Křesťanské církve v občanské společnosti

Křesťanské církve Křesťanské církve v občanské společnostiv občanské společnosti

Praktická teologie pro neteologyPraktická teologie pro neteology

Michael MartinekMichael Martinek

VOŠ Jabok, 2010VOŠ Jabok, 2010

20102010 Křesťanské církve v občanské společnosti. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.Michael Martinek.

22

Základní otázkyZákladní otázky Jaký je vztah české společnosti k Jaký je vztah české společnosti k

náboženství, ke křesťanství a k náboženství, ke křesťanství a k církvím?církvím?

Jaký smysl má existence Jaký smysl má existence křesťanských církví v současné křesťanských církví v současné společnosti?společnosti?

Jak jsou křesťanské církve Jak jsou křesťanské církve organizovány a financovány, jaké organizovány a financovány, jaké aktivity vyvíjejí, co mohou aktivity vyvíjejí, co mohou společnosti přinést?společnosti přinést?


33

Náboženské vyznání obyvatel ČR Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání lidí 2001)(Sčítání lidí 2001)

Obyvatelstvo celkemObyvatelstvo celkem 1023006010230060 VěřícíVěřící 32880883288088 z tohoz toho

• Církev římskokatolickáCírkev římskokatolická 27407802740780• Církev československá Církev československá hhusitská usitská 9910399103• Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická 117212117212• Pravoslavná církevPravoslavná církev 2296822968• Náb. spol. Svědkové Jehovovi Náb. spol. Svědkové Jehovovi 2316223162

Bez vyznáníBez vyznání 60399916039991 Nezjištěné vyznáníNezjištěné vyznání 901981901981


44

Česká společnost a náboženstvíČeská společnost a náboženství Česká společnost je ve srovnání s většinou Česká společnost je ve srovnání s většinou

národů světa extrémně nenáboženská – národů světa extrémně nenáboženská – ateistická. Pravděpodobné příčiny:ateistická. Pravděpodobné příčiny:• Negativní vnímání katolické církve českým národem, Negativní vnímání katolické církve českým národem,

které má své kořeny už v husitství a později v rakousko-které má své kořeny už v husitství a později v rakousko-uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se uherské monarchii, v níž byla tato církev těsně spjata se státní mocí.státní mocí.

• Systematická protináboženská propaganda prováděná u Systematická protináboženská propaganda prováděná u nás po více než čtyřicet let komunistického režimu.nás po více než čtyřicet let komunistického režimu.

• Sekularizace jako trend, který v uvedeném období Sekularizace jako trend, který v uvedeném období zasahuje všechny evropské státy.zasahuje všechny evropské státy.

• Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala Nesplnění nadějí, které do křesťanských církví vkládala česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu česká veřejnost těsně po svržení komunistického režimu v roce 1989.v roce 1989.

• Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny Rostoucí přesvědčení, že tradiční církve nejsou schopny chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku chápat současný svět ani nabídnout dnešnímu člověku přijatelnou podobu autentické spirituality. přijatelnou podobu autentické spirituality.


55

Věrohodnost křesťanských církvíVěrohodnost křesťanských církví Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství. Existuje mnoho námitek proti institucionálnímu křesťanství.

Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše Některé jsou silně ideologicky zabarveny a vycházejí spíše ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné ze subjektivních soudů lidí protikřesťansky zaměřených, jiné lze historickými, sociologickými či teologickými metodami lze historickými, sociologickými či teologickými metodami prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve. prokázat a ve větší či menší míře je uznávají i samy církve.

Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a Historie: katolická církev se v roce 2000 veřejně přiznala a omluvila za tyto viny svých členů a představitelů:omluvila za tyto viny svých členů a představitelů:• rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha rozdělení původně jednotné křesťanské církve do mnoha

různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve různých církví, které spolu pak po mnoho staletí žily ve vzájemných konfliktech,vzájemných konfliktech,

• souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě souhlas s metodami intolerance a násilí ve službě pravdě,pravdě,

• dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči dlouhodobé nepřátelství a nedůvěra křesťanů vůči Židům,Židům,

• spoluodpovědnost za porušování základních lidských spoluodpovědnost za porušování základních lidských práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, práv, za vážné formy sociálního bezpráví a diskriminace, za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.za rozšíření teoretického a praktického ateizmu.


66

Církevní příslušnost obyvatel ČRCírkevní příslušnost obyvatel ČRČ. Název registrované církve a náboženské společnosti

sčítání 1991 sčítání 2001* /

1 . A poš tolská církev 1 485 4 584

2 . Bratrská jednota baptis tů 2 544 3 641

3 . C írkev adventis tů sedmého dne 7 674 9 787

4 . C írkev bratrská 2 759 9 971

5 . C írkev českos lovenská hus itská 178 036 99 356

6 . C írkev J ežíše Kris ta Svatých pos ledních dnů odhad 300 -

700

1 375

7 . C írkev řeckokatolická 7 030 7 704

8 . C írkev římskokatolická 4 021 385 2 748 918

9 . Č eskobratrská církev evangelická 203 996 117 540

10. Evangelická církev augsburského vyznání v Č eské

republice

4 151 14 914

11. Evangelická církev metodis tická 2 855 2 705

12. Federace židovských obcí v Č eské republice 1 292 1 527

13. J ednota bratrská 2 385 3 443

14. Křes ťanské sbory 3 017 6 955

15. Luterská evangelická c írkev a.v. v Č eské republice dle reg. 10 000 5 420

16. Náboženská společnos t českých unitářů 365 302

17. Náboženská společnos t Svědkové J ehovovi 14 575 23 260

18. Novoapoštolská církev v Č eské republice 427 451

19. P ravos lavná církev v českých zemích 19 354 23 053

20. S lezská c írkev evangelická augsburského vyznání 33 130 14 038

21. S tarokatolická církev v Č eské republice 2 255 1 614

4 519 415 3 100 558

+ os tatní a nepřesně vložené 197 742

3 298 300

Počty věřících


77

Církve a náboženské společnosti registrované Církve a náboženské společnosti registrované v ČR k 1. 2. 2010 (celkem 31)v ČR k 1. 2. 2010 (celkem 31)

Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Buddhismus Diamantové cesty linie Karma

Kagjü Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posledních

dnů v České republice Církev Křesťanská společenství Církev Nová naděje Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Církev živého Boha Česká hinduistická náboženská společnost Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v

České republice Evangelická církev metodistická

Federace židovských obcí v České republice

Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v České

republice Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny,

Hnutí Hare Krišna Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Obec křesťanů v České republice Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje

patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice

Slezská církev evangelická augsburského vyznání

Starokatolická církev v ČR Ústředí muslimských obcí Višva Nirmala Dharma


88

PRAKTICKÁ TEOLOGIEPRAKTICKÁ TEOLOGIE PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je PT navazuje na ostatní teologické disciplíny a je

jejich aplikací do praxe: jejich aplikací do praxe: zkoumá činnost církve zkoumá činnost církve jako instituce, podrobuje ji kritické analýze jako instituce, podrobuje ji kritické analýze a navrhuje, jak by měla probíhat lépe.a navrhuje, jak by měla probíhat lépe.

PT je teologická reflexe činnosti církve. PT je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxeJejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe , aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. a potřebám člověka a společnosti.

PT je souborem dílčích oborůPT je souborem dílčích oborů: pastorální : pastorální teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika teologie, liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie a další.misiologie a další.


99

Celkový obraz předmětuCelkový obraz předmětu

PPraktická teologieraktická teologie I: I: Pastorační dimenze sociální prácePastorační dimenze sociální práce

• III. roIII. ročč. . Jabok ZS,Jabok ZS, povinný předmět, zkouškapovinný předmět, zkouška• III. roIII. ročč. . ETF ZS,ETF ZS, povinný předmět, zápočetpovinný předmět, zápočet• 2 hod. p2 hod. přředn.edn.

PPraktická teologieraktická teologie II: II: Křesťanské církve v občanské společnostiKřesťanské církve v občanské společnosti

• III. roIII. ročč. . ETF LS,ETF LS, povinný předmětpovinný předmět• 2 hod. předn., zkouška 2 hod. předn., zkouška


1010

Témata přednášekTémata přednášek Úvod do pÚvod do přředmedměětutu, n, náboábožženská enská a církevní a církevní ppřříslušnost obyvatel íslušnost obyvatel ČČRR Historické místo církví v Historické místo církví v ččeské spoleeské společčnosti nosti PPrávní postavení a financování církví rávní postavení a financování církví Sebepojetí církví, jejich organizaSebepojetí církví, jejich organizačční modely, kní modely, křřesesťťanské církve anské církve

v ČR v ČR Specifika katolické církveSpecifika katolické církve Dialog kDialog křřesesťťanských církví se souanských církví se souččasnou spoleasnou společčností ností Vlastní vymezení poslání církví: lVlastní vymezení poslání církví: leeiturgia, martyria, koinonia, iturgia, martyria, koinonia,

diakonia diakonia Martyria – šíMartyria – šířření a podpora kení a podpora křřesesťťanstvíanství Koinonia a leiturgia: náboKoinonia a leiturgia: nábožženská obec, bohosluenská obec, bohoslužžba jako vrcholná ba jako vrcholná

aktivita kaktivita křřesesťťananůů ManManžželské právo, pastorace delské právo, pastorace děětí, mantí, manžželelůů a rodin a rodin ÚÚččast církví ve vzdast církví ve vzděělávání, zdravotnictví, sociální práci, v armádlávání, zdravotnictví, sociální práci, v armáděě

a va věězezeňňstvíství


1111

Povinná literaturaPovinná literatura

II. vatikánský koncil, II. vatikánský koncil, Radost a naděje Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. o církvi v dnešním světě.

CODEX IURIS CANONICI (CIC).CODEX IURIS CANONICI (CIC). FILIPI, Pavel.FILIPI, Pavel. Křesťanstvo. Historie, Křesťanstvo. Historie,

statistika, charakteristika křesťanských statistika, charakteristika křesťanských církví. církví. Brno: CDK, 2001. Brno: CDK, 2001.

OPATRNÝ, Aleš, OPATRNÝ, Aleš, Cesty pastorace Cesty pastorace v pluralitní společnosti. v pluralitní společnosti. KN, Kostelní Vydří, KN, Kostelní Vydří, 2006. 2006.

TRETERA, Jiří Rajmund, TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v Stát a církve v České republice.České republice. Kostelní Vydří: Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002.Karmelitánské nakladatelství, 2002.


1212

Doporučená literaturaDoporučená literatura AMBROS Pavel, AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002. DOLISTA, Josef, DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. DOLISTA, Josef, DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Kostelní Vydří:

Karmelitánské nakladatelství, 2000. Karmelitánské nakladatelství, 2000. KEHL, Medard, KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000. Brno: CDK, 2000. KŘIVOHLAVÝ, Jaro, KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického Studijní texty evangelikálního teologického

semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s. semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s. NEUNER, Peter, NEUNER, Peter, Laici a kléru? Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997. Praha: Vyšehrad, 1997. Nová evangelizace. Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. OPATRNÝ, Aleš, OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice KN, Kostelní Vydří, edice

Teologie, 2001Teologie, 2001.. OPATRNÝ Aleš, OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích.Pastorační péče v méně obvyklých situacích. Pastorační středisko Pastorační středisko

Praha 2000Praha 2000 OPATRNÝ Aleš, OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996KN Kostelní Vydří 1996.. PESCH, Otto Hermann, PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996. Praha: Vyšehrad, 1996. SALAJKA, Milan, SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: Praha:

KKarolinum, 1998arolinum, 1998.. SKALICKÝ, Karel, SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. SKALICKÝ, Karel, SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000. Ježek, 2000. SMOLÍK, Josef, SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991.Praha: Kalich, 1991. ZZULEHNER, Paul M.ULEHNER, Paul M., , Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve.

Praha: Portál, 1997. Praha: Portál, 1997.


1313

Organizace výuky,Organizace výuky,ppožadavky ke zkoušceožadavky ke zkoušce

Zahájení výuky 4. 2. 2010Zahájení výuky 4. 2. 2010 Přednášky každý čtvrtek 12.00 – Přednášky každý čtvrtek 12.00 –

13.3013.30 PPožadavky ke zkoušceožadavky ke zkoušce::

• Praxe Praxe • Znalostní testZnalostní test• OOsobní pohovorsobní pohovor

Pastorační praxePastorační praxe V předmětu Praktická teologie II budou požadavky V předmětu Praktická teologie II budou požadavky

upraveny tak, aby studenti získali a prokázali upraveny tak, aby studenti získali a prokázali praktickou zkušenost z oblasti pastorace.praktickou zkušenost z oblasti pastorace.

Pastorace: Pastorace: • Pastorační činnost v rámci církevní obce/farnosti/sboruPastorační činnost v rámci církevní obce/farnosti/sboru• Koordinace pastorační činnosti v rámci ústředí nebo Koordinace pastorační činnosti v rámci ústředí nebo

vyšší organizační složky (diecéze, eparchie, seniorát) vyšší organizační složky (diecéze, eparchie, seniorát) křesťanské církvekřesťanské církve

• Činnost duchovního (profesionála nebo dobrovolníka) Činnost duchovního (profesionála nebo dobrovolníka) v zařízeních poskytujících sociální, zdravotnické, v zařízeních poskytujících sociální, zdravotnické, vzdělávací služby nebo v armádě a věznicivzdělávací služby nebo v armádě a věznici

• Sociální práce v organizacích zřizovaných křesťanskými Sociální práce v organizacích zřizovaných křesťanskými církvemi, která vychází z křesťanských hodnot a klade církvemi, která vychází z křesťanských hodnot a klade důraz na celostní pojetí člověka (4 dimenze)důraz na celostní pojetí člověka (4 dimenze)


1414

Podmínky splnění pastorační praxePodmínky splnění pastorační praxe Podmínky získání praktické zkušenosti:Podmínky získání praktické zkušenosti:

• Osobní návštěva dané organizace v rozsahu alespoň jednoho dne Osobní návštěva dané organizace v rozsahu alespoň jednoho dne (6 hod.)(6 hod.)

• Rozhovor alespoň s jedním odpovědným pracovníkemRozhovor alespoň s jedním odpovědným pracovníkem• Studium vnitřních dokumentů poskytnutých organizacíStudium vnitřních dokumentů poskytnutých organizací• Sledování klíčových aktivit v praxiSledování klíčových aktivit v praxi

Podmínky prokázání praktické zkušenosti:Podmínky prokázání praktické zkušenosti:• Písemné potvrzení organizace (duchovního) o vykonané praxiPísemné potvrzení organizace (duchovního) o vykonané praxi• Písemná zpráva z praxe v rozsahu 2 – 4 normostran; struktura:Písemná zpráva z praxe v rozsahu 2 – 4 normostran; struktura:

Základní informace o organizaci (název, sídlo, právní subjektivita, Základní informace o organizaci (název, sídlo, právní subjektivita, zřizovatel, příslušnost k církvi, org. struktura, vnitřní dokumenty)zřizovatel, příslušnost k církvi, org. struktura, vnitřní dokumenty)

Popis průběhu praxePopis průběhu praxe Popis pastoračních činností, které organizace (duchovní) vykonáváPopis pastoračních činností, které organizace (duchovní) vykonává Vlastní hodnocení sledované činnosti na základě pastorálně-Vlastní hodnocení sledované činnosti na základě pastorálně-

teologických kritériíteologických kritérií

• Aktivní účast na jednom ze dvou seminářů k pastorační praxi: Aktivní účast na jednom ze dvou seminářů k pastorační praxi: 22.4. nebo 13.5. 201022.4. nebo 13.5. 2010


1515


1616

Pastorace a praktická teologiePastorace a praktická teologie Pastorace (z lat. „pastor“ Pastorace (z lat. „pastor“

= pastýř): Soubor = pastýř): Soubor činností, jejichž cílem je činností, jejichž cílem je podpora kvality života podpora kvality života člověka ve všech jeho člověka ve všech jeho dimenzích (biologické, dimenzích (biologické, psychologické, sociální a psychologické, sociální a spirituální), avšak za spirituální), avšak za předpokladu, že tato předpokladu, že tato podpora má svá podpora má svá východiska či motivaci východiska či motivaci v evangeliu; že je v evangeliu; že je zakotvena v křesťanském zakotvena v křesťanském pojetí života. pojetí života.

Praktická (pastorální) Praktická (pastorální) teologie: disciplína, teologie: disciplína, která si ve svém která si ve svém současném vývoji všímá současném vývoji všímá především životních především životních situací člověka, ty pak situací člověka, ty pak teologicky promýšlí teologicky promýšlí (reflektuje, interpretuje) (reflektuje, interpretuje) ve snaze člověku ve snaze člověku pomoci, formulovat pomoci, formulovat motivaci k pomoci, motivaci k pomoci, nabídnout a poskytnout nabídnout a poskytnout náměty k jednání, náměty k jednání, k rozhodování. Zároveň k rozhodování. Zároveň reflektuje veškeré reflektuje veškeré aktivity církve jako aktivity církve jako instituce.instituce.


1717

Vývoj pojetí pastoraceVývoj pojetí pastorace Konec 18. století – polovina 19. stol.:Konec 18. století – polovina 19. stol.:

• Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen Pastorační přemýšlení a jednání se očekávalo od toho, kdo byl pověřen úřadem – úřadem – kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace.kněz (farář, kaplan atd.) = subjekt pastorace.

• Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci Měl se o své farníky starat nejen po stránce náboženské, ale plnil i funkci státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. státní administrativy, osvěty kulturní, hospodářské, zdravotní, sociální. Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy Předmětem pastoračního přemýšlení a jednání byla tedy celospolečenská celospolečenská problematika = objekt pastoraceproblematika = objekt pastorace. .

Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.:Polovina 19. stol. – pol. 20. stol.: • Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např. Církev postupně ztrácí v některých oblastech své monopolní postavení (např.

školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem školství, zdravotnictví, státní správa), a přestává být jediným poskytovatelem všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (všeobecně přijímané ideové základny. Předmětem (objektemobjektem) pastoračního ) pastoračního jednání a myšlení je především jednání a myšlení je především problematika vnitrocírkevníproblematika vnitrocírkevní (výuka (výuka náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má náboženství, slavení bohoslužeb, vedení křesťanské obce), farář však má nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod. nadále pečovat o chudé, opuštěné, vězněné, sirotky apod.

• SubjektemSubjektem pastoračního jednání zůstává pastoračního jednání zůstává knězkněz.. Od poč. druhé poloviny 20. stol.:Od poč. druhé poloviny 20. stol.:

• Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za Důraz na prvek společenství v církvi, na spoluzodpovědnost všech křesťanů za život církve. život církve. SubjektemSubjektem pastorace se stává pastorace se stává celé společenství věřících.celé společenství věřících.

• Mění se také Mění se také předmětpředmět zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zájmu pastoračního přemýšlení: praktická teologie se zabývá zabývá situací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmisituací člověka, jeho radostmi a nadějemi, smutky a úzkostmi, , a zajímá se také o a zajímá se také o funkce církve, které církev v současném světě plnífunkce církve, které církev v současném světě plní. .


1818

Realizační funkce církveRealizační funkce církveMARTYRIAMARTYRIA

- svědectví- svědectví

(služba slova)(služba slova)

Svědectví o Ježíšovi (J 21,24)Svědectví o Ježíšovi (J 21,24)

Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18)Ježíšův příkaz (Mt 28,16-18)

Šíření v římské říši (Skutky)Šíření v římské říši (Skutky)

Předávání víry v církviPředávání víry v církvi

Misie od 15. stoletíMisie od 15. století

Nová evangelizaceNová evangelizace

PreevangelizacePreevangelizaceEvangelizaceEvangelizaceKatechizaceKatechizaceVyučování náboženstvíVyučování náboženstvíKázáníKázáníPřípravy na svátostiPřípravy na svátostiDuchovní doprovázeníDuchovní doprovázení

LEITURGIALEITURGIA

- slavení- slavení

(bohoslužba)(bohoslužba)

Ježíšova večeře (všechna evang.)Ježíšova večeře (všechna evang.)

Slavení Večeře PáněSlavení Večeře Páně

Křest a další bohoslužbyKřest a další bohoslužby

Liturgická pluralitaLiturgická pluralita

Odlišný vývoj v různých církvíchOdlišný vývoj v různých církvích

Obnova liturgie na 2.vat.Obnova liturgie na 2.vat.koncilukoncilu

Večeře Páně – mšeVečeře Páně – mše

KřestKřest

Další svátosti (katol., prav.)Další svátosti (katol., prav.)

Společná četba PísmaSpolečná četba Písma

Bohoslužebná architektura, Bohoslužebná architektura, výtvarné umění, hudba výtvarné umění, hudba

DIAKONIA DIAKONIA - slu- služžbaba(sociální práce,(sociální práce,zdravotnictví,zdravotnictví,

školství)školství)

Ježíš: sociální cítění, Ježíš: sociální cítění,

přikázání lásky (Mt 22,34-40)přikázání lásky (Mt 22,34-40)

Církev: skutky tělesného Církev: skutky tělesného milosrdenství, hlavní nositelka milosrdenství, hlavní nositelka sociální práce, zdravotnictví sociální práce, zdravotnictví a školství ve středověkua školství ve středověku

Sociální práceSociální práce

ZdravotnictvíZdravotnictví

Školství a výchovaŠkolství a výchova

Pastorační poradenstvíPastorační poradenství

Pastorační péčePastorační péče KOINONIAKOINONIA- - společenstvíspolečenství(budování obcí(budování obcí aa správa správa církve)církve)

Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22)Ježíš: volba apoštolů (Mt 4,18-22)

Skutky:zakládání církevních obcíSkutky:zakládání církevních obcí

Různé modely organizace církveRůzné modely organizace církve Vedení a animace církevních Vedení a animace církevních obcí (farností, sborů)obcí (farností, sborů)Pastorace sociálních skupinPastorace sociálních skupinEkonomikaEkonomikaOrganizace a managementOrganizace a management


1919

Cíl činností církveCíl činností církve

Sláva Boží a spása člověka. Sláva Boží a spása člověka. Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí

člověka je slávou Boží. člověka je slávou Boží. Rozvoj člověka ve všech dimenzích: Rozvoj člověka ve všech dimenzích:

fyzické, psychické, sociální i fyzické, psychické, sociální i spirituální.spirituální.


2020

Historie praktické teologieHistorie praktické teologie Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních Církev byla vždy aktivní (všechny uvedené činnosti mají základ v prvních

staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské staletích), základní normy pocházejí od apoštolů (Sk, listy), z apoštolské tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy tradice (literatura 2. a 3. stol.), pak kánony koncilů, správní soustavy, spisy církevních otců (Řehoř Veliký – církevních otců (Řehoř Veliký – Kniha pastorálních pravidel, Kniha pastorálních pravidel, kolem 600); od kolem 600); od 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. 7. stol. penitenciální knihy (upravují praxi zpovědi a rozhřešení); od 13. stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro stol.: ucelené církevní právo, příručky pro zpovědníky, instrukce pro duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev.duchovní správce, návody k povznesení zbožnosti lidových vrstev.

Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie Systematická reflexe církevní praxe od 17. stol: pojem praktická teologie poprvé použil poprvé použil Gisbert VoetiusGisbert Voetius (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení (protestant – Utrecht, 1659) – rozlišení základních oborůzákladních oborů

Vznik pastorální teologie – Vznik pastorální teologie – Štěpán RautenstrauchŠtěpán Rautenstrauch (katol. – opat (katol. – opat břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, břevnovského kláštera, rodák z Českolipska, první profesor PT v Praze, 1774, fakultní rektor ve Vídni, s pověřením zakládat tzv. „generální 1774, fakultní rektor ve Vídni, s pověřením zakládat tzv. „generální semináře“). Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie semináře“). Navrhl PT jako součást univerzitních studií teologie v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti v Rakousku-Uhersku (1777): zaměření na „vlastnosti a schopnosti budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním budoucího kněze“. Farář byl pedagogickým, osvětovým a administrativním nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost nástrojem státu i církve zároveň. PT byla výhradně pomůckou pro činnost faráře s podrobným soupisem všeho, co měl farář dělat. Odpovídá to sice faráře s podrobným soupisem všeho, co měl farář dělat. Odpovídá to sice smyslu PT – je to o ČINNOSTI církve, ale omezuje past. pracovníky pouze na smyslu PT – je to o ČINNOSTI církve, ale omezuje past. pracovníky pouze na biskupy a faráře. Navíc jim nabízí poměrně přesnou technologii a nepočítá biskupy a faráře. Navíc jim nabízí poměrně přesnou technologii a nepočítá s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až s reakcí na historické a společenské změny. Tato představa přetrvávala až do koncilu a mnohde dodnes. Vyjadřují ji pojmy duchovní správa, do koncilu a mnohde dodnes. Vyjadřují ji pojmy duchovní správa, pastorace, pastorální teologie.pastorace, pastorální teologie.


2121

Praktická teologie jako věda Praktická teologie jako věda Německo 19. století (protest.) – Německo 19. století (protest.) – Friedrich SchleiermacherFriedrich Schleiermacher, 1850 , 1850

Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Die Praktische Theologie nach den Grundsätzen der Evangelischen Kirchen: Kirchen: souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. souřadnost myšlení a zkušenosti, podobně jako např. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. pedagogika nebo politika – snaha dát praxi církve cíl a pravidla. Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí Od něj pochází základní trvalá témata praktické teologie: napětí mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování mezi teorií a praxí křesťanství, kritická snaha o objasňování skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o skutečného poslání církve a jejích aktuálních možností, úsilí o porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu)porozumění člověku (i víře a církvi se vzdalujícímu)

Až do 20. stol. v katol. církvi spíše věda aplikační: jak dosáhnout Až do 20. stol. v katol. církvi spíše věda aplikační: jak dosáhnout toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále toho, aby lidé mysleli a žili podle představ církve. Postupně stále větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a větší směřování k tomu, aby církev pochopila potřeby člověka a reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To reagovala na ně (v katol. Církvi obrat na II. vat. Koncilu). To symbolizují dvě příručky: symbolizují dvě příručky: Handbuch der Praktischen TheologieHandbuch der Praktischen Theologie (protest., 1974-78 Berlin – DDR), (protest., 1974-78 Berlin – DDR), Handbuch der Pastoraltheologie Handbuch der Pastoraltheologie (katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner)(katol., 1969-72 Herder, hl. redaktor Karl Rahner)

Interdisciplinární charakter PT:Interdisciplinární charakter PT: Tradičně navazovala na Tradičně navazovala na filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila filozofické a teologické obory, v současné době se těsně spojila především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií především se sociologií (zjišťování pastorační reality) a psychologií (metodika pastorační pomoci a péče).(metodika pastorační pomoci a péče).


2222

PT v různých církvíchPT v různých církvích Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické Pojem PT ve smyslu, jak o něm mluvíme, je společný katolické

církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, církvi a protestantským církvím. O nich budeme především mluvit, protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak protože se s nimi setkáváme jak v naší náboženské realitě tak v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. v sociální práci. Z tohoto okruhu je taky dostupná literatura. (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, (Smolík, Křivohlavý, Salajka, katol. Ambros, Opatrný, Kaplánek, Křišťan). Křišťan).

Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na Východní církve PT v tomto smyslu nemají – soustředí se na liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, liturgii, homiletiku, katechetiku a právo jako samostatné obory, pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň pastorace je chápána spíše jako osobní pracovní náplň a zároveň poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na poslání kněze. Katol. a protest. prakt. teologie je postavena na činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena činnostech a hledá, jak je dělat co nejlépe, ortodoxní je postavena na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem na osobě kněze a hledá, jak má žít a co má dělat. Pojem praktická praktická teologie teologie považují za protestantský, sami užívají název považují za protestantský, sami užívají název pastorologiepastorologie, ve slovenských materiálech , ve slovenských materiálech dušpastierstvodušpastierstvo. Veškerá . Veškerá pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze pastorace je u nich totožná s prací kněze, nikdo jiný se na ní ze zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. zásady nepodílí – neznají místo laiků v církvi ani teologii laiků. Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a Pastorologie je pak spíš pracovní příručka o tom, jak má žít a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a pracovat kněz. Vychází z biblického obrazu pastýře a z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné z patrologických textů, nebere však vůbec v úvahu ani současné pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani pastorálně-teologické výzkumy z kat. a protest. prostředí, ani nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality. nepočítá s pomocí sociologie k výzkumu pastorační reality.

Date post:	30-Dec-2015
Category:	Documents
Upload:	kyra-wilson
View:	44 times
Download:	0 times

Křesťanské církve v občanské společnosti

Documents