Katalog Vojtěšská Huť ve studentských projektech

4 | 5

KLADNO-KONV, o. s., 2012

ISBN 978-80-260-1232-0

OBSAH VOJTSK HU VE STUDENTSKCH PROJEKTECH

vod ......................................... 7Vojtsk hu

zem .......................................8

historie ..................................10

souasnost ...........................14

perspektivy ..........................16

ProjektyRudn cesta ...................................................................................20 Jana Halenkov

Osdlen industriln krajiny .............................................26 Rmy Claden

Industriln zahradnk ...........................................................32 Vojtch Bilii

Terminl MHD Kladno Hu Konv ............................38 Tom Lapka

KLADNO +30 .................................................................................44 M. Chlanda, L. Hudk, B. Markel

Vznice Kladno Konv .......................................................52 Vclav Kruli

Konverze Vojtsk huti ......................................................58 Helena Kopov

Revitalizace postindustrilnch prostor ..................64 Ondej Semotn

Konverzia rudnho zsobnku .......................................70 tefan Molnr

Kladno bylo prvnm mstem, kde Vzkumn

centrum prmyslovho ddictv Fakulty archi-

tektury VUT po svm zaloen roku 2002 za-

nalo smapovnm zanikajcch aohroench

industrilnch objekt. Motivem zdaleka nebylo

jen shromaovn historickch informac i

zaznamenvn souasnch, asto dokumen-

tujcch u velmi neuten stav. Hlavnm clem

bylo - astle je - vymezit prostor pro diskusi

ashromdit argumenty pro rozhodnut, co

soputnmi msty dl.

Registr prmyslovho ddictv R vdatabzi

VCPD FA VUT dnes obsahuje piblin deset

tisc poloek ze vech oblast esk republiky.

Zrove se neustle vracme do Kladna. Arel

bval Vojtsk huti (Hu Konv) je se svmi

pozoruhodnmi industrilnmi stavbami aneza-

mnitelnou atmosfrou apedevm isklo-

vou polohou pro urbanismus sdla, doslova

modelovm pkladem toho, jakm kulturnm

potencilem by prmyslov ddictv vprojek-

tech udritelnho rozvoje msta mohlo bt.

Proto se tak promna anov vyuit bval

Vojtsk huti (Huti Konv) staly od naeho prv-

nho vstupu do Kladna tmatem studentskch

projekt, ato nejen student Fakulty architek-

tury VUT vPraze.

Vstava Vojtsk hu ve studentskch projek-

tech pedstavuje deset nejkvalitnjch prac

vzniklch mezi lety 2004 a 2011. Prce se

vnuj zem oputnho prmyslovho arelu

zurbanistickho nadhledu, jindy vdetailu i

skonceptuln nadszkou. Vhodou autor

je, e nejsou svzni pedsudky, neohlej

se na edn pravidla, asto jet nevnmaj

tko proniknuteln lobbistick i majetkov

zjmy. Rd bych zde zdraznil, e vnvaznosti

na srii mezinrodnch bienle Industriln

stopy (2005, 2007, 2009, 2011), do jejich akc se

kadm druhm rokem Kladno velmi aktivn

zapojuje, hledaj vystaven projekty nov vztah

kzapomenutm, odstrenm i zaantroenm

mstm po zanikl industriln e, zbystuj

pozornost azjem, provokuj fantazii. Vm, e

maj potencil stt se vchodiskem, vodtkem

pro potebnou zmnu.

PhDr. Benjamin FragnerVzkumn centrum prmyslovho ddictv Fakulta architektury VUT vPraze

www.vcpd.cvut.cz

VODN SLOVO VOJTSK HU VE STUDENTSKCH PROJEKTECH

Pvodn Vojtsk hu, pozdji Hu Konv sou-st SONP Kladno, nov soust prmyslov zny Kladno-vchod.

Prmyslov arel bval Vojtsk huti (Huti Konv) je kladensk fenomn. Je to zsti msn krajina, kde je mnoho zdosud stojcch objekt vtorzlnm nebo havarijnm stavu, kde se ale tu atam objev nov plot, nov naten tt haly icedule nov firmy.

Toto zem se po 150 letech vcemn koordino-vanho rozvoje hut rozpadlo a padlo do rukou destkm vlastnk. Mnoz znich varelu podni-kaj. Vyuvaj stvajcch mnohdy vjimench objekt. Jejich zjem ozem ovem (anelze se divit) kon na hranici jejich pozemku. Zbyl pozemky aobjekty jsou po desetilet nevyuvan apodlhajc asu.

Revitalizaci arelu dosud brn absence koncepce rozvoje, majetkov rozttnost, pozemkov spekulace apedevm sociln statut zem, kter se od doby oteven arelu v90. letech 20. stolet stal toitm hleda kov ajinch individu praktikujcch zde nepostihnuteln nezkonnos-ti. Vlastnci firem varelu podnikajc svj majetek chrn vstavbou plot (vetn ostnatho drtu), bezpenostnmi systmy, najatou bezpenostn agenturou atd. Tyto jevy acelkov zanedbanost prosted vytv mezi obyvateli Kladna obraz nebezpenho, pinavho, zneitnho aodpu-zujcho zem msta.

Vjimen netst jako smrt dvou hleda kov pi zcen ocelov konstrukce bval vlcovny vroce 2007 i vn zrann malho chlapce zneza-jitn lvky zkonce roku 2009 vedou kdal izolaci arelu vi mstu ajeho obyvatelm.

Bval hut fascinovaly po dobu sv existence mnoho umlc (B. Hrabal, V. Boudnk, J. Kol, sestry Vlovy, C. Bouda,). Dnes je arel zemm, kter fascinuje svoj surovost, Zjem oindustril se stv novm fenomnem abval kladensk elezrny clem pedevm mladch vnmavch lid. Ti zde hledaj pravdu, inspiraci, svobodu atrocha dobro-drustv, nachzej silnho gnia loci aznovuobje-vovan bohatstv prmyslovho ddictv. Mezi tyto lidi pat istudenti architektury.

ZEM

8 | 9

VOJTSK HU

Adalbert Htte Vojtsk hu, byla pojmenovna po jednom ze svch zakladatel Vojtchu Lannovi1, eskobudjovickm podnikateli vlodn aelezni-n doprav. Lannu pilkal do Kladna prask m-an amajitel dol Vclav Novotn. Zaloili spolu Prask uheln spolek, kter se po pistoupen bratr Klein, dalch znmch stavitel eleznic, zmnil na Kladensk kamenouheln tastvo. Spolenost zaloila vokol Kladna nkolik dol apo nlezu bohatch eleznch rud na Nuicku se nabzela mylenka vystavt velik technick dlo, kter dosud vechch nemlo obdoby. Velkou mrou ktomu pispla poteba kolejnic pro budovan eleznice ave potvrdil vyroben koks zkladenskho uhl. Zpotku se pro budovn elezren vKladn utvoilo samostatn Kladensk elezsk tastvo sloen zVojtcha Lanny abrat Klein. Vclav Novotn se asti na stavb elezren vzdal. Tastvo zakoupilo loiska eleznch rud avpence. Zapoalo se stavbou

Kladensko-Nuick drhy (KND) advou estncti-metrovch koksovch vysokch pec. zenm hut byl povoln Frantiek Belani, ichtmistr hlav-skch elezren apozdj majitel strojn tovrny vPlzni. Stavbu provdl belgick inenr Gobiet, kter si ze svho kraje pizval nkolik kvalifikova-nch dlnk.

Provoz prvn vysok pece na koks vechch byl zahjen 8. ledna 1855 adruh 6. bezna 1856. Potebn dmychadla dodala firma brat Klein ze Sobotna atovrna Ruston aspol. Prask Rustonka dodala jet tyi 28 metr dlouh kotle typu Cornall. Prvn pece stly severovchodn od laborato vprostoru pozdj (dodnes stojc) soustruny vlc. Vroce 1857 dolo ke slouen Kladenskho kamenouhelnho aelezskho tastva. Spistoupenm F. Roberta abanke H. Lindheima vznikla nejprve Commandit-Gesell-schaft apozdji nov kapitlov siln spolenost

Prager-Eisen-Industrie-Gesellschaft - Prask e-lezsk prmyslov spolenost (PS) sstednm editelstvm vPraze.2

Vroce 1860 se zapoalo se stavbou dalch ty vysokch pec. Stroje akotle kpecm byly dopra-veny zAnglie od firmy James Watt vLeedsu. Se esti vysokmi pecemi byla Vojtsk hu nejvtm vysokopecnm provozem vRakousku aadila se mezi nejvt elezrny vt dob pra-cujc na kontinentu. Vroce 1867 byla dokonena stavba vlastn pudlovny avroce 1868 ivlcovny. Dosud se vyroben elezo dovelo ke zpracovn do Josefovy aHemanovy hut uPlzn. Vojtsk hu se nadle orientovala pedevm na vrobu kolejnic asvj vrobn sortiment neustle rozi-ovala. Vystavna byla slvrna amostrna, kter u vroce 1885 vyrobila pes 1000 most. Nen bez zajmavosti, e vKladn byl postaven elezn krov Nrodnho divadla.

HISTORIE

321

10 | 11

VOJTSK HU

654

9

12

8

11

7

10

Vojtsk hu byla od roku 1875 elezrnou suzavenm vrobnm cyklem. Mla vysok pece, ocelrnu, slvrny, vlcovny avyrbla kolejnice, strojn istavebn konstrukce nebo litinov hrnce. Nejvt starost dlala kladensk huti fosfornat nuick ruda, kter nebyla vhodn pro vrobu oceli akvalitn ruda se musela dovet. U ztoho-to dvodu byly nejdleitj soust elezren la-boratoe, ve kterch se urovalo sloen surovho eleza, oceli, koksu istrusky. Laboratoe Vojtsk huti jsou spjat pedevm sosobnost Frantika Walda, profesora na VUT vPraze, chemika svto-vho vhlasu.

Problmy sfosfornatou nuickou rudou pekonal vynlez Thomasova konvertoru, jeho prvn tavba na Evropskm kontinent probhla prv vKladn vroce 1879. Otyi roky pozdji zaala tavba ve dvou Siemens Martinskch pec. Vroce 1907 byla

vystavna Martinsk ocelrna apo n druh. Hu mla celkem 8 martinskch pec zpracovvajc elezn rot aumoujc modern velkovrobu oceli.

Vojtsk hu se zapsala do svtovho elezstv vynlezem Bertrand- Thielova vrobnho postupu zroku 1894. Zkujovac proces se provdl oddlen ve dvou SM pecch. Bylo tak mon vyrobit ocel bez Thomasova konvertoru. Vobdob 1892-1900 byly vystavny tyi nov vysok pece, kter mly u lehkou eleznou konstrukci atavilo se vnich pes 150 tisc tun ron.

Pece mly osm Cowperovch ohva aest Whi-twellovch, Plzesk koda dodala nov plynov dmychadla. Vysokou produkci si hu udrela za prvn republiky iza druh svtov vlky, kdy do-chz kvstavb dalch provoz amodernizacm.

Pelomov je rok 1945, kdy dolo keznrodnn.

Hu dostala nzev po ruskm marlovi (Konv) abyla zalenna do SONP Kladno. Vlastn padek elezren nastv rozhodnutm opechodu na vrobu ulechtilch ocel vpolovin 60. let 20. stolet. Vysok pece byly vKladn zastaveny vroce 1976 aod t doby dochzelo kpostupnmu ruen provoz alikvidaci arelu.

Po roce 1989 se arel bval hut stal majetkovou soust zbytkovho sttnho podniku vlikvidaci. Pozemky varelu byly prodny vpmm prodeji soukromm subjektm, komunikace bezplatn pevedeny do vlastnictv msta Kladna. Bohuel bez zhodnocen ekologick zte. Tento zpsob prodeje navc umonil sttu vyvzat se zodpo-vdnosti za likvidaci tto zte. Uzaven arel se otevel.

12 | 13

1 Lanna stavl sKleinovmi od roku 1846 Negrelliho viadukt vPraze abudovali dal tyi trat na zem dnen R. Kladensk kamenouheln tastvo stlo tak uzrodu jedn znejslavnjch elezninch spolenost Buthradsk drhy.

2 Prask elezsk spolenost mimo elezren vlastnila tak cihelny, lomy na vpenec, eleznorudn aernouheln doly. Jen vokol Kladna zaloila nkolik velkch dol nap. Mayrau, Max, Wannieck aJaroslav vTuchlovicch. Od roku 1905 do znrodnn byl vjejm majetku dl Schoeller vLibun na kterm byla vroce 2002 ukonena tba uhl na Kladensku.

3 Ve Vojtsk huti slouily kdoprav pevn zkorozchodn trat orozchodu 800 mm obsluhovan parnmi lokomotivami firmy Krauss, pozdji ivlastn vroby. Vdob nejvt slvy mla hu vprovozu 33 zkorozchodnch lokomotiv. Technickou zvltnost byly ti dvouvlcov parn stroje na vratn 1, 2 ahrub trati (bnice) ajeden tvlcov parn stroj na blokovn. Stroje pochzely zvyazench bitevnch kink z1. svtov vlky zflotily Rakouska-Uherska.

Vyobrazen:1, 2/ generace vysokch pec zroku 1855, foto J.Eckert3/ generace vysokch pec po roce 1866, foto J.Eckert4, 5/ pohled na hut od zpadu6/ pohled na hut zradnin ve ped rokem 19297/ strojovna huti8/ vlcovna drt9/ vlcovna kolejnic10/ v na manganovou rudu11/ vpenn pece, vysok pece vpozad12/ demolice vysokch pec, okolo 197513/ ortofotomapa zem hut zroku 195314/ panoramatick snmek na hut zkonce 60. let 20. st.

13

VOJTSK HU

Ortofotomapa je podrobn fotografick mapa povrchu danho zem, vytvoen ze srie letec-kch snmk tzv. pekreslenm, pi kterm je mimo jin odstranno perspektivn zkreslen azkreslen zpeven ternu.

Uveden ortofotomapa arelu bval Vojtsk hut je pozena ped rokem 2002. Na snmku jsou zachyceny mnoh dnes ji neexistujc objekty, zejmna haly vlcoven Jemn IV., Jemn V. (tzv.

Maarka) aobjekt plynojemu MAN pi ulici Libui-na, kter patil kdominantm nejen celho arelu, ale iKladna samotnho. Naopak nov ob hala firmy DACHSER z roku 2002 na tomto snmku nen zaznamenna.

Posledn aktualizovan veejn dostupn orto-fotomapy (uvedeny na internetovch portlech) jsou pozeny mezi lety 2005-2007. Tedy vdob, kdy na zpadnm okraji arelu jet stly vlcovny

(zboen na podzim 2007) avak bez plynojemu, kter byl serotovn vroce 2005. Zstal po nm otisk jeho obvodu viditeln prv jen zletadla.

Ortofotomapa nabz jasn obrzek stavu danho zem (srovnej sfotomapou zroku 1953 na pede-l stran).

SOUASNOST

14 | 15

Pro mnoh ely je ortofotomapa nevhodnm podkladem. Jednak pro svoji nepesnost a zkresle-n, jednak pro mal detail, kter je dn rozlienm snmku. Pro poteby (nejen) zemnho plnovn aurbanismu se vyuv grafickch map abstrahova-nch od podoby ortofotomap.

Na map jsou zaznamenny pedevm obrysy stavebnch objekt aliniovch staveb (pozemn komunikace, eleznice, vleky), poppad vrstevnic, veden technick infrastruktury, hranic pozemk, apod.

Rozmry avzdlenosti jsou vmap pesn zaneseny vychzej zgeodetickho zamen.

Tato mapa je podkladem pro vtinu prezento-vanch studentskch projekt. Orientace v map stvajcho stavu arelu poslou kporozumn nsledujcch projekt.

VOJTSK HU

Budoucnost arelu Konv se dnes jen tce odha-duje. kla budouc podoby zem je dost irok: od zdevastovan lokality spochybnm socilnm statutem a ke vzkvtajc tvrti kladenskch mk.

Kde zat se serizn prognzou? Me nm zsti napovdt zemn pln sdelnho tvaru msta Kladno (pK). Ten dodnes cel zem pojm jako prmyslovou znu, kde jin vyuit ne pr-myslov vroba nen mon. Od dob zpracovn tohoto stle platnho zemnho plnu ji uplynu-lo vce ne 13 let. Za tu dobu vak dolo kjistmu posunu ve spolenosti, ke zmn postoj kpr-myslovmu ddictv adocenn jeho vznamu. Mnohalet, leckdy donquijotsk prce nkolika mlo iniciativ vele sVCPD pootoila kormidlem smrem krespektovn tohoto fenomnu. Jejich aktivita, kter se soustedila na Kladn pedevm prv kolem arelu Konv, snad pomalu pin ovoce.

Hodnoty prmyslovho ddictv jsou reflekto-vny vnov se rodcm zemnm plnu. Vnvrhu zadn (prvn fze pi pozen novho pK) je are-l bval hut pojmn jako kol mnoha funkc. Budouc vyuit zem arelu by mlo zahrnovat jak plochy pro prmysl, tak iplochy pro smen, komern arekrean vyuit. Ato pedevm vzvislosti na rozmstn dochovalch prmys-lovch objekt jako ohnisek rozvoje zem. Tedy

vppad jejich novho vyuit. Doufejme, e se takov pstup vdalch fzch poizovn zemn-ho plnu opt nesto do strnulch dogmat. Citliv apesto odvn zemn pln je toti jednm zpedpoklad skutenho rozvoje arelu.

Na druhou stranu iprecizn zemn pln nemus znamenat zsadn podmnku pro vykroen sprvnm smrem na cest kcelkov regeneraci arelu. Jak upozoruje prof. Zavel1 pro tak sloit, rozshl azdevastovan zem jako je kladensk arel nelze aplikovat obecn procesy zemn-ho plnovn. Je teba zvolit daleko flexibilnj pstup kregeneraci arelu ne co nabz proces zemnho plnovn vhodn ji pro stabilizova-n mstsk zem. Jak uvd Zavel na pkladu regenerace rotterdamskch pstav, dvodem byly hlavn prbn se mnc podmnky realitn-ho trhu atud poteba mnit strategii rozvoje za pochodu. Vznikl jaksi ad hoc urbanismus reagujc na mnoh problmy, smonost prun zmny adoplnn, jeho vsledkem je pozoruhod-n rznorodost avyvarovn se on nudn z-kladn ideje formlnch urbanistickch koncept. Spolu stmto otevenm urbanistickm plnem se vyprofilovala istrategie regenerace. Rozshl zem bv vyato znormlnho procesu zem-nho plnovn aje mu udlen jaksi speciln statut. Ktomu pat ityp vlastnho projektovho managementu, vnm se potkvaj urbanist

se specialisty dopravnmi asovmi, spolu se soukrommi developery, kte dobe znaj aktuln situaci na trhu snemovitostmi.

Jist je, e budoucnost arelu Konv ovlivn ista-vebn zmry vzem, kter jsou ji vprojektov pprav. Jejich plnovan realizaci pedchzely ijaksi narychlo proveden zmny platnho pK.

Vprvnm ppad se jedn oveejn prospnou stavbu silnin propojku ulice Dubsk a Libuiny. Vpvodn variant zasahovala linie stavby do samho centra arelu. Vsouasn variant je komunikace vedena pi vchodnm okraji arelu pi hranici elektrrny Alpiq Generation CZ (dve ECKG). Tato varianta je nyn ve fzi posuzovn vlivu tto stavby na ivotn prosted (tzv. EIA).

Druhm vznamnm zmrem, kter takt ovlivn budoucnost arelu Konv, je stavba ob-chodnho centra Interspar vmst bval vlcovny Jemn IV. aV. (tzv. Maarka) pod kladenskm autobusovm ndram. Na tento zmr je vydno zemn rozhodnut. Od demolice vlcovny vroce 2008 se dn stavebn aktivita nekon. Meme jen doufat, e to nen povstn klid ped bou anepedznamenv tak faktickou aneodvratnou realizaci zmru. Obvme se, e stavba tak, jak je navrena, bude pedstavovat tko pekonatelnou bariru mezi centrem msta aarelem.

BUDOUCNOST

16 | 17

Realizac zmru by tak na destky let dolo optovn komezen vazeb zem bval hut smstem. Plo-cha pod autobusovm ndram je vstupn branou do arelu ajej budouc zastavn je teba eit citliv asvdomm jejho vznamu. Koneckonc to jasn naznauj imnoh uveden studentsk projekty.

Uveden stavebn zmry pesto nejsou rozhodujc pro budouc vyuit arelu. Rozhodujcm momen-tem vrozvoji/stagnaci tto lokality je abude obecn pstup ktomuto problmu. Zda-li zstaneme urezignace asmme se sjednodum eenm nebo zda budeme hledat asto sloit cesty, jak dnes ze zcela neutenho stavu arelu vytvoit svrznou aprosperujc st msta.

Budoucnost arelu Konv vidna oima student architektury je jist idealistick: pehl takov skutenosti jako je vlastnictv pozemk, ekonomick aspekty, nvratnost investice, atd. Studenti nebyli takt omezeni mnohdy pzemnmi poadavky investora-ad, kterch jsme vbn stavebn praxi asto svdky.

Pesto jsou tyto nvrhy vmnohm vce ne uiten: nejen, e reflektuj postoj spolenosti kprmyslov-mu ddictv, ale vjistm smyslu tento postoj sami vytv, pehodnocuj anov definuj.

Prezentace takovch projekt - teba iformou katalogu, kter se Vm nyn dostal do rukou - napomh kinformovanosti veejnosti, ke zmn mylen, zkrtka k en novch hodno-tovch mtek a postoj k budoucnosti arelu mezi laickou veejnost.

1 Pokus ostrategii regenerace prmyslovho arelu, Druh dech prmyslov architektury, VCPD, 2007

prm. vroba, vrobn sluby, sklady, tbavroba, vrobn sluby somezenm vyuitmdrobn vroba asluby nzkopodlan bydlen smen zem obslun sfraveejn park, parkov upraven plochy mstsk zele hlavn sbrn mstsk komunikacevedlej sbrn komunikaceobslun komunikace

VOJTSK HU

PEHLED

Osdlen industriln krajinyRmy Claden

Rudn cestaJana Halenkov 2025 2631 3237

Industrilny zahradnkVojtch Bilii

18 | 19

STUDENTSK PROJEKTYTERMINL MHD - HU KONV

Konverze Vojtsk hutiHelena Kopov

KLADNO +30Martin Chlanda, Luk Hudk,Benedikt Markel

Terminl MHD Kladno Hu KonvTom Lapka 3843

5863 6469 7075

44515257

Vznice Kladno KonvVclav Kruli

Revitalizace postindustrilnch prostorOndej Semotn

Konverzia rudnho zsobnkutfan Molnr

Prmyslov park scentrlnm motivem rudn cesty studie varlatov!

Rudn cestaJana Halenkov

Atelir Michal HlavekFA VUT, diplomov prce, 2004

20 | 21

Koncept revitalizaceVsouladu spedchzejcm teoretickm rozborem problematiky danho zem byly stanoveny zkladn pstupy kproblematice revitalizace:

Arel nen mon revitalizovat jako jeden celek. Brn vtom nevyjasnn majetkov vztahy ane-ptomnost silnho investora. Komplexn ajedno-rzov obnova hroz tak vytvoenm sterilnho aneivho prosted, postupn zmny spe zachovaj rozmanitost. zem je teba zpstupnit auinit atraktivnm pro obyvatele msta. Jako vhodn prostory alinie pro p pohyb arekrean aktivity se jev plochy po odstrann vleek.

Prmyslov zamen arelu by mlo bt zvelk sti ponechno, zmnna jeho forma (prmyslo-v park) abude doplnno funkcemi odpovdajc jeho poloze ve mst (obchod, rekreace, kultura).

Vybran objekty budou pamtkov chrnny, nov vyuity nebo ponechny jako soust skanzenu.

Rudn cestaZkladn lini, kter provede nvtvnky arelem, je tzv. Rudn cesta. Zan na jihu arelu urudi arybnk airokm kolejitm prochz kolem vpennch pec. Ztto ve poloen sti arelu se oddluje rudn most, stejc se nad arelem o180. Po nm se lze pohodln bez ztrty vky dostat do hornho podla rudnho zsobnku. Odtud la ji ruda do vysokch pec. Objekt skrv nkolik alternativnch cest na rove ternu. Pi zpadnm konci zsobnku stoj dnes ji trosky bvalho objektu laborato, Spolu sdalmi budovami tvoil nevrobn st huti, kter se ve na severn vstup do arelu.

Zsobnk alaboratoe jsou jdrem komplexu zpracovvanho projektem. Jestlie ve vrobnm procesu je zvrem rudn cesty, vnavrhovanm konceptu je zrove koncem ipotkem cesty nap arelem. Stvajc prchody avertikln cesty jsou zmnoeny aumocuj charakter st oblhajc aspojujc nkolik masivnch hmot. Hmoty skrvaj expresivn tvarovan prostory pro vceelov vyuit.

p komunikace aparkov plochyadministrativaobansk vybavenostskladovn aobchodlehk vrobapozemn komunikaceeen plocha

1 - bval rudit arybnky /msto pro rekreaci asporty mlad generace /openair field,xtreme sports atp./

2 - rudn most /peklenut arelu, upraven pro provoz p acyklistick, doplnn prvky naun stezky/

3 - rudn zsobnk alaboratoe /centrum kulturn avzdlvac/4 - plynojem /alternativn kulturn akce/5 - chemick provozy azavec v /prm. skanzen sparkovou pravou/

ir vztahy

22 | 23 Rudn cesta Jana Halenkov, 2004

Star st laborato je zrekonstruovna adopln-na novostavbou. Npl obou objekt odpovd klidnjmu charakteru dvjch funkc. Arel je vybaven pedevm pro p acyklistick pohyb po pskovch cestch. Orientan funkci maj v-razn erven pergoly nad vchody. Linie pohybu jsou vduchu prmyslovch arel doprovzeny energetickmi mosty.

A- rudn zsobnk1pp - pvodn prostory, skanzen1np - technika, zzem pro nvtvnky2np - vceelov slymezipatro - zzem pro nvtvnky3np - galerie4np - kavrna

B - bval laboratoe1pp - zzem restaurace1np - restaurace2np - muzeln expozice

C - studijn centrum1pp - technick vybaven1np - vceelov sl pro 180 lid, knihovna2np - reie, galerie slu, administrativa3np - krtkodob ubytovn, administrativa

D - vchodn pstavba zsobnku1np - vstup do podzem zsobnku2np - sl3np - terasa mezi rudnm mostem azsobnkem

E - zpadn pstavba zsobnku1np - hlavn recepcemezipatro - administrativa2np - terasa

F - reijn v1pp - hygienick zzem pro o.a.f.1np - vrtnice2-5np - reijn atechnick zzem pro o.a.f.

G - open-air fieldvoln plocha pro jednorzov akce, dle po-teby zastaviteln nebo uren kparkovn

H - chladc vartefakt dokonalho tvaru sptomnost vodnho elementu

Situace

A- rudn zsobnkA01 - vstupn halaA02 - zzem pro nvtvnkyA03 - v se schoditm+vtahyA04 - zzem pro zamstnanceA05 - atnaA06 - univerzln prostorA07 - kavrnaA08 - galerieA09 - ochoz

B - objekt laboratoB01 - kavrnaB02 - restauraceB03 - zzem pro nvtvnkyB04 - kuchyn

C - studijn centrumC01 - hlavn recepceC02 - konferenn slC03 - knihovnaC04 - administrativaC05 - krtkodob ubytovn

D - vchodn pstavba zs.D01 - vstupn halaD02 - slD03 - terasa

E -zpadn pstavba zsobnkuE01 - recepceE02 - administrativaE03 - terasa

F - reijn vF01 - vrtniceF02 - technick areijn obsluhaF03 - zzem pro zamstnance

objekty A F, pdorys 1 NP



24 | 25 Rudn cesta Jana Halenkov, 2004

Mrde! Konv nen periferie! Nov koncentrace kolem pvodn tovrny nov identita.

Osdlen industriln krajinyRmy Claden

Atelir Dominique Jezequellou (FRA)Ecole Nationale Suprieure dArchitecture de Bretagne, diplomov prce, 2006

26 | 27

Veobecn kontext vvoje evropskch mstAby dnes msta zstala atraktivn, mus bt mon se vnich pohybovat bez automobilu, mly by disponovat hustou rznorodou zstavbou asilnm obrazem msta, zaloenm na jejich specifickm charakteru.

slab strnky roztaen msta do krajiny m za nsledek vysok nklady na sprvu

rozlehlho zem ztrta atraktivity msta limituje jeho finann prostedky avytv

problm dojdn obyvatel za prac do Prahy ztrta atraktivity msta zpsoben jeho prmyslovou minulost

siln strnky le vblzkosti hlavnho msta Prahy aletit Ruzyn, velk pozemkov rezerva vblzkosti historickho centra Kladna, siln obraz prmyslovho ddictv

StrategieTento projekt rehabilitace oputnho prmyslovho arelu Poldi (Konv) vyuv jeho silnch aslabch strnek azvlt jeho pozice ve mst. Jeho umstn vbezprostedn blzkosti starho jdra msta na-bz velkou pleitost rozvoje acelkov restrukturalizace msta Kladna vnvaznosti na komern ap znu.

ScnZklad projetu spov vprocesu, kter by dovolil mstu, svynaloe-nm minimlnch investic, progresivn znovu dobt ztracen industri-ln zem. Tak, aby vasovm horizontu 30 let navrtil mstu novou kompaktn urbnn tvr se smenmi funkcemi: bydlen, obchod, kan-cele alehk prmysl. Vytvoen pho napojen mezi mstem aze-mm na rovni aktulnho autobusovho ndra je jedna zklovch etap znovupivlastnn tohoto industrilnho zem. Tramvajov linka napoj zem bval hut na ostatn centra msta. Nov tvr uvt oby-vatele zperifernch tvrt vce vzdlench od centra od centra. Msto se tak znovu koncentruje kolem zem bvalch hut. Paraleln, rychl spojen sPrahou pes mezinrodn letit Praha-Ruzyn, dovol mstu otevt se ven, smrem jak ktomuto mezinrodnmu leteckmu portu, tak pedevm khlavnmu ekonomickmu motoru zem kPraze.

28 | 29 Osdlen industriln krajiny Rmy Claden, 2006

Obraz mstaAby se msto Kladno stalo atraktivn, hlavn vjeho sloit pozici ve stnu Prahy, potebuje mt siln obraz. Projekt se opr ojeho prmy-slovou krajinu aprmyslov stopy zanechan po hutn innosti, je jsou zkladnm kamenem identity Kladna. Ztrta tohoto ddictv by vypovdla msto do banality aanonymity.

30 | 31 Osdlen industriln krajiny Rmy Claden

Aco kdy se Konv ztrat vzeleni? Na hranici souboje asymbizy. Ekologie, ita sociln...

Industrilny zahradnkVojtch Bilii

atelir prof. Kurt GebauerVUP, diplomov prce, 2007

32 | 33

Ekonmia prrody verzus ekonmia industrie Architektra je prostriedkom, ktor loveku poskytuje existencionlnu oporu. Oba initele, ako psychick, tak aj praktick aspekty, s vzjomne spt pevnmi vzbami.Vbec sa nezastavujeme nad tm, ako funguje vegetcia. Prebieha nepretrite. Strom lovek zasad ajednoducho rastie. Vskutonosti vak aj on preva obdobia bankrotu, krzu developerskch ahov. Aby ho in strom nezatienil, mus vyhna listy skr. Neustle mus investova do inovci. Rozirova sa vak mus opatrne, lebo ako aj on me do-plati na svoj bujn rast koruny. Me sa sta, e ho korene neuivia aneudria. Strom je svojm spsobom tie podob-nou fabrikou ako nae telo. Atakchto pripodobnen kfun-govaniu inch organizmov by mohlo by vea. Popri tom, ako sa lovek vzauje prrode anevie sa ubrni priemyslu, vtom nemusme vidie iadnu svislos. No pri troche po-zornosti sa meme vemi prekvapi, ak divok askromn je ekonomika stromu alesa.Preto je absurdn, e odporcovia industrie sa snaia oto, aby priemysel nevznikal. Bez neho by sa tento svet zrtil azrove - ako zdrazuje Vclav Clek - bez aby kamea by nevznikli uns tak prrodn tvary ako rokliny (lomy) sjazerami uprostred, trkovisk, haldy (kopce), ato na zem, kde inak niet iadneho kopca. Podobn situcia je aj na mieste, na ktor sa snam poukza ako krajinu hodn modelovania. Nestoja tu sce zvl hodnotn stavby zha-diska histrie i kontrukcie, ale svojimi rozmermi vytvraj priestorovo jedinen dimenziu. Kovov kontrukcie s pokrvan plazivou vegetaciou, take nie je jasn, kde sa kon kov i betn azana chlorofyl. Tento jav by som na-zval florlny piercing.

Ide oaksi prepojenie kovu, udskho elementu apostupne op vaziacich rastln. lovek pritom nadobda presved-enie, e prve tieto miesta zjavuj hlbok anajprostejiu podstatu sveta. Tu je zjavn, ako blzko ksebe maj udsk produkty - potrubia sizolciou, amachov pokryvy i korene brezy. Ako si unifikujeme priemysel, tak si aj zele upravujeme do tvarov x,y,z. Postupom asu som nemal potrebu hji star industriu vKladne, napokon, sna sa tam oto u aj tak dos ud. Sasn situcia vo svete je tie otzna, lebo projekty na jej zchranu s dos obmedzen svojou nkladnosou anerieia sasn situciu. Ve industria existuje aj dnes. Je nutn chrni nielen to hodnotn, ale aj to, o mme radi. Atak nebudem hji ani jednu stranu - ani prrodu, ani industriu.

Industrilny park / skuton park mutciaVemi zaujmav je aj skutonos, e ke sa zaala stava arozvja fabrika vKladne, prve vtom obdob sa vPrahe ainch mestch zaala rozvja mylienka verejnej zelene. Prchodom priemyselnej revolcie sa mnoh zmenilo ako vkrajine - pohltenm starch miest, pol, lesov, ich premode-lovanm, pokodenm a znienm, tak medzi umi. Zasi-ahla vo svojej blzkosti ivoty ud azmenila ich zmanie. Dovtedy ili zvekej asti sprrodou na poliach alesoch, o zo zaiatku dvali najavo aj pri vstavbe fabrk ako sas svojho priestoru, vysdzali aleje stromov, ktor im vypali ich doterajiu vidiecku, ale aj mestsk krajinu. V19. storo sa zele u zmerne auvedomele zapojuje do meskho organizmu, sprvu sa jedn ozabudnut zakutia nevyui-tch priestorov nmestia miest po zruench cintornoch, oumiestovanie kvetn,

krkov, stromov ako zdobench prvkov fasdy na terasy astrechy obytnch domov, do dvorov aalej, do retaurci, dvoran, bnk ana ndvoria tovrn. Postupne sa novm prv-kom rozvoja mesta stva mesk park, sad, zhrada Ke sa zamyslme nad tm, e star schtral fabriky chceme oivi avytvori tam mze, galrie, preo nie? Ale vsasnosti sa stavaj fabriky tie. Preo teda nesksi tto koncepciu u tu? Sasou novch fabrk by mohli by amfitetre, divadl, mze, galrie, ato cel by mohlo by prepleten aobklopen vekm parkom. Ve presne na tch miestach, kde sa stavaj fabriky, by boli vhodn parky. Navye, vsasnosti nes ete aj nzov industrilny park. Hlavn slovo vmodelovan azulachovan krajiny mali vdy rastlinn organizmy. S to neuveriten stvorenia, ktor vaka niekokm zzra-nm jednoduchm zdrojom (svetlo, voda, CO2) pokrvaj krajinu takmer svislou vegetanou vrstvou apripravuj podmienky pre ivot alm tvorom.Na vekch zemiach, kde vznikaj sklady, fabriky, dielne, by sa cesty ako koryt riek mohli vlni medzi tmito hmotami budov smerom kmestu, vktorom by boli strechy, steny, plo-ty, kontrukcie budov, pokryt zeleou. Priestor pre mo-nos uchytenia zelene by jednoducho dostali vemon asti budov - kopec by bol budovou i chladiaca ve ajazero ako ndr by slili na chladenie niektorch zariaden. Ve lomy s umel diery, haldy umel kopce atak by sa mohlo vytvori prostredie, ukudujce myse, rozptlen aunave-n kadodennm ivotom.Prroda tu nie je iba akousi tapetou na fasdach, pouitou ako ako imid, ale plnohodnotnm zdrojom inpircie apouenia na zklade toho, ako by sa sama prispsobovala prostrediu. Prve tu sa otvraj monosti pre industrilneho zhradnka.

Industrilny zahradnk Vojtch Bilii, 200734 | 35

Industrilny zhradnkNech vyzer cudzorod zsah do prrodnho prostredia akokovek zle, skr i neskr je prijat krajinou astane sa jeho sasou. Franczsky spisovate Jean Giono napsal asi pred p-desiatimi rokmi inpiratvnu kniku pod nzvom Mu, o sadil stromy. Presne toho mua by bolo mon nazva industrilnym zhradnkom, ktor navracal ivot tam kde to in vzdali, anenapadla ich mono nepriama, ale jednoduch avytrval cesta. Ten mu je pastier Elzerd Bouffier a47 rokov svojho ivota vyplnil kadodennm triedenm asade-nm dubovch, bukovch i brezovch stromov. Nestaral sa, komu patria pozemky, kde vysadil sttisce semien , akeby mu Boh doprial dlh ivot, vysadil by ich ete viac bez my-lienky, e si dospelosti akrsy tch stromov neuije. Tento prbeh sa vprincpe neli od ivota vo fabrike, kde prebieha podobne morn, stereotypn prca. Ten pastier bol vak asi vhbke svojej due hrd aspokojn so svojm poinom. Prbeh dodva silu pokraova vnieom podobnom. Aas uke.Pre ma neboli ani tak dleit ekologick postoje. Skr ma zaujalo hadanie medzi prrodou, starm anovm priemy-slom asamotnmi umi. Preto je tto prca umeleckm projektom smonmi inemonmi vchodiskami, ktor nesleduj nejak technick monosti.Moja cesta nezaala navrhovanm arelu novho sveta, je skr akousi syzifovskou prcou priamo vareli, vyliapava-nm cestiiek, ktor vznikali pri presvan podvalov, radia i odpadkov . Skmam, ak rastlinstvo sa tu ujalo, ako sa uchytili niektor stromky na budovy, koko miesta im sta kivotu ado akej miery sa doku vyvin do dospelosti. Na zaiatku som mal zmer vysdza stromy, ale pre kompli-kcie som sa nakoniec rozhodol, e zpriahlch lokalt, kde husto rstli zdrav mal stromky, dokonca u prispsoben danm podmienkam, som prebral astriedavo presadil niektor na vybran przdnu lokalitu vareli. Cel tto obmenu som dokumentoval azrove som pozoroval, akou cestou sa vvoj uber, hoci po niektorch realizcich som musel by ksebe kritick. Dvodom, preo som si vybral tto cestu kindustrii for-

mou prrody je ich takmer vzjomn zvislos. Obe zloky funguj vnieom na podobnch princpoch avpostojoch sa skoro vdy tieto dva svety medzi sebou pretlali. Prve preto je mojm silm zluova ich. Poas tdia materilov osprvnom fungovan fabriky, ojej ekonomike aotom, ak poiadavky m spa, ma prekvapili grafy. Pripomnali vek krvn obeh, na ktorom bolo vidno, vakej vzjomnej zvislosti jednotliv asti tohto organizmu asnm zosladen funguj.

as popisn Rudisko slilo na uskladnenie surovn. Svojimi rozmermi nem aleko od zhonov vbotanickej zhrade, kde od kandinvskych jazier cez rovnkov Saharu a po smetisko na kraji vekho mesta sa jednotliv kje menia. Jeho roz-mery 113/36/6 m, rozdelen na osem sekov, s zhotoven zo elezobetnu, ktor je na niektorch miestach vodhale-n a na armatru. S na om znane viditen pokodenia po bvalej prci aviditen znmky asu. Vjamch rudiska sa nachdzaj ete pvodn materily zvroby, ako s vdska aukrajinsk elezn ruda, koneprusk vpenec spoetnmi skamenelinami i zbytky kladenskho uhlia. Poda pdneho zloenia sa tu nachdza tomu vyhovuj-ce nletov rastlinstvo, ktor sa tu osadilo po 17 rokoch opustenia arelu. Sasn skladbu vegetcie tvoria brezy, borovice, jele, vby. Nachdza sa tu aj nemal zastpenie ivostva - olky, ryby aaby. Pred touto elezninou stanicou stl pvodne na tomto zem vek park sjazierkom, ktor tretie rozrenie fabriky, pribline vroku 1940, pohltilo. Atak je tento priestor jedi-nen nielen svojimi uzavretmi biotopmi, ale aj svojou vekosou, ktor vtomto areli najprv nie je vrazn. Tm, e cel stavba je 5 metrov vzemi zapusten atr znej len 1 meter nad zemou, samotn kje shbkou 6 metrov vy-tvraj pri zostupe do nich jedinen svet tu vytvorenej krajiny, jej ozvien, svetelnch javov. Jednm zmojich cieov bolo upozorni na tieto detaily stavieb, ktor prinaj do tejto krajiny jedinen dimenziu. Pripomnaj nieo ako pyramdy vpti, studu, jaskyu i roku. Takto krajinn rz by inak vprrode nevznikol. Hladisko ovelkosti 6/8/36

m sa nachdza na svahu medzi vodnmi nadrami vape-nmi pecamy dominantou celho arelu ktor podiu robia kulisi, hladisko je jednoduchou formou vstue svahu zbetonovch ast ktor vytvaraj terasi ktore pri strate vznamu tejto stavby, ci zmere moze zars azase splinut sokolm do doby a zase bude aktulne.Mlyn na mangn 6/9/18 m, stavba ktor sa dotka zeme len dvoma nohami funguje ako centrlny bod tohto priesto-ru asvojimy rozpaenmi balknmi.

Vemi zaujmav je aj skutonos, e ke sa zaala stava a rozvja fabrika v Kladne, prve v tom obdob sa v Prahe a inch mestch zaala rozvja mylienka verejnej zelene. Prchodom priemyselnej revolcie sa mnoh zmenilo ako v krajine - pohltenm starch miest, pol, lesov, ich premodelovanm, pokodenm a znienm, tak medzi umi. Zasiahla vo svojej blzkosti ivoty ud a zmenila ich zmanie. Dovtedy ili z vekej asti s prrodou na poliach a lesoch, o zo zaiatku dvali najavo aj pri vstavbe fabrk ako sas svojho priestoru, vysdzali aleje stromov, ktor im vypali ich doterajiu vidiecku, ale aj mestsk krajinu. V 19. storo sa zele u zmerne a uvedomele zapojuje do meskho organizmu, sprvu sa jedn o zabudnut zakutia nevyuitch priestorov nmestia miest po zruench cintornoch, o umiestovanie kvetn, krkov, stromov ako zdobench prvkov fasdy na terasy a strechy obytnch domov, do dvorov a alej, do retaurci, dvoran, bnk a na ndvoria tovrn. Postupne sa novm tvorenm prvkom rozvoja mesta stva verejn mesk park, sad, aleje, zhrada.

Radiklny bytok zelene a neustle zhorovanie obytnho prostredia zana kompenzova vedom zakladanie mestskch parkov. Zele nadobda stle viac i vznam spoloensk. Objavuje sa zhrada vo svojej najradiklnejej podobe, zele je ponechan sama na seba, sama seba reguluje. Tvorca na nej pracuje len tak, e pomocou stien i inch prvkov vytvra ivotn priestor pre faunu, flru a objav sa tie baza, brezy i vby, lky, zhrady, kvetiny, a s tm aj aksi dvod i. Nletov zele nie je potlaovan, naopak podporovan, prroda m prednos a me to, o je vytvoren udskou rukou, prers a zmeni. Tak, ako vtedaj udia dvali svoju histriu do budcich fabrk.

Ke sa zamyslme nad tm e star schtral fabriky chceme oivi a vytvori tam mze, galrie, preo nie? Ale v sasnosti sa stavaj fabriky tie. Preo teda nesksi tto koncepciu u tu? Sasou novch fabrk by mohli by amfitetre, divadl, mze, galrie, a to cel by mohlo by prepleten a obklopen vekm parkom. Ve presne na tch miestach, kde sa stavaj fabriky, by boli vhodn parky. Navye, v sasnosti nes ete aj nzov industrilny park. Pokojne by sme im mohli vylepi imid a nazva ich aj prrodn park, industrilna dunga i industrilne jazero. Hlavn slovo v modelovan a zulachovan krajiny mali vdy rastlinn organizmy. S to neuveriten stvorenia, ktor vaka niekokm zzranm jednoduchm zdrojom (svetlo, voda, oxid uhliit) pokrvaj krajinu takmer svislou vegetanou vrstvou a pripravuj podmienky pre ivot alm tvorom.

Na vekch zemiach, kde vznikaj sklady, fabriky, dielne, by sa cesty ako koryt riek mohli vlni medzi tmito hmotami budov smerom k mestu, v ktorom by boli strechy, steny, ploty, kontrukcie budov, pokryt zeleou. Priestor pre monos uchytenia zelene by jednoducho dostali vemon asti budov - kopec by bol budovou i chladiaca ve a jazero ako ndr by slili na chladenie niektorch zariaden. Ve lomy s umel diery, haldy umel kopce a tak by sa mohlo vytvori prostredie, ukudujce myse, rozptlen a unaven kadodennm ivotom.

No prroda tu nie je iba akousi tapetou na fasdach, pouitou ako ako imid, ale plnohodnotnm zdrojom inpircie a pouenia na zklade toho, ako by sa sama prispsobovala prostrediu. Prve tu sa otvraj monosti pre takzvanho industrilneho zhradnka.

INDUSTRILNY PARK - SKUTON PARK

Recyklcia praceMonosti recyklcie niektorch asti po starej indu-strii i dole sa ponka vek kla, ktor sa po svojom skonen funknosti za vysok nklady rotuj ako prace po starch vlekch, paneli, potrubia atd. Apritom vina znich bola stavan na vek zaaenia aich tvary svojou istou jednoduchosou sa priamo ponkaj na alie vyuitie. Prace, je ich niekoko tipov ana 100m seku je ich okolo 200 kusou asvojim stavebnicovm tvarom sa d znich vytvori barira, plot, schodisko, terasy i vystui svah sdlh ivotnos, vek pevnos avek varia-bilnos. Na tch to obrzkoch zobrazujem niekoko monosti vyuitia.

Umeleck svislosti Poas tvorby som sa tak, ako asi aj in, nemohol aani nechcel brni priamemu i nepriamemu vplyvu okolia na moju prcu, i samotnmu vvoju indus-trie avegetcie apodobnch projektov, pri ktorch je u ako uri historick i ekologick rove, socilny landart. Poda toho, ako ma silne prefero-van projekty ovplyvovali vo vnman starej indus-trie, som chcel prejs od zaiatku histriu hierarchie lovek - prroda - star anov industria.Hierarchia postavenia sa od praveku po sasnos obmieala. Vpraveku stla na najvyom mieste matka prroda audia sa kstromom modlili. Vantike sa postavenie zmenilo ahlavn slovo mal boh ste-lom loveka, po ktorej sa renesann lovek vaka svojmu umu dostal ostupienok vyie. Tak to sa to obmiealo a do obdobia klasicizmu adoby zaiatku industrie, vktorej lovek vaka strojom zskal bo-sk moc prrodu pretvra aspravil znej svojho sluhu. Vroku 1920 vak tto skutonos zaal kritizova Karel apek svojimi vziami, naprklad dielom - Vl-ka smloky. Mnoh in psali Siencefiction onadvlde robotov astrojov nad celm svetom. Vsasnosti svet poukazuje na to, e ak nebudeme akceptova prrodu, vktorej stojme naimi vlastnmi

nohami, sami si ju podrazme. Industria nm bude mlo platn aani my jej. Na druhej strane, bez prie-myslu sa sasn svet u nezaobde. Nov monosti dostva genetick mutcia, ktor umouje nov formy rozmnoovania avvoja.Spomeniem vskumn tdio FOA. Mnoho pro-jektov (vi. terminl vYokohame) predklad hybrid medzi budovou akrajinou, vytyuje svieu cestu, na ktorej interir prechdza vexterir, povrch akon-trukcie s vjednej rovine astoja tvrou vtvr. Tieto cesty ved ku skmaniu monch identt architek-try medzi prrodnou krajinou aumelmi formami. Samozrejme, prevedenou vo vysokej kvalite. Dle-it je vzba na flexibiln kontrukn procesy. Ich obnaen elementy spolone vytvraj truktry, ktor s viac prbuzn priemyselnmu designu askutonm geologickm tvarom. tdio FOA rado vyuva vplyvy, ktor utvraj genetick kd (zahrnuj skladanie foriem itradcie).Tadao Ando naprklad poukazuje na vznam adleitos plch komunikci, ktor maj obyajne len druhotn vznam apritom s miestami, ktor podnecuj vzahy medzi umi, histriou aprrodou.Naprklad Rural studio si zase vyber miesta soci-lne zaostal krajiny asna sa realizova projekty

znjdench adostupnch materilov. Jednm znaj-zaujmavejch je rekultivcia nefunknej pristvacej drhy. Spravili znej park rozoranm jednotlivch sekov pristvacej drhy.Dion tak vo svojich intalcich zluuje zdanlivo nesrod prvky, ktor s vak obsiahnut vjednom prostred anavzjom sa ovplyvuj. asto pracuje sohranienmi biotopmi, ktor sa sna postihn vich komplexnosti, alebo sa ich ako aktr priamo zastni. Podobnm javom s star japonsk z-hrady. Mj projekt je povedan slovami Milana Pekae - prrodovedn, ekologick, strochou socilnej kritiky. Ide oto, i bude spada viac do oblasti landartu alebo spoloenskej kritiky.Otzku, o bolo zmerom mojej prce aak bol dvod pusti sa do nej, by bolo zaujmav poloi aj industrii aprrode. Zdalo by sa, e odvodnenie by tu nala skr industria, ale najlepiu odpove na otz-ku by dala zrejme prroda, ktor je tu od nepamti avetko vydrala. Take na to, pre o to robm, by som najradej napsal, e ma to bav, avytvorenie nejakho zveru by bolo ako ukonenie pte, na ktorej ete stle iba zanam.Umelec Robert Smitson charakterizoval samo

Industrilny zahradnk Vojtch Bilii, 200736 | 37

Monosti recyklcie niektorch asti po starej industrii i dole sa nka vek kla, ktor sa po svojom skonen funknosti za vysok nklady rotuj , ako prace po starch vlekch , paneli , potrubia a pritom vina z nich bola stavan na vek zaaenia a ich tvary svojou istou jednoduchosou sa priam sa nkaj na alie vyuitie . Prace , je ich niekoko tipov a na 100m seku je ich okolo 200 kusou a svojim stavebnicovm tvarom sa d z nich vytvori , barira , plot , schodisko , terasy i vystui svah ktor maj dlh ivotnos , vek pevnos a vek variabilnos. Na tch to obrzkoch zobrazujem niekoko monosti vyuitia .

RECYKLCIA

Monosti recyklcie niektorch asti po starej industrii i dole sa nka vek kla, ktor sa po svojom skonen funknosti za vysok nklady rotuj , ako prace po starch vlekch , paneli , potrubia a pritom vina z nich bola stavan na vek zaaenia a ich tvary svojou istou jednoduchosou sa priam sa nkaj na alie vyuitie . Prace , je ich niekoko tipov a na 100m seku je ich okolo 200 kusou a svojim stavebnicovm tvarom sa d z nich vytvori , barira , plot , schodisko , terasy i vystui svah ktor maj dlh ivotnos , vek pevnos a vek variabilnos. Na tch to obrzkoch zobrazujem niekoko monosti vyuitia .

RECYKLCIA

umenie ako umenie strati sa. Apre prrodu je pri-rodzen aj to, e veci vznikaj azanikaj astrcaj sa vnej. Pri otzke, ako by sa dalo vstpi do industrie niem novm - ato ako vprpade starej, tak aj novej industrie - apopri tom naalej zachova dimenzie tohoto priestoru, zrove vnies doho mutcie starej, novej industrie azelene, prichdzam zatia na to, e industria je vprrode avzeleni straten, skryt. Na prv pohad by sa zdalo, e tieto stavby poznme do poslednho detailu, lebo maj iba rovn dlh steny. No vsamotnom vntri tchto stien je ukryt ich kostra - armatra, ktor umouje tmto stenm st atm sli, fungova. Ajej existencia nespova iba vzaliat betnu. Nov asti by teda mohli by vytvoren zo surovej armatry so vetkmi detailmi, ktor s pri tejto stavbe nutn, akurt bez zaliatia do betnu. Na dru-hej strane by mohli niektor zsahy do pvodnch ast odhali na niektorch miestach bez zaistenia t star armatru ako aksi sondu, pitvu. Mojm alm zmerom by bolo, aby tieto nov asti vytvorili ancu pre vegetciu, aby poskytovali mies-to skskom zeme, na ktorom sa rastliny sam mu vysemeni i uchyti bez zhradnckych vsadieb astali by sa tak prbuznmi starm astiam budov, na ktorch je po dlhom ase zele sasou prrod-

nho organizmu aindustriu tajomne ukrv. Tak, jak pred 70 rokmi vzniklo rzcestie industrie aprrody, tak by teraz zmutovanm vznikol aksi stok, spojenie dvoch historickch obdob na tomto mieste. Ve jedna zmonost jak na vec jemne upo-zorni je ju sasti zahali.Cel tento historick ideov zmer prezentujem formou modelov, vizualizci adokumentcii zter-nu, atie grafickmi mapami, ktor s skr nakresle-nou mylienkou, vizualizovanm elom sveta, ne konkrtnym plnom uritej krajiny. S to vntorn mapy, ktor nm pomhaj chpa priestor odvtedy, o sme do vstpili.

Vemi zaujmav je aj skutonos, e ke sa zaala stava a rozvja fabrika v Kladne, prve v tom obdob sa v Prahe a inch mestch zaala rozvja mylienka verejnej zelene. Prchodom priemyselnej revolcie sa mnoh zmenilo ako v krajine - pohltenm starch miest, pol, lesov, ich premodelovanm, pokodenm a znienm, tak medzi umi. Zasiahla vo svojej blzkosti ivoty ud a zmenila ich zmanie. Dovtedy ili z vekej asti s prrodou na poliach a lesoch, o zo zaiatku dvali najavo aj pri vstavbe fabrk ako sas svojho priestoru, vysdzali aleje stromov, ktor im vypali ich doterajiu vidiecku, ale aj mestsk krajinu. V 19. storo sa zele u zmerne a uvedomele zapojuje do meskho organizmu, sprvu sa jedn o zabudnut zakutia nevyuitch priestorov nmestia miest po zruench cintornoch, o umiestovanie kvetn, krkov, stromov ako zdobench prvkov fasdy na terasy a strechy obytnch domov, do dvorov a alej, do retaurci, dvoran, bnk a na ndvoria tovrn. Postupne sa novm tvorenm prvkom rozvoja mesta stva verejn mesk park, sad, aleje, zhrada.

Radiklny bytok zelene a neustle zhorovanie obytnho prostredia zana kompenzova vedom zakladanie mestskch parkov. Zele nadobda stle viac i vznam spoloensk. Objavuje sa zhrada vo svojej najradiklnejej podobe, zele je ponechan sama na seba, sama seba reguluje. Tvorca na nej pracuje len tak, e pomocou stien i inch prvkov vytvra ivotn priestor pre faunu, flru a objav sa tie baza, brezy i vby, lky, zhrady, kvetiny, a s tm aj aksi dvod i. Nletov zele nie je potlaovan, naopak podporovan, prroda m prednos a me to, o je vytvoren udskou rukou, prers a zmeni. Tak, ako vtedaj udia dvali svoju histriu do budcich fabrk.

Ke sa zamyslme nad tm e star schtral fabriky chceme oivi a vytvori tam mze, galrie, preo nie? Ale v sasnosti sa stavaj fabriky tie. Preo teda nesksi tto koncepciu u tu? Sasou novch fabrk by mohli by amfitetre, divadl, mze, galrie, a to cel by mohlo by prepleten a obklopen vekm parkom. Ve presne na tch miestach, kde sa stavaj fabriky, by boli vhodn parky. Navye, v sasnosti nes ete aj nzov industrilny park. Pokojne by sme im mohli vylepi imid a nazva ich aj prrodn park, industrilna dunga i industrilne jazero. Hlavn slovo v modelovan a zulachovan krajiny mali vdy rastlinn organizmy. S to neuveriten stvorenia, ktor vaka niekokm zzranm jednoduchm zdrojom (svetlo, voda, oxid uhliit) pokrvaj krajinu takmer svislou vegetanou vrstvou a pripravuj podmienky pre ivot alm tvorom.

Na vekch zemiach, kde vznikaj sklady, fabriky, dielne, by sa cesty ako koryt riek mohli vlni medzi tmito hmotami budov smerom k mestu, v ktorom by boli strechy, steny, ploty, kontrukcie budov, pokryt zeleou. Priestor pre monos uchytenia zelene by jednoducho dostali vemon asti budov - kopec by bol budovou i chladiaca ve a jazero ako ndr by slili na chladenie niektorch zariaden. Ve lomy s umel diery, haldy umel kopce a tak by sa mohlo vytvori prostredie, ukudujce myse, rozptlen a unaven kadodennm ivotom.

No prroda tu nie je iba akousi tapetou na fasdach, pouitou ako ako imid, ale plnohodnotnm zdrojom inpircie a pouenia na zklade toho, ako by sa sama prispsobovala prostrediu. Prve tu sa otvraj monosti pre takzvanho industrilneho zhradnka.

INDUSTRILNY PARK - SKUTON PARK

Vrudnm zsobnku se potkaj dva hadi, jden zcentra Kladna, druh zPrahy - MHaDi!

Terminl MHD HU KONVTom Lapka


38 | 39

TERMINL MHD - HU KONV

LA

AD

sm. RAKOVNK

PZ KLADNO-JIH

sm. PRAHA

PZ KLADNO-VCHOD

sm. SLAN

VRAPICE

VERMOV

NM. SVOBODY

TERMINL MHD

HLAVN NDRA

tramvajov linky1/ Rozdlov Nm. Svobody Centrum Konv Vrapice2/ Rozdlov Nm. Svobody Stn Kroehlavy3/ vermov Konv Kroehlavy - Velk Ptono

VALexpresn spojen Konv Phaha-Hlavn ndra(trasa je vedena nezastavnou stopou pvodn vleky)

plnovan rychlodrhaPRAHA-KLADNO

uzel/konen stanicepestupn stanice

prmyslov znybrownfieldsvelk sdeln celkymstsk centrumhlavn prtahysilnin splnovan obchvateleznin sotisk pvodn vleky KNDtit aktivitvznamn arelyhlavn vlakov ndraautobusov ndrahlavn uzel MHD

zemn adopravn koncepceBudouc zsahy do urbanismu msta Kladna by se mly zaobrat zkompaktnnm mstsk vybavenosti ve form pch zn, zavedenm hierarchie do systmu MHD - pten spoje, pibliovac spoje anapojen na mezimstskou dopravu, komplexnost st MHD - propo-jen okrajovch st Kladna (Rozdlov - centrum - Dub - Vrapice, vermov - centrum - Kroehlavy), rozvoj ms-ta sprvnmi smry - neprodluovat vstavbu smry zpadnm ajinm, spe vyuvat lad vorganismu msta, zpstupnn brownfields vetn jejich elnho vyuit, propojen mstsk zelen do systmu.

Projekt konverze rudnch zsobnk na terminl MHD pedpokld nsledujc scn: vhorizontu 10 let je vroba Poldi omezena na minimum, i pln zastavena. Msto se rozvij zpsobem vyplovn ploch vintra-vilnu, nikoli natahovnm vstavby do pedmst. Po projektu sanace hut dochz kelnmu vyuit zem - do zem se koncentruj potebn funkce mstsk vy-bavenosti tak, aby zde vytvoily p znu, kter propoj souasn centrum snovmi plochami bydlen, administ-rativy i vdy. Scn se t dr pedpokladu rozshlho technologickho parku (za pispn vysokch kol VUT, ZU) na souasnm zem hut Poldi.

Pro oiven zem apro zachovn identity msta jsou nkter architektonick unikty chrnny - viz. vpenn pece i rekonstruovny anov vyuity - viz. rudn zsob-nky. Kladno m ambici stt se mstem, kter poskytne dostatek pracovnch mst pro okoln obce i pro st obyvetel Prahy. Kladno se nespokoj spozic satelitu Prahy. Kladno je sPrahou propojeno rychlodrhou, kter dle pedpoklad kon na souasnm hlavnm vlakovm ndra.

Pro vytvoen fungujcho dopravnho systmu je pe-hodnocena situace MHD. Kladno je propojeno temi linkami tramvaj, kter obsluhuj nejdleitj celky Kladna aprotnaj se vgeometrickm stedu kladensk-ho trojhelnka, nov pak ivprodlouenm mstskm centru vHuti Konv, kde je navren nov terminl MHD, vznikl konverz rudnch zsobnk.

Systm tramvajovch linek (severojin: vermov-Ko-nv-Kroehlavy-Velk Ptono, zpadojin: Rozdlov--nm.Svobody-Konv-technologick park-Dub-Vrapice, diagonln: Rozdlov-nm.Svobody-Stn-Kroehlavy) je napojen na rychlodrhu Praha-Kladno. Toto napojen zajiuje expresn drha systmu VAL, kter je vedena votisku bval vleky KND.

Pstup krevitalizaci zem Huti Konv vychz ze sted-n polohy oblasti. Po sanaci zem by ideln mlo dojt kvytvoen osnovy dvou os: severo-jin osa propojujc msto, hu apilehlou haldu by mla bt zazelennou znou msta, navazujc na celomstsk systm zelen. Mla by slouit jako koridor, pivdjc lidi zmsta do zelen, do oblasti sanovan haldy. Osa zpad-vchod vypluje mezeru vzniklou historickm vvojem prmy-slu vorganismu msta. Osa je jakousi extenz mstskch funkc akomunikanm prvkem mezi centrem apedpo-kldanm technologickm parkem.

Revitalizace zem pot se souasn nezastavnou plochou po zboen hale Maarky askladov haly, pe-hodnocenm polohy afunkce souasnho autobusov-ho ndra avneposledn ad se zachovnm nkterch pamtek prmyslovho ddictv, nachzejcho se vare-lu Konv. Tk se komplexu rudnho zsobnku aesta-kdy, historickho chladie vody, trojice vpennch pec akomplexu koksren sdominantn zavec v.

Terminl MHD HU KONV Tom Lapka, 200840 | 41

Rudn zsobnk byl vystavn v50. letech 20. stolet. Je umstn vsrdci huti. Byl navren jako elezobetonov monolitick struktura spnm stnovm systmem, napo-jen na mohutnou obloukovou elezobetonovou estakdu, po kter do zsobnku pijdly nkladn vlaky.

Zsobnk je dlouh tm 170 m spromnnou kou 1218 m, kterto pomr spolen spnm profilem dvaj objektu uniktn tvar aproporce.

Provoz rudnho zsobnku byl pozastaven vprbhu 70. let. Dnes pipomn jeho provoz jen mohutn elezobeto-nov konstrukce, msty se rozpadajc, sobnaenou vztu, cel obalena ve vrstvch oranovho rudnho prachu. Ve ocelov, co se vobjektu nalzalo, bylo postupn rozkra-deno zlodji kov. Koleje vedouc po estakd byly rovn vytrhny. Nejalostnj je stav okol zsobnku, kter pipo-mn spe komunln skldku avbec veho monho.

Clem projektu je dt alternativu kvyuit zem zanedban hu Konv. Sohledem na pedpoklad efektivnho rozvoje zem se sna projekt konverze rudnch zsobnk do oblasti soustedit tit mstsk vybavenosti.

Objekt zsobnku je jednm konceptem spolen sp znou, spojujc mstsk centrum asamotn zsobnk. P zna je jakmsi zezem na rovni suternu, kter se podl osy lomen ry pibliuje zsobnku. Vbezch tohoto valujsou umstn butiky, obchody, ady. P zna je

oszen zelen, aby tak navazovala na celomstsk systm zelen. P znou projd vrovni pch tramvaj, kter m hlavn stanici vsuternu zsobnku. Strunji eeno, kon-cept je oproudn lid adopravy ahledn cesty.

Dostavba zsobnku vpodob hadho tla protnajcho jeho objem je vyvrcholenm mstsk vybavenosti formou terminlu MHD. Jdro tvo pestupn uzel mezi prjezdnou stanic tramvaj (sutern), prjezdnou zastvkou autobus (rove parteru) akonenou drhy VAL (4. NP).

Clem konverze celho zem bval huti je vdechnout ze-m nov ivot avzbudit ve spolenosti zjem oprmyslovou architekturu abrownfields. Amimo jin ukzat monosti rozvoje celho msta.

Postup konverze rudnho zsobnku:

obnoven pvodn funkce vtransformovan podob (transport materilu x lid)

nvrh mylenkov silnho konceptu majcho ir dopad na msto

nvrh architektury, kter je materilem ikonstrukc vkontrastu oproti zsobnku

ocelov prostorov phrada - svaovan

pn elezobetonov stnov systm

elezobetonov vsypnky

elezobetonov zkladov vana

0.01dvoukolejn tramvajov koridor0.02a nstupit (smr technopark, Kroehlavy)0.02b nstupit (smr technopark, Kroehlavy)0.02c nstupit (smr technopark, Kroehlavy)0.03a nstupit (smr centrum, Rozdlov)0.03b nstupit (smr centrum, Rozdlov)0.03c nstupit (smr centrum, Rozdlov)0.04 kontroln kabinaS.02 zamstnaneck schoditS.03 servisn schodit

2.01 vtupn prostor2.02 infopult terminlu2.03 os2.04 butik2.05 os2.06 butik2.07 WC dmy/babycare2.08 WC pni2.09 traka2.10 os2.11 kiosk2.12 kiosk2.13 os2.14 kaple2.15 dtsk koutek2.16 internet bar2.17 dopravn info2.18 automatick pokladny2.19 ATM

4.01 vstavn prostor - stl expozice4.02 terasa4.03 terasa4.04 vstavn prostor - doasn expozice4.05 terasa4.06 nstupit VALS.01 nikov schoditS.02 zamstnaneck schoditS.03 servisn schodit

2.20 pokladna - pepka2.21 info MHD2.22 info - ubytovn v Kladn2.23 os2.24 sezen2.25 schovna zavazadel2.26 caf2.27 kuchyn2.28 os2.29 sklad2.30 WC dmy 2.31 WC pni2.32 WC ZTP2.33 banka2.34 os2.35 WC zamstnanci2.36 kancel terminlu2.37 veden terminlu2.38 sekretarit

0.01

0.02c 0.02b 0.02a

0.03c 0.03b 0.03a

0.04S.02

S.030.04

1.01

1.02 2.012.02 2.03

2.04 2.05 2.06

2.07 2.08 2.09S.01

S.01 S.02

S.032.10 2.11 2.12

2.13 2.14

2.15

2.17 2.17 2.18 2.19

2.20 2.20 2.21

2.23

2.22

2.24

2.24

2.26

2.27

2.28

2.29

2.302.32

2.31

2.33 2.36 2.37

2.38

2.352.34

2.25

2.16

C

CD

D

EE

FF

A A

S.01

4.04

4.06

4.06

4.05

4.02 4.03

4.01

S.01 S.02

S.03

Terminl MHD HU KONV Tom Lapka, 2008





0.01

0.02c 0.02b 0.02a

0.03c 0.03b 0.03a

0.04S.02

S.030.04

1.01

1.02 2.012.02 2.03

2.04 2.05 2.06

2.07 2.08 2.09S.01

S.01 S.02

S.032.10 2.11 2.12

2.13 2.14

2.15

2.17 2.17 2.18 2.19

2.20 2.20 2.21

2.23

2.22

2.24

2.24

2.26

2.27

2.28

2.29

2.302.32

2.31

2.33 2.36 2.37

2.38

2.352.34

2.25

2.16

C

CD

D

EE

FF

A A

S.01

4.04

4.06

4.06

4.05

4.02 4.03

4.01

S.01 S.02

S.03





0.01

0.02c 0.02b 0.02a

0.03c 0.03b 0.03a

0.04S.02

S.030.04

1.01

1.02 2.012.02 2.03

2.04 2.05 2.06

2.07 2.08 2.09S.01

S.01 S.02

S.032.10 2.11 2.12

2.13 2.14

2.15

2.17 2.17 2.18 2.19

2.20 2.20 2.21

2.23

2.22

2.24

2.24

2.26

2.27

2.28

2.29

2.302.32

2.31

2.33 2.36 2.37

2.38

2.352.34

2.25

2.16

C

CD

D

EE

FF

A A

S.01

4.04

4.06

4.06

4.05

4.02 4.03

4.01

S.01 S.02

S.03

42 | 43

ELEZOBETONpignemtovan rudnm prachemstvajc objekt rudnho zsobnku

POLEPpolep izolanho sklasklenn fasda - prosklen do-stavby

TECU PATINA PERFORATEDperforovan mdn ablonyfasda dostavby 22500

9000

022

500

10000

5000

22040 49200 4800 37800 33000 43200190040

7500

5000

3000

5000

1022

0

2740

055

0031

0018

000

31005

500

2740

0

1

3

3

4

4

5

6

7 87

7 7

9

10

4 4

4

2 2 2 2 2

B

B

1 p zna 2 obchody, butiky p zny 3 podchod - propojen s ulic 4 podchod - propojen se stanic TRAM 5 tramvajov tleso 6 bazn 7 zastvka BUS 8 stanovit TAXI 9 lvka - spojen s parkovitm a admin.budovou10 nadzemn parkovit + admin.budova

zamstnaneck/servisn vstup vstup do objektu

-6,300TRAMVAJ

+0,3001. NP

+5,5002. NP

+9,3003. NP

+13,5004. NP

ez pn C-C ez podln A-A

Kladensk downtown vmst Konva ado 30 let? Um si to kdokoli zns pedstavit?

KLADNO +30 Martin Chlanda, Luk Hudk, Benedikt Markel

Atelir Ivan PlickaFA VUT, 2009

44 | 45

ROZDLOV

KROEHLAVY

25 000

30 000

2500

1200

1000

600

2000

1200

2500

1200

1000

2000

5000

800

2200

2200

2000

400

1000

400 500

300

400

800

900

600

1200

2100

2200

300

500

400

1000

1000

800

750

650

1000

1200300

300

300

300

300

300

300

300

300

100

100

100

100

100

100

100

500

300

300

2000

2000

1000

300

2200

300

300

400250

300

150

150

50

100

100

100

100

200

200

300

250200

120

2000

3000

600600

200

200

238RAKOVNK

118SLAN

61BUTHRAD, PRAHA

VRAPICE

61PRAHA

118BRAKOV

MAL VODA

PRAHA

KLADNOHlavn ndra

KladnoOstrovec

Kladno msto

PRAHA

KladnoRING

ZadnProjekt Kladno-Konv se zabval konverz rozshlho brownfield lecho vtsnm kontaktu shistorickm cent-rem msta Kladna. Zadnm projektu bylo stanovit zkladn koncepci astrategii rozvoje tohoto zem apinst pklady mon budouc podoby nov mstsk sti pro ticet tisc obyvatel, kter by zrove obsahovala regionln centrum Stedoeskho kraje.

Ing. arch. Ivan Plicka

KoncepceUmstn sprvnho centra Stedoeskho kraje apiveden plnovan rychlodrhy Praha-Kladno do centra eenho zem je startrem jeho potencilu. Nvrh sestv znovho centra Kladna RINGu arozshlho navazujcho zem protkanho mstskou tdou BULVREM obklopenm zstavbou ohustot okolo 300 os./ha.

Kladensk RING je ztvrnn kamennou rostlou strukturou vpodob p zny somezenm reimem dopravy. Kolem BULVRU propojenho sRINGem se sousted nov mst-sk zstavba na parcelch ozkladnm rastru 160/160 m. Koncepce zstavby okolo BULVRu je eena sohledem na hustotu obyvatel jako na kvalitativn faktor mstskosti.

Objekty Vojtsk huti jsou zachovny ve sv torzln podob ajako nositel pamti spoluutvej atmosfru msta. een zem jsme krom pvodnho rozsahu huti Konv rozili onavazujc zem, na kter mlo dlouholet sousedstv sprmyslem bezprostedn avmnoha ohledech degradujc vliv. Celkov plocha eenho zem je 120 ha.

ZeleKladno je ze t svtovch stran vymezeno lesy, jejich pro-pojenm vznikne s zelen arekreace. Sportovn rekrean arel na jihozpad se propoj scentrem skrze Stensk dol abval eleznin koridor, kter vede zKroehlav a do srdce eenho zem. Odtud povedou dal trasy do les na severovchod aseverozpad. Kladno zsk nov biokoridory atrasy pro p acyklisty.

Sdeln analzaNzk zalidnnost Kladna vi mstskm stem Kroehlavy aRozdlov ajejich vzjemn vzdlenost napovdaj, e mstsk centrum neme bt naplnno dostatenm ivo-tem. Monofunkce bydlen aabsence vybavenosti jsou znaky poplatn dob, kdy tato nejvt kladensk sdlit vznikala.

Postupn budovn novho sdelnho celku bude posouvat historick centrum msta stle ble ktiti trojhelnku Rozdlov-Kroehlavy-Kladno. Urbnn rezerva 120 hektar nevyuitho zem spotencilem tsn nvaznosti na centrum msta je nespornou pleitost pro vznik novho sdelnho celku pro 30 000 obyvatel v horizontu 30 let.

DopravaKladno trp absenc kapacitnho pivade, zejmna pro mstskou st Rozdlov. Hlavn dnen tranzitn tah proch-z obytnou zstavbou acentrem, kter petuje jak dopra-vu osobn, tak nkladn.

Nejvtm souasnm dopravnm terminlem Kladna je autobusov ndra, kter zabr obrovskou plochu vts-n blzkosti historickho centra msta. Stvajc koncept rychlodrhy do Kladna sjejm protaenm do centra msta nepot, v tom spatujeme promarnnou pleitost.

Nosnou mylenkou navren dopravn koncepce je vy-budovn novho pivade zrychlostn komunikace R7 Praha-Slan se sjezdem mezi Buthradem aStehlevs. Ten se napoj na stvajc komunikaci prmyslov zny Kladno--vchod adle pokrauje po severn hranici eenho zem a do Rozdlova.

Plnovan vstavba rychlodrhy Praha-Kladno se dopln ostanici Kladno-RING. Rychlodrha pejde za zastvkou Kladno-Ostrovec do podzem askon hlavovm ndram pmo pod nov navrenm centrem - kladenskm RINGem.

Zaveden rychlodrhy Praha-Kladno do podzem centra dod potencil komernmu aadministrativnmu vyuit.

KLADNO +30 M. Chlanda, L. Hudk, B. Markel 2009

1. etapa

K. m

sto

K.

Ostro

vec

K.

Dub

K.

verm

ov

Kladn

o hl. n

.Ple

ten

jezd

Klad

no R

ING

Mal

Pto

no

Pavlo

vJe

ne

H.

Jene

ek

Hosti

vice

P. leti

t

P. Dl

ouh

Mle

P. Ru

zyn

P. Ve

leslav

n

P. Li

boc

P. De

jvice

P. Sm

chov

P. Vr

ovic

e

P. Vy

ehra

d

P. Bubny

Praha Masarykovo ndra

P. vahov

P. Jinonice

P. Cibulka

P. Stodlky

P. Zlin

Praha hlavn ndra

Rychlodrha Praha Kladno

2. etapa

3. etapa

ostatn nvazn eleznin st

eleznin stanice a zastvka

46 | 47

bilance ploch ZEM

ploc

ha

bydlen 642 860 m2

obchody asluby 130 800 m2

administrativa 51 240 m2

rezidenti (45 m2/os.) 30 000 os.

pracujc 7000 os.

chod

nk

6,

0mcy

klis

tick

ste

zka

2,0m

zele

n p

s

3,

5mpo

dln

pa

rkov

n

3,5m

jzdn

pru

h

2,5m

ste

dn z

elen

p

s 7,

0m

chod

nk

3,

0mcy

klis

tick

ste

zka

2,0m

pod

ln

park

ovn

2,

5mjz

dn p

ruh

3,

0m

akum

ula

n n

dr

ege

oter

ml

n v

rty

rete

nce

de

ov

vody

bydl

en

obch

ody

park

ovn

spor

t

ms

tsk

bul

vr

43m

ms

tsk

ulic

e21

m

21.3

. 1

2.00

21.1

2

12.

00

1.ko

ncep

ce p

arce

lace

1:10

00

urbanistick jednotka V2 160/160 mpl

ocha po

zem

kov

celkov plocha pozemku 2,56 ha 100%

zastavnost 0,98 ha 38,3%

veejn (ulin) prostor 0,60 ha 23,4%

soukrom prostor 0,98 ha 38,3%

podl

an obytn plocha (pi 6NP) 3,87 ha

komern plocha 0,98 ha

rezidenti (45 m2/os.) 312 os./ha

pracujc 71 os./ha

chodnk 6,0mcyklistick stezka 2,0mzelen ps 3,5mpodln parkovn 3,5mjzdn pruh 2,5mstedn zelen ps 7,0m

chodnk 3,0mcyklistick stezka 2,0mpodln parkovn 2,5mjzdn pruh 3,0m

akumulan ndregeotermln vrtyretence deov vody

mstsk bulvr43m

mstskulice21m

21.3. 12.00

21.12 12.00

bydlen

obchody

parkovn

chodnk 6,0 m

cyklistick stezka 2,0 m

zelen ps 3,5 m

podln parkovn 3,5 m

jzdn pruh 2,5 m

stedn zelen ps 7,0 m

chodnk 3,0 m

cyklistick stezka 2,0 m

podln parkovn 2,5 m

jzdn pruh 3,0 m

akumulan ndre

geotermln vrty

retence deov vody

mstsk bulvr

43mm

stskulice21m

21.3. 12.00

21.12 12.00

bydlen

obchody

parkovn

Oven zastavitelnostiZ dvodu velikosti zpracovvanho zem bylo po-teba ovit vyuitelnost zkladnho urbanistickho modulu 160/160 m. Jako paradigma slouily zanaly-zovan vseky dobe fungujcch mst z Evropy i ze svta. Vzniklo vce ne deset schmat zastavn, u kterch byly sledovny pedevm pomr veejnch a soukromch ploch, poet obyvatel na hektar a mno-stv pracovnch pleitost.Pi nvrzch byly zohledovny i ekologick aspekty jako vyuvn pasivnch solrnch zisk i retence vody v podzemnch akumulanch ndrch.

48 | 49 KLADNO +30 M. Chlanda, L. Hudk, B. Markel 2009

B-B

443.0

479.3

455.0

469.0

Obchody a slubySupermarket

Parking

Bydlen

Legenda vyuit

Sklad

Galerie

Obchody

bydlen

obchody a sluby

supermarket

obchodn jednotky

nkupn galerie

parkovn

eleznice - ndra

zele - park

zele mstsk

1. koncepce parcelace 1:1000

RINGKladensk RING ana nj navazujc mstsk bulvr (erven na dopravnm schmatu) jsou hlavnmi mstskmi tdami snejvt koncentrac ivota.Hu po sob zanechala nepekroitelnou bariru v podob vysokho schodu. Nvrat kpirozenmu mrnmu sklonu ternu se do ulic propisuje pjemnmi schody arampami. Podzemn prostory jsou vyplnny obchody, parkovnm akolektorovm vedenm. Kmodelaci ternu je vyuvn inertn materil zdemolice jinak nevyuitelnch prmyslo-vch objekt.Pdorysn lenn RINGu navozuje dojem rostl struktury. Pi jeho hledn jsme zohlednili nvaznosti na stvajc asto slep komunikace areagovali na pevldajc smry vtr aoslunn.Ptomnost vody v podob potk na nmstch aulicch osvuje. Pirozen itn aochlazovn vzduchu je vka-meny dldnch prostranstvch oivenm. Voda je jmna vpodzemnch retennch ndrch.

DOPRAVA

RING

Nmst Starosty Pavla

PDORYS RINGU

EZ

50 | 51 KLADNO +30 M. Chlanda, L. Hudk, B. Markel 2008

Vznice v Kladn? Coe? A na Konvu?- Vlastn pro ne, beztak to tu je sam zlodj!

Vznice Kladno KonvVclav Kruli


52 | 53

Arel vznice je situovn ve vchodn sti prmys-lov zny Kladno-vchod (bval Vojtsk hut) pi vpadovce zmsta smrem na Kralupy n/Vna mst bvalch koksoven.

Kontaminovan pda se vmstech zneitn pesa-hujc hygienick limity vyt auvoln prostor pro z-stavbu akomunikace vznice. Nov zstavba (krom vrobn zny) bude pzemn, splochm zasteenm, na kter se zpt rozveze vyitn pvodn zemina. Takov zstavba bude tedy vlastn uvnit vznice pzemn, zpozice rostlho ternu nebo vn arelu podzemn. Kde je to nezbytn jsou vnitn prostory pisvtleny atrii.

pjmov je iambulantn st zdravotnickho oddle-n vznice se vstupem do ndvo.

Koridor za ndvom prochz mezi pvodnm ob-jektem elezobetonov haly, kter se vyuije jako ubytovac sekce (oddlen H1-8), apvodnm ob-jektem uhelnch zsobnk. Tento objekt spolen spzemn pstavbou se vyuije pro ely programu zachzen, tzn. kulturn, sportovn aspoleensk npl pro odsouzen.

Nejvt dominanta arelu - objekt bval zavec ve situovan na jih od ndvo - se vyuije takt jako ubytovac sekce (oddlen V1-4).

Vrobn zna vznice je situovna vjin sti arelu vmst po sanaci bvalch koksovch bateri. Centrl-n kuchyn aprdelna (slou ipro nedalekou vznici Vinaice, kde tento provoz chyb) je umstna vchod-n od objektu H. Pstup ke vem provozm vrobn zny je jednak po vnitn komunikaci navazujc na koridor uren pro pohyb zamstnanch vz, jed-nak vn zny (pro civiln zamstnance + zsobovn). Technick zzem vznice - dlny, drba, vozov park, TZB, atd. - je situovno ve vchodn sti arelu pi vedlejm vjezdu do vznice. Ten slou ipro vjezd zsobovn avstup civilnch zamstnanc vrobn zny.

Vznice pro mladistv, vyuvajc pvodnho objektu plynojemu, je situovna vzpadnm vbku arelu. Vyuv vech spolench provoz matesk vznice. Jej kapacita je 28 lek vjednolkovch celch.

Srdcem vznice je cen-trln ndvo (2500 m2) situovan vtiti stva-jcch elezobetonovch objekt. Ty se vyuij pro ely vznice. Mozek vznice - veden vznice aoperan stedisko - je umstno vobjektu b-val mlnice veln pozi-ci vi ndvo. stedn stanovit dozor astrn sluby, situova-n kolem mlnice, vytv- jeho ochranu vppad vzpoury vz.

Ndvom prochz koridor - komunikan

osa - vedouc od hlavn vstupn brny Z-Vsmrem a

za nov vyuit pvodn objekty koksoven. Koridor rozdluje p-

zemn (podzemn zpozice rostlho ternu) novostavbu na sekci nvtvn

(pilehlou ke vstupn brn) asekci pjmovou apropoutc. Soust sekce P

LYN

OJE

M

ML

NIC

E

kont

amin

ovan

p

da

HAL

A

V Z

SOBN

K

Arel vznicepvodn vyuit arel koksovenrozloha 6,28 hanov vyuit arel vznice Konvtyp vznice musk vznice sostrahou + 2 oddlen vznice pro mladistvkapacita: objekt H ...........................182 odsouzench objekt V ............................72 odsouzench objekt P ............................28 mladistvch odsouzench celkem ..........................254 + 28 odsouzench

54 | 55 Vznice Kladno Konv Vclav Kruli, 2009

objekt HALY

/ubytovac zazen/

objekt VE

/ubytovac zazen/

objekt ZSOBNKU

/program zachzen/

oplocen vznice

vrobn zna

vnj obslun komunikace

vnitn obslun komunikace

oplocen vznice

vnj parkovit

viz situace v rovni 1PP

viz situace v rovni 1NP

pjezdov komunikace /smr Kladno/

Program zachzenObjekt zsobnk stveic mench atveic vtch n-sypek apilehl pzemn novostavba (podzemn zpozice rostlho ternu) se vyuij pro ely programu zachzen = zen sportovn, kulturn aspoleensk aktivity odsou-zench.Vstup do komplexu je spolen subytovacm objektem haly. Vsamotnm zsobnku vmst pod nsypky je umstna sauna. Vyuije se stvajcho baznu pod dvojic zpadnch nsypnk. Ve zbyl sti zsobnku je prostor ur-en pro sportovn aktivity. Na vchodn stran od zsobnku je situovno venkovn hit na basketbal, nohejbal adal

sporty. Zzem ke sportovn sekci je umstno vpzemn novostavb pi koridoru vedoucho podl zsobnku od vstupu khiti.

Kulturn-spoleensk aktivity vyadujc nronj podmnky /stl klima/ jsou umstny takt vpzemn novostavb na zpadn stran od zsobnku. Mimo jin obsahuj: knihovnu + sklad, trnu, uebny + dlny apota-ov krouek. Kancele lektor, psycholog jsou umstny vnvaznosti na pslun prostory. Kde je teba, prosvtl se dan prostory atrii nebo svtlky ve strop.

Vlastn prostor nsypnk je vyuit tak, e do jin stny zsobnku jsou prolomeny velk otvory od podlahy a kprvlaku hornho ochozu. Pstup do jednotlivch kj je pes schodiovou v ana n navazujc venkovn lvku. tyi zpadn kje slou jako intimn meditan prostory pro individuln relaxaci, kde mohou odsouzen osamot zpytovat sv svdom. Dal kje se vyuij jako variabiln prostor pro organizovn divadelnch ajinch kulturnch aktivit. Vchodn kje je vyhrazena pro orientovanou kapli. Prolomen otvor ve vchodn stn zajiuje zalit kaple vychzejcm sluncem pi rann modlitb.

Ubytovac zazen VObjekt bval zavec ve se vyuije jako ubytovac objekt vznice skapacitou 72 odsouzench. Vzhledem ke stavebn-dispozinmu een asamotn architektue uren pro recidivisty aobzvlt nebezpen jedince.

Vnitn prostor ve je cca 15 m nad rovn ternu. Peve-n se pekonv centrlnm schoditm + 2 vtahy umst-nmi na severn stran objektu. Voln prostor po vsypce se vyuije jako velk svtlk. Skrze nj se vnitn prostor ve dostaten prosvtl. Do vnitnho prostoru jsou umstna 4 podla. Vzhledem kexistenci stvajcch pro-sklench ploch vnejnim anejvym podla se do tto rovn umst denn mstnosti, jdelny atd. jednotlivch oddlen. Naopak do dvou podla ve stedn rovni ve se umst samotn cely. Pro n se do plt ve vyznou minimln poadovan okenn otvory.

Jednotliv podla budou dozorovna ze sluebn mstnos-ti (dozoru) nalepen vn ve. Spolen sprchy/umvr-ny pro kad oddlen jsou situovny vpstavb.

Zzem, sklady, adal prvky. jsou situovny do pzemn-ho objektu vstupu. Zkadho patra je pes padac lvky pstupn venkovn schodit, kter pln funkci nikovho schodit asouasn se vyuije pro sestup do vychzko-vho dvora.

Oddlen pro mladistvVnitn tm kruhov peven prostor plynojemu za-steen vraznou ocel. konstrukc se zachov beze zmn. Bude slouit jako velk centrln dvorana obou zn (denn/non). Denn mstnosti, uebny, dlny, spoleensk mst-nost, kuchyn jsou pistavny zvnjku plt plynojemu. Vstup do objektu je opt pes pzemn pstavbu (podzem-n zpozice rostlho ternu).

Centrln schodit propojuje ochozy vedouc po vnitn stran plt kjednotlivm jednolkovm celm. Ty jsou rozmstny vn objektu obhajc kolem jeho obvodu nad prostory denn zny. Sluebn mstnosti/dozor jsou jako jedin tleso uvnit prostoru plynojemu umstny centrl-n avak asynchronn vi celm, pstupn zmezipodesty centrlnho schodit. Jejich poloha umouje vizuln kontrolu jak samotnch cel, tak ischodit, respektive vstu-pu na jednotliv podla. Princip Panoptikonu ije!

56 | 57 Vznice Kladno Konv Vclav Kruli, 2009

Ubytovac zazen HTtraktov objekt haly se vyuije jako ubytovac objekt vznice. Vzpadnm avchodnm traktu budou umstny cely dvou oddlen, denn zna bude ve stednm traktu, kter m dnes nejvce stvajcch prosklench ploch. Objekt bez jedinho podla se rozlen na 4 nadzemn a1 podzemn podla (ze 2/3 plochy). Podla vkrajnch traktech budou prolomena avytvet tak vnitn atrium, kolem nho budou obhat vstupy do jednotlivch cel.

Sluebn mstnost (dozor) bude umstna ve stedu kadho

oddlen. Jednou prosklenou stranou bude rozhled po denn zn, protileh-

lou do traktu scelami abon stranou na vstup do oddlen. Spolen sprchy jsou vytaeny vn stvajcho objektu do prosklen ve - tzn. oista dvkou dennho svtla.

Vstup na oddlen bude vn objektu pes schodiovou v situovanou na severn stran haly. Naopak vychzkov dvory, stejn jako arelov komunikace sneny na rove 1 PP objektu, jsou umstny na stran jin apstupn pes vnj schodit. To bude plnit funkci ijako nikov schodit ve vjimench ppadech. Vpodzemnm podla vchodnho traktu je umstno oddlen kzeskch trest skapacitou 14 cel. Toto oddlen m samostatn vychzkov dvr.

editelstv / Veln / Operan stediskoObjekt bval mlnice uhl m 4 nadzemn a2 podzemn podla. Spolu spzemn pstavbou, kter objekt obepn, je mozkem vznice. editelstv vznice je pstupn jednak zcentrlnho ndvo, jednak pmo zextramurlnho parko-vit vchodem avjezdem pro editele vznice. Bezpenost vstupu zndvo je zajitna situovnm stednho stanovi-t dozor astrn sluby do pedsazench parti pzemn pstavby. Vstup do samotn ve mlnice je pes prosvtle-n atrium. Vchz se vrovni dnenho 1 PP.

Samotn objekt mlnice je mstem tch nejcitlivjch pro-voz azrove pln reprezentativn funkci. Vppad vze-sk vzpoury se mlnice stv hypoteticky poslednm mstem ochrany vybaven arzenlem zbran umstnm vsuternu objektu. Ve vech nadzemnch podlach je vybourn obvo-dov betonov pl a na nosn skelet avyplnn velkofor-mtovmi prosklenmi plochami od podlahy a po prvlak. To zajiuje dokonal prosvtlen vech podla, symbolizuje transparentnost vztahu kciviln spolenosti akoneckonc vymezuje tuto stavbu od ostatnch vzeskch objekt. Tleso mlnice se pekryje bronzovou textili, kter bude vppad ohroen samotnho objektu pod elektrickm proudem.

Perod Konva vnovou tvr svdeckotechnickm parkem abydlenm pro 3700 lid.

Konverze Vojtsk huti Helena Kopov

Atelir Jan SedlkFA VUT, diplomn prce, 2009

58 | 59

Principy nvrhu prostorov nvaznost na okoln strukturu zstavby

zachovn prmyslovch hodnot, nalezen nov funk-n npln

vdecko-technologick park jako nov npl pro zem

obnova prodnch prvk (potoka, vodn plochy, park)

vyuit ternnho valu pro park azachovanou prjezd-nou vleku, zamezen prjezdu zemm

situovn hlavnch veejnch prostor do mst skon-centrac dochovanch objekt

vyuit stvajc vleky kosobn kolejov doprav, podpoen investinho zmru VTP

snadn p prchodnost zemm

vysok kvalita bydlen (dostatek zelen, rozvolnn zstavba)

pohledov osy, prhledy na dochovan objekty

Hmotov eenNov navrhovan zstavba navazuje na stvajc okoln mstskou strukturu. Kompaktn zstavba navazujc na centrum petrvv a do centrln sti eenho zem avchodnm smrem se rozvoluje.

A- Uzaven bloky, kompaktn zstavbao3-4 nadzemnch podlach, mohou mt zven pzem. Maj spojitou ulin ru, parkovn je vpod-zemnch garch (kde je to mon) nebo na venkov-nch stnch.

B - rozvolnn mstsk zstavba dodrujc ulin ru, stavby jsou umstn na ulin e, ta ale nemus bt spojit. Vka je 2-3 nadzemn podla, parkovn bu na vlastnm pozemku nebo na venkovnch stnch.

C - rodinn domy na ulin e i na pozemku,o1-2 nadzemnch podlach umstn na ulin e i uvnit pozemku. Parkovn na vlastnm pozemku.

Funkn eenZhruba tvrtinu navrhovanch ploch zaujm vdecko--technologick park. Zajmavm momentem je pechod stvajc vroby - pot se sjejm postupnm odum-rnm, uvolnn plochy budou slouit jako rezerva pro rozvoj VTP (tento proces je vak ji za asovou hranic n-vrhu). Na tetin ploch je navrhovno bydlen i smen bydlen (myleno bydlen svym podlem komernch i administrativnch ploch). Uistho bydlen se pot sastm nebytovm vyuitm ploch v1. NP, ppadn se zvenm suternem. Vnvrhu je cca 10 % ploch pro ostatn nebytov funkce. Zde se rozum vyuit, kter nemus bt ist administrativn i obchodn, ale zrove nezatuje sv okol hlukem, nadmrnou dopravou aj. (me se jednat nap. odrobnou neruc vrobu). Kritri-em umstn zmru je splnn danch limit.

prostorov struktura

60 | 61 Konverze Vojtsk huti Helena Kopov, 2009

Obansk vybavenostObansk vybavenost pokrv zkladn poteby pro dan poet obyvatel (srezervou), navc navrhuje nkolik objekt celomstskho vznamu (muzeum eleznice, muzeum hornictv adivadlo). Nsleduje celkov vet obanskho vybaven: objekty pro mstskou sprvu: 2 - policie, pota zkladn kola (1. i2. stupe) - kapacita 500 k = 142 % kolka 3x - celkov kapacita 206 dt (60 + 106 + 50) = 114 % dm senior - kapacita 85 byt = 15%, komunitn centrum zdravotnick zazen divadlo - kulturn sl, kino, 2x galerie, knihovna 4x hit-sportovit, 2x uzaven sportovit, skatepark muzeum eleznice, muzeum hornictv 2x zchytn podzemn parkovit rozhledna

DopravaSilnin doprava

zem je obklopeno frekventovanmi komunikacemi, ale samo zstvalo dlouho neprjezdn. Vnvrhu bylo nutn uvaovat sbudouc Buthradskou spojkou, ta je vedena po stvajc komunikaci uECK Kladno. Samotn zem je obsloueno hlavn mstskou tdou, po kter je zaveden iautobus. M zde dv zastvky, maximln dochzkov vzdlenost nen vy ne 400 m.

Kolejov doprava

Zdvodu obsluhy prmyslovho arelu D bylo nutn ponechat jednu zprochzejcch vleek. Okolo vleky je navrhovn park sindustrilnmi prvky, ppadn komuni-kace. Zostatnch vleek je ponechna odboka vedouc a do souasnho depa OKD Doprava. Vtchto mstech je navreno muzeum eleznice. Ped rudnm zsobn-kem, kudy tato vleka prochz, je navrena zastvka pro kolejovou soupravu,

kter bude pojdt mezi tmto stedem eenho zem akonenou stanic plnovan rychlodrhy Praha Klad-no. Pot se sintervalem cca 10 15 minut, nvrhov rychlost je 20 km/hod (vzdlenost zastvek je cca 2 km). Zdvodu obtnho een kiovatek se silnin dopra-vou nen navrhovno samostatn tleso asouprava tak bude mt charakter tramvajov dopravy. Hlukov zt bude snena barirovou zelen.

Doprava vklidu

Vzem se nachzej dv zchytn podzemn parkovit. Ostatn parkovn je navrhovno na pozemcch, uobytn zstavby typu Abudou jednopodlan podzemn gare, pokud je to vdanch mstech dky poddolovn zem reln. Uobytn zstavby typu B bude parkovn eeno stnmi vkomunikacch i na vlastnm pozemku.

bydlen smenbydlen istobansk vybavenostkomerce asluby

zele veejnzele vyhrazenvodn plochyz. rezervy/transf. plochy

hranice eenho zemkolejov doprava

administrativaobjekty vdecko-tech. parkuostatn nebytov plochyob. vyb. sportovn-rekrean

komunikace typu Bkomunikace typu Ckomunikace typu D

cesty pro p

funkn lenn

dopravn koncepce

1/ hala VTP vzorkovna, reprezentan prostory2/ hrdek sprvn budova VTP administrativa3/ sprvn budova VTP sprvn budova, administrativa4/ st pvodn ocelrny sprva msta, knihovna5/ ocelrna komerce, administrativa6/ prdelna uhl komerce, administrativa7/ vpenn pece monument8/ chladic v sportovn vyuit (lezeck stna)9/ rudn zsobnky arampa monument, promenda10/ kalov eidlo monument, vodn plocha11/ mal plynojem VTP - kongresov sl12/ thl zdn komn monument, morov sloup13/ zavec v koksovny monument, komern vyuit14/ vrobn hala chemickch provoz VTP - laboratoe15/ sklady chemickch provoz VTP - laboratoe16/ struskovna sprva, administrativa, komerce17/ hala ueleznice galerie, komerce18/ pekldac v muzeum hornictv19/ rudit sportovn rekrean20/ rybnky vodn ndr21/ hala ukalovho eidla sportovn zzem22/ v nad kolejitm rozhledna, sportovn zzem

industriln pamtky

Koncepce veejnho prostoru azelenNejdleitj mstotvorn veejn prostor se vyskytuje pevn vokol ponechanch objekt - technickch pam-tek. Tit zem je vjeho centrln sti (podpoeno ms-totvornou obanskou vybavenost, hlavn mstskou tdou azastvkou kolejov dopravy). Dle se vzem nachz dv centra lokln. Prvn je umstn vzpadn sti na podln ose zem anavazuje na mstsk centrum (je sem pivedena p zna se irokmi schody pes vkov rozdl), nachz se zde divadlo, kino akomern plochy vyho vznamu. Druh centrum se nachz ve vchodn sti zem, zde je umstna obansk vybavenost (sprva msta, zdravotn stedisko, pota, policie) atakt komerce.

Zele je zastoupena rozshlm parkem sindustrilnmi prvky (cca 10 ha) adle menmi plochami veejn zelen pevn na nmstch. Zele okolo ECK Kladno je zamle-na jako izolan. Vcelkov koncepci zelen je snaha navzat na lesn aparkov plochy vokol.

62 | 63 Konverze Vojtsk huti Helena Kopov, 2009

Zele jako katalyztor rozvoje na Konvu? Dejte zelenou zelenmu urbanismu!

Revitalizace postindustrilu Ondej Semotn

Barbara AdmkovMU vBrn Zahradnick fakulta vLednici / diplomov prce, 2010

64 | 65

Pi tomto nvrhu byla aplikovna mtko-v metoda zoomu, zem je tedy eeno od irch oborovch souvislost a po vybran detaily zahradn architektonic-kch prav navren parkov sti.

1. Nvrh urbanistick struktury dle teorie Landscape urbanism ve vybran sti arelu bval Vojtsk huti

Jeliko se een zem skld zmnostv mench celk, kter maj relativn stejnou historii, avak vsouasnosti rozdlnou prosto-rovou afunkn npl (sbudovami/bez budov, vinnosti/neinn), bylo by velmi schematick pojednvat prostor jednodue jako jeden celek. Vpraxi by rovn bylo jist pirozenj pracovat srznou etapizac. Jednotliv men celky by vak recipron mly bt soust homogennho nvrhu.

Pro plochy pedpokldan nebo ppustn vstavby je pednostn zvoleno nedevinnch vegetanch prv-k. Jsou to zejmna trvnky kosen pro pobyt, lun kvtnat trvnky pro estetick psoben, zemdlsk kultury, pole stechnickmi aenergetickmi plodinami, kter maj bt uity zdidaktickch dvod, jako pro-tivha ke konvennm zdrojm energie. Tyto vybran technick plodiny zrove maj ve sv mase pitaliv estetick inek, kter by ml na msto pilkat oby-vatele msta. Jmenovan plochy jsou povaovny za doasn.

Linie jsou stabilizovny stromoadmi, vbr taxon m pedurit jejich vznam, el atrvn.Vzem je zaloena zkladn obslun infra-struktura, komunikace.

Aplikace teorie Landscape urbanism je modelov piblena na - vdnes nevyuitm - vyitnm zem dvou klastr, kter byly vybrny jako inician pro transformaci celho brownfieldu Vojtsk hut. Navrhovan zelen struktura definuje pote-n vyuit afixuje organiza-ci vzem.Pklad vvoje tto struktury a do dvou extrmnch cl (maxi-mln zstavba azcela bez zstavby), pibliuj schmata avizualizace.

Pro msta snepedpokldanou nebo nechtnou zstavbou jsou uity deviny nebo trval zemdl-sk kultury. Mohou to bt kulturn produkn lesy, lignikultury atrval porosty bylin pro produkci biomasy atp. Vt plochy mimo hlavn stanoven rozvojov osy ana mstech ktomu vybranch, ur-ench pro potenciln parkovou zele nebo zele vnitroblok, jsou ponechny ve form vyitn sukcesn divoiny wildlife, kter me bt man-agementem jet rzn upravovna.

66 | 67 Revitalizace postindustrilu Ondej Semotn, 2010

Schma vegetanch ploch ve vybran sti zem

Legenda kvvojovm fzmFze I.

Extrmn cl I. Extrmn cl II.

Fze II.

vegetan plochy kulturn(pole, louky, kultury devin, atd.)

plochy divoiny Wildlife (sukcese)

pole

divoina/Wildlife

lun trvnk kvtnat

trvnk pobytov, hiov

trval bylinn produkn kultury

trval devinn produkn kultury

stromoad

parkov plocha

hranice klastru

prmyslov budovy ke konverzi

poloveejn zele/zele vnit-roblok

privtn zele

veejn zele

bloky budov

liniov vegetan prvky

Vnvrhu byla uplatnna mozaika individulnch jednotek klastr, pro kter plat, e maj kad svj individuln program, ale struktura celho zem je jednotn. Vsledn podoba je vak pro-mnn azvis na mnostv promnnch jednot-livch klastr.Poten struktura pro klastry bez zstavby ponechan kzachovn (hodnotn prmyslov stavby uren ke konverzi) je navrena jako zelen vegetan struktura, kter m bt vsledkem rekultivace arevitalizace brownfieldu. Zelen struktura m oproti jinm nezpochybnitelnou vhodu: vppad nerealizace jinch dalch investinch zmr, nebo jejich realizace a po delm asovm odstupu, zhodnocuje ze-

m zekologickho hlediska avtsn nvaznosti m hygienickou appadn rekrean funkci, kter zvyuje ivotn rove apohodl obyvatel msta. Je tak sten uplatnno absolutn hledisko n-vratu msta prod, do doby preindustriln. Zto-hoto pohledu se jedn orestart, odfiltrovn zt zdoby industriln apostindustriln. Tato reflexe aprce sasem je hlavn mylenkou vpraxi aplikovan teorie Landscape urbanism.

Zekonomickho hlediska se jedn oetrnou formu protodevelopmentu, financovn pro bu-douc financovn, sdefinic

Date post:	04-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	benedikt-markel
View:	238 times
Download:	4 times

Katalog Vojtěšská Huť ve studentských projektech

Documents