Keramika na 1. stupni základní školy · Keramika – název pro vše vyrobené z hlíny (mísy,...

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Keramika na 1. stupni základní školy

Vypracoval: Mgr. Hana Výborná

Vedoucí práce: PhDr. Eva Roučová, Ph.D.

České Budějovice 2018

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně

přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích

na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva

k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou

cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky

školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.

Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací

Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací

a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 12. května 2018 Mgr. Hana Výborná

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucí této závěrečné práce PhDr. Evě Roučové, Ph.D, za odborné vedení a cenné

rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této práce.

Anotace

Závěrečná práce se zaměřuje na práci s keramickou hlínou pro děti mladšího školního věku.

V teoretické části se pojednává o historii keramiky, o vybavení keramické dílny a o jed-

notlivých krocích při práci s ní (modelování, zdobení, sušení, vypalování aj.). V praktické části

jsou náměty na práci s hlínou, které jsou ověřené v praxi.

Klíčová slova:

Primární vzdělávání, technická výchova, keramika, modelování, technologické postupy

Abstract

The thesis is focused on work whit ceramic clay for children of primary school age. The

theoretical part deals with the history of ceramics, the equipment of the ceramic workshop

and the individual steps in this work (modeling, decorating, drying, burning, etc.). In the

practical part, there are some ideas that are proven in practice.

Key words:

Primary education, technical education, ceramics, modeling, procedure of technology

5

Obsah

Úvod ……………………………………………………………………………….……………………………6

Cíle závěrečné práce ……………………………………………………………… ……………………7

A. Teoretická část ……………………………………………………………………….……………….8

1. Z historie keramiky …………………………………………………………..………………….8

2. Keramické suroviny …………………………………………………………………..…………9

2. 1. Hlíny a jíly …………………………………………………………………….………..……9

2. 2. Glazura …………………………………………………………………………….……..…..9

2. 3. Engoba ………………………………………………………………………….……………10

3. Materiální zabezpečení a pomůcky …………………………………..………………..11

4. Technické postupy pro děti a začátečníky ………………………………………..…12

5. Dekorativní techniky …………………………………………………………………………..13

6. Sušení a pálení …………………………………………………………………………………….14

6. 1. Typy pecí ………………………………………………………………………………......15

6. 2. Jak probíhá pálení ………………………………………………………………………15

7. Na co si dát pozor při práci s hlínou …………………………………………………...16

8. Technická gramotnost na 1. stupni základní školy ……………………………...17

9. Slovníček pojmů ……………………………………………………………………………..….19

B. Praktická část ………………………………………………………………………………….……..20

10. Cíle, kompetence a hodnocení výuky …………………………………………..…..20

11. Náměty k práci s hlínou …………………………………………………………………….25

11. 1. Stopy nástrojů ……………………………………………………………………….…25

11. 2. Výroba misky ……………………………………………………………………………28

11. 3. Zvířata z misky ………………………………………………………………………….31

11. 4. Šňůrková technika …………………………………………………………..……….34

11. 5. Váza ze šňůrek ………………………………………………………………………….37

11. 6. Velikonoční vajíčko …………………………………………………………………..40

11. 7. Plot na klíče………………………………………………………………………….……43

12. Závěr……………………………………………………………………………………….………..46

13. Seznam použité literatury……………………………………………………….………...51

6

ÚVOD

Pro svoji závěrečnou práci jsem si vybrala téma Keramika na 1. stupni

základní školy. Tento materiál je velmi oblíbený a vyhledávaný. Práce s hlínou není

obtížná a obvykle baví dívky, ale i chlapce.

Cílem práce je poskytnout přehled základních informací o materiálu a o práci

s ním. Nabídnout náměty na práci ve školní praxi na 1. stupni ZŠ.

Práce je rozdělena do dvou částí na teoretickou a praktickou. V teoretické

části se zaměřuji na historii keramiky a na informace o jednotlivých technických

krocích (modelování, zdobení, sušení, glazování, vypalování), na materiální

zabezpečení a na pomůcky.

Do praktické části jsem zařadila sedm námětů na práci s hlínou, vhodné pro

žáky prvního stupně. Náměty jsou poskládané podle náročnosti od jednoduchých po

složitější. Hodiny obsahují podrobný postup práce, vše je doplněno o fotografie

a pracovní listy. Všechny náměty byly realizované v praxi. Poznatky jsou shrnuty

v závěru práce.

7

Cíle závěrečné práce

Hlavním cílem závěrečné práce je navrhnout náměty z keramiky, které lze

realizovat ve výuce na 1. stupni ZŠ a které rozvinou děti v jejich prostorové a plošné

představivosti, v jemné motorice a v těch oblastech primární technické gramotnosti,

které s keramikou blízce souvisí.

K dosažení hlavního cíle je nutno rozvrhnout cíle dílčí:

Teoretické:

- Analyzovat význam, obsah a cíle technické výchovy na 1. stupni základní školy

podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání v kontextu

vzdělávací oblasti Člověk a svět práce

- Charakterizovat techniky, které využívají jako základní materiál hlínu

Praktické:

- Připravit 7 námětů pro práci s hlínou na prvním stupni základní školy

- Na každý námět vytvořit didakticky správnou přípravu

- Vyzkoušet náměty v praxi

- Ověřit efektivitu těchto námětů formou pracovních listů

8

A. Teoretická část

1. Z historie keramiky

Výroba keramiky patřila k nejstarším činnostem, které provázejí lidstvo po

tisíciletí. Nejprve šlo o nádoby užitkové nebo rituální. Slovo keramika pochází

z řeckého keramos, což původně znamenalo roh k pití, později to byly i jiné výrobky

z pálené hlíny, které sloužily k témuž účelu. Poměrně brzy se stalo zvykem nádoby

zdobit, což nám umožňuje lépe datovat archeologické nálezy. Různé společnosti ve

světě různě zdobily své keramické předměty. Známé jsou například keramické

výrobky etruské, řecké, asyrské a babylónské, španělské, čínské. V Evropě se

napodobenina čínského porcelánu nazývala fajáns a majolika. Za zmínku stojí

Angličan Josiah Wedgwood, který z keramické hmoty napodobil např. želvovinu,

dřevo nebo kůži. V 19. století se zakládaly továrny na výrobu porcelánu, u nás to

bylo okolí Karlových Varů, dále Horní Slavkov, Chodov, Bohemia – Nová Role, Dubí.

Ve 20. století byly objeveny výhodné izolační vlastnosti k výrobě izolátorů

v Merklíně u Karlových Varů. V továrnách došlo k automatizaci výroby a tím

keramika přišla o svůj původní rukodělný charakter. (Z. Pospíšil, A. Koller a kol.,

1981, str. 11–12)

V Čechách bylo hrnčířství velmi rozšířeno, skoro každé město mělo hrnčíře

sdružené v cechu. K rozkvětu hrnčířství došlo stejně jako ve světě v 19. století.

Společně s hrnčířstvím se rozvíjelo kamnářství a výroba obkladů. Následoval mírný

pokles. Zanikaly závody, které nepřešly na výrobu tvrdého tzv. varného nádobí.

Některé továrny se přeorientovaly na výrobu zdravotnické nebo radiotechnické

keramiky. Z prosperujícího odvětí se zachovaly jen zbytky dílen. V Čechách byly dvě

keramické školy, jedna v Karlových Varech a druhá v Bechyni. Tito studenti se

uplatňovali převážně v průmyslu jemné keramiky. (Z. Pospíšil, A. Koller a kol., 1981,

str. 13 – 15)

9

2. Keramické suroviny

2.1. Hlíny a jíly

Mezi základní materiály při práci s keramikou jsou hlíny a jíly. Většinu jílu

nelze zpracovat v surovém stavu, ale vylepšit mletím, ostřením a mísením do

požadované hmoty. Zpracování pro určité použití probíhá v továrnách mícháním

různých příměsí. Nejvíce a nejčastěji se v amatérské sféře používá červenice, která

je dobře tvárná, lehce zpracovatelná a je určena na nižší pálení. Podle složení

a použití se dále hlíny a jíly dělí na:

Cihlářské

Hrnčířské

Pórovité

Kameninové

Porcelánové

Dále se keramické hmoty dělí na plastické (kaolín, hlíny, jíly) a neplastické (křemen,

živec, vápenec). (M. Adamcová, Keramika pro malé i velké, 1994, str. 49–51)

2.2. Glazura

Kromě hlíny je dalším materiálem glazura. Glazury můžeme dělit na:

Barevné

Bezbarvé

Průhledné

Krycí

Lesklé

Polomatné

Matné

Tvrdé

Měkké

Borité

Olovnaté aj.

10

Jde o povlak nanášený na povrch keramického výrobku a po vypálení se velmi

podobá sklu. Podle obsahu oxidů kovů získají glazury svou barvu, číslo a určitou

vypalovací teplotu. Dodává výrobkům neprosákavost a čistitelnost. (M. Adamcová,

1994, str. 56–61)

2.3. Engoba

Jedná se o barevné nebo nabarvené hlíny. Sytější hlína se rozředí vodou

nebo přibarví barvítky (barvícími tělísky). Na výrobky se nanáší poléváním,

stříkáním, namáčením. Je to základ dekoračních technik. Výrobky po vypálení mají

vzhled jako po malbě temperou. (M. Adamcová, 1994, str. 62)

Obrázek č. 1 – Glazury Zdroj: archiv autorky

11

3. Materiální zabezpečení a pomůcky

K základnímu vybavení keramické dílny patří pec, hrnčířský kruh, podstavce,

regály na odkládání hotových výrobků, na glazury, nádoba na skladování hlíny např.

plastová popelnice. Prostor dílny by měl být dostatečné velký, dobře větratelný,

suchý, světlý a s přístupem ke studené i teplé vodě. Ideálně bez umyvadel, která se

zanášejí, lepší jsou dřezy se širšími odpadními trubkami. Glazury a hlínu je nutné

skladovat zvlášť. Ke zpracování mokré hlíny potřebujeme sádrové desky.

Pracovní pomůcky

Samozřejmostí je pracovní oděv. Nejčastěji se pracuje rukama, přesto

budeme potřebovat špachtle, očka, drát, strunu, starý jídelní příbor, váleček,

struhadlo, houbičku. Ke glazování použijeme štětce různých velikostí, misku,

sběračky, staré hadry. Dále po práci ručník, mýdlo, kartáček na ruce. (M. Adamcová,

1994, str. 65–72)

Obrázek č. 2 – Pomůcky Obrázek č. 3 – Pomůcky

Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky

Obrázek č. 4 – Pomůcky Obrázek č. 5 – Pomůcky


12

4. Technické postupy pro děti a začátečníky

Ve všech činnostech se učíme od nejjednoduššího ke složitějšímu i zde to to

pravidlo platí. Začínáme od plošných tvarů k prostorovým.

Na počátku práce je potřeba děti seznámit se zásadami práce s hlínou.

Čistá hlína bez nečistot

Síla střepu

Dutost předmětů

Vláčnost hlíny

Jednou ze základních technik je zpracování hliněného plátu. Skvěle se hodí na

výrobu destiček, kachlů, které můžeme zdobit modelováním nebo prořezáváním. Po

získání zkušeností a zručnosti se dají z plátu vyrábět různé nádobky, figurky atd.

Než děti začnou pracovat je důležité si na pracovní stůl položit nějakou textilii, aby

se hlína nelepila. Je možné použít noviny, ale ty rychle nasají vodu a začnou se trhat.

Při práci můžeme použít šablony z tvrdšího papíru. Jednotlivé části spojujeme

lepením. Nejdříve si zdrsníme povrch nejlépe vidličkou, pak navlhčíme a přitlačíme

spojované části, můžeme rozhladit. Další možností jak spojovat, je výroba hliněné

kaše zvané šlikr. Pokud budeme spojovat například dno nádoby, musíme použít

šňůrku zevnitř ke zpevnění. Po zavadnutí použijeme vlhkou houbičku a výrobek

ohladíme a tím sjednotíme povrch a zahladíme případné praskliny a otisky.

Z plátu kromě hranatých tvarů můžeme vyrábět nádoby miskovitého tvaru.

Z tohoto tvaru děti vytvářejí i zvířátka např. kočku, želvu aj. Spojením dvou misek

vytvoříme rolničku nebo lampu. Tyto tvary je nutné prořezat nebo propichovat

nejen kvůli světelným efektům, ale také proto, aby mohl v peci unikat vzduch.

Duté tvary lze vytvářet pomocí šňůrek. Lidově říkáme z hadů. Tedy stavíme

odspoda spirálově vzhůru. Tento vzor – dekor můžeme ponechat, ale také jej

můžeme zahladit špachtlí nebo rozhladit prsty.

Techniku čištění provádíme krouživými pohyby a uhlazováním na zavadlém

předmětu pomocí vody a houbičky. Tím zjemňujeme okraje. Pracujeme velmi

opatrně, abychom nerozbili a nepoškodili základní tvar výrobku. (M. Adamcová,

1994, str. 97–108)

13

5. Dekorativní techniky

Techniky zdobení můžeme rozdělit na dvě skupiny.

Plastické

Malířské

Dekorování je závěrečnou částí při výrobě. Často kombinujeme obě skupiny

zdobení. Děti si dokončují dle svých představ. Hojně využívají šňůrkovou techniku.

Další plastické zdobení je razítkování, což je hodně stará technika vytlačování reliéfů

do hlíny. Používáme různé materiály, které zanechávají zajímavé stopy – záclona,

pytel, válečky, razítka i jiné předměty. Nejjednodušší je otiskovat přírodní materiály

– kůra, větvičky, listy atd. Technika rytí vyplývá ze samotné práce s hlínou. Vidíme ji

jako kresbu špejlí, vpichy, rytí nebo rýhování.

Mezi malířské techniky patří práce s engobou, glazování, malba na

nevypálenou i na vypálenou glazuru, emaily a zatírání oxidů kovů. Ve své práci

s dětmi nejčastěji používáme glazování a práci s engobou.

Engobou může být bílá hlína, kterou děti používají, aniž by čekaly na přežah.

Výrobek nakonec můžou glazovat průhlednou glazurou. Engobu nanáší poléváním

výrobku.

Při glazování je důležité dbát na čistotu rukou. Glazury ředíme vodou tak,

aby měly konzistenci řídké kaše. Zdobí se přežahnuté výrobky. Předměty očistíme

od prachu a pomocí štětců tupováním, namáčením a poléváním zdobíme. Nejdříve

se glazuje vnitřní prostor a pak zbytek. Je důležité, aby ta část, na kterou bude

výrobek postaven v peci, byla čistá bez glazury, jinak se výrobek připeče k plátu

v peci. (M. Adamcová, 1994, str. 140–153)

14

Obrázek č. 6 – Dekorování Obrázek č. 7 – Dekorace Obrázek č. 8 – Dekorování

Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky Zdroj: archiv autorky

6. Sušení a pálení

Hotové surové výrobky je nutné nechat usušit. Jde o zbavení volné vody

z hlíny, a to pomalým sušením v regálech na místě, kde není průvan. K sušení

můžeme použít sádrové desky, které vodu odjímají. Během sušení chodíme

kontrolovat výrobky, neboť sušením se výrobek smršťuje. Různě otáčíme

a podpíráme tak, aby se zachoval pravidelný tvar. Při sušení můžete slyšet termíny

zavadlý a kožený stav. (M. Adamcová, 1994, str. 82)

Zavadlý stav – výrobek není již měkký, ale není ani suchý, je to část, kdy

sedají dolepovat ozdoby pomocí šlikru

Kožený stav – stav, kdy se dá výrobek přenášet, nelze nic dolepovat, ale dá

se dobře použít k nanášení engoby.

Zcela vyschlý výrobek je světlý, lehký a křehký. Pokud se dá výrobek

předčasně do pece, může se vlivem unikající páry roztrhnout.

Pálení je konečná fáze práce. Vypalujeme dvakrát. První výpal – přežah na

nižší teplotu, získá se požadovaná tvrdost. Přežah pálíme na 800 stupňů a výrobky

můžeme klást na sebe. Druhý výpal – pálí se již naglazované výrobky, ty se v peci

dotýkat nesmí. (M. Adamcová, 1994, str. 83–85)

15

6.1. Typy pecí

Pecí je několik druhů a ty se rozdělují podle směru, jakým postupuje plamen

ke komínu.

Pece s plamenem stoupajícím – plameny stoupaly vzhůru, měly kruhový

nebo oválný tvar. Velmi starý typ pecí.

Pece s vodorovným plamenem – oheň rozvádí rovnoměrně, odděleno

topeniště od pece.

Pece se zvratným plamenem – měly několik komor, dosahovala vyšších

teplot

Elektrické pece – ideálně 50 x 50 cm vnitřní prostor, snadná instalace,

ovládání, termoregulace až 1200 stupňů

Složení pece:

Ocelová konstrukce – rám

Šamotová vyzdívka

Topné spirály

Termoregulace

Display

Spínač

Pláty do pece

Sloupky, podložky, stojánky

Pec je připojena do zásuvky na 380 V. (P. Rada, 1990, str. 178–180)

6.2. Jak probíhá pálení

Teplotní křivka v peci.

První fáze – trvá cca 2 hodiny, při teplotě 200 stupňů se uvolňuje přebytečná

voda

Druhá fáze – trvá cca 2 hodiny, při teplotě 400 stupňů se odpařuje zbytek

vody (chemické), velmi citlivá fáze – exploze – nadbytek vody nebo

vzduchových bublin

16

Třetí fáze – trvá cca 2 hodiny, při teplotě 600 stupňů dochází k přeměně

křemene

Čtvrtá fáze – trvá 10–60 minut, při teplotě 800 stupňů se neděje nic

důležitého, volný čas

Pátá fáze – trvá 1–3 hodiny, při teplotě 1000 stupňů zrají glazury

Šestá fáze – 30–60 minut, udržovací

Při vyprazdňování pece si musíme počínat velmi opatrně. Pec otevíráme při teplotě

100–120 stupňů, nebo ji necháme vychladnout zcela. Doporučuje se otevřít pec

a nechat vychladnout předměty uvnitř, které si mohou držet teplo. (D. Rosová,

2003, str. 137–139)

7. Na co si dát pozor při práci s hlínou

Jak popisuje M. Adamcová (1994, str. 162) chyby vznikají při zpracování hlíny,

modelování, glazování, sušení a pálení. Nejčastěji dochází k praskání, deformaci

nebo úplnému zničení výrobku. Kde hledat chybu? M. Adamcová (1994, str. 162)

uvádí:

V hlíně je nahromaděná pára a výrobek exploduje.

V hlíně jsou nečistoty.

U výrobku není stejnoměrná tloušťka, dojde k roztržení.

Příliš velký výrobek může mít deformovaný tvar nebo spodní část praská.

Toto jsou nejčastější chyby, které vznikají při práci s hlínou. Je potřeba výrobky dětí

kontrolovat a upozorňovat na možné chyby a doporučit takový postup, aby výrobek

byl kvalitní (M. Adamcová, 1994, str. 165–168). Důležité je dobře zpracovat hlínu

hnětením od krajů do středu. Příliš mokrá hlína se nechá vyschnout na sádrové

desce, kde se může také chvíli hníst. Hlínu musíme zbavit vzduchových bublin.

(D. Rosová, 2003, str. 16–19).

17

8. Technická gramotnost na 1. stupni základní školy

V Rámcovém vzdělávacím programu pro ZV se technická gramotnost

objevuje ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Tady se zaměřuje na získávání

praktických pracovních dovedností a návyků. V prvním období na 1. stupni se

seznamují žáci s prací s drobným materiálem, pracují se stavebnicí, pečují o květiny

a připravují jednoduché pokrmy. Pracovní činnosti vedou k pozitivnímu vztahu

k práci.

„Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a tech-

nologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech

lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.

Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních

situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou

v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech.

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní

dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku

nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od

ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí

myšlenkové s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a ná-

vyky. Učí se plánovat, organizovat spoluúčast žáků.

Žáci se učí pracovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech

tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a

hygieny při práci.“(Rámcový vzdělávací program pro ZV, 2017, str. 104)

Honzíková (2014) popisuje rozvoj především myšlení, vnímání, řeči,

představivosti, tvořivosti, tedy duševní vývoj dítěte. Mimo jiné se děti učí poznávat

různé techniky, nářadí, nástroje a postupy. Při práci se rozvíjí a upevňuje

cílevědomost, vytrvalost, samostatnost a zodpovědnost.

Hlavní úkoly technické výchovy:

Pozitivní vztah k práci

Osvojení dovedností a návyků

18

Poznávání různých materiálů

Používání nástrojů, nářadí

Dodržování bezpečnosti a hygieny při práci

Poskytuje prostor pro tvořivou práci

Rozvoj myšlení, vnímání, tvořivosti, technické představivosti

(J. Novotný, J. Honzíková, 2014)

Při technické výchově se rozvíjí kompetence k učení, k řešení problémů,

komunikativní, pracovní, sociální a personální. Technické vzdělávání úzce souvisí

s technickou gramotností, ta má tři složky ( Roučová, E., 2016):

Složka vědomostní (poznatky o vlastnostech materiálů, poznatky

o nástrojích, nářadí a pomůcky, poznatky vyplývající z technologie,

technologická terminologie, poznatky o bezpečnosti a hygieně, prevence,

1. pomoc)

Složka psychomotorická (praktická manipulace s materiály, nástroji, osvojení

si technologického postupu, osvojení a rozvoj dílčích psychomotorických

činností)

Složka postojová (zahrnuje postoje ekonomické, ekologické, sociální,

osobnostní).

Technická gramotnost je součástí všeobecného vzdělání.

19

9. Slovníček pojmů

Aplikace – nalepování vykrájených kousků hlíny

Engoba – směs vody, hlíny a glazury. Zdobíme syrové, lehce zavadlé výrobky,

po vypálení jsou barvy matné.

Forma – vše, co můžeme použít na formování hlíny (miska, talíř, láhev…)

Glazura – prášek, který po smíchání s vodou se natírá na přežahlé výrobky,

po vypálení je výrobek pokryt lesklou, pevnou a smývatelnou vrstvou.

Keramika – název pro vše vyrobené z hlíny (mísy, hrníčky, kachle, zvířata…)

Přežah – první výpal keramiky

Šablona – tvar potřebný k vykrojení z plátu, připravený z tvrdého papíru, kartonu

Šamotka – druh hlíny, obsahující drobné kousky šamotu, vhodné pro vytváření

figurek, pracnější výtvory

Šlikr – řídká hlína, slouží ke slepování jednotlivých částí k sobě

Šňůrka – základní tvar, vznikne válením po podložce – „had“

Tupování – technika glazování pomocí houbičky nebo štětcem

20

B. PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části je představeno sedm námětů pro práci s keramickou hlínou

na 1. stupni základní školy, které byly realizovány. Seřazeny jsou podle obtížnosti

od jednoduchých po složitější výrobky. Ke složitější práci se děti dostanou postupně,

po malých krůčcích a po osvojení si jednotlivých technologických postupů.

Při výběru námětů pro práci s hlínou jsem se částečně inspirovala knihou

Aleny Kýrové Keramika pro malé i větší umělce 2., ale i jinými tituly, uvedenými

v seznamu použité literatury. Po získání dostatečných dovedností, mohou děti

uplatnit vlastní fantazii a vytvářet své výrobky.

10. Cíle, kompetence a hodnocení výuky

Následující text byl zpracován podle zdroje Roučová, E., 2016.

Kognitivní cíle

Poznatky o vlastnostech materiálů: objevují, jaké jsou materiály, se kterým

pracují (měkký, tvrdý, pevný, savý, nesavý, odolný, křehký, ohebný).

Poznatky o nástrojích, nářadí, pomůcky: na různé materiály používáme různé

nástroje, abychom si práci ulehčili a zlepšili její výsledek (špachtle na

tvarování materiálu, nože na řezání a vyřezávání, váleček na rozválení hlíny

na plát, štětce na nanášení glazury, očko na vydlabávání materiálu, špejle,

vidlička apod. ke zdobení, drát na snadnější rozřezání a odřezání hlíny,

houbička na ohlazení výrobku do finální podoby).

Poznatky vyplývající z technologie: důkladné zpracování hlíny, aby výrobek

při výpalu nepraskl.

Technická terminologie: názvy technik, nářadí, pomůcek (zpracování hlíny,

udělat plát, výrobky z plátů – hranaté a válcovité tvary, vrstvení, šňůrková

metoda – dutý tvar, miskový tvar, figury spojování, lepení, váleček,

pytlovina, houbičky, laťky, dřevěné špachtle, kovová očka, hladítka, nůžky,

štětce, struna, děrovače).

Poznatky vyplývající z bezpečnosti a hygieny: znečištění oděvu (ochrana

oblečení svého i ostatních, možnost potřísnění, jako na TV je nutné mít i na

21

výtvarnou výchovu), nábytku – poškození, ostatních dětí, vylití vody a uklou-

znutí, společné objevení a vyvození konkrétních rizik při práci s různými

materiály, nářadím, pomůckami, ekologické nakládání s materiály a pomůc-

kami, odpadem.

Prevence: podložky na lavice, pracovní oděv, dodržování pořádku při práci,

mytí rukou, sezení u činnosti; při činnostech nechodíme, neotáčíme se,

dáváme pozor na ostatní děti, nepřikládáme pomůcky a nástroje blízko

obličeje, nenaléváme kelímky plně vodou.

První pomoc: hlásit všechny úrazy, ošetřit drobná poranění, děti si samy

vyvodí nebezpečné situace a předcházejí jim.

Poznatky o širším světě techniky: povědomí o starých řemeslech, povolání,

zaměstnání, elementární představy o výrobě některých běžných věcí

z okolního života dítěte

Psychomotorické cíle:

Praktická manipulace s různými materiály, pomůckami a nástroji, provádění

jednoduchých pracovních činností a úkonů

Osvojení si celého systému těchto technologii: (např. práce s nástroji – stopy

v hlíně, miska na ovoce, zvířátka z misky, šňůrková technika – váza, miska,

kombinované techniky – plát +šňůrky, zdobení, glazování, vysypávání sklem)

Osvojení si a rozvoj dílčích psychomotorických činností (povrchová úprava

hlíny, spojování materiálů, příprava k modelování), vytvoření si mentální

představy o činnosti

Osvojení a rozvoj psychomotorických oblastí: jemná a hrubá motorika,

plošná a prostorová představivost, čistota a pečlivost provedení, plánování

a promyšlení technologického postupu, navrhování více variant řešení,

nekonvenční nápady, odhad a volba správných proporcí předmětu, využití

a aplikace předchozích zkušeností, vědomostí a dovedností, rozpoznávání

příčin a důsledků jevů

22

Afektivní cíle:

Ekonomické postoje: ocenění nakládání s časem (správně si rozvrhnout

práci), uspořádání pracovního místa, neplýtvat materiálem, recyklovat,

dostupnost materiálu a pomůcek

Estetické postoje: ocenění povrchové úpravy (zahlazení, zbavení drobných

prasklin, čistota finálního výrobku), výhodnost pečlivé povrchové úpravy,

vkusná kombinace barev

Ekologické postoje: důležitost likvidace zbytků (zbytek hlíny uložit do

igelitového pytle pro další použití), recyklace, preference přírodních

materiálů

Sociální rozvoj: úcta k práci druhých, pomoc druhým (vytváření vztahů ve

skupině), komunikace mezi žáky (naslouchá, porozumí, vhodně reaguje),

mezi učitelem a žáky, ohleduplnost (upevňování dobrých vztahů), nutnost

přípravy (bez přípravy nelze pracovat, připravit vše potřebné), spolupráce

(zkušenosti druhých mohou pomoci, rozvoj jednání a chování), oslavy a

tradice (respektují a chrání naše tradice, vytvoření pozitivního vztahu

k uměleckým hodnotám)

Osobnostní rozvoj: důležitost uspořádání pracovního místa (mít vše po ruce,

místo pro práci i pro nástroje), pracovního oděvu, údržby nástrojů (čistota

nástrojů a bez závad), riziko – nutnost znalosti rizik (předcházení úrazům,

neúspěchům při práci), 1. pomoc, ocenění lidových zvyků, ochota a vůle

překonávat strach z neznáma, ocenění pracovní vytrvalosti, pečlivosti,

originality, propracovanosti.

Kompetence, které budou děti rozvíjet během práce:

Kompetence k učení (operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly,

samostatně pozoruje a experimentuje, výsledky porovnává a posuzuje využití

do budoucna)

Kompetence k řešení problémů (samostatně řeší problémy, volí vhodné

způsoby řešení, nenechá se odradit neúspěchem, využívá získané vědomosti

23

a dovednosti k objevování různých variant řešení, osvědčené postupy

aplikuje)

Kompetence komunikativní (naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí

jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor

a vhodně argumentuje, rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových

materiálů)

Kompetence sociální a personální (účinně spolupracuje, vytváří pozitivní

atmosféru ve třídě, spolupracují s ostatními při řešení daného úkolu, vytváří

si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru

a samostatný rozvoj)

Kompetence občanská (rozhoduje se zodpovědně podle dané situace,

poskytne dle svých možností pomoc, respektuje, chrání a ocení naše tradice

a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům,

chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy)

Kompetence pracovní (používá bezpečně a účinně materiály, nástroje

a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje

se na změněné nebo nové pracovní podmínky, přistupuje k výsledkům

pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti

a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví

druhých, ochrany životního prostředí i ochrana kulturních a společenských

hodnot) Čerpáno z RVP, 2017, s. 10–13.

Kritéria hodnocení

Na začátku každé hodiny žáci po vysvětlení postupu práce získají informace

o kritériích hodnocení. Hodnotíme:

Čistota provedení

Pečlivost provedení

Správné zacházení s nástroji

Dokončení práce

Originalita při finální úpravě

24

Osvojení si terminologie (PL)

Správné proporce výrobku

Zapamatování si technologického postupu

Vytrvalost při řešení problému

Ocenění spolupráce, pomoci druhým

25

11. Náměty k práci s hlínou

11.1. Stopy nástrojů

Třída (věk): 6–7 let

Počet dětí: 15

Pracovní téma: Objevovat a využít stopy jednotlivých nástrojů při práci s hlínou

Pomůcky: hlína, podložka, kelímek, ručník, nástroje – štětce, špachtle, starý příbor,

váleček, přírodniny

Cíle: viz výše

Metody: vysvětlování, instruktáž, produkční metoda, pokus, experiment

Formy: hromadná, individuální

Problémové úkoly: Vyzkoušejte všechny své pracovní nástroje otiskovat a zkuste

s nimi manipulovat tak, aby byly vidět na hlíně stopy po nástrojích. Budou se nám

vaše poznatky hodit pro další práci s hlínou?

Postup práce:

Příprava pracovního místa, pracovní oděv

Rozdání hlíny

Ukázka práce

Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji

Samostatná badatelská práce žáků – prohlíželi si své pracovní nástroje

a zkoušeli otiskovat do hlíny. Sledovali, jakou stopu zanechávají v hlíně

a diskutovali o možnosti dekorování. Zkusili i otiskovat přírodniny a pozo-

rovali jejich otisk. Zamýšleli se nad využitím této stopy.

Vytvoření konečného výrobku

Vyplnění PL, hodnocení

Zhodnocení, reflexe (PL):

Žáci si navzájem sdělovali a ukazovali jednotlivé stopy a přemýšleli o jejich využití při

práci s hlínou. Někteří si neuměli představit, že známé i neznámé nástroje

zanechávají zajímavé stopy. Žáci našli stopy, které již někdy viděli na miskách,

vázách a jiných předmětech denní potřeby. Pracovní list vyplnili všichni, nikdo s tím

26

neměl problémy. Naučili se používat novou terminologii: názvy nástrojů. Pamatovali

si, které stopy jsou od čeho, protože se jim líbil jejich dekor. Do budoucna se ukáže,

zda své poznatky o stopách využijí.

Obrázek č. 9 – Listy Obrázek č. 10 – Kůra


27

Pracovní list 1.

1. Napiš 3 nástroje, které jsi používal/a.

……………………… …………………….. ……………………

2. Od kterého nástroje se ti nejvíce líbila stopa v hlíně?

…………………………………………………………………………………………

3. Umíš si představit, na jaký výrobek bys použil/a tuto ozdobnou stopu?

…………………………………………………………………………………………

4. Nakresli obrázek podle bodu 3.

28

11.2. Výroba misky


Počet dětí: 15

Pracovní téma: Výroba misky na ovoce, drobnosti


houbička

Cíle: viz výše

Metody: slovní, instruktáž, experiment

Formy: hromadná – na úvodu hodiny, individuální – při samostatné práci

Problémové úkoly: Dokonalé zpracování materiálu do rovnoměrného tvaru. Dá se

tento tvar použít také na něco jiného než na misku?

Postup práce:


Rozdání hlíny

Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji -

minimální

Ukázka práce – vysvětlení, jak udělat z hrudky hlíny misku, spojování částí

Samostatná badatelská práce žáků – Žáci se snažili najít optimální tloušťku misky,

ale i způsob jak toho dosáhnout. Zkoumali tvar a přemýšleli, co by se dalo vyrobit

jiného než jen miska.


Vyplnění PL a hodnocení


Práce děti bavila. Někteří si s tím nevěděli rady, rozhlíželi se po ostatních a hledali

způsob, jak to udělat. Někomu dělalo potíže zabořit palce do hlíny. Nakonec se to

všem podařilo. Žáci si navzájem ukazovali své výrobky a přemýšleli o využití tohoto

tvaru dále při práci s hlínou. Někteří se neubránili a začali si své misky různě zdobit

– využili vědomostí z minulé hodiny. Ve společné diskuzi si navzájem sdělovali, co by

všechno šlo vyrobit z misky – ježek, želva, kočka atd. Všichni věděli, komu výrobek

darují a k jakému účelu bude sloužit. V pracovním listu si znovu zopakovali

29

terminologii nástrojů a využili je k dekoraci misky. Nejčastěji použili vidličku, nůž

a špejle.

Obrázek č. 11 – Miska Obrázek č. 12 – Miska


30

Pracovní l ist 2.

1. Jaké nástroje jsi použil/a při výrobě misky?

………………………………………………………………………………………………………………

2. Jak js i ozdobil/a svou misku?

………………………………………………………………………………………………………………

3. Co bylo pro tebe nejtěžší při výrobě misky?

………………………………………………………………………………………………………………

4. Nakresl i 2 výrobky, kde bys použil/a právě tvar misky.

…………………………………………………………………………………………………………………

31

11.3. Zvířátka z misky


Počet dětí: 15

Pracovní téma: Zvířátka z miskového tvaru


houbička

Cíle: viz výše

Metody: slovní, instruktáž, pokus, experiment


Problémové úkoly: Dokonalé zpracování materiálu do rovnoměrného tvaru. Zdobení

šňůrkami, prořezáváním, vrstvením. Jak k sobě spojit jednotlivé části?

Postup práce:


Rozdání hlíny

Ukázka práce – zopakovat, jak udělat z hrudky hlíny misku, zdobení, spojování částí

Upozornění na rizika – zpracování a spojování hlíny, bezpečnost při manipulaci

s nástroji – prořezávání – možnost zranění

Samostatná badatelská práce žáků – Jak a čím spojit jednotlivé části k sobě, aby

neodpadly. Jak si vyrobit šlikr – odhad poměrů.




Jak si udělat misku, již všichni zvládli dobře. Představu o finálním výrobku měli, ale

nevěděli, jak spojit jednotlivé části k sobě. Lepidlo zde fungovat opravdu nebude.

Ukázali jsme si jak si udělat šlikr. Poté ji jej ve dvojicích vyrobili a mohli svá zvířata

kompletovat. U žáků se nejčastěji objevoval ježek a želva. Zdobení bylo rozmanité.

Problém byly bodliny – jak je udělat? Několik žáků si vzpomnělo na stopu, kterou

zanechala vidlička a střihnutí nůžkami. Někdo si vyrobil jednoho ježka a jednu želvu,

někdo vytvořil celou zvířecí rodinu, dvě dívky si vyrobily kočky. V pracovním listě si

32

opět zopakovali přípravu šlikru, protože si ho dělali sami, znali ingredience

a poměry. Při své práci také zjistili, že hladká plochu s hladkou plochou nejde dobře

spojit. Museli si povrch zdrsnit vidličkou. Zamysleli nad třetím bodem – proč by

mělo trčet co nejméně částí. Po návštěvě a ukázce pece byla odpověď jednoduchá.

Ze dvou misek je jako nový tvar napadlo vajíčko, svícen, kasička aj.

Obrázek č. 13 – Ježek Obrázek č. 14 – Želva


33

Pracovní l ist 3.

1. Jak se spojují jednotlivé části výrobku k sobě?

………………………………………………………………………………………………………………

2. Víš, jak by sis sám vyrobi l šl ikr?

………………………………………………………………………………………………………………

3. Proč se snažíme udělat výrobek co nejkompaktnější (aby minimálně

„trčely“ různé části)?

………………………………………………………………………………………………………………

4. Napadá tě, co by se dalo vyrobit ze spojení dvou misek?

…………………………………………………………………………………………………………………

34

11.4. Šňůrková technika


Počet dětí: 15

Pracovní téma: Šňůrky a výrobky z nich


houbička

Cíle: viz výše

Metody: slovní, instruktáž, pokus


Problémové úkoly: Dokonalé zpracování materiálu do rovnoměrného tvaru. Točení

do spirály. Proč glazujeme?

Postup práce:


Rozdání hlíny

Ukázka práce – zpracování hlíny, spirálové točení, rovnoměrné šňůrky, zdobení,

spojování částí

Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji -

minimální

Samostatná badatelská práce žáků – Žáci měli zjistit jak dlouhého, silného „hada“

udělat, aby se nelámal, nepraskal. Jak hodně zatlačit, aby zůstal v kulatém tvaru.




Na práci s hlínou se žáci velmi těšili. Úkolem hodiny bylo zjistit jak dlouhého, silného

mají udělat hada a jakou silou pracovat, aby se nezploštil. Byl to namáhavý úkol

a bylo nutné obcházet děti a pomáhat radou nebo ukázkou. Nakonec se had povedl

všem. Dalším problémem bylo točení hada do spirály. Silný had se lámal a v ohybu

praskal. Nerovnoměrný “had“ se špatně točil. Hlína praskala z důvodu nedostatku

vody nebo kvůli tloušťce. Žáci vytvořili různé spirály jako ozdoby, šneky, hady.

35

Někteří si zkusili udělat misku. V pracovním listě si ujasnili získané vědomosti. Zjistili,

že v peci se vypaluje výrobek, aby byl tvrdší, a glazuje se jednak kvůli dekoraci, ale

hlavní výhodou je, že výrobek je nepropustný.

Obrázek č. 15 – Miska Obrázek č. 16 – Šneci


36

Pracovní l ist 4.

1. Jak zajistíš vláčnost hlíny, aby nepraskala?

………………………………………………………………………………………………………………

2. Víš, jak by měla být t lustá šňůrka? Jako jaký předmět?

………………………………………………………………………………………………………………

3. Proč glazujeme výrobky?

………………………………………………………………………………………………………………

4. Kde se vypalují výrobky?

…………………………………………………………………………………………………………………

37

11.5. Váza ze šňůrek


Počet dětí: 15

Pracovní téma: Váza ze šňůrek


houbička, sklenice, igelitové sáčky

Cíle: viz výše

Metody: slovní, instruktáž


Problémové úkoly: Vytvoření rovnoměrných šňůrek, vytvoření dutého tvaru – vázy.

Co je to zavadlý stav keramiky? Jak tvar vyztužíš?

Postup práce:


Rozdání hlíny

Ukázka práce – Vyrobení šňůrek. Opora pro výrobek – vázu.

Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji,

opatrnost při práci s lahví

Samostatná badatelská práce žáků – Vytvoření rovnoměrných šňůrek, zjistit zda jde

tvořit vázu bez opory? K čemu budeme potřebovat igelitový sáček?




Žáci již věděli, jak na výrobu šňůrek a snažili se o rovnoměrnost a vláčnost výrobku.

Tvoření vázy bez opory se neosvědčilo, menší tvary jako misky šly. Jako oporu

použili skleněnou láhev. Někteří se pustili do práce s láhví, ale hadi se na ní lepili

a nešli sundat. Zkusili vložit láhev do igelitového sáčku a postup opakovali. Nejprve

udělali dno a pak láhev obtáčeli šňůrkami až po hrdlo. Někdo si nechal reliéf

žebrování vidět, jiní pomocí špachtle a houbičky povrch zahladili do hladka. Láhev

jsme nechali jako oporu do zavadlého stavu, aby se výrobek nezbortil. Pracovní list

38

pomohl žákům k upevnění vědomostí získaných při práci – opora, igelitový sáček,

zavadlý stav. Při tvorbě hadů zúročili již získané dovednosti z minulých hodin.

Obrázek č. 17 – Váza

Zdroj: archiv autorky

39

Pracovní l ist 5.

1. Co se stane, když zatlačíš na šňůrku? Můžeš tento tvar použít?

………………………………………………………………………………………………………………

2. Proč jsme použi l i igelitový sáček u opory?

………………………………………………………………………………………………………………

3. Co je to zavadlý stav keramiky?

………………………………………………………………………………………………………………

4. Nakresl i j iné výrobky vyrobené ze šňůrkové techniky.

…………………………………………………………………………………………………………………

40

11.6. Velikonoční vajíčko


Počet dětí: 15

Pracovní téma: Velikonoční vajíčko – kombinace plátu, šňůrek


houbička, starý ručník nebo utěrka, šablona vejce, krabice se sklem (po přežahu),

váleček

Cíle: viz výše



Problémové úkoly: Vytvoření rovnoměrných šňůrek a plátu. Proč je důležité šňůrky

dobře spojit s plátem?

Postup práce:


Rozdání hlíny

Ukázka práce – vytvoření z hrudky plát, ze zbytků – šňůrky, rozdělení výrobku na

jednotlivé části, které budou po přežahu vysypány sklem

Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji – nože,

řezání – možnost poranění, opatrnost při práci se skleněnými střípky – možnost

říznutí, zapíchnutí střepu do prstu

Samostatná badatelská práce žáků – Žáci se snaží hrudku rozválet do rovnoměrného

plátu. Co je nejvhodnější jako podložka?




Z předchozích hodin žáci měli zkušenost s vytvořením šňůrek. Výroba plátu měla svá

úskalí – v podložce (nevhodný je igelit, ručník je dobrý), síla plátu – tenký praskal

a nešel odlepit od podložky. Silnější byl vhodnější. Aby mohli, žáci vysypat tvar

sklem bylo nutné udělat z hadů okraje, aby se sklo při roztavení nevylili přes okraj

41

do pece – znehodnocení výrobku. Vejce se povedla a někteří si vyrobili i srdce pro

maminky. Během práce se seznámili s pojmem přežah a technologii – co se stane se

sklem v peci na vysokou teplotu. K ověření vědomostí sloužil PL, který všichni

vyplnili správně.

Obrázek č. 18 – Velikonoční vajíčko Obrázek č. 19 – Srdce


Obrázek č. 20 – Plán práce


42

Pracovní l ist 6.

1. Jaká podložka je nejlepší pro vyválení plátu?

………………………………………………………………………………………………………………

2. Co je to přežah?

………………………………………………………………………………………………………………

3. Proč je důležité dobře spojit šňůrky s plátem?

………………………………………………………………………………………………………………

4. Co se stane se sklem v peci při vysoké teplotě?

…………………………………………………………………………………………………………………

43

11.7. Plot na klíče


Počet dětí: 15

Pracovní téma: Plot na klíče


houbička, váleček, starý ručník nebo utěrku, šablona, drátek

Cíle: viz výše



Problémové úkoly: Vytvoření rovnoměrného plátu. Přesně vyřezat tvar. Co se stane,

pokud bude plot krátký a malý x velký a dlouhý?

Postup práce:


Rozdání hlíny

Ukázka práce – Plát, vytvořit plaňky, šňůrky – ozdoby

Upozornění na rizika – zpracování hlíny, bezpečnost při manipulaci s nástroji –

poranění nožem

Samostatná badatelská práce žáků – Vytvořit z plátu plot na klíče tak, aby se

nerozpadl. Ani dlouhý ani krátký. Bude lepší používat nůž nebo drátek?




Žáci již věděli jak na výrobu plátu a snažili se o rovnoměrnost. Práce s válečkem se

zlepšila. Několik žáků udělalo malé krátké ploty, kam se následně špatně umisťovali

kolíky k zavěšení klíčů a práci si opravili. Dlouhé ploty se lámaly a rozpadaly. Další

kolize nastala při použití drátku, který žákům projížděl skrz a odděloval plaňky.

Děvčata chtěla plot jako dekoraci pro maminku a tak ke spojování kolíku nedošlo.

Výzdoba plotu byla rozmanitá, každý si udělal svůj plot, který zdobila zvířata,

předměty denní potřeby – hrnky, kola atd., i reliéfováním. Pracovní list žáky

44

upozorňoval na úskalí při práci, na technologické postupy. Všichni pracovní list

vyplnili a znovu si ujasnili, jak pracovat s plátem hlíny a jaké nástroje si měl zvolit.

Obrázek č. 21 – Plot 1 Obrázek č. 22 – Plot 2


Obrázek č. 23 – Plán práce


45

Pracovní l ist 7.

1. Co se stane, když bude plot malý a krátký?

………………………………………………………………………………………………………………

2. Co se stane, když bude plot velký a dlouhý?

………………………………………………………………………………………………………………

3. Koho tímto výrobkem obdaruješ?

…………………………………………………………………………………… …………………………

4. Nakresl i, co j iného bys mohl/a vyrobit z plátu?

…………………………………………………………………………………………………………………

46

12. Závěr

Pro svou práci jsem si vybrala téma Keramika na 1. stupni. Hlína je velmi

oblíbený materiál. Je cenově dostupný a dobře se s ním pracuje. Nákladnější jsou

glazury a vypalování.

Jedním z cílů závěrečné práce bylo shrnout poznatky o hlíně. Nejprve jsem

nashromáždila potřebou a vhodnou literaturu. V první kapitole nastiňuji něco málo

z historie hrnčířství a jeho vývoje. Poukazuji na významné české i zahraniční dílny.

Na období, kdy se z dílen stala tovární výroba ve velkém. Zmiňuji zde využití

keramiky v různých odvětví – zdravotnictví, technický porcelán apod.

V dalších kapitolách teoretické části jsem se zaměřila na keramické suroviny,

které potřebujeme znát pro výrobu. Patří sem poznatky o různých typech hlíny

a jílů, o glazurách a engobě. Popsala jsem vybavení keramické dílny a také

začátečnické postupy práce pro děti mladšího školního věku. Upozorňuji na časté

chyby při práci s hlínou a její následné práci jako je zdobení, sušení, pálení.

Věnovala jsem pozornost technické gramotnosti, kde jsem čerpala

především z literatury Jarmily Honzíkové a Evy Roučové. O tomto tématu jsem

věděla jen velmi málo okrajově a jsem ráda, že jsem si tuto literaturu mohla

prostudovat a obohatila své vědomosti v této oblasti, která je opomíjena.

Do praktické části jsem zařadila sedm námětů na práci s hlínou. Všechny byly

realizované a vyzkoušené v praxi. Jsou to přípravy pro začátečníky a mírně

pokročilé. Nejčastěji se s keramikou děti setkají v mateřské škole. Práce s hlínou je

doporučována pro děti, které potřebují zlepšit hlavně prostorovou a plošnou

představivost, motoriku prstů, zajišťuje určitý druh relaxace. Hnětení, válení

a manipulace s nástroji pomáhala k uvolnění ruky.

Přípravy jsou doplněny o reflexi dětí a o pracovní listy, které shrnují poznatky

o výrobku a také o fotografie. Dětem se práce s hlínou velmi líbila a těšily se na

každou hodinu, co budeme dělat zajímavého. V prvním úkole měli zjistit, jaké stopy

zanechávají jejich pracovní nástroje. Placku si vytvořili pomocí tlaku mezi dlaněmi,

a tudíž nemuseli řešit práci s válečkem. Přesto si ho někteří vzali a finální placku

ještě přejeli, aby měli povrch hladký. Nejprve zkoušeli různě nástroje vláčet

47

po placce a porovnávali hloubku. Pak otáčeli v ruce nástroje a sahali si na jejich

okraje, které následně otiskli do hlíny. Práce to nebyla náročná a žáky bavila. Chtěli

vědět, co se stane, když otisknou nějakou přírodninu a tak jsme šli na školní

zahradu, kde si nasbírali zajímavé kousky. Úkol všichni pochopili, nebylo potřeba

dovysvětlovat a pomáhat. Seznámili se s terminologií nástrojů a také s tím, k čemu

se jim budou hodit při práci.

Při výrobě misky jsme měli problém, jak vytvořit misku tak, aby byla

souměrná. Někteří žáci nechápali, jak mají otáčet misku a rozmačkávat okraj

ostatními prsty, když palce jsou uvnitř. Tento postup jsem několikrát předvedla,

a pak slovně vedla žáky k realizaci. Slabším žákům jsem nejen ukazovala, ale i vedla

jejich prsty při činnosti. Přes počáteční obtíže, které překonali a nevzdali to, se

misky povedli. Žáci odcházeli domů a byli spokojeni, tak jim práce šla pěkně od ruky.

Následující hodinu žáci vyráběli z misek zvířátka. Až na malou dopomoc u poma-

lejších žáků, se miska zdařila u všech a mohli tvořit a vymýšlet zvířata. V okamžiku,

kdy misku otočili dnem vzhůru, napadl je ježek a většina žáků ho dělala. Objevily se

ještě kočky a želvy. Další úskalím tohoto výrobku bylo, jak spojit jednotlivé části.

Žáci usoudili, že lepidlo to nebude. Vysvětlila, ukázala a vyrobila jsem trochu šlikru.

Toto malé množství nemohlo vystačit pro všechny žáky a tak si ho vyrobili ve

dvojicích. Odhad kolik ho udělat byl rozmanitý. Někdo ho měl málo a někdo jiný

hodně. Navzájem si vypomohli. Žáci měli obrovskou radost z finálního výrobku.

Realizace hodiny, ve které se žáci seznamovali se šňůrkovou technikou, byla

náročná na technologický postup, i když to vypadalo lehce. My jsme si šňůrky

nazvali pracovně jako hadi. Nejprve jsme to zkoušeli z modelíny, kde bylo málo

potíží. Při práci s hlínou, ale žáci zjistili, že rozdílnost materiálů bude vyžadovat jiný

přístup v práci. Přišli na to, že ideální tloušťkou je síla jejich prstu. Což se osvědčilo

při spirálovém točení. Drobné praskliny přejeli mokrou houbičkou a výrobek vypadal

hezky. Došlo jim, že je důležitá i správná vlhkost hlíny. Dalším problémem bylo

zjistit, jak dlouhý má být had. U malého nedošlo k otočení nebo jen částečnému.

U dlouhého byla obtížná manipulace s ním. Při válení hada bylo potřeba zjistit jakou

48

silou zatlačit, aby se z kuličky vytvořil rovnoměrný had. Při této hodině bylo opravdu

hodně badatelských prací, které při odhalení podstaty pomohly v další práci.

V pátém námětu na práci – váza ze šňůrek – jsme si znovu prošli postup

vytváření hadů. Práce byla lehčí a snažší, neboť vycházela z poznatků minulé hodiny

a žáci se snažili předejít potížím. Zprvu se malá miska dala dobře točit, ale čím byla

vyšší a dostávala tvar vázy, začaly se některým žákům bortit stěny. Pro výztuhu

použili sklenice a práce se jim dařila. Jen nevěděli kdy a jak sklenici vyndat. Vysvětlili

jsme si pojem – zavadlý stav, jenže mezi tím, se pokusili sklenici vyndat a zjistili, že

jim to nejde. Požádali mě o pomoc. Podala jsem jim igelitový sáček, aby zkusili

vymyslet, na co by se hodil. Ve sklenici jim moc nepomohl. Netušili co si s ním počít.

Pak je napadlo začít práci znovu, ale s tím, že sklenici dají do sáčku. Tentokrát si tuto

variantu vyzkoušeli jen na malém kousku vázy. Byli velmi překvapeni, když vyndali

sklenici a opatrně vytáhli i sáček a tvar držel.

V předposledním námětu žáci pracovali s plátem. Vytvořit plát nebylo těžké,

ale žáci si vyzkoušeli různé podložky, aby zjistili, které jsou ty nejlepší. V této hodině

pracovali se šablonami, podle kterých vyřezávali nožem. K vytvoření polotovaru

výrobku použili znovu hady, které důkladně přilepili k plátu šlikrem a udělali okraje.

Po přežahu své výrobky vysypali sklem, které jsem vypálila na vysokou teplotu. Žáci

se moc těšili na výrobky, jak dopadly po vypálení. Měli velkou radost.

V sedmém námětu jsme skloubili vše, co jsme se naučili. Zpracovat hlínu, rozválet ji,

dekorovat, vytvořit hady a spojovat jednotlivé části šlikrem. Při výrobě byla důležitá

vhodná volba pracovního nástroje, což byl nůž nebo drátek. Drátkem byla práce

jednoduší a hezčí, ale rychle zjistili, že si tím plot rozdělili na jednotlivé plaňky.

Někdo začal práci znovu, jiný plot podlepili zespoda hliněnými hady. Ačkoliv měl

plot sloužit k odkládání klíčů, vznikl spíše dekorativní výrobek. Většina žáků jím

obdarovala své maminky.

Při realizaci ve výuce jsem použila metody slovní – vysvětlování, instruktáž,

upozornění na chyby, tištěné návody i kreslené na tabuli, tak aby pochopili základní

postupy. Později, když už postup znali, mohli jej pozměňovat, inovovat. Žáci se tak

snažili pracovat a tvořit dle svých představ. Při práci žáci rozvíjeli kompetence

49

k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské

a pracovní. Učili se plánovat svou práci, neplýtvat materiálem, pomáhat jeden

druhému, oceňovat práci jiných a poradit si ve svízelné situaci.

Předměty z hlíny nás provázejí již od pravěku a ovlivňují naše vizuální

vnímání věcí. Tvar, dekor a estetická funkčnost se léta nemění. Po celou dobu jsem

se snažila obohacovat slovník žáků o prvky výtvarného jazyka, který si při práci

osvojovali. Pomáhala jsem jim věci správně pojmenovávat a používat. A to jak

v komunikaci mezi sebou i se mnou jsme pojmosloví jednotlivých procesů, postupů

a vizuálních prvků uplatňovali. Seznamovali se a učili se používat pojmy jako -

rytmus, linie, struktura, tvar atd. Tento slovník se utvářel v historickém kontextu na

základě každodenní vlastní zkušenosti z vytváření a neustálého používání

vyrobených předmětů hlavně denní potřeby. Tento slovník se vyvíjel celá staletí

a ustálil se na základních popisných pojmech jak předmětů samotných, tak i jejich

dekorů, funkčnosti a i popisu jejich vizuální stránky. Při rozhovoru si žáci zjistili, že

v dnešní době se více používá porcelán než keramika. Poznávali předměty denní

potřeby a jejich funkčnost. Při exkurzích do skanzenů a muzeí obdivují tyto

předměty pro jejich přívětivost, milost a čistotu tvaru. Sami si vytvořili zkušenost,

jak takový hrnek nebo miska vznikala, jak dlouho zrála, vysychala, pálila se,

dekorovala a získala svojí podobu.

Náměty jsou vhodné pro dívky i chlapce a doufám, že pro inspiraci postačí

i ostatním nadšencům keramiky. Z reakcí dětí bylo poznat, že je práce bavila

a nenechali se odradit při neúspěchu. Vznikaly krásné výrobky, které udělaly hodně

radosti.

Při psaní závěrečné práce jsem si nastudovala odbornou literaturu

a vyzkoušela teoretické poznatky uplatnit při realizaci námětů. Ověřila jsem si, že

mnou používané pracovní postupy a metody jsou v praxi účinné. Sledovala jsem

žáky, jak experimentovali s hlínou a nástroji a obohacovali se o nové poznatky, které

sami vlastní zkušeností získali. Velmi častý jevem ve školách je, dítěti vše připravit

bez možnost zkoumání, hledání a objevování. V hodinách jsem se snažila žáky

pozitivně motivovat a podporovat v práci. Slabším žákům jsem pomáhala především

50

opakovanou ukázkou postupu a slovním dovysvětlením. Se žáky jsme často

diskutovali nad problémy, kde jsem se opírala o zkušenosti své i získané. Učila jsem

je, jak pracovat, abychom hlínou zbytečně neplýtvali, jak ji uchovávat, aby byla

použitelná později. Chtěla jsem, aby si uvědomili funkčnost svého výrobku – k čemu

bude sloužit a také komu je určen. Při realizaci jednoduchých námětů postačil žáků

slovní komentář. U složitějších se mi osvědčilo jednotlivé kroky nakreslit na tabuli,

aby se mohli podívat, v jaké fázi práce jsou a jak mají pokračovat. Pro malé děti byly

postupy dlouhé a často nevěděly co dál, protože si toho moc nezapamatovaly. Tyto

návody jsme používali především u nových námětů. Tímto stylem práce se také žáci

učili orientovat v plánu. Mně to ulehčilo práci, abych se mohla věnovat individuálně

tam, kde to bylo potřeba. Mile mě překvapilo, jak žáci spolupracovali mezi sebou,

dělili se o materiál, radili si jak dál, navzájem si pomáhali nejen při práci, ale

i s úklidem.

Z reakcí dětí jsem usoudila, že je práce baví a těší se na každou hodinu.

Nabízela jsem jim takzvaně volnou hodinu, kde si žáci vytvářeli, co chtěli bez mnou

nabízeného vybraného námětu. Tyto hodiny měli nejraději a náležitě si je užívali.

51

13. Seznam použité literatury

ADAMCOVÁ, M. Keramika pro malé i velké. Olomouc: FIN, 1994. 197 s. ISBN 80-85572-67-2.

ELLISOVÁ, M. Keramika pro děti. Praha: BB art, 2005. 144 s. ISBN 80-7341-410-4.

CHAVARIA, J. Velká kniha keramiky. Praha: Knihcentrum, 1999. 192 s. ISBN 80-86054-92-6.

KÝROVÁ, A. Keramika pro malé i větší umělce. Praha: Computer press, 2003.132 s. ISBN 80-

7226-374-9.

NOVOTNÝ, J. a HONZÍKOVÁ, J. Technické vzdělávání a rozvoj technické tvořivosti. 1. vyd. Ústí

nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2014.

HONZÍKOVÁ, J. BAJTOŠ, J. Didaktika pracovní výchovy na 1. stupni ZŠ. 1. vyd. Plzeň: ZČU,

2004. 120 s. ISBN 80-7043-255-1.

HONZÍKOVÁ, J. Teorie a praxe tvořivosti v technické výchově. 1. vyd. Plzeň: Pedagogické

centrum, 2003. Tištěná část 34+ 205 s. CD. ISBN 80- 7020- 124- X.

KOLLÁRIKOVÁ, Z.- PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál, 2001.

455 s. ISBN 80-7178- 585- 7.

NAVARRO, P.M. Velká kniha dekorování keramiky. 1. vyd. Praha: Knihcentrum, 1997. 144 s.

ISBN 80-86054-20-9

POSPÍŠIL, Z. KOLLER, A. a kolektiv Jemná keramika. 1. vyd. Praha: SNTL, 1981. 465 s.

ISBN 04-830-81

RADA, P. Techniky keramiky.1. vyd. Praha: Aventinum, 1995. 207 s. ISBN 80-85277-47-6

ROSOVÁ, D. Keramika. Praha: Ikar, 2011. 144 s. ISBN 978-80-249-1641-5.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 3. vyd. Praha: Národní ústav pro

vzdělávání, 2016. Dostupné na: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf [ cit. 2016-

10-19 ].

ROUČOVÁ. E. CŽV Člověk a svět práce. PdF JU, 2016. Dostupné na

https://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=536 [cit. 2016-25-11].

ROUČOVÁ, E.: Technické práce s didaktikou 1, 2. Dostupné na

http://moodle.pf.jcu.cz/course/view.php?id=226 [ cit. 2016-10-19 ].

TAYLOROVÁ, L. Současná tvář keramiky. Praha: Ikar, 2013. 288 s. ISBN 978-80-249-2115-0.

VONDRUŠKOVÁ, A., POŠUSTOVÁ, M., PLACÁKOVÁ, E. Keramika bez hrnčířského kruhu.

Praha: Grada, 2004. 44 s. EAN 24764443.

WEISS, G. Keramika- umění z hlíny. Praha: Grada, 2007. 256 s

Date post:	28-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

Keramika na 1. stupni základní školy · Keramika – název pro vše vyrobené z hlíny (mísy,...

Documents