Katedra hudební výchovy PdF UP Olomouckhv.upol.cz/dokumenty/aktuality/296/Informace o DSP...

Univerzita Palackého v Olomouci

Pedagogická fakulta

Katedra hudební výchovy

Informace o doktorském studijním programu

Hudební teorie a pedagogika

Studijní program: Hudební teorie a pedagogikaTyp studia: doktorskýForma studia: prezenční, kombinovanáDélka studia: čtyři rokySudijní jazyk: češtinaGarantující pracoviště: Katedra hudební výchovy

Olomouc 2020

A-I – Základní informace o žádosti o akreditaci

Název vysoké školy: Univerzita Palackého v Olomouci

Název součásti vysoké školy: Pedagogická fakulta

Název studijního programu: Hudební teorie a pedagogika

Odkazy na relevantní vnitřní předpisy:

Statut Univerzity Palackého v Olomouci:https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubNormy%2FA1-17.pdfStatut Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:http://old.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF/urednideska/2015_2016/STATUT_PdFUP_1_4_2015_schv.pdfStudijní a zkušební řád Univerzity Palackého v Olomouci: https://files.upol.cz/sites%2Fpub%2FPubNormy%2FA-102011II.%20zmeny.pdf

ISCED F: 0111

B-I – Charakteristika studijního programuNázev studijního programu Hudební teorie a pedagogikaTyp studijního programu doktorskýProfil studijního programu akademicky zaměřenýForma studia prezenční, kombinovanáStandardní doba studia 4 rokyJazyk studia českýUdělovaný akademický titul Ph.D.Rigorózní řízení ne Udělovaný akademický titulGarant studijního programu prof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Zaměření na přípravu k výkonu regulovaného povolání

ne

Zaměření na přípravu odborníků z oblasti bezpečnosti České republiky

ne

Uznávací orgán ne

Oblast(i) vzdělávání a u kombinovaného studijního programu podíl jednotlivých oblastí vzdělávání v %

Učitelství - Teorie a praxe učitelské profese

Cíle studia ve studijním programuNejobecnějším cílem studia je formovat specializované a vysoce vědecky erudované studenty pro teoretickou, výzkumnou a odbornou činnost v oblasti vědecké reflexe vybraných segmentů české a světové hudební kultury i mechanismů enkulturačního procesu intergeneračního a interkulturního předávání hudebního kulturního dědictví.Zcela prioritním cílem studijního programu je profilovat v průběhu studia vědecké myšlení doktoranda směrem k chápání hudební reality jako složitého celku, jehož teoretické uchopení vyžaduje vysokou míru abstrakce, schopnosti posuzovat sledované jevy jak v jejich dílčích specifických a relativně izolovaných a mnohdy nutně vyabstrahovaných rozměrech, tak i v širokém interdisciplinárním komplementárním pojetí. Cílem studia je vytvořit takové profesionální dovednosti a návyky, které bude absolvent aplikovat ve vědecko-výzkumných, organizačních a publikačních aktivitách v institucích zaměřených na výzkum v oblasti hudební kultury a vzdělávání a na animační aktivity v oblasti hudebního kulturního dědictví v tuzemském i mezinárodním kontextu.

Profil absolventa studijního programuAbsolvent doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika bude schopen samostatné tvůrčí odborné a vědecké práce. K této činnosti bude vybaven širokým vědomostním rozsahem v oboru hudební teorie a hudební pedagogika a širším okruhu příbuzných vědeckých disciplín, aby mohl dostatečně erudovaně docházet k zobecňujícím závěrům v oblasti zkoumání hudebně teoretických a hudebně pedagogických jevů. Tuto kompetenci prokáže zejména napsáním vědecké doktorské disertační práce, která přináší nově vědecké poznatky v rámci oboru.Absolvent doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika bude disponovat následujícími kompetencemi:- přistupovat ke zpracování tématu své disertační práce systémově a interdisciplinárně,- v širším kontextu společenské reality prezentovat, kriticky reflektovat a interpretovat aktuální

trendy v hudební teorii, hudební pedagogice a příbuzných muzikologických disciplínách u nás i v zahraničí, a to zejména ve vztahu ke své odborné profilaci,

- v kontextu vývoje příbuzných vědeckých disciplín a ve vztahu ke své odborné profilaci interpretovat, argumentovat a aplikovat soudobé vědecké poznatky,

- samostatně koncipovat, realizovat a prezentovat vědecké výzkumy v oblasti výzkumu hudební kultury při zachování etických zásad vědecké práce,

- prezentovat, argumentovat a obhajovat výsledky své vlastní vědecko-výzkumné činnosti a konfrontovat jejich závěry s výstupy vědecké práce českých i zahraničních badatelů, prostřednictvím publikační činnosti v recenzovaných a impaktovaných vědeckých periodikách domácích a zahraničních,

- podílet se na vědecko-výzkumné projektové a grantové činnosti uskutečňované v rámci kooperujících vědeckých týmů,

- komunikovat na téma své odbornosti ve dvou světových jazycích na úrovni C1, ve druhém cizím jazyce na úrovni min. B1,

- implementovat problematiku své odbornosti do vysokoškolské výuky,- publikovat v recenzovaných odborných médiích oboru a přednášet na oborových konferencích,- připravit a realizovat oborové vědecké a vzdělávací projekty,- koncipovat mezinárodní vědecké grantové projekty.Pravidla a podmínky pro tvorbu studijních plánůStudijní program Hudební teorie a pedagogika je koncipován jako studijní program bez specializace.Standardní doba studia jsou čtyři roky. Studijní plán je sestaven tak, aby stimuloval studenta ke studiu a vědecko- výzkumné práci. Studijní plán je koncipován v prostředí kreditního systému ECTS, který je na UP zaveden. Obsahuje povinné a povinně volitelné předměty, jejichž skladba zaručuje získání hlubokých znalostí, schopností a dovedností v úzce specializovaných předmětech sdružených do kategorie B a širšího vědního základu reprezentovaného předměty kategorie A. Studijní plán obsahuje dále povinnost absolvovat studijní stáž, uskutečňovat vědecké tvůrčí aktivity jako je publikační a přednášková činnost na konferencích. Nedílnou součástí studijního plánu je řešení vědeckých projektů a grantů a podíl na přímé výuce v Bc a Mgr. programu na svém školícím pracovišti. Tvůrčí činnost je možné uskutečňovat také formou uměleckých výkonů a výstupů.Distribuce kreditů za jednotlivé aktivity v průběhu čtyř let studia je následující:

5 povinných předmětů A po 7 kreditech 35 kreditů3 povinně-volitelné předměty B po 7 kreditech 21 kreditůPedagogická činnost 14 kreditůVědecko-výzkumná stáž 20 kreditůPublikační činnost a aktivní účast na konferencích 86 kreditůobhajoba tezí disertační práce 10 kreditůCelkem 240 kreditůKoncepce programu tedy respektuje požadavky Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2016–2020, Dlouhodobý záměr činnosti Univerzity Palackého v Olomouci a Dlouhodobý záměr Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je v souladu se Strategií vzdělávací politiky České republiky.Podmínky k přijetí ke studiuKe studiu DSP Hudební teorie a pedagogika budou přijímáni uchazeči, kteří splňují zákonnou podmínku absolutoria předchozího stupně studia magisterských či magisterských navazujících studijních programů zaměřených na oblast hudební edukace. Dále také absolventi studijních programů muzikologie či hudební umění, pokud absolvovali akreditovaný modul pedagogické propedeutiky.Další podmínkou je úspěšné vykonání přijímací zkoušky, při níž prokáží předpoklady pro vědeckou práci v oboru a nezbytné jazykové kompetence.Požadavky přijímací zkoušky:- předložit soupis publikovaných i nepublikovaných studií, odborných článků, aktivních vystoupení

na vědeckých seminářích a konferencích,- prezentovat písemný návrh názvu, struktury, cílů a metod zamýšlené práce,- předložit soupis prostudované odborné a vědecké oborově zaměřené literatury,- prezentovat ucelený základní přehled o oboru hudební teorie a pedagogika,- blíže specifikovat okruh osobního odborného zájmu z vytipované hudebně pedagogické disciplíny,

definovat stručně projekt zamýšlené disertační práce podle osnovy,- specifikace studijního zaměření na konkrétní vědeckou problematiku uchazeče,

- přehled dosavadního zpracování vytipované problematiky (tj. zvláště přehled o stavu pramenů a o literatuře ke zkoumání dané problematiky),

- prokázat porozumění obsahu cizojazyčného odborného textu v anglickém nebo německém jazyce.Návaznost na další typy studijních programůKe studiu budou přijímáni absolventi navazujícího magisterského, magisterského studia v programech Učitelství hudební výchovy pro střední a základní školy a Učitelství hry na nástroj a zpěv. Absolventi studijních programů Muzikologie a Hudební umění či obdobných studijních programů zaměřených na oblast hudby musí doložit absolvování předmětů pedagogicko-psychologického základu a oborové didaktiky hudby v rámci vysokoškolského celoživotního vzdělávání ap.

B-IIb – Studijní plány a návrh témat prací (doktorské studijní programy)Studijní povinnostiStudijní program Hudební teorie a pedagogika obsahuje povinnosti studenta, které vycházejí jak z celofakultního rámce distribuce kreditů, tak i ze specifiky samotného studijního programu. Studijní povinnosti jsou rozčleněny na kategorii předmětů A – povinných a B - povinně volitelných.Povinné předměty Garant Způsob ověření Počet kreditůHudební pedagogika prof. Luska Zk 7Filozofie edukace doc. Chudý Zk 7Metodologie vědecké práce v oblasti muzikologických disciplín

prof. Zouhar,prof. Luska

Zk 7

Cizí jazyk I KCJ Zk 7Cizí jazyk II dr. Krejčí, AJ

dr.Coufalová, NJ dr.Pulchertová, RJ

Zk 7

Povinně volitelné předmětyHudební teorie prof. Zouhar

prof. PlanýZk 7

Hudební historiografie 20. století prof. Zouhar Zk 7Regionální organologie v kontextu doby prof. Planý Zk 7Kompletní analýza skladeb prof. Zouhar Zk 7Hudební psychologie v edukaci prof. Luska Zk 7Interpretační aspekty sborové tvorby 20. století doc. Režný Zk 7Varhanní kultura v českých zemích v kontextu evropské hudebně interpretační tradice

prof. Planý Zk 7

Teorie a dějiny nonartificiální hudby prof. Luska Zk 7Psychologie kreativity doc. Plevová, Zk 7Teorie a dějiny sborového pěveckého umění doc. Režný Zk 7Matematická analýza empirických dat v oblasti výzkumu hudební kultury

doc. Zdráhal Zk 7

Teorie a metodologie výzkumu v pedagogických a sociálních vědách

doc. Chráska Zk 7

Student absolvuje během studia všechny povinné předměty a z nabídky povinně volitelných předmětů si vybere další tři předměty, které nejblíže korespondují se zaměřením jeho disertační práce. Celkem složí během studia osm dílčích zkoušek.Požadavky na tvůrčí činnostVedle studijních povinností student uskutečňuje aktivity v oblasti vědecké, publikační a tvůrčí činnosti. V oblasti publikační je povinen zveřejnit minimálně tři odborné studie, tři recenze a aktivně se zúčastnit minimálně dvou konferencí. Student se může také zapojit do výzkumného projektu, jako je GAČR, IGA apod. Ekvivalentem odborné studie je vydání CD nebo DVD. To koresponduje s oblastí umělecké tvůrčí činnosti, v níž se může realizovat formou uměleckých vystoupení, jejich záznamů na nosičích, uměleckých projektů a dalších aktivit ohodnocených podle celostátně platné metodiky Registru uměleckých výstupů.

Požadavky na absolvování stážíStudent je povinen během studia absolvovat vědecko-výzkumnou stáž v délce jednoho měsíce, která odpovídá tematickému zaměření jeho disertační práce. Výsledky stáže student obhajuje formou závěrečné zprávy.Další studijní povinnostiStudent interní formy studia povinně vykonává přímou výukovou činnost v bakalářském nebo magisterském programu uskutečňovaném na mateřském školícím pracovišti v rozsahu pěti výukových hodin týdně.Student uskutečňuje další studijní aktivity jako administrace výzkumných materiálů, tvorba učebních pomůcek, studijních opor, nebo jako asistent univerzitního pěveckého sboru. Tyto aktivity je možno ohodnotit kredity.V průběhu studia student musí složit doktorskou zkoušku a obhájit v rámci doktorské zkoušky teze své disertační práce.Klíčovou studijní povinností je zpracování kompletní disertační práce.Požadavky ke státní doktorské zkoušce DSP Hudební teorie a pedagogikaU státní doktorské zkoušky v oboru Hudební teorie a pedagogika doktorand prokáže před zkušební komisí hlubokou znalost problematiky oboru hudební teorie a pedagogika v jeho interdisciplinárních souvislostech, a to formou ústních odpovědí na položené otázky.V kooperaci se školitelem a členy oborové rady jsou kandidátovi zadány tři otázky ze zkušebních okruhů, které tvoří hlavní oborový vědecký a výzkumný prostor i příbuzná interdisciplinární vědecká teritoria pěstovaná na školitelském pracovišti. Otázky mohou být obsahově spřízněny s tématikou disertační práce. Při zkoušce doktorand také odpovídá na doplňující dotazy členů zkušební komise, které vyplynou z vědecké rozpravy při státní doktorské zkoušce.Zkušební okruhy pro státní doktorskou zkoušku DSP Hudební teorie a pedagogika

1. Metodologické aspekty interdisciplinárního výzkumu v oblasti muzikologických, pedagogických a psychologických věd.

2. Komparační strategie výzkumu současných a historických hudebně edukačních koncepcí a pojetí.3. Vnímání a kognitivní zpracování hudby jako výzkumný problém.4. Kognitivní přístupy při výzkumu ontogeneze hudebnosti5. Pedagogicko - psychologická diagnostika hudebnosti.6. Muzikoterapeutické aspekty hudební edukace.7. Hudební postoje a preference v synchronním a asynchronním kontextu.8. Specifika hudební interpretace, produkce a recepce v rámci hudebně edukačním.9. Elementární komponování v hudební edukaci.10. Čeští skladatelé 20. století (B. Martinů, L. Janáček).11. Hudební historiografie se zaměřením na oblast Moravy.12. Teorie a historiografie nonartificiální hudby v kontextu hudební edukace.13. Informační technologie aplikované v hudebně edukačním kontextu.14. Hudebně teoretické a hudebně psychologické souvislosti v procesu hudební enkulturace.

Návrh témat disertačních prací a témata obhájených prací

Návrh témat disertačních prací1. Komparace (diachronní, synchronní) pojetí a koncepcí hudební edukace.2. Vnímání hudby a kognitivní zpracování hudebního materiálu evropské hudební kultury.3. Diagnostika hudebnosti v edukačním prostoru, její možnosti a limitace.3. Muzikoterapeutické aspekty v hudební edukaci.4. Hudební preference školní populace a dospělých v proměně žánrů.5. Vývoj sluchu pro harmonii v ontogenezi.6. Kreativita a elementární kompozice v hudební výchově.7. Pramenný výzkum díla B. Martinů.8. Dějiny hudby se zaměřením na oblast Moravy a Slezska.9. Populární hudba v kontextu školní a funkcionální hudební edukace.10. Informační technologie aplikované v hudební výchově jako zdroj kreativity.Obhájené disertační práce a přístup k plnému znění zveřejněných prací a posudkům k nim.1. Vliv hudebního pozadí na výkon v testech pozornosti2. Virtuální hudební nástroje a hudební software v hudební edukaci.3. Hudební materiál jako terapeutický podnět aplikovaný v muzikoterapeutických systémech v České republice.4. Notový zápis a analýza vybraných skladeb progresivního rocku a artrocku.5. Interpret a mladé publikum v kontextu esteticko-recepční zkušenosti na počátku 21. století.6. Vliv operního festivalu Opern Air Gars na proces enkulturace u rakouského recipienta.7. Specifické aspekty Uherských rapsódií Franze Liszta a jejich reflexe v pedagogickém procesu.8. Míla Brtník a lidová píseň Horácka a Podhorácka.9. Otakar Ševčík-houslový pedagog.10. Aspekty recepce hudební mluvy vybraných varhanních skladeb Petra Ebena na základních uměleckých školách.11. Epos o Gilgamešovi, H 351 (1955) v kontextu hudebního divadla Bohuslava Martinů.12. Group music therapy for children with autism spectrum disorders.https://stag.upol.cz/portal/studium/prohlížení/kvalifikační

https://stag.upol.cz/portal/studium/prohl%C3%AD%C5%BEen%C3%AD/kvalifika%C4%8Dn%C3%AD

B-III – Charakteristika studijního předmětu 1Název studijního předmětu Hudební pedagogikaTyp předmětu povinný doporučený ročník / semestr 1/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Zkouška Forma výuky Individuální studium, konzultace

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta

Forma zkoušky: kombinovaná písemná a ústní

Student podrobně pojedná o jednom tematickém okruhu struktury oboru Hudební pedagogika podle I. Poledňáka (POLEDŇÁK, I. Hudební pedagogika. In Lébl, V., Poledňák, I. (eds.) Hudební věda II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.) nebo Fukače, Vereše a Tesaře (FUKAČ, J., TESAŘ, S., VEREŠ, J., Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných ideí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-21024585), Holase (HOLAS, M. Hudební pedagogika. Praha: Nakladatelství AMU, 2004. ISBN 80-7331-018-X.) či Abel-Struth, S. (ABEL-STRUTH, S. Grundriß der Musikpädagogik. Mainz: Schott, 1985. ISBN 3-7957-2052-4.).Dále se zaměří a pojedná o vybraném hudebně pedagogickém tématu, které koresponduje s problematikou jeho doktorské disertační práce obsahově či metodologicky.Jako podklad ke zkoušce předloží písemné teze v rozsahu 3-4 stran včetně seznamu prostudované literatury, čítající minimálně 10 titulů.Garant předmětu prof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Zapojení garanta do výuky předmětu

Konzultant a examinátor

Vyučujícíprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Stručná anotace předmětuPředmět hudební pedagogika je zaměřen na teoretické uchopení všech aspektů, které se podílejí na procesu záměrného i nezáměrného předávání výsledků kulturního dědictví v oblasti hudební kultury. Směřuje k systematickému pojmenování, analýze, komparaci i experimentálnímu modelování všech podstatných pedagogických jevů, které se na tomto procesu podílejí. Integruje v sobě proto specificky hudebně pedagogické i interdisciplinární tematické okruhy a pracovní metody.Cíle:Absolvent disciplíny bude schopen:1. Bezpečně se orientovat v oborové terminologii, charakterizovat systematiku hudební pedagogiky a všestranně chápat postavení hudební pedagogiky v systému muzikologických disciplín.2. Orientovat se v nejvýznamnějších hudebně pedagogických teoriích a odkazech jejich představitelů.3. Posoudit endogenní a exogenní vlivy intencionální a funkcionální hudební edukace i rozlišit kognitivní a sociální aspekty hudebnosti.4. Ovládat postavení, funkci a historické souvislosti významných hudebních institucí všeobecné, specializované a profesionální hudební výchovy.5. Internalizovat odborné dovednosti, které souvisejí s vědeckým charakterem disertační práce.6. Provádět empirické šetření hudebně pedagogických jevů, statisticky je zpracovat, vyhodnotit a adekvátně interpretovat.7. Vypracovat standardní výzkumnou zprávu a formálně ji uplatnit v impaktovaném odborném periodiku.8. Prezentovat výzkumné výsledky na odborné hudebně pedagogické konferenci či semináři za použití IT technologií.Příklady tematických bloků: Metodologický blok: Hudební pedagogika v systému muzikologie. Formování hudební pedagogiky jako vědního oboru. Hudební edukace jako předmět vědeckého zkoumání. Oborová systematika hudební pedagogiky, komparace pojetí. Předmět, cíle a úkoly hudební pedagogiky. Vztah hudební pedagogiky, pedagogických, psychologických a sociologických věd. Polarita kvantitativního a

kvalitativního pojetí metod aplikovaných v hudebně pedagogickém výzkumu.Hudebně pedagogický historiografický blok. Hudební pedagogika v synchronním a diachronním pojetí. Práce s pramennými materiály. Regionální problematika se zaměřením na stěžejní hudebně pedagogické osobností a hudebně pedagogické instituce. Analýza a evaluace podstatných hudebně pedagogických jevů, významných hudebních edukačních systémů z hlediska jejich dobových atributů a souvislostí. Analýza a komparace historické pedagogické dokumentace a pedagogických materiálů.

Studijní literatura a studijní pomůckyABEL-STRUTH, S. Grundriß der Musikpädagogik. Mainz: Schott, 1985. ISBN 3-7957-2052-4.BOWMAN, W. D., FREGA, A. L. (Eds.) The Oxford Handbook of Philosophy in Music Education. New York: Oxford University Press, 2014. ISBN 978-0-19-937712-1.BURLAS, L. Teória hudobnej pedagogiky. Prešov: Prešovská univerzita, 1997. ISBN 80-88885-06-X.COLWELL, R., RICHARDSON, C. (Eds.) The New Handbook of Research on Music Teaching and Learning. New York: Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19- 513884-8. FUKAČ, J., TESAŘ, S., VEREŠ, J., Hudební pedagogika: koncepce a aplikace hudebně výchovných ideí v minulosti a přítomnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-21024585. FUKAČ, J., VEREŠ, J. Hudobná pedagogika. Nitra: Pedagogická fakulta v Nitre, 1988.GAUNT, H., WESTERLUND, H. (Eds.) Collaborative Learning in Higher Music Education. Surrey, Burlington: Ashgate Publishing Limited, 2013. ISBN 9781409446828.HOLAS, M. Hudební pedagogika. Praha: Nakladatelství AMU, 2004. ISBN 80-7331-018-X.HOULAHAN, M., TACKA, P. Kodály Today. New York: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-531409-0.JORGENSEN, E. R. Transforming Music Education. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 2003. ISBN 0-253-21560-9.KRUŠINSKÁ, M. Výchova k hudbe v škole Márie Montessoriovej. Ružomberok: Katolická Univerzita v Ružomberku, 2009. ISBN 978-80-8084-427-1.LUSKA, J. K vývoji vztahů české hudební pedagogiky k nonartificiální hudbě. In Hudební věda a výchova 5. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s. 95-105. AUPO, fac. paed. Musica III. ISBN 80-7067-043-6.LUSKA, J., HLAVAČKA, M. K proměnám komparativní hudební pedagogiky. In Hudební věda a výchova 10. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 73-81. ISBN 80-244-1508-9.MACDONALD, R. A. R., HARGREAVES, D. J., MIEL, D. (Eds.) Musical Identities. Oxford: Oxford University Press, 2002. ISBN 0-19-850 932- 4.MARK, L. M. (Ed.) Music Education:Source Readings from Ancient Greece to Today.4th. ed.New York and London: Routledge, 2013. ISBN 978-0-415-50689-2.McPHERSON, G. E., WELCH, G. F. (Eds.) The Oxford Handbook of Music Education. Vol. 1. New York: Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-973081-0.McPHERSON, G. E., WELCH, G. F. (Eds.) The Oxford Handbook of Music Education. Vol. 2. New York: Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-992801-9.PHILLIPS, K. H. Exploring Research in Music Education and Music Therapy. New York: Oxford University Press, 2008. ISBN 978-0-19-532122-7.PODPERA, R., ZELEIOVÁ, J. G. (eds.) Hudba, kultúra a spločnosť. Trnava: Trnavská univerzita v Trnave, 2009. ISBN 978-80-8082-307-8.POLEDŇÁK, I. Hudebně pedagogické invence. Praha: Univerzita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-229-6.POLEDŇÁK, I. Hudební pedagogika. In Lébl, V., Poledňák, I. (eds.) Hudební věda II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.POLEDŇÁK, I., POŠ, V. Konfrontace. Praha: Supraphon, 1968.ŠEVČÍKOVÁ, V. (ed.) Hudební teorie a pedagogika na Ostravské univerzitě 1995—2011. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2011. ISBN 978-80-7368-983-4.ŠEVČÍKOVÁ, V. Slyšet, cítit a dotýkat se… . Ostrava: Ostravská univerzita, Tilia, 2008. ISBN 978-80-7368-569-0.VÁŇOVÁ, H., SKOPAL, J. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0435-3.WOODFORD, P, G. Democracy and Music Education. Liberalism, Ethics, and the Politics of Practice. Bloomington and Indianapolis: Indiana University Press, 2005. ISBN 0-253-21739-3.

ZENKL, L. (ed.) Metodologické problémy hudební pedagogiky. Praha: Československá společnost pro hudební výchovu, 1969.

Informace ke kombinované nebo distanční forměRozsah konzultací (soustředění) hodinInformace o způsobu kontaktu s vyučujícím

B-III – Charakteristika studijního předmětu 2Název studijního předmětu Filozofie edukaceTyp předmětu povinný doporučený ročník / semestr 1/ZSRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Zkouška Forma výuky konzultace,samostudium

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaVypracovat: dvě recenze vybraných děl1 - dílo cizojazyčné, dílo české, nebo slovenské (poslat e-mailem 7 dní před

termínem konání zkoušky), analytickou komparaci vybraných dvou a více filozofií výchovy ve smyslu popsat výchovné dilemata,

např. kázeň a disciplína – ve výchově v dílech Foucaulta a Herbarta (poslat e-mailem 7 dní před termínem konání zkoušky),

u zkoušky předložení seznamu prostudované odborné literatury.Garant předmětu doc. PhDr. Štefan Chudý, Ph.D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Vyučující, zkoušející

Vyučujícídoc. PhDr. Štefan Chudý, Ph.D.Stručná anotace předmětuOkruhy: filozofické, antropologické, historické, sociologické, psychologické, pedagogické:1. Edukace jako dialogický rozměr výchovy v období antiky (eklekticismus), mravní směřování křesťanství

– evropanské ideály, význam přirozené výchovy. Proměna názorů na cíle a obsah výchovy v kontextu společenského vývoje u vybraných pedagogů a filozofů (Démokritos, Sokratés, Platón, Aristotelés, Seneca, Aurelius, sv. Klement, sv. Origenes, sv. Basil, sv. Jeroným, sv. Ambrož).

2. Edukace jako pozdvihnutí důstojnosti člověka. Edukace jako nástroj aktivity, iniciativy a schopnosti rozvíjet společnost. (T. Morus, T. Campanella, F. Bacon, D. E. Rotterdamský, F. Rabelais, J. A. Komenský).

3. Filozofie jezuitské edukace. Filozofické a pedagogické názory období osvícenství. (J. Locke, J. J. Rousseau, C. A. Helvétius, D. Diderot, F. M. A. Voltaire, J. B. Basedow).

4. Pojetí člověka a jeho výchovy v pedagogických směrech 19. a 20. století. Naturalistické směry, dynamická pedagogika, hlubinné pedagogické směry, sociologické směry, pragmatická pedagogika, existencialistická pedagogika, náboženská pedagogika, experimentální pedagogika, pedagogika kultury a hodnot.

5. Edukace jako základ pedagogiky. Pedagogika jako samostatní vědný obor. Systém výchovného vyučování. Systém edukačních systémů (Herbart)

6. Fenomenologický přístup v pedagogice (Patočka, Palouš, Michálek, Fink), hermeneutická filozofie –

1 nutno předem konzultovat s Dr. Chudým

hermeneutika jako metoda v pedagogice, existencionalismus ve filozofii a v pedagogice (Rogers, confluet education, Gestaltpadagogik), personalismus – dialogická filozofie a pedagogika (Buber), pozitivismus a pedagogika (experimentální pedagogika), pragmatická filozofie a pedagogika (James, Dewey), marxismus.

Okruhy: filozofie výchovy, teorie výchovy, obecné pedagogiky, školní pedagogiky:7. Moc a dosah výchovy. Názory na vychovatelnost a vzdělavatelnost ve filozofických směrech od období

renesance po současnost. Aplikace humanitních ideálů v životě školy.8. Jedinec a společnost – vztahy mezi individuálním a sociálním ve výchově. Teorie lidského poznání.

Názory na vývoj člověka. Výchova k lidské identitě. Podstata výchovy a jejího řízení v různých společnostech na základě utváření jejich kultury – komparativní přístup.

9. Identifikace společenských vlivů na edukační proces z různých úhlů pohledu (konsensualistické, konfliktologické a interpetativní paradigmata).

10. Cíle a obsah výchovy v kontextu společenského vývoje. Komparace pojetí (teorií, strategií, paradigmat, obsahu) výchovy v kontextu cíle a obsahu. Výchovný cíl s ohledem na smysl lidské existence. Edukace jako součást procesu budování životních cílů.

11. Tradicionalismus versus inovace. Výchovné prostředky v kontextu společenského vývoje s ohledem na středoevropskou a anglosaskou tradici a jejich možnosti a uplatnění v současnosti.

12. Dilemata současné výchovy: moc, autorita a svoboda, kázeň a demokracie, rodové stereotypy atd. Analýza dilemat a jejich srovnání.

13. Etika sociálních důsledků jako teoretické východisko učitelské etiky (princip humánnosti, princip lidské důstojnosti, princip morálního práva, princip morální odpovědnosti, princip spravedlnosti, princip tolerance, princip povinnosti) s ohledem na historický a společenský kontext. Vlastenectví nebo globalismus?

Studijní literatura a studijní pomůckyZákladní literatura:ALBERT, K. Philosophie der Erziehung. Sankt Augustin: Akademia Verlag, 1990.BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.BLAKE, N., SMEYERS, P., SMITH, R., STANDISH, P. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophyof Education. Oxford: Blackwell Publishing, 2003.BREZINKA, W. Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon, 1996.BREZINKA, W. Východiska k poznání výchovy. Brno: L.Marek, 2001.CURREN, R. A Companion to the Philosophy of Education. Oxford: Wiley-Blackwell, 2003.GÁLIKOVÁ-TOLLNAJOVÁ, S. Problém výchovy na prahu 21. storočia. Bratislava: IRIS, 2007.CHAMBLISS, J. J. (ed.) Philosophy of Education. New York and London: Garland Publ.,1996.KAŠČÁK, O., PUPALA,B. Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus, 2009.KUDLÁČOVÁ, B. Človek a výchova v dejinách európskeho myslenia. Trnava: TU, 2007.PALOUŠ, R. K filosofii výchovy: východiska fundamentální agogiky. Praha: SPN, 1991.PALOUŠ, R. Filosofická reflexe několika pojmů školské pedagogiky. Praha: Karolinum, 2010.PATOČKA, J. Filosofie výchovy. Praha: PedF UK, 1997.PROKEŠOVÁ, M. Filosofie výchovy. Ostrava: PdF OU, 2004.PROKOP, J. Škola a společnost v kritických teoriích druhé poloviny 20. století. Praha: Karolinum, 2005.SVOBODOVÁ, Z., PALOUŠ, R. Homo educandus: filosofické základy teorie výchovy. Praha: Karolinum,2011.ŠTVERÁK, V. Obecná a srovnávací pedagogika. Praha : Karolinum, 2007.TUBBS, N. Philosophy’s Higher Education. New York: Kluwer Academic Publishers, 2005.Doporučená literatura:APPLE, M. W., BALL, S. J., GANDIN, L.A. (eds.). The Routledge International Handbook of the Sociologyof Education. New York: Routledge, 2010.ILLICH, I. Odškolnění společnosti. Polemický spis. Praha: Slon, 2001.

KATRŇÁK, T. Odsouzeni k manuální práci. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004.KELLER, J., TVRDÝ, L. Vzdělanostní společnost. Chrám, výtah a pojišťovna. Praha: Sociologickénakladatelství, 2008.KRAUS, B. Sociální aspekty výchovy. Hradec Králové: Gaudeamus, 1999.KUČEROVÁ, S. Člověk – hodnoty – výchova. Prešov: ManaCon, 1996.KUDLÁČOVÁ, B. Fenomén výchovy (historicko-filozoficko-antropologický aspekt). Trnava: VEDA, 2006.LIESSMANN, K. P. Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2008.MATĚJŮ, P., STRAKOVÁ, J., VESELÝ, A. (eds.). Nerovnosti ve vzdělávání. Od měření k řešení. Praha:Sociologické nakladatelství, 2010.PELCOVÁ, N. Filozofická a pedagogická antropologie, Praha: Karolinum, 2000.PELCOVÁ, N. Vzorce lidství. Praha: Portál, 2010.RAWLS, J. Teorie spravedlnosti. Praha : Victoria Publishing, 1995SINGULE, F. Současné pedagogické směry Praha: SPN, 1992.SKALKOVÁ, J. Tradice hermeneutické pedagogiky a její vývoj v druhé polovině 20. století. Praha: Pedagog.ústav ČSAV, 1992.SOKOL, J. Filosofická antropologie. Praha: Portál, 2002.ŠIMONÍK, O., HORKÁ, H., STŘELEC, S. (eds.) Hodnoty a výchova. Brno: MSD, 2007.VÁCLAVÍK, V. Cesta ke svobodné škole. Hradec Králové: Líp,1997.WRIGHT G. H. Humanizmus ako životný postoj. Bratislava: Kaligram, 2001.Časopisy:Journal of Philosophy of Education; Journal of Moral of Education; Journal of Sociology of Education.Race, Ethnicity and Education.Další literatura po dohodě s garantem předmětu.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 3Název studijního předmětu Metodologie vědecké práce v oblasti muzikologických disciplínTyp předmětu doporučený ročník / semestrRozsah studijního předmětu hod. kreditůPrerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Zkouška Forma výuky Konzultace,samostudium

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta1. Doktorand provede analýzu a písemně charakterizuje šest titulů nejčastěji se vyskytujících forem odborných prací (1. disertační práce, 2. monografie, 3. kapitola v knize, 4. odborná studie, 5. konferenční sdělení a 6. poster).Tato charakteristika se bude týkat:- předmětu práce,- místa ve struktuře muzikologických disciplín i s přesahy do nemuzikologických disciplín,- teoretických východisek,-hlavního cíle, příp. dílčích cílů,- případných hypotéz,- aplikovaných metod a technik,- statistického zpracovávání výzkumných dat,- aplikované citační normy (ČSN ISO 690, APA, Harvard, Chicago ad.).

2. Vypracuje písemnou charakteristiku své proponované disertační práce podle výše uvedených metodologických aspektů.4. Přiloží seznam pěti prostudovaných titulů, týkajících se metodologie vědecké práce.Garant předmětu prof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Zapojení garanta do výuky předmětu

Konzultuje a zkouší

Vyučujícíprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc., prof. MgA, Mgr. Vít Zouhar, Ph.D.

Stručná anotace předmětuDoktorand si v předmětu osvojuje teoretické základy vědecko - výzkumné práce, seznamuje se s technikami a vědeckými metodami, učí se formulovat problém, hypotézy, využívat adekvátní metody získávání a zpracovávání výzkumných dat, jejich interpretaci a vyhodnocování. Vše pak aplikuje na přístupy a řešení tématu své disertační práce.Student bude schopen:1. Rozpoznat a srovnat přínos jednotlivých pojetí a modelů vědy pro výzkum v oblasti hudební teorie a

pedagogiky.2. Analyzovat a zhodnotit českou a zahraniční odbornou literaturu a výstupy databází s cílem teoretického

a metodologického ukotvení témat disertačních prací.3. Propojit teorie s metodologií a konkrétními metodami výzkumu v muzikologických disciplínách.4. Charakterizovat etické zásady ve vědě a výzkumu.Studijní literatura a studijní pomůckyCLARKE, E., COOK, N. Empirical Musicology. Aims, Methods, Prospects. Oxford, New York: Oxford University Press, 2004.ČERNÝ, M. K. Kapitoly z metodologie hudební vědy. Olomouc: UP, 1998. EGEBRECHT, H. H. Terminologie der Musik im 20. Jahrhundert. Stuttgart: 1995.ELSCHEK, O. Hudobná veda súčasnosti. Bratislava: Veda, 1984.HEBÁK, P. a kol. Statistické myšlení a nástroj analýzy. 2. vyd. Praha: Informatorium, 2016.HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. 5. vyd. Praha: Portál, 2015.HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní teorie, metody a aplikace. 4. vyd. Praha: Portál, 2016.HENDL, J., REMR, J. Metody výzkumu a evaluace. Praha: Portál, 2017.CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. 2. vyd. Praha: Grada, 2016.MAREK, L. Statistika v příkladech. 2.vyd. Praha: Professional Publishing, 2017.OCHRANA, F. Metodologie vědy. Praha: Karolinum, 2013.POLEDŇÁK, I, FUKAČ, J. Úvod do studia hudební vědy. 3. vyd. Olomouc: Vydavatelství UP, 2005.PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2004.POLEDŃÁK, I. LÉBL, V. Hudební věda I. – III. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.POPPER, K. L. Logika vědeckého zkoumání. Praha: Oikoymenh, 1997.PRŮCHA, J. Pedagogický výzkum. Uvedení do teorie a praxe. Praha: Karolinum, 1995.PUNCH, K, F. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008.PUNCH, K, F. Úspěšný návrh výzkumu. 2. vyd. Praha: Portál, 2015.RACEK, J. Úvod do studia hudební vědy. Praha: Hudební matice umělecké besedy, 1949.REITEROVÁ, E. Statistické metody v psychologickém výzkumu. Olomouc: VUP, 2007.ŘEZANKOVÁ, H. Analýza dat z dotazníkových šetření. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010.SELYE, H. K záhadám vědy. Praha: Orbis, 1975.SKALSKÁ, H. Aplikovaná statistika. Hradec Králové, Gaudeamus, 2014.VÁŇOVÁ, H. – SKOPAL, J. Metodologie a logika výzkumu v hudební pedagogice. Praha: Karolinum, 2002.ZENKL, L. (ed.) Metodologické problémy hudební pedagogiky. Praha: ČSHV, 1969.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 4Název studijního předmětu Cizí jazyk ITyp předmětu povinný doporučený ročník / semestr 3/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků



Prezentace tezí projektu disertační práce v anglickém nebo německém jazyce ve formě PP. Následná diskuse v cizím jazyce k vybraným subtématům projektu.

Garant předmětu Garantem předmětu je CJP PdFZapojení garanta do výuky předmětu

Konzultuje a zkouší.

VyučujícíPhDr. Světlana Obenausová, MLitt, Ph.D. a Mgr. Ruth Valentová, Ph.D.- anglický jazykPhDr. Jan Kubica, Ph. D. a PhDr. Jindřiška Závodná, Ph.D.- německý jazykStručná anotace předmětuCílem jazykové přípravy a zkoušky je především ověření schopnosti kandidáta orientovat se v cizojazyčné literatuře oblasti jeho oboru. Doktorand by měl být schopen v cizím jazyce komunikovat při sympoziích a konferencích v oblasti svého oboru.Student bude v anglickém nebo německém jazyce schopen: - představit formou vlastní 10-15minutové prezentace hlavní cíle a koncepci řešené disertační práce, - podrobněji prezentovat dílčí aspekt disertační práce,- zodpovědět všechny otázky komise ohledně širšího kontextu práce a vlastního výzkumuve vazbě na zkoušený jazyk,- prokázat komunikativní dovednosti v obecném jazyce.Studijní literatura a studijní pomůckyZákladní literatura:MURPHY, R. English Grammar in Use. 3rd ed. Cambridge: CUP 2011.HEWINGS, M. Advanced Grammar in Use. 2nd ed. Cambridge: CUP 2010.MCCARTHY, M. – O’DELL, F. English Vocabulary in Use. Cambridge: CUP 1995.MCCARTHY, M. – O’DELL, F. English Vocabulary in Use. Advanced. Cambridge: CUP 2002.MOTTA, G. – CWIKOWSKA, B. – VOMÁČKOVÁ, O. Direkt 1-3: Němčina pro střední školy: Učebnice a pracovní sešit. Praha: Klett 2007.DRMLOVÁ, D. – HOMOLKOVÁ. B – KETTNEROVÁ, D. – TESAŘOVÁ, L. Německy s úsměvem nově. Plzeň: Fraus 2009.KETTNEROVÁ, D. – BENDOVÁ, V. Němčina pro samouky: Podle nových pravidel německého pravopisu. Fortuna 2001.BERGLOVÁ, E. – FORMÁNKOVÁ, E. – MAŠEK, M. Moderní gramatika němčiny: výklad, cvičení, klíč. 2. ed. Plzeň: Fraus 2002.VOIT, Heike. Stručná gramatika němčiny: moderní, přehledná, srozumitelná. 1. ed. Praha: Klett 2005.Doporučená literatura:Další podobné publikace na dané jazykové úrovni v angličtině dle oborového zaměření studenta a tématu práce.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 5Název studijního předmětu Cizí jazyk IITyp předmětu povinný doporučený ročník / semestr 3/ZRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků



Ústní zkouška. Student přeloží odborný text z anglického nebo německého jazyka do češtiny.

Garant předmětu Garantem předmětu jsou vyučující KHV se státní zkouškou z daného jazykaZapojení garanta do výuky předmětu

Konzultují a zkoušejí.

VyučujícíMgr F. Krejčí, Ph.D. AJ,Mgr. G. Coufalová, Ph.D. NJ ,PaedDr. L. Pulchertová, RJStručná anotace předmětuDruhý cizí jazyk je nutno zvládnout převážně pasivně. U zkoušky, kterou garantuje Katedra hudební výchovy, se klade důraz na prověření znalosti terminologie oboru a porozumění odbornému textu.

Studijní literatura a studijní pomůckyOdborný text ke zkoušce si připraví doktorand ze seznamu literatury použité při zpracování disertační práce.Text bude mít rozsah minimálně dvě normostrany.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 6Název studijního předmětu Hudební teorieTyp předmětu povinně volitelný doporučený ročník / semestr 2/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Zkouška Forma výuky Konzultace a samostudium

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaStudent předloží komplexní analýzu dvou děl ze dvou odlišných slohových údobí. Výběr je podřízen zaměření disertační práce.Garant předmětu prof. MgA. Petr PlanýZapojení garanta do výuky předmětu

Konzultuje a přednáší

Vyučujícíprof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D.prof. MgA. Petr PlanýStručná anotace předmětu

Předmět je zaměřen na zvládnutí tradičních hudebně teoretických disciplín na komplexní úrovni s aplikačním vyústěním do úzce oborového rámce hudební teorie i širšího interdisciplinárního přesahu.Cíle studia.Absolvent by měl být schopen:1. Bezpečně se orientovat v terminologii, včetně její genealogie,2. Charakterizovat dílčí hudebně teoretické disciplíny z hlediska synchronního a diachronního a jejich

významné představitele3. Chápat významné přesahy hudebně teoretické do hudební historiografie, hudební analýzy, teorie

populární a jazzové hudby, hudební pedagogiky, hudební psychologie a dalších příbuzných disciplín.4. Aplikovat své znalosti ve strukturální analýze skladeb.Studijní literatura a studijní pomůcky

ATMANN, G. Musikalische Formenlehre. München: 1989.BACKUS, J. The Acoustical Foundations of Music. New York, London: W.W. Norton, 1977.BECKERMAN, M. Janáček as a Theorist. Stuyvesant , New York: Pendragon Press, 1994.BURLAS, L. Formové princípy novej hudby. In: Kapitoly z teórie súčasnej hudby. Praha – Bratislava: 1965.GYÖRGY, L. Wandlungen der musikalischen Form. In: Die Reihe VII. Wien: 1960.HELMHOLTZ, H. On the Sensations of Tone. New York: Dover Publications, Inc.,1954.HRADECKÝ, E. Úvod do studia tonální harmonie. Praha: Supraphon, 1972.HŮLA, Z. Nauka o kontrapunktu. Praha: SNKLHU, 1958.CHRISTENSEN, T. (ed.) The Cambridge History of Western Music Theory. Cambridge: Cambridge University Press, 2002.JANEČEK, K. Hudební formy. Praha: SNKLHU, 1955.JANEČEK, K. Harmonie rozborem. Praha: SHV, 1963.JANEČEK, K. Základy moderní harmonie. Praha: ČSAV, 1965.JANEČEK, K. Tektonika. Praha: SNKLHU, 1968.KOSTKA, S. - KEY, D. Tonal Harmony. McGraw-Hill, 2008.KÜHN, C. Formenlehre der Musik. Kassel: 1999.MACOME, R. The Science of Music. Oxford: Clarendon Press, 1997.LEWINE, M. The Jazz Theory Book. Petaluma: Sher Music Co, 1995.MEYER, L. B. Style and Music. Theory, History, and Ideology. Chicago, The University of Chicago Press, 1996.de la MOTTE, D. Musik Formen. Augsburg: 1999.SCHOENBERG, A. Structural functions of Harmony. New York, London: W.W.Norton, 1954/1969.SWAIN, J. P. Musical Languages. New York, London: W.W. Norton, 1997.THOMSON, W. Tonality in Music. San Marino: Everett Books, 1999.OLSON, H. F. Music, Physics and Engineering. New York: Dover Publications, 1967.PARKER, B. Good Vibrations. The Physics of Music. Baltimore: the John Hopkins University Press, 2009.RIESINGER, K. Hierarchie hudebních celků. Praha: Panton, 1969.ŠÍN, O. Nauka o kontrapunktu, imitaci a fuze. Praha: 1945.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 7Název studijního předmětu Hudební historiografie 20. stoletíTyp předmětu povinně volitelný doporučený ročník / semestr 2/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků


Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaÚstní zkouška, při níž student prokazuje všestranné znalosti hudby 20. a 21. století.

Garant předmětu prof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje výuku a ověřuje studijní výsledky.

Vyučujícíprof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D.Stručná anotace předmětuPředmět je zaměřen na způsoby, jak metodologicky adekvátně reflektovat hudební pluralitu 20. a 21. století z hudebně pedagogického, historického, filologického a analytického hlediska.Cíle:Student si osvojuje různé metodologické přístupy a po absolvování předmětu je schopen samostatné reflexe hudby 20. a 21. století.Studijní literatura a studijní pomůckyZákladní studijní literatura:CAGE, John. Silence: Lectures and Writings. Middletown, Connecticut: Wesleyan University Press. 1961.COOK, Nicholas, and Anthony Pople. The Cambridge History of Twentieth-Century Music. Cambridge and New York: Cambridge University Press. 2004.COX, Christoph: Audio Culture: Readings in Modern Music, Bloomsbury Publishing, 2016.MORGAN, Robert P. Twentieth-Century Music: A History of Musical Style in Modern Europe and America. New York: W. W. Norton. 1991.ROSS, Alex, The Rest is Noise, 2009.SALZMAN, Eric. Twentieth-Century Music: An Introduction, Upper Saddle River, NJ, : Prentice Hall. 2002.WHITTALL, Arnold. Exploring Twentieth-Century Music: Tradition and Innovation. Cambridge and New York: Cambridge University Press. 2003.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 8Název studijního předmětu Regionální organologie v kontextu dobyTyp předmětu doporučený ročník / semestr 2/ZRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Písemný referát, zkouška Forma výuky Konzultace, samostudium

Forma způsobu ověření studijních Ústní zkouška

výsledků a další požadavky na studenta

Garant předmětu prof. MgA. Petr PlanýZapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje výuku a ověřuje studijní výsledky

Vyučujícíprof. MgA. Petr PlanýStručná anotace předmětuRegionální organologie se zabývá dokumentací varhan v sakrálním i profánním prostoru, jejich lokalizací v daném regionu včetně historických souvislostí použitých varhanářských technologií, stylového zařazení dispozičního vybavení, popisem a obrazovou dokumentací výtvarného řešení prospektu varhan, možnosti případného zařazení mezi objekty památkové péče (spolupráce s Národním památkovým ústavem).Edukační konotace předmětu vyplývá z české kantorské tradice, varhany nejsou pouhým historickým nástrojem, jejich oblíbenost je prostoupena napříč všemi generacemi i v současnosti.Cíle:Student bude kompetentní:1. Popsat aktuální technický stav konkrétních varhan,2. Navrhnout řešení technického stavu včetně doporučení kvalitních varhanářských firem,3. Asistovat při kompletaci žádostí vlastníků varhan o finanční krytí jejich restaurování z regionálních či evropských

fondů.Pokud jsou varhany dobře zdokumentovány, je doložena jejich historická a hudebně estetická originalita, je vždy mnohem větší naděje na úspěšnost takového řízení a v konečném důsledku tak jejich zachování do budoucna.Zvládnutí odborné taxonomie a terminologie, organologických souvislostí, orientace ve varhanních a varhanářských stylech včetně základní schopnosti hry na varhany jsou nezbytnými předpoklady k úspěšné činnosti v této oblasti a studiu. Péče o varhany a jejich technický stav jsou dokladem vyspělosti společnosti v evropském kontextu.Studijní literatura a studijní pomůcky

BĚLSKÝ, V. Nauka o varhanách. Praha: Editio Baerenreiter 2000.GARTNER, J. Poučení krátké o varhanách. Opava: ArTThon 2001.LYKO, P. Varhanářská firma Rieger. Ostrava: Ostravská univerzita 2017.HORÁK, T. Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Děčín: Vlastivědná nadace Děčínska 1995.HORÁK, T. Varhany a varhanáři na Českolipsku. Česká Lípa: Archiv Česká Lípa 1996.HORÁK, T. Varhany a varhanáři Ústecka. Ústí nad Labem: Ústecká vlastivěda 2002.HORÁK, T. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka, a Podbořanska. Louny: Albis International 2003.KOUKAL, P. Dobře rozladěné varhany. Telč: Národní památkový ústav 2013.MYŠKA, R. Varhany v Praze. Havlíčkův Brod: 2005.NĚMEC, V. Pražské varhany. Praha: 1944.PLÁNSKÝ, B. Zařízení varhan. Krnov: Rieger-Kloss 1979.PLANÝ, P. a kol. Interdisciplinární charakter varhanních skladeb Petra Ebena a jeho využití na uměleckých školách. Olomouc: UP 2013.SEHNAL, J. Organologický sborník 1989. Telč: Česká hudební společnost 1989.SEHNAL, J. Hudba v olomoucké katedrále v 17. a 18. století. Brno: Moravské muzeum 1988.SEHNAL, J. Barokní varhanářství na Moravě 1, 2. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 2003.SYROVÝ, V. Kapitoly o varhanách. Praha: Akademie múzických umění 2004.SKUHERSKÝ, F. Z. Varhany, jejich zařízení a zachování. Opava: ArTThon 2003.TOMŠÍ, L. Varhanářství na Tachovsku. Tachov: Sborník Okresního muzea v Tachově 1999.TOMŠÍ, L. Varhany a varhanáři Sokolovska a Karlovarska. Sokolov: Okresní muzeum 1998.TOMŠÍ, L. a kol. Historické varhany v Čechách. Praha: Libri s.r.o. 2000.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 9Název studijního předmětu Komplexní analýza skladebTyp předmětu povinně volitelný doporučený ročník / semestr 3/ZRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Ústní zkouška Forma výuky Konzultace,samostudium


Ústní zkouška, při níž student prokazuje schopnost analyzovat hudební skladby v dobovém a stylovém kontextu.

Garant předmětu prof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje výuku a ověřuje studijní výsledky.

Vyučujícíprof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D.Stručná anotace předmětuPředmět vede ke zdokonalení znalostí, schopností a dovedností v oblasti strukturální a sémantické analýzy.Cíle:Po absolvování předmětu je student schopen:- samostatně zvolit adekvátní postupy a metody vhodné pro analýzu skladeb- písemně vypracovat analýzu skladeb, které souvisejí s disertačním projektem (slohové zařazení, charakteristika hudební struktury, tektonika, procesy ad.)Témata:Volba témat vyplývá z témat disertačních projektů.Studijní literatura a studijní pomůckyZákladní studijní literatura:BERNSTEIN, L. The Unanswered question. Six Talks at Harvard. Cambridge: Harvard University Press, 1976.BURKHART, CH. Anthology for Musical Analysis. 2005.COOK, N. Analysis Through Composition. Principles of the Classical Style. Oxfor: Oxfor University Press, 1996.FALTUS, L. – MAREK, Z. Sémantický rozbor skladeb. Brno: 1987.FIELD, C. (Ed.). The Musician´s Guide to Symphonic Music. (Essays from the Eulenburg Scores). Mainz, London: Schott, 1997.HELMS, S. – HOPF, H. Werkanalyse in Beispielen. Regensburg: G. Bosse Verlag, 1986.JANEČEK, K. Hudební formy. Praha: SNKLHU, 1958.Doplňující studijní literatura:KOFROŇ, P. Třináct analýz. Praha: H& H, 1996.LA MOTTE, D. Musikalische Analyse. Kassel: Bärenreiter, 1990.ŠTĚDROŇ, M. Sedm analýz. Brno: 1999.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 10Název studijního předmětu Hudební psychologie v edukaciTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 3/ZRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Ústní zkouška Forma výuky Konzultace, indiv. studium

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaStudent podrobně pojedná o jednom tematickém okruhu struktury oboru Hudební psychologie podle I. Poledňáka (POLEDŇÁK, I. Hudební psychologie. In Lébl, V., Poledňák, I. (eds.) Hudební věda II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988.) nebo M. Fraňka (FRANĚK, M. Hudební psychologie. Praha: Karolinum, 2005).Dále se zaměří a pojedná o druhém vybraném hudebně psychologickém tématu, které koresponduje s problematikou jeho doktorské disertační práce obsahově či metodologicky.Jako podklad ke zkoušce předloží písemné teze v rozsahu 3-4 stran včetně seznamu prostudované literatury, čítající minimálně 10 titulů.Garant předmětu prof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Zapojení garanta do výuky předmětu

Zkouší a vede konzultace

Vyučujícíprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Stručná anotace předmětuPředmět je zaměřen na kognitivní, behaviorální a ontogenetické aspekty lidské psychiky, které souvisejí se zpracování hudebních informací. Zabývá se také aspekty emocí a prožívání hudebního materiálu.Cíle:1. Student získá všestranné znalosti z hudebně psychologické problematiky, která je typická pro oblast hudební apercepce.2. Bude mít znalosti o kognitivních aspektech zpracování hudebního materiálu.3. Bude schopen definovat typické znaky hudebnosti v jednotlivých věkových kategoriích.4. Rozliší v přípravě svého vědeckého tématu vnitřní a vnější činitele, které se podílejí na hudebnost v ontogenezi.Studijní literatura a studijní pomůckyBRUHN, H., OERTER, R., RÖSING, H. (Hrgs.) Musikpsychologie: ein Handbuch. 4. vyd. Hamburg: Rowohlt, Reinbek, 2002.BURJANEK, J. Hudební myšlení. Dvě studie k psychologii a estetice problému. Brno; Praha: SPN, 1970.COLWELL, R. (ed.) MENC Handbook of Musical Cognition and Development. Oxford; New York: Oxford University Press, 2006.CROZIER, W. R., CHAPMAN, A. J. (Eds.) Cognitive Processes in the Perception of Art. Amsterdam; Oxford: North-Holland, 1984.DAVIES, J. B. The Psychology of Music. London: Hutchinson, 1978.DEUTCH, D. (ed.) The Psychology of Music. 2. vyd. London: Academic Press, 1999.FRANCES, R. La Perception de la Musique. 2. ed. Paris: Librairie Philosophique J. Vrin, 1984.FRANĚK, M. Hudební psychologie. Praha: Karolinum, 2005.GORDON, E. E. Musical Aptitude Profile Manual. Boston: Houghton Mifflin Comp., 1965.HABER, H. de la Motte, Rötter (Hrsg.) Musikpsychologie. Laaber: Laaber-Verlag, 2006.HALLAM, S., CROSS, I., THAUT, M. (eds.) Oxford Handbook of Music Psychology. Oxford: Oxford University Press, 2009.HARGREAVES, D. J. The Developmental Psychology of Music. 7. ed. Cambridge: Cambridge University Press, 2001.HELMHOLTZ, H. L. F. On the Sensations of Tone as a Physiological Basis for the Theory of Music. 2. ed. New York: Dover Publications, 1954.HLAVSA, J. Psychologické metody výchovy k tvořivosti. Praha, 1987.HLAVSA, J. Psychologické základy teorie tvorby. Praha: SPN, 1985.

HOLAS, M. Psychologie hudby v profesionální hudební výchově. Praha: HAMU, 1993.HOLAS, M. Hudební nadání aneb Otázky hudebně psychologické diagnostiky. Praha: HAMU, 1994.KRBAŤA, P. Psychológia hudby (nielen) pre hudobníkov. Prešov: Matúš, 1994.KRUMHANZL, C. L. Cognitive Foundations of Musical Pitch. New York: Oxford University Press, 2001.KULKA, J. Psychologie umění. Praha: SPN, 1990.LINKA, A. Kapitoly z muzikoterapie. Rosice u Brna: Gloria, 1997.LUSKA, J. Sluch pro harmonii a jeho diagnostika. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996. LUSKA, J. Vývoj sluchu pro harmonii v ontogenezi. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2006LUSKA, J. Hudebně psychologické poznámky v nástrojových školách 18. století. (L.Mozart, C. Ph. E. Bach a J.J.Quantz). Hudební věda a výchova 9. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 2003, s. 87 – 94.MEDUŠEVSKIJ, V. V. O zákonitostiach a prostriedkoch umeleckého posobenia hudby. Bratislava: Opus, 1982.MOTTE-HABER, H. de la, RÖTTER, G. (Hrsg.) Musikpsychologie. Laaber: Laaber-Verlag, 2005.NAZAJKINSKIJ, J.V. O psychológii hudobného vnímania. Bratislava: Opus, 1980.PARNCUTT, R. Harmony: A Psychoacustical Approach. Berlin: Springer-Verlag, 1989.POLEDŇÁK, I. Hudební psychologie. In Hudební věda II. Praha: SPN, 1988.POLEDŇÁK, I. Hudební slyšení, Působení hudby. In Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.POLEDŇÁK, I., FUKAČ, J. Psychologie hudby. In Slovník české hudební kultury. Praha: Editio Supraphon, 1997.POLEDŇÁK, I. Stručný slovník hudební psychologie. Praha: Editio Supraphon, 1984.RÉVÉSZ, G. Einführung in die Musikpsychologie. 2. Aufl. Bern; München: Francke Verlag, 1972.SEASHORE, C. E. Psychology of Music. 2. ed. New York: Dover, 1967.SEDLÁK, F. Hudební vývoj dítěte. Praha: Editio Supraphon, 1974.SEDLÁK, F. Psychologie hudebních schopností a dovedností. Praha: Editio Supraphon, 1989.SEDLÁK, F. Základy hudební psychologie. Praha: SPN, 1990.SHUTER-DYSON, R., GABRIEL, C. The Psychology of Musical Ability.SLOBODA, J. The Musical Mind. The Cognitive Psychology of Music. Oxford: Clarendon Press, 1985.TĚPLOV, B. M. Psychologie hudebních schopností. Praha: SHV, 1965.VYGOTSKIJ, L. S. Psychologie umění. Praha: Odeon, 1981.ZICH, O. Estetické vnímání hudby. Praha: Supraphon, 1981.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 11Název studijního předmětu Interpretační aspekty sborové tvorby 20. stoletíTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 3/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků



Student si připraví interpretační analýzu dvou sborových ukázek a prezentuje ji při ústní zkoušce. U zkoušky lze využít partitury a zvukové nebo audiovizuální záznamy.

Garant předmětu doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu koordinuje a realizuje přednáškovou činnost, aktualizuje obsah výuky, zajišťuje koncepční rozvoj a koordinaci.

Vyučující

doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.Stručná anotace předmětuStudent po absolvování předmětu:- by měl být poučen o charakteristických prvcích interpretace v kontextu historického vývoje hudby,- se dokáže orientovat v problematice interpretačního pojetí konkrétní sborové skladby,- ví, na jaké prvky je třeba se při interpretaci sborové skladby zaměřit,- teoreticky ví, jak by měla poučená stylová interpretace vypadat,- z vlastního poslechu provedení různých sbormistrů dokáže charakterizovat odlišnosti v interpretačním pojetí,- se orientuje ve sborové tvorbě nejvýznamnějších českých i světových autorů 20. století,- má přehled o interpretaci vybraných sborových a kantátových skladeb Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů a Zdeňka

Lukáše,- zná na základě poslechu (nebo znalosti partitury) vybrané sborové části (případně jejich sborové úpravy)

z nejslavnějších muzikálů (Jesus Christ Superstar, Bídníci, Fantom opery, West Side Story a další).

Témata:- Problematika interpretačního pojetí hudebního díla.- Interpretova práce s časem (tempo, agogika, délka tónů), s tónovou výškou, dynamikou a barvou zvuku.- Sborové dílo Leoš Janáčka- Sborové dílo Bohuslava Martinů- Sborové dílo Zdeňka LukášePodle zaměření doktoranda se předmět může zaměřit na různé žánrové oblasti sborového zpěvu.Studijní literatura a studijní pomůckyRežný, P.: Aspekty reprodukce Janáčkovy sborové tvorby pro mužské sbory. UP Olomouc 2004. ISBN 80-244-0851-1Režný, P.: Interpretace mužských sborů Leoše Janáčka. UP Olomouc 2005. ISBN 80-244-1082-6Režný, P.: Od folklorních kořenů po soudobou hudbu. UP Olomouc 2006. ISBN 80-244-1361-2•Štíbrová, I., Kolář, J. Sborový zpěv a řízení sboru I., 1. Základní disciplíny práce s pěveckým sborem. Jc-Audio Netolice: ISBN 978-80-87132-06-7. 2009.•Kolář, J. Sborový zpěv a řízení sboru I., 2. Technika dirigování. Jc-Audio Netolice: ISBN 978-80-87132-04-3. 2008•Kolář, J. Sborový zpěv a řízení sboru I., 2.Technika dirigování – notová příloha. Jc-Audio Netolice: ISBN 979-0-706532-13-4. 2008.•Režný, P.: Vybrané kapitoly z teorie dirigování a vedení sboru (Multimediální DVD), UP Olomouc: unifor.upol.cz.2011.•Režný, P.: Selected Chapters from the Theory of Conducting and Leadership of Choir (Multimedia DVD), UP Olomouc: unifor.upol.cz. 2011.•Smith, B., Sataloff, R. T. Choral Pedagogy, 3rd. Ed. Plural Publishing:ISBN-13: 978-1597565356 ISBN-10: 1597565350. 2013.•Thornton, T.: The Choral Singer´s Survival Guide, Vocal Planet Publishing: ISBN 0-9762002-0-1. 2005.Buček, M. Sborový zpěv I. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-0201-8. 1990.Buček, M. Sborový zpěv II. Brno: Masarykova univerzita, 138 s. ISBN 80-210-0513-0.1992..https://www.zdenek-lukas.cz/cs/https://www.martinu.cz/cz/http://www.antonintucapsky.com/CANTUS, časopis pro sborové umění (vydává Unie českých pěveckých sborů).Notový materiál dle doporučení školitele.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 12Název studijního předmětu Varhanní kultura v českých zemích v kontextu evropské hudebně

interpretační tradiceTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 2/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalence

http://www.antonintucapsky.com/

https://www.martinu.cz/cz/

Způsob ověření studijních výsledků



Odevzdání písemného referátu. Ověření znalosti jeho obsahu při zkoušce.

Garant předmětu prof. MgA. Petr PlanýZapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje konzultace a ověřuje studijní výsledky.

Vyučujícíprof. MgA. Petr PlanýStručná anotace předmětuVarhany jsou nesporně stále živý a oblíbený hudební nástroj, péče o varhany a jejich technický stav, pěstování vysoké varhanní kultury jak v oblasti kompoziční, tak hudebně interpretační jsou známkou vyspělé společnosti v evropském kontextu.Česká varhanní kultura má bohatou tradici historických nástrojů, svébytnou varhanní literaturu jak historickou, tak soudobou, která se může směle řadit mezi vrcholná díla evropské hudby a kultury.Cíle:Zkoumání těchto souvislostí, nacházení nových zdrojů informací k afirmaci zvukového ideálu varhan symbiotického působení varhanářů a varhaníků v historických a teritoriálních dimenzích, determinace dispozičního a zvukového řešení varhan s ohledem na panující hudebně kompoziční sloh a styl je bohatou studnicí poznání o ukotvení české kultury v evropském prostoru.Varhanní interpretační umění úzce souvisí nejen s hráčskou dovedností, technikou hry a uměleckým provedením díla, ale rovněž tak se schopností vhodné, přesvědčivé, přitom ale stylové a autentické registrace, výběru vhodných rejstříků varhan. To se týká zejména nástrojů historických, nejen barokních, ale stejně tak i nástrojů z 19. st., tedy období romantismu, resp. varhan, postavených jako ideální repliky těchto typů nástrojů.Témata:Edukační konotace předmětu vyplývá z české kantorské tradice, varhany nejsou pouhým historickým nástrojem, jejich oblíbenost je prostoupena napříč všemi generacemi i v současnosti.Je pozoruhodnou skutečností, že evropské národní kulturní regiony (bez ohledu na jejich pozdější státoprávní vývoj) si uchovaly své originální organologické zvláštnosti a specifika, které svědčí o významu a neopakovatelnosti jejich kultury.Může nás naplňovat hrdostí, že české země jsou se svou bohatou varhanářskou a hudebně interpretační varhanní kulturou součástí tohoto bohatého evropského domu kultury a civilizace. Toto dědictví je však zapotřebí pěstovat, kultivovat a podporovat, enkulturace společnosti je známkou její zralosti.Studijní literatura a studijní pomůckyALBRECHT, J. Podoby a premeny barokovej hudby. Bratislava: Opus 1982.BĚLSKÝ, V. Nauka o varhanách. Praha: Editio Baerenreiter 2000.FAULKNER, Q. A Historical Keyboard Technique. St. Louis: Concordia Publishing House 1984.GARTNER, J. Poučení krátké o varhanách. Opava: ArTThon 2001.LYKO, P. Varhanářská firma Rieger. Ostrava: Ostravská univerzita 2017.KOUKAL, P. Dobře rozladěné varhany. Telč: Národní památkový ústav 2013.MILLER, W. Auf den Spuren von G. Silbermann. Berlin: EVG 1987.NĚMEC, V. Pražské varhany. Praha: 1944.PLÁNSKÝ, B. Zařízení varhan. Krnov: Rieger-Kloss 1979.PLANÝ, P. a kol. Interdisciplinární charakter varhanních skladeb Petra Ebena a jeho využití na uměleckých školách.RITCHIE, G.H. Organ Technique (Modern and Early). New York: Oxford University Press 2000.RŮŽIČKOVÁ, Z. Interpretační praxe v barokní hudbě se zřetelem k cembalu a klávesovým nástrojům. Praha: SPN 1985.SNYDER, K. The Organ as a Mirror of Its Time. Oxford: Oxford University Press 2002.STAUFFER, G. J. S. Bach as Organist. Bloomington: Indiana University Press 2000.ŠLECHTA, M. Dějiny varhan a varhanní hudby v Evropě. Praha: AMU 1985.ŠLECHTA, M. Metodika varhanní hry. Praha: AMU 1987.THISTLETHWAITE, N. The Cambridge Companion to the Organ. Cambridge: Cambridge University Press 1998.WILLIAMS, P. The Organ in Western Culture. Cambridge: Cambridge studies in Medieval and Renaissance Music 1993.WOLF, Ch. J. S. Bach. New York: W.W. Norton 2001.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 13Název studijního předmětu Teorie a dějiny nonartificiální hudbyTyp předmětu povinně volitelný doporučený ročník / semestr 3/ZRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků


Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaStudent pojedná o vybraném tématu NAH formou PP prezentace.Garant předmětu prof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant vede konzultace a zkouší.

Vyučujícíprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc.Stručná anotace předmětuPředmět se týká reflexe populární hudební kultury ve všech jejich vývojových a druhově žánrových proměnách. Disciplína věnuje také pozornost vztahům NAH a hudební pedagogiky z hlediska současných hudebně pedagogických koncepcí.Cíle studia - student bude schopen:1. Bezpečně se orientovat v jednotlivých subsférách nonartificiální hudby (afroamerický hudební folklór,

mainstream populární a rockové hudby, šanson, muzikál, hudba jazzového okruhu).2. Chápat hlavní dynamizující činitele, které determinují populární hudební kulturu.3. Vnímat rozdíly mezi funkcionální a intencionální HV a rolí populární hudby.

Studijní literatura a studijní pomůckyBENNETT, A. Cultures of Popular Music. Buckingham: Open University Press, 2001. DENORA T. Music in everyday life. Cambridge: Cambridge University Press, 2000. DORŮŽKA, L. Populárná hudba - priemysel, obchod umenie. Bratislava: Opus, 1978.DORŮŽKA, P. Hudba na pomezí. Praha: Panton, 1991.DORŮŽKA, L. Český jazz mezi tanky a klíči. Plzeň: Torst 2002.FRIDMAN, L. Populární hudba. Ústí nad Labem: 2007.FUKAČ, J. – POLEDŇÁK, I. Ke stratifikaci sféry nonartificiální hudby. In: Opus musicum 14, 1982, č. 1, s. 8 – 14, č. 2, s. 35–40.FUKAČ, J. – POLEDŇÁK, I. K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci hudby artificiální a nonartificiální. In: Hudební věda 1977, č. 4, s. 316–335.HISCHAK, T. S. The Oxford Companion to the American Musical: Theatre, Film, and Television. Oxford, New York: Oxford University Press, 2008.KIRCHNER, B. The Oxford Companion to Jazz. Oxford, New York: Oxford University Press, 2005.KOTEK, J. Dějiny české populární hudby a zpěvu I. a II. Praha: Academia, 1994 a 1998.KOTEK, J. O české populární hudbě a jejích posluchačích. Od historie k současnosti Praha: Panton, 1990.KOTEK, J. – POLEDŇÁK, I. Teorie a dějiny nonartificiální hudby.: In: Hudební věda III. Praha: 1988, s. 823 – 853.NEGUS, K. Popular Music in Theory. Oxford: Blackwell Publishing Ltd., 1996.KUN, T. Hudba jazzové oblasti z pohledu kinetiky. Plzeň : Fakulta pedagogická, 2007.LUSKA, J. K vývoji vztahů české hudební pedagogiky k nonartificiální hudbě. In: AUPO, Hudební věda a výchova 5, Musica III. Praha 1990, s. 95 – 103 .MATZNER, A. – POLEDŇÁK, I. – WASSERBERGER, I. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I – II/1,2, III, Praha: 1983, 1986, 1987, 1990.POLEDŇÁK, I.: Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu. Olomouc: VUP, 2000.

Populární hudba a škola. Sborník příspěvků z konference v Praze 10. – 12. května 1999. Praha: UK PdF, 2000.SHUKER, R. Understanding Popular Music. London: Routledge, 2001.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 14Název studijního předmětu Psychologie kreativityTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 2/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků


Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaStudent předloží ke zkoušce zpracované teze k problematice hudební kreativity v rozsahu pěti normostran.Garant předmětu doc. PhDr. Irena Plevová, Ph. D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje přednáškovou činnost v rámci výuky předmětu, dleaktuálních potřeb aktualizuje obsah výuky předmětu, zajišťuje koncepční rozvoj předmětu a koordinaci jednotlivých složek výuky

Vyučujícídoc. PhDr. Irena Plevová, Ph.D.

Stručná anotace předmětuCíle:Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: porozumět vlivům kreativních schopností na tvůrčí činnost znát základní faktory kreativity umět rozlišit činnosti a problémy vyžadující kreativní řešení a řešení algoritmické znát podmínky vhodné pro kreativní činnost identifikovat příčiny nezdarů při kreativní činnosti rozumět úloze kreativních schopností při hudební činnostiTémata Podmínky pro kreativní činnosti. Možnosti rozvoje kreativních schopností. Rozlišení kreativní a algoritmické činnosti. Tvořivá osobnost a její charakteristiky. Životní události a kreativní činnost. Možnosti diagnostiky kreativních schopností v dětském věku a v dospělosti.. Faktory kreativity. Úloha emocí při kreativní činnosti.Studijní literatura a studijní pomůckyBRUHN, H., OERTER, R., RÖSING, H. (Hrgs.) Musikpsychologie: ein Handbuch. 4. vyd. Hamburg: Rowohlt, Reinbek, 2002.DACEY, J. S., LENNON, K. H. Creativity. Jossey-Bass Inc., Publishers, 1998.GARDNER, H. Extraordinary Minds. New York: Basic Books, 1997.HALLAM, S.- CROSS, I.-THAUT, M. Oxford Handbook of Music Psychology. Oxford: Oxford University Press, 2009.HLAVSA , J. Psychologické základy teorie tvorby. Praha: Academia, 1985.HURON, D. Sweet anticipation: music and the psychology of expectation. Massachusetts Institue of Technology. 2008.LEVITIN, J. D. The World in Six Songs: How the Musical Brain Created Human Nature. 2008.PETROVÁ, A. Tvořivost v teorii a praxi. Praha: Vodnář, 1999.SLOBODA, J. The Musical Mind. The Cognitive Psychology of Music. Oxford: Clarendon Press, 1985.WINNER, E. Gifted children: Myths and realities. New York: Basic Books, 1996.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 15Název studijního předmětu Teorie a dějiny sborového pěveckého uměníTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 3/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků



Ústní zkouška

Garant předmětu doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje přednáškovou činnost, aktualizuje obsah výuky, zajišťuje koncepční rozvoj a koordinaci

Vyučující doc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D.

Stručná anotace předmětuAbsolvent předmětu by se měl bezpečně orientovat v historii sborového umění, dokázat charakterizovat typické prvky jednotlivých slohových období. Znát a umět poslechem odlišit slohovou příslušnost jednotlivých sborových skladeb. Mít základní orientaci v současném sborovém hnutí s přihlédnutím k roli Unie českých pěveckých sborů. Mít osobní zkušenost jako posluchač nebo sbormistr s některým z pravidelně pořádaných sborových festivalů s mezinárodní účastí. Student prokáže orientaci v dějinách sborového umění. Zná hlavní představitele domácí i zahraniční jednotlivých epoch a jejich nejvýznamnější díla.Témata:- Gregoriánský chorál- Renesance- Baroko- Klasicismus- Romantismus- Ruská vokální hudba- Hudba 20. století- Národní skladatelské generace s orientací na vokální hudbu- Kantáta a oratorium- Sborové organizace domácí i zahraniční- Festivaly a soutěže doma a v zahraničíStudijní literatura a studijní pomůckyŠtíbrová, I., Kolář, J. Sborový zpěv a řízení sboru I., 1. Základní disciplíny práce s pěveckým sborem. Jc-Audio Netolice: ISBN 978-80-87132-06-7. 2009.Kolář, J. Sborový zpěv a řízení sboru I., 2. Technika dirigování. Jc-Audio Netolice: ISBN 978-80-87132-04-3. 2008Kolář, J. Sborový zpěv a řízení sboru I., 2.Technika dirigování – notová příloha. Jc-Audio Netolice: ISBN 979-0-706532-13-4. 2008.Režný, P.: Vybrané kapitoly z teorie dirigování a vedení sboru (Multimediální DVD), UP Olomouc: unifor.upol.cz.2011.Režný, P.: Selected chapters from the theory of conducting and leaderschip of choir (Multimedia DVD), UP Olomouc: unifor.upol.cz. 2011.Doplňující studijní literatura:Stašek, Č. ABC začínajícího sbormistra. Praha, 1981.Smith, B., Sataloff, R. T. Choral Pedagogy, Third Edition, Plural Publishing:ISBN-13: 978-1597565356 ISBN-10: 1597565350. 2013.Thornton, T.: The Choral Singer´s Survival Guide, Vocal Planet Publishing: ISBN 0-9762002-0-1. 2005.

Buček, M.: Sborový zpěv I. MU Brno, 1. vydání 1990. ISBN 80-210-0201-8Buček, M.: Sborový zpěv II. MU Brno, 1. vydání 1992. ISBN 80-210-0513-0Cantus časopis pro sborové umění (Vydává Unie českých pěveckých sborů) ISSN 1210-7956


B-III – Charakteristika studijního předmětu 16Název studijního předmětu Matematická analýza empirických dat v oblasti výzkumu hudební kulturyTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 3/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků


Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studentaÚčast na konzultacích. Prezentace vlastního projektu.

Garant předmětu doc. RNDr. Tomáš Zdráhal, CSc.Zapojení garanta do výuky předmětu

Garant předmětu realizuje konzultační činnost, dle aktuálních potřeb aktualizuje obsah i formy výuky předmětu.

Vyučujícídoc. RNDr. Tomáš Zdráhal, CSc.

Stručná anotace předmětuStatistická analýza dat je součástí každého výzkumu, tedy i výzkumu v oblasti humanitních věd, které se studují na pedagogických fakultách. Prakticky každá diplomová práce na těchto fakultách je výzkumného charakteru a jejím cílem je s požadovanou přesností buď zamítnout, nebo nezamítnout testovou hypotézu, která vychází z primárního cíle výzkumu. Existuje mnoho softwarů a každý nabízí nepřeberné množství různých postupů testování hypotéz. Doktorandi programu Hudební teorie a pedagogika mají k dispozici univerzitní licenci jednoho z nejvýkonnějších softwarů pro zpracování dat - program STATISTICA. Každý statistický software je však třeba používat správně, tj. je nutné mít základní znalosti metodologie a statistiky (tyto studenti PdF UPOL získali již v rámci bakalářského studia v modulu Pedagogické propedeutiky, ale zároveň nelze přeceňovat jeho možnosti. Každý uživatel statistického softwaru lehce získá výsledky i nejnáročnějších statistických analýz, ne každý už si ale poradí s faktem, že žádný software ho neupozorní, že prováděná analýza nemá pro uživatelova data smysl. Navíc o tom, že i softwarem bezchybně provedená analýza vyžaduje ze strany uživatele fundovanou interpretaci získaných výsledků, není možno diskutovat.Smyslem tohoto studijního předmětu je naučit studenty výsledky statistické analýzy dat správně interpretovat, protože špatně interpretované výsledky především poškozují vědu jako takovou.

Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: formulovat výzkumné otázky a hypotézy a sociologicky interpretovat výsledky získané programem

STATISTICA a tabulkovým kalkulátorem MS Excel (nebo OpenOffice.org Calc). najít mezi různými statistickými metodami k testování hypotéz ty nejvhodnější a znát omezení a přednosti

nalezených metod. vypočítat statistiky ve shora uvedených softwarech a vyhodnotit statistickou platnost nebo neplatnost

výzkumných hypotéz.Témata:

Repetitorium základních pojmů kvantitativního výzkumu, povaha hromadných dat. Základy práce v prostředí statistického softwaru STATISTICA a tabulkového kalkulátoru MS Excel (nebo kalkulátoru OpenOffice.org Calc)Zopakování a prohloubení znalostí popisné statistiky a explorativní analýzy. Zopakování pojmů intervaly spolehlivosti; grafická vizualizace rozložení znaků a vztahů.Statistické a sociologické hypotézy, jejich operacionalizace, statistická významnost. Normální rozložení a základy testování hypotéz. Zobecňování výsledků z výběrového na základní soubor. Nulová hypotéza.Testování hypotéz pro střední hodnotu, úhrn a podíl. Testování hypotéz pro kardinální/numerické znaky: F-testy, T-test, ANOVA.Testování hypotéz pro kategorizované znaky, testy dobré shody (Chí-kvadrát), vztahy v kontingenční tabulce, vícerozměrná tabulka, test změny četností v čase.

Studijní literatura a studijní pomůcky

Základní studijní literatura:BRYMAN, A. Social research methods. Oxford: Oxford University Press, 2008.CUMMING, G. Understanding The New Statistics: Effect Sizes, Confidence Intervals, and Meta-Analysis. New York: Routledge, 2012.STATSOFT, Inc. Electronic Statistics Textbook. Tulsa, OK: StatSoft, 2010. <http://www.statsoft.com/textbook>. URBÁNEK, T. „K prezentaci výsledků statistických analýz - 1. část. Československá psychologie,51 (6): 601–609, 2007.URBÁNEK, T. „K prezentaci výsledků statistických analýz - 2. část.“ Československá psychologie,52 (1): 70–79, 2008.

Doplňující studijní literatura:CHRÁSKA, M.. Metody pedagogického výzkumu. Základy kvantitativního výzkumu. 265 s. Praha: Grada, 2007.ŘEZANKOVÁ, H., L. MAREK, M. VRABEC. IASTAT - INTERAKTIVNÍ UČEBNICE STATISTIKY. Praha: VŠE, 2001. <http://iastat.vse.cz>.


B-III – Charakteristika studijního předmětu 17Název studijního předmětu Teorie a metodologie výzkumu v pedagogických a sociálních vědáchTyp předmětu Povinně volitelný doporučený ročník / semestr 2/LRozsah studijního předmětu hod. kreditů 7Prerekvizity, korekvizity, ekvivalenceZpůsob ověření studijních výsledků

Zkouška Forma výuky Konzultace,individuální studium


Předložení seznamu prostudované odborné literatury. Vypracování a obhajoba metodologického projektu disertační práce.

Garant předmětu doc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D.Zapojení garanta do výuky předmětu

Vyučující, zkoušející

Vyučujícídoc. PhDr. Miroslav Chráska, Ph.D.

Stručná anotace předmětuPředpokládané vstupní kompetence: Student je schopen charakterizovat základní metodologické přístupy v pedagogice v intencích publikace CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada, 2007.Cíle předmětu/ Účastníci studia budou schopni:

- rozpoznat a srovnat přínos jednotlivých pojetí a modelů vědy pro výzkum v sociálních vědách,- analyzovat a zhodnotit českou a zahraniční odbornou literaturu a výstupy databází s cílem teoretického

a metodologického ukotvení témat oborově zaměřených disertačních prací,- propojit teorie s metodologií a konkrétními metodami výzkumu v pedagogických a sociálních vědách,- navrhnout design teoretického, kvantitativního, kvalitativního či smíšeného výzkumu v hudební sociologii a

hudební pedagogice,- určit hranice aplikace kvantitativního a kvalitativního přístupu v hudebně pedagogickém a sociologickém

výzkumu,- charakterizovat etické zásady ve vědě a výzkumu.

Základní témata:- Pojetí vědy, výzkumu z pozic positivismu a neopositivismu (Comte, Durkheim, Carnap), teorie falzifikace

(Popper), paradigmat ve vědě (Kuhn), sociologického obratu ve filosofii vědy.- Formulace výzkumného problému, formulace výzkumné otázky, hodnocení stavu poznání problematiky –

přehledová studie, odborné zdroje (odborné časopisy a literatura, práce s odbornými databázemi a databázemi dotazníků a testů – C.E.E.O.L., ERIC, PAO, PIO, ProQuest, PSYNDEXplus with Testfinder, Springer Link, Wiley Interscience).

- Teoretický výzkum: Formulace výzkumné otázky, přehled literatury a zdrojů k tématu, reflexe a identifikace problémů a kritérií, návrh teoretické formulace odpovědi a hypotéza, zapojení do diskursu vztahujícího se k problému, upřesňováni teoretické hypotézy, přijetí či vyvrácení, diskuse o dopadu teorie.

- Historie a současný stav kvantitativních výzkumů v pedagogice, teoretická východiska a volba kvantitativní metodologie, výhody a nevýhody kvantitativní metodologie ve vztahu k výzkumnému problému, hypotézy, volba adekvátních metody sběru dat, metody ověřování hypotéz, věcné a statistické hypotézy ve výzkumu.

- Teoretická východiska a volba kvalitativní metodologie, výhody a nevýhody kvalitativní metodologie ve vztahu k výzkumnému problému , etnografický, fenomenologický, narativní, dramaturgický přístup, analýza údajů. Induktivní analýza. Tématická analýza. Zakotvená teorie, výsledky kvalitativního výzkumu a jejich prezentace.

- Smíšený výzkumný design, jeho výhody a nevýhody.- Etické zásady vědecké a výzkumné a publikační práce.

Studijní literatura a studijní pomůckyZákladní literatura:COHEN, L., MANION, L. MORRISON, K. MORRISON R. B. Research methods in education. New York: Routledge,

2007.DRESSMAN, M. Using social theory in educational research: a practical guide. New York: Routledge, 2008.deMARRAIS, K., LAPAN S. D. (eds.). Foundations for Research: Methods of Inquiry in Education and

the Social Sciences. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates, 2004.FAJKUS, B. Filosofie a metodologie vědy. Praha: Academia, 2005.GIVEN, L. M. The Sage encyclopedia of qualitative research methods 1& 2. London: SAGE, 2008.HALLOUN, I. A. Modeling Theory in Science Education. Dordrecht: Springer, 2006.HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál , 2004.HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha : Portál ,2007.FOUCAULT, M. Archeologie vědění. Praha: Herrmann & synové, 2002.KUHN, T. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH, 1997.JOHNSON, B., CHRISTENSEN, L. Educational Research: Quantitative, Qualitative, and Mixed Approaches. 4. vyd.

London: Sage, 2010.

OCHRANA, F. Metodologie vědy. Praha: Karolinum, 2009.PHILLIPS, D. C., BURBULES, N. C. Postpositivism and educational research. Oxford: Rowman & Littlefield

Publishers, 2000.ŠANDEROVÁ, J. a kol. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005.

Doporučená literatura:BLAHUŠ, P. K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha: Karolinum,

1996.GAVORA, P. Sprievodca metodológiou kvalitativního výskumu. Bratislava : Univerzita Komenského, 2007.HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Základní metody a aplikace. Praha : Portál, 2005.FOUCAULT, M. Diskurs, autor, genealogie. Praha: Svoboda, 1994.FAY, B. Současná filosofie sociálních věd : multikulturní přístup. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002.KAUFMANN, J. C. Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010.KREJČÍ, J. Kvalita sociálněvědních výběrových šetření v České republice. Praha: Sociologické nakladatelství, 2008.MAŇÁK, J., ŠVEC, Š.; ŠVEC, V. aj. Slovník pedagogické metodologie. Brno : Paido 2005.ONDREJKOVIČ, P. Úvod do metodológie spoločenskovedného výskumu. Bratislava: Veda, 2007.ONDREJKOVIČ, P. Interpretácia a vedecké vysvetľovanie v spoločenskovednom výskume. Bratislava: Veda, 2008.POPPER, K. Logika vědeckého zkoumání. Praha: OIKOYMENH, 1997.SILVERMAN, D. Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: IKAR, 2005.STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy a techniky metody zakotvené teorie.

Boskovice : Nakladatelství Albert, 1999.ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007.ŠVEC, Š. a kol. Metodologie věd o výchově. Kvantitativně-scientické a kvalitativně-humanitní přístupy v edukačním

výzkumu. Brno: Paido, 2009.WINCH, P. Idea sociální vědy a její vztah k filosofii. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2004.Další literatura po dohodě s garanty předmětu.


C ˗ Personální zabezpečení studijního programuSložení oborové radyprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc., předseda oborové rady, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouciprof. MgA. Petr Planý, místopředseda oborové rady, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouciprof. Diane K. Earle, PhD., Kentucky Wesleyan College, Owensboro, Kentuckyprof. PhDr. Marek Franěk, Ph.D. , CSc., Fakulta informatiky a managementu, Univerzita v Hradci Královéprof. PaedDr. Jiří Holubec, Ph.D., Pedagogická fakulta, UJEP, Ústí nad LabemAss. prof. Paul Christiansen, PhD., College of Communication and The Arts, Seton Hall UniversityNew Yorkprof. PhDr. Eva Jenčková, CSc., Pedagogická fakulta, Univerzita v Hradci Královédoc. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D., Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita v Brnědoc. PhDr. Josef Konečný, CSc., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomoucidoc. Mgr. Vladimír Richter, Ph.D., Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita v Brnědoc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouciprof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D., Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brněprof. PhDr. Karel Steinmetz, CSc., Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravěprof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

Garant studijního programuprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v OlomouciGaranti předmětů a zkoušejícíprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc., KHV, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouciprof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D., KHV, Univerzita Palackého v Olomouciprof. MgA. Petr Planý, KHV, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomoucidoc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D., KHV, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomoucidoc. PhDr. Irena Plevová, Ph.D., Katedra psychologie a patopsychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomoucidoc. RNDr. Tomáš Zdráhal, CSc., Katedra matematiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomoucidoc. PhDr. Štefan Chudý, Ph.D., Ústav pedagogických a sociálních studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v OlomouciŠkoliteléprof. PaedDr. Jiří Holubec, Ph.D., Pedagogická fakulta, UJEP, Ústí nad LabemAssoc. Prof. Paul Christiansen, College of Communication and The Arts, Seton Hall University, New Yorkprof. PhDr. Eva Jenčková, CSc., Pedagogická fakulta, Univerzita v Hradci Královédoc. PhDr. Judita Kučerová, Ph.D. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita v Brněprof. PaedDr. Jiří Luska, CSc., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouciprof. MgA. Petr Planý, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomoucidoc. PaedDr. Pavel Režný, Ph.D., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouciprof. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D., Filozofická fakulta, Masarykova univerzita v Brněprof. PhDr. Karel Steinmetz, CSc., Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravědoc. PhDr. Veronika Ševčíková, Ph.D., Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita v Ostravěprof. MgA., Mgr. Vít Zouhar, Ph.D., Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

D-I – Záměr rozvoje a další údaje ke studijnímu programuZáměr rozvoje studijního programu a jeho odůvodnění

Rozvoj studijního programu vychází z dlouhodobé tradice vědecké práce na KHV a na PdF UP. Ve střednědobém horizontu se badatelská orientace bude ubírat dvěma směry:

1. Hudební pedagogika s přesahy do hudební psychologie a teorie – diagnostika hudebnosti, kognitivní zpracování hudebních podnětů, ontogenetické aspekty hudební apercepce a hudební kreativity.

2. Historiografie hudební kultury 20. Století. Regionální aspekty hudební historiografie. Zpracování pramenů z odkazu B. Martinů. Interpretační aspekty NAH.

Počet přijímaných uchazečů ke studiu ve studijním programuKe studiu studijního programu Hudební teorie a pedagogika se počítá s přijetím šesti studentů ročně. Po zkušenostech z minulého období je záměrem, aby čtyři studenti studovali v prezenční formě a dva v kombinované formě studia.

Předpokládaná uplatnitelnost absolventů na trhu prácePro absolventy DSP Hudební teorie a pedagogika se nabízí uplatnění jako vysoce kvalifikovaných odborníků - vysokoškolských pedagogů na pozicích odborného asistenta, výzkumného pracovníka institucí veřejného i soukromého sektoru zaměřených na výchovu a vzdělání. Vynikajících pedagogů na středních a základních školách, v metodických centrech a v institucích zaměřených na oblast zájmové umělecké činnosti.

Date post:	19-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Katedra hudební výchovy PdF UP Olomouckhv.upol.cz/dokumenty/aktuality/296/Informace o DSP...

Documents