TISKOVÉ A DISTRIBUČNÍ CENTRUMPRAHA 1998

© Tiskové a Distribuční Centrum 1998foto © Oldřich Malina 1998 a archivilustrace © Irena Trefilová 1998ISBN 80-86 109-07-0

6 7

Stan se na okamžik rozsvítí odleskem blesku. Kapky deště bubnují do vy-pnutého plátna. V dálce duní hrom. Zběsilost bouře pomíjí.

Byly to drsné chvíle, ale tvůj stan zůstal stát.Tvoje přikrývky jsou suché.

Probouzíš se do jasného, sluncem protepleného dne. Cítíš vůni připravovanésnídaně. Vykukuješ ze stanu a rychle probouzíš svého kamaráda, aby se podí-val směrem k nedalekému rybníku. Mlžným oparem probleskují sluneční papr-sky.

Ostatní kamarádi z družiny jsou již vzhůru a rozdělali oheň. Jsou to tví nej-lepší přátelé. Prožíváte spolu nádherná dobrodružství a víš, že se na ně mů-žeš kdykoliv spolehnout - jste přece z jedné skautské družiny.

Možná i ty toužíš po zálesáckém táboření, splouvání řek, cestách za dob-rodružstvím, nevšedních zážitcích a snad nejvíce po opravdovém přátelství.

Máš-li opravdový zájem a pevnou vůli, neváhej už ani minutu a vydej sevstříc největšímu dobrodružství svého života - putování po skautské stezce.

K tomu jsou nutné následující předpoklady:

věk od 11 let

časové možnosti pro pravidelnou činnost

nalezení vhodného skautského oddílu

složení přijímací zkoušky

98

způsob, jak poznáš,co v tobě doopravdy je

příležitost ukázat,co dovedeš

společný jazyk chlapcůa děvčat z vícenež 150 zemí světa

přátelství, zábava, sport,odpočinek, poznání,ale i dřina a překonánísebe sama

nezištná pomoc druhým

přípravana celýbudoucí život

Z oddílových a družinových výprav si přineseš nepřeberné množství zážitků.Poznáš mnoho přátel a postupem času zjistíš, že se ti daří zdolávat i zdánlivěnepřekonatelné překážky.

Každá družina dělá sa-mostatně mnoho věcí, alevšechny družiny mají spo-lečný cíl, mnohé dělajíspolečně a dohromadyvytvářejí dobrý oddíl.

Ostatní družiny v oddíle mají zase jiné zvyklosti, symboly a pokřiky. Všichnijsou hrdí na tradice své družiny. To je dobře, protože jen tak může mít každádružina vlastní výjimečnost i svá tajemství. To vše ji dokáže v těžkých dobáchudržet pohromadě.

je partou dobrých kamarádů. Společně prožíváte různá dobrodružství. Skautia skautky mají v názvech svých družin obvykle jména zvířat nebo rostlin. Sym-bol družiny nosíš na svém kroji a je vyšit či namalován na družinové vlajce.

Družina má svůj pokřik, kterým oslavuje vítězství, dodává si sílu před ob-tížným závodem, zahajuje schůzky a výpravy.

10

12 13

Nevíš snad ještě, co je to družinová štafeta? Je to ten nejrychlejší a nejspo-lehlivější způsob předávání zpráv od rádce všem členům družiny. Je v ní pevněurčeno, od koho zprávu přijmeš a komu ji co nejrychleji předáš, a� už telefo-nem, nebo osobně. Poslední pak zpět předá zprávu rádci a tím potvrdí, že pro-běhla správně celou štafetou.

1

2

5

6

3

4

V čele družiny stojí rádce. Připravuje program družinových schůzek, dohlížína plnění zkoušek, zastupuje družinu v oddílové radě. Budeš-li potřebovat po-moc či radu při plnění nováčkovské zkoušky, stupňů zdatnosti nebo odborek,můžeš se na něj bez obav obrátit, poradí ti i v nesnázích. Sám se již mnohé nau-čil a v případě, že si nebude jist, doporučí někoho jiného, kdo určitému tématulépe rozumí.

Družina má i podrádce, který pomáhá rádci s přípravou programu družino-vých schůzek, zácvikem nováčků a výrazně přispívá k dobrému chodu družiny.

14 15

Všimni si toho, jak spolu v družině mluvíte, jak se k sobě navzájemchováte, co společně prožíváte, co můžeš od ostatních očekávat a čím mů-žeš být ty prospěšný. Srovnej družinu s partami, které znáš ze třídy neboz domu.

Družiny, z nichž se oddíl skládá, jsou živým organismem, který pro-chází neustálým vývojem. Občas se stane, že vás něco zaskočí. Přijdemnoho nováčků najednou, ztratíte klubovnu, závod, na který jste sedlouho připravovali, nedopadne tak, jak jste chtěli, zklame vás odchodkamaráda. Důležité je, abyste v těchto těžkých chvílích neztratili dobrounáladu. Všechno se dá vyřešit. Oddíl není dobrý nebo špatný tím, zda pro-žil nějaké prohry či zklamání, ale tím, jak se s nimi dokázal vyrovnat.

uuddrrûûuujjttee mmeezzii sseebboouu kkoonnttaakktt ii mmiimmoo ooddddÌÌlloovvÈÈ aaddrruuûûiinnoovvÈÈ aakkccee

ssnnaaûûttee ssee nnÏÏccoo ddookk··zzaatt,, vv nnÏÏËËeemm vvyynniikknnoouutt

nneezzaappoommÌÌnneejjttee,, ûûee sskkaauuttsskkÈÈ jjeeddnn··nnÌÌ ssee nneeooddkkll··dd··ooddcchhooddeemm zzee sscchh˘̆zzkkyy,, aallee ppllaattÌÌ zzaa vvööeecchh ookkoollnnoossttÌÌ

bbuuÔÔttee ssii nnaavvzz··jjeemm ddoobbrr˝̋mmii kkaammaarr··ddyy

nneevvyynneecchh··vveejjttee ûû··ddnnÈÈ aakkccee,, cchhooÔÔttee vvËËaass,, nneepp¯̄ÌÌ--ttoommnnoosstt oommlluuvvttee ccoo nneejjdd¯̄ÌÌvvee rr··ddccii nneebboo vveeddoouuccÌÌmmuuooddddÌÌlluu

kkaaûûdd˝̋ ssee zzaappoojjttee ddoo ddrruuûûiinnoovvÈÈhhoo ûûiivvoottaa,, bbyyùù iiddrroobbnnoossttÌÌ,, nn··ppaaddeemm,, ËËii nnÏÏjjaakk˝̋mm pp¯̄eekkvvaappeennÌÌmm,,kktteerrÈÈ oossttaattnnÌÌ ppoottÏÏööÌÌ

ppoosslloouucchheejjttee rr··ddccee

bbuuÔÔttee zzvvÌÌddaavvÌÌ

ssaammoossttaattnnÈÈ aakkccee mmiimmoo kklluubboovvnnuu nneebboo vv jjiinnÈÈmm tteerr--mmÌÌnnuu,, nneeûû jjee ddrruuûûiinnoovvkkaa,, pp¯̄iipprraavvuujjttee jjeenn ppoo ddoo--hhooddÏÏ ss vveeddeennÌÌmm ooddddÌÌlluu

vvÏÏnnuujjttee ssee ppllnnÏÏ ooddddÌÌlloovvÈÈmmuu aa ddrruuûûiinnoovvÈÈmmuu pprroo--ggrraammuu

nneevvyynneecchh··vveejjttee ûû··ddnnÈÈ aakkccee,, cchhooÔÔttee vvËËaass,, nneepp¯̄ÌÌ--ttoommnnoosstt oommlluuvvttee ccoo nneejjdd¯̄ÌÌvvee rr··ddccii nneebboo vveeddoouuccÌÌmmuuooddddÌÌlluu

kkaaûûdd˝̋ ssee zzaappoojjttee ddoo ddrruuûûiinnoovvÈÈhhoo ûûiivvoottaa,, bbyyùù iiddrroobbnnoossttÌÌ,, nn··ppaaddeemm,, ËËii nnÏÏjjaakk˝̋mm pp¯̄eekkvvaappeennÌÌmm,,kktteerrÈÈ oossttaattnnÌÌ ppoottÏÏööÌÌ

ppoosslloouucchheejjttee rr··ddccee

bbuuÔÔttee zzvvÌÌddaavvÌÌ

ssaammoossttaattnnÈÈ aakkccee mmiimmoo kklluubboovvnnuu nneebboo vv jjiinnÈÈmm tteerr--mmÌÌnnuu,, nneeûû jjee ddrruuûûiinnoovvkkaa,, pp¯̄iipprraavvuujjttee jjeenn ppoo ddoo--hhooddÏÏ ss vveeddeennÌÌmm ooddddÌÌlluu

vvÏÏnnuujjttee ssee ppllnnÏÏ ooddddÌÌlloovvÈÈmmuu aa ddrruuûûiinnoovvÈÈmmuu pprroo--ggrraammuu

uuddrrûûuujjttee mmeezzii sseebboouu kkoonnttaakktt ii mmiimmoo ooddddÌÌlloovvÈÈ aaddrruuûûiinnoovvÈÈ aakkccee

ssnnaaûûttee ssee nnÏÏccoo ddookk··zzaatt,, vv nnÏÏËËeemm vvyynniikknnoouutt

nneezzaappoommÌÌnneejjttee,, ûûee sskkaauuttsskkÈÈ jjeeddnn··nnÌÌ ssee nneeooddkkll··dd··ooddcchhooddeemm zzee sscchh˘̆zzkkyy,, aallee ppllaattÌÌ zzaa vvööeecchh ookkoollnnoossttÌÌ

bbuuÔÔttee ssii nnaavvzz··jjeemm ddoobbrr˝̋mmii kkaammaarr··ddyy

Rádce tvé družiny spolu s ostat-ními rádci z oddílu a dospělými členyvedení tvoří oddílovou radu.

Ta připravuje program oddílovéhoroku, zajiš�uje vše potřebné, aby čin-nost byla pestrá, zajímavá a užitečná.

Můžeš i ty sám ovlivnit činnostsvého oddílu?

Můžeš, vždy� v oddílové radě jerádce tvé družiny, který vaše nápadya názory předává vedení oddílu.

16 17

Kdo řídí celý oddíl?Jaký je program skautského oddílu

a kdo jej připravuje?Kdo dbá o to, aby to u vás v oddíle klapalo

a všem se tam líbilo?

Na oddílových schůzkách a výpravách se sejdou všechny družiny, společněhrají hry, soutěží, putují přírodou, táboří. Jindy pomáhají a jsou prospěšní své-mu okolí.

Nepříjemnou lenost při ranním vstávání mnohonásobně převýší zážitky z her připravených vedením oddílu jednou podle pověsti o králi Artušovi a ry-tířích kulatého stolu, jindy pak inspirované výpravou Kryštofa Kolumba doNového světa, tajemstvím faraonovy hrobky nebo pátráním po sněžném muži.

Zažiješ plno zábavy a na každé společné akci se naučíš či dozvíš něco no-vého. Jednou vyrazíte na plavání, výstavu, projížïku na kole či splouvání řeky.Jindy pak nad mapou připravíte výpravu do neznámého kraje a vydáte se jakoprospektoři do krásných, opuštěných koutů naší země.

Tyto výpravy jsou plné napínavého programu, zdokonalíš se v leckterémsportu, utkáš se v závodech a hrách s ostatními i sám se sebou.

18 19

Činnost skautského oddílu vychází především ze znalostí a dovedností ob-sažených ve skautské stezce. Plněním jejích jednotlivých úkolů se zdokonalíš voblastech, které tě zajímají a které jsou ti blízké. Proto, abys první či druhý stu-peň stezky získal, je však potřeba mnohem víc. Její podmínky po tobě žádají,abys získával všestranné znalosti z řady oborů a dokázal si poradit v obtížnýchsituacích. Jsou výzvou tvé pohodlnosti. Při prvním neúspěchu se nevzdávej.Často se nabízí jednoduché řešení - složit ruce do klína se slovy „To neumím,neznám, nedokážu...” Je to však skautské? Snahou skautů a skautek je přeceneustálé zdokonalování sebe sama a pomoc svému okolí. Každá překonaná pře-kážka je krůčkem po cestě k naplňování této myšlenky. Z úspěchu budeš mít ra-dost nejen ty sám, ale i ostatní, kteří ti při tom pomohli.

Mezi oblíbené hry skautských oddílů patří stará indiánská hra LACROSSE- lakros. Jejím základním principem je pomocí zvláštních holí s vypletenýmokem dopravit míček do branky soupeře. Některé kultury připisovaly hrámveliký význam. Například o výsledcích sporů mezi indiánskými kmeny roz-hodovalo často právě vítězství v této hře. Stovky hráčů se mezi sebou utkávalyve hře na území o rozloze několika čtverečních kilometrů.

Indiánské dívky vymyslely vlastníverzi této hry, ve které byly vyplétanéhole nahrazeny proutkem a míčekdvěma koženými váčky sešitými ře-mínkem. Dnes je „lakros” hrou rozší-řenou v mnoha zemích světa. V na-šich podmínkách zdomácněla jehočeská verze, která vzbuzuje zájem namnoha mezinárodních akcích.

Nebude to vždy jednoduché. Rozhodně ne tak, jako zapnout televizor či na-pustit si doma vodu do vany. Až budeš plnit obtížné úkoly, budeš často una-vený, budeš se sám starat o své věci a udržovat je v pořádku, mnohokrát pro-potíš tričko a mnohdy i promokneš, ale to všechno zvyšuje tvoji odolnost aotužilost. Nejen tělesnou, ale i duševní. Poznáš, co všechno je možné doká-zat.

Jednou se možná tvůj oddíl dostane do situace, kdy bude na vašem jednání,schopnostech a pohotovosti záviset odvrácení neštěstí nebo záchrana života.Tehdy budou dokonale prověřeny vlastnosti každého z vás.

Skautská klubovna, kde se každýtýden scházíte, přímo láká k tomu ně-co vytvářet, malovat, zazpívat si, po-povídat či si něco přečíst. Je místem,kde spolu můžete být sami, koutplány a domlouvat další podniky, mís-to, kde je vám spolu dobře. Z táboro-vých beden se line kouzelná vůně zuložených stanů, pokosené trávy,pryskyřice, táborového ohně. Za deš-tivých nevlídných dnů vytahujete zeskříní staré kroniky, oddílové a druži-nové časopisy, alba s fotografiemi za-chycujícími společné zážitky, pomůckyk různým hrám, táborové nářadí.Hrajete hry, soutěžíte, spravujete výs-troj a přemýšlíte o výpravách, kteréjsou před vámi. V klubovně hodiny jenletí. Opravdová skautská klubovna jenad všechny školní třídy, nad vyko-bercované pokoje, nad vzorné, ale ne-osobní klubovny domů dětí.

Hry dávných domorodých kulturjsou významným, avšak ne jedinýmzdrojem námětů, z nichž skautské od-díly čerpají. Pestrá paleta jménemskauting nabízí uplatnění i v řadě sou-časných sportovních odvětví. Popu-lární moderní hrou je napříkladSOFTBALL, jehož kolébkou jsou zeměstřední Ameriky.

Hraním si i hraním her (což nenívždy totéž) se člověk mnohému naučí,zdokonalí se a zocelí. Přestože se přitom notně zapotí, báječně si odpočine.

Nepřekvapí nás, vidíme-li hrající sivyšší živočichy: skauty, ko�ata nebotřeba delfíny. Hrají si ale i rybky a do-konce i chobotnice.

Víte, že velevzdělaní vědátoři zkou-mají hry a objevují v nich zákonitosti,které jsou poučením pro vojenské stra-tégy, politiky či sociology, pro matema-tiky a tvůrce počítačových systémů?

Skauting ti nabízí program nejenna oddílových a družinových schůz-kách, ale i pro volný čas - budeš-lichtít. Získal jsi plno nových prima ka-marádů, kteří mají chu� něco společnědělat. Nad svými zálibami se scházítei v době mimo oddílové akce.

20 21

Zákon skautů

1. Skaut je pravdomluvný2. Skaut je věrný a oddaný3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každéhoskauta5. Skaut je zdvořilý6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců8. Skaut je veselé mysli9. Skaut je hospodárný10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích

Zákon skautek:

1. Skautka je pravdomluvná2. Skautka je věrná a oddaná3. Skautka je prospěšná a pomáhá jiným4. Skautka je přítelkyní všech lidí dobré vůle a sestrou každéskautky5. Skautka je zdvořilá6. Skautka je ochránkyní přírody a cenných výtvorů lidských7. Skautka je poslušná rodičů, představených a vůdkyň8. Skautka je veselé mysli9. Skautka je hospodárná10. Skautka je čistá v myšlenkách, slovech i skutcích

Slib skautů

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním.

Složení slibu mohou věřící skauti zakončit prosbou:K tomu mi pomáhej Bůh.

Heslo skautek:Buï připravena!

Heslo skautů:Buï připraven!

Slib skautek

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe:sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,duší i tělem být připravena pomáhat vlasti a bližním.

Složení slibu mohou věřící skautky zakončit prosbou:K tomu mi pomáhej Bůh.

ČČČČ aaaa ssss eeee mmmm pppp oooo zzzz nnnn áááá šššš ,,,, žžžž eeee ssss kkkk aaaa uuuu tttt iiii nnnn gggg nnnn eeee nnnn íííí jjjj eeee nnnn zzzz áááá bbbb aaaa vvvv aaaa ,,,, hhhh rrrr yyyy čččč iiii vvvv ýýýý llll eeee tttt yyyy....UUUU kkkk áááá žžžž eeee tttt iiii iiii dddd eeee áááá llll yyyy,,,, kkkk tttt eeee rrrr éééé tttt ěěěě bbbb uuuu dddd oooo uuuu pppp rrrr oooo vvvv áááá zzzz eeee tttt cccc eeee llll ýýýý mmmm žžžž iiii vvvv oooo tttt eeee mmmm ....SSSSkkkkaaaauuuuttttsssskkkkýýýý zzzzáááákkkkoooonnnn ppppřřřř iiii rrrroooovvvvnnnnáááávvvváááá zzzzaaaakkkkllllaaaaddddaaaatttteeeellll sssskkkkaaaauuuuttttsssskkkkééééhhhhoooo hhhhnnnnuuuutttt íííí lllloooorrrrddddRRRR oooo bbbb eeee rrrr tttt BBBB aaaa dddd eeee nnnn ---- PPPPoooo wwww eeee llll llll kkkk cccc íííí llll iiii ,,,, kkkk nnnn ěěěě mmmm uuuu žžžž ssss eeee ssss kkkk aaaa uuuu tttt iiii vvvv yyyy dddd áááá vvvv aaaa jjjj íííí .... JJJJ eeee----jjjj iiii cccc hhhh ssss nnnn aaaa hhhh oooo uuuu jjjj eeee nnnn aaaa tttt éééé tttt oooo nnnn eeee ssss nnnn aaaa dddd nnnn éééé pppp oooo uuuu tttt iiii dddd oooo dddd rrrr žžžž oooo vvvv aaaa tttt cccc oooo nnnn eeee jjjj pppp řřřř íííí ----mmmměěěějjjj šššš íííí ssssmmmměěěěrrrr....

OOOO dddd hhhh oooo dddd llll áááá nnnn íííí vvvv yyyy dddd aaaa tttt ssss eeee nnnn aaaa tttt uuuu tttt oooo nnnn eeee llll eeee hhhh kkkk oooo uuuu cccc eeee ssss tttt uuuu aaaa ssss eeee tttt rrrr vvvv aaaa tttt nnnn aaaa nnnn ííííppppřřřřeeeessss vvvvššššeeeecccchhhhnnnnyyyy ppppřřřřeeeekkkkáááážžžžkkkkyyyy vvvvyyyyjjjjaaaaddddřřřřuuuujjjj íííí nnnnoooovvvvááááččččcccciiii ssss lllloooožžžžeeeennnníííímmmm sssskkkkaaaauuuuttttsssskkkkééééhhhhoooossss llll iiiibbbbuuuu .... ZZZZáááávvvvaaaazzzzeeeekkkk vvvvyyyy jjjjááááddddřřřřeeeennnnýýýý ssss lllloooovvvvyyyy „„„„ssss llll iiiibbbbuuuujjjj iiii nnnnaaaa ssssvvvvoooouuuu ččččeeeessss tttt ,,,, jjjj aaaakkkk ddddoooo ----vvvv eeee dddd uuuu nnnn eeee jjjj llll éééé pppp eeee ,,,, pppp llll nnnn iiii tttt pppp oooo vvvv iiii nnnn nnnn oooo ssss tttt iiii vvvv llll aaaa ssss tttt nnnn íííí aaaa zzzz aaaa cccc hhhh oooo vvvv áááá vvvv aaaa tttt zzzz áááá kkkk oooo nnnn yyyysssskkkkaaaauuuutttt sssskkkkéééé”””” sssseeee ssss ttttaaaannnneeee ttttvvvvýýýýmmmm zzzzáááávvvvaaaazzzzkkkkeeeemmmm ppppřřřřeeeedddd oooossss ttttaaaattttnnnníííímmmmiiii iiii ppppřřřřeeeedddd sssseeee ----bbbboooouuuu ssssaaaammmmýýýýmmmm....

Baden-Powell popsal v jedné ze svých knih tragickou událost:

NEŠTĚSTÍ NA NIAGARSKÝCH VODOPÁDECHKdyž jsem byl před několika lety v Kanadě, stalo se tam na Nia-

garských vodopádech strašné neštěstí. Bylo to uprostřed zimy. Přesledový most vytvořený na řece kráčeli tři lidé, muž, žena a sedmnác-tiletý chlapec. Led náhle začal praskat a na některých místech se lá-mal. Muž se ženou se octli na jedné kře, která se zvolna vzdalovalaod souvislého ledu, a chlapec zůstal na jiné.

Řeka byla všude pokryta plujícími krami, které se o sebe třely ajedna do druhé narážely, takže nebylo možné plavat, a i kdyby bylpo ruce nějaký člun, nebyl by se k nim dostal. Tak byli vydáni na-pospas proudu, který tu ještě plynul zvolna, ale nezadržitelně je od-nášel ke strašnému vodopádu, vzdálenému asi míli.

Lidé na březích viděli, v jaké nebezpečné situaci se octli. Seběhlyse jich tu tisíce, ale nikdo nebyl schopen podniknout něco pro jejichzáchranu. Proud je měl zanést pod dva mosty, které se klenuly přesřeku těsně nad vodopádem.

Než se neš�astníci dostali až sem, uplynula asi hodina. Na oboumostech stáli muži s lany, která spustili dolů tak, aby visela v mís-tech, kudy trosečníci proplouvali - most byl asi padesát metrů nadhladinou.

Když byly kry pod mostem, chlapec se chytil jednoho lana a ochot-né paže ho začaly vytahovat vzhůru. Když byl hodný kus nad hladi-nou, už se chudák neudržel. Zřítil se do ledové vody a nikdo ho vícnespatřil.

Muž na druhé kře také zachytil lano a pokusil se ovázat je kolempasu své ženy, aby alespoň ona se zachránila, ale proud je strhávala prsty byly prokřehlé a nedokázaly uzel uvázat. Lano mu vyklouzloz rukou a o chvíli později jejich tragédie skončila ve vodopádu.

Je lehké být po bitvě generálem, ale tohle neštěstí stojí za zamyš-lení. Co byste dělali, kdybyste tam byli a věděli, že povinností skau-ta je v takovém okamžiku vymyslet nějaký plán a ihned jej uskuteč-nit?

Jeden kanadský vůdce mi řekl, že krátce nato jel vlakem a jehospolucestující o tom neštěstí mluvili. Nevěděli, že je skaut a jistý člo-věk řekl: „Já si myslím, že kdyby tam byl nějaký skaut, určitě by ně-co vymyslel na záchranu těch ubožáků.”

Tak vidíte, co lidé od skautů očekávají. Nejdůležitější je být při-praven a udělat právě to, co se od vás čeká.

Může se stát, že se setkáš s havárií. Musíš reagovat rychle apřesně. Čím rychlejší je tvá reakce, tím méně škody je napácháno.JSI PŘIPRAVEN řešit pohotově neobvyklé situace?

Co uděláš, když:

začne unikat plynzačne někde stříkat voda, protože se poškodila trubka, která ji

vedenajednou přestane jít elektrický proud

Víš, co v takových situacích dělat? Jestliže ne, čti dál:Začne-li unikat plyn nebo voda, je nutné zatáhnout uzávěr vody aplynu. Abys to mohl udělat, musíš vědět:

kde tyto uzávěry jsoujak se k nim dostanešjak se s nimi zachází

Jdi se s někým dospělým podívat na místo, kde uzávěry najdeš,a nech si vysvětlit, popřípadě předvést, jak se ovládají.

Není to však jen plyn, voda a elektřina - je toho plno, co je ob-čas doma potřeba upravit či opravit. Nestav se k takovýmto pra-cem zády, snaž se vždy něco přiučit, vyzkoušej si to. Jsou to zdán-livé maličkosti: vyměnit těsnění vodovodního kohoutku, vyčistitsifon umyvadla či vany, připevnit obrázek na zeï, zapustit hmož-dinku do zdi nebo zasádrovat dřevěný špalíček. A co teprve tape-tování či malování - vždy� to už je kus práce, která je vidět. Jsouto drobné domácí práce, tví rodiče je dělají běžně a samozřejmě -uč se to od nich - bude se ti to hodit nejen až budete zařizovat čizvelebovat vaši skautskou klubovnu, ale jednou až vyrosteš třebai pro údržbu vlastního bytu.

Nejen byt potřebuje údržbu - víš, jak se vyměňuje vzdušniceu kola? Jak zvládneš opravit jeho další drobné poruchy?Rozhlížej se okolo sebe a využij každou příležitost, aby ses něconaučil. Jen tak BUDEŠ PŘIPRAVEN řešit neobvyklé a svízelnésituace.

Dobrý skutek je čin, který uděláš pro někoho druhého, zpravidlaneznámého. Uděláš ho klidně, samozřejmě, bez požádání a pocho-pitelně bez nároku na odměnu či na zaplacení. Snaha vykonat ta-kový čin alespoň jednou denně je společná skautům na celé země-kouli, a� mluvíme jakýmkoliv jazykem, jsme jakéhokolivnáboženství, věku, barvy pleti či a� chodíme do kterékoliv školy.

A také platí, že dobré skutky děláme tak, že o nich většinou ni-kdo ani neví!

Jedinou odměnou je tvé vnitřní uspokojení.

Uvažuj o tom, co je dobrý skutek a co nikoliv, co je vlastně tvoupovinností a co vykonáš dobrovolně.

Sebrat na ulici povalující se střepypomáhat mamince doma s úklidemzahladit po sobě u lesa ohništězatlačit řidiči, který nemůže nastartovat motor autadát ve škole někomu opsat úkolvypustit včelu, která se marně snaží vyletět zavřeným oknem napsat včas všechny školní úkolynasypat ptáčkům v zimě do krmítka trochu semínek...

Rozmysli si dobře, co je tvou povinností a co je skautský do-brý skutek. Asi by ti velmi prospělo, kdyby sis alespoň měsíckaždý den zaznamenával, zda se ti zdařilo splnit denní příkaz a cojsi dobrého pro někoho vykonal. Čím déle si záznam povedeš, tímvíce se také dozvíš sám o sobě a svém jednání.

Denní příkazPro život každého skauta platí jeden požadavek:

2928

Kroj měj vždy upravený. Jen tak tibude slušet a budeš se v něm cítit do-bře.

Podle odznaků našitých na kroji semohou ostatní o tobě leccos dozvědět.

Některé z těchto odznaků na tebeprozradí, z jaké jsi družiny, oddílu,města, jiné můžeš získat svou obrat-ností nebo za to, co znáš a co doká-žeš.

Kroj vlčat a světlušekSvětlušky a vlčata se na první po-

hled od skautek a skautů liší jen bar-vou šátku - nosí žlutý, případně i žlu-tou čepičku. Při bližším pohledu alezjistíte, že mají i vlastní slibový od-znak a označení pro splněné zkoušky.

Kroj skautů a skautekKroj tvoří medově žlutá košile,

hnědý šátek sepnutý u krku koženýmturbánkem a olivově zelené kalhoty,dívky nosí hnědou sukni nebo kal-hoty podle toho, na čem se v oddíledomluvily.

slibov˝ odznak vlËat a svÏtluöekm· b˝t ve st¯edu nad levou kapsu.

slibov˝ odznak pat¯Ì nad st¯ed levÈ kap-sy, dosaûen˝ stupeÚna st¯ed pravÈ kapsy.

Tvůj skautský kroj říká, že jsi členem největšího dětského hnutí na světě.Hnutí, na jehož členy se můžeš obrátit o radu či o pomoc.

Krojové zvláštnosti vodních skautůVodní skauty poznáte i na dálku.

Nosí „námořnicky” modré košile,světle modré šátky a modré kalhotynebo sukně. Jen vodácká vlčata a ža-bičky (to jsou „vodní” světlušky) nosístejně žlutý šátek jako ostatní.

Skauti na celém světě se zdravízvláštním způsobem. Pravá ruka jeobrácena dlaní vpřed a zdvižena k ra-meni. Palec přitom překrývá malíčeka symbolizuje zásadu, že silnějšíchrání slabšího. Vztyčený ukazovák,prostředníček a prsteníček vyjadřujítři body skautského slibu. Kruh,který vznikne spojením palce a ma-

líčku, symbolizuje přátelství skautů askautek kolem celého světa.

Při setkáni si všichni skauti podá-vají levici.

Děvčata říkají, že je blíž k srdci,chlapci to zdůvodňují jako zvyk bojov-níků afrických kmenů, kteří při set-kání s přítelem drželi zbraň i štít vpravačce a levou rukou se pozdravili.

30 31

domovenkas oznaËenÌm sÌdlaoddÌlu

funkce v oddÌlust¯ediskuËi vyööÌchorganizaËnÌchsloûk·chJun·ka

ËÌslo oddÌlu

slibov˝ odznak

druûinov˝ znak

chlapciznakWOSM

dosaûen˝stupeÚ

dÏvËataznak WAGGGS

odznakT̄ Ì orlÌch per

splnÏnÈodborky

lev˝ ruk·v

prav˝ ruk·v

Ëluna¯ kormidelnÌk lodivod

FUNK»NÕ OZNA»ENÕ VODNÕCH SKAUTŸ

Pocit sounáležitosti všech skautůchtěl B. P. zdůrazňovat a ozřejmovatmnoha způsoby: například nějakýmsymbolem, znakem, který by se mělnosit na košili skautského kroje, napřezce opasku nebo jako odznak. Ne-musel se dlouho rozmýšlet. Střelkakompasu, která mu tak často ukázalasprávnou cestu k cíli, byla odedávnazobrazována ve tvaru lilie. Proto se li-lie, která navíc byla pokládána zasymbol čistoty, stala skautským zna-kem. (úryvek z knihy „Vlk, jenž nikdy nespí”)

Naše národní organizace Junák -svaz skautů a skautek České repub-liky má ve znaku zlatou lilii, upro-střed které je bílý štít s černou psíhlavou. Nakreslil ji Mikoláš Aleš jakoznak Psohlavců, chodských strážcůhranic. Tato lilie je podložena mo-drým trojlístkem, symbolem skautek.

Prostřední z listů značí střelkukompasu, znamená, že skaut jde vždypřímo, neobchází těžkosti ani pro-blémy. Tři listy lilie znamenají třibody skautského slibu i tři věkové ka-tegorie: vlče - skaut - rover.

Trojlístek je prastarý symbol štěstía lásky k bližnímu. Zlatožlutý trojlís-tek na modrém podkladu je vykládánjako slunce, které svítí na všechny dětisvěta a které představuje i den, ve kte-rém bude vykonáno mnoho dobrého.Trojlístek “vyrůstá” z plamenů ohně,který symbolizuje lásku k lidem a víru.I uprostřed trojlístku je střelka kom-pasu - ukazatel správného směru.

Stejně jako u lilie lze lístky jetelíčkuvykládat jako tři věty slibu či věkovékategorie skautek, dvě hvězdičky svý-mi deseti cípy představují skautské de-satero.

32 33

22. únor - Den sesterství - Thin-king Day je svátek, který slaví ze-jména skautky na celém světě, kdy ne-jen vzpomínají, ale kdy se i zamýšlejínad sebou a nad svým okolím.

Tento den byl zvolen na počest na-rozenin zakladatelů našeho hnutí.Lord Robert Baden-Powell se narodil22. února 1857, jeho manželka ladyOlave přesně o 32 roky později - 22.února 1889.

24. duben - svátek sv. Jiří je osla-vován jako svátek patrona skautů.Svatý Jiří byl římským důstojníkem,který zahynul při posledním pronásle-dování křes�anů kolem roku 302. Podlelegendy, která vznikla v pátém století,projevil svou statečnost v boji s dra-kem. Symbolicky na tento zápas pohlí-žíme jako na boj dobra a zla. Postavasv. Jiří se stala námětem mnoha umě-leckých děl, obrazů i soch. Jednu krás-nou středověkou plastiku můžeme vi-dět na nádvoří Pražského hradu,desítky dalších na konopiš�skémzámku.

Pravděpodobně odebíráš či jsi ale-spoň slyšel o časopisu Skaut-Junák.V mnoha oddílech jej skauti a skautkyvyužívají při své činnosti. První číslovyšlo již v roce 1915.

V případě, že není možné ho kupo-vat v místě, kde bydlíš, informuj se omožnostech předplatného na adreseuvedené na konci této knížky. Pak bu-deš svůj časopis pravidelně dostávatdomů.

ZNAK MEZIN¡RODNÕ ORGANIZACE SKAUTŸ

ZNAK MEZIN¡RODNÕ ORGANIZACE SKAUTEK Skaut jako sv. Ji¯Ìv symbolickÈm boji s drakem

První lilie, kterounakreslil zakladatelskautského hnutí.

Nápis „Be Prepa-red” na stuze vyjad-řuje skautské heslo „Buï připraven”.

34 35

Každý může najít radu a inspiracii v dalších skautských časopisech. Ktěm nejrozšířenějším patří:

Světýlko - pro vlčata, světlušky a je-jich vedoucí

Za celou dobu existence skaut-ského hnutí u nás vyšly desítky knih,knížek a sešitků, které měly jediný cíl- rozšířit naše skautské vědomosti.Vše začalo Svojsíkovými ZÁKLADYJUNÁCTVÍ, které vyšly již v roce1912 a staly se základem českéhoskautingu. Seznam všech vydanýchskautských příruček by byl přílišdlouhý a navíc většinu z nich by byloobtížné sehnat, protože od jejich vy-dání je již použily celé skautské gene-race.Proto se v následujícím přehleduzaměříme na ty, které vyšly v nedávnédobě.

V současnosti je dostupná ediceSKAUTSKÉ PRAMENY, ve které odroku 1991 vychází moderní skautsképříručky s nejpotřebnějšími tématypro současnou skautskou praxi.

Skauting - pro vedoucí a rádceskautůKmen - pro rovery, rangers a jejich ve-doucí

Které z nich odebíráte ve vašemstředisku?

Určitě se s nimi po poradě s vůd-kyní či vůdcem u vás v oddíle či nastředisku setkáš a budeš mít možnostsi je nejen prohlédnout, ale třeba i po-řádně přečíst.

Vhodná témata, která použijete přisvé činnosti v oddíle, naleznete i vknihách, které nejsou psány přímopro skauty. Jedná se především o řaduencyklopedií, atlasů, publikací o pří-rodě, fyzikálních jevech, historii apod.

V závěru této příručky je uvedenseznam knížek, ve kterých můžeš svéznalosti dále rozšiřovat.Znáš některé z těchto knížek?Pro splnění tohoto bodu stezky vy-rob seznam příruček, které máteve své oddílové knihovně, a dáletěch, které vlastníš sám či ostatníčlenové oddílu.

bude od vstupu do oddílu tvým nepos-tradatelným pomocníkem. Celé gene-race skautů se k němu obracely jako krádci nejen ve své skautské praxi, alečasto i potom, v občanském životě.

Ptáš se proč? Protože jeho obsah sina rozdíl od příruček vybíráš sám, po-dle svých potřeb, a protože jej můžešmít neustále s sebou. Těžko bychomasi hledali na výpravě v příručkách čiv počítači, komu patří otisk stopy přednámi. Je-li zápisník dobře vedený,přesvědčíme se rychle, že se jedná ostopu divočáka a začneme se podle to-ho chovat. Tvůj zápisník by měl růst stebou, a proto je požadavek na jehokvalitu v podmínkách nejen nováč-kovské zkoušky, ale i obou stupňůskautské zdatnosti. Časem zjistíš, žeti bude pomocníkem i ve věku roverači ranger a bude sloužit i jako základzápisníku absolventa lesní školy.

Jako skautský zápisník, zvaný téžpracovní sešit, neboli “Pracák”, po-užíváme v našem oddíle zpravidlačtverečkovaný nebo nelinkovaný sešitv tuhých deskách. Začíná ilustrova-nou titulní stránkou, kterou je uži-tečné vybavit jménem, adresou maji-tele a dále kouzelnou formulkou:

ììPPrroossÌÌmm pp¯̄ÌÌppaaddnnÈÈhhoo nn··lleezzccee,, aabbyy mmii nnaa pp¯̄iillooûûee-nnÈÈmm kkoorreessppoonnddeennËËnnÌÌmm llÌÌssttkkuu ssddÏÏlliill,, kkaamm ssee mm··mmpprroo tteennttoo sseeööiitt ddoossttaavviitt..îî

Pro nalezený zápisník však nikdy ne-choï sám!

Zápisník ti poslouží jako:přehled a adresář členů oddíluzdroj informací o oddíle, jeho záko-

nech a zvyklostechučebnice skautských dovedností,

kterou si sám budeš vytvářetpamátník na oddílové podnikyzvláštní forma tvého osobního de-

níkuzrcadlo tvých úspěchů v oddílovém

životě

Na zvyklostech tvého oddílu a natvém přístupu při jeho vytváření závisíi obsah a rozsah zapisovaných, vlepo-vaných a kreslených informací.

Podle výše uvedených bodů je tedyobsahem skautského zápisníku přede-vším:

adresář družin a vedení oddílu, tele-fonická štafeta

soupis oddílových zvyků, signálů,tradičních podniků a tábořiš�

tabulky s Morseovou abecedou, se-maforem, mapovými značkami, ná-vody na měření výšek a vzdáleností amnoho dalších užitečných informacíze skautské praxe

pamětní lístečky z výprav, kresby,zprávy ze závodů a her, památky z tá-bora

zápisy ze zvláš� vydařených nebovýjimečných akcí, postřehy z družino-vých schůzek, náčrty táborových sta-veb, zápisy od ostatních členů oddílu

přehled docházky, vlepené bodovacílístečky, postup v celoročním že-bříčku, bodování družin

informace o dosažených odborkách,

stupních zdatnosti, úspěchy v dlou-hodobých hrách, táborové olympi-ádě...

vlastní úvahy a zkušenosti

a dále cokoliv, co budeš považovat zapotřebné, užitečné a zajímavé.Pečlivě vedený, doplňovaný a bohatě(by� i neuměle) ilustrovaný zápisník jechloubou majitele.

Možná, že patříš mezi ty, kteříchtějí mít takový zápisník, jako nemánikdo jiný. Praktický, krásný, jedi-nečný.

Svázání zápisníku z volných listůuž vyžaduje trochu zručnosti a trpěli-vosti, ale ničeho se neboj. Budeš-li po-stupovat podle návodu uvedeného v té-to knize, jistě dosáhneš dobréhovýsledku.

Kombinací čistých, čtverečkova-ných a barevných papírů si vytvoříšpomocníka, který ti bude šitý přímo namíru. Svou velikostí a originálním pře-balem bude nejlépe vyhovovat tvýmpožadavkům a představám.

37

JAK VYROBIT DOBRÝ ZÁPIS?

Pokus se v zápise zachytit to oprav-du podstatné, co se událo. Piš věcně,ale s humorem. Nezapomeň zazna-menat i takové události, jako když se-bou někdo náramně sekne, až vyvrátínosem tři pařezy, nebo když někdo přizkoušení zdravovědy sebevědomětvrdí, že by smítko z oka vyplavovalperoxidem vodíku...

Zeptej se rádce nebo některého členaz vedení, jaké je potřeba dodržovat připsaní vzdálenosti od kraje stránky.

Při psaní je vhodné používat pod-ložku s natištěnými řádky. Napsanýzápis bude čitelnější a nemůže dojít kvyrytí písmen na následující stránku.

V textu vynechávej hodně místa proobrázky, fotografie a památky z her azávodů, které shromažïuj jako starýa zkušený sysel.

Pokud nejsi zdatný kreslíř, předkre-sli ilustrace nejprve obyčejnou tuž-kou. K vybarvování nepoužívej barvya fixy, které se propijí na další stranu.

Rozhodni se, že kroniku se zápisemodevzdáš včas!

38 39

Družinová či oddílová kronika zachycuje navždy zážitky z výprav, klubovníchschůzek a táborů. Členové oddílu na jejich stránkách zůstávají i po létech stálemladí. Pozdější doktor práv je stále tím nováčkem Svištěm, který je vylíčenjako dítko rozpustilé, jemuž se podařilo říznout se pilou do zad. Humorné lí-čení o táborníkovi Supovi barvitě popisuje nákup, při kterém si špatně přečetlseznam na lístku a místo dvou balení skořice požadoval v krámě na zděšenýchprodavačkách DVĚ KILA tohoto koření. Léta dala onomu mladému muži zapravdu. Stal se zásobovačem prodejen potravin...

TT··bboorr ööeerriiffaa FFllaannaaggaannaa -- 1100.. 77.. ((˙̇rryyvveekk zz kkrroonniikkyy PPrraaûûsskkÈÈ DDvvoojjkkyy))

Charakteristick˝m znakem dneönÌho dne byla zmÏna poËasÌ. Po dlouhotrvajÌcÌchdeötÌch dnes koneËnÏ svÌtilo slunÌËko a to p¯imÏlo vedenÌ k p¯ÌpravÏ vodnÌho pro-gramu. Instalace lana pro naprosto nevinn˝ z·vod do VeselÈ desÌtky, jehoû ˙ko-lem bylo p¯eruËkovat lano zavÏöenÈ nad t˘nÌ, se vöak prot·hla do pozdnÌchhodin,a tak vznikl noËnÌ ˙sek dlouhodobÈ hry.VÏt¯Ìk sestavil zpr·vu, zaöifrovanou jako liötovku a rozvÏsil ji na stromy kolemt·bora. ZnÏla:ÑOd Ñöestn·ctkyî sledujte b¯eh hlavnÌho koryta ¯eky.î

Odtud se pak ölo tak daleko, aû bylo viditelnÈ svÏtlo nad Modrou z·tokou. Petro-lejov· lampa oza¯ovala dalöÌ zpr·vu.ÑCel· hlÌdka donese do t·bora z dru-hÈho konce lana lÌstek s barvou svÈhlÌdky.îNa druhÈm konci lana byl pa¯ez, dojehoû ztrouchnivÏlÈho d¯eva bylo za-sunuto öest lÌsteËk˘ v barv·ch hlÌdek ase znakem dlouhodobÈ hry. Sv˘j lÌste-Ëek mÏla hlÌdka donÈst do t·bora a tÌmjÌ ˙sek öùastnÏ skonËil.

P¯Ìstup hlÌdek byl vöak velice zajÌ-mav˝ a stojÌ za liter·rnÌ uchov·nÌ vkronice.Na prvnÌm mÌstÏ se umÌstil Michal.Z·vodil s·m, protoûe Vike onemocnÏl.PrvnÌ vyluötil liötovku, övihnul sebouo pa¯ez uprost¯ed cesty a s velik˝m n·-skokem se dostal k ModrÈ z·toce. Vyzkouöel lano, hned vöak sebou pl·cnul dovody, a proto se rozhodl d·le uû jen pro brodÏnÌ bez pomoci lana.DruzÌ se umÌstili Kiviovci. K donesenÌ lÌstku se odhodlal Kivi. MÏli jsme s Had-ûim obavu, ûe Kivi na lanÏ usnul, neboù p¯i jeho cestÏ trvajÌcÌ hroznÏ dlouhoudobu bylo lano zcela nehybnÈ a ani obvykl· citoslovce n·mahy se z nÏj neoz˝vala.

Na t¯etÌm mÌstÏ se umÌstil Kvaki. ZatÌmco Kivi spal na lanÏ, p¯ebrodili Kvaki seSv·ùou ¯eku a rukou spoleËnou a nerozdÌlnou p¯inesli nejen sv˘j oranûov˝, ale iËerven˝ lÌstek. Museli pak jÌt Ëerven˝ vr·tit a mezitÌm je p¯edehnal i Kivi, p¯es-toûe si p¯i zp·teËnÌ cestÏ öel d·t znovu dvacet na lano.Jako Ëtvrt˝ skonËil Honza. P¯ibÏhl s Rodenem k lanu, obËÌhnul situaci, vyzkouöelpevnost lana a zeptal se Rodena, jestli nechce p¯eruËkovat na druhou stranu. Ro-den mÌsto odpovÏdi zaËal ruËkovat. Zeptali jsme se s Hadûim Honzy, proË poslalna lano Rodena a proË neruËkoval s·m. VysvÏtlil n·m to origin·lnÌm zp˘sobem:

ÑNo, kdyû j· bych moh z toho lana spadnout...îNa ot·zku, proË by padal spÌö neû Roden, odpovÏdÏl:ÑNo, vÌte, j· jsem mokrej...îSnaûili jsme se toto vysvÏtlenÌ pochopit za p¯edpokladu, ûe se Honza nÏkde namo-Ëil, ale neuspÏli jsme. O moûnosti, ûe by byl Honza mokrej, aniû by se nÏkde namo-Ëil, jsme v˘bec neuvaûovali, protoûe jsme nevϯili v takovou Honzovu up¯Ìmnost. P¯edposlednÌ se umÌstil Saöa s BÈÔou. Saöovo chov·nÌ bylo mnohdy tÏûko zd˘vod-nitelnÈ. Po p¯eËtenÌ zpr·vy v ModrÈ z·toce Saöa pevnÏ sev¯el v rukou lano a vyö-vihnul nohy do p¯ednosu. PruûnÈ lano se prohnulo, takûe v tÈto situaci postr·dalojakoukoliv z·chrannou funkci a Saöa dopadl z·dama na kamenÌ. Kdyû vyöel zp¯ekvapenÌ, vstal a pravil podivnÏ uznal· slova:ÑTo jsi mÏ teda dostal, Brente!îPo tomto gestu popoöel asi dva metry k ¯ece a tent˝û cvik provedl jeötÏ jednou, jen

s nÏkolika drobn˝mi ˙pravami. Jiûse nesnaûil vtipkovat a z ˙st se muvydral sk¯ek p¯ipomÌnajÌcÌ sloven-skou kletbu. Oproti premiȯe spadlnynÌ na kameny nad sr·zem, svaûu-jÌcÌm se k ¯ece. Ty se uvolnily, Saöase duchap¯ÌtomnÏ pustil lana a sjel sohluöujÌcÌm rachotem uvolnÏn˝chkamen˘ aû do vody. Zde se zavÏsilrukama i nohama na lano a dosou-kal se nad st¯ed koryta ¯eky. Tamuvolnil nohy a drûel se jen rukama.Voda mu om˝vala kotnÌky a on za-Ëal vyluzovat neartikulovanÈsk¯eky, ze kter˝ch BÈÔa vyrozumÏl,ûe m· na b¯ehu lano zatÌûit a tÌm hovyzvednout do vÏtöÌ v˝öky. BÈÔa se

posadil na lano, vz·pÏtÌ vöak ztratil rovnov·hu, p¯ekulil se dozadu a po vzoruSaöi spadl na z·da.Ude¯il se o kameny do lokte a ihned si zaËal obÏma rukama hladit koleno. SvojepoËÌn·nÌ pozdÏji vysvÏtlil tÌm, ûe mu dÏl· dob¯e, kdyû si hladÌ koleno, ûe se tÌmuklidÚuje a zapomene p¯i tom na bolest. P¯ekulenÌ BÈdi mÏlo za n·sledek uvolnÏnÌlana a mohutnÈ zhoupnutÌ Saöi. Zhoupl se po p·s do vody, ËÌmû p¯ipoËetl k v·zesvÈ jeötÏ v·hu vody nabranÈ do odÏvu. TÌm se lano jeötÏ vÌce prohnulo a Saöa z˘s-tal po p·s ve vodÏ natrvalo. Situaci ¯eöil tÌm, ûe zaËal kopat nohama, aniû byvöak mÏnil svÈ stanoviötÏ uprost¯ed ¯eky. Po chvÌli si uvÏdomil nesmyslnost tohotopoËÌn·nÌ, p¯estal kopat, p¯eruËkoval nad mÌsto, kde je nejvÏtöÌ proud a hloubka azde se pustil i rukama. Splavil se po proudu a po b¯ehu doöel pro lÌstek. P¯ebrodilzpÏt, aby zjistil, ûe mÌsto hnÏdÈho lÌstku p¯inesl modr˝...

Brent

42 43

STOUPÁNÍ NA HORUDaleko na vyprahlém Jihozápadě stojí indiánská vesnice a za ní se tyčí z pouště

vysoká hora. Vyšplhat na tuto horu znamenalo velký čin, a tak všichni chlapci zevsi toužili, aby se o to mohli pokusit. Jednoho dne jim náčelník řekl: „Nu tak,chlapci, dnes se můžete pokusit všichni na tu horu vylézt. Vyjděte hned po snídania jděte každý tak daleko, jak dokážete. Až budete unaveni, vra�te se, ale každý zvás mi přineste větvičku z toho místa, kam až dojdete.” Vydali se na cestu plni naděje a každý cítil, že jistě dorazí až na vrchol.Ale brzy se loudavě vrátil tlouštík a vztáhl k náčelníkovi ruku, ve které držel kak-tusový list.

Náčelník se usmál a řekl:„Milý hochu, ty ses vůbec nedostal k úpatí hory, anijsi nepřešel pouš�.”

Později se vrátil druhý chlapec a přinesl šalvějovou snítku.„Došel jsi na úpatí hory,” řekl náčelník, „ale vzhůru jsi nešplhal.”Další hoch měl větvičku limby.„Dobrá,” řekl náčelník, „ty ses dostal až k pramenům.”

Později přišel další chlapec s trnitou větvičkou. Když ji náčelník uviděl, usmálse a řekl: „Ty jsi šplhal vzhůru. Dostal ses až k prvnímu kamenitému splazu.”

Odpoledne dorazil hoch s cedrovou snítkou a stařec řekl: „Podal jsi dobrý vý-kon, dostal ses až do poloviny hory.”O hodinu později přišel hoch s borovou větvičkou. Tomu náčelník řekl: „Výborně!Ty jsi vyšplhal až ke třetímu pásmu, měl jsi za sebou tři čtvrtiny výstupu.”

Slunce už stálo nízko, když se vrátil poslední. Byl to vytáhlý, krásný chlapecvznešené povahy. Přicházel k náčelníkovi s prázdnýma rukama, ale oči mu zářily:„Můj otče,” řekl, „dostal jsem se tam, kde nebyly žádné stromy - neviděl jsem žád-né větvičky, ale spatřil jsem Zářící Moře.”

Také starcova tvář se rozzářila, když slavnostním hlasem říkal: „Poznal jsemto! Když jsem ti pohlédl do tváře, poznal jsem to. Ty ses dostal až na vrchol. Ne-potřebuješ žádnou větvičku. Je to napsáno ve tvých očích, zvoní to ve tvém hlase.Pocítil jsi nadšení, můj hochu, viděl jsi nádheru hory.”

Pamatujte na to, hledači lesní moudrosti, odznaky (orlí péra a mistrovství),které nabízíme za vykonané činy, nejsou „ceny” - jsou to důkazy toho, co jste vy-konali a kam jste až došli. Jsou to pouhé větvičky nasbírané po cestě, které vámmají ukázat, jak daleko jste se dostali při stoupání na horu.

To je legenda, kterou jeden ze zakladatelů skautingu, spisovatel, malíř a zále-sák Ernest Thompson Seton napsal jako předmluvu ke svému systému zkou-šek, orlím perům a mistrovstvím lesní moudrosti. Tyto zkoušky byly inspiračnímpramenem i při sestavování stupňů zdatnosti a odborných zkoušek pro českéskauty a skautky. Proto je krásný příběh o stoupání na horu nejlepším úvodemtéto kapitoly. Přečti si ho ještě jednou a dobře si vtiskni do paměti poslední odsta-vec. Všechny body stupňů zdatnosti a všechny odborky, které splníš, jsou pouhévětvičky nasbírané na skautské stezce, která míří vzhůru.

Než se skutečně staneš členem skautského hnutí, musíš složit nováčkovskouzkoušku. Tato zkouška prověří nejenom některé tvé vědomosti a dovednosti,ale především zájem o činnost ve skautském oddíle.

44 45

PODMÍNKY PLNĚNÍOdevzdání přihlášky do oddílu pode-psané rodiči

1. Idea1.1. Pohovoří s vůdcem o obsahu avýznamu zákona, slibu, hesla a den-ního příkazu (zná zákon, slib, heslo adenní příkaz a dokáže o vybranýchčástech hovořit v debatě s vůdcem).

2. Sebevýchova a služba2.1. Dbá o úpravu svého zevnějšku.

3. Občanství3.1. Zná státní vlajku i její význam(vlajka jako symbol státu a pravidlajejího užívání). Zná státní hymnu achování při ní.3.2. Zná tísňová telefonní čísla přivo-lání pomoci (včetně tísňových sig-nálů).

4. Kultura4.1. Má přehled o vydávaných skaut-ských časopisech.4.1. Vede si skautský zápisník.

5. Dovednost5.1. Obstará si vhodnou výstroj a výz-broj na výpravu (nezkouší se, po-tvrzuje se dle skutečnosti).5.2. Vybere vhodné místo pro stavbustanu a stan postaví.5.3. Rozdělá oheň a zabezpečí jej.5.4. Zorientuje mapu dle busoly.5.5. Zná skautské značky.5.6. Přišije knoflík.5.7. Uváže ambulanční, škotovou arybářskou spojku, lodní a dračísmyčku, zná jejich užití.5.8. Pořídí si krabičku poslední zá-chrany.

6. Skautské znalosti6.1. Je seznámen se stručnou historiísvětového a českého skautingu (tex-tem v příručce, nezkouší se).6.2. Zná svoji družinu a oddíl (včetnědružinových a oddílových pokřiků asignálů).6.3. Zná skautský znak, pozdrav,hymnu a kroj (nejzákladnější prvky).(Nováček si kroj pořizuje po splněnínováčkovské zkoušky.)

7. Zdraví7.1. Přečte a prodiskutuje s rodičinebo s vůdcem brožurku o nebezpečíkouření, alkoholu, drog, zneužívánídětí a sexuální výchově.7.2. Zná zásady péče o zdraví a osob-ní hygieny a dodržuje je. (Obměna: ovýznamu péče o zdraví připraví vývě-sku, pokřik, scénku, písničku nebonakreslí obrázek.)7.3. Umí ošetřit drobná poranění -oděrku, puchýř a spáleninu sterilnímobvazem.

8. Sport8.1. Ujde 10 km terénem.

9. Vodácké doplňky (jen pro vodní skauty a skautky)9.1. Umí šlapat vodu, uplave 10 mpod vodou a 100 m stylově, skáče dovody z výšky 1 m.9.2. Zná lodě používané v přístavu(středisku).Ovládá základy pádlování - správnédržení pádla.Ovládá povely a lodní názvosloví po-užívané v oddíle.Dovede se přizpůsobit požadavkůmna kázeň při výcviku.Prakticky používá nováčkovské uzlyv oddílové praxi.Přečte knihu s námořní nebo vodác-kou tématikou.9.3. Ovládá bezpečnostní předpisyvyžadované v oddíle.Zná základy pomoci neplavci, kterýspadl do vody, i plavci stiženému ne-volností.Zná způsoby umělého dýchání.

Po složení nováčkovské zkoušky může nováček požádat vedoucího o složeníslibu. Pokud je vůdce přesvědčen, že nováček správně chápe smysl skautského slibui zákonů a je odhodlán jej dodržovat, umožní mu složení slibu na nejbližším táboře,nebo při jiné vhodné příležitosti. Teprve složením slibu se nováček stává skautem.

150155158

PODMÍNKY PLNĚNÍPlnění prvního stupně je podmíněnosložením skautského slibu

1. Idea1.1. Pohovoří s vůdcem o plnění zá-kona, slibu, hesla a denního příkazu(v rozhovoru vyloží, jak plní vybranéčásti zákona a slibu, heslo a dennípříkaz).

2. Sebevýchova a služba2.1. Dobrovolně na sebe převezmenovou a stálou povinnost konkrétníčinnosti v rodině.2.2. V rámci družiny nebo oddílu sezúčastní sociálně prospěšné akce.2.3. Připraví a vede družinový podnik(včetně organizačního zajištění) dledohody s vůdcem.2.4. Zastává po určitou dobu druži-novou funkci (např. kuchaře, poklad-níka, kronikáře ap.) nebo připraví no-váčka k nováčkovské zkoušce.

3. Občanství3.1. Zná hlavní osobnosti dějin čes-kého státu.3.2. Má všestranné znalosti o své ob-ci (v rozsahu dle rozhodnutí vůdce) scílem podpořit smysl pro příslušnost

k obci.3.3. Zná okolí bydliště a klubovny (vrozsahu dle rozhodnutí vůdce a míst-ních podmínek).3.4. Ovládá jízdní řády (použití propotřeby družiny).

4. Kultura4.1. Má přehled o základních skaut-ských příručkách.4.2. Vede si na odpovídající úrovniskautský zápisník.4.3. Promluví před skautskou druži-nou o přečtené knize, výstavě, diva-delním představení.4.4. Vyhotoví zápis do družinové kro-niky.4.5. Splní dvě z níže uvedených pod-mínek:- navrhne (skicou) a zhotoví ozdobnývýrobek z vhodného materiálu, (dře-va, kůže, kovu, hlíny ap.),- zhotoví tisk pomocí linorytu, dřevo-rytu ap.,- zhotoví herbář pomocí kouřovýchotisků listů,- předloží sérii kreseb se skautskounebo přírodní tématikou,- předloží fotodokumentaci na přírod-ní téma,- vypracuje scénář fotodokumentace

46 47

tábora či oddílové akce a zrealizujejej,- koresponduje se skautem či oddílemv tuzemsku či v zahraničí,- podá věcnou a srozumitelnou infor-maci na určené zadání (popis cesty,pravidla hry, zpráva o činnosti ap.),- seznámí oddíl se samostatným té-matem (místo, historie, památka,osobnost, rarita ap.),- naučí oddíl nové písni,- doprovází na hudební nástroj,- navrhne a nacvičí výstup k veřej-nému vystoupení (táborový oheň, be-sídka ap.),- má sbírku libovolného zaměření.

5. Dovednosti5.1. Zná potřebnou výstroj a výzbrojjednotlivce na tábor (nezkouší se, po-tvrzuje se dle skutečnosti).5.2. Zná zásady nouzového přespánív přírodě.5.3. Zúčastní se letního tábora.5.4. Dovede použít jednoduché polnívařiče.5.5. Zajistí a připraví hlavní jídlo prodružinu.5.6. Prokáže schopnost číst maputak, aby mohl podle ní uskutečnit ces-tu mezi dvěma určenými body.

5.7. Dokáže určit světové strany bezpoužití busoly (podle slunce, měsíce ahvězd).5.8. Rozumí turistickému značení.5.9. Splní čtyři z níže uvedených pod-mínek:- sleduje pravidelně předpověï počasív rozhlase nebo v televizi a vysvětlízákladní používané pojmy,- signalizuje morseovkou nebo sema-forem,- ovládá několik způsobů jednodu-chého šifrování,- zná značky topografických map,- zná způsoby odhadu vzdálenosti avýšek,- uplete turbánek,- umí ošetřit lano,- připraví jídlo ze zdrojů v okolní pří-rodě,- postaví jednoduchou táborovoustavbu.5.10. Pečuje o osobní výstroj a výz-broj, správně uloží věci do batohu.5.11. Naostří nůž a zná zásady jehoužívání.5.12. Ovládá kolmou, šikmou a prod-dlužovací vazbu.5.13. Zná umístění a způsob ovládáníuzávěrů vody a plynu v bytě i v klu-

bovně.5.14. Splní dvě z níže uvedených pod-mínek:- umí zacházet s videokamerou,- ovládá počítač,- zná základy programování,- zhotoví funkční elektrický neboelektronický přístroj,- vyvolá film a zhotoví pozitivní zvět-šeniny,- zhotoví model (lodě, letadla, želez-nice, dalekohledu, táborové stavbyap.),- zhotoví užitkový předmět ze dřeva,kůže nebo hlíny,- vymění těsnění vodovodního ko-houtku,- vyčistí sifon umyvadla,- zapustí hmoždinku či zasádruje dře-věný špalík do zdi,- vymaluje pokoj nebo klubovnu,- vymění vzdušnici kola, motorky čiauta,- dokáže roztřídit a vyprat prádlo vautomatické pračce a zná zásady vol-by programů,- umí zacházet s šicím strojem a sa-mostatně ušije výrobek pro oddíl,- upeče ozdobné cukroví,- uplete nebo uháčkuje užitečný výro-bek (šálu, čepici, dečku ap.),

- vyšije obrázek minimálně 10x10 cmlibovolnou technikou.

6. Skautské znalosti6.1. Zná historii svého oddílu i stře-diska (v rozsahu dle rozhodnutí vůd-ce).6.2. Zná svoje středisko, význam ORJ(funkce ORJ v celém systému Ju-náka).6.3. Rozumí skautské symbolice, znávýznam dnů 22. února, 24. dubna.6.4. Zná krojové označení (odlišnostisvětlušek, vlčat, vodních skautek askautů).

7. Příroda a ekologie7.1. Zná zásady pohybu v přírodě (zá-sady jsou vyloženy v programu od-dílu, nezkouší se, potvrzují se podleskutečného chování).7.2. Zná chráněné rostliny a živoči-chy ve svém regionu.7.3. Zná běžné jedovaté houby a rost-liny.7.4. Účastní se ekologického projektu 7.5. Splní čtyři z níže uvedených pod-mínek:- zná běžně se vyskytující rostliny,- zná běžně se vyskytující dřeviny,- zná běžně se vyskytující houby

48 49

50 51

- zná volně žijící savce včetně jejichstop,- zná volně žijící ptáky včetně jejichhlasů,- zná ve svém regionu volně žijící hmyz,- zná hlavní souhvězdí a mytologie snimi spojené,- zná základní minerály a horniny,- provede pozorování škodlivých vlivůlidské činnosti na přírodu,- ovládá způsoby likvidace odpadů navýpravách a táborech,- popíše hlavní ekologické problémysvého města nebo obce a vysvětlí je-jich příčiny,- pečuje o domácí zvíře,- pečuje o zeleň v bytě,- pečuje o část užitkové nebo okrasnézahrady.

8. Zdraví8.1. Aktivní účast na besedě s vůd-cem o drogové závislosti, kouření a al-koholismu.8.2. Osobní a táborová hygiena: den-ní řád, význam pohybu - sport, otužo-vání, odpočinek, výživa - voda, potra-viny, ubytování, čistota, oděv, obuv(ošetření nohou). (Poučení o hygieněnavazuje na školní znalosti, vyplývá zprogramu oddílu, nezkouší se, po-

tvrzuje se dle skutečného chování azískání návyků.)8.3. Zná zásady ochrany před úrazy(doprava, voda, oheň, elektrickýproud) a předcházení nakažlivým ne-mocem (sterilita, infekce, imunita,desinfekce, izolace).8.4. První pomoc jako služba: zná po-stup při nehodě (zastavení krvácení,dýchání z plic do plic, přivolání rychlézdravotnické pomoci).8.5. Správně ošetří ránu, podvrtnutíkloubu, bodnutí hmyzem. Vytáhnetřísku, smítko z oka (předvede jedno-duchý obvaz i s použitím skautskéhošátku).

9. Sport9.1. Dosáhne minimálně průměrnéhodnoty CMT pro daný věk (úpravypro tělesně hendikepované stanovívůdce).9.2. Dosáhne 30 bodů ve fit trojbojipro daný věk (úpravy pro hendikepo-vané stanoví vůdce).9.3. Uplave 50 metrů.9.4. Splní tři z níže uvedených pod-mínek:- je aktivním členem sportovního od-dílu,- seznámí družinu s méně známou

sportovní hrou,- zorganizuje sportovní soutěž jednot-livců nebo družin,- na táboře navrhne finskou stezku avede její stavbu,- sestaví a vede na táboře ranní cvičení,- naučí jednotlivce správnému plavec-kému stylu,- zúčastní se veřejného závodu v orien-tačním běhu,- zúčastní se veřejných sportovních zá-vodů nebo soutěží,- ovládá základy sebeobrany,- pravidelně ráno cvičí,- ve fit trojboji dosáhne 39 bodů prodaný věk,- ovládá základní prvky sjezdového ly-žování nebo běhu na lyžích, včetněsprávného mazání,- absolvuje na kole výpravu v délce mi-nimálně 45 km,- ujde během roku na výpravách mini-málně 100 km.

10. Vodácké doplňky10.1. Uplave 300 m stylově, z toho 50m znak.Loví drobné předměty z hloubky 2 m.10.2. Ovládá drobné opravy lodí a pá-del a zásady pro přezimování lodí.Prakticky ovládá jízdu na plavidlech

používaných v oddíle (v rozsahu da-ném oddílovými doplňky).Najede na oddílových plavidlech 150km.Ovládá práci s lanem a další uzly (danéoddílovými doplňky).Ovládá práci s kilometráží.Ovládá morseovku a semafor.10.3. Zná nejméně dva způsoby zá-chrany tonoucího. Zná způsoby zá-chrany převržených plavidel a organi-zaci pomoci používané v oddíle.10.4. Prokáže znalosti přírody danéoddílovými doplňky (zaměření na zna-lost přírody kolem vod v regionu).10.5. Prostuduje kapitánem oddílu do-poručenou literaturu z historie moře-plavby nebo říční plavby a pohovoří ozískaných poznatcích. Seznámí se shistorií vzniku světového i českéhovodního skautingu.Zná odznaky a vlajky vodních skautů,předpisy o zacházení s vlajkami a vlaj-kovou etiku.Zná povely používané vodními skautya provádění cviků.Zná místní povodí v okruhu 5 kilome-trů, vhodné příjezdy pro soupravu au-tobus a vlek, místa vhodná pro naklá-dání lodí a nádraží přijímající k do-pravě lodě.

52 53

PODMÍNKY PLNĚNÍ:Dokončení 2. stupně je podmíněnosložením prvního stupně.

1. Idea1.1. Pohovoří s vůdcem o problémechplnění zákona a slibu (v rozhovorudokáže debatovat o obtížných situa-cích a okolnostech při plnění zákonaa slibu na úrovni přiměřené věku azralosti).

2. Sebevýchova a služba2.1. Ve vedení domácnosti dokáže za-stoupit matku (ovládá základní do-mácí práce).2.2. Připraví a uskuteční sociálněprospěšnou akci spolu s družinounebo oddílem.2.3. Připraví a vede část oddílovéhopodniku (včetně organizačního zajiš-tění) dle dohody s vůdcem.2.4. Zastává po určitou dobu oddílo-vou funkci (např. kronikáře, tajem-níka, hospodáře ap.), nebo připravískauta pro část 1. stupně (určenovůdcem).

3. Občanství3.1. Rozumí historickému vývoji čes-kého státu.

3.2. Má všestranné znalosti regionu(v rozsahu dle rozhodnutí vůdce) s cí-lem pochopit zvláštní rysy a tradiceregionu (kulturní, přírodní, histo-rické, folklórní ap.).

4. Kultura4.1. Vede si na odpovídající úrovniskautský zápisník.4.2. Promluví před oddílem na témastanovené vůdcem.4.3. Vyhotoví zápis do oddílové kro-niky.4.4. Splní další tři z níže uvedenýchpodmínek:- navrhne (skicou) a zhotoví ozdobnývýrobek z vhodného materiálu (dře-va, kůže, kovu, hlíny ap.),- zhotoví tisk pomocí linorytu, dřevo-rytu ap.,- zhotoví herbář pomocí kouřovýchotisků listů,- předloží sérii kreseb se skautskounebo přírodní tématikou,- předloží fotodokumentaci na pří-rodní téma,- vypracuje scénář fotodokumentacetábora či oddílové akce a zrealizujejej,- koresponduje se skautem či oddílemv tuzemsku či v zahraničí,

- podá věcnou a srozumitelnou infor-maci na určené zadání (popis cesty,pravidla hry, zpráva o činnosti ap.),- seznámí oddíl se samostatným té-matem (místo, historie, památka,osobnost, rarita ap.),- naučí oddíl nové písni,- doprovází na hudební nástroj,- navrhne a nacvičí výstup k veřej-nému vystoupení (táborový oheň, be-sídka ap.),- má sbírku libovolného zaměření.

5. Skautská dovednost5.1. Zajiš�uje výstroj a výzbroj dru-žiny na tábor (nezkouší se, potvrzujese dle skutečnosti).5.2. Zná zásady zimního táboření.5.3. Zúčastní se dvou letních táborůnebo expedic. (Expedicí se rozumí pu-tovní tábor pěší, vodácký, cyklistickýap., zimní táboření a zahraničnískautský pobyt.)5.4. Zajiš�uje a připravuje jídlo pro tá-bor minimálně na dva dny a zná zá-sady uskladnění potravin.5.5. Splní čtyři z níže uvedených pod-mínek:- přibližně určí vývoj počasí na příštíden podle přírodních úkazů,- prokáže znalost morseovky nebo se-

maforu přijetím souvislé zprávy,- zná zásady metod transpozičního asubstitučního šifrování,- vypracuje s přijatelnou přesnostíplánek tábora a jeho okolí,- zná způsoby měření nepřístupnýchvzdáleností a výšek,- zhotoví ozdobný pletenec,- ovládá základy práce s lanem (la-sem),- ovládá zálesácké vaření bez použitínádob,- postaví složitější táborovou stavbunebo stavbu řídí.5.6. Pečuje o družinovou nebo oddílo-vou výzbroj.5.7. Naostří sekeru a zná zásady uží-vání sekery a pily.5.8. Postaví složitější konstrukci s použitím vazeb.5.9. Vymění žárovku, ovládá jističe čivýměnu pojistek.5.10. Splní další dvě z níže uvede-ných podmínek:- umí zacházet s videokamerou,- ovládá počítač,- zná základy programování,- zhotoví funkční elektrický neboelektronický přístroj,- vyvolá film a zhotoví pozitivní zvět-šeniny,

54 55

- zhotoví model (lodě, letadla, želez-nice, dalekohledu, táborové stavbyap.),- zhotoví užitkový předmět ze dřeva,kůže nebo hlíny,- vymění těsnění vodovodního ko-houtku,- vyčistí sifon umyvadla,- zapustí hmoždinku či zasádruje dře-věný špalík do zdi,- vymaluje pokoj nebo klubovnu,- vymění vzdušnice kola, motorky čiauta,- dokáže roztřídit a vyprat prádlo vautomatické pračce a zná zásady vol-by programů,- umí zacházet s šicím strojem a sa-mostatně ušije výrobek pro oddíl,- upeče ozdobné cukroví,- uplete nebo uháčkuje užitečný výro-bek (šálu, čepici, dečku ap.),- vyšije obrázek minimálně 10x10 cmlibovolnou technikou.

6. Skautské znalosti6.1. Je seznámen s podrobnější histo-rií českého i světového skautingu(textem v příručce, nezkouší se).6.2. Zná funkci ústředních orgánůJunáka.6.3. Je seznámen se základními úda-

ji o světovém skautingu (textem v pří-ručce, nezkouší se).6.4. Zná krojové označení činovníků(označení funkcí a kvalifikací).

7. Příroda a ekologie7.1. Zná zásady ekologického chovánípři skautské činnosti (zásady jsou vy-loženy v programu oddílu, nezkoušíse, potvrzuje se podle skutečnéhochování).7.2. Zná nejbližší chráněná území,chráněnou oblast či národní park.7.3. Systematicky sleduje zvolený pří-rodní objekt (hnízdo, mraveniště,tůň, keř, louka ap.). (Neomezovat nadobu tábora.)7.4. Připraví a uskuteční ekologickýprojekt nebo akci (projekt i akci jemožno uskutečnit i mimo oddíl např.s rodinou, třídou ap.).7.5. Splní další čtyři z níže uvedenýchpodmínek:- zná běžně se vyskytující rostliny,- zná běžně se vyskytující dřeviny,- zná běžně se vyskytující houby,- zná volně žijící savce včetně jejichstop,- zná volně žijící ptáky včetně jejichhlasů,- zná ve svém regionu volně žijící

hmyz,- zná hlavní souhvězdí a mytologie snimi spojené,- zná základní minerály a horniny,- provede pozorování škodlivých vlivůlidské činnosti na přírodu,- ovládá způsoby likvidace odpadů navýpravách a táborech,- popíše hlavní ekologické problémysvého města nebo obce a vysvětlí je-jich příčiny,- pečuje o domácí zvíře,- pečuje o zeleň v bytě,- pečuje o část užitkové nebo okrasnézahrady.

8. Zdraví8.1. Aktivní účast na besedě s vůd-cem o sexuální výchově a zásadáchsprávného sexuálního chování.8.2. Zdravý životní styl: životní pro-středí, denní režim na táboře i běhemroku, ochrana před infekčními nemo-cemi (AIDS), život bez alkoholu, kou-ření, drog, odpovědnost za zdravívlastní i druhých, hendikepovaní.(Poučení o tělovědě navazuje na škol-ní znalosti, vyplývá z programu od-dílu, nezkouší se, potvrzuje se dleskutečného chování a postojů.)8.3. Život zachraňující úkony - při kr-

vácení, šoku, bezvědomí, utonutí, za-sažení elektrickým proudem: resusci-tace dechu a oběhu (předvede naloutce), znehybnění zlomenin (prak-tická ukázka).8.4. Polohování a doprava raněnýchtéž improvizovanými prostředky (po-dle druhu postižení).8.5. První pomoc při mdlobě, úpalu,popálení, omrznutí, pokousání zvíře-tem, uštknutí hadem, alergické re-akci, otravách, zvracení, průjmu - s použitím osobní, nebo družinové lé-kárničky.

9. Sport9.1. Dosáhne minimálně průměrnéhodnoty v CMT pro daný věk - nej-méně 13 let (úpravy pro tělesně hen-dikepované stanoví vůdce).9.2. Dosáhne 30 bodů ve fit trojbojipro daný věk (úpravy pro hendikepo-vané stanoví vůdce).9.3. Zná zásady pomoci tonoucímu.9.4. Splní další tři z níže uvedenýchpodmínek:- je aktivním členem sportovního od-dílu,- seznámí družinu s méně známousportovní hrou,- zorganizuje sportovní soutěž jedno-

tlivců nebo družin,- na táboře navrhne finskou stezku avede její stavbu,- sestaví a vede na táboře ranní cvi-čení,- naučí jednotlivce správnému plavec-kému stylu,- zúčastní se veřejného závodu v ori-entačním běhu,- zúčastní se veřejných sportovníchzávodů nebo soutěží,- ovládá základy sebeobrany,- pravidelně ráno cvičí,- ve fit trojboji dosáhne 39 bodů prodaný věk,- ovládá základní prvky sjezdového ly-žování nebo běhu na lyžích, včetněsprávného mazání,- absolvuje na kole výpravu v délceminimálně 45 km,- ujde během roku na výpravách mi-nimálně 100 km.

10. Vodácké doplňky10.1. Přesvědčí o tom, že se zdokona-lil v plaveckých disciplínách a skocíchdo vody.10.2. Ovládá bezpečnou jízdu na kor-midle na plavidlech používaných v

oddíle, a to i při projíždění peřejemia propustmi.Najede v oddíle dalších 200 km.Splní další úkoly prokazující vodác-kou zkušenost, dané oddílovými do-plňky.10.3. Dovede zachraňovvat tonoucíhoněkolika způsoby.Předvede vyproš�ovací hmaty ze se-vření tonoucím a dopraví ho na břehnebo na loï.10.4. Prokáže znalosti přírody danéoddílovými doplňky. (Zaměření naznalost oběhu vody a její vliv na tvara ráz zemského povrchu, mechanikuvodních toků, poznatky o tvorbě ře-čiště a profilu dna - podle regionů.)

10.5. Prokáže hlubší znalosti v oboruhistorie mořeplavby nebo říční plav-by, který si zvolí (historické období,válečné námořnictvo, lodní dopravana Vltavě apod.).Ovládá oddílovými doplňky vytypova-né statě řádu plavební bezpečnosti avodního zákona.Zná splavnost řek pro osobní a ná-kladní dopravu a sportovní plavidla.Zná 10 vodáckých her.Zná druhy táborových staveb u vodya způsob jejich stavby (mola, přemos-tění, houpačky, skluzavky apod.).

56 57

58 59

1. STUPEŇ

1. Snažíš se být často s Bohem ve spo-jení, především ranní a večerní modlit-bou a tím, že si uvědomuješ jeho stáloupřítomnost ve všech situacích.

2. Snažíš se být pro všechny ostatní do-brým a radostným kamarádem, kterýnezávidí, umí se rozdělit, odpouštět adovede se radovat z úspěchu druhého.

3. Snažíš se co nejvíce poznat Boha přisetkáních k tomu určených, např. přivýuce náboženství.

4. Věnuješ přiměřené úsilí také sobě,hlavně udržováním pořádku ve svýchvěcech, dochvilností a plněním svýchpovinností ve škole, doma i v oddíle.

2. STUPEŇ 9-13 LET

1. Dále rozvíjíš vše z prvního stupně.

2. Pravidelně nasloucháš slovu Bo-žímu ve shromážděních církve i přivlastní četbě Písma svatého.

3. Učíš se odpovídat na Boží slovospolečnou i osobní modlitbou.

4. Cvičíš se v naslouchání vlastnímusvědomí a snažíš se co nejpravidelnějipoznávat skutečné motivy svého jed-nání.

5. Snažíš se, aby dobré činy byly pro-jevem naší lásky k Bohu a bližním.Vyhýbáš se hříchům a příležitostem knim.

Podtitulek této skupiny skautských stupňů zdatnosti zní Skautská cesta sBohem a týká se duchovních hodnot života. Souvisí tak s prvním ze tří obec-ných principů skautingu, tj. s plněním povinností k Bohu. Na rozvoj duchov-ního života skautek i skautů je zaměřeno plnění podmínek odznaku, nazva-ného liliový kříž. Plnit je může každá skautka i každý skaut věřící v Boha, a�se hlásí k jakékoliv křes�anské církvi. Jedná se totiž o program duchovníhorůstu, který vede k prohlubování víry a lásky k Bohu i k bližnímu.

6. Máš oči a srdce otevřené a pomá-háš i tam, kde to vyžaduje sebezápor.

7. Snažíš se poznávat ty křes�any, najejichž životě je patrné vítězství Du-cha svatého.

8. Vykonáváš určitou službu ve spole-čenství církve.

3. STUPEŇ 12-16 LET

1. Dále rozvíjíš vše z prvního a dru-hého stupně.

2. Učíš se následovat Ježíše Krista, jsiotevřený (otevřená) vedení Duchasvatého.

3. Dovedeš se orientovat v Bibli.Znáš hlavní události Starého i No-vého zákona. Přemýšlíš a diskutuješo nich.

4. Prohlubuješ svou víru modlitbou,prací, rozhovory o víře a četbou vhod-né literatury.

5. Učíš se vést správný dialog o nábo-

ženských skutečnostech s věřícími anevěřícími.

6. Máš své vzory v několika posta-vách z Bible a dějin církve a dovedešo nich vyprávět.

7. Snažíš se být příkladem čistého,skromného a rytířského chování mezichlapci a děvčaty.

8. Znáš svátosti, jejich význam a dů-ležitost.

9. Cvičíš se v sebeovládání.

10. Snažíš se o krásu a harmonii vesvém životním prostředí i vnějším vy-stupování.

11. Podílíš se na diakonii a křes�an-ské službě.

12. Cvičíš se v křes�anské statečnostia v zápase s pokušeními. Chápešsmysl postu.

13. Hledáš (i v modlitbách) své celo-životní poslání.

- oddílové pojmy a nepsané zákony,- podmínky absolvování některýchvýznamných oddílových či středisko-vých akcí,- znalost dopravy na tradiční oddílovátábořiště.

Každý oddíl má možnost podle místních podmínek či svých tradic rozšířit pod-mínky pro plnění stupňů zdatnosti vlastními zkouškami. Tyto zkoušky takobohacují obecně platná pravidla o specifické znalosti, jako jsou například:

Jejich splnění vyjadřují navenek pes-trobarevné nášivky na pravém ru-kávu tvého kroje a jsou důkazemuznání vedení oddílu nad dokonalýmzvládnutím určitého oboru.

Zpěv ptáků se ozývá ze všech stran.Vydal ses na lov, který není nebez-pečný pro živé tvory. Vstupuješ do je-jich území, abys zachytil každičké píp-nutí a poznal jejich život.

První a druhý stupeň skautské zdatnosti po tobě požadují řadu znalostí a do-vedností z mnoha oborů. Získat ocenění za zvládnutí jednotlivých oblastískautského programu ti umožní systém odborných zkoušek, pro který se vžilv oddílech název „odborky”.

60 61

PODMÍNKY ZKOUŠKY:1. Skaut zachová od večerky jednohodne do večerky druhého dne (tj. podobu 24 hodin) půst. Po tuto dobusmí pít pouze vodu.

2. Po dobu 24 hodin zachovává napro-sté mlčení.3. Prožije den od východu slunce dozápadu slunce o samotě, nikým nevi-děn. Přenocuje sám jen s výstrojí anejnutnějšími pomůckami na místěurčeném vůdcem oddílu, které sicenení z tábora viditelné, ale je na do-slech skautské píš�alky.

TŘI ORLÍ PERA (SKAUTKY)Podmínky zkoušky pro děvčata se odchlapeckých v drobnostech odlišují:1. Skautka zachovává od večera jed-noho dne do večera druhého dne - 24hodin - naprostý půst, jako nápoj po-užívá pouze vodu.2. Po dobu 24 hodin zachovává napro-sté mlčení.3. Prožije den od východu do západuslunce sama v blízkosti tábora (nadohvizd píš�alky) tak, aby věděla, cose v táboře děje, aby však nikým, anináhodným chodcem, nebyla spatřena.Své pozorování o životě v táboře a opřírodě si zapisuje do deníku, kterýpo ukončení zkoušky ukáže vedoucí.

Odznak získá skaut, který zkouškou prokáže, že je schopen sebezapření a tr-pělivosti. Může být skládána pouze na letním táboře a musí ji sledovat všich-ni přítomní členové oddílu.

Možná jsi již pronikl do tajů počítačo-vého světa. Dokážeš své znalosti vy-užít ve prospěch oddílu, pomoci sesazbou oddílového časopisu, vést da-tabázi členů nebo vyhledávat uži-tečné informace na Internetu? Příštívydání této knížky doplněné řadouukázek z činnosti skautských oddílůbudeš možná pročítat na monitoru.Využiješ tím přednosti této novéformy zpracování textu.

Dokážeš-li, že jsi rychlý jako vítr amrštný jako kočka, utkáš se sám sesebou v souboji o získání odborky AT-LET.

V řadě skautských oddílů se ustá-lilo pravidlo, že o splnění Tří orlíchper na táboře se může každý pokusitmaximálně třikrát.

62 63

64 65

Pro každého skauta a skautku je důležité obstarat si odpovídající výstroja výzbroj pro činnost v družině a oddíle. V dobrých oddílech bývá zvykem, ženováček je hned zpočátku seznámen s tím, co by si měl pořídit a nosit na spo-lečné akce. Tyto věci bývají rozdělené na věci povinné - tedy ty, které musíkaždý člen nosit na schůzku či výpravu povinně - a věci nepovinné - tedy ty,které si s sebou brát nemusíš, ale o kterých se dá předpokládat, že by se ti mo-hly hodit. Jiné věci si vezmeš na družinovku, jiné na výpravu či dokonce na tá-bor. Postupem času sám zjistíš, která věc je pro tebe důležitá, kterou postrá-dat můžeš a kterou nepotřebuješ vůbec. Platí, že tahat s sebou zbytečnosti senevyplácí. Brzy se unavíš přílišnou váhou na zádech a zbytečně si pokazíš doj-my z celé výpravy.

PRVNÍ - OBDOBÍ ZAČÁTEČNICKÉTedy doba, kdy vyrazíš na svou

první výpravu, první tábor a o životěpod stanem toho víš ještě hodně málo.Nic ti nejde, všechno ti připadá jako mocvelká práce, která ti dlouho trvá, azbývá ti jen velmi málo času na zábavu.

DRUHÁ - OBDOBÍ ZNALOSTITady už víš, co na tebe na výpra-

vách i táboře čeká, dokážeš si hodnïvěcí udělat sám a u těch ostatních tistačí jenom docela malá rada. Díkytomu ti zbývá i dost času, který mů-žeš využívat podle svých představ.

TŘETÍ - OBDOBÍ HRANÍTohle období se vyznačuje tím, že

už toho znáš opravdu hodně a začínášsi tedy „hrát“. Na vaření ti už nestačíobyčejné ohniště, na přenocování simísto stanu postavíš přístřešek, nacestu do vzdálené vesnice už ti ne-stačí chůze podle turistických značek,ale radši zvolíš dobrodrodružnějšízpůsob putdvání. Cestou necestou -podle azimutu. Na táboře si jen tak,pro radost, postavíš visuté ohniště,pec na pečení chleba, indiánskou po-stel nebo lávku přes potok. Maso siupečeš v Setonově hrnci a nebude tivadit, že vstáváš v pět hodin. A prvníden po skončení tábora se už budeštěšit na ten příští.

Přál bych si, aby ti tahle knížkapomohla dostat se co nejdřív do ob-dobí hraní.

Tak jako většina z vás i já mám dobrého přítele. Kdysi dávno dostal přezdívku Stop.Jezdili jsme spolu na skautské tábory. Později jsme spolu procestovali část Čech a po-hoří v rumunských a bulharských Karpatech. To, co jsme se naučili ve skautském od-díle, nám mnohdy vydatně na našich cestách pomáhalo. Ale proč o něm vlastně píšu.On si totiž rozdělil znalosti o pobytu v přírodě na tři etapy.

66 67

CO S SEBOU NA DRUŽINOVKUBěžně ti bude stačit tvůj skautský zá-pisník, tužka, několik volných papírů,krabička poslední záchrany (je po-psána dále), uzlovačka a případnědalší družinové speciality.

NA JEDNODENNÍ VÝPRAVUpřibal polní láhev s vodou, zavíracínůž, skautskou legitimaci, píš�alku,hřeben, kapesník, toaletní papír, ná-hradní ponožky, pláštěnku. Pokud jev programu počítáno s náročnějšímihrami v terénu, vyplatí se vzít převle-čení, kterému nějaký karambol užpříliš neuškodí. Na výpravy chodímeobvykle ve skautském kroji.

NA VÍCEDENNÍ VÝPRAVUpřibal ještě spací pytel, karimatku,stanový dílec, rezervní boty, ponožky,košili, tričko, teplé triko, ponožky atepláky na spaní, spodní prádlo, ba-terku, svíčku, sirky, mycí potřeby,ručník, kartáček a pastu na zuby, vě-ci na vaření, jídelní misku, hadřík nanádobí, lžíci a opět družinové a oddí-lové speciality.

Družina: kotlík, polní lopatku, se-keru, tašku na odpadky sebrané poneukázněných „turistech“.K tomuto vybavení doplňují některéoddíly například laso, míč, signali-zační praporky, kartóny s čísly, papí-rové míčky, lakrosky, pálku a míčekna softball...Každá družina nosí navíc vlastní lé-kárničku, jejíž doporučené vybaveníje popsáno v kapitole První pomoc.

BATOHDůležitou součástí tvé výstroje je to,v čem budeš své věci nosit. Při výběrupamatuj na to, že do batohu se ti musívejít všechny potřebné věci. Ruce po-třebuješ mít volné na družinovce, navýpravě i na táboře!

Dobře si zabalit tornu, batoh nebokrosnu by měl umět každý skaut. Vě-dět, kam která věc patří, být si jist, žetam opravdu je, vyžaduje jen trochupraxe a pořádkumilovnosti. Sám brzypoznáš, jak je nepříjemné hledat v začí-najícím lijáku pláštěnku, která se ti ně-kde v batohu schovala. Pamatuj si, žeumět zabalit batoh před cestou na vý-pravu je vizitkou každého táborníka,avšak daleko těžší je docílit toho, že sdobře zabaleným batohem se vrátíš idomů!

Velké možnosti použití nabízejí ba-tohy, které je možno „stavebnicově“nastavovat, či batohy s postrannímiřemínky, kterými se dá podle potřebynastavit velikost vnitřního prostoru.

Naho¯e:vÏci dennÌpot¯eby adrobnosti(doklady,mapa,z·pisnÌk,n˘û,pl·ötÏnka,baterka).

VÏci, kterÈnenÌ t¯ebavynd·vatp¯es den(obuv,n·hradnÌobleËenÌ,karimatka).

Dol˘d·v·me vÏ-cinejtÏûöÌ a ty,kterÈ pot¯e-bujemenejmÈnÏ(stan, spacÌpytel).

nouzov˝ batoh

69

Před zabalením vyme� vnitřekstanu, zespoda očisti podlážku, kolíkyzbav hlíny. Navlhlý stan po návratudomů vysuš, mohl by zplesnivět!

Všeobecné požadavky na stany:Pro letní stanování v teplých oblastech

Volně stojící vnitřní stan, který jemožné používat samostatně. Větrací ot-vory. Husté sítě na vstupních a větra-cích otvorech. Prostor pro umístění za-vazadel. Vnější stan nemá dosahovat ažk zemi (zajištění dobrého větrání). Vesvětlejších stanech je lépe vidět. Dosta-tečná výška stanu umožňující pohodlnéposazeníPro oblasti se špatným počasím

Možnost stavby vnitřního stanu ažpo postavení stanu vnějšího. Rychleschnoucí vnitřní stan (polyester nebonylon). Rychlá stavba. Vnější střechanízko nad zemí. Dobré větrání a mož-nost vaření ve stanu. Velký odstup mezivnější a vnitřní střechou.

- švy u dobrých stanů bývají zatíránylepidlem nebo přelepeny páskou

- stan s absidou umožní odkládánívybavení a přezouvání v suchu

STANY PRO PUTOVNÍ TÁBOŘENÍTábornickou klasikou je dvouplátnový jehlan. Stan vyzkoušený generacemiskautů a trempů, dodnes hojně používaný. Má mnoho výhod: každý si nese svůjvlastní stanový dílec, který není těžký, ze dvou dílců se postaví snadno a rychlestan téměř kdekoliv, je nenáročný na údržbu. Výhodou je i to, že dílce je možnospojovat a stavět tak nejrůznější přístřešky. Jediný dílec ti umožní nouzové pře-spání pod širým nebem, můžeš jej také použít místo deky nebo jako pláštěnku.

Nejpoužívanějšími pro putování jsou však stany z moderních materiálů.Hlavně pro malou váhu, skladnost a poměrně malé nároky na údržbu.

Vybrat si můžeš ze tří základních typů:- stan typu „A“- stan kopulovitého typu- nebo tzv. „tunel“

CenovÏ dostupnÈ, jednoduch· kon-strukce, stavba je vÏtöinou jednoduööÌ, atÌm i rychlejöÌ. Nev˝hodou je öpatn·vyuûitelnost vnit¯nÌho prostoru.

M· dobrou vyuûitelnost vnit¯nÌho pros-toru, ale pat¯Ì do vyööÌ cenovÈ kategorie.Nev˝hodou m˘ûe b˝t ve vÏtrn˝choblastech velk· boËnÌ plocha, do kterÈ sem˘ûe opÌrat vÌtr.

M˘ûe mÌt dva protilehlÈ vchody. To m· tuv˝hodu, ûe m˘ûeö pouûÌt vûdy ten vchod,kter˝ je v z·vÏt¯Ì. NÏkterÈ typy umoûÚujÌva¯enÌ v ÑabsidÏì. Nev˝hodou, zvl·ötÏ ulevnÏjöÌch typ˘, je sloûitÏjöÌ stavba kon-strukce, kter· b˝v· sloûena z vÏtöÌhopoËtu dÌl˘.U samonosn˝ch konstrukcÌ odpad· nut-nost kotvenÌ, postaven˝ stan je moûnÈ

kopulovit˝ stan

stan A tunelov˝ stan

celta

stanna 1 tyË

ÑhrobeËekì

nosÌtka

balenÌ celty

sepnutÌ dvou dÌlc˘

pl·ötÏnka

I. II. III. IV.

68

Budeš-li si kupovat nový spací py-tel, řiï se hlavně údaji v oblasti kom-fortu. Kup si pokud možno spací py-tel s velkým rozsahem teplot. Proceloroční použití je dobré vlastnitspacák se zipem, který lze rozepínatz obou stran. Ale pozor! Zip musí býtpodšit légou!

Dekový spací pytel- má většinou pravoúhlý střih a zpra-vidla studené švy- rozepnutím zipu ho můžeš změnit nadeku- často lze dva dekové spací pytle spo-jit v jeden velký- vhodný pro letní podmínky a dovytápěných místností, nevhodný pronáročné akce

Mumie- tvar mumie vychází z tvaru lidského těla- pravidlem bývají teplé švy a kvalit-nější náplň- mívají různé druhy zapínání (zipy,zdrhovadla), často kombinované- často mívají všitý zateplovací límeckolem ramen- kvalitní mumie jsou vhodné i dozimních podmínek

Přírodní náplň- nejdůležitějším přírodním materi-álem je peří- nejlepší tepelně-izolační vlastnostimá peří z mořských ptáků- životnost peří je velmi závislá na způ-sobu ušití, materiálu potahu a způsobučištění- vynikající do suchých mrazů

Umělá náplň- dutá vlákna a mikrovlákna- je o něco těžší a objemnější než peří(srovnatelný spacák)- velké rozdíly v kvalitě umělých vláken- dlouhá životnost, odolnost proti plís-ním, nesesypává se- pro vícedenní akce i do vlhkého prostředí- vhodné pro alergiky

Význam jednotlivých barev:Zelená - oblast komfortu. V rozmezí

zeleně vyznačených teplot zaručujespací pytel pocit tepla.

Modro-zelená - oblast tolerance.Tato oblast je ještě oblastí komfortu protrénované a otužilé. Naopak pro zhýč-kané je již oblastí chladu.

Modrá - oblast chladu. V rozmezítěchto teplot tělo poci�uje chlad a bráníse větším pohybem. Přesto se v noci pro-

bouzíš chladem. Spánek přestává býtpožitkem.Červená - oblast rizika. Při této teplotěje přespání v tomto spacím pytli ještěmožné, spací pytel tě ochrání před zmrz-nutím, o spánku se však nedá mluvit amůže dojít i k podchlazení. Pozor! Úda-je o extrémních teplotách platí pouzepro zdravého, trénovaného člověka. Po-užívat spací pytel při těchto teplotách jemožné jen v nejnutnějších případech.

SPACÍ PYTELDalší důležitou součástí tvé výstroje na cestě za dobrodružstvím je spací pytel.Dobrý spací pytel je předpokladem pohodlného spánku. Nejběžnějšími a nej-častěji používanými spacími pytli podle způsobu ušití jsou mumie a dekový spacípytel.

Z toho je dobře patrné, že pro toulání se po horách a údolích, pro sjížděnířek i na skautské tábory je vhodnější mumie. Kvalitu spacích pytlů určujehlavně to, čím jsou naplněny. Jsou to náplně přírodní i umělé (syntetické).

Jak ale dobrý spací pytel poznáš? Jednu z důležitých informací najdeš ob-vykle na identifikačním štítku (Identity label). Najdeš na něm vícebarevný ob-délník označený teplotními stupni.

A nakonec ještě několik rad:- Nemáš-li ve svém spacím pytli zip překrytý všitou légou, bude ti v něm zima.- Malý i příliš velký spací pytel je studený, ten malý i značně nepohodlný.- Ve spacím pytli nikdy nespi přímo na zemi - provlhne a bude ti v něm zima.- Po návratu z výpravy spacák ihned vybal a provětrej.- Spacák skladuj volně, ne namačkaný do přepravního obalu.

KARIMATKAPři nocování v přírodě oceníš i karimatku. Vybrat si můžeš z několika typů.Nejběžnější jsou pěnové karimatky a alumatky.

Koupit si můžeš i jiný druh karimatky, které zaručují dokonalejší izolaci odstudené země (profilovou, samonafukovací...). U těch ovšem musíš počítat s něko-likanásobně vyšší cenou.

Alumatka je výhodnější tím, že se dástočit do malé ruličky. Vejde se pak dokaždého batohu. Váhu má zanedbatelnou,a tak ji můžeš nosit s sebou úplně všude.Dobře chrání spacák před vlhkem a špí-nou. Při jejím použití ale ucítíš každýkamínek a každou nerovnost pod sebou.Ani proti chladu tě příliš neuchrání -vůbec se tedy nehodí na zimní stanování.Až ji budeš rozbalovat před spaním, neza-pomeň, že stříbrná strana patří nahoru.

Pěnová karimatka je levnější a jepři spaní i měkčí. Její velkou ne-výhodou je to, že při sbalení zabíráhodně místa. Rozhodneš-li se propěnovou karimatku, ustřihni si ji natakovou šířku, aby se ti vešla do bato-hu (pro pohodlné přespání stačí šíře50 cm). Nebudeš tak mít na batohu ne-foremnou roli, která působí nevzhled-ně a při procházení úzkými místy pře-káží.

l Ihned po příchodu na tábořiště sizhotov přístřešek proti rose a dešti.Začne-li v noci pršet, je stavba jakého-koliv přístřešku značně nepříjemnáuž proto, že se většinou vzbudíš, te-prve když jsi už promoklý.

l Pamatuj i na své věci a na noc jeukryj třeba do igelitového pytle.

l Potraviny si zajisti tak, aby na ně ne-mohli drobní hlodavci a hmyz (nejlep-ší je hliníková krabice).

KRABIČKA POSLEDNÍ ZÁCHRANY (KPZ)Bezvadný pomocník vynalezený Jaroslavem Foglarem - Jestřábem při práciv 2. junáckém oddíle „Hoši od Bobří řeky“. Co je to krabička poslední záchranypopisuje Jestřáb ve své knize „Kronika ztracené stopy“ takto:

KrabiËka poslednÌ z·chrany (¯Ìk·me jÌ jen zkr·cenÏÑk·pÈzetkaì) obsahuje mnoho r˘zn˝ch maliËkostÌ, kterÈ n·mnÏkdy pomohou v nouzi. Je tam kousek svÌËky a ökrt·tko s

nÏkolika z·palkami, svinut˝ dr·tek, prov·zek, kousekn·plasti, obvazu (vöe ËistÏ zabaleno), 2 aû 3 h¯ebÌky r˘znÈvelikosti, nÏkolik napÌn·Ëk˘, mal· o¯ezan· tuûka, nÏkolik

öpendlÌk˘ obyËejn˝ch a nÏkolik zavÌracÌch, 2 aû 3 jehly, Ëern·a bÌl· nit, knoflÌky, drobnÈ mince na telefon, kousek k¯Ìdy

(rovnÏû peËlivÏ zabalen˝, jinak n·m pok¯Ìduje a znehodnotÌjinÈ vÏci), t¯i zn·mky, kousek b¯ezovÈ k˘ry k zap·lenÌ ohnÏ,

guma na maz·nÌ, gumiËka na p¯ev·z·nÌ, sloûen˝ lÌstekËistÈho papÌru, ûiletka. KrabiËku zajistÌme gumiËkou, aby se

n·m v tornÏ neotev¯ela a vÏci se z nÌ nevysypaly.

BIVAK ANEB NOUZOVÉ PŘESPÁNÍ VE VOLNÉ PŘÍRODĚDíky moderním materiálům používaným při výrobě turistických potřeb je dnesstále větší počet těch, kteří za příznivého počasí nocují pod širým nebem iv tom případě, že mají možnost postavit si stan. Běžnou součástí vybavení sestala karimatka, která zajistí izolaci proti vlhkosti a chladu od země. Dobrýspací pytel ti zajistí teplo a proti rose a dešti pomůže celta nebo igelit.Rozhodneš-li se pro něj, pořiï si raději igelit tmavé barvy. Až ho někde v lesepoužiješ, nebudeš tak nápadný. Při výběru místa se řiï radami uvedenýmiv příští kapitole. Je dobré si též pamatovat:

Pro peníze a zápalky do ní samozřejmě nejdeme při každé příležitosti, alejen tehdy, když si náhodou zapomeneme peněženku doma, nebo když nám zá-palky dojdou. Na vnitřní straně víčka krabičky má každý z nás přilepený lís-tek se svým jménem a adresou. Nejen proto, aby nám ji nálezce mohl odevzdatv případě ztráty, ale hlavně pro případ nenadálého úrazu.

A jedna rada na konec: Přenocování pod širým nebem má své kouzlo a jedobré vyzkoušet si ho za dobrého počasí dřív, než tě k tomu donutí ne-příznivé okolnosti.

7372

75

dnes hodně. Patří mezi ně národní parky, chráněné krajinné oblasti, rezervace,soukromé pozemky...

Záleží samozřejmě i na tom, jaký budeš stavět stan. Na tee-pee potřebuješ mno-hem větší prostor než na malý expediční stan.

MÍSTO PRO TÁBOŘENÍUmět vybrat vhodné místo pro táboření je velkým tábornickým uměním a měl byho ovládat každý správný skaut či skautka. Jiné požadavky budeš mít při pouhémpřespání, jiné při déletrvajícím táboření na jednom místě. Ve všech případech bysměl předem vědět, nejsi-li v oblasti, kde je táboření zakázané. Takových míst je

MÌsto pro postavenÌ stanu m· b˝t rovnÈ,suchÈ, mÏkkÈ (i mal˝ k·men, na kterÈm budeöv noci leûet, ti znep¯ÌjemnÌ sp·nek).

Leûet na b¯ehu potoka je sice romantickÈ, aleb˝v· tam vlhko a p¯ekvapit tÏ m˘ûeneËekan· velk· voda (pröet m˘ûe nÏkde nahornÌm toku - daleko od tebe!). V noci by semohla zvednout hladina a vytopit tÏ - na touû doplatilo hodnÏ nezkuöen˝ch t·bornÌk˘.

NebezpeËnÈ jsou i dolÌky, do kter˝ch se p¯ideöti st·hne voda.

MÌsto pro p¯enocov·nÌ si vyber pokud moûnoza svÏtla. P¯ijdeö-li na t·bo¯iötÏ po setmÏnÌ,dob¯e si prohlÈdni mÌsto, nestavÌö-li stan namraveniöti nebo u vosÌho hnÌzda.

Nocovat v listÌ se takÈ nevypl·cÌ - b˝v· plnÈklÌöùat. A klÌöùata, jak jistÏ vÌö, p¯en·öejÌnebezpeËnÈ nemoci.

Nejedn·-li se o jedinÈ p¯esp·nÌ, mÏl bys mÌtv okolÌ t·bo¯iötÏ vodu a d¯evo na topenÌ.Do spacÌho pytle nelez ve vlhkÈm, nebodokonce mokrÈm obleËenÌ (poË·teËnÌ teplo byse brzy zmÏnilo v zimu).

HrozÌ-li bou¯ka, nelehej si pod osamÏlÈstromy, ani tehdy, l·k·-li tÏ z·vÏt¯Ì pod spod-nÌmi vÏtvemi. Mohla by tÏ zas·hnout pada-jÌcÌ vÏtev nebo cel˝ strom.

Nespi pod sk·lou - nebezpeËÌ padajÌcÌhokamenÌ.

74

77

PŘÍPRAVA OHNIŠTĚPRO VAŘENÍ

Rozdělat oheň si troufne každý. Nevždy se to podaří a někdy to dokonceskončí špatně. V tom nejhorším pří-padě pak musí zasahovat hasiči. Při va-ření platí, že oheň rozděláváme jen ta-kový, jaký opravdu potřebujeme a natakovém místě, kde nemůže ohrozitokolí požárem.

První stupeň stezky po tobě žádá uvaření hlavního jídla pro družinu. Všimnisi slova „uvaření“. Tedy nikoliv ohřátí konzervy! Musíš opravdu uvařit vydatnýoběd nebo večeři pro celou družinu. Při vaření ti nesmí nikdo pomáhat ani radit.Co budeš vařit, záleží jen na tobě. Receptů je možné najít velké množství v každékuchařce (např. F. A. Elstner - Zálesácká kuchyně, nebo Pavel Döllinger - Táborovákuchařka), předem ti může poradit i maminka nebo zkušenější členové oddílu.

Jsi-li sám nebo s družinou na výpravě, musíš se také najíst. V dnešní době se sta-lo samozřejmostí ukrojit si kousek chleba, k němu kus salámu a zapít to všelimonádou. Se zdravou výživou to nemá nic společného a navíc tě to připraví ospoustu praktických zkušeností. Nemluvě o tom, že při vaření se vždycky za-žilo hodně legrace. Správný táborník si dokáže i v těch nejprimitivnějších pod-mínkách připravit pravé hody. I v náročných táborových podmínkách je možnéupéct buchty nebo chléb, uvařit kynuté knedlíky, dusit i smažit maso takovýmzpůsobem, o kterém se maminkám ani nesní. A jak to všechno potom chutná!

Samozřejmostí pro každého skauta a skautku je to, že místo, kde se rozhodlrozdělat oheň, opouští v takovém stavu, že případný další návštěvník tohotomísta nepozná, kde oheň hořel.

Nikdy nerozdělávej oheň na jehličí nebo rašelině! Rašelina dokáže doutnatvelmi dlouho i tehdy, je-li ohniště dobře zasypané hlínou!

Nejprve polnÌ lopatkouvyr˝pneö drn a uloûÌö hodo stÌnu. Pozor na jehliËÌa ko¯eny okolnÌch strom˘!OheÚ po nich m˘ûe pro-ho¯et na vzd·lenÈ mÌsto!

Pak ohniötÏ obloûÌö kame-ny. Pozor na kameny vyj-mutÈ z vody! Oh¯·tÌm vnich vznikne p·ra amohou se roztrhnout. P¯itom m˘ûe dojÌt k ˙razu!

OheÚ rozdÏl·vej jentakov˝, jak˝ pot¯ebujeö,dobu ho¯enÌ zbyteËnÏneprodluûuj.

Po skonËenÌ va¯enÌ ohniötÏd˘kladnÏ prolij vodou,kameny odnes zpÏt tam,kde jsi je vzal. Vraù zpÏtvyr˝pnut˝ drn a ohniötÏznovu zalij vodou.

76

Najdeš-li na výstroji nějakou vadu, hned ji oprav!

Knoflík asi nebudeš přišívat poprvé:Vyber takový, který velikostí, tva-

rem i barvou ladí k ostatním.Nit nejprve přichy� k látce a poté za-

čni přišívat knoflík. Ten by neměl naniti ani viset, ani být příliš pevně přišit(šel by špatně zapínat).

Nakonec protáhni nit pod knoflík audělej tak zvaný „krček“. Jak se dělá tinapoví obrázek. A teï zbývá již jen nitdůkladně zapošít a ustřihnout.

Praskl ti šev u košile či kalhot? Způ-sob nápravy je velmi jednoduchý. Bu-deš potřebovat jehlu a nit stejné, či ale-spoň podobné barvy, jakou má oděv.Máš-li ji v KPZ, můžeš vše napravitdřív, než přijedeš domů.

Otoč „postižený“ oděv rubovou stra-nou nahoru, přilož k sobě oba roztrženédíly tak, jak to bylo předtím a sešij je ksobě. Sešívat začni v místech, kde ještědrží předešlý šev a konči také až za trh-linou. Důležité je nit pořádně zapošít,aby se nepárala. Jaké můžeš použít ste-hy ti napoví obrázek. Doporučuji kom-binaci zadního stehu (je nutné dělatdrobné stehy), který můžeš pojistitještě kroužkovým proti třepení.

Složitější je to s trhlinouOkraje trhliny je potřeba nejprve

stáhnout k sobě. Pozor, nešij až u kra-je roztrženého místa, aby se ti steh zlátky nevytrhl. Před šitím se snaž látku

srovnat tak, jak původně patřila. Potése pus� do šití. Jde-li o malou trhlinku,je nejjednodušší vytvořit náhradní ševa postupovat tak, jak popisuji výše.

Jde-li o trhlinu větší, či na hodněnamáhaných místech (koleno, loket apod.), je nutné nejprve látku sešít ksobě a poté našít záplatu. Záplata byměla asi o 2 cm přesahovat zašitou trh-linu a měla by barevně ladit se spravo-vaným oděvem. Nejprve se rozhod-neme pro tvar záplaty, poté ji po obvoduzaložíme, aby se netřepila, přiložíme nazašívané místo a přistehujeme (stehu-jeme předním stehem proto, aby senám lépe šilo a záplata se nepohnulanežádoucím směrem). Nakonec záplatupřišijeme k oděvu kroužkovým či kříž-kovým stehem. Pozor, záplata může býti ozdobou oděvu - pohrajeme-li si s bar-vou i tvarem záplaty, může vzniknoutzajímavý obrázek a nikdo nemusí tušit,že jeho původcem je díra.

V pohorkách ponožky jen letí. Častose ti stane, že objevíš na patě díru. Cos ní? Čím dříve ji zalátáš, tím menšíti to dá práci. Budeš potřebovat silnějšíjehlu a látací přízi, která se prodává vmnoha odstínech v galanterii. Dírupodlož dřevěným hříbkem či naběrač-kou a můžeš se pustit do práce.

Díru obšij látačkou dokola kousekod kraje, aby se nit nevytrhla. Potomvytvoř hustou rovnoběžnou osnovu. Vmístech, kde je ještě zbytek původníhoúpletu, šij předním stehem, dále je nut-né prošít osnovu příčným stehem, jakobychom tkali. Budeš-li klást pěkněnitku vedle nitky, bude ponožka téměřjako nová a mnohdy i o něco pevnější.

Někdy je třeba po výpravě nabrou-sit nůž či sekeru. Jak na to se dozvíšna jiném místě této knížky.

Pro pouhé ohřátí oběda nebo uva-ření čaje v ešusu ti stačí nejjednoduššívařič na suchý líh, takzvaná postýlka.Při větším vaření nebo vaření pro víclidí - třeba pro družinu - je ovšem tře-ba pořídit si výkonnější vařič. Typů jednes na trhu dost. Je třeba rozhod-nout se pro druh paliva. Nejčastěji jímbývá plyn či benzín. V obou případechse jedná o silně hořlavé a výbušnélátky. Při jejich používání je třeba peč-livě dodržovat bezpečnostní předpisystanovené výrobcem! Benzinové va-řiče jsou výkonnější, avšak jejich cenabývá 2-3krát vyšší než u plynových.

Nezapomeň na to, že ti tvé vyba-vení dobře sloužilo při tvém putování.Teï musíš naopak posloužit ty jemu.Vyper použité oblečení, spacák dů-kladně vyvětrej a volně ulož, všechnopořádně usuš.

VAŘIČEV dnešní době, poznamenané značnou devastací přírody, je v mnoha případech lepšípoužít polní vařiče. I tady je třeba předem znát účel, pro který bude vařič používán.

Výhodou vařičů je hlavně možnost jejich okamžitého použití tam, kde by roz-dělání ohně nebylo možné, nebo tam, kde se obtížně shání palivo. Vařiče še-tří přírodu i tvůj čas.

Čisté a opravené věci ulož, kam patří, a budeš vědět, že jsou připravenyna další akci.

zadnÌ stehkrouûkov˝ stehk¯Ìûkov˝ stehl·t·nÌponoûky

krËeku knoflÌku

AŽ SE VRÁTÍŠ Z VÝPRAVYPři vybalování věcí z batohu po návratu domů si znovu překontroluj věci, kterés sebou vozíš. Zapamatuj si (a pro jistotu si napiš - lidská pamě� je nedokonalá),co jsi na výpravě nepotřeboval a naopak, co jsi postrádal. Po několika návra-tech tak budeš přesně vědět, co si s sebou máš na výpravu vzít.

2. Obuv suöÌme zvolna, nikdy v dosahup¯ÌmÈho ohnÏ. SuöenÌ urych-lÌme, pokud obuv vycpeme zevnit¯zmaËkan˝mi novinami

3. Suchou obuv naimpregnujeme1. Obuv bez tkaniËek a vnit¯nÌ vloûkyoËistÌme od bl·ta

7978

Po příchodu na místo, kde chcetezřídit zimní tábořiště, bude vaší nej-větší starostí postavení stanu a připra-vení dřeva na topení a vaření. Je-li vásdost, rozdělte se na dvě skupiny. Zatím-co jedna parta jde na dřevo, ostatní sepostarají o postavení tábora. Začítmusí tím, že odhrnou sníh. Plocha zba-vená sněhu musí být tak velká, že ko-lem postaveného stanu zůstane ales-poň půlmetrový pruh beze sněhu.Velmi příjemné je nastlat si pod po-dlážku stanu drobné smrkové větvičkyzískané v lesních polomech. Pamatujsi, že větvičky po skončení tábořenímusíte uklidit. Jinak si je bude musetna jaře uklidit sám majitel louky a vámse může stát, že vás příště na svoulouku nepustí. Stavíš-li stan na hře-beni nebo na kopci, postav ho na návě-trné straně. Postavíš-li stan na závě-trné straně hřebene, je sice chráněnhřebenem před větrem, ale ráno můžebýt celý zasypaný sněhem. Ze zasypa-

ného stanu se špatně vylézá a může do-jít i ke zborcení stanu pod váhousněhu.

Nejlepším stanem pro vícedennízimní táboření oddílu je tee-pee. Umož-ňuje večerní posezení u ohně i usušenímokrých věcí. Na dobré vztahy v oddílemá vliv i to, že při tomto způsobu tábo-ření se členové oddílu dobře poznají.Tee-pee musí být při zimním tábořenívybaveno vnitřní rosnou plachtou (li-ningem), která zadrží více tepla a za-mezuje tomu, aby táhlo na záda. Indi-áni při zvláš� krutých zimách vypl-ňovali prostor mezi rosnou plachtou astanem suchou trávou.

Ve velikosti těchto stanů číhá všaknebezpečí. Může se do nich opřít vítr ašpatně ukotvené tee-pee složit na zem.Platí to hlavně tam, kde můžeš vítr oče-kávat nejčastěji, tedy na otevřenýchprostranstvích. A tak dřív, než v tee-peerozděláš oheň, přikotvi stan dobře k ze-mi. Teprve pak se můžeš cítit bezpečně.

Na zimní táboření by se měl vydat jen ten, kdo má zkušenosti z letního tábo-ření a vhodnou výstroj a výzbroj.

O tom, jak i zkušení táborníci mohou podcenit přírodní podmínky při zimním pu-tování či táboření, svědčí i zápis z kroniky roverského kmene Ginkgo ze Sušice.

Z·da uû pomalu zaËÌnajÌ bolet. M·me p¯ed sebou jen nÏco m·lo kolem 7 kilometr˘, coû nenÌ moc pro tak otrlÈ chlapy, jako jsme my. Jenûe ouha! CestamizÌ pod z·vÏjemi snÏhu!

Ze zaË·tku to vonÏlo romantikou a my mÏli spoustu humoru. PrvnÌ proölap·-val cestu mÏkk˝m snÏhem, p¯ipadali jsme si jak na Aljaöce. Ale ËÌm vÏtöÌ kus cestybyl za n·mi, tÌm vÌc jsme ztr·celi dech. Hovor v·znul a my zaËali usilovnÏji öla-pat. I p¯est·vky teÔ byly ËastÏjöÌ. NejzajÌmavÏjöÌ bylo, ûe nikdo zatÌm nepocÌtilzimu. »aj v Ëutor·ch se d·vno zmÏnil v led, ale my se po¯·d cÌtili jak u kamen. Apak p¯iölo rozcestÌ, kde jsme se museli rozhodnout. BuÔ jÌt nahoru na Zlatoustudnu, nebo na Zadov a tam si v hotelu d·t nÏco teplÈho. ZvÌtÏzila Zlat·studna. JeötÏ asi dvakr·t odpoËÌv·me, ale zaËÌn· n·s tlaËit Ëas. älapem tedy bezodpoËinku. ZmocÚuje se n·s ˙nava a mrazem n·m p¯est·v· fungovat foù·k. Apak p¯iöla liö·ck· odboËka vpravo. ZnaËka uh˝b· z cesty. Jde po nÌ sice lyûa¯sk·stopa, ale je ˙plnÏ zav·t·. Ned· se nic dÏlat. Stop jde proölap·vat cestu, my Ëty¯ihusÌm pochodem za nÌm. SnÏhu moc, moûn· jeötÏ vÌc. Zapad·me po p·s, pochod sest·v· d¯inou. A po¯·dnou. Uöli jsme asi 300 metr˘ a Stop je ˙plnÏ zniËenej. DalöÌcestu proölap·v·m j·. BÏhem nÏkolika krok˘ m·m boty plnÈ snÏhu. N·vleky v˘becnepom·hajÌ. Pomalu postupujeme kup¯edu, kaûd˝m krokem cÌtÌm vÏtöÌ ˙navu.

Ve chvÌli, kdy jsem mlel z poslednÌch sil, spat¯uji p¯ed sebou cestu. Uölapanou,kr·snou. Za chvÌli si pom·h·me set¯·st snÌh a p¯i tom hromujeme na nezn·mÈhopachatele. Je to totiû ta cesta, ze kterÈ jsme odboËili. A zkr·tili si cestu o cel˝ch100 metr˘. Opravdu poveden˝ vtip od znaËka¯˘!

PlouûÌme se d·l a ˙navou p¯est·v·me vidÏt i slyöet. Je uû skoro tma. V tuchvÌli se naho¯e na str·ni nad n·mi objevuje chalupa. Hodilo by se n·m tady p¯e-spat, a tak u kluk˘ nech·v·m batoh a foù·k a vyr·ûÌm na pr˘zkum. Ovöemsm˘la. Vöechno je d˘kladnÏ zabednÏno, nikde û·dnÈ z·vÏt¯Ì. A to jsem se k cha-lupÏ brodil po p·s ve snÏhu a poblÌû nÌ jsem se musel po snÏhu plazit. Kdyû jsem sichtÏl stoupnout, zabo¯il jsem se do nÏj skoro cel˝! ChvÌli odpoËÌv·m a pak se vra-cÌm zpÏt ke kluk˘m. Sice menöÌ oklikou, ale po tvrdöÌm snÏhu. Po chvÌli nar·ûÌmna lyûa¯skou stopu. Teprve teÔ pozn·v·m, ûe jsem na ZlatÈ studnÏ! NepoznatZlatou studnu - to ukazuje, jak jsem utahan˝. Doch·zÌm ke kluk˘m a oznamujujim, kde jsme. LesnÌ bouda - n·ö cÌl - je nedaleko. Vyr·ûÌme k nÌ po lyûa¯skÈ stopÏa v tu chvÌli n·m v˘bec nevadÌ, ûe ji tot·lnÏ niËÌme. Je ˙pln· tma, odboËku kboudÏ hled·me za pomoci baterek. Mrazem skoro nesvÌtÌ, ale odboËujeme dob¯e.KoneËnÏ jsme u boudy. Apaticky si sed·me. Po chvilce L·Ôa vyndav· citron, kr·jÌho na pÏt dÌl˘, podÏlÌ n·s a my ho baötÌme. VracÌ se n·m zbytky energie, dÏl·meoheÚ, oh¯Ìv·me veËe¯i. UnavenÌ jsme po¯·dnÏ, a tak honem do spac·ku a sp·t.

Spalo se dob¯e. Vzbudili jsme se aû v osm hodin. Jenom Venda byl tou dobouuû Ëilej a rozdÏlal oheÚ. L·Ôa zjiöùuje, ûe si zapomnÏl d·t boty do spac·ku a m· jezmrzlÈ na kost...TeplomÏr ukazuje -34 oC.

Zlat· studna 27. 12. 1976

CO NÁS ZAJÍMÁ PŘI KOUPI FILMU?Kromě značky a počtu snímků je

hlavním údajem citlivost filmu.Bývá vyjádřena ve stupních DIN

nebo ASA. Čím vyšší je toto číslo, tímje citlivost filmu větší a takový filmpoužijeme tam, kde nemáme dobrésvětelné podmínky (v klubovně, u tá-borového ohně apod.) Pro normálnísvětelné podmínky volíme film o citli-vosti 21 DIN (100 ASA).

Dnes stoupá počet těch, kteří sikupují více nebo méně automatickéfotoaparáty s malou ohniskovouvzdáleností, v lepším případě s pro-měnnou ohniskovou vzdáleností, tzv.zoomem. Patříš-li mezi ně i ty, pakmůžeš přeskočit odstavce o délce os-vitu a clonách.

CLONA A ČASPři fotografování statických motivů(krajina, budovy, stojící postavy ap.) po-užijeme delší závěrkové časy - 1/60,1/100, 1/125. Pro ostré zachycení pohy-bujících se předmětů musíme naopakvolit dostatečně krátký osvitový čas -1/250, 1/500, 1/1000. Časem delším než1/60 nefotíme bez použití stativu, ne-trénovaný fotograf snímek „neudrží“ afotografie bývá rozmazaná.

Pokud jde o clonu, můžeme zjedno-dušeně říci, že čím jasnější je světlo, přikterém fotíme, tím více clonu uzaví-ráme - to znamená, že volíme větší clo-nové číslo. Stejně tak to platí naopak,kdy volíme clonová čísla nízká. Oříš-kem bývá skloubení clony a času expo-zice. Tady může částečně pomoci pří-stroj, kterému se říká expozimetr. Bývábuï zabudovaný přímo ve fotoaparátu,nebo ho lze pořídit zvláš�.

Na pořízení kvalitního snímku mávelký vliv hloubka ostrosti, která námurčuje, v jakém rozmezí vzdálenostíbude fotografovaný předmět ještě za-chycen ostře. Platí - čím větší clonovéčíslo, tím větší hloubka ostrosti.

Pro volbu hodnot času a clony mů-žeme postupovat dvěma způsoby.

1. Zvolíme jako základ clonu (přiznalosti toho, co jsme si právě řekli ovýznamu hloubky ostrosti) a expozime-trem doměříme požadovaný čas. Vímejiž také, že by neměl být delší než 1/60 s.

2. Zvolíme jako základ čas (napří-klad chceme-li zachytit pohybující sepředmět) a doměříme clonu.

MOTIV FOTOGRAFOVÁNÍA teï to nejdůležitější: zachycení

motivu. Před každým snímkem bysis měl ujasnit, proč vlastně chcešmotiv fotografovat a pro koho jejchceš fotografovat. Možná, že se ta-kové zamyšlení zdá zbytečné, aleujasníš si tím, co je na motivu vlast-ně zajímavého a jak tyto vlastnostimusíš podat, aby jejich zajímavostbyla podtržena. Velmi důležité jetaké mít stále na paměti, že fotogra-fický přístroj zachytí motiv jinak nežnaše oči. Těmi vidíme prostorově, fo-tografie je ale plošná.

Hlavní motiv musíš fotografovat zdostatečné blízkosti, aby na snímkuzabíral dostatečně velkou plochu abyl jasně podán. Nejpřirozenější do-jem vznikne, když je motiv zobrazenv popředí a za ním pak méně ostřeprostředí, ve kterém se nachází. Totoje podání nejbližší přirozenému vní-mání našich očí.

Při volbě směru pohledu hledámetakové stanoviště, ze kterého jehlavní motiv co nejsrozumitelnější.

Při fotografování pohybu si musíšuvědomit, že snímek je statický a ne-můžeš pohyb ukázat v jeho průběhu- musíš ho proto zobrazit ve viditel-ném následku nebo ve viditelnýchpřípravách.

Je velmi důležité, aby se jednotlivémotivy na snímku zbytečně nepře-krývaly, aby nesplývaly s pozadím.Jde především o snímky, na kterýchlidem rostou z hlavy telegrafní sloupynebo stromy, na kterých lidé majíčtyři ruce nebo tři nohy - překrývajíse totiž s lidmi stojícími za nimi atd.

Další velmi důležitou věcí je, abymotiv na snímku působil věrohodně.Zvláště lidé působí na snímku velmičasto nepřirozeně, nahraně a tohlavně když vědí, že je fotografujeme.Nejjednodušší to možná není, ale při-rozené chování fotografovaných lidízískáš především tak, že je fotografu-ješ nepozorovaně.

Představ si, co všechno bude za-chyceno na snímku kromě hlavníhomotivu. Vycházej vždy z toho, co vidíšv hledáčku přístroje a nedej se ovliv-nit tím, co o fotografované skuteč-nosti sám víš. Ten, kdo bude fotogra-fie prohlížet, bude chtít poznat vše, coje na snímku zachyceno. Bude-li nasnímku příliš mnoho věcí, nebude sesnímek líbit.

82 83

Většina fotografujících si s užitím fotografií příliš hlavu neláme. Považují fotogra-fování za zábavu, na kterou jsou ochotni vynaložit čas a peníze, bez ohledu na vý-sledky. Následující rady by měly posloužit k tomu, aby se podíl nepovedených fo-tografií zmenšil.

Výškový formát zdůrazní motiv,který má působit výškou (např. stojícípostavy, táborový stožár ap.) a potlačímotiv šířkový.

Šířkový formát zdůrazní motiv,který má působit šířkou a potlačí mo-tiv výškový. Vodorovná kompozice při-náší nejčastěji pocit klidu, vyváženosti,harmonie, zatímco vertikální (svislé)uspořádání působí spíše vyzývavě.

Čtvercový formát působí soustře-děně. Použijem ho proto u motivu, nakterý chceme soustředit pozornost.

A ještě něco o některých specifických motivech

KrajinaZásadní pro dobrý snímek krajiny, a�již černobílý nebo barevný, je oproštěnízáběru od všeho zbytečného. Osvětleníkrajiny má být převážně plastické, abydalo vyniknout členitosti terénu. Nižšístav slunce je mnohem výhodnější nežvysoký v poledne. Pro snímky krajinyje velmi důležité počasí, správná at-mosféra, osvětlení, dostatečná viditel-nost, správné utváření mraků. Velmivýhodné jsou jarní a podzimní dny, kdyje nepřeberné bohatství barevnýchtónů pro barevnou fotografii.RostlinyNejobtížnější při fotografování rostlinje správné podání barevných odstínů.Při fotografování rostlin nejde větši-nou jen o zachycení krás přírody, alejednotlivé rostliny by měly být zachy-ceny jasně i z hlediska botanického.Celkové snímky rostlin, kvetoucí strom,louka atd. jsou jen málo zajímavé a fo-togenické. Zajímavější výsledky dajísnímky detailů těchto rostlin.

ZvířataZásadně by se zvířata na snímku ne-měla překrývat, aby třeba neměla dvěhlavy nebo sedm nohou. Chceme-li fo-tografovat ryby v akváriu, omezíme je-jich pohyb skleněnými deskami vložený-mi do akvária, aby musely zůstat v jistévzdálenosti od objektivu. Nikdy nefo-tografuj seshora, ale pouze z boku skrzskleněné stěny.PortrétyProfil ukazuje především na národnostzobrazené osoby, pohled zepředu nacharakteristické vlastnosti zobrazenéosoby. Proto se často používá tříčtvr-tečního profilu, ve kterém se obě tytocharakteristiky spojují. Při zobrazenímuže se vychází především z jeho čela abrady, při zobrazení ženy předevšímz tvaru úst, očí a obočí.SportJelikož jde většinou o zachycení velmirychlých pohybů, musíme k tomu mítpřístroje s dostatečnou světelností adostatečně krátkými závěrkovými časy.Negativní materiál je vhodný středněaž velmi citlivý. Sportovní snímkyvyžadují dobrou znalost sportovníhoodvětví, které chceme zachytit.

84 85

Jednu radu na závěr:Světlo odražené od sněhových nebo ledových ploch může mít zanásledek podexponované snímky. Můžete tomu předejít tím, že na-stavíte dobu expozice podle osvětlení ruky, nebo otevřete-li clonu o 1-2 stupně více, než doporučuje expozimetr.

Možná jsi četl některou knihu odJaroslava Foglara, Miloše Zapletala,Franka A. Elstnera, E. T. Setona.Všichni byli skauti. V jejich kniháchje to, po čem každý z nás touží.Kamarádství, romantika, tajemství idobrodružství, prožívané jak veměstě a jeho blízkém okolí, tak vkrásných koutech dosud neponičenépřírody. Z jedné z nich jsou i slova vzáhlaví této stránky. Na jaký jiný pod-nik než na skautský tábor padnouvěrohodněji?

Tábor - kouzelné slovo plné vzru-šení, vůně dobrodružství a romantiky,předtucha zažitků, které nelze jindeprožít.

Kam za nimi vyrazíš?Jednou to může být pěší putování,

objevitelská výprava na kolech či splou-vání řeky, jindy dá oddíl přednost ro-mantice stálého tábora opuštěnéhouprostřed hlubokých lesů, táboření vpodsadových stanech nebo indiánskýchtýpí, kde si vše vyrobíš a zařídíš podlesvých představ.

Během tábora se rozvine dlouho-dobá hra, cesta za pokladem, táborováolympiáda. Tvé dovednosti, na nichžbude záviset spokojenost ostatních, pro-

věří zálesácké vaření možná v úmor-ném slunečním žáru či naopak lijáku.Kdy jindy nežli při hlídkách, táborovýchohních a nočních hrách budeš citlivějivnímat kouzlo spící krajiny, obdivovatse obloze poseté milióny hvězd, vnímatsebetišší zvuky. Desítky a desítky her sebudou střídat s výpravami, vyráběnímnejrůznějších vynálezů, které ještě zpří-jemní vaše táboření, i povinnostmi,které plní každý, kdo chce dobrodruž-ství prožívat, nikoliv o něm pouze číst.

V některých skautských oddílech do-stávají tábory své názvy podle toho, čímse nejvíc zapsaly do mysli táborníků.Znaky táborů bývají vyvěšeny v klubov-nách.

86 87

PojÔ se mnou tam,kde nebe je vysokÈ a modrÈ,kde oblaka bÌl· rychleji neû kde jinde plujÌ.SlyöÌö tu pÌseÚ vÏtr˘ v korun·ch borovic?SlyöÌö tu pÌseÚ d·lek z·vratn˝ch?Tiöe a velebnÏ öumÌ hlavy strom˘.Z·¯e slunce Ëervenav· stÈk· po jejich rozpukan˝ch kmenech a v˘nÏ prysky¯ice tÏ om·mÌ.A veËer oheÚ t·borov˝ tam do tmy pak zasvÌtÌa vyvol· v tobÏ pocity, kterÈ ot¯esou tvou duöÌ.

T·bor deöù˘T·bor

s kamerouT·bor

s medvÏdemT·bor

zelenÈ p¯ÌöerkyT·bor

v z·toce nezn·ma

CO VZÍT A NEVZÍT S SEBOU NA TÁBOR

Mnoha oddílům se osvědčilo voziti osobní věci na tábor v malých dřevě-ných bedýnkách - takových, jako bý-valy vojenské kufříky našich dědů.Na táboře ti dobře poslouží jako maláskříňka. Co si s sebou povezeš, záležíhlavně na tobě, ale i tady platí, žeméně je někdy více.

Čím táborová zavazadla napl-níme?

Zabal si věci jako na vícedenní vý-pravu, přidej náhradní trička, krátkéa dlouhé kalhoty, tenisky, teplákovousoupravu, teplý svetr, zásobu tenkýchi teplých ponožek, spodní prádlo,plavky, čepici, kapesníky, teplou ko-šili, slabou košili, tílko, ručník 2x,utěrku, hrnek, příbor, drátěnku, se-kerku, zpěvník, holinky, tenisky,

pevné boty, knihu, obyčejnou tužku,poznámkový blok, rezervní baterie ažárovky, propisovačku, igelitovoutašku na špinavé prádlo, mýdlo a kar-táček na praní, brýle proti slunci,kapsáře na uložení věcí ve stanu, hu-dební nástroj, pár korun jako ka-pesné.

V žádném případě nesmíš zapome-nout na skautský průkaz, očkovacíprůkaz, potvrzení od lékaře, potvr-zení o bezinfekčnosti a průkaz zdra-votní pojiš�ovny - bez těchto dokladůnemůžeš na tábor jet!

Doma naopak zapomeň: špatnounáladu, cenné předměty, karty, rádio,digitální hry a walkmana.

Družina si navíc s sebou na táborbere velkou pilu a sekeru, dobrou ma-pu, busolu, lano, polní lopatku, pří-padně další výzbroj podle oddílovýchzvyklostí.

l bez vědomí vedení opustíš táborl jakkoliv škodíš příroděl vstupuješ do stanů ostatních

táborníků bez jejich vědomíl nevrátíš vypůjčené věci na své místo

l vyhledáváš příležitosti k „ulejvání“ a vyhýbáš se svým povinnostem

l nešetrně zacházíš s oddílovou výzbrojíl porušuješ rozvrh dne, především pak

v části mezi večerkou a budíčkem

88 89

66..3300 BBuuddÌÌËËeekk tt··bboorroovvÈÈ sslluuûûbbyy(Vst·vajÌ vöichni ËlenovÈ druûiny, kter· m· tenden sluûbu v t·bo¯e, myjÌ se, p¯ipravujÌ snÌdanipro cel˝ t·bor.)77..1155 BBuuddÌÌËËeekk ddeennnnÌÌhhoo rr··ddccee(Vst·v· dennÌ r·dce, kter˝ pak ¯ÌdÌ cel˝ t·bo-rov˝ den.)77..3300 BBuuddÌÌËËeekk(Vst·vajÌ vöichni ostatnÌ ˙ËastnÌci t·bora.)77..3355 -- 77..5500 RRoozzccvviiËËkkaa(RozcviËky se z˙ËastÚujÌ vöichni. V˝jimkutvo¯Ì kucha¯i nezbytnÏ nutnÌ k p¯ÌpravÏ snÌ-danÏ. RozcviËku vede dennÌ r·dce.)77..5500 -- 88..1155 HHyyggiieennaa,, ˙̇kklliidd ssttaann˘̆(V tÈto dobÏ se musÌö staËit um˝t a uklidit sistan.)88..1155 -- 99..0000 SSnnÌÌddaannÏÏ(Na snÌdani chodÌ cel· druûina pohromadÏ. Do99..0000 se musÌö staËit p¯evlÈknout do skautskÈhokroje.)99..0000 -- 99..1155 NN··ssttuupp kk vvllaajjccee(N·stup, p¯i kterÈm se zahajuje t·borov˝ den.Tady se dozvÌö, co tÏ dnes Ëek· a nemine.)99..1155 -- 1100..3300 II.. pprrooggrraamm(Program m˘ûe b˝t r˘zn˝. T·borov· hra, sou-tÏûe, sport, r˘znÈ hry a z·vody, plnÏnÌ stupÚ˘a odborek, ale i ¯ez·nÌ a ötÌp·nÌ d¯eva, stavbanejr˘znÏjöÌch t·borov˝ch staveb...)1100..3300 DDooppoolleeddnnÌÌ ssvvaaËËiinnaa1111..0000 -- 1122..3300 IIII.. pprrooggrraamm1122..3300 -- 1155..0000 OObbÏÏdd,, pp¯̄eedd··nnÌÌ sslluuûûbbyytt··bboorroovvÈÈ ddrruuûûiinnyy,, vvoollnnoo(ObÏd a osobnÌ volno. V tomto Ëase se st¯Ìd· t·-borov· sluûba).

1155..0000 -- 1166..0000 IIIIII.. pprrooggrraamm1166..0000 OOddppoolleeddnnÌÌ ssvvaaËËiinnaa1166..3300 -- 1188..3300 IIVV.. pprrooggrraamm1188..3300 -- 1199..1155 VVeeËËee¯̄ee1199..1155 -- 1199..4455 VVeeËËeerrnnÌÌ hhyyggiieennaa1199..4455 -- 2200..0000 VVeeËËeerrnnÌÌ nn··ssttuupp kk vvllaajjccee2200..0000 -- 2211..3300 VV.. pprrooggrraamm(T·borov˝ oheÚ, povÌd·nÌ v tee-pee, hra v öe¯ÌcÌse p¯ÌrodÏ...)2211..3300 -- 2222..0000 VVeeËËeerrnnÌÌ kklliidd(V tÈto dobÏ jeötÏ m˘ûeö navötÌvit kamar·dave stanu, m˘ûeö se projÌt, ps·t si denÌk, ËÌstsi... HluËnÈ hry jsou poruöov·nÌm Ñdobr˝chmrav˘ì.)2211..3300 -- 2222..3300 TT··bboorroovv·· rraaddaa(T·borov· rada hodnotÌ uplynul˝ den a p¯ipra-vuje den p¯ÌötÌ. T·borovou radu tvo¯Ì vedenÌ t·bora a r·dcidruûin.)2222..0000 VVeeËËeerrkkaa(VeËerka m˘ûe b˝t posunuta na pozdÏjöÌ dobu,vyûaduje-li to t·borov˝ program.)2233..0000 VVeeËËeerrkkaa pprroo rr··ddccee

2222..0000 -- 2244..0000 II.. hhllÌÌddkkaa2244..0000 -- 0011..1155 IIII.. hhllÌÌddkkaa0011..1155 -- 0022..3300 IIIIII.. hhllÌÌddkkaa0022..3300 -- 0033..4455 IIVV.. hhllÌÌddkkaa0033..4455 -- 0055..0000 VV.. hhllÌÌddkkaa0055..0000 -- 0066..3300 VVII.. hhllÌÌddkkaa

(HlÌdka obch·zÌ cel˝ t·bor a st¯eûÌ t·borov˝klid. Baterku pouûÌv· jen je-li to nezbytnÏnutnÈ.)

Celý provoz tábora se řídí táboro-vým řádem stanoveným vedením od-dílu. Jak může tedy takový táborovýden vypadat?

TT··bboorroovv˝̋ ddeenn vvll··ddcc˘̆ vvzzdduucchhuu

Každý tábor má určité zásady, kterými se všichni řídí. Základní „pravidla hry“ porušíš, pokud:

9190

Kromě zábavy a dobrodružtví patříke skautským táborům neodmyslitel-ně i každodenní povinnosti. Vyplývajíz charakteru tábora, ve kterém je všezávislé na práci a úsilí táborníků anikoliv na pomoci zvenčí.

Skautské tábory se většinou stavíze stanů typu osada na dřevěné pod-sadě. Jsou to stany z pevné stanovky,značně těžké, které se hodí právě jenpro tenhle druh táboření.

První podsada, která je vynálezemčeských skautů, byla postavena v roce1913. Dodnes je tento patent používána je právem obdivován skauty z celéhosvěta.

Podsadu je možné stavět různýmizpůsoby a z různých materiálů. Můžebýt pevná, plátěná, nebo stavěná až natáboře na kostru z kůlů zatlučených dozemě. Dnes převládají podsady sklá-dací, postavené předem a na táboře jensložené dohromady. Mají tu výhodu, žese mohou použít mnohokrát po sobě.Šetříme tím nejen přírodu, protožespotřeba dřeva je poměrně velká, ale itáborovou pokladnu - dřevo je drahé.

Svými rozměry 2x2 metry a vyso-kou podsadou umožňují tyto stanydlouhobé a pohodlné táboření.

skl·dacÌ podsada

sv·zat

police

postel

ötafle

p¯itlouk·nÌkrajinek

zahloubit do zemÏ

upevÚovacÌprov·zek

h¯eben

stolek

podsada

93

Také táboření v tee-pee má neodolatelné kouzlo. V těchto stanech se dározdělat oheň a za deště se v nich může sejít celý oddíl. Velkou výhodou je ito, že se v nich dobře suší mokré oblečení. Jsou to snad nejvhodnější stany prooddílové zimní táboření. Nevýhodou je, že k postavení tee-pee je třeba připra-vit rovné a dlouhé tyče. To zabírá poměrně dost času a ne všude seženemevhodný materiál. Táboření v tee-pee vyžaduje poměrně zkušené táborníky!Máš-li zájem dozvědět se něco víc o tee-pee, přečti si knihu Jiřího Macka „Tá-boříme v týpí“.

95

Stálý skautský tábor začíná stavbouna holé louce. Kromě stanů si musí tá-borníci postupně postavit předevšímkuchyň s jídelnou a sklípkem na potra-viny, stany pro uskladnění potravin atáborového inventáře, vztyčit stožár nastátní vlajku, vyhloubit odpadovou já-mu a latrinu. Dojem při vstupu do tá-bora jistě udělá i brána či věž. Podlemístních podmínek se budují další stav-by jako hráz na potoce, molo na mytí,hřiště, sušáky a podobně.

tt¯̄ÌÌddÏÏnnÌÌ ooddppaadduutt¯̄ÌÌddÏÏnnÌÌ ooddppaadduu llaattrrÌÌnnaallaattrrÌÌnnaa

v·zan· br·na (podle francouzsk˝ch skaut˘)

provazov˝ most

um˝v·rny

latrÌny

eöusovnÌk

uloûenÌn·¯adÌ

sluneËnÌhodiny

stoly

94

Druhý stupeň po tobě žádá připra-vovat nejméně dva dny jídlo na tábořepro všechny účastníky tábora. Nebu-deš vařit sám, ale budeš minimálnědva dny řídit táborovou kuchyni včet-ně přísunu a skladování potravin.Žádá to tedy od tebe nejen kuchařské,ale i organizační schopnosti a znalostizpůsobů ukládání potravin. Nejlepšímoceněním pak je, když táborníkůmchutná.

Visuté ohništěje stavba pro náročné. Má jednu

velkou přednost. Je šetrné k okolnípřírodě!

Vybuduješ-li je dostatečně veliké adobře vybavené, může ti posloužit ijako táborová kamna.

Dobře postavené a fungující oh-niště je chloubou každého správnéhotáborníka.

Potřeby pro táborovou kuchyň(asi pro 30 tábořících)

3 hrnce 20 l, 1 kastrol 20 l, 1 hr-nec 40 l, 3 pánve, 3 konve na vodu,4 naběračky, 4 nože ostré na krájení, 4 nože příborové na mazání, 4 va-řečky, 2 prkýnka na krájení, 1 váha, 3 cedníky, 1 sítko na čaj, 2 struhadla, 2 pekáče, 1 kráječ nachléb, 1 strojek na maso, 1 větší mísana těsto, 1 vidlička na maso, 1 líva-nečník, 1 kráječ na knedlíky, 2 obraceče na těsto, 1 šlehací metla, 2 paličky na maso, vývrtka, otvírákna lahve a na konzervy, 1 váleček natěsto, 5 hadrů, 15 utěrek, 5 drátěnek5 talířů, hrnečků a příborů pro ná-vštěvy

96

Několik rad pro táborovou kuchyni

Veškeré jídlo, které na táboře konzumujete, musí být jednoduché a vý-živné, lehce stravitelné a pokud možno i pěkně upravené. Snažte sevařit co nejpestřeji - střídejte stravu vařenou se syrovou a do jídel-níčku zařazujte dostatek mléka, tvarohu, zeleniny a ovoce.l Zeleninu podávejte co možná nejvíc syrovou - ke svačině, nebo v po-době salátů.l Využívejte i lesních plodů (malin, borůvek, jahod) POZOR na zá-měnu s jedovatými plody! Lesní plody nikdy nevařte - po smíchání scukrem používejte jako zavařeninu na chléb, ovesné vločky, tvarohovéknedlíky a podobně.l Máslo dávejte vždy syrové (nerozpouštějte je předem na kamnech) nahorké kaši či bramborech se snadno rozpustí a zachová si důležité vi-tamíny.l Ve svém jídelníčku využívejte med.l Chléb kupujte raději tmavý - je zdravější.l Při obědě i večeři by mělo být k dispozici dostatečné množství čaje,či jiného nápoje.l Střídejte masité a bezmasé dny, po tučném obědě připravte chudšívečeři, sladká jídla podávejte nakonec.Zjistěte si potraviny, které se na táboře nesmějí konzumovat - jdehlavně o výrobky z majonézy, mletá masa, pokrmy ze syrového masa,nekonzervované rybí výrobky, tepelně nezpracovaná vejce, šlehačkua smetanu bez tepelné úpravy, zmrzlinu, houby, tvaroh domácí vý-roby, játrový sýr, játrovku apod.

Na skautských táborech si táborový lid sám vaří a z toho vyplývají i poža-davky na zvládnutí základních kuchařských receptů a návyků. Mezi jiné po-vinnosti patří například udržování osobní hygieny a čistoty, starost o vlastníči svěřenou výzbroj, nákupy, noční hlídky...

otev¯enÈ

t·borov· kamna

plech

roöt

popelnÌk

topeniötÏ

snÌmateln˝ roöt z·vÏsna

kotlÌky

z·sob·r-na

vrstvajÌlu a kamÌnk˘vy˙stÏnÌ komÌnku tÏsnÏ pod pl·-

kovovÈ tyËez·vÏsy na ko-

kovov˝ roöt

Množství potravinJiž před táborem je dobré zjistit,

pro kolik lidí uvaříte z jednoho sáčkurýže, kolínek, vloček apod.

Dále je potřeba vědět, kolik nakrá-jíte chlebů z jednoho bochníku (jsourůzné druhy a velikosti), kolik na to-to množství potřebujete másla, sýrů apod. Jsou to neocenitelné zkuše-nosti, které vám pomohou při sesta-vování jídelníčku i plánování nákupunejen na táboře.V každé kuchařce jenapsáno, pro kolik lidí je uvedený re-cept počítán (pozor - táborové porcejsou někdy větší než běžné!).

Uskladnění potravinMezi živočichy, kteří si budují spi-

žírny, patří i skauti. Také oni však musíbrát v úvahu trvanlivost potravin.

Brambory - skladujeme na tma-vém místě na hromadě nebo v pytli.Při delším skladování většího množ-ství (například na tábor) se vyplatíbrambory přebrat a vyházet nahnilé.

Mouka a ostatní obiloviny - Moukasnadno přijímá vlhkost a cizí pachy.Skladujeme vždy na suchém místě.Nikdy ji nestavíme přímo na zem. Po-zor na papírové pytlíky - snadno seprotrhnou.

Cukr - skladujeme v suchu. Pozorna mravence.

Sůl - skladujeme v suchu a teple -pozor, vlhne.

Těstoviny a luštěniny - vyžadujískladování v suchu, podobně jako obi-loviny.

Maso - neskladujeme. Zajistíme sidodávku vždy na den, kdy je budemepotřebovat. Musíme-li však přestouchovat maso do druhého dne, uklá-dáme je na chladném, vzdušnémmístě. Maso osušíme a chránímeutěrkou proti mouchám. Naprostonevhodné jsou pro skladování igeli-tové pytlíky - maso se může zapařit.

Uzeniny - rovněž odebíráme vždyv den spotřeby. Musíme-li je uchovatdo druhého dne, uložíme je na stin-ném, suchém a vzdušném místě, nej-lépe zavěšené mimo dosah škodné.Uzenina v proudícím vzduchu vysy-chá, ale nekazí se.

Konzervy - skladujeme na chlad-ném místě, nejlépe ve sklípku.

Zelenina - skladujeme podobnějako brambory. Čistíme zásadně ažpřed použitím.

Mléko - neskladujeme. Pokud je tonutné, pak krabice nebo pytlíky mlé-

ka uložíme do velkého hrnce se stude-nou vodou. Ten pak přiklopíme pok-licí a umístíme do sklípku nebo navhodné místo v potoce.

Máslo, sýry, tvaroh, sádlo - skladu-jeme pouze v nutném množství vchladu - nejlépe ve sklípku. Pro ulo-žení másla můžeme také použít „led-nici“ v potoce . Výhodné bývá uloženído plechových krabic, které zabránírůzným hlodavcům hodovat na na-šich potravinách.

Jogurty - používáme vždy čerstvé,neskladujeme.

Chléb - skladujeme na chladném,suchém místě, nejlépe v polici v záso-bovacím stanu.

Droždí - na vzduchu rychle okorá.Dá se uchovat v uzavíratelné skle-ničce, do které ho dobře namačkáme.

98 99

Následující znalosti uplatníme ve skautské praxi především na táborech.Obvykle máme k dispozici zásobovací stan, sklípek, případně „ledničku“ - ně-kolika kameny ohrazené místo nebo velký hrnec v potoce.

Vaření bez nádobSetonův hrnec

Vykopeme jámu asi 60 cm hlubokou a40-50 cm širokou. Těsně vedle jámyrozděláme oheň a topíme, abychomměli co nejvíce popela. Do žhavého po-pela vložíme kameny, přehrneme je po-pelem a udržujeme oheň dál, dokudnebudou kameny rozžhavené. Mezi tímsi připravíme potraviny, které chcemeuvařit a upéci. Brambory umyjeme,maso (nejlépe vepřové) nasolíme, oko-řeníme, proložíme plátky slaniny a dů-kladně zabalíme do kopřiv.

Připravíme si asi metrový kůl a ná-dobu s vodou. Dřevěný kůl opřeme ostěnu jámy, na dno opatrně naházímerozžhavené kameny a převrstvíme tro-chou popela. Naházíme brambory. Pakpoložíme maso zabalené v kopřivách avše přehrneme teplým popelem. Nahr-neme hlínu a trochu udusáme. Vytáh-neme dřevěný kolík, do díry po němnalijeme vodu a rychle utěsníme drnya hlínou. Toto dílo ponecháme asi 1 hodinu v klidu.

Můžete vytvořit a na pruty navléctrůzné druhy špízů a ty potom opékat.Pozor - neopékáme v plamenech, alevyužíváme žáru ohně. Špíz mohou tvo-řit například střídavě napíchnutékousky slaniny, uzeniny, masa, sýra, ci-bule a dobře známých klouboučků hub.

Bylinkové čajel Můžeme použít květ lípy, podbělu,heřmánku, mateřídoušky apod.l list kopřivy, borůvčí, maliníku, os-tružiníku, jahodníku lesníhol mladé jehličí smrkul plody šípků - tento čaj je lepší něko-lik minut vařit

Jak takový bylinkový čajpřipravíš? Na dno hrnku či konvicedej trochu pokrájených listů či něko-lik kvítků (můžeš použít čerstvé čisušené), přelij vroucí vodou a nechněkolik minut vyluhovat. Bylinkovýčaj by neměl přijít během přípravy dokontaktu s žádným kovem. Hotovýčaj slej přes umělohmotné sítko apodávej hořký či slazený medem.Můžeš připravovat čaje i z různýchsměsí bylin - vyzkoušej vhodné kom-binace. Pozor, bylinky, které sbíráš,musíš bezpečně znát!

100 101

Potom pomalu odstraňujeme hlínu, vybalíme upečené maso a uvařené bram-bory. Při vybalování opatrně, aby se nám popel a hlína nedostaly do potravin.

Maso, nejlépe okořeněné a omaštěné kuře, můžeme též opékat na rožni.Rožeň nestavíme nad přímý oheň, kuře otáčíme a pravidelně potíráme kořenímrozpuštěným v tuku. Nikam nespěchejte, maso se musí pořádně propéct.

Již jsi někdy jedl pečeného hada?Neměj strach, nejedná se o hada skutečného, ale připraveného z těsta a u-

pečeného nad ohněm. Na přípravu těsta budeš potřebovat mouku, vejce,trochu vody, špetku soli a kmín. Ze všech těchto přísad vypracuj tuhé těsto,takové, aby se dalo vyválet do dlouhého hada (máš-li těsta víc, můžeš připra-vit hadů několik). Tohoto hada opatrně natoč na syrový prut a zvolna opékej.Buï trpělivý. Těsto se musí pořádně propéct a nesmí se spálit. Opět využívejžáru ohně, ne plamenů.

Využití různých rostlin k zálesáckému vaření:

Bylinkové salátyl Nejlépe se hodí mladé lístky pam-pelišek (můžeme však přidat i několiklístků řebříčku a mladé lístky kopřiv).Lístky opereme, nasekáme a přelijemenálevem z citronu, octa či kysanésmetany. Vše můžeme ozdobit opraný-mi kvítky sedmikrásek.l Kopřivové listy mají v zálesáckékuchyni velké zastoupení. Můžeme jepřidávat (oprané a nadrobnonasekané) do všech možných salátů apomazánek, ale i do polévek a k masu.Známá je také úprava kopřiv jakošpenátu s česnekem a vejci.

Nezapomínejte ani na lesní plody(borůvky, maliny, ostružiny, jahody čihouby) - zde si jistě s použitím poradítesami - nemusím připomínat borůvky scukrem, či malinové knedlíky a jistěani smaženice či bramboračka pro vásnejsou neznámým pojmem.

Jeden recept pro labužníky - smažené jitrocelové lupínkyNatrháme čerstvé listy jitrocele kopinatého (ty dlouhé), opereme je a jem-

ně naklepeme. Vložíme do misky a prosypeme cukrem. Nyní v misce zatížímenapř. menší miskou s vodou a necháme uležet. Mezi tím si připravíne těstíčkoz mouky, strouhanky a jednoho vejce (jako na obalovaný sýr). Lupínek polupínku obalujeme v těstíčku a po obou stranách smažíme na rozpáleném ole-ji dozlatova. Podáváme teplé jako zákusek.

hlÌna

maso

kameny

popel

popelbrambo-

Táborová pec

Stavba pece v meziV mezi vykopej dostatečně velikou

díru pro postavení pece - tedy asi 1 x 1metr a 1 metr hlubokou. Dno vyložplochými kameny. Stěny i strop postavrovněž z kamenů. Kameny použij conejvětší, abys mohl pec dobře rozpálit.V zadní části nezapomeň nechat otvorpro komín. Pak celou stavbu zasyp vy-kopanou hlínou.

Vstupním otvorem zaplň celý pro-stor pece dřevem a rozdělej oheň. Toptak, aby byl v peci co největší žár. Ne-přikládej kůru a šišky - tvoří se přílišsazí. Pořádný oheň udržuj alespoň dvěhodiny. Když je pec řádně rozpálená,přestaň topit. Z větviček si udělej koš-�átko, namoč ho do vody a pec vyme�.Pak polož přes otvor nahrazující ko-mín kámen a důkladně utěsni hlínou.

Do pece vlož to, co chceš upéct, za-kryj kamenem i vstupní otvor a všech-ny spáry opět pořádně utěsni hlínou.Pak už zbývá jediné. Počkat, až budeupečeno. V dobře roztopené peci sechléb a maso pečou asi dvě hodiny,buchty budou hotové již za hodinu.

Stavba pece „iglů“Vyznač si na zemi kruh o průměru

asi 120 centimetrů. Vyrýpni drn aulož ho stranou. Kruh vylož plochýmikameny. Pak postav z kamenů „iglů“.Nezapomeň v zadní části ponechatotvor - komín a v přední části vstupníotvor. Dobře utěsni hlínou. Pro tuhlestavbu se ti nejlépe bude hodit jíl.Další postup: Roztopit pec, vymést,péct. Postavení pece tímto způsobemje těžší než postavit pec v mezi.

A jedna výstraha závěrem: Použi-ješ-li na stavbu kameny z potoka, té-měř vždy explodují a pec rozhodí.

Pořádek kolem kuchyně a ve sta-nech není na to, aby to v táboře vy-padalo čistě, ale aby v něm čisto sku-tečně bylo. Nikde se nesmí povalovatjídlo, drobky apod. Stoly v kuchyni a jí-delně myjeme zásadně teplou vodou,čistota osobního nádobí je nejen vizit-kou táborníka, ale i vodítkem proslužbu, do kterých nádob má a do kte-rých nemá vydávat při rozdávání jídlo.

Dalším pilířem tábornické hygienyje vedle osobní hygieny i udržováníčistoty prádla. Praní na táboře patří koblíbeným atrakcím, které většinouchtě-nechtě končí v plavkách „vyprá-ním“ všech zúčastněných. Ale aby-chom přitom nespáchali víc škody nežužitku, přistupme k činu vybaveni ale-spoň základními znalostmi.

Pokud pereš skutečně v táborovýchpodmínkách, nejdřív zvaž, jestli tvékrásně vyprané, ale značně mokréprádlo, má vůbec šanci uschnout a zdaho máš zatím čím nahradit.

V ruce se nejlépe pere obyčejným„mýdlem s jelenem“ nebo vločkovýmmýdlem. Nejméně tím uškodíš pří-rodě. Po vyprání prádlo důkladně ně-kolikrát vymáchej, vyždímej nebo vy-mačkej do ručníku (zase pozor,některé umělé materiály se ždímat ne-smí, přelámala by se vlákna tkaniny)a dej usušit. Občas se dá za levný pe-níz koupit v prodejnách domácích po-třeb, plastů nebo šicích potřeb.

102 103

Na táboře, ale i na dvoudenní výpravě si můžete postavit opravdovou pec.Upéct se v ní potom dá cokoliv: maso, chléb, rohlíky, ale i buchty nebo koláče.Způsobů, jak se dá taková pec postavit, je celá řada. Nejčastěji se staví pec vmezi a pec „iglů“. A� stavíš pec jakýmkoliv způsobem, nezapomeň, že vnitřníprostor musí být dostatečný na roztopení pece a vstupní otvor musí být takvelký, abys mohl do pece dát to, co chceš upéct!

Trička, nátělníky, svetry ani mikiny nevěš kolíčky, ale opatrně přehoï, hezkysrovnané, přes šňůru. Během sušení ještě několikrát obra� a přerovnej. Pokudmusíš na táboře prát bavlněnou košili, která by po vyprání potřebovala vyžehlit,neždímej ji, ale nech ji pověšenou a vyrovnanou na ramínku vykapat, případněopět během sušení rovnej. Pak zůstane krásná i bez žehlení.

Nepostradatelným pomocníkem při praní táborem ošlehaných ponožek nebokolen kalhot a tepláků je MINIVALCHA, plastová pomůcka velikosti dlaně.

No a co jsme si vyzkoušeli na táboře, bude jistě hračkou doma.

V péči o osobní i společné věci by-chom si mohli vzít příklad z indián-ských kultur. Každičký sebeobyčejnějšípředmět, a� již to byla dřevěná lžíce,miska na kukuřici či toulec na šípy, by-ly považovány za ztělesnění „VelkéhoDucha“, a proto se o ně lidé starali,zdobili je a prokazovali jim úctu.

Jak na to?Potřebujeme: oboustranný brou-

sek - z jedné strany hrubý, z druhéjemnější, jemnou břidlici (prodává sepod názvem belgický kámen), hadřík,sklenici vody, noviny, delší pruh pevnékůže (ne jelenice) a samozřejmě nůž,který chceme nabrousit či přebrousit.

Ze všeho nejdřív rozložíme na stůlnoviny (brousek nám bude méněklouzat a nepoškrábe stůl) a namo-číme brousek.

Každý nový nůž má tzv. „továrníostří“.

Je to velmi krátké ostří, kterým si

stěží uřízneme krajíc chleba a našímprvním úkolem po koupi nového nožebude toto ostří zbrousit na hrubémbrousku. Sklon, se kterým začneme sezbrušováním, musíme dodržet po ce-lou dobu naší práce. Úhel sklonu sivybereme podle následného používánínože.

Brousíme dvěma způsoby. Krouži-vými pohyby po celé délce brousku aostří

Pozor, jestliže při práci kýváme no-žem, nejen že zničíme brousek, ale vy-tvoříme na ostří „břicho“. Tímto ost-řím se velmi špatně řeže.

Další věc, na kterou musíme dátpozor, je přebroušení. Vytvoříme-litenký kousek kovu na ostří, který seohýbá volně sem a tam, vznikla námtakzvaná jehla.

I v tomto případě musíme znovuzačít práci od hrubého brousku.

104 105

Staráš se i ty vzorně o vlastní vě-ci a společné táborové vybavení?

NŮŽMáš svůj nůž v pořádku?Ostrý nůž dobře krájí, zařezává bez skřípání do dřeva, neláme se mu ostří, ipřípadné rány se hojí daleko rychleji než od nože tupého. Pokud nechceme býtnebezpeční sobě i svému okolí, nosíme nůž pečlivě a kvalitně naostřen.

nebo dlouhými tahy ve směru podél-né osy nože, napříč přes brousek.

Na brousku vzniká „brusná kaše, pasta“ - tu nikdy nesmýváme, jelikožnám pomáhá s broušením. Jestliže se nám podařilo odstranit „tovární ostří“,můžeme obrátit brousek a brousit na jemnější straně. Při broušení stále nůžpo obou stranách kontrolujeme, hadřík používáme na otírání nože, abychomlépe posoudili správný sklon či dostatečnost broušení.

Předposlední fáze naší práce nastává v okamžiku, kdy při pohledu shoraproti světlu na ostří nože vidíme jen nepatrnou lesknoucí se plošku. Zbytekbroušení provádíme již výhradně na belgickém kameni, ale pozor! V této fázibroušení dochází nejčastěji k chybám. Nůž proto pečlivě kontrolujeme třebai po třech, čtyřech tazích přes belgický kámen.

Správnost naostření kontrolujeme takto: pohledem přezkoumáme velikostlesknoucí se plošky (pohled na ostří proti světlu), při tom také zjistíme, ve kte-rých místech máme při práci přitlačit a kde netlačit vůbec. Zkoušku můžemeprovést i tak, že jemně táhneme nůž ostřím po nehtu směrem k sobě. Tam, kdenůž drhne, je nabroušen, a v místech, kde sklouzává, chce ještě přibrousit.

Na závěr celé práce nůž obtáhneme na kůži. Tím získáme dobré a trvanlivéostří. Je na každém, aby si vybral a vyzkoušel správné ostří podle druhu práce.

ËepelËepel

b¯icho

Ëepel

jehlast¯ednÏ dlouhÈ ost¯Ì

kr·tkÈ tov·rnÌ ost¯Ì

(p¯ÌËn˝ pr˘¯ez ËepelÌ,pohled zp¯edu)

typy brouöenÌpro pouûitÌv˝hradnÏ na d¯evoËi jinÈpevnÈ materi·ly

typy zbrouöenÌpro univerz·lnÌpouûitÌ- nejËastÏjipouûÌvanÈ

dlouhÈost¯Ì- pouzena mÏkk˝materi·l

Po každé práci je nutné nůž vyčis-tit a uložit do pouzdra. Máš-li zavíracínůž, je dobré jednou za čas vyčistitdrážky závěrů a kápnout do nich párkapek oleje.

Broušení sekery:Jemným pilníkem vyrovnáme zu-

by a nerovnosti řezné hrany sekery.Poté mokrým brouskem brousíme os-tří z obou stran tak dlouho, až zís-káme správný tvar.

Při dokončování často měnímebroušenou stranu, abychom zabránilitvorbě „jehly“.

Správně nabroušené ostří sekeryse bez zadrhávání zařízne do papíru.

Výměna topůrkaBudeme potřebovat topůrko a

klíny do sekery. Obojí dostaneme vželezářství. Při nákupu topůrka mu-síme dbát na to, aby bylo přiměřenésvou velikostí, aby bylo bez suků aprasklin, aby nebylo řezané proti le-tům - to znamená, že kresba let byměla být souběžná s topůrkem. To-půrka se vyrábějí z listnatého dřeva,nejlépe z habru či jasanu. Klínek byměl dosahovat asi do 2/3 délky oka se-kery.

Máme vše, co potřebujeme a mů-žeme se pustit do opravyl Oko sekery zbavíme zbytků staréhotopůrka,l přes oko sekery nakreslíme na to-půrko velikost oka,l změříme výšku oka a označíme si jina topůrku, v této rovině povedemejemnou pilkou řez kolmo k topůrkuzhruba do hloubky, kterou budemeodřezávat,l ořezáváme ostrým nožem až dochvíle, kdy můžeme alespoň maloučást topůrka nasadit do oka. Rychlej-šího cíle můžeme dosáhnout pomocírašple,l sekeru několika poklepy nasadímehlouběji - v místech, kde zůstalastopa po vnitřku sekery, musíme dře-vo ještě vybrat,l nyní již postupujeme opatrněji, na-

sazovat zkoušíme častěji a v místech,kde již bylo topůrko v oku sekery, dře-vo nevybíráme,l tento postup opakujeme tak často,až topůrko pevně sedí v oku sekery,topůrko musí být nasazeno kolmo nasekeru,l ještě jednou topůrko vyndáme auprostřed podélně nařízneme dohloubky klínku,

l opět nasadíme hlavu sekery a zatlu-čeme klínek. Topůrko se tím v okuupevní a nebude nám vypadávat (po-kud jsme opracovávali trpělivě a ne-ztenčili topůrko příliš).

Zkušení tábornícichrání topůrkoproti poškozenípři štípání dřevaproužkem kůže,přilepeným či při-vázaným pod hla-vu sekery.

106 107

Máš pěkně nabroušený nůž. Aby ti dlouho dobře sloužil, uvědom si, co mu škodí:

Jak se sekerou zacházet ti napoví následující obrázky:

Sekeru opravdového „zelenáče“ poznáš snadno, protože sel viklá l pyšní zubatým ostřím a rzí l ráda válí na trávě, často i přes noc

SEKERApatří k základnímu táborovému nářadí, bez kterého se v žádném případě neo-bejdeš. Dokážeš však i ty proniknout do umění zálesáků, prospektorů a trapperů?

ot·Ëet sekerou

45o

60o

Abychom se při řezání zbytečněnenadřeli, je třeba si pamatovat, že:l na pilu netlačíme, list se snažímemít vodorovně, nepáčíme pilu dostrany, nijak ji nekroutíme a neohý-báme, taháme hlavně k sobě.l Pro delší táboření je nezbytné po-stavit si kozu na řezání dřeva.

Skončíme-li práci s rámovou pilou,povolíme ji a uklidíme, nejlépe pově-síme na suché místo, kde se o ni ne-může nikdo zranit.

Aby nebyla pila svírána dřevem,které řežeme, je nutné, aby mělasprávný rozvod, neboli „šraňk“.

Zuby stáčíme střídavě vlevo avpravo. Šířka rozvodu se rovná dvě-ma tlouš�kám listu. Pod dohledemzkušenějšího kamaráda se to pomocítrojhranného pilníku, rozvodky, nebov nouzi velkým hřebíkem jistě brzynaučíte.

Pro broušení zubu pily se používátrojhranný pilník a brousíme vždydva sousední zuby najednou.

Dřevo jehličnanůSmrk ztepilý - snad nejčastěji se vyskytující

strom. Má dřevo s dlouhými vlákny.Dobře se řeže a štípe i za vlhkéhostavu. V táborové praxi se nejčastějipoužívá na topení (velice dobře hoří),ale nesmíme zapomínat na různé stav-by jako třeba táborové brány, podsady,tyče na stavbu tee-pee, kolíky. Využítmůžeme i čerstvou kůru, ze které sedá vyrobit nástěnka nebo obal naskautský deník. Dřevo smrku má bí-lou až jemně nažloutlou barvu. Dobřese barví. Může se použít na vyřezávánítotemů nebo drobnějších výrobků.

Nevýhodou smrkového dřeva je,že po navlhnutí ztrácí většinu svýchdobrých vlastností.

Borovice lesní a ostatní u nás rostoucí borovice

mají dřevo pevné, těžké, značně suko-vité, červenavé s vysokým obsahempryskyřice. Toto dřevo využijeme spíše

jako okrasné. Různě pokroucené suko-vité větve připomínající duchy přírody,bizarní tvary zdobí nejednu klubovnu.Borovicové dřevo se díky sukům špat-ně řeže a ještě hůř štípe. Na topení jevhodné spíš do kamen, nebo� na ote-vřeném ohništi díky vysokému obsahupryskyřice značně čadí. Dřevo boro-vice má proti smrku větší výhřevnost.

Modřín opadavýnení příliš využívaný. Má krásné

dřevo červenavé barvy s mnoha kres-bami, avšak jeho poměrně vzácný vý-skyt spolu s menší hořlavostí činí to-to dřevo pro nás nepoužívaným.

Využívá se na výrobu nábytku, jeodolné vůči vnějším vlivům.

108 109

PILAKaždá pila má jiné využití. „Zlodějku“ a „ocasku“ používáme na rychlé

přeříznutí slabých dřev. Řeže jimi jeden člověk.Pila „bobrovka“ vyžaduje ke své obsluze dva šikovné táborníky a hodí se

především na přeříznutí klád s větším průměrem. Nejznámější a u nás nej-používanější je pila oblouková, se kterou většinou řežou dva táborníci.

provizornÌ koza na ¯ez·nÌ d¯eva

Se dřevem se setkáváme na každém táboře, výpravě či jiné oddílové akci.Každé dřevo má jiné vlastnosti (barva, hustota, odolnost) a znalost těchtovlastností nám často velmi ulehčí práci.

ssmmrrkkssmmrrkk bboorroovviicceebboorroovviiccee mmoodd¯̄ÌÌnnmmoodd¯̄ÌÌnn

smrk ztepil˝

borovice lesnÌ(sosna)

borovicelimba

douglaskatisolist·

mod¯Ìnopadav˝

jedlebÏlokor·

rábí štěpiny na luky. Mladé větve majíuprostřed tak zvanou dušičku a okolnídřevo je poměrně trvanlivé, hodí se navýrobu troubelí do dýmek, nebo trubi-ček na vodu. Jasanové dřevo je také vý-borné pro výrobu topůrek.

Olšese nejčastěji vyskytuje okolo vody,

nebo alespoň tam, kde je hodně mo-kro. Její dřevo je měkké, nekvalitní ačasto hnije. Její tenčí větve lze použítna rožně či rošty. Mokré olšové větvešpatně hoří a suché stačí ponořit nanoc do vody a nemusíme se bát, že senám bude pečící se pochoutka váletmezi oharky v ohni.

Líska Tento polostrom je zajisté oblíben

pro své oříšky, ale můžeme využít i je-jí dřevo. K pálení se líska nehodí, pro-tože špatně hoří, ale z jejích prutů sedají vyrábět krásné věci. Jednoletévýhonky používáme na výrobu šípů.Silnější pruty využijeme při výroběindiánské postele, pěkně vypadajítaké poličky z jednotlivých klacíkůsvázaných k sobě.

Břízamá měkké dřevo, které ve vlhku

rychle hnije, a proto se nepoužívá navětší stavby. Suché hoří jen při vět-ším žáru, používá se na topení v kr-bu, popřípadě kamnech. Vlhké ne-hoří vůbec. Pro nás jsou zajímavéhlavně tenčí kmínky a větve, kterémůžeme použít na orámování nástě-nek a rozličné další zdobení. Z vys-chlého dřeva můžeme nařezat placky- kolečka či šikmé plátky asi 1 cm sil-né, které se mohou dále malovat čivypalovat.

Zvláštní význam pro zálesáky a tá-borníky má březová kůra. Může námdobře posloužit jako podpalovač mís-to papíru, hoří i vlhká. Z mladé bře-zové kůry se dá vyrábět množstvíkrásných věcí (nádoby, ozdoby, obalyna zápisníky apod.).

Na tom, jak dále využít zde po-psané stromy, nechte pracovat fanta-zii. Vždy myslete na vlastnosti dřevaa potom se vám nestane, že budeterozdělávat oheň olší, nebo opékatvuřty na smrkovém klacku.

Tvrdá dřevaBuk lesní - vysoký mohutný strom se stříbři-

tou hladkou borkou.Dřevo buku je snad nejtvrdší a

nejpevnější v našich krajích. Má málosuků. Štípe se dobře, ale je nutno po-užít větší sílu. Často se štípne napříčpřes léta.

Výborně se hodí na výrobu topů-rek k sekerám. Toto dřevo najde vy-užití i při stavbě hrází, můstků nebojiných staveb ve vodě, jelikož nehnijea vodou ještě víc ztvrdne.

Při topení vydává značný žár, aproto musíme dát pozor na větší ne-bezpečí popálenin. Velkou výhřev-nost můžeme využít při rozehříváníkamenů na finskou saunu, nebo roz-topení táborové pece. Po vyhořenízůstává minimální hromádka po-pela.

Habrmá podobné vlastnosti jako buk.Je to strom s dvojitě pilovitými

listy a spirálovitě stočeným dřevem.Borka je tmavá a hladká v mládí, vestáří jemně zbrázděná.

Dub zimní, letní, červený, bahenní- dřevo všech druhů u nás rostou-

cích dubů má podobné vlastnosti jakobuk a habr s tím rozdílem, že je hůřhořlavé.

Měkká dřevaLípa se řadí se svým dřevem mezi nej-

měkčí. Jasné, bílé dřevo s mnohapóry je lehoučké a snadno opracova-telné. Vyrábíme z něj nejrůznější oz-dobné předměty a je až neskutečné,co z tohoto materiálu dokáží zručnéruce vytvořit. Modeláři jistě ocenílehkost tohoto dřeva.

Jasan- vysoký vzdušný strom se šedivou

borkou na starých a se stříbřitě zelenouna mladších částech stromu. Z mladýchvětví se dobře vyřezává a ze starého dře-va, které si zachovává pružnost, se vy-

110 111

habr obecn˝dub letnÌ

buklesnÌ

lÌpa velkolist· jasan ztepil˝b¯Ìza bradaviËnat·

bbuukkbbuukk dduubbdduubb llÌÌppaallÌÌppaa bb¯̄ÌÌzzaabb¯̄ÌÌzzaajjaassaannjjaassaann oo¯̄eecchhoo¯̄eecchh llÌÌsskkaallÌÌsskkaa

Již v dávných a dávných dobách při-nášel oheň lidem bezpečí, teplo a chut-nější potravu. Proto si lidé ohně ne-smírně vážili, chránili jej a uctívali.Oheň - to je světlo v temnotách, oheňspojuje myšlenky lidí sedících v kruhuokolo něj. Od nepaměti lidé věří, že oheňpomáhá řešit i ty největší spory smírem- rozumnou cestou, bez zášti a hádek.

Příprava slavnostního ohně je vždyvelkou táborovou událostí. Již několikdní předem se družiny tajně domlou-vají, čím ostatní překvapí. Vymýšlejí anacvičují se scénky, sezpívávají písničky,připravují vypečené triky a soutěže...

Jako slavnostní oheň připravíme pa-godu, orientovanou podle světovýchstran.

Kolem pagody vytvoříme z kamenůdva kruhy. Mezi ně vstupuje pouze ur-čený ohnivec, který se věnuje přiklá-dání. Jiní táborníci připraví zásobu pa-livového dřeva na přikládání, dalšívyrobí kolem ohniště kruh sedátek.

Mnohé oddíly mají různé rituály za-palování a zahajování ohně, které se

dědí z generace na generaci. Sem patřínapříklad zapalování ohně fakulemi zečtyř světových stran, rozdělání ohnětřením dřev či křesáním, předneseníosobního či táborového kréda, vzpo-mínka na bývalé členy oddílu...

Pro všechny však platí jedno:Slavnostní táborový oheň se těší

všeobecné úctě. Zahájení bývá protovždy důstojné a patří k němu neodmy-slitelně skautské kroje.

Je nemyslitelné v takovém ohni pá-lit odpadky či na něm vařit.

Program táborového ohně by mělvést a určovat pověřený skaut s jistýmdruhem nadání pro tuto činnost, kte-rému by ostatní měli předem nahlásitsvé body programu. Ten také vytvoříosnovu programu směřující od vese-lého k vážnému.

Zpěv, scénky, vyprávění pomáhajíu mnohých překonávat trému. (Před-ním osobnostem naší kultury, např.Jiří Suchý, Miloš Forman, Václav Ha-vel, byly skautské táborové ohně jejichprvní scénou). Dbejte, aby na uváděnévýstupy bylo dobře vidět a aby řeč„herců“ byla zřetelná a hlasitá.

U táborového ohně hodně zpíváme.Písničky běžné, veselé i vážné, pokou-šíme se o kánony i vícehlasy. Je to mocfajn, když zazní kytary i flétny - mnozíz nás hrají a rádi zpíváme snad úplněvšichni - nejen u táborového ohně, alevždy, najdeme-li si k tomu příležitost.V řadě oddílů vydávají každoročněmalé táborové zpěvníčky, podle kte-rých se zpívá i přes rok na výpravách.Další a další písničky jsou pak opiso-vány do zápisníků. Zpěv vždy přinášíveselí a dobrou náladu.

Obzvláště slavnostní táborovýoheň vzplane tehdy, když se další znás rozhodne vydat po skautskéstezce a složí zde přede všemi svůjskautský slib. Jindy zde zazní jménanejlepších táborníků a tábornic či sepoodhalí rouška tajemství visící nadcelotáborovou hrou. Můžete zde sly-šet i jména těch, kteří dokázali překo-nat sami sebe a podařilo se jim splnitnáročnou zkoušku Tří orlích per. Se-díme u slavnostního ohně, s kytarousi pobrukujeme známé melodie, začí-nají se rozvíjet veselé i vážné příběhy.

Chvilku můžeme tiše sedět a pře-mýšlet o tom, jací jsme, co prožívámea třeba se zamyslet i nad tím, jacíchceme být a co všechno chceme pro-žít. Připozdívá se, okolní příroda šlaspát, broukáme písničky, které nutí kzamyšlení. Poslední jiskry vylétají kobloze a mizí někde mezi hvězdami,stejně jako k nim směřují i naše myš-lenky... Vstáváme - je čas dát si do-brou noc.

Utvoříme těsný kruh, ruce překří-žíme před tělem (pravou přes levou)a podáváme je svým sousedům polevé i pravé straně. Stiskem ruky své-mu sousedu vpravo začíná vůdce od-dílu. Stisk pokračuje od jednohoskauta k druhému, až dojde opětk vůdci. Gilwellský kruh je uzavřen.Zpíváme poslední písničku dnešníhovečera...

112 113

„Je tisíce případů, kdy uzel je jediným řešením ze svízelné situace,“ píšeF. A. Elstner ve své knížce „Uzly a laso“ a přidává krátký příběh:

Skautská stezka ti ukládá zvládnoutřadu uzlů, od základní nováčkovskéšestky až po vazby, s jejichž pomocí semůžete na táboře pustit do složitějšíchstaveb. Provaz do ruky, dáme se dopráce!

ZÁKLADNÍ UZLY

115

... Pak mÏ zavedli na ökolnÌ plachetnici.StÏûnÏ aû do nebe, plachty, lana, provazovÈ ûeb¯Ìky a ËistÏ vydrhnut· podlaha.Jako chlapec od Vltavy jsem niËemu nerozumÏl, a tak si mÏ vzali p·ni n·mo¯nÌci vkajutÏ do par·dy. Byl mezi nimi star˝ kormidelnÌk Jack Britton.ÑPodÌvej se, chlapËe,ì zaËal. ÑNa lodÌch je dneska vöecko modernÌ, ale v˝cvik kadet˘zaËÌn· na d¯evÏnÈm trojstÏûnÌku. Jednou z nich budou d˘stojnÌci a moûn· kapit·ni,ale voda je zr·dn· a nikdy nevÌö, kdy budeö hledat pob¯eûÌ na z·chrannÈm Ëlunu,nebo kdy se budeö houpat v TichÈm oce·nu na voru s plachtou. MusÌö zn·t a umÏtvöechno od zaË·tku, i kdybys byl jednou doktorem n·mo¯nÌch vÏd! UmÌö v·zatuzly?ìÑTÏch öest z·kladnÌch pro nov·Ëkovskouzkouöku. Plochou spojku, ökotovousmyËku, lodnÌ smyËku, draËÌ smyËku,ryb·¯skou spojku a zkracovaËku...ìÑUkaû!ì ¯ekl a podal mi tenkÈlano.V·ûu, ale nebyl spokojen.ÑUmÌö,ì pravil, Ñale ten provazdrûÌö öpatnÏ v ruce. P¯ijÔ zamnou vûdycky veËer, budutÏ uËit! Aû se vr·tÌö tam kv·mdom˘, m˘ûeö se chlubit avöichni ti budou z·vi-dÏt!ì

DDrraaËËÌÌ ssmmyyËËkkaa:: M· osvÏdËenou vlastnost - zaruËenÏneproklouzne, nest·hne se, a to ani vevlhku. HodÌ se p¯i spouötÏnÌ, jiötÏnÌnebo vytahov·nÌ kamar·da. Budeö-li jinÏkdy takto pouûÌvat, uzel musÌ b˝tvûdy na levÈ stranÏ prsou, aby provaznetlaËil na srdce! PevnÏ a spolehlivÏ tispojÌ dvÏ lana. NauË se ji v·zat volnÏ ikolem pasu.

LLooddnnÌÌ ssmmyyËËkkaa::

NenahradÌö ji jin˝m uzlem. Neklouûev tahu ani po svislÈ a hladkÈ tyËi,svÌr· tÌm pevnÏji, ËÌm vÏtöÌ je tah. Ne-hodÌ se k v·z·nÌ kolem hranat˝chp¯edmÏt˘, ke spouötÏnÌ a vytahov·nÌb¯emen.

JeötÏ lÈpe drûÌ ÑbezpeËn· lodnÌsmyËkaì, zvan· tÈû konstriktorov˝uzel. ProhlÈdni si obr·zek a jseö-liopravdov˝ kumöt˝ ,̄ za¯aÔ ji dosvÈho reperto·ru.

AAmmbbuullaannËËnnÌÌ uuzzeell::

V·ûe se ze stejnÏ siln˝ch, such˝chprovaz˘, kterÈ neklouûou, nebo zcÌp˘ ö·tk˘. Dob¯e a pevnÏ spojÌ lanai tenk· vl·kna. Dob¯e se s nÌm spojujÌobvazy. Je ploch ,̋ netlaËÌ a rychle sev·ûe. Pro snadnÈ rozv·z·nÌ pouûij trikna obr·zku.

ääkkoottoovv·· ssppoojjkkaa::

Je zn·ma rovnÏû pod n·zvem tkal-covsk˝ uzel. Na mo¯i v·ûe cÌpy pla-chet a lan do h·ku. Dob¯e a pevnÏspojÌ dva nestejnÏ silnÈ provazy, Ëiprovaz a cÌp l·tky. Je pevnÏjöÌ neûambulanËnÌ spoj-ka.

smÏrem od sebe

114

Řadu ozdobných uzlů a pletenců, které použiješ jako přívěsky či doplňkyk jiným výrobkům, najdeš v kapitole Dovednosti.

Chceš se naučit vázat i jiné uzly? Přečti si knihu „Uzly a laso“ od F. A. Elstnera nebo „Jak zavážeš“ od J. Čermáka.

VÁZANÉ STAVBYV mnoha zemích se dodnes používají vázané stavby při stavbě lešení či mostů. Ba-

den Powell píše ve svých vzpomínkách o setkání s tajným spolkem Krobotů v Jižní Af-rice roku 1895: „Členové tohoto spolku byli již od deseti let cvičeni vybranými mužikmene Ašontů v lovu zvěře, stopařství, pralesním lékařství a také zálesáckých znalos-tech. Přestože domorodci neuměli vázat takřka žádné uzly, dokonale zvládali celýsystém vazeb, pomocí nichž dokázali v džungli budovat cesty a visuté mosty.“

116 117

RRyybb··¯̄sskk·· ssppoojjkkaa::

Jsou to dvÏ oËka vz·jemnÏ posuvn·na pevn˝ch Ë·stech provaz˘. Bez-peËnÏ spojÌ i silonov˝ vlasec, proto jinejËastÏji pouûÌvajÌ ryb·¯i.

ZZkkrraaccoovvaaËËkkaa::

Existuje jich nÏkolik druh˘. UmoûÚujÌzkr·cenÌ volnÈho provazu.

A nÏco navÌc:

Prov·zk˘m, provaz˘m i lan˘m ökodÌ:vlhko, hniloba, plÌseÚ, pÌsek, bl·to, snÌh,chemik·lie, drsnÈ plochy, n·razy, prudkÈzmÏny zatÌûenÌ, öpatnÈ zakonËenÌ, öpat-nÈ skladov·nÌ. äpatnÈ, vadnÈ a nevhodnÈprovazy zp˘sobily mnoho zranÏnÌ a ne-hod. PPoott¯̄eebbuujjeeöö--llii,, aabbyy pprroovvaazz nneessll ttÏÏûûkk˝̋nn··kkllaadd nneebboo ËËlloovvÏÏkkaa,, pp¯̄eeddeemm hhoo ddoobb¯̄eepprroohhllÈÈddnnii!!

Vázané stavby se staly na skautských táborech velkou módou, nejen přistavbě větších táborových staveb, ale i různých doplňků. Pojïme si tedy o nichříci něco blližšího.

Příprava a zakoncování lanNež se pustíme do vázaných sta-

veb, připravíme si vhodná lana. Prokolmé vazby je optimální délka 5 m,pro šikmé vazby 7 m.

Vhodná úprava konce lana nedo-volí jeho další rozplétání.

Lana z přírodních materiálů za-končujeme obvykle oplétáním, umělázatavením nad plamenem svíčky.

VazbyVazby slouží ke spojování dřevě-

ných tyčí pro nejrůznější stavby.

PPrruussÌÌkk˘̆vv uuzzeell

dd¯̄eevvaa¯̄sskk˝̋

nnaappÌÌnnaaËËkkaa

uuzzeell ddoobbrrÈÈhhoo sskkuuttkkuu

uuzzeell pp¯̄··tteellssttvvÌÌ

Skladování a balení lanLana po použití „vyšleháme“, roz-

vážeme všechny uzly, očistíme a zavě-síme na suché místo. Balení lana na-značují následující obrázky

118

Dosud nejvyööÌ v·zan· stavba na svÏtÏmϯÌcÌ 65 metr˘ vyrostla na svÏtovÈmJamboree v Holandsku v roce 1995

Kdo přeskočí nejvíckrát lano? Rychlost semůže zvyšovat.

Uprostřed je celé družstvo, které skáčenajednou. Vypadne ten, kdo zkazil točenía přeskoky se počítají až do vypadnutí posledního člena družstva.

Vytvořte těsnou řadu ze 3-6 lan, která semohou točit oběma směry. Soutěžící majíza úkol co nejrychleji a s co nejmenšímpočtem chyb proběhnout na druhoustranu.

Mojí dávnou touhou bylo stát se ale-spoň na chvíli neohroženým kovbojems lasem zavěšeným na hrušceu sedla a připraveným k bleskurychlé-mu použití. To se však po roztočeníprvní krinolíny odsunulo kamsi do po-zadí. Nastala dodnes nekončící touhastále se zdokonalovat, umět něco víc nežostatní, dokázat, že „na to mám“, do-provázená radostí z vlastní obratnosti.

HRÁTKY S LANEMPři lasování, světe div se, je nutné přemýšlet. Přemýšlet, předvídat, tušit,

cítit, uvědomovat si... A co? Chování spiningu, pohyb hondy, následující figury,vlastní možnosti, chyby, dynamiku, okolí...

Vyzkoušejte svoji obratnost v následujících hříčkách. Jsou důležité proúspěšné zvládnutí složitějších triků a sestav při práci se spiningem. Zdánlivěnemají s lasováním nic společného, ale to jen na první pohled. Při samotnémpraktickém cvičení jde o podobné pohyby rukou i nohou, o tytéž přeskoky, jsouvyžadovány stejné postupy k řešení a provádění cviků.

podbíhání pod lanem točeným velkým obloukem zedvou konců

při podbíhání se zastavíme pod lanem, několikrát pře-skočíme provaz (např. 3x - počet stanovíme předem) aopět vyběhneme

provaz přeskakujeme při střídání tří obrátek svižnýcha tří pomalejších

přeskakovat a podbíhat zkuste ve dvojicích, které sedrží za ruce

podbíhání a skákání přes dvě proti sobě se točící lana. Jde o přeskočení jednoho lana komplikované kombinacípodběhnutím druhého. Pokračujeme v nácviku:

pokuste se vytočit na laně dvě vlny a udržet je točit (lzejich vytvořit i více), někdo další potom může probíhat podjedním obloukem tam, pod druhým zpět

roztočit dva provazy do kruhu nízko nad zemí; ostatnístojí v kruhu a musí je přeskakovat

dvěma provazy komíháme těsně nad zemí - k sobě a odsebe. Uvnitř stojící musí nadskakováním uhýbat.

skákání přes švihadlo. Vyzkoušej si náročné způsoby (va-jíčko, skákání pozadu, dvojskoky...), nacvičuj nízké výskokybez meziskoků - třeba i poslepu, pozpátku a zdvojené.

přeskakování vlastnoručně točeného provazu rovnoběžněse zemí; v předklonu pod sebou točíme asi 0,5 m dlouhý pro-vaz (slaïujeme točení se skákáním).

dvojice, které točí provazem, se postaví za sebe tak, aby je-den točící stál uprostřed lana další dvojice, které pak ipřeskakuje. Vhodné je začít trénovat se dvěmi dvojicemi. Zdvojic lze vytvořit kruh, kde všichni točí i přeskakují. Lana semusí točit s malým zpožděním, aby se nezapletla.

121

Při hrátkách s lanem nezapomínejte:- podbíhat případně přeskakovat střed točeného oblouku- otáčet lano zejména zápěstím. Dbáme, aby střed lehce škrtal o zem, nebyl ani příliš vy-soko - vadil by při nízkých přeskocích, ani příliš nízko - škrtal by o zem a zpožïoval se- při točení můžete vyzkoušet s provazem různě chodit a otáčet se, aniž byste přestali to-čit. Je to důležité pro nácvik koordinace vašich pohybů s pohyby provazu- u kterékoliv z hříček vymýšlet různé způsoby přeskakování: snožmo, po pravé a po levénoze, střídavě levá a pravá, měnit skoky snožmo se střídavými a podobně.- zkoušet točit a přeskakovat se zavázanýma očima

lano točené na druhou stranu musíme přeskočit, když je v nejnižší poloze

soutÏû o nejlepöÌho skokana

skokansk· soutÏû druûstev

soutÏû v podbÌh·nÌ lana

Tři soutěže na závěr

▼

▼▼

▼▼

▼▼

▼

▼▼

▼▼

120

NEŽ SE PUSTÍŠ DO LASOVÁNÍ

Všechny triky od nejlehčích (talíř,krinolína) až po nejsložitější (průskokštítem, liftové přehozy, motýlek) mů-žeš nacvičit s obyčejným provázkemse zatíženým koncem (paprsek lasa).Uvědom si, jak se chová laso v kaž-dém okamžiku vlivem odstředivé síly;popřípadě si jen rukou pomalu uka-zuj, kudy povedeš hondu, abys poz-ději vystihl ten správný okamžik.

SPINING A LARIAT

Při lasování používáme provaz,kterému „staří lasaři“ říkají spi-ning. Úplně nám postačí konopnénebo bavlněné lano stočené ze 3-4pramenů. Náročnější mohou použí-vat pletená lana s duší z polyami-dových vláken, která jsou na rozdílod lan horolezeckých vláčnější alehčí.

Pro spining, který bývá dlouhý4,5-7 m, se používají průměry mezi8 a 10 mm. Platí: čím větší průměr,tím pomaleji lze točit. Odříznutýkus lana musíte ihned zakoncovat.Jak na to jít již jistě víte z kapitoly ovázaných stavbách.

Hod na cíl, poutání na dálku po-mocí lodních smyček, chytání doletícího oka - pro toto vše se hodí delšílano, kterému se říká lariat.

Pro lariat volíme průměr o něcomenší, jelikož při jeho délce od 7 mvýše až po 16 m nám záleží i na vázea možnosti stočit jej do jedné ruky.

ZÁKLADNÍ FIGURY

Krinolína- královna lasování a základní prvek

mezi všemi figurami.Uchopíme spining do obou rukou

tak, že honda je po pravé straně dole,paprsek je dlouhý zhruba k pasu. Lasodržíme dlaněmi nahoru, kde mezirukama máme šířku našich ramen. Přináhozu je levá ruka bez pohybu před-pažená, zatímco natažená pravá rukadržící paprsek jde kolem celého tělavelkým obloukem až do základní polo-hy.

V tu chvíli je pravý okamžik pustitvlastní kruh budoucí krinolíny, lehcešvihnout levou i pravou rukou vesměru točení (začátečníci si mohou po-moci i otočením celého těla) a začít po-malu nad hlavou točit. Snažíme setočit pouze zápěstím a s mírně pokr-čeným loktem. Toto lze nacvičit polo-žením zápěstí na hlavu a dále točit.

TalířZákladní postoj se neliší od kri-

nolíny, jen laso držíme více u pravéhoboku. Levá ruka je opět stále na jed-nom místě připažená u těla. Pravá ru-ka s lanem jako by kreslila před sebe conejvětší kruh - budoucí talíř. V závěru,když míjí levou ruku, která v tu chvílipouští laso, pokračuje ještě půl kolastejným pohybem. V závěru je vhodnétrochu švihnout, no a pak jen pustitkruh talíře, který se nám mezitímroztáhl do kola, a začít pomalu točit.

122 123

- ve všech základních figurách dbej naplynulost a těsně před přechodem doklasické polohy při točení udejpočáteční švih. Tím se ti podaří roztáh-nout kolo (okamžitě ale zpomalit).Nesnaž se nezdařilé pokusy vylepšitrychlostí a potrhlostí

- dbej na perfektní otáčení zápěstím

- při nezdaru požádej kamaráda, aby tiřekl, kdy se figura začíná kazit. Tak sepostupně dobereš k příčině nezdaru

- sleduj paprsek a snaž se vystihnoutsprávný začátek přechodu či začátkunové figury říkáním si např. teï, teï,...v rytmu točení a v okamžiku, kdy sehonda ukazuje na vhodném místě

- pro úspěšné zvládnutí figur musíšprocvičovat točení oběma rukama. Přidelších sestavách je nutné ruce měnit anechat je tak odpočinout

- při nácviku opakujících se triků(přeskoky paprsku, výhozy v rytmutočení se nepokoušej o maximum prove-dených cviků až do konce točení. Snažse provést trik jednou, dvakrát, a pakpokračuj v běžné krinolíně nebo talíři.Tak docílíš postupného vylepšování azároveň nacvičuješ i sestavy

- včas skonči, nic se nemá přehánět

papr

sek

okos kovovouhondou

ŠtítUchopení lasa stejné jako u krinolíny

nebo talíře s tím, že ruce jsou vytočeny šik-mo doleva nahoru a paprsek je dlouhý jakopoloměr budoucího štítu. Pravá ruka pro-jde celou budoucí dráhu štítu a při překří-žení levé ruky, která pouští laso, prudcešvihne po dráze kruhu. Točíme před seboui u boku blízko u těla a opět se snažíme conejvíce jen zápěstím.

Mistr lasováníPerfektním zvládnutím popsaných

figur vaše cesta k mistrovství ne-končí, ale teprve začíná. Lasování, toje nepřeberné množství možností akombinací. Jednotlivé figury jemožné provázat dohromady do zají-mavých a efektních sestav. Podmín-kou úspěchu je vytrvalost, nápaditosta pravidelný trénink.

Na závěr uvádím vzorovou se-stavu a cviky, které je možné natréno-vat ve dvojici. Přeji vám všem, kteříse vydáváte do přírody s lasem v ruce,mnoho zdaru, radosti a velkých usku-tečněných přání, která se splnila imně.

Figury ve dvojici:● vskok do cizí krinolíny - točící musímít ruku co nejvíce vzadu, do krino-líny se skáče ze zadu● vlezení do cizí krinolíny - podlezeníkrinolíny dovnitř● skok do cizího talíře - po vskokuhned skrčit, vskakovat ihned, kdyžprojde paprsek kolem vás● podlezení do cizího talíře - talíř semusí točit lehce nakloněný● předání krinolíny vně - točící si lehcedřepne, aby si druhý mohl převzítkrinolínu● předání krinolíny uvnitř - ten, kdo sibere krinolínu uvnitř, chvíli točíspolu s předávajícím a postupně po je-ho ruce přebere paprsek● přebrání talíře vně - ze strany pře-brání talíře● přebrání talíře uvnitř - zevnitř sebleskově uchopí (vytrhne) paprsek● přebrání štítu - lze chvíli točit spo-lečně s točící rukou● tlesknutí skrz štít - točící nastavídlaň a druhý mu do ní skrz štíttleskne (lze opakovaně)

● dva talíře uvnitř krinolíny - krino-lína je točena nad člověkem, který vedřepu točí dva malé talíře● předávání talíře dokola - předáváníprobíhá mezi dvěma osobami - praváruka 1 - levá ruka 1 - pravá ruka 2 -levá ruka 2

124 125

X

127

Vladimír Rogl popisuje ve svéknížce „Nebojte se topografie“ dvěhry, kterými si můžete v družiněznalost mapových značek procvi-čit.

Typografické lotoNa čtvrtku narýsujeme čtverco-

vou sí� o 25 (5x5) nebo 36 (6x6) po-lích. V každém čtverečku je na-psáno jméno jednoho terénníhopředmětu (např. kostel, zřícenina,hájovna, železniční stanice apod.)Dále nastříháme stejný počet kar-tiček, kolik polí a na ně nakreslímetopografické značky, odpovídajícínázvům ve čtvercích hrací plochy.Hraje se v různých obměnách. Zpo-čátku například kolik kdo políčekobsadí správně, později už kdo ry-chleji (samozřejmě správně) vše-chna pole kartičkami pokryje.

Divná mapaNa tabuli nebo balicí papír se nakres-

lí smyšlená mapa s řadou úmyslných chyb(např. řeka tekoucí přes kopec, potok te-koucí přes most, v rokli je umístěna roz-hledna, železniční stanice v tunelu apod.).

Ostatní mají za úkol do časového li-

mitu co nejvíce těchto nesrovnalostí obje-vit.

Kompas a busolaKompas je pradávný vynález lidstva,

používaný dříve především při plav-bách přes nekonečné plochy moří a oce-ánů. Kompas tvoří zmagnetizovanýkousek železa, který se volně otáčív pouzdře vždy do směru sever - jih.Nejjednodušší kompas si můžeme vyro-bit i sami. K určení severu nám postačíjehla, kterou několikrát přejedememagnetem, kousíček molitanu či korkuna podložení a klidná vodní hladina. Ji-ným způsobem je zavěšení jehly na nittak, aby visela přibližně vodorovně. Bu-deme-li mít trpělivost, dočkáme seustálení jehly opět ve směru sever - jih.

Pro turistiku používáme různédruhy busol, což je vlastně kompas opa-třený stupnicí 0 - 360. Bývá obvyklé, žesvětové strany na busolách se značí po-čátečními písmeny anglických slov:

Orientace mapyPři orientaci ve volné přírodě ti mapa

i busola prokáží neocenitelné služby. Bu-deš-li chtít využít všech jejich možností,musíš se naučit používat je dohromady.

Orientací mapy rozumíme natočenímapy tak, aby světové strany na mapě

N - north (sever)S - south (jih)

E - east (v˝chod)W - west (z·pad)

Mapa je zmenšeným obrazem určitéčásti terénu. Jejím úkolem je přehlednýmzpůsobem ukázat všechno, co můžeš vdané oblasti najít. U všech map je důle-žité jejich měřítko. To ti řekne, v jakémpoměru jsou objekty zakresleny do mapy.Asi nejčastěji budeš používat mapy turis-tické a z těch tě budou nejčastěji provázetty, které budou mít měřítka 1:25 000,1:50 000, 1:100 000. Znamená to, že 1 cmna mapě představuje v měřítku 1:25 000ve skutečném terénu 250 m (25 000 cm),v měřítku 1:50 000 pak 500 m a v mě-řítku 1:100 000 již 1 km.

Tvar terénu je na mapě znázorněnpomocí vrstevnic. Vrstevnice jsou čáry,které na mapě spojují body o stejné nad-mořské výšce. Jsou kresleny zpravidla po10 či 20 m. Tento údaj si ověř vždy v le-gendě mapy, kterou právě používáš. Čímblíže jsou vrstevnice na mapě zakresleny,tím příkřejší je svah, který zobrazují.Výstup kolmo k vrstevnici vede směremnejvětšího stoupání, tj. po spádnici. Podletvaru vrstevnic lze z mapy poměrněsnadno vyčíst tvar terénu.

Další důležité údaje můžeš z mapy vy-číst pomocí mapových značek. Jejich vy-světlení najdeš na každé turistické mapě.Ty nejdůležitější z nich je dobré naučit sezpaměti. Nejlépe a nejrychleji se je všaknaučíš při častém používání mapy na vý-pravách s družinou v okolí bydliště.

126

X

128

Pozor na některé jevy, kterémohoumagnetickou střelkuvychýlit!

Vl·Ëek zmizel v zat·Ëce a s nÌm se do okolnÌch les˘ propadlo i tÏch p·r hou-ba¯˘, co z nÏho vystoupili s n·mi.

N·draûnÌ stanici p¯ipomÌnala jen mal· d¯evÏn· budka. VÏtve okolnÌch smrk˘a borovic dosahovaly aû na jejÌ st¯echu.

Swed, n·ö v˘dce, vyt·hl odkudsi Ëty¯i ob·lky a rozdal je r·dc˘m druûin. NÏ-kte¯Ì z n·s si jeötÏ vöimli, jak si ve chvÌli, kdy r·dcovÈ rozevÌrali jeho dopis, ho-dil na z·da tornu a zmizel mezi stromy.

Druûiny se vzruöenÏ radily. Podle Swedov˝ch p¯Ìkaz˘ mÏla kaûd· druûinanamϯit busolou urËen˝ azimut a dojÌt podle nÏho do dÌlËÌho cÌle. Tam nÏkde je, po-dle nejasn˝ch n·znak˘ v dopise (o nichû Swed r·d ¯Ìk·v·, ûe jsou p¯esnÈ, logickÈa srozumitelnÈ), ukryta dalöÌ zpr·va, ud·vajÌcÌ nov˝ azimut a tedy i nov˝ cÌl.

Tohle n·s bÏhem v˝pravy mÏlo potkat nÏkolikr·t, neû jsme se koneËnÏ seöli seSwedem a naöimi rovery, kte¯Ì Ëty¯i trasy druûin·m p¯ipravovali.

T¯i druûiny shrom·ûdÏnÈ kolem sv˝ch r·dc˘ si s ̇ vodnÌm ̇ kolem poradily, jakse zd·lo, dob¯e a hlavnÏ rychle. Ztratily se v lesÌch, kterÈ jeötÏ nÏjakou chvÌli pras-kotem vÏtviËek naznaËovaly smÏry, kter˝mi odeöly. Tyto zvuky vöak vyvol·valypocity zmaru a zoufalstvÌ. Pociùovala je Ëtvrt·, poslednÌ druûina nemohoucÌ sez n·draûÌ, od svÈ busoly, nad nÌû se vöichni chlapci skl·nÏli, pohnout.

St¯elka busoly poskakovala sem tam, pak se nakr·tko ust·lila, aby se vz·-pÏtÌ roztancovala kolem celÈ r˘ûice.

Kdyû napÏtÌ nad neposluönou busolou vrcholilo a hrozilo vyvolat tÏûkou kriziv druûinÏ, ozval se odnÏkud klidn˝ hlas: ÑCo takhle sundat busolu z toho sudu,p·novÈ.ì

Byl to Swed, kter˝ po celou dobu situaci na stanici sledoval z nedalekÈhoml·zÌ.

Za p¯ekvapenÈ v˝razy, zraËÌcÌ se ve tv·¯Ìch Ëlen˘ druûiny, by kaûd˝ filmov˝reûisÈr toËÌcÌ komedii dal majlant.

Opravdu. »tvrt· druûina si jako podklad, pr˝ jako rovnou podloûku, aby by-la busola v dokonalÈ rovinÏ, zvolila obr·cen˝ sud, stojÌcÌ pod okapovou rourou n·-draûnÌ boudy.

Byl ovöem kovov˝.ÑNezapomeÚte si o tÈhle p¯ÌhodÏ nÏco povÏdÏt na p¯ÌötÌ druûinovce,ì ̄ ekl Swed

zkoprnÏlÈmu r·dci.ÑTeÔ uû maûte. Ale jinak,ì uk·zal na sud, Ñje tohle jen mezi n·mi.ì

souhlasily se světovými stranami v pří-rodě. Při orientování mapy pomocí kom-pasu nebo busoly postupuj takto:

1. Mapu polož na rovný předmět.2. Na mapu přilož busolu, nejlépe po-

blíž levého nebo pravého okraje.3 Otáčej mapou (a s ní i busolou) tak

dlouho, až ustálená magnetka je rovno-běžná s čarami sever - jih, případně le-vým, či pravým okrajem mapy.

Na správně orientované mapě jsouvšechny směry rovnoběžné s odpovídají-cími směry v terénu.

Není to nijak složité, stačí si jen pa-matovat, že na všech běžných mapách jesever nahoře, východ vpravo, jih dolea západ vlevo.

U některých speciálních map není se-ver nahoře (mapka v turistickém prů-vodci, některé mapy hor či řek apod).V tom případě bývá orientace naznačenarůžicí nebo čarami.

Pochod podle azimutuBusolu můžeš dále využít k udržení

směru při pochodu terénem. Nejdříve naorientované mapě spojíš výchozí a cílovémísto přímkou.

Rovnou hranu pouzdra busoly přilo-žíš k zakreslené přímce. Pak otáčíš stup-nicí, až sever (tj. 0 stupňů) souhlasí se se-verem na mapě. Proti ukazateli napouzdře odečteš hodnotu úhlu.

Takto zjištěný úhel pochodu se na-zývá azimut. Je to tedy úhel, který svírázeměpisný poledník s přímkou, vedoucíve směru tvého pochodu. Nyní můžeš po-kračovat v pochodu ve směru šipky. Dbej,aby střelka stále směřovala na sever vy-značený na ciferníku. V krajině si vždynajdi výrazný bod, který je na tvé trase,až k němu dojdeš, určíš další. Busolu držve vodorovné poloze, aby se střelka neza-chytila a neodklonila od správnéhosměru.

129

130 131

Určování světových stran bezpoužití busolyNěkdy se ti může stát, že potřebu-

ješ určit světové strany a busolu jsizapomněl doma. Není třeba zoufat.Zkušený skaut si i v takové situaci do-káže poradit. Existuje několik po-stupů. Ten nejjednodušší a nejzná-mější způsob využívá k určení severuhodinek a pohybu slunce.

- Polož hodinky na rovnou plochutak, aby malá rafička ukazovala co nej-přesněji na slunce. Nejlépe toho docí-líš tak, že vezmeš zápalku, postavíš jivedle hodinek a hodinky natočíš tak,aby se stín zápalky přesně kryls malou rafičkou, která míří ke slunci.

- Rozděl na polovinu úhel mezimalou rafičkou a dvanáctkou. Přímkapůlící tento úhel ti ukáže jih.

K hrubé orientaci postačí, budeš-li si pamatovat, že na jaře a na podzim

- v 6 hodin ráno je slunce přibližněna východě

- ve 12 hodin na jihu- v 18 hodin přibližně na západě

Ale co když je noc?Pro orientaci v noci je všeobecně

známý způsob určování severu podleseverky (polárky). Na obloze ji najdešv pětinásobném prodloužení osy zad-ních kol Velkého vozu. Severka samaje první hvězdou v oji Malého vozu.

Jiný způsob určení světových strannabízí souhvězdí Orion, které je na našípolokouli viditelné především v zimnímobdobí. Jeho prostřední tři hvězdy vy-cházejí na východě a zapadají na západě.

Severka

Mal˝ v˘z(Mal˝ medvÏd)

Velk˝ v˘z(Velk˝ medvÏd)

Orion vystupujÌcÌ(v˝chod)

Orion sestupujÌcÌ(z·pad)

vodorovnÈ

svislÈ

Busola dále poslouží k určení tvéhostanoviště na mapě. K tomu je potřebaznát 2 až 3 body v terénu i na mapě.

Azimuty každého jednotlivého boduzjištěné v terénu přenes do mapy (připočtinebo odečti) 180 stupňů. Přímky vedenéz těchto bodů se v určitém místě protnou(tyto přímky by měly svírat úhel alespoň20 stupňů). Tento bod označuje tvé stano-viště.

Zakreslením třetího azimutuvznikne trojúhelník, který vymezujeprostor, v němž se nacházíš.

Totéž můžeš vyzkoušet se zoriento-vanou mapou i bez použití busoly.(Mapu zorientuješ podle jiných popsa-ných způsobů). Prodloužené spojnicebodů v terénu a jim odpovídajícímznačkám zanes do mapy a v průsečíkutěchto směrů je tvé stanoviště.

132 133

Mimo orientace podle busoly či ne-beských těles můžeš v případě nouzevyužít různých úkazů v přírodě. Jejichspolehlivost však není vždy a za kaž-dých podmínek zcela přesná.

Proveïte s družinou nebo s oddílempátrání, při kterém pomocí busoly ově-říte tvrzení z letitých příruček, kterétvrdí, že:

- kůra většiny stromů u nás je na zá-padní a severozápadní straně tmavšía hrubší. Na této straně se také obvyklevyskytuje lišejník.

- letokruhy pařezů jsou na severnístraně hustší

- slunečnice otáčí svůj květ za sluncema to i tehdy, když je zakryto mraky.

- na jaře taje sníh dříve na stráních ob-rácených k jihu

- mraveniště jsou téměř vždy na jih odnejbližších předmětů, které je chrání(strom, pařez). Jižní strana mraveništěbývá pozvolná, severní je strmější

- oltáře kostela jsou orientovány zpra-vidla na východ

- včelí úly bývají zpravidla otočenyčesly na jižní stranu

a jedna technická pomůcka:satelitní antény jsou většinou směřo-

vány na JIH.Pozorování, která provedete u co

možná největšího počtu výše uvedenýchúkazů, si zaznamenejte do skautskéhozápisníku.

TURISTICKÉ ZNAČKYPásové turistické značky, jimiž

jsou značeny cesty v přírodě, mají roz-měr 10x10 cm. Mezi dvěma bílýmipruhy je červený, modrý, zelený, nebožlutý pruh. Červenou se značí dálkovéa hřebenové trasy, modrou významnétrasy v kraji, zelenou trasy v okresea žluté jsou turistické značky míst-ního významu a spojnice tras červe-ných, modrých a zelených. Značky seumís�ují (malují) na stromy, sloupy,patníky, kameny, skály, ploty apod.

Pro změnu směru se používají jedno-duché pásové šipky. Odkloněním šipky odvodorovné polohy na svislém objektu bývánaznačeno stoupání nebo klesání cesty.

Podobně jako Slunce ti může - i když trochu složitěji - pomoci Mě-síc. Svítí-li, pomohou ti následujícíúdaje. Měsíc je zpožděn za Sluncem:v první čtvrti o 6 hodin, v úplňku o 12hodin, v poslední čtvrti o 18 hodin. Toznamená, že je-li 23 hodin a měsíc senachází v první čtvrti, slunce by natomto místě bylo v 17 hodin.

Takto můžeme s úspěchem použítzpůsob, který jsme si již ukázali přiurčování světových stran pomocíslunce a hodinek.

Pozor! Mluvíme stále o slunečnímčase! V létě si musíš hodinky vrátito hodinu zpátky!

Je-li Měsíc v úplňku, je proti slun-ci. Ve 24 hodin je tedy na jihu, v 6 ho-

din na západě a v 18 hodin na vý-chodě.

A na závěr jednu specialitu. Dejme to-mu jste se dostali jakýmsi tajemným způ-sobem na neznámé místo na zemi. Ne-víte, kde jste a nevíte, kolik je hodin (přicestování po celé zeměkouli je vám nášstředoevropský čas na vašich hodinkáchúplně k ničemu). Je možné i v tomto pří-padě určit světové strany podle Slunce,když nevíte, jste-li na severní či jižní po-lokouli, a proto vám nepomůže určenípolohy slunce v nadhlavníku? Pro ty, prokteré není tajemstvím pojem rovina ek-liptiky, je to jasné. Těm ostatním to asipomůže pochopit (po trošce přemýšlení)následující postup:

Když kdekoliv a kdykoliv uchopíterovný kus jakéhokoliv materiálu (dřevo,stéblo, bambus, anténa, pletací jehlice)a zabodnete jej do země tak, aby sluncepřes něj nevrhalo žádný stín, pak je užjen třeba asi tak čtvrt hodiny odpočívat(přiznejme si, že tato činnost je námvšem nejpříjemnější). Když si tedy dáte„dvacet“, pak stačí jen se podívat na stín,který za vás nakreslilo mezitím slunce.Ukazuje vždy a všude přesně na východ!

134 135

Na výrobu značky v přírodě najdešnejrůznější materiál. Jednou to budoumalé kaménky, jindy šišky, větvičky,nebo značku vyryješ do vlhkého okrajecesty. Použít můžeš svazečky trávy i co-koliv, co ti nabídne okolní příroda. Meziskautské značky naopak v žádném pří-padě nepatří mnohdy oblíbené značenípomocí barevných fáborků věšených naokolní stromy. Takhle značená cesta byse v přírodě neměla vůbec objevit.

Jdi tímtosměremJe to základníznačka, kterouasi opravdu nej-lépe vyjadřujemeschématem šipky.Její podoba, se-stavená z větvi-

ček, patří ale jen začátečníkům, protožekaždý zkušený stopař použije jejích vži-tých forem ze tří kamenů (dva na sobě,třetí ve směru pochodu), ze svázanýchstébel travin nebo větviček zapíchnu-tých (někdy i podložených podle obráz-ku) ve směru pochodu. V místech, kdenerostou smrky, použijeme smrkovévětvičky a ve smrkových lesech opětlisty listnáčů (stopka vždy určuje směr).

Tábor tímtosměrem

Schéma sym-bolu stanu sešipkou hovoříjasně. Prakticképrovedení bývá

buï vyryté nebo provedené z větví,a� již horizontálně či vertikálně.Obvykle tato značka představuje ko-nec stopovací hry, odkud stopaři do-bíhají přímo do tábora.

Skautské i turistické značky mají pro tebe podobný význam. Umožňují tipohybovat se v neznámém terénu bez zbytečného bloudění. Rozdíl mezi ni-mi je v tom, že skautské značky pro tebe zanechali kamarádi, zatímco turis-tické značky ve městech i v přírodě nakreslili značkaři Klubu českých turistů.Skautské značky využijete nejen v náročnějších hrách s oddílem, ale i tehdy,jste-li při putování rozděleni do několika skupin a chcete těm, kdo jdou za vá-mi, něco důležitého sdělit.

Pro místní značení se používajíčtvercové značky složené ze dvoutrojúhelníků, z nichž horní je ba-revný, spodní bílý.

Značka proukončení značenétrasy se umís�ujena konci každétrasy přivrácená kesměru, odkud tatotrasa nebo odbočkapřichází.

Odbočky ze značených tras v ma-ximální délce do 1 km se značkujízvláštními významovými značkami.Mezi významové značky patří:

Zvláštní skupinu značek předsta-vují značky používané pro cyklistickéa lyžařské trasy. Před takovouto spe-cializovanou výpravou si pořiïte cy-klistickou nebo lyžařskou mapua trasu plánujte s ohledem na způsobpřesunu. Výprava na běžkách, při-pravená v trase turistické stezky, semůže bez dokonalé znalosti terénustát nepříjemnou zkušeností.

Stále častěji se budeš zejména v horských oblastech setkávat i s tu-ristickými cestami, které jsou jen se-zónní. Znamená to, že tyto značenécesty smíš použít jen v době, kdy je topovolené.

Pochodový filmPři výpravě do přírody můžeš ces-

tou kreslit pochodový film. Ten paknalep nebo překresli do kronikya ještě po letech budou vaši následov-níci v oddíle vědět, kam jste chodilina výpravy. Co má jednoduchý pocho-dový film obsahovat ti napoví násle-dující obrázek.

Hotov˝ Ñfilmì sev¯i dvÏma gumiËkami a opat¯in·zvem a datem po¯ÌzenÌ.

bbÌÌlloozzeelleenn·· ÑÑppssaannÌÌËËkkaaìì jjssoouuvvyyhhrraazzeennaa pprroo zznnaaËËeennÌÌttrraass nnaauuËËnn˝̋cchh sstteezzeekk

bbÌÌlloozzeelleenn·· ÑÑppssaannÌÌËËkkaaìì jjssoouuvvyyhhrraazzeennaa pprroo zznnaaËËeennÌÌttrraass nnaauuËËnn˝̋cchh sstteezzeekk

aa kk oossttaattnnÌÌmm ttuurriissttiicckkyy zzaajjÌÌmmaavv˝̋mmmmÌÌsstt˘̆mm (( jjeesskkyynnÏÏ,, vvooddoopp··ddyy,,ppoommnnÌÌkkyy,, cchhrr··nnÏÏnnÈÈ ssttrroommyy aappoodd......))

aa kk oossttaattnnÌÌmm ttuurriissttiicckkyy zzaajjÌÌmmaavv˝̋mmmmÌÌsstt˘̆mm (( jjeesskkyynnÏÏ,, vvooddoopp··ddyy,,ppoommnnÌÌkkyy,, cchhrr··nnÏÏnnÈÈ ssttrroommyy aappoodd......))

ooddbbooËËkkaa kkee ccvviiËËnn˝̋mm sskkaall··mmooddbbooËËkkaa kkee ccvviiËËnn˝̋mm sskkaall··mm

kk vvrrcchhoolluu nneebboo vvyyhhllÌÌddcceekk vvrrcchhoolluu nneebboo vvyyhhllÌÌddccee

nnaa zz¯̄ÌÌcceenniinnuu hhrraadduunnaa zz¯̄ÌÌcceenniinnuu hhrraadduu

ooddbbooËËkkaa kkee ssttuudd··nncceeooddbbooËËkkaa kkee ssttuudd··nnccee

136 137

PozorPoměrně výrazněpůsobí značka, je-jímž schématemjsou tři šipky ve-dle sebe. Ve vět-vičkovém prove-dení se všakpoužívá forma

mříže, v případě kamenů jsou tři nasobě. Ale i tři svázané snopky trávy čitři zapíchnuté větvičky vedle sebe jsounatolik významné, že mohou signalizo-vat potřebu zvýšené pozornosti, připra-venosti a třeba i nebezpečí. Značkař jepoužívá zejména před důležitými bodystopovací hry, např. před odbočením,dopisem ap., jsou však v historii skau-tingu známy i případy, kdy tato jedno-duchá značka upoutala pozornost ná-hodných a naštěstí „kvalifikovaných“chodců, kteří poskytli pomoc v nouzi.

Rozdělte se

Značka je typická pro skautskéhry, v jejím schématu se objevujerozdělení šipky. V případě družinyje možno i předepsat počet členůdružiny do jednotlivých směrů.Jakýmkoliv výrazným předmětem(kamínky, šišky, větvičky) umístě-ným za rozvětvením větví či ka-menů lze tento počet vyjádřit,v našem případě se pětičlennádružina rozdělí tak, že tři půjdouvlevo a dva vpravo.

Sleduj tutoznačku

Dalším zjednodušením značení směrupochodu je možnost zavedení nového,běžně nepoužívaného způsobu zna-čení. Mohou jím být různé plody(např. bobule), listy, kamínky nebovětvičky, které si předem opatřímea potom systematicky použijeme namístě, kde se nevyskytují. Jejich pou-žití je třeba ale oznámit předem použi-tím značky, jejímž schématem jsou dvěšipky vedle sebe a zvolený symbolmezi nimi.

Dopis

Kořením stopovacích her jsou zvláštědopisy, ve kterých se dovídáme dalšípokyny. Podle schématu (čtverec sešipkou) zhotovujeme tuto značku nej-častěji z větví nebo kamínků a dovnitřobrazce vkládáme příslušný počet ši-šek, větviček, kamínků ap., který od-povídá počtu metrů či kroků do místa,kde je dopis schován. Doporučujeme,aby se každý oddíl předem dohodl, zdabude počítat s kroky či metry.

Jdi touto cestou

Zatímco šipka vevýznamu jdi tím-

to směrem udává vždy jenom směr, jetřeba na cestách použít značky jiné,která umožňuje úsporu značení v za-táčkách cest. Schéma značky Jdi toutocestou odpovídá dvěma šipkám vedlesebe. Ve verzi kamenů nám však po-stačí jen kameny dva (na sobě), sváza-né traviny či zapíchnuté větvičky, listyap. však musí být vždy po dvou vedlesebe. Pamatujte vždy na to, že skaut jeochráncem přírody. Proto používejte keznačení vždy jen zcela zaschlé traviny,listy a větvičky z polomů ap.

Spěchej

Podobně jakodalší značky si jivymysleli skauti

pro možnost ovlivnění stopovacíchher. Schéma vyjadřuje tuto značkujako dvě šipky za sebou, a proto nenítřeba její použití ve smyslu značekJdi tímto směrem a Sleduj tuto znač-ku speciálně komentovat. Je ale tře-ba se zmínit o tom, že i při spěšnéchůzi je třeba klást značky vždy mi-mo vlastní cestu, na její pravý okraj astejně tak i sledovat tyto značky bezjejich porušení, protože obvykle poznačené trati nejdou jednotlivci čidružiny sami.

Touto cestounechoï

Také tuto značku vymysleli skauti, jeto vlastně milosrdné varování předzblouděním. Umís�uje se tam, kdecesta již nevede, např. po náhlé od-bočce, kterou je možno přehlédnout.Schématem jsou zkřížené úsečky vetvaru písmene X, a tak je také znač-ka běžně znázorňována větvič-kami (horizontálně i vertikálně),kameny nebo šikmo svázanýmisvazky stébel trávy. Pozor!Správný stopař by se s nív praxi neměl vůbec setkat!

Čekej

Praxe stopova-cích her, kdyznačkař již slyšíhlasy svých pro-následovatelů,vedla k zavedenítéto v podstatě

nesmyslné značky. Většina vůdců všakjiž byla nucena ji v této situaci již po-užít, a proto i tato značka má právo naexistenci. Existují její dvě varianty, jed-nak s písmenem T, jednak s dvěmasoustřednými obdélníky, prováděnéobvykle větvičkami. Počet minut če-kání udává pak počet šišek, větviček čikamínků nad písmenem T či uvnitřobdélníků, v našem případě bychomčekali 5 minut. Není-li doba čekáníuvedena, měli bychom čekat na tomtomístě tak dlouho až ...

138 139

táhneme dopředu směrem k poměřova-nému objektu a palcem na tužce vyme-zíme příslušnou velikost. Tu pak porov-náváme s dalšími velikostmi a vzdá-lenostmi jak v krajině, tak i na výkresu.

Je dobré, najít si v předloze nějakýobjekt nebo vzdálenost a jejich velikostpak používat jako měřítko. Tak napří-klad výška určitého stromu se nám jevíjako plná délka tužky v natažené ruce.Poměřením zjistíme, že vzdálenost odstromu k okraji vsi v pozadí je dvě ačtvrt tužky. Stejný poměr velikostí mu-síme potom samozřejmě zachovat i přikreslení. Pozor, paže musí být při vizo-vání vždy úplně natažená. To nám za-ručí, že při každém poměřování - vizo-vání je tužka ve stejné vzdálenosti odoka a tím pádem i poměry velikostí bu-

dou stálé. Tužka nám může sloužit i knalezení sklonů nejrůznějších linií před-lohy. Nastavíme ji - opět s jedním okemzavřeným - do zákrytu s onou linií asklon tužky přesuneme na papír.

Nepovede-li se nám snad obrázek na-poprvé, nevadí, krajina nemá nohy, tudížnám neuteče a můžeme si ji kdykoliv (nej-lépe hned) nakreslit znovu. Je ostatněvšeobecně známo, že žádný učený z nebenespadl. Ovšem s výjimkou parašutistů.

Odešel jsemtímto směremJedná se o kla-sické ukončenístopovací hry.Značkař vlastněhru ukončil, ode-šel uvedenýmsměrem a čeká

na stopaře, kteří dorazí. V řadě od-dílů je zvykem značkaře, patřičněukrytého, ještě i najít. Jsou všakznámy případy, kdy takto vůdce stře-diska označil střediskové radě místojím nově získaného bytu. Provedeníznačky odpovídá zejména použitídrobných kamínků, jsou však známy ijiné rafinovanější varianty. Inu, člo-věk musí být tvorem vynalézavým.

Po případných opravách rozvrhukresby načrtneme nejvýraznější kra-jinné prvky, takzvané dominanty. Mo-hou to být třeba osamělé stromy či bu-dovy, vrcholy hor a podobně. Pakdokreslíme vše ostatní. Nezapome-neme stále porovnávat, co je výš a coníž, co je větší a co menší.

Jsme-li s lehkým náčrtem spoko-jeni, výraznou linkou jej zpevníme, ob-táhneme. Iluzivní dojem prostorovostipodpoří, když na kresbu objektů v po-předí použijeme přesnější a tmavšíčáru, zatímco lehčí a „neurčitější“ linkupoužijeme na pozadí a obzor.

K zachování správných poměrů námpomůže vizování. Hlavní pomůckou kněmu je tužka, kterou kreslíme. Za-mhouříme jedno oko, ruku s tužkou na-

Další značenív cíli průzoru

Často se stává, žepři stopovací hřeje nutno přejít ú-dolí, ve kterémleží osada a hrozí

nebezpečí rozbití značek. V tomto pří-padě značkař řeší problém buï panora-matickým náčrtem (ukrytým jako do-pis), nebo pomocí průzoru, jehožuspořádání je znázorněno na obrázku.Cílem průzoru by měl být opravdu výz-načný bod, např. zcela osamělý strom apřed průzorem by měla předcházet znač-ka Pozor. Touto značkou by též mělo po-kračovat značení v nejtěsnější blízkosticílového orientačního bodu.

Nejdříve ze všeho si ujasníme, od-kud až kam chceme panorama kresbouzachytit. Krajní motivy krajiny pakzlehka načrtneme k levému a pravémuokraji, poté nalezneme polovinu „zábě-ru” a to, co tam uvidíme, opět lehce vy-značíme na střed papíru. Vzdálenostimezi náčrtky znovu rozdělíme na polo-viny a zase lehce zakreslíme. Tímmáme hotový základní rozvrh.

Nejdůležitější při kreslení podlepředlohy je zachování správných po-měrů velikostí i vzdáleností a správ-ných sklonů všech linií. Proto stále po-rovnáváme se skutečností jak vztahymezi velikostmi, tak i sklony obrysů za-kreslených objektů. Dáváme také pozorna jejich vzájemnou polohu (jsou-li jed-ny výše či níže než druhé).

Chceme si nakreslit pohled na krajinu. Co k tomu potřebujeme? Tužku směkkou tuhou, čistý papír, podložku a hlavně trpělivost. A taky krajinu a při-jatelné počasí. Dobré by bylo zapamatovat si i pár následujících rad.

140 141

Měření výšky

nejlépe popisují následující ob-rázky. První způsob využívá tvé před-chozí znalosti vzdálenosti palce nata-žené paže od tvého oka.

Nežli začneš pronikat do této spe-ciální tábornické disciplíny, zapiš sido svého zápisníku následující mírysvého těla:

Délku svého kroku zjiš�uj za růz-ných okolností, na rovné silnici, v te-rénu, ve svahu, v noci...

Měřící pásmosi můžeš vyrobit sám a poslouží ti

v běžné praxi stejně dobře jako drahé,kupované. V běžné skautské praxi vy-stačíš s provázkovým pásmem desetinebo dvacetimetrovým. Vyber si ne-pružný provaz, který se nenatahuje,jinak by ti vznikaly při měření většíchvzdáleností značné chyby. Vzdálenostina provázku označuj uzlíky, jejich ba-revné odlišení ti pomůže v rychlejšíorientaci.

Měření vzdálenostiPalec pravé ruky je vlastně nejjed-

nodušší „dálkoměr“. Jak daleko je odnás hradní věž? Natáhneme pravou

ruku vpřed, palec vztyčíme do kolmépolohy. Přivřeme levé oko a pravýmse podíváme na palec, který pozved-neme tak, aby kryl hradní hlásku. Po-tom zavřeme pravé oko a současněotevřeme levé. Zůstaneme přitom ne-hybní, hlavně natažená paže nesmízměnit polohu. Palec zdánlivě odskočístranou doprava. Místo na hradní věžpřes něj teï hledíme na jiné místo.Zbývá co nejpřesněji odhadnout, jakdaleko je toto místo od hradní věže atuto vzdálenost vynásobit deseti.

Otázka pro hloubavé - dokážetevysvětlit, jaký princip z geometrie jev této metodě uplatněn?

Mít dobrý odhad se rozhodně vyplatí. Zažiješ mnoho situací, ve kterých se naněj budeš muset spolehnout. Vyrazíte z tábora na vzdálené místo pro tyče na tá-borovou bránu, ale zapomenete si vzít metr. Poradíte si i bez něj, nebo budetemrhat drahocenný čas cestou zpátky? Dokážete odhadnout, jak daleko je ves-nice, ze které vám jede autobus? Odhadnete dobře výšku skalní stěny, nebo zjis-títe v polovině výstupu, že máte krátké lano?

K vypočítanému výsledku připočtivýšku oka od země.

Obdobně změříš výšku pomocí rovné tyče tak, jak ukazuje následující ob-rázek. Výpočet si můžeš zjednodušit tím, že si lehneš na zem ve vzdálenosti 10m od měřeného objektu a tyč podrží kamarád na devátém metru. Pak stačí jenvynásobit vzdálenost odměřenou na tyči deseti. Vzdálenost od stromu odměřprovázkem, krokováním, nebo pomocí známých měr tvého těla.

Někdy si asi povzdechneš, že nej-lépe by se měřila výška stožáru, kdy-by se položil na zem. Tak to udělej!Ovšem pouze opticky, podle následu-jícího obrázku. Tužku nebo stéblo vy-suň v natažené ruce tak, abys přespalec viděl patu a přes konec stéblašpičku stožáru. Poté stéblo sklop o 90stupňů - tedy rovnoběžně se zemí. Po-žádej někoho, aby se vydal směrem odstožáru až do místa, kde ho uvidíšpřes konec stébla. Tím jsi provedl„pokácení“ stožáru a jeho výšku mů-žeš odměřit na zemi. Pozor! PřímkaAB musí být kolmá na přímku BC.

Přibližně odhadneš výšku stromupomocí známé výšky kamaráda astébla drženého opět v natažené paži.Předtím ale dostatečně poodstup, abyměření nebylo zkreslené úhlem po-hledu.

Měření hloubekPro změření hloubky propasti

nebo vodní hladiny ve studni nám fy-zikální zákony nabízejí vzoreček:S=a.t2/2, kde S je měřená hloubka, a - gravitační zrychlení, t - doba pá-du například kamínku.

Bez velké chyby můžeme pro našepotřeby tento vztah zjednodušit

Měření šířky řekyVýpočet si opět můžeme zjednodu-

šit vhodnou volbou vzdáleností C,A.Není vám tato metoda povědomá změření výšky stromu?

Měření nepřístupné vzdálenostije již opravdu metodou pro ostřílené

borce. Úhly alfa, beta, gama, delta (po-dle obrázku) změříme busolou a narý-sujeme na papír. Vzdálenost A pochopi-telně v potřebném měřítku zmenšíme.Hledanou vzdálenost D poté odměřímea po vynásobení měřítkem získáme po-žadovanou hodnotu.

142 143

Znáš přesně svoji výšku? Pak můžeš použít i tento způsob:

Použití vlakového jízdního řádu Orientace v jízdních řádech patří kobecnému vzdělání. Je až s podivem,kolik lidí nedokáže jízdní řády použíta jsou tak při svých cestách odkázánipouze na informace jiných.K vyhledání určitého vlakového spo-jení je možno použít mapu tratí neboseznam stanic. Čísla uvedená v mapěnebo seznamu stanic označují číslajednotlivých tratí. Každá strana jízd-ního řádu je pak výrazně tímto čís-lem označena.

144

Prožluklá znaménka jízdních řádů V kterémsi pořadu pánů Šimka a Grossmanna je scéna, kdy jeden druhého

učí znát jízdní řád. Šlo o řád vlakový. Největší problémy měli tito pánové seznačkou řádu upozorňující na to, že v uvedeném vlaku je jídelní vůz. Jedenz nich však nechtěl o jídelním voze nic slyšet. Tvrdil, že značka znamená prů-jezd vlaku kolem historického bojiště. Zkřížený jídelní příbor si popletl seznačkou mapovou. Dvě překřížené šavle skutečně určují na mapě místo ně-jaké významné pranice.

Značkám a odkazům v jízdních řádech je třeba věnovat velkou pozornost.Procvičovat znalost jízdních řádů na družinových schůzkách, vymýšlet a or-ganizovat na toto téma hry a soutěže. Vedle obecné a velmi prospěšné znalosti,kterou v životě mnohokrát užijete (a ujiš�uji vás, že za to sklidíte velký ob-div a pochvalu), budete také minimalizovat příhody, které se vám v opačnémpřípadě, při nevšímavosti ke značkám v jízdním řádu, mohou stát.

Jistý muž, člen známého pražského oddílu, dnes vážený a obávaný literárníkritik, se ještě dnes mírně začervená, když přijde řeč na to, jak v dobách svéhomládí, kdy měl od všeho klíče a všemu rozuměl, přehlédl na autobusovém jízd-ním řádu písmenko „S“, které značí, že autobus jede jen v sobotu. Tehdy jímměl odjet oddíl vracející se z týdenního pobytu na horách. Ovšem v neděli.

Do Prahy jsme tehdy přijeli s pětihodinovým zpožděním. Několika auto-busy jsme se dostávali do Jablonce, Liberce, potom vlaky se třemi přestupy doPrahy. To všechno s těžkou bagáží a všude překážejícími lyžemi. A ještě kevšemu ve sněhové fujavici připomínající Aljašské dny. Jen kvůli přehlédnu-tému písmenku „S“.

Nejběžnější značky pro omezenídopravy jsou tyto:

Značky používané pro označení dní,ve kterých vlak jede

Pracovní dny(zpravidla pondělí až pátek)

Dny pracovního klidu(neděle a státem uznávané svátky)

Označení kalendářních dnů,kdy vlak jede bez ohledu na svátky

pondělíúterýstředačtvrtekpáteksobotaneděle

Další běžné značky

za názvem stanice - jízdenky sevydávají jen ve vlaku

EC, IC v hlavičce vlaku - vlakEuroCity nebo InterCity sezvláštním příplatkem. Možnostrezervace míst.

R v hlavičce vlaku - do označe-ných vozů je možno zakoupitmístenku

I uprostřed vlakového sloupce- vlak příslušnou stanicí projíždípřed dopravními časy - vlakjede jen v určeném období, nebov určených dnech. uprostřed vlakového sloupce- vlak jede po jiné trati

S autobusovými jízdními řády jepotíž. Princip vyhledávání spojení jeobdobný, pro některé oblasti ale ne-jsou jízdní řády vydávány.

Tento chaos je mimo jiné způso-ben nárůstem soukromých společ-ností zajiš�ujících přepravu cestují-cích, které jízdní řády nevydávají.Jsme pak často odkázáni na svízelnézjiš�ování spojení na dopravních in-formacích.

Zde se setkáte i s tím, že nelze zí-skat informace o odjezdu určitéhospoje jedoucího z vašeho města, pro-tože je provozován jinou společností.

146

Dobrým pomocníkem při plánování výprav jsou programy jízdních řádů propočítače, které umožní naplánovat optimální spojení. Máš možnost si tuto me-todu doma, u kamaráda či ve škole vyzkoušet?

1

2

3

4

5

6

7

Používala se na celém světě k vysílánía příjmu zpráv. Písmena vymyslel SamuelMorse, který také uskutečnil v roce 1887první telegrafické spojení. Postupem časunahradilo morseovku v běžném rádiovémprovozu mluvené slovo. Pro tebe a tvé ka-marády je ovšem morseovka stále živá přinejrůznějších závodech a hrách.

Jednotlivá písmena či číslice se zazna-menávají v kódu, který se skládáz krátkých (tečka) či dlouhých (čárka) sig-nálů. Pokud je text v morseovce napsánna papíře, oddělují se jednotlivá písmenašikmou čárkou, slova dvěma šikmými čár-kami, tři čárky označují konec zprávy, na-příklad:–... / .–.. / .. / – –.. / .. // ... / . // – / .– / –... /– – – / .–. ///

Naučit se „morseovku“ není lehké,musíš si ji často opakovat a znovu zkou-šet při hrách i na výpravách. Při signali-zaci světlem či zvukem pečlivě rozlišujmezi dlouhým a krátkým tónem či záble-skem, aby nedocházelo ke komolení při-jímaného textu.

Semafor se nazývá způsob signali-zace dvěma praporky. Je rychlejší nežvysílání morseovkou, ale vyžaduje vel-kou přesnost při vysílání jednotlivýchpísmen. Dodnes má velké využití u ná-mořnictva. Skauti ho používají pro pře-dávání zpráv při hrách a soutěžích. Přinacvičování se zpočátku po každémpísmenu vracej do výchozí polohy. Až tipřejde „do krve“, můžeš přecházet zjednoho písmene do druhého. Semaforse dobře nacvičuje před zrcadlem.Místo praporků se při vysílání v nocipoužívají tři baterky

Písmena abecedy jsou vyjádřenárůznou polohou paží. Při vysílánízprávy je nutné tyto polohy přesně do-držet.

149

I když dnes máme k dispozici telefony, faxy či rádiová spojení, mnoh-dy se musíme v přírodě obejít bez nich a použít jiné prostředky snad-no dostupné a použitelné.

148

151

Oddílové signály se používají prosvolání určité skupiny nebo jako po-můcka při organizování her. Ve vět-šině případů je tvoří písmeno Morse-ovy abecedy. Těmito signály může býtnapříklad:

Pro svolávání jednotlivých družin sepoužívají obvykle počáteční písmena je-jich názvu. Jaké signály používáte vevašem oddíle?

Pravidlo zdvižené ruky používáten, kdo chce docílit bez přílišného ha-lekání či pískání ztišení kolem stojí-cích. Uvidíš-li proto kohokolivs takto vztyčenou rukou, zvedni jitaké a především - zmlkni.

Jednou se můžeš dostat do situace,kdy se ocitneš daleko od lidí ve velkémnebezpečí - zbloudíš třeba na horách,utrpíš úraz v těžko přístupném terénunebo se vyskytneš v jiných zapeklitýchpodmínkách. Tehdy na sebe budešmuset upozornit, odlišit se od okolíbarvou nebo pohybem a tím vzbuditpozornost. Jaké máš možnosti?

Od roku 1906 platila jako mezi-národní radiotelegrafický tísňovýsignál zkratka anglického vyjádřeníslov „spaste naše duše“, tj. SOS(Save Our Souls), používaná přede-vším na moři. Století končí a s ními signál SOS. Již od roku 1992 je na-hrazován mnohem složitějším systé-mem GMDSS (Globální námořní tís-ňový a bezpečnostní systém) a kon-cem roku 1998 skončí jeho platnost.

150

Pokud máš možnost použít vysílačku,je stále mezinárodním tísňovým signálemslovo MAYDAY (je to přepis anglické vý-slovnosti francouzského vyjádření slov„pomozte mi“), které se používá napří-klad v letecké dopravě. V občanských ra-diostanicích slouží k tísňovému volaníkanál číslo 9. A navíc platí i mezinárodnítísňové pravidlo pro přivolávání pomoci:

Snad to nebudeš nikdy muset po-užít, ale je třeba, abychom byli jakoskauti či skautky i na tyto mezní situ-ace připraveni a dokázali je řešit.

Pamatuj, že rychlost pomoci ječasto podmínkou záchrany zdraví čidokonce života. Skoro na celém světěbyl proto již zaveden systém tísňo-vých telefonních čísel:

Pamatuj však, že se jedná o čísla tís-ňového volání! Proto je nepoužívej,chceš-li pouhou informaci. Vždy je třebaoznámit, kdo volá, z jakého telefonníhočísla a co nejpřesněji popsat, co se stalo.

Další linky důvěry existují v mnohaměstech. Informuj se u svého vůdcea případně si číslo zapiš a zapamatuj.

Co je to CZECH DIRECT?Ocitnete-li se v zahraničí náhle bez

finančních prostředků, můžete využítslužby Czech DIRECT, která umožňujetelefonický hovor z ciziny, jehož nákladyhradí volaný. Vytočením příslušnéhočísla získáte kontakt se spojovatelkouv Praze, která zajistí spojení s účastní-kem po celé republice.

Jak postupovat?- Po vytočení odpovídajícího čísla vy-

čkejte přihlášení spojovatelky- Oznamte své jméno (eventuálně

jméno volaného) a telefonní číslo vola-ného včetně směrového předčíslí.

- Poté budete spojeni, nebo vám spo-jovatelka sdělí důvod, pro který spojenínelze uskutečnit.Informace o této službě včetně telefon-ních čísel, pomocí nichž je možné se do-volat ze zahraničí, získáte na čísle 0139.

- rozloû v okolÌ co nejvÌce barevn˝chp¯edmÏt˘ (triËka, barevn˝ spacÌ py-tel, barevnÈ ö·tky), rozdÏlej kou¯ÌcÌoheÚ

- opakuj tÌsÚovÈ vol·nÌ (SOS)morseovkou - zvukem, kou¯em,m·v·nÌm, zrc·tkem, baterkou aj.Sign·l vysÌlej opakovanÏ t¯ikr·t zasebou, pak chvÌli poËkej a sign·lopakuj

- snaû se dostat na mÌsto, kde jsilÈpe vidÏt - mimo les, na kopec, nan·padn˝ tvar v terÈnu apod.

- v terÈnu se snaû vytvo¯it n·padnÈobrazce (z kamen˘, vÏtvÌ, öat˘ aj.),kterÈ mohou b˝t spat¯eny z letadelËi vrtulnÌku

V nouzi na sebe upozorÚuj jak˝mkoliv zvukem Ëi svÏtlemv intervalu 10 sekund (tj. 6 sign·l˘ za minutu). Ten, kdo sign·l zachytil,odpovÌd· t¯emi sign·ly za minutu.

TÌsÚov· telefonnÌ ËÌsla- p¯i poû·ru na hasiËe ËÌslem 150,- pro rychlou zdravotnickou pomocËÌslem 155,- v p¯ÌpadÏ pot¯eby z·sahu mÏstskÈpolicie ËÌslem 156,(zav·dÌ se postupnÏ v mÏstech, kdep˘sobÌ- v p¯ÌpadÏ pot¯eby z·sahu policie»R ËÌslem 158.

DÏtskÈ krizovÈ centrum v Prazeposkytuje na ËÌsle 02/425447rady ve vöech ot·zk·ch dÏtsk˝ch nes-n·zÌ (problÈmy ve ökole, rodinÏ, ve sku-pin·ch apod.)

Linka bezpeËÌ je celost·tnÌ linka prodÏti a ml·deû v krizov˝ch ûivotnÌch situacÌch. Z kterÈkoli telefonnÌ budky Ëiapar·tu lze volat zdarma na ËÌslo 0606 55555

Linka d˘vÏry ml·deûe RIAPS02/266402 - poskytuje jakÈkoliv

porady v tÌsni

BÌl˝ kruh bezpeËÌ: 02/438833- pom·h· dÏtem, kterÈ se staly obÏtÌ trestnÈ Ëinnosti

DROP IN: 02/265730 - pom·h· lidem ohroûen˝m drogami Ëi alkoholem

PÍSMENKOVÉ ŠIFRYVětšina šifer má nějaké charakteri-

stické znaky. Mohou to být napříkladsymboly nebo čísla místo písmen, různěposkládané obrázky či barevné značky.Někdy nám při luštění napoví samotnýtvar, do jakého jsou tyto znaky nebo pís-mena seskupena, jindy zase použitá pís-mena, která nejsme zvyklí vídat s čár-kou nebo háčkem.

V těchto šifrách jsou použita všech-na písmena. Vodítkem pro jejich roz-luštění, zvláště pak jsou-li písmenkaseskupena do obdélníku, může být ně-jaký znak nebo osobní značka toho, kdošifru vytvořil. Bývá použita na koncizprávy, pokud chce šifrující luštitelůmnapovědět, nebo prostě proto, že muv textu zůstala mezera.

153

Šifrování se používá ve skautských oddílech při nejrůznějších hrách, závodechnebo cestách za pokladem. Nedejte se však zaskočit, jestliže vám pomocíšifrované zprávy sdělí vůdce sraz na výpravu nebo neobvyklou výzbroj, kte-rou si máte s sebou vzít. Šifrování bystří vaše smysly, používání šifer umožňu-je propracovávat program skautského oddílu. Jste připraveni?

Snad nejjednodušší šifrou je zpráva psaná odzadu. Písmena mohou být řazenaza sebou, nebo do čtverce či obdélníku. Uvedená varianta zdomácněla v našemoddíle pod názvem „Jak oře vůl“.

Jinou variantou je šifra „Šnek“, složitější již bývá rozmotání „Kolotoče“,„Cik - cak šifry“ nebo šifer typu „od kraje ke kraji“.

Zkušení táboroví vlci bez něj nacestu za pokladem nevyrazí, protožekaždá minuta je drahá. Používajíse tam, kde je pomocí klíče na-značen posun písmen. Napříkladv rohu zprávy spásná písmenaUF neznamenají pouze výdechvůdce, že zprávy ve zdraví do-psal, ale klíč, který říká, že pís-menu U odpovídá F. Nastavíme-li na otočném šifrovacím ko-touči, jehož výrobu máte po-psanou dále, tato písmena podsebe, snadno již čteme text zprávy.

ZÁMĚNY PÍSMENDo této skupiny patří především posuny v abecedě. Obvyklé bývají posuny o jedno

písmeno dopředu nebo dozadu. Písmeno A je tedy při použití posunu vpřed B, při posunuvzad Z. Při posunech o více písmen bývá obvykle vodítkem při dešifrování zprávy to, pokudjsou použita písmena typu G, C a podobně, což v tomto případě naznačuje, že byl při za-šifrování použit posun o dvě písmena vpřed. G bylo tedy původně Ě, C je zakuklené A.Někdy nám milosrdně napoví tvůrce šifry pomocí klíče, uvedeného pod zprávou.

Pro lepší práci při zašifrování i dešifrování zprávy slouží Šifrovací kotouč.

Začínáme v jednom z ro-hů a postupujeme protisměru hodinových ručičekdo rohů dalších. Pak se po-sunujeme vždy o jedno pís-meno doleva. Poslední pís-meno zprávy je uprostřed.

luötÌ se

nebo

nebo jako

od st¯edu

nebo ke st¯edu

152

Dalším způsobem záměrného zpřehá-zení písmen zprávy bývá šifra zvaná„Lištovka“. Písmena bývají obvyklezapsána po skupinách o stejném po-čtu. Při dešifrování si napíšeme tatopísmena do sloupců pod sebe a sloup-ce rozstříháme. Správnou záměnousloupců, ve které nám pomůže buïnáhoda a chvíle zkoušení, nebo klíčuvedený u šifry, dostanete smyslu-plný text, který je možné po řádkáchzleva doprava číst.

1. První ze slova

2. První - poslední

3. Zlatá střední cesta

První část tvoří čtverec sestavený z písmen, druhou část potom mřížka s vystřiženými otvory, nebo souřadni-cemi určený postup, jak mřížku vyro-bit. Mřížku přiložíme na text a pře-čteme zleva doprava a odshora dolůvšechna písmena, která se objeví vevystřižených polích. Potom mřížkoupootočíme o 90 stupňů ve směru hodi-nových ručiček a opět přečteme dalšípísmena. Tento postup zopakujemeještě dvakrát a máme celou zprávu.Pokuste se vyluštit toto významnésdělení:

154 155

Patří sem i „Převrácená a přestřižená abeceda“. Způsob nahrazení písmenjinými naznačuje obrázek:

V našem oddíle se pro část této kategorie vžil název „Šifry typu 312”. Co zna-mená číslo v tomto pojmenování? Opět je to klíč, který vám sdělí vedení od-dílu přímo ve zprávě, nebo se k němu dopracujete během dalšího průběhu hry,ve které je šifra použita. Šifra „312“ se luští tak, že text zprávy ve zdánlivě ne-smyslné směsici písmen obsahuje vždy třetí, první a druhé písmeno. Blíže ten-to princip, který může být pochopitelně použit s libovolným číselným klíčem,objasňuje následující ukázka:

Jen tak - pro rozcvičení - uvádím šifru, která využívá jednociferného klíče 2.Ten nebývá na zprávě označen, počítá se s přirozenou inteligencí luštitele,že tuto možnost vyzkouší. Co že to máte udělat podle následující zprávy?

Pokud se v textu vyskytuje podezřele mnoho písmen, například „L”, vyzkou-šejte, zda nejde o šifru založenou na následujícím principu: Při dešifrovánízprávy čtěte pouze písmena, která následují za tímto klíčovým. Všechen ostat-ní text je pouze pro matení.

K velice šalamounským šifrám patří následující tři ukázky. Jejich vrozené ši-balství spočívá v tom, že se jako šifry netváří. Spíš to vypadá, jako kdyby ně-kdo z členů vedení, který zprávu psal, upadl na hlavičku. A jak se luští? Vě-řím, že jste již získali cit, kde hledat „jádro pudla” v písmenkových šifrách,proto vám jistě postačí pouze názvy, abyste dešifrovali následující texty:

Šifra, kterou zakončíme kapitolku o písmenkách, je jako vystřižená z dobrodruž-ného filmu ve stylu „Dobyvatelé ztracené archy“ a je obecně nazývána mřížka. Jecharakteristická tím, že má dvě části, kdy jedna bez druhé je prakticky bezcenná.

ŠIFRY NEVYUŽÍVAJÍCÍ VŠECHNA PÍSMENA

Převrácená morseovka využívá záměny Morseových znaků. Tečky nahrazuječárkami a naopak. Písmeno „a“, pro které je v morseovce .-, se stane po této zá-měně (-.) písmenem „n“. Pro šifry využívající morseovku se budete ovšem musetdoučit přehlasovaná písmena. Podle popsaného způsobu dešifrujeme „ä“ (.-.-)jako „c“, nebo „ö“ (---.) jako „v“.

Obdobou je obrácená morseovka, která využívá čtení písmen rozepsaných dořeči teček a čárek odzadu. Písmeno „s“ tak stále zůstává samo sebou (v případězáměny by se změnilo na o), ale například „b“ se při čtení znaků odzadu změníve „v“.

Vyzkoušejte si, jestli jste dobře obě šifry pochopili:

156 157

ŠIFRY S MORSEOVKOU A SEMAFOREM

U šifer psaných morseovkou se zpravidla nepoužívají háčky a čárky nadpísmeny. Chytrý skaut nebo skautka si zprávu TAM KDE SVITI ZLUTESVETLO HLEDEJ DALSI ZPRAVU jistě snadno přeloží do češtiny. Háčky ačárky nad písmena, která jsou zašifrována pomocí morseovky, dává jen ten,kdo chce napovědět a nenechat luštitele dlouho trápit.

Morseovku jistě dobře ovládáte a pokud se na papíře před vámi objeví „stro-mečky nebo pohoří“, zajásáte, nebo� tyto šifry snadno rozlousknete. Pokud bysnad někdo váhal, prozradím, že ve stromečkové šifře znamená jeden stromekvždy jedno písmeno napsané morseovkou. Čteme je vždy od paty stromu smě-rem ke špičce. Větve po jedné straně kmene jsou tečky, po druhé straně čárky.

V dalším způsobu šifrování přímkyvzhůru znamenají čárky, přímky dolůtečky, vodorovné oddělují písmena.

Protože čtete kapitolu o šifrování, jistěvám došlo, že to není jen tak obyčejnýobrázek. Překreslete si všechny údajena hodinách do „ručičkové podoby“.A teï už jen nápad. Nepoužívají se přivysílání semaforem také „ručičky“?

I znalost semaforové abecedy mů-žeme využít při šifrování. Co říkátetéto sbírce hodin?

různobarevných korálků navlečených na niti (korálky jedné barvy tečka, druhé barvyčárka), nebo třeba s morseovkou vyjádřenou notovým záznamem (plné noty tečka,prázdné noty čárka).

Jindy se setkáte s morseovkou „zapsanou“ pomocí uzlíků na provázku (dvauzlíky čárka, jeden tečka),

Pro milovníky a vyznavače semaforu jedna lahůdka. Doluštíte zbytek zprávy,když vám pro tentokrát napovím, že první slovo zprávy zní SAMI?

Žádnou paniku, jde opět o zakuklenou morseovku v jedné ze svých mnoha podob.Počítat tento příklad není třeba. Sudé číslice znamenají čárky, liché tečky, závorkyoddělují slova. Této šifře se pro její matematický vzhled říká rovnicová morseovka.

Ty z vás, kteří nevynikají v matematice,jistě dokonale vyděsí, když se dozvědí, žese právě blíží...

OKÝNKA A HVĚZDICE

Při šifrování se někdy používá číslicnebo znaků vepsaných do různýchobrazců. Takovouto typickou šifroujsou okýnka. Pro šifrování musímeznát tabulku, která má tento tvar:

NEVIDITELNÉ PÍSMO „Neviditelný text“ může být napsán načistém papíře, mnohem efektnější všakbývá, pokud je součástí nakreslenéhoplánku, či mezi řádky doplňuje inkoustempsanou zprávu, kterou píšeme štětečkemnebo perkem namočeným do mléka, citro-nové š�ávy nebo octa. Po zaschnutí písmozmizí a objeví se tehdy, když papír zahře-jeme (oheň, sálavé teplo kamen apod.) Přizahřívání postupujte opatrně - pozor navznícení zprávy.

158 159

Dokážeš rozluštit, co je obsahem následujícího sdělení?

Jiná verze základní tabulky může vypadat následovně

Uvidíte-li šifru, která vypadá jako hvězdice s čísly u jednotlivých ramen, jednáse pravděpodobně opět o využití semaforu. Spojíme-li stejné číslice, dostávámepolohu paží při vysílání semaforem. Zprávu čteme vzestupně od jedničky.

V jednom ze svých podivuhodných příběhů se setkal hrdina známýchknih A. C. Doyla s šifrou využívající stejnou knihu, kterou má jak šifrující,tak luštitel. Při práci s těmito „Kódovými knihami“ nahradíme každé slo-vo několikaciferným číslem. První tři číslice udávají stránku v knize, nakteré je slovo vytištěno. Čtvrtá číslice udává sloupec v případě stráneks dvousloupečkovou sazbou. Pátá a šestá číslice označuje řádku, ve kterése hledané slovo vyskytuje. Konečně sedmá a osmá číslice označí při odpočí-tání zleva hledané slovo.

Chcete-li rozlousknout tuto šifru,musíte mít pro její vyluštění nejenstejný titul, ale i stejné vydání knihyjako ten, kdo ji vytvořil.

Japonečkou, která patří ke sváteč-ním šifrám, končíme povídání o šifro-vání. Ani náhodou není možné uvéstv této knize všechny šifry, se kterýmise v oddílech setkáte. Při nacvičení ši-fer z této kapitoly však získáte pře-hled a určitou zručnost a butete samivymýšlet další a další. Nejen pro sdě-lování „tajných zpráv“, ale i pro cvi-čení důvtipu a trpělivosti.

a výkřik „ježkovy voči“ bude zašifrován

tvar, ze kterÈho vych·zÌpouûit· pÌsmena

zaöifrovan˝ text

rozluötÏnÌ

161

klad Herkules) v šíři 4 mm a natře-nými ploškami přilepíme k první aposlední složce. Pak připravíme dvaproužky plátna dlouhé jako knižníblok (210 mm) a široké 13 mm.Osnova plátna musí být opět po délceproužku. Natřeme je Herkulesem ana složky s předsádkami přilepímetak, aby 3 mm proužku bylo možnépřehnout na druhou stranu složky.Pečlivě uhladíme knihařskou kostkounebo jiným pevným hladkým předmě-tem.

III. Postup šitíTužkou si označíme na poslední

složce, od níž se šití začíná, místa protři tkalouny a body vpichu a vypích-nutí jehly takto: odměříme od hor-ního okraje složky (od hlavy) 10 mma od spodního okraje (od paty) 12 mm- tam totiž budou krajní dírky šití.

V polovině a ve čtvrtinách složkybudou 3 tkalouny. Protože budou ob-šity stehem o 2 mm delším, než je je-jich šíře, vyznačíme tři páry dírek poda nad místem tkalounů.

II./3 II./4

II./5

II./6

III./1

III./2

160

Postup je uveden pro výrobu zápis-níku formátu A5 - malý školní sešit

Pomůcky:Nůžky, kladívko, řezák, tužka,

pravítko, škrobové lepidlo, klih nebodisperzní lepidlo na papír, hadřík,knihařská kostka, větší jehla, pevnálněná nit, čtvrtka, papíry na jednot-livé listy, tvrdá lepenka na desky,kůže, plátno, pestrobarevný papír nadesky, tkalouny.

I. Skládání složekNa zápisník formátu A5 (148x210

mm) si připravíme asi 10 složek A4(210x297 mm) po třech listech tak, žekancelářské papíry A4 přeložíme napůlky a vždy po třech je vložíme dosebe. Ze 30 listů tedy vznikne 10 šes-tistránkových složek.

II. Příprava předsádekPředsádka je dvojlist papíru, který

spojuje knižní blok (tedy všech 10 slo-žek) s knižními deskami. Zhotovímeji z trochu pevnějšího papíru. Aby senám ale předsádka při lepení nevl-nila, musíme nejprve zjistit směrvlákna. To se dělá takto: mezi nehtystiskneme roh papíru a několikrát ji-mi přejedeme sem a tam. Tam, kde seokraj listu za nehty zvlní, je směrvlákna kolmý na zvlněný kraj. Napředsádku musíme mít takový papír,který má směr vlákna rovnoběžný spřehybem. Nyní předsádky natřemeu hřbetu disperzním lepidlem (napří-

I.

II./1

II./2

163

IV. Sklepávání hřbetuHřbet sklepněte kladívkem dost

silným úderem, ale ne takovou silou,aby se poškodil papír.

V. Slepení složekPrvní a poslední složku slepíme

Herkulesem v šířce zahnutého po-délně přilepeného plátěného proužku(3 mm) s následujícími složkami. Plá-těné proužky, na které jsou složkypřišity, napneme a přilepíme ke kniž-nímu bloku.

VI. Klížení hřbetuMezi dvěma lepenkami, které při-

držujeme zároveň se hřbetem, natře-me hřbet Herkulesem. To proto, abysložky dobře držely u sebe.

VII. Příprava desekPotřebujeme k ní dvě desky z

tvrdé lepenky o těchto rozměrech:šířka - jako knižní blok, výška - jakoknižní blok + 6 mm (aby nahoře idole desky o 3 mm přesahovaly knižníblok). Dále potřebujeme proužek ztenčí lepenky, než je ta, kterou použi-jeme na desky (hřbetník) o šířce, jakoje knižní hřbet (nebo nepatrně širší)a výšce stejné jako u desek. Obě deskya hřbetník položíme na Herkulesemnatřený proužek takového papíru,jehož výška je stejná jako u desek a

šířku určíme součtem 10 mm + 5 mm + šířka hřbetu + 5 mm + 10 mm.

h¯betnÌkmezery 7 mm

deska

svÏöovacÌ prouûek (papÌru)

IV.

V.

VI.

VII./1

162

Při šití nesmíme propíchnoutpředsádku. Prošití poslední složky (s přilepenou předsádkou a proužkemplátna) provedeme tak, že u patyvpíchneme dovnitř, pak střídáme vpi-chy směrem dovnitř a ven až k hlavě,kde jehla bude vycházet směrem ven.Pro proužky plátna nám tu vzniknouna hřbetě této složky očka, do nichžvsuneme proužky 15 mm pod složku.Nit pak pečlivě utáhneme (ve směrušití - ne kolmo na hřbet, to by nit mo-hla proříznout složku). Teï přiložímedruhou složku a šití postupuje obrá-ceně než u složky předchozí (tedy uhlavy dovnitř a po obšití proužků upaty ven). Znovu utáhneme ve směrušití.

U paty obou složek zavážeme uz-lík, kterým je k sobě stáhneme. Přiši-jeme další složku a u její hlavy, kdenit vychází ven, zapošijeme: jehluvpíchneme za nit spojující předchozídvě složky, utáhneme jen tolik, abyvzniklo očko, do něhož znovu vpích-neme jehlu a utáhneme.

Tento postup udržujeme až k prv-ní složce, kterou zapošijeme dvakrát(do poslední i předposlední složky).

III./3 III./4 III./5

III./8III./7

VI.

III./6

III./9

III./10

165

x musí být o dvafousy větší, než je

tlouš�ka desek. Nejprve přehýbáme a

přelepujeme horní a spodní okraj, až po-tom přední okraj, pod nějž napředvmáčkneme kostkou zbývající kousekpapíru z dolního a horního okraje. Totéžprovedeme i s druhou stranou desek.

X. Vlepení knižního bloku do desekKnižní blok vložíme do desek tak,

aby okraje nahoře i dole byly stejné ana přední hraně desek asi 3-5 mm,knihu na stole opatrně otevřeme anatřeme předsádku škrobem. Aby-chom předešli zašpinění, vedemetahy štětcem se škrobem paprskovitěod středu k okrajům. Natřeme i plá-těný proužek, desku překlopíme nalepidlem pokrytou předsádku a zápis-ník otočíme touto přilepenou před-sádkou dospod na desku stolu (nepři-lepenou nahoru), zápisník otevřeme azkontrolujeme okraje (blok musí býtvlepen tak, aby spodní a horní okrajbyl stejný). Tím samým způsobempřilepíme i předsádku na druhou de-sku. Lepidlem natřeme předsádku -nikoli desku! Zhotovené dílo nakonecco nejvíce zalisujeme či zatížíme.

Herkules je moderní vynález. Při klasickém postupu se používá škrobovélepidlo. Jak je připravíme? Zahříváme a dobře mícháme 1/2 l vody s 5-6 vrcho-vatými polévkovými lžícemi škrobu. Škrob se srazí, ale stále mícháme. Jak-mile probublají první bublinky varu, odstavíme z plotny. Bude-li moc hustý,můžeme ředit studenou vodou.

10 mm. Nyní zastřihneme potahovýpapír na horním i dolním rohu tak, jakukazuje obrázek.

desky

papÌr

X X

IX./3

IX./4

X./1

X./2

X./3

164

VIII. Plátno na hřbetOpatříme si obdélníkové plátno o

šíři určené součtem výška desek + 20mm a délce asi o 30 mm větší, než jepruh papíru, na nějž jsme nalepili de-sky a hřbetník. Na jednu desku zakre-slíme čáru rovnoběžnou s delší stra-nou 25 mm od hřbetu. K ní nasadímeplátno natřené Herkulesem a pak jepečlivě kostkou přihladíme do drážekmezi deskami a hřbetníkem (plátno le-píme na opačnou stranu než svěšovacíproužek) a po přihlazení založíme uhlavy a paty přesahující okraj navnitřní stranu desek.

IX. Papír na deskyK polepení desek použijeme výt-

varně zpracovaný papír. Fantazii semeze nekladou, můžeme si třeba zku-sit vlastnoručně vyrobit škrobový pa-pír s otisky přírodnin či se strukturoua ornamenty dle vlastního rozmyslu acitu. Určíme si i tady rozměry: výškastejná jako u plátna na hřbet, šířkavznikne součtem šířky desky - 22 mm+ 10 mm jako záložka na přední hra-ně. Papír pečlivě až ke krajům na-třeme lepidlem a přilepíme na desky,ležící vnitřní stranou na stole. Papírmusí asi o 3 mm přesahovat přes okrajplátna na hřbetě. Po uhlazení celé de-sky otočíme vnitřkem k sobě a zkont-rolujeme, zda papír skutečně přesa-huje desky na všech třech stranách o

VII./2 VII./3

VIII./1

VIII./2

IX./1

IX./2

167

pohoršeně prohlásila: „Takové mazanice by dovedl každý!“ Uslyšel ji jinýnávštěvník a zeptal se jí: „Vážená paní, umíte pískat?“ Když udiveně přitakala,požádal ji: „A mohla byste mi tedy, prosím, zapískat nějakou novou skladbu,kterou ještě nikdo nesložil?“

Věřte tomu, že obraz, u kterého třeba hned nepoznáte, co je na něm nama-lováno, není „mazanice“. Dobře si ho znovu prohlédněte, nechte jej na sebe pů-sobit a zkuste si k němu vytvořit vztah. Takovéto „meditování“ je vzrušující zá-žitek. Může se ale klidně stát, že zrovna vás ten či onen obraz neosloví, nepadnevám do oka. Jenže co není teï, může být jindy. Až se k němu třeba později vrá-títe, objevíte něco, co jste si předtím neuvědomili. Návštěva výstavy může býtstejné dobrodružství jako výprava do přírody. Všichni lidé (i ta paní z naší pří-hody) potřebují umění ke svému životu. Zamyslíte-li se nad tím, jistě budetesouhlasit. Vždy� přeci už od nepaměti člověk pomocí umění sebe a svět oslovuje,zkrášluje, ale i zkoumá. Bez něj by ani nebyl člověkem. Už pravěcí lovci tvo-řili umělecká díla. Dodnes obdivujeme jejich jeskynní kresby a malby, rytiny nakostech ulovených zvířat, sošky a ozdobné předměty.

Nejdostupnějším způsobem výtvarné tvorby je kreslení. Tužku a papírmáme ostatně po ruce skoro vždycky. Kreslit se však dá i uhlem, křídou nebovětvičkami či ptačími pery namočenými do tuše, a to nejen na papír. A když ne-stačí k vyjádření prostá kresba, můžeme ji lavírovat (rozmývat a tónovat) nebokolorovat (vybarvovat). No a malba, to je umění barev. A� už akvarelových, tem-perových či olejových.

akvarely(malby vodov˝mi barvami)

malbatemperov˝mi barvami

166

Vyrobit si skautský zápisník vyžaduje určitou dovednost, zručnost, um. Odumu není někdy daleko k umění; zápisník je skoro jako kniha a špičkové vý-robky knihařského řemesla jsou umělecká díla. Patří do oboru užitého výtvar-ného umění, kterému se říká též design [dyzajn]. Do něj je zahrnuto i navrho-vání tvarů všech výrobků, které používáme a které nás obklopují. Obdivujemetvarovou nápaditost nábytku, karosérií aut, ale třeba i obyčejného nože nebolžíce. Lze říci, že krása je spíše v jednoduchosti než v efektní přezdobenosti.

Hlavním „nástrojem“ umění je lidský cit. Ten, kdo tvoří, se řídí citem. Vy-tvořené umělecké dílo působí pak přes smysly opět na cit. K jeho vnímání ne-jsou ani tolik nutné znalosti jako otevřenost k jeho přijetí. Hudba do nás vstu-puje stejně, a� už máme vědomosti z oboru hudební teorie (i když to vůbec nenína škodu, ba naopak), nebo ne. Stejně tomu tak je i u výtvarných uměleckýchděl.

Skauti a skautky jistě patří ke kulturním lidem, kteří navštěvují výstavy agalerie. Každý vystavený obraz nabízí hluboký prožitek. Některé zobrazují re-álný svět nebo i představy a fantazie „věrně“, jiné stylizovaně, další jsou abs-traktní.

Na jedné výstavě abstraktního umění jakási paní vrtěla dlouho hlavou a pak

kresbamÏkkou tuûkou

naho¯e - lavÌrovan· perokresbadole - kresba klacÌkem kolorovan· barevn˝mi tuöemi

169

Touto technikou můžeš vyrobitpěkný grafický list, blahopřání, dip-lom, ex libris, pohlednici či pamětnílístky z nějaké akce.

Budeš potřebovat: papíry, tužku,zbytky linolea (nové podlahové mate-riály je nutno vyzkoušet předem - nevšechny se k této práci hodí), rydla nalinoryt, tiskařskou nebo olejovoubarvu (stačí tempera, ale rychle zasy-chá), sklo, dva fotoválečky (nebo ale-spoň jeden), noviny na pokrytí pracov-ního stolu.

Jak na to?Nejprve si tužkou nakresli na pa-

pír, jak by měl konečný výrobek vypa-dat - vytvoř takzvaný výtvarný návrh.Snaž se o vyvážení černých a bílýchploch, pouze obrysy tenkými čaraminevypadají pěkně. Nezapomeň, že tiskbude zrcadlově převrácený - to je dů-ležité hlavně u písma.

Výtvarný návrh přenes na lino-leum pomocí kopíráku. Rydly odrývejto, co bude na tisku bílé - úplně, to, co

chceš, aby bylo šedé (světlejší) - čás-tečně. Plochy, které ponecháš, zůsta-nou sytě barevné. Rydla je nutné čas-to přibrušovat. Pozor - nikdy neryjproti ruce.

Nyní tě čeká tisk. Na sklo vymáč-kni trochu tiskařské barvy, fotováleč-kem ji rozválej do tenké vrstvičky, ažzačne „mlaskat“ a nanes ji válečkemrovnoměrně na vyrytý obrázek. Opa-trně přilož bílý papír, přes něj novinya druhým válečkem (nebo sklenicí, popřípadě lžící) přejížděj silou celouplochu.

Papír s natisknutým obrázkemopatrně sejmi. Na vyrytý obrázek zno-vu nanes barvu a postup opakuj, ko-likrát budeš potřebovat.

Pozor, tiskařská barva dlouho schne.

168

Podzim láká barevností. Brouzdášse barevným kobercem z listí a je ti lí-to, že za několik týdnů či dnů zmizí...Naučím tě uchovat tuto krásu.l Nasbírej si ty nejkrásnější listy.l Doma si je rozlož na stůl, připrav sipapír, barvy (tempery, vodovky) a ště-tec.l Prohlédni si ještě jednou tu záplavupřed sebou a pokus některé z listů na-rovnat na papír, tak, jak se ti to nejvíclíbí. Můžeš zkusit vykouzlit i obrázek- postavu, obličej, ježka....l Nyní vezmi barvy. Každý list pos-tupně natři z rubové (žilkované) stranybarvou a obtiskni na papír.l Nejlepší je list opatrně položit na mís-to, kde jej chceš mít, navrch přiložitdalší papír a přes něj list pořádně při-tisknout. Vrchní papír i list postupně opatrně se-jmi - povedlo se? Pokračuj dál, vymýšlej různé kombi-nace tvarů i barev! Nemusíš čekat napodzim, úplně stejně můžeš použít i ze-lené listy.

Podobným způsobem se dělají i kou-řové otisky listů. Potřebuješ k tomu sil-nější papír, slabší papír, papír na hotovéotisky, kousek sádla, svíčku a sirky.l Nejprve si namaž silnější papír kous-kem sádla, zapal svíčku a namazanýmpapírem opatrně přejížděj nad plame-nem, až zčerná (okouří se, neshoří!).l Vezmi list, spodní stranou jej polož napřipravenou černou barvu, přitiskni,nejlépe přes list papíru.l Obarvený list opatrně přilož na čistýpapír a jiným čistým papírem list při-tiskni.l Opatrně sundej vrchní papíru i list.Je to náročnější nežli shora popsanýzpůsob s barvami, ale určitě se ti to poněkolika pokusech podaří. Budeš-li mítlisty z různých stromů, můžeš si tímtozpůsobem vytvořit celý herbář listů.Čtvrtky, na které chceš listy obtiskávat,musí mít jednotnou velikost. Ke kaž-dému listu napiš plný název stromu,kdy a kde jsi list sebral a ještě nějakouzajímavost. Můžeš tímto způsobem vy-tvořit naprosto unikátní sbírku.

171

Z moduritu vytvoř kuličku a mír-ně ji zplošti. Na první sklo polož dokapky vody mokrý list žilkatinouvzhůru. Na něj přilož zploštělou ku-ličku moduritu a druhým navlhče-ným sklem ji jemným rovnoměrnýmtlakem stiskni na 3-5 mm silnou de-stičku. Opatrně sejmi spodní sklo aodstraň otiskovaný list. Placičku sotiskem vlož do vroucí vody a mírněvař 5-10 minut. Po vychladnutí otisklistu zvýrazni, štětcem nanes olejo-vou barvu do rýh otisknutého listu.Zvol raději přirozené barvy, nevadí,když barva umaže i okolí žilek.

Toaletním papírem setři zbytekbarvy tak, že celá vrchní stranašperku je jemně zatónovaná, otisk jevýrazný. Po úplném zaschnutí olejovébarvy (což je asi po třech dnech) up-rav nožem a smirkovým papírem tvaršperku a žiletkou či nožem jemně se-škrábej barvu z okolí listu tak, abyotisk byl barevný a okolí bílé (někdyje hezčí nechat jemné zatónování.Zbývá šperk olemovat proužkemkůže, přilepit Herkulesem, případněpřelakovat bezbarvým lakem, abyměl šperk barvu slonové kosti.

Lidé ji používají už od pravěku.Byla pro ně materiálem na výrobunejrůznějších nádob, ale i umělec-kých děl. Na hliněné destičky se do-konce i psalo. Dnes už se hlíny po-užívá méně, ale stále se těší, hlavněv umění, velké oblibě.

Není samozřejmě hlína jako hlína.Nejlepší na modelování mističek, ko-rálků, figurek i jiných předmětů jehlína hrnčířská. Dá se koupit ve specializovaných prodejnách, ale nej-jednoduší bývá najít někoho, kdo sevýrobou keramiky zabývá a domluvitse s ním na odkoupení potřebnéhomnožství. Takové spojení na keramic-kou dílnu je dobré také proto, že po-kud chceme, aby naše výrobky vydr-žely, je nutné je vypálit, což se bezdobré pece podaří jen obtížně. Pokudse tedy rozhodnete vyzkoušet si „hrn-čířské“ řemeslo, je nejvhodnější poze-ptat se na keramický kroužek nebodílnu ve vašem okolí a domluvit setam co a jak. Bude to rozhodně zají-mavá zkušenost, dozvíte se toho vícnež z všemožných moudrých knih aještě si domov ozdobíte kvalitní kera-mikou vlastní výroby.

170

Tisk z koláže je podobná technikajako linoryt s tím rozdílem, že z lino-rytu jde udělat mnohem větší počet ko-pií.

Budeš potřebovat 2 čtvrtky či kar-tony, látkové odstřižky se zajímavoustrukturou (fáčovina, krajka a po-dobně), vylisované rostliny a listy, sklona rozválení barvy, tiskařskou barvu čitemperu, fotováleček, lepidlo, noviny.

Tužkou si na jednu čtvrtku nakreslivelmi jednoduchý návrh (bez detailů),obrázek vystřihni a v místech, kdechceš mít bílou čáru, ještě rozstřihni.Jednotlivé části obrázku pečlivě nale-puj na druhou čtvrtku tak, že mezi jednotlivými částmi necháš malou mezírku - tam se při tisku barva nedo-stane a vznikne bílá čára. Nalepenéčásti budou tmavé. Místo papíru můžešpoužít i odstřižky látek a vylisovanépřírodniny, popřípadě kombinovat vícemateriálů, ale nezapomeň, že méněbývá často více. To, co je vystouplé,bude tmavé a čím je vrstva ve většíhloubce, tím bude světlejší. Nedoporu-čuji dělat více než tři vrstvy nad sebou.

Vlastní tisk je obdobný jako u lino-rytu.

Z moduritu se dají dělat skvělé vě-ci - přívěsky, brože, korálky, mističkyatd. Hotové věci stačí uvařit, potomnabarvit a třeba i nalakovat. Pokudse vám nelíbí „umělý“ zjev uvařenýchvýrobků, můžete je dát do trouby a u-péct. Výsledky jsou překvapivě pěkné(hnědá barva různých odstínů). Je aletřeba dát pozor, aby se vám nespálily.

Šperky z moduritu můžeš využítpro sebe, či jako pěkný dárek.

Co budeš potřebovat?2 malá skla či 2 zrcátka, modurit, vo-du, malé čerstvé lístky s výraznou žil-katinou, hrnec, olejové barvy v tu-bách, štětec, kus toaletního papíru,nůž nebo žiletku, smirkový papír,zbytky kůže, lepidlo Herkules.

173

tak vyrobit rozličné papírové loutky.Jak postupovat?Nejprve si promysli, co chceš vytvo-

řit, svůj nápad si nakresli na papír a se-žeň si vhodnou formu.

Do formy nalej sádru a nech jiztvrdnout, což trvá 2-3 dny. Po důklad-ném zaschnutí opatrně odstraň obal.

Zvolené tvary musíš nejdříve opra-covat nahrubo většími nástroji a dálepostupovat ke stále jemnějším detai-lům, na ně budeš používat stále jem-nější nástroje. Sádra je velmi křehká,snadno se láme, a proto je nutné praco-vat velmi pozorně.

Na závěr své dílko dočisti jemnějšímbrusným papírem a můžeš je dokoncenatřít zředěným lepidlem - bude vypa-dat jako vytesané z mramoru.

Kůže je tradičním materiálem prořadu výrobků. Výrobky z ní je možnésnadno zdobit a přidat tak k jejich hod-notě užitkové i estetickou.

Pochva na sekeru a nůžPochvu na sekeru či nůž vyrobíme

nejlépe z pevné kůže (dá se použít i ko-ženka, silné plátno nebo stanovina) dlestřihu uvedeného na obrázku. Tvar avelikost obalu přizpůsobíme skutečnévelikosti nože či sekery. V kůži vypá-líme či průbojníkem vysekáme otvory asešijeme tenkým řemínkem nebo spo-jujeme nýty. Sešívání volíme ozdobné,můžeme přidat i třásně. Když je pochvahotova, zesílíme vnitřní hrany vlepe-ním proužku tenké kůže, abychom za-mezili prořezávání pouzdra.

172

Používáme ho především na psaní,malování či kreslení, ale dá se využíti pro prostorové tvoření. Vždy� už je-nom když papír zmuchláte, máte pro-storovou věc. Tak se dají pomocí mač-kaných, skládaných a muchlanýchpapírů, za pomoci lepidla a barev vy-rábět nádherné muchláže.

Páskové vystřihovánkyse hodí na vývěsky, plakátová ozná-mení apod. Menší vystřihovánky mů-žeme lepit na dárkové krabice, neboje použít k výrobě originálních vizi-tek. Při navrhování motivu dávámepozor na to, aby se obrázky na okra-jích poskládaného pruhu papíru dotý-kaly, jinak by se nám skládačka po vy-střižení rozpadla.

Tajemství maskyBarevnou masku z papíru a lepidla si

můžeš udělat pomocí kusu starého ná-dobí - stejně dobře nám poslouží dno mi-sky, hrnce či pánve.

Nejprve je nutné obalit nádobu su-chým novinovým papírem. Na tento zá-klad přidávej vrstvičky papíru, který jeprovlhčený lepidlem. Různou velikostínalepovaných kousků a výškou jejich vrstvy získá maska osobité rysy.

Takto vymodelovanou masku nechčástečně zaschnout a sundej ji z formy.Nyní již zbývá jen vyříznout otvory prooči, popřípadě i nos a pusu. Okraje ot-vorů potři lepidlem. Hotovou masku na-tři základní, raději světlou barvou a do-maluj detaily.

Můžeš i vymýšlet, stříhat a lepit, a

175

Zdobení kůžeVýrobky z kůže můžeme zdobit:Barvením - barvy na kůži se prodá-

vají v drogerii a tenké linky vytvořímelihovým fixem.

Vyšíváním - používáme kožešnic-kou jehlu a barevné bavlnky.

Korálkováním - je to velmi pracnýzpůsob, ale stojí za námahu. Výsledekje velmi krásný. Korálky seženeme vespecializovaných prodejnách.

Často možná obdivuješ kožené vý-robky zdobené různými ornamenty.Vyrob si podle následujícího návodusadu nástrojů, se kterými vtisknešsvým výrobkům profesionální vzhled.Jako polotovar budoucích razníků tiposlouží silnější hřebík nebo tenkátrubka. Vše ostatní je již práce tvé fan-tazie, tvých rukou a jehlových pilníků.

Podél okrajů kůže můžeme vyrý-vat také čáry, které olemují hotovývýrobek. Knihaři používají pro tutopráci nástroj vyrobený z kosti, mymůžeme použít tvrdé dřevo. Důležitépři tom je, aby nástroj byl v místech,kde přichází do styku s kůží, doko-nale ohlazen.

Plastického výsledku dosáhnemepoužitím jehlového pilníku. Rozmys-líme si, které z předkreslených mo-tivů budou vystouplé. Vše ostatní po-tom začneme vytrvale „zamačkávat“jehlovým pilníkem. Jeden vtisk vedledruhého. Nejde přitom o propíchnutíkůže, ale pouze o její opakované stla-čování. Pro zvýraznění hotového dílamůžeme snížené plochy přibarvit.

Další způsoby zdobení vás jistě na-padnou. Stačí nechat pracovat fanta-zii a krásná věc je hotova.

174

Máme-li zavírací nůž, ušijeme sina něj váček z jemné kůže, který mů-žeme ozdobit korálkováním. O tétotechnice se dočteš dále.

Jak vyrobit řemínek na obšívání?Ze zbytku kůže si vyřízneme kolečkonebo jiný tvar bez ostrých hran a odokraje načrtneme směrem do středuspirálu. Šířka spirály je stejná jakošířka řemínku. Nůžkama pak odstři-háváme kůži podle načrtnuté linky -jen musíme dávat pozor, abychom ře-mínek nepřestřihli.

Váček na drobnostiZkusíme váček na drobné před-

měty? Z velké měkké kůže vystřih-neme kolečko o průměru asi 20 cm.Po obvodě vysekneme v pravidelnýchodstupech malým průbojníkem ot-vory, kterými protáhneme provázekči řemínek. Stáhnutím obou provleče-

ných konců získáme pěkný váček. Vá-ček lze udělat i sešívaný. Potřebnýkruhový tvar získáme sešitím něko-lika tenkých kůží (velmi pěkně vy-padá kombinace světlé a tmavé kůže).Po sešití opět protáhneme zdrhova-dlo.

KrabičkaKrabičku z tvrdé kůže připevnitel-

nou na opasek (třeba jako KPZ) vyro-bíme tak, že vyřízneme všechny po-třebné díly a následně je sešijemepevnou režnou nití (dratví) nebo ten-kým řemínkem. K šití používáme ko-žešnickou jehlu se třemi hranami. Po-kud ji nemáme, prorazíme předemdírku horkým hřebíkem nebo šídlema šijeme obyčejnou jehlou.

Obal na deníkUšít obal na skautský deník či kro-

niku zvládnete jistě i bez návodu.

176 177

Jak postupovat, chceme-liněco vyrobit?

l rozmyslíme si, co chceme vyrobit,vezmeme v úvahu, jaký materiál a ná-řadí máme k dispozicil tuto představu si nakreslímel promyslíme si postup práce a napí-šeme si jejl je-li to možné, předkreslíme si tvarvýrobku přímo na dřevol hrubě opracujeme materiál do při-bližného tvaru výrobku, necháme asi3 mm materiálu navícl jemnějším nástrojem dopracujemevýrobek do konečné podobyl výrobek vyhladíme střepinou sklači smirkovým papírem

Hotový výrobek můžeme zdobitl vypalováníml můžeme jej nechat ožehnout (opálitv ohni), dřevo tak získá větší pevnosta zajímavou barvu - poté jej opět vy-hladímel výrobek můžeme nalakovat lakemna dřevo, prodávají se různé druhy(bezbarvé, matné, lesklé, barevné)l chceme-li zachovat přírodní vzhledvýrobku, stačí jej namořit mořidlemna dřevo (prodávají se různé odstíny)

Opracování samorostuVětev či kořen stromu, který nás v

přírodě zaujme nebo nám něco připo-mene, většinou přineseme domů achceme jej uchovat co nejdéle. Jak nato? Samorost musíme vyčistit odvšech částí, které se drolí. Dalšíúpravy již záleží na nás - můžeme jej

Pamětní plackyZ vyschlého kmínku či větve příčně

nařežeme kolečka tlouš�ky cca 1 cm.Chceme-li získat oválky, vedeme řezšikmo. Plochu, kterou budeme dáleupravovat, obrousíme smirkovým pa-pírem, můžeme vypálit dírku na pro-vlečení tkalounu na pověšení. Plackyzdobíme vypalováním, malovánímbarvami i tuší, popřípadě nalepujemeči jinak připevňujeme jiný přírodnímateriál. Takto vyrobené placky po-užijeme jako upomínku na nějakouakci, vkusný dárek či jako medaili provítěze. V jednom skautském oddíle sikaždý člen po vstupu do oddílu na-barví „Členskou placku“ a pověsí ji vklubovně ke stovkám jiných. Po jehoodchodu z oddílu je to jedna z pamá-tek, která na každého zůstává a tatosbírka zároveň tvoří vkusnou výzdobuklubovny.

nechat tak, jak jej vytvořila příroda,nebo jej upravit dle své fantazie (tu atam seříznout, zbavit kůry, dotvořitdalšími přírodními materiály apod).Předem si ale promysleme, jak má vy-padat konečný výsledek - jednou od-říznutá část se již těžko vrací zpět.

178 179

Totemje vztyčený kmen s bohatým vyře-

záváním rozličných symbolů, ke kte-rým se u přírodních národů vztaho-vala řada zkazek a bájí. Býval znakemrodu, ale i knihou zaznamenávajícívýznačné události a slavné činy před-ků. Každý totem vyjadřuje pomocísymbolů nějakou myšlenku, událost čipříběh. Totemy mohou být oddílové,družinové, ale můžeš si vytvořit i to-tem osobní. Legenda totemu se čteodzdola nahoru a může nám pomocísymbolů a znaků vyprávět o zaměřeníči předsevzetích tvůrce či celého od-dílu. Nejčestnější část totemu je na

horním zakončení, kterému se říkáhlavice. Při vymýšlení totemu je tře-ba zapojit fantazii a nápaditost, abybyl výtvarně hezký i obsahově zají-mavý. Nedoporučuji jen mechanickyseřadit totemové symboly. Totem byměl být vyroben ryze z přírodnin, ne-hodí se naň vyobrazení výtvorů tech-niky, nepatří sem ani nápisy a čísla,historické znaky, ani příliš pestrébarvy.

Pro výrobu totemu nám sloužívětšinou jako základ kmen stromu.Větve, kořeny či samorosty použijemejako doplňky.

Z březové kůry můžeme vyrobitmnožství krásných věcí. Kůru prosvou práci získáváme vždy z poraže-ných stromů. Na kmeni si najdemehladké místo bez suků a „očí“ a ve-deme řez kolmo na šířku stromu v ta-kové délce, jak velký kus kůry potře-bujeme. Potom kůru namočíme ajemně naklepeme dřevěným kolíkem.Poté, nejlépe ve dvojici pomocí dře-věné lopatky, kůru pomalu odlupu-jeme. Dbáme na to, abychom kůrusloupávali všude stejně silnou. Je-litakto získaný materiál pružný, mů-žeme jej drobnými hřebíčky napnout

na dřevěnou desku. Nakreslíme sitvary částí, které potřebujeme kezhotovení plánovaného výrobku. Jed-notlivé části vyřízneme a sešijeme lý-kem nebo jiným, nejlépe přírodnímmateriálem. Otvory pro šití je nejlepšído kůry vypálit, popřípadě vypíchatsilným šídlem. Chceme-li šev zpevnit,můžeme jej vymazat roztavenou smů-lou. Po skončení práce necháme výro-bek vyschnout, aby kůra ztuhla. Te-prve potom jej používáme. Při šitívodotěsných nádob je nutné všechnyspoje smolit. Pokud je kůra před za-čátkem práce příliš tuhá, vyschlá, jenutné ji povařit ve vodě na mírnémohni asi půl hodiny. Krásně zvláční azměkne.

Chceme-li si z kůry udělat dopisnípapír, musíme vhodné kusy kůry opa-trně zbavit spodních vrstev, až zůs-tane pouze bílá vrstva. Tu povařímespolečně se sodou a usušíme ji mezivrstvami novin.

180 181

Vyšívání plošného obrázkuPři vyšívání obrázku v ploše (čtve-

rec, obdélník apod.) postupujte takto:Nejprve navlékněte potřebný počet ko-rálků (6-10) na nit a přišijte řádek kekůži.

Pokud zdobíte silnější kůži, pro-ražte předem dírky na provlékání jehlyči vlasce šídlem. Pokračujte dále přiší-váním dalších řad nad sebe. Řádky ne-přišívejte příliš těsně, výšivka by sekrabatila.

Můžete vyzkoušet i jiný způsob, přiněmž budete pracovat se dvěma jeh-lami. Navlečené korálky připevníte vel-kým stehem na začátku a konci řady.Druhou nití přichytáváte korálky zhru-ba v rozmezí 1-2 cm tak, jak je znázor-něno na obrázku.

Jinou variantou je svislé provlékánípřipevňovací nitě.

Rozetový stehNavléká se opět stejný počet ko-

rálků. Korálky přišijte k podkladu, tj.vlasec protáhněte na rub, ale nevra-cejte jej na líc před tuto řadu, ale o dvakorálky zpět. Těmito posledními dvě-ma korálky v řadě opět protáhněte vla-sec, který zůstává na líci a rovnou se naněj navléká další řada korálků. Tak sepostupuje opakovaně, pouze na konciřady již není třeba znova poslední 2 ko-rálky opakovaně protahovat vlascem.

Druhý kruh tvoří osm korálků.Máte-li kruh dokončen, spojte první aposlední korálek provlečením vlasce,kruh bude opticky celistvější. Jakovšude, i zde platí všeho s mírou. Pří-lišné utahování bude mít za následekkrabatění vzoru, příliš volné našívánítaké nevede k pěknému výsledku. Khotové rozetě našijte zespoda tvrdšíkůži, ve které prořízněte otvory naprovléknutí řemínku.

LemováníMožné techniky pro zdobení krajů

kůže jsou na obrázku. Pokud máteslabší kůži, založte okraj a korálkypřišívejte přes tento lem. U silnějšíkůže postupujeme stejně, jen bez ohý-bání.

V tomto případě začíná naše práceobzvláš� radostně, protože první radazní: Nejdřív snězte buchty!1. Vaničku pořádně vymyjeme a od-mastíme, narovnáme, popřípadě nůž-kami sestřihneme do požadovanéhotvaru.2. Na plech si opatrně tužkou (aby-chom plech neprotrhli) namalujemeobrázek, který chceme vytvořit - kra-jinu, pohádkovou postavičku, zají-mavý dům, nějakou přírodninu apod.3. Opatrně obrázek tvarujeme tak, žecelou naši kresbu vytlačíme dopředu(tuto práci provedeme z rubové stra-ny) a propracujeme i vnitřní detaily.Pozadí celé kresby naopak zatlačímedozadu (provádíme z lícu) a můžemezdobit různými drobnými nerov-nostmi.4. Na závěr naší práce celé dílko lehcepřetřeme černým krémem na botynaneseným na kousku hadříku - vý-sledek pak vypadá téměř starobyle.

Takto zhotovený obrázek můžemenalepit na vyhlazené prkénko, nebopodlepit kartonem papíru.

Dovolte malou úvahu pro přemýš-livé. Bude o ornamentu. Ornament naprvní pohled vypadá jako pouhá oz-doba. Nemá však ještě jiný smysl? Řa-zení a opakování motivů za sebou vy-jadřuje členění času společné všemuživému i neživému ve vesmíru - ryt-mus. V rytmech se střídají vdech a vý-dech, den a noc, kroky při chůzi i tan-ci, roční období, rytmicky tepe srdce...Lidé všech dob a kultur se pomocí ma-gie ornamentu snažili ovlivnit ta-jemné přírodní síly ve svůj prospěch.Aniž si to uvědomujeme, činíme tak imy. A tak má ornament nejen krášlit,ale i ochraňovat.

Místo nitě se pro korálkování ob-vykle používá rybářský vlasec, pro-tože je pevný a nepřetrhne se. Větši-nou také nahrazuje jehlu, protože ta umalých korálků neprojde dírkou. Lzetaké použít speciální jehlu pro vyší-vání korálky, která je asi 10 cmdlouhá, velmi tenká a projde dírkou itěch nejmenších korálků.

Navléká se vždy několik korálkůnajednou a tato řada se pak teprvepřišívá k podkladu.

Obrazec, který chceme vyšít, sinejprve nakreslíme, a to buï na čtve-rečkovaný papír (u malých obrázků),nebo na milimetrový papír (u větších).Jeden čtvereček představuje jeden ko-rálek. Při práci se držíme obrázku, alezároveň sledujeme, zda nám barvy vřadách nad sebou navazují. Někdetedy musíme třeba 1 korálek ubratnebo přidat, protože i mezi tříděnýmikorálky se najdou nestejně široké.

Dokončení je stejné jako u šití, vla-sec prostě na rubu zapošijeme tak,aby se nerozvazoval a nevyvlékl.

RozetaPokud bu-

dete chtít vy-šívat kruh,třeba takový,jaký vidíte nafotce, předkre-slete si opětvzor na mili-metrový papír.Práci začnetepřišitím stře-dového korál- ku. Dále pos-tupujeme pokruzích.

182 183

Podle obrázku hravě zvládneteplochý řetízek. Je to vlastně prstemháčkovaný řetízek z „nekonečné“ nitě.To znamená, že pracujeme z klubíčkatak dlouho, dokud nemáme výrobekdost dlouhý. Materiál si zvolímeměkký, v síle podle toho, jak silnýchceme mít výsledný výrobek (vlnu,bavlnu, tkanici, řemínek, provázek).

Další obrázek ukazuje, jak upléstcopánek z jedné nitě. Obzvláště vhod-né na výrobu řemínkových náramků,řemínkových nebo provázkových ná-hrdelníků...

Trochu složitější plastický řetízekvyrobíme ze dvou „nekonečných“ nití.Opět se „háčkuje“ dvěma prsty protisobě. Materiál: silnější vlna, měkkýprovázek, tenký řemínek.

Čtyřhranná šňůrka začíná křížo-vým přeložením provázků. Další po-stup provlékání je opět patrný z ob-rázku. Základ čtyřhranné šňůrky jetaké znám pod názvem uzel dobréhoskutku.

Turbánekpoužíváme především k sepnutí

cípů skautského šátku. Z provázku čikůže utvoř dva závity - dvě kličky, vol-né konce visí dolů. Blíže sbíhajícímkoncem začneme (podobně jako u uzlupřátelství). Nejprve pod druhý konec,pak přes okraj do středu útvaru, tamkřížit 1x pod, 1x přes a 1x pod. Tímvznikne základ turbánku. Oviňte vol-ným koncem velký základ ještě jednoua druhé patro turbánku je hotovo.

Ozdobné pletencePloché a oblé ozdobné pletence ze

čtyř, pěti nebo šesti pramenů vyrobíšpřesným napodobením návodů na ob-rázku.

Uzel přátelstvíUzel přátelství má název nejen

symbolický. Čím více je totiž namá-hán, tím více drží. Ne nadarmo se stalsymbolem prvního poválečného set-kání skautů z celého světa. Postupvázání ukazuje obrázek.

Vytáhne-li se klička uzlu přátel-ství a překroutí - viz další obrázek -konce se provléknou a máme uzeldvojitý, dalším protočením trojitýnebo i vícenásobný.

Všechny předešlé návody mají jednuspolečnou báječnou vlastnost - lze jeplést téměř kdykoli a kdekoli - ve vlaku,v autobuse, při čekání na cokoliv nebokohokoliv a vejdou se do kapsy!

Ozdobné koncovkyOzdobné splétání je disciplína

sama o sobě. Důležitým prvkem v níje „suk“, kde každý pramen kříží sho-ra pramen předcházející a procházíkličkou následujícího.

Budeme-li pokračovat v protaho-vání konců dále jako při splétání pro-vazů, dostaneme „klas“ - zesílení azpevnění začátku lana, tedy „zakon-cování“. Podobným prvkem splétání,ale s protažením pod následující pra-men zespodu, je „kvítek“.

Na závěr malá ukázka, co jemožné také z provázku umotat. Kos-tra je vytvořena z drátu.

Že byste chtěli vlastnoručně upletenou šňůru k píš�alce nebo ozdobnoutkanici, neobvyklý náramek nebo pásek, řemínkový nebo provázkový náhrdel-ník? Opět neváhejte a směle pokračujte.

184 185

K nácviku drhání používáme měk-ký provázek nebo šňůrku, která se do-bře váže i rozvazuje (smiřme se s tím,že v začátcích budeme víc párat).

Na podložku připevníme dva párynestejně dlouhých nití. Středové (os-novní) nitě jsou jen o trochu delší, nežmá být hotová šňůra, vázací nitě měříšestkrát tolik. A podle nákresu pletemeplochou šňůru.

Neustálým opakováním pouze jed-né poloviny tohoto uzlu (pracujeme jenz jedné strany, buï zprava, nebo zleva,podle toho se nám točí i naše dílo)vznikne kroucená šňůra, které se ně-kdy říká „roverský šroub“.

Když navážeme větší počet párůnití, můžeme použít ambulanční uzel kvytvoření celé krajkové plochy. Podlehustoty uzlíků a zvoleného materiáluvykouzlíme pásek, čelenku, ozdobnétřásně, šátek, kabelku...

Dalším základním drhacím uzlem jeobtáčení.

Pokuste se o jednoduchý řetízek po-dle obrázku.

Ukázali jsme si jen úplný základ dr-hání, ale koho tato technika nadchnetak, že by chtěl pokračovat, jistě najdev knihovně nějakou šikovnou příručkutechniky drhání nebo macramee (nele-kej se, to je jen cizí výraz pro totéž).

Představ si, že ručně ušiješ asi 50stehů za jednu minutu, ale stroj jichušije více než 1500 - to již stojí zaúvahu! Kdo by nechtěl mít na tábořepěkný, vlastnoručně ušitý kapsář nadrobnosti, které jinak většinou mar-ně hledá?

Kobereček do koupelny může míttřeba tvar ryby. Je ušit ze zbytků ba-vlněných látek, tenké stužky či kraj-ky a tenkého molitanu. A co polštá-řek, který nemá nikdo jiný?

Pozor! Šití na stroji je nutné senaučit od někoho, kdo to opravdu umía i tak to chce opatrnost, trpělivost(nejen tvoji) a vydržet.

Nedávno se u nás v oddíle stalovelkou módou vyšívání. Drobné ob-rázky či monogramy se objevují naobalech kronik i skautských zápis-níků, ale i na tričkách a klopách ba-tůžků. Každý nováček si sám vyšívádomovenku a číslo oddílu na skaut-skou košili.

Obrázek si na látku nejdřív před-kreslíme - nejlépe obyčejnou tužkou,dá se vyprat a nešpiní (pozor, aby ne-byla inkoustová) a potom pečlivě ba-vlnkou či vlnou vyšíváme.

Zatím jsme si vystačili s jedním nebo dvěma klubky a šikovnými prsty, dálbudeme potřebovat ještě podložku a špendlíky. Začneme totiž s drháním. Jakopodložka se velice osvědčila hobra - stačí zbytek velikosti sešitu - nebo jiný ma-teriál, do kterého lze snadno, ale dostatečně pevně zapíchnout špendlík.

Lze použít i srolovanou a pevně svázanou deku. Tato podložka nám budesloužit k připevňování a vyšpendlování práce. Obě ruce budeme totiž potřebo-vat k vázání uzlů a uzlíků.

186 187

Z tužšího papíru vystřihni dvakruhy libovolných rozměrů (podle to-ho, jak velkou bambuli chceš mít) svnitřním otvorem o průměru cca 2,5cm. Dále namotej přízi na kruhy dleobrázku a a b. Čím bohatší bambulichceš mít, tím víc příze budeš musetnamotat. Potom přízi po obvodukruhu prostřihni, papírové kroužkyod sebe oddal tak, aby se dal středbambule několikrát důkladně ovi-nout pevnou přízí a pevně svaž. Na-konec obě šablony opatrně sundej abambuli načechrej.

Podle výšky střapce zvol výškudvou kartonů, na které budeš navíjetbavlnku, vlnu či jinou přízi. Po navi-nutí potřebného množství přízi z kar-tonu stáhni a asi 2 cm od vrcholu jiněkolikrát oviň a sejmi dalším kous-kem příze, zavaž a vzniklým očkem uvrcholu protáhni tkaničku na zavě-šení. Dolní okraj rozstříhni.

Potřebujeme silnější karton neboslabší překližku o velikosti asi 30x50cm a pruh asi 3x20 cm na člunek. Nahorní a spodní stranu kartonu narý-sujeme body vzdálené od sebe 1 cm -zde budou vystřiženy zoubky.

Podle dalšího obrázku natáhnemeokolo zoubků základní osnovu. U prvníhozoubkuuvážemepříziči vlnuna uzel.

Člunekpři tom

provlékámestřídavě

přes a podnitě osnovy.

V následující(zpáteční)

řaděse toto

vystřídá,takže tam,

kde bylčlunekza nití,

je před nía opačně.

s pomocí kartonu

Při otáčení do další řady vlnu vždytrochu povytáhneme, aby se okraje ne-stahovaly. Občas stlačíme tkaní řídkýmhřebenem či vidličkou, aby byla tka-nina hustá a jednolitá. Po ukončení vy-vlékneme osnovu ze zoubků a vznikláoka přichytíme jehlou na rubu tkaniny.

Chceš překvapit družinu senzač-ním nápadem na dárek? Budete si natáboře barvit originální trička nebo„pravěké“ šaty? Chceš vyrobit do klu-bovny závěsy na okna nebo na po-ličku? Pokud odpovíš ano, neváhej ačti, kterak vlastní rukou nabatikovatlátku.

Batika je prastarý způsob vzoro-vání látek pomocí rezervy a barvy. Re-zerva zajistí místa, kde se látka ne-obarví. Provedeme ji omotáním látkyprovázkem.

První a nejdůležitější rada: per-fektní a precizní příprava je v případěbatiky zárukou 90 % úspěchu!

Rada druhá: zvol vhodný materiál.Barvíme zásadně přírodní materiály,nejlépe bavlněnou vébu, můžeme po-užít i nepoškozené kraje starších pro-stěradel, které nám maminka obětuje.Pokud barvíme tričko, pak bavlněné asvětlé. Tmavě modré nebo černétričko budeme barvit jen stěží. Dálebudeme potřebovat: barvu Duha(koupíš v drogerii), pevné nitě, pevnýprovázek, smaltovaný hrnec (podlemnožství barvené látky dostatečněvelký!), vařič, trochu octa, vařečkunebo jiný podobný nástroj na mícháníbarvené látky (pozor, obarví se taky!)Látka nebo tričko, určené k batiko-vání, musí být před začátkem našehovýtvarného působení dobře vyprané avyžehlené!

Šitá batikaNa rub látky si lehce předkreslíme

vzor, který budeme rezervovat. Tenpak pevnou nití pečlivě prostehujemestehy dlouhými asi 0,5 cm.

Pak už můžeme začít s vlastním tka-ním, které postupuje odzdola nahoru.

Zbytek vlnyz osnovyspleteme s počátkempříze na člunku.

188 189

K výrobě figurek používáme pro-střední listy, které obalují kukuřičnýklas. Jsou pevné a tvrdé, ale zároveňohebné. Kukuřičná sláma musí býtvždy dokonale suchá, jinak snadnoplesniví. Před zahájením práce namo-číme listy do teplé vody a dokonale jeosušíme. Tvrdé a roztřepené koncezastřihneme. Pak uchopíme list mezipalce a ukazováčky obou rukou a na-

trháme ho na podélné proužky, jejichžšíře se řídí druhem výrobku (cca 1-1,5cm). Vázat musíme pevně, protožesláma se sušením smrš�uje a nedosta-tečně utažený výrobek by nebylhezký.

Lidské figurky, kde chceme míthladký ovál (hlava, ruce apod.), vy-tváříme tak, že svázanou slámu pře-točíme dovnitř a opět ji svážeme.

Takto připravenou látku namo-číme do čisté vody tak, aby byla všudevlhká. Suchá se špatně barví!

Opatrně vyždímáme a vložíme dobarvicí lázně, připravené podle ná-vodu na barvě. Při barvení nezapomí-náme stále míchat, nechceme přecevytvořit flekatici skvrnitou, ale umě-lecké dílo! Obarvenou látku, stáleještě omotanou provázky, důkladněmácháme tak dlouho, až je máchacívoda úplně čistá. Pak teprve opatrněuvolníme úvazy (pozor, a� samou ne-trpělivostí nestřihneš nebo neřízneštam, kam nemáš!), obdivně vykřik-neme a své dílo ještě jednou vymá-cháme. Pak je vložíme na 20 minut do„ustalovací“ lázně (voda s přidánímocta). Usušíme, vyžehlíme a dílo jehotovo.

Skládaná batikavyžaduje při přípravě snad ještě

více pečlivosti. Pozor, při skládané ba-tice pracujeme s vlhkou látkou, předbarvením ji tedy nemusíme znovumáčet. Látku velice pečlivě posklá-dáme do harmoniky, sklady jsou velkénejvýše 3 cm a v místech rezervy opětomotáme provázkem.

Postup barvení je stejný jako v předešlém případě.

A ještě jeden „nápad s překvape-ním“. Harmonikově poskládanoulátku (tentokrát mohou být sklady i oněco větší) sepneme střídavě dřevě-nými kolíčky na prádlo. Při barvení sipočínáme obzvláš� opatrně, aby se ko-líčky nepohnuly! Výsledek neprozra-dím, ale překvapení bude nejen velké,ale i velice milé.

190 191

Vánoce klepou na dveře, oddílovánadílka se nezadržitelně blíží a zrov-na vaše družina nemá ale vůbec žád-ný nápad, jak ostatní překvapit, ne-chci říct šokovat. A družinová kasičkazeje prázdnotou. Čáry máry fuk, tadyjsou ty pravé nápady přímo z babič-činy kuchařky:

Pro ty, co nemají možnost pečení,jedna lahůdka „za syrova“:

Hrst vrbového proutí svážeme o-pět vrbovým proutkem (lépe se námbude pracovat s polovinou po délcerozštípnutého proutku). Jeho dotvaru „L“ ohnutá spodní část se při-loží ke spodku prutů a obtočí několikazávity, pod které přiložíme ještě jedenproutek asi 15 cm dlouhý.

Teï přiložený prut vytáhneme ado otvoru po něm vsuneme zbytekproutku, jímž obtáčíme svazek a utáh-neme. Přebytečnou část odřízneme.

Svázané pruty přichytíme prováz-kem k pevnému závěsu a rozdělíme jepo čtyřech. Krajní prut jedné stranyse shora protáhne mezi dvěma a dvě-ma pruty druhé strany, vrací se spo-dem zpět a přiloží ke středu. Pak totéžs krajním prutem z druhé strany.Strany se střídají pravidelně a je nut-né sledovat, aby se osa pomlázky ne-kroutila. Konec ovážeme provázkem apřipevníme barevné pentle.

Z hladké mouky, vody a troškyocta vypracujeme tuhé, ale dobřezpracovatelné těsto, které přikry-jeme, aby neokoralo. Z tohoto těstavyrábíme pomocí nůžek, nože a růz-ného koření (celý pepř, nové koření,hřebíček, kmín...) dekorativní ozdo-by na vánoční stromek, svícínky čidrobné dárky.

K základu přidáváme jednotli-vé části navlhčením a stlačením dotěsta.

Výrobky pak upečeme v troubě.Pro dosažení lesklého povrchu potí-ráme rozšlehaným vajíčkem.

PPiiöökkoottoovv·· rrooll··ddaa25 dkg piökot˘10 dkg mouËkovÈho cukru3 dkg kakaa3 lûÌce rumu (neochutn·vat, v rol·dÏ jemnohem lepöÌ!)1/2 hrneËku va¯enÈ ËernÈ k·vy

Piökoty rozmaËk·me v·leËkem na nudlea smÌch·me s ostatnÌm. Vypracujeme tÏsto avyv·lÌme ho na placku silnou asi 0,5 cm. P¯i vyvalov·nÌ si tÏsto i v·leËek podsy-p·v·me mouËkov˝m cukrem. Na vzniklouplacku opatrnÏ namaûeme krÈm: v misceut¯eme 12 dkg m·sla s 12 dkg mouËkovÈhocukru, pak p¯imÌch·me 12 dkg mletÈhokokosu. Pak uû jen namazanou plackuzarolujeme a nakr·jÌme na pl·tky.Nebudou-li koleËka zrovna moc kulat·, m˘-ûeme je po nakr·jenÌ jeötÏ trochu upravit.

MMrrkkvvoovvÈÈ ccuukkrroovvÌÌ30 dkg hladkÈ mouky15 dkg jemnÏ nastrouhanÈ mrkve25 dkg tuku

(nejlÈpe 100% - nap¯. Kosmos,Lukana apod.)

1 vejceZpracujeme tÏsto,

vyv·lÌme na placku silnou asi 3-5 mm,vykrajujeme formiËkami srdÌËka,hvÏzdiËky, lÌsteËky nebo t¯eba slony,uloûÌme na plech a upeËeme. JeötÏ horkÈ obalujemev mouËkovÈm cukru.

192 193

Do třetice cukroví, které se ne-peče, ale vaří:

A pro ty, co se bojí o krásnou ští-hlou linii, nebo jen dávají přednostpochoutkám slaným:

Ale kdo má přece jen trochu víc ča-su a chce vytvořit dílo přímo umě-lecké, ten upeče originální vánoční,ale i velikonoční, narozeninové, „22.únorové“ nebo „jen tak“ dárky z per-níku.

Lahůdky táborové, vodácké,horské aneb Energetické bomby,čili sláva zrní

»»ookkooll··ddaa25 dkg 100% tuku25 dkg mouËkovÈho cukru10 dkg kakaa1 pudinkov˝ pr·öek (vanilkov˝ nebo kaka-ov˝)

Tuk rozpustÌme v hrnku a nech·mehodnÏ oh¯·t. Pak vmÌch·me najednoucukr, kakao a pudink, po¯·d mÌch·me a zah¯Ìv·me aû skoro k varu. Pak nale-jeme do such˝ch Ëist˝ch formiËek a ne-ch·me vychladnout. VyklopÌme a snÌme. Nebo do hrnce p¯i-d·me sekanÈ o¯echy, bur·ky, rozinky ËikandovanÈ ovoce, nalejeme na plech a ne-ch·me vychladnout. Pak nakr·jÌme na kostiËky a smÏle soupe-¯Ìme s Ëokol·dovou hvÏzdou Orion.

SS˝̋rroovvÈÈ ttyyËËiinnkkyy20 dkg hladkÈ mouky12 dkg tuku10 dkg mÏkkÈho taveÚ·kus˘l, p¯Ìp. kmÌn nebo m·kVöechno dohromady zpracujeme, vyv·lÌmetenkou placku, kterou nakr·jÌme noûemnebo r·dlem na nudliËky, dlouhÈ 5-10 cma öirokÈ 0,5-1 cm. UpeËeme v horkÈ troubÏ dozlatova. MÚam!

PPeerrnnÌÌËËkkyy4 vejce5 dkg rozpuötÏnÈho tuku10 dkg rozeh¯·tÈho medu (staËÌ i pampeliö-kov˝!)25 dkg mouËkovÈho cukru15 dkg hladkÈ mouky smÌchanÈ s 1 lûiËkoujedlÈ sody1 lûiËka sko¯ice,nÏkolik h¯ebÌËk˘, trocha an˝zu, nÏkolikkuliËek novÈho ko¯enÌ - utluËenÈ v hmoû-d̯i nebo umletÈ

Vejce, tuk a med rozmÌch·me v mÌse,pak p¯imÌch·me cukr, mouku a ko¯enÌ.Nakonec p¯imÌch·me 1/2 kg hladkÈ moukya d˘kladnÏ zpracujeme v tÏsto.

To d·me do mikrotenovÈho s·Ëku auloûÌme na 2 dny do chladna. Za dva dny uleûelÈ tÏsto vyjmeme, vyv·-lÌme na placku silnou podle velikosti vy-krajovan˝ch tvar˘ 3-5 mm, vykrajujemept·Ëky, srdÌËka, mot˝lky, nebo podle vlast-nÌho n·vrhu noûem t¯eba lokomotivu.Pot¯eme ûloutkem s trochou vody a upe-Ëeme.

UpeËenÈ ihned sund·me z plechu a po-loûÌme na rovnou podloûku.

MM¸̧sslliiNa p·nvi opraûÌme na troöe oleje oves-

nÈ, pöeniËnÈ, jeËnÈ nebo ûitnÈ vloËky (nebood kaûd˝ch troöku), sojovÈ vloËky, p¯Ìp. po-hanku (b·jeËnÏ ch¯oupe i chutn·).

OsladÌme lûÌcÌ medu a p¯id·me sekanÈo¯echy, o¯Ìöky, bur·ky, mandle, rozinky,kokos, suöenÈ ovoce, zkr·tka co d˘m nebot·borov· kuchyÚ d·. Nech·me vychladnouta jÌme suchÈ, s mlÈkem, jogurtem, pudinkemnebo jen zobeme za pochodu p¯i nam·ha-v˝ch t˙r·ch.

»»ookkooll··ddoovvÈÈ vvllooËËkkyyNa p·nvi opraûÌme ovesnÈ vloËky na-

sucho nebo na troöce oleje, p¯id·me cukr aoh¯Ìv·me d·l, dokud se cukr nerozpustÌ amalinko nezkaramelizuje. P¯isypeme kakaoa jeötÏ zahorka promÌch·me.

Pozor, jÌme aû vystydlÈ, aù si nesp·-lÌmejazyk.

KKaarraammeell,, ggrriillii··öö,, ssllaaddkkÈÈ sseennzzaaccee

30 dkg kostkovÈho cukru pokropÌmevodou a sva¯Ìme, aû m· ûlutou barvu. P¯i-d·me 15 dkg sekan˝ch o¯Ìök˘, mandlÌ, bu-r·k˘, zamÌch·me a vylejeme na pomaötÏn˝plech. Vychladl˝ grili·ö roztluËeme na p¯imϯenÏvelkÈ kousky.

A nastane dalöÌ Ë·st v˝tvarnÈho vele-dÌla. V misce dob¯e ut¯eme pros·t˝ mouË-kov˝ cukr s trochou bÌlku, citronovÈ öù·vya p¯Ìp. troökou horkÈ vody.

Pokud chceme pernÌËky malovat ba-revnÏ, koupÌme v drogerii potravin·¯skÈbarvy a Ë·st polevy obarvÌme.

Barvu naplnÌme do nov˝ch, Ëist˝ch, ne-poökozen˝ch igelitov˝ch s·Ëk˘, opatrnÏust¯ihneme r˘ûek, aby poleva mohla vytÈ-kat a m˘ûeme umÏlecky tvo¯it.

Dobrou chuù!

(Jestli si myslÌte, ûe pernÌky jsoucukrovÌm pern˝m, pak vÏzte, ûe nejstepravdÏ daleko. Budeme-li zkoumat historiivzniku n·zvu, dojdeme od p¯ÌdavnÈhojmÈna pern˝ ke jmÈnu peprn˝. A jsme upep¯e. P˘vodnÏ se totiû pernÌk pekl zmouky, medu a pep¯e.

P¯em˝ölÌte-li r·di o v˝znamu a p˘voduslov, napadne v·s moûn·, ûe je souvislost imezi pep¯em a paprikou. Slovo paprika jemaÔarskÈho p˘vodu a vzniklo ze srbochor-vatskÈho papar - pep¯.)

194

Doma máte jistě i dalšího pomoc-níka - pračku. Máš-li prádla víc, můžeti hodně pomoci, ale jen víš-li, jak nato! Nejlepší je domluvit se s mamin-kou a nechat si vše pěkně vysvětlit.Každá pračka funguje trošku jinak, ukaždé je možné vybrat z několika„pracích“ programů ten nejvhodnější.Nech si vše ukázat a příště si to vy-zkoušej pod odborným dohledem...

Nikdy nezapomeň:Před tím, než naplníš pračku, je

nutné prádlo roztřídit. Třídíš podledruhu prádla (zde ti může pomoci te-plota napsaná ve vaničce) a podle ba-revnosti - zvláš� bílé a světlé, kterénepouští barvu, a zvláš� barevné.Když prádlo řádně nevytřídíš, čeká těasi rána v podobě světle modrého,často flekatého trička místo zářivě bí-lého, které jsi tak rád nosil.

Jaké doma používáte prací pro-středky? Jak je to s šetrností u násprodávaných pracích prostředků kpřírodě? Podívej se na následující ta-bulku:

VaniËka je symbolem pro pranÌ, ËÌslonapsanÈ ve vaniËce urËuje teplotu,ve kterÈ budeö pr·t.

P¯eökrtnut· vaniËkaznamen· z·kaz pranÌ.

PodtrûenÌ znaËky je p¯Ìkazk öetrnÈmu pracovnÌmu postupu.ËistÌcÌ buben = chemickÈ ËiötÏnÌ

PÌsmeno v kruhu vyjad¯ujedruh rozpouötÏdla

éehliËka je symbolem ûehlenÌ- t¯i teËkydo 200 0C

- dvÏ teËkydo 150 0C

- jedna teËkado 115 0C

P¯eökrtnut· ûehliËkaznamen· z·kaz ûehlenÌ.

Troj˙helnÌkje symbolem pro bÏlenÌ.

40

30

CI

l l l

l l

l

(˙daje nadace Rosa- jaro 1996)

fosforv 1 d·vce

PERSAN 0 g0 g0 g0 g

0,1 g0,1 g0,1 g0,2 g0,7 g3,6 g3,8 g3,9 g

3,50 g9,50 g6,50 g8,50 g7,50 g8,50 g8,50 g8,50 g8,50 g5,50 g10,50 g5,50 g

OMO Mikro

MOHER PlusCOLON Bio Aktiv

COLON ColorLANZA bÌl·LANZA ColorPERSIL SupraPERSIL bez fosf·t˘BIOMAT UniversalPERWOLMERKUR

cenaza 1 pranÌ

196

Kdo z nás by nechtěl mít pěknoupostavu, být silný, vytrvalý. Není tonesplnitelný sen. Když budete pravi-delně cvičit a dodržovat správnou živo-tosprávu, výsledek se určitě dostaví.

Vyčerpání stejně jako nedostatekpohybu má špatný vliv na organismusa jeho vývoj. Dívky bývají oproti chlap-cům zručnější, mají větší smysl prorytmus a plynulost pohybů. Mívají idar lépe uvolňovat svaly. Naproti tomumají méně pevné klouby, a protože ma-jí kratší končetiny než chlapci, více senamáhají při běhu, skocích a vrzích.Proto by měly vše, co je spojeno sotřesy, nacvičovat velmi opatrně.

Co je předpokladem úspěchu?Cvič a posiluj pravidelně. Cíle dosáh-

neš jenom když vytrváš. Chceš-li být sil-nější, rychlejší nebo obratnější, musíšcvičit nejméně dvakrát, nejlépe třikráttýdně. Přitom můžeš střídat jednotlivésporty, nemusíš pokaždé například cho-dit do posilovny nebo běhat. Všechnopotřebuje čas. Výraznější výsledky se připoctivém cvičení dostaví nejdříve za je-den nebo dva měsíce. Nevzdávej to poprvním týdnu!

Nesmíš nic uspěchat. Cvič s mírou,jinak by ses mohl přetrénovat. Jak se topozná? Budeš hodně unavený a mohoutě bolet svaly a klouby, protože jsi je pří-liš zatížil a nedal jim čas, aby načerpalynovou energii. Vždy začínej s menší zá-těží, kterou postupně zvyšuj.

Sestav si tréninkový plán. Jakou částtěla chceš cvičením rozvíjet? Chceš mítsilnější paže nebo břicho, chceš být cel-kově obratnější nebo vytrvalejší, chcešmít po všech stránkách lepší postavu?Jednotlivé cviky a doba cvičení musí vy-cházet z toho, čeho chceš dosáhnout.

Chceš být vytrvalejší?Věnuj se sportům, kde vytrvalost

převažuje nad sílou. Například běhání,plavání, jízdě na kole, nebo i fotbalu čibasketu. Nejlepší je, když budeš různéčinnosti střídat. Jednou si zaběhej, po-druhé se projeï na kole, jindy si jdi za-plavat. Ale pravidelně! Sportuj nepřetr-žitě nejméně 15 minut mírným, alestálým tempem.Příklad tréninkového plánu:Sobota, neděle: jízda na kole (1 hodinu)nebo běh v přírodě (15-20 minut)Pondělí: odpočinek

Úterý: běh, jízda na kole, plavání neboposilovna podle chutiStředa: odpočinekČtvrtek: sportovní hra (fotbal, basket),běh, jízda na kolePátek: odpočinekSobota, neděle: výlet na kole, běh v pří-rodě

Chceš být silnější?Pak dělej pravidelně shyby, leh-sedy,

kliky, šplhej po stromech nebo na laně.Nejlepších výsledků dosáhneš při kru-hovém tréninku, kdy budeš na čtyřechaž šesti stanovištích cvičit pokaždé něcojiného. Cviky vyber tak, aby střídavě za-těžovaly jinou část těla. Na každém sta-novišti cvič intenzivně 30 až 60 sekunda dalších 90 sekund odpočívej. Střídej jepořád dokola, na každém cvič třikrát ažpětkrát.

Při posilování se také osvědčil sy-stém pyramidového cvičení. Svaly, kteréchceš posílit, zatěžuj určitým cvikem apostupně zvětšuj a pak zmenšuj početopakování.

Příklad kruhového tréninku zaměře-ného na rozvoj síly paží v posilovně, tě-locvičně nebo v lese:

1. stanoviště - shyby na hrazdě2. stanoviště - výpony na špičkách na

lavičce3. stanoviště - kliky, kliky na bra-

dlech4. stanoviště - leh-sedy5. stanoviště - zvedání činky (bře-

mene)6. stanoviště - dřepy s výskokemCvič 30 sekund intenzivně, doba od-

počinku je 90 sekund. Na každém stano-višti cvič čtyřikrát.

„Jirko, kolik je hodin? Ty už vstáváš?“ ptá se rozespale Jana.„Já teï budu takhle vstávat pořád,“ odpovídá odhodlaně Jirka a obléká si

trenky a triko, „dohodli jsme se s klukama ze třídy, že budeme ráno cvičit.“„Co vás to tak najednou napadlo?“„Viděli jsme v kině film o Hillarym, který jako první člověk vylezl na nej-

vyšší horu na světě. Říkal, že bez pravidelného každodenního tréninku by tonikdy nedokázal.“

„To jsem zvědavá, jak dlouho vám to vydrží...“ pochybuje Jana a je ráda, žemůže ještě chvilku dospávat.

Po čtrnácti dnech Jirka pořád pravidelně cvičí i běhá - Janě to nejde dohlavy...

„Jirko, jak to děláš, že tě to ještě nepřestalo bavit?“„Není to žádné tajemství,“ usmívá se Jirka. „Rád ti to prozradím.

Pamatuješ, jak jsem ti jednou vyprávěl o Honzovi z béčka? Tak si představ, žeon se svými kamarády chodí pravidelně trénovat a kromě běhání zkouší i jinévěci. Kluci z naší třídy to dlouho nevydrželi, a tak jsem se přidal k Honzověpartě. Líbí se mi, že se tam kluci navzájem povzbuzují a hecují. Vedou si kni-hu rekordů a mají radost, když se někomu podaří překonat dosavadní re-kord. Představ si, že mně se povedlo udělat nejvíc přeskoků přes lano a teïmám políčeno ještě na jeden „super výkon“....“

197

198 199

Chceš být rychlejší?Jestli chceš rozvinout svoji ry-

chlost, cvič krátkou dobu, ale s co nej-větší intenzitou. Zkoušej napříkladkrátké starty. Cvič nejvýše 10 sekunda pak 2 minuty aktivně odpočívej, vy-klusávej se nebo choï.

Příklad tréninku rychlosti:Krátké starty na 10 m - vystartuj s

maximálním úsilím, odpočívej přichůzi 2 minuty.

Stupňované rovinky - na rovinceasi 50 m plynule zrychluj tak, abys po-sledních 10 m běžel maximální ry-chlostí.

Člunkový běh - sprintuj od mety kmetě (například mezi dvěma stromy)vzdálené od sebe 10 až 15 metrů pět-krát bez přestávky, pak odpočívej 3 až5 minut. Opakuj třikrát.

Chceš zhubnout?Možná teï čekáš další „skutečně

zaručenou“ dietu pro tvoji postavu.Možná už jich máš vyzkoušených ně-kolik a světe div se - nic nezabralo!

Celý den téměř nejíš - ráno malousnídani, k obědu zeleninu a k večeři jo-gurt (nejpozději však v 5 hodin odpole-dne - prý je to zdravé). Několik dní seti to daří a máš ze sebe radost. Dřívenebo později to však nevydržíš (projednou se nic nestane) a pořádně senajíš. Máš výčitky svědomí a od zítřkači příštího týdne začneš zase s die-tou....

Kolotoč - dvě kila dolů, tři kila na-horu - hurá pět kilo dolů - tři kila na-horu - chvilku máš radost a chvilku setrápíš - kolik už ti to vážení a přemý-šlení o nových a ještě účinnějších die-tách zabralo času! A přitom mášspoustu kamarádů a kamarádek, kteříse vážením a dietami vůbec nezabý-vají, a přitom mají celkem pěknou po-stavu - jaká je to spravedlnost?

Každý z nás dostal do vínku velmichytrého a spolehlivého přítele - svétělo. Svému tělu dáváme svým chová-ním pokyny, jak se má zachovat. Hla-doví-li tělo, a při dietách tomu tak je,dostane strach, že potravy bude stáleubývat a ve chvíli, kdy se najednou po-

řádně najíš - zajásá a vše si uloží „nahorší časy“. Na další období zkoušení„zaručených“ diet - tři kila dolů, čtyřikila nahoru. Když hladovění a rela-tivní přejídání střídáš delší dobu,naučí se tvé tělo počítat s obdobímihladu a střádat si zásoby... Mám pocit,že právě proto tudy cesta nevede a do-konce si můžeš i ublížit.

Ano, existují diety, které mohou po-moci při obezitě i při jiných zdravot-ních problémech, ale není pravda, žejedna dieta může pomoci obecně na je-den problém všem lidem. Není to takjednoduché s dietami - a� už jakýmiko-liv!

Co mohu poradit tobě, človíčku,který se trápíš nad svojí postavou?- jez pravidelně, minimálně 3x denně,lepší je přidat malou ovocnou svačinu- nepřejídej se- omez, popřípadě vynech ve svém jí-delníčku uzeniny, příliš tučná masa,omez cukry a příliš sladké potraviny,omez maštění jídel, používej raději rostlinná másla,- nevynechávej žádnou větší skupinupotravin (maso, mléko apod...)- jez dostatek zeleniny, ovoce, obilovin,ale nezaměřuj se jen na ně.- choï spát a vstávej pokud možno vestejnou hodinu - tvé tělo má rádo pra-videlnost- udělej si svůj cvičební plán a pravi-delně alespoň 3x týdně cvič- každé ráno se na sebe usměj do zrca-dla a snaž se žít radostně, to ti dodánovou energii a zamezí ukládání pře-bytečných zásob- pokud se ti občas stane, že se prohře-šíš proti těmto zásadám, netrap se tíma dále je dodržuj

Věřím, že když budeš dodržovatvýše uvedené zásady, začneš se brzy cí-tit lépe. Tvá postava se postupně vy-víjí, mění se a nikdo z okolí to nepozo-

ruje tak bedlivě jako ty. Toho, čím setrápíš, si většinou nikdo nevšimne,spíš si ostatní všimnou tvé špatné ná-lady a podrážděnosti, mnohé eventu-ální nedostatky skryje vhodné oble-čení. Pokud máš pocit, že takhle to užopravdu dál nejde a máš skutečně sil-nou postavu, poraï se o dalším po-stupu s dobrým lékařem, který ti po-radí nejúčinnější možný postup, přikterém si nebudeš ubližovat.

Pojï se rozcvičit!Před každým sportováním (a� už je

to fotbal, posilování, nebo aerobic) by-chom neměli zapomínat na rozcvičku,během níž se svaly připravují na nad-cházející zátěž. Rozcvičení by se měloskládat z jednodušších cviků, při kte-rých se příjemně protáhneme a procvi-číme. Dobrá rozcvička předchází mno-ha úrazům při samotném cvičení. Abyse na žádnou část těla nezapomnělo, jedobré vytvořit si systém, který se poz-ději zhruba dodržuje. Například začítod hlavy (předklony, úklony, krou-žení), přes ramena, paže, lokty, zá-pěstí, trup, kyčle, kolena až po kot-níky. Při rozcvičce není třeba spěchat.Měla by být příjemná. Můžeš si ji zpes-třit tím, že budeš pozorovat, kterésvaly a šlachy se natahují při různýchpohybech.

Ranní rozcvička by tě měla připra-vit na celý aktivně strávený den, pro-budit a rozhýbat. Patří k programu natáboře a na výpravách (a pro mnohéjistě i doma), ovšem to neznamená, žese z ní stane nepříjemná povinnost.Rozcvička může být každý den jiná,aby byla nejen příjemná, ale i zají-mavá. Určitě by při ní nemělo chybětprotažení, se kterým se může začít užve spacáku. Potom může následovatnějaká hříčka s míčem, běh nebo cvi-čení na hudbu.

200 201

Po cvičení by měla přijít na řaduvlažná koupel, sprcha a dostatečnémnožství tekutin (minerálky, ovocnédžusy, vlažný čaj), aby tělo načerpaloto, co vypotilo. Jídlo by mělo počkatna pozdější dobu, až se organismusvíce uklidní. Je rovněž dobré dodržo-vat zásadu, že nejméně půl hodinypřed cvičením se nejí (ale je to indivi-duální - někdo potřebuje hodinu, azáleží také na tom, co a kolik sní).Platí to také pro pití. Když vypiješ půllitru vody a půjdeš cvičit, bude ti při-padat, že hrozně „žbluňkáš“ a to roz-hodně není příjemné.

Ani ta nejlépe vybavená škola ne-bo sokolovna nemá tolik báječnýchcvičebních zařízení jako příroda. Zač-neme od těch nejdrobnějších věcí:

Kamínky z potoka nebo hromadystavebního písku lze využít různýmzpůsobem. Dají se s nimi hrát zají-mavé hry, jako například drápky,skládat bobříci míření v nejrůznějšíchvariantách, házet do vody „sekery“,dělat na hladině žabky, strefovat se snimi do starých hrnců.

Ohlazené říční valouny rozmanitévelikosti a váhy plně nahradí nejenvrhačské koule, ale i činky. Jsou jako

stvořené pro mnoho různých her.Rovné dlouhé pruty mají stejné

využití jako drahé oštěpy.Hole z větví jsou plnohodnotnou

náhradou tělocvičných tyčí. Zahrajtesi s nimi na žongléry, soutěžte, kdoudrží hůl déle svisle postavenou naotevřené dlani, druhá ruka ji nesmípřidržovat. Zkuste to pak ještě naukazováčku pravé i levé ruky, na nár-tu zvednuté nohy. Odpalujte nadho-zený tenisový míček. Pohánějte kon-cem hole tenisový míček a snažte seho dopravit co nejrychleji k cíli - nej-dřív na rovné louce, pak v zarostlém

Zacvič si s hudbou!Rozcvič se. Pěkně pomalounku od

hlavy až po kotníky vše protáhni (ú-klony a předklony, přitahování, prota-hování, kroužení...) Nespěchej, pus�pomalejší hudbu, celkově se uklidni auvolni, připrav se na další cvičení. Krozcvičení by mělo stačit 5-10 minut.

Aerobní cvičení. Rychle přejdi doběhu na místě, poskakování nebo ale-spoň výrazné rytmické chůze. Důležitéje mít v zásobě různé obměny cviků,pro dlouhodobější cvičení vymysli za-jímavé krátké sestavy skládající se zestále náročnějších cviků (v následujícíhodině si zopakuj všechno z minula apřidej k tomu něco dalšího). Popus� uz-du své fantazii. Hudba by měla mít vý-razný, rychlý rytmus, který se přílišnemění. Tato část by měla trvat od 10do 20 minut a zvolna přecházet dočásti další.

Posilování. Už do aerobního cvičenímůžeš vložit nějaké cviky, při kterýchse posilují ruce, záda a další části těla.Při samotném posilování však již nepo-skakuj. Pohybuj se pomalu, cviky vyko-návej tahem, ne švihem. Nezapomeňna žádné svaly a stále dbej na celkovédržení těla! (Bříško zatažené, zadečekpodsazený, ramena dolů a hlavu držetrovně. I tohle může být pro začáteč-níky trošičku složité, ale časem se tostane samozřejmostí). Posilovat se dánejen ve stoje, můžeš přejít do sedu ilehu. Po procvičení sval pořádně pro-táhni a uvolni. Hudba může být poma-lejší, ale rytmus by měl být zřejmý. Po-silování by mělo zabrat nejméně 15-30minut. (Těch svalových partií je hod-ně!)

Dobrým způsobem posilování proděvčata je mnohonásobné pomalé opa-kování krátkých pohybů, při kterýchjsou svaly stále v záběru (kalenetika).Cílem kalanetiky je zformovat postavu

a dát jí optimální tvar a svěží vzhled.Poslední částí cvičení je protažení,

uvolnění, relaxace. Uvědom si, uvolnia protáhni každý sval. K uvolnění jed-notlivých svalů jsou vhodné napříkladstretchingové cviky (stretch - natáh-nout, roztáhnout, vytáhnout). Dávejdůraz na pravidelné hluboké dýchání.Nespěchej. Hudba by měla být pomalá,cvič aspoň 10 minut.

Zde jsou příklady některých uvol-ňovacích cviků:

- Lehni si na záda, zavři oči, nohy iruce natáhni podél těla. Záda se snažpřitlačit k podložce a vtáhni břicho. Na10 vteřin napni svaly až ke konečkůmprstů, vytahuj se co nejvíc, pak se uvol-ni a vydechni.

- Ve stejné poloze se snaž vytáhnoutlevou ruku a pravou nohu a obráceně.Pak se vždy uvolni.

- Jednu nohu pokrč a přitáhni ko-leno k tělu, obrácenou rukou ho pakpomalu tlač přes trup, až kam to jde.Pak pomalu zpátky. Totéž s druhou no-hou.

- V lehu na břiše se vzepři na nata-žených pažích, až se tělo prohne. V té-to poloze se zhluboka nadechni, pak sis výdechem lehni zpátky.

- V lehu na břiše přitahuj paty khýždím, povol.

- V tureckém sedu se ukláněj po-malu na jednu i druhou stranu, potomi dopředu.

- Klasická „kočička“ - v kleku sopřenýma rukama o zem se vyhrb (ná-dech) a prohni (výdech).

- Z kleku si sedni na paty a „zabalse“ do co nejmenšího uzlíčku. Taktochvíli vydrž, dýchej zhluboka „do zad“.

- Svaly na rukou a na nohou můžeš„vyklepat“, na břiše, na bocích a nahýždích „proklepat“.Po celou dobu relaxace zhluboka dý-chej!

202 203

terénu. Užijte hůl k soubojům ve dvo-jicích - nebudete s ní šermovat, alesnažíte se svého soupeře zatlačit nebopřetáhnout na svou stranu (oba dr-žíte společnou hůl ve vodorovné po-loze).

Polena jsou stejně dobré posilovacínáčiní jako drahé vzpěračské činky.Padlé kmeny využívejte jako přírodníkladiny, výborně se hodí ke cvičenírovnováhy a odvahy.

Stromy jsou v lese také proto, aby-chom na ně mohli lézt, probíhat mezinimi slalomovou dráhou, vyskakovatna větvičky, přitahovat se na silné vo-dorovné větvi.

Louka je tou nejpříjemnější, nej-zdravější podlahou kombinovanou směkkou travnatou žíněnkou, mno-hem lepší než tartan nebo korek.

Takové nářadí, jaké představujeobyčejná stráňka, nenajdete v žádnétělocvičně. Zastavme se na jejímúpatí. Co všechno tu můžeme dělat?

Kdo bude nahoře nejdřív? Tentonejprostší závod můžeme opakovatdvacetkrát (samozřejmě ne v jednomdni, ale na dvaceti výletech) a vždy-cky bude trochu jiný. Vždy je to vý-borné cvičení rychlosti, obratnosti asíly a navíc dobrá zábava.

Příkopy a potoky se hodí ke sko-kanskému tréninku.

Jistě sami přijdete na spoustu dal-ších možností - hodně zdaru a radostiz pohybu!

Jak jsi obratný?Kolikrát stihneš celou naši jedno-

duchou sestavu zopakovat do dvouminut?

Staneš se olympionikem?

titul vÏk poËet sestav

10-11

12-14

15-17

10-11

12-14

15-17

mÈnÏ neû 15

mÈnÏ neû 15

mÈnÏ neû 17

mÈnÏ neû 11

mÈnÏ neû 11

mÈnÏ neû 12

chla

pci

PE

CIV

¡L

dÌv

ky

10-11

12-14

15-17

10-11

12-14

15-17

15-18

15-18

20

11-12

11-12

12-13

chla

pci

SN

Aé

IVE

C

dÌv

ky

10-11

12-14

15-17

10-11

12-14

15-17

19-21

19-21

21-23

13-18

13-18

14-20

chla

pci

SP

OR

TO

VE

C

dÌv

ky

10-11

12-14

15-17

10-11

12-14

15-17

21 a vÌce

22 a vÌce

24 a vÌce

19 a vÌce

19 a vÌce

21 a vÌce

chla

pci

OLY

MP

ION

IK

dÌv

kyV případě, že jsi dosáhl/dosáhlatitulu „sportovec“ nebo „olym-pionik“, máš splněný Celostnímotorický test (CMT) ve stup-ních zdatnosti.

ODDÍLOVÝ TROJBOJKdo bude nejlepšív těchto třech disciplínách?1. Skok do dálky z místa(každý má tři pokusy,počítá se ten nejlepší) 2. Kliky ze vzporu ležmo(hrudník se dotkne podložky)3. Hluboký předklon

BODOVACÍ TABULKA:

10-11

1 2 3 3 31 12 2

vÏk

dis

cip

.b

od

y

12-14 15-17

1 120 6 -1 125 8 -3 130 8 -2

2 123 7 0 130 9 -2 135 9 -13 126 8 135 10 -1 140 10 0

4 129 9 1 140 11 145 11

9 150 15 5 165 17 3 170 16 5

10155 16 6 170 18 4 175 17 711160 18 8 175 20 6 180 19 9

12165 20 9 180 22 7 185 21 11

13170 21 10 185 23 9 190 22 1214175 23 11 190 25 10 195 24 1315180 25 12 195 27 11 200 26 14

16184 26 13 198 28 205 27 1617188 27 14 201 30 2 210 29 1818192 28 15 205 32 216 31 1919196 29 16 210 33 13 223 32 2020200 30 17 215 35 14 230 24 21

5 132 10 145 12 0 150 12 1

6 135 11 2 150 13 1 155 13 27 140 12 3 155 14 160 14 3

8 145 14 4 160 15 2 165 15 4

1.Lehni si na z·da tak, abyse lopatky dot˝kaly zemÏa nat·hni nohy.

2.Stoupni sido pozoru,kolena mÏj napnut·.

3.Lehni si na b¯icho tak, aby sehrudnÌk dot˝kal zemÏ.

4.Stoupni sido pozoru,kolena mÏj napnut·.

Šlapání vody. Stojíme ve vodě, no-hy provádějí pohyb podobný jízdě nakole, paže se pohybují asi 10 cm podhladinou rovnoběžně s hladinou. Přišlapání vody si každý najde takovoupolohu, jaká mu nejlépe vyhovuje.

Při splývání natáhneš ruce, odra-zíš se od stěny bazénu a necháš seunášet. Vydechuješ do vody. Odrazemse můžeš také tiše zanořit a plavat

pod vodou. Pod vodou plav plynule„prsa“, jen paže upažením protáhniaž ke stehnům. Splývání pod vodou jedelší. Chceš-li se vynořit, zvednihlavu.

Plavecké stylyZávodní plavecké styly jsou znak,

motýlek, prsa a kraul. Nezávodním jebok - používá se zejména při záchranětonoucích nebo při vlečení objemnýchpředmětů.

PrsaLežíme na prsou, paže máme

vzpažené. Ruce táhnou asi 10 cm podhladinou vody do upažení. V této fázise nadechujeme a začneme krčit no-hy. Při stlačení vody lokty pod těloroztáhneme nohy do záběrové fáze(kopu), pak vytahujeme paže do vý-chozí polohy, vydechujeme do vody,srážíme nohy do polohy spatné a splý-váme. Prsa jsou nejen nejpomalejší,ale zároveň nejvíce náročné na sla-dění všech pohybů. Při rekreačnímplavání jsou však nejméně únavná adá se při nich, hlavně v přírodě, pozo-rovat okolí a případné překážky navodě.

Vodní hrátkyPři plavání je důležité správně dý-

chat. Nadechnout se nad vodou a vy-dechnout do vody. Jak se to naučit? Po-stav se v bazénu k okraji, chytni sežlábku, nadechni se, pak ponoř ústapod hladinu, a aniž bys zavírali oči, dovody bublej. Můžeš si k tomu prozpě-vovat. Bublající voda ti bude příjemněšumět kolem nosu.

Když zvládneš bezpečně tento cvik,ponoř celou hlavu a vydechuj úplněpod vodou. Pořád se ještě drž žlábku.Teprve až když si budeš jist, že umíšpod vodou vydechnout a udržíš i podvodou otevřené oči, pus� se žlábku a sezadrženým dechem se pokus spustitna dno. Když ucítíš, že jsi na dně, skrčse, přitiskni se ke kolenům. Voda těvynese nazpátek k hladině.

Zkus si to nejdříve s pomocí ve-doucího. Jakmile získáš jistotu, po-chopíš to nejdůležitější: voda je přítela když zachováme klid, vždycky námpomůže!

Střídavě se ve dvou potápějte tak,abyste nad hladinou nespatřili jedendruhého, nebo vyzkoušejte vodní bit-vy, jak je vidíte na obrázku.

Při sportování bychom nikdy neměli zapomínat na soustavnost, všestrannost,zdravý vzduch a otužování. Velice vhodné je proto plavání, při kterém je sva-lová námaha mírná, harmonická a má masážní účinky. Při plavání se zpevňujíprsní svaly a prohlubuje se dýchání. Velmi vhodné je i lyžování, zvláště běh nalyžích, který rovnoměrně zatěžuje různé svalové skupiny, prohlubuje dýchání,podporuje krevní oběh a příznivě působí na nervovou soustavu.

Plavání má velice dlouhou tradici. Již ve starověku byl neplavec považován zane zcela dokonalého člověka. V Řecku bylo plavání nedílnou součástí staro-věkých Olympiád. Plavecké styly byly zpočátku poněkud odlišné od těch sou-časných, ale už staří Egyp�ané ve čtvrtém tisíciletí před Kristem plavali způ-sobem, který se velmi podobá dnešnímu kraulu. Plavání bylo v té doběpovinným předmětem výuky a podmínkou při přijímání do státních služeb. Aledost historie a skočme rovnou do vody!

ZnakOdrazíme se do splývavé polohy na

záda. Ruce vzpažené, pánev tlačímesměrem ke hladině, nohy jsou nataže-né po odrazu. Po vysplývání, tj. až sepohyb těla vodou už už zastavuje, za-čneme kopat nohama. Špičky nohoumáme vytočené dovnitř a zároveň za-táhneme jednou rukou podél hladinysměrem k bokům. Jako u větrnéhomlýna následuje druhá ruka, na celýpohyb obou rukou potřebujeme 4-6kopů nohou. Dýcháme pravidelně, najednu ruku nádech, na druhou výdech.Dýcháme otevřenými ústy. Plavemevždy s otevřenýma očima.

Znak můžeme plavat i tím způso-bem, že oběma pažemi pohybujemesoučasně, jako při motýlku.

KraulJeden z nejjednodušších a nejry-

chlejších plaveckých stylů. Je tovlastně plavání na znak v poloze naprsou. Jen nádech provádíme s hla-vou otočenou k zabírající ruce, vý-dech následuje do vody, hlavu vra-címe do vodorovné polohy. Dbáme nato, abychom plavali pokud možnorovnoběžně s hladinou, nepřetáčímeramena. Nohy kopou stejně jako přiznaku 4-6 krát na celé tempo, tedy najeden pohyb paží.

MotýlekJe to styl velmi rychlý, ale namá-

havý. Nejlépe nám ho přiblíží delfíni,kteří krásně a plynule pohybují tělem.Motýlek se plave na prsou. Pohyb vy-chází od hlavy až k patám, nohy se po-hybují podobně jako při kraulu nebo

znaku, jenom je souběžný. Paty jsou vytočeny ven, špičky dovnitř. Paže sepohybují tak jako u kraulu, jenom táh-nou souběžně od vzpažení ke stehnům.Dýcháme při stlačení paží kolem bokůnadzvednutím hlavy. Otevřenými ústyvydechujeme, když jsme ponořeni.

90o-120o

Kanoista a kajakář jsou si značněpodobní. Oba se vodě pohybují pomocípádla. Na kajaku a uzavřené kanoi jemožné vyrazit i na divokou vodu.

Veslař se pohybuje pomocí vesel asedí zády ke směru jízdy. Protože jezdízásadně na klidné vodě - na přehra-dách a klidných řekách, stačí mu k ori-entaci občasné ohlédnutí přes rameno.Může jet rychle, protože kromě síly ru-kou může do veslování zapojit i nohy.

Jachtař pluje na plachetnici po je-zerech, mořích a oceánech a k pohybuvyužívá sílu větru. Když zrovna ne-fouká, pluje pomocí malého motoru.

Budeš-li přesto muset skočit do ne-známé vody, třeba abys pomohl ka-marádovi, snaž se skočit způsobem,jaký naznačuje obrázek. Při dopaduna hladinu prudce máchni rukama,jako bys chtěl tlesknout. Hlavu bysměl mít pořád nad hladinou, ani přidoskoku bys ji neměl potopit. Nohy vpozici podle obrázku by ani v maléhloubce nemusely dosáhnout dna.

Když je kamarád ve vodě unaven,pomáháme mu tak, že plaveme na zá-dech a přidržujeme ho pod bradou.Není-li příliš unaven, pomáhá námstřiháním nohou. Při plavání na zá-dech máme obličeje nad hladinou a tonám usnadňuje dýchání.

Skoky do vody jsou pro každého,kdo má smysl pro krásu pohybu a je-ho koordinaci. Skákat můžemeskrčení, to hodně cáká (k malé radostipřihlížejících), nebo se postavíme naokraj plošiny a uděláme ještě jedenkrok. Patříš-li ke zkušeným plavcům,můžeš si vyzkoušet i skok z prkna.Složitější skoky je lepší provádět jenpod dohledem zkušeného cvičitele.

Vodní pólo je míčová hra pro dvědružstva, při níž se hráči snaží dátsoupeři co nejvíce branek. Každý hráčmusí umět dokonale plavat, šlapat vo-du, házet nelehkým míčem, dávat gó-ly a zůstat klidný, když rozhodčí roz-hodne proti hráčovu přesvědčení.

Neskákej dovody, když ne-víš, jak vypadádno, hlavně vřekách nebo je-zerech a rybní-cích. Mohou těpřekvapit stře-py nebo osa-mělý kůl!

Zkustesi zahrát na akvabely! Při nácviku si v oddíle užijete spoustulegrace.

Ahóóój! Tak se zdraví všichni, kteří se jednoho dne rozhodli, že se pokusíspřátelit s mokrým živlem - vodou. Možná i tebe jednou popadne vodácká vá-šeň a zatoužíš se stát vodním skautem.

„Vodní skauting je odvětví skautské činnosti, jehož cíle jsou totožné seskautským slibem a zákonem. Od běžného skautingu se liší pouze vodáckýmvýcvikem.“ Tak to je vodní skauting podle příruček. Říká, že vodní skauti opro-ti normálním suchozemským skautům navíc splouvají řeky na lodích a zají-mají se o všechno, co se týká vody a jejího okolí. Navíc mají jinou barvu košile,tmavě modrou, a k tomu světle modrý šátek.

Vodní skauting vznikl kolem roku 1912 prakticky souběžně s organizova-nou kanoistikou. Vodní skauti byli tehdy součástí Svazu kanoistů a kroměsvého výcviku se zúčastňovali i prvních kanoistických závodů. Hodně vodníchskautů později úspěšně reprezentovalo Československou republiku nejen narůzných domácích i mezinárodních závodech, ale i na mistrovstvích světa aolympijských hrách.

Vodní skauti tradičně jezdí na dvoumístných kanoích, k výcviku používajíale další oblíbené plavidlo: pramici, na které jich může najednou plout ažsedm. Na pramici se dá připevnit i kýl, kormidlo, stěžeň a ráhno s plachtoua může se z ní tak stát malá školní plachetnice.

210

Než vypluješ...1. Musíš umět plavat. Bez pro-

blémů musíš stylově uplavat nejméně100 metrů, 10 metrů pod vodou. Rov-něž musíš umět šlapat vodu.

2. Musíš být zdravý. To znamená, žeti lékař při prohlídce řekne, že netrpíšžádnou chorobou nebo vadou, která byti znemožňovala jízdu na vodě.

DŮLEŽITÁ VODÁCKÁ VÝZBROJ A VÝSTROJ

Záchranná vesta a přilbaTyto dvě pomůcky jsou pro bez-

pečnou jízdu na vodě nezbytné. Zá-chranná vesta musí mít nosnost nej-méně 6 kg. Jak zjistit, jestli tutominimální nosnost skutečně má? Za-věš na ni 6 kg těžké závaží a ponoř jihluboko pod hladinu. Když vestu pus-tíš, musí se sama i se závažím vyno-řit.

Této normě neodpovídají nafuko-vací vesty a většinou ani vesty s po-lystyrénovou náplní, proto nejsou projízdu na řekách vhodné. Jestliže je timéně než patnáct let, musíš mít plo-vací vestu při každé jízdě na vodě.Pro starší je povinná vesta a přilbapodle obtížnosti vodních toků.

U vodních toků označených obtíž-ností WW2 a vyšší je vesta a přilbapovinná pro všechny. Zkušenější vo-dák ale ví, že rozbít hlavu o dno připřevrácení si může i na pomalejiproudící řece. Proto je lepší vozit ves-tu i přilbu vždy a používat ji podlecharakteru řeky.

Kanoe - Je pro 1-2 lidi a je nejpo-užívanějším plavidlem na českých ře-kách. Hodí se jak pro jízdu na klidné,tak na divoké vodě. Buï se v ní sedína lavičce, nebo klečí, pádluje se jed-nolistým pádlem.

Kajak - vynález Eskymáků, kterýse hodí pro sjíždění divokých řek. Mů-že být jednomístný nebo dvoumístný.Na rozdíl od kanoe se v něm sedí s na-taženýma nohama a pádluje dvoulis-tým pádlem.

Hromadná plavidla - na nichjezdí více lidí najednou, obvykle oko-lo šesti. Jsou skvělá, protože se nanich nemusíme spoléhat jen sami nasebe. Další výhodou je, že se na nichzačínající vodáci mohou od svýchstarších kamarádů naučit správněpádlovat, „číst vodu“ a mnoha jinýmužitečným věcem. O tom, že v partěvíce lidí je také více zábavy, není tře-ba hovořit. Mezi hromadná plavidlapatří pramice, rafty a zvláštní kanoepro 5 lidí.

TABULKA STUP“Ÿ OBTÕéNOSTI

stupeÚ n·zev

stojatÈvody

klidnÈvody

mÌrnÏproudÌcÌ

mÌrnÏtÏûk·

bezn·rok˘

bezn·rok˘

znalost z·-kladnÌhoz·bÏru

znalostvöech z·-kladnÌchz·bÏr˘(¯ÌzenÌ aovl·d·nÌlodi)

stejnÏ jakoZW A + zpÏt-n˝ z·bÏr, p¯idelöÌch t˙-r·ch dobr·fyzick·kondice

otev¯enÈlodÏ vöechtyp˘

otev¯enÈlodÏ vöechtyp˘

otev¯enÈlodÏ vöechtyp˘

otev¯enÈlodÏ vöechtyp˘

obratnÏotev¯enÈlodÏ (slalo-mov˝ typ),vhodnÏjöÌkrytÈ lodÏ

jen krytÈlodÏ,doporuËen˝ ochrann˝odÏv

neproudÌcÌ nebo jen nepa-trnÏ proudÌcÌ toky (p¯ehrady,jezera apod.)

slabÏ proudÌcÌ toky(2-3 km/hod.), p¯ehlednÈ

rychlost prouducca 3-5 km/hod.,p¯ehledn˝ tok

pravidelnÈ proudnicea pravidelnÈ vlny,malÈ pe¯eje, ËastÈ meandrys rychle tekoucÌ vodou,zarostlÈ b¯ehy

nepravidelnÈ vlnya proudnice, st¯ednÌ pe¯eje,slabÈ v·lce a vÌry,nÌzkÈ stupnÏ, malÈ pe¯ejev silnÏ meandrujÌcÌch nebom·lo p¯ehledn˝ch ¯eËiötÌch

zajiötÏnÌ

znalost pla-v·nÌ, dÏti plo-vacÌ vesty

znalost pla-v·nÌ, dÏti plo-vacÌ vesty

charakteristikatechnickÈvybavenÌ

ZW A

ZW B

ZW C

WW 1

WW 2

lehk·

znalost pla-v·nÌ, dÏti plo-vacÌ vesty

stejnÏ jakoZW A +lodÏzajiötÏnÈprotipotopenÌ

stejnÏ jakoWW 1 +ml·deûpovinnÏplovacÌvesty

tÏûk·

velmi dobrÈovl·d·nÌlodi, znalostvöech z·bÏ-r˘, znalostÑËtenÌì vody,trÈnovanost

p¯ehledn˝ pr˘jezd s vysok˝-mi nepravideln˝mi vlnami,vÏtöÌ pe¯eje, v·lce avÌry,ÑkarfiÛlyì, st¯ednÌ pe¯ejev ˙zkÈm (zarostlÈm ¯eËiöti),rychl˝ proud v silnÏ mean-drujÌcÌm ¯eËiöti

WW 3

plovacÌ vestya p¯ilby nut-nÈ, dobrÈ˙chyty na lo-dÌch, lodÏ za-jiötÏnÈ protipotopenÌ

velmitÏûk·WW 4

vysokÈ vlny a dlouhÈ pe¯eje,velkÈ v·lce, vÌry a karfiÛly,m·lo p¯ehledn˝ pr˘jezd;prohlÌdka ˙sek˘ vÏtöinoupot¯ebn·

stejnÏ jakoWW 3 +ochrann˝odÏv ñ neo-pren nebodobr˝gumov˝odÏv

znalosteskym·ckÈhoobratu vhod-n·,nutn· dobr·fyzick·kondice atrÈnovanost

mimo¯·d-nÏ tÏûk·WW 5

extrÈmnÌ pe¯eje, v·lce avÌry; prohlÌdka, event.znalost terÈnu nezbytn·

stejnÏ jakoWW 4 +speci·lnÌslalomovÈnebo sjez-dovÈ lodi sbezvadn˝mvybavenÌm

znalosteskym·ck-Èho obratunutn·, velmidobr· fyzick·a psychick·kondice

hranicesjÌzdnostiWW 6

vöeobecnÏ nesjÌzdnÈ, p¯ioptim·lnÌm vodnÌm stavuevent. sjÌzdnÈ s vysok˝mrizikem

stejnÏ jakoWW 5

stejnÏ jakoWW 5

stejnÏ jako WW 5

jen pro spe-cialisty aöpiËkovÈjezdcevust·len˝chdruûstvech

stejnÏ jakoWW 3 +jÌzda veskupin·ch

znalostjezdce

PádloDobré pádlo a dobrá jízda jsou ne-

odlučitelné věci. Pádlo může být kaja-kářské nebo kanoistické.

Jak se pádlo drží a jak má býtvelké?

Vnitřní (horní) ruka na hlavičce pá-dla, 4 prsty shora, palec proti prstůmzezdola - vnější (spodní) ruka drží dříkpádla nadhmatem těsně asi 10 cm nadlistem. Přesné místo najdeme, kdyždáme pádlo nad hlavu a lokty budememít v úrovni ramen ohnuté do pravéhoúhlu, jak nám ukazuje obrázek.

U kajakářského pádla je to stejné.Jen se soustředíme, abychom měli oběruce stejně daleko od listů.

Vzdálenost rukou od listů u kaja-kářského pádla je asi 30 cm. Drženímusí být pevné, ale ne křečovité.

Podle zkušenosti s pádlováním apodle naší výšky se určuje i délka pá-dla. Když porovnáme kanoistické pá-dlo s vlastní výškou, tak by mělo sahatod země po bradu až po nos.

CO POTŘEBUJEMEPRO ZAČÁTEK

Jestli umíme plavat, máme dobroufyzickou kondici, loï, pádlo a velkoutrpělivost, můžeme začít. Doporuču-jeme krotit leckdy přebujelou odvahua sebevědomí, že po pár prvních zábě-rech můžeme jet rovnou na Niagár-ské vodopády. Než vyrazíme na divo-kou vodu, musíme za sebou mítvýcvik nejlépe pod vedením někohozkušeného na klidné vodě. Teprvetehdy, až umíme dobře ovládat loï naklidné vodě, můžeme vyrazit na ry-chlejší řeku.

Nasedání do lodiPři nasedání dbáme na to, aby-

chom vždy vstoupili co nejblíže stře-du lodi. Na tekoucí řece si vybírámetišinu za nějakým kamenem (tzv.„vracák“), ze které máme potommožnost vyjet do proudu. Nasedámezásadně přídí proti proudu.

Základní záběryAby nám to dobře jezdilo, měli by-

chom na začátku ovládnout základnízáběry. Popíšeme zde jejich jednotlivéfáze tak, aby se daly dobře nacvičo-vat. Jsou to:

a) natažená horní i spodní ruka směrem dopředu přesně nad sebou, mírnýpředklon, silné vytočení trupu, vnější rameno vpřed tak, aby ramena byla vúhlu kolem 45o k lodi.

b) zasazení pádla do vody kolmo k hladině i boku lodi a ponoření celého listu

c) tažení záběru silou zádových svalů a ramen až k trupu (ne za něj, tam nemázáběr žádný efekt). Záběr se dělá trupem. Ruce zůstávají stále natažené, ažv poslední fázi záběru se spodní ruka trochu pokrčí.

d) v konci záběru vzpřímený sed, horní ruka se sklápí do středu lodi, vytoče-ním zápěstí obou paží zvedá spodní ruka pádlo z vody, pádlující se připravujek novému záběru - předklon a pohyb paží vpřed do výchozí polohy, pádlo vpředvzduchem po oblouku, vnější hranou listu vpřed.

1. Přímý záběrhlaviËka

d¯Ìklist

kov·nÌ

a) natažené ruce,maximální vytočeníjako u přímého záběru,horní ruka jenad opačným bortem lodi,než podél kterého pádlujeme

b)pádlo zasadímešikmo do vody

u špice lodi

c)provádíme záběr směrem od lodipo oblouku, jehož nejvzdálenější bodod lodi je na úrovni našeho trupu.Záběr můžeme dotáhnoutaž za sebe.

d)vyndání pádla z vody

- viz 1d.

l Oblouku se používá pro zatočenílodě na opačnou stranu, než na kterépádlujeme.

b) tažení pádlapo oblouku směrem ke špici

l Přítahu se používá pro zatočenílodě na stejnou stranu, na které pá-dlujeme. Nezpomaluje loï jako ulo-mení. Používají ho hlavně háčkové.Oblouk lze začít kousek za sebou s vel-kým výklonem těla. Potom hovoříme ozávěsu, který se používá při přistávánínebo úplném otáčení lodi.

2. Obloukový záběr - OBLOUK 3. Ulomení

a) posunutí spodní ruky kousek výše, než pádlo normálně držímeb) vložení pádla do vody za tělem těsně u bortu tak, aby list byl celý ve voděa byl rovnoběžně s bortem lodi. Dřík pádla se opírá o bort lodi. Pádlo je kol-mo k vodě, takže horní a spodní ruka jsou nad sebouc) zapáčení listu směrem od lodi, což je vykonáno pohybem horní ruky směremk opačnému bortu, než podél kterého pádlujemed) vyjmutí pádla z vody nebo při nutnosti opakovat záběr natočení listu tak,aby nebyl rovnoběžně s bortem, ale kolmo k němue) vrácení se do polohy a)

l Použití pro zatočení lodě na stranu, na které pádlujeme

a) zasazení pádla do vody vedle trupu daleko od lodi, list rovnoběžně s bor-tem lodi, spodní ruka natažená, horní ruka podle velikosti přítahu

4. Přitažení špice - PŘÍTAH

Fáze podobné jako při obloukuklasickém, ale opačně (odzadu do-předu). Pádlo se zasazuje co nejvíc zasebou a záběr se ukončuje až u bortupřed sebou. Během záběru je nutné sehodně vyklonit, aby oblouk dosáhl conejdále od lodi.

Umíme-li všechny základní záběry,o nichž jsme se zmínili, můžeme jevzájemně různě kombinovat. Když jebudete umět perfektně, budete si navodě jistý a málo se unavíš.

Jedeme-li na kolektivním plavidle,používají kormidelníci jako povelynázvy záběrů. Pádlujete-li tedy nalevoa uslyšíte od svého kormidelníka levákontra, víte, co máte dělat.

Aby jízda na kanoi a kajaku bylajistá, je třeba dbát na správné prová-dění záběrů a na jejich rytmus jízdy. Přichybách pádlování nebo nepravidelnémči nevhodném rytmu dochází ke kývánílodi, jejímu špatnému ovládání, a ilehký úsek řeky se může stát utrpením.

Všimněte si někdy zkušenějších vo-dáků, kteří na extrémně divoké vodě je-dou, jako by se nechumelilo, až to můževypadat jako ležérní jízda na klidnévodě. Jenže jezdit s přehledem a mít si-tuaci pod kontrolou je největším vodác-kým uměním.

Jeho základem je správné čtenívody, což jest nalezení cesty, tzv. stopy,podle toho, kam nás voda zanese v nej-bližších vteřinách a kde chceme být popár stovkách metrů. Ostřílený vodák ví,že se lépe otáčí na vrcholu vlny a že zněj se jede „z kopce“. Podle toho volítakový rytmus pádlování, aby využilproudů a vln k usnadnění jízdy po řece.

Není účelem se s vodou rvát, ale vo-zit se na ní.

a)zasazení pádla za sebou u bortu lodi,

list kolmo k boku lodi,ramena vytočená dozadu

podobně jako při přímém záběru.Spodní ruka natažená,

horní pokrčenápoměrně nízko nad bortem lodi

b)tažení záběru podél bortu lodi

především opět zády, nikoliv rukama

c)zakončení záběru vedle trupu

l Použití pro přímou jízdu vzad.

a) zasazení pádla tak, aby list byl kolmo k boku lodě, vedle trupu, daleko odlodi, ale při zachování vzpřímeného trupu. Pádlo je tedy vzdáleno od lodi jentak, kam dosáhnou ruce; obě ruce jsou nataženéb) tažení záběru po obloukové dráze k zádi lodi. Ruce zůstávají natažené,pouze trup vytáčíl Použití pro zatočení lodě na druhou stranu, než na které pádlujeme. Použí-vají ho hlavně zadáci v kombinaci s přímým záběrem, který tímto záběrem za-končí. Slouží k dorovnání lodi bez ztráty rytmu jízdy a velkého úsilí.

5. Přitažení zádě 7. Zpětný oblouk

6. Zpětný záběr - KONTRA

a) pádlování pouze rukama, které vede k velké únavě a malému efektu pádlováníb) špatné zasazení pádla do vody. Zasazení je samostatná fáze, která se nesmí vy-nechat či urychlit. Nejprve se tedy pádlo ponoří do vody a pak teprve začínámezáběr. Chybu poznáme podle toho, že pádlo cákne. To znamená, že jsme zahájilipohyb záběru ještě před zasazením pádla. Tím se připravujeme o nejúčinnější částzáběru, protože největší účinnost je právě zhruba v prvních 20-30 cm

c) krčení paží,které vede ke zkrácení záběru

e)příliš velké předklánění

při záběrech;správně trup zůstává vzpřímený

a jen se vytáčí za záběrem v ramenou

Časté chyby Jízda na double-kanoiVe skautských oddílech se nejčastěji

jezdí na kanoi ve dvou. Vpředu sedí„háček“, vzadu „zadák“.

Každý má na lodi trochu jinou úlo-hu, ale oba tvoří jednu posádku. Nenítedy pravda, že háček jen kouká, jestlinení před lodí kámen, zadák kormid-luje. Dvojice, která takto jede na vodě,je obvykle odsouzena ke koupeli. Dobrýzadák totiž dokáže podle proudů a vlnrozpoznat, kudy jet a dobrý háček mu vtom dokáže pomoci.

Teprve když to takhle funguje,může se posádka kanoe vydat naskutečně divokou vodu! Tam už totižnení čas na dohadování, posádka užmusí být sehraná tak, aby jela jako je-den muž.

Nemá-li jízda dopadnout podobnějako na obrázku, je potřeba, aby po-sádka byla doopravdy sehraná. Zásadnípravidlo je, že zadák se obvykle orien-tuje podle háčka a všechno vykonávajíspolečně najednou. Otáčí-li tedy loï, jenejlepší, když oba vykonávají točivé zá-běry naráz. Mají tak největší účinnost.Stejně tak pádlují-li vpřed, měl by za-dák pádlovat přesně v rytmu, který ur-čuje háček. Toto rozdělení úkolů už uzkušené posádky neexistuje, protože seoba jezdci natolik znají, že jeden ví, coten druhý asi chce udělat a mohou sevhodně doplňovat. Takový stav ovšempřijde až po létech společného tréninku.

Jízda na pramiciSložení posádky:l kormidelník (kotrčník)l háčci (levý a pravý) - pádlují vpředunejblíže přídil ostatní členové posádky

Nástup před vyplutím: posádka vřadě na břehu, každý s pádlem u pra-vého boku. Na povel „Posádky k lo-dím“ přebírá velení kormidelník. Napovel „Posádky nalodit“ se nastupujev pořadí: kormidelník - členové po-sádky sedící nejdále od přídě - háčci(loï spuštěnou na vodu přidržuje je-den z háčků), který na povel „Odra-zit“ jako poslední odrazí loï a naska-kuje do ní.

Přistání (pokud možno přídí pro-ti proudu):

Po přistání vystupuje posádka napovel „Posádko vystoupit“ v opačnémpořadí než při nalodění. Háček blíže ubřehu vystupuje první a přidržuje loï.Háček uváže loï, případně celá po-sádka povytáhne loï na břeh.

Sezení v lodi: na lavičce těsně u kra-je lodi (bortu) - noha na straně, nakteré pádlujeme, je skrčená pod sedač-kou a druhá noha je natažená vpřed azapřená chodidlem o dno lodi - tělovzpřímené, mírně natočené ven z lodi.

Jízda na kanoi a kajakuPosádku kajaku tvoří obvykle jeden

člověk, posádku kanoe tvoří jeden nebodva lidé. Podle toho rozlišujeme singlekanoi (pro jednoho) a double kanoi (prodva). V kanoi buï klečíme na obou ko-lenou (uzavřené lodě), nebo sedíme tak,že máme skrčenou nohu, která je na téstraně, na které pádlujeme, a druhoumáme nataženou dopředu, zapřenou odno lodi (viz obr.). V obou případech,tedy jak na uzavřené, tak na otevřené,sedíme na sedačce.

d) zatažení pádla za sebepři přímém záběru

místo je potom třeba si prohlédnoutze břehu a dobře si rozmyslet, kudyho projedeme. Nejlepší je samozřejmějet s člověkem, který už tudy jel a tomísto zná. Žádná teorie nikdy ne-nahradí zkušenost.

Při řeči o divoké vodě se můžemesetkat s těmito pojmy:l proudnice - hlavní oblast proudul vlna - vzniká v místě, kde je na dně ně-jaká překážka (kámen apod.), přes kte-rou ale teče dostatečné množství vody,takže se netvoří vracák nebo válec.

l vracák (tišina) - místo vedle proud-nice za nějakou překážkou (kámenapod.) kam se voda „vrací“, aby se vy-rovnaly vodní hladiny. Je to často mís-to, kde „voda teče proti proudu“ (tedysměrem k překážce).

l válec - vzniká v místě, kde buï je podvodou překážka, přes kterou teče do-statek vody, aby tam nebyl vracák, aleneteče tam tolik vody, aby vznikla vlna,nebo místo, kde dochází na dně ke zlo-mu. Takové místo může být hodně ne-bezpečné, nebo� voda se zde také vracík překážce jako u vracáku, ale zpětnýproud je mnohem silnější a voda ne-ustále cirkuluje. Jediné místo, kde od-téká pryč, je těsně u dna. Velikost a síla

válce potom záleží na tom, jaká je topřekážka a jak silný proud na ni při-téká. Extrémně silné a nebezpečné jsouválce pod jezy, kde vzdálenost, odkud seještě voda vrací, může být i několik me-trů. Taková místa jsou potom ne-sjízdná, protože nedokážeme vyvinouttakovou sílu ani rychlost, abychomzpětný proud prorazili a při převráceníje téměř nemožné se odtud dostat.

Na divoké vodě se orientujeme pře-devším podle vln a válců, které nám ně-kdy celkem jasně ukazují, co je pod ni-mi či za nimi. Na těžší vodě jsou častámísta, kde se bez znalosti terénu nedáodhadnout, co bude následovat. Zde jenutné se předem zorientovat ze břehua najít si orientační body, podle kterýchpoznáme, kudy jet. Může to být velkýkámen, vlna nebo něco na břehu.

Jedeme-li po divoké vodě a chceme jipouze projet, je obecným pravidlem pro-jíždět po rozhraní proudů vedle vln a vál-ců (viz obr.). Je to nejrychlejší, nejsnad-

nější a nejbezpečnější. Pozor na tzv.hodiny. Tak se nazývá situace, kdy senám špička lodi dostane do pomalejšívody (třeba za kamenem) a loï se otočípřídí proti proudu. Většinou je to jenmalá nepříjemnost, ale na hodně divokévodě může být i nebezpečná, protožejsme potom nuceni couvat nebo se znovuotáčet, což nemusí být úplně jednoduché.

Souhra posádkyl synchronizované pádlování v ryt-mu záběrů levého háčkal u začátečníků pomocí akustickýchsignálů (rytmizace počítáním)Není-li souhra - loï se houpe, ztrácírychlost, posádka si vzájemně překáží.l Řízení pramice: provádí kormidel-ník kotrčí (veslem) s havlinkou, pád-lem (obvyklejší způsob)Kormidelník sedí na zádi (vp.-vl.), listpádla zasunutý šikmo do vody, dříkopřen o záï, obvyklé držení pádla,změny směru páčením, přitahová-ním, příp. oblouky od lodi a k lodi

Brzdění a zastavení lodil vylehnutí na pádlo - má brzdící a sta-bilizační účinek: mírný předklon, pá-dlo šikmo vzad přední stranou na vo-du, přední hrana listu mírně zdvižena,váha těla přenesena částečně na pádlo.Používá se k přibrzdění lodi na povel„Vylehnout na pádla“l přiložení pádla k bortu lodi - pádlokolmo do vody na úrovni polovinystehna vnější nohy, vnější (spodní)ruka napnutá, příp. opřená o bortlodi. Záběr nutno provést současněvšemi pádlujícími na povel „STOP“l brzdění z klína - v konci záběruvpřed, když je loket vnější paže uboku, zastaví pádlující prudce pohybpádla, loket se může opřít o bok jezd-ce, žerï pádla se opírá o bort lodil zpětný záběr - pro jízdu zpět, in-tenzivní brzdění, v kombinaci se zá-běrem vpřed pro otáčení lodi.

Přistávání a vysedáníPro tuto činnost je dobré si vybrat

klidné místo. Potom přichází ke slovuháček. Při přiražení ke břehu hbitě vy-skočí na břeh a drží loï až do té doby,než všichni nevystoupí. Poslední vy-stupuje kormidelník (kotrčník). U ně-

kterých špatných vodáků se můžemesetkat s podivným způsobem při-stávání - rozjedou se proti břehu apřídí na něj vyjedou, takže se loï „držísama“. Je to špatný způsob, protože setím loï velmi ničí. Normální je přistátpodél břehu přídí proti proudu, vy-stoupit a loï opatrně vyndat. Jak sechováme k lodi je známkou toho, jak sidokážeme vážit věcí, které používámea jak s nimi dokážeme hospodařit!

Jízda na divoké vodě:Malinko jsme se již zmínili o jízdě

na divoké vodě. Vydáme-li se na sku-tečně divokou vodu, tedy WW2 avyšší, je třeba si uvědomit, že trochuriskujeme a udělat všechno pro to,aby riziko bylo co nejmenší.

To znamená: 1) mít dobrou plovací vestu, přilbu,loï a pádlo.2) nejezdit po řece sám, ale alespoň veskupině s dalšími loděmi, které jsouschopny nám v případě potřeby po-moci. Není tedy dostatečné, že jedenzkušený vodák jede s několika loděmi,na kterých sedí začátečníci. Vždy byzkušenějších mělo být dost úměrně kpočtu lidí a obtížnosti vodního terénu.Jedeme-li ve větší skupině, měla byjako vedoucí loï jet ostřílená posádka,která umí objevovat překážky a kterázná trasu, cíl a případné zastávky - ur-čuje také rychlost plavby. Nikdo ji ne-smí předjíždět. Vzdálenost mezi plavi-dly by měla být přiměřená (na do-hled), aby jednotlivé lodě mohly po-moci. Loï uzavírající skupinu, byměla mít také zkušenou posádku, abymohla rychle zasáhnout při nehodě.3) nestačí se podívat do kilometráže,jakou vodu pojedeme a co kde na násčíhá, ale je třeba vzít v úvahu, jakýje stav vody (rozvodněná řeka nebonaopak málo vody). Každé obtížnější

Vlny často tvoří dlouhé pásy, kterénám dávají možnost k druhému způ-sobu jízdy - mezi vlnami. Je obtížnější,ale je také rychlý a při dobrém ovládánílodi i bezpečný. V některých případechje lepší, protože umožňuje jet mimo vl-ny a válce, ale také v dostatečné vzdále-nosti od břehu a kamenů, takže nehrozíhodiny ani čelní náraz.

Třetím způsobem je jízda po vlnách.Tu je nutné se naučit, i když bychom povlnách nechtěli jezdit, protože většinoumísta na rozhraní proudů nebo mezi vl-nami nejsou rovná, vlny tam jsou jenmenší. Jedná se o způsob, kdy loï klou-že po vrcholcích vln, což vede k lepšíovladatelnosti, protože se tolik nezatápí,je to rychlejší i elegantnější a méně na-máhavé. Tento způsob ovšem vyžadujedokonalé ovládání lodi a perfektní vy-stihnutí rytmu vln, podle kterého urču-jeme i rytmus pádlování. Dosáhnemeho, jestliže si záběry načasujeme tak,abychom zabrali ve chvíli, kdy špička jeještě mírně zvednutá, ale už jsme na vr-cholku vlny. Kdybychom totiž zabralidříve, budeme loï tlačit „do kopce“ a za-bereme-li později, kdy špice už směřujedolů z vlny, zaboříme se jen do další vl-ny. Zde je důležitá zkušenost.

Nemáme-li jinou možnost a musímeprojet vlnu nebo válec, dáváme přednostvlně, protože v ní voda neustále proudínaším směrem, takže nás tolik nebrzdí.Není ovšem dobré jet přímo středem vl-ny, protože na jejím vrcholu, zvláště má-li tvar jehlanu, procházíme místem, kdemáme k okolní vodě, o kterou se mů-žeme opřít, poměrně daleko a jsme tudížna chvíli velice málo stabilní.

Jestliže projíždíme válec, snažíme seho vždy projet kolmo a před ním se vždyco nejvíce rozjet, abychom měli dostateč-nou rychlost na jeho „proražení“, tzn.překonání zpětného proudu. Těsně předním uděláme silný záběr se záklonem,

abychom nadlehčili příï a trochu ho ja-koby „přeskočili“. Jakmile do něj vje-deme, snažíme se dosáhnou pádlem doodtékající vody, tzn. co nejdále za váleca zabrat, abychom z něj co nejrychleji vy-jeli ven. Zkušenější vodáci mohou loïnaklonit na jeden bok, čímž sníží odporvody, která jim brání v další jízdě.

Nepodaří-li se průjezd a válec si nás„natáhne“ zpět, není nic ztraceno. Jetřeba loï naklonit poměrně hodně poproudu a pádlováním se snažit dojet kjednomu z konců válce.

Zkušenější vodáci vám řeknou, kterýkonec je vhodnější pro výjezd. Obecně je toopět to místo, kde voda více odtéká. Je ov-šem pravda, že ne ze všech válců je možnévyjet. Takovým je lepší se vyhnout!

Dojde-li k převrácení ve válci, nepo-daří-li se nám eskymácký obrat, takžejsme přinuceni opustit loï a válec nás„nechce pustit“, je třeba zachovat chlad-nou hlavu a pamatovat si, že místo, kde

voda odtéká pryč z válce, je úplně u dna.Když si toto uvědomíme a podniknemeten na první pohled nesmyslný kousek,že totiž začneme plavat ke dnu, vodanás pak obvykle vyplaví sama, jako naobrázku nahoře.

Stojíme-li ve vracáku a chceme-li vy-jet ven, musíme dodržet několik pravi-del, abychom se nepřevrátili.1) Je třeba co nejrychleji přejet rozhranímezi proudy. Proto musíme získat pat-řičnou rychlost.2) Při vjezdu z jednoho proudu do dru-hého je nutné naklonit loï po proudu.

Je to potřeba proto, aby voda, která máopačný směr pohybu, než je náš, teklapod loï až do doby, než získáme stejnourychlost a směr pohybu s ní. V opačnémpřípadě by se voda „opřela“ o bort lodi,který je po proudu výše, zatopila by ho apřevrátila by nás. Častou chybou bývámalý „náklon“ nebo to, že zapomeneme,že nakláníme loï a nikoliv tělo. Pracujítedy především nohy a ne tělo.3) Ve chvíli, kdy vjíždíme do proudu, jetřeba silně zabrat, abychom se neotočili

na rozhraní, což je místo velké nejistoty,protože nás může převrátit kterýkoliv zproudů, na jejichž rozhraní stojíme.

Občas se stane, že něco nezvládnemea je jasné, že už se např. nedokážeme vy-hnout nějakému kameni nebo jiné pře-kážce. Stávat by se to nemělo, ale kdyžuž, tak se snažíme alespoň o toto:1) Uhnout přídí tak, abychom do ka-mene nevrazili čelně, ale abychom se jenbokem po něm sklouzli.2) Ve chvíli nárazu nakloníme loï VŽDYna překážku, aby nám voda opět jakopři vyjíždění do proudu nezatopila bok anepřevrátila nás. U překážek je to o todůležitější, že když bychom se převrátili,může nás proud připlácnout k překážcea poškodit nás nebo loï.3) Je-li proud hodně silný, není dobré seod překážky odrazit pádlem. Obvykletím nic nezmůžeme, a naopak hrozí, ženám pádlo vypadne z ruky, nebo že sipádlem nějak sami ublížíme.

A co když se na mě sápe Čochtan?(aneb Co dělat, když se převrátíme)Při převržení je nejdůležitější zá-

chrana lidí. Jakmile se přesvědčíme, ženikdo nepotřebuje pomoc, rychle sestaráme o loï a vybavení. Zkušení vo-dáci ani při převržení nepouštějí z rukysvé pádlo. Nejen že by snadno uplavaloa nemohli by tak pokračovat v cestě,ale při převržení mohou s jeho pomocílovit „utopené“ věci.

Kolo, zatím ještě ne jízdní, ale jen to u vozu, vymyslel člověk před více nežosmi tisíci lety. Jen proto, že nechtěl chodit pěšky. K vozu zapřáhl volky a za ně-jakou dobu koně a ušetřil tak mnoho svých vlastních sil. Co vedlo mnohem poz-ději lidi k tomu, že začali s velkým nadšením používat kolo, které jim sílu ne-ušetří - kolo jízdní?

Snad chtěli ušetřit čas, na kole je totiž všechno rychlejší. Kilometr je v oka-mžiku za zády, stačí párkrát šlápnout do pedálů. Docela určitě si ale chtěli vytvo-řit něco pro radost. Do kopce ji na kole sice nikdo nikdy moc neužil, ledaže nachá-zel zvláštní potěšení v dřevěnějících nohou a rád hekal, funěl a potil se. Při jízděz kopce je zato pokaždé všechna námaha zapomenuta, odvál ji vítr, který se prud-ce žene do tváře. Člověk s velkou radostí vítězí sám nad sebou, jeho chmury zůs-

távají na vrcholku kopce. Nestačí té rychlosti. Co na tom, že ho doženou později,během dalšího stoupání!

Zůstaneš stát pevně na zemi, nebo se teï s námi rozjedeš na kole krajinoudo neznámých dálek? Budeš stále počítat jenom své kroky a nebo to zkusíš rov-nou s kilometry? Chceš ochutnat ten krásný pocit, kdy člověk, příroda a technikajsou jako jedno tělo? Chtěl bys jet s oddílem na výpravu na kole? A nebo dokoncena tábor na kole? Následující kapitola je v tom případě právě pro tebe.

1) Jedeme na klidné vodě a v otev-řené lodi (pramice, kanoe).l loï nepřevracíme, ale necháváme jidnem vzhůru. Díky vzduchu, který vní zůstal, bude dobře plavat a můžemese jí chytit, takže nám pomůže při pla-vání. Převrátí-li se pramice a je dalekoke břehu, např.: při jízdě na přehraděnebo je to na divoké vodě, je velmi výz-namná role kormidelníka, který byměl dokázat uklidnit posádku a posta-rat se o ty slabší členy posádky, kteřínejsou tak dobrými plavci. Sám kormi-delník by samozřejmě měl být výbor-ným plavcem, který ví, jak se zachra-ňuje tonoucí člověk!

2) Jedeme na uzavřené lodi (kajak,kanoe)l pokusíme se o eskymácký obrat (jeto speciální záběr, pomocí kteréhomůžeme loï převrátit zpět, aniž by-chom ji museli opustit). Jeho uměníby mělo být samozřejmostí, když je-deme na vodu WW3 a vyšší.l nepovede-li se eskymácký obrat, vklidu vylezeme z lodi. Nestrkáme hlavunad hladinu, abychom se nadechli, pro-tože to znesnadňuje opuštění lodi.l chytíme se lodi, kterou stejně jakov prvním případě nepřevracíme a pla-veme ke břehu. Loï držíme za špici.Proud ji potom sám otočí do směrutoku. Tak ji snadněji dostaneme kebřehu.

Jak se na vodě mluví?Vodáci jsou zvláštní národ a mají

svou řeč. Abys jim dříve či později po-rozuměl, je zde malý slovníček.bort, lub - okraj lodidebl - kanoe dvojiccvaknutí se - převrácení seČochtan - vodník lovící dušičkyzvrhlých vodákůeskymák - eskymácký obrat, což je zá-běr, jímž se vodák po zvrhnutí na uzavřené lodi vrací do normální polohyháček - kanoista sedící na kanoi, pra-mici nebo raftu vpředujazyk - střed proudu; místo v peřeji,kde je hladší vodakarfiól - úkaz na vodě, kde voda ja-koby vyvěrá z hlubiny na hladinu.Vzniká obvykle na hodně divokévodě, v místě, kde se stýká víceproudů.krysa, krysit, honit krysy z temnot -opuštění lodi při zvrhnutí se. „Krysí“tedy všichni, kteří ještě neumí esky-mácký obrat.límec - zvýšený okraj kanoe nebo ka-jaku, kolem kterého se upevňuje„špricdeka“loïák - lodní pytelrozhraní - místo, kde se setkávají dvaproudy opačného směrusingl - kanoe jednotlivcůšlajsna - propust v jezušprajc - vzpěra v lodi příčná nebo svislášpricdeka, špricka - krycí zástěra,upevněná nahoře v pase kanoistynebo kajakáře a dole navlečená na lí-mec lodi. Slouží pro zamezení zaté-kání do lodi při jízdě na divoké vodě.švimkisna, plovačka - plovací vestatraverz - přejezd lodí přes proud špicístále proti prouduvolej - stojící nebo mírně tekoucí vodazadák - kanoista jedoucí na kanoivzaduzávěs - způsob přitažení přídě lodi

225

Šetři kolo, šetři sílyDobré kolo ještě nedělá dobrého

cyklistu. Toho poznáš úplně jinak. Naprvní pohled podle toho, jak na kolesedí. A potom podle způsobu jízdy. Ikdyž se jízdní kolo stalo běžnou sou-částí našeho života, není samozřejmé,že kdo na něm jezdí, jezdí na něm do-bře. Stejně jako každý, kdo usedne doauta, není ještě spolehlivým řidičem,na kole je to podobné. I když velmi zjed-nodušené, protože jízda na bicyklu jemnohem méně náročná. A když jezdíššpatně, neohrožuješ tím ostatní, jenomse zbytečně vyčerpáváš. Protože jezditdobře na kole znamená především uše-třit své vlastní síly.

Za prvé si řekněme, jak vysoko bymělo být sedlo. Když si na něj sedneš anapneš nohu, pata by se měla dotýkatpedálu v nejnižším bodě otáčení. Kdyžbudeš sedět příliš nízko, při šlapání ni-kdy nenatáhneš celou nohu a nevyuži-ješ tak všechnu svoji sílu. Za druhé - přijízdě bys měl vždy přehazovat převody

tak, abys vždy cítil tah v noze. Šlapá-ním na prázdno si sice na chvíli ulevíš,ale při delší jízdě se podstatně víc na-dřeš. Za třetí - přehazuj jenom tehdy,když nebude řetěz v plném tahu. Toznamená v předstihu, dřív, než to dokopce už „neušlápneš“. Pak totiž nejenničíš ozubená kola, ale může ti hladceprasknout řetěz, protože bys ho namá-hal nejen dopředu, ale i do strany. K to-mu však není určen. A za čtvrté - dobrýcyklista nepřeceňuje své síly, dodržujepravidla silničního provozu a vždy más sebou potřebnou výbavu. To je všakjiná kapitola...

UmÌm udrûovat svoje kolo?

Ano, protoûe vÌmnn jak namazat ¯etÏznn jak dot·hnout örouby

nn jak sundat a nasadit pl·öùnn jak zalepit duöinn jak spojit p¯etrûen˝ ¯etÏz

M˘ûu se sv˝m kolem vyjet na silnici?

Ano, m˘ûu, protoûe:nn m·m na kole p¯ednÌ a zadnÌ svÏtlo, zadnÌ odrazku, blatnÌky a zvoneknn m·m na kole dotaûenÈ vöechny örouby a dob¯e mi fungujÌ brzdynn umÌm jezdit v p¯ÌmÈm smÏru na kraji silnice, nekliËkuji jako zajÌcnn umÌm jednou rukou ukazovat zmÏnu smÏru jÌzdy a druhou plnÏ ovl·dat kolonn jezdÌm s cyklistickou helmounn zn·m dopravnÌ znaËkynn v hustÈm provozu jezdÌm pouze v doprovodu dospÏlÈ osoby

Jaké kolo na výpravu?Stačí, když nahlédneš do cyklistické

prodejny, abys získal alespoň základnípředstavu o jednotlivých typech kol.Jaké si vybrat? Ke speciálnímu použitíje třeba koupit speciální jízdní kolo. Zá-vody v rychlosti určitě nevyhraje nikdos těžkým rámem a širokými plášti, alejen se silničním speciálem a galuskami.Na skalách nebo v jiném těžkém terénuzase neuvidíš jezdit a skákat nikoho,kdo nemá kvalitní horské kolo s odpru-ženými vidlicemi. Na výpravu ale můžešjet prakticky na libovolném kole. Procykloturistiku je nejvýhodnější trekin-gové. To nemá jako jeho horský bratra-nec příliš široké pláště, na nichž se nasilnici hodně nadřeš, ani velmi tenké ga-lusky jako jeho silniční závodní sestře-nice, s kterými se nedá sjet z asfaltu naobyčejnou lesní cestu. Je vhodné jak donenáročného terénu, tak pro celkem ry-chlou jízdu na silnici.

Ještě jednou ale zopakujme: nezáležína typu, stáří a ceně kola. Podstatnějšíje úplně jiná věc: tvoje kolo musí být vdobrém technickém stavu. Všechnyšrouby dotažené a pohyblivé části pro-mazané. Malé srovnání se středověkýmirytíři: stejně jako oni se museli dobřepostarat o svého koně, aby jim prokázaldobrou službu, musíš i ty pečovat o svékolo, jestli se na něj budeš chtít napro-sto spolehnout a nechceš zůstat v půlicesty ve chvíli, když se ti to zrovna budenejméně hodit.

pl·

öù t

reki

ngov

Èho

kola

galu

ska

pl·

öù h

orsk

Èho

kola

227226

228 229

Než šlápneš do pedálůNa výpravu na kole budeš potře-

bovat stejné věci jako na jakoukoliv ji-nou výpravu, ale ještě něco navíc.Především je potřeba si vzít základnínářadí na opravu kola:

klíče a imbusy na všechny matky,které na kole máš, křížový a obyčejnýšroubovák, kleště, nýtovač na řetěz aklíče na svlékání a oblékání pláště.

Dále budeš potřebovat náhradníduši a záplaty, lepidlo a kousek smirko-vého papíru na opravu, když píchneš.Potom pumpičku a zámek na kolo. Na-konec přední i zadní světlo - blikačku,jestli nemáš na kole dynamo. Dynamosice ztěžuje jízdu, zato ale nemusíš ne-ustále dokupovat baterie. Svítilny nabaterie zase svítí, i když nejedeš, před-ní se dá použít i jako normální baterka,nebrzdí kolo, ale baterie je nutné po-měrně často vyměňovat. Tak si vyber.

Na jednodenní výpravu se všechny

věci vejdou do menších brašen připev-něných na rám nebo na řídítka, na ví-ce dní je nezbytný nosič na zadnímkole s většími brašnami. Nezapomeňna co největší láhev s vodou! Na koleuž budeš vědět proč, zvláště kdyžbude horko...

Jak zalepím díru v duši?1. Smirkovým papírem zdrsním

plochu, na kterou přijde záplata.2. Sundám ochrannou fólii ze záplatya tenkou vrstvou lepidla natřu zá-platu i duši. 3. Až lepidlo „zavadne“,nebude ani uschlé, ani mokré, ale lep-kavé, přiložím záplatu na duši a spojzatížím. 4. Nechám lepidlo zaschnoutnejméně 12 hodin.

A teï několik slov o další důležitévěci, kterou bys měl vždy mít při jízděve městě, na silnici, kde jezdí auta apři cestách v náročnějším terénu. Anebo raději pokaždé, když šlápneš do

pedálů. Je to výborná pomůcka kaž-dého, kdo to s kolem myslí jenom tro-chu vážně: cyklistická helma. Dá tipři jízdě pocit jistoty a ochrání tě předúrazem hlavy při pádu. Jak se zjistilo,zaviněné i nezaviněné pády z kolakončí nejčastěji odřeninou a hned nadruhém místě úrazem hlavy! A za-tímco odřené koleno se zahojí rychle,s hlavou to trvá o mnoho déle.

Veï mě dál, cyklocesto má!Když už jsme si řekli, na jakém

kole jet, jak se co nejméně v sedle uta-hat a co si vzít s sebou, dostáváme sekonečně k otázce: Kde se vůbec v pří-rodě dá na kole jezdit? Kdekoliv posilnicích a lesních cestách, řekneš si.A budeš mít do jisté míry pravdu. Alejakou můžeš mít jistotu, že se lesnícesta nezmění v moře bláta, které

rozjezdila těžká auta lesního závodu?Nebo že přes vyhlédnutou cestu,kudy třeba vede i turistická značka,nenapadala spousta stromů? Nebo žepěšina vede po srázu do hluboké ro-kle? Úlohy by se pak obrátily a bicyklby byl ten, kdo se “veze”. Že bys napodobný zážitek nikdy nezapomněl,to tě snad nemusíme přesvědčovat.Že by sis ale potom dlouho rozmýšleljet na další výpravu na kole, tím sibuï taky jist.

Naštěstí se však podobných věcímůžeš vyvarovat, když si pořídíš cy-klistickou mapu oblasti, do níž mášnamířeno. Najdeš v ní trasy podlenáročnosti (jsou barevně odlišené,podobně jako na mapě turistické) iobrázky šipek, kterými jsou cyklis-tické stezky označené na silnicích av lese.

Kdyû nejedeö podle cyklistickÈ mapy, m˘ûe se v˝prava snadno promÏnit v cyklotrialov˝ z·vod.

Š�astnou cestu! S mapou a dobře seřízeným kolem se dostaneš, kam bu-deš chtít. A budeš znovu a znovu vítězit sám nad sebou a tvoje chmury vždyzůstanou pozadu, na vrcholku kopce. Samozřejmě - jen do té doby, než přijdedalší stoupání...

souprava na zalepov·nÌ duöe

pumpiËka n·¯adÌ

230 231

V zimním období se těšíme na sně-hovou nadílku. Dokud je sněhu málo,chodíme na výpravy pěšky. Jakmile je hovšak nad kotníky, není to s pěšími výpra-vami nijak slavné. Pak je dobré vytáh-nout celou družinu nebo oddíl na lyže.Naučíme se novému pohybu, dostanemese do míst, kam bychom se dostávalipěšky obtížně a budeme mít radost z no-vých zážitků. Celý rok se pak budeme tě-šit na období, kdy zase budeme společnějezdit na lyžařské výpravy. Dnes si jižmůžeme vybrat mezi sjezdovým a běžec-kým lyžováním. Vybavení pro sjezdovélyžování je finančně poněkud náročnějšínež vybavení pro běh. Také vás odsoudík hoblování jedné stráně a budete po ce-lou výpravu odkázáni na vlek nebo la-novku, že zázračných zážitků mnoho ne-zbude. Ale i sjezdovky přinášejí mnohodobrodružství při sjíždění obrovskou ry-chlostí do údolí, vytáčení kristiánek askákání přes boule. Pokud se rozhodnetepro sjezdové lyžování a jste začátečníci,pokuste se zajistit si dobrého instruk-tora, který vás provede krušnými za-čátky a také celý rok šetřete do prasátka,abyste měli dostatečnou zásobu financína vleky.

Jednodušší, levnější, romantičtější,praktičtější a pro skautskou družinu ide-ální je lyžování na běžkách. Výbava jelehká a snadno ji sám unese již nováček,navíc jí bývá potřeba nosit podstatněméně než na sjezdovky. Jakmile zvlád-nete pohyb na běžkách, narostou vámkřídla. Proběhnete celý kraj, přeběhnetehorský hřeben, vystoupíte na vrchy, nakteré nevede vlek ani lanovka. Snadnose dostanete do liduprázdných míst, kdebudete moci sledovat přírodu zahalenoudo zimního majestátného hávu. Domů se

budete vracet naplněni touhou vydat sepříště ještě dál a výš.

CO S SEBOU A CO NA SEBEVšechno, co budete potřebovat k to-

mu, abyste mohli lyžovat, je výzbroj(lyže, vázání, boty, hole a doplňky), vše,co potřebujete na sebe, je výstroj.

Běžecké lyže jsou úzké, lehké a ry-chlé, jsou určeny pro pohyb v běžeckéstopě a měly by být přibližně o 15 až 20cm delší, než je výška postavy. To platípro lyže klasické, na kterých budete za-čínat. Lyže pro tak zvané bruslení stačíkratší, nejsou však vhodné pro začáteč-níky.

Výběr běžeckých lyží je velmi bohatý,od levnějších po drahé, naší i zahraničnívýroby. Abyste si vybrali lyže bez závad,na kterých budete při jízdě spokojeni, jetřeba řídit se následujícími radami:

1. Zkontroluj po straně lyží výrobníčíslo (musí být stejné na obou lyžích).

2. Přilož lyže skluznicemi k sobě azkus jejich vzpruh. Měl by odpovídat tvéváze. Dá se říci, že by měl být takový,abychom lyže zmáčkli k sobě bez vynalo-žení maximálního úsilí jednou rukou.Ještě lépe je požádat o umožnění posta-vit se na obě lyže lyže nohama v místěpro boty a požádat kamaráda o tzv. papí-rovou zkoušku, to jest o zjištění, zda jemožné protáhnout mezi lyží a pevnourovnou podložkou list papíru. V případě,že papír nelze vůbec vsunout, jsou lyžepříliš měkké nebo krátké a v případě, žepapír volně prochází pod délkou většínež třetina délky lyže, jsou příliš dlouhénebo tvrdé.

3. Polož lyže na rovný stůl a zkontro-luj, nemá-li lyže podélný skrut (vrtuli)kýváním dvěma prsty do stran.

4. Vezmi lyži za špičku a zkontroluj,zda je její žlábek rovný.

5. Překontroluj neporušenost skluz-nice a hran. Nakonec ještě prohlédni po-

vrchovou úpravu lyží.Kvalita nových lyží, které je v součas-

nosti možné koupit v obchodech, je ves-měs velmi vysoká.

Vázání a boty na lyže raději kupujtesoučasně, vzhledem k rozmanitosti na-bízených druhů. Boty kupte dostatečněvelké a zkoušejte je na silnou ponožku.V malých botách je zima a mohou sesnadno zhmoždit nohy. Lepší jsou botyke kotníkům než nízké. Ty se hodí spíšepro závodníky do upravené stopy.

Hůlky pro běh na lyžích je vždy po-třeba mít dostatečně dlouhé, s krátkýmije velmi obtížné i učení. Hůlky zapích-nuté do sněhu by ti měly sahat nejménědo výše ramen. Pro bruslení na lyžích sepoužívají ještě delší.

Tak jako se liší lyžařská výzbroj sjez-dová od běžecké, tak se liší i výstroj.Oblékáme se raději do více lehčíchvrstev, z nichž spodní by měla být bavl-něná. Vlněný svetr je možné vždy odlo-žit do batohu. Vrchní oblečení by mělobýt volné a s kapucou, aby nebránilo po-hybu a chránilo před větrem a sněhem.Doby, kdy se běhalo v golfkách, již mi-nuly. Na podkolenky se příliš lepí sníh, atak stejně nezbylo než navíc oblékat šus-�ákové návleky. Teplé prošívané oteplo-váky brání pohybu. Vhodné je oblečení zpohodlného úpletu (leginy) a navrch kal-hoty v kvalitě bundy. Ani teï nepohrd-neme silonovými návleky, které zabránívniknutí sněhu až na ponožky a do bot.Nikdy nelyžujeme bez rukavic a nikdy sinezapomeneme rezervní rukavice, čepicii teplé ponožky. To už ale známe z běž-ných výprav, že ano...

Velmi důležitý je batoh a jeho obsah.Sám batoh by neměl být ani velký, anitěžký. Kromě rezervního a přebytečnéhooblečení, svačiny a obvyklého vybavenímusí obsahovat vosky, řemínky, eventu-álně lyžařskou žehličku, mastný krém ahadr na stažení vosků.

VĚDA O MAZÁNÍMazat běžecké lyže vás nikdo ne-

nutí, ale je to pak dřina a žádný požitek.Z výpravy na nenamazaných lyžích sevrátíte, hodíte lyže do kouta a již nikdyvíce je neobujete. Zkusme je proto přecejen namazat.

Dřevěné lyže jsou vzácností, ale mů-žeme se s nimi setkat. Odmastíme celouskluznici, naneseme malé množstvískare a zažehlíme ho tak, abychom pocelé skluznici včetně žlábku vytvořilitenkou impregnační vrstvu. Lyže s umě-lou skluznicí se neskarují.

Lyže s umělou skluznicí mažemevždy dvojím druhem vosků:

1. pro sjezd tak zvanými glydery -tvrdými parafinovými vosky

2. pro odraz běžeckými voskyNa našem trhu je mnoho značek

obou typů vosků a záleží jen na naší pe-něžence, jaké si opatříme. České voskySKIVO HESTAN nám pro začátek po-slouží stejně jako SWIX GLYDER a če-ské běžecké SKIVO jako běžecký SWIX,pokud se je naučíme správně použít.

Mazání pro sjezd:Nejprve se vrátíme na chvilku zpět a

vzpomeneme si na papírový test, doporu-čený při nákupu lyží. Vosk mažeme právěna ty části lyže, které při testu zůstalypevně na podložce, to je přibližně naprvní a poslední třetinu lyže. Tyto částilyže jsou ve styku se sněhem při sjezdunebo skluzu a je potřeba je namazat tak,aby co nejlépe jely, aby nebyly „tupé“. Naodmaštěnou a zbytků starých vosků zba-venou skluznici naneseme glyder pro bě-žecké lyže v barvě podle venkovní teplotynebo vosk pro sjezdové lyže o jeden stu-peň tvrdší, než by této teplotě odpovídalo.Vosk rozžehlíme nejlépe lyžařskou plyno-vou žehličkou a necháme při venkovní te-plotě alespoň 20 minut vymrznout. Po-tom položíme lyže na stůl a přebytečný

232 233

BĚŽECKÝ VÝCVIKPlynulý a jakoby bez námahy prová-

děný běh trénovaného lyžaře svádí k do-mněnce, že naučit se tuto činnost ne-bude velkým problémem. Avšak teprvevlastní pokusy o běh na lyžích odhalívšechna úskalí, se kterými je potřeba sevypořádat, než budeme mít pocit, ženám narostla křídla.

Zvládnutí, by� rekreační běžeckétechniky, je nutné věnovat pozornost,má-li splňovat prvořadý požadavek -ekonomičnost a bezpečnost i v náročněj-ším terénu. Pohybovou přesnost a obrat-nost vyžaduje především správný odraz,jízda ve skluzu na jedné lyži a koordi-nace práce nohou a paží. Na rozdíl odprostého běhu je pro běh na lyžích cha-rakteristický skluz na jedné lyži, pří-padně na obou lyžích, nepřerušený stykse sněhem a práce pažemi. Pro přehledse podívejme na členění techniky základ-ních způsobů pohybu na lyžích.

Bylo by asi správné postupně zvlád-

nout techniku střídavého běhu dvoudo-bého a čtyřdobého a soupažného běhujednodobého (koloběžka) a dvoudobého.Pro výstupy je zapotřebí si osvojit stou-pavý a prostý běh i stoupavý krok přímý,odvratem (stromeček) a stranou. Ze způ-sobů sjezdů používáme buï sjezd poho-tovostní, nebo odpočinkový. Dále je tře-ba zvládnout způsoby změny směrujízdy, a� se jedná o odšlapávání, přešlapo-vání, oblouky a přeskoky. Pro zrychlenípoužijeme odpich soupažný nebo nynívelmi moderní bruslení a naopak probrzdění se naučíme jízdu v oboustran-ném přívratu (plužení), sesouvání (doboku) či regulaci jízdy oblouky.

Vždy se snažíme o uvolněnost a při-rozenost pohybu a naším cílem je vypěs-tovat si pocit lyží, to je schopnost využitískluzových vlastností lyží do té míry, abynám lyže nepřekážely a naopak se stalysoučástí nohy, a pocit sněhu, to je schop-nost využití odporu sněhu. A pak už tyzasněžené bílé dálky budou naše.

vosk stáhneme cidlinou od špičky k patcetak, aby nám zůstala jen velmi tenkávrstva vosku. Takto upravíme i žlábeklyže. Nyní dokončníme úpravu pečlivýmvyleštěním např. kartáčkem na ruce abavlněným hadrem.

Mazání pro běh (odraz):Pro odraz mažeme právě tu část lyže,

pod kterou při papírovém testu bylomožné list papíru protáhnout. Tato částlyže se dostává do styku se sněhemprávě při odrazu a je potřeba zajistitsprávnou přilnavost mezi skluznicía sněhem, aby nám lyže nepodkluzovaly.Obvykle se vosk na této střední třetiněnezažehluje, pro větší trvanlivost ná-nosu se však doporučuje nanést slabouvrstvu o jeden stupeň tvrdšího vosku proběh a zažehlit. Na tuto vrstvu potom na-nášíme další vrstvu vosku vybraného po-dle druhu a teploty sněhu a roztírámepečlivě korkem. Další mazání provádímenejdříve po dvou kilometrech jízdy (roz-jetí vosku). V případě, že nám namazánínevyhovuje, přidáme další slabou vrstvutéhož vosku a opět rozetřeme korkem.Pozor, na prašan se musí opatrně, rádnamrzá. Začněte voskem o stupeňtvrdším.

Často, především k jaru, se setkámese sněhem mokrým, promoklým, hrubo-zrným (firnem) nebo zledovatělým. Po-tom je potřeba na střední třetině až po-lovině lyží mazat vosky tekuté - klistry.Druh klistru pečlivě vybereme podledruhu sněhu a naneseme pouze ve velmitenké vrstvě. Klister nám často ulpí narukou a nejlépe ho odstraníme pomocímastného krému.

Ještě o jednom zvláštním mazání jepotřeba se zmínit. Je to takový bonbónekvědy o mazání. Je to mazání na ostrýsníh, který vám přímo vosk rve z lyží, ana zledovatělé stopy. To pak do střednítřetiny lyže opatrně nanesete modrý

nebo fialový klister ve velmi tenké vrst-vě, necháte vymrznout a potom překry-jete tuhým voskem. Funguje to.

Chyby při mazání:špatný odraz - špatný výběr vosku neboslabá vrstva,malý skluz - špatně rozetřený vosk, pří-liš silná vrstva nebo příliš měkký vosk,špatný výběr nebo žádný glyder,námrazky - silná vrstva vosku neboměkký vosk.

Putovat přírodou lze nejen po svých (čili „per pedes“, jak říkají staří latiníci),lyžmo, kolmo či loïmo. Toto jsou však způsoby skautům nejvlastnější, utužu-jící zdraví tělesné i duševní. Nebo� je známo, že „ve zdravém těle zdravý duch“.A případné nehody hravě vyřešíte, seznámíte-li se s následující kapitolou.

bÏh st¯Ìdav˝ dvoudob˝

bÏh st¯Ìdav˝ jednodob˝

+5

TUH… VOSKY

nov ,̋ jemnozrnn ,̋

prachov˝ a kypr˝ snÌh

hrubozrnn ,̋zledovatÏl ,̋ promokl˝

snÌh

TEKUT… VOSKY

+3

+1

0

-2

-5

-10

-15

-30

ûlut˝

Ëerven˝

Ëerven˝ speci·l

ûlut˝ klister

Ëerven˝ klister

Ëerven˝ klister

st¯Ìbrn˝ klister

modr˝ klister

zelen˝ klister

modr˝ extra

modr˝

zelen˝

zelen˝ speci·l

Ëern˝ polar

fialov˝

234 235

Jednou z našich základních povinností je starat se o svoje zdraví. Rozumíse tím nejen správný životní styl, ale navíc předcházení nakažlivým nemocema úrazům. V této souvislosti se můžete také setkat s pojmem „prevence“.

Při poctivém zachovávání zásad osobní hygieny by naše tělo mělo být chrá-něno proti infekci, tj. zanesení škodlivých mikroorganismů do těla. Lidé sevšak mezi sebou značně liší jak kondicí (celkovým stavem svého těla), tak iimunitou (schopností těla bojovat s různými mikroorganismy), a proto se přecejen stává, že i mladý, zdravý člověk onemocní nakažlivou nemocí. V tom pří-padě samozřejmě bude mít hlavní slovo lékař, ale i my ostatní se budeme brá-nit. Nejen na táboře, ale i doma nemocného izolujeme, tj. oddělíme od zdra-vých, v nutných případech na příkaz lékaře je někdy nutno provést desinfekci(chemickou likvidaci škodlivých mikroorganismů).

RIZIKA KOLEM NÁS

Podceněním určitých pravidel častodochází k nehodám. Nejčastějším mís-tem úrazů je dnes doprava, kde zane-dbání dopravních předpisů je příčinouobvykle velmi těžkých, často i smrtel-ných úrazů. Z naší strany je třeba ovlá-dat pravidla silničního provozu prochodce i cyklisty, dodržovat je a při tomdoufat, že si tak budou počínat i řidičimotorových vozidel.

Znáš význam těchto dopravních značek?

Dalším nebezpečím je voda. Dodr-žování předpisů a pokynů vůdců přikoupání a plaveckém výcviku by mě-lo být samozřejmostí. Vodní skautimusí navíc dodržovat předpisy projízdu na malých plavidlech.

Nebezpečí ohně jako zdroje úrazuje akutní při požárech. Zamysli se nadtím, co všechno může způsobit požárve tvém bytě nebo v přírodě.

K popálení však dochází nejen pří-mým působením ohně, ale i dotykemhorkého předmětu. Častým zdrojemvelmi bolestivých úrazů jsou popále-niny vzniklé politím horkým čajem,pádem na táborová kamna nebo doty-kem komínového plechu. V každémpřípadě se vždy jedná o nepozornost.

Díky elektřině se objevil další zdrojnebezpečí. Je jím elektrický proud,který může ohrozit tvůj život nejendoma (budeš-li třeba prozkoumávatneodpojené rádio, lampičku nebo jinýelektrický spotřebič), ale i v přírodě,protože tam vedou dráty a kabely vy-sokého napětí. V žádném případě senikdy nedotýkej drátů nebo konců ka-belů, které na první pohled vedou jenodnikud nikam. Mohl by to být tvůjdotyk poslední...

V poslední době přibyl ještě jedenzrádný nepřítel. Je jím nevybuchlámunice, nacházející se zejména v bý-valých vojenských prostorech (mů-žeš ale najít i munici z války). Opětzde musí velet rozum zvědavosti. Ni-kdy nalezené neznámé kovové věcinerozebírej, protože už desítky mla-dých lidí před tebou tak přišly o ži-vot, ve „š�astnějších“ případech oruce nebo o zrak.

236 237

Jodisol-pero, Opthal (oční lázeň),Calcium pantothenicum (mast), Kine-dryl, Paralen, Živočišné uhlí (Carbo-sorb, Carbocit, Carbotox), gáza hydro-filní sterilní 6x4 cm (obdélníčky gázyvhodné k čištění ran apod.), obinadlohydrofilní 8 cmx5 m, obinadlo pružné 8cmx5 m, trojcípý šátek, obvazová vata,vatový tampon na špejli, rychloobvaz(náplast s polštářkem) 8x3 cm - 4 ks,sterilní jehla (k vyjmutí třísky), zavíracíšpendlík, náplast v roli 5 cmx1 m.

Doporučuji ještě přibalit malé ostrénůžky a pinzetu, popřípadě lékařskýteploměr v pouzdře.

Jsou oddíly, ve kterých si každý členpořídil svoji osobní lékárničku, kterounosí stále při sobě.

Jak použít jednotlivé léky,masti, desinfekci?Jodisol - používá se k desinfekci

drobných povrchových poranění, odě-rek, ranek nebo bodnutí hmyzem, klíš-tětem, drobných počínajících hnisa-vých ložisek, kožních plísní apod.Jodisol nelij přímo do rány, ale vydesin-fikuj jím její okolí. Po odstranění klíš-těte nech na místě přiloženou asi 5 mi-nut vatičku nasáklou Jodisolem. Pozorna oči. Pozor u osob alergických na jód.

Opthal - oční lázeň. Slouží k vy-pláchnutí očí od prachu, drobných ci-zích tělísek, při zánětu spojivek, zá-nětu očního víčka a podobně.

Calcium - mast - jemná mast vhodnána odřeniny, opruzeniny, drobné prask-linky kůže, rozpraskané rty, k ošetřeníokolí konečníku. Na bolestivé zarudnutíkůže po opálení sluncem a na drobnépopáleniny 1. stupně a nevelkého roz-sahu. Mast se nanáší na postižené mís-to 1-3x denně v tenké vrstvě.

Kinedryl - proti zvracení a závrati.K předcházení a léčbě nevolnostivzniklé při jízdě vlakem, autobusem,autem, lodí apod. Kinedryl se podává1 hodinu před odjezdem dopravníhoprostředku. Za 2-3 hodiny je možnédávku opakovat.

Dávkování: Děti od 6 do 15 let 1/4-1/2 tablety, dospělí: 1 tabletu.

Paralen - je lék proti horečce a bo-lestem. Dětem od 6 do 15 let se podává1/2-1 tableta, dospělým 1-2 tablety jed-nou až třikrát denně. Tablety Paralense doporučuje zapít sladkým nápojem,užívá se po jídle.

Carbosorb tablety - používají se přináhle vzniklém průjmu a při požití nej-různějších látek, jedovatých rostlin ajedovatých hub. Při podezření naotravu je potřeba co nejrychleji vyvolatzvracení. Pak necháme rozpadnout 10tablet živočišného uhlí v 0,1-0,2 litruvody, dáme vypít postiženému a posta-ráme se o rychlý převoz do nemocnice.Při průjmu se podávají dětem 2, dospě-lým až 4 tablety živočišného uhlí 3-5xdenně.

Přestože budeš pozorný na chodníku, na silnici, ve vodě, budeš opatrný připráci s ohněm, elektřinou, sekerou i pilou, nepolezeš bezhlavě na nebezpečnéskály a vůbec budeš opatrný, může se ti stát, že budeš jednou stát nad zraně-ným člověkem nebo se sám poraníš. Staneš-li se někdy v životě svědkem ne-hody, bude tvojí povinností poskytnout podle svých možností první pomoc, najejímž výsledku může záviset i záchrana života. Proto by každá družina mělana všechny své akce nosit lékárničku se vším tím, co by jí pomohlo zvládnoutpřípadný úraz či jiný zdravotní problém.

CO BY MĚLA OBSAHOVAT KAŽDÁ DRUŽINOVÁ LÉKÁRNIČKA?

DROBNÁ PORANĚNÍK nejčastějším patří oděrky. Obvy-

kle jsou znečištěné, a proto je třeba jemechanicky očistit a potom důkladněomýt v pitné vodě. Okolí rány osu-šíme, desinfikujeme např. jodisolem apřiložíme podle rozsahu poraněníbuï náplas�ový obvaz, nebo sterilníkrycí obvaz (musí být zabalen v kry-cím obalu).

Podobně ošetříme i drobné řezné abodné rány, u kterých s výhodou mů-

žeme použít tzv. leukosteh, připrave-ný z tvarově upravené náplas�oviny.U menších poranění dokáže udržetokraje rány u sebe a zamezí tak tvor-bě jizev. Musíme však mít absolutníjistotu, že v ráně nezůstal žádný cizípředmět. Větší řezné rány nebo idrobná poranění na obličeji je ale tře-ba uzavřít řádnými chirurgickýmistehy u lékaře.

Na delších výpravách, zejména unováčků nezvyklých na chůzi nebo uneš�astníků s novými botami, se brzyna nohou objevují puchýře. Nikdy jeneprostřihujeme a nestrháváme. Po-stříkáme je desinfekčním prostřed-kem a překryjeme náplastí s polš-tářkem. Stržené puchýře omyjemepitnou vodou a přiložíme sterilní ob-vaz nebo polštářkovou náplast.

Drobné popáleniny vystavíme naněkolik minut tekoucí studené vodě.

Pokud si ošetřením výše uvede-ných drobných poranění nejsme jisti,zajistíme následnou kontrolu u lé-kaře nebo kvalifikovaného zdravot-níka.

TřískaOkolí třísky vydesinfikujeme a

pinzetou třísku opatrně vytáhneme.Nemáme-li třísku za co zachytit, po-můžeme si vydesinfikovanou špičkoujehly - třísku z rány opatrně vypích-neme. Je-li tříska příliš hluboko, od-vedeme postiženého k lékaři.

Smítko v okuOko nemneme, ale vypláchneme

Opthalem a necháme slzet - slzy vět-šinou samy smítko vyplaví. Je možnéi přetáhnout jemně horní víčko přesspodní a opět nechat oko slzet. Je-li voku smítko vidět, můžeme je opatrněvyndat pomocí růžku čistého kapes-níku a poté oko vypláchnout Optha-lem. Při komplikovanějších případechvyhledáme lékaře.

238 239

Pro dobrou kontrolu dýchání takéslouží sledování barvy sliznic (rty, jazyk)a okrajových částí těla (nos, uši, prsty).Jsou-li narůžovělé, dýchání je normální,namodralá barva znamená dušení.

Srdeční činnost pozná zkušený za-chránce podle srdečního tepu. Nejsnázemůžeme tento tep nahmatat na krčnítepně postiženého, u dětí v krajině srdce.

ŽIVOT ZACHRAŇUJÍCÍ ÚKONY

Jednou rukou zakloníme hlavu tla-kem na čelo a druhou rukou vysunemedopředu bradu. Ústa se tak pootevřou.Při podezření na poranění krční pá-teře (po pádu z výšky, po skocích dovody) hlavu nezakláníme, pouze obě-ma rukama vysuneme dopředu bradua tlakem na dolní čelist otevřeme ústa.

Dvěma prsty (nejlépe ukazovákema prostředníkem, obalenými kapesní-kem) vytřeme ústní dutinu. Postiženýzačne obvykle potom již sám dýchat av tom případě jej uložíme do stabilizo-vané polohy na boku. Pokud nedýchá,pokračujeme dále umělým dýcháním.

Zachováme zakloněnou hlavu a vy-sunutou bradu (průchodné dýchacícesty) a zahájíme umělé dýchání dvě-ma hlubokými vdechy za sebou a pakpokračujeme v rytmu 16 vdechů za mi-nutu u dospělých, 20 vdechů za mi-nutu u předškolních dětí a 25 vdechůza minutu u dětí do 1 roku (tedy takrychle, jak dospělí i děti normálně dý-chají). V případě nutnosti můžeme téždýchat z úst do nosu postiženého, umalých dětí dýcháme z úst do jejich ústa nosu současně. Objem vdechu má býttak velký, aby se hrudník viditelně vy-klenoval, a� již jde o dítě, či dospělého.

Průběžně přitom kontrolujeme, zdapostižený začíná dýchat a současně sle-dujeme srdeční tep. Umělé dýchání za-jiš�ujeme až do příchodu lékaře.

PRVNÍ POMOCPŘI NEHODÁCH

Často se stane, že nás osud přivede knehodě a je třeba se rychle rozhod-nout, co je třeba udělat pro záchranuporaněného. Platí zde pravidlo, ženejprve je třeba zjistit, zda se jedná ostav bezprostředně ohrožující život.Sem patří● zástava dýchání,● zástava oběhu,● velké krvácení,● rozsáhlé popálení,● šok.V těchto případech přistupujeme oka-mžitě k úkonům zachraňujícím životi bez jakéhokoliv vybavení a organi-zujeme vyrozumění rychlé zdravot-nické pomoci (telefonní číslo 155).Přitom se často jedná o vteřiny, kterérozhodnou o rozsahu následků či do-konce o životě postiženého. Přesto byzachránci měli provádět pouze tyúkony, které ovládají. Jedná se o

1. zajištěníprůchodné dýchací cesty

- co největším záklonem hlavy,- předsunutím nebo přisunutím dolníčelisti k horní,- kontrolou a vyčištěním dutiny ústnía hltanu,

2. zajištěnídýchání a krevního oběhu

- umělým dýcháním z plic do plic,- nepřímou srdeční masáží,

3. zastavení krvácení,4. protišoková opatření

- uvedení do protišokové polohy,- uklidnění postiženého (i jeho okolí),- opatření proti prochlazení i pře-hřátí,- zmírnění žízně, otírání rtů vodou,vyplachování úst,- znehybnění zlomenin,- šetrný transport.

BEZVĚDOMÍ

V řadě případů se setkáváme s postiže-ným, který je v bezvědomí. Příčinoumohou být kromě poranění i otravy anáhlá selhání organismu. Za této situ-ace je třeba zjistit a během další čin-nosti nadále sledovat, zda postiženýdýchá a zda jeho srdce pracuje.

V případě kontroly dýchání můžezachránce přiložit ucho k ústům a no-su postiženého a jak sluchem, tak ipohybem vzduchu pozná dýchání.

Podobně stačí položit dlaně rukouna hrudník a podbřišek postiženého adýchání je možno sledovat pohybemtěchto částí těla.

Zajištění prů-chodnosti dý-

chacích cest

Umělédýchání

240 241

Obvykle používáme:

3. Škrtidlem, přiloženým těsně nadranou nebo v příslušném tlakovémbodě.

Škrtidlo však hmoždí kůži, svaly,cévy i nervy a po dvou hodinách za-číná zaškrcená část těla odumírat.Proto se tento způsob používá pouze:- při úrazovém oddělení končetiny(utržení, uříznutí, ujetí),- při těžkém poškození tkání s tepen-ným krvácením,- u otrávených ran,- uštknutí hadem nebo u otevřenýchzlomenin,- při nedostatečném počtu zachránců.

Zásady pro provádění nepřímé sr-deční masáže zobrazuje následujícíschéma, ukazující místo, způsob ma-sáže, její frekvenci a doporučenouhloubku stlačení pro tři věkové kate-gorie.

KrváceníKritické je krvácení z velkých te-

pen, které poznáme podle pravidel-ného tryskání krve v rytmu srdečníčinnosti. Lze je zastavit:

1. Přímým stlačením příslušné tepnyprsty v ráně. Je to jediný způsob zasta-vení krvácení v případě poranění krčnía podklíčkové tepny. U ostatních vel-kých tepen se tento způsob používá jentehdy, nepodaří-li se jiný způsob ahrozí nebezpečí z prodlení.

2. Stlačením pří-vodné části pří-slušných tepenke kostem v tla-kových bodech.Jejich umístěnína lidském těleukazuje obrá-zek.

Nepřímá srdeční masáž

- stlaËenÌ krËnÌ tepny proti p·te¯ip¯i krv·cenÌ z hlavy, z dutiny ˙stnÌa z hornÌ Ë·sti krku

- stlaËenÌ podklÌËkovÈ tepny proti prvnÌmu ûebru p¯i krv·cenÌz oblasti ramene, podpaûÌa hornÌ t¯etiny paûe

- stlaËenÌ paûnÌ tepny k paûnÌ kosti p¯i krv·cenÌ z hornÌ konËetiny

- stlaËenÌ b¯iönÌ srdeËnice proti p·-te¯i p¯i krv·cenÌ z podb¯iöku,t¯ÌselnÈ krajiny a z rodidel

- stlaËenÌ stehennÌ tepny proti ste-hennÌ kosti p¯i krv·cenÌ z dolnÌ kon-Ëetiny

242 243

PopáleníZvláště v případě popálení větších

ploch kůže se jedná o velmi vážné po-ranění. Úkolem první pomoci můžebýt jen omezení dalšího rozvoje popá-leniny okamžitým a intenzivnímchlazením (studená voda, led z led-ničky, minimálně 15 minut), omezeníbolesti a prevence šoku. Poraněnámísta je třeba pokrýt sterilním obva-zem.

ŠokŠok vzniká následkem škodlivých

podnětů, jakými mohou být úraz,velká ztráta krve, infarkt, otrava ap.Příznaky šoku jsou:- na počátku neklid, pocit zimy, posti-žený si stěžuje na bolest,- bledost, chladnutí okrajových částítěla, studený lepkavý pot,- neklid se mění na netečnost,- postižený si méně stěžuje na bolest,více na žízeň,- tep se zrychluje a na okrajových čás-tech těla je nehmatný,- bledost přechází do modré barvyrtů, obličeje a okrajových částí těla,- postižený zvrací,- postižený upadá do bezvědomí.Postiženého uložíme do šikmé polohyna znak hlavou dolů,

nebo zdvihnemejeho dolníkončetinya zajistíme takpřísun krveživotnědůležitýmorgánům.

Zajistíme dostatečné dýchání (uvol-nění dýchacích cest) a uklidníme posti-ženého. Zajistíme klid v okolí, zabrá-níme prochlazení,

ale i přehřátí,

tišíme žízeň otíráním rtů a obličejevlhkým šátkem, ale nedáváme pít.Snažíme se postiženým co nejméně po-hybovat.

V případě nutnosti provádíme vel-mi šetrný transport ve správné poloze,tj. v případě poranění hlavy - vodo-rovně, hrudníku - v polosedě, břicha - spokrčenýma nohama v kolenou a ky-člích.

V případě zlomenin nezapomenemena jejich znehybnění.

Jako škrtidlo použijeme nejlépe pružný(pryžový) pásek nejméně 5 cm široký,který přikládáme vždy přes oděv, nikdypřímo na kůži (není-li na místě oděv,podložíme obvazový materiál). Škrtidlopřikládáme nejblíže k ráně nebo do pří-slušného tlakového bodu, nikdy všaktěsně nad loket nebo pod koleno.

Poraněnou část těla vždy znehybníme.Účinně přiložené škrtidlo nepovolu-jeme a vždy přímo na něj napíšeme ho-dinu a minutu přiložení.

Naštěstí se častěji setkáváme s kr-vácením z drobnějších tepen a ze žil.Zde vystačíme s tlakovými obvazy,které přikládáme přímo na ránu, kte-rou nejprve zakryjeme sterilním mate-riálem (polštářek obvazového balíčku,mul) a přes něj přiložíme tlakovouvrstvu nejméně 2 cm vysokou, z dobřestlačitelného materiálu (stočené obina-dlo, složený kapesník) a vše ovinemepevně obinadlem nebo šátkem.

Tlakový obvaz nikdy příliš neutahu-jeme, aby se neporušil krevní oběh, apravidelně jej kontrolujeme, aby krevneprosakovala. Tlaková vrstva nesmíobsahovat pevné předměty.

244 245

Znehybnění zlomeninNásledující obrázky výmluvně a

jednoduše popisují různé způsobyznehybňování zlomenin. Vycházejípřitom z použití improvizovanýchmateriálů, např. šátků a kapesníků,které jsou obvykle dostupné.

Pomocí tří šátků je možno znehyb-nit zlomeninu paže v nadloktí bezdlahy.

První šátek poslouží jako závěspředloktí, další dva šátky složenéjako tzv. kravata ke zpevnění závěsu(jsou přiloženy nad a pod zlomeni-nou).

Podobně postupujeme v případězlomeniny klíčku, kde nejprve vlo-žíme do podpaží měkký válec z textil-ního materiálu, který oddálí pažilehce od stěny hrudníku. Pomocí tří-cípého šátku připravíme závěs, kterýzpevníme kravatovým obvazem.

Další obrázek představuje znehyb-nění zlomeniny dolní končetiny bezdlahy několika vzájemně svázanýmišátky. Mezi obě končetiny vložíme vmístech kolen a kotníků složenouměkkou textilii. Opět je nutno pama-tovat, že šátky se umís�ují nad a podzlomeninou, nikoliv na ni!

Jako dlah je možno použít jakéhoko-liv vhodného dlouhého předmětu,který případně obalíme textilií (třebaručníkem), zejména v místech kon-taktu s koleny nebo kotníky. Dlaha byměla být spíše delší, než je třeba.

Horní obrázek ukazuje polohu dlahv případě zlomeniny stehna, kdy jednaz obou dlah začíná pod patou a končí vrozkroku, zatímco druhá končí až vpodpaží. (Je rovněž možno použít oboudlouhých dlah podél stran obou konče-tin, zlomené i zdravé.) Doporučenéupevnění dlah ukazuje rovněž horníobrázek.

Obrázek pod ním ukazuje způsobznehybnění zlomeniny bérce, kdy ob-vykle vystačíme s jednou dlahouv délce mezi patou a rozkrokem. Neza-pomínáme na podložení měkkým ma-teriálem, dlahu upevníme šátky podlenákresu, přitom svážeme obě nohy proúčinnější znehybnění.

Improvizovat je možno, pokud je tonutné, i znehybnění krční páteře. Ob-rázky ukazují použití jednak svinu-tých froté ručníků nebo kusů oděvudo dvou rozměrnějších válců (k jejichvnitřnímu zpevnění lze užít i lahví čikusů dřeva), jednak znehybnění hlavykravatovými obvazy kolem brady ačela. Improvizované je i použití že-bříku jako nosítek (v tomto případě jerovná poloha těla i hlavy nutností).

246 247

Pohmoždění kloubů a svalůTato poranění jsou obtížně odliši-

telná od zlomenin a vymknutí. Protopři silnější bolestivosti a otoku je nut-né odborné vyšetření. Nejčastěji sejedná o podvrtnutí kloubu a pohmož-dění měkkých tkání, většinou svalů.Jsou to lehčí úrazy, vyznačující se pos-tupně narůstající bolestivostí, otokema omezením funkce. První pomocpředstavuje opět znehybnění, podobnějako v případě zlomenin, příznivě pů-sobí studené obklady a chlazení.

Ošetření dalších poraněníV případě poranění, která vyža-

dují následné chirurgické ošetření, jetřeba zachovat pravidla sterilníhokrytí rány. Do rány nic nelijte, nevy-plachujte ji, nanejvýše desinfikujte je-jí okolí. Přiložte sterilní čtverec mu-lu, popřípadě polštářkový obvaz.Možné improvizované obvazové tech-niky vám přiblíží následující sché-mata pro použití jednoho kapesníku,

dvou kapesníků (jeden nerozloženývytváří krycí vrstvu, druhý sloužípo složení na kravatu k upevnění),

šátkupro závěs paže,

nebo obvaz hlavy,

paty a chodidla,

nebo ruky.

nebo kyčle.

Podobně jako u zlomenin je možno postupovat u obvazu ramene(pomocí dvou šátků)

248 249

Uštknutí hademUštknutí hadem, podobně jako

případnou otrávenou ránu, ošetřímevytlačením krve z okolí (a tím i částijedu) z rány, případně vymytím rányv případě zasažení chemickými lát-kami. Nikdy ale nevysávejte ránuústy! Zasažené místo uložíme do sní-žené polohy, na ránu přiložíme krycíobvaz a na její okolí studený balíček.V případě zasažení končetiny jemožno použít i volnější zaškrcovadlo,které ovšem nikdy neutáhneme tak,jako při tepenném krvácení. Pozna-menáme čas, kdy bylo škrtidlo přilo-ženo, a zajistíme lékařské ošetření.

Alergické reakceAlergie jsou v současné době velmi

časté. Může je vyvolat prach, pyl, pích-nutí hmyzu, některé potraviny, léky apodobně.

Lidé trpící alergiemi vědí, na co jsoualergičtí a nosí u sebe i prášky, kteréumějí správně užívat. Pokud se námstane, že někdo dostane po bodnutíhmyzem či snědení nějakého jídla zách-vat dušnosti či se začnou objevovatotoky nebo svědění, uložíme ho do pro-tiškové polohy a podáme některý z pro-tialergických léků.

Euspiran - dáme tabletku pod jazyk,kde se nechá rozpustit (po 2-3 hodináchopakujeme, Dithiaden 1 tabletu oka-mžitě a potom 1 tabletu 2-3x denně.

Zvláš� nebezpečná jsou bodnutí voblasti hlavy a krku, nejlepší je na po-stižené místo dát studený obklad, po-případě dát cucat led, máme-li ho.

Pokud dojde k zástavě dechu, mu-síme dát postiženému umělé dýchání.Při komplikacích volejte lékaře.

Nepodceňujte nebezpečí alergií,upozorněte na své potíže vedení od-dílu.

ZvraceníJe to většinou obrana organismu na

nevhodnou stravu, ale může se vyskyt-nout i při viróze. Po vyzvracení větši-nou nastane úleva. Nemocnému dopo-ručíme, aby zhluboka dýchal, nechámejej vypláchnout ústa, můžeme podávatpo lžičkách ledové tekutiny (colu, mi-nerálky, hořký čaj). Pokud se stav ne-zlepší nebo připojí-li se k žaludečnímobtížím teplota, vyhledáme lékaře.

PrůjemPrůjem je většinou reakce na ne-

vhodnou stravu či nevhodnou kombi-naci jídel. Při průjmu je nutné dodá-vat tekutiny, raději chladné (čaj,minerálky apod.), jinak hrozí dehyd-ratace organismu. Při průjmu je nut-né vynechat příjem stravy alespoň 12hodin, pak pokračujeme suchým star-ším rohlíkem, dále můžeme podávatsuché brambory, rýži, dušenou mr-kev. Nepodáváme cukry ani tuky. Spřechodem na běžnou stravu nepo-spícháme, dieta má trvat asi čtyřidny. Z léků podáváme drcené živo-čišné uhlí 4x denně 2 tablety. Pokudse stav nezlepší, vyhledáme lékaře.

Odstraňování klíš�atKlíště může být přenašečem ne-

bezpečných infekcí, proto je důležitápředevším pravidelná kontrola všechčástí těla. V případě nalezení přisá-tého klíštěte se doporučuje zakápnutímastným olejem jakéhokoliv druhu čipotření jodovým preparátem a ná-sledné odstranění klíštěte mechanic-kým otáčivým pohybem (někdy seklíště uvolní již po působení oleje, do-jde totiž k jeho udušení). Po vyjmutíklíštěte přetřeme ranku desinfekcí,nejlépe Jodisolem. Čím dříve se klíštěpo zakousnutí vyndá, tím menší jenebezpečí případných komplikací.Místo, kde bylo klíště zakousnuto, jedobré ještě nějaký čas kontrolovat.Najdete-li na kůži větší červenouskvrnu, vyhledejte lékaře.

MdlobaMdloba je obvykle vyvolána nedos-

tatečným zásobením mozku krví. Obje-vuje se po dlouhém stání v horku nebodusnu, při pocitech strachu a stresu,při vyčerpání organismu a někdy i přináhlé změně polohy (např. po prudkémpostavení se z lůžka). Jako příznaky seobjevují bledost, pot, zrychlené dýchánía slabě hmatatelný puls.Při počínající nevolnosti postiženéhoihned posadíme s předkloněnou hla-vou, nebo položíme vodorovně na zá-da. Uvolníme tísnící oděv, doporu-číme dýchání zhluboka a uklidnímejej. Zlepší-li se stav, dáme mu napítstudený nápoj. V případě, že posti-žený je v bezvědomí, uložíme ho nazáda a zdvihneme co nejvýše dolníkončetiny. Omyjeme obličej studenouvodou a uložíme postiženého do stínunebo do chladné místnosti. Vědomí sevrací obvykle rychle, postižený zrů-žoví a přestane se potit. Dáme mu na-pít studený nápoj, je-li bez potíží, po-malu jej posadíme. Pokud se vědomínevrátí, uložíme postiženého do sta-bilizované polohy a ošetřujeme hojako bezvědomého.

PodchlazeníDlouhodobé vystavení nízkým te-

plotám se projeví bledostí, pomalýmdýcháním i tepem, poruchami vědomía omrzlinami. Je nutno předejít dal-ším ztrátám tělesného tepla (teplépřikrytí, středně teplé prostředí),přednostně ohřát životně důležité ob-lasti mozku a srdce (teplý obklad nahrudník a krk) a ošetřit omrzliny(krytím měkkou vrstvou). Postiže-ného se snažíme co nejrychleji dostatdo teplé (ne přetopené) místnosti, po-stižená místa velmi jemně a opatrnětřeme měkkou látkou, aby se prokr-vila. Při větším rozsahu či hloubceomrzlin vyhledáme lékaře.

Úpal a úžehVysoká teplota prostředí, malý pří-

jem tekutin, dlouhé stání ve vydýchanémístnosti nebo přímý pobyt na slunci semohou projevit bolestmi hlavy, nevol-ností, zvracením, zvýšenou až i vysokouteplotou, poruchami vědomí a zánětykůže. Je třeba předejít vysoké horečce,křečím a někdy i srdečnímu selhání.Úspěchu můžeme dosáhnout chlazením(chladné prostředí, chladná až studenávoda, studený obklad nebo i chladný zá-bal) a podáním chladných nápojů.

OtravyMáme-li podezření, že nemocný vy-

pil či snědl něco jedovatého, musímeokamžitě vyvolat zvracení a zavolat lé-kaře. Podáme pacientovi vlažnou voduse solí (do skleničky asi 2 lžíce soli) anecháme jej naráz vodu vypít - větši-nou se nám takto povede zvracení vy-volat. Před příchodem lékaře se sna-žíme zjistit, co bylo příčinou otravy.

Bodnutí hmyzemBodnutí hmyzem ve většině pří-

padů neohrožuje život, pokud se ne-jedná o specifickou alergickou reakci.První pomocí je desinfekce místa bod-nutí, přiložení studeného obkladu apotření Fenistil gelem. Nebezpečnájsou bodnutí v ústech a na jazyku,která mohou otokem mechanickyohrozit dýchání. V takovém případěurychleně vyhledáme lékaře.

Nebezpečí vzteklinyPoměrně zákeřné může být pora-

nění způsobené zvířetem. Nejedná sepřitom jen o psy a kočky, ale třeba i odrobné „miláčky“, např. křečky.

Kousnutím nebo i jen potřísněnímoděrky je možno přenést na člověkazávažná infekční onemocnění, např.vzteklinu.

Proto je třeba každé poranění způ-sobené zvířetem překrýt sterilnímobvazem a poslat postiženého na od-borné vyšetření.

Pamatujte si, že vždy je třeba za-jistit i pachatele, tj. příslušné zvíře,protože jen jeho vyšetřením lze získatjistotu, že člověk nebyl infikován.

Uložení raněnéhoVelmi důležité je ukládání postiže-

ných do vhodných poloh. V případěpostižených v bezvědomí je nutná tzv.stabilizovaná poloha, při které leží naboku tak, jak ukazuje obrázek. Dobřesi na obrázku prohlédni polohy nohoua rukou, které zabraňují přetočení apomáhají udržet potřebný záklonhlavy.

Při ukládání postiženého zachráncepoklekne (pokud možno u neporaně-ného boku postiženého), jeho paži nasvé straně mu podsune pod tělo, dru-hou paži uchopí v lokti, nohu na svéstraně pod kolenem a ohne je tak, abyse co nejvíce přiblížily. Pak převrátípostiženého na bok k sobě, hlavu muco nejvíce zakloní, lehce přikloní k ze-mi a volnou ruku podloží pod obličej.Pravidelná kontrola dýchání a sr-deční činnosti je samozřejmostí.

Při větší ztrátě krve, vnitřním kr-vácení nebo při šoku se používá auto-transfúzní poloha, při které postiženýleží na zádech, dolní končetiny, popří-padě i pánev jsou ve zvýšené poloze.

Po velké ztrátě krve je možno po-dobně přesunout do horní části tělaaž 1 litr krve.

Při poškození páteře se zraněnýukládá do polohy vleže naznak na tvr-dou podložku s obložením hlavy dostran. Při poranění pánve, dolníchkončetin a břicha je vhodné zraně-nému mírně pokrčit dolní končetinypod koleny.

V případě krvácení v oblasti obli-čeje a úst je třeba uložit postiženéhodo polohy vleže na břiše s podloženímčela a hrudníku.

Při poraněnív oblasti obličejea krku, při pora-nění hrudníkunebo v oblastiramen a paže sedoporučuje po-loha vpolosedě.

250 251

500 ml krve

1000 ml krve

50cm

90o

252 253

Transport raněnéhoK přenášení raněných je rozhodu-

jící typ zranění a celkový stav. Navíc jenutno vzít v úvahu i počet zachránců.

Pro přenášení vleže jsou nutná no-sítka, a� již běžná, nebo improvizo-vaná. Při ukládání na nosítka musímerespektovat povahu zranění, hlava po-raněného je vždy napřed a výše.

Přenášení vsedě (zkřížené ruce dvou no-sičů) je možné pouze u postiženého přivědomí a na velmi krátkou vzdálenost.

Tento způsob použijete zejména v pří-padě, že jste na místě nehody sami.

Zásadou je dávat přednost kvalitěošetření a šetrnosti zacházení předrychlostí a nedbalým zajištěním.

Příroda zahrnuje celý vesmír, od nepředstavitelně vzdálených galaxií, až po kvě-tinu na okně v pokoji, broučka, který ti leze po dlani, nebo bakterii, která si spo-kojeně lebedí uvnitř tvých střev.

Živé organismy jsou zde tři a půl miliardy let (člověk „jen“ milión), na Zemi jichje několik miliónů druhů (mnohé ještě neznámé). Kolik je hvězd, nikdo neumí spo-čítat...

Nezalekni se těch závratných čísel, ale uvědom si, že k této přírodě také patříš a že stojí za to jí aspoň trochu porozumět.

Na každém kroku slyšíš slova jako ekologie, životní prostředí, ochrana přírody.Asi sám víš, že příroda v naší zemi i na světě je ohrožena činností lidí. Povinnostíkaždého skauta je přírodu nejen poznávat, ale i chránit a snažit se jí neubližovat.

Zkus se zamyslet nad tím, čím je dnes příroda nejvíc ohrožována a jak byse tomu dalo zamezit. Přemýšlej, jak vypadal život lidí před tisícem let nebojak žili indiáni nebo afričtí domorodci a jak oni ovlivňovali okolní přírodu.

Následující kapitola je průvodcem pro první krůčky za poznáváním tajem-ství přírody. Ukáže ti, jak přírodu pozorovat, jak ji poznávat, jak jí pomáhat.

Nezůstávej však jen u těch prvních krůčků, zkus se vydat dál, uč se z knih,od znalců i ze samé přírody.

254 255

Vydej se s námi na stezku přírody. Poznáš, co jiní neznají, uvidíš, co jiní ne-vidí, pochopíš, co jiní nechápou.

CO JE TO EKOLOGIE?Zkus se zamyslet, kde všude se po-

užívá slovo ekologie. Pokud tě nic ne-napadá, vezmi si třeba noviny a najdi,kolikrát se v nich toto slůvko vysky-tuje. Slyšíme o ekologickém vytápění,ekologické politice, ekologických vý-robcích nebo ekologických organiza-cích. S ekologií se můžeme setkat i vučebnicích a odborných přírodověd-ných knihách.

Slovo ekologie vzniklo v minulémstoletí a původně znamenalo jednu zdisciplín přírodních věd. Dnes se tohototermínu užívá ve dvou významech.Mnozí to nevědí a mnohdy proto vzni-kají zbytečná nedorozumění.

První význam slova ekologie se po-užívá v přírodních vědách a značí vědu,která se zabývá vztahem živých orga-nismů ke svému prostředí a k sobě na-vzájem.

Druhý význam slova ekologie je vše,co se nějakým způsobem týká životníhoprostředí a jeho ochrany včetně politikynebo ekologických organizací.

EKOSYSTÉMZahrajte si malou hru. Vyberte si

nějaký kousek přírody, třeba rybník, lesnebo louku. Dohodněte se, že každýbude představovat něco živého z tohotoprostředí, takže jeden z vás bude kapr,druhý štika, další červ, žabinec, vodnířasa, šnek, vrba, škeble, rákos, kach-na... Nezapomeňte ani na neviditelnéprvoky a bakterie.

Teï si vemte kus provázku a za-čněte se navzájem propojovat tak, že sek sobě přiváže vždy potrava a její jedlík.Všimněte si, že mnozí z vás se budoupropojovat ne s jedním, ale s několika

dalšími. Čím vás bude víc, tím vytvořítesložitější sí� vzájemných vztahů.

Máte-li dost složitou sí�, můžete za-čít zkoumat, jaké zákonitosti panují vevašich vztazích. Kdo vždy začíná, kdo jeuprostřed a u koho všechny provázkykončí. Zkuste též uvažovat, zda by vašisí� nějak ovlivnila změna vnějších pod-mínek (třeba kdyby rybník začal vysy-chat nebo někdo posekal louku). Pokudse vám to zdaří, objevili jste základnívztahy v ekosystému. Zkuste je nejprvesami popsat, pak teprve čtěte dál.

Ekosystémem může být libovolný„kousek přírody“: Les, louka, pole, po-tok, skalisko, za ekosystém můžemepovažovat i město nebo vesnici, moře,oceán, ale i např. akvárium nebo truh-lík za oknem.

Ekosystém zahrnuje vždy všechnyorganismy na daném území a současněveškeré podmínky k jejich životu, jakoje teplota, vlhkost, kvalita vzduchuapod. V každém ekosystému se vytvářísložitá sí� vztahů mezi jednotlivými or-ganismy, jednu takovou sí� jste si sesta-vili při předcházející hře. Další příkladyukazují naše obrázky.

Všechno živé v ekosystému mů-žeme rozdělit do tří velkých skupin.První skupinou (na obrázku zeleně)jsou zelené rostliny, těm stačí k ži-votu slunce, voda, vzduch a půda.Druhou skupinu (na obrázku čer-veně) tvoří většina živočichů, ti se živíbuï rostlinami, nebo jinými živočichy(výjimečně i houbami nebo mikroor-ganismy). Pak je tu ještě skupinatřetí (na obrázku hnědě), zdánlivěnejméně nápadná a nejméně důležitá.Tvoří ji houby a mikroskopické, okemneviditelné bakterie. Jejich úkolem jerozkládat odumřelé zbytky všech os-tatních, zajiš�ují hnití a tlení. Zkustesi představit, co by se stalo, kdyby ty-to mikroorganismy neexistovaly.

256 257

Zdravý ekosystém je v ekologickérovnováze. Každý zde má své místečko,každý má svou úlohu. Je-li ekosystémnarušen vnějším zásahem (většinoučlověkem), může dojít k rozbití rovno-váhy a mnohé druhy mohou z ekosys-tému vymizet. Je proto nutné chránitnejen jednotlivé ohrožené druhy, alecelé ekosystémy, kde tyto druhy žijí.

Zkuste si s družinou nebo s oddí-lem na výpravě všímat jednotlivýchekosystémů ve vašem okolí. Určitějich najdete celou řadu a možná při-jdete i na další zákonitosti a vztahypanující v ekosystému. Návod k po-zorování a zkoumání ekosystémunajdete v kapitole Pozorování pří-rody.

eekkoossyyssttÈÈmmlloouukkyy

eekkoossyyssttÈÈmmlleessaa

eekkoossyyssttÈÈmmrryybbnnÌÌkkuu

PLANETA ZEMĚ

20. července 1969 stanuli ame-ričtí astronauti Neil Armstronga Edwin Aldrin na povrchu Mě-síce. Poprvé v historii lidstva uvi-dělo oko člověka svou Zemi z ji-ného vesmírného tělesa.

Obrázek Země, jako krásné mo-dré koule vznášející se vesmírem, ko-nečně v mnohých probudil pocit sounáležitosti s naší společnou pla-netou. Jsme obyvatelé nejen Českérepubliky nebo Evropy, jsme i obyva-telé Země. Jako pečuje každý z náso svůj dům, měli bychom stejně takpečovat o náš společný domov - o Ze-mi. Země není ani nekonečná, aninezničitelná, ani nevyčerpatelná.Dnes již je jasné, že v blízkém Ves-míru není žádné jiné místo, kde byexistoval život podobný pozem-skému. O to více musíme obdivovata chránit každou formu života, pro-tože víme, že je unikátní a neopako-vatelná.

Planetu Zemi můžeme považovatza jeden obrovský ekosystém. Již třia půl miliardy let zde probíhá nepře-tržitý koloběh života.

Vše, co je potřebné k životu - vo-da, chemické prvky, energie - ne-ustále cirkuluje mezi jednotlivýmiorganismy a vzduchem, půdou nebovodou. Příroda důmyslně zařídila,že se ničím neplýtvá, vše, co je odpa-dem, stává se znovu surovinou avrací se do oběhu. Celý tento cykluspohání energie Slunce.

258

Kolik vody spotřebujeme?(množství litrů na osobu a den)

Afghánistán 60Indie 60Tanzánie 70Thajsko 75Indonésie 100Německo 110Mexiko 125Spojené Království 175Švédsko 200Francie 210Česká republika téměř 400!!!

koloběhvody v přírodě

transport nad pevninu

OCE¡N

v˝par100%

sr·ûkyzpÏt domo¯e

v˝parz pevniny14%

sr·ûky na pevninÏ24%

odtok do mo¯e10%

Jedním z takových cyklů je kolo-běh vody v přírodě. Voda pokrývá dvětřetiny zemského povrchu a je zá-kladní podmínkou života na Zemi.Bez ní by nepřežil žádný živý organis-mus.

světové zásoby vodyoceány a moře 97,2%ledovce 2,1%podzemní voda 0,61%řeky, jezera 0,017%atmosféra, mraky 0,001%

261

Jak na to?

1. Půjč si knihu M. Nevrlého„Karpatské hry“ a přečti si kapi-tolu „Hra na veselou skromnost“.

„...Vězeň by se zhrozil, kdyby vi-děl, jak vyhazuješ čistý list papíru.Na pouhý útržek by napsal zprávu,která by ho vysvobodila, báseň,která by ho učinila nesmrtelným.Nelze opatrovat celý život papíry,ale lze jich vyrábět méně. Byly byvzácnější, lidé by si jich více vá-žili...“

2. Nevíš-li ještě, začni přemýš-let nad tím co potřebuješ k životu.Udělej si soupis věcí, které si po-užil minulý týden, rozmysli si, ko-lik věcí jsi zbytečně vyhodil, kolikvěcí skutečně potřebuješ.

3. Základní myšlenkou šetrnéhopřístupu k přírodě je neplýtvat. Ne-plýtvat ničím: energií, surovinami,jídlem, časem. Vyhýbej se věcem najedno použití. Jsou pohodlné, alepřírodě škodí nejvíce. Umělo-hmotný kelímek použiješ na jednonapití, pak se vyhodí. Hrníček neboskleničku můžeš mít celý život. Zarok se řekněme tisíckrát napiješ - ti-síc kelímků, nebo jedna sklenička?

4. Hledejte v oddíle způsoby,jak šetřit přírodu, udělejte siburzu nápadů, soutěž o nejorigi-nálnější nápad nebo o nejúčin-nější způsob. Sestavte si desatero(nebo třiadvacetitero) ekologic-kého chování.

5. Výrobek, který nejméně po-škozuje přírodu, je ten, který ne-byl nikdy vyroben. Když už je vy-roben, měl by být na víceropoužití, a až doslouží, měl by býtpoužitelný jako surovina pro něconového.

6. Otestujte se následujícímiotázkami (správné řešení musítenajít sami).

- Kolik stran má list papírua na kolik z nich se dá psát?

- V čem si mám koupit limo-nádu?

- Srovnej podle šetrnosti k pří-rodě: Vlak, autobus, auto, kolo.

- Je lepší mít svetr, nebo horkov pokoji?

- K čemu jsou umělé květiny?- Kolik odpadů vyprodukujete

doma za týden a jak by se totomnožství dalo snížit?

260

Asi všichni si uvědomujeme, že i činnost skautů na táboře, výpravách, alei v klubovně, doma a ve škole může mít nepříznivý vliv na přírodu. Pokud by-chom chtěli náš negativní vliv na přírodu zcela vyloučit, museli bychom se vrá-tit ke zvířecímu způsobu života. Zkuste si to jako hru. Představte si, že jste nachvíli zvířata a vydejte se třeba na víkend do lesů bez jakéhokoliv vybavení jens bederní rouškou (to abyste nepohoršovali náhodné kolemjdoucí živočichyHomo sapiens, kteří by nechápali vaši hru).

Trvale se jako zvířata chovat nemůžeme, proto nemůžeme ani zrušit nášnegativní vliv na přírodu, snažme se ho proto aspoň maximálně omezit.

ZÁSADY POBYTU V PŘÍRODĚProhlédni si pozorně obrázek a najdi sedm způsobů, jak se v přírodě chovat ne-chceš. A jak se v přírodě chovat chceš? Než budeš číst dál, zkus vymyslet několikpravidel, kterými se budeš řídit při pobytu v přírodě, a� už tam jsi sám, s oddí-lem nebo třeba se spolužáky. Napiš tato pravidla na papír a přemýšlej nad nimi.

Pak teprve přečti následující odstavec. Pokud jsou tvá pravidla podobná našim,

1. Každé místo v přírodě (např. tábo-řiště) se snažíme opustit ve stejném nebov lepším stavu, než jsme je nalezli.

2. V přírodě neděláme zbytečný hluk.Hlasitý křik, rádia a magnetofony do pří-rody nepatří.

3. V přírodě nenecháváme žádné od-padky, vše si vezmeme zpět s sebou (hlavněigelit, konzervy, kelímky apod.). Jediné,co mohu zakopat, jsou odpadyz kuchyně (slupky od brambor, kosti apod.)Jediné, co mohu spálit, je čistý papír.

4. Neutrhneme zbytečně ani jednurostlinku. I kopřiva nebo bodlák máv přírodě svůj význam. Neřežeme do ži-vých stromů, dříví posbíráme na zemi.Když už musíme porazit strom, bude tosouška nebo nemocný strom vybraný

lesníkem. Pařez vyšší než 10 cm jeostuda.

5. Neubližujeme žádným živým tvo-rům, zabíjíme jen v sebeobraně (tj. ko-máry, mouchy nebo klíš�ata).

6. S ohněm zacházíme opatrně, vždyv bezpečné vzdálenosti od lesa, ohništěpřipravujeme pečlivě, nakonec je zahla-díme. Ctí každého je zahladit ohniště tak,aby ho nikdo další nenašel. Zkuste to!

7. V přírodě se snažíme používat conejméně různé saponáty, čistící pro-středky, prášky na praní apod. K pranía mytí stačí obyčejné mýdlo, většinu ná-dobí můžeme umýt jen horkou vodou.Když už musíme použít nějaký chemickýprostředek, vybereme ten, který je šetrnýk přírodě a dávkujeme co nejméně.

POZOROVÁNÍ ŠKODLIVÝCHVLIVŮ NA PŘÍRODU (náměty)

1. Zjiš�ování znečištění ovzdušíJak se zdá, mnozí lidé si myslí, že

nejlevnější cestou, jak se zbavit odpad-ních plynů z průmyslu a z domácností,je rozptýlit je do vzduchu. Ale vítr je je-nom odnáší jinam - znečištění ovzdušíse jen tak neztratí...

ÚkolZjistěte znečištění ovzduší v blízkosti

továrny nebo přímo ve vašem bydlišti.Potřebujete dva pruhy lepivého papíru(samolepka, samolepicí páska, papír po-třený vazelínou). Jeden umístěte ven navzduch, ale chraňte ho před deštěm.Druhý nechte uvnitř, tak, aby byl chrá-něn před znečištěním. Po týdnu oba pa-píry porovnejte pomocí lupy.

Pokus se sněhemNaplňte nádobu sněhem. Nechte sníh

roztát a potom přefiltrujte přes kávovýfiltr. Míra zašpinění filtru vám ukáže míruznečištění vzduchu. Odeberte vzorky sněhuz různých míst, například v okolí průmyslo-vého podniku. Jsou vidět rozdíly? Je možnoz nich určit převládající směr větru?

2. Zjiš�ování čistoty vod podlezastoupení organismůPodle zastoupení drobných zvířá-

tek ve vodě můžeme odhadnout jejichčistotu. Pro pozorování jsou nejdůle-žitější ploštěnky, nezmaři, drobní ko-rýši, larvy hmyzu, měkkýši.

ÚkolVyber si vodní tok (potok, řeku,

rybník), pozoruj jej v různých ročníchdobách, pozoruj jeho různé části(např. řeku nad jezem a pod jezem),z pozorování sestav souhrnnou zprávu.

Další náměty můžeš najít v různýchknížkách nebo materiálech ochranář-ských organizací.

Podmínkou splnění úkolu je pro-vést pozorování a vytvořit o něm zá-znam (zprávu, mapku apod.).

EKOLOGICKÉ PROBLÉMY NAŠEHO MĚSTA A OBCE

ÚKOLStaň se na chvíli zuřivým reportérem.

Chceš upozornit čtenáře svých novin naekologické problémy svého města neboobce a okolí. Vydej se se zápisníkem pookolí a všímej si. Kde kouří jaký komín,co se děje s odpady, jak vypadá voda v po-toce nebo v řece, kudy vedou hlavní sil-nice, kde jsou „černé skládky“ apod.První informace máš ze svého pozoro-vání, další můžeš získat z místního tisku,na obecním úřadě, u místních ekologic-kých organizací.

Vybaven informacemi můžeš napsatprvní díl svého článku - přehled ekologic-kých problémů. Následuje však díldruhý: kde se tyto problémy vzalya hlavně co s nimi! Pus� se znovu do pá-trání, vezmi si na pomoc družinu, ptej sezodpovědných lidí na úřadech, v podni-cích. Možná, že tvá aktivita pomůže ře-šení nějakého problému. Výsledky šet-ření můžeš napsat do oddílového nebomístního časopisu.

Podmínkou splnění úkolu je písemnázpráva na oddílovou nástěnku nebo donějakého časopisu o vybraných problé-mech obce a náznak jejich řešení. Nekle-sej na mysli, pokud nedojde bezpro-středně k nápravě zjištěných nedostatků.Získej pro svoji myšlenku další kama-rády, rodiče, známé.

Ekologický projektChceme přírodě pomoci. Chceme se

při tom něco naučit a něco poznat.Chceme ukázat naši činnost ostatním,chceme získat nové přátele. K tomu vše-mu nám může posloužit ekologický pro-jekt nebo akce.

Existují projekty celostátní a meziná-rodní, kterých se podle svého uvážení a podle svých možností může zúčastnitdružina, oddíl, školní třída nebo i sku-pinka kamarádů. Konkrétní projekt neboakci na pomoc přírodě si také můžemepřipravit sami.

K nejznámějším mezinárodním a ce-lostátním projektům patří:

Modré z nebe - měření kyselýchdeš�ů, sledování růstu lišejníků a sledo-vání znečištění ovzduší.

Globe - měření a pozorování kvalityživotního prostředí, mezinárodní spolu-práce prostřednictvím počítačové sítěInternet, spolupráce s vědeckými ústavy.

Přes tři schody do života - pro-gramy věnované odpadům, úsporámenergie, zakládání zeleně apod.

Ozón - zjiš�ování množství přízem-ního ozónu.

Náměty pro vlastní družinovénebo oddílové projekty a akce:

Péče o studánky, pomoc v lesích (úklidlesa, sázení stromků), čištění potoků, ma-pování a spolupráce při odstranění čer-ných skládek, veřejné akce na podporuochrany přírody (např. divadlo pro děti zeškol, péče o zeleň ve městě, výstava).

262 263

llaarrvv

aavv··

ûûkkyy

llaarrvv

aappoo

öövvaatt

kkyy llaarrvv

aasstt

¯̄eecchh

aattkkyy llaarrvv

yycchh

rroosstt

ÌÌkk˘̆

llaarrvv

yybbrr

oouukk˘̆

bbrroouu

ccii

kkoomm

··¯̄ÌÌ

llaarrvv

yy

bblleeöö

iivvccii

bbeerruu

öökkaa

vvooddnn

ÌÌ

vvooddnn

ÌÌrroo

zzttooËË

ii

llaarrvv

yyjjeepp

iiccee

mmllûû

ii ppllûûii

ppllooöö

ttÏÏnnkk

yy

ppiijjaa

vvkkyy

nniittÏÏ

nnkkyy

filtrË.1

filtrË.2

lepicÌ papÌr (lepiv· strana venku)

filtrË.3

filtrË.4

THE GLOBALLEARNING

AND OBSERVATIONSTO BENEFIT

THE ENVIRONMENT

JAK PŘIPRAVIT EKOLOGICKÝPROJEKT

Úkol, který ti ukládá stezka, jemožno uskutečnit i mimo oddíl,např. s rodinou, třídou apod. Úkol jesplněn i tehdy, zúčastní-li se pro-jektu nebo akce s oddílem a podílí sena jeho přípravě nebo organizaci,nebo plní-li v rámci projektu samo-statné úkoly.

V první řadě je třeba začít shánětinformace. Jaké kde běží projekty,jak to dělají jinde, komu se co daří aco nedaří. Při tom je třeba si rozmy-slet, o jaký typ projektu mám zájem,jestli chci připravit akci vlastní nebose připojit k některému z velkýchprojektů. O informace je možné sinapsat na ústředí Junáka nebo naadresu ekologických organizací.

Dříve než se pustíme do projektu,je rozumné si odpovědět na následu-jící otázky:

1. Co je cílem připravovanéhoprojektu?

2. Pro koho je projekt určen?3. Co potřebuji k tomu, aby se

projekt úspěšně uskutečnil?

Dále je nutné připravit si časovýrozvrh projektu, rozpočet (tj. kolikco bude stát) a začít shánět vše po-třebné.

Po zvládnutí všech příprav můžuspustit projekt a těšit se na jeho vý-sledky. U dlouhodobých projektů jevhodné průběžně hodnotit jejichúspěšnost, u všech projektů je nutnévypracovat závěrečné hodnocení.Pokud se projekt podaří, je dobréo něm napsat zprávu pro místní no-viny nebo do skautských časopisů.Pokud se nevydaří, pak se musímzamyslet, kde jsem udělal chybu, po-radit se a třeba to časem zkusitznovu.

LIKVIDACE ODPADŮ na výpravách a na táborech

S odpady na výpravě je to jednodu-ché: Co jsem si přinesl, to si zase od-nesu, odpad vyhodím do popelnice.

Na táboře je to složitější. Každý od-díl vyprodukuje během tábora spoustuodpadů a každý sám si je domů nosit ne-může. Co tedy s nimi?

U tábora si připravte několik nádob- mohou být ze dřeva, z plastické hmo-ty, mohou to být i lepenkové krabice.Nádoby výrazně popište, pokreslete,můžete je barevně označit. Každá budeurčena pro jeden druh odpadu: Vratnélahve, bílé sklo, barevné sklo, papír, kov,plastické hmoty, baterie, vše ostatní.

Na táboře vykopejte odpadovku, doní přijde popel z kamen a kuchyňský od-pad (slupky od brambor apod.). Odpa-dovku pravidelně zasypávejte malou vr-stvou země, nebude zapáchat a zempomůže při rozkladu odpadů.

Latrina by měla být hluboká a spíšužší. Po každém použití zasypejte lopat-kou hlíny. Ani latrínu ani odpadovkunesmíme zasypávat dezinfekcí (jako jechlorové vápno), protože by se zahubilymikroorganismy, které zajiš�ují rozkladodpadů.

Pro ostatní odpad vybudujte vestínu jednoduchý přístřešek (může po-sloužit i starý stan s podsadou). Do nějuložte všechny nádoby na tříděný od-pad. Vyhazované odpadky musí být zba-veny zbytků jídel, jinak se do okolí bu-dou stahovat mouchy, vosy nebo myši.

Podle možností průběžně odpad vy-vážejte do popelnic nebo kontejnerů,které jsou pro jednotlivé druhy odpaduurčeny. Nádoby očistěte a schovejte napříští rok.

Zbytky jídel je nejlepší nabídnoutspřátelenému čuníkovi nebo slepicím vevesnici (pokud netáboříte na pustémostrově).

Na odpadní vody znečištěné mytímnádobí, táborníků nebo třeba slévánímvody z těstovin, je nejlépe připravitvsakovačku. Filtr z chvojí nebo sena,který zachytává hrubé nečistoty, ales-poň dvakrát týdně vyměníme.

Pozor na nebezpečné látky a jedo-vaté odpady. Těmi mohou být jednakbarvy a ředidla, jednak petrolej dolampy nebo benzín do vařiče. Musímestoprocentně zaručit, že tyto látky senedostanou do okolí. Uchováváme jevždy v kvalitních plechových nebo skle-něných nádobách s dobrým uzávěrem,nádoba by měla být ještě v další nepro-

pustné nádobě (to kdyby se rozbila nebovylila).

Úkol můžeš splnit tak, že se při přípravětábora i na táboře samotném budeš starato správné nakládání s odpady. (Např.: Předtáborem si vezmeš na starost přípravua označení nádob na tříděný odpad, běhemtábora dohlížíš na správné ukládání odpadů,kontroluješ a upravuješ odpadovku apod.).

264 265

VSAKOVA»KA

zahozenÈ zbytky

Ëerstv·strava

RECYKLACEORGANICK…HO

MATERI¡LU

RECYKLACEPAPÕRU

nov˝ papÌr

odpadnÌ sklo

RECYKLACESKLA

novÈ sklo

kovov˝ odpad

RECYKLACEKOVU

ûeleznÈa hlinÌkovÈ kovyobohacenÌ p˘dy

kompostem

Dno musÌ b˝t nad hladinou spodnÌ vody!Filtr mÏnÌme nejlÈpe jednou za dva dny

(vhodit do odpadovky). Pokud vsakovaËkap¯estane fungovat, je t¯eba vymÏnit filtr. Kdyû to nepom˘ûe, tak i pÌsek.

filtr z tr·vy, sena-3 vrstvyk¯Ìûem

p¯ibliûnÏ1/2 zasypatpÌskem

kompost

papÌr ze sbÏrny

papÌrovÈv˝robky

pouûÌvanÈsklo

plnÈ konzervy

recyk-

0,5 m

Můžeme pozorovat cokoli, nejlepší jemísto aspoň trochu různorodé a odlišnénež okolí (jezírko, úsek potoka v lukách,lesík mezi poli, lesní palouk, skála, vr-chol kopce). Chceš-li pozorovat velkázvířata, je nejlepší se orientovat podlestop na místo, kde jich je nejvíce.

Každé místo si pečlivě vyhledej namapě, seznam se s jeho okolím, pokus sevystopovat jeho minulost.

Všechny poznatky si poznamenávejdo zápisníku, můžeš si dělat mapky,náčrtky, obrázky.

Začni všeobecnou charakteristikou(např. nadmořská výška, vlhkost,směry větru, teplota, sklon a orientacesvahu), pak se zaměř na geologický pod-klad, charakter půdy. To vše jsou pod-mínky, které vytvářejí prostředí pro ži-vot rostlin a živočichů. Jiné rostlinya živočichy uvidíš v horách, jiné v ní-žině, jiné na žule, jiné zas na vápenci.

Dalším krokem je „botanickýprůzkum“. Projdi pečlivě celý prostor,podle atlasu a klíče zkus určit nejběž-nější rostliny, zaměř se také na vzácnos-ti. Toto pozorování opakuj několikrátběhem roku, můžeš být překvapen, jakse rostlinný porost během roku mění.Nezapomeň ani na mechy, lišejníkya houby.

Pokračuj pak pozorováním hmyzu,měkkýšů, pavouků a dalších drobnýchživočichů. Pokud chceš nějaké zvířátkopozorovat důkladně, nejlépe je ho opa-trně chytit a zavřít do průhledné skle-ničky. Po ukončení pozorování ho zasepus�.

Zlatým hřebem je pozorování velkýchsavců, ptáků, obojživelníků. Pro tyto účelyje nejlepší zřídit si jednoduchou pozorova-telnu podle zásady vidět a nebýt viděn.Můžeš využít posed (raději po dohodě),nebo si udělat hnízdečko v křoví nebo nastromě. Musíš počítat s tím, že zde budeštřeba dvě hodiny sedět bez hnutí na jed-nom místě. Je výhodné mít s sebou daleko-hled, pro zkušenější pozorovatele pak foto-aparát a kreslířské náčiní.

Z pozorování postupně shromažïuj zá-pisky a obrázky a na závěr můžeš podatzprávu do časopisu nebo na nástěnku.

Pozorování nemusí být takto vědeckypojaté. Je možné se zaměřit třeba jen nanějakou skupinu organismů (např. žáby,ptáky nebo lišejníky), vždy by však mělo jíto pravidelnou dlouhodobou činnost.

Jak pozorovat přírodu se můžeš dočístnapříklad v knihách Mirko Vosátky.

266 267

Přírodu můžeme dobře poznat jen při systematickém a pečlivém zkoumání.Každé místečko v přírodě má své osobité kouzlo. Nikdy není úplně stejné,ráno je jiné než večer, na jaře jiné než v létě. Naučme se tyto změny vní-mat a porozumět jim.

NEROSTY A HORNINYVem si do ruky obyčejný kámen.

Důkladně si ho prohlédni a přemýšlej,kdy asi vznikl a jaký měl osud předtím, než se ti dostal do ruky. Kamenyjsou nejstarší svědkové minulosti našízemě, některé jsou staré více než mili-ardu let (to je 1 000 000 000), jiné, tře-ba u činných sopek nebo v pramenech,vznikly před několika minutami.

Společnost nerostů (minerálů)a hornin (směs různých nerostů) je vel-mi různorodá a vedle obyčejných ka-mínků existují i skvosty obrovské ceny.V přírodě můžeš bez problémů pozoro-vat horniny, s nerosty je to obtížnější.Proto zajdi sám nebo s družinou do pří-rodovědného muzea, kde jsou vždyukázky nejdůležitějších nerostů i hor-nin. Můžeš si předem připravit výkladpro ostatní nebo požádat odborníka.

Připrav do klubovny sbírku nejběž-nějších hornin z okolí a z míst, kam jez-díte na výpravu a doplň výstavku map-kou.

Úkol je splněn, poznáš-li skutečnévzorky 7-10 hornin a 7-10 minerálů.(Jednu ze skupin můžeš nahradit zka-menělinami.)

Nejběžnější horninyŽula, diorit, gabro, pegmatit, čedič,znělec, trachyt, andezit.Pararula, fylit, svor, ortorula,migmatit, hadec.Pískovec, slepenec, křemenec, opu-ka, písek, štěrk, vápenec, dolomit,břidlice.

Nejznámější nerostyGalenit, sfalerit, pyrit, antimonit,limonit, hematit, siderit, kalcit,grafit, síra, křemen a jeho odrůdy(chalcedon, ametyst, křiš�ál, záhně-da, pazourek), turmalín, živec, opál,biotit, muskovit, granát, olivín.

Nejznámější zkamenělinyTrilobit, graptolit, ramenonožci, plži,mlži, ortoceras, amoniti, koráli, lili-jice, plavuně, přesličky.

ppaazzoouurreekkppaazzoouurreekk vv··ppeenneeccvv··ppeenneecc

ttrriilloobbiittttrriilloobbiitt

ggrraappttoolliittiiggrraappttoolliittii

oorrtthhoocceerraassoorrtthhoocceerraass

rraammeennoonnooûûcciirraammeennoonnooûûccii

ppllaavvuuÚÚppllaavvuuÚÚ

ûûuullaaûûuullaa

ËËeeddiiËËËËeeddiiËË

ppÌÌsskkoovveeccppÌÌsskkoovveecc

DŘEVINYDřeviny je nejlepší pozorovat několi-

krát v roce. Na jaře si všímej pupenů,způsobu rašení, kvetení, v druhé půliroku se zaměř na listy a plody. Připravna podzim sbírku listů a plodů do klu-bovny.

Pro splnění úkolu je nutné v příroděpoznat přibližně 10 listnatých keřů, 10listnatých stromů a 5 jehličnatýchstromů nebo keřů.

Nejběžnější keře (a keříky)Bez černý, bez hroznatý, brslen, líska, růže šípková, ostružiník, kru-šina olšová, řešetlák počistivý,hloh, janovec metlatý, ptačí zob, zi-molez, kalina, borůvka, brusinka,vřes.

Nejběžnější listnaté stromyDub letní, dub zimní, buk, olše,

vrba, topol černý, topol bílý, osi-ka, bříza, habr, javor mléč, javorklen, babyka, jeřáb ptačí, jeřábmuk, jeřáb břek, jasan, lípa, akát.

Jehličnaté stromy a keřeSmrk, jedle, borovice lesní, boro-

vice černá, kleč, modřín, jalovecobecný, tis červený, douglaska.

douglaska trnovnÌk-ak·tjedle bÏlokor·smrk ztepil˝

jasan ztepil˝ lÌpa srdËit· mod¯Ìn opadav˝ jalovec obecn˝

buk lesnÌ je¯·b ptaËÌ borovice lesnÌ borovice kleËbez Ëern˝ bez hroznat˝ kalina obecn· dub zimnÌ

brslen evropsk˝ topol osika

p·melnÌk bÌl˝ptaËÌ zob obecn˝

zimolez obecn˝ olöe lepkav·

javor mlÈË javor klen

habr obecn˝ javor babyka

ROSTLINYNejprve si najdi rostliny v at-

lasu. Prohlédni si, jak vypadají,přečti si, kdy kvetou a kde rostou.Pak se můžeš vydat do přírodya pokusit se jednotlivé druhy po-zorovat a poznávat. Podle zájmuse můžeš zaměřit na některouz následujících skupin. Rostlinymůžeš kreslit nebo fotografovat,

pokud chceš dělat herbář, udělejjen jeden pro celý oddíl a vybírejtejen běžné rostliny.Úkol je splněn,poznáš-li 20-25 rostlin v přírodě.

Jarní rostliny Sněženka, podběl, bledule, šaf-rán, sasanka, podléška, kopytník,orsej, křivatec, dymnivka, lechajarní, koniklec, prvosenka.

Rostliny luk, strání, mezí Mateřídouška, hvozdík, silenka, lomiká-men zrnatý, štírovník, kopretina, sme-tanka lékařská, kokrhel, černohlávek,kakost, pryskyřník, rožec, jitrocel, tře-zalka.

Lesní rostlinyStarček, věsenka nachová, zvonek řep-kolistý, mařinka, netýkavka, plicník lé-kařský, kyčelnice, bažanka vytrvalá, ko-kořík, konvalinka.

snÏûenka podbÏl lÈËiv˝ mochna husÌt¯ezalka

teËkovan·lomik·menvûdyûiv˝

öalvÏjlÈka¯sk·

rozrazilrezekvÌtek

ötÌrovnÌkr˘ûkat˝

net˝kavkaned˘tkliv·

ma¯inka vonn·starËek hajnÌ

m·taklasnat·

mate¯Ìdouöka˙zkolist·

orsej jarnÌ sasanka jitrocel kopinat˝

chvastavec

kakost luËnÌ

kkyyËËeellnniicceeddeevvÌÌttiilliisstt··kkoonniikklleecckkyyËËeellnniicceeddeevvÌÌttiilliisstt··kkoonniikklleeccpprrvvoosseennkkaa jjaarrnnÌÌpprrvvoosseennkkaa jjaarrnnÌÌ

ddyymmnniivvkkaadduutt··

ddyymmnniivvkkaadduutt··jjaatteerrnnÌÌkk ppooddllÈÈöökkaajjaatteerrnnÌÌkk ppooddllÈÈöökkaa

Rostliny pasek, krajů lesaNáprstník, divizna, vlčí bob (lu-pina), vrbovka, krtičník.

Rostliny polí a zahrad,plevele

Kokoška pastuší tobolka, česná-ček, drchnička rolní, rozrazil re-zekvítek, svízel, pcháč, bodlák,pě�our, lebeda, merlík, hluchavka,kopřiva, máta.

Rostliny vlhkých míst, břehůBlatouch, devětsil, kostival, kosatecžlutý, netýkavka žlaznatá, rákos, oro-binec, ostřice.

Horské rostlinyHořec, oměj šalamounek, kýchavice,kontryhel, š�ovík alpský, kamzičník.

TrávySrha laločnatá, lipnice luční, jílek,psárka, bojínek, třtina, metlice, kos-třava, pýr.

KapradinyKapraï samec, hasivka orličí, sleziník,žebrovice různolistá, osladič, bukovinec.

MechyRašeliník, ploník, bezvláska, rokyt,prutník, paprutka, zkrutek, měřík, bělo-mech.

LišejníkyDutohlávka, terčovka, větvičník, prova-zovka, hávnatka, mísenka, číšenka,mapník, terčník.

koko¯ÌkmnohokvÏt˝

vrbka˙zkolist·

zvonekokrouhlolist˝

vlËÌ bob(lupina)

smetankalÈka¯sk·

he¯m·neklÈka¯sk˝

mochnan·trûnÌk

hluchavkabÌl·

kop¯ivadvoudom·

vlaötoviËnÌkvÏtöÌ

vstavaËhlavat˝

dutohl·vkapoh·rkat·

slezinÌkËerven˝

dvouhrotecchvostnat˝

ho¯ectolitovit˝

lipniceluËnÌ

kosatecûlut˝

devÏtsilbÌl˝

kkaapprraaÔÔ ssaammeecckkaapprraaÔÔ ssaammeeccbbÏÏlloottrrnnbbÏÏlloottrrnn kkoonniikklleecc bbÌÌll˝̋kkoonniikklleecc bbÌÌll˝̋zzvvoonneekk bbrrsskkvvoolliisstt˝̋zzvvoonneekk bbrrsskkvvoolliisstt˝̋

HOUBYHouby (spolu s bakteriemi) mají

v přírodě nezastupitelnou úlohu.Zkus zjistit jakou. Houby mohou býtmikroskopické i velké několik desí-tek centimetrů, najdeš je skoro všu-de. I plíseň na hermelínu, kvasinky vdroždí a padlí na růžích patří mezihouby. My se zaměříme na běžnéhouby, které je možné najít v lese aokolí. Většina hub má dvě hlavní ži-votní stadia - podhoubí je tvořeno sítítenkých vláken, prorůstá půdou nebodřevem a přežívá dlouhou dobu. Vpříhodných podmínkách vyrůstá zpodhoubí plodnice, to je ta houba,kterou sbíráme. Pozoruj na tábořevývoj jedné plodnice od jejího vznikuaž k zániku, zkus vysvětlit, jaký má

pro houbu význam. (Pro pozorovánísi vyber raději nějakou nepříliš je-dlou houbu, aby ti ji nějaký nene-chavý houbař nesebral.)

Nejvíc hub je možné najít v září,může to být vhodný doplněk výpravy.

Ke splnění úkolu je nutné poznatv přírodě přibližně 20 druhů hub aurčit, zda jsou jedlé, nejedlé nebo je-dovaté.

Nejznámější houby Hřiby, klouzky, křemenáč, kozák, be-dly, holubinky, ryzce, muchomůrky,žampióny, závojenka, vláknice, či-růvky, václavka, špička, třepenitka,choroše, kuřátka, pýchavka, pestřec,smrž, kačenka, ucháč, hadovka smr-dutá, ucho Jidášovo.

JEDOVATÉ HOUBY A ROSTLINYV přírodě můžeme najít celou řadu

rostlin a hub, které zpestří náš jídelní-ček jako koření, čaje, ovoce apod. Proneznalé je pak velkým překvapením,když po požití lákavých modrých bobu-lek nebo půvabných červeně puntíko-vaných kloboučků hub se místo příjem-ného nasycení dostaví bolesti břicha,zvracení, malátnost, třesavka apod.Pak následuje pobyt na jednotce inten-zivní péče, pumpování žaludku, trans-fuze krve a jiné zákroky, které napra-vují, co si lidé svou neznalostí přivodili.

Podstatně účinnější způsob, jak sechránit před otravou houbami a rostli-nami, je dobře znát původce těchtootrav zkoumat je z uctivé vzdálenostia raději neochutnávat.

Nejnebezpečnější jedovaté houbyMuchomůrka zelená - smrtelně je-

dovatá houba. Běžná hlavně v listna-tých lesích v létě a na podzim (nejvíce vzáří). Typické znaky: Třeň (noha) vy-růstá z nápadné hlízy, lupeny i třeňčistě bílé, bílá i dužnina. Klobouk oli-vově zelený, žlutozelený, hnědozelený,u některých příbuzných druhů čistěbílý. Houba nemá žádnou výraznouchu�, páchne slabě po syrových bram-borách. Z nepozornosti či neznalostimůže být zaměněna za žampióny (tymají tmavé lupeny a nemají hlízu), ho-lubinky nebo zelánku (nemají prstenani hlízu). Smrtelné otravy mohou způ-sobit i muchomůrka tygrovaná, závo-jenka olovnatá, vláknice Patouillardova

z·vojenkaolovnat·

vl·kenice Patouillardova

muchom˘rkazelen·

muchom˘rkajÌzliv·

hlÌva˙st¯iËn·

jedlá

ucho Jid·öovojedlé

hnojnÌkinkoustov˝

jedlý

p˝chavka obecn·jedlá pouze v mládí

kr·snor˘ûeklepkav˝nejedlý

hadovkasmrdut·

jedlá pouze v mládí

outkovkapestr·

nejedlá

pest¯ec obecn˝jedovatý

Z jedovatých rostlin jsou nebez-pečné ty, které se dají zaměnit zalesní plody, nebo ty, které mají ná-padně zbarvené plody lákající hlav-ně menší děti.

Jedovaté rostliny, jejichž plody lákají k jídlu

rulík zlomocný, vraní oko čtyřlisté, ře-šetlák počistivý, krušina olšová, blínčerný, lilek černý a lilek potměchu�,durman, konvalinka.

Další prudce jedovaté rostlinyjsou např.:

štědřenec, ocún, náprstník, tis, jmelí,bolehlav, krabilice, pryskyřník.

Některé jedovaté rostliny mohoupůsobit již při pouhém doteku. Způso-bují vyrážku, otoky, dýchací potížeapod. Nejnebezpečnější je bolševníkvelkolepý (až 3 m vysoká bylina s tu-hými dutými stonky, roste hlavně vzápadních Čechách). Podobně působíškumpa jedovatá (keř nebo nízkýstrom v parcích a zahradách).

Vyhledej vyjmenované rostliny ahouby v atlase, pokus se je najít v pří-rodě. Udělejte s družinou v klubovněna nástěnce okénko, kde budetekaždý měsíc představovat jednu jedo-vatou rostlinu nebo houbu (obrázek,popis, možné záměny, příznaky otra-vy, první pomoc).

lilekËern˝

kruöinaolöov·

rulÌkzlomocn˝

vranÌ okoËty¯listÈ

konvalinkavonn·

¯eöetl·k poËistiv˝lilek

potmÏchuù

durman

ötÏd¯enec odvisl˝

oc˙njesennÌ

n·prstnÌkËerven˝

tis jmelÌ

prysky¯nÌkprudk˝

omÏjöalamounek

bolehlav plamat˝

bboollööeevvnnÌÌkkbboollööeevvnnÌÌkk

SAVCI

Pozorování savců v přírodě jevždy obtížné, protože jde o zvířataplachá, pohybující se často přede-vším v noci. Tento úkol můžeš pl-nit dlouhodobě. V první fázi senaučíš znát nejběžnější druhy po-

dle vzhledu a podle stop, pak si bě-hem roku děláš zápisky, kdy a kdejsi viděl nějaké zvíře nebo jehostopy.Můžeš rovněž pozorovat a určovatshozy parohů vysoké zvěře. Jejichsběr je možný pouze na základěpovolení. Za splnění úkolu se po-važuje záznam o pozorování 10druhů savců nebo nakreslení je-jich stop.

Savci běžní v polích a zahradách

Krtek, ježek, rejsek, myš domácí, nor-ník rudý, hraboš polní, sysel, křeček,králík divoký, zajíc polní.

Savci pozorovatelní v lesích,u vod, v horách

Srnec, jelen, daněk, muflon, prase di-voké, liška, lasice, kuna, ondatra, ne-topýři.

krtek jeûek

rejsek zajÌc danÏk

srnec jelen

muflon

prase divokÈ

syselobecn˝

k¯eËekzlat˝

kunalesnÌ

lasicekolËava

liökaobecn·

hraboöpolnÌ

ondatrapiûmov·

nornÌkrud˝

kr·lÌkdivok˝

myökadrobn·

ppllcchhppllcchh

PTÁCIPtáci jsou nejnápadnější a nej-

lépe pozorovatelní zástupci vyššíchživočichů. Pro bližší seznámení se sptáky je nejlepší vyjít do přírodyv malé skupince a s odborníkem -ornitologem. Dobrou pomůckou propozorování je dalekohled, výhodumají lidé s dobrým sluchem. Přivýzkumu se můžeme zaměřit na ně-

kterou ze skupin ptáků nebo pozo-rovat a zaznamenávat vše, co po-tkáme.

Pro splnění úkolu je nutné po-znat v přírodě 15-20 ptáků podlevzhledu a 5-10 ptáků podle hlasu(nemusí být titíž).

Nejběžnější ptáciSýkory, kos, drozd, pěnkava, zvonek,

zvonohlík, stehlík, strnad, špaček, vrabec,konipas, skřivan, slavík, vrána, havran,straka, sojka, rehek, červenka, pěnice, �u-hýk, vlaštovka, jiřička.

Datel, strakapoud, žluna.Káně, jestřáb, krahujec, poštolka, lu-

ňák, pochop rákosní.Kachna divoká, polák velký, labu�,

lyska, racek, čáp, volavka popelavá, kva-

koš noční, potápka roháč, potápka malá.Bažant, koroptev, křepelka, holub,

hrdlička.Ptáci, které lze nejlépepoznat sluchem

Sýkora koňadra, kos, pěnkava, pěnice čer-nohlavá, zvonohlík, strnad zahradní, skři-van, slavík, sojka, budníček menší,hrdlička, racek, sýček.

ji¯iËkavlaötovka

obecn·

s˝koramod¯inka

kosËern˝ stehlÌk

strnadobecn˝

ËervenkapÏnkavadrozd

zpÏvn˝

zvonekzelen˝

pÏniceslavÌkov·

k·nÏlesnÌ

jest¯·blesnÌ

zvonohlÌk k¯epelkapolnÌ

sojkaobecn·

ûlunazelen·

pot·pkaroh·Ë

poötolkaobecn·

koroptevpolnÌ

pol·kvelk˝

lyskaËern·

luÚ·k

kvakoönoËnÌ

HMYZHmyz je nejrozšířenější skupinou or-

ganismů na zeměkouli, zahrnuje více nežmilión druhů. Ty nemusíš znát celý mili-ón, stačí 20-25 druhů, ale ty musíš poznatbezpečně.

Pro pozorování hmyzu je nejlepší te-plý, ale ne moc horký a suchý den. Mů-žeme začít ráno na louce, potom, coopadne rosa. Na rostlinách se postupněobjeví obrovské množství nejrůznějších

tvorečků, kteří se hemží, bzučí, poletují(pozor, někteří i koušou nebo píchají). Mů-žeš je jednotlivě pozorovat, kreslit, foto-grafovat, je výhodné mít s sebou lupu. Po-zor na motýly, ty neber do ruky.

Pokračujeme v lese. Nejvíce hmyzunajdeš pod kameny a ve ztrouchnivělémdřevě. Kromě hmyzu je tu i celá řada pa-vouků, stonožek, slimáků apod.

Je-li nám horko, přesuneme se k vodě.

Po dně se plazí velké množství nejrůzněj-ších larev. Nad nimi plavou potápníci avodní ploštice. Mezi plošticemi jsou iakrobati, kteří pobíhají po vodní hladině(zjisti, jak se jmenují). Zastoupení hmyzumůže ukazovat i na stupeň znečištěnívody, zjisti jak. Pro pozorování vodníhohmyzu je nejlepší mít sítko a mělkou mis-tičku. Do mističky nabereš vodu a pak doní sítkem pochytáš několik potvůrek,

které můžeš pohodlně pozorovat. Nako-nec vše vyliješ zpět do vody.

V knihovně si vypůjč atlas hmyzu,vezmi ho s sebou do přírody a podle ob-rázků se pokus poznat některé druhy. Ponějaké době se naučíš poznávat mnohemvíce, než je těch „povinných“ 25 druhů.

Nejznámější luční hmyzKobylky, sarančata, cvrček, křísi, mšice,ploštice (hlavně kněžice), motýli (ba-bočka, bělásek, žlu�ásek, otakárek, přás-tevník, vřetenuška), mravenci, vosy,včela, čmelák, mouchy, pestřenky, ovádi,brouci (mandelinka, páteříček, sluníčko,kovařík).

Nejznámější lesní hmyzMravenci, sršni, noční motýli, brouci (te-sařík, drabčík, hrobařík, mrchožrout, ro-háč, střevlík).

Hmyz žijící ve vodách a u vodVážka, šídlo, motýlice, jepice, larvychrostíků, vodní ploštice, potápník, vo-domil.

otak·rek fenyklov˝

baboËka-pavÌ oko

liöaj smrtihlavûlabatkadubov·

ökvorobecn˝

rumÏnice pospolit· möice

cvrËek polnÌ kobylka zelen·

p·te¯ÌËekhnÏd˝

kova¯ÌkpolnÌ

slunÈËkosedmiteËnÈ

jepiceobecn·

mot˝licenosatec

spleöùulebl·tiv· znakoplav-

öÌdlomandelinka

topolov·

hroba¯Ìkst¯evlÌk fialov˝

ûlabatkar˘ûov·

Jistě jsi mnohokrát slyšel nebo četl o vzácných a ohrožených druzích živo-čichů a rostlin. V ZOO můžeme vidětcedulku „Druh ohrožený vyhubením“na kleci pandy, tygra nebo třeba oran-gutana. V podobném ne-bezpečí je obrovské množství dalších druhů nejrůznějších zvířat, zvířátek, stro-mů, bylinek i mikrosko-pických tvorečků. Některé jsou známé každému, jiné aninemají své jméno.

I v naší zemi je takto ohroženovelké množství druhů. Podle zákona jeu nás chráněno asi 800 druhů rostlin,živočichů a hub. Jejich seznam je uve-den ve vyhlášce Ministerstva život-ního prostředí. S ohroženými druhy semůžeš seznámit v „Červené knize“,která se dá koupit ve většině knihku-pectví.

Vyhledej v atlase nebo v jiné knížceobrázky chráněných rostlin a živoči-chů, přečti si, v jakém prostředí žijí

a uvažuj, zda by mohli být k nalezeníněkde v okolí. Zjisti, jaké přírodní rezer-vace jsou v okolí tvého bydliště a k jaké-mu účelu byly zřízeny. Pamatuj, žekaždá rostlina i živočich potřebuje svétypické prostředí, zřízení rezervace jesnahou o zachování tohoto prostředí.

Některé druhy (hlavně rostliny) semůžeš pokusit i pozorovat. Vydej sesám nebo s družinou do nějaké rezer-vace, vezmi s sebou fotoaparát, tužkua blok. Jdi pomalu po stezce a měj očiotevřené. Najdeš-li vzácnou rostlinu,pozoruj ji jako křehký klenot a zamy-sli se, kde se tu vzala, umí-li člověk vy-tvořit něco podobného a má-li právo jinavždy zničit. Zkus ji nakreslit, vyfo-tografovat, pořiï si záznam o jejím vý-skytu a příští rok můžeš své záznamyporovnat. Nezapomeň, jak se v rezer-vaci chovat.

Udělejte s družinou mapku okolívaší obce nebo místa, kam jezdíte navýpravy a zaznamenávejte tam nálezychráněných (nebo jinak významných)rostlin a živočichů.

První chráněné území v Čechách zří-zené 23. 8. 1838 hrabětem Buquoyem,je dnes nejstarší přírodní rezervací vEvropě. Zjisti, které chráněné územíto je a najdi si ho na mapě.

V současnosti existuje v ČR 6 typůchráněných území. Národní parky(jsou tři - Krkonoše, Šumava a Po-dyjí), Chráněné krajinné oblasti (těchje 24), Národní přírodní rezervace,Přírodní rezervace, Národní přírodnípamátky a Přírodní památky. Jde

vždy o území mimořádných přírod-ních hodnot, chrání se zde vždy pří-roda jako celek, krajina i vzácné ros-tliny a živočichové.

Najdi na mapě chráněná území vokolí vaší obce nebo města, prostudujsi, proč a kdy byla vyhlášena, co se tamchrání. Připrav o nich informaci do od-dílového časopisu nebo na nástěnku.

Připrav oddílovou nebo družinovouvýpravu do nějaké rezervace, pozvi nani pracovníka ochrany přírody.

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ

286 287

Semínko zasaïte do země a pravi-delně zalévejte. Je třeba se rozhod-nout, zda chcete mít z rostlinky keří-ček či stromek a podle toho vzrostlévětévky zastřihávat. Například u ke-říku se zastřihuje za každým pátýmlístkem, kdy necháte vždy rostlinkupovyrůst třeba na 10 lístků a poté os-trým nožem či nůžkami zkrátíte, do-sáhnete tím zesílení rostlinky i pěk-ného tvaru. Chcete-li vypěstovatstromek, musíte pamatovat na kmí-nek, který udržujte bez lístků a větvi-ček. Sestřihem modelujte jen korunu.

Takto vypěstovaná rostlinka můžei kvést, ale nenese plody. Chcete-li sivypěstovat vlastní citrusy, musíte ne-chat stromek naroubovat. Nejjedno-dušší je obrátit se na některé zahrad-nictví, kde vám jistě poradí a po-mohou.

Velikonoční miskaVelikonoce jsou svátky jara, a pro-

to k nim patří svěží zelená barva. Jaksi vyrobíte misku plnou svěží zeleně?Asi 10 dní před Velikonocemi nasyptedo misky zeminu a hustě ji posyptesemínky ječmene či pšenice (k do-stání v potřebách pro chovatele).Vrstvu semínek zasypte opět asi cen-

timetrem zeminy. Budete-li zalévattak, aby byla zem stále mokrá, ale ne-stála na ní voda, o Velikonocích semůžete těšit z jarně ozdobenéhostolu.

Prales ve skleniciDo lahve od okurek či kulatého

akvária můžete umístit další svůj po-kus. Na dno nasypte vrstvu drobnýchkamínků či říčního písku a na ni vr-stvu zeminy. Do tohoto prostředí senejlépe hodí vlhkomilné rostliny ma-lého vzrůstu, např. různé druhy vo-děnek či kapradin. Budete-li sázetkapradiny, neměl by být tento minia-turní skleník na přímém světle. Ažbudete plánovat, jaké rostliny zasa-dit, věřte, že méně bývá více a kom-binujte jen dva až tři druhy. Počítejtes tím, že se rostlinky budou nadálerozrůstat. Záleží na vás, jakým způ-sobem se vám podaří udržet ve skleníčku rovnováhu. Občas budetemuset příliš dravou rostlinku se-střihnout a jinou nechat dorůsta jindy tomu může být právě naopak.

Opatrně se zaléváním. Zálivkuprovádíme asi 1x týdně, nebo� v lahvije celkově větší vlhkost, než máme-lirostlinu volně v květináči.

Domácí zvířeMáš-li doma zvířátko, není to jen

nějaká věc, je to kamarád, člen rodiny.Snaž se mu vytvořit ty nejlepší pod-mínky. Každé zvíře potřebuje své, čas-to něco úplně jiného než lidé. Sežeň siodbornou literaturu, prostuduj si, cozvíře potřebuje k životu, jaké mu vy-tvořit podmínky, čím ho krmit, jak hoošetřovat.

Podmínkou splnění úkolu je, aby sezvířátko mělo u tebe dobře.Pokojové rostliny

Nemusíš mít doma zrovna prales,stačí několik kytiček na okně. Stejnějako zvířata vyžadují i rostliny své.Některá má raději teplo, jiná chlad,další zas vlhko, jiná sucho. Vypůjč sinebo kup nějakou z mnoha knih o po-kojových rostlinách a podle té se řiï.

V družině nebo v oddíle si můžeteukazovat své výpěstky, navzájem si po-skytovat materiál k množení, knížky,rady.

Nadšenci mohou ze svého domuudělat zelený zámek. Stačí k tomusouhlas majitele domu, dobrá omítka,sazenice popínavých rostlin a trpěli-vost. Rostliny nasázíte na vhodnýchmístech u zdi a pak se jen díváte, jak se

pnou po zdech a z vašeho domu dělajídům Šípkové Růženky. I tady je dobréporadit se s odborníky nebo použít li-teraturu.Zahrada

Domluv se s rodiči, zda jsou ochot-ni obětovat kus své zahrady pro tvé pří-rodovědné choutky. Pokud ano, máš vy-hráno. Stačí už jen kopec znalostí,trocha šikovnosti, hodně práce, něcopeněz a dost trpělivosti. Znalosti můžešnahradit literaturou nebo radou odbor-níka, peníze výměnným obchodemv rámci oddílu nebo paběrkováním vrodinné zahradě.

Rozmysli si, jak chceš, aby tvá za-hrádka vypadala. Můžeš si nakreslitplán, který pak postupně uskutečňuj, amůžeš ho průběžně i měnit. S výpěstkyse pochlub v oddíle, dej ochutnat neboprohlédnout.Pokusy s rostlinami

Zkuste vypěstovat exotický stromekze semínka. K tomuto pokusu se hodínejlépe semínka pomerančů, mandari-nek, citronu či grepu, které vyklíčí jižběhem 10 dnů. Pro srovnání semínkodatle vyklíčí asi za půl roku a semínkušípku to trvá dokonce celé tři roky.

288 289

PŘEDPOVÍDÁNÍ POČASÍZajímavé pro nás může být pozoro-

vání oblačnosti. Mraky jsou tvořeny ka-pičkami vody nebo krystalky sněhu a le-du. Vznikají v závislosti na teplotě, tlakua vlhkosti vzduchu.

Nejníže můžeme vidět mrak stratus,je podoben vzedmuté mlze, která je čas-to roztrhána a mezerami prosvítá modráobloha. Nemůžeme od něj čekat silnýdéš�, ale často přináší mrholení, mžení čidrobný déš�.

Nimbus je nízká roztrhaná oblačnostpozorovatelná při špatném počasí. Mů-žeme ji vidět i jako cáry tmavých oblaktáhnoucích rychle pod zataženou oblo-hou. Mění-li se vzhled nimbu, znamenáto zpravidla začátek nebo konec deště.

Cumulus je mrak často oslnivě bílý,s temnými stíny, proti slunci šedý sesvětlejšími okraji. Za pěkného počasí mámenší výšku, je ostře ohraničený a k ve-čeru zpravidla mizí. Je-li nízký, čočkovi-tého tvaru, znamená příchod studenéhopočasí. Cumulové věže svědčí o mohut-ném vzestupu vzduchu a mohou se snad-no přeměnit v bouřkové mraky, kterékromě bouřek přinášejí i nebezpečí li-jáků, krupobití, vichřic a podobně.

Stratocumulus, kupovité mraky čas-to vypadají jako temné rozvlněné moře.Zřídka přinášejí srážky, ale trvají-li i ve-čer, přinášejí zhoršení počasí.

Altostratus je šedavý, závojový mrakznačné výšky, propouští slabý svit slu-nečních paprsků a hlásí nám postupnézhoršování počasí a sklon ke srážkám.

Pokud je však tento Altostratus silnýa hustý, je na blízku déletrvající déš�.Slabý déš� asi potrvá déle a zesílí. Rozpa-dáváním tohoto mraku můžeme věřit vezlepšení počasí jen tehdy, když je mezi ot-vory v mraku vidět modré nebe. V jed-nom skautském oddíle vzniklo rčení:„Bude hezky, námořník má na kalhoty!“

Cirrus (řasa) je mrak ve značnévýšce. Vidíme-li jen jemná ojedinělávlákna, bude hezké počasí. Jsou-li všakvlákna uspořádána paprskovitě do vějířeči visí dolů, můžeme očekávat bouřku. Jedobré si zapamatovat ještě to, že čím ry-chleji táhne řasa po obloze, tím větší déš�přijde.

Cirrocumulus - jemné nestínovanéchomáčky se objevují ve skupinách zanestálého počasí a pro jeho další vývojnejsou důležité.

Déš� pravidelně bubnuje na celtu. Všichni se choulíme ve spacáku, nikomuse nechce do vlhka a zimy. Venku už se rozednilo, ale je šedivo a nevlídno. Ce-lou oblohu pokryla clona šedých mraků...

Určitě jste někdy na táboře zažili takovou situaci. Jak moc by každý chtěldéš� zastavit a vyvolat na oblohu sluníčko. Naštěstí to neumíme a umět nebu-deme. (Jen si představte, kdyby lidé uměli ovládat počasí: jeden by chtěl teplo,druhý zimu, další déš� a nakonec by se asi všichni poprali.)

Počasí ovládat neumíme, ale můžeme je pozorovat a snažit se mu aspoň tro-chu porozumět. Říkám aspoň trochu, protože počasí je nesmírně složitý jeva meteorolog musí několik let pilně studovat, aby mu rozuměl a uměl je (zapomoci množství informací a techniky) předpovídat. Zastavme se u několikapřírodních jevů, které nám o budoucím vývoji počasí hodně napovědí.

11 000 m

CIRRUS

CIRROSTRATUS

CUMULUS

CUMULO - NIMBUS

STRATOCUMULIS

NIMBUS

STRATUS

CIRROCUMULUS

ALTOCUMULUS

ALTO STATUS

9000 m

7000 m

5000 m

3000 m

1000 m

Co nám o dalším vývoji počasí napovíměsíc?Když měsíc dorůstá, může nám pro-zradit toto:Neobyčejně ostré oba cípy znamenajívětrné počasí.Je-li měsíc nahnut dozadu, leží-li nazádech, můžeme očekávat pěkné po-časí, je-li však nahnut dopředu, budepršet.Srpek měsíce v mlze značí suchéa pěkné počasí.Úplněk v mlze značí déš�, v ziměsníh.Nov měsíce znamená většinouzměnu počasí - úplněk pěkné počasí.

Hodně nám může prozradit i vítr, je-ho síla a směr.

Obrátí-li se při deštivém počasívítr od západu k severu a východu,lze očekávat ochlazení a vyjasnění.Obrátí-li se vítr od východu k jihua na západ, bude zamračeno a přijdedéš�. Ochlazuje-li se západní vítr,otočí se brzy k severu a počasí sezlepší.Vítr při zamračené obloze při-náší déš�.Fouká-li vítr nepřetržitě 24 hodin,přijde déš�.Slyšíme-li od západu zvuky, kteréjindy nejsou slyšet (např. houkánívlaku), lze očekávat déš�.Když se valí kouř od západu na vý-chod, můžeme také očekávat déš�.

Silnější vítr po dešti znamená novýdéš�.Tvoří-li se za bezvětrného dne na sil-nicích větrné víry, zvedající prach, jeto předzvěst bouřek.Další známky vývoje počasíBude hezky, zlepší se počasí, když:- skřivánek vzlétá a zpívá- mraveniště je plné mravenců- žáby večer skřehotají- přes den se tvoří bílé mraky, kterése však pomalu rozpadávají a mizí- ráno a večer je hodně rosy- západ slunce je zabarven do čer-vena- mlha padá ráno k zemi- jsou velké rozdíly mezi noční a den-ní teplotou- ráno je bezvětří a chladno- odpoledne se na obloze objeví kupo-vitá oblačnost, která se po západuslunce rozplyne- kouř stoupá kolmo vzhůru- ptáci létají vysoko- tráva a křoviny jsou ráno plné pa-voučích sítí- po delším deštivém období se objevína obloze beránkyBude pršet, zhorší se počasí, když:- dálky jsou neobyčejně jasné a je da-leko vidět- holubi sedí v houfech na střešea málo poletují- vlaštovky létají nízko- ptačí zpěv náhle utichá- ryby skáčí z vody za nízko létajícímhmyzem- muchničky, komáři a ovádi zuřivěpíchají- hvězdy se neobyčejně třpytí- na jasné obloze se objeví lehký ob-lačný závoj (zhoršení počasí do dvoudnů)- zvuk se rozléhá do dálek- ráno je teplo a větrno- ráno ani večer není rosa

- kouří se z lesů- mlha stoupá vzhůru- kouř se plazí po zemi- ptáci létají nízko nad zemí- je červený východ slunce- na obloze je několik vrstev mraků,které rychle plují různými směry- za teplého počasí se vytváří vysokékupovité mraky a rychle se zatáhne

(bude bouřka)Dozvěděl ses pár věcí, které ti pomo-hou při tvých vlastních předpově-dích počasí. Pro tebe bude teï nej-důležitější každodenní pozorování.Je to napínavá hra, stáváš se detek-tivem, kterému nesmí nic uniknouta musí si umět dát dohromady sou-vislosti.

stranství a po větších srážkách změř,kolik milimetrů vody napršelo.

6. Oblačnost zaznamenej ráno, v po-ledne a večer mezinárodními meteoro-logickými značkami, uvedenými na dal-ších obrázcích.

7. Směr a síla větru. Rychlost a sílavětru bývá zapisována podle BEAU-FORTOVY STUPNICE

8. Poslechni si večerní předpověïpočasí v rozhlase nebo v telelevizi. Po-rovnej ji druhý den se skutečným poča-sím u vás.

9. Zapisuj všechny pranostiky o po-časí, které uslyšíš, nebo budeš číst. Po-rovnávej je se skutečným vývojem po-časí.

1. Přehled počasí. Poslechni si každýden ráno na stanici Praha hlášení, jakébylo počasí v některých městech. Za-znamenej teplotu alespoň z toho místa,které leží nejblíž k tvému domovu.

2. Měření venkovní teploty. Jestliženemáte za oknem teploměr, opatři siho. Připevni ho venku na severnístraně, kde na něj nebude svítit slunce.Podívej se na teploměr každé ráno a ve-čer, pokud možno ve stanovenou ho-dinu (například v 7 a 18 hodin).

3. Měření tlaku vzduchu. Tlakoměr(barometr) není sice tak levný jako te-ploměr, ale třeba přesvědčíš rodiče o je-

ho užitečnosti. Můžeš ho mít přímo vesvém pokoji a zaznamenávat tlak vzdu-chu ve stejné hodiny jako venkovní te-plotu. Změny tlaku bývají dost spoleh-livým ukazatelem vývoje počasí.

4. Deš�ové a sněhové srážky zapisujtěmito značkami: A - celý den bez srá-žek, B - srážky netrvaly déle než ho-dinu, C - srážky trvaly více než hodinu,ale méně než půl dne. D - srážky po vět-šinu dne. E - srážky po celý den (vytr-valý déš� nebo sněžení).

5. Za deš�oměr ti poslouží jakákolivsklenice s rovným dnem. Postav ji nadvorku nebo na zahrádce na volné pro-

Důležité je provádět pozorování delší dobu a vytrvat, i když se ti předpovědinapoprvé nezdaří. Pro tvé první meteorologické krůčky nabízím devět nápadůna každodenní pozorování. Nemusíš hned provádět všechna, začni třeba je-diným a postupně přidávej další. Záznamy piš do zvláštního sešitu, nalinko-vaného podle následující tabulky.

BEAUFORTOVASTUPNICE SÕLY VÃTRU

0 bezvÏt¯Ì do 0,2 m/skou¯ stoup· kolmo1 v·nek 0,3-1,5 m/skou¯ je un·öen2 slab˝ vÌtr 1,5-3 m/spohyb list˘3 mÌrn˝ vÌtr 3-5 m/svlajÌ vlajky4 dosti Ëerstv˝ vÌtr 5-8 m/szved· se prach a poletujÌ papÌrky5 Ëerstv˝ vÌtr 8-11 m/smalÈ stromky se zaËÌnajÌ oh˝bat6 siln˝ vÌtr 11-14 m/sobtÌûnÈ pouûitÌ deötnÌku7 prudk˝ vÌtr 14-17 m/sch˘ze proti vÏtru obtÌûn·8 bou¯liv˝ vÌtr 17-21 m/s vÌtr l·me vÏtve strom˘9 vich¯ice 21-24 m/smenöÌ ökody na st¯ech·ch10 siln· vich¯ice 24-28 m/svyvracÌ stromy11 mohutn· vich¯ice28-33 m/srozs·hlÈ ökody12 urag·n nad 33 m/sniËivÈ ˙Ëinky

Jak si můžeš vyrobit přístroj naměření rychlosti větru ti prozradínávod kanadských skautů

Stupnice tohoto p¯Ìstrojem˘ûe b˝t ocejchov·na za bez-vÏtrnÈho dne z okna jedoucÌhoauta. ÿidiË pojede rychlostÌ 60km/hod a ty na stupnici vyzna-ËÌö, kam se vych˝lil ukazatel.Spr·vnÏ vyv·ûen˝ plechov˝ukazatel se vych˝lÌ do vodo-rovnÈ polohy. Takto po interva-lech 5 km/hod sniûujete aû k ry-chlosti 5 km/hod a ty zazname-n·vej dalöÌ znaËky na stupnici.Budeö-li nÏkdy pot¯ebovat p¯e-vÈst rychlost na metry za vte-¯inu, vydÏl ËÌslo ze stupnice ËÌ-slem 3,6.

pevn·ûelezn· tyËka

stupnice vkm/h

öpalÌk nauchycenÌstupnice

plech

plech

kousek d¯evana stupnici

V těch nekonečných spoustách hvěz-diček lidé hledali řád a podle své před-stavivosti a fantazie ho nacházeli v růz-ných souhvězdích, kterým dávali jménapodle zvířat nebo bájných bytostí.

Každé souhvězdí má svůj příběh,každé hraje svou roli v mytologii a as-trologii. Báje, mýty a pohádky vyprá-vějí o neskutečných, nadpřirozenýchsilách, neuvěřitelných dobrodruž-stvích. Celá staletí ovlivňovaly způsobživota našich předků. Mýtus zname-

nal pověst, ale mytologie nebyla pouzesouhrnem těchto pověstí. Představo-vala určitý názor na svět, který si lidév těch dobách utvořili.

Těžko přesně říci, kdy vznikl prvnímýtus a kdy člověk poprvé ztotožnilskupinu hvězd se svojí mytologickoupředstavou. Nikdy se nedozvíme, pročněkteré mýty zobrazují souhvězdí naobloze a jiné, možná v té době zná-mější a důležitější, nemají svůj hvězd-ný obraz.

HVĚZDY A SOUHVĚZDÍPohlédni někdy v jasné bezměsíčné noci na oblohu. Uvidíš nespočíta-

telné množství malých světýlek, dýchne na tebe pocit něčeho ohromnéhoa skoro posvátného. Stejně jako ty se na oblohu dívali lidé před stem, tisí-cem i desetitisícem let. Ve hvězdách hledali moudrost, své osudy, minulosti budoucnost Země.

Stonehenge v Anglii patří k nejznámějším starověkým observatořím. Jižpřed čtyřmi tisíci let pozorovali lidé pomocí zákrytu obrovských balvanů a jed-noduchých záměrných pomůcek pohyb nebeských těles.

1. jasno2. 1/4 oblačno3. polojasno4. 3/4 oblačno5. zataženo6. déš�7. sníh8. mrholení9. krupky10. přeháňky11. bouřka12. vzdálená bouřka13. mlha14. kouřmo15. vánice16. bezvětří17. západní vítr 5 m/sec18. severní vítr 15 m/sec19. jižní vítr 2.5 m/sec20. teplá fronta21. studená fronta22. okluzní fronta23. quasistacionární fronta24. teplá fronta ve výšce25. studená fronta ve výšce26. okluzní fronta ve výšce27. rozhraní vzduchových hmot28. oblast srážek29. V - tlaková výše30. N - tlaková níže

A na tábor si můžete v oddíle vy-robit spolehlivou meteorologickoustanici tak, jak ji ve své knize„Dobrodružnou stezkou“ popisujeF. A. Elstner:

Možnápravidelněsleduješpředpovědipočasí v tele-vizi - v orien-taci na me-teorologickémapě ti po-může násle-dující klíč:

297

NEZAPADAJÍCÍ SOUHVĚZDÍMezi nejznámější a nejvýraznější

souhvězdí severní oblohy patří nepo-chybně Velký vůz. Jeho typický obrazecvidíme na noční obloze po celý rok. Nevšechny kultury však viděly v tomtosouhvězdí vůz, a proto je někdy spojo-váno s Velkou medvědicí. V obrazcimedvědice tvoří kola vozu její tělo, ojtvoří ocas a pro hlavu a tlapy medvě-dice je třeba přibrat další hvězdy.Druhá hvězda v oji Velkého vozu - Mi-zar - byla pro starověké Araby a indi-

ány vždy zkouškou výborného zraku.Touto zkouškou prošel ten, komu se po-dařilo rozlišit i Mizarova těsného sou-putníka - hvězdu Alcor.

Malý vůz se svojí Polárkou je již ně-kolik století praktickým nástrojem pronavigaci a snad každý již ví, jak jej za po-moci zadních kol Velkého vozu nalézt.Mezi Velkým a Malým vozem se klikatísouhvězdí Draka. Nezapadající sou-hvězdí doplňují Kasiopea s charakteris-tickým tvarem písmene W a Cefeus.

Sežeňte si s družinou mapu hvězd-né oblohy a v noci na táboře nebo v zi-mě na horách hledejte jednotlivá sou-hvězdí. Mapu hvězdné oblohy můžetepověsit do klubovny, v klubovně si mů-žete udělat i malé planetárium. Vybertesi roční období a hodinu, kdy budete po-zorovat hvězdy a namalujte na stropklubovny příslušnou hvězdnou oblohu s vyznačením nejdůležitějších sou-

hvězdí. Pak můžete vleže na zádechstudovat astronomii.

Vyber si nějaké souhvězdí a vyprá-věj o něm večer v klubovně nebo u tábo-rového ohně. Pak je všem ukaž na ob-loze nebo aspoň na obrázku. Úkol jesplněn, když bezpečně poznáš 10 sou-hvězdí a o dvou z nich povíš zbytkudružiny nebo oddílu nějaký příběhnebo zajímavost.

JAK POZOROVAT HVĚZDYPři nočním pozorování vyhledejte

otevřenou krajinu nepřesvětlenou blíz-kými městy. Nezapomeňte, že váš zrakse musí nejprve přizpůsobit tmě, cožtrvá i několik desítek minut. Mapuhvězdné oblohy si prostudujeme pře-dem, abychom pozorování nerušilisvětlem baterky.

Podle viditelnosti lze souhvězdí roz-dělit na obtočnová (viditelná po celýrok) a na jarní, letní, podzimní a zim-ní. (Uvedené roční období značí, kdy jesouhvězdí viditelné po většinu noci.)

298 299

SOUHVĚZDÍ LETNÍ OBLOHY

Léto, doba prázdnin, je zvláš� vhodnépro pozorování oblohy. Stříbřitý roze-klaný pás Mléčné dráhy se klene od ji-hu vysoko nad východem směrem ksevernímu bodu obzoru.

V pásu mléčné dráhy najdeme vý-razný letní trojúhelník. Jeho vrcholytvoří jasné hvězdy Deneb v Labuti,Altair v Orlu a Vega v Lyře. Sou-hvězdí Labutě má tvar kříže, a protose mu také často říká Severní kříž.Prodloužíme-li jedenkrát vzdálenostDeneb - Vega směrem od Vegy, na-jdeme typický čtyřúhelník Herkula.

Na jihu Mléčné dráhy jsou dvě zví-řetníková souhvězdí. Na západnímkraji je to Štír s červeným veleobremAntarem.

Ve východní části, kde je Mléčnádráha nejjasnější, leží souhvězdíStřelce. Ve směru Střelce se nacházíve vzdálenosti 33 000 světelných leti jádro naší Galaxie. Na východ odStřelce pod Orlem najdeme nevý-razné zvířetníkové souhvězdí Kozo-roha. Mezi Herkulem a Štírem setáhne rozsáhlé souhvězdí Hadonoše,rozdělující na dvě poloviny souhvězdíHada. V oblasti mezi Orlem a Labutíjsou tři drobná souhvězdí: Delfín, Liš-tička a Šíp.

JARNÍ SOUHVĚZDÍ

K orientaci na jarní obloze nám po-může rovnoramenný trojúhelník tvo-řený třemi jasnými hvězdami: Regu-lus ve Lvu, modravá Spika v Panně aoranžový Arcturus v Honáku.

Honák, Lev a Panna jsou nejvý-raznější souhvězdí jarní oblohy a takése snadno zapamatují. Pod ojí Vel-kého vozu najdeme Honící psy a podnimi nad Pannou matný shluk hvězd- Vlasy Bereniky.

Nad jižním obzorem dominuje kli-katá Hydra, která je vůbec nejrozsá-hlejším souhvězdím. Rozkládá se odRaka, pod Lvem, Pannou až k sou-hvězdí Váhy. Poslední z výraznějšíchjarních souhvězdí - Severní korunu -najdeme na východ od Honáka.

Souhvězdí Lva zobrazuje jednu z příšer, od kterých osvobodil lidi He-rakles. Tři z nich se dostaly z vůle bo-hů Olympu na oblohu, aby tu stálepřipomínaly odvahu, sílu a dobréskutky Herakla. Lev byl netvor jednéz dvanácti úloh, které dostal Heraklesod Eurystea. Jejich splněním se měločistit od strašného činu, kdy v zách-vatu šílenství zabil své děti. Heraklesdostal za úkol zabít hrozného lva,který žil v nemejských horách a předkterým se třásli všichni lidé. Lev byldvakrát větší než ostatní lvi a navícměl neprůstřelnou kůži. S tím si všakHerakles při své síle i chytrosti doká-zal poradit. Vyhledal v jeskyni jehoúkryt, omráčil ho svým obrovským ky-jem a uškrtil. Mrtvou obludu pakslavnostně donesl do Mykén.

Antar je nejjasnější hvězdou veŠtíru. Jeho průměr je 740krát a sví-tivost desettisíckrát větší než prů-měr a svítivost našeho Slunce. Hus-tota této hvězdy je však milionkrátmenší nežli hustota vody.

300 301

Název souhvězdí „Pegas“ pocházípatrně od Féničanů, kteří mívali ký-ly svých lodí zdobené okřídlenýmkoněm. Pegas podle báje vyletěl ztěla strašlivé Medúzy poté, co jí Per-seus usekl hlavu. Jiní starověcí au-toři považovali za Pegasova otce bo-ha moří Poseidona, který ho stvořilz krve Medúzy a mořské vody. Kůňžil vysoko v horách v háji zasvěce-ném múzám a létal jako vítr. Kdyžměl hlad a žízeň, snášel se dolů nazem. Při jedné takové pozemské ná-vštěvě chytil Pegase hrdina Bellero-fontes a později s jeho pomocí zabilobludu Chiméru, která žila v hlu-boké roklině přístupné pouze zevzduchu. Po tomto hrdinském činuse Bellerofontes rozhodl, že s Pega-sovou pomocí vyletí na Olymp mezibohy. Jenže pýcha vždy předcházípád. Zeus seslal na Pegase zuřivosta tomu se podařilo Bellerofonta se-třást. Hrdina pádem na zem ztratilrozum a Pegas pokračoval v letu ažna oblohu, kde setrvává dodnes.

Andromeda, dcera krále Cefeaa jeho manželky Kasiopei, měla vy-koupit životem svoji vlast od hroznémořské obludy Ketose, která ničilacelé Cefeovo království. Obludu po-slal na etiopskou zemi bůh moře Po-

seidon za urážku svých dcer Kasio-peou. Amónova věštírna sdělila Ce-feovi, že zemi zachrání od záhubypouze obětováním své dcery. A takčekala Andromeda přikovaná keskále na mořském pobřeží na svůjstrašný osud. Ten však přišel v po-době Diova syna Persea, který obluduzabil a jako odměnu za záchranu krá-lovství si vyžádal Andromedu. An-dromeda s ním žila až do smrti apoté ji bohové umístili na oblohu.Setrvává na ní dodnes i se svýmmanželem a rodiči.

V souhvězdí Andromedy mů-žeme vidět také jednu z nejjasněj-ších galaxií, která je velice podobnáté, ve které se nachází naše slu-neční soustava. Tato galaxie, kteráje od nás vzdálená 2,25 milionu svě-telných let, je nejvzdálenějším ob-jektem na obloze, který ještě mů-žeme pozorovat pouhým okem.

Třetím typickým souhvězdímpodzimní oblohy je již zmíněný Per-seus. Najdeme jej pod obrazcem Ka-siopei. Tímto souhvězdím také pro-chází Mléčná dráha. Hvězdy tohotosouhvězdí ztvárňují postavu mužes mečem, štítem a hlavou Medúzyv ruce.

SOUHVĚZDÍ PODZIMNÍ OBLOHY

Na první pohled se zdá, že je pod-zimní obloha chudá na souhvězdí.K těm nejjasnějším, které jsou pro tu-to dobu charakteristické, patří Pegasa Andromeda, které společně vytvá-řejí obrazec podobný Velkému vozu.Charakteristický čtyřúhelník Pegasanalezneme snadno nanesením dvoj-násobné délky spojnice zadních kolVelkého vozu a Polárky ve směru tétopřímky.

302 303

smrti a jeden den na Olympu.Polydeukés s vděčností a radostí při-

jal druhou možnost, a tak, podle Ho-méra, jsou bratři jeden den mrtvía druhý den živí. V létě jsou nad obzo-rem ve dne a tedy je nemůžeme vidět.Jsou mrtví v podzemní Hádově říši.V zimě přichází jejich den života a sou-hvězdí Blíženců zazáří v celé své kráse.Zdánlivé obrazce

Při pozorování souhvězdí si musímeuvědomit, že skupiny hvězd, které jetvoří, nemají vůči sobě žádnou spojitost.Pohybují se různými směry a rozdíl-nými rychlostmi. Protože jsou však vel-mi vzdálené, pozorujeme i dnes sou-hvězdí přibližně ve stejné podobě, jak jeviděly starověké národy. Podívejme se,jak budou některá známá souhvězdí vy-padat za 100 000 let:

SLUNEČNÍ SOUSTAVADalšími svítícími body, které můžemepozorovat na noční obloze, jsou ob-jekty naší Sluneční soustavy. Jsou topředevším planety, jejich měsíce, mili-óny skalisek zvaných asteroidy a pout-níci po obloze - komety.

Jen to, že Slunce vyzařuje to„správné“ množství energie a to, žeZemě je v té „správné“ vzdálenosti odSlunce, umožňuje zachování života nanaší planetě. (Např. na Marsu mohoubýt teploty okolo -130 oC, na Venuši až+480 oC.)Nejjasnější objekt na noční obloze

je nesporně Měsíc. Jak měsíc obíhákolem Země, mění se velikost jehoSluncem osvětlené části.

První čtvr� má tvar pís-mene D - říkáme, žeMěsíc „dorůstá“Úplněk - strana Měsícepřivrácená k Zemi jeosvětlená celáPoslední čtvr� má tvarpísmene C - říkáme, žeMěsíc „couvá“Nov neboli Nový Měsícnemůžeme vidět, jehostrana k nám přivrá-cená není osvětlenaSluncem.

SOUHVĚZDÍ ZIMNÍ OBLOHY

patří k nejvýraznějším, která můžemeběhem roku pozorovat. Nejvýše nad ob-zor vystupuje ze zimních souhvězdíVozky s jasnou hvězdou Capellou. Jiho-západně od něj leží souhvězdí Býka sezářícím Aldebaranem a jasnými hvězdo-kupami Plejádami (Kuřátka) a Hyjá-dami. Na zimní obloze však kralují Sí-rius v souhvězdí Velkého psa a sou-hvězdí Orion. Charakteristická sesku-pení pro tuto roční dobu doplňují sou-hvězdí Blíženců a Malého psa.

Souhvězdí Blíženci představuje dvabratry. Kastora, syna spartského králeTyndarea a jeho manželky Lédy, a Po-lydeukése, syna Dia a Lédy. Tito po He-raklovi nejslavnější dórští hrdinové vy-

nikali silou, odvahou a také bratrskouláskou. Při jednom ze svých dobrodruž-ství - kradení býků v Arkádii, což patřilov těch časech k zaměstnání králů - bylKastor zabit. Tehdy Polydeukés proklelsvůj osud, protože jako syn Dia nemohlzemřít se svým bratrem. Když se Diovinepodařilo jej uchlácholit, dal mu navýběr. Buï bude žít věčně mladý v sídleBohů na Olympu, nebo bude s bratremvždy jeden den v temné Hádově říši

Kasiopea

Velk˝ v˘z

SevernÌ koruna

ZemÏ Merkur

Jupiter

Mars

Venuöe

p·smoasteroid˘

UranSaturn

Neptun

Pluto

304 305

Většina našich zahraničních přá-tel bývá překvapena, když se dozví,že již roku 1212 získal dědičně Pře-mysl Otakar I. královskou korunu astal se prvním představitelem če-ského království, které se v 13. a 14.století stalo skutečnou evropskouvelmocí. Když v roce 1348 založil če-ský král Karel IV. v Praze univerzitu,zařadilo se naše hlavní město mezievropská střediska vzdělanosti svět-ské i duchovní. Byla to první univer-zita ve střední Evropě. Podle jejíhovzoru se zřizovaly univerzity v Ně-mecku, Rakousku, Polsku a v dalšíchzemích.

Je těžké rozhodnout, koho ve vícenež tisíciletých dějinách zařadit mezivýznamné historické osobnosti.

Kromě králů a od roku 1918 prezi-dentů to často byli i lidé zdánlivěméně nápadní. Například Anežka Če-ská, která dosáhla uznání svojí pracíve službě prostým lidem, staviteléhistorických chrámů jako Petr Parléř,vědci jako Jan Ámos Komenský, kte-rý je znám jako učitel národů, i Jaro-slav Heyrovský, který se za svůj objevpolarografie (ta slouží jako modernímetoda chemické analýzy) stal prv-ním českým nositelem Nobelovy ceny,spisovatelé, jakým byl třeba KarelČapek, básníci, mezi kterými zazářilJaroslav Seifert, druhý český nositelNobelovy ceny, světově uznávaní hu-dební skladatelé starší i nedávné do-by jako Antonín Dvořák nebo Jaro-slav Ježek a velcí herci, z nichž sesluší jmenovat i znát třeba Jana We-richa. Z pěvců vynikla E. Destinová, zmalířů A. Slavíček, J. Čapek a zesochařů např. J. V. Myslbek.

A to jsme se nezmínili o sportov-cích formátu Věry Čáslavské, EmilaZátopka nebo Jana Železného, jejichžvýkony obdivuje celý svět. Z nich si

berme vzor pro náš vlastní život.Z nedávné historie je třeba jmeno-

vat zakladatele Československé repu-bliky Tomáše Garrique Masaryka,který byl zvolen čtyřikrát preziden-tem v letech 1918 až 1935, a VáclavaHavla, jenž se v roce 1990 stal jejímprezidentem posledním. V roce 1993po rozdělení Československa byl zvo-len také prvním prezidentem Českérepubliky.

Sepsat celou historii od počátků ponaše dny do jedné kapitoly této knihyby bylo zcela nemožné. Jen si to před-stavte - ta spousta událostí, lidí a je-jich výtvorů, ale i válek a bitev, všech-ny letopočty... Jenom unést takovouknihu by dalo pořádnou práci. Protose v následujícím přehledu setkátejen s tím nejdůležitějším, co se v na-šich dějinách událo, a proto začíná po-drobněji až pár století po začátku le-topočtu. Co se nám sem nevešlo,můžete najít v knihách, které o histo-rii přímo píšou. Dozvíte se v nich ne-jen co a kdy se událo, ale též jací lidév té době žili, jak se oblékali a co jedli,jak se k sobě chovali a co si mysleli.

Porozumění historickému vývojičeského státu je složité a učíte se oněm ve škole při hodinách dějepisu.Ucelený pohled na dějiny českého stá-tu dávají následující stránky.

Člověk je tvor společenský. Základním článkem společnosti je rodina, pro tebemůže být širším článkem družina nebo oddíl, pro všechny je to pak obec, region,národ, stát. Stále častěji si uvědomujeme, že do úplného výčtu společenskýchcelků musíme zahrnout celý svět.

Vytváříme-li dnes občanskou společnost, ve které každý občan má svá neza-datelná práva, neznamená to, že bychom stavěli tuto společnost jen z osobníchpřání. Základem této společnosti zůstávají trvalé hodnoty, předávané v rodině ro-diči a v národě významnými předky.

Vysoká kulturní i sociální vyspělost našeho národa vychází z bohatých historic-kých tradic, majících své prameny v dávné minulosti. Jako mezníky se objevujíosobnosti, které symbolizují dějinný vývoj českého státu. Patří k nim bratřiKonstantin a Metoděj, kteří do našich zemí v devátém století přinesli křes�anstvíjako základ národní kultury. Patří k nim i přemyslovský kníže Václav, který sestal nejen církevním patronem naší země, ale i symbolem české státnosti.

Paní Zdislava z Lemberka-13. stol.Manželka předního rytíře družiny

Václava II., Havla z Lemberka.Krásná, moudrá a vzdělaná paní po-cházela z Moravy. Žila na hradě Lem-berku u Jablonného v Podještědí v se-verních Čechách a byla matkou čtyřdětí. Podle tehdejších zvyklostí se mělastarat pouze o rodinný krb a hospo-dářství. Byla však zřejmě vzoremmanželské diplomacie. Postavila špi-tál podle vzoru Anežky Přemyslovny.Tam sama léčila a organizovala péči onejubožejší. V ženském sedle svéhokoně v kteroukoliv denní i roční dobuvyjížděla k nemocným. Zemřela mla-dá, bylo jí nejvýše 36 let a mezi lidmise vyprávělo o zázračných uzdraveníchdíky její veliké víře v Boží moc. Sta-tečná paní z rytířských dob je vzorempro české skautky. Byla neustále při-pravena plnit povinnosti, které jí dá-valo její postavení i její svědomí. Vroce 1996 byla prohlášena za svatou.

Král Jan Lucemburský-14. stol.Bývá označován jako král diplo-

mat a výkvět středověkého rytířstva.Byl původem cizinec, ale po sňatku sEliškou Přemyslovnou a po zvolení začeského krále přijal povinnost službyčeskému státu. Těžko si dnes můžemepředstavit, kolik diplomatického a v tédobě běžného válečnického úsilí stálapříprava podmínek pro pozdější mimo-řádně úspěšnou vládu jeho syna, čes-kého krále Karla IV. Nezůstal jen u pro-blémů českých, ale se svou družinou sepodílel na řešení problémů evrop-ských. I když oslepl, účastnil se většinyvojenských tažení, až se mu stala osud-nou bitva u Kresčaku roku 1346. Přes-tože věděl, že bitva je prohraná, pro-hlásil historickou větu, že „toho bohdánebude, aby český král z boje utíkal“, av boji padl. Jeho heslo „Sloužím“, kte-rému byl po celý život věrný. Za své hopřevzali princové z Walesu a od nichroveři a rangers celého světa.

306 307

vanským - i českým - kmenům (r. 805 a r. 806). Naši předkové na tyto útoky odpovědělivytvořením vlastního státu - Velkomoravské říše.

Z doby okolo roku 800 je první popis slovanských kmenů u nás (Čechové, Lemuzi,Zličané, Lučané, Charváti a další) a zprávy o prvních kmenových knížatech. V těchtoletech se objevují putující benediktinští mniši - tzv. iroskotské mise, kteří zde křtili azačali budovat i první kamenné kostely.

ejstarší výrobky lidské ruky na našem území byly nedávno na-lezeny při stavbě dálnice v Berouně. Jsou asi 1,6-1,7 mil. let staré (vyrobil je homo erec-tus). Pocházejí ze starší doby kamenné (paleolit). Od této doby lze sledovat doklady oexistenci člověka (homo sapiens) až do dneška. Starší, střední, mladší a pozdní dobakamenná trvaly zhruba od 1,6 milionu let před Kristem asi do 1800 let př. Kr.

Vývoj lidstva značně pokročil v době bronzové, 1800 let př. Kr. až 700 let př. Kr. Do-kladem jsou nálezy v Úněticích u Prahy, kde archeologové odhalili sídliště, pohřebiště,sklady hotových výrobků a důkazy o specializaci výroby i rozvinutého výměnného ob-chodu. Nálezy mohyl z dalších období jsou z dob kultury únětické, knovízské, male-šovské. Poněkud mladší kulturou byla kultura lužická (pojmenování dle míst hlavníchnaleziš�).

Následuje doba železná, 700 let př. Kr.-400 let př. Kr. (Kultura slezsko-plátenická,horákovská, kovácká a bylanská). Vzniká rodová patriarchální aristokracie (nálezy kní-žecích i chudých hrobů).

Velký význam i pro nás má doba keltská (laténská), 400 let př. Kr. až začátek na-šeho letopočtu. Dodnes jimi užívané jméno Čechy - Bohemia - vzniklo z pojmenováníkmene Bojů. Keltové sídlili v nejúrodnějších oblastech. Rozvíjeli zemědělství a chovdobytka, ale i těžbu rud a tuhy, hutnictví a kovářství. Na Otavě rýžovali zlato. Na na-šem území pracují první umělečtí řemeslníci, razí se první mince. Šikovní Keltové zna-jí sklo, email, užívají hrnčířský kruh. Začínají se objevovat i opevněná střediska zvanáoppida (Stradonice u Berouna a největší-Závist u Zbraslavi). Názvy některých našichřek (Labe, Vltava, Jizera) a hor (Krkonoše apod.) jsou keltské.

V době okolo začátku letopočtu zaútočily na naše území ze severu germánské kme-ny (počátek našeho letopočtu-500 let po Kristu). Nejvýznamnější - Markomani- měliu nás prvního historicky doloženého krále. Jmenoval se Marobud. V mládí žil v Římě,po letech vládnutí byl roku 199 svržen a dožil opět v Římě. Naše území totiž v té doběohrožovali z jihu Římané, kteří na konci 1. století vybudovali pevnou hranici proti vpá-du ze severu a postavili i u nás hluboce předsunuté tábory (Mušov na Moravě). Tutočást střední Evropy, ovládaly germánské kmeny. Boje se vyhrotily, ale po roce 375 za-číná Římská říše upadat.

Vpádem mongolských kmenů začíná stěhování národů. Germánské kmeny protoustupují na západ. Hunové pronikli na Slovensko a dostali se až za Rýn. V roce 451 bylivšak poraženi a říše jejich vůdce-Attily-se zhroutila.

V této době bylo naše území stranou hlavních kulturních center a bylo převážněřídce osídleno.

Od 5. století pronikají postupně do střední Evropy z východu slovanské kmeny. Pí-semné prameny o první fázi příchodu Slovanů neexistují. O přítomnosti slovanskýchkmenů píše až v letech 510-513 historik Prokopios z Byzance.

V polovině 6. století pronikají na naše území asijské kočovnické kmeny Avarů. Protinadvládě těchto kočovníků slovanské kmeny povstaly. Vhodného vůdce našly v osoběSáma, franského kupce. Sámova říše (623 /4/-658 /9/), první státní útvar na našemúzemí, zanikla po smrti svého vladaře.

O další historii bohužel zprávy chybí. Víme až to, že franská říše, jejíž král KarelVeliký (asi 788-814) porazil nejdřív r. 796 Avary a pak vypravil své vojsko proti slo-

830-846 první panovník Velké MoravyMojmír I.845 v Řezně (Regensburgu) 13. lednakřest blíže nejmenovaných 14 českýchknížat.846-870 kníže Rastislav. Ubránil se úto-kům franské říše, jejíž vojáci několikrátvpadli na jeho území.862-864 Rastislav požádal v Cařihradětamního císaře Michaela III. o vyslání mi-sie východního obřadu. Soluňští bratřiKonstantin a Metoděj přicházejí do Velko-moravské říše. Podařilo se jim vytvořitslovanské písmo i slovanskou bohoslužbua vytvořili první organizační sí� církevnísprávy.869 Konstantin, přejmenovaný na Cyrila,zemřel v Římě a Metoděj se stal prvnímarcibiskupem moravské diecéze, od roku880 je nazýván moravským arcibiskupem.?870-894 Svatopluk se ujal vlády. Nej-

větší rozsah Velkomoravské říše, do kterépatří i Čechy a české kmeny.po r. 882 arcibiskup Metoděj po propuš-tění ze zajetí navštívil Řím a Cařihrad,přeložil téměř celou bibli a další význam-né texty. Velký rozkvět velkomorav-ského písemnictví, kultury a staveb(Staré Město, Mikulčice aj.) na jižníMoravě.885 umírá arcibiskup Metoděj. Již předtím k nám pronikají zastánci latinské bo-hoslužby, kteří nakonec zvítězili. V 80. le-tech 9. století největší rozsah Velkomo-ravské říše.894-907? po smrti Svatopluka v čele říšeMojmír II., vznikají ostré vnitřní spory iútoky franské říše a české kmeny (895) seodtrhly od Velkomoravské říše. V závěruvlády Mojmíra II. vpadly na jeho územímaïarské kmeny a říše Velkomoravská serozpadla.

ŘEMYSLOVSKÉ

ČECHY KNÍŽECÍ A KRÁLOVSKÉ

V Čechách se jednotlivé kmeny postupně

sloučily v čele s knížetem kmene Čechů zrodu Přemyslovců.?-894 Bořivoj - první písemně doloženýčeský kníže. S manželkou Ludmilou přijalna Moravě od arcibiskupa Metoděje křesta začal budovat nový český stát. Přenesl

E L K O M O R A V S K Á Ř Í Š E

308 309

sídlování, takzvaná vnitřní kolonizace.Významnou roli dostává rostoucí rodovášlechta (Hrabišici, Markvartici, Vítkovcia další). Šlechta dostala zvláštní práva(1189). Velký rozvoj klášterů, které kolo-nizovaly neobydlená území, uplatňují po-krok v zemědělství. Objevují se nové typycírkevních řádů. Velký rozvoj umění avzdělanosti - románský sloh od 30. let 12.století (města, hrady, kostely, vznikajídalší významná díla).1197-1230 po delších bojích se ujímátrůnu Přemysl I. Za něj přichází vnější,německá kolonizace, vznikají první měs-ta (Praha, Uničov, Litoměřice, Olomouc,Žatec, Jihlava atd.). Rozvíjí se těžba stří-bra a drahých kovů, specializace řemesela vznik cechů. Počátky gotického umění unás - hrady, kostely, města. Vznikajízvláštní, tzv. horní města (dolování stří-bra) Jihlava, Kutná Hora atd. Přemysl I.jmenován roku 1198 králem.1212 Zlatá bula sicilská uznává defini-tivní dědičný titul českého krále. U nás seřeší konflikt mezi státem a církví, končícíúspěchem církve a její značnou samostat-ností (1222).1230-1253 Václav I., syn Přemysla I., po-kračuje v díle otce. Ekonomická síla Če-ského státu roste. Staré město Pražskédostává hradby, počátek rozvoje vrcholnéstředověké Prahy. Kolonizace pokračuje.Český stát ohrožován vpádem Tatarů(1241). Vzniká zemský soud a panovnickámoc se dále upevňuje. Vzniká rytířskákultura (sv. Jiří) a zesiluje duchovní tvářdoby v prohloubení zbožnosti reprezento-vána Anežkou Českou (+1282). Objevujíse další typické městské církevní řády(dominikáni, minoriti atd.), ale i čeští kři-žovníci s červenou hvězdou.1247 syn Václava I. Přemysl se pokusil ovzpouru proti otci, která skončila do-hodou.1253-1278 vládne Přemysl Otakar II.,král železný a zlatý. Český stát se stáváevropskou velmocí. Král se snaží o rozší-ření státu na jih získáním klíčovéhoúzemí dnešního Rakouska. Musel všakpředtím r. 1260 porazit uherského králeBélu IV. v bitvě u Kressenbrunu, 1255účast na křížové výpravě do Pruska. 1266připojil Chebsko a ucházel se dokonce i o

římskou korunu. R. 1271 tažení do Uher.Konkurentem se mu stal Rudolf Habs-burský, který je zvolen 1273 římskýmkrálem. Brzy došlo k rozhodnému střet-nutí, část české šlechty se však postavilaproti Přemyslu II.1278 konflikt vyvrcholil 26. 8. 1278 bit-vou na Moravském poli, kde Přemysl Ota-kar padl a Rudolf zvítězil.1278-83 vládne v Čechách poručník ne-zletilého následníka Václava II. Ota Bra-niborský. V zemi vzrostla anarchie a řádilhladomor (1282).1283-1305 se ujal vlády Václav II., kterýje nejen českým králem, ale stal se pos-tupně i králem polským a uherským. Nej-větší územní rozsah celého přemyslov-ského státu. Měl aktivní zahraničnípolitiku, snažil se o zlepšení ekonomickésituace. Za jeho vlády rozvoj měst, min-covní reforma, od r. 1300 ražba pražskýchgrošů. Převládlo peněžní hospodářství.V závěru vlády vystupuje proti Václavu II.římský král Albrecht Rakouský, který sepokusil o vpád do Čech - neúspěšně. Vác-lav II. v době jednání o mír umírá.1305-1306 Václav III., poslední Přemy-slovec. Při pokusu zachovat říši podniklvýpravy k udržení polského království,ale byl v Olomouci zavražděn (4. 8. 1306).Rozhodující složkou politiky Přemysla II.bylo pokračování v zakládání měst,hradů, klášterů apod. Objevuje se prvníčesky psaná kronika Dalimilova se silnýmnárodním důrazem. Buduje se vlastní zá-kladna národního majetku. Vytvářejí seměsta různého typu (královská, horní,církevní, poddanská). Města usilují ovlastní práva. Církevní organizace dosa-hují samostatnějšího postavení ve vztahuke svým zakladatelům. V kultuře se obje-vuje tvorba latinská, německá i česká, cír-kevní i světská. Objevuje se též myšlenkazaložení univerzity v Praze. Dominantníje rytířská poezie, vznikají i lyrické sklad-by atd. Gotické stavitelství spěje rychle kvrcholu v souvislosti s výstavbou měst ahradů. S architekturou se rozvíjí sochař-ství a malířství.1306-1310 se českými králi postupněstali nejbližší příbuzní Přemyslovců - Ru-dolf Habsburský (1306-1307) a JindřichKorutanský (1307-1310). Oba měli své

své sídlo z Levého Hradce do Prahy.?905-921 Bořivojův syn Vratislav I. po-kračoval v budování českého státu, kterýse tak v 10. století plně ustavil a trvá vČechách a na Moravě od této doby až dosoučasnosti v pevných hranicích (výjimkyviz dále). Předčasně zemřel a zanechávápo sobě nedospělé děti. Vládne jeho ženaDrahomíra, která se dostává do sporu stchyní Ludmilou, jíž dala ještě r. 921 naTetíně zavraždit. Ludmila byla jako prvníprohlášena za svatou.?924-935 kníže Václav. Ve své době jedenz nejvzdělanějších panovníků vůbec.Udržel jednotu českého státu (podrobil sikouřimského knížete Radslava), je všakporažen saským králem Jindřichem I.Složil mu slib věrnosti a zavázal se k od-vádění poplatků.Václav promyšleně budoval český středo-věký stát v úzké spolupráci s církví. Zalo-žil v Praze kostel sv. Víta. Při budovánísvého díla se setkával s odporem a nako-nec byl zavražděn 28. 9. 935 příznivcimladšího bratra Boleslava ve Staré Bole-slavi. Po své smrti se postupně stal sym-bolem české země a jejím patronem. Vše,co bylo později pokládáno za nejvýznam-nější a nejcennější, bylo spojováno s jehojménem - země koruny české - svatovác-lavská koruna.935-967 na trůn nastoupil Václavůvmladší bratr Boleslav I. - rovněž veliceschopný panovník. Celkově upevnil českýstát, účastnil se porážky Maïarů (955),kteří dosud stále ohrožovali střední Ev-ropu. Rozvíjí se křes�anství a Praha sestává jedním z „největších měst“ s ka-mennými stavbami a velkou, již speciali-zovanou výrobou (Ibrahim ibn Jakub).Nástupci Boleslava I., Boleslav II. a III., vtomto díle pokračovali. V Praze byl posta-ven první ženský klášter sv. Jiří na Praž-ském hradě (60. léta 10. stol.) a v roce 973bylo založeno pražské biskupství, první vČechách. Dále však pokračovaly i střetys německou říší.982-996 druhým pražským biskupemzvolen svatý Vojtěch, Slavníkovec, prvníčeský Evropan působící nejen u nás, ale iv Polsku či Maïarsku. Dvakrát z Čechodešel pro neplnění křes�anských povin-ností zejména ze strany šlechty, pobýval v

Itálii, v roce 993 založil nejstarší mužskýklášter v Praze-Břevnově (benediktini),byl zavražděn 23. 4. 997 pohanskýmiPrusy (pochován nejprve v Hnězdně, od r.1039 v Praze v katedrále sv. Víta).10. století - první kronikářské záznamy očeských zemích, staroslověnské legendy osv. Václavu a další, významná Kristianovalegenda. Nejstarší kostelík v Čechách naLevém Hradci, kde byl zvolen Vojtěch bi-skupem i první kamenné, většinou cír-kevní budovy i dodnes zachovaná bohatěilustrovaná legenda o sv. Václavovi.967-1068 - neklidná doba zmatků a sporůo přemyslovský knížecí trůn. Četnávměšování z Německa oslabila sílu i výz-nam Českého státu. Ztroskotal však po-kus oddělit Moravu od Čech.1055-57 vypuzení mnichů slovanskéhoobřadu ze Sázavského kláštera.1061-92 Přemyslovec Vratislav II. obno-vil význam a prestiž českého státu. Pokusrozšířit jeho území neúspěšný, účast najízdě císaře Jindřicha IV. do Itálie, Češi sevyznamenali při dobývání Říma.1085 za tyto služby obdržel Vratislav II.královský titul, ale jen pro svou osobu.11. století - dokončení vytváření středo-věkého českého národa. Vybudování„státního“ aparátu. Vznik hradské sou-stavy s rozsáhlou pravomocí. Přemyslovcinastupují na trůn podle tzv. seniorátu, tj.nastupuje vždy nejstarší člen rodu Pře-myslovců. Kosmas (+1125) napsal prvníčeskou kroniku.1100-1140 nové spory, zmatky a boj otrůn, postupně se projevuje názor, že no-vým panovníkem má být nejstarší syn. Dosporu zasahuje ve svůj prospěch císař.1126 - významné vítězství Čechů nad voj-skem císaře Lothara v bitvě u Chlumce(sev. Čechy). Uzavřen mír.1140-1172 Vladislav II., nezkušenýkníže, od r. 1158 králem, ale opět jen provlastní osobu.1172-1197 další období neklidu, vnitř-ních bojů i intervence z říše. Nebezpeč-nému pokusu o vynětí pražského biskupaz pravomoci českého státu se podařilo za-bránit. Vladislav se vzdal vlády ve pros-pěch Přemysla a pak panoval jen na Mo-ravě.12. století - probíhá v zemi rozšířené -

310 311

přívržence i protivníky, docházelo protoke konfliktům, za nichž poprvé vstupujedo politiky bohatý městský stav (patri-ciát). Konflikty uzavřeny volbou syna cí-

saře Jindřicha VII. Jana, který byl zvolenpo diplomatickém úsilí cisterciáckýchopatů ve Zbraslavi a Sedlci.

ČESKÉHO STŘEDOVĚKÉHO STÁTU

1310-1346 českým králem Jan Lucem-burský. Nastupuje u nás rod Lucem-burků, za jejichž vlády dosáhl český stře-dověký stát svého vrcholu. Jana zvali„král diplomat“, pokoušel se, i když bez-úspěšně, nejdříve získat římskou korunu,ale pak se soustředil na budování silné avýznamné říše. Získal postupně HorníLužici, Chebsko a slezská knížectví.Vznikl tak na 300 let nový typ státu Zeměkoruny české. Jan Lucemburský usku-tečnil také tažení na Litvu 1328-29.Nejstarší syn Václav, později zvanýKarel IV., poslán po rozkolu mezi králema jeho manželkou Eliškou Přemyslovnoudo Francie (1323). Po návratu do Čechnašel své dědictví ve značně zuboženémstavu, který energicky postupně zlepšo-val. Docílil povýšení pražského biskupstvína arcibiskupství s podřízenými biskup-stvími v Olomouci a Litomyšli (nově zří-zené). Otec Jan se účastnil mnohých bo-jů v Evropě, ale podařilo se mu taképrosadit roku 1346 zvolení syna Václava(Karla) římským králem. Jan Lucem-burský padl v bitvě u Kresčaku 26. 8.1346, jíž se účastnil i Karel.1346-1378 Karel IV., nejvýznamnější pa-novník v tehdejší Evropě. Neobyčejněvzdělaný a literárně činný, stal se vel-korysým podporovatelem umění (hlavněstavitelství, literatury, vědy a církve).Zasloužil se o upevnění nezávislosti Če-ského státu na německém území, zajistil

velký hospodářský rozkvět země. Založilnejstarší univerzitu severně od Alp v Pra-ze 7. 4. 1348; založil Nové město pražské(1348) a dal postavit proslulý hrad Ka-rlštejn, kde měly být uloženy korunovačníklenoty české i říšské (slavnostně otevřen1357). Současně založil v Praze klášter naSlovanech - Emauzy - k upevnění slo-vanských vztahů a přispěl k oddálenírozkolu mezi západní a východní církví.1355 se stává císařem a týž rok se pokusilo prosazení první ústavy - psaného zá-koníku Majestas Carolina a r. 1356 vydaltzv. Zlatou bulu, základní říšský zákon, vněmž určil volbu římského panovníkasborem kurfiřtů, z nichž prvním svět-ským kurfiřtem byl český král.Rozkvétá velké stavitelské umění gotickénejdříve zásluhou Francouze Matyáše zArrasu, jeho pokračovatelem se stal PetrParléř (1357 Karlův most a další stavby imimo Prahu). Důvěrníkem a rádcemKarla IV. byl od svého zvolení biskupem(1343, od 1344 arcibiskup) Arnošt z Par-dubic, který organizoval církevní správuv Čechách (+1364).Vědom si rostoucího vnitřního napětípovolává Karel IV. do Prahy proslulékazatele (Konráda z Waldhausenu, JanaMilíče z Kroměříže a další).Všechny tyto velké Karlovy úspěchyzdůrazňuje skutečnost, že nevedl po celoudobu své vlády jedinou válku, naopak sesoustředil na budování státu, který za-světil sv. Václavu (nová svatováclavskákoruna) jako patronu Českých zemí.Velká Karlova státnická osobnost, jehoúspěchy a vzdělání z něj učinily nej-významnějšího českého panovníka vůbec.

Byl to „otec vlasti“, jak jej nad jeho rakvíoznačil další významný učenec evrop-ského formátu Vojtěch Raňků z Ježova.To se nedá říci o jeho nástupci a dědici.1378-1419 nastupuje Václav IV., který jerozporuplnou postavou českých dějin.Korunovaný král římský, nedosáhl všakkoruny císařské. V době, kdy vyvrcholilakrize středověké církve, není Václavschopen přiměřeně reagovat, není scho-pen čelit ani spiknutí české šlechty protiněmu. K tomu přistoupilo střetnutí s ar-cibiskupem Janem z Jenštejna.1393 tento konflikt krále a arcibiskupaskončil smrtí Jana Nepomuckého.Dostavily se i neúspěchy v zahraničnípolitice a i vnitřní poměry se dostávalyčím dál více do hluboké krize. Velká epi-demie moru r. 1380 (zemřelo asi 10-15 %obyvatel) dala podnět k otevřenému pro-puknutí krize. Mění se i národnostnístruktura, zvláště ve městech (posíleníČechů), bezpečnost ohrožují četné lou-peživé skupiny (lapkové).V duchovní oblasti se krize projevilazvláště hluboko. Protiklad mezi chudoboua bohatstvím se stále zvětšuje. Stále hra-jí větší úlohu kazatelé, kteří poukazují navšechny tyto nešvary.1391 vznikla v Praze Betlémská kaple,určená pro kázání v češtině, která paksehrála velkou úlohu.1370-1415 v této situaci vystupuje MistrJan Hus, od roku 1400 kazatel v Betlém-ské kapli, který pod vlivem anglickéhoteologa J. Viklefa stále jasněji předkládásvůj program odstranění soudobé velkéspolečenské krize.1409 král Václav Mistra Jana Husa z po-čátku otevřeně podporoval a vydal naHusův podnět 18. 1. 1409 známý dekretKutnohorský, který změnil na Karlověuniverzitě dosavadní situaci. Český „ná-rod“ získal 3 hlasy, ostatní národy jenhlas jeden. Husova reformní skupina zí-skala kontrolu nad univerzitou. Hus stáleostřeji kritizuje svatokupectví (prodejcírkevních hodností), prodej odpustků adalší nešvary. Vznikl otevřený konfliktHusa a pražského arcibiskupství, přičemžčást šlechty se postavila za Husa. V Prazebyl vyhlášen zákaz bohoslužeb (interdikt1412), Hus odchází na venkov do střed-

ních Čech, zde káže lidu a věnuje se lite-rární činnosti (Kozí Hrádek, Krakovec).Roku 1414 odjíždí do Kostnice, aby tampřed koncilem (nejvyšší církevní sněm)obhájil své pojetí nápravy společnosti, ikdyž hlavním úkolem koncilu bylo od-stranění panování tří papežů.6. 7. 1415 Husův proces skončil tragicky- upálením na hranici. Jeho smrt mělabouřlivý ohlas především doma (protestnílisty české šlechty, zradikalizováníšlechty).

DOBA HUSITSKÁ2. 9. 1415 posílá česká a moravská hu-sitská šlechta do Kostnice protestní list(450 osob) proti upálení M. Jana Husa, zhusitské šlechty ustaven branný svaz pro-ti útokům ze strany katolické.30. 5. 1416 upálen v Kostnici rovněž M.Jeroným Pražský, vynikající řečník apřítel Husův.10. 3. 1417 pražská univerzita přijala de-klaraci o přijímání pod obojí způsobou(chléb a víno), čímž nastal rozhodující roz-chod většiny národa s katolickou církví.30. 7. 1419 při na procesí v Praze podvedením Jana Želivského byli novoměst-ští konšelé svrženi z oken radnice - tzv. 1.Pražská defenestrace. Husitská revolucevypukla.16. 8. 1419 zemřel na hrádku Kunraticeu Prahy král Václav IV.Široké hnutí husitské se postupně roz-dělilo na dva hlavní proudy - radikály (knim patřili především táborité a orebité),později, po smrti Jana Žižky, zváni sirotci.Stranu umírněnou reprezentovali přede-vším pražané a většina husitské šlechty.Mezi oběma směry vznikaly složité adlouhé spory, které sílily a týkaly se všechzásadních otázek soudobého života, víry aspolečnosti. Hlavní oporou husitů bylyČechy, na Moravě bylo husitství podstat-ně slabší. Mezi rozhodné odpůrce husit-ství patřila šlechta a duchovenstvo, v je-jímž čele stál bratr Václava IV. nový českýkrál Zikmund Lucemburský.1. 3. 1420 vyhlásil papež Martin V. sesouhlasem Zikmunda křížovou výpravuproti husitům v Čechách.Jaro 1420 založen zcela nový typ města,Hradiště hory Tábor, kam se postupně

RCHOL

312 313

soustředila většina radikálních husitů.Pouze západní Čechy zůstaly víceméněprotihusitské. Husité vydávají z Prahysvé první husitské manifesty, obhajujícísvou víru a učení (nejvýznamnější jsouhusitské manifesty z let 1420, 1430-31).Až do roku 1428 se husité pouze bránilipřed útoky ve vlastní zemi.1420 řada bitev a střetnutí, v nichž vět-šinou zvítězili husité (bitvy u Sudoměřic,o Malou Stranu, Pražský hrad, pod Vyše-hradem).1.-8. 7. 1420 husité formulují své poža-davky v tzv. „Čtyřech artikulách praž-ských“ (svobodné kázání božího slova,smrtelné hříchy mají být bez rozdílutvrdě trestány, přijímání se koná pod obo-jí způsobou - chléb, víno, má přestat vlá-da kněží nad statky a panstvími).14. 7. 1420 první velké a slavné vítězstvíhusitů na pražském Vítkově v čele s Ja-nem Žižkou. Na hlavu poražen Zikmunda první křížová výprava.prosinec 1420 vyslání husitského po-selství do Polska s cílem nabídnout čes-kou korunu polskému králi.únor 1421 vytvoření hlavních dvou sou-peřících táborů husitů: pražský městskýsvaz a táborský městský svaz. Pražskýarcibiskup se přidal k pražanům.červen 1421 významný sněm čáslavskývytvořil zemskou vládu a zbavil trůnuZikmunda Lucemburského.1421-1422 převrat v Praze, v čele radikálJan Želivský, 9. 3. 1422 byl však popraven.duben 1422 druhý čáslavský sněm, doČech přijel Zikmund Korybut (synovecpolského krále), který se stal zemským

správcem.1422-1431 následují další křížové vý-pravy, i zde všude husité zvítězili - po-rážky křižáckých vojsk 1421 u Žatce,1422 Kutná Hora, 1423 bitva u Malešova,1424 bitva u Malešova mezi radikály aumírněnými, zvítězil Žižka. Roku 1426významné vítězství nad křižáky u Ústínad Labem „Na běhání“, 1427 u Tachova,1431 u Domažlic.jaro 1423 vydal Žižka proslulý vojenskýřád (první u nás).11. 10. 1424 před Přibyslaví zemřel v čelehusitů Jan Žižka. Místo něj postaven dočela Prokop Veliký - Holý.1428-1433 spojená husitská vojska sevypravila do zahraničí, aby donutila ne-přítele k jednání (Slovensko, Slezsko,Rakousko, Bavorsko, Horní Lužice, Mí-šeňsko, Franky, Braniborsko, Pomořany -Jan Čapek ze Sán), tzv. spanilé jízdy.květen 1432 jednání v Chebu mezi husi-ty a posly basilejského sněmu.leden až duben 1433 české husitské po-selstvo na celocírkevním sněmu v Basileji,kde úspěšně hájeny zájmy husitů.30. 5. 1434 konflikt mezi oběma husit-skými stranami vyvrcholil bitvou u Lipan,kde byli radikálové poraženi, Prokop Ve-liký padl.21. 10. 1435 Mistr Jan Rokycana zvolenhusity za arcibiskupa, ale nebyl nikdypapežem potvrzen.9. 9. 1437 popraven v Praze poslední ra-dikální husitský vůdce Jan Roháč z Dubése svými přívrženci.9. 12. 1437 zemřel Zikmud Lucemburský(formálně českým králem 1436-37).

1437-1439 českým králem zvolen man-žel dcery Zikmunda LucemburskéhoAlbrecht II. Habsburský. Proti jeho vlá-dě v Čechách silná opozice.

1439-1448 období dočasného bezvládí.Turci se přibližují z Balkánu do středníEvropy. Neúspěšné pokusy o volbu no-vého krále (princ Kazimír Jagellonský,bavorský vévoda Albrecht). Nakonec 31.1. 1444 uznány nároky čtyřletého Ladi-slav Pohrobka, syna zemřelého AlbrechtaHabsburského.V této době se vytvořily politické spolkyšlechty a měst v jednotlivých krajích.Nejvýznamnější byla východočeskástrana - Hynek Ptáček z Pirkenštejna -po jeho smrti zvolen do čela Jiří Podě-bradský.1448-1458 Jiří Poděbradský dobyl Prahua stal se zemským správcem. Nepokoje vzemi mezi jednotlivými politickými stra-nami. Zvítězil však a uznán jako zemskýsprávce Jiří z Poděbrad (1454 zvolen po-druhé).23. 11. 1457 náhle zemřel král LadislavPohrobek, rozpadl se tak svazek českých,rakouských a uherských zemí.1457 v Kunvaldě v Orlických horách za-ložena samostatná Jednota bratrská (bra-tr Řehoř, ochráncem Jan Rokycana). Vy-dávány pak proti ní patenty a tito češtíbratři vypovídáni ze země (1508, 1547).1458-1471 zvolen českým králem Jiří zPoděbrad (2. 3. 1458), za něj opět dosáhlazemě převážně míru a klidu.okolo 1460 zemřel vynikající český my-slitel a spisovatel Petr Chelčický z jižníchČech.16. 5. 1464 Jiří Poděbradský se pokusilvytvořit poprvé spolek evropských států,který měl také bránit Evropu před turec-kou expanzí (první předchůdce OSN).1465 první česká tiskárna v Plzni, prvníkniha: kronika Trojánská.1465-1469 vznikl odpor proti Jiřímu Po-děbradskému (tzv. Jednota zelenohorskáa uherský král Matyáš). Papež sesadil 23.12. 1466 Jiříka jako kacíře z českéhotrůnu.26. 2. 1469 uherský král obklíčen českýmvojskem u Vilémova, donucen ke kapitu-laci, ale slib ukončení nepřátelství nedo-držel.29. 3. 1471 nečekaně náhle zemřel králJiří z Poděbrad, poslední král českéhopůvodu.1471-1511 novým králem zvolen syn pol-

ského krále Vladislav Jagellonský.V našich zemích období vynikající pozdnígotiky a nástupu renesance. Rozšiřuje se unás jak latinský, tak i český humanismus.Vysokou úroveň má i duchovní píseň.1475 stavba pozdně gotické Prašné brányv Praze.7. 12. 1478 v Olomouci dohoda o příměřímezi Vladislavem Jagellonským a uher-ským králem Matyášem. Důsledkem by-lo roztržení české koruny na Čechy, Mo-ravu, Slezsko a Lužici do r. 1526.1483-1496 nepokoje, bouře a mor, po-vstání na panství Zábřeh, povstání kutno-horských havířů, povstání Dalibora z Ko-zojed.1490 po smrti Matyáše zvolen uherskýmkrálem Vladislav Jagellonský.1499 vydán vynikající právní český spis Opravech súdech a deskách země české kni-hy devatery Viktorína Kornela ze Všehrd.11. 3. 1500 na sněmu přijata nová ústa-va: Vladislavské zřízení zemské - nastávározkol a napětí mezi královskými městy ašlechtou, hrozí otevřenou válkou.1500 dokončen Vladislavský sál naPražském hradě - začíná renesance -místo hradů se staví zámky. Vynikajícíúroveň architektury (kostel sv. Barboryv Kutné Hoře, kostel Louny, zámekBlatná atd.).13. 3. 1516 zemřel král Vladislav Jagel-lonský, když před tím (1515) uzavřel do-hodu s Habsburky o vzájemném nástup-nictví v držbě zemí, kterým vládli.1516-1526 vláda posledního JagellonceLudvíka.1517 v sousedním Německu začalo lute-ránství (Jan Luther), které se rychle šířiloi do našich zemí, hlavně do pohraničí. Bylto jeden ze tří hlavních směrů protes-tanství.1517 smlouva svatováclavská upravujícípoměry mezi šlechtou a královskýmiměsty.1518 první samostatná mapa země České(Mikuláš Klaudyán).1525 silný ohlas tzv. Německé selskéválky (již 1521, vůdce německé chudinyTomáš Müntzer) v Čechách. 29. 8. 1526 v bitvě s Turky u uherskéhoMoháče zahynul na útěku dvacetiletý če-ský král Ludvík Jagellonský.

Á PA S O ČESKÝ TRŮN

314 315

KRÁL JIŘÍ Z PODĚBRAD, JAGELLONCI

E S K Ý

S T A V O V S K Ý S T Á T

23. 10. 1526-1564 novým králem zvolenHabsburk, bratr císaře Karla V. Ferdi-nand I., r. 1526 se stal také uherskýmkrálem. Od roku 1526 do r. 1918 (s vý-jimkou českého povstání) Habsburkovéna českém trůně. Ferdinand byl vý-razným představitelem absolutismu (for-ma vlády jedné osoby) a centralismu(soustředění veškeré moci do jednohomísta) a rozhodný katolík.1528 vydal první protiměstská opatření,okleštil městskou samosprávu. Po bokucísaře se postavil v Německu proti jedno-tě protestantských knížat v tzv. válcešmalkaldské 1546-1547.1546-47 česká šlechta se odmítala tétoválky účastnit, proto Ferdinand svolalpohotovost do Litoměřic, ale ani tam senaprostá většina šlechty nedostavila anaopak svolala opoziční sněm do Prahy.Ale porážka protestantů v bitvě u Mühl-berka znamenala i porážku českých stavůa vítězství absolutismu. Česká šlechta vLitoměřicích kapitulovala před Fer-dinandem r. 1547 (včetně Prahy). Na sně-mu Bartolomějském nechal král popravitčtyři účastníky odboje, královská městabyla těžce finančně postižena.1555 tzv. mír augšpurský zajistil v Ně-mecku protestantům náboženskou svo-bodu pod heslem „Čí vláda, toho ná-boženství“. Luteránství se pak rychlerozšířilo do našich zemí a husité se začalidělit na staroutrakvisty a novoutrakvisty.Do pohraničí začíná pronikat germa-nizace v úzké souvislosti právě s pro-testantstvím.1556-1561 katolická církev povolala doČech nový řád - Jezuity (1555) - a znovu

obsadila arcibiskupský stolec (1561). Zezemských privilegií vypuštěna (1567) kom-paktáta (dohoda mezi husity a katolíky).1564-1576 po smrti Ferdinanda I. se stalčeským králem Maxmilián II., který byl knekatolickým církvím shovívavější, protopotvrdil r. 1575 Českou konfesi (kom-promis mezi luteránstvím, husitskoutradicí a jednotou bratrskou), král všakčeskou konfesi potvrdil jen ústně.1576-1611 českým králem Rudolf II.,vychovaný ve Španělsku. Z Prahy se od r.1583 stává císařské sídlo.1579-1594 vzniká vynikající český pře-klad šestidílné Bible Kralické, který je ivrcholem soudobé češtiny.od 1580 Daniel Adam z Veleslavína,majitel nejvýznamnější pražské tiskárnyMelantricha, vydává řadu významnýchspisů ve výborné češtině ze všech mož-ných oborů.1583-1612 na dvoře císaře Rudolfa cen-trum mezinárodní politiky a vynikající kul-turní a umělecké centrum Evropy. Věda,astronomové (Tycho de Brahe, Jan Kepleratd.), umělci - malíři, sochaři. Vznikla svě-tově proslulá Rudolfova galerie. Objevujese nový umělecký sloh - manýrismus - pře-chod od umění italského k nizozemskému,předstupeň nastupujícího baroka.1584-1590 byl zřízen v souvislosti sdlouho budovaným vynikajícím ryb-níkářstvím největší český rybník - Rožm-berk u Třeboně.25. 6. 1608 Rudolf II. donucen postoupitvládu nad Moravou, Uhrami a Rakous-kem svému bratru Matyášovi. Zůstaly mujen Čechy.9. 7. 1609 vydal císař Rudolf II. tzv. Ru-dolfův majestát, zaručující náboženskousvobodu i poddaným. Byly povolenysjezdy nekatolíků bez souhlasu císaře.1612 do Čech a Prahy vniklo německévojsko pasovského biskupa Leopolda,

bratrance císaře, aby zmařil nástupnictvína českém trůně po svobodném RudolfuII. Pokus se nezdařil, v Praze vypuklybouře proti klášterům. Císař Rudolf na-konec donucen k odstoupení ve prospěchMatyáše. Rudolf II. zemřel 20. 1. 1612.1612-1619 nastoupil Matyáš, který pře-nesl císařské sídlo z Prahy do Vídně,

sledoval linii „španělské politiky“.1615 generální sněm Zemí koruny česképřijal usnesení na ochranu českého jazyka.9. 6. 1617 ještě za života císaře Matyášezvolen Ferdinand Štýrský (později Fer-dinand II., do r. 1637) českým králem, ikdyž někteří nekatolíci odepřeli Ferdi-nanda uznat.

V Á L K A A J E J Í D Ů S L E D K Y

Dělí se na:1618-1623 válka česko-falcká1625-1630 válka dánská1630-1635 válka švédská1635-1648 válka švédsko-francouzskáTřicetiletá válka začala v květnu 1618jako válka náboženská a politická, rychlese však rozšířila a stala se součástí vel-kého evropského konfliktu, který měl ne-jen náboženské, politické, ale i hlubokéhospodářské příčiny. Zatímco tábor habs-burský byl jednotnější (španělští a ra-kouští Habsburkové, papež a některá ka-tolická knížata v Německu), protihabs-burský tábor byl značně diferencovaný(Falcko, Nizozemí, Švýcarsko, Benátky,kolísající Sasko, Sedmihradsko, ale i zeměskandinávské, Turecko a další menší stá-ty). Byl to i boj o pojetí státu - stavov-ského (decentralizace) proti absolutistic-kému (přísně centralizačnímu). Českézemě, kde konflikt začal, však nehrály vtéto velké válce žádnou vedoucí úlohu, ikdyž důsledky byly pro naše země kata-strofální.březen 1618 na protest proti zavřeníkostela v Broumově a zboření kostela vHrobu a vůbec porušování Rudolfova ma-jestátu z r. 1608 se konal v Praze sjezdprotestantských stavů, který poslal císařiprotest, jenž byl však odmítnut, a další

sjezdy byly zakázány.23. 5. 1618 tzv. druhá pražská defenest-race, kdy se radikálové z protestantskéopozice střetli s přítomnými císařskýmimístodržícími, obvinili je ze soustavnéhoporušování zemských svobod a svrhli třikrálovské úředníky z oken Hradu do pří-kopu. Pak zvolili vládu 30 direktorů a za-hájili přípravu na válku. Žádali i o pomocv zahraničí - začátek třicetileté války.léto-podzim 1618 císařské vojsko vy-slané do jižních Čech bylo bezúspěšné.Naopak stavovské vojsko se přiblížilo(1619) až k Vídni, kterou ohrožovalo, alepro nedostatek spojenců a podpory mu-selo ustoupit.19. 8. 1619 sesazen Ferdinand II. z čes-kého trůnu.26. 8. 1619 mezi více kandidáty zvolenFridrich Falcký, „zimní král“ (1619-20),nepříliš schopný panovník, trpící chro-nicky nedostatkem peněz a spoléhající sena pomoc německých nekatolických kní-žat, Anglie a Nizozemí.6. 10. 1619 uzavřena v Mnichově spoje-necká smlouva mezi Katolickou ligou (včele Maxmilián Bavorský) a císařem Fer-dinandem II., který měl slíbené vysokéčástky na vedení války od Španělska.1620 saský kurfiřt Jan Jiří přešel nastranu habsburskou.8. 11. 1620 porážka stavů na Bílé Hoředokončila předcházející neúspěšné činyčeských stavů. Zimní král z Prahy prchl(9. 11.) a zanechal město, Čechy i Moravu

316 317

T Ř I C E T I L E T Á

nepříteli, který většinou bez boje vše ob-sadil. Později se císaři vzdalo (28. 2. 1621)i Slezsko. Nastává útěk četných předsta-vitelů odboje do emigrace.21. 6. 1621 poprava 27 předáků odboje naStaroměstském náměstí v Praze. Začínajírozsáhlé konfiskace majetku (odnětípanovníkem bez náhrady) nekatolíků.1621-1622 vydán první protireformačnídekret vypovídající nekatolické duchovníze země, zapovězeno přijímání z kalicha.Poslední stavovské pozice se zhroutily.28. 12. 1623 vydán patent o státním ban-krotu (tzv. mincovní kalada).1624 protireformační činnost se za po-moci násilí zesiluje.1625-1629 válka dánská. V r. 1626 proni-kly dánské a s nimi spojené oddíly na Mo-ravu. Byly však později novým velitelemhabsburské armády Albrechtem z Vald-štejna vytlačeny.1627 vydána nová silně omezená ústava -tzv. Obnovené zřízení zemské pro Čechy10. 5., pro Moravu pak 5. 1. 1628. Kato-lická víra se stala jediným dovoleným ná-boženstvím. Moc stavů dále omezována,němčina zrovnoprávněna s češtinou. Od-chází velké množství emigrantů, přede-vším šlechty a měš�anů (v různých do-bách např. Komenský, Stránský, Skála zeZhoře a mnoho dalších). Na různých mís-tech dochází k povstáním nevolníků (Čá-slavsko, Kouřimsko, Posázaví, Hradeckoatd.).1630-1635 švédská válka. Na stranuŠvédů přešlo i Sasko a Braniborsko. Švé-dové zaznamenali řadu důležitých vítěz-ství (Breitenfeld, Lech, Lützen - tam padl16. 11. 1632 švédský král Gustav AdolfII.), pak však následovala velká porážkaŠvédů u Nördlingenu, což nakonec vedlok jednání o míru. 19. 5. 1635 vystoupilaproti Habsburkům Francie.1631-1632 v listopadu Sasové, spojenciŠvédů, pronikli do Čech, obsadili i Prahua vrátila se s nimi řada emigrantů. Císař-ský vojevůdce Valdštejn ale tato vojskavypudil z Čech. Od té doby ovšem začaltajně vyjednávat jak s českými emigranty,tak se Švédy. 1634 byl proto císařem nejprve zbavenvrchního velení a nakonec v Chebu i sesvými nejbližšími spolupracovníky jako

zrádce zavražděn (25. 2.).léto 1634 další sasko-švédský vpád do se-verních Čech.1644 vychází vynikající latinské dílo emi-granta M. Pavla Stránského „O státě čes-kém“.1645 uzavřen takzvaný Pražský mír (30.5.), kdy císař postoupil Sasku Lužici pa-třící k zemím koruny české.1635-1648 válka švédsko-francouzská,kdy evropský konflikt vyvrcholil.1637-1657 nastoupil jako král a císařFerdinand III.1639 vpád Švédů do Čech (generál Banér).1642 další vpád Švédů na Moravu (gene-rál Torstenson).1644 od prosince se začínají vést mírovájednání v německých městech Münsterua Osnabrücku (Westfálsko). Na jednánínebyla připuštěna česká emigrace. Mí-rová jednání dočasně ztroskotala.1645 nový vpád Švédů a vítězství vČechách u Jankova (Torstenson), taženína Moravu, obležení Brna.1648 poslední švédskou operaci vedli ge-nerálové Wrangel a Königsmark v létě1648. Königsmark tehdy obsadil levý břehPrahy a odvezl zejména z Hradu vynika-jící kořist a část uměleckých sbírek (zůs-tala dosud ve Švédsku). Tehdy se již Pra-žané proti kořistnickým Švédům bránili aubránili (při obraně vynikli vysokoškolštístudenti a profesoři).24. 10. 1648 konečně byl podepsán West-fálský mír, jímž Habsburkové ztratili ve-doucí postavení v Evropě, ale upevnili sisvé postavení ve střední Evropě, zvláště vnašich zemích.1650 teprve v tomto roce vyklidily po-slední švédské posádky některá města unás a nastal mír.

Toto období zváno dříve obdobím „tem-na“ patří neprávem k tragickým údobímnašich dějin, protože i jiná období vyka-zují stejné tragické rysy, ale také i svékladné stránky. Bylo to období baroka,které se stalo i u nás životním a kultur-ním stylem, nejen tedy pouze stylemuměleckým. Je to doba protikladů z mno-ha hledisek. Baroko k nám přišlo z jihu amá tři fáze. Rané baroko do r. 1680, vr-cholné 1680-1740, které pozvolna pře-chází do rokoka, charakteristického zdob-nými detaily a určitou vyumělkovaností.Souvisí s ním barokní absolutismus,který byl u nás rovněž zaznamenán a mái vlastní vývoj vrcholící po r. 1650, v době,kdy také habsburská říše prožívá své vr-cholné období. Sněmy ztratily svůj pů-vodní význam a omezily se jen na vybí-rání daní. Vše ostatní převzal panovník ajím vytvořené nové orgány státní moci.1653-1655 byl v Čechách vypracovánsoupis obyvatelstva schopného platitdaně, tzv. Berní rula, která měla zachytitzákladní fakta o stavu celé země (na Mo-ravě to byly takzvané lánské rejstříky). Potřicetileté válce zůstalo v Čechách asi 950000 (předtím 1 700 000) obyvatel, na Mo-ravě 600 000 (předtím 900 000). Do emig-race odešla většina nižší šlechty a přišly knám nové cizí (německé, italské, španěl-ské, rakouské aj.) rody. Změnila se i pan-ství, která byla nově organizována, vzni-kly nové panské dvory, kde muselipracovat poddaní, čímž se podstatně pro-dloužila robota atd. Na vesnicích dochá-zelo postupně k většímu rozrůznění pod-daných. Vznikly také místní poddanskévzpoury, později téměř celozemské. Zhor-šovala se postupně i národnostní situace.Královská města, odkud odešlo velkémnožství emigrantů, v této době upadala.

Přesto je s podivem, jak rychle se země poválce obnovovala novými barokními stav-bami domů, hospodářství, zámků, kostelůa nových poutních míst.1627 se zvýšila obnova katolictví - proti-reformace, která nakonec zvítězila. PředBílou horou bylo asi 80-85 % obyvatelstvanekatolického. Zakládají se nová biskup-ství (Litoměřice 1655, Hradec Králové1664) a obnovují se fary. Nové církevnířády, zvláště jezuité a kapucíni, procházejízemí a obracejí, bohužel také násilnýmiprostředky (vojsko), obyvatele na katolic-kou víru. Nekatolíci proto buï emigrují,nebo vykonávají své bohoslužby tajně.1654 spojena Karlova univerzita s jezuit-skou a vzniká jediná Karlo-Ferdinandovauniverzita.1657-1705 nastupuje jako nový panovníkLeopold I.1663-1664 válka s Turky, kteří postupujíz Balkánu dále na sever a objevili se i najižní Moravě.1653-1722 stavba barokního Klementinav Praze (dnes Národní knihovna), Čer-nínského paláce (dnes min. zahr. věcí),dalších barokních paláců v Praze i navenkově a řada významných barokníchkostelů a klášterů.1663-1673 na obranu české země a češ-tiny vystupují Tomáš Pěšina z Čechorodua zvláště Bohuslav Balbín (1621-96),který sepsal proslulou obranu českého ja-zyka, zakládá se dědictví svatováclavskévydávající české katolické knihy a češtinase účinně začíná bránit.Činnost architektů a stavitelů - Dientzen-hoferové, Santini, Luragho, Broggio, Ca-ratti aj., sochařů Braun, Brokoff, Jelín-kové aj., malířů Jan Kopecký, PetrBrandl, Karel Škréta, V. V. Reiner, v emi-graci Václav Hollar, v hudbě B. Černohor-ský, Pavel J. Vejvanovský, J. D. Zelenka,Adam Michna z Otradovic, vznikají pro-slulé české pastorely (vánoční písně) a

B D O B Í B A R O K A

318 319

1771-1772 neúroda a hlad.1773 zrušen jezuitský řád.1774 provedena velká školská reforma, za-vedena povinná školní docházka pro dětiod 6 do 12 let.1775 druhé největší selské povstání. Sed-láci poraženi u Chlumce nad Cidlinou.1776 zákaz mučení při soudních proce-sech.1778 univerzita přenesena z Olomouce doBrna.1778-1779 další vpád Prusů do Čech, roz-hodnuto postavit nové moderní pevnostiTerezín a Josefov.1780-1790 vláda Josefa II.1781 vydán toleranční patent, jímž bylapovolena i další náboženství (13. 10.).1781 vydán patent o zrušení nevolnictví(možnost poddaným bez povolení uzavíratsňatky, dávat děti na řemesla a studiaatd.).1781-1848 hluboký rozklad dosavadníspolečnosti. Začátek průmyslové revoluce,převrat v dopravě (zdokonalení silničnísítě, první železnice). Vznik dělnictva a vy-tváření novodobého českého národa, velkýrozvoj české společnosti.1782-1784 zrušeno přes 50 klášterů.1783-1784 odděleno a postátněno soudnic-tví od správy. Reorganizace zemské správy,vytvořeno tzv. gubernium.1783 otevření Stavovského (Nosticova) di-vadla v Praze (21. 4.).1784 čtyři Pražská města - Staré Město,Nové Město, Malá Strana, Hradčany - spo-jena v jeden celek (12. 2.).1784 původní soukromá Společnost nauk(věd) dostala název Česká společnost nauka stala se nejvyšší vědeckou autoritou unás.1785-1789 vydán další tzv. Josefínský ka-tastr, kdy byla poprvé zdaněna i panská pů-da.1786-9 začínají vycházet první české no-viny - Václav Matěj Kramerius.1786 zahájena česká divadelní představenív tzv. Boudě (dnešní Václavské náměstí).1788 vznik vlastenecko-hospodářské spo-lečnosti s programem podporovat tech-nický pokrok v zemědělství (zavádění je-tele, nové hnojení atd.).1789-1815 francouzská revoluce a napole-onské války.

1790-1792 vláda císaře Leopolda II., velkáčást josefínských reforem zrušena či odvo-lána.1790 - vznik České expedice (Kramerius)první novodobé české nakladatelství.1791 první průmyslová výstava v Evropě vPraze (21. 8.-14. 9.).1791 Josef Dobrovský (1753-1829) vyslo-vuje jazykové požadavky českého národ-ního obrození (25. 9.), vydává dějiny českéliteratury a řeči (1792), později i mluvnicičeského jazyka. Na univerzitě v Praze zří-zena katedra českého jazyka a literatury.1791 první porcelánka v západních Če-chách v Horním Slavkově.1792-1835 vláda Františka I.1795 vystoupení první novočeské básnickéškoly (Puchmajer, Hněvkovský, Nejedlýaj.).1796 Jan Jakub Ryba, kantor v Rožmitále,složil slavnou „Českou vánoční mši“.1797 první přádelna vlny v monarchii vzápadních Čechách ve Verneřicích.1798 vytvoření protifrancouzské koalice,zahájeny válečné operace (březen 1798 -přechody ruských vojsk Moravou a Slez-skem a jejich pobyt r. 1800 a 1805 v Če-chách).1799 založena Akademie výtvarnýchumění v Praze.1800-1820 hlavní výživou chudiny se stalyu nás pěstované brambory. V Hořovicíchprvní cukrovar, zlepšena technologie tkal-covství, Fr. Jos. Gerstner postavil prvníparní stroj, v Čechách instalován prvníparní kotel (1804) ve Stráži nad Nisou, Jo-sef Božek předvedl svůj první „parovůz“.Parní stroj použit v průmyslu poprvé vBrně v soukenické továrně 1814.1802 zrušení doživotní vojenské služby,stanovena povinná léta na vojně (podledruhu vojska 10-14 let), po r. 1848 zkrá-cena vojenská služba na osm let.1805 bitva tří císařů u Slavkova na Mo-ravě, kde zvítězil Napoleon nad rakouskýma ruským vojskem, pak uzavřen mír (26.12. 1805).1806 oficiální zánik Svaté říše římské ná-roda německého (6. 8.) a František II.jmenován císařem rakouským (od 1804).1806 vznik stavovského polytechnickéhoústavu v Praze - základ nynějšího ČVUT.1807 Fr. Josef Gerstner podal návrh na vy-

mariánské písně. V poezii je nejznámějšíBedřich Bridel (1619-1680), rodák zVysokého Mýta.V emigraci působí řada významných čes-kých osobností. Zejména Jan Ámos Ko-menský (1592-1670), Pavel Stránský(1583- 1657), Pavel Skála ze Zhoře a další.1679-1680 v českých zemích velký mor (vČechách postihl 50 000 lidí).1680 první velké selské povstání zasáhlovětšinu panství. Bylo krutě vojensky potres-táno, řada poddaných byla popravena, bylproto vydán nový robotní patent - poddanímuseli robotovat nejvýše tři dny v týdnu.1683 Turci oblehli Vídeň, kterou hájili ičeští vojáci v čele s Kašparem ZdeňkemKaplířem ze Sulevic. Turci poraženi a při-nuceni ustoupit pozvolna ze střední Ev-ropy a pak i z Balkánu.1695 povstání Chodů u Domažlic. JanSladký Kozina popraven 1695 v Plzni.od r. 1684 vznikají první textilní manu-faktury (předchůdci továren). Bohosudov1684, Osek 1697, Horní Litvínov 1715.

Staví se vysoké pece pro výrobu kujnéhoželeza aj., později se rozmáhá proslulésklářství a keramika (porcelán).1705-1711 novým císařem Josef I., za nějšpatně vedená válka o španělské dědictví.V této době sochařská výzdoba Karlovamostu (1705-1714) a stavba kostela sv.Mikuláše v Praze na Malé Straně (K. I.Dientzenhofer).1711-1740 Vláda Karla VI. Za něj a MarieTerezie období nejnásilnější rekatolizace -patenty 1717 a 1764 o pronásledování neka-tolíků, vydán „Klíč“ Ant. Koniáše - seznamnekatolických knih určených ke konfiskaci.1713 protože byl Karel VI. bez mužskéhodědice, vyhlásil tzv. Pragmatickou sank-ci - nedílnost celé habsburské monarchie,a tak dovolené nástupnictví žen (MarieTerezie).1713-1714 další velký mor v Čechách(onemocnělo 50 000 lidí).1729 prohlášen Jan Nepomucký za světce(četné obrazy a sochy po celém světě, ze-jména sochy na mostech).

A DUCHOVNÍ REVOLUCE 18. STOLETÍ

1740-1850 v Evropě vznikají duchovní re-voluce, jako první osvícenství, s ním u násspojován i absolutismus, který pak vyústilv josefinismus. Začíná se přísně centralizo-vat státní správa, úřady a soudy. V Čechách16 krajů.1740-1780 císařovna Marie Terezie nebylauznána, z toho pak dlouhé období válek1741-42, 1744-45, 1756-63 nazývané vál-kami o země koruny české. Za těchto válekztracena ve prospěch Pruska většina Slez-ska. Byla postupně vytvářena stálá ar-máda.

1741 Prusové dobyli Prahu (26. 11.). Ba-vorský kurfiřt Karel Albrecht prohlášen vPraze českým králem, uznala ho částšlechty.1744-45 nový vpád Prusů ukončen míremdrážïanským.1747-57 vydán nový soupis půdy podda-ných, tzv. Tereziánský katastr, jeden z nej-významnějších pramenů o stavu našichzemí.1754 Prokop Diviš v Příměticích u Znojmapostavil první hromosvod.1756-1763 další válka s Prusy (bitva u Lo-vosic 1756, před Prahou 1757, u Kolína1757; ukončena mírem 15. 2. 1763.1765 zjednodušení měr a vah.1771 vychází v Praze první vědecký kri-tický časopis.

B SOLUTISMUS

320 321

E S K É Z E M Ě

V R A K O U S K É M S O U S T Á T Í

1848 členové spolku Repeal začali letá-kovou akci v Praze, vyzývající k aktiv-nímu odporu proti absolutismu.1848 v českých kruzích dva směry - radi-kálové (nacionalisté) a liberálové (aus-troslavisté - tzn. uplatnit právo národapři zachování Rakouska).1848 vznikl Svatováclavský výbor (11.3.), který vypracoval petici k císaři, poža-dující samosprávu českých zemí, rovno-právnost Čechů s Němci, všeobecný vý-kup z roboty, svobodu tisku, zrušenípoddanství atd.1848 po povstání ve Vídni vyhlášenaústavnost (konec feudalismu), zrušenacenzura, povoleno zřizování národníchgard a přislíbena nová ústava.1848 vycházejí Národní noviny pod re-dakcí Karla Havlíčka Borovského.1848 vznikl Národní výbor (15. 4.). Fr.Palacký odmítl pozvání do Frankfurtu azačlenění českých zemí do budoucíhosjednoceného Německa. Tzv. boj oFrankfurt (duben-květen 1848) rozdělil unás Čechy a místní Němce.1848 založen spolek Lípa slovanská (30.4.), kde postupně měli hlavní vliv radiká-lové.2.-12. 6. 1848 konán slovanský sjezd vPraze (340 delegátů), měl vytvořit před-poklady pro vznik Rakouska jako spolko-vého státu, vytvořit spolek slovanskýchnárodů v monarchii. Byl vydán manifestk evropským národům. Radikálně vystu-puje pražské vysokoškolské studentstvo.Rozhodnuto uspořádat manifestace pomši na Koňském trhu (dnešní Václavskénáměstí).12.-17. 6. 1848 manifestace přerostla v

povstání v Praze, stavba a boje na bari-kádách, které vojsko krutě potlačilo. I navenkově vypuklo lidové hnutí a organizo-vány výpravy na pomoc revoluční Praze.18. 6. 1848 nad Prahou vyhlášen stavobležení, zatýkání, pronásledování demo-kratického hnutí. Národní výbor rozpuš-těn (26. 6.). Stav obležení zrušen 20. 7.22. 7. 1848 zahájení ústavodárnéhoshromáždění ve Vídni, které po vypuk-nutí revoluce ve Vídni přeloženo na 22.11. do Kroměříže, kde mělo vypracovatnovou ústavu.7. 9. 1848 zrušeno nevolnictví a robota.1848-1916 novým císařem František Jo-sef I.7. 3. 1849 ústavodárný říšský sněm vKroměříži rozehnalo vojsko. Byl nastolenopět absolutismus, známý jako Bachov-ský absolutismus (Bach byl ministremvnitra).1849 Karel Havlíček Borovský souzenpro kritiku omezené (oktrojované) ústavy.13. 4. radikálové Arnold, Frič aj. se sbli-žují s ruskými anarchisty (Bakunin) apřipravují povstání.1849 Hlavní účastníci květnového po-vstání zatčeni 10. 5., někteří uprchli.1854 odsouzeni k vysokým trestům, nadPrahou vyhlášen opět stav obležení.1849-1914 boj o znovuzískání českýchpráv, později samostatnosti českého státu.Velký rozmach Českého průmyslu, země-dělství, vědy, umění a kultury. Postupněse zhoršují vztahy Němců a Čechů. Opětzřízena cenzura, zákaz shromažïování atajná policie.1849-1859 období Bachova absolutismu,kdy bylo tvrdě potlačováno národní a de-mokratické hnutí. Zrušeny národní gardy.1850 velké správní reformy - zřízenynové orgány, okresy, krajské vlády (1850-55), později krajské úřady (1855-62),místodržitelství, z nich pak zemské úřady

budování koněspřežné železnice České Bu-dějovice-Linec. Stavba uskutečněna až1824-1832.1811 důsledkem napoleonských válek stát-ní bankrot, hodnota peněz snížena na 1/5.1811 zahájení vyučování na konzervatořihudby v Praze.1813 další válka s napoleonskou Francií.Francouzské vojsko proniklo do severníchČech. V bitvě u Chlumce a Přestanova (uÚstí nad Labem) Francouzi poraženi.1815 průchod ruských vojsk českými ze-měmi.

Národní obrození - rozvíjí se jednotlivé če-ské vědy, zakládají vlastní, novou vědeckouterminologii v historii, první Gelasius Dob-ner (1719-95) a na něj navazující řada výz-namných českých historiků, vyvrcholilaFrantiškem Palackým (1798-1876). V jazy-kovědě a literatuře zvláště Josef Jung-mann (1773-1847), filozofií a teologií Ber-nard Bolzano (1781-1848), který se svýmKruhem podstatně ovlivnil celou našivzdělanou společnost. V přírodních vědáchzačínající Ignácem Bornem (1749-1791),pokračující dále Jos. Svatoplukem Pres-slem (1791-1849), ale i dalšími odborníky,které zde nelze všechny vyjmenovat, ale ji-miž se postupně dostala česká věda na úro-veň evropskou, někdy i světovou - např. lé-kař Jan Evangelista Purkyně (1787-1860),zakladatel buněčné teorie stavby lidskýchtěl, ale i aktivní činitel národního obrození.Současně se rozvíjí i národní poezie apróza, dosahující pozoruhodných úspěchů,včetně dramatického umění - V. Thám, J.N. Štěpánek, V. K. Klicpera a další, přede-vším pak Josef Kajetán Tyl (1808-1856). Vpoezii to byl nejprve Jan Kollár (1793-1832) a celá poezie tohoto období vrcholídílem Karla Hynka Máchy (1810-1836). Napočátku české opery stojí Fr. J. Škroup(1801-1866), tvůrce Dráteníka, první českéopery.1817-1818 nálezy tzv. rukopisu Králové-dvorského a Zelenohorského, moderní falsstaročeských epických zpěvů - básní, kterésilně ovlivnily v době nastupujícího roman-tismu vlastenectví české společnosti v lite-ratuře, hudbě, výtvarném umění i ve vědě.Jsou to padělky Václava Hanky a jeho spo-lupracovníků. Rozvinul se o ně urputný boj

i s politickým podtextem, který měl po-vzbuzovat sebevědomí českého národa vboji za jeho národní práva.1820 v Opavě kongres zástupců pěti moc-ností (Rakousko, Rusko, Prusko, Anglie,Francie) jednajících o zákroku proti revo-lučním hnutím (Neapolsko). Symbolem to-hoto období důsledného absolutismu, po-tlačujícího vše nové a pokrokové, se stal odr. 1821 do r. 1848 státní kancléř LotharMetternich (1773-1859).1824 zahájení pravidelných českých před-stavení ve Stavovském divadle.1826 Josef Ressel (1793-1857), chrudim-ský rodák, vynalezl lodní šroub.1827 založen časopis Společnosti vlaste-neckého muzea.1831 založena Matice česká k vydávání če-ských knih.1831-32 velké epidemie cholery.1831-1845 začínají narůstat mzdové nepo-koje dělnictva v Čechách i na Moravě.1832 pomoc českých vlastenců uprchlí-kům z Polska, kde ztroskotalo polské ná-rodní povstání. Stanovisko k němu rozdě-lilo českou společnost na slovanofilskou(proruskou) a demokratickou (propol-skou).1833 založena Jednota k povzbuzení prů-myslu v Čechách.1834 premiéra Tylovy hry Fidlovačka, vníž poprvé zazněla pozdější národní hym-na „Kde domov můj?“ (21. 12. 1834), hud-ba F. J. Škroup.1835-1848 vláda Ferdinanda V., posledníhokorunovaného českého krále.1836 umírá v Litoměřicích ve věku 26 letnejvětší český básník té doby K. H. Mácha,jenž složil lyricko-epickou báseň Máj.1836-1847 stavba tzv. Severní dráhy, po-kračující 1842-45 stavbou železnice Olo-mouc-Praha a Vídeň-Bohumín.1841 první jízda parníkem Bohemia zPrahy na Mělník.1844 vznik tajného politického klubu Re-peal, bojujícího proti metternichovskémuabsolutismu (E. Arnold aj.).1846 Karel Havlíček Borovský (1821-1856)začal redigovat Pražské noviny, nový typdeníku. Uveřejňuje svůj známý článek Slo-van a Čech.1846 vydán dvorský dekret o možnosti do-brovolného výkupu z roboty.

322 323

deže (Omladina). Soud vynesl vysokétresty.1895 Manifest Moderny - nástup novémladé české literární generace (J. Kvapil,A. Sova, O. Březina).1895 povoleno u nás studium žen na filo-zofii (od r. 1918 na všech VŠ).1897-98 tzv. Badeniho a Gautschova ja-zyková nařízení a Thunův jazykový zá-kon. Bezúspěšně se pokoušejí řešit složitéčesko-německé vztahy.1900-1903 nová velká hospodářská krize.1900 vznikla národní rada česká (17. 6.),nadstranická instituce koordinující čes-kou národnostní politiku.1905-1907 boje o všeobecné hlasovací prá-vo (manifestace, generální stávka 1905).1907 zavedeno všeobecné volební právo(26. 1.), následovaly volby.

1908 Slovanský (II.) sjezd v Praze k 60.výročí sjezdu z r. 1848.1908 Bosna a Hercegovina připojeny(anektovány) bez ohledu na mezinárodnízávazky k Rakousku.1900-1910 počátky 2. průmyslové revo-luce (nové zdroje energie, elektřina, spa-lovací motory) a chemické výroby, elekt-rifikace městské dopravy.1911 A. B. Svojsík u nás po své cestě doAnglie zavádí skauting (příklady a praxese studenty žižkovské reálky).1912 první tábor českých junáků.1912 Popelka Biliánová - průkopnicedívčího skautingu u nás1912 Božena Kunětická zvolena 1. po-slankyní do zemského sněmu v Čechách.15. 6. 1914 založen samostatný spolek„Junák - Český skaut“.

V Z N I K S A M O S T A T N É H O

S T Á T U A J E H O R O Z B I T Í

28. 7. 1914 začala první světová válka,první celosvětový válečný konflikt, vněmž se střetly dvě skupiny světa - cen-trální mocnosti (Německo, Rakousko-Uhersko, později i Turecko a Bulharsko),tzv. Trojspolek (Itálie se nepřipojila).Proti nim stály státy Dohody (Francie,Rusko, Velká Británie, k nimž se přidalydalší státy - např. Srbsko, r. 1915 se při-pojila Itálie a r. 1917 USA).12. 1914 odchází do emigrace T. G. Ma-saryk, aby v dohodě se Slováky aktivněusiloval o vznik samostatného státu.15. 6. 1914 ustaven samostatný spolekJunák - Český Skaut.1915 v českých zemích nastala pronásle-dování, zatýkání, později hlad, nespoko-jenost roste. Vznikají tajné protirakouské

organizace (Mafie), začaly i tzv. vele-zrádné procesy, byl rozpuštěn Sokol,Skauting sice zůstal, jeho členové A. B. S.a další byli vyslýcháni. Velká dezerce zrakouské armády (1915 - 28. pražskýpluk, 36. boleslavský pluk) a další. Nas-tává postupný přechod k zákopové válce,Itálie přešla na stranu Dohody, založenyčeské a slovenské legie.leden 1915 vznikl dívčí odbor spolkuJunák - Český Skaut.22. 10. 1915 v Clevelandu v USA uzav-řena dohoda o spojení českého a sloven-ského národa v jeden stát.1916 T. G. Masaryk, E. Beneš a M. R.Štefánik vytvářejí v Paříži Českosloven-skou národní radu samostatnosti novéhostátu. Vytváří se naše zahraniční armáda- tzv. legie (v Rusku, Srbsku, Francii,později v USA), začínají hromadné útěky(dezerce) Čechů a Slováků z rakouské ar-mády.21. 11. 1916 zemřel císař František Jo-sef I., vystřídán Karlem I., posledním cí-

atd. Stejně i okresní a krajské soudy, již odroku 1833 zřízeny okresní kamerálnísprávy, přejmenované 1854 na okresní fi-nanční ředitelství atd.1850 v Hodoníně se narodil T. G. Masa-ryk (7. 3.).1854 Božena Němcová (1820-1862) do-končila Babičku.1856 Karel Havlíček souzen porotou vKutné Hoře, protože však byl osvobozen,odvezen do vyhnanství v tyrolském Bri-xenu, propuštěn 1856, ale zemřel v Prazena tuberkulózu. Pohřeb se stal velkouprotiabsolutistickou demonstrací.1858 vydán almanach Máj, kdy se k od-kazu K. H. Máchy přihlásila většina če-ských spisovatelů (Frič, Hálek, J. Neruda,K. Světlá, Heyduk, Sabina aj.). Almanachse hlásil k demokratickým tendencím.1860-61 soustavným tlakem na císaře aříšskou vládu v tisku a na shromážděníchkonečně vydána 26. 2. 1861 Únorová ús-tava, souhrn základních zákonů. Nastalihned velký rozvoj národního hnutí.1862 v lednu založen Sokol, první tělo-cvičná národní organizace (M. Tyrš, J.Fügner). Vedení české politiky tvoříFrantišek Palacký a Fr. L. Rieger. Češtízástupci od 1863 odmítají účast na říšskéradě (tzv. pasivní rezistence).1865 zrušena císařským manifestemÚnorová ústava a rozpuštěna říšská rada.V Čechách naděje na větší uplatněnístarých práv zemí koruny české.1866 válka prusko-rakouská, končí po-rážkou Rakouska 3. 7. 1866 u HradceKrálové. Rakousko nuceno uzavřít mír.1867 jednání nové říšské rady, státo-právní vyrovnání s Uherskem. České po-žadavky odmítnuty. Proto demonstrativnípou� českých politiků do Ruska (20. 5.-15.6.).21. 12. 1867 vydána takzvaná Prosincováústava - oficiální rozdělení monarchie naRakousko-Uhersko, jinak nová ústavaumožnila ještě širší a mohutnější hnutí nauplatnění všech práv českého lidu. Za-kládány české i německé politické strany.1868 velký tábor lidu na Řípu (15. 5.), de-monstrace za české státní právo. Tá-borypak po vzoru Řípu pokračovaly, byly roz-puštěny, zakazovány, přesto se jich účast-nilo v letech 1868-1871 na 1 450 000 osob.

1869 první koňská dráha v Brně.1891 v Praze první tramvaj.1871 Český zemský sněm přijal takzvanéFundamentální články, které měly vyře-šit česko-německé vztahy. Proti nim vy-stoupili němečtí místní politikové, ně-mecký císař a Maïaři. Proto všeztroskotalo.1871 založen 1. ženský spolek v Čechách(K. Světlá) s cílem vychovávat ženy adívky k výdělečné práci.1873 vypukla světová hospodářská krize,která těžce postihla i naše země.1874 vznikla politická strana soc. demo-kracie, následuje mladočeská strana,1878 československá soc. dem. stranadělnická, 1884 rolnická strana, 1894křes�anská sociální strana, 1896 kato-lická strana na Moravě, 1897 radikálnípokroková strana, 1897 agrární strana,1900 česká strana lidová - realistická, za-loženy i další, menší české strany. Ně-které strany se později spojily.1876 narodil se v Praze A. B. Svojsík (5. 9.), zakladatel českého skautingu.1878 Rakousko obsadilo vojensky Bosnua Hercegovinu.1879-1890 boje českých politických strano jazyková a státoprávní práva, pronásle-dování politických stran.1879 Rakousko a Německo uzavřelo spo-lek, základ budoucí světové války.1882 rozdělena pražská Karlo-Ferdinan-dova univerzita. Vznikají české fakulty.Do Prahy přichází na filozofii jako univ.profesor T. G. Masaryk.1883 díky sbírce „Národ sobě“ otevřenooperou Bedřicha Smetany Libuše Ná-rodní divadlo v Praze (18. 11.).1886 zahájen boj o pravost rukopisůKrálovédvorského a Zelenohorského.Rozdělil českou společnost, ale věda na-konec zvítězila a dokázala jejich nepra-vost.1886 1. dívčí gymnázium ve středníEvropě Minerva v Praze.1888-1909 encyklopedické dílo Ottůvslovník naučný, jehož prvotní plán vypra-coval T. G. Masaryk.1891 významná zemská jubilejní výstava(bez německé účasti).1893 výjimečný stav v Praze proti pokro-kové činnosti studentské a dělnické mlá-

R V N Í

S V Ě T O V Á

V Á L K A ,

324 325

sařem u nás.únor 1917 v Rusku Únorová revoluce,která zbavila Rusko carské vlády. Stouplodpor proti válce.jaro 1917 počátek trvalého hospodář-ského, později i politického rozkladu Ra-kousko-Uherska.6. 4. USA vypovědělo válku Rakousku aNěmecku. Končí doba americké neutra-lity.17. 5. Manifest českých spisovatelů pode-psalo 222 spisovatelů a vědců (mezi nimi iskauti), množí se hladové demonstrace.2. 7. bitva u Zborova, kde se vyznamenalačs. brigáda. Ve Francii vytvořena rada„Nazdar“, základ francouzské legie, kteráse později vyznamenala při bojích na zá-padní frontě.1917 radikalizace českého odboje v za-hraničí i doma (vytvoření českého svazu aNárodního výboru).9. 10. v Rusku oficiálně zřízen čsl. ar-mádní sbor.7. 11. v Rusku bolševická revoluce vedenáV. I. Leninem.6. 1. 1918 Tříkrálová deklarace žádajícíprávo na sebeurčení národů.8. 1. prezident USA Wilson využil 14bodů jako program pro ukončení ničivéválky (bod 10 - možnost vytvořit samo-statný stát).3. 3. bolševické Rusko uzavírá mír sÚstředními mocnostmi, české legie v Ru-sku silně ohroženy. Přesun českých legiípřes Sibiř do Vladivostoku na západ. Bojemezi legionáři a jednotkami bolševiků.13. 4. národní přísaha představitelů če-ského kulturního a politického života vPraze v Obecním domě.30. 5. v USA uzavřena Pittsburská do-hoda o spojení Čechů a Slováků v samo-statné republice, Slovensko má mít vlast-ní sněm a správu.29. 6. Francie uznala Národní radu čes-koslovenskou jako nejvyšší orgán a základpříští vlády Československa.13. 7. ustavení Národního výboru česko-slovenského, vyznání idejí čechoslova-kismu.3. 9. USA uznává Národní radu českoslo-venskou za vládu.14. 10. generální stávka v českých zemíchproti vývozu potravin, na některých mís-

tech vyhlášena samostatnost republiky.18. 10. Washingtonská deklarace - pro-hlášení samostatnosti ČSR.28. 10. 1918 vznik Československé repu-bliky. Skauti vedení A. B. S. se přihlásili vPraze do služby republice (Pošta českoslo-venských skautů, první skautské známkyna světě).18. 11. 1918 v Pittsburghu v USA se roz-hodla Národní rada ukrajinských Rusínůo připojení Karpatské Rusi k ČSR.21. 12. příjezd T. G. Masaryka jako prv-ního prezidenta do vlasti.říjen-prosinec 1918 pokus některýchněmeckých stran o odtržení pohraničískončil v prosinci 1918 úplným neúspě-chem. Vznik extrémních německých naci-onalistických stran (DNSAP, DNP).18. 1.-10. 9. 1919 zahájila v Paříži čin-nost mírová konference, tzv. Versaillskákonference stvrzující samostatnost ČR,Ústavu, Společnost národů v Ženevě.březen konflikt česko-maïarský, kdetamní bolševická vláda obsadila Sloven-sko, ale byla vypuzena.13. 6. stanoveny definitivní hranice repu-bliky Maïarské a ČSR na Slovensku aPodkarpatské Rusi.7. 6. ustaven „Svaz Junáků-skautů RČS“,náčelníkem A. B. Svojsík, starosta JosefRösler-Ořovský.15.-16. 10. první volby do obecních zastu-pitelstev.1919-1920 uzavřeny pařížské mírovésmlouvy, ukončení první světové války(10 miliónů obětí). 1919-1920 konflikt mezi ČSR a Polskemo Těšínsko - rozdělení Těšínska mezi obězemě.29. 2. 1920 přijata první ústava ČSR.18. 4. první svobodné, tajné a rovné vol-by v ČSR, vytvořeno Národní shromáž-dění a první československá vláda.27. 5. 1920 T. G. Masaryk zvolen prezi-dentem republiky, opětovně zvolen cel-kem čtyřikrát, ve funkci setrvává až dosvé rezignace 14. 11. 1935, první protek-tor (ochránce) Svazu junáků.říjen-listopad 1921 soc. demokracie serozdělila, z levice vznikla KSČ.1922 počátek slovenského autonomníhohnutí, které přišlo později se snahou oosamostatnění Slovenska (A. Hlinka).

1924-29 překonání důsledků 1. světovéválky a období rozkvětu a demokracie vČSR, která se dostala mezi nejvyspělejšístáty Evropy s demokratickým zřízením.Aktivní spolupráce některých německýchpolitických stran.1929-1933 začala světová hospodářskákrize, která měla později hluboké hospo-dářské i politické důsledky i v ČSR -stávky, vznik extrémních, již nacistickyorientovaných německých politickýchstran, které pak byly v roce 1933 úřednězakázány.5. 3. 1933 v Německu zvítězila Hitlerovanacistická strana (NSDAP) otevřeně bo-jující proti výsledkům 1. světové války,vznikají na základě rasistické teorie pro-tižidovské zákony a koncentrační táborypro odpůrce nacismu.2. 10. 1933 oznámil Konrád Henleinustavení Sudetoněmecké vlasteneckéfronty (SHF) v Čechách, která se 30. 4.1935 přejmenovala na Sudetoněmeckoustranu (SdP), nejprve skrytě a pak ote-vřeně usilující o rozbití ČSR a odtrženípohraničí od republiky.1933-38 stupňující se boj SdP již otevřeněse hlásící k nacismu proti ČSR. Veškerépokusy o řešení úmyslně SdP mařila.19. 5. 1935 SdP zvítězila ve volbách, kdyna její stranu přešla většina ostatních ně-meckých stran (mimo soc. demokracii aKSČ) a stala se nejsilnější stranou v ČSR(15,2 %). Volí cestu k nacismu, místo abyvyužila všech demokratických možností,které tehdy v republice měla.18. 12. 1935 zvolen novým prezidentemEdvard Beneš.11.-13. 3. 1936 Hitler zlikvidoval samo-statné Rakousko, tzv. anschluss.14. 9. 1937 zemřel první prezident ČSRT. G. Masaryk.1938 konflikt mezi SdP a vládou se vyos-třoval stále více, nepřímo podporován islovenskou Hlinkovou ¾udovou stranou(získala r. 1935 6,9 % hlasů).21. 5. 1938 ČSR vyhlásila částečnou mo-bilizaci na obranu republiky.20. 7. 1938 anglická vláda poslala do ČSR„nezávislého vyšetřovatele“ a prostřed-níka lorda Runcimana k zjištění poměrů,ale ten se v podstatě postavil za poža-davky sudetských Němců.

1938 Hitler několikrát otevřeně napadlČSR, žádal odstoupení pohraničí. 30. 5.vydal směrnice k útoku na ČSR. Henlei-novci se pokusili 12.-13. 9. 1938 o puč,který byl potlačen a vedoucí činitelé Hen-leinovců prchli do Německa k Hitlerovi.Jednání západních mocností o ČSR s Hitlerem (Berchtesgaden, Godesberg,Mnichov).23. 9. 1938 úspěšná mobilizace v ČSR.

29. 9. 1938 podepsali Hitler, Mussolini,Chamberlain a Daladier (Německo, Itálie,Anglie, Francie) za nepřítomnosti ČSRtzv. Mnichovskou dohodu o odstoupenípohraničí nacistickému Německu. Násle-dovalo přijetí Německého diktátu (30. 9.),odstoupení prezidenta Beneše (22. 10.).1. 10. 1938 čsl. vláda ustoupila před ul-timátem polské vlády a odstoupila PolskuTěšínsko, na Slovensku vzniká Tisova au-tonomní vláda - Vzniklo Česko-Sloven-sko.1.-10. 10. 1938 nacisté obsadili pohra-ničí.30. 11. 1938 prezidentem Česko-Sloven-ska zvolen dr. Emil Hácha.1939 slovenští představitelé jednají s na-cistickým Německem.22. 1. 1939 vytvoření jednotné organi-zace Junák - ústředí skautské výchovy.14. 3. 1939 slovenský sněm odhlasovalvytvoření tzv. Slovenského štátu po jed-nání Hitlera s Tisem a Ďurčanským vBerlíně.14. 3. 1939 prezident Hácha odjel do Ber-lína k jednání s Hitlerem. 15. 3. 1939 donucen podepsat zřízení tzv.Protektorátu Böhmen und Mähren (Če-chy a Morava), nacisté se zcela zmocnilirepubliky. Nastal konec prvního Česko-slovenska (1918-1939).

326 327

O K U P A C E A O D B O J

PROTI NACISTŮM

15. 3. 1939 při obsazení Českých zemí seprojevuje zásadní nesouhlas většiny obyva-telstva. Vycházejí první nacistické rozkazy.16. 3. 1939 jmenována první protekto-rátní vláda v čele s R. Beranem, nacistéovládli celé naše území.18. 3. 1939 Hitler jmenoval Neuratha tzv.Protektorem a K. H. Franka státním ta-jemníkem Protektorátu. Vytvářejí seprvní odbojové organizace Politickéústředí (PÚ), pod vlivem E. Beneše, kterýodešel do Anglie, ilegální sí� Petičníhovýboru „Věrni zůstaneme“ - PVVZ,Obrana národa (odbojové sdružení vo-jáků). Tyto organizace se sjednotily po-čátkem roku 1940 v Ústředním vedeníodboje domácího (ÚVOD).28. 10. 1939 velké protinacistické de-monstrace v Praze, jimž padl za obě� vy-sokoškolský student Jan Opletal.15. 11. 1939 pohřeb Jana Opletala je sig-nálem nových protinacistických demon-strací.17. 11. 1939 nacisté uzavřeli všechny če-ské vysoké školy, devět vysokoškolákůpopraveno, na 1200 odvezeno do koncen-tračních táborů. Velký ohlas ve světě. 17.listopad vyhlášen pak za Mezinárodní denstudentstva.1. 9. 1939 začala II. světová válka nejprvemezi nacistickým Německem a Polskem.září 1939 v Polsku vytvořen legion Če-chů a Slováků (960 příslušníků), který

však do bojů již nemohl zasáhnout.1939 tvoří se postupně na západě Čsl.zahraniční armáda (Francie, Anglie) areprezentace protinacistického odboje včele s E. Benešem.28. 10. 1940 K. H. Frank vydal nařízenío zrušení Junáka, který pracuje dále ile-gálně doma i v zahraničí.1940 válka na západě, kde nacisté zazna-menali úspěchy (porážka Francie, Dán-ska, Norska, Belgie, Holandska, Lucem-burska). Válka se stala skutečněsvětovou. Anglie se i za pomoci čsl. letcůubránila a 21. 7. 1940 uznala čsl. proza-timní vládu. V Anglii vznikla státní radaa vláda, v čele stál potvrzený prezident dr.Ed. Beneš. Doma nacisty předloženy ná-vrhy na likvidaci českého národa (germa-nizace, vystěhování atd.).1941 Hitler dokončil úspěšné tažení na-cistů na Balkán (Jugoslávie, Řecko), zdevytvořeny loutkové režimy stejně jako vjiž dříve obsazených zemích.22. 6. 1941 nacisté napadli SSSR. Po po-čátečních úspěších (vrchol r. 1942) nastalpo bitvě u Leningradu a Stalingradu ob-rat. V SSSR vzniká od února 1942 1. čs.samostatný prapor. První vítězný boj snacisty 8. 3. 1943 v bitvě u Sokolova. Dne10. 4. 1944 změněn na 1. čs. armádní sbor.27. 9. 1941 jmenován zastupujícím pro-tektorem Reinhard Heydrich. Začalatvrdá perzekuce českého obyvatelstva,která se stupňovala po atentátu na něj(27. 5. 1942). Novým protektorem jme-nován Kurt Daulege.Čsl. jednotky bojují také v Libyi a u To-bruku.7. 12. 1941 vstup USA do války.

10. 6. 1942 v rámci heydrichiády vyhla-zení Lidic nacisty.24. 6. 1942 vyhlazení Ležáků.1941-45 doma roste pronásledování,vzniká koncentrační tábor Terezín a dalšítábory, likvidace Židů, Romů, řada ilegál-ních protinacistických skupin zatčena, li-kvidována a buï popravena, nebo dána dokoncentračních táborů. Začínají vznikatpartyzánské oddíly nejprve na Slovensku,které se oficiálně připojilo k válce po bokunacistického Německa.1943-45 úspěchy spojenců na západě i navýchodě vedly postupně k porážce nacis-tického Německa a jeho stoupenců (po-rážka u Sokolova, boje v severní Africe,zde bojovaly i Čsl. jednotky, a zejména vSSSR. Vylodění a obsazení Itálie, invazeAmeričanů do Francie 6. 6. 1944, koordi-novaná s útokem sovětské armády),otevření tzv. 2. frontu.29. 8.-27. 10. 1944 na Slovensku vypu-klo národní povstání, které bylo nacistypotlačeno. Sověti obsadili postupně

území, které drželi nacisté na Balkáně.Vrcholí aktivní odboj i v českých zemích,který nikdy nepřestal. Vznik České ná-rodní rady 29.-30. 4. 1945.září 1944 se československý armádnísbor pod vedením generála Ludvíka Svo-body podílel i na osvobození Českoslo-venska (Dukla, východní Slovensko).5. 4. 1945 schválila nová vláda, jmenovanáprezidentem Ed. Benešem, v čele se Zd. Fi-erlingerem tzv. Košický vládní program do-hodnutý již předem v Moskvě. Do politic-kého života nebyly připuštěny pravicovépoliticky orientované strany. Byla vytvo-řena Národní fronta Čechů a Slováků.5. 5. 1945 odboj vyvrcholil květnovýmpovstáním českého lidu. Podle dohodymezi spojenci byla většina území ČSRosvobozena a obsazena sovětskou armá-dou, americká se musela zastavit zhrubana linii K. Vary-Plzeň- Č. Budějovice.5.-9. 5. 1945 Pražské povstání, při němobnova skautingu, do r. 1946 měl 250 000členů.

BNOVA STÁTU,

VÍTĚZSTVÍ STALINISMU U NÁS

A JEHO DŮSLEDKY

Obnova ČSR r. 1945 (bez PodkarpatskéRusi) se snaží navázat na tradice předna-cistické republiky, ale již od května 1945nastupuje u nás komunistický stalinis-mus, kterému se bohužel v únoru 1948podařilo zmocnit se vlády a nastolit podlesovětského vzoru tvrdý totalitní režim.

19. 5.-20. 10. 1945 vydávány tzv. prezi-dentské dekrety (národní správa majetkuNěmců, Maïarů, zrádců a kolaborantů).19. 5. dekret o trestání nacistických zlo-činců a jejich pomahačů, zřízení mimo-řádných lidových soudů a Národníhosoudu.Dekret o konfiskaci a rozdělení majetkuNěmců, Maïarů, zrádců a kolaborantů(21. 6.).Dekret o osídlování pohraničí (20. 7.).Dekret o Prozatímním národním shromáž-dění a o volbách do národních výborů a Pro-zatímního národního shromáždění (25. 8.).

R U H Á

S V Ě T O V Á

V Á L K A ,

328 329

Dekret o všeobecné pracovní povinnosti(1. 10.).Dekret o zrušení německých vysokýchškol (18. 10.).Dekret o obnovení čs. měny (19. 10.), de-kret o závodních radách (24. 10.).Dekrety o znárodnění (25. 10.) vyhlášenys platností od od 28. 10. 1945.Němci a Maïaři se fakticky stali bezpráv-nými, jejich majetek byl zabaven a dánpod tzv. národní správu.červen-srpen 1945 období tzv. divokéhoodsunu německého obyvatelstva.1945 Postupimská konference (17. 7.-2. 8.)vítězných mocností (SSSR, USA, VelkáBritánie) schválila odsun, měl však býtproveden organizovaně, pod dohledem ne-závislé mezinárodní komise. Do konceroku 1946 vysídleno 2 256 000 Němců,zbytek německého obyvatelstva (antifa-šisté a specialisté) rozptýlen z pohraničí dorůzných míst. Odsun Maïarů nebyl Postu-pimskou konferencí schválen. (Na Sloven-sku bylo r. 1950 více než 10 % Maïarů.).6. 8. 1945 na japonské město Hirošimasvržena Američany atomová bomba.2. 9. 1945 kapitulace Japonska zname-nala konec 2. světové války (přes 50 mili-ónů obětí).28. 10. 1945 zahájilo činnost prozatímníNárodní shromáždění, které schválilo apotvrdilo uvedené prezidentské dekrety.1945 dohoda se SSSR o podstoupení Pod-karpatské Rusi (29. 6.).Na Slovensku vytvořena podobně jako včeských zemích Slovenská národní rada(utvořená již 1944) a Sbor povereniků.1945 v Praze se 17.-23. 11. sešel světovýkongres studentstva jako uznání za per-zekuci českých vysokoškoláků.1946 zvláštní zákon z května zaručil bez-trestnost těm, kteří se podíleli na proti-právnostech při vysídlení Němců.1946 volby do ústavodárného národníhoshromáždění (26. 5.). Zvítězila KSČ s 38,12%, následovaly Čs. strana národně socialis-

tická 18,37 %, Čs. strana lidová 15,71 %, De-mokratická strana Slovenska 14,14 %, Čs.sociální demokracie 12,1 %, dvě malé sloven-ské strany Strana Slobody 0,85 % a Stranapráce 0,71 %, prázdných lístků bylo 0,45 %.1946 první sjezd českých spisovatelů 1.6.-21. 6. Již v květnu ustaveno prozatímnívedení Svazu české mládeže (SČM) a Slo-venské mládeže (SSM).1947 konflikty mezi komunisty a demo-kratickými silami se stále zvětšovaly azhoršovaly. Národní fronta se dostala dohluboké krize.1947 ČSR na nátlak SSSR odmítlo Mar-shallův plán. Zhoršila se i mezinárodní situ-ace, ČSR se stala fakticky satelitem SSSR.1948 komunisté využili svých politickýchpozic (ovládnutí bezpečnosti, závodníchrad). Přesuny ve velitelském sboru bez-pečnosti (13. 2.) vedly nakonec (20. 2.) kdemisi nekomunistických ministrů, s vý-jimkou Soc. demokratické strany.1948 prezident Beneš demisi (25. 2.) přijal.Vytvořeny akční výbory (26. 2.). Vylučováníaktivních nekomunistů ze stran, organizacíúřadů a institucí. Komunisté se zcela zmoc-nili vlády v ČSR. Prezident Beneš 7. 6. 1948rezignoval a brzy zemřel. Sokolský slet pro-jevem odporu proti komunistům.1948-53 začíná budování totalitního poli-tického systému a první politické procesyza aktivní účasti sovětských poradců. Poli-tické procesy probíhaly s některými před-staviteli našeho odboje, s vysokoškoláky, s„protistranami“ (poprava Milady Horá-kové), se skauty, pak i s komunisty (tzv.protistátním spikleneckým centrem - Ru-dolf Slánský apod.). Velký odchod do emi-grace (1948-51 přes 250 000 občanů). Vemigraci vytvořena Rada svobodného Čes-koslovenska a začíná vysílat Svobodná Ev-ropa, Hlas Ameriky, BBC apod. Pronásle-dování církví (procesy, internační táborypro řeholníky, PTP atd.).29. 3. 1948 zrušen Junák.Přestavba našeho průmyslu, ústřední plá-

nování, likvidace soukromého sektoru,násilné zakládání jednotných zeměděl-ských družstev.1949 ČSR členem Rady vzájemné hospo-dářské pomoci řízené SSSR.5. 3. 1953 zemřel J. V. Stalin. Končí dobanejvětších represí, ale pronásledování vmírnější formě pokračuje. Zemřel Kl.Gottwald (14. 3.), nahrazen AntonínemZápotockým (1953-57) a pak AntonínemNovotným (1957). Začíná se mluvit o mí-rovém soupeření (Nikita Chrušov) meziVýchodem a Západem.1953 měnová reforma (30. 5.), výměnapeněz 1:5. Proti tomu nespokojenost aněkde stávky (Plzeň, Praha-Vysočany,Ostravské doly, železárny Třinec a jinde).

14. 5. 1955 podepsán vojenský paktVaršavská smlouva mezi SSSR a sedmizeměmi tzv. socialistického tábora.únor 1956 v Moskvě odhalen Chruščo-vem kult osobnosti a zločiny Stalina.duben 1956 sjezd Svazu spisovatelů vy-stupuje s kritikou a požaduje demokraciia svobodu tvorby.1956 dělnické bouře v Polsku a revoluce vMaïarsku potlačena tvrdě Sověty, u násse prohlubuje ekonomická, politická a kul-turní krize (např. zhroucení 3. pětiletky).11. 7. 1960 nová ústava a vznik ČSSR (doté doby jen ČSR).1965 ekonomové začínají prosazovat ur-čité reformy, proti tomu však radikálníkomunisté.

N O R M A L I Z A C E

A JEJÍ DŮSLEDKY

1968 přelomový rok - již předtím zahájenv KSČ obrodný proces, odpor proti dosa-vadnímu vedení KSČ roste stále víc. De-monstrace studentů, „Strahovské událos-ti“, brutální zásah Veřejné bezpečnosti.leden 1968 A. Novotný zbaven funkcetajemníka KSČ, nahrazen AlexandremDubčekem. Novotný donucen rezignovati na úřad prezidenta. Dne 30. 3. 1968 zvo-len prezidentem generál Ludvík Svoboda.Pražské jaro 1968 - vypracován Akčníprogram KSČ. Vytvořena nová vláda (O.Černík), Jos. Smrkovský předsedou Ná-

rodního shromáždění. Množí se a sílíútoky zemí Varšavské smlouvy, zvláště zeSSSR a NDR. Obnovují se rozpuštěné azakázané organizace: Junák (29. 3. 1968),Sokol, vznikají Klub 231 (bývalí političtívězni), Klub angažovaných nestraníků(KAN).27. 6. 1968 vyšlo „Prohlášení 2000 slov“.Stupňuje se nenávistní kampaň proti našírepublice. Na poradách Varšavské smlou-vy byla přijata Brežněvova doktrína oomezení samostatnosti členů smlouvy,kteří jsou povinni bránit socialismus amezinárodní postavení socialistickéhospolečenství. Byl nám zaslán společný do-pis pěti stran, který ÚV KSČ odmítl jakozasahování do vnitřních záležitostí. Bez-výsledně i přes hrubý nátlak skončila nazlomu července a srpna schůze ÚV SSSRa ÚV KSČ v Čierné nad Tisou. Stejně do-padla i schůzka v Bratislavě, kde ÚVKSSS měly podpořit „bratrské“ komu-

R A Ž S K É

J A R O

1 9 6 8 ,

330 331

nistické strany. Neúspěšně skončilyschůzky Dubčeka a W. Ulbrichta v Kar-lových Varech a v Komárně s J. Kadárem.Již v červnu 1968 vyvolalo znepokojenístátní cvičení vojsk Varšavské smlouvy,které bylo úmyslně prodlouženo. Varšav-ská smlouva se definitivně rozhodla za-kročit hrubou vojenskou silou.21. srpna 1968 vpadla a pak okupovalanaši republiku vojska Varšavské smlouvys výjimkou Rumunska. Došlo ke krvepro-lití. Události v Československu byly nej-hrubším porušením mezinárodního právai platných smluv okupováno. Ihned se pro-ti tomu zvedl v celé republice téměř jed-nomyslný odpor. Mimořádný sjezd KSČvyjádřil nesouhlas s okupací.27. srpna 1968 přijali pod nátlakem us-nesení zástupci ČSR tzv. Moskevský pro-tokol, v podstatě schvalující okupaci repu-bliky. Nikdo z těch, kteří podepsalikapitulaci v Moskvě, ani později platnostsvého podpisu neodvolal (výjimka Fr. Kri-egel). Do konce roku 1968 byla republikave své naprosté většině jednotna v odporuproti okupaci. Nové stanovy Junákaschválené po okupaci již nemohly obsaho-vat požadavky (oddíly oldskautů, du-chovní rady, oddíly s náboženskou vý-chovou) a Junák byl donucen vstoupit donormalizačního Sdružení organizací dětí amládeže (SODM). Dne 23.-24. 11. se konalv Praze III. manifestační sjezd Junáka,který se postavil za myšlenky demokracie.1969 pokračuje hrubé vměšování okupantůdo vývoje v republice. Začíná se definitivněformulovat s novou taktikou tzv. normali-zační skupina, do jejíhož čela se za pomocidalších kolaborantů a zastánců otevřenéhovměšování SSSR do našich poměrů postavilG. Husák. Ani protestní sebeupálení JanaPalacha a Jana Zajíce, která otřásla veřej-ností, bohužel již nemohla nic změnit na ob-nově totalitního komunismu u nás.březen 1969 po vítězství ČSSR nadSSSR na MS v hokeji ve Stockholmu do-

šlo ke spontánnímu slavení po celé re-publice, které ukázalo hluboký projev ne-spokojenosti s okupací naší republiky.Odpovědí okupantů byly represe.duben 1969 se v SSSR rozhodlo o likvi-daci posledních reformistů v ústředníchorgánech (vláda, parlament, NF, bezpeč-nost, armáda). Bylo proto svoláno tak-zvané Dubnové plénum, na němž byl od-volán Dubček (potom vyloučen z KSČ) adesítky dalších členů ÚV a do čela posta-ven G. Husák. Nastaly čistky ve všech in-stitucích, které vedly k vyloučení z KSČ aprakticky i k zákazu výkonu povolání ti-síců občanů, z nichž první byli již r. 1969zatčeni. Nastalo období normalizace.Podkladem totality se stalo tzv. „Poučeníz krizového vývoje ve straně a společnostiod XIII. sjezdu KSČ“, kde se zdůrazňujetzv. „Bratrská internacionální pomoc“ audálostí v Československu byly označenyza „kontrarevoluci“.21. 8. 1969 při prvním výročí sovětskéokupace vznikly v Praze a po celé republicespontánní protesty proti okupaci, které ve-dly k střelbě SNB, armády a lidových mi-licí proti lidu s desítkami zraněných a s ob-rovskými materiálními škodami.únor 1970 plénum Junáka v rozporu sestanovami kooptovalo do Ústřední rady vy-brané členy KSČ a tím začala jeho diskri-minace. V červnu rozhodla KSČ o ukončeníčinnosti Junáka k 1. 9. 1970. Junák je pakpotřetí totalitně likvidován (1940, 1948,1970). Do nového Pionýra nevstoupili zda-leka všichni členové Junáka. Našli útočištěv některých jiných organizacích (TOM,ČSČK, TIS, Svazarm, Mladí požárníci atd.)a několik oddílů pracovalo ilegálně. Ani čle-nům Junáka se nevyhnuly perzekuce, propouštění z práce, nepřijetí do škol, odchoddo emigrace a bohužel i politické procesy.Začínají se vydávat ilegální „samizdaty“(čeští a slovenští intelektuálové V. Havel,L. Vaculík, J. Ruml...).květen 1970 vynuceno podepsání nové

smlouvy mezi SSSR a ČSSR „o vzájemnépomoci a spolupráci“. Naše republika setak stala skutečným satelitem Moskvy,plnícím ochotně všechny její úkoly apřání. Začínají politické procesy, státníbezpečnost sleduje a zastrašuje „nebez-pečné živly“ atd.podzim 1970 všude se vytvářely „stra-nické skupiny“, které musely vypracovat„Analýzu činnosti v letech 1968-69“. Tose týkalo i Junáka, jenž měl být faktickyzrušen zařazením do jednotné masové or-ganizace dětí a mládeže v ČSSR.1970-89 je obdobím tzv. normalizace, ztrá-ty samostatného postavení ČSSR v zahra-niční politice, období problémů plánovanéhohospodářství, rychlého zhoršení ekologic-kých problémů, cenzury atd. Celková úro-veň kultury a morálky silně poklesla, vznikltzv. reálný socialismus, roste korupce.

1975-89 se stává prezidentem po rezig-naci L. Svobody Gustáv Husák. Proti cel-kové stagnaci, apatii a úpadku vznikalyskupiny nespokojenců, tzv. disidenti.Poč. roku 1977 vznikla „Charta 77“ vy-zývající k otevřené demokratické diskusina legálním základě s režimem normali-zace. Vzniká i výbor na obranu nespraved-livě souzených (VONS) apod. V čele disi-dentů stojí především umělecká a vědeckáinteligence (J. Patočka, V. Havel aj.). Signa-táři Charty jsou pronásledováni, jejich dětinesmějí studovat nebo vykonávat své pů-vodní povolání. Dělnictvo působí celkempasivně. Rozmáhá se „konzumní typ“ spo-lečnosti, útěky do „vnitřního exilu“. AniGorbačovova perestrojka nenašla v ČSSRpříznivou odezvu. Všeobecná politická,ekonomická a kulturní a duchovní krize sestále zvětšovala a zrychlovala.

D E M O K R A C I E

17. 11. 1989 v den Mezinárodního svátkustudentstva došlo při povolené manifes-taci vysokoškoláků v Praze na Národnítřídě ke střetu s policií a pokus potlačitvše terorem rychle selhal. Nastal čas „sa-metové revoluce“.listopad 1989 vzrušené protikomunis-tické a protivládní demonstrace sílí nej-prve v Praze a velkých městech, ale i navenkově. Komunistický režim je naprostoneschopný a postupně je donucen k

ústupkům a kapitulaci.2. 12. 1989 v Městské knihovně v Prazepotřetí obnoven Junák.29. 12. je zvolen prezidentem republikyVáclav Havel, dramatik a přední disident.1990 až dodnes probíhá obnova hospo-dářství (odstátňování majetku...), vědy,kultury, umění atd. Buduje se občanskáspolečnost a politický pluralismus, překo-návání téměř padesátiletého duchovního,morálního a ekologického zpustošení spo-lečnosti. Obnovují se demokratické prin-cipy, tradiční a nové spolky (Sokol, YM-CA, YWCA atd.).1. 1. 1990 je vyhlášena Československáfederativní republika (ČSFR).6. 6. 1992 svobodné volby.31. 12. rozpad ČSR na dva samostatnéstáty ČR a SR.1993 prvním prezidentem České repub-liky zvolen Václav Havel.

B N O V A

332 333

Historický vývoj českého státuumožňuje pochopit, že:

česká společnost je historicky zalo-žena na křes�anské kultuře,

vzdělanost obyvatel byla vždy po-měrně vysoká,

poměrně vysoký podíl průmyslu vnašem hospodářství vedl k silnějšímusociálnímu cítění,

pocity historických křivd, a� již zestrany rakousko-uherské, německé čiruské, způsobily zesílení národníhocítění,

historické problémy se odrážejí i vdnešním duchovním myšlení

Památník našich letců v Anglii Na otázku: „Jak ti pomohla létastrávená v oddíle překonat útrapyválky?“ odpověděl bývalý rádce JiříSchubert - Kat tímto dopisem:

Ve 20. století třikrát vstupoval český národ do odboje. Poprvé to bylo za 1.světové války a výsledkem byl vznik Československé republiky 28. října 1918.Ve Francii, Itálii i v Rusku tehdy bojovali českoslovenští legionáři, z nichžmnozí padli v daleké cizině.

Podruhé to bylo za 2. světové války, kdy Češi na všech spojeneckých fron-tách i v domácím odboji bojovali a umírali. Například Britové dodnes s úctouvzpomínají na naše letce, kteří pomohli v bitvě o Anglii. 8. května 1945 se vcelé Evropě slaví den vítězství a u nás obnova československého státu.

Mil˝ brat¯e,ptal ses mne, jak mi prospÏly mÈ skautskÈ znalosti v letech nÏmeckÈ okupace, kdyû

jsem byl Ñhostemì v koncentraËnÌch t·borech por˘znu v ÿÌöi. Tedy ano, mohu ti odpovÏ-dÏt velmi kr·tce: Byl jsem p¯ipraven!

V prosinci 1941 jsem byl poprvÈ vyzv·n, abych odjel na sv˘j nedobrovoln˝ skautsk˝t·bor do TerezÌna. A od tÈ doby jsem nep¯estal skautovat aû do Ëervna 1945. Byly to oce-lovÈ t·bory a v s·zce nebyla putovnÌ soöka svatÈho Ji¯Ì, ani skautsk· sekera. NÏco vÌce -vlastnÌ ûivot. Stokr·t od tÈ doby jsem hr·l Kimovu hru ve vöech obmÏn·ch a vûdy jsemvyhr·l, neboù jsem se nauËil vidÏt, slyöet, kombinovat. NauËil jsem se tuöit nebezpeËÌ ozlomek vte¯iny d¯Ìve, neû nastalo. Proöel jsem ¯adou t·bor˘ a stokr·t p¯em˝ölel o ˙tÏku,ale vûdy jsem vÏdÏl: teÔ ne, nenÌ jeötÏ Ëas.

Dlouho jsem Ëekal a p¯ipravoval se na ten Ñhappy endì. A p¯iöel, kdyû jsem zavÌtalkoneËnÏ do svÈho poslednÌho koncentr·ku v Blechhammeru. Za t¯i dny potÈ jsem zmizel.Putoval jsem krajinou, kterou jsem vidÏl jen jednou, kdyû n·s tudy vedli kordonem. Vöimljsem si jÌ dob¯e, neboù jsem vÏdÏl, ûe tudy budu jednou utÌkat. Vöiml jsem si kaûdÈhokopce, h·jeËku, k¯iûovatky, abych pozdÏji nezbloudil a abych nemusel projÌt vesnicÌ, kter·byla m˝m nep¯Ìtelem. To bylo skautov·nÌ. UtÌkal jsem krajinou, kterou jsem nikdy nevi-dÏl, bez mapy, bez kompasu. Za mapu mi slouûil kaûd˝ kopeËek a kompas mi plul na ob-loze ve dne v noci.

A opÏt to byla skautsk· hra. Odhadoval jsem vzd·lenost, skr˝val se, va¯il jsem a sta-vÏl p¯Ìst¯eöek, plÌûil jsem se a pozoroval p¯Ìrodu. Kolikr·t jsem si vzpomnÏl v tÌsni na »i-lovy p¯edn·öky na t·borech a na praktick˝ v˝cvik. T·bory na PodkarpatskÈ Rusi a na Slo-vensku mne dokonale p¯ipravily, abych mohl o osm let pozdÏji vyhr·t svou hru. VÌce neût˝den jsem skl·dal ÑT¯i orlÌ peraì tak poctivÏ, jak nikdy p¯edtÌm. éil jsem v lese se zvÏ¯Ì aprchal s nÌ, kdyû ona utÌkala. Kulky kol mÈ hlavy vytv·¯ely krtËÌ hrom·dky a zavrt·valyse do sval˘ ötvance. Tu vezmeö kamÌnek, p¯iloûÌö na tepnu mezi svaly naho¯e v podpaûdÌ,ut·hneö c·rem koöile. A hle - krev p¯estane utÌkat.

Znovu jsem skl·dal odborku zdravotnÌka a prvnÌ pomoci. Bojuj s chorobou bez lÈk˘,oöet¯i zranÏnÈho bez obvazu a usiluj o hygienu v ÔolÌku p·chnoucÌho bahna. A p¯ece lzebojovat a vyhr·t. Lze, pokud si tu vzpomeneö na Kralovany anebo na podkovu stan˘ nadPrudkou Tisou. VÌö, jak se nosÌ zranÏnÌ, vÌö, jak zastavit krv·cenÌ, vÌö, jak jednou z·pal-kou uva¯Ìö brambory na rozmoklÈm snÏhu, vÌö, jak nezabloudit v noci, je-li obloha zata-ûena, vÌö, jak nejlÈpe splyneö s krajinou, vÌö, jak va¯it bez n·dobÌ, jak se uchr·nit zmrz-nutÌ, vÌö, vÌö, vÌö!

A tak jsem utÌkal, nech·vaje po levÈ ruce hrot oje MalÈho vozu, a to bylo spr·vnÈ, ne-boù tak jsem se blÌûil velebnÈmu h¯Ìm·nÌ, kterÈ mÏlo znamenat ûivot. Co v·m m·m jeötÏpovÌdat? ZvÌtÏzil jsem, protoûe jsem se vyuËil na naöich t·borech. Tak mi tedy prospÏly mÈskautskÈ znalosti.

BuÔte i vy p¯ipraveni! V·ö Kat

334 335

Počínaje rokem 1946 snad každýnávštěvník Ivančeny přiložil svůj ká-men, i proti vůli tehdejších mocných.Zúčastnili se nejen skauti, ale i mnozípoctiví lidé, zejména pak trampové. Popadesáti letech tak vznikl světový uni-kát - neprojektovaná, oficiálně nech-těná, přesto však monumentální mo-hyla na památku nejen skautů VládiČermáka, Vládi Pacha, Oty Kleina,Milana Rottera a Quido Němce, ale ivšech bojovníků proti zlu a bezpráví.

Mnoho dalších skautů padlo navšech frontách, zahraničních i domá-cích. Možná, že se i ve vašem městě do-zvíte jména některých z nich. Jejichpamátka nesmí být nikdy zapome-nuta.

Třetí odboj byl nejsložitější. Za-tímco předtím byl nepřítelem cizinec,vytvořil stalinský totalitní systémzrůdnou, ale domácí atmosféru ne-spravedlnosti, nedůvěry, strachu apronásledování. Obě světové války tr-valy zhruba pět let, ale tento nenor-mální stav trval u nás s krátkou pře-stávkou roku 1968 více než čtyřicetlet. Teprve 17. listopad 1989 rozhodl otom, že i u nás opět zavládne pravda aláska. Zejména v padesátých letechprošly stovky skautů i skautek vězni-cemi, protože se nechtěly sklonit přednásilím. Přikazoval jim to skautskýzákon a slib...

Pryč jsou nenávratně roky, kdy na beskydskou Ivančenu putovaly tisíceskautů hustými lesy a snažily se ujít pozornosti pracovníků Státní bezpečnosti.Každý přitom nesl svůj kámen, určený ke zcela unikátní stavbě - mohyly napamátku ostravských skautů, popravených 24. 4. 1945, tedy těsně před kon-cem války německým gestapem. I to datum je burcující, protože je to právě da-tum svátku svatého Jiří, patrona všech skautů.

Až budete někdy sedět v setmělé klubovně či u táborového ohně, zkustepřemýšlet o tom, co bychom měli dělat, abychom nemuseli prožívat podobnéhrůzy. Usilovat o přátelství mezi lidmi i národy je velký úkol pro skauty iskautky a nesmíme na něj zapomínat.

VLAJKAStátní červenomodrobílá vlajka,

která vznikla v roce 1920, představujejeden ze symbolů našeho státu, a pro-to jí vzdáváme poctu nejen ve skaut-ském oddíle, ale i v každodenním ži-votě. Současně tak vzdáváme poctu ivšem těm, kteří se zasloužili o náš ná-rod a stát. Do této doby se v Čecháchužíval prapor, jehož dolní polovina by-la červená, hořejší bílá.

Vlajka má na rozdíl od praporutvar obdélníku s poměrem stran 3:2 avyvěšuje se na stožáru nebo na žerdi.Prapor může mít tvar libovolného ob-délníku a setkáváme se s ním pře-vážně jako s výzdobou. Červený pruhna státní vlajce je vždy dole a modrýklín je u žerdi a dosahuje přesně dostředu vlajky. Vyvěšujeme-li vlajku čiprapor svisle, modrý klín je vždy na-hoře, červená barva je napravo a bílánalevo z pohledu pozorovatele.

Při vyvěšování dvou praporů zoken má čestnější místo prapor napravé straně, míněno z bytu (při po-hledu z ulice levý). Visí-li při dekoracimístnosti v průčelí dva prapory či vlaj-ky, čestnější je na levé straně z hledi-ska diváka.

Dbejme vždy o čistotu státní vlaj-ky. Važme si tohoto našeho státníhosymbolu, dodržujme pravidla jeho uží-vání a snažme se toto chování naučit isvé okolí.

S vlajkou se setkáš nejen při růz-ných státních svátcích či na půděúřadů státní správy, ale i na skaut-ském táboře. Stožár určený ke vztyčo-vání vlajky zaujímá čestné místo natábořišti.

336 337

Vztyčování a snímání vlajky je vždy slavnostním okamžikem. Na rannínástup nastoupí celý oddíl ve vzorně upravených krojích. Vlajka bývá vzty-čována za zpěvu Junácké hymny.

Vodní skauti používají místo běž-ného stožáru stožár ve tvaru lodníhostěžně.

Vlajku vztyčujeme na stožár ry-chle a spouštíme ji naopak pomalu.Při státním smutku jsou na stožárechvlajky na půl žerdi, ale při vztyčováníse vlajka nejprve vytáhne na vrcholstožáru či žerdi a poté pomalu spustído jeho poloviny. Při vztyčování ispouštění stojíme vždy v pozoru ajsme-li ve skautském kroji, zdravímeskautským pozdravem. V normálnímoděvu zdravíme vlajku stáním v po-zoru, mužská polovina národa přitomsmekne čepici či klobouk.

Tato pravidla platí i v případě, je-li kolem nás nesena státní vlajka vprůvodu. Slavnostní průvod skautůnese v čele český prapor, případně po

jeho levici (ve směru pochodu) praporcizí země. Následují skautské středi-skové a za nimi oddílové vlajky.

Večerní nástup je podle zvyklostí ve skautském kroji nebo v běžném,slušném oblečení, vlajka putuje z vrcholu stožáru dolů, zpíváme večerku.

1.Za - pad den, slun - ce svit vy - mi-2.V le - sa klÌn, pa - dl stÌn, has - ne3.sloka brumendo

1.Ju - n· - ci vzh˘ru, vo - l· den, luh kvÏtem k˝ - v·2.Ju - n· - ci vzh˘ru, vo - l· den, buÔ p¯ipraven, buÔ

o - ro - sen. Slu-nÌË-ko blan - ky-tem pÌ - lÌ,p¯i-pra - ven! V o-bra-nÏ do - bra a kr· - sy

p¯ed n·mi pouù ve - de k cÌ - li. Ju - n·-ci vzh˘-ru,do - ûi-jeö vlas-ti svÈ sp· - sy. Ju - n·-ci vzh˘-ru,

vo - l· den, Ju - n· - ci vzh˘ - ru, vo - l· den!vo - l· den,

buÔ p¯i - pra - ven, buÔ p¯i - pra - ven!

zel z ˙-do-lÌ, z temen hor, od-po - ËiÚ kaû-d˝ kdos bo - ûÌ tvor.jiû vatry z· .̄ Sva - t˝ mÌr kr·-ËÌ z hor. U - sÌ - n· bo - ûÌ tvor.

338 339

ZNAKDalším symbolem našeho státu je státní znak.Již osm století nesou Čechy na svém štítě stříbrného korunovaného dvou-

ocasého lva se zlatou zbrojí (drápy) na červeném podkladě.Moravská, stříbrně-červeně šachovaná orlice se zlatou zbrojí (pařáty, zo-

bák) v modrém poli, a slezská, černá korunovaná orlice s červenou zbrojí a stří-brným perizoniem (pružina přes hruï a křídla) ve zlatém poli, jsou ještě star-šího data.

Naše republika používá velký státní znak, tvořený historickými znakyČech, Moravy a Slezska, a malý státní znak, kde podobně jako kdysi v českémkrálovství zastupuje tyto všechny znaky samotný český lev.

Možná nevíte, proč má český lev dva ocasy. Je to proto, aby se odlišil od„obyčejného“ jednoocasého lva. Spolu s jednorožci, pegasy či dvouhlavými orli-cemi patří do rodu vysoce vážených bájných tvorů.

HYMNASymbolem státu ve formě hudební je státní hymna. Českou hymnu „Kde

domov můj“ složil František Škroup na slova Josefa Kajetána Tyla a jistě jiznáte. Poprvé zazněla ve hře Fidlovačka -„obrazech ze života pražského sezpěvy o čtyřech jednáních“ 21. prosince 1834 ve Stavovském divadle v Praze.Při hraní či zpěvu hymny se chováme stejně jako při vztyčování státní vlajky.

1.Kde domov m j̆? kde domov m˘j? Voda hu - ËÌ po lu-2.Kde domov m j̆? kde domov m˘j? V kraji zn·ö-li bo hu-

1.Ëi - n·ch, bo - ry öu - mÌ po__ ska - li - n·ch, v sa-dÏ2.mi - lÈm du - öe ˙ - tlÈ v tÏ - le Ëi - lÈm, my-sl

1.stkvÌ___ se ja - ra kvÏt, zemsk˝ r·j____ to na po-2.ja - - snouvznik a zdar, a tu sÌ - - lu vzdo-ru

1.hled; a to jest ta kr· - sn· ze - mÏ, ze - mÏ2.zmar? To je »e - ch˘ sla - vnÈ plÈ - mÏ, me - zi

1.Ëe-sk·, do-mov m˘j, ze-mÏ Ëe -sk·, domov m˘j!2.»e-chy do-mov m˘j, me-zi »e-chy domov m˘j!

340 341

Každé město, městečko či vesnič-ka má kromě své vlastní historie a

historických památek řadu zají-mavostí. Protože skaut je tvor zví-davý, měl by dobře znát nejen historiitěchto památek a zajímavostí, ale isoučasný stav a využití kulturních,sociálních, obchodních i dopravníchzařízení v obci či v jejím nejbližšímokolí. Protože každá obec má jinýcharakter, určuje rozsah znalostí vůd-ce či vůdkyně oddílu.

Představ si, Jirko, co se nám dneska stalo. Byly jsme sKatkou jen tak courat po městě a najednou nás zastavily dvěholky. Lámanou češtinou se nás ptaly, jak se dostanou napoštu. Řekly jsme, že je tam dovedeme, a šly jsme.

Cestou jsme se dozvěděly, že jsou to studentky z Anglie,které se učí česky a přijely k nám na prázdniny. Byly se podí-vat v Praze a vyprávěly zážitky z návštěv různých památek.Teï jim zbývá ještě pár dní a chtějí vidět něco tady v okolí.Ptaly se nás na radu. Vykoktaly jsme něco málo o Hrádkua o kostele, ale dál jsme nepřišly vůbec na nic. Byl to trapas.Ptaly se na naše město, na jeho historii a my na sebe jenkoukaly a strašně se červenaly...

Zachránilo nás jen to, že jsme již byly u pošty, kam jsmeslíbily, že je dovedeme. Rychle jsme se rozloučily....

Když jsme zase byly samy, začaly jsme se dívat kolem sebea vymýšlet, co všechno jsme jim mohly doporučit k návštěvě.Mohlo by toho být docela hodně.

Všiml sis někdy, jak krásně zdobené jsou domy okolonáměstí? Víš, co vyjadřují sochy na mostě? Proč se uličcepod radnicí říká „Na prádle“ a kde je podle pověsti ukrytasocha Golema?

Rozhodly jsme se, že někdy vyrazíme do města a budemese víc dívat, ptát se, zjiš�ovat a objevovat všechno to, co sto-jí za povšimnutí. A nebude toho asi málo.

V každém případě si však o své ob-ci zjisti:

co vyjadřuje a jak vznikl její názevjaké jsou tam historické památky,po kom jsou pojmenovány ulice a ná-

městí, či s jakými událostmi jsou spo-jeny

kdo z výraznějších osobností se tamnarodil, žil nebo o ní psal,

jaká je místní historie skautingu.

Obec, ve které žiješ, je součástíširší oblasti, která zahrnuje okres čiobvod, nebo větší region či kraj a kte-rou obvykle poznáváš s oddílem přivýpravách. Už ses asi dostal i někamdál, často do ciziny a poznal jsi, že ne-jen každá země, ale i každý kraj másvé zvláštnosti, a� již kulturní, pří-rodní, historické, folklórní, nebo i so-ciální, politické či technické. Zají-mavé je vědět o těchto zvláštnostech,poznávat kraj, kde jsi doma, znát jehoživot. Rozsah potřebných znalostí proplnění bodů skautské stezky domluvpředem s vůdcem nebo vůdkyní. Pod-nikněte s oddílem nebo družinou na-pínavou výpravu po stopách historietvého města či regionu.

Jako skaut či skautka, stejně jakokaždý správný kluk či děvče, musíšdokonale znát okolí svého bydliště iklubovny. Třeba jen proto, abys mohltelefonem přivolat pomoc. Telefon do-sud není v každé domácnosti a navícmůže mít poruchu. Proto si zjisti, kdejsou nejbližší veřejné nebo i soukromételefonní přístroje. Podobně je třebaznát, kde jsou nejbližší lékařské ordi-nace, lékařská pohotovost, policejnístanice, lékárny, některé specializo-vané obchody, zastávky tramvajovýchči autobusových linek v okolí a vědět,odkud kam je možno jet. Protožekaždá obec má jiné podmínky, do-hodni se předem se svým vůdcem čivůdkyní o podmínkách splnění tohotobodu. Nejobvyklejší nouzová tele-fonní čísla jsou vypsána v kapitoleZprávy a signály.

342 343

Mezinárodní skautské hnutí násvede k tomu, abychom si vážili toho,co nás všechny nekonečně přesahuje,abychom si vážili druhých lidí - ataké, abychom si vážili sami sebe.

Zakladatel skautingu Robert Ba-den-Powell to vyjádřil jako trojí po-vinnost:

povinnost vůči Bohupovinnost vůči jiným lidempovinnost vůči sobě samému

Snadno se tyto povinnosti odří-kají, ale co si pod slovy představu-jeme a jak je můžeme plnit v každo-denním životě? Není to jednoduché,budeš mít před sebou řadu úkolů acest. Není těžké přihlásit se do od-dílu, chodit na schůzky a výlety, sez-namovat se s novými kamarády čihrát hry. Mnohem obtížnější je cho-vat se jako skautka či skaut v každéchvíli - doma, v rodině, na ulici, veškole, v dopravních prostředcích čina sportovních hřištích. Budeš potře-bovat velkou vytrvalost a sílu vůle,abys to dokázal. Nebude se ti to vždydařit, ale musíš znovu začínat a sámsebe postupně překonávat!

Na stezce nebudeš sám, budeš mítkolem sebe kamarády. Tvými vzory bu-dou tví vůdcové, starší skauti, rodiče,někteří učitelé, hrdinové z románů, po-stavy z české i světové historie. V jejichstopách budeš moci jít.

Cvičení: Zkus si napsat, do zápis-níku či na zvláštní stránku papíru,kdo je tvým vzorem a proč, koho byschtěl napodobit ve svém jednání.

Budeme nyní uvažovat o základ-ních principech skautingu, ale prolepší porozumění v opačném pořadí.Začneme úvahou o tom, jak můžemeplnit povinnosti k sobě, pak o povin-nostech k druhým a v závěru o plněnípovinností k Bohu.

ANEBBUĎ SÁM SOBĚ PŘÍTELEM

A OCHRÁNCEM!Každý člověk má pečovat sám o

sebe - starat se o své zdraví, vzdělávatse, umět se vyhnout různým nebez-pečím a rozvíjet své schopnosti. Co seočekává od členů skautských oddílů?

Úprava zevnějškuUž jste někdy slyšeli písničku od

Voskovce a Wericha Šaty dělaj člo-věka? Pokud ne, můžete ji pro zá-bavu zkusit najít třeba mezi gramo-fonovými deskami svých rodičů neboprarodičů. Možná vám to přijde di-vné a nespravedlivé, ale když se nadtím trochu zamyslíte, asi uznáte, že

Cvrček a peníz

Jednou opustil jeden indián rezervaci, aby navštívil bílého muže,svého přítele. Pohybovat se po městě mezi vším tím hlukem, auty amnoha lidmi bylo pro indiána nové a neobvyklé. Když spolu obamuži kráčeli ulicí, náhle se indián dotkl ramene svého přítele a tišeřekl: „Zastav se. Slyšíš také, co slyším já?“Bílý muž poslechl, zastavil se a prohlásil: „Všechno, co slyším, jehoukání aut a rachocení autobusů. A pak také hlasy a kroky mno-ha lidí. Co slyšíš ty, příteli?“„Slyším úplně nablízku cvrkat cvrčka,“ odpověděl indián.Bílý muž se znovu zaposlouchal. Pak zavrtěl hlavou.„Musíš se mýlit,“ prohlásil, „tady nejsou žádní cvrčci. A kdyby tupřece nějací byli, člověk by jejich cvrkot v takovém hluku stejně ne-slyšel.“Indián kousek poodešel a zastavil se u zdi nějakého domu, po kte-rém se pnulo psí víno. Rozhrnul lístky a tam - k velkému údivu bí-lého muže - skutečně seděl cvrček a hlasitě cvrkal. Teï, když bělochcvrčka viděl, zdál se mu jeho cvrkot nápadný a hlasitý. Když potomkráčeli dál, vysvětloval svému indiánskému příteli:„Přirozeně, že jsi mohl slyšet toho cvrčka jen ty sám. Tvůj sluch jetotiž lepší než můj. Indiáni umějí lépe naslouchat než bílí.“Indián se usmál, zavrtěl hlavou a pravil. „Mýlíš se, příteli. Sluchindiána není horší ani lepší než sluch bílého muže. Dávej pozor, do-káži ti to.“Sáhl do kapsy, vytáhl padesáticentovou minci a hodil ji na silnici.Zazvonila na asfaltu a chodci, kteří kráčeli ko-lem, zpozorněli a začali se rozhlížet. Nakonecněkdo minci našel, zvedl, strčil do kapsy a šeldál svou cestou.„Vidíš?“ řekl indián svému příteli. „Zvuk,který způsobila ta padesáticentová mince, nebylhlasitější než cvrček, a přece jej slyšelo mnohobílých mužů a hned se za ním otáčeli, zatímcozvuk cvrčka neslyšel nikdo kromě mne, protoževšichni dobře slyšíme právě to, čeho jsme zvy-klí si vážit.“

344 345

je v tom velký kus pravdy. Zkuste sipředstavit některé ze svých kama-rádů. Kdo z nich chodí upravený akomu neustále kouká košile z kal-hot, čí ponožky cítíte už na sto honů,kdo má vždycky ostříhané a čisté ne-hty, kdo zamaštěné a neupravenévlasy?

Není vyloučené, že tě překvapítvrzení, že k čistotě patří i udržovánívlastních věcí jako třeba čistý a na-broušený nůž, umytá jídelní miska,čistý hřeben (máš ho vůbec?), dobřeuložený stanový dílec, umyté kolo apřes léto dobře uložené lyže. Jestližesi s některými úkoly snad nebudešvědět rady, neboj se zeptat a nech siporadit od zkušenějších.

Péče o tělo i dušiVšichni dbáme o čistotu svého

těla. Řádně se myjeme a sprchujeme,čistíme si po jídle zuby, pečujeme ovlasy, nehty i ple�. Víš, co je „Modrýživot?“ Ten ti může pomoci v každo-denních drobných vítězstvích nad

vlastní pohodlností. Zkus si vést ale-spoň 30 dnů záznam, který může vy-padat tak, jak ukazuje obrázek navedlejší stránce. Zdají se ti některé zpodmínek samozřejmé? Vymysli sivlastní, které ti pomohou zvládnoutto, co ti dělá problémy.

Sem patří i další zamyšlení nadvlastním tělem:

Postava - nehrbíš se, chodíš rovně?Pohyblivost, síla, pružnost a

obratnost - potřebuješ pravidelněcvičit třeba jen několik minut denně,věnovat se některému sportu a cel-kově se otužovat. Vysedávání u tele-vize zpohodlňuje, často u ní jen pole-háváš, málo se pohybuješ, málo bě-háš a tím poškozuješ vlastní zdravíi odolnost. Také si všimni, zda pravi-delně a dostatečně dlouho spíš a zdase dostaneš každý den a za každéhopočasí alespoň na chvilku ven. Opětsi vyzkoušej vést po několik týdnůzáznam o svých aktivních a naopako lenivých chvílích - kterých je víc?

Nebezpečí,kterým se musíš vyhýbatSkautské heslo „Buï připraven“ tě

nabádá nejen k pohotovosti pomáhatdruhým a rychle i dobře reagovat naneočekávané události ve tvém okolí, veměstě, i v přírodě, ale také se vyrovná-vat s nejrůznějšími nástrahami, kteréohrožují tvé zdraví. Povinností každéhoskauta i skautky je pečovat o vlastnízdraví, posilovat vlastní odolnost a včasse vyhýbat různým nebezpečím. Někdyse říká, že musíme chránit sami sebepřed sebou samými, to je před nezdra-vým způsobem života. Stejně tak, jakov přírodě potřebuješ mapu a buzolu,abys nezabloudil, potřebuješ i jasnoumapu pro každodenní život, abys nacestě za zdravím nesešel na scestí.

RIZIKA VE TVÉM ŽIVOTĚTelevize a videokazetyMnohé děti si zvykají vysedávat

hodiny před televizní obrazovkou. Máto mnoho záporných důsledků: mášmálo času na sport, „lítání“ venku,

křiví se ti páteř, svádí to k mlsání,které vede k nadváze a vliv na tebemá i škodlivé záření v těsné blízkostiobrazovky. O dobrou náladu tě obírajíděsivé scény, které vyvolávají strach ačasto se vrací před usínáním nebo vesnech. Vidíš zde mnohá násilí, díkykterým se ti může zdát, že se lidé sedovedou jen prát a hádat, neumí spo-lupracovat a řešit své spory dohodouči hledáním společných cest. Takémnohé reklamy jsou škodlivé, navo-zují pocit, že nakupování stále novýchvěcí nás činí š�astnými a spokojenými.To vše vytváří falešný pohled na svět.K tomu připočteme špatné vzory,které máš před očima: násilníci, rváči,podvodníci a mnohdy i vrazi.

Televize tě vede k pasivitě. Místotoho, abys sám někde hrál kopanou, dí-váš se dvě hodiny, jak ji hrají jiní. Místovlastní činnosti a hledání vlastních do-brodružství sleduješ činy druhých a je-jich příběhy, které se nemohou odehrát,ale jen vypadají jako živé. Mnoho po-řadů předvádí vymyšlené postavy, které

346 347

Nepřistupuj do auta k neznámýmlidem.

Neváhej volat o pomoc a utíkat pryč,cítíš-li se někým ohrožen.

Nikdo nemá právo se tě dotýkat amusíš se tomu bránit.

Může se stát, že tě budou obtěžovatlidé známí, přátelští či příbuzní. I jimse musíš postavit na odpor, není v tomžádný rozdíl. Neváhej svou zkušenostoznámit rodičům.

Potkáš-li se s podobnou situací, ne-váhej vše oznámit - rodičům, ve škole,lékaři, policistům či svému vedou-címu. Musíš to učinit, i když ti to jetřeba nepříjemné nebo když ti to ně-kdo různými pohrůžkami zakazuje čislibuje odměnu, když budeš mlčet.

Varuj své kamarády či spolužáky, po-můžeš jim, aby se do podobných situ-ací nedostali.

Pokud si v podobných situacích ne-víš rady, zavolej na některou z linekdůvěry.

Jestli víš o tom, že někde starší dětitýrají mladší, neboj se to oznámit - tonení žádné žalování, ale pomoc slab-ším, kteří se ocitnou v nouzi. A hlavně- nenech se sám vtáhnout do toho,abys jiné děti šikanoval, či se k nimchoval násilně.

Podivné organizaceMůže se ti někdy přihodit, že tě ně-

jaký spolužák či dospělá osoba láká,abys vstoupil do nějakého spolku či or-ganizace, které vůbec neznáš. Často tislibují, že tam najdeš zcela nový život,kamarády, které jsi ještě nikdy nevi-děl, budeš si tam se všemi rozumět anaučí tě žít zcela novým životem. Dnesu nás existuje řada organizací a spol-ků, které se podobně tak jako Junáksnaží dětem a mladým lidem pomáhatke skutečně správnému životu. Bohu-žel jsou u nás ale také jiné skupiny,

které mohou lidem a zvláště dětemvelmi ublížit. K tomu, abys poznal, jest-li jde o „přátelskou“ organizaci (jakotřeba Orel, Sokol, Ymca, Svaz Českýchturistů apod.), nebo o nějakou organi-zaci nebezpečnou, ti zatím asi chybídost zkušeností. Proto - pokud tě ně-kdo do nějaké jiné skupiny bude zvát,bude nejlepší pozvání nepřijmout, aledomluvit se s rodiči či ve škole a nebos vůdcem oddílu, kteří mohou lépe od-hadnout, oč se jedná a poradí ti, jakpostupovat. Mnohé organizace nejprvelákají nové členy na zajímavý pro-gram, ale rychle se změní a mohou býtpro tebe nebezpečné. Patří sem různésekty, výstřední organizace s rasisitic-kým programem či s programem ná-silí. Zprvu se k tobě chovají velmi vlíd-ně, ale rychle ovládnou tvoji vůli apovedou tě k nerozumnému životu.Jindy máš pocit síly ve společnostizdánlivě silných členů, kteří se účast-ní řady násilných akcí. Nepodlehniprvnímu dojmu, ale včas se jim vyhý-bej. I zde se nauč říkat NE a sám včasodejít. Případně toho, kdo tě někamláká, pozvi domů, a� si promluví s ro-diči či s tvým vůdcem.

Nebezpečí v dopravěKaždý rok u nás umírá zbytečně řa-

da dětí na následky dopravních úrazů.Mnohdy neštěstí zaviní neodpovědnířidiči dopravních prostředků, ale mnoh-dy jsou na vině děti. Příčiny jsou velmirůznorodé. Někdy se děti na ulici honía vběhnou do jízdní dráhy, jindy jdeskupina, která je zabrána do hovoru arozprávějící přestanou být pozorní,jindy je to jistá frajeřina - přeběhnoutpřed autem či tramvají - i celá řadadalších příčin.

Může dojít k úrazu na kole, koleč-kových bruslích či „skejtu“ a ani slabémotorky nejsou zcela bezpečné.

nemohou existovat, a to ti zkresluje po-hled na svět, ve kterém nejsou žádníRambové, nindžové ani různí netvoři.Je to v podstatě samá hloupost, která tikazí vkus a oddaluje tě od kamarádů, skterými můžeš prožívat mnohé hry, zá-vody, dobrodružné výpravy a jiné radosti. I v televizi jsou mnohé pěkné pořady- o přírodě, o vzdálených zemích, o ži-votě zvířat apod. Takové pořady je uži-tečné sledovat, můžete se třeba s rád-cem domluvit, že se na ně podívátespolečně. Třeba vám přinesou námětyi pro váš program.

Herny a hrací automatyNa mnoha místech se dnes najdou

hrací automaty. Nabízí se prý snadnávýhra. Vhodíš několik korun či her-ních známek a třeba vyhrajěš mno-hem větší množství peněz, než jsi doautomatu vložil. Je to však podvod.Může se sice stát, že něco vyhraješ,ale mnohem častěji prohraješ a při-jdeš o peníze. Rychle podlehneš po-citu, že musíš hrát znovu a prohranépeníze získat zpět. Protože další pe-níze nemáš, půjdeš si je někde vypůj-čit a rychle se zadlužíš. Mnoho mla-dých lidí již podlehlo svodu herníchautomatů (říká se tomu herní vášeň)a dostalo se na scestí. Někteří si pe-níze vypůjčovali a nemohli je již spla-tit, jiní začali brát peníze doma rodi-čům, případně odnášeli domácí před-měty do zastaváren, kde je většinouopět ošidili a další si začali opatřovatpeníze krádežemi či jinou nekaloučinností.

Touha hrát je téměř stejná drogajako alkohol či jiný návyk. Kdo sizvykne hrát, nedokáže se odtrhnout,hraje stále o větší částky, stále více ris-kuje, tím více ztrácí a tím obtížnějishání nové peníze. Vyhýbej se podob-ným zařízením a nevěř tomu, že se jed-

ná jen o zcelazábavnou hru. Ještěnikdo touto cestounezbohatl, ale mnozískončili ve vězení čise dostali do úplnézávislosti na zloči-neckých skupinách. A také si uvědom,že herny jsou přístupné až od 18 let anemáš tam co hledat. Nebezpečné jsoui různé hry, které máš třeba doma napočítači. Zprvu jsou zábavné, ale pakhraješ stále delší dobu, „povídáš“ si spočítačem a přestaneš se stýkat s ka-marády. Stane se z tebe sice dobrý od-borník na počítačové hry, ledacos senaučíš, ale ztratíš své přátele a těžko jepak znovu hledáš. Pěstuješ sedavý ži-vot, nedostaneš se ven, do přírody a tvézdraví se pomalu ale jistě podlamuje.

Násilí na dětechMožná, že jsi někdy slyšel o tom,

že některé dítě bylo doma týránonebo se o ně rodiče nestarají. Podobnéjevy jsou skutečností a ohrožujíhlavně mladší a bezmocné děti. Jevelmi potřebné uvědomit si některápravidla chování, která by si mělkaždý osvojit, i když se ti teï můžezdát, že tak budeš zbytečně odmítatlidi, kterým bys mohl nějak pomoci.Jde o tvou bezpečnost i bezpečnosttvých kamarádů.

Nechoï nikam s lidmi, které neznáš,i když tě třeba žádají o radu. (Kudy sedostanu z parku? Pojï se se mnou po-dívat za roh, uvidíš tam něco zajíma-vého a také tam něco dobrého dosta-neš.) Hlavně se vyhýbej osamělým anepřehledným místům po setmění (vparcích, ale také ve sklepeních, naopuštěných cestách apod.).

Nepouštěj do bytu ani do klubovny li-di, které neznáš, pokud jsi doma či vklubovně sám.

348 349

ŠPATNÉ NÁVYKY

KouřeníVe škole se setkáš se spolužáky, kte-

ří si myslí, že dokáží sílu či „dospě-lost“ tím, že kouří! Budou tě lákat, abysto zkusil s nimi. I v televizi vidíš mnohéhrdiny s cigaretou v ústech a na ulicispatříš reklamy na tabákové výrobky.Nevěř tomu, jsou to ohlupující reklamya falešní hrdinové. Kouření má mnohošpatných důsledků: zhoršuje se ti dý-chání, snižuje sportovní výkonnost, ne-vhodně se mění krevní tlak, mnohdy sekazí celková soustředěnost při učení. Jepříčinou mnoha nemocí a každý den vesvětě předčasně umírá mnoho lidíprávě proto, že byli silní kuřáci. V ta-báku je obsažena silná droga - nikotin.Lidé si na něj snadno zvykají, záhy sebez něj neobejdou a těžko mu odvykají.Pro skauta - i pro každého mladého člo-věka - je lépe s kouřením vůbec nezačí-nat a pokud bys to někdy zkusil, rychles tím přestaň! Tvé plíce zůstanou čisté,budeš zdravější, odolnější, š�astnější abudeš déle na světě. A speciálně proděvčata - kouření je velkým rizikem protvé budoucí děti!

AlkoholPodobně jako tabák je často propa-

gováno pití alkoholických nápojů - pi-va, vína i silnějších výrobků, kterým seříká destiláty či tvrdý alkohol. Asi mí-váte alkohol i doma a mnohdy se ve-čeře neobejde bez piva. I tvoji spolu-žáci se třeba chlubí tím, co již vypili aže znají opilost. Platí však, že alkoholje velmi špatný průvodce a rádce promladého člověka. Mate lidem mysl,zpomaluje myšlení a pohybovou čin-nost, poškozuje zdraví - hlavně činnostjater, ale i mozku. Člověk, který po-dlehne alkoholu, končí život často vúplném rozpadu tělesných i duševních

sil. Mnoho lidí bylo alkoholem poško-zeno a poškozovali nejen sebe, ale i svérodiny a děti, ztráceli práci a vlastněškodili celé společnosti. Mnoho lidí podvlivem alkoholu způsobilo nehody vpráci i v dopravě a spáchalo nejrůz-nější zločiny. Alkoholici umírají v prů-měru o 18 let dříve než lidé, kteří alko-hol nepijí. Bohužel i jejich děti častějialkoholu podlehnou. Opět zde platípro skauty zásada: Vyhýbej se alko-holu a nic nedej na to, že se ti někdobude posmívat. On ti vlastně závidí!

DrogyJe to dnes velké nebezpečí, které se

objevuje na celém světě a stále víceohrožuje právě děti. Jistě jsi o drogáchjiž mnoho slyšel a třeba máš i vlastnízkušenosti. Drogy jsou nejrůznějšílátky, které ovlivňují lidskou mysl aničí - někdy se říká pustoší - lidská tělai myšlení. Třeba uslyšíš, že valná vět-šina léků obsahuje podobné látky. Jeto jistě pravda, ale v rukou lékaře jsounesmírně užitečné a prospěšné. Drogy,které se objevují mezi dětmi, se po-koutně prodávají a nabízejí, jsou všakkrajně nebezpečné. Je jich celá řada:marihuana (marjánka, tráva), kyse-lina lysergová (LSD), hašiš, kokain,pervitin (perník), morfium, heroin, pr-chavé látky a celá řada dalších. Majívesměs zničující důsledky pro tělo iduši dětí. Zprvu třeba vyvolávají pří-jemné pocity a zážitky, falešný dojemsíly a pohody, ale rychle se jejich účin-nost změní.

Dostaví se zákonitě strach, nepří-jemné tělesné pocity, vytrácí se dřívějšízájmy, zhoršuje se školní prospěch adříve či později se objeví vážná zdra-votní poškození nejrůznějších orgánůa mnohdy předčasná a zbytečná smrt.Odvykání drogám bývá velmi obtížnéa pokud se s drogou setkáváš, rychle

ji opus�. Svěř se svému vedoucímu, ro-dičům, učitelům a vyhledejte odbor-níka, který ti nejlépe poradí a pomůže.

Asi se zeptáš: Když jsou tabák, al-kohol či drogy tak nebezpečné, proč jelidé vlastně užívají a sami sebe poško-zují? Proč se snaží přesvědčit jiné, abyje také užívali a co je k tomu vede?Není na to jednoduchá odpověï, alenejčastější důvody bys měl znát a býtpřipraven těmto tvrzením čelit:

- Všichni kamarádi to zkoušejí.Zkus to také a nebuï srab!

Nevěř tomu a nebuï členem stáda,který mechanicky jako ovce napodo-buje ostatní! Máš v oddíle přátele,chceš být zdravý a odolný, chceš spor-tovat, chodit do přírody, tábořit. Pěs-tuj své zájmy a koníčky, buï aktivní,vyhledávej pro sebe i pro druhé zají-mavý a lákavý program a nezbyde tičas na hlouposti.

- Alkohol či drogy tě přivedou do„jiného“ světa, kde se zbavíš různýchstarostí a potíží!

Nevěř tomu, je to jen zdání. Svýchstarostí se nezbavíš, svět nebude lepší,příroda se nepřemění a ani kamarádynezískáš bez vlastní snahy. Útěkem kalkoholu či drogám zradíš skautskýslib, ale především sám sebe. Nebudešnikomu prospěšný, jen sám sebe po-škodíš a můžeš být špatný příkladempro druhé.

- Někdo ti bude říkat, že jsi bázlivý,že nejsi chlap, že nedovedeš užívat život.

Ani tomu nevěř! Právě umění vy-hnout se pokušení a nástrahám je zna-kem síly a dobré vůle. Ničení sebesama není znakem „chlapství“, aleprávě naopak - je to znak slabochů,kteří prchají před odpovědností a po-vinnostmi.

- Prý si vyřešíš své problémy a starosti.Jistě tě občas potkají nesnáze - máš

neúspěchy ve škole, něco prohraješ,třeba ani v rodině nemusí být vše v po-řádku, pohádáš se s kamarádem, cítíšse nemocný - to vše se ti může přiho-dit. Ale to vše se řeší jinak: aktivnímusilováním, přemáháním sebe sama,cvičením vůle, přátelstvím, vyhledá-ním pomoci a nikoliv útěkem do podiv-ného a pochybného světa!

- Nemáme co dělat, nudíme se, je tokolem nás samá otrava, zkusme tedyněco nového.

Ve skutečnosti toto říkají lidé líní,neschopní najít si zábavu a dělat něcoužitečného pro sebe či pro druhé. Kdomá program, ví, kde uplatnit svézájmy a co dělat. Naprosto nepotře-buje žádné pochybné látky, kterými byzaháněl nudu.

A ještě několik rad:učme se říkat „ne“ a obrátit se zády

k tomu, kdo nás láká k pochybnýmzlozvykům. Říci NE - to je znak od-vahy a síly.

buï si vědom, že nikdo tě nemůžepřinutit, abys dělal něco, co sám ne-chceš.

350 351

vuj se jen u střední školy, ale uvažuji o pozdějším studiu na „vejšce“, tj. naněkteré vysoké škole.

Vzdělání si rozšiřuješ i mimoškolu. Je několik možností, které naskautky a skauty čekají:

ČetbaChvíli uvažuj o tom, co čteš (a zda

vůbec něco čteš!), co jsi přečetl mi-nulý měsíc a co bys rád jednou četl.Měl bys odebírat skautský časopis,sledovat časopis oddílový či středis-kový a pokud neexistuje, ptát se, zdaby mohl vzniknout a co je třeba pro toučinit. S rodiči se domluv, že bys chtělmít doma vlastní malou knihovničku.Knížka, kterou držíš v ruce, by mohlabýt jejím základem.

Stará zásada říká, že knihy oteví-rají cestu do života, rozšiřují tvůj ob-zor a mnohé se z nich naučíš. Možná,že se budeš ptát: „A co vlastně mámčíst?“ Poradí ti vůdce, starší kama-rádi či rodiče. Rozhlédni se po okolí,kde je nějaká veřejná knihovna a při-hlas se do ní - sám, či lépe s celou dru-žinou. Půjčování knih je poměrně lev-

né a četba ti přinese zábavu, poučení,ale také zlepší tvůj vlastní sloh a vy-jadřování.

Při čtení nepospíchej! Nejde o to„zhltnout“ mnoho knih - a potom za-pomenout, o čem to bylo, kdo ji na-psal a co se ti líbilo či nelíbilo. Zaveïsi sešit se seznamem knih či časopisů,které jsi přečetl, kdo je jejich autor, očem se v nich píše a zda ji doporučíškamarádům. Případně můžeš mít se-znam knížek, které doporučil vůdce činěkdo jiný - pátrej po tom, kde tytoknížky najdeš. Když se ti něco v knizelíbí, neváhej a udělej si poznámky čivýpisky.

A ještě několik zásad, jak zacházets knihami: zabalit, neušpinit, nene-chat válet někde venku, chránit předvlhkem, nesvačit nad knihou, jako zá-ložku užívat kousek papíru či vlastnívyrobenou záložku. Nezakládat sistránku sirkou, přeložením listu kni-hy (či dokonce plátkem slaniny - i tojsem viděl). Úcta ke knize je totiž úc-tou k lidem, k autorovi i ke čtenářům.

Aktivní psaníZ deníku patnáctiletého humpo-

leckého skauta Jana Zábrany (4. 6.1931-3. 9. 1984) - později básník, pře-kladatel a literární kritik:

„Náš časopis už je hotovou věcí: poněkolika návrzích (Samuraj, Kom-pas) bylo přijato jméno Vatra. Razítkonám vyřezal Jára Altů, číslo jsme vy-plnili články, románem na pokračo-vání o Buffalo Billovi a vtipy. Měljsem tam kratičký poetický, nepřílišzdařilý článek o junáckém jaru. Tis-kli jsme na elektrickém cyklostylu upana Machotky na radnici. Papírjsme koupili, blány též. O časopis ne-byl zájem příliš velký, poněvadž stál3 Kč. Snížíme cenu a doufáme, že sivybudujeme pozici.“

Podlehneš-li pokušení, je to v prvéřadě tvoje chyba.

máš kolem sebe přátele, vůdce, ro-diče, neboj se jim svěřit se svými ne-snázemi a jistě najdete východisko i zesvízelných situací, a to bez pomoci al-koholu či drog.

slabochům, kteří podlehnou zlozvy-kům, se nikdo neobdivuje; právě opakje znakem tvé pevné vůle, zdraví aodolnosti.

pokušením se vždy lépe čelí ve sku-pině. Pokud se s kamarády v družiněči v celém oddíle společně rozhodnete,že nebudete kouřit, vyhnete se alko-holu i drogám, pak máte větší nadějina úspěch.

vždy platí: lépe nezačínat. Ani s kou-ření, ani s alkoholem, ani s drogami.

Velmi důrazně tě varujeme předosobami, které ti drogy nabízejí. Mo-hou to být lidé neznámí, jindy spolu-žáci a opět jindy někdo z tvého okolí,kterého znáš jen povrchně. Slibují tipěkné zážitky, často ti drogu nabíd-nou zdarma, zaručí se, že je neškodná.Nevěř jim, nechtějí tvé dobro, ale po-škodí tě. Neváhej je oznámit ve školeči doma - to není žádné žalování, alenutná sebeobrana a možná i pomoc ji-ným, kteří by mohli lákání podleh-nout a poškodit se.

A ještě jednu věc si pamatuj. Čas-to uslyšíš od někoho známého: „Kou-řím již léta, piji alkohol, i drogy jsemzkoušel a nic se mi neděje. Tak se ne-boj!“ Nevěř mu - možná že má zatímještě pravdu, ale jeho organismus jeoslaben, aniž to ví. A hlavně: čím jsimladší, tím rychleji podlehneš drozea staneš se závislým. Léčení je velmináročné, dlouhodobé a není vždyúspěšné.

Znovu podtrhujeme: čím jsi mlad-ší, tím jsi více ohrožen zneužívánímdrog. Nepodceňuj toto nebezpečí!

Co prospívá dušiVe tvém životě je velmi důležitá i

péče o vlastní duševní život, o vzdě-lání, o zájmy a o dobrou pohodu zavšech životních okolností. O duši pe-čuješ i tím, že se vyhneš alkoholu čidrogám, že se hodně pohybuješ v pří-rodě, pravidelně cvičíš a dodržuješdenní řád. Máš však i povinnosti ksobě samému, které se skautky iskauti na celém světě snaží dodržo-vat.

VzděláváníMožná si myslíš, že je dostatečné,

jestliže se učíš podle požadavků školy.To však je jen základní a samozřejmápovinnost. Měl bys usilovat o co nej-lepší známky a uvažovat o tom, že poukončení základní školní docházkybys měl jít studovat na střední či od-bornou školu. O budoucnosti každézemě dnes rozhoduje vzdělanostvšech občanů. I na tobě záleží, zda vČeské republice poroste vzdělání - ajistě ti tvůj vůdce poradí, která školaby pro tebe byla vhodná. Až budešuvažovat o své budoucnosti, nezasta-

352 353

Často se ti nechce do psaní, mášhodně úloh do školy. V oddíle sevšak často píše - vedeš si zápisník,zapisuješ si, co potřebuješ mít s se-bou na výlet či na tábor, píšešzprávy ostatním, ale také někdy pí-šeš do kroniky, popisuješ programschůzky a jindy píšeš dopisy svýmkamarádům...

Jde o čitelnost, sloh a srozumi-telnost zpráv a tomu se všichniučíme.

Pamatuj si časté chyby, jako na-příklad:

- píše se abys, kdybychom, niko-liv aby jsi, kdyby jsme- kdo má rozumět pokynu: Upozor-nění na provedení přesunutí...- šetři ukazovacími zájmeny(ten, tenhle, tento...)- louka není zelenou, ale je zele-ná - nepiš dlouhé větyZkoušej psát a přispívat do časo-

pisu, do kroniky, občas si zapisuj svédojmy a pocity do deníku - a nezapo-mínej psát dopisy. Můžeš psát ně-komu známému, kdo bydlí jinde,nebo někomu z družiny, kdo nemohlpřijít na schůzku a je nemocný, na-piš domů z tábora či z delšího vý-letu.

Popiš raní svítání, jak jsi ho pro-žíval na hlídce, večerní oheň, pohledna hvězdnou oblohu, na bouřkovémraky, na strom ve větru či cokolivdalšího, co tě zaujme.

Svůj zápis dej někomu přečíst auvidíš, zda se mu to bude líbit, čine. Nenech se odradit, když ho tvůjtext nezaujme a zkus psát znovu.

Nebylo to moc dlouhé? Moc jed-noduché? Neopakoval ses příliš?

A pak se zeptej vůdce, který timůže poradit či poslat za někým, kdopíše pěkně a čtivě a kdo tě upozornína chyby, ale i na pěkné obraty.

Mluvené slovoNejsi možná zvyklý mluvit před

oddílem, u táborového ohně či na ve-řejnosti. V tom jsme pozadu za chlap-ci a děvčaty z mnoha zemí. V Pařížina mezinárodní skautské konferencivětšinu programů uváděli francouz-ští skauti a skautky. Dvanáctiletíchlapci a děvčata dokázali promluvitpřed sálem, plným dospělých osob,vydali pokyny, co mají dělat. Konfe-rovali velké shromáždění - a také bylibráni vážně.

Zkus si někdy hlasitě promluvitsám před sebou na téma, které tězajímá. Může to být krátké 3-5 mi-nut.

Témata mohou být různá - o dru-žinové schůzce, o knížce, kterou jsiprávě dočetl, co bys rád řekl třídníučitelce, jak bys blahopřál mamincek narozeninám. Podobných námětůnajdeš mnoho.

Proslov si nahraj na magnetofo-nový pásek a pak si jej přehraj a po-zorně poslouchej: Kolik jsi užil zby-tečných slov (jaksi, tedy, zkrátka,fakt, zřejmě aj.), kolikrát ses odmlčelči vydával podivné zvuky, kdy jsi ne-dokončil větu či vytvořil souvětí na„čtyři řádky“, co jsi zapomněl, kdyses opakoval apod. Dobře si svýchchyb všimni a pak zkus promluvitznovu - opět se nahrávej a zjisti, zdato je lepší.

Neboj se opakovat vše i několi-krát a jistě se naučíš mluvit mnohemlépe.

Až budeš mluvit plynule, zkus toznovu a nyní dávej pozor na svůjhlas. Dovedeš hlasem naznačitotázku, rozhodný příkaz, zdůraznitněkteré slovo, zpomalit tempo, mlu-víš-li překotně apod.?

Vše se bude dařit lépe, jestližepodobná cvičení budete dělat v celé

družině, vzájemně se kontrolovat apovzbuzovat.

Také asi budete hrát v oddílerůzné hry, které ti pomohou naučitse správně mluvit a přesně se vyjad-řovat.

Pamatuj si, že řečníkem se člo-věk stává jen neúnavným cvičením!

Cvičení: Zkus stručně a srozumi-telně vysvětlit družině pravidla novéhry. Všimni si, na co podstatného setě ostatní budou potom ptát.

ZvídavostSchopnost pozorovat a všímat si

okolí ti rozšiřuje poznání. Všímej si,jak se mění a rostou květiny, jak sena podzim zabarvuje listí, jak se denze dne posouvá místo, kam zapadáslunce. Jak se brousí pily, myjí okna,zašívá trhlina, zavěšují záclony - tímvším se učíš, ale také porozumíš mno-ha činnostem, které jsou potřebné vdomácnosti, v oddíle, či při školnímučení a naučíš se pozorovat přírodu.

Nespokoj se jen s tím, co se učíš veškole. Vyhledávej další prameny a in-formace, najdi si další knížky a zkusse podívat i do učebnic na látku, kte-rou budete probírat až v příštím po-loletí. V knihovnách si prohlížejrůzné knížky - mnohé tě nezaujmou,ale třeba najdeš náhle něco velmi za-jímavého.

Uč se činností a učením druhýchJedna ze zásad skautingu zní:

„Učíme se činností“. Nestačí jenčíst knihy či naučit se nazpamě�morseovku. Nejvíc se naučíš tím, žesi mnohé sám vyzkoušíš. Jistě sámdobře víš, že jsi často ochoten něcodělat než se nechat jen poučovat.

Učíš se však i tím, že něco předvá-díš někomu jinému. Naučit nováčka

vázat uzly či sbalit tornu je zároveňdobrým výcvikem pro tebe: Vždy seříká, že umím teprve to dobře, co do-káži naučit druhé.

Pomáháš-li druhému zvládnoutnějaký úkol, naučit se nějaké doved-nosti, musíš ji sám ovládat a takémusíš co nejlépe vědět, jak postupo-vat při plnění úkolu. Učením dru-hých si sám zdokonaluješ své zna-losti a dovednosti.

Společné trávení časuNení dobře, když většinu vol-

ného času trávíš o samotě. Skauti sesnaží scházet a společně něco dělati v době mimo schůzky či výletu.Čím častěji jste pohromadě, tím vícese učíte jeden od druhého, vymý-šlíte různé hry a zábavy, a tak sezdokonalujete. Také se prohlubujevaše přátelství a nacházíte stálevíce společných zájmů. Učíte se de-batovat, společně hledat řešení růz-ných problémů i hledat společnýprogram. Staré pravidlo říká, žeosamělému člověku není na světědobře a o skautském věku to platídvojnásobně. Čím více času trávíšúčelně s kamarády, tím více se sámzdokonaluješ.

354 355

ANEBPATŘÍME K SOBĚ, TY A JÁ!

Rodina je nám všem důvěrně zná-ma. Je to domov, ve kterém jsi se na-rodil, kde jsi vyrůstal a kde se tvoji ro-diče o tebe od prvních dnů životastarali a pečovali o tebe. Rodina jezdrojem jistoty, lásky a podpory. Dorodiny patří i tvoji sourozenci, mno-hdy i prarodiče a v širší míře i sestře-nice a bratranci, strýčkové a tety.Mnohdy však může být rodina ne-úplná - prarodiče žijí jinde a třeba anirodiče nežijí spolu. To by se ti v tvémbudoucím životě nemělo přihodit.Pevná a spolupracující rodina je zá-kladním článkem, ve kterém se vy-tvoří tvé životní jistoty, pocit bezpečí,souladu a podpory. V rodině ses naučilmluvit mateřským jazykem, učil jsi secelé řadě dovedností i návyků, tráviljsi s rodiči mnohé chvíle radostné atřeba i komplikované v době nemoci čiv jiných obtížných situacích.

Jistě, že vztahy k rodičům se mo-hou měnit. Dorůstáš, mnohé jsi senaučil ve škole či v oddíle, máš již svévlastní zkušenosti, třeba s rodiči vmnohém nesouhlasíš, ale to nic ne-mění na tom, že se vzájemně máte rá-di a patříte k sobě. Budeš mít v rodiněmnohé povinnosti a také budeš mno-hé úkoly plnit sám a zcela dobrovolně.Umýt nádobí, utřít prach, pověsit prá-dlo, dojít nakoupit, vyžehlit prádlo,pomáhat alespoň občas v kuchyni.Musíš se naučit trochu vařit, abys bylplatný v táborové kuchyni, pomáhat vpéči o mladší sourozence a můžeš pře-vzít celou řadu dalších úkolů a pomá-hat tak rodičům plnit jejich každo-denní úkoly.

Skupiny přátelKaždá dívka či chlapec se pohybuje

mezi řadou vrstevníků, se kterými sepravidelně setkává. Jsou to spolužácive škole, děti ze sousedství, členovérůzných kroužků a u skautů v prvéřadě členové oddílu a družin. K vrstev-níkům máš různé vztahy. Někoho znášjen od vidění, s jiným se setkáváš přispolečných činnostech, s některými sivelmi dobře rozumíš, a to často již ně-kolik let. Přátelství je v životě velkýmpokladem. Jeden na druhého se mů-žete spolehnout, vzájemně si rozu-míte, pomáháte si, dokážete se rozdě-lit o vše, co potřebujete a umítespolupracovat i v těžkých chvílích. Do-vedete si vzájemně odpustit, víte osvých slabinách i silných stránkách ačasto se navzájem doplňujete.

Přátelství vyrůstá ze společnýchzážitků a často i ze zkušenosti, jakjste společně překonávali různé ob-tíže a nesnáze. V oddíle prožiješ jakradosti z úspěchů, tak i obtíže při pře-konávání překážek, únavy i nezná-mých zkoušek. A přitom cítíte jedenza druhého odpovědnost.

Síla přátelství je i v tom, že spo-lečná rozhodnutí mají větší závažnost.Jsme odpovědni jeden za druhého,učíme se od sebe navzájem a povzbu-díme se, když docházejí síly i nálada.Skupina kamarádů ti mnohem snáze

Od svého vzniku kladl skauting dů-raz na přátelství. Je to předpoklad provzájemné porozumění lidí různých ja-zyků, národností, vyznání, barvy ple-ti, vzdělání či věku. Mezi lidmi se pakšíří dobrá vůle a spolupráce místokonfliktů, krutých a násilných střetůi válek.

Zakladatelé skautského hnutí sou-časně žádali od děvčat i chlapců, abypodle svých sil byli prospěšní ve svémokolí a sloužili těm, kteří potřebujípomoc. Proto uvažujeme v oddílechčasto o tom, jak pomáhat druhým li-dem - v rodinách, oddílech, v obcích,kde žijeme, a jak můžeme sloužitvlasti.

Kromě povinností však máme i svápráva, která jsou vyjádřena v Meziná-rodní úmluvě o dětských právech a veVšeobecné deklaraci lidských práv.

Činnost skautských oddílů musíbýt založena na úctě ke všem lidem anesmí poškozovat ani přírodu ani ži-votní prostředí. Proto se povinnosti kdruhým vztahují i na přírodu.

Chceme jednat tak, abychom ne-poškozovali soulad ani v přírodě animezi lidmi navzájem.

Co vše patří ke skautově povin-nosti k jiným?

RODINA„Mohli byste dnes po obědě umýt ná-dobí, prosím?“ ptá se maminka.„Mami, já si jen tohle dočtu a půjdu,počkej chvilku...“ nerad zvedá oči odknížky Jirka.Jana se zvedá a míří do kuchyně. Na-pouští vodu a již se postupně prokou-sává tou horou talířů, hrnků a všehoostatního. Dokonce se při tom usmíváa pobrukuje si oblíbenou melodii....„Už jsem tady...“ ve dveřích stojí somluvným úsměvem Jirka a s ulehče-ním pozoruje, jak sestře pod rukamamizí v hlubinách dřezu poslední kou-sky nádobí.„Já mám pocit, že to snad děláš rá-da,“ povzdychne si Jirka.„Já o tom takhle nepřemýšlím, jestliráda, nebo nerada,“ opáčí s úsměvemJana,“ zjistila jsem, že když se hnedzvednu a jdu udělat to, co mám, za-bere mi to míň času a nekazím náladuani sobě, ani mamče. A navíc si při-tom stihnu promyslet spoustu věcí.“„Chceš si přečíst, co mi jednou napsaldědeček, když jsem byla smutná a skaždým jsem se hádala?“

Naučit se překonávat sama sebe není jednoduché. Naučit se dívat okolosebe a všímat si, co je potřeba udělat a kdo potřebuje pomoci, to je těžké a ještětěžší je se podle toho zařídit. Ale když to zkusíš a časem se to naučíš, budeš mítdobrý pocit nejen ty, ale budeš tak zpříjemňovat život i lidem okolo sebe a onise k tobě budou podle toho chovat. A to je to nejkrásnější, co můžeš dělat.

356 357

představit válku, kdy lidé čekají v roz-bitých domech na obyčejné jídlo? Majírýmu a je jim zima. Malá holka, co mázápal plic ze zimy, potřebuje penicilín.Mimina potřebují plínky. Hodná ba-bička své léky, aby neumřela. Kluk,který zimou nemůže usnout, potře-buje teplou deku. Není dost pitnévody. Ty víš, jak je těžké tábořit vchladnu a dešti - v létě. Víš, jak jetěžko v rozbitém ledovém městě - vzimě? Lidé odtud odcházejí s holýmarukama do jiné země - potřebují vše-chno. I zde můžeme pomoci.

Stále probíhají sbírky, nabídněmesvou pomoc při jejich zajištění v na-šem okolí. Středisková pomoc můžemít podobu Skautského dne, kdekromě programu pro děti připravímei prodej vlastních výrobků - per-níčků, drobných dárků, vlastnoručněvyrobených pohlednic a výtěžek zakce odevzdáme na konto pomoci.

OBEC

Nežiješ jen v rodině či v oddíle, ne-žiješ většinou ani na samotě. Patříšdo nějaké ulice, obce či městské čtvr-ti. Je to vlastně tvůj širší domov, vekterém můžeš být buï sám, či s celoudružinou prospěšný. Od obce sámmnohé získáváš. Obec se stará větši-nou o školy, o dětská hřiště, podpo-ruje zdravotní střediska, stará se obezpečnost na ulicích, o dopravu, oúklid a o řadu dalších věcí, které jsounám všem užitečné. Mnoho se o svéobci dovídáš ve škole, ledacos slyšíšdoma, ale i tvůj oddíl je vlastně malouobcí. Na táboře jsou každý den rozdě-leny služby - někdo v noci hlídá, jinýdruhý den vaří, další obstará nákup,vůdce připravuje program, rádce sestará o družinu. Je to vlastně trochupodobné tomu, co se děje v obci.

pomůže překonat různé zlozvyky ataké pokušení nebezpečných lákadel(kouření, alkohol, drogy aj.). Právěproto patří ke skautskému životu vy-tváření přátelských vztahů mezi dět-mi v oddíle i mezi oddíly. Jednou po-znáš, že nejedno dětské přátelstvípřežije i několik desetiletí a mnohoobtíží.

Nebudeš mít ve svém okolí jenpřátele. S někým se pohádáš, roze-jdeš a stanou se z vás nepřátelé. Copak dělat? Pro skauta platí pravi-dlo, že pokud jste se rozešli tvou vi-nou, hledej cestu k nápravě a usmí-ření. Pokud to není možné a mášdojem, že tví nepřátelé se nechovajídobře, pak se jim spíš vyhýbej, hle-dej jiné kamarády, ale buï i teï při-praven jim pomoci, bude-li to vtvých silách.

POVINNOSTI K BLIŽNÍM

Denně máš mnoho příležitostí, jakbýt užitečný ve svém okolí. Vyžadujeto však značnou pozornost.

Často se ti stane, že si sedneš vprázdné tramvaji, začteš se do knihya nevšimneš si, že se tramvaj zapl-nila a měl bys uvolnit místo. Jindyněkam pospícháš a unikne ti, že seněkomu na ulici rozsypala taška apotřebuje pomoc, někdo jiný se třebabezradně rozhlíží a hledá cestu - po-spícháš a nepomůžeš. A jindy zase je-dete s kamarády, živě se bavíte aunikne vám, že vaše hlasy jsou přílišsilné anebo stojíte na místě, kde pře-kážíte jiným.

I tvůj čas je důležitým darem - po-stiženým, starým, opuštěným lidem.Kde je možnost, pod odborným vede-ním vezme oddíl na vycházku posti-žené děti, připraví spolu s nimi hry,besídku.

Všude je možnost navštěvovat do-movy důchodců s programem či dá-rečky k nejrůznějším příležitostem...Jistě přijdeš na další možnosti, jakbýt prospěšný.

Nemusíš hledat daleko. Vzpomeňsi, kdy jsi naposled navštívil vlastníbabičku.

Mezi hezké lidské vlastnosti patříschopnost vcítit se do druhých. Říkáse jí empatie. Sama však je málo,člověka šlechtí teprve tehdy, následu-je - li čin - pomoc druhému tvoru.

Kolem nás je mnoho lidí, kteří po-třebují ohled i pomoc - lidé tělesněoslabení, malé děti, staří lidé, lidé be-zradní - a to by ti nemělo uniknout.Učíš se odhadovat své síly - na co sta-číš sám a kdy je třeba přivolat pomoc.Opakem pozornosti k lidem je lhostej-nost či přímo bezohlednost a ty-to vlastnosti v sobě potlačuj. Umíš si

Vyhledali jsme adresu prozasl·nÌ sbÌrky dÏtskÈhoobleËenÌ pro dÏti v uprchlic-k˝ch t·borech. Vyhl·sili jsmesbÌrku obleËenÌ a hraËek mezisv˝mi zn·m˝mi a na st¯e-disku. Po t˝dennÌ pr·ci nat¯ÌdÏnÌ vöemoûn˝ch vÏcÌ (a ta-ky na taktnÌm odmÌt·nÌ vÏcÌ kdarov·nÌ ned˘stojn˝ch) st·ly v klubovnÏ d˘kladnÏ zabalenÈkrabice a zb˝valo je odvÈzt dosbÏrnÈho st¯ediska.

358 359

Co bys měl vědět o svém bydlišti?Něco o historii, kdy byla založena,jací slavní lidé v ní žili, čím je známa,jaké jsou v ní velké závody či kulturnía přírodní památky. Kdy vznikl u vásskautský oddíl, kde se asi scházel,kdo jej vedl, kde tábořil. A dále: jak sejmenuje starosta, kde sídlí obecníúřad, kde je zdravotní středisko, kdeje nejbližší nemocnice, pošta, kni-hovna, policejní stanice, hasiči. Jakasi získává obec peníze - nic přecenení zadarmo - a jak je rozděluje. Jeto často složité, ale zkus o tom hovo-řit v oddíle, vyptávat se doma či veškole.

Všechny obce mají mnoho pro-blémů, které musí neustále řešit.Každý obyvatel má však za život v nísvůj díl odpovědnosti . Říká se tomuobčanská odpovědnost. Bez ní by seobci vedlo špatně. Věnovat část svýchsil jejím zájmům patří mezi občanské

ctnosti. I ty můžeš přispět podlesvých sil. Sám či s družinou pomáhatpři úklidu v okolí klubovny, postaratse o sběr surovin, starat se o zeleň,spolu s oddílem připravit dětský denpro malé děti, občas navštívit staršíobčany či domov důchodců - možnostíje mnoho a opět jde o to být dosta-tečně pozorný a připravený.

Skautský oddíl také někdy potře-buje pomoc od obce - vyhledat klu-bovnu, příspěvek na činnost či tábor.Nebylo by však správné jen žádat opomoc a sami ničím nepřispět.

STÁTŽijeme v samostatném demokra-

tickém státě - v České republice. Našedějiny jsou delší než 1100 let a najdešv nich doby slavné i doby nepříznivé.Mnohdy Češi přispěli k vývoji celé Ev-ropy. Mnohé z dějin našeho národaznáš ze školy, ale i v oddíle budete ob-čas mluvit o naší minulosti a hledatpoučení z úspěchů a chyb. Poznášmnohé postavy z dějin, které ti budouněčím blízké a mohou se stát tvým ži-votním příkladem. Bylo by užitečné,kdybys někoho z minulosti - krále,politika, vědce, umělce, kněze či bo-jovníka - zvolil za svůj vzor a snažil seo něm dovědět co nejvíce.

Možná, že se ti bude zdát obtížnáotázka, jak sloužit státu. V naší zemižije více než 10 000 000 obyvatel a je-den člověk je zcela nepatrný díl. Zafungování státu je však každý občanodpovědný - a to i když je ve skaut-ském věku. Máš mnoho cest, jak svo-ji povinnost plnit: Každý občan byměl usilovat o co největší vzdělání - ktomu se připravuješ ve škole. Občan-ská společnost očekává, že její členovédokáží vzájemně spolupracovat, hle-dat společná řešení mnoha problé-mů a podílet se dle svých sil na správě

věcí veřejných - mnoho z toho se učíšv oddíle. Všichni máme povinnost usi-lovat vlastní prací o zvelebení státu ao rozvoj hospodářství i kultury. Dálemáme povinnost dodržovat všechnyzákony, neobcházet je různými okli-kami, ale přijímat je, i když jsou mno-hdy velmi přísné. Tak napříkladLesní zákon stanoví řadu pravidel,jak se chovat v lese. Zákony stanovínárodní parky, přírodní rezervace,chráněné oblasti a opět stanoví, co jemožné v těchto místech provozovat.K povinnostem patří i obrana státupři jakémkoliv nebezpečí. Zjednodu-šeně platí, že občan nesmí vidět jenvlastní zájmy, ale mnohé z nich mápodřídit zájmům obce či státu.

Existuje celá řada dalších povin-ností. Jejich plnění je základem ob-čanství. Je to trochu podobné jako voddíle. I zde máš své povinnosti,které se snažíš plnit v zájmu svém i vzájmu prospěchu celého oddílu. A jed-nou poznáš, že čím více lidí bude do-brými občany, tím lépe pro stát i prokaždého z nás.

Nemáš však jen povinnosti, aletaké práva. Tví rodiče chodí k vol-bám, a tak se podílejí na rozhodovánío budoucnosti státu, účastní se mno-hdy na správě společnosti, před záko-nem jsme si všichni rovni a máme ce-lou řadu dalších práv.

ZEMĚ A PŘÍRODAVe 20. století vznikla ve světě

mnohá hnutí, která usilovala o spolu-práci všech států v zájmu celého lid-stva. I skautské organizace jsou mezi-národní a sdružují více než 160organizací z různých zemí světa. Cí-tíme odpovědnost za mír ve světě i zapokojnou spolupráci všech států i kul-turních oblastí. Možná, že se někdyzúčastníš mezinárodního tábora a po-

znáš, co je to přátelství, které přesa-huje hranice jednotlivých zemí, kterénezáleží na jazyce, jakým hovoříme,ani na náboženství, které vyznáváme,či na barvě naší pleti a nebo na druhuškol, kterými jsme prošli. Skautskáznělka má slova: „Skautské ideályspojují svět!“

Máme však ještě jednu odpověd-nost, kterou si naši předci mnohdyneuvědomovali - je to povinnost chrá-nit a opatrovat přírodu kolem nás.Příliš mnoho se v minulosti pokaziloa je na nás, abychom tyto škody na-pravili. Opět je to úkol pro každéhojedince a ne jen pro velké organizace,vlády, či mezinárodní výbory. Je vel-kou předností českého skautingu, žejiž zakladatel našeho hnutí A. B. Svoj-sík na začátku tohoto století zavedldo našeho zákona bod „Skaut jeochráncem přírody a cenných výtvorůlidských“.

360 361

Skautkám a skautům nejde jen opéči o sebe sama a o své okolí, ale takéo dobře naplněný život. Časem poznáš,že naše poznání sebe i světa je neúplnéa že nad námi existuje skutečnost,která přesahuje naše životy a je vyššínež osobní či skupinové zájmy. Po ge-nerace se mezi lidmi předává poselstvídobrého skutku, přátelství a vzájemnéspolupráce. Celé výchovné úsilí skaut-ského hnutí je zaměřeno na pomoc dě-tem a mladým lidem při hledání cestdo života a na hledání duchovních hod-not, které přesahují naše každodenníusilování o zisky, pohodlí či dočasné ra-dosti.

Co tato slova znamenají? Jsoumožná pro tebe trochu těžká a třeba iobtížněji pochopitelná. Ale zkus uvažo-vat takto: po staletí se lidé učí, že nenísprávné lhát, krást, podvádět či ubližo-vat druhým, že si máme vážit rodičů,starat se o lidi potřebné a vzájemně sipomáhat. Toto poselství dobrého lid-ského slova, činu i vztahu si vzájemněpředáváme. Učíš se je od svých rodičů iprarodičů, od vůdců, od svých vzorů ačasem je sám budeš předávat svým dě-tem. Žijeme v naději, že poselstvípravdy a lásky se prosadí a postupněbude vítězit nad zlem, válkami i niče-ním přírody a právě pro tuto nadějipracovali po staletí všichni dobří lidé.Pracovali tak bez ohledu na vlastníprospěch, ale s vírou, že přes mnohépřekážky budou lidé jednou spolupra-covat.

Důvěra v to, že právě takový životje životem nejlépe prožitým, není sa-mozřejmá. Musí se opírat o jedenpevný základ - o přesvědčení, že život

každého z nás, život všech lidí v každédobě i život celého vesmíru je nesenčímsi hlubokým, krásným, nepřekona-telným, absolutním. Něčím, čím nelzeotřást, co nelze nikdy zničit, nač se lzeúplně spolehnout. Čeští skauti tutoskutečnost nazývají Pravdou a Láskoua slibují, že této Pravdě a Lásce budousloužit věrně v každé době. Jak tuto službu může naplňovat ta-ková dívka či chlapec jako ty? Vypadáto při prvním čtení trochu učeně, aleve skutečnosti to je jednoduché. Zna-mená to žít ve shodě s vlastním pře-svědčením a svědomím, plnit své úkolya prospívat všude a všem, kde k tomunajdeš příležitost. Drobný a třeba i vel-mi malý dobrý čin, který uděláš, každéosobní zlepšení tvého chování a myš-lení je praktické vyjádření této skaut-ské povinnosti.

SLOVO O SVĚDOMÍNežijeme jen povrchně, ze dne na

den podle nějakých módních hesel, anibezmyšlenkovitě neplníme příkazy.Ztráceli bychom tím vlastní důstojnosta osobní svobodu. Jednání a rozhodo-vání každého z nás je spoluurčovánopodivuhodným hlasem, který je v člo-věku uložen.

Všichni jsme byli v životě mnoho-krát postaveni před důležitá a často iobtížná rozhodování. Volit mezi cestousnadnou, ale za cenu, že ustoupíme odnašich zásad - třeba ve škole zalžeme,nepřiznáme se k chybě či svedeme vinuneprávem na někoho jiného - anebo vo-lit cestu obtížnou, nepříjemnou a spo-jenou třeba s trestem či jinými ne-snázemi. V takových chvílích se ozývá

vnitřní hlas, který nás povzbuzuje kdobrému, radí nám a upozorňuje,které jednání je dobré a které nikoliv.Ozývá se i tehdy, když se vymlouvámena různé okolnosti, když se bojímetrestu či toho, že nebudeme pochopeni.Tomuto hlasu říkáme svědomí. Vytvá-řelo se již brzy v dětství, když tě rodičeučili, co máš dělat a jak rozlišovat do-bré a zlé jednání. Později se to můžešučit od svého vedoucího, dobrého uči-tele i starších a zkušenějších lidí.

Lidské svědomí má dvě podoby:Svědomí, které se ozývá před obtíž-

ným rozhodnutím, kdy tě povzbuzujek dobrému jednání, pomáhá překoná-vat různé výmluvy, obavy či lákadlachybných cest.

Svědomí, následující po činu, které tipřináší buï klid a uspokojení - „dobrésvědomí“, anebo ti vyčítá, že jsi jednalnesprávně - „špatné svědomí“ - ne-umožňuje ti snadno zapomenout nachybné chování a nabádá k nápravě.Svědomí může také osvobodit od po-citu viny, když dobře a upřímně mí-něné jednání nepřineslo žádoucí výsle-dek.

Svědomí není jednou provždy danýa neměnný vnitřní hlas. Je to velmisložitá lidská vloha a na každém z nászáleží, zda je sami budeme zdokonalo-vat a řádně rozvíjet. Mnozí lidé je umlčují - často alkoholem, drogou,špatnými životními návyky, napodobo-váním nevhodných příkladů. Svědomíse pak otupuje a vytrácí. Svědomí na-opak můžeme povzbuzovat a rozvíjetřádným životem podle přijatých zásadobsažených ve skautském zákoně čikonáním dobrých skutků podle našeho

denního příkazu, aby bylo čím dál tímcitlivější pro tichý hlas té Pravdy, kteréjako skauti chceme věrně sloužit.

Po tisíciletí lidé naslouchali hlasusvědomí a hledali základní zásady ži-vota. V Bibli nacházíme zlaté pravi-dlo: „Jak sami chcete, aby lidé jednalis vámi, stejně tak jednejte i vy s ni-mi.“ Mezi všemi lidmi vždy a všudeplatí to, co tak výstižně vyjadřujeromské přísloví: čhuri des, čhuri chu-des, pa�iv des, pa�iv chudes - dáš no-žem, dostaneš nožem, vzdáš úctu, do-stane se ti úcty.

Druhé pravidlo, které utvářelosvědomí mnoha a mnoha lidských ge-nerací, je „přikázání lásky k bližnímu,ke všemu živému a k Bohu - či ke sku-tečnosti, která nás přesahuje“.

Třetí pravidlo: „Umět odpouštět,odplácet zlo dobrem“, a tak vlastnězlo zneškodňovat. Jestliže na zlé činybudeme odpovídat pomstou, pak sesíla zla bude šířit, narůstat a ohrozícelý svět.

Jsou to velké úkoly, všichni je ně-kdy neplníme a nedokážeme stopro-centně zvládnout, ale musíme o nichuvažovat, společně a v přátelství je pl-nit, a to bez rozdílu věku, vyznání čivzdělání. Nejde při tom o velké činy,ale mnohem více o každodenní pomocbližním v našem okolí a o ochotu při-spět vždy a všude, kde se naše síly mo-hou uplatnit.

Velký německý filosof I. Kant uva-žoval hodně o člověku i světě kolemnás a řekl: „Dvě věci naplňují moumysl hlubokým údivem: Hvězdné nebenade mnou a mravní zákon ve mně.“

ANEB DUCHOVNÍ ROZMĚR SKAUTINGU

362 363

Během krátké doby se seznámíš seskautským zákonem, který je platný provšechny členy Junáka. Už víš, že skaut-ský zákon je ukazatelem cesty a pomáhánám k tomu, abychom se stali lepšímilidmi. Proto mají podobný zákon skautiv každé zemi, i když počet jeho bodůbývá různý a také znění některých bodůmůže být trochu odlišné. I skautský zá-kon a snaha ho dodržovat v každoden-ním životě platí pro skauty a skautky nacelém světě.

Jak chápou skauti a skautky bodysvého zákona?

1) Skaut je pravdomluvný,skautka je pravdomluvnáZnamená to, že mluvíme pravdu, i

když je nám to třeba nepříjemné, doká-žeme dodržet dané slovo a nevymlou-váme se, když to nedokážeme. Skaut sesnaží, aby byl pravdivý i ve svých ges-tech, v tom, jak se tváří, v tom, co dělá ijak myslí. Skaut se snaží, aby se ostatnína něj mohli spolehnout, brát jeho slovovážně a vždy mu věřit. Jenom tam, kdesi lidé mohou věřit, může vznikat něcotak krásného, jako je přátelství. Proto jeskaut služebníkem Pravdy.

Uvažuj o tom, co uděláš, když si sed-neš doma k večeři a maminka se zeptá:„Máš umyté ruce?“ Přikývneš, i když tonení pravda, či vstaneš a jdeš k umyva-dlu? Vyprávěl jsi někdy příběh, který ne-byl zcela pravdivý? Přisvojuješ si někdyzásluhy, které patří spíše někomu ji-nému? Dokážeš při hře přiznat chybu, ikdyž ji nikdo jiný nevidí? Zvítězil jsi ně-kdy ve hře nečestně?

Karel Čapek v knížce Hovory s T. G.

Masarykem zaznamenal toto vyprávěnínašeho prvního pana prezidenta:

Už na nádraží bylo slyšet střelbu. Šeljsem pěšky do hotelu National na hlavnínáměstí, kde jsem měl objednaný nocleh.Přijdu na náměstí, narazím na kordonvojáků. „Kam jdete,“ volal na mne oficír.Řekl jsem, že do hotelu National. „Ne-lze,“ povídá on, „střílí se tam.“ Na jed-né straně náměstí měli bolševici obsazenédivadlo, protější stranu drželi Keren-ského vojáci a z obou stran se střílelo zestrojních pušek. Důstojník mi radil,abych šel do hotelu Metropol. Jdu. Předemnou jde člověk, dá se do běhu a vk-louzne do velikých vrat, které mu poote-vřeli. Byl to hotel Metropol. Tož já zaním, ale zatím mi zabouchli dveře přednosem. Tluču na ně a volám: „Co to dě-láte, otevřete!“ „Jste náš host?“ volal namne ten portýr. „Jinak vás nemůžemepustit, máme obsazeno!“ Nechtěl jsemlhát, tož jsem na něj vykřikl: „Nedělejtehlouposti a vpus�te mne!“ On se zarazil avpustil mne dovnitř.

2) Skaut je věrný a oddaný,skautka je věrná a oddanáBýt věrný - to znamená, že se na tebe

druzí mohou úplně spolehnout. Je tovlastně uplatnění prvního bodu zákonave vztazích k druhým lidem - rodičům,sourozencům, kamarádům, spolužá-kům, oddílu, ale i ostatním lidem. Jed-nou, až budeš dospělý, budeš chtít žít vmanželství, kde si jsou partneři věrní na-vzájem. Porušit věrnost znamená ztratitdobré jméno a důvěryhodnost.

Být oddaný - to znamená, že pro lidi,kterým chceš být věrný, také něco vydr-žíš. I když ti třeba nějak ublíží, něčím tězlobí, něco ti na nich vadí.

Cvičení: Uvažuj o tom, co někdy brání dodržet tento bod zákona: strach -pohodlí - vztek - vzdor - prospěchářství

Říká nám, že bychom měli být vkaždém okamžiku připraveni na co-koliv, co se může přihodit v našemokolí. Celý život se budeš učit, jak býtpřipraven na různé nástrahy života,jak se rozhodovat a řešit jednoduché isvízelné situace. Chceš být odolný asilný, zdatný a zdravý - to nepřijdesamo, ale musíš se připravovat a sámsebe trénovat. Chceš být připravenduševně, hodně znát a umět, a protose vzděláváš a učíš se ve škole i veskautském oddíle. Chceš být připra-ven na překonávání překážek, kte-rých je kolem tebe každý den velkémnožství. Učíš se být připraven po-moci každému, kdo tvoji pomoc potře-buje, připraven rychle a správně po-stupovat při různých událostech,které mohou ohrozit tebe či někohojiného. Být připraven na náhlé pří-hody - někdo upadne, omdlí či je jinakpoškozen. Ale také se budeš učit, jakbýt připraven na plnění všech svýchpovinností.

Cvičení: Zkus o skautském hesleuvažovat sám či v družině s rádcem.Přemýšlej, kdy jsi byl dobře připravena zvládl jsi neočekávanou situaci anaopak, kdy tě něco překvapilo, zasko-čilo a našlo nepřipraveného - co udě-láš, aby se to neopakovalo? Někdy seříká, že nebýt připraven je slabost - jeto tak? A také si pamatuj, že kdo se dápřekvapit, dal se překvapit vlastní vi-nou!

Básník Viktor Dyk napsal kdysi po-zdrav českým skautům:

Pozdrav

Buï připraven na bouři, hromy blesky,na noci, tmu a příliš parný den,na obtíže a neschůdnost své stezky,buï připraven!

Buï připraven! To minulost Ti poví.Připraven nebýt nevinných je hřích.Po světě širém roztroušeny rovynepřipravených.

Buï připraven na úkoly a službu,jež zoceluje a jež vychová.A nos v srdci jednu krásnou tužbu:ctí býti domova!

j e „ B U Ď P Ř I P R A V E N ! “

364 365

rád. Jestliže ano, pokus se to změnit.Jak to provedeš? Hledáš u druhýchlidí jejich dobré stránky? Dovedeš přá-telsky přijmout výtku? Máš někdy ra-dost z neúspěchu druhého? Třeba kdyždostane ve škole pětku nebo když pro-hraje ve hře anebo se někde zesměšní?Šíříš o druhých lidech drby, anebo sivše včas a důkladně ověříš?

Pamatuj si, že dobré slovo býválepší než sladký koláč.

Vlčata čtou často Kiplingovu Kni-hu džunglí. Její hrdina, malý Mauglí,byl přítelem zvířátek v celém lese.Naučil se, že jedním z pozdravů džun-gle je: „Jsme jedné krve - ty a já!“ Vše-chna zvířata až na krutého ŠerChána ho měla ráda, chránila ho a po-máhala mu překonávat mnohá nebez-pečí a svízelné překážky. Vlčata kni-hu čtou jako vybájený příběh, ale proskauta to je základní pravidlo života.

5) Skaut je zdvořilý,skautka je zdvořiláKolem sebe vidíme často mnoho

hrubosti, ale naší zásadou je slušné azdvořilé chování ke všem lidem v na-šem okolí - a� to jsou lidé různě staříči různého povolání. Záhy poznáme,že dobré chování usnadňuje lidemspolupráci a otevírá cestu k lidskýmsrdcím.

Cvičení: K základním pravidlůmzdvořilosti patří pěkné pozdravení,při kterém se dokážeme upřímně po-dívat druhému do očí. Umíš to - či ob-čas použiješ to podivné oslovení „vo-le“? Přijede-li do stanice autobus,patříš mezi ty, kteří se do něj hrnouhlava - nehlava? Odpovídáš na do-pisy, skáčeš druhým do řeči, vyrušu-ješ druhé, když se soustřeïují? Mys-líš, že dokážeš říci nepříjemné věci

laskavě a tak, abys druhého neurazil?

A ještě jednou K. Čapek o Masa-rykovi: Jednou jednomu člověku, kte-rý měl pana prezidenta rád, zemřelstarý tatínek. Ten člověk čekal, že mupan president vzkáže slovo účasti, alenepřišlo nic. Den po pohřbu telefo-nuje Hrad: Jede k vám pan presi-dent. Za chvíli vystupoval z auta, po-dal ruku a neřekl nic. Teprve zaprahem silně pohladil toho člověkapo rameně - nikdy to nedělal: bylo tovíc, než kdyby řekl kdovíco přátel-ského a povzbuzujícího. Nepadlo anislovo. Ten člověk plakal. A pan prezi-dent chvilku mlčel a najednou vy-hrkl: „Tož já vám povím, jaké mámplány pro nejbližší léta.“ To bylo mís-to slov účasti: projevit důvěru - a by-la to účast nejkrásnější a nejmuž-nější.

6) Skaut je ochráncem přírodya cenných výtvorů lidských,skautka je ochránkyní přírodya cenných výtvorů lidskýchVšichni jsme již jistě slyšeli slovo

„ekologie“. Skauti se pohybují často vpřírodě, a proto jim neujde, jak ji čas-to bezohlední lidé znečiš�ují a poško-zují. Snahou skautů na celém světěbylo vždy chránit přírodu, ale stejnětak chránit a nepoškozovat lidskádíla - ani dnešní ani historická.

Skauti mají požadavek ochranypřírody ve svém zákoně již od po-čátku století. Tedy od doby, kdy ještěneexistoval pojem „ekologie“ a pří-roda byla mnohem zachovalejší neždnes.

Co asi vede lidi ke krutému ničenípřírody či lidských památek? Slabost- hloupost - nepochopení - bezohled-nost - násilí - nedostatek lásky? Zkussi nakreslit strom, kosa na zahrádce

- přelétavost - malichernost - či ještě něcojiného. Jestliže se ve škole pohádáš se sou-sedem, dovedeš se usmířit? Přijdeš naschůzku družiny, i když tě láká něco ji-ného? Prozradíš cizí tajemství? Hlásíš sek učitelům či učitelkám, kteří tě učili vprvní a druhé třídě?

Přemysl Pitter ve vzpomínce naJana Husa, který věrně stál v poznanépravdě, říká: „I dnes vybízí nás Husstále platnými a mocnými slovy: Pro-sím vás, abyste se milovali, dobrýchnásilím tlačiti nedali a pravdy kaž-dému přáli. Nehledejte svého prospě-chu na úkor bližních. Nedonášejte! Nepřetvařujte se! Stůjte pevně za po-znanou pravdou, i když vás to bude ně-co stát!“

P. Pitter: Hovory s pisateli

Cvičení:Dokážeš zjistit, kdo to byl Přemysl

Pitter a oč asi usiloval?

3) Skaut je prospěšný a pomáhádruhým,skautka je prospěšná a pomáhádruhýmVšichni se zajímáme o druhé lidi,

všímáme si jich a snažíme se jim po-máhat, aniž bychom za to očekávaliodměnu. Pomáhat můžeme malým dě-tem, osobám slabším, nemocným čistarým, ale pomáháme také zvířatůma všemu živému v přírodě. Pomáhámetaké dobrovolně a samozřejmě doma.Časem poznáš, že na letním táboře by-chom se bez vzájemné pomoci neobe-šli. A také se dovíš, že tvoji starší bra-tři - roveři - mají heslo „Služba“.

Cvičení: Učíš se ve škole pro dobréznámky, anebo chceš být jednou svýmiznalostmi prospěšný jiným? Co je tonezištná práce pro někoho jiného?

Umíš pracovat ochotně pro družinu čioddíl, anebo očekáváš ohodnocení voddílovém bodování? Dovedeš se zříctnějaké výhody ve prospěch kamaráda?Kdy se ti naposled něco podobnéhozdařilo? Některé odpovědi si pozname-nej do svého zápisníku.

„Opravdu mravný je člověk jentehdy, když poslouchá naléhavý příkazpomáhat všemu živému, jemuž můžeprospět. Neutrhne ze stromu list, ne-ulomí květinu a dává pozor, aby neza-šlápl nějaký hmyz. Jde-li po dešti posilnici a uvidí deš�ovku, která na nizabloudila, pomůže jí ze smrtonosnéhokamení někam do trávy. Když jde ko-lem brouka, který spadl do louže, neli-tuje času a podá mu list nebo stéblo,aby ho zachránil. Nebojí se, že se mubude někdo posmívat. To je přece osudkaždé pravdy, že než dojde uznání, jepředmětem posměchu.“

A. Schweitzer: Filosofie kultury

4) Skaut je přítelem všech lidí do-bré vůle a bratrem každéhoskauta,skautka je přítelkyní všechlidí dobré vůle a sestrou každéskautkyTento bod zákona navazuje na

předcházející. Chceme být nejen pro-spěšní, ale mít kolem sebe dobré avěrné kamarády. Snažíme se jim po-rozumět a vzájemně jeden druhémupomáhat. Skautská příslušnost jezdrojem bratrských vztahů mezi vše-mi skauty. Také poznáš, že všude ko-lem nás je mnoho lidí, se kterými sirozumíme a kteří mají dobrou vůlipomáhat dobrým věcem i potřebnýmlidem.

Cvičení: Přemýšlej chvíli o tom,zda je v družině někdo, koho nemáš

366 367

„Smích je jeden z charakteristickýchznaků mládí. Jestliže jste se zapomnělismát, musíte se to znovu naučit. Smích vy-volává kladné pocity, které patří k mla-dému myšlení. Bylo zjištěno, že lidé, kteříse hodně smějí, jsou méně nemocní a méněúzkostní. Jsou produktivnější v práci amají lepší vztahy s lidmi. Nebojí se smátsami sobě, dělat si legraci z vlastních chyba hloupostí, které kdy provedli. Tento pří-stup k životu nám život nejen zpříjemní, alei ulehčí. Smích nám pomůže prokousat setěžkostmi a obtížemi.“

A. Rheinwaldová: Cesta k mládí

9) Skaut je hospodárný,skautka je hospodárnáČasto v okolí vidíme, jak se zby-

tečně vyhazují zachovalé předmětyči kvalitní potraviny, nakupují sezbytečné věci a jen málo se šetří ča-sem i penězi. Poznáš však, že mno-hé pěkné prožitky, jako je přátelství,dobrý čin, krásy přírody či radost zehry jsou zadarmo a nelze je za penízekoupit.

I tobě již leccos patří - potřeby proškolu, hračky, sportovní náčiní, kníž-ky, oblečení... Také již máš nejspíš ně-jaké peníze. A máš ještě jeden poklad- čas. S tím vším se musíš naučit do-bře hospodařit

Cvičení: Zkus ve svém zápisníkuzachytit, co jsi který den ušetřil a kdyjsi naopak nakupoval zbytečnosti,které jsi nepotřeboval. Umíš šetřit svévěci? Věci oddílové? Školní vybavení?K hospodárnosti patří i šetření časemdruhých, které možná mnohdy zdržu-ješ nebo obtěžuješ.

Ze vzpomínek A. B. Svojsíka:„Bylo nám 17 let, když jsme spolušli poprvé do světa (s Janem Nová-kem). Sedm neděl vlasteneckého pu-

tování pěšky po Čechách, Moravě,Slovensku, Tatrách a Uhrách. Jakjsme sehnali prostředky na cestu,dnes už těžko vykládat, ale vím, žebylo třeba odříci si denně dvouhalé-řovou housku o školní přestávce - anež přejít most Palackého, radějistokrát běželi jsme až na most Kar-lův, jen když přibyly dva haléře ces-tovnímu fondu.“

(Poznámka: Na pražských mos-tech s výjimkou Karlova se tehdy pla-tilo mýtné.)

10) Skaut je čistý v myšlenkách, slovech a skutcích,skautka je čistá v myšlen-kách, slovech a skutcích

Tento poněkud tajemně znějícíbod zákona ti nabízí něco velmi krás-ného: tvůj život může být jako čistáhudba bez falešných tónů.Jak s tím můžeš začít?Vyhýbej se silným a urážlivým slo-vům či nadávkám a dbej, aby tvé činybyly ve shodě s tvými zásadami.

Snaž se nevkládat druhým lidemdo jejich myslí špatné myšlenky, alevěř v jejich čistou a dobrou vůli.

Cvičení: Dokážeš odejít z party,kde se vykládají hrubé a neslušné vti-py? Vyslovíš někde to, co bys neřekldoma před maminkou či tatínkem?Patří k čistotě i odpor ke kouření, al-koholu či drogám? Nemáš někdysklon k pokrytectví - jinak se chovat amluvit někde za školou a jinak v od-díle? Jak přemýšlíš o vztahu mezichlapci a děvčaty?

Desátý bod zákona shrnuje všech-ny předcházející. Nemůže být čistotamyšlenek, slov a skutků bez pravdy,věrnosti, prospěšnosti, zdvořilostípřátelství.

či kapličku v polích... Sázel jsi někdystromky, zaléval květiny, čistil stu-dánku? Znáš historické památky vesvém okolí? Uvažoval jsi někdy odrobných zlepšeních životního pro-středí v parku či na zahrádce?

Všimni si, kolik pouličních lamp jerozbitých, kolik laviček v parku vy-vrácených či kolik soch je poničenobarevnými spreji! Nebyl jsi sám ně-kdy u podobných činů?

„Setrvej chvilku v rozjímání předhlavičkou pampelišky, toho průhled-ného, pavučinkově jemného zjevení.Když jí probleskuje sluneční zář, svítíjako kouzelná hůlka. Dýchne na nivítr, dýchne na ni dítě, semínka sevznášejí do ztracena. Všechno všaknení ztraceno, a kdyby to bylo i jenjedno jediné semínko, které zapustíkořen, pamatuj, že z toho jediného se-mínka vyrostou v následujících letechmiliony nových květin, malá zářivásluníčka na našich loukách. Kdo pro-žije takový zázrak, skrytý v jedné je-diné květině, dozví se o smyslu a pod-statě světa víc než hlupák, který jejcelý procestuje.“ O. Gillen

7) Skaut je poslušný rodičů,představených a vůdců,skautka je poslušná rodičů,představených a vůdkyňSnažíme se dodržovat pravidla do-

brého soužití v rodině, ve škole i veskautském oddíle. Dodržujeme zá-kony naší obce i země. A když se námtřeba některá pravidla nelíbí, sna-žíme se hledat vhodnou nápravu, alenesnížíme se k neposlušnosti. Platí toi o rodině, kde by poslušnost měla býtsamozřejmá.

Cvičení: Poslušnost často narážína naši lenost a malou ochotu pomá-

hat. Chopíš se hned práce, nebo od-mlouváš či dokonce „neslyšíš“?Splníš příkaz, i když nejsi kontrolo-ván? Přijmeš trest, nebo se vymlou-váš a svádíš vinu na druhé, na vlast-ní únavu či na „špatné nářadí“? Coje to však „slepá“ poslušnost, kteráby tě vedla k činům nesprávným a ne-rozumným?

„Vždy musí být někdo, kdo rozka-zuje, a někdo, kdo poslouchá. Jinaknikdy nebude postaven dům, sestro-jen parní stroj, v život uveden skaut-ský oddíl. Nikdo nemůže rozkazovati,kdo se nenaučil poslouchati. Jen kdoprakticky se naučil poslouchat roz-kazů, dovede sám a účelně rozkazo-vat. Ten však, kdo rozkazy dává,musí mít plnou důvěru poslouchají-cích i jejich vážnost. A� tvoji hošivědí, že jsi skaut - a ne břídil. Nedejrozkaz, který sis nerozmyslil.“

A. B. Svojsík

8) Skaut je veselé mysli,skautka je veselé mysliDíváme se na svět hlavně z té lep-

ší stránky, nenecháme se otrávit neús-pěchy. S humorem překonáváme nej-různější překážky nejen na skautskéstezce, ale i doma, na ulici či ve škole.

Tento bod v doslovném překladuze zákona anglických skautů zní:skaut si hvízdá při všech potížích!

Uvažuj, zda se dokážeš usmívat ipři nepříjemnostech, zda se dokážešzasmát sám sobě, když něco popleteš.Jaký je rozdíl mezi vtipem a šašková-ním? Existují však žerty ponižující,které se mohou druhého dotknout!Zvykej si každý den někoho od srdcerozesmát - i to může být dobrý čin. Aleuvědom si, že vtipkovat za každoucenu může být trapné a k dobré ná-ladě nepřispívá.

368 369

K zamyšlení a také jako námět kúvahám u táborového ohně ještě tu-to myšlenku:

„Kdykoliv se chceš potěšit, v duchusi vybavuj přednosti svých součas-níků, jako například podnikavost jed-noho, skromnost druhého, štědrosttřetího a nějakou jinou ctnost někohojiného.

Nebo� nic nepůsobí takové potěšeníjako vzory ctnosti, které se zrcadlí vmravech našich vrstevníků a které sev jednotlivci slučují, pokud možno,všechny najednou.

A proto je také záhodno si je stáleoživovat v paměti.“

Dodržovat skautský zákon nenílehké. Často se dopustíš chyby, ne-ovládneš se, zalžeš, někoho zklamešči nepomůžeš tam, kde by to bylotřeba.

Nemůžeme být zcela dokonalí, alesnažme se uvědomit si naše chyby aprohřešky proti skautskému zákonu anapravit je, pokud to bude alespoňtrochu možné.

Časem asi objevíš, že někdy budetěžké se rozhodnout, jak se v určité si-tuaci zachovat a dodržet skautský zá-kon. Budeš o tom hovořit se svýmvůdcem a budeš vyhledávat jeho radui pomoc.

Nebude to znakem tvé slabosti,ale naopak znakem tvého usilovánístoupat po stezce poznání a lidskéhojednání.

Uvažuj o staré renesanční moud-rosti: „Dokonalost je v maličkostech,ale dokonalost sama není maličkost!“

Až splníš požadavky nováčkovskézkoušky a až si osvojíš základní pravi-dla života podle skautského zákona,vyzve tě tvůj vůdce ke skautskémuslibu.

Bude to při slavnostní příležitosti u

táborového ohně, uprostřed přírody,před celým oddílem a ty budeš slibovat- pro celý život. Budeš slibovat mnohéz toho, o čem jsme již na předcházejí-cích stránkách uvažovali.

Dříve než přistoupíš ke slibu,bude s tebou hovořit vůdce oddílu aspolečně budete uvažovat o výz-namu skautského slibu a o povin-nostech, které na sebe přijímáš. Ne-slibuješ jen na krátkou dobu, aleskautský slib je pro mnohé skautyzávazkem na celý život. Pro věrnostslibu mnozí skauti položili život zavlast, jiní byli mnohá léta ve vězenía opět jiní nasazovali vlastní životpři pomoci či záchraně jiných lidí.

V prvním bodě slibu se zavazu-ješ, že nebudeš žít jen pro sebe, prosvůj vlastní prospěch, ale v prvnířadě pro základní lidské ideály, jakoje pravda, láska, krása či dobro. Tymají větší cenu nežli osobní cíle amnohá pokolení našich předků jimnezištně sloužila. Bez úsilí o napl-ňování těchto ideálů by svět bylplný nepřátelství a zla a nežilo by senám v něm dobře.

Dále slibuješ, že budeš dodržovatskautské zákony, o kterých již mno-hé víš. Budeš také dodržovat povin-

nosti vlastní. Sem patří povinnostse vzdělávat, pomáhat doma i v ob-ci, kde bydlíš, ale také starat se opřírodu a jednou i o vlastní rodinu.

A konečně slibuješ, že budeškdykoliv ochoten pomáhat svýmbližním, sloužit dobrým věcem a pl-nit své povinnosti k České repub-lice, ve které jsi se narodil a ve kte-rém žily mnohé generace tvýchpředků.

To vše slibuješ na svou čest a za-vazuješ se, že budeš vše plnit tak,jak to nejlépe dovedeš a jak je to vtvých silách.

Složením skautského slibu sestáváš právoplatným členem velkéskautské rodiny.

V životě se každý učíme ovládatsám sebe, sám sobě poručit, snášet ipřekonávat různé těžkosti a napra-vovat chyby, kterých jsme se dopus-tili. Skautský zákon, slib a požada-vek dobrého skutku, spolu sesvědomím, tvým vnitřním hlasem,ti v tom mohou hodně pomoci.

Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe

- sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,- plnit povinnosti vlastní a zachovávat skautské zákony,- duší i tělem být připraven pomáhat vlasti i bližním.

(Věřící skauti mohou připojit prosbu:K tomu mi pomáhej Bůh!)

370 371

FUNKČNÍ OZNAČENÍČinovníci a činovnice mají ozna-

čení své funkce na štítku přišitém nalevém rukávu košile. Činovníci středi-ska (s výjimkou vodních skautů askautek) mají štítek zelený, členovéORJ hnědý, oblastní zpravodajovémodrý a členové ústředních orgánů vbarvě kardinálské červeně.

Funkční označení nosí činovnícioddílu pod číslem oddílu, činovnícistřediska pod domovenkou.

Na krojích činovníků uvidíte i ko-vové odznaky. Čekatelský a vůdcovskýodznak se nosí na středu levé kapsy.Vedoucí smečky vlčat nebo roje světlu-

VĚKOVÉ STUPNĚV našem hnutí, které má oficiální

název Junák - svaz skautů a skautekČR, tvoří nejmladší skupinu v chlapec-kém kmeni vlčata, v dívčím kmenisvětlušky (ve vodáckých oddílech semísto světlušky používá pojmenovánížabičky). Do smečky vlčat nebo rojesvětlušek mohou vstupovat děti odšesti nebo sedmi let.

Mezi skauty a skautky přicházíchlapci a děvčata kolem jedenáctéhoroku. Kdo zůstane ve skautském hnu-tí i po patnáctém roce, může přejít me-zi rovery (chlapci) a rangers (děvčata).

Až dospěješ, staneš se možná vůd-cem oddílu, nebo členem střediskovérady či jiné vyšší organizační složkyJunáka. Dospělí členové Junáka zak-ládají oddíly či kluby oldskautů.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURAZákladní, početně nejmenší slož-

kou Junáka je družina. V jejím čelestojí rádce nebo rádkyně, v odddílechvodních skautů kormidelník. Dvě ne-bo více družin tvoří skautský oddíl.

Nejméně tři oddíly z jednoho měs-ta (městské čtvrti nebo její části) sesdružují do středisek (přístavů). V jed-nom středisku mohou být oddílyskautů, skautek, smečky vlčat a rojesvětlušek, oddíly roverů a rangers.Dospělí skauti a skautky, kteří neve-dou oddíl dětí, se scházejí v klubecholdskautů.

Vyšším organizačním stupněm jeOkresní rada Junáka (ORJ). Sdružujeněkolik středisek, zpravidla těch, kte-rá jsou na území daného okresu neboobvodu. Každý okres patří do určitéoblasti. Hlavním úkolem okresů a ob-

SKAUTING V DATECH1857 - 22. února se v Londýně na-

rodil Robert Baden-Powell, zakladatelskautingu a světový náčelník skautů

1860 - 14. srpna se narodil v AngliiErnest Thompson Seton, zakladatelwoodcraftu a první náčelník skautůUSA

1876 - 5. září se v Praze narodilAntonín František Svojsík, zakladatelčeského skautingu. Místo jménaFrantišek používal přezdívku Benja-min (byl nejmladším členem Českéhopěveckého kvarteta)

1889 - 22. února se narodila OlaveSt. Clair Soames, provdaná Baden-Po-wellová, světová náčelní skautek

1902 - první tábor Woodcraft Indi-ans E. T. Setona

1907 - první skautský tábor Rober-taBaden-Powella na ostrůvku Brownsea

1908 - v lednu založena v Angliiprvní skautská organizace na světě- The Boy Scouts

1909 - v Londýně se na skautsképřehlídce poprvé objevila skupinaskautek

1910 - založena organizace ang-lických skautek Girl Guides Associa-tion pod vedením sestry B-P Agnes.Dívky zvolily za svůj odznaktrojlístek

- v Anglii utvořen odbor vodníchskautů

1911 - A. B. Svojsík, profesor tělo-cviku na Žižkovské reálce, jede doAnglie, aby viděl skauting na vlastníoči. Překládá Scouting for Boys, vedeprvní družinu českých skautů - svýchžáků

1912 - vychází první skautská pří-ručka Český skaut, později Základyjunáctví

- A. B. S. vede první tábor českýchjunáků ve Vorlovských lesích u Lipnice

- B-P se žení s Olave St. Clair Soames

lastí je zajištění činovnického vzdě-lávání (čekatelské a vůdcovské kursy,zdravotnické kursy, lesní kursy a lesníškoly, tematické semináře apod.)

Ústřední rada Junáka (ÚRJ) řídíJunáka v období mezi junáckými sně-my. V čele Ústřední rady stojí staros-ta nebo starostka, kteří zastupují celéhnutí Junáka vůči státním institucíma veřejnosti. Za činnost dívčího kmenezodpovídá náčelní, za činnost chlape-ckého kmene náčelník.

šek mají tyto odznaky podloženyžlutě, vedoucí skautů a skautek ze-leně, roverů a rangers červeně.

Absolventa Lesní školy poznátehned. Na krku nosí šedý šátek, kterýmá vzadu v cípu našitý lesoškolskýznak - tři tee-pee. Plechový odznak třítee-pee na středu pravé kapsy patříinstruktorům Lesních škol.

372 373

AntonÌnBenjaminSvojsÌk

ErnestThompson

Seton

Robert Baden Powell

1914 - založen spolek „Junák -Český skaut“

1915 - ustanoven odbor pro dívčívýchovu v Junáku - Českém skautu

- první tábor skautek u Živohoště1918 - 28. října byla vyhlášena Čes-

koslovenská republika. Druhý den zří-zena skautská pošta a vydány prvnískautské známky na světě

1919 - ustaven Svaz junáků-skautůRČS

- zaveden odznak lilie se štítkema psí hlavou

1920 - poprvé udělen zlatý odznakZa čin junácký. Devatenáctiletý stu-dent zachránil tři tonoucí děti. Jmeno-val se Rudolf Plajner

1920 - první světové jamboree vLondýně

1922 - československé skautky při-jaty na mezinárodní konferenciv Cambridge do Mezinárodní Radyskautek

- Československo jedním ze zaklá-dajících států mezinárodního skaut-

ského ústředí, A. B. S. členem Meziná-rodního skautského výboru.

1926 - vyhlášen 22. únor za svátekvšech skautek světa - Thinking Day -Den sesterství

1928 - založena světová asociaceskautek - WAGGGS, Československoopět jedním ze zakládajících států

1929 - B-P povýšen do šlechtickéhostavu - Lord Baden-Powell of Gilwell

1930 - Olave Baden-Powell zvolenaprvní a zároveň poslední světovou ná-čelní

1931 - první slovanské jamboree vPraze za účasti 15 000 skautů askautek

1935 - naše skautky začaly podklá-dat slibový odznak modrým trojlíst-kem

1936 - návštěva E. T. Setona v Pra-ze

1938 - 17. září zemřel A. B. Svoj-sík na streptokokovou nákazu. Pohř-ben 20. září za účasti 3000 skautů askautek na Vyšehradském hřbitově

1939 - ustavující sněm Junáka(sjednocení čs. skautingu), velitelBoh. Řehák, náčelník Rudolf Plajner,náčelní Vlasta Koseová

1940 - 28. října nařízení o rozpuš-tění Junáka. Týden nato nacisté pře-padli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek

1941 - na své farmě v Keni zemřelsvětový náčelník lord B-P

1945 - ihned při Pražském květ-novém povstání obnovena skautskáčinnost

1946 - návštěva světové náčelníOlave B-P u nás

- odstartován 1. ročník Svojsíkovazávodu v Praze

- založena mohyla na Ivančeněv Beskydech - uctění památky skautůpopravených nacisty 24. dubna 1945.

- zemřel malíř, spisovatel, přírodo-vědec, zálesák a zakladatel wood-craftu E. T. Seton

1948 - Junák začleněn do Svazučeskoslovenské mládeže - začala dru-

há likvidace našeho skautingu.1950 - v Ústředním listě republiky

Československé oznámen zánik Ju-náka

1968 - obnova Junáka1969 - 18. července poslal ame-

rický skaut-astronaut Neil Arm-strong pozdrav skautům a skautkámz paluby Apolla 11, tři dny nato bylprvním člověkem, který se prošel poMěsíci

1970 - 1. září potřetí ukončenačinnost Českého Junáka. Do prosince1989 pokračovala řada skautskýchoddílu pod hlavičkami jiných povole-ných organizací

1973 - zemřela Vlasta Koseová,jedna z největších osobností našehodívčího skautingu

1977 - zemřela jediná světová ná-čelní skautek Olave Baden-Powell

1987 - zemřel náčelník Českoslo-venského Junáka RNDr. Rudolf Plaj-ner

1989 - 28. prosince schváleny sta-novy Českého Junáka - svazu skautůa skautek ministerstvem vnitra a ži-votního prostředí

1990 - IV. - obnovující - sněm Čes-kého Junáka

- na 27. mezinárodní konferenciskautek v Singapuru československéskautky opět přijaty do světové asoci-ace WAGGGS

- na 32. mezinárodní konferenciskautů v Paříži naši skauti znovu při-jati do WOSM

1993 - 1. ledna - rozdělení repub-liky na Českou republiku a Sloven-skou republiku. Vytvořily se nové ná-rodní organizace, které požádalyo opětovné přijetí do WOSM a WAGGGS

1996 - chlapecký kmen přijat doWOSM

- dívčí kmen přijat do WAGGGS

Neil Armstrong

374 375

PHDr.Anna Berkovcová

Vlasta Koseov·

MEZINÁRODNÍ SKAUTSKÉHNUTÍ

Skauti a skautky mají bratrya sestry v mnoha zemích světa, pro-tože skauting je hnutí mezinárodní.Všechny nás spojují základní myš-lenky, vyjádřené heslem, zákonema slibem, které se v jednotlivých ze-mích od sebe příliš neliší. Možná jsiměl příležitost setkat se už se skau-ty z jiné země. Většina z těch, kte-rým se to podařilo, má za sebou jistěpříjemnou zkušenost, že i když mlu-víme jinými jazyky a pocházíme z ji-ného prostředí, přece si připadámeblízcí. Cítíme, že se na sebe můžemespolehnout a obvykle se brzy spřáte-líme.

Starší skauti a skautky, kteří seuž delší dobu učí cizí jazyk a dokážíse jím aspoň trochu domluvit, mo-hou i se svými vedoucími využít po-zvání na různé akce pořádané za-hraničními skauty. Mohou také na-vázat kontakt přímo s nějakým od-dílem nebo střediskem v zahraničí,dohodnout si výměnnou návštěvu,při které by nemělo chybět alespoňněkolikadenní společné táboření,pobyt v rodinách a samozřejmě po-znávání památek, zajímavostí a kra-jiny. Přitom se ještě pocvičíte v cizímjazyce a ověříte si mezi přáteli, na-kolik jste už schopni se domluvit.

Musíte ale být připraveni na to, žese v cizích zemích třeba setkáte seskautingem v poněkud jiné podobě,než na jakou jste zvyklí. Možná se tamuž netáboří tak jako u nás, skauti askautky si nedělají všechno úplně sa-mi, nejezdí tak často na výpravy a vy-užívají víc různých „civilizačních vy-možeností“. Snažte se přistupovatk jiným způsobům a k novým zážit-kům nezaujatě, neohrnujte hned nade

vším nos. Jednak nevíte, do jaké po-doby se za několik let vyvine skautingv naší zemi, jednak třeba zjistíte, že topodstatné se zase tolik neliší a zdán-livě změkčilý způsob je k přírodě akrajině daleko šetrnější než ten náš.Jinde také dokáží daleko lépe než myspolupracovat s veřejností, sehnat pro-středky pro sebe i pro jiné potřebné azapojit své členy do různých všeobecněprospěšných činností. Zkrátka ote-vřete oči a mysl novým podnětům,které ti přemýšlivější z vás jistě doká-žou vstřebat a přetvořit tak, aby bylypřínosem pro český skauting. Nadruhé straně neváhejte předvést našetradice a táboření svým skautskýmhostům ze zahraničí a dopřejte jimmožnost okusit je na vlastní kůži. Ně-kdy to pro ně bývají nezapomenutelnézážitky.

Měli byste také vědět, že na světěexistuje několik skautských domovů,které slouží k pobytu skautů a skau-tek, kde se pořádají různá setkání a se-mináře a kde jsou jako zaměstnanciskauti z celého světa, kteří v nich pra-cují několik měsíců až let. Takovýmdomovem jsou například ve ŠvýcarskuOur Chalet pro dívky nebo chata Kan-derstegu pro chlapce.

Ve světě existují tři mezinárodnískautské organizace. Jsou to:

WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts) pro dívkyWOSM (World Organization of the Scout Movement) pro chlapceISGF (International Scout and Guide Fellowship) pro dospělé

(oldskauty)

I když my máme v naší zemi společnou organizaci, náš dívčí kmen ječlenem WAGGGS a chlapecký patří do WOSM. Kmen dospělých je paksoučástí ISGF.

MMeezziinn··rrooddnnÌÌ sskkaauuttsskk˝̋ ssiiggnn··ll

MMeezziinn··rrooddnnÌÌ hhyymmnnaasskkaauutteekk

JJaann SSiibbeelliiuuss oopp 991166ËËeesskk˝̋ tteexxtt BB¯̄eettiissllaavv HHooddeekk

NNaa mmoodd -- rrÈÈ vvllaajj -- ccee nn··mm nnaadd hhllaa -- vvoouu jjaa -- kkoo jjaass -- nnÈÈ sslluunn -- ccee ppll·· ttrroojj --

llÌÌ -- sstteekk zzllaa -- tt˝̋ aa pp¯̄ii -- ppoo -- mmÌÌ -- nn·· sslluuûû-- bbuu kkttee -- rroouu sskkaauu -- ttkkaa mm··.. LL··ss -- kkuu rroozz -- dd·· -- vvaatt vvööeecchhnnÏÏmm

ppoo -- mm·· -- hhaatt jjee jjaass -- nn˝̋ ii -- ddee -- ··ll.. HHllaa -- vvuu nnaa -- hhoo rruu jjddeemmee kk oobb -- zzoo -- rruu jjddeemm

vv˝̋öö aa dd··ll,, jjddeemm vv˝̋öö aa dd··ll!!

sskkaauutt -- sskkÈÈ ii -- ddee -- ·· -- llyy ssppoo -- jjuu -- jjÌÌ ssvvÏÏtt

22.. TTeenn oobbzzoorr,, ttoo jjee nn··öö nnoovv˝̋ ssvvÏÏtt,,kkddee jjeenn ËËiisstt·· ll··sskkaa zznnÌÌ,,kkddee rroozzkkvvÈÈtt·· jjeenn pp¯̄··tteellssttvvÌÌ kkvvÏÏttaa pprraavvddaa vvÌÌttÏÏzzÌÌ..

⁄⁄ssmmÏÏvv rroozzdd··vvaatt,, ddoobbrreemm ppoomm··hhaatt,,jjee sskkaauutteekk iiddee··ll..HHllaavvuu nnaahhoorruu,, jjddeemmee kk oobbzzoorruu,,((::jjddeemm vv˝̋öö aa dd··ll!!::))

376 377

JamboreeNejvětší mezinárodní skautské set-

kání se tradičně nazývá jamboree(džemborí). Je to slovo, které znamená

setkání, veselou slavnost. Pořádá sekaždé čtyři roky v některé předem ur-čené zemi. Na jamboree skauti spo-lečně táboří, poznávají hostitelskou

zemi, předvádějí své národní zvyky,hry, vyměňují si upomínkové před-měty a dělají spoustu dalších zajíma-vých věcí, které přispívají ke vzájem-

nému poznávání. Poslední jamboreese konalo v roce 1995 v Holandsku,příští se má uskutečnit v roce 1999v Chile.

378 379

SSLLOOVVOO »»EESSTTNN…… NN¡¡»»EELLNNÕÕSSLLOOVVOO »»EESSTTNN…… NN¡¡»»EELLNNÕÕ SSLLOOVVOO »»EESSTTNN……HHOO NN¡¡»»EELLNNÕÕKKAASSLLOOVVOO »»EESSTTNN……HHOO NN¡¡»»EELLNNÕÕKKAA

Vöem skautk·m a skaut˘m na stezce!

MÏl jsem v ûivotÏ velkÈ ötÏstÌ, ûe p¯ed vÌce neû 50 lety jsem se dostaldo skautskÈho oddÌlu, ve kterÈm jsem proûÌval prvnÌ t·bory, skl·dalprvnÌ zkouöky, poprvÈ hlÌdal v noci t·bor - a takÈ jsem mÏl potÌûe s po-¯·dkem ve stanu p¯i rannÌch prohlÌdk·ch. Sezn·mil jsem se s ¯adouchlapc˘ a s mnoh˝mi z nich ûiji dodnes v pevnÈm p¯·telstvÌ. MÌv·mepravidelnÈ sch˘zky, v lÈtÏ jezdÌme t·bo¯it a v zimÏ se setk·v·me nahorskÈ chalupÏ. S vdÏËnostÌ vzpomÌn·m na svÈho prvnÌho v˘dce Vl·ÔuätÏrbu, kter˝ st·le slouûÌ skautsk˝m dÏtem, i na svÈho prvnÌho r·dceFrantu Lukeöe, kter˝ jiû 45 let ûije za Ñvelkou louûÌì v USA, ale p¯·-telstvÌ nebylo vzd·lenostÌ poruöeno.

V roce 1947 jsem byl v naöÌ delegaci na pov·leËnÈm jamboree veFrancii. Byla to zkuöenost pro cel˝ ûivot. Po dobÏ v·leËn˝ch hr˘z se se-öli chlapci z celÈho svÏta s touhou vz·jemnÏ se pozn·vat, uzavÌrat p¯·-telstvÌ a ûÌt v mÌru. JeötÏ dnes si dopisuji s Jeanem Cizeronem a zav¯u-lioËi, vidÌm ¯adu staveb, kterÈ tam vznikaly. A kdyû jsem se v roce 1990˙Ëastnil mezin·rodnÌ skautskÈ konference v Pa¯Ìûi, vznikl tam n·pad,aby se seöli ti, kte¯Ì kdysi jako chlapci byli na jamboree. Seölo se n·s asi35 z r˘zn˝ch zemÌ, zpÌvali jsme starou znÏlku a pat¯ili k sobÏi po vÌce neû 40 letech.

Proöel jsem ûivotem - vedl jsem skautsk˝ oddÌl, pom·hal ¯adÏ dalöÌchoddÌl˘, vesniËce SOS, vychov·val studenty, vlastnÌ dÏti i vnouËata,pom·hal jsem zav·dÏt lesnÌ kursy pro rovery, pracoval jsem v n·Ëelnic-tvu a dnes se ohlÌûÌm za sv˝m ûivotem.

Co v·m p¯eji na z·kladÏ vlastnÌ zkuöenosti:- Nach·zejte kolem sebe p¯·tele a pÏstujte mezi sebou dobrÈ vztahy.

Mnohokr·t jsem se p¯esvÏdËil o sÌle a hodnotÏ lidskÈho p¯·telstvÌ.- Nebojte se obtÌûÌ, p¯em·hejte sami sebe, uËte se zvl·dat nejr˘znÏjöÌ

svÌzele i p¯ek·ûky a buÔte odolnÌ tÏlesnÏ i duöevnÏ.- Usilujte o d˘kladnÈ vzdÏl·nÌ, bez nÏhoû se v 21. stoletÌ neobejdete.- Vϯte, ûe dobr˝ skutek je z·kladnÌ hodnotou, kter· umoûÚuje lidskÈ

souûitÌ a ËinÌ ûivot kr·snÏjöÌ.- NezapomÌnejte na slib, kter˝ jste skl·dali a kter˝ v·s zavazuje pl-

nit povinnosti po cel˝ ûivot.A jeötÏ v·m p¯eji hodnÏ dobrÈ pohody, radosti na stezce skautskÈ

i osobnÌ, kr·snÈ t·bory, hodnÏ veËernÌch ohÚ˘ pod hvÏzdnou oblohou,trval· p¯·telstvÌ a aû dospÏjete i nalezenÌ smyslu ûivota.

V·clav B¯ich·Ëek

Mil· pravnuËko Sasanek!

JistÏ mÏ nepodez¯Ìv·ö, ûe TÏ pokl·d·m za nÏjakou poh·dkovou by-tost z ¯Ìöe rostlin. Uû jsi p¯ece vyrostla z ÑveËernÌËk˘ì a l·k· TÏ mnohovÏcÌ skuteËn˝ch, kterÈ se dÏjÌ kolem Tebe.

Chci Ti jen napsat, jakou m·m radost, ûe ses stala - dobrovolnÏa ze svÈ vlastnÌ v˘le - skautkou. Vybrala sis dob¯e jako ty prvnÌ Sa-sanky v roce 1915, kterÈ nadchla myölenka skautingu a hned po prvnÌchmÏsÌcÌch p¯Ìprav se v lÈtÏ vypravily na t·bor. Tehdy patn·ctiletÈ stu-dentky holeöovickÈho lycea se svou dvacetiletou v˘dkynÌ Vlastou ätÏ-p·novou proklestily pro dÏvËata cestu do jinÈho svÏta.

Pochopily, ûe skauting je p¯esnÏ to, co z nich vytvo¯Ì spr·vn·, mo-dernÌ dÏvËata. Kdybyste si p¯eËetly ˙ryvky z jejich kroniky z r. 1915,ûasly byste, jak se dychtivÏ uËily ËÌst v knize p¯Ìrody, jak trÈnovalyskautskÈ dovednosti, cviËily svÈ svalstvo nejen tÏlesnou pracÌ, ale takÈsportem, jak Ëetly, zpÌvaly, fotografovaly, snaûily se st·t sestrami, b˝tpohotovÈ, ochotnÈ a jak touûily p¯ipravit se na ûivot, kter˝ nastane, aûskonËÌ ta hrozn· v·lka, kter· Ñpolyk·ì i jejich p¯·tele z chlapeck˝ch od-dÌl˘.

Dok·zaly, ûe Ñvelk· hra skautinguì je skuteËnÏ p¯ipravila pro ûivot.I v nejkrutÏjöÌch zkouök·ch si dovedly zachovat sv˘j Ñlidsk˝ rozmÏrì.

NamÌt·te, ûe ve vÏku z·zrak˘ technick˝ch, o jak˝ch se naöim Sasan-k·m ani nesnilo, m·me uû jinÈ starosti?

Omyl. SvÏt m˘ûe p¯eûÌt (a p¯eËtete si o tom mnoho uËen˝ch pojed-n·nÌ) jen tehdy, kdyû budou dÏti vyr˘stat v l·skyplnÈm prost¯edÌ ra-dosti a her. Jen p¯Ìkladem se v nich m˘ûe vypÏstovat ohleduplnost, chuùpom·hat, zodpovÏdnost a k·zeÚ.

ZaËala jsem Ñvyzn·nÌmì o kouzlu skautingu, kter˝ je nejlepöÌ cestouk tomuto ide·lu.

P¯idej si jeötÏ radost z mezin·rodnÌho p¯·telstvÌ a dej se do pr·ce.Skauting Ti nezaruËÌ pohodln˝ ûivot. Ale nauËÌ TÏ b˝t dÏvËetem Ñdo

nepohodyì, kterÈ bude umÏt samostatnÏ myslet, jednat i ÑvöechnÏm po-m·hatì, jak si to p¯edstavovali zakladatelÈ skautingu a jak to zpÌv·mev mezin·rodnÌ hymnÏ.

A heslo?Nechceö-li svÌtit, aspoÚ nezacl·nÏj!

Tvoje VlastaÑdcera Sasanekì

380 381

Jak odpovíš na následující otázky?

Lákají tě dlouhá a náročná puto-vání po horách, lyžařské túry zasně-ženou krajinou či máš chu� dobře senaučit některý z náročnějších či ne-tradičních sportů?

Přemýšlíš o spoustě věcí a rád bysis ujasnil své myšlenky v debatácho věcech, které tě zajímají?

Rád bys nezůstal lhostejný k vě-cem, které tě trápí?

Lákají tě společné návštěvy kon-certů, divadel, kin, výstav?

Máš chu� poodhalit sobě i dru-hým, jaký vlastně jsi? Vydat se pocestě sebepoznání a zkusit zjistit, covlastně je v současné době tvým ži-votním cílem a co je pro tebe důle-žité?

Chceš najít svůj „ostrůvek přá-telství“ - partu lidí, kteří jsouv mnohém podobní jako ty právěproto, že prošli skautským oddílem,kteří mají chu� udělat něco pro sebei ostatní, chtějí toho spoustu prožíta když ti je mizerně, nenechají tě naholičkách?

Roku 1346 po skončení bitvyu Kresčaku procházel anglický násle-dovník trůnu bojištěm a zastavil se upadlého českého krále Jana Lucembur-ského. Vytrhl mu z helmice tři černápštrosí pera a převzal je do svého osob-ního znaku, současně s heslem mrtvéhokrále „ich dien“- „SLOUŽÍM“.

Sloužím je i heslem roverů.Služba sobě - dbát o sebe, jít dál po

své stezce - vzdělávat se, poznat lépesebe sama...

Služba druhým - naučit se pomáhattam, kde je potřeba, naučit se nebýtlhostejný - může jít o pomoc v oddíle,ale můžeš své znalosti a schopnostiuplatnit i ve světě dospělých. Mnohémožnosti se naskýtají například v ob-lasti charitativní (připravené zábavnéodpoledne pro děti z dětských domovůči pro lidi z domova důchodců, sbírkyšatstva pro potřebné...) či ekologické(osvětové akce, třídění odpadu, bri-gády...). Další inspiraci lze jistě najítv nejbližším okolí.

Služba vyššímu principu - dodržo-vání skautského zákona, slibu a hesla,uvědomit si hodnotu dobrého slova čiúsměvu, žít v souladu s přírodou...

Skauting je životní styl.Skauting je stezka životem, která je

mnohdy trnitá a nepohodlná, ale záležíjen na tobě, zda si zvolíš povrchní světkonzumu a peněz a skauting hodíš zahlavu, nebo jestli využiješ toho, co sesnaučil v oddíle a budeš hledat hloubkuživota a svůj životní styl spolu s ostat-ními rovery.

CO DÁL ANEB POZVÁNKA DO ROVERSKÉHO KMENE

Je ti čtrnáct, patnáct, možná i o kousek víc. V oddíle ses naučil spoustu věcí,umíš se postarat sám o sebe a víš, jak vyzrát na nejednu náročnou situaci, vy-zkoušel sis připravit program pro své mladší kamarády, možná jsi dokonce vedlnějaký čas družinu. To, co víš, už ti však nestačí, chceš jít dál. Máš chu� vídatse se stejně starými kamarády, prožít něco nového, vyzkoušet si, na co stačíš.

Odpověděl sis alespoň 3x ano? Potom můžeš číst dál:Myslím, že je vás víc, chodili jste spolu do jednoho oddílu, či se znáte z akcí

střediska. Někteří z vás zůstali u oddílů a pomáhají připravovat program promladší brášky a sestřičky, někteří možná bloudí a nevědí, kudy kam...

Máš jedinečnou možnost vydat se na další putování po skautské stezcea vstoupit do roverského kmene.

Roverský kmen se v mnohém liší od skautského oddílu.V roverském kmeni se scházejí mladí lidé, většinou starší 15 let, kteří dříve

chodili do skautských oddílů. Kmen může být společný pro starší z více oddílů- dívčích i chlapeckých. Mezi rovery se však může přihlásit i ten, kdo nikdy v žád-ném skautském oddíle nebyl. Roverský kmen by měl mít vždy pevná pravidla čin-nosti a vůdce či vůdkyni, koordinátora veškerého dění v kmeni staršího 18 let.

Program si členové kmene sestavují sami, společně plánují akce a každý po-dle svých zájmů, zkušeností a možností připravuje, či pomáhá připravovat ně-které z programů a akcí.Už to není jen vůdce, který tě něčemu učí a vede tě, alei ty můžeš sebe a ostatní něčím obohacovat a v mnohem větší míře ovlivnit slo-žení programu nežli v oddíle. Roveři se často pouštějí, pod vedením odborníků,i do náročných akcí, které skutečně prověří, jací jsou a co všechno dokážou zvlád-nout. Ve strategických hrách si často ověří, jak dokáží mezi sebou spolupracovat,učí se samostatnému rozhodování. Při tvořivých hříčkách naopak popustí uzdusvé fantazie.

Někde vznikají i úzce specializované kmeny, zaměřené například na některýze sportů, přírodních odvětví a podobně.

Nyní se ocitáš na jednom z prvních rozcestí své cesty - svého života. Právěteï nastává jeden z okamžiků, kdy se můžeš rozhodnout. Uvažuješ někdy otom, odkud a kudy jdeš, kam a s kým chceš jít a kam dojít, co chceš svým ži-votem dát druhým a čeho chceš dosáhnout? To jsou otázky, které je dobré sipokládat a poctivě na ně hledat odpovědi.

382 383

CESTANádražní lampa se houpala vět-

rem. Přes její světlo se snášel k zemiprvní podzimní sníh.

Motoráček odjel do tmy. Roze-spalý přednosta mi věnoval rychlý,pozorný pohled, potom za sebou za-vřel dveře nádražní kanceláře. Zachvíli se odtud ozval hlas nočníchzpráv. Okny problikávala modrá zářetelevizorů. Nikde nikdo. Byl jsemsám. Sám s desetikilometrovou ces-tou před sebou.

Za nádražím stoupala cesta vzhůrudo kopců. Sníh začal padat teprve ne-dávno, takže o čtení stop se nedalouvažovat. Jestli některý z našichkluků šel k vrcholu přede mnou, zesněhu to nezjistím.

Každý rok v podzimním čase pod-nikáme cestu k vrcholu Plešivce.

Tam byl před mnoha desítkami letzaložen roverský kmen našeho stře-diska. My jsme jeho několikátá gene-race. Ti první, kteří do dutiny mo-hutné borovice vložili vrcholovou knihuve zvláštní schránce, jsou dnes stařímuži, mnoho z nich už také chodí ponebeských stezkách. Ale ti, kteří mo-hou, jednou za rok vystoupají k Ple-šivci. Jedni, aby si připomněli svémládí a ujistili se, že po jejich cestáchstále někdo kráčí, my dnešní proto, ženás to baví. A navíc sedět u jednohoohně s těmi, o nichž jste četli jako malíkluci ve starých oddílových kronikách,je zvláštní povznášející pocit.

Les se přede mnou trochu rozestou-pil. Ve slabounkém svítání jsem rozpo-znal trosky staré hájovny. Jsem dobrý,pomyslel jsem si. Vloni bylo už světlo,když jsem sem od nádraží přišel. Jsemlepší než před rokem. V trávě pokrytéjinovatkou ležela tenkrát rozházenáčervená a žlutá jablka. Krmení pro vy-sokou. Musel jsem se jim vyhýbat.

Jestlipak jsou zde jablka i letos?Tma a zásada číslo jedna „Na Plešivecbez baterky“ mi to nedovolily zjistit.Našlapoval jsem tedy přes paseku opa-trně, asi tak jako když jsme v oddílehrávali hry se zavázanýma očima,abych ani jedno jablko nerozšlápl.

Minul jsem tábořiště na úpatí Ple-šivce, kterému říkáme Cimaron. Tadyjsme všichni z dnešního roverskéhokmene obnovovali svůj skautský slib.

Cesta od Cimaronu vedla kolmovzhůru. Byla samý kámen. Obrovskéšutry. Bylo nutné je obcházet, nebopřeskakovat.

Odněkud z hlubin lesů se ozvaloslabé vyzvánění zvonů. Tam někde le-žely vesnice, ale sem z nich nezasvítiloani světélko.

Cítil jsem, jak mi po zádech stékápot. Nic to však nebylo proti mé prvnícestě na Plešivec. Tehdy jsem měl odsvého potu promáčený i spacák v torně.

Těsně před vrcholem jsem se otočil.Východní strana lesů už byla bledá sví-táním. Sníh přestal padat. Vítr se uti-šil.

Na vrcholu ležel sníh. Byl neporu-šený. Nikde žádné stopy. Jsem tu letosprvní.

Vyndal jsem z borovice schránkus vrcholovou knihou. Potom jsem všaksundal ze zad tornu a v našem staro-dávném ohništi rozdělal oheň. K pra-meni jsem došel pro vodu a pověsilkotlík nad plameny.

Vrcholová kniha ležela na kameniopodál. Díval jsem se na ni a sypal při-tom čaj do vroucí vody. Páni, napadlomě, ještě vloni bych ji nedočkavě ote-vřel a vítězoslavně se do ní podepsal.Jako první. S datem a časem. Abych toměl na beton, abych byl jasný vítěz.Letos čekám, až se ozvou kroky kluků,našich i těch se stříbrnými vlasy, abychjim mohl říct: „Je tu pro vás čaj.“

CESTY

Jsou lidé, kterým volnost stačíjen na úrovni vlastní cely.Ženou se k smrti,aby měli to,co má soused,a pokud možno dražší.I to je cesta - svého druhu,a oni po ní vysíleně kráčí,po celý život v bludném kruhu.

A pak jsou druzí,kterým znějí v hlavězávratné tóny. Ti kašlou na pohodlía kromě k Bohu se modlítaky k ohni, lesům, potokům a trávěa k slunci, a� udělá z deště duhu.A jejich cesta míří nesmlouvavěněkam, kde nelze chodit v kruhu.

Co ještě patří k rytmu téhle cesty?Za�até zuby a naběhlé žíly,svírání mozolnatých rukou v pěsti,ramena otlačená od popruhů -a také víra, že jít X-krát přes rozcestíbývá hezčí než hnát se přímo k cília vlastně chodit pořád jenom v kruhu.To věčné přibití na kříž cestje naše touha, odměna - a trest.Trest za to, že jdeme věčně

cestou druhůa že se nenecháme vésttěmi, co chodí celý život v kruhu.

(anonym)

385

KAM VEDLA MÁ CESTA SVĚTLA

Tři dny strávené na Brdech, sníh,zima, samota, mapa, buzola, málo jíd-la - bylo to nádherné, spoléhat nasebe, mít jen to, co mám v batohu. Jakpostupně míjel čas, začala jsem si uvě-domovat, že to, co se vejde do batohu,je opravdu to, co mi stačí k tomu,abych byla spokojená. Měla jsem časna sebe a své myšlenky, občas jsemotevřela obálku a přečetla si krásné amoudré myšlenky lidí, kteří přemý-šleli o podobných věcech, které sehoní hlavou mně... Těšila jsem se nasetkání s ostatními. Procházela jsemkrásnou krajinou, občas sněžilo a ob-čas zazářilo jarní slunko - byla jsemnaprosto svá, naprosto svobodná, mě-la jsem pocit, že neexistuje problém,který by nešel zvládnout - byla jsemš�astná...

Tak nějak jsem to potom vyprá-věla jedné dívčině - koukala na měnechápavě a pak se zeptala - a co se tina tom vlastně líbilo? Nepochopila...Ona by na takové cestě prožila zimu,strach, samotu a nepohodlí, ona byna takovou cestu nikdy dobrovolněnevyrazila - dlouho jsme se o tomspolu bavily. Dva pohledy na tutéžcestu, dva pohledy na tutéž věc...

Dva pohledy na život a životní pro-blémy - napadlo mě, když jsem o tompotom přemýšlela sama - to, je-li člo-věk š�astný nebo neš�astný, záležístrašně moc na jeho vnitřním postoji,na tom, jak to všechno bere a jak se nato dívá... Každý má v životě problémya každého v životě potkají chvíle štěstía pohody... A někdy právě problém do-káže být tím š�astným nastartovánímpro chvíle štěstí...

A potom jsem v časopise FONS -Příběhy jako kompas - četla toto:

SETKÁNÍ S MATYÁŠEM V 16.26

Potkal jsem jednoho mladého muže,zdravého jak řípa, módně oblečeného,

se sportovním vozem.I zeptal jsem se ho náhodou, jak se cítí:„To je otázka,“ řekl, „k podělání!“

Zeptal jsem se, trochu nesměle, těžce po-stižené starší ženy na invalidním vo-zíku, jak se jí daří:„Dobře,“ řekla, „daří se mi dobře.“

Tady je vidět, pomyslel jsem si,že člověk má vždysoucit s nepravými lidmi.

(Lothar Zenetti)

387

CO JE SNADNÉ A CO JE TĚŽKÉ

Jak je snadné posbírat pár větví a rozdělat oheň,jak je to snadné hřát se u jeho plamenů!- Ale těžší i lepší je být sám tím ohněm,být tím živým plamenem,u něhož se ohřeje kruh přátel...

Jak je snadné postavit stan,vztyčit nad hlavu tu plátěnou střechu,která nás ochrání před deštěm i větrem!- Ale jak náročnéi jak dobré je sám být ochranou i štítem,umět dát pocit bezpečí alespoň těm nejbližším...

Jak je snadné číst stopy ve sněhu či blátě,rozpoznat, který tvor tudy kráčel, běžel, nebo se plazil!- Ale rozeznat včas stín starosti či smutkuv očích lidí, které máš ráda kteří na tebe spoléhají,to je nad všechnu zálesáckou moudrost...

Jak je snadné určit směr cestypodle kompasu, slunce či hvězd!- Ale nade všechno toje správné rozhodnutía vůle jít za Polárkou Pravdy...

Jak je snadné uvázat pevnou „dračí smyčku“nebo plochý ambulanční uzel, který netlačí!- Ale udržet pevný vztah,zůstat dobrým přítelem a bratrem,nebýt nikomu na obtíž,to je dobré a svaté, ale i těžké...

Jak je snadné naučit serozeznávat byliny léčivé od jedovatých!- Ale jak úzká je někdy hranice mezi Dobrem a Zlem,jak těžké je někdy správné rozhodnutí!

Autor: Ladislav RusekPřevzato z časopisu

Banana Times,který vydává

,,Roverskábanánová republika“

389

POUŽITÁ LITERATURA

Čáka J.: Junácká symbolika,Merkur, Praha 1990

Döllinger P: Skautská táborová kuchařka, Čin, ELŠ, Praha, 1995

Elstner F. A.: Uzly a laso, Profil, Ostrava, 1968

Einhorn E.: 1789 rad pro fotoamatéry, Práce, 1968

Foglar J.: Kronika Ztracené stopy,Naše Vojsko, Praha, 1967

Hansen W: Vlk, jenž nikdy nespí, Scoutarch, Praha 1994

Hermans B.: Příběhy jako kompas, Fons, Praha 1994

Macek J.: Táboříme v týpí, Liga lesní moudrosti, Praha, 1990

McManners H.: S batohem na zádech, Slovo, Bratislava, 1996

391390

Moser F: Pěší turistika, Olympia, Praha, 1986

Svojsík A. B., Novák J.: Základové skautingu, Praha, 1920

Plajner R.: Úsvit českého junáctví, Junácká edice, Praha, 1992

Plajner R.: Radosti junáckého roku, Junácká edice, Praha, 1946

Pittich E., Kalmančok D.: Obloha na dlani, Obzor, Bratislava 1983

Písko J.: Skautská zdravověda, Junácká edice, Praha 1992

Polášek J.: Amatérská fotografie a fotografika, Merkur, 1990

Rogl V: Nebojte se topografie, Naše vojsko, Praha, 1982

Řehák B., Fanderlik V: Skautský vůdce, nákladem Svazu Junáků SkautůRČS, Jičín, 1933

Školoud L.: Zálesácká dovednost, Severografia Červený Kostelec, 1990

Šmok J.: Stavba a skladba fotografickéhosnímku, Praha 1983

Tomášek M.: Skautská praxe I, Skauting, Liberec, 1995

The Boy Scout Handbook, B. S. A., Texas, U. S. A. 1994

Vosátka M.: Skautský rok, Nakladatelství Kropáč a Kucharský,Praha, 1946

Vosátka M.: Skautské toulky přírodou, Skauting, Liberec, 1993

Vosátka M.: Tábornická encyklopedie, Mladá fronta, Praha, 1985

Watkins D., Dalalová M.: Táboření a turistika, Mladé letá, Bratislava, 1995

Zapletal M.: Skauting, Skauting, Liberec 1995

Zapletal M.: Výpravy za dobrodružstvím, Albatros, Praha 1986

Zapletal M., Kos B., Weigner K.: Stezka zdatnosti, Skauting, Liberec 1995

392

Agentura Koniklec, prodejna ekol. literatury

Chelčického 12, 130 00 Praha 3

tel: 02/27 33 33

Junák - Tramp - Sport prodejna

Průmyslová 941,500 02 Hradec Králové

tel: 049/617 075

Jun Praha s. r. o. Haškova 7, 170 00 Praha 7

tel+fax: 370 555377 814

Kronos Pavel Borský Korunní 105, 130 00 Praha 3

tel+fax: 71 73 60 58

Liman Sport s. r. o. Slovanská třída 31,301 00 Plzeň

tel: 019/74 46 782záznamník

Prodejna skautských a turistických potřeb

Svépomoci 438,751 03 Brodek u Přerova

tel: 0641/741 132

Skaut - Gingko Veselá 14,602 00 Brno

tel+fax: 05/42 21 07 00

TER - STA Terezín s. r. o. Tyršova 140,411 55 Terezín

tel: 0416/92 127fax: 0416/92 172

Orin, prodejnaSlovinská 1,Praha 10, Vršovice

ÚSTŘEDÍ JUNÁKASenovážné nám. 24,116 47 Praha 1

tel/fax/záz: 02-24 21 48 25další: 02-24 102 a dáles provolbou: 284 sekretariát ÚRJ

223 sekretariát TDC225 ekonom. odbor451 organizační rada278 zahraniční rada

ADRESÁŘ PRODEJEN SE SKAUTSKÝM SORTIMENTEM V ČR

393

ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKAPRO SKAUTY A SKAUTKY

Autoři:Václav Břicháček, Michaela`

Gaydošová, Tomáš Hájek, Jaroslav`

Jičínský, Marie Jungmannová, Hana`

Kvapilová, Jaroslav Macek, Hana`

Novotná, Radek Novotný, Tomáš`

Osladil, Zdeněk Prančl, Alois Pučalík,`

Vít Růžička, David Svoboda, Karel`

Švehla, Jan Šmolík, Markéta Vránová,`

Jiří Zachariáš, Milan Žaloudek

Dále přispěli:Alice Bílková, Simona Bouzková,`Vladimír Cvrček, Eva Čeřovská, Jan`Fiala, Hana Havlůjová, Jožka`Janáková, Iva Macková, Vlasta`Macková, Eliška Pašková, Věra`Ševčíková, Karla Švehlová, Ondřej`Vanke, Jiří Zajíc, Kateřina Zubrická`

Ilustrace:Irena Trefilová, 22 ilustrací `v kapitole „Příroda“ Antonín Zezula

Fotografie: Oldřich Malina a archiv

Grafická úprava, obálka: Jan Fiala

Editor: Radek B. Novák

Vydal:Junák - svaz skautů a skautek ČR`Tiskové a Distribuční Centrum`Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1`jako svou 13. publikaci`Praha 1997

Scan, sazba a litografie: Computer 2000 Praha, a. s.`Národní třída 37, 110 00 Praha 1

MPN`

Vytiskly: Tiskárny Vimperk a. s.`Pasovská 55, 385 11 Vimperk`Náklad 10 000 výtisků`

Vydání první`

Poděkování:Děkujeme Toepferově nadaci za`poskytnutí finančního příspěvku,`který umožnil všem skautům `a skautkám koupit si tuto knihu `za dostupnou cenu.

Děkujeme Kartografii Praha za bezplatné poskytnutí podkladů pro`zpracování kapitoly „Orientace `v terénu“`

ISBN 80-86109-07-0

OBSAH1. kapitola - první krůčky po skautské stezce ...........................................................6skauting je ......................................................................................................................8tvoje družina ...........................................................................................,....................10co kdo má v družině na triku ....................................................................................12družinová štafeta ........................................................................................................12desatero dobré družiny ..............................................................................................14tvůj oddíl ......................................................................................................................16skautská klubovna ......................................................................................................21skautské ideály ............................................................................................................22zákon skautů/zákon skautek/ slib skautů /heslo skautů/slib skautek/heslo skautekneštěstí na Niagarských vodopádech ......................................................................24alespoň jeden dobrý skutek denně ..........................................................................25skautský kroj ...............................................................................................................28kroj vlčat a světlušek / kroj skautů a skautekpozdrav .........................................................................................................................31proč právě lilie? ...........................................................................................................32skautské svátky ............................................................................................... ............33skautské časopisy a příručky ....................................................................................33Světýlko/ Skauting/ Kmenskautský zápisník ................................................................... .................. ...... ...........35oddílová kronika .........................................................................................................38jak vyrobit zápisník tábor šerifa Flanagana .................................................................................. ............40

2. kapitola - Stezka zdatnosti - strana ......................................................................42stoupání na horunováčkovská zkouška .................................................................................................44podmínky plnění /1. idea / 2. sebevýchova a služba / 3. občanství / 4. kultura / 5.dovednosti / 6. skautské znalosti / 7. zdraví / 8. sport / 9. vodácké doplňkystupeňstupně zdatnosti a odborky .......................................................................................461, stupeň .......................................................................................................................47idea / 2. sebevýchova a služba / 3. občanství / 4. kultura / 5. dovednosti / 6. skautskéznalosti / 7. příroda a ekologie/ 8. zdraví / 9. sport / 10. vodácké doplňky2. stupeň .......................................................................................................................52idea / 2. sebevýchova a služba / 3. občanství / 4. kultura / 5. dovednosti / 6. skautskéznalosti / 7. příroda a ekologie/ 8. zdraví / 9. sport / 10. vodácké doplňkyliliový kříž .................................................................................................... ................58oddílové doplňky ............................................................................................ .............60odborky .........................................................................................................................61Tři orlí pera .................................................................................................................63

panoramatický náčrt ...............................................................................138odhady a měření výšek a vzdáleností ......................................................140jízdní řády.................................................................................................144

5. kapitola ............Zprávy a signály ................................strana 148oddílové signály ........................................................................................150nouzové signály .........................................................................................150tísňová telefonní čísla / co je to CZECH DIRECTšifrování ....................................................................................................152písmenkové šifry / záměny písmen / šifry nevyužívající všechna písmena / šifry s mor-seovkou a semaforem / okýnka a hvězdice / neviditelné písmo

6. kapitola ............Dovednosti ..........................................strana 160jak svázat zápisník ..................................................................................160umění kreslířské a malířské ....................................................................166fantazie z listů ..........................................................................................168kouřové otisky ...........................................................................................168linoryt ........................................................................................................169modurit......................................................................................................170hlína .........................................................................................................171papír .........................................................................................................172páskové vystřihovánky / tajemství maskysochařské dílo ...........................................................................................173práce s kůží ...............................................................................................173pochva na sekeru a nůž / váček na drobnosti / krabička / obal na deník / zdobeníkůžebarvením (vyšíváním, korálkováním) práce se dřevem .........................................................................................176opracování samorostu / pamětní placky / totembřezová kůra .............................................................................................179hliníkový reliéf..........................................................................................180korálkování...............................................................................................180vyšívání plošného obrázku / rozetový steh / rozeta / lemovánísplétání a drhání ......................................................................................182turbánek / ozdobné pletence / uzel přátelství / ozdobné koncovkyšití na stroji ..............................................................................................185vyšívání......................................................................................................185bambule a střapec.....................................................................................186tkaní .........................................................................................................186batikování .................................................................................................187šitá batika / skládaná batikafigurky z kukuřičné slámy .......................................................................189pletení pomlázky.......................................................................................190

OBSAH:

3. kapitola ............Táboření ...............................................strana 64výzbroj a výstroj na skautské akce ............................................................65batoh / stany pro putovní táboření / spací pytel / karimatka / krabička poslednízáchrany (kpz) / bivak aneb nouzové přespání ve volné přírodě) / místo pro tábořenívaření na výpravách...................................................................................76příprava ohniště pro vaření / vařiče / až se vrátíš z výpravyzimní táboření ............................................................................................80fotografování na výpravách.......................................................................82co nás zajímá při koupi filmu / clona a čas / motiv fotografování / a ještě něco o něk-terých specifických motivech (krajina, rostliny, zvířata, portréty, sport)skautský tábor ............................................................................................86co vzít a nevzít s sebou na tábortáborový řád................................................................................................89táborové stavby ..........................................................................................90vaření na táboře .........................................................................................96potřeby pro táborovou kuchyň / několik rad pro táborovou kuchyni / množství potra-vin / uskladnění potravin / vaření bez nádob / využití různých rostlin k zálesácké-mu vaření (bylinkové čaje / bylinkové saláty) / táborová pec / stavba pece v mezi / stav-ba pece „iglů“táborová hygiena ......................................................................................103péče o táborovou výstroj ...........................................................................104nůž / sekera / pilanení strom jako strom ..............................................................................109dřevo jehličnanů (Smrk ztepilý, Borovice lesní, Modřín opadavý) / tvrdá dřeva (Buklesní, Habr, Dub zimní, letní, červený, bahenní) / měkká dřeva (Lípa, Jasan, Olše, Lí-ska, Bříza)táborový oheň ............................................................................................112od uzlíku k vázané stavbě ........................................................................114základní uzly / vázané stavby (příprava a zakoncování lan, vazby, skladování a ba-lení lan)lasování .....................................................................................................120hrátky s lanem / než se pustíš do lasování / spining a lariat / základní figury

4. kapitola ............Orientace v terénu .............................strana 126mapa a mapové značky ............................................................................126typografické loto / divná mapa / kompas a busola / orientace mapy / pochod podle azi-mutu / určování světových stran bez použití busolyturistické značky.....133pochodový filmskautské značky ......135

šok .........................................................................................................243znehybnění zlomenin ................................................................................244pohmoždění kloubů a svalů .....................................................................246ošetření dalších poranění ........................................................................246mdloba .......................................................................................................248podchlazení ...............................................................................................248úpal a úžeh................................................................................................248otravy.........................................................................................................248uštknutí hadem.........................................................................................249bodnutí hmyzem........................................................................................249uštknutí hadem.........................................................................................249alergické reakce ........................................................................................249zvracení .....................................................................................................249průjem .......................................................................................................249odstraňování klíš�at.................................................................................249nebezpečí vztekliny ...................................................................................250uložení raněného ......................................................................................250transport raněného...................................................................................252

9. kapitola ............Příroda a její poznávání ...................strana 254ekologie......................................................................................................256co je to ekologie / ekosystémplaneta Země .............................................................................................258ekologické chování ..260chování v přírodě - péče oživotní prostředí.............................................261zásady pobytu v přírodě / pozorování škodlivých vlivů na přírodu (náměty) (zjiš�o-vání znečištění ovzduší, zjiš�ování čistoty vod podle zastoupení organismů) / ekolo-gické problémy našeho města a obce / jak připravit ekologický projekt / likvidace od-padů na výpravách a na táborechpozorování a poznávání přírody .............................................................266nerosty a horniny / dřeviny / rostliny / houby / jedovaté houby a rostliny / savci / ptá-ci / hmyzochrana přírody........................................................................................286chráněná území / chráněné rostliny a živočichovépříroda v našem bytě ................................................................................288domácí zvíře / pokojové rostliny / zahrada / pokusy s rostlinami / velikonoční miska/ prales ve sklenicimeteorologie ..............................................................................................290předpovídání počasíBeaufortova stupnice síly větru ...............................................................295noční obloha..............................................................................................297hvězdy a souhvězdí / jak pozorovat hvězdy / nezapadající souhvězdí / jarní souhvězdí/ souhvězdí letní oblohy / souhvězdí podzimní oblohy / souhvězdí zimní oblohy / slu-neční soustava

10. kapitola ..........Občanství............................................strana 306

vizovické těsto ...........................................................................................190cukroví.......................................................................................................191praní v pračce ...........................................................................................194

7. kapitola ............Kapitola o sportování........................strana 196pojï si zacvičit..........................................................................................196co je předpokladem úspěchu / chceš být vytrvalejší? / chceš být silnější? / chceš být ry-chlejší? / chceš zhubnout? / pojï se rozcvičit! / zacvič si s hudbou!lesní tělocvična .........................................................................................201jak jsi obratný?pojï si zaplavat ........................................................................................203vodní hrátky / plavecké styly (prsa, znak, kraul, motýlek)jedeme na vodě ..........................................................................................209důležitá vodácká výzbroj a výstroj ..........................................................210záchranná vesta a přilba / kanoe / kajak / hromadná plavidla / pádlotabulka stupňů obtížnosti ........................................................................211co potřebujeme pro začátek......................................................................212nasedání do lodi / základní záběry (přímý záběr, obloukový záběr - oblouk, ulomení,přitažení zádě, zpětný záběr - kontra, zpětný oblouk / časté chybyjízda na kanoi a kajaku ..........................................................................218jízda na double-kanoi ..............................................................................219jízda na pramici .......................................................................................219jízda na divoké vodě .................................................................................220a co když se na mě sápe Čochtan?............................................................223cyklistika...................................................................................................225jaké kolo na výpravu / umím udržovat svoje kolo? / můžu se svým kolem vyjet na sil-nici? / než šlápneš do pedálů / jak zalepím díru v duši? / veï mě dál, cyklocesto má!jedeme na lyže ...........................................................................................230co s sebou a co na sebe / věda o mazání / běžecký výcvik

8. kapitola ............První pomoc .......................................strana 234rizika kolem nás .......................................................................................234co by měla obsahovat každá družinová lékárnička ....................................236jak použít jednotlivé léky, masti, desinfekci?drobná poranění .......................................................................................237puchýře / drobné popáleniny / tříska / smítko v okuprvní pomoc při nehodách .......................................................................238bezvědomí ..................................................................................................238život zachraňující úkony .........................................................................239zajištění průchodnosti dýchacích cest.....................................................239umělé dýchání ...........................................................................................239nepřímá srdeční masáž ............................................................................240krvácení.....................................................................................................240popálení .....................................................................................................243

co dál aneb pozvánka do roverského kmene ...........................................382„Cesty“ / „Cesta“ / „Kam vedla má cesta světla“ / „Co je snadné a co je těžké“použitá literatura...391adresář prodejen se skautským sortimentem v ČR.................................393

národ a stát...............................................................................................306Velkomoravská říše...................................................................................309přemyslovské Čechy knížecí a královské .................................................309vrchol českého středověkého státu...........................................................312doba husitská............................................................................................313zápas o český trůn, král Jiří z Poděbrad, Jagellonci ............................314český stavovský stát ..................................................................................316Třicetiletá válka a její důsledky .............................................................317období baroka ...........................................................................................318Absolutismus a duchovní revoluce 18. století .........................................320české země v rakouském soustátí.............................................................323První světová válka, vznik samostatného státu a jeho rozbití..............325Druhá světová válka, okupace a odboj proti nacistům .........................328obnova státu, vítězství stalinismu u nás a jeho důsledky......................329Pražské jaro 1968, normalizace a její důsledky .....................................331obnova demokracie ...................................................................................333symboly českého státu...............................................................................337vlajka, znak, hymnaJunácká hymna ........................................................................................338Mezinárodní skautská večerka................................................................339Kde domov můj? ........................................................................................341obec .........................................................................................................342

11. kapitola ..........Na cestě sebevýchovy a služby ...........strana 344povinnosti k sobě (aneb buï sám sobě přítelem a ochráncem)..............345úprava zevnějšku / péče o tělo i duši / nebezpečí, kterým se musíš vyhýbat / rizika vetvém životě (televize a videokazety, herny a hrací automaty, násilí na dětech, podivnéorganizace, nebezpečí v dopravě, špatné návyky, kouření, alkohol, drogy), co prospíváduši, vzdělávání, četba, aktivní psaní, mluvené slovo, zvídavost, uč se činností a uče-ním druhých, společné trávení časupovinnosti k druhým aneb patříme k sobě, ty a já! ................................356rodina, skupiny přátel, povinnosti k bližním, obec, stát, země a přírodapovinnosti k Bohu (aneb duchovní rozměr skautingu)..........................362slovo o svědomískautské heslo „Buï připraven“ .............................................................364skautský zákon .........................................................................................365slib skautů a skautek ...............................................................................370

12. kapitola ..........Skautské hnutí ..................................strana 372vÏkovÈ stupnÏ / organizaËnÌ struktura / funkËnÌ oznaËenÌskauting v datech....373mezinárodní skautské hnutí....................................................................376Jamboreeslovo čestné náčelní.380slovo čestného náčelníka ..........................................................................381

ABC»DEFGH

CHIJKLMNOPRÿSäTUVWZé

INDEXabsolutismus 320Albrecht z Valdštejna 318Alcor 301alergické reakce 251Altair 303altostratus 292ambulanční uzel 115amoniti 271andezit 271Andromeda 304, 305Anežka Česká 307Antar 303antimonit 271Arcturus 302Armstrong Neil 375Arnošt z Pardubic 312azimut 128, 130

babočka paví oko 286Baden-Powell Olave 33, 373-375Baden-Powell Robert 24, 33, 117, 345,373-375Bachův absolutismus 323baroko 319baterka 66, 67batikování 185, 186batoh 67, 78bažanka vytrvalá 273bažant 285Beaufortova stupnice síly větru 297bedla 278bělásek 287bělomech 277bělotrn 276Beneš Edvard 325, 327-330bez černý 274bez hroznatý 274bezvědomí 240bezvláska 277Bible Kralická 316Bílá Hora 317biotit 271bitva tří císařů 321

bitva u Sokolova 328bitva u Zborova 326blatouch 277bledule 272blín černý 280bodlák 276bodnutí hmyzem 250bojínek 277bolehlav blamatý 281Boleslav I. 310Bolzano Bernard 322Born Ignác 322borovice kleč 275borovice lesní 109, 275Borovský Karel Havlíček 322-324borůvka 275Bořivoj 309botanický průzkum 268Božek Josef 321Brahe Tycho de 316Brandl Petr 319Braun 319Brokoff 319brousek 104-107brslen evropský 274brusinka 275březová kůra 179břidlice 271bříza 111, 275budníček menší 285buk lesní 110, 275bukovinec 277busola 127-133bylinkové čaje 101bylinkové saláty 101

Cefeus 301cirrocumulus 292cirrus 292cukroví 191-193cumulus 292cvrček polní 286

čáp 285Čapek Josef 307Čapek Karel 307, 365, 367Čáslavská Věra 307čedič 271černohlávek 273Červená kniha 289červenka 284Česká expedice 321česnáček 276činovníci 372čirůvka 278číšenka 277čmelák 287

daněk 283Daniel Adam z Veleslavína 316datel 285Delfín 303Den sesterství 374Deneb 303desinfekce 236Destinová Ema 307devětsil bílý 277Dientzenhoferové 319, 320diorit 271Diviš Prokop 320divizna 276doba kamenná, bronzová, železná 308Dobrovský Josef 321dolomit 271domácí zvíře 290douglaska 275drabčík 287dračí smyčka 115Drahomíra 310Drak 301drhání 188drchnička rolní 276drobná poranění 239drozd zpěvný 284druhá pražská defenestrace 317druhá světová válka 328, 329družina 10-17

družinová štafeta 13dřevařský uzel 116dub letní 275dub zimní 274dub zimní, letní, červený, bahenní 110Dubček Alexander 331durman 280dutohlávka pohárkatá 277Dvořák Antonín 307dvouhrotec chvostnatý 277dymnivka dutá 272

ekologický projekt 265, 266ekologie 258ekosystém 258Eliška Přemyslovna 312Elstner F. A. 76, 86, 114, 116, 298expozimetr 82

Ferdinand I. 316Ferdinand II. 317Ferdinand V. 322film 82Foglar Jaroslav 72, 86fotografování 82-85Frank K. H. 328František I. 321František II. 321František Josef I. 325Fridrich Falcký 317Fügner J. 324fylit 271

gabro 271galenit 271Gerstner F. J. 321Gilwellský kruh 113Gottwald Klement 331grafit 271granát 271graptolit 271

index.qxd 5.3.1998 10:21 Strana 2

ABC»DEFGH

CHIJKLMNOPRÿSäTUVWZé

habr obecný 110, 274Had 303hadec 271Hadonoš 303hadovka smrdutá 278Hácha Emil 327hasivka orličí 277Havel Václav 307, 332, 333hávnatka 277havran 285hematit 271Henlein Konrád 326Herakles 302Herkules 303heřmánek lékařský 276Heydrich Reinhard 328Heyrovský Jaroslav 307Hirošima 330Hitler Adolf 326hlína 171hliníkový reliéf 180hlíva ústřičná 278hloh 275hluchavka bílá 276hnojník inkoustový 278Hollar Václav 319holub 285holubinka 278Honák 302hořec tolitovitý 277hraboš polní 282hrdlička 285hrobařík 287hřib 278Hus Jan 313, 366Husák Gustáv 332, 333husité 314hvozdík 273Hydra 302

Charta 77 333choroš 278Chráněná krajinná oblast 288chráněná území 288

chrostík 287chvastavec štětkolistý 272

Ivančena 336, 375

jalovec obecný 275jamboree 378, 379Jan Lucemburský 306, 312, 383Jan Milíč z Kroměříže 312Jan z Nepomuku 313, 320janovec metlatý 275jasan 110jasan ztepilý 275jaterník podléška 272javor babyka 274javor klen 274javor mléč 274jedle bělokorá 275jelen 283jepice obecná 287jeřáb břek 275jeřáb muk 275jeřáb ptačí 275jestřáb lesní 285jezuité 316ježek 282Ježek Jaroslav 307jílek 277Jindřich Korutanský 311Jiří z Poděbrad 314, 315jiřička 284jitrocel kopinatý 272jízdní řády 144-146jmelí 281Josef I. 320Josef II. 321Junácká hymna 338Jungmann Josef 322

kačenka 278kachna divoká 285kajak 210, 218-224kakost luční 272, 273kalcit 271

kalina obecná 274kamzičník 277káně lesní 285kanoe 210, 218-224kapraï samec 277Karel I. 325Karel IV. 307, 312Karel VI. 320karimatka 66, 67, 71, 73Karlštejn 312Karlův most 312Kasiopea 301, 305Keltové 308Kepler Jan 316Klicpera V. K. 322klouzek 278klubovna 21knoflík 79kobylka zelená 286kokořík mnohokvětý 273, 276kokoška pastuší tobolka 276kokrhel 273Kollár Jan 322kolo 225-229koloběh vody 261Komenský Jan Ámos 307, 320kompas 127koniklec bílý 272, 277konipas 285Konrád z Waldhausenu 312Konstantin a Metoděj 309kontryhel 277konvalinka vonná 273, 280kopretina 273kopřiva dvoudomá 276kopytník 272koráli 271korálkování 181kormidelník 372Kornel Viktorín ze Všehrd 315koroptev polní 285kos černý 284, 285kosatec žlutý 277Koseová Vlasta 375

Kosmas 310kostival 277kostřava 277kotlík 66 kouřové otisky 168kovařík polní 287kozák 278Kozina Jan 320krabička poslední záchrany 66, 72, 79krabilice 280krahujec 285králík divoký 282Kramerius Václav Matěj 321krásnorůžek lepkavý 278kreslení 166krinolína 123, 124krosna 67krtek 282krtičník 276krušina olšová 275, 280krvácení 242křeček zlatý 282křemen 271křemenáč 278křemenec 271křepelka polní 285křís 287křivatec 272kuna lesní 283kuřátka 278kůže 173-175kvakoš noční 285kyčelnice devítilistá 273kýchavice 277

Labu� (souhv.) 303labu� 285Ladislav Pohrobek 315lano 117-120lariat 122lasice kolčava 282laso 66, 120-125lasování 120-125latrina 266

index.qxd 5.3.1998 10:21 Strana 4

ABC»DEFGH

CHIJKLMNOPRÿSäTUVWZé

lebeda 276lecha jarní 272lékárnička 66, 238Leopold II. 321Lesní škola 373lesní tělocvična 201Lev 302Lidice 329likvidace odpadů 266, 267lilek černý, potměchu� 280lilijice 271Liliový kříž 58-59limonit 271lining 80linoryt 169lípa srdčitá 110, 275lipnice luční 277líska 111, 275listopad 1989 333lišaj smrtihlav 286liška obecná 282Lištička 303lodní smyčka 115lomikámen vždyživý 273lomikámen zrnatý 273Ludvík Jagellonský 315luňák hnědý 285Lyra 303lyska černá 285lyžařské vosky 232, 233lyže 230-235

Mácha Karel Hynek 322malba 167Malý vůz 301mandelinka topolová 287mapa 67, 126-130mapník 277mapové značky 126Marie Terezie 320Marshallův plán 330mařinka vonná 273Masaryk Tomáš Garrique 307, 324-327, 365, 367

máta 276máta klasnatá 273mateřídouška úzkolistá 273Matyáš 317Matyáš z Arrasu 312Maxmilián II. 316mdloba 250Medúza 305merlík 276měření hloubek 143měření nepřístupné vzdálenosti 143měření šířky řeky 143měření výšky 141měření vzdálenosti 140měřící pásmo 140měřík 277měřítko 126metlice 277mezinárodní skautská večerka 339mezinárodní skautské hnutí 376migmatit 271Michna Adam z Otradovic 319mír augšpurský 316mír westfálský 318mísenka 277Mizar 301Mléčná dráha 303, 305mlži 271Mnichovská dohoda 327mobilizace 327Modrý život 347modřín opadavý 109, 275modurit 170mochna husí 272mochna nátržník 276Mojmír I. 309Mojmír II. 309morseovka 148, 150, 156motýlice 287moucha 287mravenec 287mrchožrout 287mšice 286muflon 283

muchomůrka zelená, jízlivá,tygrovaná 279, 281muskovit 271Myslbek Josef Václav 307myš domácí 283myška drobná 282

napínačka 116náprstník 276náprstník červený 281Národní park 288Národní přírodní památka 288Národní přírodní rezervace 288Němcová Božena 324nepřímá srdeční masáž 242Neruda Jan 324netopýr 283netýkavka nedůtklivá 273netýkavka žláznatá 277Nevrlý M. 262nimbus 292normalizace 331-333norník rudý 282nosatec 287nováčkovská zkouška 44-45Novotný Antonín 331nůž 66, 67, 79, 104-106

obvaz hlavy, paty, chodidla,ruky, ramene, kyčle 248, 249

ocún jesenní 281odborky 61-62oddíl 16-18, 35oddílová kronika 38odpadovka 266odstraňování klíš�at 251odznak tří tee-pee 373oheň 76, 77, 112, 113, 370ohniště 77, 96Okresní rada Junáka 372oldskauti 372olivín 271olše 111olše lepkavá 274

oměj šalamounek 277, 281ondatra pižmová 283opál 271Opletal Jan 328opuka 271Orel 303orobinec 277orsej jarní 272 ortoceras 271ortorula 271osladič 277ostružiník 275ostřice 277Ota Braniborský 311otakárek fenyklový 286otravy 251outkovka pestrá 278ovád 287

pádlo 212Palacký František 322, 324Palach Jan 332pámelník bílý 274 Panna 302panoramatický náčrt 138paprutka 277pararula 271Parléř Petr 307, 312páteříček hnědý 287pavučinec plyšový 279, 281Pegas 304, 305pegmatit 271pěnice černohlavá 285pěnice slavíková 284pěnkava 284, 285Perseus 305pestřec obecný 278pestřenka 287 pě�our 276pcháč 276pila 108písek 271pískovec 271píš�alka 66

index.qxd 5.3.1998 10:21 Strana 6

ABC»DEFGH

CHIJKLMNOPRÿSäTUVWZé

Rudolf II. 316, 317rukopis královédvorský, zelenohorský322rulík zlomocný 280ruměnice pospolitá 286růže šípková 275Ryba Jan Jakub 321rybářská spojka 116ryzec 278řešetlák počistivý 275, 280

Sámo 308Santini 319saranče 287sasanka západní 272Seifert Jaroslav 307sekera 66, 79, 106, 107semafor 149,156Seton E. T. 42, 86, 373-375Setonův hrnec 64, 100Severní koruna 302Severní kříž 303sfalerit 271siderit 271signalizační praporky 66silenka 273síra 271Skála Pavel 320skautské časopisy a příručky 33-34skautské heslo 23, 347, 364skautské svátky 33skautské značky 135-138skautský kroj 28-30skautský pozdrav 31skautský slib 23, 370, 371skautský zákon 22, 365-371skautský zápisník 35, 66, 67, 160-165skoky do vody 208skřivan 285Slánský Rudolf 330Slavíček Antonín 307slavík 285slepenec 271sleziník červený 277

slibový odznak 29Slovenské národní povstání 329slunéčko sedmitečné 287smetanka lékařská 273, 276smrk ztepilý 109, 275smrž 278sněženka 272sojka obecná 285Sokol 324, 333, 349souhvězdí jarní 302souhvězdí letní 303souhvězdí nezapadající 301souhvězdí podzimní 304spací pytel 66, 67, 70, 71, 73, 75, 78Spika 302spining 120-123spleš�ule blátivá 287splétání 188srha laločnatá 277srnec 283srpen 1968 332sršeň 287Stalin J. V. 331stan 67-69, 73, 74stanový dílec 66, 68starček hajní 273státní hymna 340státní vlajka 337státní znak 340stehlík 284 straka 285strakapoud 285Stránský Pavel 320stratocumulus 292stratus 292strnad obecný 284strnad zahradní 285střevlík fialový 287stupně vodácké obtížnosti (ZW A-WW 6) 211

stupně zdatnosti 46-57svatá Ludmila 309, 310Svatopluk 309svatý Václav 310

Plajner Rudolf 374, 375planeta Země 260plavecké styly 205-207plavuně 271pletení pomlázky 190plch 283plicník lékařský 273ploník 277ploštice 287ploštice vodní 287plži 271podběl 272podchlazení 250podsada 90pohmoždění kloubů a svalů 248pochodový film 134pochop rákosní 285pokojové rostliny 290pokusy s rostlinami 290polák velký 285Polárka 301, 304polní láhev 66polní lopatka 66popálení 245popáleniny 237Postupimská konference 330poštolka obecná 285potápka roháč, malá 285potápník 287práce se dřevem 176-178prales ve sklenici 291pramice 210, 218-224prase divoké 283Pražské jaro 1968 331Pražské povstání 329Pressl J. S. 322Prokop Veliký Holý 314protektorát Čechy a Morava 327provazovka 277průjem 251Prusíkův uzel 116prutník 277první pomoc 240první pražská defenestrace 313

první světová válka 325, 326prvosenka jarní 272pryskyřník 273pryskyřník prudký 281přástevník 287předpovídání počasí 292-298Přemysl Otakar I. 307, 311Přemysl Otakar II. 311přesličky 271 Přírodní památka 288Přírodní rezervace 288psárka 277ptačí zob obecný 274Purkyně J. E. 322pýchavka 278pýchavka obecná 278pýr 277pyrit 271

racek 285rádce 372rádkyně 372Rak 302rákos 277ramenonožci 271 rangers 372Rastislav 309rašeliník 277Regulus 302rehek 285rejsek 282Ressel Josef 322Rieger F. L. 324roháč 287Roháč Jan z Dubé 314Rokycana Jan 314, 315rokyt 277roverský kmen 382roveři 372rozetový steh 181rozrazil rezekvítek 273, 276rožec 273rožeň 100Rudolf Habsburský 311

index.qxd 5.3.1998 10:21 Strana 8

ABC»DEFGH

CHIJKLMNOPRÿSäTUVWZé

svatý Vojtěch 310Světlá Karolína 324světlušky 372svízel 276Svoboda Ludvík 329, 331, 333Svojsík Antonín Benjamin 34, 324, 325,326, 361, 368, 369, 373, 374Svojsíkův závod 375svor 271sýček 285sýkora koňadra 285sýkora modřinka 284sysel obecný 282

šafrán 272šalvěj lékařská 273šídlo 287šifry 152-159Šíp 303šití na stroji 183škotová spojka 115Škréta Karel 319Škroup F. J. 322, 340škvor obecný 286šok 245špaček 285špička 278štědřenec odvislý 280Štefánik M. R. 325štěrk 271Štír 303štírovník růžkatý 273š�ovík alpský 277

Tábor (město) 313tábor 86-119táborová hygiena 103táborová kuchyně 96-103táborová pec 102táborové stavby 90táborový řád 89tee-pee 75, 80, 92terčník 277terčovka 277

tesařík 287Thám V. 322tis červený 275, 281tísňová telefonní čísla 151tkaní 184toleranční patent 321topol bílý 275topol černý 275topol osika 274topůrko 107torna 67trachyt 271trilobit 271trnovník akát 275třepenitka 278třezalka tečkovaná 273Tři orlí pera 63, 113třicetiletá válka 317Tříkrálová deklarace 326třtina 277�uhýk 285turistické značky 133turmalín 271Tyl Josef Kajetán 322, 340Tyrš M. 324

úhel pochodu 128ucháč 278ucho Jidášovo 278uložení a transport raněného 252-254umělé dýchání 241úpal a úžeh 250uskladnění potravin 98, 99Ústřední rada Junáka 372uštknutí hadem 251uzel 114uzel dobrého skutku 116uzel přátelství 116uzlovačka 66

Václav I. 311Václav II. 311 Václav III. 311Václav IV. 313

václavka 278Váhy 302vápenec 271vařič 78vázané stavby 117-119vážka 287Vega 303Vejvanovský Pavel J. 319velikonoční miska 291Velkomoravská říše 309Velký vůz 301, 304Versaillská konference 326věsenka nachová 273větvičník 277vizovické těsto 190Vladislav II. 310Vladislav Jagellonský 315vláklnice Patouillardova 279, 281Vlasy Bereniky 302vlaštovičník větší 276vlaštovka obecná 284vlčata 372vlčí bob 276vodácká výzbroj a výstroj 210vodní hrátky 204vodomil 287volavka popelavá 285vosa 287vrabec 285vrána 285vraní oko čtyřlisté 280Vratislav I. 310Vratislav II. 310vrba 275vrbka úzkolistá 276vrbovka 276vrstevnice 126vřes 275vřetenuška 287vsakovačka 267vstavač hlavatý 277vyšívání 183vzteklina 252WAGGGS 374, 375, 377

Werich Jan 307woodcraft 373WOSM 375, 377

Zábrana Jan 353zahrada 290Zajíc Jan 332zajíc polní 282základní vodácké záběry 213-218záplata 79Zapletal Miloš 86Zápotocký Antonín 331zásady pobytu v přírodě 263Zátopek Emil 307závojenka olovnatá 279, 281Zdislava z Lemberka 306Zikmund Korybut 314Zikmund Lucemburský 313, 314zimní tábořiště 80zimolez obecný 274zkracovačka 116zkrutek 277znakoplavka 287znehybnění zlomenin 246, 247znělec 271zrušení roboty a nevolnictví 323zvonek brskvolistý 276zvonek okrouhlolistý 276zvonek řepkolistý 273zvonek zelený 284zvonohlík 284, 285zvracení 251

žabičky 372žampión 278žebrovice různolistá 277Železný Jan 307živec 271Žižka Jan 314žlabatka dubová, růžová 286žluna zelená 285žlu�ásek 287žula 271

index.qxd 5.3.1998 10:21 Strana 10