KLIENTSKÝ MĚSÍČNÍKPojišťovny VZP, a. s.
duben 2017
OBSAH
Úvodní slovo předsedy představenstva PVZP
Kdo vyhrál zimní soutěž?
Milované plavání Vojtovi zachránila pojišťovna
Jmenuji se…Antonín Panenka se stal patronem úrazových pojištění
www.pvzp.cz
Slovensko nabízí nádhernou přírodu, relax i památky
KřížovkaPříběh klienta Sladká tečka na závěr
ÚVODNÍ SLOVO
Vážené klientky, vážení klienti,Každý měsíc, když píši editorial, přemýšlím nad vším, co se v naší pojišťovně událo. Co se povedlo a co naopak ještě potřebuje naši energii, abychom i s tím mohli být spokojení. Tentokrát bych vyzdvihl událost, která pro většinu lidí zůstane bez povšimnutí, ale jednomu chlapci udělala jen těžko sdělitelnou radost.
KDO VYHRÁL ZIMNÍ SOUTĚŽ A POJEDE NA DALŠÍ DOVOLENOU?
Naše pojišťovna mu totiž zachránila jedinou aktivitu, které se vinou těžké nemoci jako vozíčkář může věnovat – plavání. Více si o tom přečtěte níže v tomto newsletteru. Veselí, doufám, vzbudíme i u všech tří vítězů již skončené zimní soutěže. Kterých? To je v tuto chvíli zatím ještě ve hvězdách. Snad potěšíme i všechny fotbalové fandy rozhovorem s Antonínem Panenkou a cestovatele, kteří se v dnešní době začínají obávat letecké dopravy, pozvánkou k našim sousedům na Slovensko.
S přáním krásných Velikonoc
Robert Kareš, předseda představenstva Pojišťovny VZP, a. s.
Soutěž o zájezdy v celkové hodnotě 40 000 korun je u konce! V centrále Pojišťovny VZP se během uplynulých čtyř měsíců sešlo velké množství úžasných fotografií ze zimních dovolených a už teď je jasné, že nebude vůbec jednoduché z nich vybrat pouze tři úplně nejlepší z nejlepších. Absolutní vítěze, které nakonec zvolí pětičlenná porota, zveřejníme v příštím newsletteru. Těšte se!
V průběhu zimní soutěže jsme navíc každých čtrnáct dnů náhodně losovali tři výherce vedlejších cen, jako je tablet, hudební přehrávač nebo power banka. Všech čtyřiadvacet šťastlivců najdete na webu www.zimnisoutez.cz/vyherci.html.
FOTBALOVÝ BÁSNÍK ANTONÍN PANENKA SE STAL PATRONEM ÚRAZOVÝCH POJIŠTĚNÍ PVZP
Ikona pražských Bohemians, Antonín Panenka, poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech. V roce 1976 díky jeho proměněné penaltě ve finále zápasu ČSSR – NSR v Bělehradě získalo Československo titul mistra Evropy. Jeho slavnému kopu se dodnes říká „vršovický dloubák“. Hrál také za Rapid Vídeň, po návratu se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians.
„Já měl vždycky slzy v očích, když jsem měl říct nějakému klukovi, že není v nominaci na zápas,“ vysvětluje Panenka, proč nikdy neusiloval o to stát se hlavním trenérem a s každým chtěl být spíš kamarád.
Když se řekne Tonda Panenka, většině lidí se vybaví právě ten „vršovický dloubák“, ale který fotbalový moment byl pro vás osobně nejcennější?Vyhrát ligu může i hráč, který se na hřišti ani moc neprojevuje. Přesto může dostat medaili. Já si daleko víc cením v žebříčku toho, co jsem ve fotbale dokázal, že jsem měl možnost hrát ve výběrovém týmu s nejlepšími světovými hráči. S takovými nezapomenutelnými jako je pan Bobby Charlton, Euzebio, Beckenbauer – byl jsem jak Alenka v říši divů. Seděl jsem s nimi u jednoho stolu, v kabině, bylo to neskutečně příjemné. I přesto, že jsem mezi nimi byl asi nejmenší hvězda, chovali se ke mně jako k sobě rovnému. Byli všichni velmi skromní a hlavně normální. Čemu všemu se teď aktuálně věnujete?Jsem takový Ferda Mravenec práce všeho druhu (směje se). Stěžejní je, že jsem čestným prezidentem klubu Bohemians 1905. Neřídím ho, má úloha je spíš reprezentativní. Spočívá ve vylepšování jména
klubu a udržování vztahů s partnery, sponzory a médii. Jezdím na různé besedy a účastním se sportovních událostí, všechno se to točí zase kolem fotbalu. Krom toho se stále snažím sám sportovat, přináší mi to potěšení a dobrý pocit. Člověk tak rychle nestárne, když je mezi mladšími. Jdete si dnes ještě zakopat?Ano. Vedu starou gardu Bohemky, složenou z bývalých hráčů. Za rok sehrajeme deset až patnáct zápasů, což je pro mě dost zavazující. Když chtějí někde Bohemku, tak s Panenkou a Dobiášem. Takže i když to třeba zrovna zdravotně nezvládám, tak musím vždycky alespoň na pár minut na to hřiště jít (směje se). Krom toho hraju stále za Amforu.
Udržujete se v kondici pouze sportem, nebo se hlídáte celkově, i třeba v jídle?V jídle jsem se nikdy nehlídal. Na co mám chuť, to si dám. Mám ale obrovskou výhodu ve své manželce. Ona je takový můj guru-hlídač. Dělá všechno domácí – jogurty, marmelády, peče chléb. Dbá na to, aby to bylo zdravé. A vaří skvostně! Ale samozřejmě, aby to bylo vyvážené, si dám občas třeba kachničku (směje se).
Když jsem čtyři roky laboroval s jednou kyčlí, pak dva tři roky s druhou, tak jsem toho moc nenasportoval, a od té doby mám nějaké to kilo navíc. Na to, abych je shodil, nemám moc vůli, to se přiznávám (směje se).
„Fotbal mi dnes moc radosti nedělá“Jak vnímáte dnešní fotbal?Musím se přiznat, že mi moc radosti nedělá. Vždycky jsem byl vyznavačem ofenzivní, kreativní hry a v dnešní době toho vidím strašně málo. Hráči jsou dobře fyzicky připravení, ale hraje se agresivně, samý osobní souboj, a tak je prostoru pro fotbalovost strašně málo. A hlavně: nejsou hráči, kteří by to předváděli. Máte na mysli prostorpro fotbalové parádičky?Ano. Ten není, když jsou hráči v osobním souboji příliš razantní a agresivní. Technický hráč takové situace nevyhledává, protože je většinou prohrává. Jenomže stejně jako život i fotbal se neskutečně zrychlil. Dříve byli v každém mužstvu tři čtyři takoví kreativní hráči. Posledním takovým byl Horváth, který už ale několik let také nehraje. Proč jste se vlastně nestaltrenérem?Vždycky jsem se cítil jako hráč, i když jsem pak už skončil. Prostě jsem raději hrál. Asi podstatnější věc je ale ta, že si člověk vždycky musí říct, jaké má pro danou činnost předpoklady. A já na to, abych byl hlavní trenér, povahu nemám. Jsem veselý, mírný, trochu flegmatik, což s trenérstvím nejde dohromady. Trenér musí být ras, musí vyžadovat disciplínu, mít hráče pod kontrolou, to bych neuměl. Je pravda, že jsem několik let působil jako asistent, a to mi sedělo. Trenér byl bič, já kamarád, cukr, jak se říká.
MILOVANÉ PLAVÁNÍ VOJTOVI ZACHRÁNILA POJIŠŤOVNA
Jaké jste byl dítě?Divoch jsem nikdy nebyl. Jsem narozen ve znamení střelce a ti mají rádi svojí svobodu, což je přesně můj případ. Kdybych měl chodit do práce stále do stejného místa, tak budu jako kytka, když ji nezalijete. Chci dělat, na co mám chuť, a může to být i těžká práce. Jako kluk jsem přišel ze školy domů, prásknul jsem s taškou, naobědval se a do večera jsem pak obrážel parky a hřiště a hrál fotbal nebo jinak sportoval. Krása.
Sportování s sebou nese rizikoúrazů. Kolik jste jich v životěprodělal vy?Nejvíc problémů jsem měl s kotníky – zlomeniny a těžké výrony, kdy jsem měl kotník jak bambuli, že jsem nemohl chodit, vždycky mi na to dali na x týdnů sádru. Nejhorší úraz jsem ale prodělal hned na začátku své fotbalové kariéry, a kdyby se tehdy nepovedla komplikovaná operace, tak bych býval musel skončit. Tehdy jsem dostal prudkým míčem do obličeje. Spoluhráči se mi smáli,
Představte si, že jediná aktivita, při které jste schopni se alespoň trochu pohybovat, je plavání. A i s tím je teď konec, protože se už nezvládnete ani s pomocí svých blízkých dostat do bazénu. Tak tohle zažil teprve čtrnáctiletý Vojta Zajíc z Děčína, který je kvůli spinální svalové atrofii upoután na vozík. Postupně mu odumírá mícha, přestávají mu fungovat vůlí ovladatelné svaly a přidávají se problémy s imunitou i dýcháním.
Vojtův už tak komplikovaný stav ztížilo ještě velké zkřivení páteře, kvůli kterému musel na složitou operaci. Záda mu narovnala a zpevnila voperovaná tyč. Kvůli zákroku ale musel půl roku jen ležet. Na bazén, kde trávil každý druhý den celé hodiny, musel na dlouho zapomenout.
Pojišťovna VZP koupila těžce nemocnému chlapci zvedák, bez něhož by se z vozíku do plaveckého bazénu už nedostal. Přitom voda mu dává jedinečnou příležitost se alespoň trochu hýbat.
že „kouřím na hřišti“, že jsem jako neuhnul, to se říkávalo. Jenomže já na to oko neviděl. Dva měsíce jsem ležel v nemocnici, pak to trvalo ještě asi rok a půl, než jsem mohl znovu začít hrát naplno. Jak jste snášel tu nejistotu,fotbalem jste žil?Nepřipouštěl jsem si vůbec, že bych se k fotbalu nevrátil. A možná to byl ten hnací motor, že jsem se uzdravil. Jak už jsem říkal, kdybych nemohl dělat, co mě bavilo, uschnul bych.
Bylo těch úrazů více v dětstvínebo v dospělosti?Určitě v dospělosti. Měl jsem rád balón, rád jsem si s ním hrál, a když jsem se střetl s tvrdými obránci, tak se občas stalo, že mi ty nohy některý přišlápl. Nyní jste se stal patronemúrazových pojištění dětíi dospělých, v čem podle vás tkví jejich užitečnost?Úrazové pojištění jsem měl od mládí
a mockrát se mi to vyplatilo. Nebyla to ale samozřejmost, byli tací, kteří žádné pojištění neměli. Ale já jsem třeba za to oko dostal 7 800 korun, a to byly tehdy tři výplaty. Zkrátka, když už si člověk třeba zlomí nohu, je to samo o sobě dost mrzuté. Poskakovat o berlích s nechodící sádrou, to dá zabrat i těm trénovaným. Takže nějaká ta koruna od pojišťovny může ve finále zapůsobit jako velmi příjemné bolestné.
Když už mohl Vojta opět sednout do vozíku a znovu se ponořit do milované vody, rodiče zjistili, že ho do bazénu nejsou schopni dostat. Chlapec se kvůli voperované podpoře páteře nesmí mimo jiné vůbec ohýbat. Zklamání a chvilkovou beznaděj vystřídal boj Vojtovy maminky, která se nehodlala jen tak smířit s tím, že se plavání zařadí mezi nespočet dalších aktivit, do nichž se Vojta nemůže zapojit. Napsala dopis s prosbou o pomoc děčínskému aquaparku a rozpoutala tak akci, do které se zapojila také Pojišťovna VZP. Ta financovala zvedák, do kterého Vojtu z těžkého elektrického vozíku přesadí a následně spustí do vody. Dokáže mu ale pomoci třeba i při převlékání v šatně.
Vojta, který v plavecké hale strávil polovinu života, je už zase ve svém živlu a jeho reakce, navzdory všemu, čím si dosud prošel, je víc než dojemná: „Já si myslím, že díky všem těmhle věcem mám nejlepší život na světě,“ řekl s úsměvem.
zdroj DĚČÍNSKÝ DENÍK
zdroj HRANICKÝ DENÍK
JMENUJI SE…
Představujeme vám zaměstnance naší pojišťovny Nejdůležitějším pilířem Pojišťovny VZP jste vy. Postupně vám představujeme naše reprezentanty, abyste získali přehled o těch, kteří mají lví podíl na budování důvěry v naši pojišťovnu.
JANA CHOCOVÁ pracuje v klient-ském servisu. To znamená, že je tu za každých okolností pro vás. I když třeba sama ráno vstane levou nohou. Je profík a ví, že v první řadě musí pomoct vyřešit problém vám. „Já se snažím obecně brát život s humorem,“ říká obětavá matka dvou dětí, organizátorka mimo- pracovních dobrodružství a milov-nice přiměřeného rizika, piva i vína.
Co vás na práci baví?Mám všeobecně ráda adrenalin. Když zvednu telefon, tak nikdy nevím, jestli volající bude děkovat, řvát nebo potřebovat pomoc. Bude mluvit česky, nebo anglicky? Baví mě ta rozmanitost.
Máte nějaký speciální recept, jak vyjít s každým?Ze začátku to bylo někdy těžké, vzhledem k mé povaze :). V soukromí jsem výbušná, dokážu být i ostřejší, ale s klientem to musí být o vlídnosti, abychom se společně dobrali řešení jeho problému. Když pochopí, že se mu snažím pomoci, uklidní se ve finále i on. Jak vypadá Váš den?Když přijdu do práce, zapnu počítač a odpovídám na maily, postupně začne zvonit telefon, tak řeším ještě požadavky klientů po telefonu. Obracejí se na nás ale i kolegové z poboček, když potřebují i oni s něčím poradit. Kdy zažíváte největší fofr?Asi v letní a zimní sezóně, na jaře a na podzim se to vždy trochu zklidní. Ale máme pojištění, jako je úrazové nebo pojištění cizinců, která se uzavírají celoročně. A vy máte uzavřená nějaká pojištění?Ano, spoustu pro celou rodinu. Z nabídky naší pojišťovny cestovní a úrazové, u konkurence i některá, která v našem portfoliu nejsou, jako je životní a penzijní. Není ta vaše práce trochu suchařina?Tak to určitě ne. Užijeme si tady spoustu legrace. V mnoha případech ji vyvolám já :), jakožto strůjce řady
mimopracovních aktivit. Jsem totiž takový tahoun všech možných kolektivů, nejen v práci. A taky jsem pro každou „špatnost“. Nedávno jste se, v rámci obchodního oddělení PVZP, týmově tmelili v Tepfaktoru… Byla jsem tam už dřív, je to taková obdoba pevnosti Boyard, takže dobrá teambuildingová akce. A vzhledem k tomu, že se snažím jednou měsíčně zorganizovat nějaké posezení po pracovní době u piva či vína, tak to občas proložím i něčím aktivnějším. A tohle jsme si všichni užili!
Co se na takové akci děje? Je to o tom, že se při té konkrétní aktivitě kolegové lépe poznají. Jste v jiném prostředí, v jiné náladě, ukáže se tam, jak dokážete společně přemýšlet, taktizovat, spolupracovat a pomáhat si. Čemu se věnujete, když máte po všech pracovních i mimo-pracovních aktivitách?Věnuji se rodině. Děti mi dají časově dost zabrat, byť jsou samostatné a šikovné. :) Naštěstí mi velmi pomáhá manžel. Snažíme se všichni společně o víkendech cestovat, sportovat, jezdíme na kole. Já hraji ještě hokejbal. Také ráda fotím a nikdy mě neomrzí posedět si s přáteli u dobrého jídla a pití. :)
NEJDŘÍVE VÍTÁNÍ JARA, NYNÍ OSLAVY ZMRTVÝCHVSTÁNÍ KRISTA
VELIKONOCE: VŽDY PO PRVNÍM JARNÍM ÚPLŇKUJsou svátky pohyblivými a slaví se vždy v neděli po prvním jarním úplňku. Po odeznění náboženských svátků přichází na řadu lidové tradice. Někde na velikonoční pondělí chlapci i muži obchází domy s veršovanými koledami a pomlázkou. Za vyšlehání – akt omlazení – dívky platí obarvenými vajíčky, ale i polévají vodou.
Podobně jako v době předvánoční se i před Velikonoci konají tradiční trhy. K největším v republice patří ty na pražském Staroměstském náměstí. V nabídce mají čistě folklórní program, ukázky tradičních zvyků a řemesel i klasická česká jídla a prodej velikonočních dekorací.
KOVÁŘI, DRÁTENÍCI, ALE I NEZISKOVKYTrhy s doprovodným kulturně hudebním programem nabízí v Praze i Kampa. Mnohá tradiční řemesla jsou každý den k vidění také na trzích přímo na Pražském hradě. Zejména děti mohou nahlédnout pod ruce
kovářům nebo třeba dráteníkům. Vedle malování kraslic a pletení pomlázek je k vidění také předení ovčí vlny na kolovrátku, štípání dřevěných holubiček, výroba vitráží, předmětů z kůže nebo krasohledů.
Ani v Brně a dalších městech obchodníci nepromarnili svou příležitost. Velikonoční slavnosti se konají například i na brněnském náměstí Svobody. Vedle zboží s velikonoční tématikou tam nechybí ani pro jihomoravský region příznačný vinařský sortiment. Příležitost pro prezentaci mají i neziskové organizace. A děti mohou dovádět při muzice nebo v rukodělných dílnách.
PŘÍBĚH KLIENTA
CESTY ZE SCHODŮ JSOUNEVYZPYTATELNÉ Když je vám něco přes šedesát, začnete si uvědomovat, že už opravdu stárnete. Můžete se stavět na hlavu, nic s tím ale neuděláte. Vrásek máte nespočet, vlasy šedivé, zrak už není, co býval, tuhle vás bolí, tam píchá, a když něco děláte, zdá se vám, že účinkujete v nějakém zpomaleném filmu.
Začnete uvažovat, že byste na sebe možná měli začít dávat větší pozor. Celkově se šetřit, pokud
možno dobře spát, zdravě jíst. Možná zkusit cvičit, protože vaše sousedka si to moc chválí? A když o tom všem přemýšlíte, ani si při cestě ze schodů nevšimnete, že je tam ještě ten jeden poslední. Přestože jste je scházeli už tisíckrát, šlápnete do prázdna, chvíli „letíte“, až dopadnete tvrdě na zem. Cítíte křupnutí, nohou vám projede palčivá bolest.
Jó, se zlomeninou krčku stehenní kosti se moc cvičit nedá. Budu tedy ještě chvíli nezadržitelně stárnout a vnitřně se chlácholit, že jsem si
aspoň k důchodu „přivydělala“ 35 500 korun, které jsem dostala od Pojišťovny VZP jako odškodné za dobu nezbytného léčení. A začnu na sebe opravdu dávat větší pozor!
Velikonoce byly ještě v dobách předkřesťanských svátky vítání jara, obdobím probouzení přírody, v přeneseném slova smyslu vítězství života nad smrtí. Později splynuly s nejvýznamnějším křesťanským svátkem: oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
KDE SE KONAJÍ VELIKONOČNÍ TRHY
PRAHAPražský hrad (Nám. U Sv. Jiří) do 30. dubna
Staroměstské náměstído 23. dubna
Kampa do 23. dubna BRNONáměstí Svobodydo 16. dubna
SLOVENSKO NABÍZÍ NÁDHERNOU PŘÍRODU, RELAX I PAMÁTKY
Míst, kam stojí za to se podívat, je na Slovensku víc než dost. Milovníci historie by si určitě neměli nechat ujít Spišský hrad, nejrozsáhlejší hradní komplex v Evropě. Svou rozlohou zabírá čtyři hektary. K nejstarším a nej- významnějším památkám Slovenska patří také čarokrásný Bojnický zámek, který je návštěvníkům přístupný ve dne a na objednávku i v noci. Do Bojnic se jezdí také do nejstarší slovenské zoologické zahrady a v sousedství zámeckého parku najdete i termální koupaliště Čajka.
PRO HORSKÉ TURISTY I LÁZEŇSKÉ HOSTYLázeňství je ostatně na Slovensku populární záležitostí. Na východě Slovenska, v pěkné přírodě Horního Šariša se nachází lázeňská oblast Bardejovské Kúpele. Po zimě
ideální místo k načerpání nových sil. Najdete tu i skanzen, který ukazuje zapomenutý život šarišské dědiny. Nejnavštěvovanějšími lázněmi Slovenska jsou ale romanticky položené Trenčianské Teplice.
Překrásná příroda je vůbec jeden z hlavních důvodů, proč se na Slovensko vydat. Například do Vysokých Tater, které nabízí fantastické scenérie a ideální podmínky pro horskou turistiku. Jedním z nominovaných kandidátů do sedmera divů světa bylo i Štrbské pleso, které se nachází ve výšce 1346 metrů nad mořem. Nejen přírodní krásy nabízí pohoří Velká Fatra. Osada Vlkolínec nacházející se v severovýchodním výběžku je slovenským unikátem na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nejde přitom o žádný skanzen, ale pulzující obec se stálými obyvateli dřevěnic a chalupáři.
A NEVYŽADUJE ŽÁDNÉ EXTRA PŘÍPRAVYNa cestu na Slovensko se není nutné nijak moc speciálně připravovat. Nepotřebujete víza ani očkování proti exotickým nemocem, přesto byste neměli zapomenout na cestovní pojištění. Zanedbatelná
část investice do vaší dovolené za klid, který vám přinese, rozhodně stojí. A pokud vyrazíte třeba v rámci velikonočního volna pouze na den například do Bratislavy, využijte specialitu pro opakované jednodenní cesty do sousedních zemí – cestovní pojištění MiniTRIP. „Zahrnuje pojištění léčebných výloh – náklady na poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče v místě pojištění, repatriaci a převoz pozůstatků pojištěného, pojištění osobních věcí a pojištění odpovědnosti,“ popisuje Klára Bílá z oddělení obchodu a marketingu PVZP. Podrobnější informace a možnosti různých slev najdete na: www.pvzp.cz/cs/produkty/cestovni-pojisteni.
Zájem o sousední zemi, kde se zejména straší generace stále mohou cítit jako doma, se u Čechů opět zvyšuje. Ano, řeč je samozřejmě o Slovensku. Není to daleko, domluví se tam každý a navíc je tam nádherně.
BLÍŽE SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE:www.spisskyhrad.comwww.bojnice.skwww.kupele-bj.skwww.kupele-teplice.skwww.regiontatry.skwww.vlkolinec.sk
VYUŽIJTE VŠECHNY SLUŽBY A BENEFITY VZP. KOMUNIKUJTE S NÁMI ON-LINE.
Potřebujete nám něco sdělit, ale nemáte dost času k návštěvě klientského pracoviště? Využijte možnosti elektronické komunikace!
CHCETE VĚDĚT, KOLIK STOJÍ VAŠE ZDRAVOTNÍ PÉČE?Potřebujete si zkontrolovat průběh pojištění?Máte přehled o všech platbách?Registrujte se do aplikace Moje VZP.
JSTE OSVČ A CHCETE PODAT PŘEHLED?Potřebujete si vyžádat potvrzení o bezdlužnosti?Využijte služby VZP Point.
CHCETE S NÁMI RADĚJI MLUVIT OSOBNĚ?Vyhněte se čekání a nechejte se po příchodu na pracoviště obsloužit přednostně. Objednejte se na pobočku on-line.Šetřete svůj čas a péči o své zdraví přenechte nám, vaší Všeobecné zdravotní pojišťovně.
LUŠTĚTE S NÁMI
Drahé luštitelky, drazí luštitelé. Vzhledem k tomu, že jsou před námi Velikonoce, lze předpokládat, že si budete někde užívat prodloužený víkend. A protože krásné počasí může mít také zrovna volno, připravili jsme vám pro zamračenou či dokonce deštivou chvíli další křížovku. Tentokrát soutěžíme o 5 zdravotních deníků od PVZP, které slouží k přehlednému vedení informací o zdravotním stavu celé rodiny.
Tajenku posílejte na email [email protected] do 23. 4. 2017.
BLESKOVÝ MALINOVÝ CHEESECAKE
O sladkou tečku jsme tentokrát poprosili Janu Chocovou, se kterou jste se měli možnost seznámit o pár řádků výše. Jak už teď všichni víme, vedle práce v pojišťovně se věnuje svým dvěma malým dětem, a proto jsme zkusili, jestli by neměla tip na nějaký dobrý narozeninový dort. Výsledek? Výborný a navíc snadný! „Mohu doporučit! Nepečený malinový cheesecake, bez cukru, mouky, hotový za 15 minut. Připravovala jsem ho nedávno dceři k 6. narozeninám a měl úspěch,“ říká Jana.
BUDEME POTŘEBOVAT:3 balení sušenek (doporučuji kakaové Bebe)60 g másla2 lžíce kokosového oleje500 g mascarpone500 g jemného tvarohumed nebo sladidlo (dle chuti)500 g malin1 balení želatiny v prášku
POSTUP:Sušenky rozmixujeme tyčovým mixérem na prášek, přidáme rozpuštěné máslo a kokosový olej. Poté si připravíme formu na pečení (ideálně kulatou do průměru 30 cm), dno vyložíme pečicím papírem a na něj rozprostřeme sušenkovou hmotu a umačkáme. Následuje vrstva mascarpone utřeného s tvarohem, oslazeného medem či jiným sladidlem (doporučuji použít
kvalitní tuhé mascarpone, ne jeho napodobeniny, které se hýbou už v kelímku). Nakonec rozmixujeme maliny na dřeň, přidáme želatinu a jemně zahřejeme (dle návodu, záleží na typu použité želatiny). Necháme mírně vychladnout, pak nalijeme na směs mascarpone s tvarohem a dáme do lednice ztuhnout. Dort lze ozdobit například nasekanými mandlemi nebo čokoládovým sypáním. A hotovo, dobrou chuť!
KŘÍŽOVKA
Nechodí zatím náš newsletter přímo do Vaší emailové schránky? Nově se k jeho odběru můžete přihlásit přímo na stránkách klientského servisu.
Pokud si nepřejete dostávat náš newsletter, odhlaste se zde.
www.pvzp.cz
Kontakt:[email protected]
Adresa:Pojišťovna VZPKe Štvanici 656/3186 00 Praha 8
Redakce: Halina Trsková,
Klára Bílá
Klientský měsíčník vydává Pojišťovna VZP, a. s.Vychází každý měsíc a je distribuován mailem
Chráníme to nejcennější
