je povinen zajistit řádnou pře-jímku a kontrolu stavebních výrobků a hmot pro opravy a ochranu betonu a zdiva tak, aby při provádění prací byly na stavbě k dispozici jen výrobky a hmoty, které odpovídají požadavkům smlouvy o dílo. Přejímka a kon-trola se provádí podle dodacích listů. Při každé přejímce a kontrole se prověřuje neporušenost obalů. Hmoty a vý-robky musí být zřetelně označeny tak, aby nedošlo k je-jich záměně. Každá dodávka se na základě dodacího listu zapisuje do stavebního deníku.


27

31.4.1.2 Doprava a skladování výrobků a hmot pro opravy a ochranu betonu a zdiva se musí zabezpečit ná-sledovně:

a) Veškeré výrobky a hmoty musí být chráněny před vlhkostí a nečistotami během dopravy a skladování, před promícháním, znečištěním nebo znehodnocením (vč. poškození klimatickými vlivy). Různé druhy ce-mentu, přísady, příměsi a složky musí být ve skladu i na stavbě trvale, trvanlivě a jasně označeny a skla-dovány tak, aby byl vyloučen omyl jejich identifikace,případně vyloučena záměna jednotlivých šarží a/nebo složek téhož výrobku. U hmot a výrobků, které musí být chráněny před povětrností, je třeba důsledně dbát na to, aby dopravní prostředky byly opatřeny plach-tami.

b) Kamenivo dodávané samostatně v různých frakcích a druzích se musí skladovat odděleně, a pokud je do-voleno je směšovat (jednu frakci z různých lokalit), musí se předepsaným způsobem homogenizovat. Současně se musí zabránit segregaci nebo podrcení kameniva jednotlivých frakcí.

c) Přísady se musí dopravovat a uskladňovat tak, aby nedošlo ke zhoršení jejich kvality fyzikálními nebo chemickými vlivy (srážky, mráz, vysoká teplota, přímé sluneční záření apod.).

d) Výrobky a hmoty pro opravy a ochranu betonu a zdiva musí být skladovány důsledně dle předpisu výrobce, vč. dodržení výrobcem předepsané nejdelší doby skladování. Obecně platí, že při skladování je třeba závazně dodržovat požadavky výrobců uvedené v technických listech. To platí zejména u hmot pro opravy a ochranu betonu a zdiva a speciálních ma-teriálů.

U těchto materiálů je třeba zejména kontrolovat jejich stáří ve vztahu k době skladovatelnosti. Výrobky s pro-šlou skladovatelností je možné zabudovat do konstrukce pouze na základě dodatečně provedených kontrolních zkoušek.

Výrobky musí být dodávány na stavbu v originálním ba-lení, označeném datem výroby, případně číslem výrobní šarže. Zhotovitel je povinen na vyžádání objednatele skladovat prázdné obaly od výrobků tak, aby bylo možno prokázat jejich skutečnou spotřebu.

e) K odběru vzorků pro zkoušky musí být k dispozici vhodné vybavení umožňující odběr např. ze skládek, sil a zásobníků.

f) Při dopravách a skladování se preferují výrobky umístěné na europaletách, fixované a částečně chrá-něné smrštitelnou plastovou fólií nebo opáskované. Hmoty a výrobky, které nejsou takto zabezpečeny, mohou být během automobilové a zejména železniční dopravy znehodnoceny v důsledku prudkého brzdění a narážení vagónů při sestavování vlaků.

g) Vykládání má probíhat mechanizovaně, nejlépe po-mocí vysokozdvižného vozíku, popřípadě mechani-

zované ruky na automobilu, posuvného čela na auto-mobilu nebo pomocí jeřábu. Ruční vykládání zvyšuje riziko poškození zejména pytlovaných hmot.

h) Hmoty a výrobky musí být přednostně umístěny v zakrytých skladech nebo zakrytých skladových přístřešcích, případně je lze chránit vhodnými plach-tami. U plachet je třeba počítat s tím, že může na spodním líci docházet ke kondenzaci vlhkosti a v dů-sledku toho ke znehodnocování materiálů s obsahem cementu.

Pytlovaný cement a hmoty s obsahem cementu je třeba po složení z dopravního prostředku a uložení ve skla-dovací prostoře zbavit smrštitelné plastové folie. Pod touto fólií dochází ke kondenzaci vody a snižuje se doba skladovatelnosti výrobku.

Zhotovitel musí doložit ekologickou likvidaci obalů.

j) Jednotlivé materiály musí mít přiměřeným způsobem prokázán jejich vliv na životní prostředí včetně rizik vyplývajících z jejich užití. Za dostatečný doklad se považuje tzv. Bezpečnostní list materiálu.

31.4.2 Průkazní zkoušky – počáteční zkoušky typu – doplnění a zpřesnění čl. 5.1 až 5.4 ČSN EN 1504-8

a) Počáteční zkoušky typu slouží k posouzení vhod-nosti výrobků, hmot nebo systémů k danému účelu, resp. k porovnání si požadavky na kvalitu uvedenými v těchto TKP a k prokázání shody s vlastnostmi sta-novenými v jiných technických normách.

Počáteční zkoušky typu složek hmot pro opravy, hoto-vých hmot a systémů oprav zajišťuje zhotovitel stavby/výrobce hmot na svůj náklad a předkládá objednateli/správci stavby ve formě zprávy ke schválení nejpozději 21 dní před zahájením příslušných prací.

Odborná způsobilost laboratoře pro počáteční zkoušky typu musí splňovat ustanovení kapitoly 1 TKP a MP SJ-PK v části II/3, č. j. 20840/01-120 ve znění pozdějších změn. Tato laboratoř musí mít zkušenosti se zkouše-ním složek hmot pro ochranu a opravy, hotových hmot, výrobků a systémů pro ochranu a opravy a musí být v případě průkazních zkoušek (PZ) stavebních směsí odsouhlasená objednatelem/správcem stavby.

b) Objednatel/správce stavby se ke zprávě o průkazních zkouškách vyjádří do 14 dnů, není-li dohodnuto jinak. Odsouhlasené počáteční zkoušky typu platí 2 roky za předpokladu, že se nezměnil druh a vlastnosti hmot pro opravy, podmínky pro aplikaci na konstrukci a technologické předpisy zhotovitele, u hmot vyrá-běných v místě stavby. U ostatních výrobků se pro-vádějí v četnostech a termínech uvedených v čl. 5.2, 5.3 a 5.4 ČSN EN 1504-8.

V případě zahraničních laboratoří předkládá zhotovitel originály či ověřené kopie zkušebních protokolů, na vy-žádání též jejich překlady.


28

c) Opravy lze zahájit a systémy, hmoty a technologie užít jen po jejich písemném schválení objednatelem/správcem stavby. Počáteční zkoušky typu (Průkazní zkoušky) jsou předepsány nebo podrobněji specifiko-vány dokumentací, technologickými předpisy apod. a to zejména v těch případech, kdy pro danou tech-nologii, systém nebo použité hmoty nejsou obecně závazné normy.

d) Při návrhu (optimalizaci) hmot a technologií pro opravy je v rámci počátečních zkoušek typu (prů-kazních zkoušek) nutno rovněž zohlednit požadavky a podmínky na dopravu čerstvých směsí, jejich uklá-dání do konstrukce, způsob zpracování, případně ošetřování a další požadavky a zvláštnosti.

e) Za vyhovující při počátečních zkouškách typu (ITT, průkazních zkouškách) lze obecně považovat takové dosažené parametry, jejichž hodnoty jsou 1.2 násob-kem hodnot požadovaných příslušnou dokumentací, předpisem, normou, TP nebo TKP pro kontrolní zkoušky (souhrn zkoušek a měření pro kontrolu kva-lity, tab. 9), není-li v těchto TKP předepsáno u jed-notlivých parametrů jinak.

f) Při provádění počátečních zkoušek typu (průkazních zkoušek) stříkaných malt a betonů se po předchozím schválení programu a rozsahu počátečních zkoušek typu objednatelem/správcem stavby při ochraně a opravách vad a poruch betonových konstrukcí na objektech pozemních komunikací vychází z ČSN EN 14487-1, ČSN EN 14487-2 a požadavků v ZTKP stavby.

g) Rozsah počátečních zkoušek typu (ITT, průkazních zkoušek) je takový, aby byla prokázána dosažitelnost hodnot parametrů dle 31.2.2. a 31.2.3. Požadavky na počáteční zkoušky typu, jejich druh a rozsah, musí být obsaženy v projektové dokumentaci oprav (ochrany) a to zejména tehdy, kdy pro použité typy technologií nejsou k dispozici obecně závazné normy anebo nejsou-li k výrobkům zprávy a protokoly o po-čátečních zkouškách typu (průkazních zkouškách) k dispozici.

h) Po přijetí soutěžní nabídky zhotovitel dokládá objed-nateli/správci stavby způsobilost laboratoře k prová-dění počátečních zkoušek typu (průkazních zkoušek) a zkoušení referenčních ploch nejméně dvěma ukáz-kami zpráv o počátečních zkouškách typu (průkaz-ních zkouškách) a jednou zprávou o zkoušení refe-renční plochy za poslední rok.

Za vyhovující parametry, dosažené při počátečních zkouškách typu (průkazních zkouškách), lze považovat takové, jejichž hodnoty odpovídají požadavkům projek-tové dokumentace, těchto technických podmínek a Ev-ropských norem. U jednotlivých hmot, výrobků a sys-témů se vyžaduje prokázání těchto vlastností a jejich hodnot:

Systémy ochrany povrchu betonu – podle tab. 1 až 5 ČSN EN 1504-2, upřesněné v tab. 6a), 6b), 6c), 6d), 6e) této kapitoly TKP.

Systémy oprav se statickou funkcí a bez statické funkce – podle tab. 1, 2, 3, B. 1 ČSN EN 1504-3, upřesněné v tab. 7a), 7b), 7c) této kapitoly TKP.

Systémy konstrukčních (nosných) spojů – podle tab. 1, 2, 3, A. 1 ČSN EN 1504-4, přičemž celá příloha A je závazná (normativní).

Systémy pro injektáž betonu – podle tab. 1a), 1b), 1c), 3a), 3b, 3c), B.1 ČSN EN 1504-5 přičemž celá příloha A je závazná (normativní).

Systémy kotvení ocelových výztužných prutů – podle tab. 1, 3 ČSN EN 1504-6.

Systémy ochrany výztuže proti korozi – podle tab. 1, 2, 3 ČSN EN 1504-7, upřesněné v tab. 8 těchto TKP.

31.4.3 Referenční plochy

Zvlášť vhodným prostředkem pro prokázání vhodnosti hmoty, výrobku nebo systému, je provedení referenč-ních ploch. Tyto referenční plochy je třeba předepsat v ZDS tak, aby mohly být zhotoveny v dostatečném předstihu a mohlo tedy dojít k vyzrátí všech použitých hmot v době, kdy lze o použití jednotlivých typů hmot ještě rozhodnout. Výsledky zkoušek a měření na refe-renčních plochách společně s vizuálním hodnocením vzhledu a struktury referenční plochy umožňují velmi objektivně rozhodnout o vhodnosti dané hmoty, výrobku nebo systému v konkrétních provozních podmínkách.

Požadavky na provádění referenčních ploch:

a) Zkoušky na referenčních plochách může provádět pouze laboratoř se způsobilostí podle MP – SJ. Odborná způsobilost laboratoře musí splňovat usta-novení kapitoly 1 TKP a MP SJ-PK v části II/3, č.j. 20840/01-120 ve znění pozdějších změn. Tato labora-toř musí mít zkušenosti se zkoušením výrobků a sys-témů pro ochranu a opravy betonu a zdiva a musí být odsouhlasena objednatelem/správcem stavby.

Při provádění ochrany a oprav betonových konstrukcí a zdiva se zhotovují a zkouší referenční plochy v přípa-dech, kdy byly předchozím diagnostickým průzkumem zjištěny nižší hodnoty důležitých parametrů betonu opra-vované konstrukce, zejména pevnost v tahu povrchové vrstvy nebo uvažované pracovní spáry (a to i po odstra-nění jinak znehodnoceného betonu) nižší než 1.2 MPa, nebo při použití na objektech PK nových nebo neod-zkoušených technologií, případně při ověřování barvy, odstínu a/nebo vzhledových vlastností nebo vyžádá-li si to objednatel/správce stavby.

Ověřovací pokládka (aplikace hmoty pro ochranu a opravy bet. konstrukcí a zdiva) se provádí na tzv. re-ferenční ploše. Tato plocha slouží zejména k ověření požadovaných kvalitativních parametrů systému způso-bem podle ČSN EN 1504-10 čl. 9.2 a těchto. TKP, a dále také k odsouhlasení kvality povrchových úprav mezi objednatelem/správcem stavby a zhotovitelem, zejména


29

struktury povrchů a přípustných odchylek od rovnosti ploch a přímosti hran opravovaných konstrukcí.

b) Toto ověření technologie ochrany a/nebo oprav se provádí na náklady zhotovitele v dostatečném před-stihu tak, aby došlo k dostatečnému nárůstu pevností a aby bylo možno provést požadované zkoušky na referenční ploše ještě před zahájením oprav touto technologií.

c) Referenční plocha se vybere na konstrukci v místě s charakteristickými znaky opravovaného betonu (s charakteristickou vadou či poruchou betonu) a její poloha a velikost (zpravidla 1 až 2 m2 pro každou z alternativ) musí být nejprve odsouhlasena objed-natelem/správcem stavby i zhotovitelem.

d) Ověřovací pokládka se provádí za přítomnosti ob-jednatele/správce stavby a event. i projektanta s do-držením všech zásad pro správnou aplikaci (důsledný postup podle technologických předpisů zhotovitele, ZDS, ostatní dokumentace, norem, TP a TKP, s bez-chybnou přípravou podkladu, s bezchybným ošetřo-váním atd.).

e) Zkoušky na referenční ploše provádí/zajišťuje zhoto-vitel podle předem dohodnutého zkušebního plánu za přítomnosti objednatele/správce stavby a vyhod-nocuje zhotovitel spolu s objednatelem/správcem stavby.

f) Společné závěry zhotovitele a objednatele/správce stavby při hodnocení úspěšnosti ověřovací pokládky slouží ke korekci zadaných parametrů kvality pláno-vané opravy nebo ochrany, vedoucí buď ke zmírnění, nebo ke zpřísnění požadovaných kvalitativních para-metrů ověřované technologie.

g) Pokud není objednatel/správce stavby po vyhodnocení s výsledkem ověřovací pokládky na referenční ploše plně spokojen, není možno práce prováděné touto technologií a s použitím daných výrobků a hmot na opravované/chráněné konstrukci zahájit.

h) Referenční plocha s aplikovaným výrobkem nebo hmotou pro opravy (systémem oprav) a ochranu se ponechá bez dalších úprav po celou dobu trvání opravy a/nebo ochrany na objektu až do doby dokon-čení dohodnutých kontrolních zkoušek zhotovitele.

i) Referenční plocha s odsouhlasenou úrovní kvalita-tivních parametrů na ní dosažených slouží také k vi-zuálnímu porovnávání vývoje kvality prací během trvání celé opravy (ochrany).

j) Dosažení nižších kvalitativních parametrů na opra-vované konstrukci než bylo stanoveno na základě vyhodnocení referenční plochy se považuje za vadu opravy.

k) Souhlas s dodatečnou úpravou/likvidací referenční plochy pro účely pohledového sjednocení povrchu celé konstrukce dává objednatel/správce stavby. V tom případě je zhotovitel povinen po provedení

zkoušek na referenčních plochách uvést konstrukci do původního stavu.

l) Referenční plocha má být provedena pokud možno na opravované (chráněné) konstrukci a v případě, že je to z provozních hledisek nemožné, alespoň na kon-strukci s podobnými charakteristickými znaky jako je konstrukce opravovaná (chráněná).

m) Referenční plocha se provádí na konstrukcích při použití zásad a metod oprav a ochrany dle ČSN P ENV 1504-9 a ČSN EN 1504-10.

n) Referenční plocha může současně zhotoviteli sloužit jako podklad pro ověření měrné spotřeby jednotli-vých materiálů.

31.5 ODEBÍRÁNÍ VZORKŮ A KONTROLNÍ ZKOUŠKY (ZKOUŠKY A MĚŘENÍ PRO KONTROLU KVALITY) – DOPLNĚNÍ A ZPŘESNĚNÍ ČL. 9.2 ČSN EN 1504-10

31.5.1 Zkoušky a měření pro kontrolu kvality, jejich účel a provádění

Zkoušky a měření pro kontrolu kvality (kontrolní zkoušky a měření) jsou zkoušky stavebních výrobků, hmot, složek, směsí, systémů pro opravy a hotových vrs-tev (dle některých ČSN jsou zkoušky hotových vrstev označovány jako přejímací zkoušky) a jejich cílem je průběžně ověřovat aktuální kvalitativní vlastnosti pou-žitých stavebních hmot a staviv, používaných při ochraně a opravách inženýrské konstrukce. Kontrolní zkoušky za-jišťuje a za jejich provedení a rozsah odpovídá zhotovitel, provádí je za účelem zjištění, zda kvalitativní vlastnosti stavebních výrobků, hmot, složek, směsí, systémů pro opravy a hotových vrstev odpovídají smluvním požadav-kům, zejména TKP, ZTKP, prohlášením o shodě a prů-kazním zkouškám. Náklady na odběr vzorků, dopravu vzorků z místa odběru do zkušebny, zkoušení, měření, vyhotovení zpráv a protokolů, vyhodnocení výsledků a vypracování závěrečných souhrnných zpráv zhotovitele o kvalitě jsou obsaženy v nákladech na příslušné položky prací. Objednatel/správce stavby má právo určit místa zkoušek a měření. Každý vzorek musí být označen znač-kou (identifikačním pořadovým číslem vzorku, podrobněviz kapitola 18 TKP), která zabrání záměně, a zároveň s odběrem je laboratoří proveden záznam o zhotovení (odběru) vzorku (zkušebního tělesa) s následujícími in-formacemi:

a) původ vzorku, název stavby, název výrobny výrobku nebo hmoty, lokality zdroje hmoty,

b) staničení a poloha místa odběru, číslo auta, vzdále-nost od osy PK,

c) označení vrstvy a typu výrobku, hmoty, směsi,


30

d) kdo vzorek odebral (čitelně jméno a podpis), datum a hodina odběru,

e) komu je vzorek určen, adresa,

f) hodnoty parametrů naměřených na čerstvém vzorku, pokud jsou při odběru zjišťovány (teplota vzorku, konzistence, objemová hmotnost, obsah vzduchu atd.),

g) vzhled a způsob balení vzorku.

31.5.2 Laboratoř pro provádění zkoušek a měření pro kontrolu kvality (kontrolních zkoušek)

Zhotovitel pro zabezpečení operativního provádění kon-trolních zkoušek při opravách zřídí staveništní laboratoř, která musí být vybavena potřebným přístrojovým a jiným zařízením a obsazena odborně způsobilými pracovníky tak, aby činnost laboratoře byla zahájena při započetí příslušných stavebních technologií.

Kontrolní zkoušky musí provádět laboratoř se způso-bilostí podle MP SJ – PK, MP SJ-PK část II/3, (č. j. 20840/01-120 ve znění pozdějších změn) a kapitoly 1 TKP. Tato laboratoř musí mít praktické zkušenosti se zkoušením výrobků a systémů pro ochranu a opravy betonu a zdiva a musí být odsouhlasená objednatelem/správcem stavby.

Objednatel/správce stavby odsouhlasuje způsobilost sta-veništní laboratoře zhotovitele k provádění kontrolních zkoušek při provádění ochrany a oprav betonu a zdiva (personální obsazení, zařízení pro kontrolní zkoušky, úplnost vybavení).

Objednatel/správce stavby určí ve ZOP ve smyslu MP SJ – PK rozsah zkoušek, který bude provádět labora-toř nezávislá na zhotoviteli stavby a na výrobci/prodejci hmot a výrobků.

Výsledky kontrolních zkoušek musí zhotovitel předklá-dat objednateli/správci stavby průběžně a bez prodlení. Protokoly o zkouškách se evidují ve stavebním a labora-torním deníku, jsou součástí dokladů pro odsouhlasení a převzetí prací.

Zhotovitel poskytuje výsledky zkoušek a měření, pří-padně i kompletní protokoly a dále i závěrečnou zprávu dle přílohy 31.P3, objednateli/správci stavby na vyžádání i v elektronické podobě.

Protokoly o zkouškách se předávají v originálech objed-nateli/správci stavby proti podpisu ve stavebním deníku. Originály všech protokolů předává objednatel/správce stavby při přejímacím řízení objektu/stavby následnému správci.

Celkové vyhodnocení kontrolních zkoušek je součástí závěrečné Zprávy zhotovitele o hodnocení kvality stavby (zprávy o provedených kontrolách, měřeních a zkouš-kách) – a jejich přílohou jsou také veškeré protokoly

o výsledcích zkoušek, měření a kontrol, jejich originály, viz příloha P3 této kapitoly TKP.

31.5.3 Kontrolní a zkušební plán

Četnosti a druhy zkoušek a měření pro kontrolu kva-lity (kontrolních zkoušek) hmot, složek, směsí, systémů oprav, postupů pro opravy betonových konstrukcí a hoto-vých vrstev zpracovává a předkládá zhotovitel k odsou-hlasení objednateli/správci stavby v dohodnutém termínu před zahájením oprav ve formě kontrolního a zkušeb-ního plánu (KZP), kontrolní a zkušební plán je součástí plánu jakosti stavby a případně i TePř. Četnosti a druhy kontrolních zkoušek odsouhlasuje objednatel/správce stavby. Minimální povinný rozsah jednotlivých kontrol-ních zkoušek zhotovitele (zahrnutých do ceny prací) je stanoven pro hmoty a systémy pro ochranu a opravy v čl. 31.5.8 těchto TKP a pro beton v kapitole 18 TKP.

31.5.4 Účast při zkouškách

Objednatel/správce stavby bude akceptovat zkoušky a mě-ření pro kontrolu kvality (kontrolní zkoušky) provedené laboratořemi zhotovitele, pokud k nim bude zhotovitelem vyzván předem a pokud zhotovitel umožní účast zástupce objednatele/správce stavby při odběru vzorků a v každém stadiu zkoušky. Provádění odběru vzorků resp. zkoušek a měření pro kontrolu kvality (kontrolních zkoušek) musí zhotovitel oznámit objednateli resp. jemu pověřené osobě nejpozději 48 hodin před jejich provedením. Zhotovitel odsouhlasí s objednatelem/správcem stavby čas a místo konání zkoušky. Objednatel/správce stavby sdělí nejméně 24 hodin předem, že se hodlá zkoušky zúčastnit. Jestliže se ke zkoušce nedostaví, může zhotovitel zkoušku pro-vést.

Informace sdělované zhotovitelem objednateli o pláno-vaných zkouškách musí obsahovat:

1. označení staveniště, kde bude zkouška prováděna a jména zodpovědného pracovníka zhotovitele na stavbě, který se bude zkoušky účastnit,

2. čas počátku a předpokládaného konce prováděných prací, sdělení, podle jakého zkušebního postupu bu-dou zkoušky nebo odběr vzorků prováděny.

Poté předá objednateli/správci stavby protokoly o zkouš-kách a ten musí zkoušky považovat za správně prove-dené. Protokoly o těchto zkouškách se objednateli/správci stavby předávají do týdne po jejich provedení jako podpi-sem potvrzená kopie. Objednateli/správci stavby nebo jím pověřené osobě musí zhotovitel umožnit přístup do labo-ratoří, na staveniště a do skladů, a to i v případě, že jsou zkoušky, měření, odběr a skladování vzorků prováděny smluvními fyzickými nebo právnickými osobami.

Způsob provádění dozoru, kontroly a inspekcí pro jed-notlivé technologie použité při opravách a pro jednotlivé druhy zkoušek, včetně uvedení konstrukcí do původního stavu po zkouškách, dohodne zhotovitel s objednatelem/správcem stavby před zahájením prací.


31

31.5.5 Vlastní zkoušky objednatele

K prověření kvality prováděných prací nebo hodnověr-nosti zkoušek zhotovitele či v případě pochybnosti nebo z jiných důvodů je oprávněn objednatel/správce stavby kdykoliv v průběhu prací nebo později provést vlastní kontrolní zkoušky. Tyto zkoušky provádí buď ve vlastní laboratoři, nebo je zadává u jiné nezávislé laboratoře. V případě potvrzení pochybností objednatele/správce stavby o kvalitě výrobků, hmot nebo prací uhradí ná-klady na provedení zkoušky zhotovitel, viz čl. 36.2 až 36.5 VOP a čl. 1.6.1.3. e) kapitoly 1 TKP – Všeobecně.

31.5.6 Minimální povinný rozsah jednotlivých zkoušek a měření pro kontrolu kvality (kontrolních zkoušek)

Vlastnosti podkladu, vhodnost použití výrobků a sys-témů, podmínky pro jejich použití a vlastnosti ztvrdlých výrobků a systémů musí být podrobeny kontrole kvality, která musí být provedena dle čl. 9.1 a 9.2 ČSN EN 1504-10 prostřednictvím zkoušek a měření pro kontrolu kva-lity, uvedených v tab. č. 9 těchto TKP, která je rozšířenou a doplněnou tab. 4 ČSN EN 1504-10.

V uvedené tabulce 9 jsou stanoveny druhy a rozsah kontrolních zkoušek a měření zhotovitele na stavbě (na tělesech zhotovených při aplikaci na stavbě, na tělesech odebraných z konstrukce nebo na plochách podkladu a vrstvách systémů oprav), které provádí (včetně uvedení konstrukce do původního stavu) zhotovitel a náklady za-hrnuje do ceny prací. Jedná se o rozsah minimální, avšak objednatel/správce stavby může stanovit rozsah pro jed-notlivé zkoušky v ZTKP stavby větší. Stanovený rozsah zkoušek se rozumí pro jednoho zhotovitele (nebo pod-zhotovitele) na jednom opravovaném objektu. Zkoušky se provádějí podle příslušných ČSN, ČSN EN, TP, TKP a ZTKP. Rozsah zkoušek a měření pro kontrolu kva-lity (kontrolních zkoušek) pro beton stanovuje kapitola 18 TKP, zpřesňují ZTKP.

31.5.7 Příručka jakosti laboratoře zhotovitele

Na vyžádání správce stavby předkládá zhotovitel příručku jakosti laboratoře pro činnosti dle čl. 31.5.1 až 31.5.2.

31.6 PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY

31.6.1 Velikosti odchylek povrchů

Dokumentace musí stanovit, a objednatel/správce stavby předem odsouhlasuje parametry kvality povrchu (od-chylky od rovinatosti povrchů, odchylky od přímosti, kolmosti a rovnoběžnosti hran, max. přípustné prohlubně a výstupky, odskoky dílců bednění, strukturu povrchu atd.). Obecně se předpokládají odchylky od rovinatosti opravovaných ploch a přímosti hran u mostů a ostat-ních objektů pozemních komunikací max. 5 mm pod 2 m latí (měřeno klínkem) na pohledově exponovaných plochách, max. 10 mm pod 2 m latí na ostatních plo-

chách (netýká se hmot nanášených stříkáním, kde jsou přípustné odchylky dohodnuty vždy až po vyhodnocení kvality předem provedených referenčních ploch), pokud dokumentace stavby, TKP nebo ZTKP nebo jejich ob-jednatelem/správcem stavby odsouhlasené změny v prů-běhu opravy nestanoví odchylky jiné. Přípustné odchylky opravovaných povrchů pojížděných a pochůzných ploch stanoví ČSN, TP a TKP příslušné pro novostavby těchto konstrukcí a ploch. Přípustné odchylky opravovaných částí konstrukcí odvodnění jsou stanoveny stejné jako u novostaveb dle kapitoly 3 TKP.

31.6.2 Velikost odchylek ostatních prvků

Pro všechny ostatní konstrukce a konstrukční prvky platí tolerance dle dokumentace nebo tolerance dle příslušných norem, TP, nebo ustanovení těchto TKP, pokud kapitola 18 TKP, příl. P10, nestanoví tolerance přísnější.

31.6.3 Překročení tolerancí, vadné plnění

Při překročení tolerancí a odchylek provedených prací má objednatel/správce stavby právo uplatnit nároky z vadného plnění, při tom se postupuje podle kapitoly 1 TKP.

31.6.4 Přípustné tolerance (odchylky od hodnot udávaných výrobcem) při identifikačních zkouškách vlastností výrobků pro ochranu a opravy betonu a zdiva

Přípustné tolerance jsou závazně uvedeny v tab. č.2 ČSN EN 1504-2, tab. č. 2 ČSN EN 1504-3, tab. č. 2 ČSN EN 1504-4, tab. č. 2a, 2b ČSN EN 1504-5, tab. č. 2 ČSN EN 1504-6, tab. č. 2 ČSN EN 1504-7. V případě překročení uvedených přípustných tolerancí při identifikační zkoušcenesmí být výrobek expedován na stavbu, v případě pře-kročení uvedených přípustných tolerancí při identifikačnízkoušce provedené během prací na stavbě musí být vý-robek ze stavby odstraněn, nesmí být dále používán a již aplikovaná část chybné dodávky se podrobí na náklady zhotovitele dalším kontrolním zkouškám nad rámec od-souhlaseného kontrolního a zkušebního plánu.

31.7 KLIMATICKÉ OMEZENÍ

31.7.1 Klimatické podmínky pro betonáž a pro použití hmot pro opravy

Pro provádění prací, kde se používá beton nevyztužený, vyztužený, předpjatý, čerstvý beton a injektážní malta, platí klimatická omezení a další podmínky uvedené v ka-pitole 18 TKP.

U ostatních hmot pro ochranu a opravy musí být kli-matická omezení uvedena v technologickém předpisu, který zhotovitel předkládá objednateli/správci stavby k odsouhlasení před započetím prací. Tato omezení


32

a podmínky musí být v souladu s technickými speci-fikacemi výrobce a zároveň s podmínkami ověřenýmipři průkazních zkouškách hmot a systémů. Pro zdění za nízkých teplot platí ČSN 73 2310.

31.7.2 Podmínky pro provádění ochrany a oprav v zimě

Provádění ochrany a oprav systémem pro ochranu a opravy v zimním období za snížených teplot je možné pouze se zimními opatřeními, ověřenými průkazní zkouškou simulující tyto podmínky nebo po ověření kontrolními zkouškami vlastností na referenční ploše na předmětné konstrukci za těchto zimních podmínek.

31.7.3 Záznam teplot a vlhkosti

Na každé stavbě při ochraně, opravách betonových konstrukcí a zdiva PK musí být zhotovitelem vyřešen, provozován a udržován v provozuschopném stavu sys-tém trvalého automatického záznamu teploty a vlhkosti vzduchu, ev. i teploty konstrukce dle ZDS, odpovídající potřebám řízení technologie opravy a potřebám objed-natele/správce stavby při kontrole kvality prováděných prací. Veškeré naměřené hodnoty musí být kdykoliv po-hotově k dispozici objednateli/správci stavby. Po dokon-čení prací se tyto záznamy předávají objednateli/správci stavby jako příloha ke zprávě zhotovitele o hodnocení jakosti stavby.

31.8 ODSOUHLASENÍ A PŘEVZETÍ PRACÍ

31.8.1 Odsouhlasování jednotlivých etap prací

31.8.1.1 Zhotovitel je povinen včas vyzvat zástupce ob-jednatele/správce stavby k odsouhlasení všech prací, které budou v dalším postupu zakryty nebo se stanou nepřístupnými nebo obtížně kontrolovatelnými. Jedná se především o:

a) odsouhlasení kvality a souhlas k expedici prvků z výrobny, kontrolní převzetí prefabrikovaných prvků před jejich montáží na stavbě,

b) odsouhlasení mostních závěrů podle kapitoly 22 TKP, mostních ložisek podle kapitoly 23 TKP, úpravy pod-kladu před prováděním vyrovnávacích betonů mos-tovek a izolačních systémů podle kapitoly 21 TKP, úpravy podkladu pro systémy oprav dle této kapitoly TKP,

c) odsouhlasení kvality nanášení a pokládky jednot-livých vrstev a jejich odsouhlasení při provádění ochrany a oprav betonových konstrukcí, izolačního a vozovkového souvrství podle kapitoly 21 TKP, vč. podkladu pod izolace,

d) odsouhlasení betonářské a předpínací výztuže před betonáží podle postupů kapitoly 18 TKP, odsouhla-sení úpravy styčných ploch a pracovních spár,

e) odsouhlasení dalších konstrukcí a technologických fází stavebních prací, které se provádí v souladu s pří-slušnými normami, touto kapitolou TKP nebo dle požadavku objednatele/správce stavby dle náročnosti a složitosti prováděných prací.

Odsouhlasování provedených prací podle dokumentace provádí objednatel/správce stavby na základě vizuálních kontrol, kontrolních zkoušek a měření, dokladovaných protokoly. Zjištěné skutečnosti se musí vzít v úvahu při odsouhlasení prací a při platbách za provedení práce.

31.8.1.2 Výzva zhotovitele bude učiněna zápisem do stavebního deníku v přiměřeném předstihu vzhledem k náročnosti opravy, a to u složitějších prací 3 dny, u jed-nodušších technologií 24 hodin předem.

31.8.1.3 Zhotovitel k prověření a odsouhlasení etap prací předloží s vyhodnocením odchylek tvaru a polohy příslušná zaměření skutečného provedení konstrukčních částí a vrstev, výsledky příslušných kontrolních zkou-šek a měření ve smyslu TKP, ZTKP příslušných norem a TP. Protokoly a zprávy o časově náročnějších zkouš-kách může zhotovitel předat v dohodnutém pozdějším termínu. Rizika s tím spojená nese zhotovitel.

31.8.1.4 Objednatel/správce stavby odsouhlasí řádně dokončené etapy oprav neprodleně, nejpozději však 3. den po písemném oznámení zhotovitele. Odsouhlasení se provádí zápisem ve stavebním deníku. Tímto odsouhlase-ním se zhotovitel nezbavuje odpovědnosti za skryté vady provedených prací. Bez odsouhlasení předchozí etapy prací objednatelem/správcem stavby nesmí zhotovitel práce na další etapě zahájit nebo v práci pokračovat. Dále platí kapitola 1 TKP, čl. 1.7.

31.8.1.5 Zhotovitel musí o odsouhlasené vrstvy a části konstrukcí i nadále pečovat, udržovat je a odpovídá za vzniklé škody až do doby převzetí prací objednatelem/správcem stavby.

31.8.2 Dokumentování kvality v průběhu prací

31.8.2.1 Kvalitu stavebních prací prokazuje zhotovitel na základě zkoušek a měření. Výsledky předává zhoto-vitel objednateli/správci stavby na předem dohodnutých formulářích nebo zápisem do stavebního deníku a to bezprostředně po provedení zkoušek a měření, pokud v některých případech není s objednatelem/správcem stavby dohodnut jiný postup s přihlédnutím k zahájení prací a navazujících technologií. Současně zhotovitel vede prvotní dokumentaci o prováděných zkouškách, chronologické záznamy o odběru vzorků a výsledcích zkoušek do laboratorního deníku. Obsah této dokumen-tace a záznamů je stanoven v kapitole 1 TKP. Tuto do-kumentaci je povinen předložit ke kontrole pracovníkům objednatele/správce stavby a stává se přílohou ke zprávě zhotovitele o hodnocení jakosti stavby.


33

31.8.2.2 Zhotovitel musí zaznamenávat po celou dobu stavby do stavebního deníku alespoň jedenkrát denně nejméně tyto údaje:

a) den a hodinu počátku a konce provádění jednotlivých technologických postupů a chodu strojů a zařízení, přesnou lokalizaci místa provádění na konstrukci,

b) vnější a ev. vnitřní klimatické podmínky – teplotu vzduchu, relativní vlhkost vzduchu, teplotu zpraco-vávaných hmot, teplotu a vlhkost podkladu, změny těchto podmínek během provádění prací nebo ošet-řování ploch, vrstev nebo prvků,

c) přesné označení použitých hmot pro opravy,

d) identifikaci zhotovitele nebo výrobce hmot proopravy, čísla dodacích listů, čísla výrobních šarží hmot,

e) provozuschopnost technických zařízení a vybavení stavby,

f) úplný seznam všech odebíraných těles a vzorků pro kontrolní a průkazní zkoušky, seznam provedených zkoušek, měření a referenčních ploch, údaje o prová-děném diagnostickém průzkumu a prohlídkách,

g) jméno a funkci zodpovědného zástupce zhotovitele na staveništi pro příslušnou směnu a technologii, počty pracovníků zhotovitele a zvlášť všech podzhotovitelů jmenovitě,

h) výměry a jednotky provedených prací,

i) přesný popis doby, místa a způsobu ošetřování apli-kovaných hmot.

31.8.2.3 Stavební deník musí být trvale k dispozici ob-jednateli/správci stavby k nahlédnutí a zápisům, musí být u zhotovitele minimálně 10 let archivován.

31.8.3 Předání a převzetí díla

31.8.3.1 Převzetí prací se provádí pro celé dílo nebo pro jeho jednotlivé části ve shodě s požadavkem objednatele/správce stavby, který je uveden ve smlouvě o dílo. Pro převzetí prací celého díla nebo pro přejímání jednotli-vých stavebních objektů nebo pro dílčí přejímku oprav jednotlivých konstrukčních částí zpracuje zhotovitel souhrnné zprávy o kvalitě provedených prací. Souhrnná zpráva o kvalitě provedených prací obsahuje seznam všech použitých technologií oprav, jejich výměry, období provádění, přehled všech měření a výsledků zkoušek, skutečnou spotřebu hmot, přehled a srovnání četnosti kontrolních zkoušek požadovaných a skutečně provede-ných, dosažené kvalitativní parametry a jejich vyhodno-cení (porovnání s projektovanými hodnotami). Uvedou se i termíny aplikace jednotlivých vrstev a postupů. Obsah zprávy zhotovitele musí odpovídat příloze 31.P3. Obsah zprávy odsouhlasí objednatel/správce stavby. Tento do-klad předloží zhotovitel objednateli/správci stavby nej-později 14 dní před termínem přejímacího řízení ve dvou

stejnopisech (případně společně se žádostí o vypsání přejímacího řízení).

Pokud objednatel/správce stavby, resp. jím pověřená osoba vyhotoví k přejímacímu řízení vlastní celkové hodnocení kvality provedených oprav, děje se tak na zá-kladě hodnocení kvality v závěrečné zprávě zhotovitele, vyjádření objednatele/správce stavby k činnosti zhotovi-tele a výsledků vlastních zkoušek a měření a technických prohlídek objednatele/správce stavby. Závěrem takového hodnocení je srovnání všech výsledků s kvalitativními požadavky této kapitoly TKP, ZDS, TP a příslušných no-rem a předpisů, v případě neshod s případným návrhem na srážky z ceny nebo jiná opatření. Hodnocení kvality objednatelem, pokud je vypracováno, předá objednatel zhotoviteli a správci pozemní komunikace. Převezme-li zhotovitel toto hodnocení objednatele, je hodnocení v úplném znění zároveň považováno za referenci objed-natele o provedené opravě.

V případě, že dokumentace stavby stanovila provedení zatěžovací zkoušky nebo o ní bylo rozhodnuto během prací, musí být výsledek zatěžovací zkoušky znám před převzetím prací. Dalším závazným dokladem, který musí zhotovitel předložit k přejímce provedené opravy, je do-kumentace skutečného provedení opravy. Pro ni jsou závazná ustanovení kapitoly 1 TKP. Tuto dokumentaci zajišťuje zhotovitel, podkladem pro její zpracování je pů-vodní schválená dokumentace (RDS, TePř) se zakresle-ním všech změn a odchylek provedených během prací.

31.8.3.2 U mostů, tunelů a podobných betonových ob-jektů se musí před uvedením do provozu provést technická prohlídka a první hlavní prohlídka. Pro provedení fyzické přejímky dokončených prací při ochraně a opravách je nutno naplánovat v časovém harmonogramu stavby tý-denní časový prostor pro provedení případných vlastních kontrolních měření a zkoušek objednatele/správce stavby, technické prohlídky a ev. hlavní mostní prohlídky – první po opravě, a to po úplném dokončení veškerých prací; na obtížně přístupných místech pomocí výškové plošiny (týká se všech typů konstrukcí). Dále platí kapitola 1 TKP. Hlavní mostní prohlídku – první po opravě – or-ganizuje objednatel/správce stavby za účasti zhotovitele opravy a správce PK, náklady na prohlídku jsou zahrnuty do nákladů stavby.

31.8.4 Záruční doba

Záruční doba na veškeré druhy prací při opravách beto-nových konstrukcí je nejméně 5 let, není-li dohodnuta doba delší. Odpovědnost zhotovitele stavby (a následně výrobce hmot nebo systémů) za škodu způsobenou ob-jednateli podle zákona č. 59/1998 Sb. je 10 let.

31.8.5 Srážky z ceny

Objednatel/správce stavby postupuje podle kapitoly 1 TKP, příloha 8. Objednatel/správce stavby má právo na bezvadné plnění předmětu smlouvy. Srážky z ceny prací při nedodržení požadovaných kvalitativních podmí-nek při ochraně a opravách betonových konstrukcí může


34

stanovit pro konkrétní stavbu a jednotlivé parametry ob-jednatel v ZDS (ZTKP), avšak využít těchto srážek lze jen, pokud zjištěné odchylky a neshody neovlivní kvalitu a životnost díla, nebo nebudou příčinou snížení provozní bezpečnosti konstrukcí anebo příčinou zvýšených ná-kladů na údržbu za provozu.

31.9 SLEDOVÁNÍ DEFORMACÍ

31.9.1 Sledování posunů podloží a zemních těles

Provádí se podle požadavků ZDS . Náklady na sledování jsou zahrnuty do nákladů stavby.

31.9.2 Sledování vlivů stavby na okolní objekty

Provádí se dle podmínek stavebního povolení, ZDS. Náklady na sledování jsou zahrnuty do nákladů stavby.

31.9.3 Sledování deformací a posunů konstrukcí

31.9.3.1 Pokud podle PDPS ochrany a oprav bude na konstrukci sledována deformace, je nutné v dokumen-taci označit místa osazení měřických bodů. Zhotovitel je povinen během výstavby tyto body osadit, udržovat a za-jistit provedení požadovaných měření a výsledky předat objednateli/správci stavby. Pokud byla dokumentaci pře-depsána zatěžovací zkouška nebo další měření a zkoušky, je povinností zhotovitele tyto zajistit. Sledování posunů ložisek a mostních závěrů při opravách se provádí dle požadavků ZDS, v souladu s kapitolou 22 a kapitolou 23 TKP, naměřené hodnoty po dobu celé opravy musí být pohotově k dispozici objednateli/správci stavby a souhrn všech měření musí předat zhotovitel objednateli/správci stavby nejpozději při odevzdání a převzetí objektu. Náklady na sledování jsou zahrnuty do nákladů stavby.

31.9.3.2 Sledování posunů spár a trhlin se provádí dle požadavku ZDS a v souladu s TP 201, součástí sledování pohybu trhlin v konstrukci je i zaměření polohy trhlin, jejich označení na konstrukci a vyhotovení pasportu (se-znamu) trhlin vč. náčrtů tvaru s okótováním rozměrů. Naměřené hodnoty po dobu celé opravy musí být po-hotově k dispozici objednateli/správci stavby a souhrn všech měření s pasportem a vyhodnocením musí předat zhotovitel objednateli/správci stavby nejpozději při ode-vzdání a převzetí objektu, náklady na sledování jsou za-hrnuty do nákladů stavby. Náčrty mohou být nahrazeny fotodokumentací. Místa měření šířky trhlin musí být na konstrukci po celou dobu sledování přesně a trvan-livě vyznačena a zanesena i s kótami do pasportu trhlin. V případě zakrytí systémem pro opravy se dále postupuje podle požadavku ZDS nebo objednatele/správce stavby. Náklady na sledování jsou zahrnuty do nákladů stavby.

31.9.3.3 Sledování posunů částí konstrukce předepi-suje ZDS. Toto sledování musí být dle požadavku ZDS

geodeticky navázáno na místní a absolutní souřadnicový i výškový systém a na systém dlouhodobého sledování konstrukce, a to předešlého i budoucího. Naměřené hod-noty po dobu celé opravy musí být pohotově k dispozici objednateli/správci stavby včetně průběžných vyhodno-cení a souhrn všech měření včetně celkového vyhodno-cení musí předat zhotovitel objednateli/správci stavby nejpozději při odevzdání a převzetí objektu, náklady na sledování a vyhodnocení posunů jsou zahrnuty do nákladů stavby. Další podmínky pro sledování viz čl. 31.9.4.

31.9.4 Geodetická měření – podmínky pro geodetická měření a fotodokumentaci na konstrukcích při opravách

31.9.4.1 Zaměření konstrukce při ochraně a opravách se provádí v souladu se zákonem č. 200/94 Sb., vyhl. 31/95 Sb., případně podle předpisů novelizovaných, viz též ka-pitola 1 TKP, a to v těchto etapách a za tímto účelem:

a) zaměření původního stavu konstrukce před opra-vou – jako součást diagnostického průzkumu anebo jako podklad pro vypracování ZDS případně jeho změny,

b) zaměření tvaru a polohy skutečného provedení opravy konstrukčních částí, a to postupně vždy po dokončení jednotlivých konstrukčních částí (vrstev) před jejich zakrytím a po dokončení celé opravy (jako podklad pro kontrolu kvality prací i pro účely dalšího sledo-vání konstrukce),

c) první měření výšek a polohy po skončení prací na konstrukci definitivně stabilizovaných bodů (proúčely navázání dlouhodobého sledování posunů a pře-tvoření konstrukce správcem PK během provozu) dle požadavku ZDS a/nebo objednatele/správce stavby.

31.9.4.2 Rozsah měření prováděného zhotovitelem a přesné vymezení jeho účelu stanovuje ZDS ochrany a oprav konkrétní konstrukce, což je objednatelem do-plněno v ZTKP. Náklady na měření jsou zahrnuty do nákladů stavby.

Minimální rozsah měření při opravách betonových kon-strukcí určuje ZDS, u mostních konstrukcí je rozsah ná-sledující:

a) zaměření nosné konstrukce v projektových příčných řezech po 5 metrech nebo hustěji v podélném směru, v etapách 31.9.4.1 a), b), přičemž na každém předpolí mimo NK jsou zaměřeny další 2 příčné řezy a musí být v etapě 31.9.4.1 b) zaměřen postupně povrch NK, povrch ochrany izolace, povrch vozovky vč. hran říms,

b) polohové a výškové zaměření vrchních ploch ložis-kových bloků a ložisek před uložením NK (etapa 31.9.4.1 b),

c) polohové a výškové zaměření mostních závěrů po osazení min. ve 3 podélných řezech NK, vedených


35

krajními vodícími proužky a střední dělicí čárou vodorovného dopravního značení vozovky (etapa 31.9.4.1 b), body pro měření výšek jsou na hranách MZ trvanlivě vyznačeny, např. důlky nebo vruby v oceli apod.,

d) šířka rozevření všech spár mostních závěrů po osa-zení s uvedením teploty betonu nosné konstrukce (etapa 31.9.4.1 b) a míst měření (okótovaný měřický náčrt),

e) průhyb NK mostů po dokončení oprav, a to vůči spoj-nici horních ploch ložisek (resp. úložných ploch NK), zaměřením výšky podhledu NK v místě uložení a ve středu rozpětí každého mostního pole u polí kratších než 20 m, v místě uložení a ve čtvrtinách rozpětí kaž-dého pole u polí delších než 20 m (etapa 31.9.4.1 b),

f) první měření přetvoření nosné konstrukce na bodech stabilizovaných dle článku e), zároveň s měřením dle 31.9.4.1 c).

31.9.4.3 V realizační dokumentaci pro ochranu a opravy betonové konstrukce musí být též zpracován projekt mě-ření, který obsahuje zejména:

a) způsob stabilizace bodů pro sledování posunů,

b) umístění a způsob stabilizace pevných (připojova-cích) bodů,

c) umístění a identifikace bodů pro zaměření skuteč-ného tvaru provedení konstrukce,

d) zákres sledovaných bodů ad a) v situaci (ev. příčných řezech) konstrukce včetně jejich číslování (kótovaná situace),

e) metody, způsob měření, postup měření, použité mě-řické přístroje a pomůcky, jejich počet a stanoviště na konstrukci,

f) časový rozvrh a intervaly měření (harmonogram),

g) předpokládaná střední chyba měření,

h) způsob záznamu hodnot, zpracování a vyhodnocení výsledků měření, srovnávací kriteria (předpokládané hodnoty, extrémní hodnoty) a lhůty předávání zpráv objednateli/správci stavby.

31.9.4.4 Polohová zaměření budou provedena v systému Jtsk.

31.9.4.5 Veškerá výšková měření budou prováděna ve výškovém systému B.p.v. vč. vyhotovení a zákresu to-pografií a výšek připojovacích bodů ČsJNS nebo novětrvale stabilizovaných bodů v blízkosti konstrukce.

31.9.4.6 Stabilizací pevného (připojovacího) bodu (mimo sledovanou konstrukci) se rozumí provedení ale-spoň v této kvalitě:

a) podbetonovaný žulový kámen M2 nahoře s kovovou hřebovou značkou,

b) nebo betonový mezník délky min. 1 m nahoře s ko-vovou hřebovou značkou,

c) nebo hřebová značka osazená dle zvláštních poža-davků objednatele v ZDS.

Kámen ani mezník nesmí mít kónický tvar, stabilizovaný bod nesmí být posunut ze své polohy působením zmrzlé zeminy.

Další podmínky stabilizace pevných bodů stanovuje ČSN 730416.

31.9.4.7 Nejmenší počet pevných (připojovacích) bodů:

a) 4 ks u mostů s délkou NK větší než 100 m,

b) 3 ks u mostů s délkou NK menší než 100 m.

31.9.4.8 Stabilizací sledovaného bodu pro etapu 31.9.4.1 a), b) se rozumí značka rychleschnoucí barvou nebo na-střelovacím hřebem, pro etapu 31.9.4.1 c) zabetonovaná hřebová značka do římsy nebo chodníku, umístěná podle odsouhlasené realizační dokumentace.

31.9.4.9 Protokoly, technické zprávy, výsledky měření a vyhodnocení naměřených hodnot ve všech etapách dle 31.9.4.1 a zákresy poloh bodů jsou nedílnou součástí platné dokumentace skutečného provedení opravy, kterou objednatel následně předá správci pozemní komunikace k trvalé archivaci.

31.9.4.10 Náklady na měření, zřízení bodů a sítí, vy-hodnocení měření dle čl. 31.9.4.1. b), c) jsou zahrnuty do nákladů stavby.

31.9.4.11 Při všech rozhodujících technologiích a před zakrytím důležitých postupů pořizuje zhotovitel foto-dokumentaci, kterou předává v jednom vyhotovení ob-jednateli/správci stavby při převzetí jednotlivých etap. Rozsah této dokumentace určuje ZDS a upřesňuje objed-natel/správce stavby.

31.10 EKOLOGIE (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

31.10.1 Životní prostředí

Požadavky na životní prostředí při provádění ochrany a oprav se řídí kapitolou 1 TKP.

31.10.2 Škodlivost výrobků

Podle nařízení vlády č. 312/2005 Sb.) o technických požadavcích na stavební výrobky, ve znění pozdějších změn, je každý výrobce povinen dokladovat, že výrobek není z hlediska ekologického škodlivý.


36

31.10.3 Odpady

Odpady vznikající při těchto stavbách spadají především do kategorií odpadů „Ostatní“ a „Zvláštní“ (stavební sutě, výkopový materiál), ve výjimečných případech do ka-tegorie „Nebezpečný“ (kontaminované odstraněné po-vlaky a nátěry, kontaminované obaly např. od nátěrových hmot).

U systémů pro ochranu a opravy se požaduje bezproblé-mová likvidace odpadů vzniklých v procesu aplikace nových vrstev pro opravy i odstraňování vrstev starých oprav. Při manipulaci se škodlivými látkami a zneškod-ňování odpadů musí zhotovitel postupovat podle kapitoly 1 TKP, část 1.11.

31.10.4 Podmínky stavebního povolení

Při ochraně a opravách betonových konstrukcí musí být dodrženy podmínky stavebního povolení.

31.10.5 Problematika ochrany přírody, hluku, vibrací, emisí a ochrany vod se řídí kapitolou. 1 TKP, část 1.11

31.11 SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY

Normy a předpisy uvedené v této části TKP jsou v jejím textu citovány, nebo mají k obsahu kapitoly vztah a jsou pro zhotovení ZDS, RDS a zhotovení stavby závazné. Zhotovitelé ZDS, RDS a stavby jsou povinni uplatnit příslušnou normu nebo předpis v platném znění k datu vydání zadávací dokumentace stavby. V případě změn norem a předpisů v průběhu stavby se postupuje podle příslušného ustanovení v kapitole 1 TKP – Všeobecně.

Pro zkoušení betonu platí ČSN EN, citované v ČSN EN 206-1 a/nebo ČSN. Pro zkoušení složek betonu a hmot pro ochranu a opravy betonu a zdiva a všech použitých výrobků, jejich kvalitativních parametrů pro doplňující zkoušení, pro návrh, provádění a kontrolu stavebních prací jsou závazné ČSN, event. EN a ISO, TP, TKP, VL, uvedené v následující části této kapitoly TKP.

Uživatel TKP odpovídá za použití aktuální verze vý-chozích podkladů ve smyslu kapitoly 1 TKP, tj. práv-ních předpisů, technických norem a předpisů a předpisů MD.

31.11.1 NormyČSN EN ISO 9001 (01 0321) Systémy managementu

jakosti – Požadavky;ČSN EN ISO 9001 ed. 2 (01 0321) Systémy manage-

mentu jakosti – Požadavky;ČSN EN 196-1 (72 2100) Metody zkoušení cementu.

Část 1: Stanovení pevnosti;ČSN EN 196-2 (72 2100) Metody zkoušení cementu.

Část 2: Chemický rozbor ce-mentu;

ČSN EN 196-3 (72 2100) Metody zkoušení cementu. Část 3: Stanovení dob tuhnutí a ob-jemové stálosti;

ČSN EN 196-4 (72 2100) Metody zkoušení cementu. Část 4: Kvantitativní stanovení hlavních složek;

ČSN EN 196-5 (72 2100) Metody zkoušení cementu. Část 5: Zkouška pucolanity puco-lánových cementů;

ČSN EN 196-6 (72 2100) Metody zkoušení cementu. Část 6: Stanovení jemnosti mletí;

ČSN EN 196- 7 (72 2100) Metody zkoušení cementu. Část 7 Postup pro odběr a úpravu vzorků cementu;

ČSN EN 196-21 (72 2100) Metody zkoušení cementu. Část 21: Stanovení chloridů, oxidu uhličitého a alkálií v cementu;

ČSN EN 197-1 (72 2101) Cement – Část 1: Složení, spe-cifikace a kritéria shody cementůpro obecné použití;

ČSN EN 206-1 (73 2403) Beton – Část 1: Specifikace,vlastnosti, výroba a shoda;

ČSN EN 480-8 (72 2325) Přísady do betonu, malty a injektážní malty – Zkušební me-tody – Část 8: Stanovení obsahu sušiny;

ČSN EN 480-10 (72 2325) Přísady do betonu, malty a injektážní malty – Zkušební me-tody – Část 10: Stanovení obsahu vodou rozpustných chloridů;

ČSN EN 480-11 (72 2325) Přísady do betonu, malty a injektážní malty – Zkušební metody – Část 11: Stanovení cha-rakteristiky vzduchových pórů ve ztvrdlém betonu;

ČSN EN 480-12 (72 2325) Přísady do betonu, malty a injektážní malty – Zkušební me-tody – Část 12: Stanovení obsahu alkálií v přísadách;

ČSN EN 539-1 (72 2682) Pálené střešní tašky pro skládané krytiny. Stanovení fyzi-kálních charakteristik.

Část 1: Zkouška prosákavosti – pou-žije se pro keramický materiál zdí-cích prvků

ČSN EN 539-2 (72 2682) Pálené střešní tašky pro skládané krytiny. Stanovení fyzi-kálních charakteristik.

Část 2: Zkouška mrazuvzdornosti – použije se pro keramický mate-riál zdících prvků

ČSN EN 934-2 (72 2326) Přísady do betonu, malty a injektážní malty – Část 2: Přísady do betonu – Definice, požadavky,shoda, označování a značení štít-kem;

ČSN EN 1008 (73 2028) Záměsová voda do betonu – Specifikace pro odběr vzorků,zkoušení a posouzení vhodnosti vody včetně vody získané při re-cyklaci v betonárně, jako záměsové vody do betonu;

ČSN EN 1504-1 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 1: Definice.


37

ČSN EN 1504-2 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 2: Systémy ochrany povrchu betonu.

ČSN EN 1504-3 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 3: Opravy se statickou a bez statické funkce.

ČSN EN 1504-4 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 4: Konstrukční spojování.

ČSN EN 1504-5 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 5: Injektáž betonu.

ČSN EN 1504-6 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 6: Zálivky pro kotvení výztuže nebo pro vyplňování povrchových dutin.

ČSN EN 1504-7 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 7: Prevence koroze výztuže.

ČSN EN 1504-8 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 8: Kontrola kvality a hodnocení shody.

ČSN P ENV 1504-9 Výrobky a systémy pro ochranu a opravu betonových konstrukcí – definice, požadavky, kontrolajakosti a hodnocení shody – část 9: Obecné zásady pro používání výrobků a systémů

EN 1504-10 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí – Definice, požadavky, kontrolakvality a hodnocení shody – Část 10: Použití výrobků a systémů a kontrola kvality provedení.

ČSN EN 10060:2004 (42 5551) Ocelové tyče kruhové válcované za tepla – Rozměry, mezní úchylky rozměrů a tolerance tvaru;

ČSN EN 10080 (42 1039) Ocel pro výztuž do betonu – Svařitelná, žebírková, betonářská ocel B500 – Technické dodací pod-mínky pro tyče, svitky a svařované sítě;

ISO 4316 Povrchová aktivní činidla – Stanovení pH vodních roztoků – Potenciometrická metoda;

ISO 758 Tekuté chemické látky pro průmys-lové použití – Stanovení objemové hmotnosti při 20 °C.

ČSN EN 12350-1 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 1: Odběr vzorků;

ČSN EN 12350-2 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 2: Zkouška sednutím;

ČSN EN 12350-3 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 3: Zkouška Vebe;

ČSN EN 12350-4 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 4: Stupeň zhutnitelnosti;

ČSN EN 12350-5 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 5: Zkouška rozlitím;

ČSN EN 12350-6 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 6: Objemová hmotnost;

ČSN EN 12350-7 (73 1301) Zkoušení čerstvého betonu – Část 7: Obsah vzduchu – Tlakové metody;

ČSN EN 12390-1 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 1: Tvar, rozměry a jiné poža-davky na zkušební tělesa a formy;

ČSN EN 12390-2 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého be-tonu – Část 2: Výroba a ošetřování zkušebních těles pro zkoušky pev-nosti;

ČSN EN 12390-3 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 3: Pevnost v tlaku zkušeb-ních těles;

ČSN EN 12390-4 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého be-tonu – Část 4: Pevnost v tlaku – Požadavky na zkušební lisy;

ČSN EN 12390-5 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 5: Pevnost v tahu ohybem zkušebních těles;

ČSN EN 12390-6 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého betonu – Část 6: Pevnost v příčném tahu zkušebních těles;

ČSN EN 12390-7 (73 1302) Zkoušení ztvrdlého be-tonu – Část 7: Objemová hmotnost ztvrdlého betonu;

ČSN EN 12504-1 (73 1303) Zkoušení betonu v kon-strukcích – Část 1: Vývrty – Odběr, vyšetření a zkoušení v tlaku;

ČSN EN 12620 (72 1512) Kamenivo do betonu;ČSN EN ISO 15630-1 (42 0365) Oceli pro vyztužování

a předpínání betonu – Zkušební metody – Část 1: Tyče, válcované dráty a dráty tažené pro výztuž;

ČSN 72 1179 (72 1179) Stanovení reaktivnosti kame-niva s alkáliemi;

ČSN 73 0031 Spolehlivost stavebních konstrukcí a základových půd

ČSN 73 0416 Měřické značky stabilizovaných bodů v geodézii

ČSN 73 0420 (73 0420) Přesnost vytyčování stavebních objektů. Základní ustanovení;

ČSN 73 1201 Navrhování betonových kon-strukcí

ČSN 73 1326 – (73 1326) Stanovení odolnosti povrchu cementového betonu proti působení vody a chemických rozmrazova-cích látek;

ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu


38

ČSN 73 6100 (73 6100) Názvosloví silničních komu-nikací;

ČSN 73 6101 (73 6101) Projektování silnic a dálnic;ČSN 73 6114 (73 6114) Vozovky pozemních komu-

nikací – Základní ustanovení pro navrhování;

ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací;

ČSN 73 6175 (73 6175) Měření nerovnosti povrchů vozovek;

ČSN 73 6177 (73 6177) Měření a hodnocení proti-smykových vlastností povrchů vo-zovek;

ČSN 73 6244 (73 6244) Přechody mostů pozemních komunikací;

ČSN 73 6201 (73 6201) Projektování mostních ob-jektů

ČSN 73 6206 Navrhování betonových a železo-betonových mostních konstrukcí

ČSN 73 6207 Navrhování mostních konstrukcí z předpjatého betonu

ČSN 73 6220 Zatížitelnost a evidence mostů po-zemních komunikací

ČSN 73 6221 Prohlídky mostů pozemních komu-nikací

ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací

31.11.2 Citované a související předpisyTP 41 Opravy povrchových poruch beto-

nových konstrukcí pomocí plastbe-tonu;

TP 54 Provádění železobetonových de-sek spřažených s prefabrikovanými nosníky mostů pozemních komuni-kací

TP 62 Katalog poruch vozovek s cemen-tobetonovým krytem;

TP 66 Zásady pro označování pracov-ních míst na pozemních komuni-kacích;

TP 72 Diagnostický průzkum mostů po-zemních komunikací

TP 73 Zesilování betonových mostů po-zemních komunikací externí le-penou výztuží a/nebo spřaženou železobetonovou deskou. Pokyny pro výpočet.

TP 74 Zesilování betonových mostů po-zemních komunikací externí le-penou výztuží a/nebo spřaženou železobetonovu deskou. Technické podmínky.

TP 75 Uložení nosných konstrukcí mostů pozemních komunikací

TP 76A Geotechnický průzkum pro po-zemní komunikace

TP 76B Geotechnický průzkum pro po-zemní komunikace – část B

TP 79 Navrhování spřažených ocelobeto-nových nosných konstrukcí mostů pozemních komunikací

TP 80 Elastický mostní závěr

TP 82 Katalog poruch netuhých vozo-vek;

TP 83 Odvodnění pozemních komuni-kací;

TP 84 Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí

TP 86 Mostní závěryTP 88 Oprava trhlin v betonových kon-

strukcích; TP 91 Rekonstrukce vozovek s cemento-

betonovým krytem;TP 92 Navrhování údržby a oprav vozovek

s cementobetonovým krytem;TP 97 Geotextilie a další geosyntetické

materiály v zemním tělese pozem-ních komunikací

TP 104 Protihlukové clony PK;TP 109 Asfaltové hutněné vrstvy se zvýše-

nou odolností proti tvorbě trvalých deformací

TP 113 Značky a symboly pro výkresy po-zemních komunikací

TP 120 Údržba, opravy a rekonstrukce be-tonových mostů PK

TP 121 Zkušební a diagnostické postupy pro mosty a ostatní konstrukce po-zemních komunikací;

TP 124 Základní ochranná opatření pro omezení vlivu bludných proudů na mostní objekty a ostatní betonové konstrukce pozemních komuni-kací

TP 136 Povlakovaná výztuž do betonu;TP 137 Vyloučení alkalické reakce kame-

niva v betonu na stavbách pozem-ních komunikací;

TP 138 Užití struskového kameniva do po-zemních komunikací;

TP 144 Doporučení pro navrhování nových a posuzování stávajících betono-vých mostů PK

TP 147 Užití asfaltových membrán a vý-ztužných prvků v konstrukci vo-zovky

TP 149 Zatížitelnost mostů pozemních ko-munikací

TP 151 Asfaltové směsi s vysokým modu-lem tuhosti (VMT)

TP 152 Štěrbinové žlaby na pozemních ko-munikacích;

TP 154 Provoz, správa a údržba tunelů po-zemních komunikací

TP 157 Mostní objekty pozemních komu-nikací s použitím ocelových trub z vlnitého plechu

TP 160 Mostní elastomerová ložiskaTP 161 Používání provizorních mostů

MMT – 100TP 164 Izolační systémy mostů pozemních

komunikací – polyuretanyTP 170 Navrhování vozovek pozemních

komunikací. TP 173 Použití mostních hrncových loži-

sek


39

TP 175 Stanovení životnosti betonových konstrukcí objektů pozemních ko-munikací

TP 177 Mostní objekty pozemních komu-nikací s použitím korugovaných plastových trub

TP 183 Diagnostický průzkum mostů PK postupy monitorování a vyhodno-cení koroze výztuží v betonu me-todou akustické emise

TP 187 Samozhutnitelný beton pro mostní objekty PK

TP 193 Svařování betonářské výztuže a jiné druhy spojů

TP 199 Zatížitelnost zděných klenbových mostů

TP 200 Stanovení zatížitelnosti mostů PK navržených podle norem a předpisů platných před účinností EN

TP 201 Měření a dlouhodobé sledování trhlin v betonových konstrukcích PK

TP 186 Zábradlí na pozemních komunika-cích

VL 1 Vzorové listy staveb PK – Vozovky a krajnice;

VL 2 - Silniční tělesoVL 2.2 - OdvodněníVL 4 – 2007, revize 2008 Vzorové listy staveb PK

– MostyVL O – 1999 Vzorové listy pro provádění oprav

a konstrukcí mostů PK

31.11.3 Související předpisy Metodický pokyn Systém jakosti v oboru pozem-

ních komunikací MP SJ – PK č. j. 20840/01-120 ve znění pozděj-ších změn (úplné znění Věstník dopravy 14-15/2005)

Metodický pokyn Oprávnění k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací (Věstník dopravy 6/98)

Sm Dlážděné kryty vozovek, doprav-ních ploch a nemotoristických ko-munikací, 1992, STÚ-K Praha

Katalog závad mostních objektů pozemních komu-nikací, 2000, 2007 P o n t e x Praha, www.wars.cz/bms

Doporučení k praktickým aplikacím ukolejňování protidotykových zábran (ochran-ných sítí a štítů) mostních ob-jektů pozemních komunikací nad trakčním vedením ČD, zejména pro správce mostních objektů pozemních komunikací, VD 7/1996

Pokyny pro jednorázové zvýšení zatížitelnosti silnič-ních mostů, 1990, Pragoprojekt Praha, Pontex Praha

Pokyny pro posuzování technického stavu a pro zvýšení trvalé zatížitelnosti betonových sil-ničních mostů, 1990, Pragoprojekt Praha, Pontex Praha

Zásady pro vypracování projektu diagnostiky a údržby betonových mostů, 1998, MD

Vzorové projekty údržby a oprav silničních mostů, 5 svazků (žb. obloukové mosty s dolní mostovkou, betonové mosty s prefabrikovanou nosnou konstrukcí, betonové monolitické mosty deskové a trámové, oce-lové mosty, klenbové mosty), 1985 – 1987, IMOS Brno

TSm Silniční železobetonové mosty z monolitických konstrukcí dl. 3,6 – 9,0 m, 1990 Pontex Praha

TyP Typové podklady a směrnice pro mostní konstrukce prefabrikované (nosníky spřaženy s železobetono-vou monolitickou deskou):

TyP ŽMP 62/1988, 62/1989, 62/1990 délky 3,6 – 6,0 – 9,0 m 1988, 1989, 1990 Pontex Praha

TyP IZM (MJ) délky 3,6 – 9,0 – 18,0 m, 1989, 1990, 1991, Pontex Praha

TyP KU-M délky 12 – 18 m, 1992, Kubíček Consult Liberec, Pontex Praha

TyP VST-88 délky 9 – 21 – 30 m, 1990 – 1991

TyP Inovace VST-92, VST I 2000, 1994, 2000, VPÚ-DECO Praha CityPlan Praha,

TyP I-90 délky 21-30 m, 1990, Dopravoprojekt Bratislava

TyP Ocelové I nosníky délky do 12, 15 – 36, přes 36 m, 1990, 1991, 1992, Pontex Praha

TyP T-93 délky 12 – 18 m, 1993, 1998, Pontex Praha

AMOS 1.0 délky do 16 m, 1999, ŽPSV Uherský Ostroh

I-DZ-97 délky 21 – 30 m, 2000, ZIPP Brno

TT-DZ-97 délky 12 – 18 m, 2000 ZIPP Brno

TyP Rámové mosty, propustky a pod-chody IZM, 1989, Dopravoprojekt Brno

TyP Trubní propustky pozem-ních komunikací 1991 Dopravoprojekt Brno

TSm Vysoké mezilehlé podpěry pro mosty rozpětí nad 30 m + TP 50 pro provádění a údržbu, 1991, Dopravoprojekt Brno

Předpisy pro spodní stavby SVB-82, SVB-84, SVB-88, 1987, 1985, 1988, Dopravoprojekt Brno

TSm Monolitické zdi pro silniční stavby, 1990, Dopravoprojekt Brno

TyP Pro 4 typy opěrných zdí (stěnové prefabrikáty, krabicové dílce U, prefabrikáty T, dílce SVB-KK-85), 1988 – 1990, Dopravoprojekt Brno


40

Tab. 1 Beton a zdivo – přehled existujících technologií předúpravy povrchu a frekvence jejich použití – doplněk k tab. 2 a čl. 7, A. 7 ČSN EN 1504-10.

Zásada a její definice Typ metodyFrekvence použití

Časté Méně časté

Beton

1. Hrubé rozrušení a destrukce hmoty betonu a zdiva za účelem odstranění

a) Rozrušování tlakovou vodou pomocí VVP x

b) rozrušování mechanickými údery x

k) rozrušování betonu a zdiva pomocí expanzních směsí x

l) rozrušování a demolice betonu a zdiva pomocí trhacích kladiv, klínů a kleští x

2. Jemné rozrušení a destrukce povrchu Postupné odstraňování povrchových vrstev za účelem jejich zdrsnění a/nebo čištění

a) čištění tlakovou vodou pomocí VVP x

b) rozrušování mechanickými údery x

c) tryskání abrazivem (pískování) x

d) brokování x

e) pemrlování pomocí jehlových pistolí x

f) rozrušování betonu rotačními nástroji – frézování x

g) rozrušování betonu rotačními nástroji – broušení svislými diamantovými kotouči za mokra x

h) čištění ocelovým rotačním kartáčem x

i) termický ohřev x

j) chemická preparace povrchu x

m) řezání diamantovými nástroji x

Tab. 2 Betonářská výztuž – přehled existujících technologií předúpravy povrchu a frekvence jejich použití – doplněk k tab. 2 a čl. A. 7 ČSN EN 1504-10

Zásada a její definice Typ metodyFrekvence použití

Časté Méně časté

Výztuž 1. Čištění výztuže

1. 2. čištění pomocí technologie vysokotlakého vodního paprsku obvykle s přidáním abraziva x

1. 3. čištění stlačeným vzduchem s abrazivem (např. pískování) x

1. 1. jehlové odstranění rzi x

1. 4. kartáčování mechanickým (rotačním anebo ručním) drátěným kartáčem x


41

Tab. 3 Způsoby identifikace a měření trhlin

č. Znak Metoda zachycení/měření, zkoušení Výsledek/dokumentace

1 Druh trhliny Vizuální prohlídka, případně odběr jádrového vývrtu ∅ 50 mm

Zatřídění dle definice

2 Průběh a délka trhliny Vizuální prohlídka, měření délky a polohy, fotodokumentace, viz též TP 201, měření šířky trhlin, MD, 2008

Zakreslení do pasportu, případně paušální údaje (např. ohybová trhlina ve vzdálenostech ...., síťová trhlina s velikostí ok ..., delaminační trhlina rovnoběžná s povrchem v hl. xxx mm podle vyhodnocení vývrtu…..)

3a Šířka trhliny Měřítko pro šířku trhliny, lupa na trhliny (přesnost 0,05 mm), viz též TP 201, měření šířky trhlin, MD, 2008

Údaje s datem a místem měření u změn šířky trhlin dle řádků 4.1 a 4.2 i s udáním hodiny a klimatických podmínek, případně teploty stavebního dílu

3b Hloubka trhliny Vizuální prohlídka, případně odběr jádrového vývrtu ∅ 50 mm, event. měření přístroji

Údaje s datem a místem měření s udáním hodiny a klimatických podmínek, případně teploty stavebního dílu

4.1

Změny šířky trhlin

krátkodobé Měření změny šířky, např. pomocí snímače pohybu, viz též TP 201, měření šířky trhlin, MD, 2008

Nejzávažnější změny s uvedením data, hodin a klimatických podmínek

4.2

4.3

denní Měření změny šířky např. číslicovým úchylkoměrem, měřičem změn, při sedání snímačem pohybu, viz též TP 201, měření šířky trhlin, MD, 2008

Změny mezi naměřenými hodnotami ráno a večer v intervalu cca 12 hodin, s datem, klimatickými podmínkami a teplotou stavebních dílů

dlouhodobé Lepení značek nebo měřítek (případně kalibrovaných), měření sedání, viz též TP 201, měření šířky trhlin, MD, 2008

Změny ve stále delších časových intervalech (podle okolností i více měsíců) s uvedením data a klimatických podmínek, popř. teploty stav. dílu

5 Příčina vzniku trhlin Vizuální prohlídka, průzkum včetně podmínek výroby, zhodnocení výsledků řádku 1 – 4, případně výpočty

Rozdíl podle definice, případně vyhodnocenípravděpodobnosti opětovných příčin trhlin

6 Stav trhlin /okrajů trhlin Vizuální prohlídka, případně odběr jádrového vývrtu Údaje podle definice, popis stavu vlhkosti a výskyt vody,výluhů atd.

7 Předcházející opatření Stavební deník, průzkumy, ZDS, RDS, TePř Údaje o dřívějších opatřeních, např. o výplni trhlin

8 Přístupnost Místní šetření Charakterizování poměrů (potřeba lešení atd.)


42

Tab

. 4

FÁZ

E O

PR

AV

Y B

ET

ON

OV

É (c

ihel

né, k

amen

né)

KO

NST

RU

KC

E P

OZ

EM

NÍC

H K

OM

UN

IKA

CÍ

(obr

ázek

B. 1

ČSN

P E

NV

150

4-9

dopl

něný

pr

o op

ravy

na

poze

mn

ích

kom

unik

acíc

h)

PŘ

ÍPR

AV

NÁ

FÁ

ZE

PR

OJE

KT

UFÁ

ZE

NÁ

VR

HU

FÁZ

E Z

HO

TO

VE

NÍ

FÁZ

E P

ŘE

DÁ

NÍ

SPR

ÁV

CI

HO

SPO

DA

ŘE

NÍ

S K

ON

STR

UK

CÍ

PRO

CE

S P

OSU

ZO

VÁ

NÍ

VŠE

OB

EC

NÝ

NÁ

VR

H -

PO

DK

LA

D

PRO

VY

PRA

CO

VÁ

NÍ

ZD

S N

ÁV

RH

OPR

AV

Y –

V

YPR

AC

OV

ÁN

Í Z

DS

NÁ

VR

H R

DS

A T

ePř

Kon

trol

ní a

zku

šebn

í plá

n PR

OV

ED

EN

Í O

PRA

VY

PŘE

JÍM

KA

OPR

AV

Y

Pro

mos

ty a

pod

obné

obj

ekty

je to

Sys

tém

hos

poda

ření

s m

osty

(B

MS)

, da

taba

nka

PK a

td.

Zák

lad

ní ú

vahy

o č

inno

sti

Roz

sah

návr

huČ

inno

st a

dok

um

enta

ceČ

inno

st a

dok

lady

Stav

a h

isto

rie

kons

truk

ce

Arc

hívn

í dok

umen

tace

P

ředá

ní s

práv

cem

k o

prav

ě a

údr

žbě

Pro

hlíd

ka a

dia

gnos

tick

ý pr

ůzku

m

Vad

y, je

jich

klas

ifika

cea

příč

iny

Zpr

áva

o pr

oved

eném

prů

zkum

u St

anov

ení c

ílů

opra

vy

Var

iant

y Z

ásad

y M

etod

y Po

souz

ení e

kono

mic

ké e

fekt

ivno

sti

vari

ant

Defi

nice

uvaž

ovan

ého

použ

ití

výro

bku

Poža

davk

y:

- po

dkla

d,

- vý

robk

y,

- pr

áce,

-

spec

ifika

ce,

- vý

kres

ová

doku

men

tace

Výb

ěr a

uži

tí v

ýrob

ků a

zař

ízen

í K

ontr

olní

zko

ušky

a k

ontr

ola

kval

ity

Bez

pečn

ost a

och

rana

zdr

aví

Och

rana

živ

otní

ho p

rost

ředí

Pře

jím

ací z

kouš

ky

Ods

tran

ění v

ad a

ned

oděl

ků

Dok

umen

tace

sku

tečn

ého

prov

eden

í op

ravy

H

odno

cení

jako

sti p

rove

dení

pra

cí

Čás

ti n

orem

ČSN

, EN

a r

esor

tní p

ředp

isy

TP

120,

TP

175

ČSN

73

6220

K

apito

la 8

ČSN

P E

NV

150

4-9

Čl.

1 T

KP

31

ČSN

ISO

138

22

ČSN

73

6221

Č

láne

k 4.

3 Č

SN P

EN

V 1

504-

9 T

P 72

, TP

175

Pří

loha

1.,

2. T

KP

31, T

P 12

1, T

P 20

1

ČSN

ISO

138

22

Kap

itola

5 a

6 Č

SN P

EN

V 1

504-

9 Č

l 1-1

0 T

KP

31

TP1

75

ČSN

EN

150

4-2

až 1

504-

7, k

apito

la 7

a

příl

oha

B Č

SN P

EN

V 1

504-

9, k

ap.

6 Č

SN E

N 1

504-

10

TK

P 31

T

P 12

0, T

P 12

1

Kap

itola

9 Č

SN P

EN

V 1

504-

9 a

ČSN

E

N 1

504-

10

TK

P 31

T

KP

18

TP

120,

TP

121

TK

P 31

T

KP

18

TK

P 31

, pří

loha

P3

TP

121


43

Tab

. 5a

Syst

émy

pro

ochr

anu

a op

ravy

bet

onov

ých

kons

truk

čníc

h čá

stí s

tave

b po

zem

ních

kom

unik

ací (

kons

truk

čníc

h čá

stí a

díl

ů uv

eden

ých

ve

vzor

ovýc

h li

stec

h V

L-4

, VL

-O, p

řípa

dně

v de

taile

ch d

okum

enta

ce v

šech

stu

pňů

u no

vost

aveb

a o

prav

poz

emní

ch k

omun

ikac

í 1))

Náz

ev s

ysté

mu

Stře

dn

í – n

omin

áln

í tl

oušť

ka

(ND

FT

)H

lavn

í poj

ivo

Tří

da

trh

lin

pod

le Č

SN E

N

1504

-2 t

ab. 6

, 7

Zás

ada

pod

le

ČSN

EN

150

4-2

a T

KP

31

Met

oda

pod

le

ČSN

EN

150

4-2

a T

KP

31

Ozn

ačen

í pod

le

TK

P 3

1 od

p

očát

ku r

. 200

9

Ozn

ačen

í v d

oku

men

taci

do

r. 2

008,

neb

o v

zah

ran

ičn

ích

před

pise

ch

Hyd

rofo

bní i

mpr

egna

ce-

Sila

n, S

ilox

an-

1., 2

., 8.

1.1,

2.1

, 8.1

S 1

OS

A (

OS

1)

Impr

egna

ce –

vrs

tvy

pro

nepo

jížd

ěné

ploc

hy80

µm

Poly

mer

ní d

ispe

rse,

sm

ěsné

neb

o ví

cesl

ožko

vé p

olym

ery

EP,

PU

R-

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 2

OS

B (

OS

2)

Vrs

tvy2)

pro

poj

íždě

né p

loch

y50

µm

EP,

AY

, PU

R-

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 3

(OS

3)

Vrs

tvy

pro

nepo

choz

í plo

chy

bez

výsk

ytu

trhl

in

80 µ

mPo

lym

erní

dis

pers

e, s

měs

né n

ebo

více

slož

kové

pol

ymer

y PU

R-

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 4

OS

C (

OS

4)

Vrs

tvy

pro

nepo

choz

í plo

chy

s ne

patr

nou

scho

pnos

tí

přem

osťo

vat t

rhli

nya

(II)

: 300

µm

b (I

): 2

000

µm

a (I

I): P

olym

erní

dis

perz

e

b (I

): P

olym

er-c

emen

tová

sm

ěs

A1

(-30

ºC)

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 5

OS

D (

OS

5)

Vrs

tvy

odol

né v

ůči c

hem

ické

mu

nam

áhán

í pro

mec

hani

cky

mál

o na

máh

ané

ploc

hy50

0 µm

E

P, P

UR

1., 6

.1.

2, 1

.2, 6

.1S

6(O

S 6)

Vrs

tvy

pro

ploc

hy p

od p

řím

o po

jížd

ěné

izol

ace

1 m

mE

P-

1., 2

., 5.

, 1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

S 7

OS

7 (T

L/T

P-B

EL

EP)

Vrs

tvy

odol

né v

ůči c

hem

ické

mu

nam

áhán

í pro

poj

íždě

né

mec

hani

cky

siln

ě na

máh

ané

ploc

hy1

mm

E

P-

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

3, 2

.2, 5

.1, 6

.1,

8.2

S 8

(OS

8)

Vrs

tvy

pro

nepo

choz

í plo

chy

se z

výše

nou

scho

pnos

tí

přem

osti

t trh

liny

1 m

m

PUR

, mod

. EP,

pol

ymer

. di

sper

ze, 2

k-PM

MA

A 2

, B 2

(-30

ºC)

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 9

OS

E (

OS

9)

Vrs

tvy

pro

hydr

oizo

laci

pod

asf

alto

vou

ochr

anno

u vr

stvu

a

pojí

žděn

ý vo

zovk

ový

kryt

, neb

o pr

o od

vodň

ovac

í žla

by,

s vy

soko

u sc

hopn

ostí

pře

mos

tit t

rhli

ny

2,5

mm

PU

R, m

imo

jiné

A 5

, B 2

(-30

ºC)

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 10

TL

/TP-

BE

L-B

3 (O

S 10

)

Vrs

tvy

pro

ploc

hy v

ysta

vené

pov

ětrn

ostn

ím v

livům

, pří

mo

pojí

žděn

é, s

e zv

ýšen

ou s

chop

nost

í pře

mos

tění

trhl

in

s dy

nam

ický

m c

hová

ním

4,5

mm

(dvo

uvrs

tvý

syst

ém),

4

mm

(je

dnov

rstv

ý sy

stém

)PU

R, m

od. E

P, 2

k-PM

MA

A 4

, B 4

.2

(-30

ºC)

1., 2

., 5.

, 6.,

8.1.

2, 1

.3, 2

.2, 5

.1,

5.2,

6.1

, 8.2

S 11

OS

F (O

S 11

)

Vrs

tvy

pod

beto

n z

reak

tivní

ch p

rysk

yřic

pro

poj

íždě

né

mec

hani

cky

siln

ě na

máh

ané

ploc

hy5

mm

EP

-1.

, 2.,

5., 6

., 8.

1.2,

1.3

, 2.2

, 5.1

, 5.

2, 6

.1, 8

.2S

12(O

S 12

)

Vrs

tvy

pro

zast

řeše

né p

ojíž

děné

plo

chy

bez

scho

pnos

ti

přem

osti

t trh

liny

s d

ynam

ický

m c

hová

ním

2,5

mm

(cel

ková

tlou

šťka

)m

od. E

P, P

UR

, 2k-

PMM

AA

2 (-

30ºC

)1.

, 2.,

5., 6

., 8.

1.2,

1.3

, 2.2

, 5.1

, 5.

2, 6

.1, 8

.2S

13(O

S 13

)

Vrs

tvy

pro

peče

tění

mos

tove

k po

dle

ČSN

736

242

1 m

mE

P-

1., 4

., 5.

,1.

2, 1

.3, 1

.4, 5

.1,

5.2,

zvý

šení

adh

eze

hydr

oizo

lace

S 14

,Č

SN 7

3624

2 (T

L/T

P-B

EL

EP)

Pozn

ámky

: 1)

V p

raxi

se

pro

opra

vy b

eton

ovýc

h ko

nstr

ukcí

nav

rhuj

í sys

tém

y ob

sahu

jící m

imo

nátě

rů i

dalš

í met

ody,

sys

tém

y a

jejic

h ko

mbi

nace

2) V

rstv

ou s

e zd

e ro

zum

í apl

ikov

aný

nátě

r, ná

stři

k, s

těrk

a ap

od.


44

Tab

. 5b

Pří

kla

dy n

ávrh

u oc

hran

y no

vě 1

) bu

dova

ných

bet

onov

ých

kons

truk

čníc

h čá

stí s

tave

b po

zem

ních

kom

unik

ací (

kons

truk

čníc

h čá

stí a

díl

ů uv

eden

ých

ve v

zoro

vých

list

ech

VL

-4, V

L-O

, pří

padn

ě v

deta

ilech

dok

umen

tace

vše

ch s

tupň

ů u

novo

stav

eb p

ozem

ních

kom

unik

ací)

č. p

řík

ladu

*)M

ísto

výs

kytu

na

kon

stru

kci

Met

oda

(sys

tém

) d

le Č

SN E

N 1

504-

2O

zn. p

odle

TK

P 3

1 od

poč

. r. 2

009

Ozn

ačen

í v d

oku

men

taci

do

konc

e r.

200

8 ne

bo v

zah

ran

ičn

ích

před

pise

ch

1M

onol

itic

ký ž

elez

obet

onov

ý ob

rubn

ík v

e vo

zovc

e na

mos

tech

, kří

dlec

h, z

dech

Impr

egna

ce +

nát

ěrS

4O

S-C

2M

onol

itic

ký ž

elez

obet

onov

ý ob

rubn

ík v

e vo

zovc

e na

mos

tech

, kří

dlec

h, z

dech

s

mož

nost

í bud

oucí

ho v

ýsky

tu k

onst

rukč

ních

trhl

in, ř

ímsa

v m

ístě

kap

es p

ro z

abet

on.

slou

pky,

pov

rch

zabe

ton.

kap

es k

otve

ní p

refa

brik

. svo

dide

l

Impr

egna

ce +

nát

ěrS

5O

S-D

3Č

elo

konz

oly

beto

nové

NK

+ o

kapn

ička

Im

preg

nace

+ n

átěr

S 2

OS

-B

4C

hodn

ík n

a m

ostě

(sou

část

mos

tní ř

ímsy

) v

příp

adě

opra

v na

př. p

ři v

ýsky

tu

neko

nstr

ukčn

ích

(sm

ršťo

vací

ch)

trhl

in, u

nov

ých

kons

truk

cí s

e te

nto

syst

ém

nena

vrhu

je

Impr

egna

ce +

nát

ěr +

výp

lň tr

hlin

2), 3

)S

11O

S-F

5Ž

elez

obet

onov

ý m

onol

itic

ký ž

lab

odvo

dněn

í mos

tu, n

átok

y v

řím

se z

mos

tní v

ozov

ky

do ž

labu

, och

rana

nep

řesy

paný

ch č

ástí

kle

neb

přes

ypan

ých

mos

tů a

tune

lůIm

preg

nace

+ n

ástř

ik +

UV

och

rana

2), 3

)S

10, s

odo

lnos

tí U

V m

in. 2

000

hod

dle

ČSN

EN

106

2-11

(neb

o vy

šší v

iz Z

TK

P)st

říka

ná iz

olac

e dl

e Č

SN 7

3 62

42 a

TP

164,

(O

S 10

), (

TL

/TP-

BE

L-B

3)

6Č

elo

nosn

é ko

nstr

ukce

pod

mos

tním

i záv

ěry

až k

oka

pnič

ce p

od h

rano

u N

K v

obl

asti

lo

žise

k (r

esp.

v d

il. s

páře

)Im

preg

nace

+ n

átěr

S

2O

S-

B

7O

chra

na s

podn

í sta

vby

v m

íste

ch s

kum

ulac

í pos

ypov

ých

solí

, bez

pří

zniv

ého

vliv

u op

lach

u so

lí p

ůsob

ením

srá

žek

nebo

čiš

tění

při

údr

žbě

Impr

egna

ce +

nát

ěr2)

, 3)

S 6

OS

-D

8O

chra

na n

osný

ch k

onst

rukc

í pro

ti k

ouřo

vým

ply

nům

nad

trak

cíIm

preg

nace

+ n

átěr

S 2

OS

- B

, O

chra

na d

le Č

SN 7

3 62

23

9B

arev

ný n

átěr

PH

clo

n (p

ohlt

ivá

vrst

va z

mez

erov

itého

bet

onu)

, je-

li p

ožad

ován

a z

arch

itekt

onic

kých

dův

odů

Impr

egna

ce +

nát

ěrS

4O

S C

10P

řím

o po

jížd

ěná

hydr

oizo

lace

bet

onov

ých

láve

k pr

o pě

ší a

cyk

list

y s

vylo

učen

ým

poje

zdem

voz

idel

Impr

egna

ce ,

3) +

nát

ěrS

11 s

e zd

rsně

ním

dle

ZT

KP

OS

F

11O

draz

ná o

ptic

ká v

rstv

a os

tění

tune

lů d

o vý

še c

ca 4

m n

ad v

ozov

kuIm

preg

nace

+ n

átěr

S 6,

spe

ciál

ní d

alší

vla

stno

sti (

opti

cké

vlas

tnos

ti, o

myv

atel

nost

atd

.) dl

e Z

TK

PO

S D

12B

eton

ová

mos

tovk

a v

příp

adě

vypl

ňová

ní n

ekon

stru

kční

ch tr

hlin

do

šíře

0,2

mm

, do

hlo

ubky

max

. 45

mm

, s n

ásle

dným

zak

rytí

m h

ydro

izol

ační

m s

ysté

mem

s

prys

kyři

čnou

(E

P) p

ečet

ící v

rstv

ou d

le d

okum

enta

ce s

tavb

y. U

šir

ších

a/n

ebo

hlub

ších

trhl

in s

e po

stup

uje

podl

e T

P 88

.

Impr

egna

ce, 3)

+ n

átěr

+ v

ýplň

trhl

in

S 14

ČSN

73

6242

(O

prav

a tr

hlin

jako

sou

část

po

klád

ky p

ečet

ící v

rstv

y)

Pozn

ámky

: 1)

Pro

opr

avy

beto

nový

ch k

onst

rukc

í je

mno

žstv

í vše

ch p

ouži

teln

ých

met

od a

sys

tém

ů po

dsta

tně

větš

í. Z

de js

ou u

vede

ny p

ouze

sys

tém

y pr

o no

vost

avby

, nav

rhov

ané

ve v

šech

stu

pníc

h do

kum

enta

ce, z

ejm

éna

v PD

PS. N

ení z

de z

ahrn

ut n

apř.

příp

ad, k

dy je

pov

rch

beto

nu n

ovos

tavb

y op

ravo

ván,

pro

tože

neb

ylo

dodr

ženo

kry

tí v

ýztu

že, n

ebo

byly

pro

vede

ny o

prav

y, p

roto

že b

eton

měl

pov

rcho

vé v

ady,

neb

o kd

y m

usel

být

pro

vede

n sj

edno

cujíc

í nát

ěr v

pří

padě

poh

ledo

vých

záv

ad a

pod.

Ze

syst

émů

opra

v je

zde

zah

rnut

pou

ze n

ejča

stěj

ší p

říkl

ad o

prav

nek

onst

rukč

ních

trhl

in (s

mrš

ťova

cích

) v

mon

olit

ický

ch ř

ímsá

ch a

cho

dník

u na

mos

tech

a z

dech

při

dok

ončo

vání

nov

osta

veb

– př

íkla

d č.

4, a

na

beto

nový

ch m

osto

vkác

h –

přík

lad

č. 1

2,

prot

ože

se o

bvyk

le p

rová

dí s

oubě

žně

nebo

v tě

sném

sle

du (

č. p

říkl

adu

1 +

4, 2

+ 4

, 10

+ 4,

11

+ 4,

.12

+ pe

četí

cí v

rstv

a ap

od.)

při z

hoto

vení

nov

osta

vby.

2)

Pře

d im

preg

nací

a n

átěr

em p

loch

je n

utno

pro

vést

uza

vřen

í/vý

plň

neko

nstr

ukčn

ích

smrš

ťova

cích

trhl

in p

ružn

ou p

rysk

yřic

í do

hl. m

in 1

0 m

m (

PUR

apo

d.)

.3)

Kot

evně

impr

egna

ční n

átěr

ve

smys

lu Č

SN 7

3624

2*)

Zde

uve

dená

čís

la p

říkl

adů

neso

uvis

í s č

ísly

pří

klad

ů v

tab.

č. 6

e


45

Tabulka 6a Funkční vlastnosti výrobků a systémů pro ochranu a opravy povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací, upřesnění ČSN EN 1504-9 a ČSN EN 1504-2 pro použití na PK v ČR (rozšířená a doplněná tab. 1 ČSN EN 1504-2)

Č. Zkušební postupy

definované v

Zásady*) 1. Ochrana proti vnikání

2. Regulace vlhkosti

5. Fyzikální odolnost

6. Chem. odolnost

8. Zvýšení odporu

Funkční vlastnosti Metody*) 1.1 (H) 1.2 (I) 1.3 (C) 2.1 (H) 2.2 (C) 5.1 (C) 5.2 (I) 6.1 (C) 8.1 (H) 8.2 (C)

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1 EN 12617-1 Lineární smrštění

2 EN 12190 Pevnost v tlaku

3 EN 1770 Součinitel teplotní roztažnosti

4 EN ISO 5470-1 Odolnost v oděru

5 EN ISO 2409 Přilnavost mřížkovou zkouškoua

6 EN 1062-6 Propustnost oxidu uhličitého

7 EN ISO 7783-1EN ISO 7783-2

Propustnost pro vodní páru

8 EN 1062-3 Rychlost pronikání vody v kapalné fázi

9 Přilnavost po zk. tepelné slučitelnosti:

EN 13687-1 Teplotní cyklování s ponořením do rozmrazovacího solného roztoku

EN 13687-2 Teplotní cyklování s náporovým skrápěním (teplotní šok)

EN 13687-3 Teplotní cyklování bez ponoření do rozmrazovacího solného roztoku

EN 1062-11:2002 4.1: Stárnutí: 7 dní při 70 °C

10 EN 13687-5 Odolnost vůči teplotnímu šoku

11 EN ISO 2812-1 Chemická odolnost

12 EN 13529 Odolnost vůči silnému chemickému napadení

13 EN 1062-7 Schopnost přemosťování trhlin

14 EN ISO 6272-1 Odolnost proti úderu

15 EN 1542 Soudržnost odtrhovou zkouškou

16 EN 13501-1 Požární klasifikace stavebníchvýrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušekreakce na oheň

17 EN 13581 Stanovení úbytku hmotnosti hydro-fobizovaného betonu po střídavém působení mrazu a rozmrazovacích solí

18 EN 13036-4 Protismykové vlastnosti

19 Viz. tabulka 3 Hloubka průniku

20 EN 1062-11:2002 4.2: Chování po umělém stárnutí

21 EN 1081 Antistatické chování

26 TP 121 MD Odolnost systému ochrany betonu vůči cyklům CHRL (modifikovaná ČSN731326 C)

H Hydrofobní impregnaceI ImpregnaceC Nátěr charakteristika pro všechna požadovaná použití charakteristika pro určitá požadovaná použití ve smyslu normy EN 1504-9 (viz též tabulky 3, 4, 5 EN 1504-2 resp. tab. 6b, c, d, e těchto TKP a event. v souladu se ZTKP stavby)

*) „zásady“ a „metody“ jsou definovány v ČSN EN 1504-9a Tato zkouška se provádí před a po zkouškách v řádku 9 pro srovnání s odtrhovou zkouškou dle upřesnění v ZTKP stavby (zkoušku v řádku 9 nemůže zcela nahradit, ale může být touto zkouškou nahrazena)


46

Tabulka 6b Požadavky na funkční vlastnosti hydrofobní impregnace pro ochranu a opravy povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací (rozšířená a doplněná tab. 3, ČSN EN 1504-2)

Č. v tabulce

6a

Funkční vlastnosti Zkušební metoda Požadavky

2 3 4

17 Úbytek hmotnosti po střídavém působení mrazu a rozmrazovacích solíTato zkouška je nutná pouze pro konstrukce, které přijdou do styku s rozmrazovacími solemi.

EN 13581 Ztráta hmotnosti na povrchu impregnovaného vzorku musí nastat nejméně o 20 cyklů později ve srovnání s neimpregnovaným zkušebním tělesem.

19 Hloubka průniku měřená na betonových zkušebních krychlích o hraně 100 mm C (0,70) podle EN 1766 (nikoliv C (0,45) jak uvedeno v EN 13579). Po 28 dnech zrání podle EN 1766, se vzorky uloží v suchém prostředí uvedeném v EN 1766. Úprava s hydrofobní složkou musí být v souladu s EN 13579.

Hloubka průniku se měří s přesností 0,5 mm rozlomením impregnovaného zkušebního tělesa a postříkáním povrchu lomové plochy vzorku vodou (použije se fenolftaleinová zkušební metoda, ale místo fenolftaleinu je použita voda) podle prEN 14630. Hloubka suchého pásma se považuje za efektivní hloubku hydrofobní impregnace.

třída II: >_ 10 mm

23 Absorpce vody a odolnost proti alkáliím EN 13580 Absorpční poměr <7,5 %, ve srovnání s neimpregnovaným zkušebním tělesemAbsorpční poměr (po ponoření do alkalického roztoku) <10 %.

24 Součinitel rychlosti sušení EN 13579 třída I: > 30 %třída II: > 10 %Ve specifikaci zadání stavby (PDPS)nutno stanovit požadavek na třídu.

25 Difúze chloridových iontů a EN 13396 Ve specifikaci zadání stavby (PDPS)nutno stanovit požadavek

a Když je kapilární absorpce vody < 0,01 kg/m2 . h0,5 difúzi chloridových iontů nelze předpokládat.


47

Tabulka 6c Požadavky na funkční vlastnosti impregnace pro ochranu a opravy povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací (rozšířená a doplněná tab. 4 ČSN EN 1504-2)

Č. v tabulce

6a


2 3 4

4 Odolnost v oděru (Taberův přístroj) měřená na plátku tl. 10 mm odebraném z impregnovaných betonových zkušebních krychlí o hraně 100 mm C (0,70) podle EN 1766POZNÁMKA: Příslušné zkušební metody podle EN 13813 jsou rovněž přijatelné pro podlahové systémy.

EN ISO 5470-1 Brusné kolo H22 / rotace 1 000 cyklů / zatížení 1 000 gnejméně 30 % zvýšení v odolnosti v oděru ve srovnání s neimpregnovaným vzorkem. Ve specifikaci zadání stavby(PDPS) nutno stanovit požadavek na odolnost v oděru.

7 Propustnost pro vodní páru EN ISO 7783-1EN ISO 7783-2

třída I sD < 5 m (propustná pro vodní páru);

třída II 5 m <_ sD <_ 50 m (není těsná proti vodní páře a není

propustná pro vodní páru tj. vnitřní nátěry); třída III s

D > 50 m (nepropustná pro vodní páru)

Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit třídu.

ČSN EN 1062-1 V1 až V3 Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutnostanovit požadavek

8 Rychlost pronikání vody v kapalné fázi EN 1062-3 w < 0,1 kg/m² . h0,5

ČSN EN 1062-1 W3 - low

9 Přilnavost při tepelné slučitelnosti: Referenční podklad: C (0,70) podle EN 1766Pro vnější aplikace s vlivem rozmrazovacích solí: Teplotní cyklování s ponořením do rozmrazovacího solného roztoku (20 x) aTeplotní cyklování s náporovým skrápěním (teplotní šok) (10 x)Pro vnější aplikace bez působení rozmrazovacích solí:Teplotní cyklování bez ponoření do rozmrazovacího solného roztoku (20 x)

EN 13687-1

EN 13687-2

EN 13687-3

Teplotní cyklování podle EN 13687-1 a EN 13687-2 je prováděno na stejném zkušebním tělese, počínaje cyklováním teplotními šokyPo teplotním cyklování a) žádné bubliny, trhliny a odlupování b) Odtrhová zkouškaAplikace/zatížení průměr [N/mm2]svisle >_ 1,5 (1,2)b

vodorovně bez mechanického zatížení >_ 1,7 (1,5)b

vodorovně s mechanickým zatížením >_ 2,0 (1,7)b

11 Chemická odolnost (metoda absorpčního média) EN ISO 2812-1 Odolnost proti vlivu příslušného prostředí definovaného v EN206-1 po 30 denním působení; žádné vizuální porušení– Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek.

14 Odolnost proti úderu stanovená na natřených betonových zkušebních tělesech MC (0,40) podle EN 1766

EN ISO 6272-1 Po zatížení žádné trhliny a odlupování Třída III: >_ 20 Nm

15 Odtržení na referenčním podkladu: C (0,70) podle EN 1766 zrání 7 dní v normálním prostředí a stárnutí 7 dní při 70 °C

EN 1542 Aplikace/zatížení Průměr [N/mm²]svisle >_ 1,5 (1,2)b horizontálně bez pohybu >_ 1,7 (1,5)b horizontálně s pohybem >_ 2,0 (1,7)b

16 Reakce na oheň po použití EN 13501-1 Evropské třídy

18 Protismykové vlastnosti EN 13036-4 třída I: >_ 40 jednotek zkoušky za mokra (vnitřní povrchy mokré), třída II: >_ 40 jednotek zkoušky za sucha (vnitřní povrchy suché), třída III: >_ 55 jednotek zkoušky za mokra (venku) Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit na třídu

19 Hloubka průniku měřená na impregnovaných betonových zkušebních krychlích o hraně 100 mm C (0,70) podle EN 1766 (nikoliv C (0,45) jak uvedeno v EN 13579). Po 28 dnech zrání podle EN 1766, se vzorky uloží v suchém prostředí uvedeném v EN 1766. Impregnační úprava musí být v souladu s pokyny výrobce.

Hloubka průniku se měří s přesností 0,5 mm rozlomením impregnovaného zkušeb. tělesa a postříkáním povrchu lomové plochy vzorku vodou (použije se fenolftaleinová zkušeb. metoda, místo fenolftaleinu je použita voda) podle prEN 14630. Hloubka suchého pásma se považuje za efektivní hloubku impregnace.

třída II: >_ 10 mm

25 Difúze chloridových iontů a EN 13396 Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovitpožadavek

26 TP 121 MD Odolnost systému ochrany betonu vůči cyklům CHRL (modifikovaná ČSN 731326 C)

TP 121

27 Lesk ČSN EN 1062-1ČSN EN ISO 2813

Matný, G3

28 Max. tloušťka suchého filmu ČSN EN ISO 2808, kap. 4, čl. 4.8

Střední tloušťka suchého filmu: <_ 50 µm

Max. tloušťka suchého filmu ČSN EN 1062-1 E1

a Když je kapilární absorpce vody < 0,01 kg/m2 . h0,5 difúzi chloridových iontů nelze předpokládat.b Hodnota v závorce je minimální jednotlivá hodnota měření.


48

Tabulka 6d Požadavky na funkční vlastnosti nátěru pro ochranu a opravy povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací (rozšířená a doplněná tab. 5 ČSN EN 1504-2)

Č. v tabulce

6a


2 3 4

1 Lineární smrštění, platí pouze pro tuhé systémyc s aplikační tloušťkou >_ 3 mm

EN 12617-1 <_ 0,3 % ( <_ 0,3 procenta)

2 Pevnost v tlaku EN 12190 třída I: >_ 35 N/mm² (pro pojíždění polyamidovými koly), třída II: >_ 50 N/mm² (pro pojíždění ocelovými koly) Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovitpožadavek

3 Součinitel teplotní roztažnosti Pouze pro nátěry o tloušťce >_ 1 mm

EN 1770 Tuhé systémyc pro vnější použití: αT <_ 30 x 10–6 K–1

4 Odolnost v oděru (Taberův přístroj) POZNÁMKA Příslušné zkušební metody podle EN 13813 jsou rovněž přijatelné pro podlahové systémy.

EN ISO 5470-1 Úbytek hmotnosti méně než 3 000 mg brusné kolo H22 / rotace 1 000 cyklů / zatížení 1 000 g. Ve specifikaci zadánístavby (PDPS) nutno stanovit požadavek

5 Přilnavost mřížkovou zkouškou stanovená na natřených betonových zkušebních tělesech MC (0,40) podle EN 1766. Tato zkouška je pouze pro tenké, hladké filmyo celkové suché tloušťce do 0,5 mm.

EN ISO 2409 vzdálenost řezů: 4 mm

Hodnota mřížkového řezu: <_ GT 2 POZNÁMKA Pokud charakter vrstvy neumožní provedení mřížkové zkoušky podle EN ISO 2409, nahradí se odtrhovou zkouškou v řádku 15

6 Propustnost oxidu uhličitého EN 1062-6 (Uložení vzorků před zkouškou musí být podle prEN 1062-11:2002, 4.3)

Propustnost CO2 s

D > 50 m

ČSN EN 1062-1 C1

7 Propustnost pro vodní páru EN ISO 7783-1 EN ISO 7783-2

třída I sD < 5 m (propustný pro vodní páru)

třída II 5 m <_ sD <_ 50 m

třída III sD > 50 m (nepropustný pro vodní páru)

Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit třídu.

ČSN EN 1062-1 V1 až V3. Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovitpožadavek

8 Rychlost pronikání vody v kapalné fázi EN 1062-3 w < 0,1 kg/m² . h0,5

ČSN EN 1062-1 W3 - low

9 Přilnavost při tepelné slučitelnosti: Referenční podklad: CC (0,40) podle EN 1766Pro vnější aplikace nátěru s vlivem rozmrazovacích solí: Teplotní cyklování s ponořením do rozmrazovacího solného roztoku (50 x) aTeplotní cyklování s náporovým skrápěním (teplotní šok) (10 x)Pro vnější aplikace nátěru bez působení rozmrazovacích solí: Teplotní cyklování bez ponoření do rozmrazovacího solného roztoku (20 x)Pro vnitřní aplikace nátěru:Stárnutí: 7 dní při 70 °C

EN 13687-1

EN 13687-2

EN 13687-3

EN 1062-11

Teplotní cyklování podle EN 13687-1 a EN 13687-2 je prováděno na stejném zkušebním tělese, počínaje cyklováním teplotními šoky Po teplotním cyklování a) žádné bubliny, trhliny a odlupování b) Odtrhová zkouška – přilnavost: Průměr [N/mm2] Přemostění trhlin Tuhé systémyc nebo pružné systémy bez pohybu: >_ 1,5 (1,2)b >_ 2,0 (1,5)b s pohybem: >_ 2,0 (1,5)b >_ 2,5 (2,0)b

10 Odolnost vůči teplotnímu šoku (1x) EN 13687-5

11 Chemická odolnost (metoda absorpčního média) EN ISO 2812-1 Odolnost proti vlivu příslušného prostředí definovaného v EN206-1 po 30 denním působení; žádné vizuální porušení. Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovitpožadavek na chemickou odolnost.

12 Odolnost vůči silnému chemickému napadení třída II: 28 d bez tlaku Doporučuje se používat zkušebních tekutin z 20 tříd uvedených v EN 13529, které zahrnují všechny druhy běžných chemikálií. Jiné zkušební tekutiny mohou být dohodnuty zúčastněnými stranami.

EN 13529 Snížení tvrdosti o méně než 50%, stanoveno Buchholzovou vrypovou zkouškou podle EN ISO 2815, nebo tvrdosti Shore podle EN ISO 868, 24 h po odstranění nátěru od ponoření ve zkušební tekutině. Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovitpožadavek na zkušební tekutiny (obvykle se vyskytující se na PK)

13 Schopnost přemosťování trhlin Po uložení podle EN 1062-11:2002, 4.1 – 7 dní při 70 °C pro reaktivní pryskyřičné systémy 4.2 – UV záření a vlhkost pro disperzní systémy

EN 1062-7 A5 (-30 °C) B4.2 (-30 °C) Po zkoušce se nesmí vyskytnout v příslušné třídě žádné závady.


49

Tabulka 6d (pokračování)

Č. v tabulce

6a


2 3 4

14 Odolnost proti úderu stanovená na natřených betono-vých zkušebních tělesech MC (0,40) podle EN 1766

EN ISO 6272-1 Po zatížení žádné trhliny a odlupování Třída III: >_ 20 Nm

15 Odtrhová zkouška Referenční podklad: MC (0,40) podle EN 1766, zrání – 28 dní pro jednosložkové systémy, obsahující cement a PCC – 7 dní pro reaktivní pryskyřičné systémy.

EN 1542 Průměr [N/mm2] Přemostění trhlin Tuhé systémy c nebo pružné systémy bez pohybu: >_ 1,5 (1,2)b >_ 2,0 (1,5)b s pohybem: >_ 2,0 (1,5)b >_ 2,5 (2,0)b

16 Reakce na oheň po použití EN 13501-1 Evropské třídy – ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovitpožadavek

18 Protismykové vlastnosti EN 13036-4 třída I: >_ 40 jednotek zkoušky za mokra (vnitřní povrchy mokré), třída II: >_ 40 jednotek zkoušky za sucha (vnitřní povrchy suché), třída III: >_ 55 jednotek zkoušky za mokra (venku) nebo podle národních předpisů– ve specifikaci zadání stavby (PDPS)nutno stanovit požadavek

20 Umělé stárnutí podle EN 1062-11:2002, 4.2 (UV-záření a vlhkost) pouze pro vnější použití Musí být zkoušena pouze bílá a RAL 7030.

EN 1062-11 Po 2 000 h umělého stárnutí: Bez tvorby puchýřků podle EN ISO 4628-2Bez praskání podle EN ISO 4628-4Bez odlupování podle EN ISO 4628-5Mírnou změnu barvy, ztrátu lesku a křídování je možno připustit, je však nutno tyto změny popsat, ve specifikaci zadání stavby (PDPS)nutno stanovit požadavek

22 Soudržnost s mokrým betonem (podklad: MC (0,40))

EN 13578 Po zatížení: a) bez tvorby puchýřků podle EN ISO 4628-2 bez praskání podle EN ISO 4628-4 bez odlupování podle EN ISO 4628-5b) odtrhová zkouška >_ 1,5 N/mm2, k porušení dojde při >50 % lomové plochy v betonu. Tato zkouška se používá pro nátěry, které mají být provedeny na čerstvém betonu, nebo na betonech s vysokým obsahem vlhkosti, a nebo na stavbách v období od 1.11. do 31.3.

25 Difúze chloridových iontůa EN 13396 Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek

26 Odolnost systému ochrany betonu vůči cyklům CHRL

TP 121 MD (modifikovaná ČSN731326 C)

TP 121

27 Lesk ČSN EN 1062-1 ČSN EN ISO 2813

Matný, G3

28 tloušťka suchého filmu ČSN EN ISO 2808, kap. 4, čl. 4.8

Střední tloušťka suchého filmu - ve specifikaci zadání stavby (PDPS)nutno stanovit požadavek

ČSN EN 1504-2, 3.4 Minimální tloušťka suchého filmu dmin

– ve specifikaci zadání stavby(PDPS) nutno stanovit požadavek

ČSN EN 1504-2, 3.4 Absolutní minimum tloušťky suchého filmu při aplikaci (jednotlivéhodnoty) – alespoň 0,7 d

min

tloušťka suchého filmu ČSN EN 1062-1 E1 až E

5 – ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek

29 Velikost zrna ČSN EN 1062-1 S1 až S

4 – ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek

a Když je kapilární absorpce vody < 0,01 kg/m2 . h0,5 difúzi chloridových iontů nelze předpokládat.b Hodnota v závorce je minimální jednotlivá hodnota měření.c Tuhé nátěry jsou nátěry s tvrdostí Shore D >_ 60 podle EN ISO 868.


50

Tabulka 6e Příklady použití systému výběru funkčních vlastností (požadavků) nátěrových hmot a systémů pro ochranu a opravy povrchu betonových konstrukcí pozemních komunikací (rozšířená a doplněná tab. B.1 ČSN EN 1504-2)

Č. podle tabulky

6a

Zkušební metody

definované v

Funkční vlastnosti Příklad 1 metody 1.3/2.2

Příklad 2metody

1.3/5.1/6.1

Příklad 3 metody1.3/5.1

Příklad 4 metody

1.3/5.1/6.1/8.2

1 EN 12617-1 Lineární smrštění

2 EN 12190 Pevnost v tlaku - - -

4 EN ISO 5470-1 Odolnost v oděru

5 EN ISO 2409 Přilnavost mřížkovou zkouškou

6 EN 1062-6 Propustnost oxidu uhličitého

7 EN ISO 7783-2 Propustnost pro vodní páru

8 EN 1062-3 Rychlost pronikání vody v kapalné fázi

9 Přilnavost po tepelné slučitelnosti:

EN 13687-1 Teplotní cyklování s ponořením do rozmrazovacího solného roztoku -

EN 13687-2 Teplotní cyklování s náporovým skrápěním (teplotní šok) -

EN 1062-11:2002 4.1: Stárnutí 7 dní při 70 °C

10 EN 13687-5 Odolnost vůči teplotnímu šoku

11 EN ISO 2812-1 Chemická odolnost

12 EN 13529 Odolnost vůči silnému chemickému napadení

13 EN 1062-7 Schopnost přemosťování trhlin

14 EN ISO 6272-1 Odolnost proti úderu

15 EN 1542 Soudržnost odtrhovou zkouškou

16 EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

17 EN 13581 Stanovení úbytku hmotnosti hydrofobizovaného betonu po střídavém působení mrazu a rozmrazovacích solí

-

18 EN 13036-4 Protismykové vlastnosti

19 Viz. tabulka 3 Hloubka průniku

20 EN 1062-11:2002 4.2: Chování po umělém stárnutí

26 TP 121 MD Odolnost systému ochrany a oprav betonu vůči cyklům CHRL -

Příklady použití systému výběru funkčních vlastností (požadavků) na konkrétních případech konstrukčních částí betonových staveb pozemních komunikací – text k tabulce 6e

Seznam požadavků specifikovaných v normě ČSN EN1504-2 je rozsáhlý. Při každém určitém použití je roz-díl mezi požadavky, které jsou požadovány v každém případě a požadavky, o kterých rozhoduje projektant PDPS, a to případ od případu. To předpokládá velmi dobrou znalost problematiky a zkušenosti s navrhováním systémů pro opravy a ochranu betonu na stavbách PK. V tabulce jsou uvedeny základní požadavky, které musí projektant v PDPS specifikovat na základě diagnostic-kého průzkumu konstrukce, popř. na základě zadání projektu ochrany novostavby. Zde uváděné příklady ná-těrů jsou založeny zejména na požadavcích uváděných v materiálové normě EN 1504-2 o systémech pro ochranu povrchu betonu. V praxi se pro opravy betonových kon-strukcí navrhují systémy obsahující mimo nátěrů i další metody a jejich kombinace

Pro vybrané typické případy nátěrů jsou uváděny pří-slušné funkční charakteristiky, a ty které jsou určeny pro všechna určená použití (označené ) jsou kombinovány s těmi, které jsou v seznamu pouze pro určitá určená použití (označené ), která se vztahují na specifickouaplikaci.

Příklad 1 Nátěrové systémy pro venkovní exponované povrchy, bez mechanického nebo chemického zatížení, bez vlivu rozmrazovacích solí podle zásad 1 (IP) a 2 (MC), viz Tabulku 1, 1.3 (C) a 2.2 (C).

Navrhuje se zejména pro: betonové konstrukce staveb pozemních komunikací mimo dosah rozstřiku CHRL a/nebo mimo dosah slané mlhy (tedy prostředí XF1 a XF3 podle ČSN EN 206-1 s upřesněním podle TKP 18 MD. Odpovídá systému S2 , S4 , event. S5 a S9 při výskytu pohybu trhlin, v tab. 5 těchto TKP.

Tyto systémy lze pro ochranu novostaveb navrhnout pouze v případech uvedených v tab. 5a, 5b těchto TKP.


51

Příklad 2 Nátěrové systémy pro vnitřní povrchy, me-chanicky a chemicky zatěžované, podle zásad 1 (IP), 5 (PR) a 6 (RC), viz Tabulku 1, 1.3 (C), 5.1 (C) a 6.1 (C).

Navrhuje se pro: betonové konstrukce staveb pozemních komunikací mimo dosah rozstřiku CHRL a/nebo mimo dosah slané mlhy a mimo působení mrazových cyklů (tedy pro prostředí XC) podle ČSN EN 206-1 s upřes-něním podle TKP 18 MD. Odpovídá systému, S8, S12, S13 v tab. 5 těchto TKP. Jedná se o prostory pro umís-tění některých technologických zařízení uvnitř středisek údržby PK a tunelových objektů PK apod.

Příklad 3 Nátěrové systémy přemosťující trhliny pro exponované povrchy, mechanicky a mírně chemicky za-těžované v prostředí s působením rozmrazovacích solí podle zásad 1 (IP) a 5 (PR), Tabulka 1, 1.3 (C) a 5.1 (C).

Navrhuje se pro: betonové staveb konstrukce pozemních komunikací v dosahu rozstřiku CHRL a/nebo v dosahu

slané mlhy (tedy prostředí XF1 až XF4 podle ČSN EN 206-1 s upřesněním podle TKP 18 MD. Odpovídá sys-tému S5, S9, v tab. 5 těchto TKP.


Příklad 4 Ochrana železobetonu v místech s vlivem prostředí vyšším než XF4 a XD3 (např. místa konstrukcí s akumulací CHRL – dolní části pilířů ve výšce -0,5 až +1 m nad terén tam, kde je přímý ostřik roztokem CHRL a kde nelze při údržbě pravidelně oplachovat CHRL a po-dobně). Odpovídá systému S6 v tab. 5 těchto TKP.


Tab. 7a Funkční vlastnosti výrobků a systémů pro opravy se statickou a bez statické funkce pro betonové konstrukce pozemních komunikací – rozsah prokazování shody vlastností (rozšíření a upřesnění P ENV 1504-9 a tab. 1 ČSN EN 1504-3) u výrobků např. pro reprofilaci (betony, malty,stěrky) betonu a další

Funkční vlastnosti

Zásada opravy

3 4 7

Metoda opravy

3.1, 3.2 3.3 a i 4.4 7.1, 7.2

Pevnost v tlaku

Obsah choridových iontů b

Přídržnost

Obsah Na2O ekv. j

Vázané smršťování/rozpínání c

Trvanlivost a) Odolnost proti karbonataci b d

Trvanlivost b) Tepelná slučitelnost a) Část 1 nebo 2 nebo část 4 EN 13687 e

Trvanlivost c) Odolnost systému ochrany betonu vůči cyklům CHRL (ČSN 731326 C)

Modul pružnosti

Protismykové vlastnosti f

Koeficient teplotní roztažnosti c g

Kapilární absorpce (propustnost pro vodu) e h

„zásady“ a „metody“ jsou definovány v ČSN P ENV 1504-9 shoda vlastnosti (charakteristiky) se prokazuje pro všechna požadovaná použití na stavbách PK shoda vlastnosti (charakteristiky) se prokazuje pro určitá požadovaná použití v rámci normy ENV 1504-9:1997 a dle požadavků PDPS

a Některé zkušební metody mohou být kvůli povaze metody aplikace modifikovány, viz EN 14487-1.b tento požadavek se nevztahuje na opravu nevyztuženého betonu c Pokud se provádí teplotní cyklování není tato zkouška požadována d Pokud systém pro opravu zahrnuje systém povrchové ochrany, který prokazatelně chrání proti karbonataci (viz EN 1504-2) nebo pokud je výrobek PC maltou, tato zkouška se na něj nevztahuje. e V závislosti na podmínkách prostředí kterému je vystaven. f Vztahuje se pouze na oblasti zatížené dopravou. g Vztahuje se pouze na výrobky na bázi PC. h Odolnost proti korozi je pokryta požadavky na obsah chloridů ve výrobku a na propustnost výrobku pro vodu. i Nástřik betonu nebo malty se pro ochranu a opravy mostních a jim podobných betonových konstrukcí PK nesmí použít j Obsah Na

2O ekv. není nutno sledovat, pokud je provedena zkouška výrobku (hmoty) podle RILEM TC 1 – 4, která prokáže nízké hodnoty objemových změn

v důsledku ASR


52

Tab. 7b Požadavky na funkční vlastnosti výrobků a systémů pro opravy se statickou a bez statické funkce pro betonové konstrukce pozemních komunikací (upřesnění P ENV 1504-9 a tab. č. 3 ČSN EN 1504-3) u výrobků např. pro reprofilaci (betony, malty, stěrky) betonu a další

Položka č.

Funkční vlastnostReferenční

podklad (EN 1766)

Zkušební metoda

Požadavek

Se statickou funkcí Bez statické funkce

Třída R4 j Třída R3 j Třída R2 j Třída R1 j

1 Pevnost v tlaku Žádný EN 12190 ≥ 45 MPa ≥ 25 MPa ≥ 15 MPa ≥ 10 MPa

2 Obsah chloridových iontů Žádný EN 1015-17 ≤ 0,05 % ≤ 0,05 %

3 Přídržnost MC(0,40) EN 1542 ≥ 2,0 MPa ≥ 1,5 MPa ≥ 0,8 MPa a

4 Vázané smršťování/rozpínání b c MC(0,40) EN 12617-4 Přídržnost po zkoušce d e Žádný požadavek e

≥ 2,0 MPa ≥ 1,5 MPa ≥ 0,8 MPa a

5 Odolnost proti karbonataci f Žádný EN 13295 dk ≤ kontrolní beton (MC(0,45)) Žádný požadavek g

6 Modul pružnosti Žádný EN 13412 ≥ 20 GPa ≥ 15 GPa ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutnostanovit požadavek

7 Tepelná slučitelnost f h

Část 1, Zmrazování a táníMC(0,40) EN 13687-1 Přídržnost po 50 cyclech d e Vizuální prohlídka

po 50 cyklech e≥ 2,0 MPa ≥ 1,5 MPa ≥ 0,8 MPa

8 Tepelná slučitelnost f h Část 2, Náporové skrápění

MC(0,40) EN 13687-2 Přídržnost po 30 cyclech d e Vizuální prohlídka po 30 cyklech e

≥ 2,0 MPa ≥ 1,5 MPa ≥ 0,8 MPa a

9 Tepelná slučitelnost f h

Část 4, Cyklování za suchaMC(0,40) EN 13687-4 Přídržnost po 30 cyclech d e Vizuální prohlídka

po 30 cyklech e≥ 2,0 MPa ≥ 1,5 MPa ≥ 0,8 MPa a

10 Protismykové vlastnosti Žádný EN 13036-4 Třída I : > 40 jednotek při zkoušce mokrého povrchu Třída II : > 40 jednotek při zkoušce suchého povrchu Třída III : > 55 jednotek při zkoušce mokrého povrchu Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek na třídu

11 Součinitel teplotní roztažnosti c Žádný EN 1770 Jestliže jsou provedeny zkoušky 7, 8 nebo 9 tak není vyžadován, v opačném případě deklarovaná hodnota

12 Kapilární absorpce Žádný EN 13057 ≤ 0,5 kg·m-2·h-0,5 ≤ 0,5 kg·m-2·h-0,5 Žádný požadavek

13 Odolnost systému ochrany betonu vůči cyklům CHRL

Žádný ČSN 731326 C Max. odpad 600 g/m2 po 150 cyklech met. C

„zásady“ a „metody“ jsou definovány v ČSN P ENV 1504-9

a Hodnota 0,8 Mpa není požadována pokud nastane kohezní porušení v materiálu pro opravy. Pokud nastane kohezní porušení je požadována minimální pevnost v tahu (přídržnost) 0,5 MPa. b Není požadováno pro metodu opravy 3.3. Nástřik betonu nebo malty se pro opravy mostních a jim podobných betonových konstrukcí PK však nesmí použít. c Není požadováno, pokud je prováděno teplotní cyklování (odolnost systému ochrany betonu vůči cyklům CHRL) – položka 13. d průměrná hodnota s jednotlivými hodnotami ne menšími než 75% minimálního požadavku. e Maximální přípustná průměrná šířka trhliny ≤ 0,05 mm s žádnou trhlinou ≥ 0,1 mm a bez delaminace. f Pro trvanlivost. g Není vhodný pro ochranu proti karbonataci, pokud systém pro opravy nezahrnuje systém povrchové ochrany, který prokazatelně chrání proti karbonataci (viz EN 1504-2). h Výběr metody závisí na podmínkách expozice. Pokud výrobek splňuje Část 1 a zároveň pol. 13, předpokládá se, že splňuje Část 2 a Část 4. j Požadavek na třídu R1 až R4 výrobku stanoví specifikace zadání stavby PDPS.

Tab. 7c Zkušební metody funkčních vlastnosti výrobků a systémů pro opravy betonových konstrukcí pozemních komunikací pro speciální aplikace (upřesnění ČSN P ENV 1504-9 a tabulky č. B.1 – ČSN EN 1504-3) – u výrobků např. pro reprofilaci (betony, malty, stěrky) betonu a další

Vlastnost Zkušební metoda Referenční beton Požadavky

Průnik chloridových iontů EN 13396 Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek.Požadavek se nestanovuje tam, kde je předepsán systém povrchové ochrany betonu s životností větší než 30 roků, a kde je tedy nízký průnik Cl iontů automaticky zabezpečen jinými vlastnostmi výrobku nebo systému.

Dotvarování tlakem a prEN 13584 Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek.

Chemická odolnost prEN 13529 nebo

ISO 2812-1

Ve specifikaci zadání stavby (PDPS) nutno stanovit požadavek.Požadavek se nestanovuje tam, kde je předepsán systém povrchové ochrany betonu s životností větší než 30 roků, a kde je tedy chemická odolnost automaticky zabezpečena jinými vlastnostmi výrobku nebo systému.

Aplikace nad hlavou (například opravy na podhledu mostních nosníků)

EN 13395-4 MC (0,40) Přídržnost musí splňovat požadavek uvedený v tabulce 7b na řádku 3, v závislosti na třídě.

a U PCC malt pro opravy, které jsou použity v aplikacích se statickou funkcí, není tato zkouška obvykle požadována, pokud je v návrhových kritériích použito 60% pevnosti v tlaku po 28 dnech.


53

Tab. 8a Funkční vlastnosti výrobků a systémů pro všechna určená použití a pro určitá určená použití při ochraně výztuže proti korozi pro betonové konstrukce pozemních komunikací (rozšíření a upřesnění P ENV 1504-9 a tab. 1 ČSN EN 1504-7)

Zkušební metody definované v Funkční vlastnosti

Určená použití

Aktivní nátěry 11.1a

Bariérové nátěry 11.2a

EN 15183 Ochrana proti korozi

EN 12614 Teplota skelného přechodu

EN 15184 Přídržnost ve smyku (povlakovaná ocel k betonu)

a Metoda ve shodě s ENV 1504-9.

Tab. 8b Požadavky na funkční vlastnosti výrobků a systémů pro všechna určená použití a pro určitá určená použití při ochraně výztuže proti korozi pro betonové konstrukce pozemních komunikací (rozšíření a upřesnění P ENV 1504-9 a tab. 3 ČSN EN 1504-7)

Zkušební metody definované v

Funkční vlastnosti Požadavky

EN 15183 Ochrana proti korozi Zkouška je považována za splněnou jestliže natřené oblasti ocelových prvků jsou bez výskytu koroze a jestliže bobtnání od koroze na hraně základní desky je <1 mm.

EN 12614 Teplota skelného přechodu Nejméně 10 K nad maximální provozní teplotou

EN 15184 Přídržnost ve smyku (povlakovaná ocel k betonu)

Kritérium pro hodnocení je napětí v přídržnosti při posunu ∆ = 0,1 mm. Zkouška je považována za splněnou jestliže přídržnost stanovená s natřenými vložkami (dráty) je ve všech případech nejméně 80 % referenční přídržnosti stanovené s nenatřenými vložkami (dráty). Nelze použít pro předpínací výztuž.


54

Tab

. 9

Souh

rn z

kouš

ek a

měř

ení p

ro k

ontr

olu

jako

sti –

kon

trol

ních

zko

ušek

. Min

imál

ní p

ovin

ný r

ozsa

h je

dnot

livýc

h zk

ouše

k a

hodn

oty

poža

dova

né

při k

ontr

olní

ch z

kouš

kách

(roz

šíře

ná a

dop

lněn

á ta

b. 4

ČSN

EN

150

4-10

)

Čís

lo z

kou

šky/

měř

ení-

viz

A.9

.2 Č

SN E

N

1504

-10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í p

ostu

p či

m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i kon

trol

ní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2, 9

.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

Stav

pod

kla

du p

řed

před

úpra

vou

a/ne

bo s

tav

pov

rchu

vrs

tev

po

nane

sen

í

1N

a ruš

ení

povr

chu

Aku

stic

ké

tras

ován

íT

Jedn

ou p

řed

nane

sení

m

B

ez d

utin

2Č

i sto

taV

izuá

lní k

ontr

ola

Zko

uška

otř

ením

O

T

Po p

ředú

prav

ě a

bezp

rost

ředn

ě př

ed n

anáš

ením

1

3

B

e z p

rach

u

3N

erov

nost

po

vrch

uV

izuá

lní k

ontr

ola

měř

ení 2

m la

tí

O

T

Pře

d na

náše

ním

Po n

anáš

ení

Vi z

uáln

í, 10

0%

ploc

hy

V

izuá

lní,

100%

pl

ochy

,

měř

ení 2

m

latí

min

. 20x

na

obj

ektu

V

izuá

lní,

100%

plo

chy,

měř

ení

2m la

tí 2

x u

každ

é la

mel

y

Max

. 8 m

m

pod

2 m

latí

4.D

rsno

stV

izuá

lní

kont

rola

, se

zázn

amem

do

stav

ební

ho

dení

ku,

Pís

kový

test

neb

o m

ěřen

í tex

tury

O

T

T

EN

ISO

327

4 E

N 1

766

EN

ISO

428

8

100%

plo

chy

kons

truk

ce

-

1

2

V

izuá

lně

vyho

vuje

a/

nebo

hod

nota

dl

e PD

PS

1. O

čišt

ění b

eton

ovéh

o po

dkla

du n

ebo

otvo

ru

2. D

rsno

st b

eton

ovéh

o po

dkla

du n

ebo

otvo

ru

3. Č

isto

ta p

řílo

žek

a be

tono

vého

pod

klad

u 4.

Vlh

kost

trhl

in a

oko

lníh

o be

tonu

5. Z

áměs

ová

voda

se

chem

icky

kon

trol

uje,

pok

ud n

ení p

ísem

né p

otvr

zení

, že

jde

o pi

tnou

vod

u 6.

Kon

zist

ence

cem

ento

vé n

ebo

poly

mer

ní z

áliv

ky

7. T

louš

ťka

such

é vr

stvy

och

rann

ého

povl

aku

na p

řílo

žkác

h


55

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení-

viz

A.9

.2 Č

SN E

N

1504

-10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i kon

trol

ní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2,

9.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11.

2

5Pe

vnos

t v ta

hu

povr

chov

ých

vrst

ev

podk

ladu

po

očiš

tění

Odt

rhov

á zk

oušk

a,

terč

em p

rům

ěru

100

mm

TE

N 1

542

1x n

a 10

0 m

2 , al

e ne

jmén

ě 5

x na

je

dnom

obj

ektu

te

rčem

prů

měr

u 10

0 m

m n

ebo

12x

na te

rčíc

h pr

ůměr

u 50

mm

Min

. 1,2

N

/mm

2

nebo

pod

le

PDPS

6Ší

řka

a hl

oubk

a tr

hlin

, pa

spor

t trh

lin

s uv

eden

ím

polo

hy

Mec

hani

cký

nebo

el

ektr

ický

pří

stro

j

Výv

rt, m

ěřen

í a

vizu

ální

ho

dnoc

ení n

ebo

ultr

azvu

ková

zk

oušk

a

O

T

EN

125

04-1

pr

EN

125

04-4

: 19

98-0

7 IS

O

8047

Ta

b. 3

TK

P 31

100%

op

ravo

vaný

ch

ploc

h, V

izuá

lní

proh

lídk

a a

pasp

ort t

rhli

n po

do

konč

ení

Po

dle

PDPS

7Po

hyb

trhl

inM

echa

nick

ý ne

bo e

lekt

rick

ý di

lato

met

r

TT

P 20

1Po

dle

PDPS

Podl

e PD

PS

8V

ibra

ceA

kcel

erom

etr

OPo

dle

PDPS

Podl

e PD

PS

Po

dle

PDPS

9V

lhko

st

podk

ladu

Viz

uáln

ě L

abor

ator

ní

zkou

šky

vzor

ku

ze s

tavb

y (g

ravi

met

rick

y),

Ele

ktri

cký

odpo

r R

elat

ivní

vlh

kost

so

ndou

O

T

T

T

Zá z

nam

do

stav

ební

ho

dení

ku

TP

121

MD

Pře

d a

běhe

m

naná

šení

4

V

izuá

lně

vlhk

ý po

vrch

Viz

uáln

ě su

chý

povr

ch

Podl

e PD

PS

a Te

Př

10Te

plot

a po

dkla

duTe

plom

ěrT

Záz

n. d

o st

aveb

ního

de

níku

Vžd

y bě

hem

na

náše

ní, n

ejm

éně

1x d

enně

Po

dle

TeP

ř

11K

arbo

nata

ceFe

nolf

tale

inov

á zk

oušk

aT

prE

N

1463

0:20

03-0

3

Podl

e PD

PS


56

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení-

viz

A.9

.2 Č

SN E

N

1504

-10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo I

SO

–

norm

u ne

bo n

a ji

ný p

ředp

is

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i kon

trol

ní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2,

9.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

12O

bsah

ch

lori

důO

dběr

vzo

rků

na s

tave

ništ

i a

chem

ická

an

alýz

a

Tpr

EN

14

630:

2003

-03

Podl

e PD

PS

Podl

e PD

PS

13P

roni

knut

í da

lšíc

h lá

tek

Odb

ěr v

zork

ů na

sta

veni

šti

a ch

emic

ká

anal

ýza

TPo

dle

PDPS

Podl

e PD

PS

14Z

neči

štěn

í tr

hlin

Odb

ěr já

drov

ých

vývr

tů a

che

mic

ká

anal

ýza

TPo

dle

PDPS

Po

dle

PDPS

15M

ěrný

el

ektr

ický

od

por

Zko

uška

pod

le

Wen

nera

TPo

dle

PDPS

Po

dle

PDPS

16O

čišt

ění

stáv

ajíc

í vý

ztuž

e

Viz

uáln

í kon

trol

aO

ISO

850

1-1

Jedn

ou p

řed

nane

sení

m

Po

dle

PDPS

17P

rům

ěr

stáv

ajíc

í vý

ztuž

e

Viz

uáln

í kon

trol

a,

měř

ení

O

T

Po p

ředú

prav

ě a

bezp

rost

ředn

ě př

ed n

anáš

ením

Podl

e PD

PS

18K

oroz

e st

ávaj

ící

výzt

uže

Polo

člán

kové

m

etod

y ne

bo

vizu

ální

kon

trol

a

T

O

TP

121

Podl

e PD

PS n

ebo

po p

ředú

prav

ě a

bezp

rost

ředn

ě př

ed n

anáš

ením

Podl

e PD

PS

19O

čišt

ění

výzt

užný

ch

příl

ožek

Viz

uáln

í kon

trol

a O

EN

V I

SO 8

502-

1,

8502

-4Je

dnou

pře

d na

nese

ním

Po

dle

PDPS


57

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení-

viz

A.9

.2 Č

SN E

N

1504

-10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo I

SO

–

norm

u ne

bo n

a ji

ný p

ředp

is

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i kon

trol

ní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2,

9.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

36Pe

vnos

t v

tlak

uJá

drov

ý vý

vrt

a de

stru

ktiv

ní

zkou

ška,

odr

azov

ý tv

rdom

ěr

T T

EN

1239

0-1,

-2,

-3 a

EN

1219

0 E

N

1250

4- 2

Podl

e PD

PS

Po

dle

PDPS

Schv

álen

í výr

obků

a s

ysté

mů

20Sh

oda

všec

h po

užit

ých

výro

bků

Cer

tifi

kátv

ýrob

kua

prot

okol

o

cert

ifika

ci,

proh

láše

ní s

hody

C

E a

k to

mu

na v

yžád

ání

obje

dnat

elem

pr

ůkaz

ní z

kouš

ka

vč. p

roto

kolů

O

T

EN

150

4-8:

200

0 E

N 1

504-

2 až

-10,

E

N 1

008

SJ –

PK

Pře

d po

užit

ím,

Pro

kaž

dý

výro

bek

5

Podm

ínky

a p

ožad

avky

pře

d a/

nebo

běh

em a

plik

ace

21Te

plot

a ok

olí

Tepl

oměr

O TB

ěhem

nan

ášen

í

H

o dno

ty

ověř

ené

při

průk

azní

zk

oušc

e22

Vlh

kost

oko

líV

lhko

měr

O

TIS

O 4

677-

1 a

2B

ěhem

nan

ášen

í

23S r

ážky

Viz

uáln

ěO

Den

ně

24Sí

la v

ětru

Ane

mom

etr

OP

řed

použ

itím


58

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení-

viz

A.9

.2 Č

SN E

N

1504

-10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) neb

o sl

edov

ání

(O)

Odk

az n

a ev

rops

kou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i kon

trol

ní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pová

ní

výzt

uže

do

otv

orů

Vyz

tuže

ní

lepe

ným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2,

9.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.

3, 4

.4,

5.1,

6.1

, 7.

1, 7

.2, 7

.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

25R

osný

bod

Vlh

kom

ěr

a te

plom

ěrO

T

ISO

467

7 1-

2B

ěhem

nan

ášen

í (p

okud

je n

utné

)

Po

dle

TeP

ř a

ověř

ená

při

průk

. zko

ušce

26T

louš

ťka

čers

tvéh

o ná

těru

Měř

ící h

řebe

n ne

bo k

olo

TIS

O 2

808

Po n

anes

ení

Po

dle

TeP

ř a

PDPS

27K

onzi

sten

ce

beto

nu

Kon

zist

ence

m

alty

, stě

rky

a ce

men

tové

zá

livky

Zko

uška

sed

nutí

m

Zko

uška

Veb

e-

Zko

uška

roz

lití

m

Zko

uška

teku

tost

i (r

ozli

tí)

Zko

uška

teku

tost

i Z

kouš

ka r

ozli

tím

Po

dhle

dové

po

vrch

y

T

T

T

T

T

T

T

EN

123

50 -1

,-5

EN

133

95-3

EN

13

395-

1, -2

, -4

Min

. 1x

denn

ě,

nebo

u k

aždé

šar

že,

z ka

ždéh

o dr

uhu

hmot

y, v

ždy

ze

zám

ěsi p

ro z

hoto

vení

zk

ušeb

. těl

es

6

Po

dle

TeP

ř a

ověř

ená

při

průk

. zko

ušce

Obs

ah v

zduc

hu

v če

rstv

ém

beto

nu

Tla

ková

met

oda

TE

N 1

2350

-7Po

dle

TK

P 18

Po

dle

TeP

ř a

ověř

ená

přip

růka

zní

zkou

šce

34T

louš

ťka

nebo

pře

kryt

í sp

rávk

ovéh

o m

ater

iálu

Odb

ěr já

drov

ého

vývr

tu n

ebo

výře

z,

měř

ení a

viz

uáln

í po

souz

ení

Tlo

ušťk

oměr

O

T

EN

125

04 -1

po o

prav

ě, m

in. n

a 5t

i m

íste

ch

Podl

e Te

Př

a PD

PS

36Pe

vnos

t v tl

aku

Kry

chel

ná z

kouš

ka

TE

N12

390-

1, -2

, -3

a E

N12

190

EN

125

04-2

Podl

e T

KP

18

Podl

e PD

PS

Pevn

ost v

tlak

u a

v ta

hu z

a oh

ybu

mal

t pro

op

ravy

,

Sada

3 tě

les

40x4

0x16

0mm

(s

fra

kcí k

amen

iva

do 4

mm

) ne

bo

Sada

3 tě

les

100x

100x

400m

m

(s f

rakc

í kam

eniv

a na

d 4m

m)

T

T

Podl

e Te

Př

1x d

enně

v m

ístě

ap

lika

ce z

kaž

dého

dr

uhu

hmot

y ze

zá

měs

i slo

žek

dávk

ovan

ých

na s

tavb

ě 1x

měs

íčně

v m

ístě

ap

lika

ce z

kaž

dého

dr

uhu

hmot

y u

tová

rníc

h sm

ěsí

p

říčn

ý ta

h n a

výv

rtu

přes

trhl

inu

dle

TP8

8

Po

dle

PDPS

, ho

dnot

a ov

ěřen

á př

i pr

ůkaz

ní

zkou

šce

Odo

lnos

t vů

či v

livu

vody

a c

hem

. ro

zmra

zova

cích

lá

tek

na v

álci

prů

m.

150m

m, o

dřez

v=

50m

m z

těle

sa

výšk

y 30

0mm

, ne

bo n

a vý

vrtu

pr

ům. 1

50m

m

z ko

nstr

ukce

TČ

SN 7

3132

6 P

ro n

átěr

y a

impr

egna

ce

podl

e T

P121

1x z

a ka

ždý

měs

íc

apli

kace

odb

ěr z

e zá

měs

i na

stav

bě, p

ro

každ

ý sy

stém

neb

o re

cept

uru

z

kouš

ka

podl

e T

P 12

1

zko

uška

po

dle

TP

121

Č

SN

73 1

326

Souč

. O

doln

osti

D

1=m

in. 7

5 a

dle

TP

121


59

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení -

viz

A

.9.2

ČSN

E

N 1

504-

10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i ko

ntro

lní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2,

9.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

40Po

loha

výz

tuže

, kr

ycí v

rstv

a –

tlou

šťka

Viz

uál.

kont

rola

zk

oušk

a s

mag

neti

ckým

in

diká

tore

m

výzt

uže

O

T

TP

121

Jedn

ou p

řed

naná

šení

m

vizu

ální

, Min

. 20

mís

t na

obje

ktu

po n

anáš

ení n

ebo

zabe

tono

vání

, 1

mís

to=

5 m

ěřen

ých

hodn

ot 3

00m

m

od s

ebe

Po

dle

PDPS

1D

elam

inac

eA

kust

ické

tr

asov

ání

pokl

epem

neb

o ku

ličk

ou

TT

P 12

1Je

dnou

pro

ka

ždý

typ

syst

ému

opra

vy

k po

souz

ení

účin

nost

i opr

avy,

m

in. 5

% c

elé

ploc

hy k

onst

rukc

e

Ploc

ha

dela

min

ace

je m

enší

než

př

ípus

tná

ploc

ha d

le

PDPS

15M

ěrný

el

ektr

ický

od

por

Zko

uška

pod

le

Wen

nera

Tpo

dle

Wen

nera

Podl

e PD

PS

Podl

e PD

PS

29T

louš

ťka

such

ého

nátě

ruZ

kouš

ka k

líno

vým

ře

zem

, tlo

ušťk

oměr

TE

N I

SO 2

808

Pro

kaž

dý

typ

syst

ému

opra

vy, m

in. 1

5 zk

ušeb

ních

mís

t na

obje

ktu

3

x na

ka

ždém

te

rči p

o od

trho

vé

zkou

šce

ale

min

. 15

mís

t

7

, min

. 15

měř

ení n

a 1

obje

ktu

m

in.

15

měř

ení

na 1

ob

jekt

u

Podl

e D

PS

30K

rytí

nát

ěru

Viz

uáln

í kon

trol

aO

ISO

462

8-1-

6:

2003

-04

Jedn

ou

k po

souz

ení

účin

nost

i

Podl

e PD

PS


60

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení -

viz

A

.9.2

ČSN

E

N 1

504-

10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zk

oušk

y ne

bo

sled

ován

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i ko

ntro

lní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2, 5

.1,

6.1,

7.1

,8.2

, 9.

1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

31P

růni

k im

preg

načn

ího

pros

třed

ku

Jádr

ový

vývr

t, vi

zuál

ní, m

ěřen

í m

nožs

tví

O

T

EN

125

04-1

E

N I

SO 2

808

Po

dle

PDPS

32V

odop

ropu

stno

st

nátě

ru, h

mot

y ne

bo s

ysté

mu

pro

opra

vu n

ebo

zapl

něné

trhl

iny

Kar

sten

ova

zkou

ška,

Odb

ěr já

drov

ého

vývr

tu a

zk.

vo

dotě

snos

ti

T

T

EN

123

90-8

IS

O 7

031

TP

121

K

arst

enov

a z k

oušk

a, n

ebo

zk. d

le T

P 12

1 -

Max

. 200

g/m

2 /15

min

. a d

ále

zk.

vodo

odpu

divo

sti

met

odou

pod

le

TP1

21. 1

x na

20

0m2 ,

max

. 30

0mV

po

90

min

.

m

in. 5

x n a

hot

ové

úpra

vě n

a 1

obje

ktu

na k

aždý

sy

stém

K

arst

enov

a zk

oušk

a zk

. dl

e T

P 12

1-

Max

. 200

g/m

2 /15

min

.

Ka r

sten

ova

zkou

ška

E

N

1239

0-8

1x

na k

aždý

sy

stém

a n

a ka

ždý

obje

kt

na v

zork

u od

ebra

ném

v

mís

tě

apli

kace

Podl

e PD

PS,

Podl

e T

P 12

1

33M

íra

zapl

nění

tr

hlin

Odb

ěr já

drov

ého

vývr

tu, v

izuá

lní

poso

uzen

í neb

o U

ltra

zvuk

O

T

EN

125

04-1

pr

EN

125

04-

4 :1

998-

07 I

SO

8047

Min

. Na

3 vý

vrte

ch

prům

ěru

32

až 5

0 m

m n

a 1

obje

ktu

Po

dle

PDPS

, min

. vy

plně

ná

ploc

ha p

odle

T

P 88

34T

louš

ťka

vrst

vyO

dběr

jádr

ovéh

o vý

vrtu

, viz

uáln

í po

souz

ení,

nebo

tl

oušť

kom

ěr

EN

125

04-1

5x n

a ka

ždý

syst

ém a

na

každ

ý ob

jekt

Po

dle

PDPS


61

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení -

viz

A

.9.2

ČSN

E

N 1

504-

10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zko

ušk

y ne

bo s

ledo

ván

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i kon

trol

ní

zkou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2, 9

.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

35P

řiln

avos

t ná

těru

, so

udrž

nost

hm

ot p

ro

ochr

anu

a op

ravy

Mří

žkov

á zk

oušk

a,

odtr

hová

zko

uška

T

T

EN

ISO

240

9-6

EN

ISO

462

4 E

N I

SO

1542

(1)

1x n

a 10

0 m

2 , al

e ne

jmén

ě 5x

na

jedn

om o

bjek

tu

terč

em p

rům

ěru

100

mm

neb

o 12

x na

terč

ích

prům

ěru

50m

m

Po

dle

PDPS

, av

šak

nejm

éně

1,2

N/m

m2 ,

nebo

G1

36Pe

vnos

t v tl

aku

Jádr

ový

vývr

t a

dest

rukt

ivní

zk.

, od

razo

vý tv

rdom

ěr

T

T

EN

125

04-1

E

N 1

2504

-2M

in. 1

zk. n

a vý

vrtu

pro

kaž

dý

syst

ém n

ebo

hmot

u na

obj

ektu

Po

dle

PDPS

,

37O

bjem

ová

hmot

nost

zt

vrdl

ého

beto

nu

Měř

ení a

váž

ení

vysu

šený

ch tě

les

TE

N 1

2390

-7po

dle

TK

P 18

a

PDPS

, avš

ak

ales

poň

na

každ

ém tě

lese

pr

o zk

. pev

nost

i

H

odno

ta

ověř

ená

při

průk

azní

zk

oušc

e

38Sm

ršťo

vací

tr

hlin

y ve

sp

rávk

ové

mal

tě a

bet

onu

nebo

nát

ěru

Mec

hani

cké

měř

idlo

Viz

uáln

í ko

ntro

la, z

ápis

do

stav

ební

ho d

eník

u

O

T

Tab.

3 k

ap. 3

1 T

KP

Min

. jed

nou

k po

souz

ení

účin

nost

i

M

a x. t

l. 0,

1 m

m, M

ax.

1ks

na 2

bm

kons

truk

ce

při X

F1, X

F3,

m

ax. 1

ks n

a 4b

m k

onst

rukc

e př

i XF

2, X

F4

39D

utin

y v

a za

zt

vrdl

ým

sprá

vkov

ým

mat

eriá

lem

Ult

razv

ukov

á zk

. ne

bo r

adio

grafi

cká

zk.,

nebo

výv

rt

a vi

zuál

ní k

ontr

ola

T

O

prE

N 1

2504

-4:

1998

-7 I

SO

8047

E

N 1

2504

-1

1x n

a ko

nci

opra

vy a

neb

o i v

ícek

rát

v př

ípad

ě po

chyb

nost

i sp

rávc

e st

avby

Be z

dut

in

40Po

loha

výz

tuže

Mag

neti

cký

indi

káto

r vý

ztuž

eT

TP

121

Polo

ha p

odle

T

KP1

8, k

rytí

dl

e PD

PS


62

Tab

. 9 –

(po

krač

ován

í)

Čís

lo

zkou

šky/

měř

ení -

viz

A

.9.2

ČSN

E

N 1

504-

10

Vla

stno

st

Zku

šebn

í pos

tup

či m

ěřen

í (vč

etně

p

ouži

tých

př

ístr

ojů

, je-

li t

o vh

odné

)

Zko

ušk

a (T

) ne

bo

sled

ován

í (O

)

Od

kaz

na

evro

psk

ou

norm

u ne

bo

ISO

– n

orm

u ne

bo n

a ji

ný

před

pis

Čet

nost

zk

oušk

y ne

bo

sled

ován

í

Čís

la p

ostu

pů

Hod

nota

p

ožad

ovan

á př

i ko

ntro

lní z

kou

šce

Hyd

rofo

bní

impr

egna

ce

a im

preg

nace

Nát

ěr

pov

rchu

Zap

lněn

í tr

hli

n, d

utin

a

spár

Nan

ášen

í m

alty

neb

o be

tonu

Dod

ateč

ná

výzt

už

Vle

pov

ání

výzt

uže

do

otvo

rů

Vyz

tuže

ní

lep

eným

i př

ílož

kam

i

Nát

ěry

výzt

uže

1.1,

1.2

, 2.1

, 5.

2, 8

.11.

3, 2

.2,

5.1,

6.1

, 7.

1,8.

2, 9

.1

1.5,

4.5

, 4.6

3.1,

3.2

, 3.3

, 4.

4, 5

.1, 6

.1,

7.1,

7.2

, 7.4

4.1

4.2

4.3

11.1

11

.2

41Z

akot

vení

vý

ztuž

eV

ytrh

ávac

í zk

oušk

aT

EN

188

1Po

dle

potř

eby,

m

in. 1

x na

ob

jekt

u

Podl

e PD

PS

42P

říto

mno

st

duti

n m

ezi

lepe

ným

i př

ílož

kam

i a

podk

lade

m

Aku

stic

ké

tras

ován

í U

ltra

zvuk

ová

zkou

ška

T

T

EN

125

04-

4:19

98-0

7 IS

O

8047

Jedn

ou

v ka

ždém

m

ostn

ím p

oli

nebo

prů

vlak

u a

stat

ivu

Po

dle

PDPS

43Ú

nosn

ost

Zat

ěžov

ací

zkou

ška

TPo

dle

PDPS

Podl

e po

třeb

y

Podl

e PD

PS

44So

udrž

nost

zá

livek

trhl

in

s po

dkla

dem

Odb

ěr já

drov

ého

vývr

tu a

viz

uáln

í ko

ntro

la n

ebo

tahe

m

O

T

EN

125

04-1

Podl

e po

třeb

y,

min

. 1x

na

obje

ktu

Po

dle

PDPS

45B

arva

a

stru

ktur

a ho

tové

ho

povr

chu

Viz

uáln

í kon

trol

a se

záz

nam

em d

o st

aveb

. den

íku,

zp

ráva

o te

ch.

proh

lídc

e

OT

KP1

8, P

DPS

100%

plo

chy

kons

truk

ce

TK

P18,

P10

46N

erov

nost

po

vrch

uV

izuá

lní k

ontr

ola

rovn

osti

plo

ch

a hr

an

Měř

ení 2

m la

tí p

o na

náše

ní

O

T

TP

121

Po n

anáš

ení

v

izuá

lní

2

0x n

a k a

ždém

ob

jekt

u po

na

náše

ní

M

ax. 5

mm

pod

2m

la

tí n

a po

hled

ově

expo

nova

ných

pl

ochá

ch, m

ax.

10 m

m n

a os

tatn

ích

ploc

hách

a/n

ebo

hodn

ota

doho

dnut

á na

ref

eren

ční p

loše

Max

imál

ní a

min

imál

ní p

aram

etry

a č

etno

sti m

ěřen

í neb

o zk

ouše

k m

usí b

ýt v

sou

ladu

s P

DPS

. Nen

í-li

tam

sta

nove

na ž

ádná

čet

nost

, pla

tí č

etno

sti u

vede

né z

de.

Roz

děle

ní v

last

nost

í, kt

eré

maj

í být

kon

trol

ován

y zk

oušk

ami a

měř

ením

i pro

kon

trol

u kv

alit

y (k

ontr

olní

mi z

kouš

kam

i), j

e ná

sled

ujíc

í:

P

ro v

šech

ny p

ředp

oklá

dané

způ

soby

pou

žití

Pro

urč

ité p

ředp

oklá

dané

způ

soby

pou

žití

, kdy

ž js

ou n

utné

na

zákl

adě

zvlá

štní

ch p

odm

ínek

neb

o po

dmín

ek (

ZT

KP

a ne

bo T

KP,

tj. P

DPS

)

P

ro s

peci

ální

apl

ikac

e (Z

TK

P a

nebo

TK

P, tj

. PD

PS, d

ále

TeP

ř)


63

PŘÍLOHY


64


65

31.P1 PŘÍLOHA 1

PROHLÍDKY A DIAGNOSTICKÝ PRŮZKUM KONSTRUKCÍ JAKO PODKLAD PRO PDPS, zpřesnění a doplnění čl. B.4.3 ČSN P ENV 1504-9

OBSAH:

31.P1.1 Prohlídky konstrukcí jako podklad pro PDPS

31.P1.2 Diagnostické průzkumy (DP) konstrukcí jako podklad pro PDPS

31.P1.1 Prohlídky konstrukcí jako podklad pro PDPS

31.P1.1.1 Vizuální prohlídka konstrukce – provádí se vždy jako první krok před opravou betonové konstrukce k získání podkladů, na základě kterých lze rozhodnout o nutnosti, resp. rozsahu diagnostického průzkumu kon-strukce. Součástí zprávy o prohlídce je návrh zkušebního plánu (programu) ev. navazujícího diagnostického prů-zkumu konstrukce, zjištění existence, množství a stavu dokumentace a jiných archívních materiálů (např. exis-tence zpráv a výsledků předchozích sledování a měření) a jejich porovnání se skutečností (porovnání pro opravu důležitých parametrů), u mostů je nutné jejich porovnání s mostním listem. Výsledky prohlídky konstrukce, vý-sledky porovnání archívní dokumentace se skutečností a případnou potřebu provedení výpočtu zatížitelnosti konstrukce je nutno zaznamenat do písemné zprávy z prohlídky konstrukce. U mostů se postupuje podle ČSN 73 6221, čl. 3. 3., 3.4, 4.2, 4.3, 4.5, 5, 6.3, tj. vizu-ální prohlídka se provede jako mimořádná. U tunelů se postupuje navíc podle TP 154.

31.P1.1.2 Kvalifikace, způsobilost a vybavení pracov-níků a organizací pro provádění vizuálních prohlídek betonových konstrukcí PK je uvedena v příloze P2 této kapitoly TKP.

31.P1.2 Diagnostické průzkumy konstrukcí jako podklad pro PDPS

31.P1.2.1 Diagnostický průzkum pro PDPS opravy – provádí se vždy jako základní podklad pro ZDS opravy v rozsahu nezbytném pro vypracování PDPS a pro její objektivní ocenění. DP musí být prováděn podle projektu (zkušebního plánu), který zároveň slouží jako zadání pro nabídky uchazečů na provedení DP, ve kterém jsou stanoveny zejména:

1. cíle DP,

2. typy zkoušek a postupy jejich provádění (podle ČSN, ČSN EN, zvláštních metodik, TP, ZTKP apod.),

3. počty zkoušek,

4. rozsah vyhodnocení zkoušek,

5. rozsah fotografické a video dokumentace.

31.P1.2.2 Diagnostický průzkum pro výpočet zatížitel-nosti konstrukce – provádí se v rozsahu nezbytném pro zjištění materiálových charakteristik, rozměrů průřezů a tvaru konstrukce, příčin vad a poruch nosné konstrukce, jako podklad pro výpočet zatížitelnosti konstrukce a ob-sahuje i k tomu nezbytná speciální měření na konstrukci včetně jejich vyhodnocení. Součástí zprávy je i určení dalších podkladů pro výpočet zatížitelnosti konstrukce dle čl. 31.P1.1.1.

Výpočet zatížitelnosti mostů a statické způsobilosti ji-ných konstrukcí – provádí se pro celou konstrukci nebo pouze pro její jednotlivé konstrukční části (NK a spodní stavba u mostů, posouzení prvků zábradlí, stožárů osvět-lení atd., založení a dřík u stěny protihlukové, opěrné a zárubní, dno a stěny u nádrží, klenba tunelu apod.) jako podklad pro vypracování PDPS v případě, že se to ukáže jako nezbytné po vizuální prohlídce konstrukce (viz zpráva z této prohlídky) dle čl. 31.P1.1.1.

Tento typ DP může být součástí komplexního DP dle čl. 31.P1.2.1.

31.P1.2.3 Obvyklý rozsah diagnostického průzkumu

31.P1.2.3.1 Předběžný diagnostický průzkum

a) Navazuje na prohlídku dle 31.P1.1.1, zpřesňuje a do-plňuje obvykle tuto vizuální prohlídku konstrukce a doplňuje fotografickou dokumentaci poruch a po-škozených oblastí.

b) Provede se zběžné seznámení s poskytnutou archivní dokumentací (mostní list, protokoly o provedených prohlídkách a měřeních, pův. projektová dokumen-tace atd.) a její vyhodnocení, vypracuje se seznam použitých podkladů a původní dokumentace,

c) Předběžný DP zaznamenává zejména přibližný roz-sah narušení povrchových vrstev betonových či ka-menných nebo zděných konstrukcí, korozi výztuže, výskyt trhlin, výskyt průsaků a výkvětů, výskyt nadměrných průhybů a deformací, veškerých dalších atypických okolností a stručně charakterizuje i stav veškerých konstrukčních prvků, zejména mostních ložisek, mostních závěrů, závěsů, vzpěr, doplňkových konstrukcí apod.

d) Na základě předběžného DP lze pak definovat opti-mální rozsah podrobného DP, který identifikuje příčinyzjištěných závad, jejich rozsah i intenzitu.


66

31.P1.2.3.2 Podrobný diagnostický průzkum

obsahuje:

a) podrobné seznámení s poskytnutou archivní doku-mentací (mostní list, protokoly o provedených pro-hlídkách a měřeních, pův. projektová dokumentace atd.) a její vyhodnocení, seznam použitých podkladů a původní dokumentace,

b) výčet všech vad a poruch konstrukce (kvalitativní a kvantitativní stanovení), typové zařazení a jejich přesnou lokalizaci vč. odhadu jejich předpokládaného vývoje,

c) stanovení příčin vad a poruch,

d) dokumentaci provedených zkoušek a měření na kon-strukci i v laboratoři na odebraných vzorcích (zku-šební program, protokoly, zprávy, vyhodnocení, fo-todokumentace),

specifikuje a upřesňuje:

e) rozsah poškození konstrukce zjištěný prohlídkou dle 31.P1.1.1 a předběžným průzkumem dle 31.P1.2.3.1, který se stanovuje měřením a následným výpočtem, s uvedením výchozích podkladů (vstupů) pro výpočet výměr jednotlivých druhů vad a poruch, s popisem nejistot výpočtu a provedených měření, vč. uvedení odhadovaných hodnot použitých pro výpočet rozsahu poškození,

f) typ a rozsah porušení povrchových úprav (omítky, povlaky, nátěry, PKO kovových prvků),

g) typ a rozsah porušení povrchových vrstev betonu a korozi výztuže (betonářské, předpínací),

h) míru degradace betonu resp. kamene či jiných sta-vebních materiálů,

i) kontaminaci betonu, oceli resp. kusových staviv (chloridy, sírany atd.),

j) pevnost v tahu povrchových vrstev betonu a zdiva, pevnost v tlaku betonu resp. kusových staviv

k) objemovou hmotnost betonu resp. kusových staviv,

l) kvalitu výztuže, identifikace druhu výztužné oceli,

m) tloušťku krycí vrstvy betonu nad výztuží,

n) hloubku neutralizace betonu,

o) povrchové nasákavosti,

p) ověření vyztužení konstrukce,

q) rozsah poškození doplňkových konstrukcí zejména ocelových,

r) soupis veškerých vad z výroby i poruch vzniklých provozem (např. trhliny – jejich parametry: lokali-

zace, délka, šířka, hloubka, směr, poloha, pravděpo-dobná příčina),

s) stav uložení konstrukce (stav podpěr), průhyby, de-formace,

t) vliv zabudované technologie na konstrukci,

u) předběžné variantní návrhy na způsob opravy vč. event. zesilování konstrukce,

v) určení dalších doplňujících podkladů pro vypracování ZDS oprav (seznámení s ev. další dokumentací, míst-ními informacemi, zaměřením konstrukce, stanovení historie údržby, zatížení a vývoj prostředí atd., pokud to nebylo zadáno v rámci průzkumu),

w) doporučení rozsahu doplňkového diagnostického prů-zkumu v průběhu prací při opravách konstrukce,

x) u mostů se dále postupuje způsobem a v rozsahu dle ČSN 73 6221, TP 72, TP 120.

Specifickou součástí DP může být:

y) pořízení dokumentace stávajícího stavu konstrukce (především z hlediska rozměrů),

z) statický nebo dynamický přepočet konstrukce, zatí-žitelnosti mostu

31.P1.2.3.3 Doplňkový diagnostický průzkum

se provádí v rozsahu jako podrobný tehdy, pokud:

1. výsledky podrobného DP naznačují atypický stav či chování betonové konstrukce, které nebylo možné zkouškami a měřeními provedenými v rámci před-běžného a podrobného DP ve stanoveném termínu a dostupnými prostředky vysvětlit,

2. v průběhu návrhu oprav nebo ochrany či přepočtu zatížitelnosti vznikla potřeba doplnění a/nebo zjištění nových potřebných údajů o betonové konstrukci,

3. v průběhu oprav nebo ochrany byly zjištěny neo-čekávané skutečnosti, které je nezbytné dodatečně identifikovat a vysvětlit,

4. předchozí etapy (prohlídky a průzkumy) konstatují vady a poruchy souvisejících ocelových konstrukcí (spřažené konstrukce, kovové nosné části podpěr, vzpěry, závěsy, pylony atd.).

31.P1.2.3.4 Doporučené členění zprávy o DP:

Úvod

1. základní údaje o objednavateli a zhotoviteli prů-zkumu,

2. přesná specifikace (kopie) zadání průzkumu,


67

3. přehled podkladů dodaných objednatelem DP (doku-mentace, informace o zvláštních vlivech při realizaci stavby,

4. informace o charakteru a četnosti údržby a oprav, o vlivech při provozování, o provozních hmotách apod.).

Popis vyšetřované konstrukce

– základní údaje o konstrukčním provedení vyšet-řovaného objektu včetně popisu jeho současného stavu, zjištěného prohlídkou, výčet vad,

Metodika a rozsah zkoušení

5. zkušební program,

6. přehled zjišťovaných parametrů s uvedením přísluš-ných zkušebních předpisů (ČSN, metodické pokyny, zvláštní zkušební postupy), event. stručný popis pro-vádění, rozsah zkoušení,

Výsledky DP

7. Výsledky stanovení jednotlivých parametrů na vyšet-řovaných konstrukcích se zpracují do tabulek, které obsahují např.:

8. označení zkušebního místa nebo vyšetřované části,

9. zjištěnou hodnotu příslušného parametru,

10. Protokoly o zkouškách a měřeních,

11. Pro jednoznačnou identifikaci jsou zkušební místajednotlivých zkoušek a odběrů vzorků vyznačena na schematickém nákresu vyšetřované konstrukce. Zde jsou zaznamenávány i poruchy na vyšetřované části konstrukce (trhliny, ostatní vady a poruchy apod.). Místa odběrů a zkoušek, trhliny a jiné poruchy jsou zde okótovány,

Vyhodnocení výsledků DP

12. dílčí shrnutí a zhodnocení výsledků šetření a zkoušek pro jednotlivé části vyšetřovaného objektu,

13. příčiny vad a poruch, odhad jejich dalšího vývoje,

14. zhodnocení stavu celého objektu,

Závěr

Zde je nutno uvést, resp. shrnout:

15. hlavní výsledky a poznatky z podrobného DP a z jeho vyhodnocení,

16. doporučení z hlediska požadavků na doplňkový prů-zkum nebo na statické posouzení (typy a četnosti zkoušek a propočtů) zejména zda je třeba provést přepočet zatížitelnosti mostu, doporučení pro obsta-rání dalších potřebných podkladů,

17. vyhodnocení doplňkového průzkumu a statických šetření (pokud byly prováděny),

18. stanovisko k event. potřebě ochrany a oprav kon-strukce nebo jejích částí a souhrn podkladů vhodných pro rozhodnutí o provedení stavby,

19. doporučený rámcový technologický postup ochrany a oprav a doporučení základních technických a tech-nologických kritérií pro ochranu a opravy, využitel-ných pro vypsání výběrového řízení na dodavatele oprav.

Fotodokumentace

Fotograficky se zpravidla dokumentují:

20. vyšetřovaný objekt nebo konstrukce, celkové pohledy a důležité detaily,

21. odebrané vzorky, event. ilustrativně způsob odběru,

22. charakteristické poruchy a poškození.

Obsah, seznam příloh, rozdělovník, razítko, podpis, kontakty

31.P1.2.4 Kvalifikace, způsobilost a minimální vyba-vení pracovníků a organizací pro provádění diagnos-tického průzkumu je uvedeno v příloze P2 této kapitoly TKP.

31.P1.2.4 Kvalita DP významným způsobem závisí na zpřístupnění konstrukce. Je třeba počítat s tím, že náklady na zpřístupnění některých typů inženýrských konstrukcí mohou významně zvýšit cenu DP, současně však výrazně zlepší jejich kvalitu.

Zpřístupnění konstrukce jako základní předpoklad pro kvalitní provedení prohlídek a etapy diagnostického průzkumu pro PDPS při opravách konstrukcí PK musí umožnit provedení všech potřebných měření a odběrů vzorků v rozsahu, který dostatečně vystihuje rozměry konstrukce, stav poruch a vad a je v souladu se zadáním diagnostického průzkumu. Těmto podmínkám obvykle vyhovuje takové zpřístupnění, které umožní přiblížení pracovníka ke všem částem konstrukce na dosah ruky. Tato podmínka pro zpřístupnění může být objednatelem zredukována v odůvodněných případech, např. v místech s elektrickým trakčním nebo jiným vzdušným el. vede-ním a podobně.

DP, který nemohl být prováděn z objektivních důvodů na přijatelným způsobem zpřístupněné konstrukci, je třeba vždy navrhovat jako dvoustupňový. Informace zjištěné první etapou diagnostického průzkumu je třeba následně ověřit po postavení lešení či zavěšení lávek v průběhu úvodních fází oprav, tj. v období úpravy podkladu. V tomto případě musí dokumentace oprav i sestavení ceny oprav respektovat skutečnost, že dodatečným dia-gnostickým průzkumem může být původně předpoklá-daný rozsah a rychlost oprav nebo ochrany významně ovlivněna.


68

31.P2 PŘÍLOHA 2

KVALIFIKACE A ZPŮSOBILOST PRACOVNÍKŮ A ORGANIZACÍ, PROVÁDĚJÍCÍCH VIZUÁLNÍ PROHLÍDKY A DIAGNOSTICKÝ PRŮZKUM BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

JAKO PODKLAD PRO ZDS A/NEBO BĚHEM PROVÁDĚNÍ PRACÍ PŘI OPRAVÁCH, zpřesnění a doplnění čl. B. 4.3 ČSN P ENV 1504-9

OBSAH:

31.P2.1 Kvalifikace a způsobilost pracovníků

31.P2.2 Zabezpečení diagnostického průzkumu

31.P2.3 Přístrojové vybavení

31.P2.1 Kvalifikace a způsobilost pracovníků

Kvalifikace a způsobilost pracovníků a organizací, pro-vádějících vizuální prohlídky a diagnostický průzkum betonových konstrukcí jako podklad pro ZDS a/nebo během provádění prací při opravách dle této kapitoly TKP:

a) vizuální prohlídky jako podklady pro návrh oprav betonových mostů PK dle čl. 31.1.4.2 a čl. 31.P1.1.1 může provádět pouze osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního směru s nejméně pětiletou praxí, která získala oprávnění MDS k výkonu hlav-ních a mimořádných prohlídek mostů dle čl. 5 ČSN 73 6221 a MP Oprávnění k výkonu prohlídek mostů pozemních komunikací (VD 6/98),

b) vizuální prohlídky ostatních konstrukcí a objektů kromě mostů, jako podklady pro návrh oprav betono-vých konstrukcí PK dle čl. 31.1.4.2 a 31.P1.1.1, může provádět pouze osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního směru s nejméně pětiletou praxí v pro-vádění prohlídek a/nebo diagnostických průzkumů betonových konstrukcí, která tuto praxi prokáže předložením min. 2 zpráv o prohlídce betonových konstrukcí a objektů, na kterých se podílela, objed-nateli/správci stavby,

c) diagnostický průzkum betonových konstrukcí PK může provádět pouze fyzická nebo právnická osoba, která pro tuto činnost zaměstnává a využívá inženýra (VŠ stavebního směru), s nejméně pětiletou praxí v tomto oboru, doporučuje se též jeho autorizace v oboru „zkoušení a diagnostika“,

d) diagnostický průzkum mostů a betonových částí mostů může provádět pouze fyzická nebo právnická osoba, která pro tuto činnost zaměstnává a využívá inženýra (VŠ stavebního směru), doporučuje se jeho autorizace v oboru „zkoušení a diagnostika“ a v oboru „mosty a inž. konstrukce“, s nejméně pě-tiletou praxí v oboru, a která má certifikovaný systémjakosti pro provádění diagnostického průzkumu dle MPRSJ-PK a oprávnění MD k provádění diagnos-tického průzkumu podle MP k RSJ-PK, část II/2, na svého pracovníka,

e) nedestruktivní měření při diagnostickém průzkumu betonových konstrukcí PK a mostů může provádět pouze osoba, která získala certifikát způsobilosti prozkoušení ve stavebnictví – NZS, ve stupni „způsobi-lost pro provádění a vyhodnocování zkoušek“, nebo má osvědčení ČIA o akreditaci pro tyto zkoušky,

f) pokud se na provedení diagnostického průzkumu vy-hlašuje veřejná obchodní soutěž nebo je objednatelem vyzváno několik vybraných uchazečů, musí zadávací dokumentace obsahovat jednoznačnou specifikaciprací ve formě zkušebního programu s uvedením množství a rozsahu pro jednotlivá měření a zkoušky, při výběru uchazeče musí být jedním z hodnotících kritérií pro výběr nejvýhodnější nabídky výše uve-dená odborná způsobilost a kvalifikace uchazeče.

31.P2.2 Zabezpečení diagnostického průzkumu

Požadavky na technické zabezpečení a kapacitní mož-nosti fyzických a právnických osob, provádějících dia-gnostický průzkum betonových konstrukcí a mostů PK dle těchto TKP:

a) diagnostický průzkum betonových mostů a beto-nových částí mostů může provádět pouze fyzická nebo právnická osoba, která disponuje takovým personálním obsazením a přístrojovým vybavením, které umožňuje vlastními silami fyzicky provést nej-méně 50% rozsahu (finanční ohodnocení zakázky)veškerých zkoušek a měření na konstrukci (do toho se nezahrnou činnosti související se zpřístupněním konstrukce, dopravním opatřením, odběrem vzorků z konstrukce pro laboratorní zkoušky, geodetickým měřením a vlastní práce v laboratoři),

b) diagnostický průzkum betonových konstrukcí PK mimo mostů a betonových částí mostů může provádět pouze fyzická nebo právnická osoba, která disponuje takovým personálním obsazením a přístrojovým vy-bavením, které umožňuje vlastními silami fyzicky provést nejméně 30% rozsahu (finanční ohodnocenízakázky) veškerých zkoušek a měření na konstrukci (do toho se nezahrnou činnosti související se zpřístup-něním konstrukce, dopravním opatřením, odběrem vzorků z konstrukce pro laboratorní zkoušky, geo-detickým měřením a vlastní práce v laboratoři),

c) pokud se na provedení diagnostického průzkumu vyhlašuje veřejná obchodní soutěž nebo je objedna-telem vyzváno několik vybraných uchazečů, musí být jedním z hodnotících kritérií pro výběr nejvýhodnější nabídky úroveň technického zabezpečení průzkumu, kapacitní možnosti a rozsah a kvalita vlastního pří-strojového vybavení uchazeče,


69

d) vyžaduje se přesná specifikace oceňovaných pracíuchazečem o DP podle zkušebního plánu v zadání DP tak, aby byly při porovnávání cen DP srovnávány co do rozsahu a kvality srovnatelné nabídky,

e) objednatelem DP je zásadně vlastník nebo správce objektu, resp. jeho investorský útvar, případně práv-nické a fyzické osoby, na které vlastníci přenesli své pravomoci (např. projektant),

f) vlastník nebo správce objektu zajišťuje zpracovateli DP:

3. původní projektovou dokumentaci konstrukce,

4. údaje o stáří konstrukce, jejím užívání, zatížení a dosud provedených měřeních a průzkumech,

5. údaje o přestavbách, opravách a mimořádných udá-lostech.

31.P2.3 Přístrojové vybavení

Minimální rozsah přístrojového vybavení fyzické nebo právnické osoby, závazný pro provádění diagnostických průzkumů betonových mostů a konstrukcí PK dle druhu prováděné zkoušky a měření, stanovených ve zkušebním programu průzkumu konkrétního objektu (vyžaduje se pouze to vybavení, které je uvedeno u příslušného para-metru, který vyplývá z objednaného rozsahu prací):

a) nedestruktivní zjišťování pevnosti betonu v tlaku – Schmidtův nebo jiný tvrdoměr, plošná bruska,

b) nedestruktivní měření modulu pružnosti betonu – ul-trazvukový přístroj nebo rezonanční souprava,

c) nedestruktivní měření homogenity betonu, poruch – ultrazvukový přístroj s příslušenstvím, měřidlo délky,

d) nedestruktivní zjišťování polohy, profilu a množstvívýztuže, resp. měření tl. krycí vrstvy – profometr nebo ferro-scaner nebo radiografická souprava,

e) zjišťování obsahu volných chloridových iontů v be-tonu a maltě – odběrové zařízení, příslušná analytická polní souprava nebo vybavení analytické laboratoře, měřidlo délky,

f) zjišťování jiných škodlivin v betonu – analogicky jako e),

g) měření hloubky neutralizace betonu na konstrukci – kolorimetrický indikátor, měřidlo délky,

h) měření šířky trhlin – měřící lupa nebo mikroskop s odpovídajícím měřidlem,

i) měření hloubky nebo polohy trhlin nebo dutin v be-tonu – ultrazvukový přístroj pro nedestruktivní mě-ření nebo impakt-echo souprava, měřidlo délky,

j) měření hloubky trhlin destruktivní – vrtací zřízení, měřidlo délky,

k) měření pohybu trhlin – snímač dráhy se záznamovým zařízením nebo deformetr s příslušenstvím, teplo-měr,

l) měření pevnosti v tahu povrchových vrstev betonu – odtrhový přístroj s příslušenstvím, měřidlo délky,

m) korozní prohlídka předpínací výztuže v kabelovém kanálku – endoskop s příslušenstvím,

n) dokumentace stavu konstrukce během diagnostického průzkumu a stavu odebraných vzorků pro zkoušení v laboratoři – fotoaparát a/nebo videokamera,

o) měření rozměrů betonových konstrukcí a konstrukč-ních dílů – svinovací metr a/nebo pásmo,

p) měření průřezu ocelové výztuže – posuvné měři-dlo.


70

31.P3 PŘÍLOHA 3

HODNOCENÍ JAKOSTI DOKONČENÝCH STAVEB PK ZHOTOVITELEM – ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ ZPRÁVY

Obsah přílohy:

31.P3.1 Úvod

31.P3.2 Členění zprávy

31.P3.3 Obsah zprávy a doklady

31.P3.4 Vzor krycího listu souhrnné zprávy

31.P3.5 Příklad obsahu zprávy zhotovitele

31.P3.1 Úvod

Zpráva zhotovitele o hodnocení jakosti stavby (dále jen Zpráva) musí být vypracována jako součást dokladů pod-miňujících zahájení přejímacího řízení objektu (kapitola 1 TKP čl. 1.7.2). Účelem Zprávy je doložit a vyhodno-tit kvalitu použitých materiálů, výrobků a provedených prací.

Pro možnost operativního sledování kvality během vý-stavby i pro snadnější komunikaci mezi zhotovitelem a správcem stavby předpokládají tyto „Zásady“ průběžné vedení databáze pomocí textového a tabulkového editoru (na počítači s nainstalovaným textovým editorem nebo tabulkovým procesorem).

Zásady pro hodnocení jakosti dokončených staveb PK jsou zpracovány pro různé technologie, které se vyskytují na stavbách většího rozsahu, a proto na stavbách menších se používají jen příslušné části těchto Zásad.

31.P3.2 Členění Zprávy

Zpráva o hodnocení jakosti velkých staveb se obvykle skládá z dílčích Zpráv stavebních objektů (např. most, silniční objekt apod.). Ty mohou být dále rozděleny na Zprávy podle jednotlivých technologií a konstrukčních prvků (např. u mostu: zakládání, spodní stavba, nosná konstrukce, vozovka apod.

U jednoduchých staveb nebo jednoduchých stavebních objektů se členění Zprávy přizpůsobí potřebě.

Text a tabulky vyhotovené Zprávy odevzdá zhotovitel ob-jednateli v písemné formě ve 2 exemplářích a na 1 disketě (v textovém editoru Word nebo v tabulkovém procesoru Excel) a doklady v příloze v 1 exempláři, pokud si to objednatel/správce stavby nevyžádá jinak.

Tabulky obsahují pouze část, která se týká vyhodnocení výsledků provedených zkoušek a měření. Pro sledování kvality počítačovým programem i v průběhu stavby,

je nutno doplnit databázi o potřebné údaje od odběru vzorků, přes výsledky zkoušek až po vyhodnocení kva-lity.

31.P3.3 Obsah zprávy a doklady

Každá Zpráva se skládá z textové části, tabulek a do-kladů. U tabulkové i dokladové části musí být samostatný seznam očíslovaných tabulek a očíslovaných dokladů a seznam názvů souborů (jednoznačné přiřazení názvu PC souboru k tabulce nebo části Zprávy). V seznamu je třeba rozlišovat jednotlivé verze vyhotovení tabulek a částí Zpráv dle data vypracování event. doplňku či změny, a to i u názvů PC souborů.

31.P3.3.1 Textová část

Obsahuje: Komentář k vyhodnocení dostatečného počtu zkoušek a komentář k vyhodnocení výsledků provede-ných zkoušek a měření materiálů, výrobků, konstrukč-ních, prvků a prací, tak jak jsou doloženy v tabulkách a protokolech provedených zkoušek; musí obsahovat stanovisko zhotovitele k příčinám zjištěných nevyho-vujících výsledků zkoušek nebo k nedostatečné četnosti zkoušek nebo měření, určit příčiny zjištěných nedostatků a návrh nápravy.

Poznámka: Do zprávy se nezahrnují nevyhovující mě-ření a zkoušky v těch případech, kdy byla provedena oprava nevyhovující části konstrukce, např. oprava pláně, Dokumentují se však vždy i nevyhovující zkoušky v těch případech, bylo-li připuštěno odstranění vady jiným tech-nickým opatřením např. povrchovým nátěrem u betono-vých konstrukcí.

31.P3.3.1.1 Identifikační údaje (na začátkuzprávy)

Název stavby, stavebního objektu, konstrukčního prvku, název objednatele, zhotovitele, podzhotovitele, projek-tanta RDS, všech laboratoří a geodeta, kteří provedli zkoušky a měření. Dále je uveden termín výstavby, cel-kový počet stran Zprávy, datum vypracování Zprávy, roz-dělovník Zprávy a jméno, podpis a razítko zpracovatele Zprávy. (Vzor je uveden v příloze).

31.P3.3.1.2 Použité podklady pro hodnocení

Kromě dokladů a tabulek uvedených v seznamu je třeba uvést také např.: TKP, ZTKP, příslušné normy a předpisy, TP, zápisy o odsouhlasení zakrytých prací, vyjádření projektanta ke změnám, revizní zprávy, výsledky zatě-


71

žovacích zkoušek, protokol 1. hlavní mostní prohlídky, zápisy ze stavebního deníku o vadách zjištěných při vý-stavbě a o způsobu jejich odstranění atd.

31.P3.3.1.3 Popis prací

Uvedou se technické údaje hodnoceného stavebního objektu, konstrukčního prvku a údaje o druhu staveb-ních materiálů (např. druh, tloušťka vrstev, druhy kon-strukčního betonu, atp.), zvlášť se uvedou odchylky od dokumentace. Uvede se také termín zahájení a ukončení provádění prací.

31.P3.3.1.4 Výměry

Uvedou se výměry hodnoceného stavebního objektu, konstrukčního prvku a výměry stavebních materiálů a výrobků tak, aby byly dostatečným podkladem pro hodnocení počtu i druhovosti zkoušek.

31.P3.3.1.5 Seznam dokladů

Do seznamu se uvedou průběžně očíslované doklady všech průkazních a kontrolních zkoušek materiálů, vý-robků a prací a protokoly geodet. měření. Dále také pro-hlášení shody, certifikáty včetně protokolů s výsledkyzkoušek a posouzením splnění kvalitativních parametrů, schvalovací protokoly atp.

31.P3.3.1.6 Návrh nápravných opatření

Pro případy zjištěné nevyhovující kvality, nebo pro pří-pady nedostatečné četnosti předepsaných zkoušek se uvede ve Zprávě návrh (nebo odsouhlasený způsob) ná-pravných opatření. V době přejímky nebývají dokončeny všechny zkoušky, a proto nejsou k dispozici všechny doklady. Pro tento případ je nutno k seznamu dokladů připojit seznam nedokončených zkoušek a uvést přibližný termín, kdy budou objednateli předloženy.

31.P3.3.1.7 Vady zjištěné v průběhu výstavby

Zpráva zhotovitele musí obsahovat samostatnou část, ve které budou uvedeny všechny vady hotových konstrukč-ních prvků zjištěné v průběhu výstavby (např. betonu, prefabrikátů, izolace apod.). Současně ke každé vadě je nutno uvést způsob jakým byla vada odstraněna nebo důvod, proč případně odstraněna nebyla event. odkaz na číslo stránky ve stavebním deníku zhotovitele. Pokud vady nebyly v průběhu výstavby zjištěny, je nutno tuto skutečnost ve Zprávě uvést.

31.P3.3.1.8 Celkové hodnocení kvality

Prohlášení zhotovitele zda byly předepsané druhy a čet-nost zkoušek splněny a zda bylo dosaženo shody se smluvními technickými předpisy (TKP, ZTKP, ČSN, TP a schválené dokumentace) anebo zda některé parametry

nebyly splněny nebo nebyl splněn předepsaný rozsah zkoušek a měření.

31.P3.3.2 Komentář k tabulkové části

Formuláře tabulek jsou vypracovány tak, že obsahují veš-keré zkoušky a měření podle současně platných TKP sta-veb PK a příslušných norem. Mohou se proto vyskytnout i další kontrolní zkoušky požadované v TKP platných v době podpisu smlouvy o dílo, v ZTKP stavby nebo požadované správcem stavby či objednatelem v průběhu prováděných prací. Pro jednodušší stavby a stavební ob-jekty se vyplňují jen příslušné tabulky a to buď celé, nebo jejich části podle potřeby.

Pro přehledné a snadné sledování kvality materiálů, výrobků a prací v průběhu výstavby se doporučuje vy-plňovat tabulky ihned po dokončení zkoušek. Při po-čítačovém zpracování lze pak snadno hodnotit úroveň kvality materiálů, výrobků a prací buď průběžně, nebo za určité období (např. měsíc), nebo po dokončení tech-nologických celků (např. spodní stavba, atp.) ještě před jejich zakrytím.

V metodickém pokynu pro vypracování Zprávy jsou do tabulek pro hodnocení kvality prací zpracovány ty technologie, které se nejčastěji vyskytují. Pro ostatní technologie, jako např. nátěry betonových konstrukcí, mezerovitý (drenážní) beton, drenážní plastbeton apod., a pro nové technologie je třeba, aby zhotovitel dohodl s objednatelem/správcem stavby konkrétní formu Zprávy při dodržení hlavních zásad zpracování Zprávy, tj.:

– vyhodnocení dostatečného počtu u všech předepsa-ných druhů zkoušek

– vyhodnocení předepsaných parametrů a tolerancí všech provedených zkoušek

– celkové hodnocení

V následujících částech je uveden komentář k vyplňování jednotlivých tabulek pro nejvíce se vyskytující techno-logie.

31.P3.3.2.1 Beton, betonové konstrukce

Pro přehlednost je nutné, aby na začátku tabulkové části byla uvedena zmenšená kopie podélného a příčného řezu hodnocenou betonovou konstrukcí, např. mostem. Do těchto výkresů se vyznačí a očíslují jednotlivé hodnocené celky betonů.

31.P3.3.2.1.1 Složení betonů

Složení jednotlivých druhů betonů, použitých na stavbě, ve výrobně prefabrikátů i u dodavatele transportbetonu (dle schválených receptur) se vypíše do tab. 1. Uvést je nutno druh, lokalitu nebo výrobnu složek betonu.

Pro použitý beton musí být (dle zákona č. 22/97 Sb. a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a 312/2005 Sb.) dolo-


72

žen certifikát systému řízení výroby betonu, viz TKP 18(v seznamu dokladů).

Betonárka: Pokud se jedná v celé tabulce o jedinou be-tonárku, lze příslušný řádek vymazat a název betonárky dát do nadpisu tabulky.

Složení betonu: Dávky kameniva a vody se vztahují k su-chému kamenivu. Do vodního součinitele se započítává i voda, obsažená v přísadě (plastifikační).

Použití pro konstrukci: Uvádí se označení prvku kon-strukce podle přiloženého podélného a příčného řezu.

31.P3.3.2.1.2 Složky betonu

31.P3.3.2.1.2.1 Cement

Výsledky kontrolních zkoušek se vyhodnotí v tabulce.

Hodnocené období: obvykle 1 až 3 měsíce, při malém počtu kontrolních zkoušek je to doba betonáže objektu, nejdéle však jeden kalendářní rok.

Zpravidla bývají k dispozici pouze výsledky zkoušek cementárny. Jestliže provádí zkoušky též zhotovitel, resp. objednatel, je třeba tyto hodnotit odděleně.

V odkazu na přiložené doklady se uvádějí v tabulkách čísla, odpovídající pořadovým číslům dokladů v jejich seznamu.

Spotřebované množství cementu se vypočte z výměr betonářských prací a z dávek cementu podle receptur.

Hodnocení četnosti kontrolních zkoušek se provede, po-kud četnost kontrolních zkoušek byla předem stanovena (např. ve zprávě o průkazních zkouškách nebo v kont-rolním a zkušebním plánu), nebo to vyplývá z příslušné normy nebo TKP/ZTKP.

31.P3.3.2.1.2.2 Kamenivo

Pro vyplňování tabulky 3 platí tytéž pokyny jako pro cement (včetně hodnoceného období). Je třeba, aby hod-nocení bylo prováděno přesně podle ČSN EN 12620.

31.P3.3.2.1.2.3 Přísady + voda

Výsledky zkoušek se vyhodnocují v tabulce a doklady se přiloží v dokladové části

Druh přísady: plastifikační, provzdušňující aj.

Hodnocené období: jako u cementu.

Četnost zkoušek: u přísad se nehodnotí.

Voda: uvede se lokalita a v dokladové části se přiloží protokol s výsledky rozboru vody

31.P3.3.2.1.3 Beton

Výsledky kontrolních zkoušek vzorků betonů odebraných na staveništi resp. ve výrobně prefabrikátů, jsou vyhod-noceny po jednotlivých celcích, vyznačených též v přilo-žených výkresech hodnocené betonové konstrukce.

Vodní součinitel je hodnocen na základě údajů v do-dacích listech transportbetonu (stanovuje se výpočtem ze skutečných dávek složek betonu, vypsaných pomocí výstupu z automatického dávkovače – váhy – do doda-cího listu).

Pevnosti se hodnotí podle kapitoly 18 TKP a ČSN EN 206-1. Pokud nebyla splněna kritéria pevnosti v tlaku, musí být např. přiložen doklad s posudkem projek-tanta a vyjádření správce stavby, společně s výsledky nedestruktivních zkoušek Schmidtovým tvrdoměrem s použitím upřesněného vztahu mezi naměřenou tvr-dostí betonu a odvozenou krychelnou pevností (zkoušení provádí a protokol o zkoušce podepisuje osoba, která má akreditaci pro tuto zkoušku) nebo musí být přilo-žen doklad o kontrolní zkoušce na vývrtu z konstrukce. Koeficient pro upřesnění vztahu se použije buď ze zprávyo průkazní zkoušce (povinná součást) nebo stanovený při kontrolních destruktivních zkouškách těles zhotovených při příslušné betonáži (pokud jsou tělesa k dispozici, má tento způsob upřesnění přednost).

Hodnocený celek je posouzen jako nevyhovující, jestliže nebyla splněna všechna kriteria podle kapitoly 18 TKP.

V ostatních případech je beton hodnocen jako vyho-vující (s výhradami k nesplnění některých parametrů a četnosti zkoušek), pokud byla splněna všechna výše uvedená kritéria.

31.P3.3.2.2 Ocelová výztuž

Vyhodnocení kvality všech druhů výztuží se provede v tabulce.

Druh výztuže: betonářská (měkká), předpínací (dráty, pramence, tyče), název laboratoře, která prováděla zkoušky oceli.

Hodnocené období: týká se odběru vzorků oceli.

Doklady číslo: uvádějí se pořadová čísla dokladů dle seznamu.

Zpravidla se jedná o hutní atesty oceláren, prohlášení o shodě a certifikát pro betonářskou výztuž a pro před-pínací výztuž. Pokud se jedná o dodávku oceli, která nešla přímo na stavbu, ale přes centrální sklad, je třeba, aby příslušná kopie atestu, platného pro tuto dílčí část dodávky, byla označena místem určení spotřeby oceli.

31.P3.3.2.3 Betonové, železobetonové a předpjaté prefabrikáty

Kvalitu použitých složek betonu lze vyhodnotit v tabul-kách. Vlastnosti použitého betonu se uvedou a zhodnotí


73

v tabulce, vč. složení. Čerstvý a ztvrdlý beton musí vy-hovět kapitole 18 TKP.

V přiloženém dokladu výrobce – protokolu (STO, proto-kol o výrobě dílce) musí být uvedeny přípustné rozměrové tolerance (popř. další parametry tvaru dílce) a jmenovité i minimální krytí výztuže. Při nevyhovujícím krytí vý-ztuže při povrchu dílce, na který přímo působí prostředí XF1 až nesmí být dílec zabudován. Pokud byl přesto zabudován, musí být následně rozhodnuto o opatřeních k zajištění sekundární PKO výztuže. Ve Zprávě musí být dokladováno, jak bylo v těchto případech postupováno.

Hodnocení přesnosti tvaru dílce se týká vstupní kont-roly, prováděné zhotovitelem buď na stavbě, nebo před expedicí ve výrobně prefabrikátů. Při zabudování tvarově nevyhovujících dílců musí být dokladováno vyjádření projektanta a souhlas správce stavby.

Pro výrobky stanovené zákonem č. 22/1997 Sb. a naří-zení vlády č. 163/2002 Sb., 312/2005 Sb. a 190/2002 musí být předložen certifikát a Prohlášení o shodě.

31.P3.3.2.4 Kotevní materiál

Při použití předpínací výztuže musí být přiloženy do-klady výrobce všech kotevních prvků a materiálů o jejich kvalitě v souladu s dodacími podmínkami a zákonem č. 22/1997 Sb. (certifikát předpínacího systému, výztuže,kotevních prvků). Ve Zprávě se uvedou čísla těchto do-kladů (dle seznamu) a celkové zhodnocení.

31.P3.3.2.5 Opravy betonu

Pro vyhodnocení kvality oprav a ochrany betonových kon-strukcí platí stejné zásady jako pro beton. Vyhodnoceny musí být všechny parametry, uvedené v kapitole 31 TKP, pokud se u uvedené akce sledují.

31.P3.3.2.6 Železobetonová konstrukce

Železobetonové konstrukce, ať již monolitické nebo z prefabrikovaných dílců, se vyhodnocují v tab. 9 po skupinách konstrukčních prvků, které charakterizují stejné požadavky na přesnost provedení a krytí výztuže. U mostních objektů na komunikacích směrově rozděle-ných se hodnotí levý a pravý most odděleně.

Přípustné tolerance jsou uvedeny v TKP, popř. v ZTKP stavby nebo v dokumentaci.

O postupu geodeta platí totéž, co bylo již uvedeno v před-chozí kapitole o pilotách. Poloha jednotlivých zaměřo-vaných bodů musí být jednoznačně vyznačena v přilo-žených náčrtech. (Předpínané konstrukce se zaměřují až po zavedení předpětí a po odbednění, poslední etapa měření je až po uplatnění veškerého rozhodujícího stá-lého zatížení, tj. po položení kompletního vozovkového souvrství, říms a. p.. Výšky mostovky se zaměřují ve stejné síti bodů, jaká bude použita později i na ochranné vrstvě hydroizolace a asfaltové obrusné vrstvě.)

Překročení tolerancí musí být posouzeno projektantem a schváleno správcem stavby. Příslušný doklad musí být přiložen, případně se uvádí odkaz na zápis ve stavebním deníku.

Kontrola krytí výztuže nedestruktivní metodou na vybe-tonované konstrukci musí být vždy provedena a vyhodno-cena u povrchu té části konstrukce, na kterou působí pro-středí s vlivem XF2, XF4 a/nebo XD1-XD3, a to u všech dílců dle předem dohodnutého „Kontrolního a zkušeb-ního plánu“. Protokol musí být ke zprávě přiložen.

31.P3.3.2.7 Předpjatý beton, předpínání

Každý předpínací prvek se hodnotí samostatně. V dokladech musí být přiloženy protokoly o cejchování použitých napínacích pistolí, pracovních a kontrolních manometrů. Dále musí být přiloženy protokoly o prů-běhu napínání každého kabelu s výpočtem protažení a s jeho porovnáním s vypočtenou hodnotou, s hodnotou vyplývající z pracovního diagramu při kontrolní zkoušce vzorku předpínací výztuže použité na témže objektu a se záznamem porušených vložek.

V komentáři ke krychelné pevnosti betonu v době před-pínání je třeba uvést stručně způsob ošetřování kont-rolních těles. Při použití též nedestruktivních zkoušek Schmidtovým tvrdoměrem s ověřenou přesností lze ta-bulky rozšířit o vyhodnocení těchto měření.

Zkoušky pramenců a jednotlivých drátů předpínané vý-ztuže jsou vyhodnoceny v tabulkách.

Překročení tolerancí, uvedených v kapitole 18 TKP, resp. ZTKP stavby, musí být posouzeno projektantem a schváleno správcem stavby. Příslušný doklad musí být přiložen.

Četnosti zkoušení předpínacího tyčového materiálu a způsob vyhodnocení kontrolních zkoušek musí být před zahájením prací dohodnuty se správcem stavby.

31.P3.3.2.8 Injektování kabelových kanálků

Požadavky viz kapitola 18 TKP, příloha P9 . Pro hod-nocení injektážních prací se použije tabulka, která úzce navazuje na tabulku s údaji o předpínání. Do vytečkova-ných řádek u položky „složení malty“ se uvede:

– druh, třída a výrobce cementu a jednotka dávko-vání,

– obchodní název přísady a jednotka dávkování

Ve sloupci se potom uvedou množství jednotlivých složek injektážní malt.

Doklady musí obsahovat zprávu o výsledcích průkaz-ních zkoušek, protokoly o injektáži jednotlivých kabelů, platný certifikát, Prohlášení o shodě a protokoly kont-rolních zkoušek


74

Pro vyhodnocení vlastností použitého cementu a přísad se použijí tabulky.

31.P3.3.2.9 Mostní ložiska – viz TKP 22

31.P3.3.2.10 Mostní závěry – viz TKP 23

31.P3.3.2.11 Protikorozní ochrana ocelových dílů

Hodnocení protikorozní ochrany povrchů ocelových dílů a příslušenství mostu se provede podle TKP 19B.

31.P3.3.2.12 Izolační systém

Izolační systém se hodnotí v tabulkách. V přiloženém dokladu musí být uvedena konkrétní skladba izolačního systému, certifikace jeho složek, schválení systému MDS a technický prováděcí předpis.

K tabulce je třeba v textové části uvést, zda celistvost pokládaných asfaltových pásů byla překontrolována jis-krovou metodou (v případě oprav vad) a zda všechna netěsná místa byla dodatečně opravena, případně další informace o konkrétním izolačním systému. Rovněž je nutno přiložit protokol o provedené kontrole dokonalého přilepení pásu (zápis ze stavebního deníku).

31.P3.4 Vzor krycího listu závěrečné souhrnné zprávy zhotovitele:

Zpráva č.j. ..............................................................................

Souhrnná závěrečná zpráva zhotovitele o hodnocení ja-kosti díla objekt č. ................................................................

STAVBA:NÁZEV STAVBY:NÁZEV OBJEKTU:ČÁST OBJEKTU:

OBJEDNATEL:ZHOTOVITEL:PROJEKTANT ZHOTOVITELE:MAJETKOVÝ SPRÁVCE:

DATUM ZAHÁJENÍ PŘEJÍM. ŘÍZ.:DATUM PŘEVZETÍ:

DATUM VYPRACOVÁNÍ ZPRÁVY:VYPRACOVAL ZHOTOVITEL STAVBY (RAZÍTKO):JMÉNO ZPRACOVATELE:PODPIS:

POČET STRAN ZPRÁVY CELKEM:

DATUM PŘEDÁNÍ ZPRÁVY:ZA ŘSD ČR ZPRÁVU PŘEVZAL:PODPIS :DATUM:

KONTROLU SHODY ÚDAJŮ V ZPRÁVĚ S PŘILOŽENÝMI ORIGINÁLNÍMI DOKLADY A KONTROLU ÚPLNOSTI DOKLADŮ DLE SEZNAMU PROVEDL ZA SPRÁVCE STAVBY

JMÉNO:PODPIS:DATUM:

ORIGINÁLY DOKLADŮ O JAKOSTI MATERIÁLŮ A PRACÍ ZA SPRÁVCE STAVBY PŘEVZAL

JMÉNO:PODPIS:DATUM:

Výtisk. zpr. č. Rozsah Obdrží č. org. složky

č. 1 Zprávu Objednatel

č. 2 Originály dokladů a Zprávu

Majet. správce

č. 3 Zprávu Zhotovitel


75

31.P3.5 Příklad obsahu zprávy zhotovitele

Textová část 1 Popis prací 2 Výměry prací 3 Hodnocení jakosti 3.1 Beton 3.1.1 Složení betonu 3.1.2 Složky betonu 3.1.2.1 Cement 3.1.2.2 Kamenivo 3.1.2.3 Přísady do betonu 3.1.3 Jakost betonu 3.2 Ocelová výztuž 3.3 Železobetonové a předpjaté prefabrikáty 3.4 Opravy betonových konstrukcí 3.5 Železobetonová konstrukce 3.6 Předpjatý beton 3.6.1 Kotevní materiál 3.6.2 Předpínání 3.6.3 Injektování kabelových kanálků

Následující technologie se hodnotí podle PGŘ GŘ ŘSD 5/99 v platném znění: 3.7 Mostní ložiska 3.8 Mostní závěry 3.8.1 Mostní povrchové závěry 3.9 Protikorozní ochrana ocelových dílů 3.10 Hydroizolace 3.11 Zásypy objektu, přechodová oblast 3.12 Litý asfalt 3.12.1 Složky 3.12.1.1 Asfalt 3.12.1.2 Kamenivo 3.12.1.3 Přísady 3.12.2 Jakost hotové vrstvy 3.11 Asfaltové hutněné vrstvy 3.11.1 Složky 3.11.1.1 Asfalt 3.11.1.2 Kamenivo 3.11.1.3 Přísady 3.11.2 Jakost hotových vrstev 4 Závěr – celkové hodnocení jakosti

Tabulková část 5 Grafické přílohy:

Podélný a příčný řez mostem s vyznačením hodnoce-ných celků betonu, půdorys pokládky asfaltových vrstev a hydroizolace s vyznačením denních pokládek, označení denních záběrů u PKO apod. 6 Seznam tabulek 7 Vlastní tabulky – výběr některých příkladů

DATUM:Výtisk. zpr. č. Rozsah Obdrží č. org. složky

č. 1 Zprávu Objednatel

č. 2 Originály dokladů a Zprávu

Majet. správce

č. 3 Zprávu Zhotovitel

Dokladová část 8 Seznam dokladů

Tabulková část s uvedením naměřených hodnot zkoušek a dílčím vyhodnocením

SEZNAM TABULEK

Číslo Název tabulky1 Složení betonu2 Vyhodnocení jakosti cementu3 Vyhodnocení jakosti kameniva4 Vyhodnocení jakosti přísad do betonu5 Vyhodnocení jakosti čerstvého a ztvrdlého be-

tonu6 Vyhodnocení jakosti ocelové výztuže7 Vyhodnocení jakosti železobetonových prefabri-

kátů9 Vyhodnocení jakosti železobetonové konstrukce10 Vyhodnocení jakosti předpínacích prací11 Vyhodnocení jakosti injektáže kabelových ka-

nálků12 Vyhodnocení uložení mostních ložisek13 Vyhodnocení jakosti mostních závěrů13a Povrchové mostní závěry13b Elastické mostní závěry14 Vyhodnocení jakosti protikorozních úprav ocelo-

vého příslušenství15 Vyhodnocení jakosti izolačního systému16 Vyhodnocení jakosti kameniva a kamenné

moučky pro asf. směsi a LA17 Vyhodnocení asfaltů pro asf. směsi a LA18 Vyhodnocení asfaltových směsí pro obrusnou,

ložní nebo podkladní vrstvu19 Vyhodnocení asfaltových hutněných vrstev20 Vyhodnocení směsi litého asfaltu21 Vyhodnocení vrstvy z litého asfaltu


76

31.P4 PŘÍLOHA 4

Termíny a definice použité v této kapitole TKP a/nebo v ČSN EN 1504-1 až 1504-10

adhezní můstek (bonding agent) – součást systému pro opravy používaná pro vytvoření trvalého ad-hezního spoje mezi správkovou maltou či betonem a betonovým podkladem, a to takového spoje, který nebude nepříznivě ovlivněný vlhkostí nebo silnou alkalitou.

aditiva pro hydraulická pojiva (additives for hydraulic binders) výrobky, které se přidávají do hydraulických pojiv pro získání specifických vlastností a které ne-jsou zahrnuty mezi přísady a příměsi

aditiva pro reaktivní polymery (additives for reac-tive polymer) – výrobky, jiné než přísady a příměsi, které dávají výrobkům pro opravy specifické vlast-nosti. Typická aditiva jsou, například: plastifikátory;změkčovadla; urychlovače; zpomalovače; materiály rekulující reologické vlastnosti; pigmenty; filery.

aktivní nátěry (aktive coatings) – nátěr, který obsahuje elektrochemicky aktivní pigmenty, které mohou pů-sobit jako inhibitory, nebo které mohou poskytovat lokální katodovou ochranu. Cement je, kvůli své al-kalitě, považován za aktivní pigment.

aktivní povlaky betonu (active coatings for concrete) – povlaky nanášené na povrch betonu, obsahující chemicky aktivní látky, které reagují s hydratovanou cementovou pastou v betonu a vyplňují póry v blíz-kosti povrchu krystalickými produkty.

aktivní povlaky výztuže (active coatings for reinforce-ment) – povlaky nanášené na výztuž, které obsahují elektro-chemicky aktivní pigmenty, které mohou působit jako inhibitory nebo pomocí galvanické re-akce obětovaného kovu zajišťovat lokální katodickou ochranu.

bariérové nátěry (barier coatings) – nátěry, které od-dělují výztuž od pórové vody obsažené v cementové matrici obklopující výztuž.

bariérové povlaky betonu (barrier coatings for con-crete) – povlaky, nanášené na povrch betonu, tvoří povrchový film, který snižuje průnik H

2O, CO

2, Cl,

atd. do betonu.

bariérové povlaky výztuže (barrier coatings for rein-forcement) – povlaky, nanášené na výztuž s cílem izolovat ji od vody, obsažené v pórech okolní malty a betonu.

cementová zálivka (cement grout) – směs cementu, vody a případných příměsí.

cementem pojené správkové výrobky a systémy (ce-mentitious repair products and systems) – hydrau-lické nebo polymery modifikované hydraulické malty,betony a injektážní hmoty.

čerstvé na čerstvé (wet on wet) – nanášení cementem pojené malty nebo betonu na povrch podobného ma-teriálu, který je zatuhlý, ale není zatvrdlý.

deklarovaná hodnota (declared value) – hodnota pro identifikační požadavky nebo provozní požadavkynebo požadavky na funkční vlastnosti, která je de-klarovaná a zaznamenaná výrobcem.

doba použitelnosti výrobku pro konstrukční spo-jování (pot life for structural bonding products ) – časový úsek který potřebuje smíchané pojivo pro dosažení specifikované teploty v míchací nádobě.Stanovení doby dosažení pracovní teploty je identi-fikační zkouška prováděná za standardních labora-torních podmínek.

doba tuhnutí (stifftening time) – doba, po jejímž uplynutí dojde ke ztrátě zpracovatelnosti správkového betonu nebo malty na bázi hydraulického pojiva nebo poly-mery modifikovaného hydraulického pojiva.

doba zpracovatelnosti výrobků pro konstrukční spo-jování (workable life for structural bonding produ-cts) – časový úsek, v němž je smíchaná pojivá látka v používaném množství zpracovatelná za limitních podmínek a materiál je použitelný pro zamýšlený účel.

doba zpracovatelnosti injektážních výrobků (workable time for injection products) – časové období po které zamísený injektážní výrobek, při použité velikosti záměsi, zůstane zpracovatelný a v mezích podmínek, kdy je výrobek vhodný pro účel použití. Doba zpra-covatelnosti se odvozuje od stanovení otevřené doby, a pokud nejsou dána jiná doporučení výrobce, odpo-vídá 70% otevřené doby. Doba zpracovatelnosti závisí na teplotě, vlhkosti, objemu smíchaného výrobku (A+B), reaktivitě výrobku, technologii injektáže. Reaktivita výrobku a objem smíchaného výrobku by měly být zvoleny podle těchto proměnných pa-rametrů a podle očekávané doby nutné pro injektáž betonové konstrukce.

drsnost (roughness) – stupeň nerovnosti povrchu.

funkčnost (performance) – schopnost výrobku nebo systému být efektivní a trvanlivou opravou, nebo po-skytovat efektivní a trvanlivou ochranu, bez nepříz-nivých vlivů na původní konstrukci, jiné konstrukce, pracovníky na stavbě, uživatele, třetí strany a životní prostředí.

hydraulická pojiva (H) (hydraulic binders (H)) – an-organické materiály, které reagují s vodou, vstupují do hydratační reakce vedoucí k vytvoření pevného materiálu. Obvykle se jedná o cementy podle EN 197-1 nebo EN 413-1, stavební vápna podle EN 459-1 nebo v kombinaci s jinými cementy.


77

malty a betony (mortars or concrete) – hydraulické, polymery modifikované hydraulické malty a betonya polymerové malty a betony.

hydraulické malty a hydraulické betony (CC) (hydrau-lic mortars and hydraulic concretes (CC)) – malty a betony, které vzniknou smísením hydraulického pojiva s tříděným kamenivem, mohou obsahovat pří-sady a příměsi a které po smíchání s vodou tvrdnou hydratační reakcí

hydrofobní impregnace (hydrophobic impregnation) – úprava betonu pro vytvoření povrchu odpuzujícího vodu. Póry a kapiláry jsou vnitřně potaženy, avšak nejsou zaplněny. Na povrchu betonu není vytvořen film a dochází jen k malé nebo vůbec žádné změněvzhledu. Aktivní sloučeniny mohou být např. silany nebo siloxany.

Identifikační zkouška (identification test) – zkouška prováděná pro potvrzení deklarované hodnoty slo-žení nebo vlastnosti výrobku nebo systému, pokud jde o stejnorodost výroby. Provádí se pro ujištění, že testovaný výrobek nebo systém odpovídá výrobku nebo systému podrobenému počáteční zkoušce typu v rámci povolených tolerancí.

impregnace (impregnation) – úprava betonu za účelem snížení jeho povrchové porozity a zpevnění povrchu. Póry a kapiláry jsou částečně nebo úplně zaplněny. Touto úpravou se na povrchu betonu zpravidla vytvoří přerušovaný tenký film. Pojivy mohou být napří-klad organické polymery. Na povrchu betonu pravidla vzniká nesouvislý tenký film s tloušťkou vrstvy od10 µm do 100 µm.

injektážní výrobky (injection products) – injektážní výrobky, jak jsou definovány v článku 3.2.5 EN 1504-1:1998, mohou být zařazeny do tří kategorií podle svého účelu použití.

injektážní výrobky pro výplň trhlin, dutin a mezer v betonu schopnou přenášet namáhání (F) (in-jection products for force transmitting filling ofcracks, voids and interstices in concrete (F)) – vý-robky schopné spojit se s povrchem betonu a přenášet namáhání přes tento spoj. Injektážní výrobky pro výplň trhlin, dutin a mezer schopnou přenášet silové namáhání mohou být také použity pro impregnování bez získání vazby schopné přenášet namáhání. Pokud není uvedeno jinak, jsou injektážní výrobky určeny pro výplň trhlin, dutin a mezer i v případě, že je dále uvedena pouze formulace injektážní výrobky pro výplň trhlin.

injektážní výrobky pro poddajnou výplň trhlin, dutin a mezer v betonu (D) (injection products for ductile filling of cracks, voids and interstices in concrete (D))– pružné výrobky, které se neporuší při následném pohybu.

injektážní výrobky pro bobtnavou výplň trhlin, dutin a mezer v betonu (S) (injection products for swel-ling fitted filling of cracks, voids and interstices in

concrete (S)) – výrobky, které jsou schopné, ve vy-tvrzeném stavu, po absorpci vody opakovaně bobtnat. Molekuly vody jsou při tom navázány na molekuly injektážního výrobku. Výrobky této kategorie, ozna-čované jako gely, jsou používány pouze pro účely vodonepropustnosti, pro trhliny v podmínkách vlhka, mokra, nebo průtoku vody.

injektážní výrobek na bázi hydraulického pojiva (H) (injection product formulated with hydraulic binder (H)) – výrobek u kterého tvrdnutí závisí na hydrau-lické reakci hydraulického pojiva.

injektovatelnost (injectability) – schopnost injektáž-ního výrobku pronikat do trhliny. Injektovatelnost je dána minimální šířkou trhliny, v milimetrech, do které je výrobek injektovatelný. V úvahu se berou šířky trhlin 0,1mm 0,2mm 0,3mm 0,5mm 0,8mm. Injektovatelnost je deklarována výrobcem a zkouší se zkouškou (zkouškami) injektovatelnosti.

jakost, jakostní – kvalita, kvalitativní

kontrolní plocha – viz „referenční plocha“

KZ – kontrolní zkouška, zkouška a měření pro kontrolu kvality

nátěr (coating) – úprava vytvářející souvislou ochrannou vrstvu na povrchu betonu. Tloušťka je zpravidla od 0,1 mm do 5,0 mm. Zvláštní aplikace mohou vyža-dovat tloušťku větší než 5 mm. Pojivem mohou být například organické polymery, organické polymery s cementem jako filerem, nebo hydraulický cementmodifikovaný polymerní disperzí.

návrhová životnost (design life) – očekávaná doba vy-užitelnosti betonové konstrukce za předpokládaných podmínek.

odstraňování (removal) – odstranění znečištěných, po-škozených a/nebo dutě znějících částí podkladu.

ochrana (protection) – opatření, bránící vzniku vad nebo omezující jejich rozvoj.

oprava (repair) – opatření napravující vady.

oprávněná osoba (appropriate person) – objednatel, majitel, případně nájemce.

hydrofobní impregnace (hydrophobic impregnation) – úprava betonu za účelem vytvoření povrchu odpu-zujícího vodu. Póry a kapiláry nejsou zaplněny, nýbrž jsou vnitřně potaženy a impregnovány (napuštěny). Na povrchu betonu není vytvořen film a dochází jenk malé nebo vůbec žádné změně vzhledu. Aktivní sloučeniny mohou být např. silany nebo siloxany.


78

Obrázek 1 — Schematický nákres typické hydrofobní impregnace

impregnace (impregnation) – úprava betonu za účelem snížení jeho povrchové porozity a zpevnění povrchu. Póry a kapiláry jsou částečně nebo úplně zaplněny. Touto úpravou se na povrchu betonu zpravidla vytvoří přerušovaný, tenký film. Pojivy mohou být např. or-ganické polymery.

Obrázek 2 — Schematický nákres typické impregnace

nátěr (coating) – úprava vytvářející souvislou ochran-nou vrstvu na povrchu betonu. Tloušťka je zpravidla od 0,1 mm do 5,0 mm. Aplikace některých nátěrů vyžadují větší tloušťku vrstvy než 5 mm (zde se již jedná o stěrky). Pojivem mohou být např. organické polymery, organické polymery s cementem jako jem-ným plnivem nebo hydraulický cement modifikovanýpolymerovou disperzí.

Obrázek 3 – Schematický nákres typického nátěru.

kapilární absorpce (capillary absorption) – schopnost výrobku nebo systému pro opravy absorbovat vodu bez působení hydrostatického tlaku.

kvalita, kvalitativní – jakost, jakostní

otevřená doba (open time) – maximální časový interval od ukončení míchání pojiva do doby uzavření spoje, při němž lze dosáhnout požadavků na pevnost spojení definované v této normě.

otevřená doba injektážních výrobků (pot life for inje-ction products) – časové období potřebné aby čers-tvě zamíchaný výrobek zvýšil svou teplotu o 15 °C v případě injektážních výrobků na bázi reaktivního polymerního pojiva (nebo o maximální nárůst teploty, pokud je menší než 15 °C); nebo dosáhl zaznamenaný

pokles stability při filtraci v případě injektážních vý-robků na bázi hydraulického pojiva. Otevřená doba je stanovena průkazní zkouškou prováděnou při nor-málních laboratorních podmínkách.

PDPS – projektová dokumentace pro provádění stavby, dříve též DZS-ZVS (dokumentace pro zadání stavby – zadávací výkresy stavby), viz též aktuální verzi TKP-D.

pohyb trhliny (crack movement) – změna šířky trhliny v čase způsobená mechanickými vlivy (např. dopra-vou) nebo fyzikálními vlivy, které mohou kolísat během dne (například kvůli vystavení slunci) nebo se změnou ročního období. Pohyby trhliny o velikosti 10µm až 15µm způsobené dopravou, které nastanou během zrání, neovlivňují přídržnost injektážního vý-robku na bázi reaktivního polymerního pojiva. Gely nemohou být použity pro trhliny, u nichž dochází k pohybům s denní periodou, pokud nebyly injekto-vány rovněž ve větším množství mimo konstrukci. Injektážní výrobky na bázi hydraulického pojiva nemohou být použity pro injektáž trhlin vystave-ných změnám o vysoké frekvenci během tvrdnutí. Výrobky obvykle nemohou být použity pro injektáž trhlin vystavených změnám s denní periodou během doby tvrdnutí, s výjimkou případu kdy může být pro-kázáno, že přídržnost k betonu bude do 10h a při minimální teplotě použití větší než 2 N/mm2.

pasivní/pasivace (passive/passivity) – stav, v němž díky ochranné oxidové vrstvě nedochází ke spontánní ko-rozi oceli.

polymery modifikované cementové malty a betony(PCC) (polymer hydraulic cement mortars and con-crete (PCC)) – hydraulické malty a betony, které jsou modifikovány pomocí polymerů.

polymerní hydraulické cementové malty nebo betony (PCC) (polymer hydraulic cement mortars or concre-tes (PCC)) – hydraulické malty nebo betony modifi-kované přidáním polymerních aditiv, která jsou při-dána v množství dostatečném k získání specifickýchvlastností. Obvykle užívané polymery zahrnují:

1. akrylátové, metakrylátové nebo modifikovanéakrylátové pryskyřice ve formě redispergovatel-ných prášků nebo vodných disperzí;

2. momomery, kopolymery a terpolymery vinylu ve formě redispergovatelných prášků nebo vodných disperzí;

3. styren butadienový kopolymer, zpravidla ve formě vodné disperze;

4. přírodní gumolatexy

5. epoxidy.

polymerní malty a polymerní betony (PC) (polymer mortars and polymer concretes (PC)) – směsi poly-


79

merního pojiva a tříděného kameniva, které tvrdnou polymerizační reakcí.

pojivo na bázi reaktivního polymeru (P) (reactiv po-lymer (P) binder) – pojiva, která obvykle sestávají ze dvou složek, reaktivní polymerní báze a tvrdi-dla nebo katalyzátoru, a která vytvrzují za teploty okolí. Lze k nim rovněž přidávat aditiva (viz 3.3.3). U některých systémů může vlhkost okolního pro-středí působit jako tvrdidlo/katalyzátor. Obvyklými pojivy jsou například:

1. epoxidy;

2. nenasycené polyestery;

3. síťovatelné akryláty;

4. jednosložkové nebo dvousložkové polyuretany.

příměsi (additions) – jemně mleté anorganické materi-ály, které se mohou přidávat do výrobků pro opravy za účelem zlepšení některých vlastností, nebo pro dosažení speciálních vlastností. Existují dva typy příměsí: téměř inertní příměsi (typ I) a pucolánové nebo latentně hydraulické příměsi (typ II).

přísady (admixtures) – materiály přidávané během procesu mísení betonu, v množství menším než 5 % vzhledem ke hmotnosti cementu v betonu, za úče-lem modifikace vlastností směsi v čerstvém a/nebozatvrdlém stavu.

provozní životnost (service life) – doba, během níž je zajištěna předpokládaná funkce.

podklad (substrate) – povrch, na který se nanáší nebo má nanést výrobek za účelem opravy nebo ochrany.

podklad (substrate) – povrch, na který se nanáší ochranný nebo správkový materiál.

předem vytvarovaný otvor (preformed hole) – v betonu předem vytvarovaný nebo do betonu vyřezaný otvor nebo zářez do něhož se kotví armatura nebo jiná výztuha.

plán jakosti (quality plan) – program, zajišťující aby průběh operací v daném procesu byl proveden před-pokládaným způsobem. Stejný význam jako plán kvality.

požadavky na funkční vlastnosti (performance re-quirements) – požadované mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti výrobků a systémů pro zajiš-tění trvanlivosti a stability jak opravovaného betonu, tak konstrukce.

PZ (ITT) – průkazní zkouška – počáteční zkouška typu (výrobku, systému)

referenční plocha (plane of reference) – v zadání stavby objednatelem nebo dohodou (během stavby) smluv-ních stran určená plocha betonové konstrukce, na

které se aplikuje požadovaný nebo navrhovaný systém ochrany nebo oprav, která je objednatelem/správcem stavby s aplikovaným systémem schválena, provedou se na ní zkoušky vlastností systému a s níž se během stavby jako se standardem porovnávají následně na všech stupních technologického postupu zhotovené práce, aby se mohlo rozhodnout o jejich převzetí. Není-li v PDPS stanovena velikost plochy, provádí se obvykle v rozsahu 1 až 2 m2.

rozptýlené úlety (spray fog) – ve vzduchu rozptýlené úlety vzniklé při stříkání betonu nebo malty, které mohou vytvořit nežádoucí povlak na podkladu.

rosný bod (dew point) – teplota kondenzace vodní páry, v °C.

spojení (bond) – přilnutí naneseného výrobku nebo sys-tému k podkladu.

stříkaná malta nebo stříkaný beton (sprayed mortar or concrete) – malta nebo beton, který se pod tlakem vede hadicí a stříká z trysky.

šarže (batch) – množství materiálu vyrobeného při jed-nom úkonu nebo postupu, nebo, v případě kontinuální výroby určité definované množství (v tunách), o kte-rém může výrobce prokázat, že má jednotné složení a které nepřesahuje jednodenní objem výroby.

systémy (systems) – dva nebo více výrobků, které se po-užívají společně nebo postupně pro provedení oprav nebo pro ochranu betonových konstrukcí.

šířka trhliny (crack width) – šířka trhliny měřená podle TP 201 MD.

technologie (technology) – použití výrobku nebo sys-tému určitým zařízením nebo způsobem (např. in-jektáž trhlin).

tloušťka vrstvy (layer thickness) – tloušťka suchého filmu je definovaná v EN ISO 2808:1999, odstavec4. Musí být stanoven podle EN ISO 2808. Střední suchá tloušťka je definována v EN ISO 2808:1999.Minimální suchá tloušťka (d

min) je určena jako

spodních 5 % Gaussova rozdělení měření tloušťky. Absolutní minimum tloušťky suchého filmu, kterélze aplikací dosáhnout, je alespoň 0,7 d

min.

tepelná slučitelnost (thermal compatibility) – schopnost výrobku nebo systému pro opravy, který je přikotvený k předupravenému betonovému podkladu, odolat cyk-lickým změnám teploty.

údržba (maintenance) – opakovaná nebo průběžná opat-ření, poskytující ochranu.

vázané smršťování (restrained shrinkage/expansion) – schopnost výrobku nebo systému pro opravy přenést napětí, která jsou způsobená objemovými změnami, pokud je výrobek nebo systém přikotvený k předu-pravenému betonovému podkladu.


80

vada (defect) – nepřijatelný stav, k němuž mohlo dojít již při stavbě, nebo byl způsoben degradací či po-škozením.

vlastnosti ztvrdlých (vyzrálých) vrstev a prvků – vlast-nosti deklarované výrobcem a požadované v ČSN EN 1504-2 až ČSN EN 1504-10, v PDPS a v této kapitole TKP, zjištěné po zhotovení ve stáří dle technických listů výrobce hmot a systémů pro opravy a ochranu, případně ve stáří podle ČSN EN 206-1 pro beton, není-li v PDPS stanoveno jinak.

vlhkostní stav trhliny (moisture state of the crack) – voda obsažená v trhlině nebo vytékající z trhliny. V úvahu se berou následující podmínky: suchá, vlhká, mokrá nebo s protékající vodou.

Suchá: v trhlině, ani na stěnách trhliny není žádná voda; migrace vody v trhlině je během injektáže a tvrdnutí injektážního výrobku vyloučena. Suchá trhlina se projevuje tím, že barva trhliny a barva suchého povrchu betonu stejné.

Vlhká: v trhlině není žádná voda, voda je na stěnách trhliny, avšak bez vodního filmu na povrchu stěn.Rozdíl v barvě mezi povrchem trhliny a suchým povrchovým betonem je důkazem vlhké trhliny.

Mokrá: stojatá voda v trhlině. Charakteristickým ry-sem mokré trhliny je přítomnost kapek vody na povrchu trhliny.

S protékající vodou: voda protékající skrz trhlinu. Výrobce by na základě výsledků injektovatelnosti a dalších relevantních zkoušek provozních vlast-ností měl uvést vlhkostní stav, nebo stavy, se kte-rým (kterými) je výrobek kompatibilní.

vysoce tekutá malta nebo beton (high flow mortar orconcrete) – extrémně vysoce tekutý výrobek pro opravy s vlastnostmi mimo rozsah obvyklých zkušeb-ních metod, který protéká úzkými mezerami a kolem hustě umístěné výztuže bez odlučování vody a bez segregace kameniva.

výrobky a systémy pro konstrukční spojování (struc-tural bonding products and systems) – výrobky a systémy používané na beton pro vytvoření trvalého spojení s následně použitým materiálem.

výrobek (product) – složky navržené pro opravy nebo ochranu betonových konstrukcí

výrobky a systémy pro injektáž (injection products and systems) – výrobky a systémy, které po injektáži do betonové konstrukce obnovují její konstrukční celistvost a/nebo trvanlivost.

výrobky a systémy pro kotvení (anchoring products and systems) – výrobky a systémy, které:

1. kotví výztuž do betonu tak, aby bylo zajištěno od-povídající statické působení betonu;

2. zaplňují dutiny tak, aby se zajistila spojitost mezi ocelovými a betonovými prvky.

výrobek pro kotvení (anchoring product) – výrobky na bázi hydraulických pojiv nebo syntetických prys-kyřic nebo jejich směsi; používané v tekutém nebo pastovitém stavu pro zalévání žebírkových ocelových výztužných prutů v konstrukcích z hydraulického be-tonu.

výrobky a systémy pro staticky nefunkční opravy (non-structural repair products and systems) – vý-robky a systémy, které se aplikují na povrch betonu za účelem obnovení geometrického tvaru nebo este-tického vzhledu konstrukce.

výrobky a systémy pro staticky funkční opravy (struc-tural repair products and systems) – výrobky a sys-témy, které se aplikují na betonovou konstrukci za účelem náhrady vadného betonu a obnovení statické integrity a trvanlivosti konstrukce.

výrobky a systémy pro staticky nosné spojování (struc-tural bonding products and systems) – výrobky a sys-témy, které se aplikují na beton za účelem vytvoření trvanlivého staticky nosného spoje dodatečně apli-kovaného materiálu.

výrobky a systémy pro ochranu výztuže (reinforce-ment protection products and systems) – výrobky a systémy, které se aplikují na nechráněnou výztuž za účelem její ochrany proti korozi.

výrobky a systémy pro povrchovou ochranu (surface protection products and systems) – výrobky a sys-témy, které po aplikaci prodlužují trvanlivost kon-strukcí z betonu a z vyztuženého betonu.

vyrovnávací vrstva (smoothing coat) – vrstva, která se nanáší k vyplnění štěrbin, prasklin nebo dutin na povrchu, resp. vrstva k vytvoření rovného povrchu pro aplikaci ochranných systémů.

zdrsnění (roughening) – odstranění/úprava podkladu do hloubky maximálně 15 mm za účelem zlepšení adheze vrstev.

ZDS – dokumentace pro zadání stavby

zkouška funkční vlastnosti (performance test) – zkouška prováděná pro potvrzení hodnoty požado-vané vlastnosti výrobku nebo systému, pokud jde o jeho specifikované funkční vlastnosti během apli-kace a používání. Provádí se pro ujištění, že testo-vaný výrobek nebo systém splňuje své specifikovanéfunkční vlastnosti.

zkouška užitné vlastnosti (performance test) – zkouška provedená za účelem ověření hodnoty požadované vlastnosti výrobku nebo systému za podmínek jeho specifického použití během aplikace a užívání.Zkouška má zaručit, že výrobek nebo systém dosa-huje svých specifikovaných užitných vlastností.


TECHNICKÉ KVALITATIVNÍ PODMÍNKY STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Vydalo: Ministerstvo dopravy Odbor infrastruktury

Zpracovatel: PRAGOPROJEKT, a. s.

Zpracovatel kap. 31.: Ing. Jan Hromádko (ŘSD-GŘ)

Tech. redakční rada: Ing. J. Beránek (ŘSD-GŘ), Ing. P. Minařík, Ing. J. Sláma, CSc. (ŘSD-GŘ), Ing. D. Šimlerová (PGP), Ing. L. Tichý, CSc. (MD- OI), Ing. J. Trochta (ŘSD-ZP)

Distributor: PRAGOPROJEKT, a. s., K Ryšánce 1668/16 147 54 Praha 4 (www.pragoprojekt.cz/předpisy)

aktualizace – 2008 – 500 výtisků


Date post:	15-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	8 times
Download:	0 times

Kapitola 31 OPRAVY BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ - pjpk.cz · 31.7.1 Klimatické podmínky pro betonáž...

Documents