Kapr obecnývelikost 30-70 cm

Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec.Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svýmivychlípitelnými ústy z bahna ze dna.

Začátkem léta si vybírá klidná místa k výtěru. Po dobujednoho týdne klade samice lepkavé jikry a to v několikadávkách. Tyto jikry pak ulpí na rostlinách.

Kapr patří mezi naše nejdůležitější ryby našeho rybářství. Kapr má mnoho vyšlechtěných forem.Tuto rybu můžeme najít v teplých, stojatých nebo pomalu

tekoucích vodách s bohatým porostem.

Pstruh obecnývelikost 40-100 cm

Pstruha rozdělujeme do tří forem a to podle oblasti výskytu a stěhování a to na: nestěhovavý pstruh a jezerní a tažný pstruh mořský.

Po šesti týdnech se z jiker líhne plůdek. Tyto jikry jsou nakladeny na kamenité dno sladkých vod. Růst pstruha závisí čistě na jeho potravě.

Pstruh potoční se řadí mezi nestěhovavé pstruhy, je menšího vzrůstu — dosahuje sotva délky 40cm.

Masivnější pstruh je pstruh jezerní, který dosahuje velikosti 50-80cm. Na tento druh pstruha můžeme narazit v hlubokých jezerech, ale vytírá se i v ústí řek přitékajících do jezer.

Pstruh obývá chladné tekoucí vody, ale také jezera, která musí být bohatá na kyslík.

Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.

Štika obecnávelikost 30-100 cm

Štika se velmi snadno přizpůsobuje a dokonce zvládne i lehce slanou vodu. Jako úkryt vyhledává hustý porost vodních rostlin. Odtud číhá na svou kořist. Vrhá se po všem, co se pohybuje. Velké štiky dokonce útočí i na mláďata vodních ptákůi na drobné savce.

Od února do května probíhá pro štiku tření. Jikry pak klade v blízkosti břehů.

Tuto rybu můžeme najít v čistých tekoucích vodách, ale i v jezerech se zarostlými břehy.

Ještěrka obecnávelikost až 18 cm

Ještěrka se nejradši vyhřívá na suchých místech.V období březen-duben se probouzí ze zimního

spánku(zimní strnulosti). Po tomto probuzení svléká svou starou kůži.

Aby měla ještěrka v zimě potřebné tukové zásoby, tak vlétě přijímá mnoho potravy. Živý se brouky a rovnokřídlým hmyzem. Ještěrka loví tak, že svou kořistí třepe tak dlouho, dokud ji neomráčí. Poté svou kořist spolkne.

Jakmile nastane začátek října, začíná si ještěrka hledat zimní úkryt.

Ještěrku můžeme spatřit na železničním náspu, křovinách, loukách, okrajích polí nebo na zarostlých částí písečných dun.

Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.

Užovka obojkovádélka až 2 m

Tento had se živý především obojživelníky, které loví většinou brzy po ránu ve vodě í na zemi.

Po zimním spánku, tedy na jaře, se velmi často vyhřívá na slunci.

Samice klade vejce na místech s nejvyšší teplotou okolí.Z vajíček se pak líhnout mláďata a to v srpnu nebo září.

Zimní spánek u užovky začíná v říjnu. Tento spánek přečkává pod kořeny stromů, pod kameny nebo na jiných chráněných místě.

Užovku můžeme potkat na vlhkých loukách, nebo na březích rybníků.

Užovka patří mezi naše nejhojnějšího hada.

Zmije obecnádélka až 90 cm

Zmije je naším nejobávanějším hadem. Jeho kousnutí však není tak nebezpečné. Zdraví dospělí člověk se většinou obejde bez ošetření pomocí séra.

Tento had loví žáby, drobné savce a ještěrky.Na jaře mezi sebou svádějí samci působivé boje o samice.

Samice rodí 5-8 živých, plně vyvinutých mláďat. Tyto mláďata se rodí někdy v srpnu a mají hned jedové zuby, které umí využít. Typické pro zmiji je klikatá čára na hřbetě, ale i kresba na hlavě v podobě písmene V nebo X.

Zmiji můžeme potkat v bažinách, rašeliništích, vřesovištích,na okraji lesa nebo na mýtinách.

Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.

Slepýš křehkýdélka až 45 cm

Sice je slepýš podobný hadovi, ale pravda je jiná. Ve skutečnosti je slepýš ještěrem, kterému zakrněli nohy(končetiny).

Živý se slimáky a žížalami.Slepýš se rád vyhřívá na sluníčku, pokud má poblíž

úkryt.Tato ještěrka se stahuje k zimnímu spánku v říjnu a

vylézá až v březnu.Slepýše můžeme spatřit na vlhkých místech pod

kameny, prkny nebo na okrajích lesů.

Ropucha obecnásamice až 15 cm, samec mnohem menší

V březnu nebo začátkem dubna ropuchy putují. Opouštějí tak svá zimoviště a vydávají se k místům tření.

Ke tření dochází nejčastěji v hlubokých vodách. Šňůry vajíček mohou dosáhnout velikosti 2-3 metrů. Podle počasí se pak vyvíjejí pulci. Toto období bývá dlouhé 10-16 dnů.

Mladé ropuchy pak v červnu nebo červenci opouštějí vodu.

Jakmile odezní období páření, žijí dospělé ropuchy samotářským životem.

Ropucha se živý hmyzem a dalšími malými zvířaty. Je to spíše noční lovec.Ropuchu můžeme potkat v lese, na louce,poli, zahradě neb v parku.

Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.

Skokan hnědývelikost až 7,5 cm

Skokan je nejrozšířenější žába Evropy. Skokan obývá nejrůznější biotopy a spatřit ho můžeme i

daleko od vody. V blízkosti vody ho můžeme vidět pouze v období páření.

Samička naklade shluk 2000-4000 vajíček do trdlištích. Zimní spánek, neboli zimní strnulost, trvá asi 4 měsíce.

Toto období tráví skokan v bahně.Skokana můžeme najít v lesích, zahradách. Dává

přednost stinným místům.

Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.