D�jiny staveb 2018. Plze� 2018, s. ??-??

D�JINY STAVEB 2018 1

Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují Miloš Buro� – Eliška Racková – Ji�í Slavík

N�které z nejstarších staveb severovýchodních �ech dlouhodob� z�stávají stranou badatelského zájmu a stav jejich poznání mnohdy stagnuje na úrovni po�átku 20. století. Jednou z t�chto památek je i h�bitovní kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují (okr. Náchod), p�vodn� farní kostel m�sta Náchoda.1 Kostel byl popsán v náchodském dílu soupisu památek �eské akademie,2 odborné ve�ejnosti však unikly jeho opravy v pr�b�hu 20. století. Nov�jší pohled na stavební vývoj kostela byl zve�ejn�n v roce 2004.3 V následujícím roce však ne-vinn� vyhlížející tém�� rutinní vým�na vazných trám� krovu nad kostelní lodí bohužel skon�ila odstran�ním unikátn� zachovaných krov� lodi i presbytá�e a jejich náhradou masivní tvarovou kopií. Vym�n�n byl i fošno-vý podhled strop�. Je jen malou út�chou, že se p�i této destrukci poda�ilo provést terénní �ást operativní doku-mentace a d�kladn�ji nahlédnout do podoby a stavební-ho vývoje kostela. Nálezová zpráva bohužel nebyla zpracována. Po n�kolika letech prob�hla obnova soklo-vých partií omítek interiéru a p�i tom byla provedena dokumentace n�kolika stavebn�-historicky závažných situací, dovolujících výrazný posun v poznání stavební-ho vývoje kostela.4 Kone�n� v roce 2017 byly provede-ny další dokumenta�ní práce, p�edevším d�kladn�jší zam��ení kostela a dendrochronologický pr�zkum zby-lých d�ev�ných prvk�. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavbu zna�n� nepravidelného tvaru, bylo po�ízeno fotogrammetrické zam��ení, jehož sou�ástí je i doku-mentace struktury zdiva štít�.

D�jiny kostela

Kostel zasv�cený sv. Janu K�titeli se tradi�n�, ale bez opor v písemných pramenech, uvádí jako farní p�ed rokem 1310. Kolem kostela se z�ejm� od po�átku po-h�bívalo a n�kolikrát rozší�ený h�bitov je dodnes pln� funk�ní.5 Až do doby Albrechta Smi�ického m�l kostel

1 Pinkava, A.: Starý Náchod a monografie svob. dvoru ve St. M�st�. In: Výro�ní zpráva m�š�anských škol v Náchod� 1876. Náchod 1876; Hraše, J. K.: D�jiny Náchoda. Náchod 1895, s. 33–34; Kulí�, B.: Zapadlé rovy, Od kladského pomezí III/1925-1926, s. 33–39, 49–54, 67–73, 82–90, 99–109. 2 Wirth, Z. – Machát, F.: Soupis památek historických a um�lec-kých v království �eském od prav�ku do po�átku XIX. století XXXIV. Politický okres Náchodský. Praha 1910, s. 174–186. Odtud Wirth, Z. (ed.): Um�lecké památky �ech. Praha 1957, s. 714 a Ho�ejší, J.: Staré M�sto u Náchoda. In: Poche, E. a kol.: Um�lecké památky �ech 2. Praha 1978, s. 450–451. 3 T�ma, J. – �ížek, J. – Slavík, J.: 1. Krajina a osídlení p�ed zalo-žením m�sta. In: Baštecká, L. – Ebelová, I. (ed.): Náchod. D�jiny. Kultura. Lidé. Edice D�jiny �eských m�st. Praha 2004, s. 20–23. 4 Nálezová zpráva bohužel nebyla dosud zpracována. 5 Kolem nyn�jšího farního kostela sv. Vav�ince na náchodském nám�stí h�bitov nikdy nevznikl a v interiéru byli poh�bíváni pouze majitelé panství se svými rodinnými p�íslušníky, n�kte�í kn�ží, vrchnostenští ú�edníci a nejvýznamn�jší obyvatelé m�sta. Slavík,

sloužit jako poh�ební místo majitel� panství. Dalším trado-vaným datem je vypálení kostela Slezany v roce 1441, 6 z�ejm� p�i tažení proti Janu Koldovi ze Žampachu. Pon�kud zvláštní je, že kostel nebyl vypálen v p�edchozím období husitských válek, když kolem n�j opakovan� procházely

vojenské jednotky obou stran dlouholetého konfliktu. Teprve v 16. století se d�jiny kostela pomalu dostáva-

jí na pevn�jší p�du. Již k roku 1505 se zmi�uje zasv�cení kostela sv. Janovi.7 V roce 1562 odkázal ková� Havel Pe�i-na 12 kop míše�ských groš� „na zvonici … aby stála tak u kostela, aby se p�ízemím mohlo podcházeti“.8 V roce 1599 se v m�stských ú�tech v m�síci zá�í až listopadu objevuje �ástka v�tší než 30 kop míše�ských groš�, vyplacená za bo�ení a výstavbu nové zdi okolo h�bitova.9 O n�co pozd�ji

J.: Náchodský kostel sv. Vav�ince – poznatky z obnovy interiéru. Pr�zkumy památek 20/2013, �. 2, s. 123–134. 6 První cit. v pozn. 2, s. 174. 7 Druhá cit. v pozn. 1, s. 386. 8 První cit. v pozn. 2, s. 174. Neúpln� druhá cit. v pozn. 1, s. 390. 9 �ernikovský, P. – �ížek, J.: Stavební �innost m�sta Náchoda v letech 1599–1663 ve sv�tle ú�t�, Stopami d�jin Náchodska 9/2003, s. 23.

Obr. 1: Složené katastry Náchod a Staré M�sto nad Metují na císa�ském povinném otisku map stabilního katastru �ech, 1840 (https://archivnimapy.cuzk.cz).

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 2

byl v roce 1606 kostel pobíjen šindelem a vybílen.10 V následujícím období 17. až. 19. století byly z�ejm� pro kostel sv. Jana K�titele vedeny samostatné kostelní ú�ty, ty se však podle všeho nedochovaly. Reformy Josefa II. p�i-nesly kostelu v roce 1786 zrušení, �ást za�ízení byla prodá-na. Nap�íklad zvon byl odvezen do kostela v Bezd�kov�. Kostel byl obnoven již v roce 1791 a nov� vybaven, mimo jiné i inventá�em z kostela sv. Vav�ince.11

Podle mapy stabilního katastru se v roce 1840 k zá-padní a jižní stran� kostela p�ipojovaly nevelké p�edsín�, opodál na h�bitov� stála kaple �i márnice. Kolem roku 1870 byla zbourána stará márnice na západní stran�, spojená s kaplí sv. Jana a Vav�ince. Ješt� v roce 1870 byl nad portá-lem patrný letopo�et 1501.12 Pravd�podobn� p�i této úprav� anebo nedlouho po ní byly z podlahy vyjmuty náhrobníky z let 1560–1624 (resp. 1758) a osazeny na severním a zá-padním pr��elí.13

Podobu kostela a jeho vybavení na p�elomu 19. a 20. století zachytil náchodský svazek Soupisu památek, který mimo jiné popisuje i v koutech kn�žišt� t�i trojboké konzo-ly.14 Stavební vývoj ve 20. století nebyl dosud podrobn� poznán. Použití hrubé tvrdé omítky dovoluje datovat opravu do 2. t�etiny 20. století, podle stru�ného p�ípisu ve spisové dokumentaci NPÚ k ní m�lo dojít v roce 1971. Další p�ípis uvádí k roku 1977 výmalbu interiéru.15 Zda již tehdy došlo k položení nyn�jší keramické dlažby, není jisté. V roce 2005 byly vym�n�ny krovy a strop kostela. Kone�n� v letech 2010 a 2011 byly opravovány omítky v interiéru.16

Popis

Orientovaný bezv�žový kostel svatého Jana K�titele stojí v nevýrazné poloze p�i okraji terasy nad místem, kde se k údolí st�edního toku Metuje p�ipojuje z pravé strany bo�ní údolí a kde již od prav�ku užívaná cesta ze Slezska do nitra �ech za�íná stoupat na Branku, k poslednímu návr-

10 Citace v pozn. 9, s. 38. 11 První cit. v pozn. 2, s. 174. 12 První cit. v pozn. 2, s. 174. 13 Král, J. M.: Pr�vodce po Biskupství Králowéhradeckém, aneb topografické a historické popsání wssech m�st, m�ste�ek, panstwí, hrad�, klásster�, statk�, sýdel rytí�ských, wesnic a zbo�ených hrad� y s památnými událostmi gegich, w témž biskupstwi se nacházegícých III. Hradec Králové 1827, s. 26–28; Mach, Š.: Epigrafické památky na území bývalých soudních okres� Náchod, �eská Skalice a Nové M�sto nad Metují. Brno 1999. Nepubliko-vaná diplomová práce, Filosofická fakulta Masarykovy university v Brn�, s. 118–128. 14 První cit. v pozn. 3. 15 Národní památkový ústav, územní odborné pracovišt� v Josefov�, odborná spisovna, spisová dokumentace Náchod – kostel sv. Jana K�titele. 16 Buro�, M.: Náchod. Dokumentace zdiva severní a západní st�ny lod� pod kruchtou. Kostel sv. Jana K�titele. Nálezová zpráva operativního pr�zkumu a dokumentace, 2010. Uloženo v odborné spisovn� Národního památkového ústavu, územního odborného pracovišt� v Josefov�, sign. OPD NA 12. Buro�, M.: Náchod. Dokumentace zdiva v interiéru kostela p�i sanaci omítek. Kostel sv. Jana K�titele. Nálezová zpráva operativního pr�zkumu a do-kumentace, Josefov 2011, s. 21. Uloženo v odborné spisovn� Národního památkového ústavu, územního odborného pracovišt� v Josefov�, sign. OPD NA 13.

ší sudetského poho�í.17 Stavba s obdélnou lodí a protáhlým, v p�dorysu lehce lichob�žným presbytá�em je zd�ná z místního fylitu. Fasády pokrývá tvrdá stékaná hn�došedá omítka, pod kterou byly v drobných narušeních zdokumen-továny zlomky hladké vápenné omítky se sytým okrovým nát�rem, posléze p�et�eným syt� šedým nát�rem, ob� z�ej-m� z 19. století. Zdivo lodi i presbytá�e se sm�rem vzh�ru viditeln� zužuje, v exteriéru lodi dokonce ústupkem v polovin� výšky zdí. V nevýrazných, nepravideln� opraco-vaných nárožních armaturách se uplat�uje b�lošedý písko-vec na vápennou maltu s �ervenor�žov� zbarveným plni-vem z permských pískovc�. Paty štítu nad vít�zným oblou-kem jsou nasazeny na konzolách z výrazn� vrstevnatého šedého jemnozrnn�jšího pískovce s �ervenými vrstvami a

17 Ku�a, K.: M�sta a m�ste�ka v �echách, na Morav� a ve Slezsku 4. Praha 2000, s. 233–235.

Obr. 2: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod). Kostel sv. Jana K�titele, celkový pohled od severozápadu (foto NPÚ, E. Racková 2016).

Obr. 3: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Kružby východního a severního okna presby-tá�e (pohled podle fotogrammetrie, E. Racková 2016).

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 3

proplásty.18 V pat� východního štítu jsou osazeny pravideln� opracované armovací kvádry.

Presbytá� osv�tluje trojice velkých lomených oken v nezvyklých kolmých špaletách, rámovaných vertikáln� osazenou široce okosenou armaturou. V ost�ních se nacházejí masivní háky záv�s�, nejspíše po okenicích. Kružba jižního a severního okna má jednoduché klínové profily, dvoudílné výpln� ukon�ují oblé otev�ené jeptišky a rozety ve vrcholu s trojlistými obrazci. Severní okno je nesymetrické a kružba v n�m osazená upozor�uje na tuto geomet-rickou nedokonalost. Kružbu trojdílného východního okna tvo�í vlastn� dv� kružby osazené neorganicky nad sebou. Ob� mají podobné profily a stejné m�kké oblé tvary jako kružby jižního a severního okna, jsou však provedeny z jemn�jšího pískovce a svou skladbou jsou p�inejmenším netypické. Horní kružba s trojúhelníkovou sestavou rozet s trojlistem a dv�ma �ty�listy je ve spodní �ásti nápadn� hrub� opracovaná nebo poškozená dodate�nou úpravou, spodní cípy mezi okrajem kružby a rozetou nejsou vykrojené jako u obvyk-lých skladeb kružeb, ale plné. Spodní kružba je trojdílná, ve vrcholu s neobvyklým motivem pyramidáln� uspo�á-daných jeptišek. K bok�m horních výplní se p�ipojují drobné slepé ve vrcholu zahrocené jeptišky, vrchol je druhotn� upravený.

Lo prosv�tluje n�kolik oken r�zného tvaru. V p�ední �ásti je dvojice oboustrann� špaletovaných oken s tém�� mitrovými záklenky, dále sm�rem k západu dvoji-ce mladších oken se segmentovým nadpražím s cihelnými záklenky19 a neprofilovaným ost�ním z 18. nebo 19. stole-tí. V parapetu jižního okna nad st�echou p�edsí�ky se zachoval díl parapetu staršího okénka, vytesaný z našedlého jemnozrnn�jšího pískovce s vn� a dovnit� okoseným profilem, rozd�leným vnit�ní polodrážkou pro d�ev�ný rám zasklení. Toto dodate�n� zv�tšené okno nejspíše náleží nejstarší stavební etap�. Severní okno do podkruchtí je novodobé. B�hem obnovy bylo zdokumen-továno další zazd�né okno pod korunou severní zdi, pra-voúhlé, s d�ev�ným rámem osazeným p�ibližn� v polovin� ší�ky.20 Na západní, i nad ústupkem zdiva výrazn� vybou-lené fasád� se nacházejí dv� okna – oboustrann� špaleto-vané okno s lomeným záklenkem na kruchtu, nad ním mírn� vyosený okulus, ústící nyní do prostoru p�dy, s okoseným ost�ním ze smíšeného vrstevnatého pískovce žlutookrové až siln� na�ervenalé barvy.

Do kostela lze vstoupit z jihu dv�ma vstupy – do presbytá�e vede mladší nebo upravený vstup21 s pravoúh-lým ost�ním, p�ed hlavním vstupem do lodi je p�istav�na p�edsí�ka. V jejím interiéru tém�� celou severní st�nu

18 Tvar konzol se spodním vyžlabením byl zbyte�n� poškozen �emeslníky p�i posledních opravách. 19 Digitální snímek uložený v NPÚ, ÚOP v Josefov�, J. Slavík 2005. 20 Citace v pozn. 19. 21 Špaleta je zevnit� vyzd�na z cihel. Druhá cit. v pozn. 16, s. 21.

vypl�uje lomený portál nezvykle velkých rozm�r� (sv�tlá ší�ka 175 cm) s jednoduchým okosením hrany, ukon�e-ným dole nejasnou oblinou. Ost�ní portálu stojí na p�ese-kaných a povrchov� upravených pate�ních kusech výšky 32 cm, podle všeho sou�ástech starého prahu. Dve�e v minulosti chránila zevnit� mohutná závora, po níž se zachoval hluboký otvor s otisky d�ev�ného l�žka. O zmí-n�ných 32 cm je na dolním okraji nastaveno také masivní hladké svlakové dve�ní k�ídlo s barokní (�i pozdn� rene-san�ní) st�edovou lištou s hlavicí, ukon�enou kuli�kou. T�i kované záv�sy dve�í, z nichž dva mají rozvidlené konce nepravidelných starobyle p�sobících tvar�, spojují s k�íd-lem h�eby s nezvyklými kuželovitými hlavami. Na k�ídle s pravoúhlým v�trákem je z �ela osazena tordovaná sko-bová p�ítuha s �tvercovými podkladními plechy s kruhovými otvory v rozích vzduté lišty, uzavírající kosý �tverec kolem p�ítuhy. Klí�ovou dírku chrání dol� našik-mo oto�ený renesan�ní štít. Z rubu je zasazen mohutný d�ev�ný zámek se subtilní kovanou závorkou. Niku vstupu ukon�uje nízký mitrovitý záklenek a boky tvo�í podobná nevýrazná armatura jako na nárožích v exteriéru.22 I v interiéru je patrné nápadné zužování zdiva sm�rem vzh�ru. Líc zdiva na západní stran� deformuje n�kolik výrazných nerovností. Pod emporou se nachází nika další-ho druhotn� probouraného vstupu, který byl pozd�ji op�t zrušen a zvenku p�ekryt náhrobníkem. Vlastní empora je samostatn� stojící tesa�ská konstrukce s podlažními trámy na pr�vlacích vynášených šesti sloupky. U�ezané pásky p�edních sloupk� dokládají, že empora pokra�ovala na severní stran� bo�ním ramenem. Konstrukce byla zkráce-na na p�elomu 19. a 20. století. Pod p�ekládaným podhle-dem lodi probíhá podélný pr�vlak, v polovin� rozp�tí podpíraný d�ev�ným sloupem s esovit� profilovaným sedlem. Sloup má sebrané hrany s profilací výžlabky po stranách okosení, plynule se sbíhající na koncích. Ve t�etinách délek horních i dolních prken záklopu jsou osa-zeny prkenné ter�íky se zdobn� konvexkonkávn� vy�ezávaným obvodem.

22 Druhá cit. v pozn. 16, s. 15.

Obr. 4: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Kon-zola na evangelijní stran� u vít�zného oblouku (foto NPÚ, E. Racková 2016).

Obr. 5: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Konzola na epištolní stran� za oltá-�em (foto NPÚ, E. Racková 2017).

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 4

Vít�zný oblouk má tvar nepravideln� p�lkruhového, mírn� podkovovitého oblouku, armovaného podobn� jako nároží exteriéru.23 Na stran� presbytá�e zdivo nad obloukem nepravideln� ustupuje. Presbytá� má stejn� jako lo rovný strop, umíst�ný ješt� o tém�� 60 cm výše. Existenci zanik-lé klenby indikují dv� konzoly v severních koutech pres-bytá�e. Lépe dochovaná konzola v severozápadním kout� je vytesána z �ervenor�žového m�kkého pískovce s šedivými proplásty.24 Jemn� profilovaná horní deska na p�dorysu t�í stran osmiúhelníku nasedá na konzolu o stejném p�dorysu, se spodní �ástí tvaru �tvrtkruhového krakorce a bo�ními st�nami tvo�enými zborcenými plo-chami. Na konzole je nasazen výb�h mohutného klínové-ho žebra s dodate�n� osekanou bo�ní st�nou. Severový-chodní konzola se dochovala bez klenebního žebra, její poškozená profilace je chudší a materiálem je šedavý pískovec, je však mén� zapušt�na do zdi a má jasn�jší, v principu shodný tvar. Pod barokním oltá�em z�stala zachována prostá omítaná menza s nárožní kvádrovou armaturou a s kamennou krycí deskou s okosenou spodní hranou. Menza je utopená v podlaze a druhotn� nadezd�-ná, p�vodní povrch její krycí desky se nachází ve výši 60 cm nad zemí.

V roce 2005 bezd�vodn� zni�ený krov lodi m�l kon-strukci krokevní soustavy ze subtilních tesaných profil�, s rozvinutým podélným vázáním a již d�íve vym�n�nými vaznými trámy. V podélném sm�ru se st�ídaly prázdné vazby s patními vzp�rami a vysoko posazenými hambal-ky, odpovídajícími p�edpokládané dob� vzniku na p�elo-mu 15. a 16. století a plné vazby se sloupky s dvojicí diagonálních vzp�r. V podélném sm�ru níže vybíhající „klasové“ vzp�ry vytvá�ely ond�ejské k�íže mezi plnými vazbami. Zápory sloupk� se nacházely pouze v podélném sm�ru. Prvky krovu byly zna�eny d�lky provedenými lžícovým vrtákem, vazné trámy jednoduchými �adami �árek. Dendrochronologické datování subtilních prvk� se bohužel nezda�ilo v d�sledku nízkého po�tu letokruh�.25

23 Druhá citace v pozn. 16, s. 20. 24 Ze shodného materiálu byly zhotoveny n�které architektonické �lánky hradu Vizmburku. 25 Ústní sd�lení Ing. Tomáše Kyncla.

Na rozebraném záklopu se v roce 2005 poda�ilo fotogra-ficky zdokumentovat zbytky maleb. Nejvíce zastoupeným typem byly �ernobílé malby, v jednom p�ípad� šablonové. Další malby byly vícebarevné, provád�né od ruky. Nachá-zely se zde i lišty s jednoduchými malovanými motivy k�ížk�, kole�ek a kvítk�.

Nad presbytá�em se nacházel krov jednodušší kon-strukce s jednoduchým podélným vázáním, podle všeho spoléhajícím na stabilitu zd�ných štít�, mezi které je krov vsazen. První vazba u štítu byla podobná jako nad lodí, ale s dv�ma úrovn�mi hambalk�, druhá vazba obsahovala krom� krátké patní vzp�ry druhou dlouhou vzp�ru od st�edu rozp�tí vazného trámu nad hambalek. Jediným dochovaným prvkem podélného vázání byla ližina po-m�rn� vysokého profilu pod prvními hambalky (s výraz-nou mezerou). P�í�né vazby byly vyklon�né ze svislé osy. Tesa�ské zna�ení bylo provedeno krátkými širokými �ár-kami vyraženými šikmo vedeným dlátem. Oba krovy nahradily p�ibližné repliky z �ezaných masivn�jších profi-l�. Z d�ev�ných konstrukcí se v podkroví presbytá�e za-chovaly pouze dv� dvojice tesaných táhel z dubového d�eva, smýceného v roce 1674.26

Významným vodítkem ke sledování stavebního vý-voje kostela jsou nálezové situace na autenticky dochova-ných štítech. Z vnit�ní strany východního štítu nad presbytá�em je patrná odlišná skladba zdiva p�i st�edu a p�i jeho okrajích. Malta st�edov�kého charakteru je po-dobná, jádro st�edu štítu je zd�no z drobn�jších plochých kamen�, okraje z v�tších kamen� �asto nepravidelného tvaru. V pat� štítu po stranách jsou druhotn� použita masivní okosená klenební žebra, jejichž profilace odpovídá dochovaným výb�h�m žeber v presbytá�i. I starší jádro štítu se zdá být vystav�né ve dvou fázích, z nichž starší po�ítá s mén� sklonitou st�echou, jedná se snad o pracovní fázi nebo provizorium záhy dostav�né stejnou technikou do výsledného obrysu. P�i st�edu štítu je patrný pokles zdiva zp�sobený provád�ním n�jaké úpravy, nejspíše p�i z�izování nyn�jšího záklenku okna. Do zdiva jsou kotvena výše zmín�ná �ty�i barokní táhla. Spodní dvojici obklopuje dodate�ná zazdívka s obsahem 26 Kyncl, T.: Kostel sv. Jana K�titele v Náchod�. Dendrochronolo-gický pr�zkum. Brno 2016, rukopis.

Obr. 6: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. St�edov�ká menza pod barokním oltá�em (foto NPÚ, E. Racková 2017).

Obr. 7: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. P�í�né vazby krov�, pokus o rekonstrukci podle fotografií z r. 2005 (E. Racková ER 2017).

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 5

dodate�ná zazdívka s obsahem cihel, zapravená maltou. Otvory pro horní dvojici vznikly prosekáním staršího otvoru pro masivní trám �tvercového pr��ezu. V t�chto otvorech se nezachovaly maltové nálitky, mohly však vzniknout i obezd�ním trám� p�i stavb�. Vrchol štítu je p�ezd�ný. Vrchol štítu do roku 2005 akcentoval torzáln� dochovaný kamenný k�íž. Prezentované bloky nárožní armatury první fáze výstavby kostela kon�í v úrovni p�ed-pokládaného nadezd�ní štítu, a zatímco se starší zdivo sm�rem vzh�ru zužuje, nadezdívka je rovn�jší a p�ibližn� svislá. Situace podkroví je ur�ující i pro interpretaci vývo-je p�ízemí. Nejstarší štít nemohl koexistovat s dnešním jižním a severním oknem presbytá�e.

Na východní stran� štítu nad vít�zným obloukem je také patrná stopa st�ešní roviny vázané na nižší, ješt� nenadstav�ný presbytá�. Její pr�b�h vymezuje okraj exte-riérové omítky s hutným vápenným nát�rem. Sklon této st�ešní roviny �iní na jižní stran� 50°, na severní 52,5°. Výšce dnešního obvodového zdiva presbytá�e již odpoví-dá linie od�ené a otlu�ené omítky formující otisk st�echy také o nižším sklonu, než je dnešní. Omítka je porušená také kolem spodní dvojice táhel procházejících zdivem štítu a zapravených maltovinou. Horní dvojice táhel je op�t protažena otvory po v�tších trámech, zde nehran�-ných. Ve struktu�e zdiva se výrazn� projevují rozdíly mezi jednotlivými pracovními záb�ry, kdy jsou spáry p�i líci zdiva v každém �ádku zapln�ny r�zným množstvím mal-toviny. Po stranách pr�chodu klenutého segmentovým záklenkem vy�nívají �ela dvou nízkých hran�ných trámk� umíst�ných bez vazby na �ádkování zdiva. Ze západní strany štítu jsou rozdíly ve struktu�e zdiva minimální a �ádkování sotva patrné. Obrys štítu z�stal od doby výstav-by kostela beze zm�n, po jeho hranách probíhá m�lký nepravidelný ústupek. Na jeho vrcholu byl osazen k�ížko-vý k�íž z �erveného pískovce s trojúhelnou podstavou,27 pod vrcholem se nachází št�rbinové okénko s rovným kamenným p�ekladem. Z krovu nad presbytá�em zdivem procházejí výše popsaná táhla s d�ev�nými závla�emi, vedle vstupu jsou dva zazd�né na ležato uložené trámky. Dále od st�edu jsou symetricky rozmíst�né dv� dvojice

27 Dnes je pov�trností poškozený prvek deponován na p�d�.

kapes dodate�n�, ale pom�rn� p�esn� vysekaných do zdiva (kameny v kapsách jsou otesané špi�ákem, ne vylámané), všechny pro šikmo osazené prvky sm��ující vzh�ru a šikmo ke st�edu. Dv� st�ední kapsy jsou pro prvky výraz-n� více naklon�né dop�edu a ke st�edu lodi. Kapsy nejsou v p�esn� stejné výšce, vytvá�ejí ale p�ibližn� jednu linii se zazd�nými zbytky trámk�. Všech šest prvk� patrn� pat�ilo k jedné konstrukci. T�sn� nad úrovní dnešního stropu je dvojice velkých, druhotn� hrub� vylámaných kapes. Zdivo pod štítem bylo p�vodn� na levé stran� vyzd�no do v�tší výšky. V p�doryse jsou proti sob� zdiva vít�zného oblou-ku a štítu nad ním lehce spirálovit� zkroucená.

Západní štít má zachovaný p�vodní obrys s ústupkem po obvodu, k�íž ve vrcholu byl vym�n�n snad na po�átku 20. století. Na štít� je nejnápadn�jším útvarem p�lkruhový otisk s interiérovou omítkou. Ostatní viditelné zdivo má povrch �áste�n� zatažený maltou. P�edevším na fotografiích z roku 2005 jsou patrná místa, kde malta v líci zdiva chybí, a další nepravidelnosti omítky nad oblouko-vým otiskem.28 Nejvýrazn�jší je linie p�ibližn� ve výšce dnešních hambalk� krovu, níže je interiérová omítka ve dvou vertikálních pásech sed�ená zp�sobem, jaký mohl vzniknout p�i neopatrném spoušt�ní prvk� p�vodn� kot-vených v menších kapsách pod hambalkem. Zdivo i omít-ka jsou poškozeny kolem kapes po lešení. V roce 2005 byla patrná také zazd�ná kapsa pro trám v�tšího pr��ezu pod pravou patou obloukového otisku. P�i pat� štítu je mírn� asymetricky umíst�ný okulus, vlevo od n�j jsou dv� velké druhotn� vylámané kapsy, jedna v míst� p�vodní leše�ové kapsy. Spodní �ást okulu narušuje kamenný záklenek mladšího okna na empo�e. Zdivo kolem tohoto okna je zna�n� nerovné, nejv�tší hrbol tvo�í horizontální linii p�ibližn� ve výšce 130 cm pod dnešním stropem. Odstran�ní omítek v oblasti d�ev�né empory p�i oprav� v roce 2010 odhalilo za jejími pr�vlaky spodní �ásti výb�-h� kleneb a osekanou konzolu.29

28 Pro provedení fotogrammetrie jsou nedostupné za konstrukcí krovu. 29 První cit. v pozn. 16.

Obr. 8: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Západní štít (foto NPÚ, J. Slavík 2005).

Obr. 9: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Západní strana štítu nad vít�zným obloukem (foto NPÚ, J. Slavík 2005).

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 6

Obr. 10: Staré M�sto nad Metu-jí (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Stavební vývoj (stav k r. 2005 p�ed odstran�ním histo-rických konstrukcí krov�): fáze I–III: výstavba kostela ve 2. polovin� 13. stol. (s možným p�esahem do po�átku 14. stol.); fáze IV: obnova po husitských válkách a úpravy stratigraficky související se zánikem ran� gotického �ešení prostoru; fáze V: mladší úpravy. V �ezech jsou nazna�eny zaniklé prvky, po kterých z�staly kapsy ve zdivu a hypotetická podoba konstrukcí zastropení. Obzvlášt� nejasná je situace nad presbytá�em, kde byly plochy potenciáln� nesoucí stopy po zastropení zp�ístupn�-ny v menší mí�e, než nad lodí. Podélné vázání krovu na foto-grafiích z r. 2005 bylo nekom-pletní a jeho p�vodní podoba je nejasná (kresba E. Racková 2017).

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 7

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 8

Podoba ran� gotického kostela a jeho stavební vývoj Kostel se zachoval ve stejném p�dorysném rozsahu,

v jakém byl ve 13. století vystav�n. Obvodové zdivo pres-bytá�e bylo nižší, výška starší fáze východního štítu dob�e odpovídá p�edstav� klenby nasazené na dochované konzo-ly, kde diagonální žebro m�lo p�ibližn� p�lkruhový pr�b�h a káp� se sm�rem ke svorníku výrazn� vzdouvaly, takže rub jejich klenby v nejvyšším míst� vystupoval nad korunu obvodového zdiva. Kamenické �lánky, zejména konzoly s jemn� profilovanými krycími deskami, ukazují na vznik ve t�etí �tvrtin� 13. století. Podle nadezd�né menzy s krycí deskou, nacházející se dnes ve výšce kolen, musela být p�vodní podlaha nejmén� o 40 cm níže. Opa�ná je situace hlavního portálu s prosekaným prahem. Sklon podlahy mezi t�mito místy odpovídá svažitosti venkovního terénu.

P�i západním pr��elí se nacházela zd�ná tribuna pravd�podobn� o dvou klenebních polích, její podlaha byla umíst�na p�ibližn� 130 cm pod dnešním stropem. Existence vysoké západní tribuny byla podmín�na otev�ením prostoru do krovu s bedn�nou d�ev�nou klenbou p�lkruhového pr��ezu. Nad vít�zným obloukem ve východní zdi lodi ale jakýkoli náznak p�ítomnosti �ela klenby chybí, naopak se zde nachází zcela b�žný pr�chod. Zachované stopy na západním štít� umož�ují rekonstruovat n�které prvky uspo-�ádání bedn�né klenby. P�lkruh má o 95 cm menší pr�m�r, než je volná ší�ka mezi korunami jižní a severní zdi lodi, což vyplývá ze základního geometrického problému p�i vložení p�lkruhové klenby pod st�echou se sklonem 51°. V kontrastu se zna�nou nepravidelností zd�né stavby je p�lkruh tvo�ený dochovanými fragmenty obrysu omítky obdivuhodn� pravidelný a je jen nepatrn� stla�ený v míst�, kde se jeho pr�b�h blíží krokvi, a u paty oblouku. Mezi zachovanými nosnými konstrukcemi zahrani�ních bedn�-ných kleneb z 13.–15. století se v malých obm�nách opako-vala podobná schémata krov� s hlavním rámem pro bedn�-ní tvo�eným hambalkem, ond�ejským k�ížem diagonálních vzp�r a patními vzp�rami. Prvky základního rámu byly do požadovaného tvaru �áste�n� stesány, �áste�n� dopln�ny krátkými pásky nebo p�íložkami. D�ležité je uspo�ádání vazných trám�. Jejich krátké úseky b�ží pouze k podélným vým�nám na okraji obvodové zdi nebo p�i okraji zastrope-ného prostoru a na n� nasedá pata bedn�né klenby. Vazné trámy v plném rozponu v závislosti na délce p�dorysu nejsou v�bec nebo prostor pod klenbou protínají vždy po n�kolika metrech, aniž by rušily prostorový ú�inek klenby. V p�ípad� Starého M�sta by na západní stran� vazné trámy kolidovaly s okulem a tribunou, interiérová omítka zde probíhá bez p�erušení ze štítu do interiéru.30 Ve Starém M�st� sice nejsou jasné stopy po podob� diagonálních prvk� v p�í�ných vazbách nad klenbou, základní logika konstrukce je však z�ejmá a objas�uje i problém východní-ho ukon�ení klenby. Pokud by byla klenba na východní stran� zvalbená, potom by dv� z tajemných kapes pro dia-gonální prvky blíže ke st�edu štítu dob�e odpovídaly místu a úhlu, ve kterém by m�ly být osazeny krokvi�ky nesoucí �tvrtoblouk valby. Tomu odpovídá i podivná poloha kapes – r�zné výšky uložení kapes ve skute�nosti nejsou omylem nebo nedbalostí, ale vyrovnávají vzájemné pooto�ení �ástí 30 Digitální snímek uložený v NPÚ, ÚOP v Josefov�, J. Slavík 2005.

zdiva štítu a vít�zného oblouku pod ním. Prvky ve vn�jších kapsách evidentn� nepat�í k samotnému bedn�nému plášti. Sm��ují kamsi ke konc�m p�edpokládaných hambalk�, kde mohly mít n�jakou funkci související se vzep�ením nebo ztužením konstrukce. Funkci podélného vázání ve velké mí�e plnilo bedn�ní klenby, a pokud ta na jedné stran� kon�ila valbou, mohlo to vyvolat pot�ebu dalšího kon-struk�ního opat�ení.

P�i pohledu na spodní a horní �ást kostela je patrná nesourodost n�kterých jeho �ástí. Zdivo do úrovn� spod-ních �ástí štít� je neoby�ejn� silné a k�ivé ve všech sm�-rech. Ve srovnání s ním jako by štíty a zastropení lodi pat�ily do jiného sv�ta. Zatímco u zahrani�ních staveb vysokým prostorám pod bedn�nými klenbami odpovídají také vzletné výšky vít�zných oblouk� a oken, ve Starém M�st� s vrcholem „klenby“ lodi ve výšce 10 m nad zemí kontrastuje necelých 4,5 m vysoký vít�zný oblouk. Vše také nasv�d�uje tomu, že snesení klenby presbytá�e neby-lo výsledkem poškození za husitských válek, ale bylo staršího data. Mezi výstavbou kostela a pohusitskou ob-novou muselo dojít ješt� k jedné p�estavb�, kdy byl vzty-�en krov o sklonu asi 50°, po kterém se zachoval otisk na západní stran� štítu nad vít�zným obloukem a jehož sklo-nu a výšce odpovídá také nástavba východního štítu. Po-klasické tvary sou�asn� proražených vysokých oken pres-bytá�e s analogiemi na manských palácích hradu Bezd�z (kružby mladší) by �adily tuto p�estavbu ješt� na konec 13. století.31 S p�estavbou souvisí také kapsy po mohutných tesa�ských prvcích nad presbytá�em, využité v 17. století pro osazení táhel. Sklon prvk� mezi kapsami by odpovídal sklonu h�ebene st�echy, který také zdaleka nebyl vodo-rovný. Tyto prvky mohly být sou�ástí nového zastropení presbytá�e podobného typu jako bedn�ná klenba lodi.

Zaniklý krov nad lodí s pln� rozvinutým podélným vázáním mohl vzniknout na p�elomu 15. a 16. století, plochý strop již s vysokou zd�nou tribunou nepo�ítá. Pod okulem bylo v 16. nebo 17. století proraženo nové lomené okno, již související s novou nižší d�ev�nou emporou. Do provedení dendrochronologického datování není jasné, zda se jednalo o dnešní, archaicky p�sobící emporu. Krov nad presbytá�em byl �ešený jinak a mohl být i o n�co starší, snad z opravy po vypálení kostela v roce 1441.

Z �ady drobn�jších mladších úprav je nutno zmínit vložení táhel do krovu presbytá�e, dendrochronologicky datovaných do roku 1647. Postupn� vznikla barokní vý-zdoba jižních dve�í, byla vystav�na západní a jižní p�ed-sí�, byl prolomen jižní vstup do presbytá�e. V blíže neur-�ené dob� došlo k vyrovnání podlahy lodi a presbytá�e, úprav� oken lodi do podoby segmentem p�eklenutých obdélných otvor�. V pr�b�hu 3. t�etiny 19. století zanikla západní p�edsí� a náhrobníky byly z podlahy p�eneseny na západní a severní pr��elí kostela. Tehdy nejspíše došlo k likvidaci severního ramene empory.

Ve t�etí t�etin� 20. století, snad v roce 1971, pokryly pr��elí tvrdé hrubé omítky a následovaly je úpravy interié-ru s po�ízením tvrdé neprodyšné podlahy. Posledním velkým zásahem do hmotné podstaty kostela byla vým�na konstrukcí krov� a strop� v roce 2005.

31 Za upozorn�ní d�kujeme PhDr. Daliboru Prixovi.

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 9

Zhodnocení První fázi výstavby kostela lze položit do 3. �tvrtiny

13. století, do období p�ed lokací hradebního m�sta Náchod. Dnešní h�bitovní kostel sv. Jana K�titele tak pat�í mezi nejstarší stojící stavby severovýchodních �ech.32 Vztah stavby kostela ke stavb� náchodského hradu nelze zatím p�esn� ur�it, z logiky historie i sídelního vývoje však vy-plývá, že kostel mohl vzniknout jako první a teprve po n�m byl stav�n zd�ný hrad v nyn�jší poloze.

Kostel je d�ležitým dokladem vývoje sakrálního pro-storu ve 2. polovin� 13. století. Nejvýznamn�jším p�esahem nález� mimo region jsou zjišt�ní k existenci bedn�né klen-by a jejího dispozi�ního uspo�ádání v kombinaci s vysokou západní tribunou. V �echách zatím bylo zdokumentováno jen velmi málo bedn�ných kleneb nebo zjednodušených neckovitých podhled�,33 širší srovnávací materiál pro po-dobnou konstrukci tedy zatím v �eském prost�edí chybí.

Zahrani�ní p�íklady se staly p�edm�tem �ady jednotli-vých �lánk� a studií, p�edevším v posledních dvou desetile-tích doznalo jejich poznání výrazného pokroku. Prvním ohniskem rozší�ení t�chto konstrukcí je Normandie, kde je nejstarší dosud objevený p�íklad dendrochronologicky datován k roku 1144. Ve 13. století již tyto konstrukce pat�ily do b�žného repertoáru a �ada dalších p�íklad� je známá ze st�ední Francie, Holandska, Velké Británie a spíše ojedin�le ze severní Evropy.34 Blíže �eskému prost�edí je jejich významn�jší rozší�ení zdokumentováno v Durynsku a obecn� ve st�edním N�mecku, kde se ale vyvíjely do velké míry nezávisle na francouzských vzorech.35 Dále na východ se celý soubor staveb p�vodn� vybavených bedn�nými klenbami vyskytuje na území hornolužického Zahá�ska, kde na konci 13. a po�átku 14. století vznikla �ada velkých, v�tšinou lapidárních kostel� s protáhlými kvadratickými presbytá�i, které byly nespalným materiálem zaklenuty až

32 Srovnej o n�co mladší kostel sv. Václava ve Václavicích. �ížek, J. – Jánský, Z. – Slavík, J.: Filiální kostel svatého Václava na Dobenín�. P�ísp�vek k soupisu nemovitých památek na Novo-m�stsku. Stopami d�jin Náchodska 3/1997, s. 9–32. 33 O známých bedn�ných klenbách a neckovitých podhledech nap�.: Sommer, J.: Strop lodi kostela v Havlí�kov� Borové, Zprávy památkové pé�e LIII/1992, �. 3, s. 22–23; Veselý, J: Areál farního kostela sv. Michaela Archand�la v Praze Podolí, Pr�zkumy pamá-tek XIII/2006, �. 1, s. 88–102; Ková�, M. – Van�k, V. – Hlavá�ko-vá, H. – Macek, P.: Kostel sv. Bartolom�je v T�ebovli ve st�edov�-ku, Pr�zkumy památek XXI/2010, �. 1, s. 107–120; na Slovensku urian, K. – Krušinský, P. – Suchý, L.: Rimskokatolícky Kostol sv. Michala Archanjela v Liptovskom Michale. Prispevok k poznaniu historických drevených stropních konštrukcií v stredovekej vidieckej sakrálnej architektúre – interpretácia nále-zov, Monument revue 3/2014, �. 2, s. 26–30. 34 Eissing, T.: Zur Enstehung der Holztonnengespärre und Holztonnenwölbe im mittleren und nördlichen Frankreich und ihre Vermittlung nach Mitteldeutschland, West- und mitteleuropäischer Hausbau im Wandel 1150–1350, s. 89–124. Stav poznání od r. 2005. Eissing p�edkládá v�tšinou stavby ze západní Evropy, v �echách a Polsku jeho mapa rozší�ení zachycuje jen n�kolik mnohem mladších dosud zachovaných p�íklad�. 35 Eissing, T.: Kirchendächer in Thüringen und dem südlichen Sachsen-Anhalt. Dendrochronologie, Flößerei, Konstruktion. Arbeitshefte des Thüringischen Landesamtes für Denkmalpflege und Archäologie, Neue Folge 32, Erfurt 2010.

s velkým �asovým odstupem.36 Co se dispozice tý�e, zatím je jediná blízká analogie známa ze slezských Małujowic, kde v kostele sv. Jakuba p�edprse� vysoké západní tribuny dosahovala až k vrchol�m záklenk� oken lodi a existence takové tribuny byla stejn� jako ve Starém M�st� podmín�na otev�ením prostoru do krovu.37 Polokruhová bedn�ná klen-ba zde ale na obou stranách p�isedala ke štít�m (výmalba z druhé poloviny 14. století), rovný strop ji nahradil na za�átku 80. let 15. století.38

Uzav�ení klenby valbou je mezi již tak velmi úzkou skupinou staveb ojedin�lé.39 V p�ípad� Starého M�sta moh-la být podoba zaklenutí ovlivn�na postupem budování kostela, kdy dokon�ování stavby navázalo na po�áte�ní, pon�kud t�žkopádnou fázi a valba m�la vizuáln� utlumit náraz mezi velkorysou výškou lodi a nízkým vít�zným obloukem. Existuje ale i možnost, že takové �ešení zas tak ojedin�lé nebylo. Pokud by se ukázalo, že bedn�né klenby mohly být b�žn� ukon�ovány i jinak než omítaným �elem, otevírala by se možnost jejích v�tšího p�vodního rozší�ení. V p�ípad� Starého M�sta byla zaniklá bedn�ná klenba iden-tifikována jen díky tomu, že se dob�e zachoval západní štít. Západní štíty ale byly velmi �asto upravovány, odstra�ová-ny nebo zanikaly s celým pr��elím p�i prodlužování lodi. Neobvykle situované kapsy nad vít�zným obloukem tak mohou být jedinými poz�statky dalších zajímavých �ešení st�edov�kého sakrálního prostoru.

Nad rámec p�edneseného p�ísp�vku bude kontext bedn�né klenby kostela sv. Jana K�titele ve Starém M�st� uveden podrobn�ji v p�ipravované knize St�edov�ké ven-kovské kostely východních �ech.

P�ísp�vek vznikl v rámci projektu NAKI II „Gotické a ran� renesan�ní um�ní ve východních �echách. Výzkum, interpretace, prezentace“ DG16P02B003.

36 Kozaczewski, T.: Wiejskie ko�cioły parafialne XIII wie-ku na �l sku A-G. Wroclaw 1995, s. 20, 21, 22, 26, 27–28, 28, 31, 32–33, 33, 34, 35–36, 53–61, 62–68, 75–85, 116–122, 130–138, 139–143, 168–175, 187–190, 191–199, 201–206; Kozaczewski, T.: Wiejskie ko�cioły parafialne XIII wieku na �l sku H-O. Wroclaw 1994, s. 7–8, 23, 23–24, 24–25, 26, 26–27, 56–62, 167–170, 171–175, 182–188, 198–203, 204–211; Kozaczewski, T.: Wiejskie ko�cioły parafialne XIII wieku na �l sku S-�. Wroclaw 1994, s. 20–21, 187–193. 37 Druhá cit. v pozn. 36, s. 20–21, 148–157. 38 Jurek, T. – Czoppa, M.: Małujowice, Ko�cioł �w. Jakuba Apo-stoła. Przewodnik. Brzeg 2016. 39 Srovnej Sommer, J.: K p�vodní podob� kostel� v �e�ici a Dol-ním M�st�, Pr�zkumy památek 3/1996, �. II, s. 122–125. Sommer uvádí, že v podkroví kostela sv. Martina v Dolním M�st� se otisk bedn�né klenby zachoval také pouze na západní stran� lodi. Otisky p�ibližn� shodného tvaru se zde však nacházejí na obou štítech.

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 10

Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují Miloš Buro� – Eliška Racková – Ji�í Slavík Poznání stavebního vývoje kostela sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují (okr. Náchod) dlouho stagnovalo na úrovni poznatk� z p�elomu 19. a 20. stol. V letech 2005–2017 byly v souvislosti se stavebními zásahy (mj. došlo k bezprecedentní vým�n� krovu) dokumentovány odkryté situace, dovolující nový pohled na stavební vývoj kostela. Tradi�n� se uvádí, že kostel sloužil jako farní do r. 1310, ale bez opor v písemných pramenech. Po v�tšinu své existence m�l kostel statut filiálního kostela a sloužil jako h�bitovní, písemných pramen� k jeho d�jinám se dochovalo minimum. Orientovaný bezv�žový kostel stojí v nevýrazné poloze p�i okraji terasy nad místem, kudy již od prav�ku procházela dálková cesta ze Slezska. Stavba zd�ná z místního fylitu je pon�kud nepravidelná a zdivo se sm�rem vzh�ru viditeln� zužuje. Vysoká lomená okna presbytá�e mají nezvyklé kolmé špalety, rámované armaturou, kružby jsou z�ejm� dodate�n� osazené. Kostel byl založen ve svahu a p�vodn� se úrove� podlahy svažovala i v interiéru. V presbytá�i se dochovaly zbytky dvou klenebních konzol z období 2. poloviny 13. stol. Široce okosená klenební žebra posloužila jako stavební materiál p�i zvyšování východního štítu presbytá�e. Na západním štítu lodi se dochoval p�lkruhový omítkový obrys zaniklé bedn�né klenby, na východním štítu jen n�kolik trámových kapes, vysv�tlitelných jako uložení nosných prvk� kosé �elní plochy d�ev�né klenby. Pozoruhodný pozdn� st�edov�ký krov s rozvinutým podélným vázáním byl bohužel odstran�n v r. 2005, p�i tom zanikly i další prvky v�etn� záklopových prken se zbytky �ernobílých maleb v�etn� šablonových. Obvodové zdivo kostela pochází z výstavby ve 3. �tvrtin� 13. stol. V západní �ásti je nálezy odtesaných konzol, kapes pro n� a �ástí otisku klenebních �el doložená vysoká zd�ná tribuna vystupující až do prostoru podst�eší, uzav�eného bedn�nou klenbou. V kontrastu k celkové výšce lodi byl presbytá� zaklenut pom�rn� nízko nasazenou klenbou. I na dalších �ástech kostela je patrná jistá nesourodost. Zdivo do úrovn� spodních �ástí štít� je neoby�ejn� silné a k�ivé ve všech sm�rech, horní �ásti štít� a d�ev�ná klenba jsou stavebn� mnohem pokro�ilejší. Vše nasv�d�uje tomu, že ke snesení klenby presbytá�e došlo již p�ed tradovaným vypálením kostela v r. 1441 Slezany. Mezi výstavbou kostela a pohusitskou obnovou muselo dojít ješt� k p�estavb�, p�i níž byl nad presbytá�em vzty�en krov o sklonu asi 50°, který souvisel se zvýšením presbytá�e a vznikem jeho dnešních vysokých oken, datovatelných ješt� p�ed konec 13. stol. Zaniklé krovy nad lodí i krovem s pln� rozvinutým podélným vázáním mohly vzniknout na p�elomu 15. a 16. stol., plochý strop již s vysokou zd�nou tribunou nepo�ítá. Kostel ve Starém M�st� je jednou z nemnoha staveb v �echách, kde je doložena

existence bedn�né klenby. P�edpokládané uzav�ení valbou nad vít�zným obloukem je zatím ojedin�lé. V p�ípad� Starého M�sta mohla být podoba zastropení ovlivn�na postupem budování kostela, kdy dokon�ování stavby navázalo na po�áte�ní, pon�kud t�žkopádnou fázi a valba m�la vizuáln� utlumit náraz mezi velkorysou výškou lodi a nízkým vít�zným obloukem. Nelze ale vylou�it, že podobná �ešení se mohla uplatnit i jinde – západní štíty, kde se otisk klenby mohl zachovat, byly �asto upravovány nebo zanikaly. Neobvykle situované kapsy nad vít�zným obloukem tak mohou být jedinými poz�statky dalších zajímavých �ešení st�edov�kého sakrálního prostoru. Popisky: Obr. 1: Složené katastry Náchod a Staré M�sto nad Metují na císa�ském povinném otisku map stabilního katastru �ech, 1840 (https://archivnimapy.cuzk.cz). Obr. 2: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod). Kostel sv. Jana K�titele, celkový pohled od severozápadu (foto NPÚ, E. Racková 2016). Obr. 3: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Kružby východního a severního okna presby-tá�e (pohled podle fotogrammetrie, E. Racková 2016). Obr. 4: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Konzola na evangelijní stran� u vít�zného oblouku (foto NPÚ, E. Racková 2016). Obr. 5: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Konzola na epištolní stran� za oltá�em (foto NPÚ, E. Racková 2017). Obr. 6: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. St�edov�ká menza pod barokním oltá�em (foto NPÚ, E. Racková 2017). Obr. 7: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. P�í�né vazby krov�, pokus o rekonstrukci podle fotografií z r. 2005 (E. Racková ER 2017). Obr. 8: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Západní štít (foto NPÚ, J. Slavík 2005). Obr. 9: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Západní strana štítu nad vít�zným obloukem (foto NPÚ, J. Slavík 2005). Obr. 10: Staré M�sto nad Metují (okr. Náchod), kostel sv. Jana K�titele. Stavební vývoj (stav k r. 2005 p�ed odstran�-ním historických konstrukcí krov�): fáze I–III: výstavba kostela ve 2. polovin� 13. stol. (s možným p�esahem do po�átku 14. stol.); fáze IV: obnova po husitských válkách a úpravy stratigraficky související se zánikem ran� gotického �ešení prostoru; fáze V: mladší úpravy. V �ezech jsou na-zna�eny zaniklé prvky, po kterých z�staly kapsy ve zdivu a

M. Buro�, E. Racková, J. Slavík – Kostel sv. Jana K�titele ve Starém M�st� nad Metují

D�JINY STAVEB 2018 11

hypotetická podoba konstrukcí zastropení. Obzvlášt� nejas-ná je situace nad presbytá�em, kde byly plochy potenciáln� nesoucí stopy po zastropení zp�ístupn�ny v menší mí�e, než nad lodí. Podélné vázání krovu na fotografiích z r. 2005 bylo nekompletní a jeho p�vodní podoba je nejasná (kresba E. Racková 2017).