Kladské Pomezí - zima 2010

Nechte se inspirovat tradicemi našeho regionua využijte bohatou nabídku svátečníchkulturních programů

KL AD SKÉ P OMEZÍ

Možná zrovna nebude den s modrou oblohoua slunce nebude hřát, přesto se nenechte odradita vydejte se ven – počasí bez sluníčka je tím správ-ným časem pro tvorbu jinovatky, která na stromecha suché trávě vykouzlí huňatý kabát a krásné krys-talky různých tvarů. O to víc vás potom zahřeječaj nebo svařák a teplo krbu v některé z chatKladského pomezí, o kterých se dočtete uvnitřtohoto vydání.

Tradičně bude pro zimní výpravy za krásamiKladského pomezí upravována síť lyžařskýchběžeckých tras, jejichž charakteristickými rysy jsoupozvolná stoupání, mírné sjezdy a již zmíněnékrásné a daleké rozhledy do kraje.

Pokud zrovna nevyznáváte lyžování nebo pěšívýlety, můžete využít krytá sportoviště nebonavštívit výstavu betlémů, zajít na předvánočnítrhy a tradiční adventní akce v některém z městKladského pomezí. Inspiraci najdete v zimníchturistických novinách.

Za zimními krásami Kladského pomezí

T U R I S T I C K É N O V I N Y Č E S K O - P O L S K É H O P O H R A N I Č Í | Z I M A 2 0 1 0

W poszukiwaniu zimowychatrakcji Pogranicza Kłodzkiego

Text: Jan RutarováFoto: Jan Flieger

Vánoce na mnoho způsobů.Výstavy, koncerty, zážitky, ...

Načerpejteenergii v regionulázníVe znamení wellnessživotního stylu

Vila Čerychv centru zájmufilmařůVáclav Havel v novéroli režiséra

str. str. str.8 7 4–6 a 12

Gdy zawita do nas pani Zima i przykryjewszystko nieskazitelną bielą, nadejdzieodpowiedni czas na uprawianie sportówzimowych i na wycieczki na łono natury.Białe równiny, skrząc się w promieniachsłońca, inkrustowane będą diamentamiz płatków śniegu, śnieg zaskrzypi przy-jemnie pod nartami a błękitne niebostworzy właściwe kulisy dla przepięknejscenerii tutejszego krajobrazu. Z grzbie-tów Broumowskich Ścian (Broumovskéstěny), szczytu Szczelińca (Hejšovina),wież widokowych na RuprechtickimSzpiczaku (Ruprechtický Špičák) i Żalt-manie (Žaltman) oraz wielu innychmiejsc Pogranicza Kłodzkiego i sąsiedniejPolski, rozciągają się przepiękne widoki.

Być może akurat tego dnia niebo nie będziebłękitne a słońce nie będzie mocno grzało,ale i to nie powinno zniechęcić nas do wyjściaz domu – to właśnie wtedy, gdy nie świecisłońce, powstaje szron, okrywający wyczaro-wanym przez siebie kudłatym płaszczemdrzewa, suche trawy, tworząc przepięknekryształki o różnych kształtach.

Tym bardziej rozgrzeje nas potem herbatalub grzane wino i ciepły kominek w którymśze schronisk Pogranicza Kłodzkiego, o którychprzeczytać można na stronach naszej gazetki.

Až k nám zavítá paní Zima a zahalí krajinudo bílého, nastane ten pravý čas pro zimnísporty a výlety do přírody. Sluneční paprskyposází bílé pláně třpytivými diamanty zesněhových vloček, sníh bude příjemně křupatpod lyžemi a modrá obloha vytvářet tu pravoukulisu krásným scenériím zdejší krajiny. Z hře-bene Broumovských stěn, vrcholu polské Hejšo-viny, rozhleden na Ruprechtickém Špičáku neboŽaltmanu, ale i mnoha dalších míst Kladskéhopomezí a sousedního Polska se naskytnounádherné výhledy do kraje.

Pro milovníky zimních sportů a přírody Kladskéhopomezí bude v případě příznivých sněhovýchpodmínek i pro nadcházející sezónu připravenovíce než 300 km upravovaných běžeckých tratí.Údržba stop zahrnuje především oblast Jestřebíchhor, Adršpašsko-Teplicka, okolí Dobrošova u Ná-choda, okolí Machova, Hronova a Police nad Me-tují a také oblast Broumovských stěn a hraničníchJavořích hor. Další kilometry stop jsou upravoványrolbou v polském národním parku Góry Stolowe,v okolí osad Karlów a Pasterka.

Některé trasy na sebe v určitých místech dílčíchoblastí Kladského pomezí navazují a lze je tedyvyužít především pro půldenní nebo celodennívýlety. Jinde si lze naplánovat projetí ucelenýchlyžařských okruhů s výchozím i cílovým bodemve stejném místě.

V oblasti Gór Stolowych bude nově upravovánúsek, který značně zkrátí a zpříjemní cestu doMachova – stopa bude začínat v osadě Karlów,přetne silnici vedoucí z Karlówa do MachovskéLhoty a bude pokračovat lesními cestami na hra-nici. Lyžaři se tak dostanou snadno a bez překoná-vání velkých výškových rozdílů na Bor, odkudmohou pokračovat buď po tzv. Tkalcovskémstezníku na Bukovinu a přes Hůrku do Machovanebo klesnout na louky u Machovské Lhoty, kdejsou k dispozici další upravované kilometry stop.

Nově v osadě Karlów funguje půjčovna zimníhovybavení, která nabízí běžecké lyže, sněžnice nebospeciální přívěsy pro přepravu dětí, které mohouvyužít rodiny a vydat se na výlet do bílé stopy.Z důvodu lepší přehlednosti – především pro uži-vatele webových stránek – bylo pro projekt údržbylyžařských tras Kladské pomezí rozděleno na desetmenších oblastí. Na internetovém portále tak budejednodušší a rychlejší orientace pro výběr tras,typů na běžkařské výlety nebo získání aktuálníchinformací o údržbě. Oblasti budou zhruba odpo-vídat nástupním místům na trasy (Jestřebí hory /Adršpach a okolí / Teplice nad Metují a okolí /Policko / Broumovské stěny a Broumovská kotlina /Góry Stolowe / Machovsko / Hronovsko /Náchodsko / Janovičky).

I tuto zimu budou od prosince do února v pro-vozu skibusy, které o víkendech odvezou zájemce

C 3iąg dalszy na stronie

www.kladskepomezi.czEVROPSKÁ UNIE / UNIA EUROPEJSKA

EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ / EUROPEJSKI FUNDUSZ ROZWOJUREGIONALNEGO

PŘEKRAČUJEME HRANICE / PRZEKRACZAMY GRANICE

P r o j e k t j e s p o l u f i n a n c o v á n z p r o s t ř e d k ů E R D F p r o s t ř e d n i c t v í m E u r o r e g i o n u G l a c e n s i s

Projekt „Lyžařské běžecké trasyv Kladském pomezí“

Novinky pro lyžařskou sezónu 2010/11

z Náchoda na Jestřebí hory a na Karlów. Jízdní řád jek dispozici v těchto zimních novinách a dále nawebových stránkách .

Skibusem se můžete nechat vyvézt i do Orlickýchhor – bližší informace poskytují webové stránky

.

http://ski.kladskepomezi.cz

www.orlickehory-cz.info

Aktuální informace o údržbě stopv Kladském pomezí

Víkendová doprava skibusem

Pro projekt údržby lyžařských stop v Kladskémpomezí jsou zřízeny speciální webové stránky, kteréfungují na adrese .Informace o stavu a údržbě jednotlivých trasaktualizují a vkládají na web přímo udržovateléjednotlivých tratí. Webový portál je nejen prů-vodcem lyžařskými trasami (k dispozici mapa,popisy tras a jejich výškové profily), ale poskytujetaké kontakty na osoby zajišťující údržbu stopv jednotlivých oblastech Kladského pomezí,kontakty na informační centra, seznam lyžařskýchvleků s kontakty atd. Údržba stop je prováděnapředevším na víkend.


Garantem projektu „Lyžařské běžecké trasyv Kladském pomezí“ a zároveň hlavním koordiná-torem úpravy tras je společnost pro rozvoj cestov-ního ruchu Branka, o. p. s. Údržba stop je spolufi-nancována z rozpočtu Královéhradeckého kraje.Skibusy jsou provozovány ve spolupráci s firmouCDS Náchod. Branka o. p. s. v rámci tohoto projektuspolupracuje se Správou Chráněné krajinné oblastiBroumovsko, se správou polského Národníhoparku Góry Stolowe a s mnoha dobrovolníky, kteříse v jednotlivých částech území starají o kvalitníúdržbu stop.

Jménem všech, kteří se na realizaci projektu podílejí,žádáme návštěvníky, aby se na upravené tratěnevydávali pěšky ani nenechávali volně pobíhat psya neničili tím běžecké stopy!

Foto: Petr Kohoutek

2 KL AD SKÉ P OMEZÍ

BIEG NARCIARSKI IM. FRANCISZKA PABLAZÁVODY V BĚHU NA LYŽÍCH





Skiareal Petříkovice

Ski areal Kamenec

Lyžařský vlek Radvanice

Lyžařský areál Janovičky

Ski areál Panská stráň

Petříkovice 86, Trutnov, t: +420 777 590 915,www.petrikovice.cz. 2 vleky, dětský vlek, tratě 600 až800 m, umělé zasněžování 70 %, půjčovna lyží, školalyžování, večerní lyžování.

Teplice n. Met., ul. Nerudova, t: +420 777 117 907,+420 491 581 540, www.skikamenec.cz1.cz.1 vlek, 2 tratě o délce po 500 m, umělé zasněžování100%, půjčovna lyží, lyžařská škola, večerní lyžování.

Radvanice, t: +420 499 897 336, www.vlekradvanice.cz.2 vleky, dětský vlek, tratě 400, 200 a 100 m, umělé zasně-žování 100 %, půjčovna lyží, škola lyžování, večernílyžování.

Janovičky u Broumova, t: +420 603 529 799,+420 775 160 924, www.lkbroumov.ic.cz. 2 vleky, dětskývlek, tratě 270, 350 a 360 m, půjčovna lyží, večernílyžování.

Nový Hrádek, t: +420 491 478 145, www.novy-hradek.cz.1 vlek, tratě 460 a 340 m, večerní lyžování.

Lyžařské areály v Kladském pomezíLyžařské vleky Běloves (Brabák a Maliňák)

Lyžařský vlek Nebíčko

Lyžařský vlek Hákovna

Lyžařský vlek Machov

Lyžařský vlek Hrnčířák

Náchod, t: +420 775 667 130, www.skibeloves.cz.2vleky, tratě 260 a 380 m, večerní lyžování.

Další možnosti lyžování jsou v nedalekýchOrlických horách, např. střediska:Olešnice v Orl. horách – SNOWPARK Číhalka,SKI AREÁL OlešniceDeštné v Orl. horáchSedloňov

Police nad Metují. t: +420 607 673 617, +420 728 267 377,1 vlek, trať o délce 250 m, večerní lyžování.

Malé Svatoňovice, t: +420 604 518 356, 1 vlek, traťo délce 400 m.

Machov, t: +420 602 254 123, +420 491 547 103,www.vlekmachov.wz.cz

Hronov, Žabokrky, t: +420 491 483 173,+420 728 029 718

TUR ISTI CKÉ N OVINY ČE SKO-P O L SKÉH O P O H R ANIČÍ | ZIM A 2010

Cílem tohoto mezinárodního závodu je populari-zace běžeckého lyžování jako formy trávení vol-ného času, propagace aktivního odpočinku, pro-pagace území Gór Stolowych, šíření myšlenkyzdravého životního stylu a v neposlední řadě takéšíření informací o osobě Franciszka Pabla.

Akci organizuje Gminne Centrum Kultury Sportui Turystyki Radków. Bieg Pabla startuje v obciPasterka. Jedná se o otevřený závod volnou tech-nikou, který je určen široké veřejnosti a kterého semohou zúčastnit amatéři i sportovci registrovaníve sportovních klubech. Délka tratí je různá, podlejednotlivých kategorií (od 0,5 km do 20 km )a v závislosti na sněhových podmínkách. Akce sekoná v krásné krajině Gór Stolowych a stopy projednotlivé tratě jsou upravovány rolbou.

Francizsek Pabel se zasloužil o objevení a zpřístup-nění vrcholu Szczeliniec Wielki, velmi se angažovalna veškerých pracech spojených s jeho zpřístup-ňováním, objevil a pojmenoval většinu skalníchútvarů. Pabel se stal turistickým průvodcem a takésprávcem Fondu (Kasa Szczelińca), který získávalfinance z poplatků za vstup do skal. Ty byly pou-žity na vybudování schodů na vrchol, na zřízenístezek a zábradlí a Fond umožnil zpřístupnit dalšíčásti vrcholu. R. 1813 obdržel Pabel post oficiálnějmenovaného turistického průvodce a pokladníkana Szczelinci. Bylo to vůbec první jmenování prů-vodce nejen v historii Sudet, ale také první oficiálníjmenování v Evropě. Franciszek Pabel si psal deník,čímž připravil historii zpřístupnění Szczelince k tis-ku. Byla vydána pod titulem „Krótka historia uprzy-stępnienia Szczelińca wspomniana przez prze-wod-nika po Szczelińcu sołtysa Franciszka Pabla“(„Krátká historie zpřístupnění Szczelince ve vzpo-mínkách průvodce F. Pabla“) a dnes je k dostánína Karlowě.

Třetí ročník závodu se uskuteční v únoru 2011,přesný termín konání zatím není určen, bude zveřejněn na webových stránkách, včetně termínua způsobu podání přihlášek k závodu:

aOrganizátor si vyhrazuje právo závod zrušitz důvodu nepříznivých sněhových podmínek.

-

www.biegpabla.pl www.gorystolowe.info

Ne každý z nás je příznivcem sjezdového lyžování či běžek, které v zimě hrají prim a neodmyslitelněk ní patří. Svůj čas prožitý v Kladském pomezí, můžete v zimních měsících strávit i při jiných sportecha to pěkně pod střechou a za každého počasí. Kryté bazény, či zimní stadiony nabízí příjemnoufyzickou zátěž, po které se jistě budete cítit hned lépe. Následující seznam však svou nabídkou potěší itoho, kdo dává přednost spíše squashi, bowlingu či fitness centrům. Takový podvečer prožitý s kama-rády např. při bowlingovém přátelském zápase dodá sílu a chuť do dalších dnů.

Fitcentrum O. Čápová Hronov

Fitcentrum M Náchod

Fitnesscentrum Jaroměř

Internet a Tipsportbar Josefov

STAVIS Česká Skalice

HÁČKO Červený Kostelec

TJ SLOVAN Broumov

SPORTCENTRUM Teplice n. Met.

Squash Náchod

Motokáry Velký Dřevíč

SKATEPARK ULITA Broumov

KRYTÉ BAZÉNY

Krytý bazén Náchod

Krytý bazén Nové Město n. Met.

Aquapark Kudowa Zdroj (Polsko)

Vyšehrad 344, 549 31 Hronov,t: +420 491 482 913. Fitnes, solárium.

Pražská 1759, 547 01 Náchod, t: +420 491 424 341.Fitnes.

Na Valech 201, 551 01 Jaroměř, t: +420 775 226 236,http://fitnesscentrum.ic.cz. Fitnes.

Doktora Reyla 84, 551 02 Josefov,t: +420 491 812 321, www.divis.josefov.czPosilovna, stolní tenis.

Havlíčkova 222, 552 03 Česká Skalice,t: +420 491 453 962, www.staviscs.cz. Fitnes.

Manželů Burdychových 245, 549 41 Červený Kostelec,t: +420 491 465 148, www.ochck.cz/hacko.Ricochet.

budova na fotbalovém hřišti, 550 01 Broumovt: +420 732 618 218, www.slovanbroumov.wz.cz.

l.28.října 943, 549 01 Nové Město n. Met.,t: +420 491 474 270, www.sportklub.cz.Posilovna.

„za školou“, 549 57 Teplice n. Met.t: +420 775 055 563, www.sportcentrum.czSguash, fitnes, stolní tenis.

Na Hamrech 2001, 547 01 Náchodt: +420 602 886 577, www.squash-centrum.unas.czSquash, ricochet, stolní tenis. Půjčovna vybavenívč. obuvi.

Velký Dřevíč 95, 549 34 Hronov,t: +420 602 312 722, www.motokary-motobydlo.czKrytá motokárová dráha, evropský unikát,4-patrová s 13 klopenými zatáčkami a 80 mtunelem, 720 m dlouhá.

Komenského 245, 551 01 Broumovt: +420 491 521 381, +420 774 412 649,+420 774 412 648, www.ulita.org.Skatepark v kryté hale, lezecká stěna.

Pražská 178, 547 01 Náchod, t: +420 491 427 740www.sportnachod.cz, Otevřeno: září – červenPlavecký bazén 25m, dětský bazén, parníkomora, sauna, ...

ul.28.října 415, 549 01 Nové Město n. Met.,t: +420 608 146 654, www.novemestonm.czSlužby: menší krytý bazén, sauna, vodní aerobic...

ul.Moniuszki 2A, Kudowa Zdrojt: +480 748 664 502, www.basen.eurograf.plPlavecký bazén, bazén s proudem a masážnímitryskami, dětský bazén, tobogán, sauna, výřivky.Platba v polských zlotych.

Ricochet, spinink.

Otevřeno celoročně.

Sportovní klub Nové Město n. Met.u

KRYTÉ STADIONY

BOWLING

Bowling bar

Bowling Na Rychtě,

Zimní stadion Náchod

Wikow arena Hronov

Zimní stadion Jaroměř

Zimní stadion Nové Město n. Met.

Bowling DOK Hronov

Bowling centrum Jaroměř

Bowling club Laguna

Bowling – bar Náchod

K-Triumf Velichovky

Bowling Club Meziměstí

Kuželna Náchod

FITNES, RICOCHET, STOLNÍ TENIS,SQUASH, SKATEPARK...

DOK Hronov

EASY GYM fitness center

Na Strži 1795, 547 01 Náchod, t: +420 491 426 021,www.sportnachod.cz. Krytá ledová plocha, půjčovnabruslí, bruslení pro veřejnost.

Palackého 1000, 549 31 Hronov, t: +420 491 483 367,+420 733 734 169, www.mestohronov.cz.Krytá ledová plocha, bruslení pro veřejnost.

Lužická 551, 550 01 Jaroměř, t: +420 491 811 659,+420 491 810 514. Krytá ledová plocha,veřejné bruslení.

Pod Lipami 459, 549 01 Nové Město n. Met.,t: +420 491 470 155, +420 491 470 168,www.tjspartak.czBowlingy, kuželky, squash.

Dvorská 40, 549 31 Hronov, t: +420 491 481 033www.bowlinghronov.webgarden.cz4 profesionální dráhy.

Knappova162, 551 01 Jaroměř,t: +420 491 813 130, www.bowling-jaromer.cz

Hornická 799, 542 32 Rtyně v Podkrkonoší,t: +420 731 032 703, www.orangeorange.net2 bowlingové dráhy.

Komenského 34, 549 01 Nové Město n. Met.,t: +420 491 541 120, www.gapasro.cz4 profesionální dráhy.

Jugoslávská 33, 547 01 Náchod, t: +420 491 433 023,www.laguna-nachod.cz, 4 profesionální dráhy.

Plhovská 340, 547 01 Náchod,t: +420 777 868 148, www.bowling-nachod.cz4 profesionální dráhy.

552 11 Velichovky, t: +420 491 407 121,www.k-triumf.cz, 2 dráhy.

ul. 5.května 101, 549 81 Meziměstí,t: +420 608 668 878, 2 dráhy.

Tyršova 49, 547 01 Náchod, t: +420 491 424 993Pronájem kuželny.

Dvorská 40, 549 31 Hronov, t: +420 491 485 395,732 762 703, www.bowlinghronov.webgarden.czRicochet, fitnes, sauna.

Karlovo náměstí 1999, 547 01 Náchodt: +420 731 572 581, www.easygym.czPosilovna o rozloze 1000 m , spinning,masáže, solárium.

.

4 dráhy s profesionálním povrchem.

Areál Sport Relax, Hustířanská 211,

Rtyně v Podkrkonoší

Nové Město n. Met.

2

Sportování pěkně pod střechou Text: Jana RutarováFoto: GCKSiT Radków

W poszukiwaniu zimowych atrakcji Pogranicza Kłodzkiego Tłumaczenie: Kamila SzymańskaZakonczenie z strony glownej

Projekt „Biegowe trasy narciarskie naPograniczu Kłodzkim“

Dla miłośników sportów zimowych i przyrodyPogranicza Kłodzkiego, przy dobrych warunkachśniego wych, w nadchodzącym sezonie zostanieprzygotowana ponad 300 km sieć biegowych trasnarciarskich. Utrzymywane trasy znajdować siębędą przede wszystkim w okolicach Gór Jastrzębich, skał Adršpašsko-Teplickich, obszarze Dobrošova koło Náchodu, okolicach miast Machov,Hronov i Police nad Metují, jak również w rejonieBroumowskich Ścian i granicznych Gór Suchych(Javo

-

--

ří hory). Kolejne odcinki tras utrzy-mywanebędą za pomocą ratraków na terenie polskiegoparku narodowego w Górach Stołowych, w oko-licach wsi Karłów i Pasterka.

Niektóre trasy, w określonych miejscach poszcze-gólnych rejonów Pogranicza Kłodzkiego, łączą sięze sobą i można je wykorzystać przede wszystkimna dłuższe wycieczki (trwające pół dnia i cały

Nenáročný výlet „Hřebenovka Jestřebích hor“ začínána Krkavčině nad Červeným Kostelcem, odkud upra-vovaná trasa vede lesem po Panské cestě. Po zhrubapůl kilometru se stopa stáčí vpravo na Větrák a mírněstoupá až na Švédský vrch. Následuje prudší sjezd naPěticestí, ze kterého dojedete na Odolov, k HospoděU Lotranda (možnost občerstvení). Přejdete silnicia vystoupáte k odolovské věžnici, kde začíná stopa proklasiku i pro bruslení. Trasa mírně stoupá po Panskécestě přes Kolčarku k Bílému Kameni (zde úprava probruslení končí). V případě dobré viditelnosti je možnéz tohoto rozcestí zamířit na rozhlednu Žaltman, upra-vovaná stopa na Paseky ale vede přes Bučinu, k roz-hledně budete tedy pravděpodobně moci využítpouze stopu prošlápnutou od nadšenců. Na Pasekáchse nabízí další možnost občerstvení (Jestřebí boudanebo Čepelka). Z Pasek výlet pokračuje ke Slavětín-skému bunkru a dále mírným sjezdem až nad Petříko-vice (železniční stanice). Na Pasekách lze ještě využítupravováný okruh pro klasiku i pro bruslení (délka 2 km)

(Krkavčina – Odolov –Paseky – Petříkovice): délka 19 km. Nenáročná trasa

bez výrazných stoupání.

Hřebenovka Jestřebích hor–

Tipy: Kratší varianta – o sobotách lze využít dopravu skibusemz Náchoda a zahájit výlet na Odolově. Delší varianta – v pří-padě příznivých sněhových podmínek lze z Pasek pokračovatpo upravovaných stopách až do Úpice (dalších13 km).

dzień). Można również zaplanować przejechaniecałego okrążenia, z punktem wyjścia i dojściaw tym samym miejscu.

-

–

-

-

ůrkę do Machova, albo zjechaćna łąki koło Machovskiej Lhoty, gdzie będą mielido dyspozycji kolejne odcinki trasy.

Nowością jest i to, że we wsi Karłów działa wy-pożyczalnia sprzętów narciarskich, oferującawypożyczenie nart biegowych (biegówek), rakietśnieżnych i przyczep do transportu dzieci, z któ-rych mogą skorzystać rodziny, wybierające sięna wycieczkę trasami narciarskimi pozaśnieżonej okolicy.

Ze względu na przejrzystość – głównie z uwagina użytkowników internetu – pograniczeKłodzkie zostało w niniejszym projekciepodzielone na dziesięć mniejszych obszarów.Dzięki temu, na portalu internetowym będziemożna łatwiej i szybciej orientować się przywyborze tras, znaleźć podpowiedzi odnośniewycieczek narciarskich czy uzyskać aktualneinformacje na temat stanu tras.

W okolicach Gór Stołowych zostanie przygotowany nowy odcinek trasy, który znacznie skrócii umili drogę do Machova trasa zaczynać siębędzie we wsi Karłów, przetnie szosę prowadzącąz Karłowa do Ma chovskiej Lhoty i leśnymidróżkami będzie ciągnęła się do granicy. Dziękitemu narciarze łatwo i bez konieczności pokonywania dużych wzniesień dostaną się na góręSkalniak (Bor), skąd mogą kontynuować jazdępo ścieżce nazywanej „Tkalcovsky stezník” naBukovinę i przez H

Nowości w sezonie narciarskim2010/11

Podział ten będzie pokrywał się mniej więcejz miejscami rozpoczęcia trasy (Góry Jastrzębie(Jestřebí hory) / Adrszpach (Adršpach) i jegookolice / Teplice nad Metují wraz z okolicą / rejonPolicki (Policko) / Broumowskie Ściany (Brou-movské stěny) i Kotlina Broumowska (Brou-movská kotlina) /rejon Machovski (Machovsko) /rejon Hronovski (Hronovsko) / rejon Náchodu(Náchodsko) / Janovičky).

–

internetowej

Pr

-

Równie

ojekt przygotowania i utrzymywania trasnarciarskich na pograniczu K

ż tej zimy, od grudnia do lutego, będąkursowały autobusy dla narciarzy „skibusy”,które w soboty i w niedziele będą przewoziłypasażerów z miasta Náchod do Gór Jastrzębichoraz do Karłowa.

Rozkład jazdy znajduje się w zimowym numerzegazetki oraz na stronie:

Skibusem można dostać się nawet w GóryOrlickie, bliższe informacje można uzyskać nastronie :

łodzkim posiadastworzoną specjalnie dla jego celów stronęinternetową: http://ski.kladskepomezi.cz.Informacje o stanie poszczegól nych traszamieszczają i aktualizują administratorzyposzczególnych tras.


www.orlickehory-cz.info

„Skibus” – transport w czasieweekendu

Aktualne informacje o stanie trasNa pograniczu Kłodzkim

Portal internetowy nie jest tylko i wyłącznieprzewodnikiem po trasach narciarskich (mapy,opisy tras, profile). Zostały na nim udostępnionerównież dane kontaktowe osób, odpowiedzialnych za utrzymanie tras na poszczególnychobszarach pogranicza Kłodzkiego, adresy centrówinformacyjnych, spis wyciągów narciarskich wrazz adresami itd. Trasy utrzymywane są przedewszystkim w weekendy.

Realizatorem projektu „Biegowe trasy narciarskiena pograniczu Kłodzkim” a zarazem głównymkoordy natorem utrzymania tras, jest stowarzyszenie rozwoju ruchu turystycznego Branka, o.p.s.Utrzymanie tras jest współfinansowane z budżetu województwa kralovohradeckiego. Kursy„skibusów” realizowane są we współpracy z firmąCDS Náchod.

W ramach projektu, Branka o.p.s. Współpracujez administracją Obszaru Chronionego Krajobra

zu Brou movsko, administracją Parku Narodowego Gór Stołowych, oraz wieloma wolontariuszami, którzy dbają o utrzymanie wysokiej jakościtras na poszczególnych obszarach.

-

- -

-

-- -

-

W imieniu wszystkich osób, przyczyniających siędo realizacji projektu, prosimy gości, aby nieniszczyli tras narciarskich, chodząc po nich lubpozwalając swoim psom na bieganie po nich!

Na běžkách po hřebeniJestřebích hor





Jízdní řády víkendových skibusů CDS Náchod od 25. 12. do 26. 2.

W poszukiwaniu zimowych atrakcji PograniczaKłodzkiego, tradycyjnie już, zostanie przygotowana sieć biegowych tras narciarskich. Trasy tecechują niezbyt szybkie wzniesienia, łagodnezjazdy i wspominane już, rozciągające się pohoryzont przepiękne krajobrazy.

Jeśli ktoś nie jest zwolennikiem ani narciarstwaani pieszej turystyki, zawsze może skorzystaćz krytych obiektów sportowych, zwiedzić wystawęszopek, wybrać się na Bożonarodzeniowy jarmarklub wziąć udział w in nym, organizowany w okresieadwentu, wydarzeniu kulturalnym, w którymśz miast Pogranicza Kłodzkiego. Inspirację możnaznaleźć w zimowych numerach gazet turystycznych.

-

-

3KL AD SKÉ P OMEZÍTUR ISTI CKÉ N OVINY ČE SKO-P O L SKÉH O P O H R ANIČÍ | ZIM A 2010

Foto: Petr Kohoutek

Pan Tomáš Karel slouží jako farář v kostele CČSHv Úpici, vystudoval Husitskou teologickou fakultuUniverzity Karlovy, obory teologie a psychosoci-ální vědy. Jako farář začal sloužit v roce 1996a v Úpici je od roku 1998.

To je těžká otázka. Co to znamená materiálně?A co to znamená duchovně? Myslím, že materiálně,jde-li o nákup dárků a úklid, pečení cukroví atd.,advent a dobu Vánoční zažíváme všichni. Ostatněje těžké o něčem říci, že to dělám čistě materiálně;kupuji-li dárek protože mám někoho rád, nebopeču-li s láskou cukroví, jde zároveň o materiálníi duchovní záležitost. Když bychom k takto ideálněpojaté přípravě (k úklidu je té lásky zapotřebíopravdu mnoho…) přidali ještě duchovní rozměr,který reflektuje jednak bídu a temnotu žití, a záro-veň netušené a vysvobozující východisko v naději

Jak myslíte, že dnešní lidé vnímají advent? Spíšemateriálně nebo duchovně?

ve spásu, pak by toto období mohlo být ještě

Advent je obdobím sebereflexe...voňavější, čistší a bohatší.

„náboženské“ zapojení člověka sledováno většino-vou společností jako podivné. Někdy mám takový

Jak se liší návštěvnost kostela během roku,během adventu a o půlnočních bohoslužbách?

Zjevně. Na takzvané půlnoční se kromě naroze-ného Mesiáše zjeví i davy lidí v průběhu zbývají-cího roku nevídané.

Myslím, že ne. Ale nedělní texty ke kázání i téma-tika biblických hodin úzce korespondují s litur-gickým obdobím, které směřuje člověka k sebe-reflexi a pokusu hledat, vidět a přiznat si pravduo svém životě.

Myslím, že ačkoliv patříme ke státům s hlubocezakořeněnou křesťanskou kulturou, je jakékoliv

Myslíte si, že během adventu chodí více lidí kezpovědi – pastoračnímu rozhovoru?

K jakým státům podle Vás patří ČR, co se týčeprožívání adventní doby v rámci křesťanskýchzemí v Evropě? Spíše k těm ,,duchovním“ nebo,,materiálním“?

Text: Lucie Lesáková

Text: Doplnit Jméno

Hřbitovní kostel

Rozhovor s husitským farářemTomášem Karlem

pocit, že my křesťané jsme jakousi anomálií dnešníspolečnosti – „náboženské“ zapojení člověkasledováno většinovou společností jako podivné.

Chodí do kostela spíše staří nebo mladí lidé? Lišíse to o Vánocích?

Pořádáte v době adventu nějaké akce?

Budu mluvit za husitský sbor v Úpici: chodí spíšelidé dříve narození. Povětšinou jde o ročníky naro-zené za předválečné Československé republiky.Na půlnoční však chodí i ročníky mladší.

Ano, a za tuto otázku děkuji. V adventním obdobíjiž několik let i s podporou Města Úpice pořádámeadventní koncert hronovské ZUŠ. Vždy jde o velko-lepý zážitek, kdy tamní kantoři, absolventi i sou-časní žáci zaplní Husův sbor, často jde až o 70 účin-kujících! Jsem moc rád, že i v letošním roce můžemetento koncert úpické veřejnosti nabídnout. Kon-cert se bude s největší pravděpodobností konatv neděli 19. prosince v Husově sboru v Úpici. Akcebude včas plakátovaná, už nyní ale zvu všechnyVaše čtenáře, kteří si v adventu chtějí udělat časna něco opravdu pěkného.




Foto: Jan Flieger

Foto: Doplnit Jméno


Tradiční výstava „Barunčiny Váno ce“se koná od čtvrtka 9. prosince dosoboty 11. prosince 2010 od 9 do 16 hodin v Barunčině škole – součástiMuzea Boženy Němcové – v České Skalici.

Ve dnech 2. až 5. prosince 2010 se v Ratibořicích setkáte s postavamiz Babičky Boženy Němcové v adventní a vánoční náladě.

Čeká na vás vánočně vyzdobená stará škola, výstava dětských obrázků z výtvarné soutěže„Ptačí svět“, inspirace pro vánoční výzdobu, dobový nábytek a předměty minulých století,výroba drobných dárků vlastníma rukama, občerstvení v malé hospůdce, v sobotu i prodejvýrobků lidových řemeslníků a ukázky jejich práce.

Vstupné: 20 Kč/plné; 10 Kč/zlevněné. Školní kolektivy rádi objednáme na e-mailové [email protected], kde také můžete získat podrobnější informace.

Adventní čas je prostoupen kouzlem, vzájemnou lidskou vstřícností a láskou. Je dobré za-stavit se na chviličku, vychutnat tuto atmosféru, připomenout si naše tradice, obyčejea magické praktiky, které tak dobře znali naši předci.

Barunčiny Vánoce a advent na zámkuv Ratibořicích a v Babiččině údolí


Při prohlídce adventně a vánočněvyzdobených interiérů v přízemí zámkuvás přijme „Paní kněžna“. Zámeckéúřednictvo a služebnictvo vás seznámís adventními a vánočními zvyky na zám-cích v první polovině 19. století.

Vstupné: 50 Kč/plné; 30 Kč/zlevněné;150 Kč/rodinné (vstupenka platí i proStaré bělidlo, ale neplatí pro Mlýn).

Objednávky skupin na zámek:t: +420 491 452 123.

Při návštěvě u „Pana otce“ a jeho rodinyve mlýně, poznáte lidové zvykosloví a zpě-vy v době adventní a v čase Vánoc.

Vstupné 40 Kč/jednotné; 35 Kč/objedna-né skupiny/os. (vstupenka platí i proStaré bělidlo, ale neplatí pro zámek).Objednávky skupin do mlýna:t: +420 737 855 304 (A. Řeháková).

Staré bělidlo naleznete vánočněvyzdobené podle vyprávění B. Němcovév knize Babička. Pro návštěvu Staréhobělidla platí vstupenka zakoupená nazámku nebo ve mlýně.


Doplnit fotoRatibořicezimní!

Vánoce se nezadržitelně blíží a s nimii čas navštívit v předvánočním časejiž IX. Muzejní noc v Městském muzeuv Novém Městě nad Metují.

Tato tradiční akce, kdy spolu lidésdílejí sváteční náladu a obdarováva-jí se vzájemnou přítomností, se letoskoná 3. prosince 2010. Muzeum jeotevřeno do pozdních nočních hodina svým návštěvníkům nabízí bohatýa pestrý výstavní a doprovodný pro-gram. V minulých letech jsme sev překrásně vyzdobeném muzeu se-známili s tradičními zvyky vánoc,pletením vánoček a pečením cukroví.A tak i letos zapomeňte na všednístarosti a nechte se unášet na křídlechfantazie předvánoční atmosférou.Kapacita muzejních prohlídek je ome-zena a proto se můžete objednávatjiž od 15. listopadu 2010 na tel. číslech+420 491 472 119 a +420 731 627 741.

Podrobnější informace naleznete nawww.muzeum-nmnm.cz

Muzejnívánoční noc

Není divu, že Český betlém inspiroval výtvarníky;vznikly tři novodobé novoměstské betlémy.

Jako první, v roce 1968, vystřihovací „Český bet-lém – Nové Město nad Metují“ akademickéhomalíře Jiřího Škopka. Modely pro figurky – darákymu byli tehdejší obyvatelé města a kulisou Svaténoci stylizované novoměstské panorama se zasně-ženým zámkem a dřevěnými chaloupkami.

Před Vánocemi r. 1996 se na podloubí novoměst-ského náměstí poprvé objevila skupina postavv nadživotní velikosti s jeslemi a chlévem. JiříŠkopek ji vytvořil jako obdobu vystřihovacíhobetlému. Figury jsou vyřezány ze silné překližkya malovány akrylovými barvami. Najdete tu i po-stavy nové, některé vymyšlené, ale i konkrétníosoby z města. V letošním roce mohou návštěvnícinově zrekonstruovaného Husova náměstí tentovelký betlém shlédnout od 8. prosince 2010do Tří králů 2011.

V Městském muzeu je celoročně přístupný Měš-ťanský betlém, který začal vznikat roku 2001 podrukama známé řezbářky Jarmily Haldové ze Sedlo-ňova v Orlických horách. Jedná se o výtvarný po-čin svým nápadem a provedením zcela ojedinělý.Nejdříve vznikla základní část betlému – Svatárodina a několik renesančních domů na zdejšímnáměstí, součástí je i zámek se sochou Bedřicha

Novoměstské betlémyNové Město nad Metují leží v kraji betlémářů. Dokonce samo bývá od dob historika JanaJuránka nazýváno Českým betlémem. Historické město, jakoby stékající k řece Metuji zeskalnatého ostrohu s dominantou zámku a kostela s měšťanskými domy, si přímo říkalo otento krásný název. Zvláště když město pokryje čerstvá sněhová peřina, připomíná jehopanorama staročeské jesličky.

Zakladatel muzea pan Zach

Smetany v popředí. Dále navazují jednotlivé stranynáměstí, budova Spolkového domu se slunečnímihodinami, kostel Nejsvětější trojice a další domyv jeho sousedství. Před vyřezanými domy je betlém-ský chlév s jesličkami a s ležícím Ježíškem, postavaJosefa a Marie, tři králové, nechybí ani oslík a volek.Betlém se začal rychle rozrůstat. Řada lidí využilamožnost objednat si vyřezání figurky představujícíněkoho z rodiny a darovat ji do betléma; dnes jefigurek již více než devadesát.

A tak společně s autorkou Jarmilou Haldovovouzavzpomínejme na vznik některých z nich: „Prvníobjednané figurky byly od nestora novoměstskéhoskautingu, který si přál loutkáře a skautíka. Potomjsem k výročí nedožitých kulatých narozenin vy-ráběla fotografa se starým fotoaparátem. Často sestává, že nezůstane u jedné figury, ale přidá se i celárodina. Také já mám v betlémě svoje želízko v ohni.Muzeum projevilo přání mít postavičku z historieměsta. Byl určen mecenáš města a třikrát zvolenýstarosta, který byl tiskařem a z chudého chlapce sevypracoval až na ředitele závodů. Vznikla postavadůstojného pána, ředitele tiskáren, ke kterémujsem přidala učedníka, jak ručně sází písmena astojí na bedýnce. A to je to moje želízko – já jsempřišla z Prahy a můj pradědeček pocházel z chudérodiny s mnoha dětmi a jako malý šel do učení natiskařského učně. Byl tak malinký, že musel mítbedýnku pod nohama, aby všude dosáhnul.

Tradiční vánoční recepty

V našem prostředí bývá nicméně rybí polévkatradičně spojována s Vánocemi a se slavnostníštědrovečerní večeří. Bývá spolu se smaženýmkaprem jedním z jejích hlavních chodů.Typickáčeská sváteční rybí polévka byla hustá a krémová.Vždy se připravovala z kapřích hlav, ocasů, rybíchvnitřností, jiker nebo mlíčí, množství kořenovézeleniny, cibule a koření. Zahustila se máslovoujíškou, a pokud nebyly rybí jikry, přidávala seopražená krupice. A ani dnes tomu není jinak.Recepty na vánoční rybí polévku z kapra se mo-hou lišit podle krajových nebo rodinných zvyk-lostí, ale základ je v podstatě vždy stejný.

K přípravě vánoční polévky potřebujeme:kapří hlavu, kapří ořez, jikry nebo mlíčí a dalšíjedlé části, cibule, 150 g másla, 300 g kořenovézeleniny (mrkev, petržel, celer), pepř, nové koření,sůl, 50 g másla a 50 g hladké mouky na jíškua petržel.

Postup přípravy je zhruba následující: cibuli,kořenovou zeleninu, rybí hlavu a ocas dáme vařit.Cibulku rozhodně nesmažíme, protože by přebilajemnou chuť polévky. Můžeme přidat i několikkuliček nového koření a pepře. Ingredience vařímedle potřeby a pak vývar přecedíme. Maso vyklo-píme na mísu a obereme, zeleninu nakrájímena kostičky a osmažíme na másle. Připravenouzeleninu přidáme do čistého vývaru, udělámemáslovou jíšku, zředíme studenou vodou a vlijemedo základního vývaru. Polévka je takřka hotová.Jíšku necháme ještě přejít varem a nakonec nasy-peme vnitřnosti. Ke konci vaření pak přidámeještě maso obrané z hlav a ostatních částí ryby.Dobrou chuť!

Postup je jednoduchý.Nejdříve si připravíme kvásek, na teplém místěnecháme vzejít. Do mísy dáme mouku, doprostředdáme cukr, citronovou kůru, žloutky, přidámekvásek, rozpuštěný vlahý tuk a pak po částechzaděláváme mlékem, ve kterém jsme rozpustili sůl.Vařečkou těsto dobře vytloukáme, tím do něhovháníme vzduch. Dobře vypracované těsto jehladké a lesklé. Protože těsto na vánočku je dostituhé, po vypracování v míse jej přendáme napomoučený vál a vypracujeme rukama. Vložímezpět do mísy, přikryjeme čistou utěrkou a nechámekynout na teplém místě asi hodinu. Po hodinětěsto promícháme vařečkou a necháme dálekynout. Dobře vykynuté těsto je tehdy, jestližezvětšilo 1× svůj objem a je pružné.Těsto vyndámena pomoučený vál, vpracujeme do něho rozinkya sekané loupané mandle.Těsto rozdělíme na9 dílů. Ze čtyř upleteme spodní díl, ze tří druhouvrstvu a dva spleteme nahoru.

Pokud mohu poradit:do základu vánočky udělám menší dolíček, vložímpletenec ze tří dílů, opět malý důlek a poslednípletenina ze dvou. Prozatím se nestalo, že by sevánočka rozjela. Vánočku zajistíme špejlemia necháme další 1/2 hod. kynout.

Pak povrch vánočky potřeme rozšlehaným vejcem,do kterého jsme zašlehali trochu mléka, posypemekrájenými mandlemi a dáme do předehřáté trou-by na 180 . Po 15-ti minutách teplotu zmírnímeasi na 160 °C i méně a pečeme asi 30 – 40 minut.

750 g polohrubé mouky, 150 g jemnéhomoučkového cukru, 150 g másla, 3 žloutky,40 g droždí, 7 g soli, asi 3/8 l mléka, trochucitronové kůry, 20 g rozinek, 40 g mandlí

°C

Rybí polévka

Vánočkaod mé babičky

A jelikož byl velice schopný a progresivní, dobře sevyučil a vystudoval, stal se ředitelem významnétiskárny v Praze. Takže často při práci na figurcezapojuji, co je mně blízké. Vznikla tak i figurkazemědělce z Krčína, kterou objednala jeho vnučkapodle fotografie, na které drží v náručí děda maléděvče. Shodou okolností mám i já podobnýsnímek, kde mě drží můj dědeček a na hlavěmáme stejné čepičky.“

18. listopadu 2010 začíná v Městském muzeu vNovém Městě nad Metují výstava betlémů.Exponáty zapůjčí Třebechovické muzeumbetlémů. Návštěvníci budou moci obdivovattradiční historické i současné betlémy, malé irozměrné, ale také netradiční, vyrobené zkeramiky, kamínků, hutního skla, cínu, pšeničnéslámy, orobince, samorostu nebo z moduritu.Výstava bude umístěna ve všech prostorách aexpozicích muzea a potrvá do 1. února 2011.





Kdo někdy byl na Chocholouši, ví, jak daleko jek doktorovi, když něco v těle skřípe. Věděla to i vdo-va Kubečková. Už třetí den polehávala s rýmoua kašlem. Pod duchnou třela o sebe studené nohya na noc si dávala kolem krku obklad. Dvakrátdenně ji navštívila sousedka Volhejnová, taky vdova.Přihřála čaj, vyklepala peřinu a nabídla nějakésousto, ale Kubečková neměla na jídlo ani po-myšlení. Sousedka přiložila do kamínek a zase šla.Blížil se večer, smrákalo se a všechno utichalo. Ozva-lo se lehké zaklepání na dveře a do místnosti vstou-pil vysoký pěkný pán v tmavém plášti a klobouku.Stříbrná hůlka ťukla o zem a pán hlasitě pozdravil.Tetka sebou v posteli cukla, asi byla v polospánkua cizinec ji překvapil.

„Doufám, že jsem vás nepolekal, vážená paní, tobych nerad. Pan Copko mi slíbil nějaké ořechy, aleještě není doma, tak tady v tom povětří přešlapujua vidím, z komína se kouří...“

O čertovi na Chocholouši

Text: Monika Mrázková, Ing. Petr Suchánek

Text: Dita Polákovás laskavým svolením p. Čuhaniče

„Tak se posaďte a poslužte si vánočkou, nic vámnemůžu podat, marodím.“

„Předevčírem koukám do zrcadla a byla jsem bledájak zindule, a slabá jak moucha. Vod tý doby ležím.Asi nějaká skřipka....

Jak to s vdovou Kubečkovou, kterou navštívil sámčert dopadlo, si můžete přečíst v nové knize Hro-novské pověsti, kterou napsal i nakreslil pan PetrČuhanič. Knížka je určena pro všechny, které zají-mají příběhy prostých lidí z Hronovska a jak sámautor napsal: „Do této knížky jsem vepsal sděleníprostých, pro mě však neobyčejných lidí. Vyprávění,do kterých vložili všechnu starost i bolest, životnímoudrost a zkušenosti, lásku, každodenní maléi větší radosti, vzpomínky, tradiční hodnoty, úctuk dobru a spravedlnosti, obavy i střípky štěstí.“

„Děkuju mnohokrát, ale jsem po jídle. A copak vássužuje, že se tak ptám?“

Kn je k dostání v Informačním centru v Hronově.iha

5KL AD SKÉ P OMEZÍTUR ISTI CKÉ N OVINY ČE SKO-P O L SKÉH O P O H R ANIČÍ | ZIM A 2010

Wigilia jest ostatnim dniem adwentui przypada na wieczór poprzedzającyświęto Bożego Narodzenia. Tego dniaimieniny obchodzą Adam i Ewa –

patroni zaręczonych.–

W czeskich rodzinach Wigilia zaczyna się zazwyczajod przystrajania choinki, którą jest najczęściejświerk, sosna albo jodła. Zwyczaj ten przyjął sięu nas dopiero w pierwszej połowie XIX wieku.Pierwszą choinkę można było zobaczyć w praskiejwilli ówczesnego dyrektora Teatru Stanowego JanaK. Liebicha w roku 1812. Trzeba było jednak ponadtrzydziestu lat, aby kupowanie choinek stało sięw Pradze powszechnym zwyczajem.

Niegdyś dzieci chodziły o poranku z gałązkamipo sadzie i budziły drzewa owocowe, aby w nad-chodzącym roku były dostatecznie urodzajne.Śpiewały przy tym: ,,Drzeweczko wstawaj, owocedawaj, ubierz się, umyj się, Wigilia jest!” Rymo-wankę tę można słyszeć do dziś, jednak obecniedzieci śpiewają ją zazwyczaj pod przystrojonąchoinką.

Wielu ludzi przestrzega w Wigilię postu – powiadasię, że kto wytrzyma cały dzień bez jedzenia,wieczorem ujrzy złotego prosiaczka. Wraz z poja-wieniem się pierwszej gwiazdy kończy się posti zasiadamy do wigilijnego stołu. Wierzący rozpo-czynają uroczystą kolację od wspólnej modlitwy,w trakcie której wspominają miniony rok orazdziękują Bogu za całe dobre, które przyniósł, orazza to, co wziął. Tradycyjnymi czeskimi daniamiwigilijnymi są: zupa rybna, karp oraz sałatkaziemniaczana. Wszystko jednak zależy od kon-kretnej rodziny. Zamiast zupy rybnej może siępojawić na przykład zupa z soczewicy albo grzy-bowa. Na wigilijnym stole często można też zna-leźć groch, który według prastarych zwyczajówma ponoć zapewnić dostatek pieniędzy przezcały rok – podobnie zresztą jak karpie łuski, któreludzie chowają sobie do portfeli.

Po kolacji czekamy na przyjście Jezuska, któryprzynosi nam pod choinkę prezenty. Nieodłącznączęścią wieczoru wiglijnego jest oprócz rozpakowy-wania prezentów także śpiewanie kolęd oraz prak-tykowanie najrożniejszych zwyczajów. Niezwyklepopularne są tzw. Bożonarodzeniowe czary,W trakcie których ludzie próbują poznać swojąprzyszłość. Należą do nich: puszczanie łódeczek,rzucanie pantofli czy rozkrawanie jabłka. Swój losmożna też poznać, lejąc ołów. Wystarczy go rozto-pić, przygotować naczynie napełnione chłodnąwodą i postawić jasno sformułowane pytanie.Następnie wlewa się wrzący ołów do wody, abyzastygł, a w powstałym kształcie można wyczytaćodpowiedź na swoje pytanie.

O północy chodzimy do kościoła na mszę północną,która stanowi punkt kulminacyjny wigilijnychuroczystości.

Wigiliaw Czechach

Advent aneb doba předvánoční

Text: Lucie NývltováTłumaczenie: Marcin Wągiel

Text: Lucie Nývltová | Foto: Jan Flieger

Slovo advent je odvozeno z latinského adventus(příchod) a v křesťanské liturgii se jím nazývápřípravná doba, jež předchází vánočním svátkům.Začíná čtyři neděle před Vánocemi a první ad-ventní den není pro věřící jen upozorněním nablížící se oslavu Kristova narození. Nový církevnírok totiž nezačíná prvním lednovým dnem jakoobčanský kalendář, ale první adventní nedělí.Křesťanské chápání času se odvíjí od Kristovanarození, k událostem došlo buď ante nebo postChristum natum (před nebo po Kristově naro-zení). V každém novém křesťanském roce znovuožívá mysterium Kristova narození, života, smrtia vzkříšení. Církevní rok proto začíná v době, kdyse věřící připravují na počátek Kristovy události,tj. jeho vtělení a narození. První den novéhocírkevního roku je tedy zároveň prvním dnemadventu, vánočního předhodí, předcházejícíhovánočním svátkům, díky nimž v našich myslíchrok co rok ožívá starodávný příběh o narozenívyvoleného dítěte v betlémském chlévě.

První náznaky zavádění vánoční přípravné doby,tedy adventu, pocházejí ze druhé poloviny 4. sto-letí ze Španělska a Galie. Zvyk předvánočního pří-pravného času, který měl ve svých počátcích rázkajícnosti a byl spojen s přísným postem, se rozšířildo ostatních zemí a kolem 6. století pronikl doŘíma. Názory na počátek a dobu trvání se v jedno-tlivých zemích po staletí různily. Až v 11. stoletív západokřesťanském světě zvítězilo římské pojetíliturgie a doba trvání adventu se ustálila na čty-řech nedělích na památku doby, která uplynulaod Kristova narození. Počátek adventu, který trvá22 až 28 dní, tak může připadnout na jakýkolivden mezi 27. listopadem a 3. prosincem.

Adventní doba byla zejména v minulosti časempůstu a střídmosti, pří kterém se měli lidé namístopožívání nadměrného jídla a pití věnovat zbož-nému rozjímání. Zakázány byly veškeré zábavy,tanec a zpěv. Přesto měli lidé tento čas rádi. Zahr-noval totiž i několik pěkných svátků a tradic, kterézkrátily dobu čekání a příprav na svátek nejoče-kávanější – Štědrý den.

Během adventu lidé slavili svátky svatých. Prvnímz nich je svátek sv. Ondřeje, který připadá na

V lidové tradici je svatý Ondřej

Nejvýznamnější dny adventu..

30. listopad.

Čím je pro nás prosinec? Pro někoho to může být měsíc pohody, klidu, rozjímánía očekávání. Na druhou stranu také období velkého úklidu, bláznivého nakupovánív přeplněných supermarketech, shánění dárků na poslední chvíli, měsíc plný stresua starostí. Každopádně je to ale měsíc adventu a záleží na každém z nás, jak ho prožije.Co vlastně ale pojem ,,advent“ znamená, kdy vznikl a jaký je jeho smysl?

považován za ochránce nevěst a proto se v denjeho svátku dodržovaly zvláštní magické úkony-věštby, spojené především s dívčími vdavkami.Svatoondřejská noc byla považována za jednuz nejmocnějších nocí roku a byla jí odpradávnapřipisovna čarovná moc.

Na připadá svátek sv. Barbory, patron-ky všech horníků, vojáků, střelmistrů, zedníkůa dělostřelců. V předvečer svátku svaté Barborychodily po domech skupiny dívek zahalené dodlouhých bílých šatů, s rozpuštěnými, rozcu-chanými vlasy a bílými obličeji. ,,Barborky“, jak setěmto dívkám říkalo, nosily v jedné ruce košíčeks dárky pro hodné děti a v druhé ruce měly metlupro ty zlobivé. Velmi známým zvykem, který pře-trval až dodnes, bývalo řezání třešňové větvičky,která se odnesla do domu, kde bylo děvče navdávání, a čekalo se, zda se větvička o Štědrémdnu obalí květy, což znamenalo brzké vdavky.

se slaví svátek sv. Mikuláše. SvatýMikuláš je patronem všech námořníků a rybářů,ochráncem převozníků a hlavně dětí. Večernípochůzka sv. Mikuláše, čerta a anděla je u násdodnes všeobecně známa a patří k nejsilnějšímdětským zážitkům. Podle staré lidové víry sestu-puje každý rok 5. prosince navečer z nebe na zem,obchází lidské příbytky a spolu s andělem a čertemnaděluje sladkosti a ovoce hodným dětem, stejnějako uhlí a brambory dětem zlobivým.

slaví svůj svátek sv. Lucie, patronkašvadlen, kočích, sklenářů a brousířů. Svátek jespojen s příchodem světla, kdy se krátí dlouhé zimnínoci a prodlužuje se den. V předvečer svátku svatéLucie chodívaly „ Lucky“ kolem stavení a v rukounesly dřevěný nůž, březové koště nebo husí pe-routku. Byly ustrojené do bílého roucha a obličejměly zahalený bílou plachetkou nebo pomoučený.Symbolizovaly mimo jiné čistotu, a to nejen odě-ním, ale i naznačováním vymetání smetí z jizby.Tyto postavy nenadělovaly, jen strašily.

Po svátku svaté Lucie následuje den nejvíceočekávaný, Štědrý den. Štědrý den je poslednímdnem adventu a připadá na předvečer svátkuNarození Páně. Svůj svátek slaví Adam a Eva, kteříjsou považováni za patrony snoubenců.

4. prosince

5. prosince

13. prosince

Štědrý den v Čechách a v Polsku..

V českých rodinách většinou začíná Štědrý denzdobením vánočního stromečku, kterým jenejčastěji smrk, borovice nebo jedle. Tento zvyk seu nás ujal až někdy v první polovině 19. století.První vánoční stromek byl k vidění v pražské viletehdejšího ředitele Stavovského divadla Jana K.Liebicha a to roku 1812. Poté trvalo zhruba třicetlet, než se v Praze začaly stromky běžně prodávat.Zejména v minulosti chodily děti zrána s prout-kem po sadě a budily ovocné stomy, aby mělypříští rok dostatek úrody. Přitom zpívaly: ,,Stro-mečku vstávej, ovoce dávej, ustroj se, umyj se, jeŠtědrý den!“. Dnes se tato říkanka také používá,ale děti jí většinou zpívají před ozdobenýmvánočním stromkem.

Mnoho lidí drží na Štědrý den půst a říká se, žekdo vydrží celý den nejíst, tak večer uvidí zlatéprasátko. S východem první hvězdy končí půst amy usedáme ke štědrovečernímu stolu. Věřící lidézahajují slavnostní večeři společnou modlitbou,ve které vzpomínají na uplynulý rok a děkují Bohuza vše dobré, co přinesl, i za to, co vzal. Tradičnímčeským pokrmem bývá rybí polévka, kapr a bram-borový salát. To se však v jednotlivých rodináchliší. Namísto rybí polévky se můžeme setkat napří-klad s houbovou nebo čočkovou polévkou. Častose také na štědrovečerní tabuli vyskytuje hrách,který dle prastarých zvyků zaručuje dostatekpeněz po celý rok a podobné účinky prý majítaké šupiny z kapra, které si lidé schovávají dopeněženek.

Po večeři čekáme na příchod Ježíška, který námnaděluje dárky pod stromeček. Neodmyslitelnousoučástí večera kromě rozbalování dárků je takézpívání koled a plnění nejrůznějších zvyků. Veliceoblíbené je tzv. vánoční čarování, kdy se lidé snažíodhalit svoji budoucnost. Mezi to patří pouštěnílodiček, házení pantoflí nebo rozkrajování jablka.Svůj osud můžete poodhalit také litím olova. Stačíjen roztavit olovo, připravit nádobu se studenou

vodou a položit jasně formulovanou otázku. Pakvylijte žhavé olovo do vody a ve vzniklém odlitkubyste měli najít odpověď na svou otázku.O půlnoci chodíme do kostela na půlnočníbohoslužbu, která znamená jakési vyvrcholeníštědrovečerních oslav.

V Polsku se věří, že o Vánocích opouští Ježíšek nebea přijíždí na oslátku mezi lidi na zem. V každémbytě je proto připraveno pod stromečkem trochusena pro oslíka. Někde děti navštíví o Štědrémvečeru Mikuláš, který naděluje dárky stejně jakoJežíšek. V žádném domě nechybí stromeček anijesličky. Většina Poláků drží v tento významný denpůst a Štědrovečerní večeře „wieczerza wigilijna”začíná v okamžiku, kdy se na nebi objeví prvníhvězda. Na slavnostně prostřeném stole stojísvícen, pod kterým leží peníz, jenž má chránit důmpřed chudobou. Někdy se také na stůl klade lůžkoze sena jako připomínka jesliček v Betlémě. Nadstolem visí zavěšená hvězda. Hospodyně prostřevždy jeden příbor navíc pro náhodnéhonávštěvníka nebo hladového poutníka. Před večeříse rodina pomodlí , čtou se úryvky z Bible a všichničlenové rodiny se dělí o malou bílou oplatku„opłatek“. Tu láme hlava rodiny a během tohotozvyku se pronášejí přání. Štědrovečerní tabuli mátvořit 12 chodů, symbolizujících 12 měsíců v roce.Začíná se borščem z červené řepy, fazolovoupolévkou nebo zelím s houbami. Hlavní chod tvořínejčastěji kapr připravený na různé způsoby, alesetkat se můžeme také s pečeným krocanem nebokrůtou. Tradičním vánočním pokrmem je po-dlouhlý bílý chléb a tzv. makůvky, žemle máčenév hodně slazeném mléce a dochucené mákema rozinkami.

Dárky se rozdávají ještě před nebo těsně po večeřia nezapomíná se ani na zvířata. Legenda vypráví, žezvířata o půlnoci promluví lidskou řečí a sdělují si,jak s nimi lidé zacházejí. O půlnoci chodí lidé napastýřskou mši, nazývanou Pasterka.





6 KL AD SKÉ P OMEZÍ TUR ISTI CKÉ N OVINY ČE SKO-P O L SKÉH O P O H R ANIČÍ | ZIM A 2010

7KL AD SKÉ P OMEZÍ






Hřbitovní kostel

Text: Jitka Ištoková, Suchý Důl

K místům zjevení putovaly denně spousty lidí, cožmělo příznivý vliv na ekonomickou situaci Policenad Metují, podle dochovaných pramenů bylyhostince stále plné, cesta z Police nad Metují bylalemována jarmarečními boudami, výstav pivaz obou polických pivovarů dosáhl v roce 1893absolutního rekordu v historii.Vlaky z Václavicmusely být zdvojeny, aby zvládly nápory poutníků,přijíždějících z celého Rakouska Uherska. Na si-tuaci reagovala církev, tzv. pastýřským listem, vekterém napomínala věřící, aby do Suchého Doluneputovali. Protože na to však lidé nedbali, došlodokonce ke střetům poutníků s četnictvem a k za-týkání. Přesto se celý poutní areál stal dodnes vy-hledávaným výletním místem. A velké množstvílidí je stále přesvědčeno o léčivé moci těchto míst.Ostatně existuje spousta děkovných dopisů a pří-běhů vyléčených nemocných. Proto také všechnyzdrtila zpráva, že kaplička už není…

A téměř vzápětí po tom, co přestaly doutnat jejípozůstatky, zvedla se obrovská vlna solidarity.Všichni uvítali rozhodnutí obecního zastupitelstva

postavit na stejném místě repliku původní kaple.Na zvláštní konto zřízené obecním úřadem přichá-zejí denně větší i menší částky od lidí, kterým neníosud „jejich“ kapličky lhostejný. A jsou to lidé zevšech koutů naší republiky.

Na plánovanou stavbu nové kapličky lze přispěti v hotovosti do pokladniček zřízených na těchtomístech:v prodejně potravin Suchý Důl – Vernerová, v pro-dejně potravin Bukovice – Petrová, v Infocentruv Polici nad Metují, v Knihkupectví Kohlová Policenad Metují, v prodejnách Skrblíkův ráj (Police

Hronov, Broumov, Česká Skalice, ČervenýKostelec). Sbírka potrvá až do dubna 2011.

v Restauraci Suchý Důl, v Kiosku Slavný,

nadMetují,

Mezi dominanty obce Suchý D ůl ještědonedávna patřily dvě kapličky. Jednaz nich, dřevěná kaplička v Ticháčkovělese, v červenci letošního roku vinounezodpovědného žháře lehla popelem.

Za svůj vznik tato kaplička vděčila zjevením, kteráprý viděla v letech 1892–1895 v Ticháčkově lesemladá dívka Kristina Ringlová. Tajemná paní se jíúdajně zjevila třiadvacetkrát. Již brzy putovalona místa zjevení velké množství lidí, tvrdí se, že až10 000 osob denně. Na místě nepatrné studánkybyla vybudována nádrž na vodu, výklenek a zdivos kamenným mostem. Okolo celého lesa vzniklakřížová cesta. Na místě prvních zjevení byla posta-vena socha Panny Marie a v roce 1897 dřevěnákaplička. Do věže kapličky byl zavěšen zvon. Kekapličce vedou kamenné schody, tzv. růžencové.

Foto: Jan Flieger

Suchodolská kapli kač

číslo účtu 1118220329/0800Česká spořitelna

A jak to všechno začalo? Vlastně úplně nená-padně. V létě roku 2009 přijel do Vily Čerychčlověk, který se představil s tím, že hledá vhodnémísto pro budoucí natáčení českého filmu. Prošelzahradu, udělal několik fotografií a odjel. Za týdense ozval, že se „naše“ vila dostala do nejužšíhovýběru. Pár dní na to se ve vile překvapivě objevilfilmový štáb v čele s panem exprezidentemVáclavem Havlem, který se chystal poprvé po-stavit za filmovou kameru jako režisér.

Pracovníci občanského sdružení Centrum roz-voje Česká Skalice, kteří provozují vzdělávacístředisko Vilu Čerych, byli velmi potěšeni zprávou,že si právě tento objekt vybral pan Václav Havelk natáčení filmové adaptace své divadelní hryODCHÁZENÍ. Po přečtení textu jsme nabylidojmu, že se to snad jinde ani filmovat nemohlo.Historický, magický dům se zahradou, s překvapivěvelkým okrasným bazénem, s altány a pergolami,v sousedství třešňového sadu, jakoby trpělivěčekal na chvíli, až ho filmaři pro Odcházení objeví.

Producentem filmu, který bude mít premiéruv březnu 2011, je BUC-FILM Jaroslava Boučka.Filmový štáb i herecké obsazení je exklusivní - ka-mera Jan Malíř, hudba Michal Pavlíček, střih JiříBrožek. V hlavních rolích se představí DagmarHavlová – Veškrnová, Josef Abrhám, Eva Holubo-vá, Vlasta Chramostová. Dále se můžeme těšit naTatianu Vilhelmovou, Jana Budaře, Jiřího Lábuse,Oldřicha Kaisera, Stanislava Zindulku, JaroslavaDuška a další známé herecké tváře.

A o čem vlastně Odcházení je? Bývalý kancléřVilém Rieger (Josef Abrhám) obývá s rodinouslužební vilu. Nedávno přišel o práci a nedokáže ses tím vnitřně vyrovnat. Snaží se to nedávat najevo,ale hroutí se mu svět, protože se musí vystěhovatz vládní vily. Jako jediné reálné uplatnění se pro nějjeví místo poradce u bývalého tajemníka Kleina(Jaroslav Dušek), kterému byla vila prodána.

Vila erych, filmové místoČ

Díky filmu se architektonicky vzácný objektv České Skalici nesmazatelně zapíše do pamětifilmových diváků a s „Odcházením“ obletí celýsvět. Těší nás to především kvůli panu LadislavuČerychovi, že se jeho milovaný dům dočkal takovéslávy. Bratři Čerychové v roce 2001 darovali rodin-nou vilu neziskovému sektoru – Nadaci rozvojeobčanské společnosti. Přáli si, aby vila sloužilak místnímu, regionálnímu i mezinárodnímurozvoji, vzdělávání a osvětě. Od roku 2003 jejichpřání plní provozovatel – občanské sdruženíCentrum rozvoje Česká Skalice.

Letošní letní prázdniny ve vzdělávacím středisku Vila Čerych bylyneobyčejné. Téměř dva měsíce se architektonický klenot města ČeskáSkalice stal sídlem filmařů.

ŠonovBroumovský klášter

Text: Pavla Špačková, Regionální informační centrumČeská Skalice

Vila Čerych patří ke klenotům české předválečné

architektury. Honosný dvoupatrový dům

s velkou zahradou byl svatebním darem továrníka

Ladislava Bartoně z Dobenína své neteři Marii

Bartoňové – Čerychové. Rodinné sídlo Čerychů

navrhl přední český architekt Otakar Novotný

( – ), autor budovy slavného pražského

Mánesa nebo obchodního a obytného domu

nakladatele Štence v Praze.

1880 1959

Foto: Jan Flieger

Plavání, hydromasáže a vířivá vana

Finská sauna a infra kabina

Rekondiční a relaxační masáže

Pro pravidelné rekondiční plavání krytý bazén s proti-proudem. Plavání je aktivita, při které rovnoměrnězatěžujeme svalstvo celého těla a tím dochází k lepšímuprokrvení tkání. Naopak nedochází k zatěžování kloubůa výborně působí na naši fyzičku. Balzámem na dušivám bude relaxační koupel ve vířivé vaně whirlpool, jejížmasážní účinek společně s horkou vodou přináší nejenpozitivní vliv např. na bolest svalů, odbourává stres, po-máhá proti nespavosti, ale také stimuluje tvorbu endor-finů, které jsou rovněž nazývány jako hormony štěstí,protože způsobují dobrou náladu. Jako novinku meziprocedurami uvádíme hydromasážní vanu se světelnouterapií pro aromatické a bylinné koupele. Vliv vody je vý-jimečný… Pokud se chcete zregenerovat po každoden-ním stresu, hydromasáž vám zabezpečí příjemné uvol-nění těla a svalů, a to v přirozeném vodním prostředí.

Občasným saunováním přinesete vašemu tělu báječnýodpočinek a relaxaci. Při pravidelných návštěvách –nejlépe jednou týdně, má sauna pozitivní vliv už i navaše zdraví. Saunování má především výbornýpreventivní účinek. Napomáhá klidnější činnosti srdce,uvolňuje dýchací cesty, dochází ke zlepšení krevníhooběhu a látkové výměny. Stejně tak utiší vašepodrážděné nervy, migrénu nebo nervozitu. Trochuodlišnou procedurou je infrakabina, která nahrazujeklasické suché nebo mokré saunování. Má tu výhodu,že v ní nedochází k pocení, dýchá se relativně chladnývzduch a přitom se tělo prohřívá. Kabina je vybavenaspeciálními zářiči, které produkují infračervené paprskya pomocí nich dochází ke zrychlenému prohřátí svalstvaa kloubů. Procedura pomáhá i při snižování nadváhy,protože se při saunování spalují kalorie a tím příznivěovlivňují množství podkožních tukových zásob. Zároveňpomáhá detoxikovat organismus a zbavuje hominerálního odpadu. Hlubokým vyčištěním pórůzmírňuje kožní problémy, léčí ekzémy a akné – celkověpodporuje zdravou pleť bez vrásek, bojuje proticelulitidě a zotavuje unavenou a ochablou pokožku.

Ve správném wellness centru nesmí chybět celá škálamasáží. Kromě klasických rekondičních masáží je možnévyzkoušet i další relaxační masáže, které se liší technikoumasírování a vlivem na náš organismus. Reflexní masážchodidel vychází ze skutečnosti, že na chodidle se zobra-zuje celé naše tělo. Každý reflexní bod je zakončenímnervové dráhy, která začíná například v mozku, prochází

Wambierzyce

8

Přestože se lázeňství a wellness v posledních letech stalisoučástí životního stylu mnohých z nás, řada lidí stáleneví, co si pod tímto pojmem wellness představit. Well-ness přinesl novou vlnu péče o zdraví, která přerůstáo něco starší pojem fitness. Již se nejedná pouze o fyzic-kou zdatnost. Wellness životní styl si žádá více – změnuchování, postojů a zvolení si filosofie, kterou budemevyznávat. Vše by mělo směřovat ke zlepšení zdraví,kvality života a celkové pohodě. Je to pohled na našestravovaní, naši vnitřní rovnováhu a v neposlední řaděna péči, kterou věnujeme našemu tělu i našemuosobnímu růstu.

Každý z nás alespoň občas zatouží nechat se opečovávata hýčkat. Ale ne z povinnosti, nýbrž proto, že si to zaslu-hujeme. To vše by nám měla nabídnout wellness centra,která jsou provozována v rámci relaxačních či hotelo-vých komplexů. Největší rozmach v České republice při-šel v roce 2007 a již o rok později bylo otevřeno jednoz prvních wellness center také v regionu Kladského po-mezí. Relaxační a wellness centrum (v Hotelu TOMMY)je situováno v příměstské části na Babí u Náchoda a bě-hem více než dvou let svého působení si získalo řadustálých klientů. Právě zde se můžete oddávat nekon-čícímu odpočinku, kdy celou řadu wellness procedurVám doporučí kvalifikovaný personál.

Lázně Velichovky se nacházejí na severovýchodě Čech,zhruba 20 km od Hradce Králové, v nádherném lůněpřírody, obklopeny rozlehlým parkem. Komu chybízdraví, najde zde perfektní lékařskou péči, komu chybíenergie, může si ji přijet načerpat do nově vybudova-ného relaxačního centra.

Je to již více než sto let, kdy se dvě sestry, baronky z roduHopflingen – Bergendorf, na základě doporučení Dr.Kutíka rozhodly, že zde, v krásném Podkrkonoší, založílázně. Důvodem byla především slatinná zemina, svýmiléčivými účinky ohromující a svým složením ojedinělána celém našem území. Velichovské „černé zlato“ je na-pájeno prameny vody s obsahem uhličitanu vápenatéhoa železa. Slatina velmi dobře působí proti bolesti, zlepšueprokrvení tkání a celkově regeneruje. Nejčastěji se protovyužívá v léčbě pohybového ústrojí. Působí však i pre-ventivně. Pro ty, kteří zatím léčbu nepotřebují a problé-mům v budoucnu chtějí předejít vhodnou prevencí.Tou může být třeba odpočinek v nově vybudovanémwellness centru.

Institute Medical Wellness je oázou pro všechny, kteříse chtějí dostat zase do rovnováhy. Jemné tóny hudby,uklidňující svit svíček a příjemná atmosféra naznačují,že se tady budete cítit opravdu dobře. Vybírat je z čehoa ochotný, stále usměvavý personál vám poradí proce-duru přímo na míru. Bude to medová masáž, která od-bourává stres, detoxikuje celé tělo a odplavuje vyčer-pání, nebo speciální masáž studenými a teplými kameny,jež spojuje energie jing a jang? Možná si chcete trochu„zamlsat“ a nechat se rozmazlovat čokoládovou masáží,případně na sebe nechat působit přírodní éterické olejepři levandulové koupeli… V nabídce je též několik druhůkosmetických ošetření, aqua aerobic, baňkování, duomasáže nejen pro zamilované a mnoho dalšího. Hitemletošního roku vynikají například čtyřdenní tématickyzaměřené „rošády“, „pobyt na míru“ či pobyty pro senio-ry. Přijeďte a vyzkoušejte slatinné zábaly a koupele.

Lázeňství v Kladském pomezíKL AD SKÉ P OMEZÍ

danými orgány a končí na našem chodidle. Reflexní tera-pie pomáhá odstraňovat bloky reflexních drah a tímzlepšuje činnost jednotlivých orgánů. Antistresová indic-ká masáž hlavy přináší léčivé ošetření hlavy, ramen a hor-ní části paží. Tato mimořádná masáž ulevuje od napětía stresu, kterému jsme neustále vystavováni. Působí jakoopravdový lék na různé bolesti a napětí ve svalech krkua ramen. Při velmi oblíbené masáži lávovými kameny sevyužívají speciální havajské techniky, které ve spojení éte-rickými oleji tělo dokonale promasírují, prohřejí a díkytéto kombinaci pak mají vysoký terapeutický a relaxačníúčinek. Životní energie uvězněná v zatuhlých svalecha kloubech se tak uvolní a rozproudí harmonicky pocelém těle. Medová masáž se zábalem je v první řaděvhodná pro detoxikaci organismu. Dochází ke zbavová-ní škodlivin a zároveň jsou do těla vpravovány účinnélátky z medu i éterických olejů. Pomůže vám při potížíchs nespavostí, bolestmi hlavy nebo trávícími obtížemi.Medová masáž se doporučuje i lidem, kteří trpí nemoce-mi kloubů nebo revmatismem. Masáž stehen pomáháredukovat celulitidu. Baňkování je metoda tradičníčínské medicíny. Baňky jsou většinou skleněné nádoby,které se naplní horkým vzduchem a přikládají se na tělo,které se tímto prokrví a uvolní. Masáž příznivě ovlivňujefunkci vnitřních orgánů a probouzí lymfatický systémčlověka. Tím se bude další dny z vašeho těla odplavovatmnožství škodlivin, které jsou v těle navíc. Po tomto vy-čištění pocítíte uvolnění a novou energii.

www.hotel-tommy.comwww.velichovky.cz

Kladské pomezí není jen regionem skal, ale i regionem lázní. Lázeňství zdemá dlouholetou tradici. Kromě moderních lázní ve Velichovkách bylolázeňskou i metropolí i město Náchod. Milovníkům lázní a wellnessmá Kladské pomezí co nabídnout. Posuďte sami...

Text: KLázně Velichovky a.s.

udlackova

Jaká je vlastně obecná náplň lázeňskýcha wellness služeb?






CESTOVNÍA INFORMA NÍ CENTRUMV ČERVENÉM KOSTELCI

Č

Vše na jednom místě...

Informační centrum města provozujeme v úzkéspolupráci s Městem Červený Kostelec a jehoMěstským kulturním střediskem. TIC je začleněnodo akreditace v systému asociace A.T.I.C. ČR.V rámci podpory rozvoje turistického ruchu pakspolupracujeme s dalšími informačními centryv našem regionu a přísluš-nými organizacemi napodporu turistického ruchu.

Cestovní a informační centrum funguje celoročněa je zaměřeno svou aktivitou jak pro turisty a ná-vštěvníky města tak i pro občany našeho města.Cílem je koncentrovat informace o nabídce kultur-ních, společenských i sportovních akcích na jednommístě a poskytovat tak občanům i návštěvníkůmměsta „vše na jednom místě“. Informační centrumzajišťuje také předprodej vstupenek na všechnyakce pořádané MKS Červený Kostelec a dále po-skytování informačních a propagačních materiálůměsta a regionu.

V rámci poskytování informací regionu provozujemetaké informační portál www.cervenokostelecko.cz.Naší snahou je i na tomto portálu poskytovatdostupné informace o připravovaných akcícha případné informace o předprodeji vstupenek.Zároveň zde naleznou návštěvníci portálu i běžnéinformace o červenokosteleckém regionu, tipy navýlety a mnoho dalších užitečných informací.

Provozní doba:letní sezóna (16. 6.–14. 9.)Po-Pá 09:00–18:00, So 08:00–11:00,Ne 9:00–11:00;zimní sezóna (15. 9.–15. 6.)Po-Pá 09:00–17:00, So 09:00–11:00

Kontakty:CESTOVNÍ A INFORMAČNÍ CENTRUMČERVENÝ KOSTELEC., CA SUR, s.r.o.5. května 603, 549 41 Červený Kostelec(přímo naproti Penny Marketu)

t: +420 498 100 657, +420 724 088 587f: +420 498 100 658e-mail: [email protected]

Wellness pobyt v lázeňském městě Polanica-Zdrój

Léčebnou základnu polanických lázní tvoří dvělázeňské nemocnice (jedna z nich je zaměřena načasnou a posthospitalizační kardiologickou rehabi-litaci), čtyři lázeňská sanatoria a dětské sanatorium.Dále zde sídlí Odborné medicínské centrum, kterévzniklo rozšířením Kliniky plastické chirurgie. Novánabídka lázní se neomezuje pouze na léčbu, ale za-měřuje se také na prevenci nemocí, které jsou častodůsledkem přepracování a stresu. Pobyt v Polanicije vhodný obzvláště pro osoby unavené, přepraco-vané, trpící častými nemocemi, které se chtějí zre-generovat, nabýt nových sil a získat ztracené zdraví.

Zmodernizovaná budova lázeňského domu sestoletou tradicí, Wielka Pieniawa, leží v samémstředu lázeňského parku. Komfort a pohodlí zajistíharmonicky vybavené interiéry, široká paleta pro-cedur přímo na místě, salon krásy, obchod. Přímona místě je rovněž bazén s přísadou minerální vody,vířivka, sauna a solná jeskyně. Novinkou je wellnesscentrum SPA, které je přímo v objektu. K dispozici jedále kavárna, jídelna, bezbarierový přístup a lékař-ský personál. V bezprostřední blízkosti se nacházíléčivé prameny a lázeňská kolonáda, která vedepodél řeky, a je lemována řadou stylových kavárena restaurací.

U prameníku si můžete načerpat léčivou minerálnívodu vhodnou pro váš organismus. Také nejoblíbe-nější polská stolní minerální voda Staropolanka sestáčí právě zde, v Polanici. Nádherný Lázeňský leso-park s obrovským množstvím rododendronů a pěniš-níků i lesopark s kamenným medvědem lákají k ro-mantickým vycházkám. Odpoledne a navečer sehosté vydávají do parku poslechnout si koncert lá-zeňské hudby nebo shlédnout představení barevnéfontány.

V Novém Městě nad Metují a jeho okolí je několikpozoruhodných architektonických památek.Jednou z nich je dřevěný kostelík ve Slavoňově.

První zmínka o původně farním kostele pocházíz roku 1384. Stávající dřevěný kostel pochází z roku1553 a o jeho stavbu se zasloužili bohatí sedláciKotačkové z nedalekého Blažkova. Kostel byl zbu-dován z jedlových a dubových klád. V roce 1705byl opraven, rozšířen a pestrobarevně vymalován.Kazetový strop vymalovali Eliáš a Jindřich DominikKöhlerové. Barvy byly ale později zabíleny a dokon-ce přemalovány olejovou barvou. Původní malbybyly zrestaurovány v letech 1970–73 profesoremFrantiškem Mervartem.

V kostele jsou cenné památky, jako dřevěnákřtitelnice ve stylu lidového baroka ze 17. století,kazatelna a varhany. Původně byl kostel zasvěcensvatému Martinovi, patronu horníků, ale od roku1683 je zasvěcen svatému Janu Křtiteli.

Zároveň s kostelem byla již před rokem 1384vystavěna zděná zvonice, stojící opodál. Je opa-třena třemi zvony. Největší je Jan Křtitel, který váží1 200 kg a byl odlit v roce 1773, střední, zvaný JanNepomucký, ulitý v roce 1561, váží 600 kg,nejmenší Václav pochází z roku 1950.

Slavoňovský kostel je kostelem farním. Od svéhozaložení nepřestal plnit svoji původní funkci, tedykonají se v něm bohoslužby (nedělní bohoslužbyod 9.00 hodin), svatby, křty, pohřby. Každoročně setu koná i půlnoční mše. 24. prosince 2010 se kostelotevře všem věřícím a nejen jim ve 22.00 hodin. Přitěchto příležitostech je možné prohlédnout si nád-herný interiér kostelíka. Mimo tyto události jekostelík zamčený, je ale možné interiér shlédnoutpřes zamčenou mříž, nebo návštěvu domluvitna tamní faře.

V prosinci a lednu je každoročně interiér kosteladoplněn vyřezávaným betlémem. Střídají se tu dva.Letos bude vystaven mladší z nich; figurky vyřezalvýtvarník a řezbář Josef Čtvrtečka, který se svoumanželkou, malířkou, žili v obci Bradla, blízkoSlavoňova. Při respektování základní betlémskéscény oživil betlém postavičkami svých současníkůi několika figurkami ze světa pohádek.

V příštím roce bude tento betlém vystřídán nej-starším dochovaným betlém na Náchodsku. Jedílem řezbáře Františka Hartmanna z doby kolemroku 1800 s figurami o výšce 20 až 25 centimetrů.Soubor je i přes své stáří velmi dobře zachován.

V zimě i v létě lze z Nového Města dojít do Slavo-ňova krásnou procházkou. Na Štědrý den se konáv kostelíku noční bohoslužba. Začíná ve 22 hodin.

Přehled některých dalších nočních bohoslužeb v Kladském pomezí:

Nové Město nad Metují, kostel Nejsvětější Trojice .kostel sv. Ducha v Krčíně Jaroměř, kostel

sv. Mikuláše kostel Nanebevstoupení Páněv Josefově . Husův sbor v Jaroměři

. Náchod, Husův sbor. ěkanský kostel sv. Vavřince

Úpice, kostel CČSH . kostel sv. Jakuba .Broumov, Kostel sv. Petra a Pavla . Česká Skalice, Farní kostel Nanebevzetí PannyMarie . V Polsku

na Husově náměstí – ve 24.00 hodin půlnoční mše svatá– v 15.30 hodin Vigilie, dětská bohoslužba

– ve 23.45 zpívání vánočních koled, ve 24:00 hodin půlnoční mše svatá– ve 23.30 hodin zpívání vánočních koled, ve 24.00 hodin půlnoční mše svatá – ve

22.45 hodin vánoční troubení, ve 23.00 hodin štědrovečerní mše svatá – v 17.00 hodin vytrubo-vání koled z věže, 23.00 noční bohoslužba – 24.00 hodin půlnoční mše svatá.

– ve 22.45 hodin noční bohoslužba – ve 24.00 hodin noční bohoslužba– ve 24:00 hodin půlnoční mše

– ve 22 hodin půlnoční mše půlnoční mše v každém kostele ve 24:00 hodin, nazývají se „Pasterka“

Nové Město nad Metují,

Náchod, d

– .

jsou .


Nabídka turistických atraktivit Polaniceosloví nejen tradiční lázeňské hosty,ale i rodiny s dětmi a aktivní turisty.Vždy si zde příjemně odpočinete – pod-horské klima s mírnou zimoua slunným létem je příznivé výletůma vycházkám.

Oferta turystyczna Polanicy skierowana jest nietylko do typowych gości uzdrowisk, lecz takżedo rodzin z dziećmi oraz aktywnych turystów.Można tutaj zawsze przyjemnie odpocząć –

klimat podgórski charakteryzujący sięłagodną zimą i słonecznym latem sprzyjawycieczkom oraz spacerom.

–

Bazę medyczną polanickiego kompleksu sanatoryjnego stanowią dwa szpitale uzdrowiskowe(jeden z nich specjalizuje się we wczesnej i poszpitalnej rehabilitacji kardiologicznej), cztery sanatoria oraz sanatorium dla dzieci. Swoją siedzibęma tutaj ponadto Specjalistyczne CentrumMedyczne, które powstało w wyniku rozbudowy

-

--

Pobyt wypoczynkowyw mieście uzdrowiskowym

Polanica-Zdrój

Kliniki Chirurgii Plastycznej. Nowa oferta uzdrowiska nie ogranicza się wyłącznie do zabiegówleczniczych, ale koncentruje się także na profilaktyce chorób, które często są skutkiem przepracowania oraz stresu. Pobyt w Polanicy zalecanyjest zwłaszcza osobom zmęczonym, przepracowanym, często chorującym, które chcą się zregenerować, nabyć nowych sił i odzyskaćutracone zdrowie.

Zmodernizowany budynek sanatorium WielkaPieniawa, która może się pochwalić stuletniątradycją, leży w samym środku parku zdrojowego.Komfort oraz wygodę zapewnią harmonijniewyposażone wnętrza, szeroka oferta zabiegów,salon urody, sklep. Bezpośrednio na miejscuznajduje się także basen z domieszką wodymineralnej, jacuzzi, sauna oraz jaskinia solna.Nowością jest centrum wellness i SPA, które mieścisię bezpośrednio w obiekcie. Do dyspozycji sąponadto kawiarnia oraz stołówka przystosowanedo potrzeb osób starszych i niepełnosprawnycha także personel medyczny. W bezpośrednimpobliżu znajdują się źródła lecznicze oraz prowadzący wzdłuż rzeki deptak, który otaczakompleks stylowych kawiarni oraz restauracji.

W Pijalni można zaczerpnąć leczniczej wodymineralnej, która jest niezwykle korzystna dlaorganizmu. Co cie kawe, najbardziej popularnąpolską stołową wodę mineralną Staropolankęczerpie się właśnie tutaj – w Polanicy.

Wspaniały Park Zdrojowy porośnięty niezwykłąliczbą rododendronów i azalii a także park leśnyz kamiennym niedźwiedziem stanowią wymarzone miejsca na romantyczne spacery. Po południui wieczorami goście wybierają się do parku, abyposłuchać koncertów muzyki uzdrowiskowej alboobejrzeć barwne spektakle miejscowej fontanny.

Polanica jest nowoczesnym miastem uzdrowiskowym, które w ramach promocji miasta i sanatorium oferuje nie tylko leczenie, lecz także aktywnyodpoczynek – swoją ofertę kieruje zatem zarównodo gości uzdro wiska, jak i do turystów w ramachtzw. turystyki zdrowia.

-

--

--

-

-

-

--

-

Polanica je moderním lázeňským městem, kterése i v rámci propagace města a lázní věnujenejen léčbě, ale také aktivnímu odpočinku –

zaměřuje se tedy jak na lázeňské hosty, takna turisty a tzv. zdravotní turistiku.–

Text: Hana HolečkováFoto: Archiv IT Polanica-ZdrójTłumaczenie: Marcin Wągiel

Slavoňovský kostelík






Text: Petra Kuřátková







Řešení jednotlivých úkolů (2x bludiště a rozdíly na obrázcích) pošletenejpozději na e-mailovou adresu [email protected] poštou na adresu Branka o. p. s., Masarykovo náměstí 1, 547 01Náchod. Spolu s řešením nezapomeňte napsat také vaše jméno a příjmení,poštovní adresu a telefon nebo e-mail.

do 31. 3. 2011

Zaslané odpovědi budouslosovány a pět výherců bude odměněno! *

Soutěžte s námi o ceny!VÝHERCI Z MINULÉHO ČÍSLA

výherci: 1. místo – Pavel Richter,Choceň, 2. místo – Jakub Kasnar, Červený Kostelec,3. místo - Josef Bednář, Hronov

Stavebnici Merkur obdrželi tito

ROZDÍLY NA OBRÁZCÍCH Kolik najdeš rozdílů?

Který hokejista vstřelí gól, který zlomí hokejkua který skončí v závěji sněhu?

Najdi nejkratší cestuk pokladu!

Kdo si hraje, nezlobí...

Výt

varn

é zp

raco

vání

: Jar

osla

v So

umar

BLUDIŠTĚ 2

BLUDIŠTĚ 1

Alois

Cyril

Bohouš

*)H

raje

se

o ty

to c

eny:

1. c

ena

knih

a H

rono

v +

bat

oh; 2

. cen

a kn

iha

Hro

novs

ké p

ověs

ti +

čepi

ce;

3. c

ena

knih

a H

istor

ie o

bce

Mal

áČ

erm

ná +

čepi

ce;

4. a

5. c

ena

čepi

ce +

cyk

lolá

hev.

O:

-

-

-

kénko ekologické poradny v České Skalici,tentokrát na téma

Fair trade neboli spravedlivý obchod jeorganizované sociální hnutí a tržní přístup,jehož cílem je přímá a účinná podporaznevýhodněných pěstitelů a řemeslníkůz rozvojových zemích třetího světa, tedyAfriky, Asie a Latinské Ameriky. Výrobcůmnabízí spravedlivé obchodní podmínky,možnost vymanit se z bludného kruhu bídy,žít důstojný život a plánovat budoucnost.Nám, spotřebitelům, pak dává jedinečnoumožnost prostřednictvím každodenníhonakupování snadno a účinně se zapojit dosnižování chudoby lidí na celém světě.

A jak se fair trade výrobek pozná? Zbožíje zřetelně označeno ochranou známkoupřímo na obalech. Výroba takovýchtovýrobků je šetrnější k životnímu prostředí.Upřednostňují se místní přírodní materiály,získané udržitelným způsobem, obnovitelná energie, šetrné postupy v zemědělstvíi následné zpracování. Mezi takovýmitovýrobky naleznete například různé druhykávy, čajů, kakao, třtinový či palmovýcukr, rozinky, rýži, směs koření, čokoládya bonbóny.

Regionální informační centrum v ČeskéSkalici ve spolupráci s ekologickou poradnou od měsíce září rozšířilo svoji nabídkusortimentu právě o fairtradové výrobky,kterých zde máme širokou škálu. Tímtokrokem chceme podpořit zmiňovaný tržnípřístup. K tématu jsme zhotovili informačníleták, ve kterém naleznete další informace.Věříme, že jsme Vám alespoň trochu osvětlili způsob, jakým i vy můžete pomoci.

Text: Helena Hamanová

Fair trade

Ekoporadna sídlí v prostorách Regionálníhoinformačního centra v České Skalici, TřídaT. G. Masaryka 33 (vedle nové lékárny přihlavní silnici) a široké veřejnosti nabízíbezplatné poradenství v oblasti ekologiea životního prostředí.

Provozní doba:Pondělí, středa 9 – 12, 13 – 17 hodint: + 420 491 426 600, 774 578 100e-mail: [email protected]

FAIRTRADE


Broumov získal oceněníMěsto stromůMěsto Broumov získalo titul „Městostromů 2010/2011“ a stalo se tak vítězempátého ročníku celostátní soutěže, kteroukaždoročně vyhlašuje Nadace Partnerstvípod záštitou Ministerstva životníhoprostředí.

Cílem tohoto projektu je zvýšení zájmu oby-vatel o životní prostředí města, ve kterém žijí,a jejich zapojení do procesu ochrany přírody,zkvalitňování životního prostředí a veřejné-ho života. Díky vítězství město získalo nejentitul, peněžní odměnu 50 tisíc korun, poukáz-ky na zahradnické služby v hodnotě 100 tisíckorun, ale také možnost zúčastnit se v roce2011 prestižního klání evropských kvetoucíchsídel – Entente Florale Europe. Jednoročníkampaň oficiálně odstartovala 5. 10. 2010,kdy starostka Broumova paní Libuše Růčkováslavnostně převzala symbolické žezlo odstatutárních zástupců stávajícího Městastromů – Havířova. Stalo se tak u příležitostikonference, kterou Havířov zakončilo svéroční působení v tomto projektu. Po putovánítrofeje po broumovských školách bude oce-nění možno k vidění v novém česko – polskéminfocentru v Broumově.

Více na www.broumovmestostromu.cztext: Ing. Jana Durdincová, Lucie Lesáková.

Text: Lucie Lesáková.

Nové česko–polskéinfocentrum v BroumověRekonstrukce nového česko–polského infocentraprobíhá v budově bývalého kina na velkém náměs-tí místo nynější prodejny elektro. Spolu s novýminfocentrem jsou rekonstruovány i prostory býva-lého kina, využívané od 90. let jako kinokavárnaa následně diskotéka. V novém kinosále najdemevariabilní sedadlovou úpravu přibližně pro 300diváků, moderní scénické osvětlení a velmi kva-litní audiosystémy včetně výrazného zlepšeníakustiky v sále. Za zmínku jistě stojí i nákladnáúprava bezpečnostních systémů, které odpovídajísoučasným normám. S těmito stavebními pracemisoučasně probíhá i rekonstrukce dvorku a zadníbudovy bývalé kavárny Café Herzog, a to jako zá-zemí pro účinkující v sále bývalého kina. Samotnárekonstrukce počala těsně po 30. září 2009 a k pře-dání dojde během listopadu 2010. Celkové nákla-dy činí přibližně 40 mil. Kč, město Broumov získalofinanční dotaci ve výši 90 % z Operačního progra-mu Přeshraniční spolupráce, z prostředků urče-ných na podporu cestovního ruchu. Celý komplexdostal nové jméno, a tím je iKINO. Město Broumovsrdečně zve všechny zájemce o účast na slavnost-ním otevření, kde nebude chybět bohatý dopro-vodný program.






Text: Petr SuchánekFoto: Jan Flieger

Šonov

Skalní hrad Adršpach

CHKO BroumovskoBroumovsko je přívětivá pohraniční venkovská krajina položená mezi Krkonoše a Orlické hory, ozdobenábarokními kostely, klasicistními statky a roubenými chalupami, skrývá divoká a tajuplná pískovcováskalní města a je lemována hraničními hvozdy na sopečných kuželech Javořích hor.

Správu a péči o CHKO Broumovsko zajišťuje AOPK ČR – Správa Chráněné krajinné oblastiBroumovsko se sídlem Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují, t: +420 491 549 020, f: +420 491 549 034,e-mail: [email protected]; www.broumovsko.nature.cz

FlóraMezi botanicky nejzajímavější lokality patří zacho-valé listnaté lesy, včetně suťových poloh na svazíchkuest a květnaté louky. Život rostlin ve skalníchoblastech omezuje chudá půda, která vzniká nakřemenném pískovci. Na ní se udrží vedle mechůa lišejníků porosty vřesu, brusnic, vzácně šichačerná či omamně vonící rojovník bahenní. V chlad-ných roklích rostou horské byliny: violka dvoukvě-tá nebo mléčivec alpský. Lesy ve skalách nabízejípestrou mozaiku, od zbytků bukových pralesů přesaž po rašelinné smrčiny na dně roklí nebo reliktníbory na vrcholcích skal. Bohatost luk a pastvinje závislá na péči člověka. Vhodně načasovanékosení luk podporuje výskyt motýlů i orchidejía svědčí i nivním loukám s bledulemi a další vzác-nou vlhkomilnou vegetací.

Víte, že:• z různě odolných vrstev pískovce vyrostly na Broumovských stěnách skalní hřiby?

• neprostupnosti skal využili obránci zemské hranice a v NPR Adršpašsko-teplické skály lzedodnes nalézt ruiny tří skalních hradů?

• skapávající voda ve zdejších jeskyních dokáže donutit růst kořeny stromů vzhůru?

• broumovské statky mají do zápraží vestavěnou psí boudu?

• na Jestřebích horách rostl zkamenělý les?

• v řece Metuji žije mihule potoční, která většinu života prožije v jemném písku jakoslepá larva?

TuristikaNávštěvníci Broumovska dávají přednost zejménaAdršpašskému skalnímu městu, které je v sezóněpřetížené, a opomíjejí Broumovské stěny se skal-ními labyrinty a tichými roklemi, rázovité Machov-sko s roubenými chalupami a květnatými loukamipod stolovou horou Bor či Javoří hory s rozhled-nou na Ruprechtickém Špičáku, nejvyšším boděoblasti (880 m n. m.). Cyklisté se mohou vydat povyznačených různě náročných cyklostezkách vy-bavené naučnými panely s informacemi o průběhutrasy, o přírodě, krajině a lidech v ní. V zimě seudržují běžecké trasy tak, aby běžkařské výpravypřinesly návštěvníkům jedinečný vjem z krajinyKladského pomezí.

Fauna

Ochrana přírody

Odměnou za tichý pohyb v krajině může být set-kání s mnoha plachými tvory. Už v únoru si svéhnízdiště na skalních stěnách vybírají páry sokolů,nejrychlejších tvorů planety. V noci přebírají vládunad balvaništi sovy. Skály ukrývají i nenápadná,neméně zajímavá zvířata: rejsky horské nebo drob-né pavouky a roztoče. Na dně zrádných trychtýřkův písku čeká na lov mravenců mravkolev obecný.Pokladem Broumovska je čistá voda, v podzemí,v pórech pískovce, v očkách tůní a rybníků a vestuhách říček. V jejich písčitém dně skrytě žije kru-hoústý živočich s hadovitým tělem, mihule potoč-ní. Každé jaro putují k vodě obojživelníci, aby zdezplodili své potomstvo. U mokřadů a rašelinišťpředvádějí dokonalou vzdušnou akrobacii vážky.

Svět skal umožňuje život ojedinělé květeny azvířeny a jsou na něj vázána vzácná přírodnístanoviště. V pískovcových oblastech Broumovskaroste na 240 druhů mechorostů a 120 druhůlišejníků. Spolu se Žaltmanem jsou Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny součástíevropské soustavy Natura 2000, stejně jako hornítok Metuje a Dřevíče s výskytem mihule potoční.Pro ochranu ptáků skalních měst - sokolastěhovavého a výra velkého byla vyhlášena Ptačíoblast Broumovsko.

Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla zřízenav roce 1991 na ploše 430 km . Magnetem Broumovska jsou skalní města kvádrových pískovců.Jsou zajímavá celkovou rozlohou přes 30 km ,reliéfem s převýšením skal až 100 m i inverznímklimatem. Adršpašsko-teplické skály i méně známé Broumovské stěny, oddělující náhlým vzedmutím Broumovskou kotlinu od Polické vrchoviny,jsou chráněny nejpřísněji. Menší skalní městaa na ně vázané lesy jsou přírodními památkamia rezervacemi.

Nejstarší horniny vystupující na povrch jsou perm-ského a karbonského stáří. Mají typickou červenoubarvu a tvoří Jestřebí hory i plochou zemědělskoukrajinu v okolí Broumova. V těchto prvohorníchvrstvách se nachází uhlí i zkamenělé kmeny rostlin,araukarity. Ze stejné doby pocházejí i Javoří hory,vzniklé sopečnou činností. Střední část CHKOtvoří usazeniny teplého křídového moře, pískovcea opuky s výskytem zkamenělin drobných moř-ských živočichů. Tyto vrstvy byly vyzdviženypohyby zemských ker a vznikly tak pozoruhodnéstolové hory a nesouměrné hřbety – kuesty.Dlouhodobé zvětrávání mrazem a vodou pakv pískovcích vymodelovalo typické tvary zdejšíchskalních měst.

2 -

--

2

GeologieBroumov

Broumovské stěny

Výstava

Dia show Leoše Šimánka

Výstava betlémů

Nejnověj í diashow známého eského cestovatele, tentokráto tříměsí ní cestě po Austrálii.

t: 0 334,

t: ,

Výstava

,

Váno ní výstava.

Váno ní koncert.

Adventně charitativní koncert.

Adventně a váno ně vyzdobené interiéry s o ivlými

Váno ní koncert.

Město Teplice nad Metují,

muzea .

,

Váno ní trhy spojené s vystoupením úpických kol a kolek.

š

+420 491 47 www.muzeum-nmnm.cz

+420 491 472 119 www.muzeum-nmnm.cz

.

Ekocentrum Violka www.ekocentrumviolka.estranky.cz

www.kulturaupice.cz

www.policko.cz

ž

www.teplicenadmetuji.cz

Prohlídky od 17 do 22 hodin

t: +420 491 472 119 www.muzeum-nmnm.cz

š š

www.upice.cz

čč

č

č

č

č

č

Úpice, Nové M

5. 11. 31. 12. 2010

Galerie Zázvorka

18. 11. 2010 31. 1. 2011

29. 11. 2010 6. 1. 2011

29. 11. 2010 . 1. 2011

1. . 2010

2 5. 2010

. . 2010

. . 2010

. . 2010

ěsto n. Met., Náchod, Hronov,ervený Kostelec

–

–

Městské muzeum

–

Teplice nad Metují, Infocentrum

– 10

12

, .

. .,

12

3 12

3 12

3 12

Č

Jaroslav Dole al – dřevořezby a loutky

Betlémy Odona Vl ka

Duo

Advent v Ratibořicích

Váno ní muzejní noc

ž

Kmen

Fleret a Jarmila Šuláková

.

,

,

Nové M Met

Nové M Met

Náchod Masarykovo nám

Teplice n Met Kino

n Met

ěsto n. .,

ěsto n. .,

Úpice, Městské muzeum

–

Kino 70

. .

Nové Město . . Městské muzeum

Úpice, Náměstí T. G. M.

Recyklovatelné Vánoce

č

č

.

.

.

Městský klub, ,

Mikulá , ert, anděl, váno ní trhy.

Město Náchod, ,

postavami z Babi ky Bo eny Němcové..

Zámek Ratibořice a Agentura Anny Řehákové,t.: +420 491 452 123,

Nové Město n. Met.,

Zámek Ratibořice

t: +420 491 470 358 www.mestskyklub.cz

š

t: 491 405 312 www.mestonachod.cz

ž

[email protected]

.

.

.

. – .

.

Schola Gregoriana Pragensi

Sněhulácké hrátky a váno ní trhy

s

čč č

ča Babi ino údolíčč

25. 11., 30. 11., 1. 12., 2. 12., 3. 12. 2010

Za átek v 18 hod.

Za átek v 18 hod.

č

č

1. 2. 12. 2010

2. 12. 2010

2. 12. 2010

Police n Met Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Č č

čč

as zvonků váno ních

Setkání u váno ního stromua Váno ní trhy

Tradi ní prodejní váno ní výstavač č

Červený Kostelec, Divadlo J. K. Tylat: +420 491 463 174, [email protected];www.cervenykostelec.cz

3 – 5. 12

4. 12.

eská Skalice, Církev eskoskalická husitská

4. 12.

Červený Kostelec,

4. a 18. 12.

. .

12

Adr pach, vstup do skal . 2 (pískovna)

5. a 12. 12.

12

eská Skalic , Husovo nám.

– 10. 12

9 – 1 12

eská Skalice, Barun ina kola

9 – 2 12

Nové Město n. Met., Zámek

10 12

Náchod, Zámek

1 12

Jaroměř, prostor před Městským divadlem

. . 2010

2010

2010

Divadlo J. K. Tyla

2010

Police n Met Masarykovo nám.

5. . 2010

š

2010

6. 2010

e

6. 2010

. 1 . . 2010

š

. 1 . . 2010

. . 2010

1 . . 2010

Táboření na Hvězdě

Adventní setkání u váno ní

www.

Za átek v 17 hod.

Městská dechová hudba pod taktovkou paní HanyKukulové. Za átek v 19:30 hod.

ojení váno ního strome ku, soutě e, ert a Mikuláve skalním městě. Za átek v 10 hod.

.

Průvod z náměstí na hři tě, vypu tění lampiónů těstí.

,.

Prodejní výstava drobných váno ních výrobků.

,

Váno ně vyzdobená stará kola s doprovodným programem..

SV Bájo, , ,

Výstava prací s váno ní tématikou studentů Středníkoly v Novém Městě nad Metují.

ad ují

Tradi ní staro eský váno ní trh, prodej kaprů a váno níchstromků, ukázka lidových zvyků, bohatý kulturní program, ivýBetlém v nastudování herců DS Vrchlický Jaroměř.

Městské kulturní středisko,

Broumovské stěny

Městská knihovna

,

,

policko.cz

t: +420 491 463 174, [email protected];www.cervenykostelec.cz

Trhy od 8 do 14 hod.

www.policko.cz

Str ž š

TS Adršpach, www.skalyadrspach.cz www.adrspach.cz

Adventní setkání náchodských církví

š š š

o. s. Bublina www.bublina.org

www.mknachod.cz t: +420 491 423 338

š

t: +420 491 452 708 [email protected]

š

Hraje skupina Big band ZUŠ Police n Met

Zámek Náchod, t: +420 491 426 201

ž

t: +420 491 812 806,www.divadlojaromer.cz

.

.

.

.

.

.

.

.

Adventní koncert: Spirituál kvintet

Mikulášská v Adršpašských skalách

š

č

č

č č čč

č

č

Č

č

č č č č

,

,

.

Č č

č

Č

Č č

Váno ní koncert

Váno ní trh

Mikulá ský lampiónový průvod

Výstava Děti dětem

Barun iny Vánoce

Vánoce s květinou

Váno ní koncert

Jaroměřský váno ní trh

č

č

č

č

č

4. 12.

Jaroměř, Městské muzeum

2010

Advent v muzeuTradi ní váno ní trh spojený s bohatým k .

t , ;

č č ult programem

: +420 491 812 731 [email protected]

č ho stromu

Náchod Masarykovo nám.

Náchod

47. ro ník pro milovníky zimní přírody a spaní v příroděs doprovodným kulturním programem.

č

Kulturní a společenské akceSportovní akce

Sportovní akce

1. 1. 2011

Náchod

18. 1. 18. 2. 2011

Úpice

Únor 2011

Únor 2011

5. 3. 2011

Novoro ní ohňostroj

Dětský filmo

Masopust v Barun ině kole

Věra Špinarová s kapelouAdama Pavlíka

S pydlou v zádech

Boučkova Jaroměř

Vyhlášení sportovce roku 2010

Východočeská přehlídka amatérskéhočinoherního divadla

Music for Tibet 2011

Monology vagíny

Slavnostní zahájení turistickésezóny v Josefově

Slavnostní zahájení turistickésezóny v Prvním vojensko-historickémmuzeu M. Frosta

č

č

Ka doro ní slavnostní uvítání nového roku.

Město Náchod,, ,

Muzeum představí obrazy darované

Průvod městem a masopustní ob e

SV Bájo, t: +420 491 452 708, ,

www.broumov.net

Legendární inscenace s Josefem Dvořákem v hlavní roli.

pí Kollertová, [email protected], t: +420 737 608 373,www.mestohronov.cz

29. ročník přehlídky loutkových souborů.

LS BOĎI, Městské kulturní středisko,www.sweb.cz/bodijaromer

Slavností odpoledne s udělením cen sportovcůmz Náchodska.

t: +420 723 336 863

Divadlo J. K. Tyla, t: +420 491 463 174, [email protected];www.cervenykostelec.cz

Koncert známé pěvecké dvojice. Za átek v 16 hod.

www.policko.cz

7.ročník Springfestu se snaží podporovat tibetské obětibezpráví a komunistické diktatury.

p. Rubeš, t.: +420 777 259 906, [email protected] ,http://musicfortibet.wz.cz a www.potala.cz

Hraje Intimní divadlo Dáši Bláhové. Začátek v 19 hod.

www.broumov.net

Slavnostní předání klíčů od Pevnosti Josefov správci objektuza účasti vojenských jednotek. Vojenský průvod, bitevníukázky, bohatý kulturní program, žehnání novýchpevnostních kanónů.

Městské muzeum, Klub vojenské historie, t: +420 491 812 731,[email protected],www.muzeumjaromer.wz.cz

První vojensko-historické muzeum M. Frosta,t: +420 737 204 625, www.muzeum.hradecko.com

ž

t: +420 491 405 312 www.mestonachod.cz

ing. JosefemBráblíkem, synovcem p. Mezerové, tvorbu zcelaneznámou, velmi rozsáhlou.

www.kulturaupice.cz

rstvení.

[email protected]

č

č

Č

č

, Masarykovo nám.

ervený Kostelec

eská Skalice

17. 2. 2011

Broumov, Sál iKina,

19. 2. 2011

Hronov, Jiráskovo divadlo

26. 2. 2011

Jaroměř, Boučkovo loutkové divadlo

Březen 2011

Náchod

3. – 6. 3. 2011

Červený Kostelec, Divadlo J. K. Tyla,

Police nad Metují, Kolárovo divadlo

18. – 19. 3. 2011

Hronov, Sál J. Čapka

24. 3. 2011

Broumov, Městské divadlo

26. 3. 2011

Josefov, podzemní chodby

26. 3. 2011

Jaroměř, prostory muzea

.

–

.

.

.

.

.

Obrazy J. W. Mezerové

vý festival

š

Eva a Vašek

Č

Č

12 KL AD SKÉ P OMEZÍ TUR ISTI CKÉ N OVINY ČE SKO-P O L SKÉH O P O H R ANIČÍ | ZIM A 2010

Výběr kulturních, společenskýcha sportovních akcí v Kladském pomezílistopad 2010 – kv 2011ěten

1 2. 2010

2. 2. 2010

2. 2. 2010

14., 16., 17., 18. a 21. 12. 2010

Úpice

1 . . 2010

Broumov dlo

2010

27. a 28. 12. 2010

31. 12. 2010

š

31. 12. 2010

Josefov, Areál Ra elinu No.XIV

201

Adršpach

Leden Únor 2011

1. 1

eská Skalice, Zámek Ratibořice

1 1

Červený Kostelec

1 1

Nové Město n. Met., Sokolovna

Úpice, Police nad Metují, Jaroměř, Náchod,Nové Město n. Met.

8 12

B

, Městské diva

25. 12.

Nové Město n. Met., Zámek

eská Skalice, Leti tě u Knapů v Zájezdě

v

Leden 1

Jaroměř, Městské muzeum,

Váno ní koncert

Stříbrná neděle

Váno ní koncert

Váno ní koncert Václava Hyb e

Živý betlém

Váno ní prohlídky zámku

Silvestrovské střelby

Dřevorubec roku

Výstava historických hra ek

č

č

č

č

č

š

Putování do etléma

Silvestrovské polétání

Za átek v 17 hod.

Zámek Ratibořice, t: +420 491 452 123,,

Bohatý kulturní program, trhy, zabíja kové hody.Za átek v 10 hod.

Koncert smí eného pěveckého sboru Kácova Novoměstského orchestru.

Městský klub, ,

inoherním zpracováním příběhu o narození bo skéhodítěte, o naději a síle křesťanských tradic

áno ní hra o narození Je í e s koledami a ivými zvířátky

Dé ko Náchod, g

Mo nost shlédnout váno ně vyzdobené interiéry.

Josef Bartoň Dobenín a správa zámku,

Zimní setkání modelářů z celé R. Za átek ve 13 hod.

,

Úderem 14. hodiny výstřel s kasematního kanónu,netradi ní komentovaná prohlídka objektu, muzeaa podzemí s průvodcem v dobové uniformě.

o

Akce je ur ená pro dospělé dřevorubce a jejich fanou ky.

ěstské muzeum v Jaroměři, t ,

č

čč

Č

č

č

č

Č č

č

č

Č

Č

[email protected] www.zamek-ratiborice.cz

š

t: +420 491 470 358 www.mestskyklub.cz

ž.

V ž š ž

t: +420 491 428 744, www.deckonachod.cz

ž

t: +420 491 470 159

Trifid, t: +420 724 089 110 [email protected]://dvoracek.pise.cz

Ochránci památek pevnosti Josefov, Ravelin N . XIV,

www.josefov.com

š

Pavel Cohla, t: +420 604 987 046

: +420 491 812 731

[email protected]

.

M

.

.

.

.

–

1 . . 2010

Divadlo A. Jiráska

19. . 2010

Náchod ž

2010

Josefov Podzemní chodby

8 12

,

12

Divadlo Dr. J. í ka

24. 12.

XXI. svobodný advent

Š

Váno ní koncert

tědrý den v podzemí

č

,

Koncert Městské hudby Úpice, spoluú inkuje tane nískupina Refflexive. Hosté Romana Pacáková a JakubSchmidt z eského

Sváte ní prohlídky podzemn

č č

Č

č

rozhlasu Hradec Králové.

Komponovaný program náchodských církví.

t: +420 491 426 712

ích chodeb Pevnosti Josefov

www.pevnostjosefov.wz.cz

www.mhu.estranky.cz

www.broumov.net.

.

Č

.,

Náchod Masarykovo nám.,

,





Duben 2011

Hronov, Sál J. Čapka

Duben 2011

Nové Město n. Met.

4. – 27. 4. 2011

Teplice n. Met., Infocentrum

12. – 24. 4. 2011

Úpice, Městské muzeum

23. 4. 2011

23. 4. 2011

Jaroměř

24. 4. 2011

Ratibořice

30. 4. – 7. 5. 2011

Náchod

8. 5. 2011

Velichovky, areál lázní

Velikonoční trhy

Velikonoční výstava

Velikonoce v muzeu

Pochod okolo Jaroměře

Ratibořický MTB maratón

Náchodská prima sezóna

Mise Velichovky

Výrobky s velikonoční a jarní tématikou spoustavystavovatelů a řemeslníků z celé ČR

p. Poláková, [email protected] , t: +420 491 483 646,www.mestohronov.cz

Informační centrum Broumovska, t:+420 491 524 168,www.broumovsko.cz

Výstava kraslic.

www.kulturaupice.cz

www.policko.cz

Tradiční turistický pochod okolo Jaroměře, trasypro pěší i cyklisty, start od sokolovny TJ Sokol Jaroměř

TJ Sokol Jaroměř, t: +420 491 815 282

Cyklistický závod.

SK BP Lumen, www.ratiborickymaraton.cz

Festival studentské tvořivosti s doprovodným programem.

Josef Marian Bartoň-Dobenín s chotí a správa zámku,t: +420 491 470 159, +420 775 239 744

Tradiční vzpomínková akce k ukončení II.světové války,jízda historických vojenských vozidel, ukázkademonstrace bitvy, akce po celý den doprovázenazajímavým programem

[email protected], www.velichovky.cz

Brány města dokořán

Velikonoční trhyPolice n Met., Masarykovo nám.

i

KL AD SKÉ P OMEZÍTUR ISTI CKÉ N OVINY ČE SKO-P O L SKÉH O P O H R ANIČÍ | ZIM A 2010





13

Listopad 2010

Duszniki-Zdrój

11. 11. 2010

Duszniki-Zdrój

11. 11. 2010

Kudowa-Zdrój

18. – 21. 11. 2010

Polanica-Zdrój

6. 12. 2010

Polanica-Zdrój

29. 12. 2010

Polanica-Zdrój

Večer s Andersenem

Koncert ke Dni nezávislosti Polska

Oslava Dne nezávislosti Polska

Mezinárodní festival poezie – Poeziebez hranic

Mikuláš v Polanici

Koncert na rozloučení sestarým rokem

www.duszniki.pl

www.duszniki.pl

www.kudowa.pl

www.polanica.pl

www.polanica.pl

www.polanica.pl

Polsko:

Jaroměř – Městské muzeum – Wenkeův důmt: +420 491 812 731, www.muzeumjaromer.wz.cz

So Ne 13 17 ýznamná památka české moderníarchitektury. Bývalý obchodní dům byl postavenv letech 1910 1911 podle projektu J. Gočára. Dnestu je sídlo městského muzea a galerie. Součástímuzea je stálá expozice jaroměřských rodákůJ. Šímy aj. Wagnera. Jsou zde pořádánypřechodné výstavy.

Otevírací doba: celoročně: Út–Pá 9–17,– V

–

také

– .

Adršpach – Adršpašské skály

Česká Skalice – Muzeum Boženy Němcové

Kromě plavby lodí po skalním jezírku, která končík poslednímu říjnu, je možné Adršpašské skályprocházet i v zimě. Pokud je zima bohatá nasněhovou nadílku, tak se cesta udržuje na hlavníčásti prohlídkového okruhu k Velkému vodopádu.Veškerá omezení jsou vyznačena přímo ve skalách.Otevírací doba může být proměnlivá.

Maloskalická 47, 552 03 Česká Skalicet: +420 491 451 285, e-mail: [email protected];www.muzeumbn.czOtevírací doba: říjen–duben Po–Pá: 8 15(zavřeno od 20. 12. 2010 do 5. 1. 2011)Expozice zaměřená na tvorbu a život spisovatelkyBoženy Němcové.

Maloskalická 123, 552 03 Česká Skalicet: +420 491 451 933, [email protected];www.upm.czOtevírací doba: říjen duben o á: 8–15(zavřeno od 20. 12. 2010 do 5. 1. 2011)Jedná se o jediné české muzeum specializovanéna historii textilní výroby.

–

e-mail:

– P – P

Česká Skalice – UPM – Muzeum textilu

Turistické cíle otevřené v zimní sezonět: +420 491 423 245, www.gvun.czOtevírací doba: celoročně t e 9 12, 13 17Stálá výstava ruského malířství 19. Stoletía putovní výstavy.

Otevírací doba: celoročně t e 9 1, 13 17Stálá expozice dějin Náchoda a okolí. Součástíexpozice je 7 dioramat, 25 figurín a 2 rozměrnémodely.

10 min chůze od zámku. Místo posledníhoodpočinku padlých vojáků v prusko-rakouské válce1866 a hrobky knížat rodu Schaumburg-Lippe.Prochází tudy naučná stezka Válka 1866.

Stylová budova postavená podle plánů architektaDušana Jurkoviče. Základní kámen položen roku1921. Dnes restaurace, ubytování, rozhledna(v zimě provoz rozhledny velmi omezen).

Volný přístup (mezi kostelem a hřbitovem).

Náchod – Galerie výtvarného umění

Dobrošov –

Červený Kostelec – Viktorčin hrob

Ú –N – –

t: +420 491 433 722, www.rmn.czÚ –N –1 –

www.cervenokostelecko.cz

Náchod – Regionální muzeum

Náchod – Vojenský hřbitov 1866

Jiráskova chata

Malé Svatoňovice – Mariánský sad

Nové Město nad Metují – Městské muzeum

Úpice – Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové

Při procházce Malými Svatoňovicemi můžetenavštívit Mariánský sad, který byl založen v r. 1893se souborem sedmi kapliček a zároveň si můžeteprohlédnout barokní kapli postavenou na pramenistudánky a kostel Panny Marie Sedmiradostné.

Na Zadomí 1226, Nové Město nad Metujít: +420 491 472 119,e:mail: [email protected]írací doba: Út–Ne: 10 12:30 13–16

t: +420 491 470 334 Otevírací doba:St–Ne: 10 –12:30, 13–16

t: +420 499 882 143, +420 603 370 572,e-mail: [email protected]írací doba: leden až květen, září až prosinecÚt–Pá 10–12 a 13–16, svátky a Ne 13–16.Mezi stálé expozice patří obrazy J. W. Mezerové,rodina Čapkova. Národopisná expozice, Vizmburka sbírka zbraní, kromě stálých expozic jsou zdepravidelně obměňovány tématické výstavy,muzeum je umístěno v budově staré radnicena náměstí v Úpici.

t: +420 499 882 289, www.obsupice.czOtevírací doba: noční pozorování oblohy doplněnávýkladem a diapozitivy se koná každou středua pátek po setmění, tedy: listopad, prosinec, leden18–20; únor 19 21; březen 20 22; duben, květen od21:30 22:30. Pozorovat Slunce můžete každousobotu od 10 do 12 hodin a v neděli od 13 do 15hodin. Pozorování objektů noční oblohy a Slunce jemožné jen za jasného počasí. V případě nepřízni-vého počasí je připraven náhradní program.Hromadné návštěvy více než deseti osob kdykolivpo předchozím ohlášení.

– ,

– ––

Nové Město n. Met. – Městská galerie Zázvorka

Úpice – Hvězdárna

Ne vždy to ale bylo přesně tam. Soubor, který za-ložil pan Rudolf Bouček v roce 1920, zahájil svojičinnost 14. ledna 1921 (proto 90 let, i když by tomělo být vlastně skoro 91) v prostorách nynějšíhomalého sálu Městského divadla (takzvaný Jaromír).Až v roce 1924 se začalo využívat k hraní loutko-vého divadla právě bývalého zahradního domku,který k tomuto účelu začali upravovat v průběhuroku 1923. To ještě ale stále neměl stávající podo-bu. Tu dostal nejprve v roce 1928, kdy se vlastněcelá původní budova přestavěla. Tu podobu dneš-ní, tu má až od roku 1996, kdy byla dostavěnapravá část se záchody, umývárnou a malou klu-bovnou. V roce 2009 dostalo divadlo nový nátěr,který svítí do daleka.

Soubor, kterým za ty roky prošly desítky různýchlidí, v současné době čítá cca 15 členů, kteří sescházejí jednou týdně, vždy v pátek na zkouškáchpohádek, které jednou měsíčně, vždy v neděli od13.30 a 15.00 hodin hrají pro děti z blízkého i dale-kého okolí. Kromě toho část souboru jezdí hrátpo takřka celé naší republice tam, kam si pořadate-lé objednají. A těch představení, odehraných mimoJaroměř, těch je požehnaně. Každý rok kolem 110.To je už opravdu velký zápřah.

Nedílnou součástí života Boučkova loutkového di-vadla byla do nedávné doby přehlídka loutkovýchdivadel ze širokého okolí, nazvaná Boučkova Jaroměř,

Kromě pohádek pořádá soubor, kterýsi v tomto případě říká Studio Věšák,poslechové pořady pro dospělé.

Bou kovo loutkové divadlo Jaroměř bude slavit 90 letčŘekne-li se v Jaroměři a okolí Boučkovo loutkové divadlo, skoro každýsi hned vybaví krásnou roubenou chaloupku, která už od roku 1921poskytuje své prostory loutkářům a dětem.

Text a foto: R. B. Bauer, principál LS BOĎI Jaroměř

pořádaná nyní již tradičně poslední únorovou so-botu, eventuelně sobotu a neděli. Letos proběhljejí už 28. ročník. Pravidelně jsou zvány souboryz Liberce, Turnova, Hradce Králové, Tisé, Napajedel,Smiřic atd. Prostě Boučkova Jaroměř je přehlídka,kde mají diváci možnost vidět loutkářské soubory,které normálně do Jaroměře nepřijedou.

A aby to nebylo málo, pořádá se v letošním rocejiž třetí ročník přehlídky nové, pojmenovanéJaroměřské Loutkaření, která vznikla proto, abyse mohly v jednom dni prezentovat soubory,působící právě v Jaroměři. První ročník bylročníkem, kde se kromě domácího souboru LSBOĎI Jaroměř prezentovala i místní ZUŠ F. A.Šporka, dále Studio The Blooma a Maminy Jaro-měř. Druhého ročníku se zúčastnila už jen ZUŠF.A.Šporka a místní soubor. Letos se teprve uvidí,přihlášky nejsou uzavřeny. Každopádně je tozajímavá možnost, porovnat práci různýchsouborů, různé nápady, techniky...

Loutkové divadlo v Jaroměři bylo vždy na velmivysoké úrovni. Soubor pravidelně obsazoval a ob-sazuje čelní místa na různých loutkářských pře-hlídkách. Ovšem v současné době se situacemalinko změnila v tom, že hlavně hraje pro děti,pro své publikum a nesnaží se o vyhrávání pře-hlídek. To není problém. Naposledy náš souborhrál na celostání přehlídce Loutkářská Chrudimprávě v letošním roce. Ovšem to byla výjimka.Porota na přehlídce v Lounech soubor pohodinové diskuzi přesvědčila, ať do Chrudimi jedezahrát, že to stojí za to ukázat klasické marione-tové divadlo. Jinak by tam opravdu nejeli. On je

totiž velký rozdíl v představení, které se líbí dětema představením, které se líbí porotě. Ne vždy,samozřejmě, ale většinou, co se porotám líbí, dětinezajímá. A LS BOĎI hraje představení ve starémduchu, v duchu rodinného marionetového di-vadla, které je v současnosti malinko na úbytěa stranou. Ale to je již jiná stránka. Jaroměřský sou-bor hraje především a hlavně pro děti. Hrajea hrát bude!

U příležitosti oslav 90. let souboru se chystávýstava se dny otevřených dveří, prezentační DVDs kopiemi kronik souboru a další akce.

Foto

: Jan

Flie

ger

Region mezi Krkonošemi a Orlickými horami bylvždy vyhledávaným pro svoji pestrost a malebnost.Většina turistických chat byla budována na poetic-kých místech hřebenů hor a atraktivních okolí.Nabízeli turistům útočiště před nepřízní počasí,stejně jako místo oddechu a občerstvení. V Klad-ském pomezí se nachází několik takových objektů,jejichž návštěvu lze spojit s pěším nebo lyžařskýmvýletem.

Jestřebí bouda neboli Řehačka, jak je turisty častonazývána, se nachází v osadě zvané Paseka, neda-leko nejvyššího vrcholu Jestřebích hor, Žaltmanu.Pro všechny turisty a milovníky přírody je jistěneodmyslitelnou součástí hor, místem odpočinkua občerstvení. Zejména pak v zimě je bouda ob-klopena velkým množstvím lyží běžkařů, kteří sesem chodí ohřát a posilnit. Jestřebí bouda máv našich horách již dlouholetou tradici, k čemuale sloužila v minulosti a kdo ji spravoval?

Téměř celá oblast Jestřebích hor byla původněněmecká a na samé jazykové hranici. Z toho takévyplývají mnohé ještě doznívající místopisné názvy.Například nejvyšší vrchol, tedy Žaltman, se dřívenazýval Mexenstein, ale také byl nazýván Belvedernebo i Výhled. Jménem Žaltman se původně ozna-čovalo celé pohoří, i když původní název je Jestřebíhory (z německého Falgengebirge). Název Paseka(Brenden) dávali Němci severozápadnímu vrcholu.Později název přešel na nynější osadu. Sám názevpochází z doby, kdy byly lesy vypalovány a tím

Jestřebí bouda neboli Řehačka

vznikaly paseky. Také hostinec ( Jestřebí bouda)se jmenoval Na pasece a teprve pozdější majitelRzehak ji pojmenoval Waldbaude – Lesní bouda.Název Jestřebí bouda pochází od nových správců,turistů Sparty Úpice, kteří boudu převzali do správy18. února 1963.

Jestřebí bouda byla do dnešní podoby přestavěnav letech 1929–1930, jak o tom svědčí nápis v teraseu hlavního vchodu. Prvními majiteli hospody bylFranz Rhezak, šenkýř z Paseky č. 7, a jeho ženaWilhemina původem z Pasek č. 1. Jejich syn, takéFranz Rhezak, se v roce 1921 oženil s BerthouUmlaufovou, ale jejich manželství jim příliš dlouhonevydrželo. Franz se totiž 4. dubna 1939 oběsila jeho žena zůstala na hospodářství i živnost sama.Za nějaký čas se paní Rhezaková neboli Řeháková,jak ji všichni říkali, seznámila s četnickým stráž-mistrem Hansem Ottou Fleknou, za něhož se v roce1943 provdala. On však musel asi o rok pozdějinastoupit do války, z níž se už nikdy nevrátil.

Po osvobození byla Lesní bouda jako německýmajetek zkonfiskována a předána do národnísprávy Františku Jiránkovi. Paní Řeháková bylaJiránkem vyžádána z odsunu a vrátila se na boudu.Zpočátku tady hospodařili spolu, později však naboudě zůstala opět sama. Název Lesní bouda sepo válce neujal a říkalo se zde ,,U Řehačky“. PaníŘeháková neměla na udržování objektu dost sila bouda stárla a chátrala spolu s ní. Proto v še-desátých letech přivítala dobrovolnou aktivitu

markoušovických, havlovických a úpických turistůvybudovat zde turistickou základnu. Bouda bylav té době již určena k likvidaci. Usilovnou pracíturistických nadšenců však byla bouda zachráněnaa později převedena do majetku TJ Sparta Úpice.Do konce osmdesátých let sloužila především turis-tům odborů Úpice a Havlovice a v zimní sezóněvšem turistům jako bufet.

Počátkem devadesátých let pak pod novým vede-ním začala bouda sloužit jen úpickým turistům,kteří ji celoročně zprovoznili pro potřeby všechturistů. V prvním patře bylo vybudováno ubytovánípro 45 osob, dobře vybavená kuchyně a společenskámístnost. V přízemí byl přestavěn sál bufetu prokapacitu 100 lidí. Provoz bufetu byl rozšířen navšechny víkendy a svátky a byl značně rozšířen

sortiment nabídky. Dnes se na Řehačce dobře najíte(domácí kuchyně) a samozřejmě i napijete.

Úpičtí turisté na Jestřebí boudě odpracovali s elá-nem nesčetně brigádnických hodin. Stalo-li se, žedošly finance, sami mezi sebou potřebnou sumuvybrali. Před několika lety si Jestřebí boudu od TJSparta Úpice dlouhodobě pronajali, aby zůstalazachována i pro další turistické generace. A samo-zřejmě také proto, aby byla i nadále dodržena zá-kladní podmínka převodu boudy z vlastnictví státuza symbolickou částku – totiž že bouda bude trvalesloužit jako turistická základna Jestřebích hor. Taktose turisté dlouhodobě zavázali k financování provo-zu, údržby a zvelebování z jejího vlastního výtěžku.


Turistické kluby, spolky a svazy v minulosti budovaly chatya útulny na mnoha místech Kladského pomezí...

Text: Lucie Nývltová / Zdroj: paměti KČT ÚPICE






Osídlení v Górach Stolowych

Foto: Jan Flieger

Wambierzyce

Text: , .Jana Rutarová zdroj: www.pngs.com.pl


Horolezectví bylo asi posledním ze sportů, kterýse na našem okrese uchytil, přestože krása zdejšípřírody byla již od první poloviny 18. století – kdyvznikla první turistická obchůzka v Adršpašskýchskalách – známá a proslulá daleko za hranicemiČech. Zdejší četné pískovcové věže se nacházelyv Sudetech, což situaci pro provádění tohoto sportukomplikovalo. Místní sudetští obyvatelé, převážněněmecké národnosti, nejevili po vyčerpávajícífyzické práci na polích, o slézání skal téměř žádnýzájem. Lezením se v Sudetech zabýval jenom jedenklub a to od roku 1929 Turneři DTJ v Martinkovi-cích. Byl to však hlavně tělocvičný spolek a lezeníbylo pro ně vedlejším produktem. Ani průmyslováměsta v Čechách – Náchod, Hronov a Police nadMetují nevyprodukovala žádný klub, zabývající sepřed 2. svět. válkou lezením. A tak první krásné věžev Adršpašských skalách byly slezeny německýmilezci za Saska. Většinou to byly lezecké kluby z Dráž-ďan a z okolí, které měly již další historii. Tento sportzačali sasští lezci provádět již před první světovouválkou. Takže jejich zkušení lezci, kteří přijeli prvněv roce 1923 k nám, byli již v tomto sportu oprav-dovými mistry.

První jejich lezci se v Adršpachu objevili na Veliko-noční svátky 1923. Všude – dle jejich vzpomínekležel sníh, a tak provedli pouze obhlídku zdejšíchskal. Zjistili, že zde zatím nikdo nelezl, což bylou nich v Sasku již nemyslitelné. Také jejich cestavlakem k nám – přes dnešní Polsko – byla dra-matická. Po prohrané 1. světové válce nesměli mítcestovní pasy, a tak hranice přecházeli nelegálně,pašeráckou stezkou. V dalších letech sem cestovaliz Drážďan na kolech s plnou lezeckou výzbrojí!Místní sudetské obyvatelstvo v Dolním Adršpachuk nim bylo přátelské. Dokonce je živili, každý večersbírkou jídla po vesnici! Sasové neměli totiž téměřžádné české peníze a za jednu čsl. Korunu muselitehdy zaplatit 1.630,- inflačních německých Marek,takže si po úspěšných prvovýstupech nemohli dátv hostinci ani pivo!

Lezci z městečka Lössnitz (dnes předměstí Dráž-ďan), si po velikonoční prohlídce skal naplánovalidalší zájezd za lezením do Adršpachu na svato-dušní svátky, od neděle 20. 05. 1923. Jejich tajnýplán se zřejmě v Sasku vyzradil, a tak již 29. 4. 1923přijeli ze Saska dva lezci, Walter Rösel a HerbertReinhold z klubu B. V. Hochland a vylezli v Adrš-pašských skalách v oblasti za Králem první věžu nás s názvem: Randturm, česky – Krajní věž(tuto informaci jsme získali teprve 16. 3. 2009 zesaské klubové kroniky)! Po jejich zájezdu přijelykluby K. V. Lössnitz, F. D. K. R. a K. V. B se svými nej-lepšími lezci a 20. 5. 1923 vylezli věže: Sonntags-turm (Nedělní) a Krále – což je první slezená domi-nantní věž v našich skalách. Při tomto zájezdu bylovylezeno celkem 7 mohutných věží, všechny v okolíKrále. V červnu 1923 se do Adršpachu dostavil takétehdy nejlepší lezec v Sasku Otto Dietrich a provedlprvovýstup na Milence a další den 19. 6. 1923 iprvovýstup na Starostovou, což byl na tehdejší

dobu obdivuhodný výkon! Tato stará garda Sasůvylezla do roku 1945 téměř všechny dominantnívěže v Adršpašských i Teplických skalách. (Dle pod-kladů JUDr. Karla Šmída, to bylo celkem 54 věží)!

Těmto saským prvovýstupům přihlíželi tehdy takéděti z Dolního Adršpachu a ti zřejmě založili (asiv roce 1935) první, sudetský lezecký klub, K. K. E.Do konce roku 1945 přelezli většinu starých, saskýchcest. Ještě před 2. svět. válkou vznikl také klub A. C.W. v Teplicích n. M. Zdejší sudetští lezci se v roce1936 proslavili prvovýstupem na věž Biskupa,absolutní dominantu Supích skal.

První čeští lezci z KAČ se dostavili do Adršpachuv roce 1935. Pod vedením zkušeného alpského lezceJosefa Janeby – vylezl jako první Čech v Alpách všech-ny vrcholy vyšší než 4.000 metrů – provedli prvníčeský výstup na Milence a prvovýstupem věž Džbán.

Na jaře 1944 si několik mladých děvčat a chlapcův Náchodě domluvilo zájezd na kolech na DolníOstaš u Police nad Metují. Byly to jediné skályna našem okrese, které se nacházely na územíProtektorátu (Čech), a které směli čeští občanénavštívit. Do ostatních skal v Sudetech bylo možnése dostat pouze výjimečně a jenom na časověomezenou propustku. Děvčata z Náchoda před-pokládala, že dojde k turistické návštěvě skal,chlapci se však dohodli, že zkusí na některé vrcholyi vylézt. A tak v květnu 1944 dosáhli vrcholekBudíka a prvovýstupem Sluj Českých bratří. Dokonce roku 1944 byly na Dolní Ostaši vylezenytéměř všechny samostatně stojící věže! Náchoďácizaložili i první český lezecký klub na našem okrese.Na činnosti se tehdy nejvíc podíleli: Jan Masopůst –

předseda, O. Beneš, Z. Pechr, bratři Jirkové, V. Samek,V. Kršiak, V. Škaroupka, J. Löffelman, bratři Zemanové, M. Tomek, M. Kovaříková, M. Lisáková, V. Teu-bertová, A. Baudyš, I. Tomková, J. Severa, J. Prouza,K. Vydra z Hořic, později JUDr. K. Šmíd. Tato skvěláparta horolezců a lyžařů vylezla po válce i zajímavévýstupy ve Vysokých Tatrách! Prvovýstupem vylezliM. Tomek, M. Jirka a V. Škaroupka v Adršpachu i po-slední dominantní věž Elišku, na kterou si netroufliani Sasové. Náchoďáci vstoupili se svým lezeckýmklubem do KČT Náchod a spolu s nimi i první lezciz Police n. M. V Polici n. M. vyrostla řada vynikajícíchlezců, jako F. Schejbal, F. Franke nebo Standa Čepelka,kteří přelezli i nejtěžší cesty Sasů a skvělé nové prvo-výstupy na Elišku a na Hrad.

V roce 1949 se poličtí osamostatnili a založili sivlastní oddíl Spartak při Sokole v Polici nad Metují.Další kluby nebo oddíly, které vznikly po roce 1945:Skauti DTJ – Velké Poříčí u Hronova (předsedaMiroslav Jandáček). Z politických důvodů byl oddíldvakrát rozpuštěn (1948 a 1969), Slavoj Teplice n.M. – zakladatel a předseda Josef Osoba, oddíl Jiskrav Dolním Adršpachu s předsedou AntonínemRouskem, v Hronově lezli pouze dva lezci – A. Špátaa K. Brož. Pozdější oddíl MAJ vedl Jarda Stránský.Další oddíly vznikaly až po roce 1960.

Místní čeští lezci – Náchoďáci a Poličáci:

–-

Ve všech těchto oddílech se nacházeli špičkoví lezci,kteří byli schopni přelézt tehdejší nejtěžší výstupy!Soustřeďovali okolo sebe lezecké party a zacvičovaliza sebe mladé talenty. Přes nesmírně obtížnousituaci s lezeckým materiálem, který se vyráběljenom na Západě, oddíly nějak přežily čtvrt stoletíod svého vzniku! Přesto bilance této doby byla velicedobrá. Některé oddíly měly jenom jedno lano, kterési lezci půjčovali, přesto ze 75 výstupů na Milencepřipadlo na české lezce celkem 62 výstupů! (Info:originál vrcholová knížka).

Na Broumovkách začali lézt ve 30. letech minuléhostoletí taktéž Sasové. Vylezli zde 14 nových výstupůna samostatné věže. Čeští lezci z KAČ z Prahy zdevylezli tři prvovýstupy.

V roce 1960 nastal na našem okrese další rozvoja milník v našem lezeckém sportu. Poprvé po válcese do našich skal znovu dostavili lezci ze Saska.Mladí špičkoví lezci měli před námi náskok, a to jakv lezecké technice, tak i ve výbavě. Měli nejen lepšílana, ale i tenké smyčky, ale hlavně speciální lezeckéboty! V Adršpachu i v teplických skalách se doslovavrhli na dělání nových prvovýstupů. Od roku 1960do roku 1999 zde přelezli 398 nových prvovýstupů,z toho 22 % v nejvyšší tehdejší klasifikaci. (Podklady:Šmíd/Lisák). Byl to impuls i pro nás, české lezce.Tehdy ale naši nejlepší lezci Jarda Krecbach a KarelHauschke během dvou sezon náskok Sasů svýmiprvovýstupy smazali!

Dnes je však situace o něčem jiném uvážíme-li, žetři naši lezci – Standa Lukavský, Petr Mocek a JardaHouser mají každý na svém kontě přes 2.000prvovýstupů! Dnešní naše nejmladší generaceprovádí nové cesty v nejvyšší klasifikaci v Evropěi ve světě. Nebudu nikoho zatím jmenovat, nechámjejich hodnocení na pozdější dobu pro někoho

povolanějšího, a až bude od jejich výkonů i určitýodstup. Na závěr bych chtěl zdůraznit, že našepískařská adršpašsko-teplická škola je dnes hodněznámá, o čemž jsme se přesvědčili i v USA, kdeamerický lezec znal některé naše vyhlášené cestydokonce i názvem. Vyhlášené cesty u nás nejsoujenom ty nejobtížnější, nebo málo zajištěné, alehlavně ty kvalitní svojí stavbou a různorodostílezení, jednoduše takové, kde si každý lezec mámožnost pro sebe vybrat ty nejlepší – dle svýchschopností a lezecké formy. A to se nám v několikalezeckých generacích v našich terénech podařilo.

Velkým problémem je písemné zaznamenání prvo-výstupů. Naši lezci někdy v místním divokém terénunemohou ani po svých prvovýstupech věž vůbecnajít! Příchodem právníka JUDr. Karla Šmída donáchodského oddílu nastal v tomto obrat k lep-šímu. Vymyslel tzv. „Štítek“ pro záznam nových cest,který používáme ve vylepšené formě dodnes. TímK. Šmíd zachránil historická data i pro další genera-ce lezců. Dnes tuto zodpovědnou práci převzal PavelLisák, se svým nakladatelstvím JUKO. V posledníchletech vydal celou řadu vysoce kvalitních lezeckýchprůvodců. Zvláště mapovací části jsou nejpřesnějšía nejpřehlednější, co mají zatím lezci k dispozici.

Historie slézání pískovcových skal na náchodském okrese

Kdo rád nav těvuje Adr pa sko eplické skály, ten jistě ví, e opakovaněv jarním období znepřístupněna ást t i a Chrámovými stěnami.Důvodem je hnízdění sokola stěhov je v R na se druhůa v 60. letech z na í krajiny úplně vymizel. Na těstí díky snaze eských i německých ochránců, se sokoldo volné krajiny za al opět vracet.

Sokol stěhovavý je velice specializovaný lovec. Designéři a konstruktéři stíha ek by nesestrojili doko-nalej í stroj pro pohyb ve vzduchu Při střemhlavém letu na kořist dosahuje rychlosti a 450 km/hod,co z něj dělá nejrychlej í zvíře na í planety. Při takové rychlosti útoku si kořist lovce v imne, pokudvůbec, a na poslední chvíli a nemá tedy anci uprchnout. Sokol ji svými pařáty srazí k zemi. Pokudkořist je tě ije, usmrtí ji klovnutím. Kořist ale nespořádá celou. Rád vybírá jen nejlep í kousky masa.Proto e jeho nej astěj í kořistí jsou holubi, pochutnává si nejvíce na holubích prsí kách. Zbytky,které sokol nechá přijdou vhod například krkavců , kteří spolu asto sdílí spole né stanovi tě.

Sokol je vybíraví jak v jídle, tak při výběru místa k hnízdění. Jeho přirozeným prostředím jsou skalnístěny, kde se sokol cítí v bezpe í. Samec vybírá z řady dutin a skalních říms a láká svou samici napotravu. Kdy samice přiletí, místo je vybráno. Hnízdění, ale není nijak pohodlné. Samice sná í vají kapřímo do prachu na skále a pe livě zahřívá, zatímco samec nosí potravu. A proto e se sezení na vejcíchodehrává během března a dubna, neopou tí samice svá vají ka na dlouho. Na studené skále byběhem několika minut rychle prostydla. je tě 14 dní zahřívámláďata stejně intenzivně jako vají ka. V tomto období ji za ínají do skal proudit turisté. Sokolíhnízdo se nachází pár desítek metrů přímo nad turistickou stezkou. Sokolí samici tedy procházejíneznámí obrov tí ivo ichové kousek od místa, kde sedí bí, a to je důvod, probývá tato ást okruhu turistům i horolezcům uzavřena. Sokol, pokud se cítí ohro en, odlétá a nevracíse, dokud není vzduch istý. Ale vají ka ani mladá ptá ata uletět nemů ou a jsou vydáni napospas pří-rodě tedy hlavně studenému po así a predátorům V případě, e samice opustí hnízdo na moc dlouho,vají ka zastydnou a mláďata . To je astý důvod neúspěchu hnízdění nejen naBroumovsku, ale i v jiných ástech republiky, kde se sokoli dělí o krásné skalní stěny s turisty

Kdy tedy na pár týdnů o elíme kousek skalního města, získáme pro něj za to nový krásný a maje-státný klenot sokola stěhovavého. A e není ve volné krajině k zahlédnutí

vět inou a do podzimu. Pokud e pří tí rok vydaří hnízdění, budou moci náv těvnícisledovat vyvádění mláďat dalekohledem z bezpe né vzdálenosti přímo ve skalách! umViolka realizuje v rámci svých aktivit i program „Za sokolem do skal“, který přiblí í ivot sokola nejenkolním a jiným organizovaným skupinám, ale i individuálním turistům, kteří do skal zavítají.

š š š -t ž v posledních letech býváeplického okruhu pod Martinským

avého, který znamu kriticky ohroženýchš š

š . žž š š š

ž šš ž š

ž š, m š

ž šž

šSamice si neoddychne ani po vylíhnutí a š

ž

š ž , to se jí obvykle nelíž

ž. ž

zahynou chlademi horolezci.

ž žž ? Ale je! V Teplických skalách

se zdržuje š ž s š šEkocentr

ž žš

čČ

čč

č

č čč č

čč

čč

č č

č čč

č č čč

č čč

č

Teplické skály lákají na sokola

Vysvětlivky zkratek – Kluby:Turneři DTJ Martinkovice – Deutsche Turner Jugend, od roku1938: Deutsche Hitlerjugend.B. V. Hochland – Bergsteiger Vereinigung Hochland, zal. 1907K. V. Lössnitz – Kletter Vereinigung Lössnitz, zal. 1907F. D. K. R. – Freie Dresdner Kletter Riege, zal. 1912K. V. B. - Kletter Vereinigung Bergfreunde, zal. 1918K. K. E. – Kletter Klub Einheimischen- Nieder AdersbachA.C. W. – Alpin Club Wekelsdorf – klub v Teplicích nad MetujíK. A. Č – Klub Alpistů Českých – PrahaK. Č. T. – Klub Českých turistů – NáchodD. T. J. – Skautský oddíl: Dělnické tělocvičné jednoty. Založen1945, zrušen 1948. Obnoven 1968, zrušen 1969, obnoven 1989.MAJ – Textilní závod: Mistra Aloise Jiráska – Hronov






Foto: Jan Flieger

Regionalna Informacja Turystyczna w Klodzku

Biuro Promocji Miasta Polanica Zdrój

Centrum Kultury i Promocji w Bardzie

Plac Boleslawa Chrobrego 1, Klodzko 57-300Otev Po Pá: 8:00 16:00 t: +487 486 546 89

[email protected] www.klodzko.pl

ul. Zdrojowa 13, 57-320 Polanica Zdrój

[email protected]

ul. Kolejowa 12, 57-256 Bardo

řeno: , ,e-mail:

,

– –

Otev Po–Pá 8:00–16:00, So 9:00–15:00t: +48 748 682 444

t: +48 748 171 [email protected]

www.bardo.pl

řeno:, e-mail:

e-mail:

Biuro Inf Turystycznej w Dusznikach Zdrojů

Punkt Inf Turystycznej w Kudowie Zdrojů

Punkt Informacyjny Lewin Ktodzki

.

.

Rynek 9, 57-540 Duszniky Zdrój

ul. Zdrojowa 44, 57-350 Kudowa Zdrój

Ktodzki pl. Košciuszki 10, 57-343 Lewin+48 748698 629

[email protected]



t:

, e-mail:

, e-mail:

e-mail:,

Miejsko-Gminne Centrum InformacjiTurystycznej w Nowej Rudzie

Informacja Turystyczna Radków

Informacja Turystyczna w Szczytnej

Rynek 11, 57-400 Nowa Ruda

Rynek 17, 57-420 Radków,

ul. Wolnošci 42, 57-330 Szczytna

[email protected]



t: +48 748 683 305 wewn. 38

, e-mail:

, e-mail:

,e-mail:

Informační centra v Kladském pomezí a v polském příhraničí

Turistické noviny vydává: Branka, obecně prospěšná společnost pro rozvoj cestovního ruchu, Náchod.Noviny vycház í v rámci projektu „Kladské pomezí – turistické noviny česko-polského pohraničí“, který je spolufinancován z prostředků ERDF prostřednictvímEuroregionu Glacensis. Registrační číslo mikroprojektu CZ.3.22/3.3.02/09.01347 Náklad: 25 000 ks Šéfredaktorka: Pavla Špačková. Redakční rada:Markéta Machová, Pavla Jana Rutarová, Lucie Lesáková, , Petra Kuřátková, Tomasz Pawlowski. Na přípravě vydání dále spolupracovali: Martina Tauchmanová, Daniel Denygr, , informační centra Kladského pomezí. Grafick : Jan Flieger [ ].

ej. .

Karásková Lucie Nývltová -Lenka Lambejová ý design www.biograph.cz


I

Městské i Městská galerieZázvorka ad ují

nfocentrum Adršpach

Informační centrum Broumovska

Cestovní a informační centrum Červený Kostelec

Regionální informační centrum Česká Skalice

Informační centrum Hronov

Informační centrum Jaroměř

Informační centrum Malé Svatoňovice

Informační a cestovní centrum Náchod

nformační centrum aNové Město n Met

Informační centrum Police nad Metují

Informační centrum Teplice nad Metují

Informační centrum Úpice

Dolní Adršpach 26, Teplice nOtev : Po–Pá 8:30 16:00, So, Ne 10:00 16:00t: +420 491 586 012 [email protected]

Mírové náměstí 105 Broumov 550 01

www.info.broumovsko.cz, www.broumovsko.czwww.broumov.net

5. května 603 Červený Kostelec 549 41Otev : Po : 9:00 0, So: :00 11:00

Třída T.G.M 33, Česká Skalice 552 03Otev : Září červen: Po Pá 9:00 12:00,12:30 17:00, So 9:00 12:00

+420 491 453 [email protected]

www.ceskaskalice.cz, www.centrumrozvoje.eu

Nám. ČSA 500, Hronov 549 31Otev : Po Pá 9:00 12.00, 12:30 16:00

www.mestohronov.cz

Nám. ČSA 16, Jaroměř 551 01Otev : Po Pá 9:00 12:00, 12:30 17:00

[email protected]

Nám. Karla Čapka 147, Malé Svatoňovice 542 34Otev : Po Pá 8:00 16:00

Kamenice 144, Náchod 547 01Otev : Po Pá 8:00 17:00, So 8:30 11:30

[email protected], www.mestonachod.cz

Na Zadomí 1226,Nové Město n 549 01Ote : Út 9:00 12: 0, 13:00 6:00

[email protected]

Masarykovo nám. 75, Police nad Metují 549 54Otev : Po : 9:00 11:30, 12: 0 17:00,

[email protected]

Horní 13, Teplice nad Metují 549 57Otev : Po Ne 8:30 12:00, 13:00 17:00

[email protected], www.teplicenadmetuji.cz

Dr. A. Hejny 133, Úpice 542 32Otev : Po Pá: 9:00 12:00, 13:00 17:00

www.upice.cz, www.jestrebihory.net

ad Metujířeno

, e-mail:

,

,

,řeno Pá 17:0 9

řeno

řeno

řeno

Městské informační centrum:ad MetujíNe 3

e-mail:

Městská galerie Zázvorka: t: + 420 491 470 334,O Út–Ne: 10:00–12:30, 13:00–16:00

–St 0Út, Čt, Pá:

řeno

e-mail:

řeno

549 57– –

Otev : Říjen duben: Po–Čt 8:00–16:00,Pá 8:00–15:00t: +420 491 524 168 [email protected]

– – –tel : + 420 498 100 657, 724 088 587

[email protected]

– – –– –

t:

– – –tel : +420 491 483 646 [email protected]

– – –t: +420 491 847 220

– –t: +420 499 886 295

[email protected], www.jestrebihory.net

– – –t: +420 491 420 420

– – –1t: +420 491 472 119

tev :

– –9:00–11:30 12: 0–1 :00

t: +420 491 421 501

– – –t: +420 491 581 197

– – –t: +420 733 739 824 [email protected]

řeno –

, e-mail:

. ,e-mail:

řeno

,e-mail:

. , e-mail:

,e-mail:

řeno,

e-mail:

, e-mail:

vřeno,

řeno

řeno, 0 5

,e-mail:

,

, e-mail:

Turistické noviny česko – polského pohraničí budou mít i letní podobu. Vyjdou v květnu 2011 a naleznete v nich všechny potřebné informace k nadcházejícíturistické sezóně. Letní vydání turistických novin bude k dispozici ve všech informačních centrech Kladského pomezí a na dalších vybraných místech. Již nyníse můžete těšit např. na informace ohledně severské chůze Nordic Walking a přineseme i seznam půjčoven, kde si tyto hole můžete zapůjčit či zakoupit.

LETNÍVYDÁNÍ





SVAZ CESTOVNÍHO TUCHUBRANKA, o.p.s.

PŘIPRAVUJEME:


Date post:	29-Mar-2016
Category:	Documents
Upload:	bookletia
View:	232 times
Download:	2 times

Kladské Pomezí - zima 2010

Documents