1
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ
PROGRAM
pro předškolní vzdělávání
„Pojďme si hrát a poznávat“
O B S A H
1. Identifikační údaje
1.1. Platnost dokumentu
2. Obecná charakteristika školy
2.1 Velikost školy, počty tříd
2.2 Charakter budovy, okolí školy
3. Podmínky předškolního vzdělávání
3. 1. Věcné podmínky
3. 2. Životospráva
3. 3. Psychosociální a psychohygienické podmínky
3. 4. Organizační chod
3. 5. Řízení školy
3. 6. Personální a pedagogické zajištění
3. 7. Spoluúčast zákonných zástupců
3. 8. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
3. 9. Vzdělávání dětí nadaných
3. 10. Vzdělávání dětí od 2 do 3 let
4. Organizace vzdělávání
4.1. Vnitřní uspořádání školy a jednotlivých tříd
4.2. Charakteristika třídy
4.3. Celoškolní společné akce
4.4. Spolupráce se základní školou
4.5. Spolupráce s ostatními institucemi
5. Charakteristika vzdělávacího programu
5.1. Úkoly předškolního vzdělávání
5.2. Cíle předškolního vzdělání
5.3. Klíčové kompetence
5.4. Specifika PV, metody a formy práce
5.5. Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí se specifickými potřebami
5.6. Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí nadaných
5.7. Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí od 2 do 3 let
5.8. Děti s odkladem školní docházky
6. Vzdělávací obsah
6.1. Dítě a jeho tělo
6.2. Dítě a jeho psychika
6.3. Dítě a ten druhý
6.4. Dítě a společnost
6.5. Dítě a svět
Integrované celky
Tematické okruhy integrovaných celků
(pedagogický záměr, cíle, očekávané kompetence, očekávané výstupy)
Barevný podzim
• Kdo všechno přišel do školky
• Sklízíme plody podzimu
• Když padá listí
Kouzelná zima
• Těšíme se na Ježíška
• Paní Zima jede
• Objevujeme svět kolem nás
Hrátky se sluníčkem
• Jak se rodí Jaro
• Moje zvířátko – Kde má svůj domov?
• Když všechno kvete
• Co už umím
Vzdělávací nabídka v jednotlivých oblastech tematických bloků
7. Evaluační systém
1. Identifikační údaje
Název Školního vzdělávacího programu
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Pojďme si hrát a poznávat“
Údaje o škole
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Mikulůvka, okr. Vsetín (dále jen MŠ)
Adresa školy: Mikulůvka 42, 756 24 Bystřička
Statutární zástupce: Mgr. Dagmar Heraltová
Telefon: +420606959366
Email: [email protected]
Web: www.zsmikuluvka.webnode.cz
Zařazení do sítě škol:
IZO: 120400219
REDIZO: 600149935
IČO: 70918023
Zřizovatel:
Název: Obec Mikulůvka
Adresa: Mikulůvka 226, 756 24 Bystřička
Telefon: 571 453 140, 725 121 197
Email: [email protected]
1.1. Platnost dokumentu:
Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen ŠVP PV) je zpracován v souladu
s obecně platnými právními předpisy a jeho základním východiskem je Rámcový vzdělávací program
pro předškolní výchovu.
Platnost dokumentu od: 01. 09. 2017
Verze: 06/2017
Pedagogickou radou schválen dne: 30. 8. 2017
Školskou radou projednán dne: 31. 8. 2017
Číslo jednací: 06/2017
Podpis ředitelky školy: Razítko školy
Přejeme si, aby:
se v naší mateřské škole děti cítily dobře a spokojeně,
odcházely každodenně domů plné dojmů a zážitků,
rády se vracely za svými kamarády, k různým hrám a společnému objevování světa
kolem sebe.
2. Obecná charakteristika školy
2.1. Velikost školy, počty tříd
Mateřská škola je dvoutřídní s dětmi zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let.
Vlastní činnost MŠ je provozována ve dvou třídách. Každá třída využívá dvě spojené místnosti. Jedna
slouží jako jídelna, třída a malá herna současně, druhá se využívá jako ložnice a velká herna
pro pohybové aktivity. Každá ze tříd má svoji umývárnu, toalety a šatnu. Prostory jsou vybaveny
novým nebo renovovaným nábytkem.
2.2. Charakter budovy, okolí školy
Jedna třída mateřské školy je umístěna v přízemí staré budovy ZŠ a MŠ Mikulůvka, okr. Vsetín, druhá
v prvním patře přístavby. Budova v letech 2001-2010 prošla velkou rekonstrukcí (výměna oken,
zateplení školní budovy, kuchyně, umývárna a sociální zařízení dětí).
V roce 2016 se rozšířila o nové prostory prvního patra díky přístavbě.
Součástí MŠ je zahrada, v bezprostřední blízkosti se nachází sportovní areál obce, který MŠ plně
využívá. Škola leží uprostřed přírody, v blízkosti se nachází les, louky, potok.
3. Podmínky předškolního vzdělávání
3.1. Věcné podmínky
Prostory obou tříd MŠ umožňují dětem nejrůznější skupinové i individuální činnosti. Dětský nábytek,
tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení i vybavení pro odpočinek jsou přizpůsobeny
antropometrickým požadavkům. Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky
odpovídá finančním možnostem zařízení, je průběžně obnovováno a doplňováno a učitelkami plně
využíváno. Většina hraček a dalších doplňků je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je
samostatně brát a zároveň uklízet na správné místo.
Děti se samy svými výtvory podílejí na výzdobě interiéru budovy. Prostředí je upraveno tak, aby
dětské práce byly dětem přístupné a mohly si je shlédnout i jejich zákonní zástupci (popřípadě si je
děti mohou ihned odnést domů).
Snažíme se o maximální bezpečnost a dodržování hygienických norem dle platných předpisů
(týkajících se teploty, větrání, vlhkosti vzduchu, osvětlení atd.)
3.2. Životospráva
Životospráva dětí v mateřské škole je plně vyhovující, dětem je poskytována plnohodnotná a
vyvážená strava dle předpisů. Je zachována vhodná skladba jídelníčků, dodržována zdravá
technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin a mezi
jednotlivými podávanými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Nenutíme násilně děti do
žádného jídla.
Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval
organizace činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci, aby mohli zákonní
zástupci přivádět děti podle svých možností, aby bylo možné reagovat na neplánované události
v životě MŠ. Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku podle počasí, program činností je
přizpůsobován aktuálnímu stavu. Děti mají dostatek volného pohybu nejen venku, ale i v interiéru
MŠ. V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku
jednotlivých dětí. Donucovat děti ke spánku na lůžku je nepřípustné. Děti s nižší potřebou spánku
pouze odpočívají, je jim nabízen klidný náhradní program.
Učitelky se chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor.
Režim dne dětí v mateřské škole
6, 30 - 8, 00
příchod - scházení se dětí, ranní hry dle přání a volby dětí,
8, 00 - 9, 30
každodenní ranní zdravotní cvičení, pohybové hry, podávání ranní svačiny, relaxační chvilky, individuální
péče o děti, jazykové chvilky, smyslové hry, didakticky zacílené činnosti (záměrné i spontánní učení) ve
skupinách a individuálně, hry a činnosti dle vlastní volby dětí, námětové hry dle tématického zaměření
výchovné práce
9, 30 - 11, 30
příprava na pobyt venku, pobyt venku
11 ,30 - 12, 00
hygiena, oběd, příprava na odpolední odpočinek
12, 00 - 14, 00
odpolední odpočinek, náhradní nespací aktivity
14, 00 - 14, 30
vstávání, odpolední svačina
14, 30 - 16, 00
hry a zájmové činnosti, pokračování didakticky cílených činností,
při příznivém počasí pobyt venku
3.3. Psychosociální a psychohygienické podmínky
Tyto podmínky jsou také vyhovující, děti i dospělí se cítí v prostředí MŠ příjemně, spokojeně, jistě a
bezpečně. Nově příchozí dítě má možnost se postupně adaptovat na nové prostředí i situaci.
Učitelky respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování. Nenásilně a citlivě
navozují situace klidu, pohody a relaxace. Děti nejsou neurotizovány spěchem a chvatem. Všechny
děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno. Učitelky dbají na předcházení
projevům násilí a jiných nežádoucích projevů. Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážená. Děti
se učí pravidlům soužití, dostává se jim jasných a srozumitelných pokynů.
Pedagogický styl, jakým jsou děti vedeny, je podporující, sympatizující, projevuje se empatickou a
naslouchající komunikací učitele s dětmi. Zbytečné organizování dětí z obavy o časové prostoje je
vyloučeno, tak jako podporování nezdravé soutěživosti dětí. Je uplatňován pedagogický styl
s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí dětí.
Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života. Učitel se vyhýbá
negativním slovním komentářům, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony
dítěte.
Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra a tolerance, zdvořilost a
vzájemná podpora. Dospělí se chovají spolehlivě.
3.4. Organizační chod
Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální
potřeby. Do denního programu jsou pravidelně zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové
aktivity. Učitelé se plně věnují dětem a jejich vzdělávání, aby nacházely potřebné zázemí, klid a
soukromí. Při vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuální přístup učitelky, aby se dítě
co nejdříve adaptovalo.
Děti mají dostatek prostoru pro spontánní hry, aby ji mohly dokončit anebo se k ní později vrátit.
Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby se děti zapojovaly do organizace činností a
pracovaly svým tempem.
Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost se
realizovat ve velkých i malých skupinách. V době dopoledních didakticky zacílených, skupinových
a individuálních činností souběžně působí obě učitelky v rámci překrývání směn (rozvržení
pracovních úvazků učitelek ). Spojování tříd je maximálně omezeno. Plánování činností vychází
z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám dětí. Jsou vytvářeny vhodné
podmínky pro plnění motivačních celků.
Provoz v MŠ je od 6, 30 hod. do 16, 00 hod.
Děti se přijímají do MŠ od 6, 30 hod. do 8, 00 hod. Po předchozí dohodě s paní učitelkou lze přivést
dítě do MŠ později. Při příchodu do MŠ musí zákonný zástupce použít zvonek s elektrickým
vrátníkem a kamerou připojenou na videotelefon umístěný ve třídách mateřské školy. Při odchodu z
budovy použije samoobslužného bzučáku.
Zákonný zástupce:
• je povinen předat dítě osobně paní učitelce, teprve potom může opustit školu. Polodenní děti
se rozcházejí od 12, 00 hod. do 12, 15 hod., odpoledne od 14, 15 hod. do 16, 00 hod.,
• může k vyzvednutí dítěte pověřit jinou osobu na základě písemné žádosti. Bez písemného
pověření nevydá učitelka dítě nikomu jinému, než zákonným zástupcům,
• je povinen nahlásit učitelce změnu aktuálního zdravotního stavu dítěte (vč. informovat školu
o případném infekčním onemocnění). Do mateřské školy patří pouze děti zdravé,
• učitelky mají právo, v zájmu zachování zdraví ostatních dětí, dítě prokazující známky
onemocnění, nachlazené či s jiným infekčním onemocněním do MŠ nepřijmout,
• je povinen nahlásit změny v osobních datech dítěte, telefonního spojení na zákonné zástupce,
trvalého bydliště, zdravotní pojišťovny,
• oznámí předem známou nepřítomnost dítěte v MŠ den předem do 12, 00 hod. dítě je pak
ze stravování odhlášeno. Informace ohledně stravování projednávají zákonní zástupci s vedoucí
školní jídelny, stravné platí včas ve stanoveném termínu prostřednictvím bankovního převodu,
• má možnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se programů dětí a zákonných
zástupců, pravidelně se informovat o všem, co se děje v mateřské škole,
• děti obléká čistě a tak, aby se mohly snadno svléknout a obléknout, jejich oblečení
přizpůsobuje předpokládanému stavu počasí, mají denně čistý kapesník, každý týden čisté pyžamo,
náhradní oblečení,
• je informován prostřednictvím třídní schůzky, nástěnky o důležitých dokumentech školy.
•
Mateřská škola má dvě třídy se smíšeným věkovým rozdílem. V jedné ze tříd jsou zařazeny nejmladší
a středně staré děti ,ve druhé třídě jsou děti středně staré a nejstarší .
Mateřská škola pracuje podle vzdělávacího programu s motivačním názvem
„Pojďme si hrát a poznávat“
3.5. Řízení školy
Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny.
Ředitelka zapojuje spolupracovníky do řízení mateřské školy, ponechává jim dostatek pravomocí a
respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech členů týmu na rozhodování o
zásadních otázkách školního programu.
Ředitelka vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, podporuje jejich vzájemnou spolupráci –
pedagogický sbor pracuje jako tým. Plánování je funkční a opírá se o předchozí analýzu, využívá
zpětné vazby.
Ředitelka vypracovává ŠVP ve spolupráci s ostatními členy pedagogického týmu. Kontrolní a
evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu MŠ a jsou užitečné. Z výsledků budou
vyhodnocovány závěry pro další práci.
MŠ spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány státní správy a samosprávy.
Řídící schéma školy: - ředitel školy
- ekonom, VŠJ
3.6. Personální a pedagogické zajištění
Všichni učitelé mají potřebnou odbornou kvalifikaci a pracují na základě jasně vymezených a
společně vytvořených pravidel. Sebevzdělávají se a ke svému vzdělávání přistupují aktivně.
Ředitelka podporuje a sleduje další růst profesních kompetencí všech učitelů (včetně své osoby),
vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání.
Služby učitelů jsou organizovány tak, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna dětem optimální
pedagogická péče.
Překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů každý den v každé třídě je v maximální možné míře.
Učitelé budou jednat a chovat se tak, aby byli vždy na profesionální úrovni v souladu se
společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání
předškolních dětí.
Specializované služby, jako je logopedie či jiná péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami,
ke kterým učitel sám není dostatečně kompetentní, jsou zajištěny ve spolupráci s příslušnými
odborníky–speciální pedagog,pediatr, PP poradnou, SPC, školními či poradenskými psychology,
lékaři, rehabilitačními pracovníky aj.
Počet tříd: 2
Počet dětí: 50 ( dle rejstříku škol)
Do školy jsou zařazovány děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti
od 2 let.
Personální zajištění
Pohodu a spokojenost dětí a jejich rodičů mají na starost v oblasti:
Vedení MŠ - ředitelka školy
Výchovy a vzdělání - čtyři kvalifikované učitelky
Provozu - účetní a vedoucí školní jídelny
- hlavní kuchařka, kuchařka
- provozní pracovnice
3.7. Spoluúčast zákonných zástupců
Ve vztazích mezi učitelkami a zákonnými zástupci by měla panovat oboustranná důvěra a otevřenost,
respekt a ochota spolupracovat – spolupráce funguje na základě partnerství.
Učitelé mají snahu vyhovět konkrétním potřebám jednotlivých dětí, resp. rodin. Zákonní zástupci
mají možnost se podílet na dění v MŠ, účastnit se různých programů, pořádáme úvodní třídní schůzky,
Dny otevřených dveří, tvořivé dílny a individuální rozhovory. Budou pravidelně a dostatečně
informováni o všem, co se v MŠ děje prostřednictvím učitelek a písemných informací na nástěnkách.
Učitelky pravidelně informují zákonné zástupce o prospívání jejich dítěte i o individuálních
pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se se zákonnými zástupci o společném postupu při jeho
výchově a vzdělávání. Zákonní zástupci si mohou dle potřeby individuálně dohodnout termín
konzultační schůzky s ředitelkou školy nebo učitelkami.
Učitelé chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záležitostech.
Jednají s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi, nezasahují do života a soukromí rodiny a
neposkytují nevyžádané rady.
MŠ podporuje rodinnou výchovu a pomáhá dětem v péči o dítě – nabízí poradenský servis
v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.
Zákonní zástupci mají možnost podílet se na dění v mateřské škole:
podílet se na akcích pořádaných pro zákonné zástupce a veřejnost,
účastnit se vystoupení dětí,
podílet se na dění v mateřské škole,
podílet se na vytváření příjemného prostředí ve škole,
projeví- li zájem, mohou spolupracovat při plánování programu mateřské školy, při
řešení vzniklých problémů.
Zákonní zástupci se finančně podílejí na pořádaných akcích:
dárky k vánocům a velikonocům,
výlety, návštěvy divadel a jiných kulturních akcí,
sponzorské dary.
3.8. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností
nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí
podpůrných opatření (odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním
podmínkám dítěte).
Tyto děti mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření . Podpůrná opatření realizuje
mateřská škola a podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti se člení do pěti stupňů.
Podpůrná opatření prvního stupně
Ředitelka školy rozhodne o poskytování podpůrných opatření prvního stupně bez doporučení
školského poradenského zařízení i bez informovaného souhlasu zákonného zástupce. Tímto není
dotčeno právo zákonného zástupce na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte.
Učitelka MŠ zpracuje plán pedag.podpory, ve kterém bude upravena organizace a hodnocení
vzdělávání dítěte včetně úpravy metod a forem práce a projedná jej s ředitelem školy.
Pokud by nepostačovala podpůrná opatření prvního stupně / po vyhodnocení plánu pedag.podpory /
doporučí ředitelka školy využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem
posouzení speciálních vzdělávacích potřeb dítěte
Podpůrná opatření druhého až pátého stupně
Podmínkou pro uplatnění podpůrného opatření 2. až 5. stupně je doporučení školského poradenského
zařízení s informovaným souhlasem zákonného zástupce dítěte. K poskytnutí poradenské pomoci
školského poradenského zařízení dojde na základě vlastního uvážení zákonného zástupce, doporučení
ředitelky školy nebo OSPOD.
Ředitelka školy:
• určí učitele odpovědného za spolupráci se školským poradenským zařízením v souvislosti s
doporučením podpůrných opatření dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami,
• zahájí poskytování podpůrných opatření 2. až 5. stupně bezodkladně po obdržení doporučení
školského poradenského zařízení a získání informovaného souhlasu zákonného zástupce,
• průběžně vyhodnocuje poskytování podpůrných opatření nejméně 1x ročně, v případě
souvisejících okolností častěji.
•
Ukončení poskytování podpůrného opatření 2.-5. stupně:
• je - li z doporučení školského poradenského zařízení zřejmé, že podpůrná opatření
2.- 5.stupně již nejsou potřeba nevyžaduje se souhlas zákonného zástupce, pouze se s ním projedná.
3.9. Vzdělávání dětí nadaných
Mateřská škola je povinna vytvářet ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci
podmínky k co největšímu využití potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti.
To platí v plné míře i pro vzdělávání dětí nadaných.
V předškolním věku dítě prochází obdobím nerovnoměrného a skokového vývoje, mnohdy je těžké
odlišit při identifikaci nadání dítěte od akcelerovaného vývoje v určité oblasti. Dítě, které vykazuje
známky nadání, musí být dále podporováno.
Vzdělávání dětí probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně
různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále
rozvíjet.
Mateřská škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu
nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.
3.10. Vzdělávání dětí od 2 do 3 let
Pokud to okolnosti dovolí, mohou být přijaty i děti mladší tří let, pokud splní podmínky pro
vzdělávání v mateřské škole podle ŠVP.
Dítě by mělo:
• znát své jméno,
• mít nastavený spací a stravovací režim,
• dodržovat zásady hygieny,
• jíst samostatně lžící a pít z hrnečku,
• vydržet sedět při jídle u stolu,
• částečně se umět obléknout a svléknout, obout se,
• nepomočovat se do plen, říct si, že potřebuje na toaletu,
• umět se vysmrkat,
• domluvit se, požádat o pomoc,
• reagovat na pokyn.
Mateřská škola dle svých možností poskytne dětem ve věku 2-3 let:
• vhodné podnětné a bezpečné hračky a pomůcky, jejichž uspořádání zajišťuje předkládání
přiměřeného množství podnětů a zároveň i bezpečnost vč. nastavení srozumitelných pravidel pro
používání a ukládání hraček a pomůcek,
• dostatečný prostor pro volný pohyb, hru a zabezpečí možnost naplnění potřeby průběžného
odpočinku,
• zajistí vyhovující režim dne, který respektuje potřeby dětí (zejména pravidelnost, dostatek
času na realizaci činností, úprava času stravování, dostatečný odpočinek),
• dostatečně velký úložný prostor na náhradní oblečení a hygienické potřeby v šatně a zázemí
pro zajištění hygieny dítěte,
• vytvoří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami a umožní
používání specifických pomůcek pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty.
K zabezpečení kvalitních podmínek pro vzdělávání dětí ve věku od 2 do 3 let přijme ředitelka školy
opatření k zajištění bezpečnostních, hygienických, psychosociálních, věcných (materiálních) a
personálních podmínek, životosprávy včetně stravování, organizace vzdělávání, obsahu vzdělávání,
financování a spolupráce.
4. Organizace vzdělávání
4.1. Vnitřní uspořádání školy a jednotlivých tříd
Počet tříd: 2
Počet dětí: 50 (dle rejstříku škol)
Do školy jsou zařazovány děti ve věku zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti
od 2 let.
Personální zajištění
Vedení MŠ - ředitelka školy
Výchova a vzdělání -čtyři kvalifikované učitelky
Provoz - ekonom a vedoucí školní jídelny
- hlavní kuchařka, kuchařka
- provozní pracovnice
V mateřské škole se všichni zaměstnanci řídí školním a pracovním řádem. Režim organizace dne je
součástí třídní dokumentace, tak jako třídní knihy, evidenční listy dětí a jejich seznam
4.2. Charakteristika tříd
BROUČCI
Nejmladší děti:
postupné přivykání si za pomoci rodičů na nové prostředí a nové lidi, režim dne,
pozvolné, nenásilné zapojování do denních činností,
dostatečný prostor na vyjádření potřeb a přání dětí,
respektování individualit dětí – adaptační problémy, stravování, specifické problémy,
učit se základům společné hry, podělit se o hračku, neubližovat si navzájem,
učit se reagovat na pokyn učitelky, umět poslechnout,
zvládnout základy hygieny, sebeobsluhy, stolování,
seznamování s okolím školky,
divadélka ve školce.
Střední děti:
rozvíjení osvojených dovedností, návyků,
postupný rozvoj hry, jemné a hrubé motoriky,
zapojování se do všech činností během dne,
využívat pracovních dovedností: kreslení, malování, modelování, stříhání, lepení,
koordinace pohybů při cvičení, tanci,
větší samostatnost, dokázat vyřídit vzkaz, orientovat se v budově školy,
znát děti ve třídě, uvědomovat si své okolí, navštěvovat kulturní programy.
SLUNÍČKA
Střední děti:
rozvíjení osvojených dovedností, návyků,
postupný rozvoj hry, jemné a hrubé motoriky,
zapojování se do všech činností během dne,
využívat pracovních dovedností: kreslení, malování, modelování, stříhání, lepení,
koordinace pohybů při cvičení, tanci,
větší samostatnost, dokázat vyřídit vzkaz, orientovat se v budově školy,
znát děti ve třídě, uvědomovat si své okolí, navštěvovat kulturní programy.
Nejstarší děti:
přizpůsobení se větším nárokům ve všech činnostech během dne,
rozpoznat hranice asertivního chování,
nést odpovědnost za své chování, rozhodování, hygienu, sebeosluhu, kulturu stolování,
spolupráce s institucemi – ZŠ, další třída MŠ, divadlo aj.,
rozvíjení fyzické a psychické zdatnosti, zvládat delší vycházky,
znát děti ze školky, učitelky a ostatní zaměstnance jménem,
zvládat pracovní a výtvarné činnosti, různé techniky, objevovat, experimentovat,
umět správně vyslovovat všechny hlásky, dokázat se sám obléci, obsloužit,
pomoc mladšímu kamarádovi,
příprava na bezproblémový vstup do školy,
upevňování získaných dovedností.
4.3. Celoškolní společné akce
Společné akce jsou organizovány ve spolupráci se základní školou, jsou motivovány čtyřmi ročními
obdobími: podzim – „Strašení na Mikulůvce“, zima – „Vánoční kouzlení“, jaro – „Malujeme jaro“,
léto- „Hrátky s létem“. Připravovaných akcí se zúčastňují děti, zákonní zástupci i široká veřejnost.
4.4. Spolupráce se základní školou
návštěva předškolních dětí MŠ v 1. třídě ZŠ - „Předškoláček-školáček“,
ve spoluprácí s učitelkami ZŠ podíl na organizaci a realizaci zápisu dětí do 1. ročníku ZŠ,
setkání se zákonnými zástupci předškoláků a budoucí učitelkou 1. třídy,
spoluúčast při organizování celoročního projektu s názvem „Výpravy na planety“ – jedná se o
tematicky zaměřená setkání pro předškolní děti a jejich zákonné zástupce v prostorách základní školy
(Planeta pastelková, Planeta šikulů, Planeta chutí a vůní, Planeta pohádková a Planeta zvířátková).
4.5. Spolupráce s ostatními institucemi
Specializované služby, jako je logopedie či jiná péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami,
ke kterým učitel sám není dostatečně kompetentní, jsou zajištěny ve spolupráci s příslušnými
odborníky – speciální pedagog, pediatr, PP poradnou, SPC aj.
5. Charakteristika vzdělávacího programu
5.1. Úkoly předškolního vzdělávání
Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu, poskytovat dětem
mnohostranné podněty k aktivnímu rozvoji učení a obohacování denního programu při současném
poskytování odborné péče. PV by mělo dětem usnadnit další životní a vzdělávací cesty a vytvořit
předpoklady pro pokračování ve vzdělání, za maximální podpory individuální rozvojové možnosti
daného dítěte.
Učitelky cíleně vytvářejí podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti. Řízené činnosti
učitelky organizují pro různě velké skupiny dětí. Snaží se ale také vytvářet příležitosti k setkávání
všech dětí (frontální činnosti, komunitní kruh), podle potřeb dětí a aktuální situace.
Režimové a doplňkové činnosti dětem nabízí např. při pobytu venku, tělovýchovných a relaxačních
aktivitách a podobně.
Didaktický styl je založen na principu vzdělávací nabídky, volbě a aktivní účasti dítěte.
5.2. Cíle vzdělávacího programu
Záměrem předškolního vzdělávání je rozvíjet každé dítě po stránce fyzické, psychické i sociální a
vést je tak, aby na konci svého předškolního období bylo jedinečnou a relativně samostatnou
osobností, schopnou (kompetentní, způsobilou) zvládat, pokud možno aktivně a s osobním
uspokojením, takové nároky života, které jsou na ně běžně kladeny a zároveň i ty, které ho v budoucnu
nevyhnutelně očekávají.
Rámcové cíle (záměry):
• rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání,
• osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost,
• získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na
své okolí.
Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání:
podporovat tělesný rozvoj a zdraví dítěte, jeho osobní spokojenost a pohodu,
rozvíjet řečové schopnosti dítěte,
podporovat stále dokonalejší chápání okolního světa, motivovat dítě k aktivnímu poznávání,
povzbuzovat chuť k učení, zájem poznávat nové a objevovat neznámé, porozumět věcem a jevům
kolem sebe,
rozvíjet schopnost přemýšlet a rozhodovat se, rozvíjet všechny poznávací a tvůrčí schopnosti
dětí, jejich fantazii, zájmy a nadání,
přispívat k elementárnímu dětskému chápání vývoje, pohybu a proměn, rozvíjet schopnost
dítěte přizpůsobovat se, reagovat na změny a vyrovnávat se s nimi.
Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost:
poskytovat dítěti možnost poznávat takové hodnoty, jako je nedotknutelnost lidských práv,
individuální svoboda, stejná hodnota a práva všech lidí, soucítění a solidarita se slabými a
ohroženými, péče o druhé a ohled na jiné, hodnoty spojené se zdravím, životem a životním prostředím
a důstojnými vztahy mezi lidmi,
v rozsahu dětských možností přispívat k předávání kulturního dědictví, jeho hodnot, tradic,
jazyka a poznání,
rozvíjet schopnost komunikovat, spolupracovat, spolupodílet se na činnostech a rozhodnutích
a nést za ně odpovědnost,
vést děti k sociální soudržnosti, připravovat se na život v multikulturní společnosti, k tomu
aby vnímaly různost kulturních komunit jako samozřejmost a měly porozumění pro jejich rozdílné
hodnoty i pro jejich sbližování.
Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na
své okolí:
rozvíjet poznání sebe sama, vlastních zájmů, možností a potřeb,
vytvářet příležitost k rozvoji sebevědomí a získání zdravé sebedůvěry,
vést dítě k zájmu podílet se na společném životě a činnostech ve škole i v rodině, učit se
spolupracovat, spoluodpovídat, akceptovat a tolerovat druhé,
vést dítě k poznání, že může svoji životní dráhu ovlivňovat, že však za to, jak se rozhodne a
co udělá, nese odpovědnost.
5.3. Klíčové kompetence
Jsou obecně formulovány jako soubory přepokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů
a hodnot.
Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:
1. kompetence k učení,
2. kompetence k řešení problémů,
3. kompetence komunikativní,
4. kompetence sociální a personální,
5. kompetence činnostní a občanské.
5.4. Specifika PV, metody a formy práce
Předškolní vzdělávání se maximálně přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním,
sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá, aby tato vývojová specifika byla
při vzdělávání dětí v plné míře respektována.
Předškolní vzdělávání by proto mělo nabízet vhodné vzdělávací prostředí, pro dítě vstřícné, podnětné,
zajímavé a obsahově bohaté, v němž se dítě může cítit jistě, bezpečně, radostně a spokojeně, a které
mu zajišťuje možnost projevovat se, bavit a zaměstnávat přirozeným dětským způsobem.
Vzdělávání má být důsledně vázáno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí,
včetně vzdělávacích potřeb specifických.
Učební aktivity probíhají především formou nezávazné dětské hry na základě zájmu a vlastní volby.
Je založena na zážitcích dítěte, jeho zvídavosti, potřebě poznávat, objevovat, získávat dovednosti a
zkušenosti. Učitelky poskytují dětem také vhodné vzory chování a postojů, které děti spontánně
přebírají a navozují a upozorňují na situace, které obohacují děti o další zkušenosti, poznatky a
dovednosti. Důležité je vhodné střídání spontánních, řízených a částečně řízených aktivit, které jsou
vzájemně provázané a vyvážené. Didakticky cílená činnost, která je přímo či nepřímo motivovaná
učitelem obsahuje jak spontánní tak i záměrné učení.
Učitelky cíleně vytvářejí podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti.Řízené činnosti
učitelky organizují pro různě velké skupiny dětí. Snaží se ale také vytvářet příležitosti k setkávání
všech dětí (frontální činnosti, komunitní kruh), podle potřeb dětí a aktuální situace. Režimové a
doplňkové činnosti dětem nabízí např. při pobytu venku, tělovýchovných a relaxačních aktivitách a
podobně. Didaktický styl je založen na principu vzdělávací nabídky, volbě a aktivní účasti dítěte.
5.5. Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími
potřebami
Rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné. Při
vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP) je třeba jejich naplňování
přizpůsobovat tak, aby maximálně vyhovovalo dětem, jejich potřebám i možnostem. Důraz je kladen
na společnou realizaci vzdělávacích činností. Vzdělávací oblasti, ve kterých se u dětí projevuje deficit,
jsou realizovány individuálně.
Individuální přístup se týká např. činnosti logopedické, rozvoje smyslového vnímání, myšlenkových
operací a paměťových funkcí …
Účelem podpory vzdělávání těchto dětí je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu
každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti.
Při vzdělávání dítěte se SVP učitel zahrnuje do svých vzdělávacích strategií podpůrná opatření.
Podpůrná opatření prvního stupně stanovuje mateřská škola:
• úpravu režimu dne tak, aby vyhovoval dětem se SVP a umožnil jim individuální uspokojování
svých potřeb,
• úpravu pracovní doby školního asistenta, aby došlo k vzájemnému překrývání s učitelem,
• nákup speciálních učebních pomůcek a didaktických materiálů,
• snížení počtu dětí ve třídě, pokud se zde vzdělává více dětí se SVP,
• zpracování individuálního vzdělávacího plánu, pokud ho doporučilo školské poradenské
zařízení.
Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování plánů pedagogické podpory (dále jen PLPP):
• východiskem pro nastavování podpory je především pozorování dítěte, rozhovor, analýza
procesů, výkonů a výsledků činností, portfolio prací,
• podpůrná opatření přestavují zejména úpravy v organizaci práce s dítětem, v metodách výuky,
ve způsobech hodnocení dítěte a v případném poskytnutí pomůcek pro vzdělávání dítěte,
• v průběhu školního roku učitel vyhodnotí potřebu podpůrných opatření (mírné obtíže
s koncentrací pozornosti, komunikací, vnímáním, socializací, ….aj),
• PLPP vytváří třídní učitel pro děti, které mají drobné obtíže a vyžadují pedagogickou podporu
projedná jej s ředitelem školy,
• vyhodnocení PLPP provádí učitel průběžně, nejdéle po 3 měsících konzultuje učitelka
vyhodnocení s ředitelem školy.
Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování individuálních vzdělávacích plánů (dále jen IVP):
• IVP je sestavován individuálně pro každé dítě se SVP na základě doporučení školského
poradenského zařízení,
• IVP je vypracován učitelem na základě konkrétních doporučení školského poradenského
zařízení. Je zde zpracována pedagogická diagnostika, popsány vzdělávací cíle, vzdělávací obsah
(oblasti, které je třeba rozvíjet), organizace výuky, pedagogické postupy, metody a formy práce,
doporučené kompenzační pomůcky, podpůrná opatření,…),
• IVP je vyhodnocován zpravidla 3 x ročně (v případě potřeby častěji) a aktuálně upravován.
Podpůrná opatření pro vzdělávání dětí se SVP – oblasti podpory:
Oblast podpory - organizace výuky
Práce v menší skupině i individuálně
Úprava režimu výuky (střídání činností, relaxace,…)
Oblast podpory - metody a formy práce
Individuálizace
Prožitkové a kooperativní učení
Motivace a aktivizace dítěte
Oblast podpory - úprava obsahu vzdělávání
Úprava rozsahu a obsahu učiva dle individuálních možností dítěte
Respektování speciálních vzdělávacích potřeb
Oblast podpory - pomůcky
Didaktické pomůcky, uzpůsobené pro práci dětí se SVP
Speciální didaktické pomůcky
Oblast podpory - intervence
Spolupráce školy s rodinou
Sjednocování postupů školy a rodiny
Metodická podpora ze strany školského poradenského zařízení
Oblast podpory - hodnocení
Individualizace hodnocení
Hodnocení v průběhu roku
Oblast podpory - práce s třídním kolektivem
Sociální klima třídy
5.6. Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí nadaných
Dítě, které se jeví jako nadané, je dále podporováno. Vzdělávání dětí probíhá způsobem, aby byl
stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání. Při podpoře nadaných dětí
vycházíme především z individualizace vzdělávání. Zjišťování mimořádného nadání včetně
vzdělávacích potřeb dítěte provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou.
Mateřská škola je povinna zajistit realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu
nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory.
5.7. Popis zajištění průběhu vzdělávání dětí od 2 do 3 let
Rámcové cíle a záměry vzdělávání, obsažené v ŠVP PV, jsou vhodné i pro vzdělávání dětí od dvou
do tří let. Je však nezbytné uvědomovat si specifika, související s dosahovanou úrovní ve všech
oblastech vývoje dítěte. Dvouleté dítě projevuje velkou touhu po poznání, experimentuje, objevuje.
Poznává všemi smysly.
Plánování a realizace konkrétních vzdělávacích činností musí být přizpůsobeno možnostem a
schopnostem dětí. Podle toho učitel volí metody a formy práce. Děti se nejvíce učí nápodobou,
situačním učením, často vyžadují opakování činností, potřebují pravidelné rituály. Zpravidla se děti
mladší tří let nedokážou delší dobu soustředit, pozornost udrží jen velmi krátkou dobu. Tomu je třeba
přizpůsobit činnosti, průběžně je střídat, sladit spontánní s řízenými. Největší prostor musí být
ponechán volné hře a pohybovým aktivitám. Vzdělávací činnosti jsou realizovány v menších
skupinách či individuálně, podle potřeb , volby a možností dětí. Učitel uplatňuje k dítěti laskavě
důsledný přístup, který dítě pozitivně přijímá.
V mateřské škole jsou aktivně podněcovány pozitivní vztahy, které vedou k oboustranné důvěře
a spolupráci s rodinou.
5.8. Děti s odkladem školní docházky
Jsou vzdělávány a je s nimi pracováno na základě plánu jejich individuálního rozvoje.
6. Vzdělávací obsah
Obsah předškolního vzdělávání je rozdělen do tří integrovaných bloků s deseti tematickými celky,
každý tematický celek má několik podtémat. Časový plán integrovaných bloků je jen orientační,
přibližně se řídí daným ročním obdobím. Uvedené integrované bloky je možno rozvíjet dle zájmu a
potřeb dětí a doplňovat o další tematické celky (podtémata), které spontánně vyplynou ze života dětí
a nejrůznějších situací a odpovídají věku dítěte.
Obsah předškolního vzdělávání je strukturován do pěti oblastí:
• dítě a jeho tělo – biologická,
• dítě a jeho psychika – psychologická,
• dítě a ten druhý – interpersonální,
• dítě a společnost – sociálně kulturní,
• dítě a svět – environmentální.
6. 1. Dítě a jeho tělo
Záměrem vzdělávacího úsilí učitele v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a
neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i
pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit
je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům.
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• uvědomění si vlastního těla,
• rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky
(koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu
a tělesných funkcí,
• rozvoj a užívání všech smyslů,
• rozvoj fyzické i psychické zdatnosti,
• osvojení si věku přiměřených praktických dovednost,
• osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě,
• osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i
pohody prostředí,
• vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu.
6. 2. Dítě a jeho psychika
Záměrem vzdělávacího úsilí učitele v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu,
psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a
funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření,
stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji,
poznávání a učení.
Tato oblast zahrnuje tři skupiny:
Jazyk a řeč
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Sebepojetí, city a vůle.
Jazyk a řeč
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání,
porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování),
• rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu,
• osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o
psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové,
dramatické).
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného
myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od
bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie,
• rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření),
• posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.),
• vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o
učení,
• osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla),
• vytváření základů pro práci s informacemi.
Sebepojetí, city, vůle
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity,
získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti),
• získání relativní citové samostatnosti,
• rozvoj schopnosti sebeovládání,
• rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat,
• rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky
vyjádřit,
• rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání,
• získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci.
6. 3. Dítě a ten druhý
Záměrem vzdělávacího úsilí učitele v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k
jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a
zajišťovat pohodu těchto vztahů.
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému,
• osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a
rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem,
• posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v
dětské herní skupině apod.),
• vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti
apod.),
• rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních,
• rozvoj kooperativních dovedností,
• ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými.
6. 4. Dítě a společnost
Záměrem vzdělávacího úsilí učitele v oblasti sociálně - kulturní je uvést dítě do společenství ostatních
lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa
kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně
se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného
sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v
tomto prostředí,
• rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet
k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v
tomto společenství uznávané,
• rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj
schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat
společenskému prostředí a zvládat jeho změny,
• vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách,
• seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v
němž dítě žije,
• vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností,
• vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění,
rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat,
• rozvoj společenského i estetického vkusu.
6. 5. Dítě a svět
Záměrem vzdělávacího úsilí učitele v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární
povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším
okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro
otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí
Dílčí vzdělávací cíle (co učitel u dítěte podporuje):
• seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu
k němu,
• vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o
jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách,
• poznávání jiných kultur,
• pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také
poškozovat a ničit,
• osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o
okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně před jeho nebezpečnými vlivy,
• rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách,
• rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám,
• vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi,
společností, planetou Zemi.
Integrované celky
Barevný podzim
• charakteristika celku
Adaptace na MŠ, seznamování s kamarády, režimem dne v MŠ, seznámit se značkou, místy, kam si
odkládám věci, rozvoj schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte
k druhým lidem s vrstevníky, seznámit se s prostředím MŠ, ale také s místem, ve kterém děti žijí.
Uvědomovat si změny a proměny v přírodě na podzim, význam životního prostředí pro člověka, jak
o ni pečovat, seznámit se s plody podzimu, sklizeň ovoce, zeleniny, význam lidské práce na zahradě,
na poli (hrabání listí), jak se připravují zvířátka na blížící se zimu, kam odlétají ptáci. Dozvědět se,
jak funguje naše tělo, z čeho se skládá, co je potřeba dělat pro naše zdraví, což souvisí s oblékáním a
„návštěvou“ u lékaře.
Kouzelná zima
• charakteristika celku
Přišla zima a se zimou ledový sníh. Pobavíme se s čertem a Mikulášem, připravujeme se v adventním
čase na blížící se Vánoce, učíme děti koledy, básničky, pečeme cukroví, zdobíme třídu i prostředí MŠ.
Součástí Vánoc jsou pohádky. Ve spolupráci se ZŠ uspořádáme tvořivé vánoční odpoledne pro děti
se zákonnými zástupci. S Novým rokem přicházejí i Tři králové.
Nezapomeneme na zvířátka a připravíme jim hostinu. Zároveň je zima časem radovánek a dovádění
ve sněhu, děti se seznamují se zimními sporty. Předškoláci se připravují na blížící se zápis. Konec
zimy završí masopust. Zaměříme se na přírodu-putování vody od pramínku k moři. Budeme si
povídat o cestování, jaké znají děti dopravní prostředky, jak se chováme na silnici, které bezpečností
vybavení máme při jízdě na kole, na jakou barvu semaforu můžeme přecházet apod. Už v dětském
věku jsou v oblibě některá povolání a děti projevují první přání být např. popelářem, prodavačkou
apod. Děti se pokusí zjistit, čím jsou jejich zákonní zástupci.
Hrátky se sluníčkem
• charakteristika celku
Dlouho očekávané jaro je tady, příroda se začíná probouzet ze zimního spánku. Zaměříme se na
změny v přírodě, které jaro přináší – tání ledu a sněhu, první jarní květiny, tráva, rašení stromů, keřů,
příprava zahrádky. Rodí se mláďata, vracejí se k nám ptáci z teplých krajin (vlaštovky, jiřičky,
čápi, …). Připravujeme se na blížící se Velikonoce. Povíme si, co pro nás znamená pojem rodina,
jakou plní funkci, jak fungují vztahy a povinnosti mezi jednotlivými členy. Maminky, které mají
svátek potěšíme pěkným dárkem, básničkou, tancem nebo písničkou.
Léto se ozývá a my se necháme hřát teplými slunečními paprsky. S dětmi celého světa nahlédneme
do tajů a krás Země, do různých světadílů, vydáme se do Vesmíru – na cestách vesmírem poznáme
planety, hvězdy, měsíc, slunce a jiné zajímavosti, při objevování světa a života v něm nás bude
provázet kniha, náš kamarád, průvodce a rádce. Léto je měsícem loučení nejen s dětmi, které odjíždějí
na prázdniny, ale hlavně s předškoláky, kteří půjdou v září poprvé do školy.
Tematické okruhy integrovaných celků
Témata jsou vodítkem pro pedagoga, lze je však opakovat, připomínat dětem, setkávat se s nimi
v jiných souvislostech a učit je vidět věci v různých pohledech. Na základě zájmu a přání dětí a podle
potřeb učitele lze témata různě obohacovat, měnit, využívat spontánních nápadů dětí, individuálních
zážitků.
Ad 1. Barevný podzim
• Kdo všechno přišel do školky
• Sklízíme plody podzimu
• Když padá listí
Ad 2. Kouzelná zima
• Těšíme se na Ježíška
• Paní Zima jede
• Objevujeme svět kolem nás
Ad 3. Hrátky se sluníčkem
• Jak se rodí Jaro
• Moje zvířátko – Kde má svůj domov?
• Když všechno kvete
• Co už umím
Ad 1. Barevný podzim - Kdo všechno přišel do školky
Podtémata: Školka nás volá
Mám kamarády
Tady jsem doma
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo
• Pomoci dětem i jejich zákonným zástupcům orientovat se v novém prostředí, osvojovat si
dovednosti k podpoře osobní pohody, pohody prostředí, vhodně přivítat všechny děti a připravit
jim radostný vstup do školky
Dítě a psychika
• Rozvíjet komunikativní dovednosti a kultivovaný projev, vhodnou organizací a laskavým
přístupem usnadnit novým dětem vstup do školky
Dítě a ten druhý
• Posilovat pro sociální chování ve vztahu k druhému v dětské herní skupině,
• Vést děti k navazování kontaktů mezi sebou navzájem
Dítě a společnost
• Rozvíjet schopnost žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat a přináležet ke
společenství ve třídě a škole
Dítě a svět
• Vytvářet vztah k místu a prostředí, ve kterém dítě žije
Cíle:
• uvědomovat si vlastní identitu, získávat sebevědomí, posilovat osobnost dítěte,
• rozvíjet prosociální postoje k ostatním dětem, dospělým, rodině,
• rozvíjet poznatky o přátelství, kamarádství,
• učit děti pravidlům chování ve třídě a jejich dodržování,
• usnadnit adaptaci na nové prostředí,
• probouzet úctu k rodině, domovu,
• osvojit si základní vědomosti o obci,
• rozvíjet vzájemné vztahy mezi rodinou a školou,
• podporovat radost z pravidelného pohybu a cvičení.
Očekávané kompetence:
• uvědomění si vlastního těla a potřeby každodenního pohybu a cvičení,
• osvojení si základních komunikativních dovedností,
• podporování přirozených poznávacích citů-zvídavost, zájem, radost z objevování,
• vyjadřování svých dojmů a prožitků,
• navazování dětských přátelství,
• respektování potřeb jiných-např. půjčování hraček,
• dodržování stanovených pravidel-doma,ve škole, na veřejnosti,
• základní povědomí o obci, prohlubování vztahu k domovu.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• zachovávat správné držení těla,
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu,
• zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní
návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své
osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.),
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky,
uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.),
• učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí),
• záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost,
• odloučit se na určitou dobu od zákonných zástupců a blízkých, být aktivní i bez jejich opory,
• uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat jev,
• vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení,
• prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat
své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu
apod.),
• navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s
ním vhodným způsobem, respektovat ho,
• přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství,
• uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat
je,
• spolupracovat s ostatními,
• dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské
škole,
• na veřejnosti, dodržovat herní pravidla,
• respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol
s jiným dítětem apod.,
• vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně
k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.),
• bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.,
• uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými,
• i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když
druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.),
• chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé,
• začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti,
schopnosti a dovednosti,
• adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho
běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi,
podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu)
a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody,
• vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
(v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí),
• utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v
souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat
(doma, v mateřské škole i na veřejnosti),
• chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou
k
• jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí,
• zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami,
s penězi apod.,
• orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově
mateřské školy, v blízkém okolí),
• zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se
doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na
hřišti, v obchodě, u lékaře apod.).
Ad 1. Barevný podzim - Sklízíme plody podzimu
Podtémata: Na poli
Na zahradě
V lese
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo
• Osvojovat si návyky k podpoře osobní pohody
Dítě a psychika
• Rozvíjet řečové schopnosti a jazykové dovednosti, využívat k tomu obrázkový materiál i
skutečnost, zpřesňovat a kultivovat smyslové vnímání, rozvíjet paměť, pozornost, představivost a
fantazii
Dítě a ten druhý
• Podporovat dětská přátelství
Dítě a společnost
• Kultivovat mravní a estetické vnímání, cítění a prožívání motivované podzimní krajinou a
jejími plody
Dítě a svět
• Osvojovat si jednoduché poznatky o světě a životě, o přírodě, jejich proměnách
Cíle:
• prohlubovat dokonalejší chápání přírody a životního prostředí,
• vést děti k zájmu o živou a neživou přírodu,
• prohlubovat kladný vztah k přírodě a všemu živému prostřednictvím činností a her,
• všímat a pozorovat rozmanitost živé a neživé přírody,
• pozorovat okolí a jeho proměny,
• poučovat děti o možném nebezpečí, ochraně a prevenci-kontakt se zvířaty, jedovaté rostliny a
houby, bouřka…,
• seznámit děti s ekosystémem lesa, rybníka, luk.
Očekávané kompetence:
• získávat a osvojovat si elementární poznatky o živočišné, lidské a rostlinné říši, o její
rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách,
• prohlubovat v dětech prvotní vědomosti o přírodě a rozšiřovat jejich poznatky o změnách v
přírodě
• spojených s ročním obdobím,
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (pomoc při úklidu školní zahrady),
• rozšiřovat poznatky dětí o přírodě ve spojení s činnostmi charakterizující dané období,
• vést děti k pozorování přírody,
• rozvíjet u dětí elementární povědomí vlivu člověka na přírodu,
• projevovat zájem o encyklopedie a naučné knih,
• využívat všech smyslů při vnímání přírody,
• nebýt lhostejný k okolí, neubližovat živým tvorům,
• umět využít přírodniny k uplatnění tvořivých nápadů,
• vyjadřovat své nápady, pocity, dojmy, fantazii a představivost,
• chovat se k přírodě citlivě a ohleduplně,
• osvojení si potřebných dovedností k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí
a ke spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí,
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí - dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny,
spoluvytvářet pohodu prostředí,
• uvědomovat si, že v přírodě může na nás číhat i nebezpečí,
• rozlišovat aktivity, které mohou přírodu poškozovat a které podporovat,
• vyjadřovat své představy o přírodě a svém okolí pomocí různých výtvarných dovedností a
technik,
• rozvíjet úctu k životu ve všech jeho formách,
• mít povědomí o významu životního prostředí.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu,
• vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově
rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.),
• ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby,
s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným
materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s
jednoduchými hudebními nástroji apod.),
• zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní
návyky,
• starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své
osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.),
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit
po sobě,
• udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.),
• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení,
• naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit,
• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného,
• respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné
povinnosti,
• být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem, všímat si změn a dění v nejbližší
okolí,
• přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství,
spolupracovat s ostatními, požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě),
• dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské
škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla, jednat spravedlivě, hrát fair,
• chápat prostorové pojmy (dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.).
Ad 1. Barevný podzim - Když padá listí
Podtémata: Co umí vítr a déšť
Moje tělo a zdraví
Když kamarád stůně
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo
• Vytvářet zdravé životní návyky a postoje, osvojovat si poznatky o těle a jeho zdraví,
o pohybových aktivitách a jejich kvalitě
Dítě a psychika
• Rozvíjet komunikační schopnosti verbální i neverbální a kultivovaný projev, posilovat
přirozené poznávací city – zvídavost, radost, zájem, rozvíjet schopnosti a dovednosti vyjádřit pocity,
dojmy a prožitky
Dítě a ten druhý
• Posilovat pro sociální chování ve vztahu k druhému v dětské herní skupině
Dítě společnost
• Vytvářet povědomí o mezilidských a morálních hodnotách
Dítě a svět
• Osvojovat si dovednosti potřebné k vykonání jednoduchých činností v péči o okolí
Cíle:
• uvědomovat si vlastní identitu, získávat sebevědomí, posilovat osobnost dítěte,
• rozvíjet prosociální postoje k ostatním dětem, dospělým, rodině,
• rozvíjet poznatky o přátelství, kamarádství,
• podporovat radost z pravidelného pohybu a cvičení,
• prohlubovat dokonalejší chápání přírody a životního prostředí,
• vést děti k zájmu o živou a neživou přírodu,
• prohlubovat kladný vztah k přírodě a všemu živému prostřednictvím činností a her,
• všímat a pozorovat rozmanitost živé a neživé přírody,
• pozorovat okolí a jeho proměny,
• poučovat děti o možném nebezpečí, ochraně a prevenci- bouřka,silný vítr…
Očekávané kompetence:
• prohlubovat v dětech prvotní vědomosti o přírodě a rozšiřovat jejich poznatky o změnách v
přírodě spojených s ročním obdobím,
• rozšiřovat poznatky dětí o přírodě ve spojení s činnostmi charakterizující dané období,
• vést děti k pozorování přírody,
• rozvíjet u dětí elementární povědomí vlivu člověka na přírodu,
• projevovat zájem o encyklopedie a naučné knih,
• využívat všech smyslů při vnímání přírody,
• umět využít přírodniny k uplatnění tvořivých nápadů,
• chovat se k přírodě citlivě a ohleduplně,
• uvědomovat si, že v přírodě může na nás číhat i nebezpečí,
• rozlišovat aktivity, které mohou přírodu poškozovat a které podporovat,
• vyjadřovat své představy o přírodě a svém okolí pomocí různých výtvarných dovedností a
technik,
• uvědomění si vlastního těla a potřeby každodenního pohybu a cvičení,
• osvojení si základních komunikativních dovedností,
• podporování přirozených poznávacích citů-zvídavost,zájem,radost z objevování,
• vyjadřování svých dojmů a prožitků,
• navazování dětských přátelství,
• ochrana zdraví-pojmenování částí lidského těla, některých orgánů a jejich funkce.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v
různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině
dětí),
• koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou,
• ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem,
• pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí
o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení
se zdravím, s pohybem a sportem,
• rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných
a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
• mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé
výživy,
• mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde případě
potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.),
• vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řeč, správně
vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči),
• popsat situaci (skutečnou, podle obrázku),
• poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno,
• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení,
• uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je,
• zorganizovat hru,
• přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství,
• respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky,
• vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
(v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí),
• orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově
mateřské školy, v blízkém okolí),
• zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se
doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na
hřišti, v obchodě, u lékaře apod.).
Ad 2. Kouzelná zima - Těšíme se na Ježíška
Podtémata: U nás doma s Mikulášem
Jdeme z pohádky do pohádky
Týden radosti a očekávání
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo
• Rozvíjet užívání všech smyslů
Dítě a psychika
• Rozvíjet schopnost vytvářet a upevňovat citové vztahy v rodině i ke svému okolí
Dítě a ten druhý
• Podporovat schopnosti a dovednosti pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem,
vytvářet pro sociální postoje k druhému v mateřské škole, ve třídě, doma, v rodině
Dítě a společnost
• Rozvíjet kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební, dramatické – slavnosti u vánočního
stromku, tradice apod., rozvíjet estetické a tvůrčí činnosti slovesné a literární – poslech pohádek,
příběhů, veršů a dramatizace
Dítě a svět
• Osvojování si dovedností potřebné k vykonání jednoduchých činností, spoluvytváření
zdravého a bezpečného prostředí
Cíle:
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• vzbuzovat u dětí radost ze získaných poznatků a snažit se je využít v běžném životě,
• rozvíjení schopností a dovedností vyjádřit své pocity, dojmy a prožitky prostřednictvím
hudebních, hudebně pohybových, dramatických, výtvarných a konstruktivních činností,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• osvojit si elementární poznatky o sobě, rodině, vývoji, životě a činnosti člověka, o lidské
společnosti, o přírodě, přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se setkává doma i ve
svém okolí,
• vytvoření pozitivního vztahu ke kultuře a umění , mít povědomí o svátcích v naší zemi a
tradicích, které jsou s nimi spojené,
• utvořit zákl. představu o pravidlech chování a spol. normách a podle, této představy se chovat.
Očekávané kompetence:
• seznámit se se zvyky a tradicemi naší společnosti,
• znát místa v naší obci, vnímat a přijímat zákl. hodnoty uznávané ve společenství ostatních lidí
• vyjadřovat samostatně své myšlenky, nápady a pocity, mínění a úsudky při potřebě sdělit je
ostatním dětem, lidem,
• těšit se z hezkých a příjemných zážitků,
• umět řešit navozené problémové situace,
• seznámit se s různými literárními žánry- pokusit se o dramatizaci pohádek,
• naučit se zpaměti krátké texty (říkanky, básničky, pohádky, písničky),
• seznámit se s různými profesemi, poznávat význam důležitosti některých povolání a vážit si
jich,
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, hudebně, pohybově, dramaticky apod.),
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných,
hudebních, pohybových i dramatických) i ve slovních výpovědích k nim,
• projevovat zájem o knihy a šetrně s nimi zacházet,
• soustředěně poslouchat četbu, hudbu, audiopohádky,
• porozumět běžným verbálním a neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých,
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, strach, smutek),
• rozlišovat citové projevy v rodinném a cizím prostředí.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem,
• zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji,
sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními
nástroji, běžnými pracovními pomůckami,
• vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně
zformulovaných větách,
• sledovat a vyprávět příběh, pohádku,
• poznat napsané své jméno,
• postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí,
• chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle
potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého
pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky,
• poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.),
• naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit,
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných,
hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim,
• respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné
povinnosti
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou
či dramatickou improvizací apod.),
• těšit se z hezkých a příjemných zážitků,
• uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj
postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt
dohodou,
• vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem,
• literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo
• zajímavé, co je zaujalo),
• zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných
dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět
z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.),
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní
hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními
nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus).
Ad 2. Kouzelná zima - Paní Zima jede
Podtémata: Zimní hry a sporty
Půjdu k zápisu
Masopust
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo:
• rozvíjet pohybové dovednosti v oblasti jemné a hrubé motoriky, osvojovat si poznatky
o tělovýchově a sportu
Dítě a psychika:
• chránit osobní soukromí a bezpečí ve vztazích s dospělými
Dítě a ten druhý:
• osvojovat si některé dovednosti, které předcházejí čtení a psaní, rozvíjet zájem o psanou
podobu jazyka, vytvářet pozitivní vztah k intelektuálním činnostem a učení, rozvíjet pozitivní city
dítěte ve vztahu k sobě, /uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěru např. před
zápisem/
Dítě a společnost:
• vytvářet základní kulturní a společenské postoje
Dítě a svět
• vytvářet schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám
Cíle:
• uvědomovat si vlastní identitu, získávat sebevědomí, posilovat osobnost dítěte,
• rozvíjet prosociální postoje k ostatním dětem, dospělým, rodině,
• rozvíjet poznatky o přátelství, kamarádství,
• učit děti pravidlům chování ve třídě a jejich dodržování,
• probouzet úctu k rodině, domovu,
• osvojit si základní vědomosti o obci,
• rozvíjet vzájemné vztahy mezi rodinou a školou,
• podporovat radost z pravidelného pohybu a cvičení,
• poučovat děti o možném nebezpečí, ochraně a prevenci,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• vzbuzovat u dětí radost ze získaných poznatků a snažit se je využít v běžném životě,
• rozvíjení schopností a dovedností vyjádřit své pocity, dojmy a prožitky prostřednictvím
hudebních, hudebně pohybových, dramatických, výtvarných a konstruktivních činností,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• osvojit si elementární poznatky o sobě, rodině, vývoji, životě a činnosti člověka, o lidské
společnosti, o přírodě, přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se setkává doma i ve
svém okolí,
• vytvoření pozitivního vztahu ke kultuře a umění,
• mít povědomí o svátcích v naší zemi a tradicích, které jsou s nimi spojené,
• utvořit základní představu o pravidlech chování a společenských normách a podle této
představy se chovat.
Očekávané kompetence:
• rozšiřovat poznatky dětí o přírodě ve spojení s činnostmi charakterizující dané období,
• projevovat zájem o encyklopedie a naučné knih,
• využívat všech smyslů při vnímání přírody,
• vyjadřovat své nápady, pocity, dojmy, fantazii a představivost,
• osvojení si potřebných dovedností k vykonávání jednoduchých činností,
• spoluvytvářet pohodu prostředí,
• seznámit se se zvyky a tradicemi naší společnosti,
• znát některá místa v naší obci, vnímat a přijímat základní hodnoty uznávané ve společenství
ostatních lidí,
• vyjadřovat samostatně své myšlenky, nápady a pocity, mínění a úsudky při potřebě sdělit je
ostatním dětem, lidem,
• těšit se z hezkých a příjemných zážitků,
• umět řešit navozené problémové situace,
• seznámit se s různými literárními žánry- pokusit se o dramatizaci pohádek,
• naučit se zpaměti krátké texty (říkanky, básničky, pohádky, písničky),
• seznámit se s různými profesemi, poznávat význam důležitosti některých povolání a vážit
si jich,
• projevovat zájem o knihy a šetrně s nimi zacházet,
• soustředěně poslouchat četbu, hudbu, audiopohádky,
• porozumět běžným verbálním a neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých,
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, strach, smutek),
• rozlišovat citové projevy v rodinném a cizím prostředí.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v
různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině
dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku),
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu,
• vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově
rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.),
• rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných
a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých,
• porozumět slyšenému(zachytit hl. myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve větách),
• popsat situaci (skutečnou, podle obrázku),
• sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech,
• sledovat očima zleva doprava,
• poznat některá písmena a číslice, popř. slova,
• poznat napsané své jméno,
• chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle
potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého
pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky,
poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.),
• orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase,
• uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky),
• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení,
• chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě
potřeby požádat o pomoc, uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku
s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až
když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.),
• porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje
a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým
okolnostem doma i v mateřské škole.
Ad 2. Kouzelná Zima - Objevujeme svět kolem nás
Podtémata: Hádej, čím jsem
Co děláme celý den a rok
Čím cestujeme
Řeky a moře
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo:
• rozvíjet fyzickou i psychickou zdatnost
Dítě a psychika:
• upevňovat správnou výslovnost, pracovat s novými informacemi
Dítě a ten druhý:
• rozvíjet interaktivní a komunikativní dovednosti
Dítě a společnost:
• vytvářet povědomí o mezilidských vztazích a morálních hodnotách
Dítě a svět:
• vytvářet povědomí o sounáležitosti s okolním světem, pochopit, že změny způsobené lidmi
prostředí vylepšují, ale mohou ho i poškozovat a ničit
Cíle:
• vést děti k uvědomění si, že tím, jak se chováme a žijeme, ovlivňujeme vlastní zdraví i životní
prostředí,
• uvědomit si význam zeleně pro život na planetě Zemi,
• uvědomovat si vliv dopravy na ovzduší, vědět, jak se nebezpečí vyhnout, respektovat pravidla,
• rozvíjet představivost a fantazii související s tím, co se děje na zemi, ve vzduchu a ve vodě,
• získávat konkrétní poznatky o vlivu stromů na životní prostředí a ovzduší,
• zapojit tvořivou fantazii při práci s přírodními materiály,
• vzbuzovat u dětí radost ze získaných poznatků a snažit se je využít v běžném životě,
• osvojit si elementární poznatky o činnosti člověka, o lidské společnosti, o přírodě, přírodních
jevech, o technických přístrojích, se kterými se setkává doma i ve svém okolí.
Očekávané kompetence:
• projevovat zájem o encyklopedie a dětskou naučnou literaturu,
• chápat nutnost ochrany přírody a životního prostředí,
• upozorňovat a všímat si nevhodného chování lidí vůči životnímu prostředí,
• uvědomovat si základní společenské a kulturní postoje ke světu a životu vůbec,
• uvědomovat si rozmanitost přírody,
• rozpoznávat rozdíly ve společenských a rodinných rolích,
• mít elementární poznatky o rodině, životě a prostředí, ve kterém žijeme,
• získávat poznatky o životě a bohatství na zemi, ve vodě i ve vzduchu,
• vyjadřovat samostatně své myšlenky, nápady a pocity, mínění a úsudky při potřebě sdělit je
ostatním dětem, lidem,
• umět řešit navozené problémové situace,
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, hudebně, pohybově, dramaticky apod.),
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných,
hudebních, pohybových i dramatických) i ve slovních výpovědích k nim.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla,
• vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu,
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit
po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, apod.),
• zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji,
sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními
nástroji, běžnými pracovními pomůckami,
• pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno,
• vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně
zformulovaných větách,
• domluvit se slovy i gesty, improvizovat,
• rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení
nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci,
• sledovat očima zleva doprava,
• projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film,
užívat telefon,
• přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit,
• chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi
apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok),
orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase,
• vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících,
nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných
činnostech apod.,
• vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně
k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.),
• pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle
které je třeba se chovat,
• vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
(v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí),
• chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou
k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí,
• zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných
dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a
• vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.),
• osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné
a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi,
• mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i
jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte,
• porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje
a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat
se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole.
Ad 3. Hrátky se sluníčkem - Jak se rodí jaro
Podtémata: Jaro v trávě
Když jaro ťuká
Jaro na zahradě
Svátky jara
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo:
• rozvíjet ovládání pohybového aparátu a tělesné funkce, rozvoj pohybových dovedností
v oblasti hrubé a jemné motoriky, rozvíjet hudební a hudebně pohybové činnosti
Dítě a psychika:
• rozvíjet kultivovaný projev, získávat schopnost řídit své chování vůlí a ovlivňovat vlastní
situaci, posilovat radost z objeveného, probouzet zájem o zvídavost dítěte
Dítě a ten druhý
• rozvíjet respekt a přizpůsobivost ve vztahu k druhému
Dítě a společnost:
• rozvíjet schopnost žít ve společenství ostatních lidí, přijímat základní hodnoty fungující
v daném společenství
Dítě a svět
• upevňovat pocit sounáležitosti s živou a neživou přírodou
Cíle:
• prohlubovat dokonalejší chápání přírody a životního prostředí,
• vést děti k zájmu o živou a neživou příroduprohlubovat kladný vztah k přírodě a všemu
živému,
• prostřednictvím činností a her,
• všímat a pozorovat rozmanitost živé a neživé přírody,
• pozorovat okolí a jeho proměny,
• poučovat děti o možném nebezpečí, ochraně a prevenci-kontakt se zvířaty, jedovaté rostliny a
houby, bouřka…,
• seznámit děti s ekosystémem lesa, rybníka, luk,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• vzbuzovat u dětí radost ze získaných poznatků a snažit se je využít v běžném životě,
• rozvíjení schopností a dovedností vyjádřit své pocity, dojmy a prožitky prostřednictvím
hudebních, hudebně pohybových, dramatických, výtvarných a konstruktivních činností,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• osvojit si elementární poznatky o sobě, rodině, životě a činnosti člověka, o lidské společnosti,
o přírodě, přírodních jevech,
• vytvoření pozitivního vztahu ke kultuře a umění,
• mít povědomí o svátcích v naší zemi a tradicích, které jsou s nimi spojené,
• utvořit základní představu o pravidlech chování a společenských normách a podle této
představy se chovat.
Očekávané kompetence:
• získávat a osvojovat si elementární poznatky o živočišné, lidské a rostlinné říši, o její
rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách,
• prohlubovat v dětech prvotní vědomosti o přírodě a rozšiřovat jejich poznatky o změnách v
přírodě spojených s ročním obdobím,
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (pomoc při úklidu školní zahrady),
• rozšiřovat poznatky dětí o přírodě ve spojení s činnostmi charakterizující dané období,
• vést děti k pozorování přírody,
• rozvíjet u dětí elementární povědomí vlivu člověka na přírodu,
• projevovat zájem o encyklopedie a naučné knih,
• využívat všech smyslů při vnímání přírody,
• nebýt lhostejný k okolí, neubližovat živým tvorům,
• umět využít přírodniny k uplatnění tvořivých nápadů,
• vyjadřovat své nápady, pocity, dojmy, fantazii a představivost,
• chovat se k přírodě citlivě a ohleduplně,
• osvojení si potřebných dovedností k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí a
ke spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí,
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí - dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny,
spoluvytvářet pohodu prostředí,
• uvědomovat si, že v přírodě může na nás číhat i nebezpečí,
• rozlišovat aktivity, které mohou přírodu poškozovat a které podporovat,
• vyjadřovat své představy o přírodě a svém okolí pomocí různých výtvarných dovedností a
technik,
• rozvíjet úctu k životu ve všech jeho formách,
• mít povědomí o významu životního prostředí,
• seznámit se se zvyky a tradicemi naší společnosti,
• těšit se z hezkých a příjemných zážitků,
• umět řešit navozené problémové situace,
• naučit se zpaměti krátké texty (říkanky, básničky, pohádky, písničky),
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, hudebně, pohybově, dramaticky apod.),
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných,
hudebních, pohybových i dramatických) i ve slovních výpovědích k nim,
• projevovat zájem o knihy a šetrně s nimi zacházet,
• porozumět běžným verbálním a neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých,
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, strach, smutek),
• rozlišovat citové projevy v rodinném a cizím prostředí.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou,
• vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově
rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.),
• vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně
zformulovaných větách,
• chápat slovní vtip a humor,
• utvořit jednoduchý rým,
• naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit,
• řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“,
• být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem,
• těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním,
• porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad,
• odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná,
• uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat
je,
• dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské
škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla,
• uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i
s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý
domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.),
• chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé,
• zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti,
• utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v
souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat
(doma, v mateřské škole i na veřejnosti),
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní
hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními
nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus),
• osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí,
• vnímat, že svět přírody má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a
různorodý,
• všímat si změn a dění v nejbližším okolí,
• mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat
si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí,
• rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou
poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně,
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným
způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé
tvory apod.).
Ad 3. Hrátky se sluníčkem - Moje zvířátko – kde má domov?
Podtémata: Poznáváme domácí zvířata a jejich mláďata
Kdo žije u potoků, řek a rybníků
Zvířata žijící ve volné přírodě
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo:
• rozvíjet pohybové a manipulační schopnosti, osvojovat si věku přiměřené praktické
dovednosti
Dítě a psychika:
• rozvíjet mluvený projev dítěte, cvičit paměť, pozornost, představivost, fantazii
Dítě a ten druhý:
• upevňovat citové vztahy ke svému okolí, k živým bytostem, učit se chránit bezpečí své i
druhých
Dítě a společnost:
• pomocí dětí osvojit si potřebné dovednosti, návyky a postoje, přijmout základní všeobecně
uznávané společenské, morální a estetické hodnoty
Dítě a svět:
• rozvíjet schopnost vážit si života ve všech jeho formách, kladení otázek a hledání odpovědí
na problém
Cíle:
• prohlubovat dokonalejší chápání přírody a životního prostředí,
• vést děti k zájmu o živou a neživou přírodu,
• prohlubovat kladný vztah k přírodě a všemu živému prostřednictvím činností a her,
• všímat a pozorovat rozmanitost živé a neživé přírody,
• pozorovat okolí a jeho proměny,
• poučovat děti o možném nebezpečí, ochraně a prevenci-kontakt se zvířaty, jedovaté rostliny a
houby, bouřka… seznámit děti s ekosystémem lesa, rybníka, luk.
Očekávané kompetence:
• získávat a osvojovat si elementární poznatky o živočišné, lidské a rostlinné říši, o její
rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách,
• prohlubovat v dětech prvotní vědomosti o přírodě a rozšiřovat jejich poznatky o změnách v
přírodě
spojených s ročním obdobím,
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (pomoc při úklidu školní zahrady),
• rozšiřovat poznatky dětí o přírodě ve spojení s činnostmi charakterizující dané období,
• vést děti k pozorování přírody,
• rozvíjet u dětí elementární povědomí vlivu člověka na přírodu,
• projevovat zájem o encyklopedie a naučné knih,
• využívat všech smyslů při vnímání přírody,
• nebýt lhostejný k okolí, neubližovat živým tvorům,
• umět využít přírodniny k uplatnění tvořivých nápadů,
• vyjadřovat své nápady, pocity, dojmy, fantazii a představivost,
• chovat se k přírodě citlivě a ohleduplně,
• osvojení si potřebných dovedností k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí
a ke spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí,
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí - dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny,
spoluvytvářet pohodu prostředí,
• uvědomovat si, že v přírodě může na nás číhat i nebezpečí,
• rozlišovat aktivity, které mohou přírodu poškozovat a které podporovat,
• vyjadřovat své představy o přírodě a svém okolí pomocí různých výtvarných dovedností a
technik,
• rozvíjet úctu k životu ve všech jeho formách,
• mít povědomí o významu životního prostředí.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu
v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve
skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku),
• ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku, zacházet s běžnými předměty denní
potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými
pomůckami a materiály, běžnými pracovními pomůckami,
• zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit
po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.),
• vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně
zformulovaných větách,
• vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řeč, správně
vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči,
• formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat,
• poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonym,
• projevovat zájem o knížky,
• přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit,
• zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné vědomě
využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si znaky, vlastnosti předmětů,
nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů a vzájemné souvislosti
mezi nimi),
• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení,
• řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“,
• nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným,
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných,
hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim,
• uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je,
• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného,
• vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení,
• respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné
povinnosti,
• být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem,
• osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné
a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi,
• mít povědomí o širším přírodním prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a
dostupných praktických ukázek v okolí dítěte,
• vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý,
• všímat si změn a dění v nejbližším okolí,
• mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat
si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí,
• rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou
poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně.
Ad 3. Hrátky se sluníčkem - Když všechno kvete
Podtémata: Máme se rádi s mámou a tátou
Naše maminka má svátek
Jak je barevná rozkvetlá příroda
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo:
• osvojovat si poznatky o pohybových činnostech
Dítě a psychika:
• rozvíjet a kultivovat pam읡, hudební a taneční aktivity
• rozvíjet jazykové dovednosti – výslovnost, přednes, recitace
Dítě a ten druhý:
• vytvářet citové vztahy k rodině
Dítě společnost:
• budovat estetický vztah k životu a připravit slavnosti pro maminku
Dítě a svět:
• rozvíjet sounáležitost s rodinou, s lidmi, se společností
Cíle:
• uvědomovat si vlastní identitu, získávat sebevědomí, posilovat osobnost dítěte,
• rozvíjet prosociální postoje k ostatním dětem, dospělým, rodině,
• rozvíjet poznatky o přátelství, kamarádství,
• probouzet úctu k rodině, domovu,
• rozvíjet vzájemné vztahy mezi rodinou a školou,
• prohlubovat dokonalejší chápání přírody a životního prostředí,
• vést děti k zájmu o živou a neživou přírodu,
• prohlubovat kladný vztah k přírodě a všemu živému prostřednictvím činností a her,
• všímat a pozorovat rozmanitost přírody,
• pozorovat okolí a jeho proměny.
Očekávané kompetence:
• osvojení si základních komunikativních dovedností,
• podporování přirozených poznávacích citů - zvídavost, zájem, radost z objevování,
• vyjadřování svých dojmů a prožitků,
• dodržování stanovených pravidel-doma,ve škole, na veřejnosti,
• základní povědomí o obci, prohlubování vztahu k domovu,
• získávat a osvojovat si elementární poznatky o živočišné, lidské a rostlinné říši, o její
rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách,
• prohlubovat v dětech prvotní vědomosti o přírodě a rozšiřovat jejich poznatky o změnách v
přírodě spojených s ročním obdobím,
• rozšiřovat poznatky dětí o přírodě ve spojení s činnostmi charakterizující dané období,
• vést děti k pozorování přírody,
• rozvíjet u dětí elementární povědomí vlivu člověka na přírodu,
• projevovat zájem o encyklopedie a naučné knih,
• využívat všech smyslů při vnímání přírody,
• nebýt lhostejný k okolí, neubližovat živým tvorům,
• umět využít přírodniny k uplatnění tvořivých nápadů,
• vyjadřovat své nápady, pocity, dojmy, fantazii a představivost,
• chovat se k přírodě citlivě a ohleduplně,
• osvojení si potřebných dovedností k vykonávání jednoduchých činností, spoluvytváření
zdravého a bezpečného prostředí,
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí - dbát o pořádek a čistotu, spoluvytvářet pohodu
prostředí,
• uvědomovat si, že v přírodě může na nás číhat i nebezpečí,
• rozlišovat aktivity, které mohou přírodu poškozovat a které podporovat,
• vyjadřovat své představy o přírodě a svém okolí pomocí různých výtvarných dovedností a
technik,
• rozvíjet úctu k životu ve všech jeho formách,
• mít povědomí o významu životního prostředí.
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou,
• ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem,
• ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby,
s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným
materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s
jednoduchými hudebními nástroji apod.),
• naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout
jednoduchou dramatickou úlohu apod.),
• poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonym,
• naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit,
• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného,
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i
strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí,
• ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a
přizpůsobovat jim své chování,
• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného,
• spolupracovat s ostatními,
• pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli,
podle které je třeba se chovat,
• chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé,
• utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v
souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat
(doma, v mateřské škole i na veřejnosti),
• vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní
hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními
nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus),
• zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se
doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na
hřišti, v obchodě, u lékaře apod.).
Hrátky se sluníčkem - Co už umím
Podtémata: Jak slavíme svátek dětí
Kniha – studnice moudrosti
Planeta Země
Hurá na prázdniny
Pedagogický záměr tematického okruhu:
Dítě a jeho tělo:
• osvojit si dovednost k podpoře zdraví a bezpečnosti
Dítě a psychika:
• rozvíjet zájem o psanou podobu jazyka, vytvářet základy pro práci s informacemi – knihy a
obrazový materiál, osvojit si relativní citovou samostatnost
Dítě a ten druhý:
• ochraňovat osobní soukromí a své bezpečí
Dítě a společnost:
• vytvářet základní kulturní a společenské postoje
Dítě a svět:
• rozvíjet pocit sounáležitosti s přírodou, planetou Zemí
Cíle:
• rozvíjet povědomí o životě zvířat a lidí na planetě Země,
• objevovat možnosti, jak můžeme o naši Zemi pečovat,
• vytvářet elementární poznatky o zeměkouli, vesmíru,
• vést děti k uvědomění si, že tím, jak se chováme a žijeme, ovlivňujeme vlastní zdraví i životní
prostředí,
• uvědomit si význam zeleně pro život na planetě Zemi,
• rozvíjet u dětí pozitivní city, uvědomit si význam rodiny, vědět, že každý někam patříme,
• uvědomovat si vliv dopravy na ovzduší, vědět, jak se nebezpečí vyhnout, respektovat pravidla,
• rozvíjet představivost a fantazii související s tím, co se děje na zemi, ve vzduchu a ve vodě,
• mít podvědomí o vlivu Slunce na člověka i planet, rozlišovat jeho příznivé i škodlivé účinky,
• získávat konkrétní poznatky o vlivu stromů na životní prostředí a ovzduší,
• podílet se na péči a ochraně lesního porostu v blízkém okolí,
• zapojit tvořivou fantazii při práci s přírodními materiály,
• poznávat význam travního porostu, jeho vliv pro život na planetě Zemi,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• vzbuzovat u dětí radost ze získaných poznatků a snažit se je využít v běžném životě,
• rozvíjení schopností a dovedností vyjádřit své pocity, dojmy a prožitky prostřednictvím
hudebních, hudebně pohybových, dramatických, výtvarných a konstruktivních činností,
• seznamování dětí s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním,
• osvojit si elementární poznatky o sobě, rodině, vývoji, životě a činnosti člověka, o lidské
společnosti, o přírodě, přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se setkává doma i ve
svém okolí,
• mít povědomí o svátcích v naší zemi a tradicích, které jsou s nimi spojené,
• utvořit základní představu o pravidlech chování a společenských normách a podle této
představy se chovat.
Očekávané kompetence:
• projevovat zájem o encyklopedie a dětskou naučnou literaturu,
• využití fantazie při vytváření vesmíru, planety Země apod.,
• zvládat od konkrétně názorného myšlení přechod ke slovně logickému,
• chápat nutnost ochrany přírody a životního prostředí,
• chápat význam třídění odpadu,
• upevnit si povědomí o existenci jiných národů, cizokrajné přírodě na naší planetě,
• vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem,
• uvědomění si nebezpečí slunečních paprsků vlivem "ozónové díry",
• upozorňovat a všímat si nevhodného chování lidí vůči životnímu prostředí,
• uvědomovat si základní společenské a kulturní postoje ke světu a životu vůbec,
• objevovat tajemství točící se zeměkoule – den a noc,
• nebýt lhostejný k okolí, neubližovat živým tvorům,
• uvědomovat si rozmanitost přírody,
• uvědomění si kladných i záporných vlastností Slunce,
• rozpoznávat rozdíly ve společenských a rodinných rolích,
• mít elementární poznatky o rodině, životě a prostředí, ve kterém žijeme,
• získávat poznatky o životě a bohatství na zemi, ve vodě i ve vzduchu,
• seznámit se se zvyky a tradicemi naší společnosti,
• znát některá místa v naší obci, vnímat a přijímat základní hodnoty uznávané ve společenství
ostatních lidí,
• vyjadřovat samostatně své myšlenky, nápady a pocity, mínění a úsudky při potřebě sdělit je
ostatním dětem, lidem,
• těšit se z hezkých a příjemných zážitků,
• umět řešit navozené problémové situace,
• zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, hudebně, pohybově, dramaticky apod.),
• vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných,
hudebních, pohybových i dramatických) i ve slovních výpovědích k nim,
• projevovat zájem o knihy a šetrně s nimi zacházet,
• porozumět běžným verbálním a neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých,
• uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, strach, smutek).
Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže):
• zachovávat správné držení těla,
• zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v
různém prostředí,
• ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku,
• zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní
návyky,
• rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných
a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých,
• mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé
výživy,
• mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde případě
potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.),
• sledovat očima zleva doprava,
• poznat některá písmena a číslice, poznat napsané své jméno,
• projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film,
užívat telefon,
• vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení,
• uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je,
• rozhodovat o svých činnostech,
• prožívat radost ze zvládnutého a poznaného,
• chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak
se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené,
• bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.,
• chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou
k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí,
• uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat
neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky
nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost,
• či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům
(vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají),
• zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami,
s penězi apod.,
• vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý -
jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých
zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.),
• všímat si změn a dění v nejbližším okolí,
• mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat
si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí,
• rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou
poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně,
• pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným
způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé
tvory apod.).
Vzdělávací nabídka v jednotlivých oblastech tematických bloků:
(co učitel dítěti nabízí)
Dítě a jeho tělo:
• lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové
činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní
činnosti, míčové hry apod.),
• manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním,
materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním,
• smyslové a psychomotorické hry,
• konstruktivní a grafické činnosti,
• hudební a hudebně pohybové hry a činnosti,
• jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání,
úklidu, úpravy prostředí apod.,
• činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí,příležitosti a činnosti směřující k
ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků,
• činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí,příležitosti
a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových
činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých
návyků a závislostí,
• zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační
cvičení).
Dítě a psychika:
Jazyk a řeč
• artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti,
• společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů,
vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného
druhým apod.),
• komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv,
• samostatný slovní projev na určité téma,
• poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních
pohádek a příběhů,
• vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo,
• přednes, recitace, dramatizace, zpěv,
• grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen,
• prohlížení a „čtení“ knížek,
• hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest,
• činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy,
knihy, audiovizuální technika).
Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace:
• přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor
o výsledku pozorování,
• záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností
(velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí,
• motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností,
• konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.),
• spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty,
• smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové
a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.,
• námětové hry a činnosti,
• hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní,
imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity),
• řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant,
• hry a činnosti zaměřené ke cvičení forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové),
• činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování,
objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.),
• činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice,
piktogramy, značky, symboly, obrazce),
• hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině,
• činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a
jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich
smysluplné praktické aplikaci,
• činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými
proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů,
událostí apod.
Sebepojetí, city, vůle
• spontánní hra,
• činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu,
• činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem,
v nichž může být dítě úspěšné,
• činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování,
vyjadřování,
• obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení,
• příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání,
• cvičení organizačních dovedností,
• estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a
další),
• sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte,
• cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí
záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.),
• hry na téma rodiny, přátelství apod.,
• výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.),
• činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé
mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané
pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní,
• dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých
situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.),
• činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních.
Dítě a ten druhý:
• běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým,
• sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry,
výtvarné hry a etudy,
• společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření,
• kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách,
• společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému,
• aktivity podporující sbližování dětí,
• aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi
oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.),
• hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého,
• činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se
na jejich tvorbě,
• hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit
hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.,
• činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny,
členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) - mateřská škola
(prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi),
• hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých,
• četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením.
Dítě a společnost:
• běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování,
• aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy,
• spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě,
• různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a
výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích,
• přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a
tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.),
• tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové,
dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení
vkusu,
• receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů,
veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének),
• setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou
školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě,
• hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, zákonný
zástupce, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se
dítě přirozeně dostává,
• aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance,
spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v
jednání lidí,
• hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce
(využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy
zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická
manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností
apod.),
• aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur
(výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích,
návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě
přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.).
Dítě a svět:
• přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i
technických objektů, vycházky do okolí, výlety,
• aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů,
návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů),
• sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé,
• poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit
(dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté
rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné
situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě
před nebezpečím,
• hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých
se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých,
• dalších situacích, které mohou nastat,
• praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se
dítě běžně setkává,
• přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn
v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí,
počasí, ovzduší, roční období),
• práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií,
• kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění,
poslech, objevování),
• praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými
látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi
(praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami),
• využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte
k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice,
• pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka,
rybník apod.),
• ekologicky motivované hrové aktivity (ekohry),
• smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti,
pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké
okolí.
7. Evaluační systém
Kontrolní činnost pedagogických i nepedagogických pracovníků vykonává na naší MŠ ředitelka
školy.
Vnitřní evaluace
• řízení školy – ředitelka
• sebereflexe – učitelka, ředitelka
• sledování individuálního rozvoje dítěte – učitelka
• výchovně vzdělávací činnost – učitelka, ředitelka
• autoevaluace školy – kolektiv
Autoevaluace školy
Je prováděna jednou za dva roky (zpravidla v červnu) celým kolektivem školy s využitím evaluačních
prostředků (SWOT analýza, hodnocení pedagogů atd.) a to těmito metodami: výsledky hospitační
činnosti, analýzy, dotazníky, rozhovory se zákonnými zástupci, dětmi a ostatní veřejností, zájem
zákonných zástupců o dění ve škole, kvalita spolupráce s partnery, pozorování atd.
Kriteria autoevaluace školy:
• hodnocení dosažených výsledků,
• plnění cílů, které si škola stanovila,
• hodnocení vzdělávacího obsahu a jeho realizace,
• hodnocení práce učitelů,
• hodnocení podmínek školy.
Výchovně vzdělávací činnost
Hodnotí učitelky průběžně po ukončení integrovaného bloku.
Dalším prostředkem evaluace výchovně vzdělávací činnosti jsou poznámky v třídní knize – učitelky
zaznamenávají, co se povedlo – nepovedlo, na co je třeba se zaměřit, jaká byla odezva dětí, zákonných
zástupců apod.
Pedagogická diagnostika
Pedagogickou diagnostiku provádí učitelky ve třídě. Každé dítě má založen svůj hodnotící list, kam
jsou průběžně písemně zaznamenávány individuální výsledky jeho vzdělání ve všech oblastech
rozvoje dítěte. U všech dětí jsou zaznamenávány pokroky v jednotlivých oblastech vývoje a to 2x ve
školním roce. Průběžně během roku jsou zaznamenávány zajímavé postřehy, zejména v čem je dítě
nadané a naopak v jaké oblasti potřebuje pomoci a na jakou oblast je třeba se při výchovně vzdělávací
činnosti zaměřit. Jde o důvěrný materiál sloužící učitelkám k další práci, ale i jako podklad
konzultace se zákonnými zástupci a jejich informovanost.
Pro děti s odkladem povinné školní docházky je vypracováván individuální vzdělávací plán, který
vzniká na základě spolupráce mezi učitelkami MŠ, pracovníky PPP a zákonným zástupcem dítěte.
Podkladem pro sestavení plánu jsou závěry z vyšetření PPP, průběžné pozorování dítěte, pedagogické
posuzování a hodnocení úrovně dílčích funkcí v jednotlivých oblastech vývoje a následné stanovení
vhodných metod a postupů při práci s dítětem. Údaje o dětech získávané v průběhu výchovně
vzdělávacího procesu slouží jako zpětná vazba. Tyto materiály se stávají východiskem pro další
efektivnější práci s dětmi.
Evaluace na třídě
Vyhodnocení provádí učitelky na třídě průběžně při realizaci, sledují projevy, postoje, výpovědi,
jednání a práci dětí. Komunikují a přijímají náměty, hodnocení zákonných zástupců a ostatních
pracovníků školy. Své poznatky zapisují přímo do třídní knihy, do záznamů o dětech a zpětně z nich
vycházejí při dalším plánování.
Evaluace na škole
Vyhodnocení provádíme průběžně na pedagogických i operativních radách.
Při hodnocení vycházíme z těchto forem:
• dotazy mezi zaměstnanci a zákonnými zástupci,
• hospitační a kontrolní činnost ředitelky,
• podněty, zprávy a podklady ČŠI a dalších kontrolních orgánů, zřizovatele, odborníků,
zákonných zástupců, dětí, absolventů MŠ apod.
Evaluace materiálních podmínek
Zhodnocení materiálních podmínek školy vzhledem k záměrům ŠVP. Týká se vybavení tříd,
zahrady, vybavení ŠJ, prádelny, technického stavu budovy. Využívá se záznamů z pedagogických a
provozních porad, kontrolní činnosti. Provádí všechny pracovnice dle místa svého působení.
Evaluace ekonomických podmínek
Hodnocení v oblasti ekonomiky školy, čerpání rozpočtu, mzdových nákladů, efektivnosti
hospodaření. Provádí se dle směrnice ředitelky školy, pomocí tabulek, rozborů, konzultací
na pedagogických a provozních poradách. Provádí ředitelka a ekonom dle kompetencí.
Evaluace organizačních podmínek školy
Zhodnocení vhodnosti a účelnosti organizace a režimového uspořádání vzhledem k záměrům ŠVP.
Využívá se kontrolní činnosti, hospitací, záznamů z pedagogických a provozních porad. Provádí
všechny pracovnice.
Evaluace spolupráce s rodinou
Cílem je zhodnocení naplnění zvolených forem, metod spolupráce při plnění těchto záměrů
v oblasti ŠVP. Využívá se fotodokumentace, rozhovorů se zákonnými zástupci, pedagogických a
provozních porad. Podílí se všechny učitelky a vedoucí ŠJ.
Evaluace se ZŠ a další veřejností
Vyhodnocuje se kvalita a účelnost zvolených metod ve vztahu k naplňování záměrů ŠVP. Využívá
konzultací, návštěv, výstav, Dnů otevřených dveří a jiných akcí pro veřejnost. Provádí ředitel.
Plán evaluace
předmět prostředky časový plán zodpovědnost
Evaluace ŠVP pedagogické rady,
hospitace
průběžně ŘŠ
Evaluace TVP hospitace, vzájemné
konzultace učitelek
průběžně učitelky
Vyhodnocení výsledků
výchovně vzdělávací
činnosti
záznamy v třídní knize průběžně učitelky
Vyhodnocení
individuálního rozvoje
dětí
záznamy o dětech průběžně učitelky
Vyhodnocování výsledků
výchovně vzdělávací
činnosti u dětí s OŠD
individuální plán
záznamy o dětech
průběžně učitelky
Vyhodnocování výsledků
výchovně vzdělávací
činnosti u dětí se SVP
PLPP nejdéle po 3 měsících od
vyhotovení
učitelky, konzultace s ŘŠ
Vyhodnocování výsledků
výchovně vzdělávací
činnosti u dětí se SVP
IPV 3x ročně, dle potřeby učitelky, konzultace s
odborníkem
Evaluace vzdělávání ped.
pracovníků
pedagogické rady průběžně ŘŠ
Evaluace spolupráce s
ostatními institucemi
pedagogické rady průběžně ŘŠ
Autoevaluace školy pedagogické a provozní
porady
1x za 2 roky kolektiv