Střední odborná škola Olomouc s.r.o.

Knihovnictví pro 4. ročník

zpracoval Jiří Piáček

Olomouc 2013

(pracovní verze)

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 1 | S t r á n k a

Obsah

1. Typologie knihoven ................................................................................................................................. 2

2. Systém veřejného knihovnictví podle knihovního zákona................................................................. 4

3. Vysokoškolské a odborné knihovny...................................................................................................... 8

4. Virtuální knihovny ................................................................................................................................. 12

5. Digitální knihovny .................................................................................................................................. 13

6. Elektronické publikování ...................................................................................................................... 16

Elektronické knihy ................................................................................................................................. 16

Elektronická periodika ........................................................................................................................... 18

Digitální repozitáře ................................................................................................................................. 20

Excurs: Šedá literatura ........................................................................................................................... 25

Open Access ........................................................................................................................................... 26

7. Informační systém veřejné správy, veřejné informační služby ........................................................ 30

elektronický podpis ................................................................................................................................ 30

datová schránka ...................................................................................................................................... 30

informační systém veřejné správy ........................................................................................................ 31

Dodatek 1 - „slovníček“ ............................................................................................................................ 37

Bibliografie: ................................................................................................................................................. 46

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 2 | S t r á n k a

1. Typologie knihoven rozlišení podle různých kritérií (principium divisionis): 1) dostupnosti služeb pro veřejnost a) Veřejné knihovny – veřejně dostupné knihovny, které své služby poskytují všem. Čtenářský

průkaz je nutný většinou pouze pro služby výpůjční. Podmínky jsou podrobně uvedeny v knihovním řádu knihovny. Organizují různé kulturní a vzdělávací akce dostupné všem zájemcům. Knihovny obecní, městské, krajské a národní – knihovny s univerzálním fondem,

někdy i se speciální sbírkou vztahující se k určitému místu, regionu. Budují fond pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Krajské knihovny, Moravská zemská knihovna v Brně, Národní knihovna ČR a Vědecká knihovna v Olomouci budují fond na základě práva povinného výtisku tištěných dokumentů (regionální, celostátní). Zpřístupňují elektronické informační zdroje a dokumenty univerzálního zaměření, případně oborové zdroje související se zaměřením daného regionu nebo místa. Součástí nabídky jsou i služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele.

Specializované knihovny – zaměřené na jednotlivé obory lidského vědění – knihovny technické, lékařské, právnické, pedagogické, zemědělské, potravinářské, muzejní atd. nebo knihovny Akademie věd ČR. Knihovny se specializovaným fondem jak tištěných, tak i elektronických dokumentů. Poskytují veřejné knihovnické a informační služby všem zájemcům o konkrétní obor, různá omezení mohou souviset s licenčními podmínkami jednotlivých zdrojů a dokumentů.

b) Vysokoškolské knihovny – knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů zaměřeným na zabezpečení vyučovaných oborů, nejen z hlediska získání informací, ale i rozvoje daného oboru v rámci výzkumných prací. Systém knihoven jedné vysoké školy se většinou skládá z knihoven jednotlivých fakult a ústřední knihovny, která garantuje dostupnost a rozvoj nabízených služeb v rámci školy. Služby jsou poskytovány vyučujícím, ostatním zaměstnancům školy a studentům. Většina vysokoškolských knihoven poskytuje služby i zájemcům z řad veřejnosti v souladu se svým knihovním řádem.

c) Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – knihovny výrobních a obchodních organizací, výzkumných ústavů, nemocnic atd. Knihovny se specializovaným fondem tištěných i elektronických zdrojů. Služby poskytují většinou v rámci své organizace (instituce), pro ostatní zájemce z řad veřejnosti v souladu se svými pravidly, které mohou být uveřejněny v knihovním řádu. Doporučujeme přímý kontakt na výkonného pracovníka, který poskytne přesné informace.

(např. knihovna Centra Aletti Velehrad-Roma http://www.aletti.cz) d) Zámecké knihovny – knihovny umístěné v konkrétním objektu (státním nebo soukromém)

nebo knihovny, které jsou ve správě Národního muzea v Praze. Služby poskytují většinou na základě dohody k badatelským účelům. Doporučujeme přímý kontakt na správce sbírky.

e) Školní knihovny – knihovny pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Jejich hlavním úkolem je informační a dokumentační zabezpečení vyučovacího procesu. Mohou mít dvě samostatné části - knihovnu učitelskou a žákovskou. Služby poskytují pouze v rámci školy.

2) knihovního zákona viz oddíl 2

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 3 | S t r á n k a

3) skladby fondů obsahové hledisko

1) univerzální (Knihovna města Olomouce, bývalá Okresní knihovna http://www.ok-olomouc.cz) 2) odborné

a) polytematické (Národní technická knihovna http://www.techlib.cz) b) specializované

i) oborově (knihovny vysokých škol)

ii) druhově (knihovna Úřadu průmyslového vlastnictví http://www.upv.cz) formální hledisko

hmotný fond klasické - knižní fond audiotéka videotéka lekotéka …

digitální hybridní

4) cílové skupiny uživatelů (mnohdy spíše oddělení) knihovna pro mládež pro handikepované 5) regionální působnosti

národní krajské místní (městské, obecní, mobilní, …) …

6) založení, zřizovatele, provozovatele …

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 4 | S t r á n k a

2. Systém veřejného knihovnictví podle knihovního zákona (zák.č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a

informačních služeb)

a. Národní knihovna České republiky, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana,

Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury b. krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje c. základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce d. specializované knihovny

Národní knihovna http://www.nkp.cz - je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy, trvale uchovává konzervační fond a historický fond - je centrem systému knihoven - vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména

a. formou souborného katalogu zpracovává evidenci knihovních dokumentů v knihovních fondech knihoven na území České republiky, kterou zpřístupňuje knihovnám

b. zpracovává národní bibliografii a zabezpečuje koordinaci národního bibliografického systému

c. plní funkci národní agentury pro mezinárodní standardní číslování knih a hudebnin d. plní funkci národního centra meziknihovních služeb České republiky e. plní funkci národního centra mezinárodní výměny oficiálních publikací f. zastupuje knihovny systému knihoven při jednání s kolektivními správci autorských práv

ve věci úhrady odměn za užití předmětů ochrany podle zvláštního právního předpisu, a provádí úhradu odměn za jejich půjčování

g. zabezpečuje celostátní koordinaci regionálních funkcí a vyhodnocuje jejich plnění

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana http://www.ktn.cz - je knihovnou s univerzálním knihovním fondem; trvale uchovává konzervační fond a historický fond - služby v KTN jsou poskytovány formou zásilkové služby, osobních výpůjček, rozvážkové služby a Digitální knihovny (viz níže Digitální knihovny) - fond knihy v Braillově písmu a - zvukové knihy - vydává tituly v Braillově písmu - vydává a přepisuje na základě individuálních požadavků hudebniny v Braillově slepeckém notopisu - přepisovací a načitatelské služby - zhotovování zvětšených xerokopie z přinesených materiálů - zajišťován prodej slepeckého papíru, knih i hudebnin - metodická činnost a distribuce putovních fondů (soubory zvukových knih) oddělením pro zrakově postižené při knihovnách celé ČR

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 5 | S t r á n k a

Moravská zemská knihovna v Brně http://www.mzk.cz - je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fond a historický fond; plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji Krajská knihovna (bývalé SVK) - je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy. - trvale uchovává konzervační fond a historický fond - je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci též

a. spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu

b. zpracovává a zpřístupňuje regionální informační databáze a zabezpečuje koordinaci krajského bibliografického systému

c. je krajským centrem meziknihovních služeb d. spolupracuje s knihovnami v kraji při zavádění nových technologií v oblasti zajištění

veřejných knihovnických a informačních služeb - plnění regionálních funkcí zajišťuje kraj z peněžních prostředků svého rozpočtu - plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji. Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny musí mít písemnou formu - plní-li krajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obec

1. KRAJ JIHOČESKÝ Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích http://www.cbvk.cz

2. KRAJ JIHOMORAVSKÝ Moravská zemská knihovna v Brně http://www.mzk.cz

3. KRAJ KARLOVARSKÝ Krajská knihovna Karlovy Vary http://www.knihovna.kvary.cz

4. KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové http://www.svkhk.cz

5. KRAJ LIBERECKÝ Krajská vědecká knihovna v Liberci http://www.kvkli.cz

6. KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě http://www.svkos.cz

7. KRAJ OLOMOUCKÝ Vědecká knihovna v Olomouci http://www.vkol.cz

8. KRAJ PARDUBICKÝ Krajská knihovna v Pardubicích http://www.knihovna-pardubice.cz

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 6 | S t r á n k a

9. KRAJ PLZEŇSKÝ Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje http://www.svkpl.cz

10. KRAJ STŘEDOČESKÝ Středočeská vědecká knihovna v Kladně http://www.svkkl.cz

11. KRAJ ÚSTECKÝ Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem http://www.svkul.cz

12. KRAJ VYSOČINA Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod http://www.kkvysociny.cz

13. KRAJ ZLÍNSKÝ Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně http://www.kfbz.cz Základní knihovna - je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem - je součástí systému knihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti (Sodomková, 2003) V celém Olomouckém kraji je 901 knihovena, z toho tvoří 487 veřejné knihovny a 414 specializované knihovny (stav k říjnu 2012). Regionální funkce1 poskytují na základě smluvního ujednání tyto pověřené knihovny:

Knihovna města Olomouce http://www.ok-olomouc.cz

Knihovna Vincence Priessnitze v Jeseníku http://www.knihovna-jesenik.cz Městská knihovna Hranice http://www.mek.hranet.cz

Městská knihovna Lipník nad Bečvou http://www.mek-lipniknb.cz

Městská knihovna Šumperk http://www.knihovnaspk.cz

Městská knihovna v Prostějově http://www.knihovnapv.cz

Městská knihovna v Přerově http://www.knihovnaprerov.cz

1 Regionální služby knihovnám Olomouckého kraje: VK Ol vykonává

poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, plány, rozbory

statistika knihovnických činností

vzdělávání knihovníků, semináře a porady další funkce jsou smluvně přenesené na pověřené knihovny:

nákup a zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků Olomouckého kraje a jejich distribuce

tvorba výměnných knihovních fondů, jejich cirkulace a distribuce

pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů

servis automatizovaného knihovního systému

poradenská a konzultační činnost

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 7 | S t r á n k a

Seznam veřejných knihoven v Olomouckém kraji: http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/verejne-knihovny Specializovaná knihovna - je knihovnou se specializovaným knihovním fondem - je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti, v jejichž rámci zejména

a. spolupracuje s Národní knihovnou při zpracování národní bibliografie a při zpracování souborného katalogu,

b. zpracovává a zpřístupňuje tematické a oborové bibliografie a databáze, c. ve spolupráci s Národní knihovnou plní funkci centra meziknihovních služeb v oblasti

své specializace, d. spolupracuje s knihovnami v oblasti své specializace při zavádění nových technologií v

oblasti zajištění veřejných knihovnických a informačních služeb. Seznam specializovaných knihoven v Olomouckém kraji: http://www.vkol.cz/cs/regionalni-funkce/specializovane-knihovny Shrnutí V ČR existuje jistý nástin systému knihoven, ale neexistují přesně stanovené vazby mezi všemi druhy knihoven a některé knihovny jsou i opominuty (např. školní knihovny). Důsledkem je roztříštěnost ve financování, v metodické pomoci a koordinaci spolupráce. Různé knihovny jsou na různém vývojovém stupni nejen z hlediska technického a technologického, ale i co se týče knihovních fondů a poskytují služby na nestejné úrovni. V ideálním světě by existoval navzájem dokonale propojený systém knihoven všech druhů, které by měly stanoveny jasné kompetence. Systém s funkčními vazbami, horizontální i vertikální kooperací. Systém bez překážek technických, finančních i legislativních.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 8 | S t r á n k a

3. Vysokoškolské (univerzitní, akademické) a odborné knihovny Vysokoškolské: a) ústřední - pro celou univerzitu jedna instituce s pobočkami na fakultách (pracovištích) – např. UP b) samostatné fakultní knihovny v různé míře kooperace – např. MU (dáno historicky a ekonomickými vlivy) knihovny státních vysokých škol:

Univerzita obrany v Brně http://www.vojenskaskola.cz/skola/uo/sluzby_zarizeni/Stranky/knihovna.aspx

Policejní akademie České republiky http://www.polac.cz/knihovna knihovny veřejných vysokých škol:

Univerzita Palackého Olomouc http://www.knihovna.upol.cz

Janáčkova akademie múzických umění v Brně http://www.jamu.cz/organizacni-struktura/knihovna

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita http://www.mendelu.cz/cz/sluzby_sz/icuk

Vysokého učení technického Brno (portál) http://www.vutbr.cz/knihovny

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno http://sis.vfu.cz

Masarykova univerzita v Brně (portál) http://library.muni.cz

Jihočeská univerzita České Budějovice http://www.lib.jcu.cz/cs/home

Knihovna Univerzity Hradec Králové http://www.uhk.cz/knihovna

Technická univerzita v Liberci http://knihovna.tul.cz

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 9 | S t r á n k a

Slezská univerzita v Opavě http://www.slu.cz/slu/cz/univerzitni-knihovna

Ostravská univerzita v Ostravě http://knihovna.osu.cz

Univerzita Pardubice http://www.upce.cz/knihovna.html

Západočeská univerzita v Plzni http://www.knihovna.zcu.cz

Česká zemědělská univerzita v Praze http://www.sic.czu.cz

Akademie múzických umění v Praze http://www.amu.cz/info-sluzby/knihovny-amu

České vysoké učení technické v Praze http://knihovny.cvut.cz

Univerzita Karlova v Praze (portál) http://www.cuni.cz/UK-321.html

Vysoká škola chemicko-technologická Praha http://knihovna.vscht.cz

Vysoká škola ekonomická v Praze http://ciks.vse.cz

Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem http://www.ujep.cz/cz/podle-cinnosti/knihovny.html

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně http://web.knihovna.utb.cz

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava http://knihovna.vsb.cz

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovických http://www.vstecb.cz/Knihovna-35.htm

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze http://www.vsup.cz/cs/knihovna

Vysoká škola polytechnická Jihlava https://www.vspj.cz (knihovna nemá svůj web)

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 10 | S t r á n k a

knihovny soukromých vysokých škol (výběr): http://www.msmt.cz/vzdelavani/prehled-verejnych-soukromych-skol

Bankovní institut vysoká škola http://www.bivs.cz/pro-studujici/knihovna-publikace-a-skripta

vysoká škola Hotelová v Praze http://www.vsh.cz/cz/knihovna-nav229

Mezinárodní baptistický teologický seminář http://www.ibts.eu/library

Vysoká škola logistiky http://www.vslg.cz/page/67786.knihovna

… Ústřední a odborné:

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského http://npmk.cz

Národní technická knihovna v Praze http://www.techlib.cz

Národní lékařská knihovna http://www.nlk.cz

Zemědělská a potravinářská knihovna v Praze http://www.nzpk.cz

Knihovna Akademie věd ČR http://www.lib.cas.cz

Knihovna Národního centra ošetřovatelsví a nelékařských zdravotnických oborů http://www.nconzo.cz/web/knihovna

Knihovna Státního ústavu http://www.szu.cz/knihovna

Knihovna Národního filmového archivu http://www.nfa.cz/knihovna.html Specializované knihovny

Parlamentní knihovna ČR http://www.psp.cz/ff/15.htm

Knihovna Národního technického muzea http://www.ntm.cz/archiv-knihovna/knihovna-ntm

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 11 | S t r á n k a

Knihovna Matematického ústavu AV ČR http://www.math.cas.cz/library/lib-cz.html

Knihovna Národní galerie v Praze http://www.ngprague.cz/cz/15/sekce/knihovna

Knihovna Národního archivu http://www.nacr.cz/D-knih/pruv.aspx

Strahovská knihovna http://www.strahovskyklaster.cz/webmagazine/subcategories.asp?idk=277

Zámecká knihovna v Českém Krumlově http://www.castle.ckrumlov.cz/docs/cz/zamek_2nadvori_knihov.xml

Knihovna Centra Aletti Velehrad-Roma http://www.aletti.cz/index.php?zobraz=knihovna

Knihovna Agentury ochrany přírody a krajiny ČR http://www.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/aopkcr/e-shop

Odborná knihovna České národní banky http://www.cnb.cz/cs/verejnost/knihovna_cnb

Adresář knihoven a informačních institucí ČR na stránkách NK: http://sigma.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-a&local_base=adr

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 12 | S t r á n k a

4. Virtuální knihovny Někdy pouze jiný název pro digitální knihovny nebo pro virtuální katalogy. Přesněji se však jedná spíše o vyhledávací nástroje, které na rozdíl od jiných vyhledávacích nástrojů (strojů) obsahují více prvků využívajících tradiční dovednosti a zkušenosti profesionálních informačních pracovníků. Jejich databáze jsou vytvářeny odborníky, kteří informace nejen sbírají, ale také vybírají, popisují a hodnotí na základě určitých kritérií. Jedná se o jakýsi „komentovaný“ rozcestník (direktář). Jsou vhodné zvlášť tehdy, hledáte-li kvalitní zdroje na určité téma. Výběr a posouzení vhodnosti nalezených zdrojů často usnadňují recenze, jimiž jsou informace zpravidla doplňovány, to je však současně ale i překážkou jejich velikosti.

About.com http://www.about.com

BUBL LINK Catalogue http://bubl.ac.uk/link

Digital Librarian http://www.digital-librarian.com

INFOMINE http://infomine.ucr.edu

Internet Public Library (IPL2) http://www.ipl.org

World Wide Web Virtual Library http://vlib.org

…

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 13 | S t r á n k a

5. Digitální knihovny + zpracovat: (Pinkas, 1999) digitální knihovna - (digital library, electronic library)

(Celbová, 2003b)

někdy také: virtuální knihovny, elektronické knihovny - první pokusy v oblasti zpřístupňování digitálních či zdigitalizovaných dokumentů2 byli prezentovány jako tzv. hybridní knihovny (hybrid library); představovali prostředí, v němž jsou propojeny tradiční knihovnické postupy a fondy s určitými prvky knihovny elektronických verzí dokumentů; sloužily jako doplněk, nikoliv jako náhrada tradiční knihovny - následovaly digitální knihovny nabízejí pomocí internetu přímý přístup k zdigitalizovaným dokumentům, kdy jejich tradiční předloha byla převedena do digitální podoby (zejména vzácných tisků, rukopisů, starých výtisků novin); kromě sběru, organizace a správy je hlavním cílem dlouhodobá ochrana obsahu pro příští generace (digitální repozitář) - další byly virtuální knihovny, které zpravidla obsahovaly materiál z různých samostatných knihoven; slouží jako nástroj umožňující přístup k strukturované sbírce materiálů z distribuovaných zdrojů Digitální knihovny charakterizuje jejich (Pinkas, 1999):

distribuovanost - rozdělení sbírek a služeb do prostorově oddělených míst heterogenita - různorodost sbírek, dokumentů a služeb po obsahové i typové stránce interoperabilita - propojení různorodého obsahu do jednoho celku federalizace - schopnost autonomních a různorodých částí vzájemně spolupracovat přizpůsobitelnost (škálovatelnost) - schopnost systému reagovat na vzrůstající

počet dokumentů, uživatelů a jejich požadavků bez nutnosti zásadních změn Plné texty dokumentů mohou být volně přístupné, někdy může být přístup vázán na předplatné, smlouvu nebo členstvím v konkrétní (klasické) knihovně. Dokumenty vydané po roce 1890 jsou v České republice chráněny autorskými právy, nesmějí se volně šířit, knihovny je proto ve svých digitálních knihovnách zpřístupňují pouze lokálně – ze svých počítačů. (Rok 1890 byl stanoven pro dokumenty, u kterých nejsou zjištěna biografická data všech původců díla. Pokud jsou životopisná data známa, je dle autorského zákona dílo tzv. volné (tj. bez autorských poplatků) po uplynutí 70 let od data úmrtí všech původců díla.)

2 digitální (elektronický) dokument – dokument, který vznikl již pouze jako digitální (elektronický), bez

analogové podoby – přesněji: born digital (např. www stránka); digitalizovaný dokument – dokument, který

vznikl digitalizováním (např. scan) původně analogové předlohy (např. starý tisk)

Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb

umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému

uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem

budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k

digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o

tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 14 | S t r á n k a

Příklady světových digitálních knihoven:

Projekt Gutenberg http://www.gutenberg.org nejstarší digitální knihovna (založen 1971) cílem je dobrovolnická snaha digitalizovat, archivovat a distribuovat kulturní díla většina děl jsou plné texty knih se statusem volného díla

Europeana http://www.europeana.eu 1. Zpřístupňování evropského vědeckého a kulturního dědictví prostřednictvím multioborového (cross-domain) portálu. 2. Spolupráce na zpřístupňování dokumentů a udržitelnosti výsledného společného portálu. 3. Motivace dalších kulturních institucí ke zpřístupňování svého digitálního obsahu prostřednictvím Europeana portálu. 4. Podpora digitalizace evropského kulturního dědictví a vědeckého odkazu. Zahrnuje 4 oblasti: text (např. knihy, dopisy, adizertace, člány z novin, rukopisy nebo hudební noty); obraz (např. obrazy, kresby, fotografie, obrázky muzejních objektů, mapy či plány); video (např. filmy a televizní programy); audio (např. hudba nebo mluvené slovo)

World Digital Library http://www.wdl.org projekt UNESCO a Kongresové knihovny USA Archive.org http://archive.org zastřešující server pro vícero projektů, plné texty volných děl (i česká) Národní digitální knihovny jednotlivých zemí:

Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz 1. Digitalizace významné části bohemikální produkce 19.-21. století. 2. Dlouhodobé uložení dokumentů ve spolehlivém digitálním úložišti 3. Zpřístupnění digitálních dokumentů.

National Digital Library (Kansallinen digitaalinen kirjasto) – finská http://www.kdk.fi

Digitalna knjižnica Slovenije http://www.dlib.si … Jiné české digitální knihovny: Digitální knihovna Arna Nováka http://knihovna.phil.muni.cz/arne-novak Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity digitalizace kompletního díla Arna Nováka (1880-1939) - volné

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 15 | S t r á n k a

Manuscriptorium http://www.manuscriptorium.com poskytuje přístup k existujícím digitálním dokumentům v oblasti historických fondů (rukopisy, inkunábule, raně novověké tisky, mapy, listiny a ostatní druhy dokumentů)

Wiking Biblio – Digitální Internetová Knihovna KTN https://biblio.brailcom.org/biblio/catalog Slouží k poslechu a stahování mp3 souborů a stahování digitalizovaných textů. seznam oborově členěných digitálních knihoven: http://www1.cuni.cz/~brt/dk/dk2.htm souvisí – problematika přístupu k primárnímu informačnímu zdroji: služba zprostředkování dokumentů (DDS - Document Delivery Service): - meziknihovní výpůjční služba (MVS) respektive mezinárodní meziknihovní výpůjční služba (MMVS) - meziknihovní reprografické služby - elektronické dodávání dokumentů (EDD - Electronic Document Delivery) - nákladné (smlouva NK s DILIA) – málo využívané - eBooks on Demand (EOD ; "elektronické knihy na objednávku")

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 16 | S t r á n k a

6. Elektronické publikování Elektronické (online) publikování

– nová forma publikování, která vychází z: - možností sítě internetu a všeobecné dostupnosti informací na něm - technických možností a převádění všech postupů na PC - z virtuálního prostoru a nového způsobu života – ruší se omezení místem a prostorem

- zjednodušený přesun od vlastnictví dokumentu k zajištění přístupu k němu

- dříve: autor – medium (rukopis) – masmédia, nakladatelství, knižní trh, tisk, TV – uživatel - autor – síť – uživatel

Elektronické knihy

E-Book, eBook, ebook, digitální kniha, e-kniha, ekniha

v různých formátech – obecné (PDF), specializované (mobi – pro Kindle) – problematika

kompatibility (více na ANON., 2012a)

počátky od r. 1971 – projekt Gutenberg ( http://www.gutenberg.org)

distribuce eknih:

základní modely

otevřený systém - nákup eknihy není vázán na konkrétní a předem určený formát a čtečku uzavřený systém – prodejní řetězec (distribuce, formát eknihy, čtečky) je součástí jednoho

uzavřeného celku; eknihu můžete otevřít jen na určeném zařízení (Amazon -

čtečka Kindle, Wooky - čtečka eWooky, Barnes & Noble

– čtečka Nook)

základní typy formátů z pohledu ochrany autorských práv

s DRM (Digital Rights Management - Správa digitálních práv; technická metoda k zajištění užívání obsahu v souladu s autorskými právy, resp. v souladu s licenčními podmínkami, vztahujícími se k obsahu)

digitální (elektronická) obdoba klasické tištěné knihy, distribuované většinou pomocí

elektronických sítí

vydávání a šíření dokumentů elektronickými prostředky

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 17 | S t r á n k a

bez DRM

Výhody a nevýhody elektronického publikování knih

šetří místo - cca500 knih průměrného rozsahu může být uloženo na jednom CD-ROM měnitelnost velikost a druh písma, lze použít software pro převod textu do mluvené

podoby e-knihy lze díky podsvícení displeje číst i při slabém osvětlení s čtečkou se manipuluje snáze než s tištěnou knihou kopie knihy v libovolném množství - nejsou nikdy vyprodány e-knihy se snadno zálohují a skladují dostupné prostřednictvím Internetu přístup pro libovolné množství uživatelů najednou rychlá oprava případných chyb v textu úspora nákladu na výrobu levné auto-publikování - mohou být poskytovány i zcela zdarma - bez nákladů na tisk,

pokud se tak autor rozhodne plnotextové vyhledávání v textu v rámci knihy, či kolekcí knih, možnost vyhledání

významu slova vkládání poznámek a zvýrazňování textu umísťování odkazů v rámci knihy v knihovnách odpadá agenda spojená s půjčováním knih (?)

e-kniha vyžaduje ke čtení další zařízení (čtečka/počítač); takovéto zařízení spotřebovává elektrickou energii; cena těchto zařízení bývá vyšší

mnoho formátů e-knih, které nejsou kompatibilní; některé formáty vyžadují ke čtení speciální software

pomocí DRM lze zamezit dalšímu nežádoucímu kopírování nebo tisknutí - částečně s obsahem může být manipulováno bez schválení autora nebo vydavatele snadněji, než u

papírových knih

zdroje e-knih

eknihy na UP http://ezdroje.upol.cz/eknihy

eknihy z prostředí IT http://knihy.nic.cz

RoboVa stránka o knihách (rozcestník): http://www.robov.knihy.szm.com

projekt Gutenberg http://www.gutenberg.org

fórum Burgomeister http://burgomeister.org/forum (EN; registrace)

Free-eBook http://www.free-ebooks.net (EN)

Literární rozcestník Potápěč (rozcestník) http://kotrla.com/frogman

Knihovna Jiřího Mahena v Brně (rozcestník) http://www.kjm.cz/zdroje-e-knih

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 18 | S t r á n k a

Elektronická periodika

internetové periodikum, pokračující zdroj; electronic periodical, continuing electronic resource, e-

journals

(Celbová, 2003c)

Předchůdcem elektronických periodik byly jednoduché textové dokumenty šířené pomocí

elektronické pošty nebo FTP serverů.

Dnes jsou většinou k dispozici on-line a to ve formátech HTML nebo PDF. Ty umožňují užití

grafických prvků i interakci se čtenářem.

typologie

podle vztahu k tištěné podobě:

- offline – el. periodika uložená na nosičích (CD-ROM)

- online – el. periodika dostupná na síti WWW

- elektronické mutace (verze) tištěných časopisů

- pouze ve formě obsahů, případně stručných anotací3, nebo výběrově některé

články

např. Studia theologica http://www.studiatheologica.eu

Souvislosti http://www.souvislosti.cz

- plné texty

- obsahující prvky, které tištěná verze nemá

- periodikum existuje pouze na webu (e-zine, web-zine)

např. Ikaros http://www.ikaros.cz

Neviditelný pes http://neviditelnypes.lidovky.cz podle přístupnosti: - volný přístup v rámci tištěného předplatného

např. Il Regno http://www.ilregno.it

- nutno zaplatit navíc za on-line verzi časopisu

- přímo od nakladatele

- přes zprostředkovatele – dodavatele (agregátor)

- otevřený přístup

3 krátký obsah díla

Periodická publikace, často odborná, která je přístupná v elektronické podobě a obvykle

distribuovaná v síti internet. Může mít souběžné vydání nebo historického předchůdce v

tištěné podobě. K elektronickým periodikům patří zejména elektronické časopisy a

elektronické noviny. V souvislosti s rozšiřujícím se vydáváním elektronických časopisů na

internetu se v současné době zavádí pro účely bibliografického popisu pojem pokračující

zdroj, tedy zdroj průběžně aktualizovaný.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 19 | S t r á n k a

Výhody a nevýhody el. periodik: - neomezená dostupnost po celém světě; - rychlost a aktuálnost – uživatel má přístup k nejnovějším poznatkům ve stejné chvíli, kdy jsou zveřejněny, což je důležité především u vědeckých časopisů; - využití možností hypertextu a fulltextového vyhledávání; - ekonomické výhody – eliminace nákladu na tisk a distribuci; - interakce; - snadná možnost archivace - snadná zneužitelnost autorských práv; - nutná znalost práce s PC (stačí však pouze základní úroveň); - neochota uživatelů přizpůsobovat se novým trendům; - problémy s knihovnickým zpracováním těchto dokumentů - problémy související s internetem jako takovým (informační přehlcenost, jazyk, …) přehled el. periodik:

Vysoká škola ekonomická Jižní město (rozcestník) http://jm.vse.cz/knihovna/e_sources/e_magazines.htm

Elektronische Zeitschriftenbibliothek (EZB) http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit Přístupnost plných textů časopisů

volně dostupné plné texty

volně nepřístupné plné texty knihovnická elektronická periodika: Ikaros http://www.ikaros.cz Čtenář http://ctenar.svkkl.cz Knihovna plus http://knihovna.nkp.cz ProInflow http://pro.inflow.cz Bulletin SKIP http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bulletin.htm Knižnica http://www.snk.sk/?casopis-kniznica ? Library 2.0 - Knihovna 2.0 http://library20.webnode.cz KROK - Kulturní revue Olomouckého kraje http://www.vkol.cz/cs/dokumenty/krok---kulturni-revue-olomouckeho-kraje/clanek/krok---knihovnicka-revue-olomouckeho-kraje

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 20 | S t r á n k a

Digitální repozitáře4

digitální repozitář - (digital repositury) úložiště digitálních dokumentů

(Cubr, Havlová, 2003a)

Schéma architektury digitálního repozitáře:

(Zdroj Cocacola (pseud.), 2010)

4 „najdi 10 rozdílů“ - ☺: digitální knihovna - (digital, electronic library); Integrovaný systém zahrnující soubor elektronických informačních zdrojů a služeb umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání a využívání informací v tomto systému uložených. Digitální knihovny jsou zpřístupňovány prostřednictvím počítačových sítí. Účelem budování digitální knihovny je poskytnout uživatelům možnost jednotného přístupu k digitálním anebo digitalizovaným dokumentům, případně i k sekundárním informacím o tištěných primárních zdrojích, uložených ve fondu knihovny. (Celbová, 2003b)), digitální archiv - (digital archive; elektronický archiv); Organizovaná sbírka digitálních dokumentů shromážděná za účelem jejich dlouhodobého uchování. Může se jednat o digitalizované dokumenty, tj. tištěné druhy dokumentů převedených do digitální podoby, nebo o dokumenty vytvořené již jako digitální. (Celbová, 2003a))

Informační systém určený k digitální archivaci, tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu,

autenticitu a zpřístupnění digitálních dokumentů v dlouhodobém horizontu.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 21 | S t r á n k a

digitální repozitář je vymezen normou ISO 14721:2003, tzv. model OAIS (Open Archival Information Systém):

(Zdroj Cocacola (pseud.), 2010)

SIP (Submission Information Package), soubor informací od producenta (tvůrce) AIP (Archival Information Package), soubor informací v archivaci DIP (Dissemination Information Package), soubor informací směrem k uživateli požadavky a úkoly digitálních repozitářů (jako instituce) - současně kritéria kvality digitálních repozitářů

1. trvalé udržování digitálních objektů pro definovanou komunitu(y) 2. organizace prokazatelně vhodná pro tento úkol (vhodně financovaná, personálně

zajištěná a řízená) 3. dostojí smluvním a právním požadavkům a plní svoje povinnosti 4. vypracovaná účelná a účinná metodika 5. získávání a zpracovávání digitálních objektů podle stanovených kritérií, odpovídajících

jejím cílům a schopnostem 6. udržování a zajištění dlouhodobé integrity, autenticity a použitelnosti spravovaných

digitálních objektů 7. archivace potřebných metadata o všech akcích, které byly s digitálními objekty v průběhu

skladování provedeny; také shromažďování souvisejících informací o vzniku, podpoře dostupnosti, a využívání objektů před jejich vstupem do repozitáře

8. naplnění potřebných kritérií pro zpřístupňování 9. existence strategického programu pro plánování ochrany 10. existence odpovídající technické infrastruktury, potřebné k trvalému udržování a

zabezpečení spravovaných digitálních objektů

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 22 | S t r á n k a

důvěryhodný digitální repozitář - (trusted digital repository), specifikace podle formy

(Cubr, Havlová, 2003b)

- potřebnost auditu a certifikace (vnější hodnocení x sebehodnocení) (Více viz Rosenthal, Blekinge-Rasmussen, 2009) programové vybavení pro digitální repozitáře (většinou open sours - možnost interoperability):

DSpace http://dspace.org

EPrints http://www.eprints.org

Fedora Commons http://www.fedora-commons.org

Digital Commons http://digitalcommons.bepress.com … Srovnání jednotlivých systémů viz (Krejčíř, 2005)

standardy pro repozitáře: protokol5 OAI-PMH (The Open Archives Initiative Protocol for Metadata Harvesting = protokol iniciativy Open Access pro sklizeň (harvesting – shromažďování) metadat) poskytuje jednoduchý technický prostředek poskytovatelům dat pro účely zpřístupnění svých metadat službám založeným na obecně rozšířených standardech (HTTP - Hypertext Transport Protocol, a XML - Extensible Markup Language).

=> virtuální digitální archiv, usnadnění vyhledávání např. Google Scholar (http://scholar.google.cz) (více viz Hanousek, 2005) institucionální repozitář - (institutional repositury), specifikace podle obsahu

(Cubr, Havlová, 2003c)

5 Protokol je soubor pravidel, která definují způsob komunikace mezi systémy. Příkladem dalších rozšířených protokolů používaných ke komunikaci mezi systémy na Internetu jsou FTP (File Transfer Protocol) a HTTP (Hypertext Transport Protocol).

Digitální repozitář, který jasně definované skupině uživatelů poskytuje spolehlivý a

dlouhodobý přístup k organizovaným digitálním sbírkám v dlouhodobém horizontu.

Důvěryhodnost digitálního repozitáře musí být v současnosti možné objektivně testovat a

vyhodnotit na základě předem stanovených kritérií, mezi která patří například schopnost

zajistit kontinuitu financování veškerého provozu. Testování a vyhodnocení může vykonávat

externí subjekt.

Digitální repozitář obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké,

vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 23 | S t r á n k a

mohou sloužit jako úložiště pro

- kvalifikační práce

- administrativní dokumenty

- výukový materiál – skripta a různé podklady pro výuku např. přednášky, powerpointové prezentace apod.

- výsledky vědeckovýzkumné práce

- publikační činnost zaměstnanců vysoké školy, výzkumných ústavů a jiných institucí otázka politiky povinné auto-archivace (open access mandate deposit) otevřené (digitální) repozitáře - oborové i institucionální, splňují požadavek OA Příklady IR:

Univerzita Palackého Olomouc ještě nemá (částečně https://obd.upol.cz/public)

Univerzita Karlova Praha http://digitool.is.cuni.cz

Masarykova univerzita Brno https://is.muni.cz/repozitar

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava http://dspace.vsb.cz

České vysoké učení technické Praha https://dspace.cvut.cz

Univerzita Pardubice http://dspace.upce.cz

Akademie věd ČR http://www.lib.cas.cz/asep

Národní technická knihovna http://repozitar.techlib.cz

Národní digitální knihovna http://www.ndk.cz

Akademie múzických umění Praha https://dspace.amu.cz/jspui

Univerzita Tomáše Bati Zlín http://dspace.k.utb.cz

Národní úložiště šedé literatury http://www.nusl.cz

eScholarship Repositury of University of California http://escholarship.org

Carolina Digital Repositury (repozitář Univerzity North Karolina) https://cdr.lib.unc.edu

Theses Canada (portál Národní knihovny Kanady a archív kvalifikačních vysokoškolských prací) http://www.collectionscanada.gc.ca/thesescanada

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 24 | S t r á n k a

předmětový (tématický) repozitář - zaměřený na výsledky výzkumu v jednom nebo více přesně vymezených vědeckých oborech

e-LIS (e-prints in Library and Information Science) http://eprints.rclis.org

otevřený internetový archív elektronických materiálů pro oblast knihovnictví a informační

vědy. Systém byl uveden do provozu v roce 2003 a jeho prioritou je mimo jiné

zpřístupňování informačních materiálů v národních jazycích. Proto je určitá část materiálů

obsažených v systému psaná také v češtině. Aktuálně (5.11. 2012) obsahuje 14.074

dokumentů

ArXiv.org (OA archiv pro elektronické preprinty a vědecké materiály z oblasti fyziky, matematiky, počítačové vědy a kvantitativní biologie a nelineárních věd; projekt zahájil 16. srpna 1991 Paul Ginsparg a je jedním z prvních a nejvýznamnějších archivů s otevřeným přístupem; archiv původně provozovala Los Alamos National Laboratory, v současné době jeho činnost dotují a provozují Cornell University a National Science Foundation)) http://arxiv.org

PubMed (OA, pro biomedicínu) http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed

Czech Digital Mathematics Library (OA) http://dml.cz

CiteSeerX (archiv pro informatiku a informační vědu, poskytuje také technologie a software, který může být použít k podpoře jiných digitálních knihoven;.vyvinula nové metody a algoritmy pro Postscript a PDF) http://citeseerx.ist.psu.edu

Research Papers in Economics (RePEc, pro ekonomiku a příbuzné vědy) http://repec.org

CogPrints (archiv plných textů v oborech psychologie, neurologie, lingvistiky, informatiky, filozofie) http://cogprints.org

sirotčí repozitář - nezařazené, „směsné“

OpenAIRE https://www.openaire.eu

SelectedWorks http://works.bepress.com

OpenDepot http://opendepot.org přehled repozitářů, sklizeň metadat OA repozitářů:

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 25 | S t r á n k a

ROAR (Registry of Open Access Repositories) http://roar.eprints.org

OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories) http://www.opendoar.org

OAIster (Open Access ?) http://www.oclc.org/oaister agregátoři:

NARCIS (National Academic Research and Collaboration Information System, Nizozemský systém) http://www.narcis.nl

DissOnline Katalog (národní německý systém vysokoškolských kvalifikačních prací) http://www.dissonline.de

Ethos (Electronic Theses Online Systém, systém vysokoškolských kvalifikačních prácí ve Velké Británii) http://www.ethos.ac.uk hodnocení repozitářů: http://repositories.webometrics.info Excurs: Šedá literatura

(polopublikované dokumenty, grey/gray literature)

(srov. Národní technická knihovna, 2012; Matušík, 2003, ANON., 2012b)

Národní úložiště šedé literatury (http://www.nusl.cz, http://invenio.nusl.cz) - zajišťuje centrální přístup k informacím o šedé literatuře vznikající v ČR v oblastech vědy, výzkumu a vzdělávání, aj. - provádí systematický sběr metadat a digitálních dokumentů, zajišťuje dlouhodobou archivaci a ochranu dat a především se snaží o spolupráci se zahraničními sítěmi šedé literatury

Zahraniční a mezinárodní projekty pro šedou literaturu

Open Grey (dříve SIGLE - System for Grey Literature in Europe; http://www.opengrey.eu)

GreyNet (the Grey Literature Network Service, http://www.greynet.org

Dokumenty, které nejsou formálně publikovány, tj. neprocházejí standardním vydavatelským

procesem, jako např. zprávy (výroční, výzkumné, technické, nálezové, o stavu),

vysokoškolské kvalifikační práce (bakalářské, magisterské, rigorózní, disertační, habilitační),

pracovní, studijní a konferenční materiály (sborníky z konferencí, prezentace, postery,

programy) a firemní literatura. Nejsou běžně dostupné na knižním trhu.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 26 | S t r á n k a

Open Access

- otevřený přístup, OA; okamžitá online volná dostupnost vědeckých výstupů bez dalšího omezování užití díla

(Open Society Institute, 2002)

Logo Open Access

„Podpora otevřeného přístupu … záležitosti, které jsou již v celosvětovém měřítku chápány jako prospěšný nástroj a jeden z důležitých předpokladů pro úspěch výzkumu a vývoje, včetně úspěšného zhodnocení finančních prostředků vynakládaných na vědu z veřejných zdrojů.“ (Tkačíková, 2010, s. 4) - rychlé publikování (při publikování v tištěných prestižních časopisech jsou velmi dlouhé lhůty) - obrana proti monopolizaci trhu (odborná nakladatelství rozhodují o tom, které publikace budou vydány a které ne) - volný přístup k informacím (snížení nákladů na pořizování, která neustále narůstá) - lepší dostupnost - vyšší viditelnost a citovanost („citační výhoda“) nevýhoda: - nedůvěra mezi autory v kvalitu OA časopisů (zdrojů) Z historie (Burešová, 2010; Kocábová, 2011, s. 16–17, ANON., 2012c) 7. duben 1969 Steve Cocker spustil publikování série volných online dokumentů o vývoji internetu 21. září 1985 Bílý dům vydal „Nařízení o národní bezpečnosti 189 - Národní politika přenosu vědeckých, technických a inženýrských informací (National Security Decision Directive 189 : National Policy On The Transfer Of Scientific, Technical And Engineering Information),“ formulující tezy, že „maximální možná míra výsledků základního výzkumu zůstává neomezená (zveřejněna s otevřeným přístupem)“ 1989 – založení časopisu Psycoloquy (ISSN 1055-0143; http://psycprints.ecs.soton.ac.uk), jeden z prvních časopisů s otevřeným přístupem a zároveň recenzovaný

"otevřený přístup" … myslíme její volnou dostupnost na veřejném internetu umožňující libovolnému uživateli

číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, prohledávat nebo vytvářet odkazy na plné texty těchto

článků, sklízet je pro potřeby indexace, předávat je jako data pro software, nebo používat je k jakýmkoliv

jiným legálním účelům bez finančních, právních nebo technických omezení s výjimkou těch, která jsou

neoddělitelnou součástí získání přístupu k internetu samotnému. Jediným omezením na reprodukci a

distribuci a jediným uplatněním autorsko-právní ochrany (copyrightu) v této oblasti by mělo být poskytnout

autorům kontrolu nad integritou jejich prací a právo na řádné uznání a uvedení autorství.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 27 | S t r á n k a

16. srpna 1991 (Paul Ginsparg) - založen jeden z nejvýznamnějších archivů s otevřeným

přístupem – arXiv ( http://arxiv.org) 1993 – CERN spustil preprintový server 1994 – Projekt lidského genomu (The Human Genome Project) spustil svou open access webovou stránku

1999 - založena Iniciativa otevřených archivů (Open Access Iniciative; http://www.openarchives.org) 22. října 1999 - Konvence ze Santa Fe, která specifikuje technické a organizační požadavky nutné k vzájemnému propojení elektronických archivů

15. ledna 2001 byla Jimmym Walesem založena Wikipedie ( http://www.wikipedia.org)

1. srpna 2002 - projekty RoMEO ( http://www.sherpa.ac.uk/romeo) a SHERPA ( http://www.sherpa.ac.uk)

12. května 2003 - založen Adresář časopisů s otevřeným přístupem ( http://www.doaj.org), jehož cílem je usnadnit uživatelskou orientaci v oblasti otevřeného přístupu

6. října 2004 společnost Google ( http://www.google.com) oficiálně vyhlásila projekt Google Print (nyní přejmenováno na Google Book Search, http://books.google.com), jehož snahou je zdigitalizovat fondy největších světových knihoven a uživatelům umožnit online vyhledávání v těchto textech 28. listopadu 2004 potom také společnost Google ohlásila vznik své vědecké „odnože“ Google Scholar, http://scholar.google.cz („komplikované hodnocení“) formální vymezení a východiska (3B): Budapešťská iniciativa pro Open Access (Budapest Open Access Initiative - BOAI, 14. II. 2002) - výsledek setkání členů Open Society Institute (podporovaném Sorosovou nadací) v únoru 2002 v Budapešti; vymezuje základní principy, zdůvodnění, strategie a postupy uplatňované při prosazování otevřeného přístupu k vědeckým informacím a vyzývá vědeckou komunitu k širokému zapojení Prohlášení z Bethesdy (Bethesda Statement on Open Access Publishing, 20. VI. 2003) - v rámci biomedicínské výzkumné komunity; snaha podnítit diskusi, jak postupovat při urychleném prosazování zásad otevřeného přístupu k primární vědecké literatuře; vymezilo konkrétní kroky nezbytné pro přechod k OA-publikování pro jednotlivé subjekty ve sféře vědeckého publikování Berlínská deklarace (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities, 22. X. 2003) - výstup konference pořádané společností Maxe Plancka v Berlíně v říjnu 2003; výzva vědcům a výzkumným institucím ke změně jejich publikačních návyků ve prospěch publikování v režimu OA; deklaruje nutnost formulování a především dodržování standardů kvality časopisecké produkce … strategie OA: zlatá cesta (gold OA / golden roads to OA) - OA publikování jako vlastní vydání (OAJ)

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 28 | S t r á n k a

- OA publikace, zajišťují vydavatelé - realizováno recenzní řízení - autorská práva zůstávají plně autorovi - původně pouze, dnes především časopisy s OA - financování (někde mezi):

1. komerční - bezplatné pro čtenáře; náklady hradí autoři, platbami za publikování (až 3000 $ za článek!), ziskové i neziskové 2. nekomerční - bezplatné pro čtenáře i autory; náklady na publikování, recenzní řízení, zpřístupnění, archivaci a další výdaje hradí třetí strana (dobrovolníci, vlastní instituce, donoři) - stručný přehled viz (Kocábová, 2011, s. 24–27)

- vydavatelé: born-OA - vznikly již jako OA časopisy (od počátku a pouze) smíšené časopisy (hybrid journals) - kombinace OA a komerčního přístupu k vydávaným dokumentům (volba již na úrovni autora - platba z publikování); různé kombinace volného a placeného přístupu k textům (netradiční vydavatelé - „nadšenci“ - velmi volné a široké) zelená cesta (green OA / green roads to OA) - autoarchivace - paralelní publikování klasicky vydaných dokumentů - zajišťuje autor prostřednictvím otevřeného repozitáře (institucionální, předmětový), vlastní web - absolvovívání recenzního řízení nemusí být zaručeno další možné „cesty“ světle zelená cesta (pale green road) - autoarchivace preprintů šedá cesta (grey road) - ostatní => financování OA - podpora OA ze strany grantových agentur a politických orgánů - přehled poskytovatelů výzkumných dotací podporujících OA-publikování (včetně podrobného

popisu pravidel pro jednotlivé agentury: služba SHERPA/JULIET (http://www.sherpa.ac.uk/juliet) problematika autorských práv - 1. autora - bezproblémové, v jeho zájmu, nutná licence typu CC

2. vydavatelů - klasický model: exkluzivita licence publikování; postupné „uvolňování“ ve prospěch OA

- přehled podmínek pro autoarchivaci a volného zpřístupnění dokumentů přispěvovatelů

(autorů) u jednotlivých vydavatelů: služba SHERPA/RoMEO (http://www.sherpa.ac.uk/romeo)

zelená – podpora OA archivace všech verzí textu včetně postprintu nebo finální vydavatelské pdf verze ? modrá – autor může archivovat postprint nebo vydavatelskou verzi/PDF žlutá – autor může archivovat preprint bílá – vydavatelé formálně nepodporují autoarchivaci

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 29 | S t r á n k a

více informací:

Open Aire http://www.openaire.eu

Open Access http://www.openaccess.cz přehledný článek M. Bartošky (2009)

DOAJ (Directory of Open Access Journals) http://www.doaj.org - nekomerční adresář zajišťující aktuální přehled kvalitních (recenzovaných) plně otevřených vědeckých časopisů - časopisy jsou členěny podle oborů, a pro část z nich (cca 1/3 - 1/2) nabízí adresář možnost prohledávání na úrovni článků k 25.9. 2012 bylo registrováno 8.233 (článkové úrovně 4.053) časopisů, z toho 65 z ČR, aktuálně viz http://www.doaj.org/doaj?func=byCountry&uiLanguage=en

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 30 | S t r á n k a

7. Informační systém veřejné správy, veřejné informační služby

elektronický podpis

digital signature; digitální podpis, e-podpis

(Sklenák, 2003)

Hlavní nástroj identifikace a autorizace fyzických osob v prostředí internetu.

Možnost jeho použití v komunikaci se státní správou vzrůstá.

Podmínkou použití elektronického podpisu při komunikaci se státní správou jsou tzv.

kvalifikované certifikáty občanů – vydává akreditovaný (schválená státním úřadem) poskytovatel

certifikačních služeb (akreditovaná certifikační autorita). Seznam na stránkách Ministerstva vnitra

ČR (http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-udelenych-akreditaci.aspx)

datová schránka

Funguje na podobném principu jako běžná e-mailová schránka. Systém odesílání a doručování je

ale samostatný a s běžným internetovým e-mailem není funkčně propojen.

Dokumenty nejsou ve schránce uloženy trvale, pouze po dobu 90 dnů, po níž jsou nevratně

smazány (možnost uložení pomocí komerční, placené, služby Dlouhodobé úložiště datových

zpráv (DuDZ), dříve Datový trezor, nebo si nechat na autorizovaném pracovišti převést za

poplatek do listinné podoby).

Zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra ČR , ISDS (informačním systémem

datových schránek) provozuje Česká pošta, a.s. http://www.datoveschranky.info

Rozlišujeme:

a) datová schránka fyzické osoby: nárok na bezplatné zřízení jedné schránky do 3 dnů od podání

žádosti má každá fyzická osoba s plnou způsobilostí k právním úkonům, bez ohledu na občanství

a bydliště (t. j. může si ji vyžádat i fyzická osoba, která v České republice nebydlí a nemá ani české

občanství)

Technologie, která představuje elektronickou analogii vlastnoručního podpisu na tištěném

dokumentu. Digitální podpis využívá autorizace dat na základě asymetrického šifrování.

Podepisující uživatel zašifruje informaci svým soukromým klíčem a příjemce ji dešifruje

uživatelovým veřejným klíčem, jehož pravost potvrzuje digitální certifikát.

Elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle příslušného zákona č. 300/2008 Sb. určené

k doručování elektronických dokumentů úřední povahy mezi orgány veřejné moci na straně

jedné a fyzickými a právnickými osobami na straně druhé.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 31 | S t r á n k a

b) datová schránka podnikající fyzické osoby: pro většinu je dobrovolná za obdobných

podmínek jako schránka nepodnikající fyzické osoby, pro advokáty, daňové správce a insolvenční

správce je zřizuje ministerstvo automaticky; podnikající fyzická osoba tak může mít dvě datové

schránky, jednu „fyzické osoby“ a druhou „podnikající fyzické osoby“

c) datová schránka právnické osoby: automaticky (povinně) se zřizuje právnickým osobám,

které byly zřízeny zákonem, právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku (včetně

organizačních složek podniků zahraničních právnických osob); pro ostatní právnické osoby

(typicky např. občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, příspěvkové organizace,

obecně prospěšné společnosti, vysoké školy a školské právnické osoby atd.) je zřízení datové

schránky dobrovolné za obdobných podmínek jako pro fyzické osoby; soukromá právnická

osoba má právo na zřízení pouze jedné schránky, nelze zřizovat samostatné schránky pro její

organizační složky

d) datová schránka orgánu veřejné moci: zřizuje se pro každý orgán automaticky a bez ohledu

na to, jestli má vlastní právní subjektivitu nebo je jen organizační složkou státu

Přístup do datové schránky: https://www.mojedatovaschranka.cz

informační systém veřejné správy

government information system, public administration information system; ISVS, informace

veřejné správy, informační systém státní správy, státní informační systém

(Kučerová, 2003a)

eGovernment - elektronická veřejná správa

- úplná transformace procesů ve veřejné správě s maximálním využitím stávajících technologií (s cílem

poskytovat firmám a občanům stále lepší služby)

realizace eGovernmentu v ČR:

1 komunikační infrastruktura veřejné správy

2 zákon o eGovernmentu

3 základní registry veřejné správy

4 zřízení Czech POINT

ad 1) komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)

- prostředí pro efektivní sdílení dat mezi informačními systémy veřejné správy

- umožňuje vzájemné propojení subjektů veřejné správy ČR

- dále spolupracuje s komunikačními systémy EU a členských států EU při zajištění komunikace v

rámci EU

Informační systém, jehož účelem je podporovat činnosti provozované při výkonu veřejné

správy, tj. státní správy a samosprávy, a poskytovat veřejné informační služby včetně informací

o subjektech veřejné správy. Představuje komplex navzájem propojených subsystémů,

členěných z hlediska věcného, resortního a regionálního. Nejdůležitější součást datové

základny tvoří evidence (registry) základních skutečností nezbytných pro výkon veřejné správy:

evidence obyvatel, evidence ekonomických subjektů, evidence území a územních jednotek.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 32 | S t r á n k a

- kooperaci s veřejnými komunikačními systémy (např. internet či telefonní sítě) umožňuje

komunikaci s veřejností

KIVS je systematicky konstruována jako výkonný a bezpečný nástroj pro elektronickou

komunikaci ve veřejné správě, který zajišťuje služby pro efektivní sdílení dat mezi informačními

systémy veřejné správy.

ad 2) zákon o eGovermmentu

zákon č. 300/2008 Sb.

ad 3) základní registry veřejné správy

registr veřejné správy

public administration register; registr ISVS

(Kučerová, 2003b)

Od 1.7. 2012 jsou spuštěny základní registry (na základě zákona č.111/2009 Sb., o základních

registrech v pozdějším znění)

1) registr osob (ROS) - obsahuje referenční údaje6 o právnických osobách, podnikajících

fyzických osobách nebo orgánech veřejné moci

správcem Český statistický úřad

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_osob

2) registr obyvatel (ROB) – neveřejný; obsahuje referenční údaje7 o občanech ČR,

cizincích s povolením k pobytu v ČR, cizincích, kterým byl na území ČR udělen azyl nebo

doplňková ochrana, a o jiných fyzických osobách, o nichž jiný právní předpis stanoví, že

jsou vedeny v registru obyvatel

6 obchodní firma nebo název, nebo jméno zapsané do obchodního rejstříku, jméno a příjmení fyzických osob ve vazbě na ROB, datum vzniku a zániku zápisu do evidence podle právních předpisů, právní forma, záznam o datové chránce, adresa sídla firmy nebo osoby, statutární orgán ve vazbě na ROB, datum zahájení a datum ukončení činnosti v provozovně, adresa místa provozovny ve vazbě na RUIAN, adresa místa pobytu v ČR ve vazbě na RUIAN, popřípadě bydliště v zahraničí fyzické osoby ve vazbě na ROB, dále provozní údaje a identifikační údaje 7 jméno, příjmení, adresu místa pobytu odkaz na RUIAN, adresa doručovací, datum a místo narození, datum a místo úmrtí, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti, odkaz na RUIAN na místo a okres narození nebo úmrtí, státní občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, údaj o datové schránce

Součást datové základny informačního systému veřejné správy ČR; obsahuje údaje

zaznamenané v elektronické formě, provoz je upraven zákonem. Objektem vedeným v registru

může být fyzická nebo právnická osoba, věc, příp. jiná entita reálného světa. Nejvýznamnější

postavení mají tzv. základní registry, tj. registr obyvatel, registr ekonomických subjektů a

registr územní identifikace a nemovitostí.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 33 | S t r á n k a

správcem Ministerstvo vnitra

http://www.mvcr.cz

3) registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN) - obsahuje referenční

údaje o základních územních prvcích, např. území státu, krajů, obcí nebo částí obcí, parcel

či ulic

správcem Český úřad zeměměřický a katastrální

http://vdp.cuzk.cz

4) registr práv a povinností (RPP) - obsahuje referenční údaje o agendách orgánů státní

moci (provozní registr), právech a povinnostech fyzických a právnických osob, pokud

jsou údaje o těchto osobách vedeny v základních registrech

správcem Ministerstvo vnitra

ad 4) Czech POINT

= Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál; http://www.czechpoint.cz

- asistované místo výkonu veřejné správy, široká sítě pracovišť, obsluhovaných proškolenými

pracovníky.

- univerzální (všeobecné) kontaktní místo státní správy s maximálním využitím údajů ve

vlastnictví státu tak, aby byly minimalizovány požadavky na občany, kteří tak mají možnost

vyřídit potřebné aktivity se státem na jednom místě, aniž by musel dojíždět na příslušná

pracoviště na pověřených obcích a navštěvovat každý úřad jednotlivě, aby „obíhala data ne

občan“. V některých situacích stačí dojít pouze na jeden úřad.

- dostupné místo státní správy, vytvářením kontaktní sítě na vybraných pracovištích obcí, pošt,

zastupitelských úřadů, hospodářské komory a notářů (aktuální seznam terminálů je zveřejněn na

stránkách Czech POINTu v členění podle jednotlivých krajů, viz

http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/62). V konečné fázi projektu by občan mohl své

záležitosti vyřizovat i z domova prostřednictvím internetu (CzechPOINT@home – vázáno na

existenci datové schránky).

- místo s garantovanou službou pro komunikaci se státem, kde je možné získat a ověřit data z

veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést

písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních

řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 34 | S t r á n k a

Výsledkem je/by mělo být ulehčení komunikace se státem.

Funguje od 1. ledna 2008

Struktura Czech POINT

(zdroj Friedlová, 2009, s. 18)

Czech POINT provádí několik agend - výpisové a změnové formuláře:

Výpis z Katastru nemovitostí

– o výpis může požádat anonymní žadatel.

Výpis lze požadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí. Nezná-

li žadatel požadované údaje, je možné je dohledat na stránkách Českého úřadu

zeměměřičského a katastrálního. O výpis je dále možno zažádat i podle seznamu

jednotek, v případě, že budova je dělena na jednotky, což je typické u větších staveb,

dělících se na jednotlivé byty, garáže atd. V tomto případě je nutné, aby žadatel znal

kromě čísla popisného i přesné číslo bytu v jednotce (domě).

Žádá-li klient o výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu

vlastnictví. Je-li žádost vyřízena na základě seznamu nemovitostí, měl by klient znát

katastrální území a dále buď parcelní číslo požadované nemovitosti, jedná-li se o

pozemek, nebo stavební parcelu případně číslo popisné, jedná-li se o stavbu.

Výpis z Obchodního rejstříku

– o výpis může požádat anonymní žadatel.

Výpis lze požadovat na základě znalosti IČ obchodní organizace. Czech POINT

umožňuje vydat úplný výpis, v němž jsou obsaženy všechny informace z rejstříku za dobu

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 35 | S t r á n k a

existence firmy, nebo výpis platných údajů - obsahuje souhrn informací o firmě k datu

vydání výpisu.

Výpis z Živnostenského rejstříku

– o výpis může požádat anonymní žadatel.

Pro vydání výpisu je nutná znalost IČ požadované organizace.

Výpis z Rejstříku trestů

– lze vydat pouze osobě, které se výpis týká, a to pouze na základě písemné žádosti (§11a

odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů v platném znění).

Tato žádost není ručně vypisována, ale klient ji dostane k podpisu předtím, než mu je

vydán výpis z Rejstříku trestů vydán. Tato žádost je poté archivována dle zákona. Výpis

lze vydat i zmocněnci na základě vyplněné plné moci. O výpis také může požádat cizinec.

Pozn.: Od 1.1. 2012 se vydávají nové občanské průkazy, tyto občanské průkazy

neobsahují údaj o rodném příjmení. Rodné příjmení však požaduje Informační systém

Rejstříku trestů pro samotné vydání výpisu z Rejstříku trestů. Doporučujeme žadatelům s

novým občanským průkazem, aby si pro získání výpisu z Rejstříku trestů navíc přinesli i

doklad, který obsahuje rodné příjmení (např. rodný list).

Výpis z Rejstříku trestů pro právnickou osobu

– o výpis může požádat anonymní žadatel.

Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72)

– lze veškerá podání obecním živnostenským úřadům předat prostřednictvím

kontaktního místa veřejné správy.

Jedná se o ohlášení živnosti, ohlášení údajů (nebo jejich změn) vedených v živnostenském

rejstříku, žádost o udělení koncese a žádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese.

Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb.

- vybrané orgány veřejné moci mají oprávnění požadovat výpis z rejstříku trestů nebo

opis z rejstříku trestů, a to (pouze) v elektronické podobě dálkovým přístupem.

Výpis bodového hodnocení osoby

– vydán na základě ověření žadatele.

Seznam kvalifikovaných dodavatelů

– podmínkou vydání je registrace do seznamu kvalifikovaných dodavatelů a znalost IČ

organizace.

Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů dokáže nahradit několik výpisů a prokázání

kvalifikace v případech podání nabídky do veřejné soutěže.

Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH (Informačního

systému odpadového hospodářství)

– za účelem podání agendy nebo její kontroly.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 36 | S t r á n k a

Výpis z Insolvenčního rejstříku

– o výpis může požádat anonymní žadatel.

Pro vydání výpisu je nutné znát IČ požadované organizace anebo osobní údaj (pro

konkrétní osobu).

Zprostředkování kontaktu s ISDS (informačním systémem datových schránek)

- na základě ověření žadatele (vlastníka datové schránky)

Lze zajistit např.: zřízení datové schránky či její opětovné zpřístupnění, přidat pověřenou

osobu, zneplatnit přístupové údaje či znepřístupnit datovou schránku, změnu adresy, aj.

Více na http://www.datoveschranky.info

Autorizovanou konverzi dokumentů

– úplné převedení dokumentu v listinné podobě do elektronické podoby nebo úplné

převedení elektronického dokumentu do dokumentu v listinné podobě. Dokument, který

provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dosud používaná ověřená

kopie. Konverze není možná pro dokumenty, jejichž jedinečnost nemůže být konverzí

nahrazena (takže např. občanské, zbrojní a řidičské průkazy, cestovní doklady, vojenské

knížky, směnky, losy, sázenky aj.).

Vedení centrálního úložiště ověřovacích doložek

- umožňuje zpětnou kontrolu dokumentů vzniklých provedením autorizované konverze

dokumentů na žádost a z moci úřední, kterou provádějí orgány veřejné moci.

Úschovna systému Czech POINT

- podpůrný systém pro autorizovanou konverzi dokumentů. Využívá se pro dočasné

uložení dokumentů v rámci konverze.

Správu rozhraní CzechPOINT@office

- pro potřeby úřadů. Jeho obsahem jsou agendy, které vykonávají úřady a orgány veřejné

moci pro výkon své působnosti (pro všechny matriční úřady, ohlašovny a soudy).

Umožňuje hlásit všechny změny v matričních událostech přímo do Informačního

systému evidence obyvatel, autorizovaná konverze z moci úřední

Agendu pro základní registry

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 37 | S t r á n k a

Dodatek 1 - „slovníček“ Přehled typů knihoven „napříč spektrem“ a pojmů s jejich typologií těsně souvisejících

(podle TDKIV - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy:

http://aleph.nkp.cz/cze/ktd) - v závorce uveden anglický ekvivalent(y), případně poznámka o historické povaze pojmu

administrativní knihovna (administrative

library)

Knihovna jakéhokoli úřadu.

akademická knihovna (academic library)

1. Univerzální nebo speciální knihovna

Akademie věd.

2. Specializovaná knihovna vysoké školy, která

získává, zpracovává a zpřístupňuje dokumenty s

cílem informačního a dokumentačního

zabezpečení výuky a vědeckovýzkumné činnosti.

areálová knihovna (areal library, campus

library)

Ústřední knihovna vysoké školy, fakulty, ústavů

Akademie věd, plnící centrální funkce vůči

knihovnám jednotlivých pracovišť.

archiv (archive, archives, record office)

1. Soubor archivních dokumentů.

2. Instituce nebo dílčí útvar instituce, které

uchovávají archivní dokumenty.

archivní knihovna (archive library)

1. Knihovna zpravidla neveřejného charakteru,

která uchovává knihovní fond dokumentární

povahy a v níž je potlačena výpůjční činnost.

2. Speciální knihovna zpravidla neveřejného

charakteru, součást archivní instituce.

armarium

1. V antice police na ukládání svitků.

2. Ve středověku skříň na kodexy-knihy.

3. Později ve středověku knihovna vůbec.

artotéka (artoteca, art library)

Knihovna nebo dílčí fond knihovny,

pozůstávající zpravidla z reprodukovaných děl

výtvarného umění (např. grafika, fotografie,

plakáty, apod.) a z knihovního fondu

relevantních textových dokumentů z oboru

výtvarného umění.

bibliobus (mobile library, travelling library)

ekvivalent pojízdná knihovna

biblioteca pauperum (biblioteca pauperum;

hist.)

Knihona půjčující knihy chudým žákům.

bibliotéka (library)

ekvivalent knihovna

celostátní povinný výtisk (national legal

deposit)

Povinný výtisk dokumentu odevzdávaný

určenému příjemci povinného výtisku (obvykle

knihovně) v daném státě bez ohledu na sídlo

tohoto příjemce a sídlo subjektu povinný výtisk

odevzdávajícího. Příjemci celostátního

povinného výtisku plní obvykle archivní funkci

pro daný stát (uchovávání národního kulturního

dědictví).

centralizovaná knihovna (centralized library)

Odborná nebo specializovaná knihovna, která

plní funkci ústřední knihovny pro knihovny

stejného typu (např. v rámci vysoké školy, pro

určité seskupení knihoven v jednom areálu),

nebo vykonává odborné práce (akvizici,

zpracování fondů, budování souborného

katalogu apod.) pro několik knihoven.

centralizovaný systém knihoven (centralized

library system)

Systém knihoven na vymezeném území se

stejnými funkcemi, činnostmi a službami, z nichž

některé jsou soustředěny do jediné centrální

knihovny. Výstupy centrální knihovny slouží

všem knihovnám systému (např. centrální

doplňování a zpracování knihovních fondů).

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 38 | S t r á n k a

cimélie (cimelies)

1. Vzácný knihovní, resp. knižní materiál.

2. Nejvzácnější (obvykle z nějakého určitého

hlediska) součásti historických knihovních, resp.

knižních fondů. V knihovnách bývá někdy

vyčleňován zvláště.

církevní knihovna (church library)

Knihovna, kterou zřizují a provozují církevní

instituce jako jsou kostely, katedrály, kláštery,

církevní školy, biskupské a diecézní úřady,

kapituly apod. Se souhlasem zřizovatele a

provozovatele může být i veřejně přístupná.

depozitní knihovna (depository library, deposit

library, repository library)

Knihovna nebo část skladištních prostor

knihovny, kam se ukládají méně využívané

fondy.

dětská knihovna (library for childern)

viz knihovna pro mládež

diecézní knihovna (diocesan library)

Knihovna místní církevní organizace,

shromažďující zdroje a fondy křesťanské kultury

jedné oblasti (diecéze).

digitální knihovna (digital library)

Integrovaný systém zahrnující soubor

elektronických informačních zdrojů a služeb

umožňující získávání, zpracovávání, vyhledávání

a využívání informací v tomto systému

uložených. Digitální knihovny jsou

zpřístupňovány prostřednictvím počítačových

sítí. Účelem budování digitální knihovny je

poskytnout uživatelům možnost jednotného

přístupu k digitálním anebo digitalizovaným

dokumentům, případně i k sekundárním

informacím o tištěných primárních zdrojích,

uložených ve fondu knihovny.

dílčí knihovna (partial library, sectional library)

Knihovna dílčího organizačního útvaru instituce,

např. knihovna ústavu, katedry, semináře,

laboratoře a jiných složek fakulty, vysoké školy,

akademie věd apod. Dílčí knihovna je zpravidla

svými činnosti vázána na ústřední knihovnu

instituce.

dokumentační středisko (documentation

centre)

Informační instituce, která vytváří

dokumentografické fondy zaměřené na určitou

oblast (obor) lidské činnosti a poskytuje

dokumentografické a informační služby. Je

zřizována buď jako samostatná instituce nebo

jako součást jiných institucí, např. podniků,

firem, ústavů apod.

doplňovací knihovna (supplementary library)

Samostatná knihovna, jejíž hlavní funkce spočívá

v rozesílání doplňovacích souborů určeným

knihovnám, nikoliv však v přímém půjčování

uživatelům.

druhová specializace knihoven (generic

specialisation of libraries)

Specializace určená převažujícím druhem

dokumentů v knihovně, např. norem,

patentových spisů, nosičů zvuku apod., jimiž

knihovna naplňuje své hlavní funkce, s tím

souvisí i charakter služeb a do jisté míry i

speciální skupina uživatelů knihovny.

elektronická knihovna (electronic library)

ekvivalent digitální knihovna

fakultní knihovna (faculty library, college

library)

Knihovna fakulty vysoké školy, která slouží

učitelům a studentům fakulty.

farní knihovna (parish library, parochial library)

Knihovna s fondy církevní a náboženské

literatury budovaná při farním úřadu a

financovaná církví. Může být veřejně přístupná.

filiálka knihovny (branch library)

ekvivalent pobočka knihovny

filmotéka (film library, film collection)

Odborně uspořádaná sbírka filmů budovaná v

knihovně nebo jiné instituci.

firemní knihovna (firm library)

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 39 | S t r á n k a

Specializovaná knihovna zřizovaná

podnikatelským subjektem (podnikem, akciovou

společností apod.) s cílem získávat, zpracovávat

a zprostředkovat dokumenty a informace z

oboru činnosti subjektu. Se souhlasem

zřizovatele může být přístupná veřejnosti.

fonotéka (record library)

Sbírka zvukových dokumentů obvykle

uchovávaná a zpřístupňovaná ve speciálním

oddělení knihovny.

galerijní knihovna (library of gallery)

Knihovna galerie zpravidla neveřejného

charakteru, která shromažďuje dokumenty podle

profilace galerie a slouží pracovníkům galerie,

popř. dalším odborníkům.

historická knihovna (historical library)

Speciální knihovna neveřejného charakteru,

jejímž úkolem je uchovávání a ochrana

historických knižních fondů, které jsou součástí

národního kulturního dědictví.

hudební knihovna (music library)

Knihovna nebo specializovaná část knihovny,

která uchovává a zpřístupňuje zvukové a

multimediální dokumenty.

hybridní knihovna (hybrid library)

Knihovna integrující klasickou knihovnu

představovanou především tištěnými dokumenty

a digitální knihovnu, obvykle s cílem zkvalitnění

služeb uživatelům.

ilegální knihovna (illegal library)

Knihovna, jejíž činnost není úředně schválena a

která pracuje proti vůli oficiálních úřadů.

informační centrum (information centre,

clearing-house)

ekvivalent informační středisko

informační kiosek (information booth,

information kiosk)

Informační terminál umožňující bezplatný

přístup veřejnosti k vybraným informačním

zdrojům a internetu.

informační středisko (information centre,

clearing-house)

Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je

shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování

informací.

integrovaná knihovna (integrated library)

Komplexní knihovna, vzniklá sloučením více

knihoven např. obecní a školní, knihovna vzniklá

spojením více fakult, ústavů.

jednoobslužná knihovna

ekvivalent pro One peron libray

klášterní knihovna (monastery library)

Církevní knihovna shromažďující převážně díla

náboženského obsahu a svými fondy a činností

sloužící klášteru.

knihovna (library)

Kulturní, informační a vzdělávací instituce, která

shromažďuje, zpracovává a uchovává

organizovanou sbírku dokumentů a poskytuje

knihovnické a informační služby uživatelům.

knihovna pro čtenáře se speciálními

potřebami

Knihovna poskytující speciální služby čtenářům

se specifickými potřebami (handicapovaným

čtenářům). Jedná se např. o přístup ke

speciálním dokumentům, pomůckám, které se

odlišují podle druhu postižení.

knihovna pro mládež (library for childern)

Specializovaný typ veřejné knihovny, která

získává, zpracovává a zpřístupňuje knihy a jiné

dokumenty pro děti a mládež s cílem

uspokojovat jejich informační, vzdělávací a

čtenářské potřeby a zájmy.

knihovna pro nevidomé (library for blind,

Braille library)

Specializovaná knihovna, která získává,

zpracovává a zpřístupňuje specifické dokumenty

pro nevidomé a poskytuje speciální služby.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 40 | S t r á n k a

knihovna prohibitní literatury (library of

prohibited literature)

Knihovna, popř. část knihovny obsahující

soubor zakázaných, z hlediska daného

společenského zřízení ideologicky, morálně

anebo jinak škodlivých dokumentů, jejichž

půjčování je omezeno zvláštními předpisy.

knihovna s jedním pracovníkem

ekvivalent pro One person library

knihovna samizdatové literatury (library of

prohibited literature)

ekvivalent knihovna prohibitní literatury

knihovní středisko (central library, main

library)

ekvivalent ústřední knihovna

knihovní systém (library system)

1. Abstraktní model jedné knihovny nebo

skupiny knihoven, v němž prvky představují

jednotlivé části (místa) knihovny, kde se realizují

knihovnické a informační činnosti a služby, a

vazbami mezi prvky jsou vztahy mezi těmito

částmi (místy).

2. Označení pro knihovnu, její část nebo pro

skupinu knihoven, mající společný cíl nebo více

cílů - shromažďovat, zpracovávat a uchovávat

knihovní dokumenty a informace s cílem

poskytovat knihovnické a informační služby.

komunitní knihovna (library as community

centre)

Veřejná knihovna typu městské či obecní aktivně

pomáhající rozvoji komunity v místě svého sídla,

a tak propojující tradiční knihovnické a

informační služby s činnostmi komunitního

centra. (Komunitu tvoří lidé žijící ve výše

vymezené oblasti různého věku, pohlaví,

vzdělání, společenského postavení apod.)

Knihovna se nezaměřuje pouze na

zaregistrované čtenáře, nýbrž na všechny

skupiny lidí patřící do místní komunity.

Plánovitě a systematicky vytváří podmínky pro ty

služby, kterými může reagovat na potřeby

komunity za účelem jejího rozvoje (navazování a

posilování vazeb mezi jednotlivými členy).

Poskytuje prostor pro kulturní, vzdělávací a

volnočasové aktivity jednotlivých skupin lidí

(např. otevřené kluby v knihovnách, projekty

propojující různé skupiny i jednotlivce

společnou činností). Rozvíjí také programy

pomáhající v integraci znevýhodněných skupin

do místní komunity (např. kurzy pro

nezaměstnané či programy pro děti ohrožené

sociální exkluzí). Intenzívně spolupracuje s

místními organizacemi a institucemi a svými

aktivitami podporuje propojování veřejného a

soukromého sektoru, rozvoj partnerství mezi

organizacemi a představiteli veřejné správy,

neziskovými organizacemi, podnikateli a občany

(např. společná setkání zainteresovaných nad

konkrétním aktuálním problémem místa).

konzervační knihovna (depository library,

preservative library)

Knihovna nebo část knihovny s konzervační

funkcí, jejímž hlavním posláním je trvale

uchovávat příslušnou část dokumentové

produkce.

kooperační systém knihoven (cooperative

library system)

Informační systém založený na různých formách

spolupráce mezi knihovnami. Kooperační

systémy mohou být zaměřeny na budování

souborných katalogů, sdílenou katalogizaci,

meziknihovní výpůjční službu, koordinaci

doplňování knihovních fondů apod. a budovány

na regionální, národní nebo mezinárodní úrovni.

krajská knihovna (county library)

Veřejná knihovna zpravidla univerzálního

charakteru, jejímž zřizovatelem je příslušný

orgán kraje. Obvykle plní také funkci základní

(městské) knihovny v místě sídla. V systému

knihoven zajišťuje také regionální funkce. Více

viz oddíl 2 – krajská knihovna

královská knihovna (royal library)

1. Označení národní knihovny v některých

zemích s monarchickým zřízením (např.

Dánsko, Švédsko ad.).

2. Soukromá knihovna panovníka nebo

panovnického rodu.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 41 | S t r á n k a

lekotéka (toy library)

Knihovna nebo oddělení knihovny, které půjčuje

hračky jak prezenční, tak i absenční formou.

Někdy je lekotéka spojena se vzdělávacím a

informačním centrem pro děti se speciálními

vadami (potřebami) a pro jejich rodiče. Fond je

zpravidla rozdělen do kategorií podle věku dítěte

a podle typu hračky nebo hry na hračky

rozvíjející představivost, modely, hudební

nástroje, stavebnice, hračky pro rozvoj tělesné

zdatnosti, hračky pro nemluvňata, hry a puzzle,

panenky atd. Orientaci ve fondu usnadňují

obrázkové katalogy, které jsou doplněny

popisem hraček a většinou jsou vystaveny i na

internetu. Lekotéky spolupracují s lékařskými a

rehabilitačními pracovišti a často jsou jejich

součástmi.

lidová knihovna (public library, lending library)

ekvivalent veřejná knihovna

mediatéka (media centre)

Knihovna, popř. součást knihovny nebo jiné

instituce, s uspořádaným souborem obrazových,

zvukových a audiovizuálních dokumentů,

určeným k jejich uchovávání a zpřístupňování

uživatelům, se zřetelně vymezeným studijním,

výukovým, rekreačním nebo archivním

záměrem.

městská knihovna (municipal library)

Veřejná knihovna zřizovaná správou města pro

uspokojování čtenářských zájmů, informačních a

vzdělávacích potřeb obyvatelů města.

metodické středisko

Knihovna nebo její organizační součást plnící

metodickou funkci.

meziknihovní kooperace (cooperative library

system)

ekvivalent kooperační systém knihoven

místní lidová knihovna (municipal library)

ekvivalent obecní knihovna

mikrotéka (microform collection)

Dílčí knihovní fond tvořený mikromédii,

zpravidla mikrofilmy anebo mikrofišemi.

modulární knihovna (modular library)

1. Knihovna vlastnící modulární, skladebný

systém uplatněný ve vybavení knihovny.

2. Termín z oblasti výpočetní techniky (častější).

multimediální knihovna (multimedial library)

Knihovna s fondem multimediálních

dokumentů.

multimediální středisko (multimedia centre)

Studovna nebo oddělení knihovny zpřístupňující

obrazové, zvukové, audiovizuální dokumenty.

muzejní knihovna (museum library)

Knihovna muzea, která shromažďuje fondy

odborné literatury, sbírky psaných a tištěných

památek a dokumentů, které jsou výsledkem

sběratelské a ochranářské činnosti muzea. Slouží

přednostně potřebám muzejních pracovníků.

nadační knihovna (foundation library)

Knihovna, která vznikla ze soukromé nadace a

byla dána do veřejného užívání.

národní knihovna (national library)

Ústřední veřejná a univerzální knihovna země

(státu) zpravidla dotovaná ze státního rozpočtu,

zodpovědná za získávání, zpracování, evidenci,

konzervaci a zpřístupňování národního

(státního) dokumentového fondu, popř. také za

rozvoj národního knihovního systému.

národní knihovní systém (national library

system)

Systém knihoven v rámci státu, fungující na bázi

informačních technologií, umožňující propojení

a účelnou spolupráci bez ohledu na resortní

příslušnost a zapojený do mezinárodní

spolupráce. Cílem národního systému knihoven

je zabezpečit občanům rovný přístup k

informacím publikovaným v jakékoliv formě a

na jakýchkoliv médiích a poskytovat komplexní

knihovní a informační služby.

národní systém knihoven (national library

system)

ekvivalent národní knihovní systém

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 42 | S t r á n k a

neveřejná knihovna (private library)

Knihovna, která není přístupná veřejnosti.

obecní knihovna (municipal library)

Knihovna zřizovaná orgány místní samosprávy

pro uspokojování čtenářských zájmů,

informačních a vzdělávacích potřeb obyvatelů

obce.

odborná knihovna (special library)

Knihovna, která získává, zpracovává a

zpřístupňuje dokumenty se zaměřením na

specifický obor, popř. dokumenty speciálního

druhu (patenty, hudebniny, slepecký tisk apod.).

odborová knihovna (trade union library)

Univerzální knihovna neveřejného charakteru

budovaná a spravovaná odborovou organizací a

poskytující služby jejím členům.

okresní knihovna (discrict library; hist.)

Knihovna zřizovaná a financovaná z veřejných

prostředků pro uspokojování knihovnických a

informačních potřeb obyvatel okresu a místa

sídla knihovny.

One person library

Knihovna zajišťující služby pomocí jednoho

pracovníka, případně s menší pomocí. Nemusí

se jednat o veřejnou knihovnu.

paměťová instituce

Knihovny, archivy, muzea, výzkumné ústavy,

univerzity, jejichž cílem je ochrana a

zpřístupňování dokumentů kulturního dědictví.

parlamentní knihovna (parliamentary library)

Odborná knihovna parlamentu shromažďující a

uchovávající parlamentní tisky (parlamentária) a

jiné dokumenty potřebné pro činnost

parlamentu.

pobočka knihovny (branch library)

Lokálně vyčleněná část knihovny, která je její

organizační součástí a pracuje pod jejím

vedením.

pobočková knihovna (branch library)

ekvivalent pobočka knihovny

podniková knihovna (firm library)

ekvivalent firemní knihovna

pojízdná knihovna (mobile library, travelling

library)

Veřejná knihovna, popř. oddělení knihovny,

která užívá speciálně upravený a vybavený

dopravní prostředek na dopravu dokumentů k

uživatelům v místech, kde není zřízena stálá

knihovna, např. v odlehlých lokalitách a na

sídlištích velkoměsta.

prezenční knihovna (non-circulating library)

Knihovna nebo její vydělený fond, který mohou

uživatelé používat pouze na místě ve studovně

nebo čítárně.

provozovatel knihovny (library services

provider)

Právnická osoba poskytující svým jménem

knihovnické a informační služby v dané

knihovně. Je-li knihovna právním subjektem,

pak sama je provozovatelem knihovny, nemá-li

knihovna právní subjektivitu (pokud např. je

součástí organizace nebo je organizační složkou

územně samosprávného celku nebo státu), pak

provozovatelem je příslušný právní subjekt.

příruční knihovna (ready reference collection,

reference library)

Soubor knihovních jednotek obsahující základní

díla z oborů podle profilu knihovny a

dokumenty encyklopedického charakteru.

referenční centrum (reference centre)

Oddělení knihovny nebo informační instituce

poskytující především referenční, bibliografické a

faktografické služby.

referenční příručková knihovna (reference

collection, on-site collection)

Příruční knihovna obsahující bibliografie, údaje o

fondech jiných knihoven a základní informační

literaturu.

referenční středisko (reference centre)

ekvivalent referenční centrum

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 43 | S t r á n k a

regionální funkce (činnost) knihovny

(regional functions of library)

Funkce zpravidla univerzální knihovny zaměřené

na vymezený region. Jsou jimi zejména činnosti

koordinační, poradenské a konzultační,

meziknihovní služby, vzdělávací aktivity,

shromažďování, zpracovávání, uchovávání a

zpřístupňování dokumentů a informací o daném

regionu.

regionální funkce pověřené knihovny

Regionální funkce, jejichž plněním krajská

knihovna smluvně pověří některé ze základních

knihoven kraje. Jsou jimi především konzultační

a poradenské služby, centrální nákup a

zpracování knihovních fondů, budování

výměnných fondů knihovních dokumentů a

poskytování výměnných souborů, vzdělávání

knihovníků apod.

regionální knihovna (regional library)

Veřejná knihovna, která zabezpečuje

knihovnické a informační služby pro obyvatele

příslušného regionu.

regionální síť knihoven (regional libraries

network)

Síť knihoven organizovaná na území

vymezeného regionu.

sálová knihovna (hall-type library)

Typ klášterních a zámeckých knihoven s

bohatou barokní výzdobou.

samoobslužná knihovna

Knihovna umožňující uživatelům půjčování a

vrácení knih, kontrolu a prolongaci vlastních

výpůjček samostatně bez přítomnosti personálu

knihovny pomocí samoobslužného systému,

který funguje na principu RFID (radio-

frekvenční identifikace) nebo snímání čárových

kódů.

sídlištní knihovna (housing estate library)

Veřejná knihovna poskytující služby obyvatelům

místně určeného obvodu (sídliště) města.

Zpravidla je součástí (pobočkou) městské

knihovny, která zajišťuje pravidelné doplňování

jejích knihovních fondů.

síť knihoven (libraries network)

Skupina knihoven propojených vzájemnými

vazbami v oblasti řízení, organizace a

poskytování knihovnických a informačních

služeb. Může být organizovaná např. na

územním principu (poskytuje služby občanům

vymezeného území - obce, regionu, státu) nebo

podle typu knihoven (síť vysokoškolských,

muzejních, lékařských aj. knihoven).

slepecká knihovna (library for blind, Braille

library)

ekvivalent knihovna pro nevidomé

soukromá knihovna (private library)

Sbírka knih, časopisů a jiných dokumentů, která

je majetkem jednotlivce.

soukromá veřejná knihovna (private public

library)

Knihovna budovaná a financovaná soukromou

osobou daná k dispozici veřejnosti.

specializovaná knihovna (specialised library)

Veřejná knihovna se specializovaným knihovním

fondem, vykonávající koordinační, odborné,

informační, vzdělávací, analytické, výzkumné,

metodické a poradenské činnosti stanovené

novým knihovním zákonem. Tvoří součást

systému knihoven.

speciální knihovna (special library)

ekvivalent odborná knihovna

spolková knihovna (association library)

Knihovna neveřejného charakteru, kterou zřizuje

a udržuje určitý spolek a která slouží jeho

členům.

státní knihovna (state library)

Knihovna zřízená a financovaná státem. Může

plnit stejné funkce jako národní knihovna.

státní vědecká knihovna (state scientific

library; hist.)

Veřejná knihovna zřizovaná a financovaná

státem (popř. územním orgánem) s cílem

shromažďovat a zpřístupňovat vědecké a

odborné literatury.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 44 | S t r á n k a

statut knihovny (library statutes)

Dokument vnitropodnikového charakteru

vydaný zřizovatelem knihovny, popř. ředitelem,

který navazuje na zřizovací listinu nebo jiný

zakládací dokument a rozvíjí jeho základní

ustanovení týkající se funkcí, činnosti a služeb

knihovny.

středisková knihovna (community library; hist.)

Veřejná profesionální knihovna zřizovaná ve

střediskové obci jako poradenské centrum

místních lidových (obecních) knihoven s

neprofesionálními pracovníky spadajícími do

jejího obvodu. Funkci střediskové knihovny

plnily rovněž některé okresní knihovny.

středisko vědeckých informací

(documentation centre)

Instituce nebo její složka, která shromažďuje,

zpracovává a zpřístupňuje informační zdroje pro

potřeby daného oboru nebo instituce.

střediskový systém knihoven (departmental

library system; hist.)

Systém místních lidových (obecních) knihoven

soustředěných (přidružených) podle územní

spádovosti ke knihovně s profesionálními

zaměstnanci v tzv. střediskové obci. Cílem

systému bylo zajistit kvalitní knihovnické služby

v malých obcích.

školní knihovna (school library)

Knihovna pro žáky a učitele na základní, střední

nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná

z rozpočtu školy. Jejím hlavním úkolem je

informační a dokumentační zabezpečení

vyučovacího procesu. Může mít dvě samostatné

části - knihovnu učitelskou a žákovskou.

školská knihovna (school library)

ekvivalent školní knihovna

technická knihovna (technical library; hist.)

Odborná knihovna, jejímž úkolem je informační

podpora výrobní a výzkumné činnosti

konkrétního podniku.

učitelská knihovna (teaching staff library)

Samostatná školní knihovna nebo její součást,

budovaná pro potřeby výuky a odborný růst

pedagogů.

univerzální knihovna (general library)

Knihovna, která shromažďuje a zpřístupňuje

dokumenty ze všech nebo více vědních oborů

lidského poznání.

univerzitní knihovna (university library)

Knihovna sloužící univerzitním pedagogům a

posluchačům.

ústřední knihovna (central library, main library)

Knihovna, která stojí v čele základní nebo dílčí

sítě knihoven a je jejich konzultačním a

poradenským centrem, popř. plní i funkci jejich

přímého řízení.

vědecká knihovna (research library)

Univerzální nebo specializovaná knihovna, která

získává, zpracovává a zpřístupňuje dokumenty a

informace z určitého vědního oboru nebo

skupiny vědních oborů.

veřejná knihovna (public library, lending

library)

Knihovna zřizovaná a financovaná z veřejných

prostředků (nejčastěji obce, města, regionu) a

přístupná veřejnosti.

vězeňská knihovna (prison library)

Speciální neveřejná knihovna ve věznici.

videotéka (video library)

Uspořádaný soubor videodokumentů budovaný

v knihovně nebo jiné instituci s určitým, zřetelně

vymezeným studijním, výukovým, rekreačním

nebo archivním záměrem.

vojenská knihovna (military library)

Knihovna neveřejného typu zřízená v

organizačním útvaru armády.

Jiří Piáček KNIHOVNICTVÍ pro 4. ročník 45 | S t r á n k a

vysokoškolská knihovna (academic library,

higher education libraries)

Speciální odborná knihovna vysoké školy, která

slouží ke studijní a vědecké práci jejích

posluchačů a pedagogů.

základní knihovna (basic library)

Veřejná knihovna vykonávající informační,

kulturní a vzdělávací činnosti, tvořící podle

nového knihovního zákona součást systému

knihoven. Knihovnu s univerzálním knihovním

fondem zřizuje příslušný orgán obce, knihovnu

se specializovaným knihovním fondem může

zřizovat i jiný subjekt.

zámecká knihovna (castle library)

Knihovna budovaná šlechtickým rodem nebo

jednotlivci pro soukromé účely trvale uložená na

jednom šlechtickém sídle.

zřizovatel knihovny (library founder)

Zpravidla právnická osoba, která zřizuje nebo

zakládá knihovnu. Termín běžně, avšak

nepřesně, užíván i pro označení organizace

(společnosti, zařízení), která zřídila knihovnu

vnitropodnikovým organizačním aktem.

zvuková knihovna

ekvivalent pro fonotéka

žákovská knihovna (pupil's library, scholastic

library)

Samostatná školní knihovna nebo její součást

zřizovaná základními, středními nebo vyššími

odbornými školami pro potřeby žáků a studentů.

Knihovnictví - 4. ročník 2012/13 - druhy knihoven 46 | S t r á n k a

Bibliografie:

ANON. 2012a. Comparison of e-book formats. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. S.l.: s.n. [cit. 26. říjen 2012]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Comparison_of_e-book_formats&oldid=519145647 Page Version ID: 519145647 ANON. 2012b. Gray literature. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. S.l.: Wikimedia Foundation, Inc. [cit. 12. červen 2012]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Gray_literature&oldid=495476381 Page Version ID: 495476381 ANON. 2012c. Open access. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. S.l.: Wikimedia Foundation, Inc. [cit. 11. červenec 2012]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Open_access&oldid=501401414 Page Version ID: 501401414 BARTOŠEK, Miroslav. 2009. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU [online], roč. 20, č. 2, s. 1–7. [cit. 11. červen 2012]. Dostupné z: http://www.ics.muni.cz/zpravodaj/articles/628.html BUREŠOVÁ, Iva. 2010. Open Access I. In: Open Access a Creative Commons [online]. S.l. 28. duben 2010. [cit. 3. červenec 2012]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/PARTSIP/open-access-i-iva-bureov CELBOVÁ, Ludmila. 2003a. Digitální archiv [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 18. červen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000852&local_base=KTD CELBOVÁ, Ludmila. 2003b. Digitální knihovna [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 4. červen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000854&local_base=KTD CELBOVÁ, Ludmila. 2003c. Elektronické periodikum [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 27. listopad 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000868&local_base=KTD COCACOLA (PSEUD.). 2010. Schéma architektury digitálního repozitáře [online]. 2010. S.l.: s.n. [cit. 22. říjen 2012]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Obraze_repozit%C3%A1%C5%99.jpg CUBR, Ladislav a Jaroslava HAVLOVÁ. 2003a. Digitální repozitář [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 4. červen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014292&local_base=KTD CUBR, Ladislav a Jaroslava HAVLOVÁ. 2003b. Důvěryhodný digitální repozitář [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 4. červen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014621&local_base=KTD CUBR, Ladislav a Jaroslava HAVLOVÁ. 2003c. Institucionální repozitář [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 4. červen 2012]. Dostupné z:

Knihovnictví - 4. ročník 2012/13 - druhy knihoven 47 | S t r á n k a

http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014622&local_base=KTD FRIEDLOVÁ, Irma. 2009. Komunikace občana se státem prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT [online]. Brno, [cit. 8. říjen 2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/215790/ff_b/ HANOUSEK, Tomáš. 2005. OAI-PMH pro začátečníky: příloha k výzkumné zprávě projektu. In: Možnosti a formy zpřístupnění archivních fondů nebo jejich součástí veřejnosti v elektronické podobě [online]. Praha: Národní archiv. s. 22. [cit. 30. říjen 2012]. Dostupné z: http://www.nacr.cz/Z-files/moznosti_06.pdf KOCÁBOVÁ, Kateřina. 2011. Proměny vědeckého publikování v souvislosti s Open Access se zaměřením na otevřené časopisy a recenzní řízení [online]. Brno, [cit. 3. červenec 2012]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341697/ff_b/ KREJČÍŘ, Vlastimil. 2005. Univerzální digitální repozitař [online]. Brno, [cit. 25. říjen 2012]. Dostupné z: http://www.dspace.cz/soubory/dp-krejcir.pdf KUČEROVÁ, Helena. 2003a. Informační systém veřejné správy [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 8. říjen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000399&local_base=KTD KUČEROVÁ, Helena. 2003b. Registr veřejné správy [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 8. říjen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000429&local_base=KTD MATUŠÍK, Zdeněk. 2003. Šedá literatura [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 12. červen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001056&local_base=KTD NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Definice šedé literatury. Definice -NUSL [online]. 2012 [cit. 12. červen 2012]. Dostupné z: http://nusl.techlib.cz/index.php/Definice OPEN SOCIETY INSTITUTE. 2002. Budapest Open Access Initiative [online]. 2002. S.l.: Open Society Institute. [cit. 11. červen 2012]. Dostupné z: http://www.soros.org/openaccess/read PINKAS, Otakar. 1999. Digitální knihovny, jejich organizace a služby. In: Knihovny současnosti 1999: Sborník ze 7. konference, konané ve dnech 14.-16. září 1999 v Seči u Chrudimi [online]. Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 100–105 [cit. 12. říjen 2012]. ISBN 80-86249-04-2. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks1999/1999-1-100.pdf ROSENTHAL, Colin a Asger BLEKINGE-RASMUSSEN. 2009. Průvodce plánem důvěryhodného digitálního repozitáře (PLATTER) [online]. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky [cit. 22. říjen 2012]. ISBN 978-80-7050-569-4. Dostupné z: http://www.ndk.cz/platter-cz SKLENÁK, Vilém. 2003. Digitální (elektronický) podpis [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 16. říjen 2012]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000597&local_base=KTD SODOMKOVÁ, Jana. 2003. Základní knihovna [online]. Praha: Národní knihovna ČR. [cit. 8. říjen 2012]. Dostupné z:

Knihovnictví - 4. ročník 2012/13 - druhy knihoven 48 | S t r á n k a

http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002033&local_base=KTD TKAČÍKOVÁ, Daniela. 2010. Moderní metody uchovávání a šíření výsledků výzkumu a vývoje [online]. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita [cit. 27. únor 2012]. ISBN 978-80-248-2159-7. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/78276