KRONIKA 1999

Městské části

BRNO-KRÁLOVO POLE Zaznamenal kr oniká ř Doc. Václav Peša. Tento svazek má celkem -140- list ů, slovy jednosto čty řicet list ů.

OBSAH Úvod ................................ ........... 3 P řehled událostí roku 1999 ..................... 4 -12 Samospráva a státní správa .......... ........... 13-28 Problematika bydlení ................ ........... 29-43 Doprava a komunikace ................ ........... 44-52 Bezpe čnost a po řádek ........................... 53-62 Odpad a životní prost ředí ...................... 63-70 Zdravotnictví a sociální pé če .................. 71-79 Školství, v ěda a výzkum ........................ 80-92 Ples, Erbovní slavnosti a výstava ... ........... 93-115 Kultura, um ění, osobnosti ...................... 116-126 T ělovýchova a sport, spolky aj. ................ 127 -132 Ulice a skláda čka 1999 ......................... 133-139 Záv ěr .......................................... 140

ÚVOD Také tento m ůj poslední ro čník KRONIKY 1999 vychází p ředevším z materiál ů, jak se objevovaly na stránkách jednotlivých čísel časopisu Královo Pole. Bylo v nich zaznamenáno mnoho zaj ímavých fakt ů i událostí z činnosti naší M Č. Vzhledem k tomu, že letos neprobíhaly žádné volb y, bylo možno se hloub ěji zam ěřit na činnost samosprávy i státní správy. P řetrvával mimo řádný zájem o řešení problematiky bydlení a hlavn ě zásluhou 1. zástupce starosty M Č, pana Ing. Rostislava Slavotínka, byla zna čná pozornost soust ředěna na řádné placení nájemného. V oblasti komunikací se stává aktuá lní dokon čení Velkého m ěstského okruhu a v té souvislosti čeká naši M Č stavba tunelu Dobrovského. Zde p řipadla významná úloha 2. zástupci starosty, panu Ing.arch. Tomáši Kopeckému. Pozoruhodné jsou ro vněž perspektivy m ěstské hromadné dopravy na území Králova Pole. Stran ou nez ůstaly ani otázky bezpe čnosti a po řádku, jakož i pé če o domovní a komunální odpad vzhledem k životnímu prost ředí. Dalších úsp ěchů bylo dosaženo na úseku sociální pé če a obdobn ě i v celé oblasti školství. Zde se ovšem již n ěkolikaletý pokles natality za číná projevovat postupným snižováním po čtu žák ů, což nutn ě vede ke snižování po čtu t říd i škol. V oblasti kultury a um ění stojí za zmínku cílev ědomé snahy obohacovat život ob čanů naší M Č rozši řováním po čtu zábavných i um ěleckých program ů, zejména v oblasti vážné hudby. Uskute čnil se rovn ěž další Reprezenta ční ples, byly už 9. Erbovní slavnosti a konala se také výstava Od minulost i k dnešku, tentokrát na téma: Legioná ři a samostatné Československo. Zde zaslouží ocen ění pomoc n ěkolika desítek spoluob čanů z řad p říbuzných královopolských legioná řů, kte ří poskytli cenné a n ěkdy p římo unikátní fotografické i další dokumenty a exponáty. Na slavnostní ver nisáži, kterou zahajoval pan starosta M Č Ing. Ivan Kope čný, bylo také p řítomno šest mládenc ů v dobových legioná řských uniformách a ozbrojených tehdejšími zbran ěmi. Ani tentokrát nez ůstala opomenuta t ělovýchova a sport a v poslední kapitole KRONIKY jsem se zam ěřil hlavn ě na ulice a nám ěstí naší M Č, jakož i na novou v po řadí už t řetí skláda čku - zatím s nejdokonalejším plánem Brna-Králova Pole v jeho sou časném rozsahu a se všemi 113 uliceni a nám ěstími.

PŘEHLED UDÁLOSTÍ ROKU 1999 (Zpracováno podle mimo řádné p řílohy Magazínu DNES+TV "Rok 1999", dále dle časopisu TÝDEN č. 2/2000 a dalších zdroj ů.) 1. ledna - Euro V jedenácti zemích Evropské unie byla zavedena jednotná evropská m ěna Euro, jejíž p říchod oslavila EU 4. ledna. Zavedení jednotné měny prob ěhlo bez problém ů. 7. ledna - odvolání Senát amerického Kongresu zahájil jednání o úst avní obžalob ě prezidenta Billa Clintona. Ten byl obvin ěn, že se dopustil k řivé p řísahy a ma ření spravedlnosti v afé ře kolem stážistky Moniky Lewinské, s níž m ěl intimní styky. 12. února byl Clinton obvin ění zprošt ěn. 14. ledna - volba Parlament Slovenské republiky schválil novel u ústavy o p římé volb ě prezidenta. 14. ledna - prokurátorka Nejvyšší státní zástupkyní České republiky se stala paní Marie Benešová. 15. ledna - rozpo čet Poslanecká sn ěmovna schválila státní rozpo čet na rok 1999. Rozpo čet je deficitní se schodkem 31 miliard K č, když jeho p říjmy činí 574 miliard korun a výdaje 605 miliard korun. Hospoda ření státního rozpo čtu za rok 1998 skon čilo schodkem ve výši 29,3 miliard K č. Celkové p říjmy činily 537,4 a celkové výdaje 566,7 miliard K č. 23. ledna - úmrtí Zem řel Jaroslav Foglar, slavný skautský v ůdce a spisovatel, ve v ěku 92 let. 27. ledna - odvolání Vláda ČR odvolala s okamžitou platností z funkce ředitele Bezpe čnostní informa ční služby (BIS) Karla Vulterina. Podle kabinetu se Vulterin dopustil vážných profesionálních pochybení. 29. ledna - úmrtí Zem řel Old řich Placar, dirigent a varhaník ve v ěku 78 let. Žil v Králov ě Poli, narodil se v Pozo řicích 1921, okres Brno-venkov. 30. ledna - mandát Rada Severoatlantické aliance dala svému gener álnímu tajemníku Javieru Solanovi mandát na řídit letecké údery proti Jugoslávské svazové republice. 2. února - srážka K tragické srážce linkového autobusu se stojíc ím nákladním vozem došlo u St ředokluk v okrese Praha-západ. Vyžádala si 10 ob ětí. 10. února - zákony Poslanecká sn ěmovna ČR schválila senátní novelu zákona o nemocenském pojišt ění zam ěstnanc ů. Tím se od 1. října zvýšily vyplácené nemocenské dávky. 17. února - bezpe čnost Naše vláda schválila bezpe čnostní strategii a koncepci zahrani ční politiky ČR; základní dokument bezpe čnostní politiky státu. 18. února - senátorka Ústavní soud ČR rozhodl o tom, že kandidátka ODS Dagmar Lastoveck á byla v listopadových volbách 1998 do senátu v obvod ě č. 58 Brno-m ěsto zvolena platn ě senátorkou.

20. - 21. února - sjezd US První rok existence hodnotilo v Nymburce repu blikové shromážd ění Unie svobody (US). P ředsedou strany byl op ět zvolen Jan Ruml, prvním místop ředsedou Karel Kühnl. 22. února - odvolání Dozor čí rada Škody Plze ň odvolala z p ředstavenstva spole čnosti generálníko ředitele Lubomíra Soudka a navrhla jeho odvolání i z funkce generálního ředitele. Novým generálním ředitelem se stal Ji ří Hlavica. 23. února - dohoda Mezinárodní konference, která m ěla p řisp ět k řešení situace v jugoslávské provincii Kosovo, skon čila na zámku Rambouillet u Pa říže dohodou o podstatné autonomii Kosova. Konfere nce o realizaci smlouvy byla naplánována na 15. b řezen. 26. února - NATO Prezident ČR Václav Havel podepsal listiny o p řístupu České republiky k Severoatlantické smlouv ě. Ze strany ČR tak ukon čil proces vstupu zem ě do aliance. Projev prezidenta po podpisu listin narušil pískáním ekologický aktivista Jan K řeček. 26. února - sportovkyn ě Nejlepší sportovkyní Českého svazu plaveckých sport ů za uplynulý rok byla zvolena Hana Černá. 28. února - bombardování Izraelská letadla svrhla pumy na postavení hnu tí Hitballáh v Libanonu. Šlo o odvetu za vraždu izraelského generála a t ří voják ů. 4. b řezna - rozhovor Monica Lewinská, bývalá stážistka v Bílém domě, poskytla americké televizi ABC exkluzivní dvouhodinový rozhovor, v n ěmž se omluvila za to, že byla p ří činou skandálu, který ot řásl k řeslem prezidenta USA. 10. b řezna - výbuch Podomácku vyrobená nálož vybuchla v čekárn ě chirurgické ambulance v budov ě polikliniky s nemocnicí v Praze 9-Vyso čanech. Výbuch nikoho vážn ě nezranil. 11. b řezna - zlato Bylo oznámeno, že ministrr životního prost ředí Kužvart od ňal t ěžařské spole čnosti TVX Bohemia d ůlní povolení ke geologickým pracím pro vyhledávání a pr ůzkum zlatonosných ložisek na území Kašperských Ho r. Proti jeho rozhonutí se již nelze odvolat. 12. b řezna - NATO Česká republika, Ma ďarsko a Polsko se v americkém Indenpedence staly oficiáln ě členy Severoatlantické aliance = NATO. 15. b řezna - dálnice První etapa výstavby dálnice D-47, která bude spojnicí Brna a Ostravy, byla slavnostn ě zahájena v Ostrav ě. 16. b řezna - demise Po obvin ění z korupce a dalších nepo řádk ů odstoupila Evropská komise. 22. b řezna - úmrtí Zem řel Václav Halí ř, operní p ěvec-basista, ve v ěku 72 let. 23. b řezna - rozkaz Generální tajemník NATO Solana vydal rozkaz k b ombardování Jugoslávie. 24. b řezna - válka Letouny NATO zahájily ve ve čeních hodinách letecký útok proti Jugoslávii, která vyhlásila vále čný stav. 24. b řezna - požár V tunelu pod Mont Blankem v Alpách za čal ho řet nákladní automobil. P ři požáru zahynulo 35 lidí. 24. - 26. b řezna - sch ůzka V Berlín ě jednali p ředstavitelé 16 členských stát ů Evropské unie (EU). Nominovali Romana Prodiho na funkci prezidenta Komise EU. Byl schválen plán na reformu unie a tím položen základ pro r ozší ření EU. 31. b řezna - záchrana Vláda ČR rozhodla, že p ři Konsolida ční bance vznikne a.s. Revita-

liza ční, která má v programu revitalizace postavit na nohy vybrané české firmy. 6. - 14. dubna - návšt ěva P ři oficiální návšt ěvě čínského premiéra Ču Žung- ťi ve Spojených státech amerických jednal též s prezidente m USA Billem Clintonem o vstupu Číny do sv ětové obchodní organizace. 7. dubna - nemocnice Vláda ČR schválila, že vybavení polní nemocnice pro Albánii bude p ředáno jako humanitární dar (zemi zahltily st atisíce uprchlík ů z Kosova). Podpo řila také vyslání vojenské nemocnice pro pot řeby NATO. 8. dubna - ostuda Bylo oznámeno, že kv ůli trestnímu stíhání noviná ře Zde ňka Zukala, který referoval o takzvané Olomoucké afé ře, se ČR ocitla poprvé na černé listin ě stát ů, v nichž je podle Výboru na ochranu noviná řů (CPJ) porušována svoboda slova a projevu. 8. - 9. dubna - sjezd V Praze byl konán dvoudenní 29. sjezd ČSSD. Miloš Zeman byl op ět zvolen p ředsedou. Ve svém projevu se vyslovil pro další pr ohloubení opozi ční smlouvy. 14. dubna - polní nemocnice Bylo schváleno vyslání polní vojenské nemocnice do Kosova. 16. dubna - útok Dva ozbrojení muži v soudní síni M ěstského soudu v Praze osvobodili cizince, o jehož vydání do N ěmecka pro závažnou trestnou činnost se práv ě rozhodovalo. 19. dubna - odvolání Vladimír Železný byl odvolán z postu generáln ího ředitele ČNTS ( České nezávislé televizní stanice) - NOVA. 21. dubna - NATO Schválení pobytu letoun ů NATO na českých letištích. 28. dubna - p řílet Prvních 115 uprchlík ů z jugoslávského Kosova p řistálo na letišti Ostrava-Mošnov. 30. dubna - ropák Ropákem roku 1998 se stal ministr pr ůmyslu a obchodu vlády ČR Miroslav Grégr - za prosazování dostavby Temelín a, plánování jaderných elektráren a zpochyb ňování útlumu t ěžby uranu v ČR. 1. kv ětna - demonstrace Snahy policie v Praze zabránit kontaktu mezi skinheady a anarchisty p řerostly v ostrý st řet policist ů s anarchisty. Došlo i na zápalné lahve a dlažební kostky. 5. kv ětna - zam ěstnanost Vláda ČR schválila národní plán zam ěstnanosti, který má zastavit a zvrátit r ůst nezam ěstnanopsti a sladit postup opat ření se zem ěmi Evropské unie. 7. kv ětna - nálety P ři náletech NATO na Jugoslávii bylo též zasaženo čínské velvyslanectví v B ělehrad ě. 11. kv ětna - informace Sn ěmovna ČR schválila zákon o svobodném p řístupu k informacím. Nový zákon, který má platit od roku 2000, p ředpokládá, že každý ob čan má právo na to, aby mu státní orgány a územn ěsprávní orgány i n ěkteré další instituce poskytly informace, jimiž dispo nují. 12. kv ětna - odvolání Ruský prezident Boris Jelcin odvolal premi éra Jevgenije Primakova a jmenoval p ředsedou vlády 1. vicepremiéra Sergeje St ěpašina, který byl potvrzen 19. kv ětna. 12. kv ětna - Temelín Vláda ČR po mnoham ěsí ční ve řejné diskusi rozhodla ve prosp ěch dostavby JE (Jaderné elektrárny) Temelín s tím, že n áklady nesm ějí p řevýšit dosud stanovených 96,6 miliard korun.

15. kv ětna - hlasování Ruská Duma hlasovala neúsp ěšně o sesazení prezidenta Borise Jelcina. 16. kv ětna - hokej Čeští hokejisté se v Norsku stali poosmé mistry sv ěta. V rozhodujícím finále porazili Finsko Hlavá čovým gólem v prodloužení. 25. kv ětna - iniciativa Česká republika a Řecko p ředaly vedení Severoatlantické aliance (NATO) a zástupc ům členských stát ů text spole čné iniciativy koncipované jako p řísp ěvek k politickému řešení kosovské krize. 26. kv ětna - zákon Vláda ČR schválila návrh nového tiskového zákona, který vzbudil bou ři kritiky, p ředevším u noviná řů, nebo ť by podle n ěkterých názor ů mohl omezit svobodu projevu. 29. kv ětna - volba Slovenským prezidentem se stal bývalý košický p rimátor Rudolf Schuster, který porazil ve druhém kole p římých prezidentských voleb Vladimíra Me čiara. 29. - 30. kv ětna - sjezd V Českých Bud ějovicích se konasl volební sjezd KDU- ČSL. Novým p ředsedou strany byl zvolen Jan Kasal. 1. června - protest Tisíce zem ědělc ů nespokojených s vládní politikou se sjely ze vš ech kout ů zem ě do Prahy na Letenskou plá ň. 2. června - úmrtí Zem řel Václav Benda, senátor za ODS, politik, kt erý pat řil mezi nejvýrazn ější osobnosti po listopadu 1989, ve v ěku 52 let. 3. června - Kosovo Srbský parlament schválil mírové podmínky, p ředložené vyjednava či Evropské unie. 3. června - zákon Poslanecká sn ěmovna ČR schválila vládní návrh zákona o penzijním p řipojišt ění a o rozší ření takzvaného povinného ru čení i na další pojiš ťovací ústavy mimo Českou pojiš ťovnu. 9. června - dohoda Vojenská delegace NATO a zástupci Jugos lávie podepsali dohodu o stahování srbských ozbrojených sil - jedno tek jugoslávsklé armády a srbské policie. 10. června - Kosovo NATO zastavilo letecké útoky proti Jugosl ávii. Rada bezpe čnosti schválila vyslání mezinárodních mírových sil d o Kosova. Jediná Čína se z 15 členských stát ů zdržela hlasování. Kosovo bude rozd ěleno do sektor ů. Srbsklo za čne se stahováním vojsk. 12. června - síly KFOR Zahájen vstup mezinárodních sil KFOR do Kosova Makedonie. 16. června - jmenování Vláda ČR jmenovala novým ředitelem BIS sou časného šéfa Vojenského obranného zpravodajství Ji řího R ůžka. 20. června - Jugoslávie Dokon čeno stahování jugoslávské armády a srbských p olicejních sil z Kosova. Oficiální ukon čení leteckých úder ů proti Jugoslávii. 26. června - Olympionik Atletická legenda, Emil Zátopek, čty řnásobný olympijský vít ěz, byl slavnostn ě vyhlášen Olympionikem století. 27. června - návšt ěva Prezident ČR Václav Havel navštívil Albánii a Kosovo. 29. června - trest smrti Na ostrov ě Imrali v Marmarském mo ři byl k trestu smrti odsouzen v ůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdulláh Oca lan. 2. července - usnesení Sn ěmovna ČR p řijala usnesení, že vláda ČSSD neprospívá zemi. 5. července - rekord

Tomáš Dvo řák dosáhl sv ětového rekordu v desetiboji výkonem 8.994 bod ů. 9. července - vláda Desighnovaný prezident Evropské komise Romano Prodi p ředstavil novou evropskou vládu - Evropskou komisi. Komisa řem odpov ědným za rozší ření unie se stal N ěmec Günter Verheugen. 9. července - shoda Václav Klaus a Miloš Zeman se shodli, že takzva ná opozi ční smlouva plní sv ůj ú čel. 13. července - narozeniny Za p řítomnosti tém ěř 13.000 fanoušk ů se v pražské Sportovní hale konal narozeninový galakoncert Karla Gotta. 15. července - vyšet řování Bylo oznámeno, že ministra financí Iva Svobo du hodlá v souvislosti s kauzou m ělnického podniku Liberta vyšet řovatel stíhat pro poškozování v ěřitele. 20. července - odvolání Prezident Václav Havel na žádost premiéra Mil oše Zemana ministra Iva Svobodu odvolal. Svobodovým nástupcem v ú řadu se stal dosavadní místop ředseda vlády Pavel Mertlík. V listopadu pak byli S voboda i jeho spolupracovnice Barbora Snopková zat čeni a umíst ěni do vazby. 23. července - Impuls K diskusi o sm ěřování české spole čnosti deset let po listopadu 1989 vyzvali v iniciativ ě Impuls ´99 její signatá ři, p řevážn ě osobnosti kulturního a ve řejného života. 28. července - pomoc Vláda ČR rozhodla, že pom ůže Komer ční bance tím, že stát p řevezme 23,1 miliard korun nesplácených úv ěr ů. 30. července - konference Za p řítomnosti padesáti šéf ů stát ů a vlád i vedoucích p ředstavitel ů mezinárodních organizací se konala v hlavn ím m ěst ě Bosny Sarajevu konference o Paktu stability na Balkán ě. Zú častnil se jí též prezident Václav Havel. V záv ěre čné deklaraci ú častníci potvrdili závazek podporovat v regionu politický a hospodá řský rozvoj a upev ňovat bezpe čnost. 2. srpna - raketa Čína vyzkoušela novou raketu dlouhého doletu Výcho dní vítr 31, která m ůže nést atomovou hlavici. 3. srpna - rozpo čet Ministr financí Pavel Mertlík podepsal zadán í státního rozpo čtu pro p říští rok, kde se po čítalo s deficitem ve výši 39,8 miliard korun. 4. srpna - havárie Policejní vrtulník BO 105 se z řítil do oblasti autokempu Radava u vodní nádrže Orlík na P říbramsku. Nehoda se stala p ři výcviku policejní zásahové jednotky a dv ě osoby p ři ní zahynuly. 7. srpna - útoky Ruské letectvo podniklo v Dagestánu letec ké útoky na postavení islamských ozbrojených terorist ů v horách blízko hranic Čečenska. 9. srpna - nová vláda Ruský prezident Boris Jelcin odvolal premiéra S ergeje St ěpašina a novým p ředsedou vlády jmenoval šéfa Bezpe čnostní rady a ředitele Federální bezpe čnostní služby Vladimíra Putina; vypsal volby. 11. srpna - zatm ění Po 293 letech mohli na území České republiky lidé pozorovat tém ěř úplné zatm ění slunce. Z české kotliny bude jev znovu viditelný až v roce 2135. 15. srpna - fanoušci T ěžké zran ění zp ůsobili ostravští fotbaloví fanoušci 32-leté žen ě, když házeli na Ostravsku na projížd ějící rychlík dlažební kostky. 17. srpna - zem ět řesení Západní Anatolii v Turecku zpustošilo jedno z n ejv ětších zem ět řesení na sv ět ě za posledních dvacet let. Pod troskami zahynulo na 40.000 lidí.

27. - 28. srpna - volby V historicky prvních dopl ňovacích volbách do Senátu zvít ězil v prvním kole s p řevahou 71,24 procent nezávislý kandidát Václav Fis cher. Volby se konaly v Praze. 30. srpna - exploze Exploze pravd ěpodobn ě úmysln ě nastražené výbušniny ot řásla po 10. hodin ě ve čer pražským obchodním domem Kotva. Výbuch zni čil kancelá ř p ředstavenstva v 6. pat ře obchodního domu a prostoru pro zákazníky se nedotkl. 1. zá ří - Fabia Mladoboleslavská Škoda Auto uvolnila první i nformace o novém modelu Fabia, který by se m ěl stát nástupcem Škody Felicie. 3. zá ří - krach Všehny své pobo čky uzav řela Moravia banka. Více než 100.000 klient ů dostalo vyplaceno 90 % vklad ů do výše 400.000 korun. 7. zá ří - kariéra Jana Novotná oznámila po t řinácti letech konec své profesionální tenisové kariéry. Za tuto dobu vyhrála 24 turnaj ů dvouhry v četn ě Wimbledonu (1998) a Turnaje mistry ň (1996). 9. zá ří - výbuch V Moskv ě rozmetala nálož panelový d ům na sídlišti Pe čatniky; zahynulo p řes 70 osob. 11. zá ří - kajak Na Mistrovství sv ěta ve vodním slalomu ve špan ělském Seu d´Urgellu získala česká výprava 3 zlaté a 1 bronzovou medaili. 14. zá ří - dálnice Ministerstvo pro místní rozvoj se rozhodlo pro výstavbu dálni čního obchvatu Plzn ě podle takzvané vládní varianty SUK 2, která vede s pornou komunikaci dále od m ěsta. 18. zá ří - loupež Vilu p ředsedy Poslanecké sn ěmovny ČR Václava Klause vykradl v noci neznámý pachatel. Zlod ěji odnesli v ěci za 4 milióny korun, mezi ukradenými p ředměty byly zejména šperky Klausovy manželky Lívie. 21. zá ří - zem ět řesení P ři ni čivém zem ět řesení o síle 7,6 stup ňů Richterovy škály na Tchaj-wanu zahynulo kolem 2.500 lidí. 24. zá ří - operace Bývalý p ředseda KDU- ČSL Josef Lux se mezi 9. a 11. hod. dopoledne SEL Č (st ředoevropského letního času) podrobil transplantaci kostní d řeně na klinice Freda Hutchinsona v americkém Seat tlu. I když se operace zda řila a kostní št ěp se ujal, onemocn ěl Josef Lux posléze zápalem plic a 29. listopadu zem řel. 27. zá ří - útoky Masivní ruské letecké útoky na rafinerie a záso bárny paliva v čečenském hlavním m ěst ě Groznyj m ěly postihnout islámské rebely. Ruský ministr obrany Sergejev chce pokra čovat v útocích, "dokud nebude zni čen poslední bandita". 28. zá ří - dohoda DEU, KDU- ČSL, ODA a US podepsaly Svatováclavskou čty řkoali ční dohodu. 1. října - oslavy V Pekingu za čaly oslavy 50. výro čí založení Čínské lidové republiky velkou vojenskou p řehlídkou. 3. října - volby Nacionalistická Strana svobodných (FPÖ) pra vicového populisty Jörga Haidera získala v rakouském parlamentu 27,2 % hlas ů a byla druhá po Sociáln ě demokratické stran ě (SPÖ) Spolkového kanclé ře Viktora Klimy, která s 33,4 % hlas ů dosáhla nejhoršího výsledku v povále čné historii Rakouska. 4. října - záložna Všechny své pobo čky uzav řela Družstevní stavební záložna Praha, na kterou byla uvalena nucená správa. Podobný osud potkal i další

družstevní záložny. 6. října - protest Hanbu vlád ě provolávali v Praze léka ři, sestry, ale i ob čané, kte ří se sešli p řed Ú řadem vlády, aby vyjád řili nespokojenost se sou časným stavem zdravotnictví. 7. října - aféra Kv ůli odhalení, že volební líd ři ČSSD používali benzinové karty spole čnosti Chemapol, rezignoval na funkce člena ÚV ČSSD a místop ředsedy st ředočeské organizace sociálních demokrat ů Karel Machovec. 7. října - pivo Jihoafrická pivovarnická spole čnost South African Breweries Plc (SAB) uzav řela s Nomurou smlouvu o koupi českých pivovar ů Plze ňský Prazdroj a Radegast. 8. října - výzva ODS vyzvala k jednání o nové vlád ě 8. října - mobil Licenci na budování a provoz sít ě mobilních telefon ů v pásmu 1800 MHz vydal ministr dopravy a spoj ů Antonín Peltrám firm ě Český mobil. Vlastníky firmy jsou kanadská TIW, Invest i ční a Poštovní banka a Priority Telecom. 9. října - rekord Česká republika porazila na Strahov ě v kopané Faerské ostrovy 2 : 0 a postoupila tak na Mistrovství Evropy 2000 s re kordním po čtem vít ězství a bez ztráty bodu, což si vysloužilo zápis do G uinessovy knihy rekord ů. 13. října - plot V ústecké Mati ční ulici byl za asistence policie b ěhem 14 hodin postaven 65 metr ů dlouhy plot mezi rodinnými domky a obecními do my m ěsta Ústí nad Labem pro neplati če nájemného, obývanými p řevážn ě Romy. 13. října - hodnocení Zpráva Evropské komise o pokroku České republiky p ři p řibližování k Evropské unii za uplynulý rok, která byla touto komisí oficiáln ě zve řejn ěna, vyzn ěla pro ČR p řevážn ě kriticky, a to zejména ve srovnání s dalšími p ěti státy, jež jednají s EU o vstupu. 15. října - superkoalice Grémium ODS p řišlo se záv ěrem, že jediným řešením sou časné kritické politické situace u nás je supervelká koalice v šech parlamentních stran bez komunist ů. 19. října - odmítnutí Čty řkoalice - DEU, KDU- ČSL, ODA a US - omítla jednat s ODS a s ČSSD o v ětšinové vlád ě. 21. října - komunisté Poprvé po pádu komunistického režimu v listopa du 1989 se KS ČM dostala na 1. místo v žeb ří čku volebních preferencí. Komunisty by volilo 23 % ob čanů, ODS by získala 21 % a ČSSD 17,5 %. Vyplývá to z výzkumu IVVM (Institutu výzkumu ve řejného mín ění). 27. října - útok B ěhem jednání arménského parlamentu vtrhla do sálu s kupina ozbrojených terorist ů a zahájili st řelbu. Zabili premiéra Vazgena Sarkisjana, p ředsedu parlamentu Karena Demir čjana a dalších 5 p ředních arménských politik ů. 28. října - demise Byla oznámena demise místop ředsedy vlády Egona Lánského. 4. listopadu - ombudsman P řes odpor poslanc ů ODS a Unie svobody schválila poslanecká sn ěmovna ČR návrh zákona o ve řejném ochránci práv - ombudsmanovi, kterým se v minulých letech již n ěkolikrát neúsp ěšně zabývala. 6. listopadu - referendum Voli či v Austrálii v referendu odmítli ustavení republik y, když se jich 54,22 procent vyslovilo pro to, aby hlavou stá tu byla i nadále britská královna.

13. listopadu - král úsm ěvu Komik Vlasta Burian se stal na základ ě ankety Týdeníku Televize králem českého filmového úsm ěvu století. 14. listopadu - volby Ve druhém kole prezidentských voleb na Ukra jin ě zvít ězil dosavadní prezident Leonid Ku čma. 15. listopadu - p řijetí Čína byla p řijata do Sv ětové obchodní organizace (WTO) na základ ě dohody podepsané zástupci USA a Číny. P ředcházela tomu jednání a diskuse, jež trvaly 13 let. 17. listopadu - výzva Šest n ěkdejších studentských v ůdců sametové revoluce vyzvalo dopisem "D ěkujeme, odejd ěte!" Miloše Zemana a Václava Klause, aby odeš li z politiky. Petici podepsalo p řes 100.000 lidí a výzvu p řišlo podpo řit více než 50.000 Pražan ů. 19. listopadu - sch ůzka Na vrcholné sch ůzce OBSE Rusko poprvé uznalo úlohu zprost ředkovatele této organizace pro politické řešení v čečenské krizi. Ruský ministr zahrani čí však zprost ředkování odmítl. 23. listopadu - zat čení Došlo k zat čení bývalého ministra financí Iva Svobody. 24. listopadu - dohoda Byla podepsána dohoda mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ukon čení spor ů o majetek. 29. listopadu - rezignace Místop ředseda vlády ČR Egon Kánský rezignoval na svou funkci. 29. listopadu - úmrtí Zem řel Josef Lux v Seattlu v USA ve v ěku 43 let, bývalý p ředseda KDU- ČSL, jeden z nejvýrazn ějších politik ů 90-tých let. 1. prosince - odstoupení Jan Ruml rezignoval na funkci p ředsedy Unie svobody a opustil tak nejvyšší politiku. P řipustil, že jeho rozhodnutí urychlila výzva "D ěkujeme, odejd ěte!" 5. prosince - odpov ědnost Helmut Kohl, bývalý kanclé ř a p ředseda n ěmecké K řesťanskodemokratické unie (CDU) sklidil ostrou kritiku z řad této strany poté, co p řiznal existenci černých kont a p řevzal za n ě politickou odpov ědnost. 5. prosince - kongres Václav Klaus byl na Kongresu ODS op ět zvolen p ředsedou této strany. Kongres rovn ěž potvrdil další existenci opozi ční smlouvy. 5. prosince - sjezd Miroslav Grebení ček byl op ět zvolen p ředsedou Komunistické strany Čech a Moravy (KS ČM). Na sjezdu této strany vyzval k její moderniza ci a ke skon čení s nostalgií po p ředlistopadových časech. 7. prosince - úsp ěch Česká republika uzav řela složitou část jednání s Evropskou unií o volném pohybu zboží. 8. prosince - rozpo čet Vláda ČR neusp ěla ani s druhým návrhem státního rozpo čtu na rok 2000. Poslanci ODS, KDU- ČSL a Unie svobody jej t ěsnou v ětšinou jednoho hlasu zamítli. 9. prosince - návšt ěva Ruský prezident Boris Jelcin pohrozil p ři návšt ěvě Číny západním kritik ům války proti Čečensku, že Rusko má jaderné zbran ě. Čínský prezident Ťiang Ce-min postup Ruska na Kavkaze podpo řil. 9. prosince - referendum Sn ěmovna ČR schválila po letech dohadování ústavní zákon o referendu. Poprvé se v n ěm bude rozhodovat o vstupu do Evropské unie. 9. prosince - demise Ministr zdravotnictví vlády ČR Ivan David podal demisi. 10. prosince - dopis

Otev řený dopis Václava Klause Miloši Zemanovi, v n ěmž znovu navrhl jednání o vytvo ření v ětšinové vlády, p ředstavoval další akt "hrátek" kolem možnosti sestavení nové vlády. 11. prosince - summit Vrcholná sch ůzka Evropské unie v Helsinkách otev řela dve ře EU dalším šesti zemím - Slovensku, Litv ě, Lotyšsku, Bulharsku, Rumunsku a Malt ě. EU bude jednat také s Tureckem. 11. prosince - úmrtí Zem řel Ladislav Kozderka, hudební skladatel a sbormi str, ve v ěku 88 let; narodil se 2. b řezna 1913 v Králov ě Poli. 14. a 17. prosince - odškodn ění Po vleklém vyjednávání bylo v Berlín ě dosaženo dohody o finan čním odškodn ění osob nasazených na nucené práce v nacistickém N ěmecku. Krom ě omluvy má jít o celkovou částku 10 miliard marek. 17. prosince - banka Komer ční banka v Praze p řiznala, že jí tunelá ři ukradli 8 miliard korun. V p řípadu figuruje rakouská firma B.C.L. 18. prosince - výzva Česká strana sociáln ě demokratická vyzvala Ob čanskou demokratickou stranu ke smír čímu řízení o opozi ční smlouv ě. 18. prosince - strom Váno ční smrk z beskydské obce Morávka dominoval vatikánskému Svatopetrskému nám ěstí. Dar z České republiky pomohl rozsvítit prezident Václav Havel. Ten tam také poob ědval s papežem Janem Pavlem II., který krom ě jiného též vyjád řil lítost nad krutou smrtí českého kazatele Jana Husa, prohlášeného 1415 tehdejš ími p ředstaviteli církve za kací ře a upáleného. 18. prosince - anketa Nejlepším sportovcem České republiky za rok 1999 byl vyhlášen desetiboja ř Tomáš Dvo řák. Zvít ězil i v divácké anket ě o sportovní hv ězdu roku. 19. prosince - volby V ruských parlamentních volbách zvít ězili komunisté, t ěsně následovaní prokremelským hnutím Jednota (Medv ěd). Do Dumy se dostalo celkem šest stran v četn ě proreformního Svazu pravicových sil. 20. prosince - katastrofa Venezuelské ú řady oznámily, že p ři katastrofálních záplavách, které daly do pohybu tuny bahna a kamení, zahynulo na 10.000 lidí. 24. prosince - únos Skupina šesti terorist ů unesla letadlo spole čnosti Indian Airlines se 174 osobami na palub ě p ři letu z nepálského Káthmándú do Dillí.

SAMOSPRÁVA A STÁTNÍ SPRÁVA Autorem úvodní stati lednového čísla časopisu Královo Pole byl první zástupce starosty pan Ing. Rostislav Slavotínek, který v ní napsal: Vážení spoluob čané, pomalu u nás doznívá slavnostní nálad a, spojená s Vánocemi a ukon čením roku minulého. Rok 1999 p řed námi leží jako nepopsaný list papíru. Jak bude vypadat o 12 m ěsíc ů pozd ěji? Mnozí z nás o čekávají události spíše radostné, ale ur čit ě je mezi námi dost t ěch, kte ří hledí do budoucnosti s nejistotou a obavami. Nikdo dnes není schopen říci, co v hodnocení tohoto roku - posledního s jedni čkou na za čátku - nakonec p řevládne. V život ě každého mohou nastat situace, které řadíme k t ěm mén ě p říjemným a jen n ěkteré m ůžeme ovlivnit svou v ůli a svými činy. Pokusme se spole čně, aby tento rok, trochu výjime čný číslovkou, která jej ozna čuje, byl výjime čný i n ěčím jiným. Nap říklad tím, že se všichni pokusíme v ěci kolem sebe ovlivnit správným sm ěrem. Možná jenom tím, že k sob ě budeme vnímav ější, trp ěliv ější, ohledupln ější, že se na sebe ob čas usm ějeme. Když to budeme d ělat dob ře, ur čit ě nám to potvrdí naše sv ědomí. Za nov ě zvolené Zastupitelstvo M Č (Brna-)Králova Pole Vás ujiš ťujeme, že se o to budeme ze všech sil snažit. P řejeme Vám, aby se to nám všem poda řilo. Spolu s autorem textu se pod toto prohl ášení a ujišt ění rovn ěž podepsali: starosta M Č pan Ing. Ivan Kope čný, druhý zástupce starosty pan Ing.arch. Tomáš Kopecký a tajemník Ú řadu M Č pan Ing. Ji ří Gajdarus. O pr ůběhu zasedání Zastupitelstva naší M Č v lednu 1999 p řineslo b řeznové číslo časopisu následující zprávu organiza čního a správního odd ělení Ú řadu M Č: 3. zasedání ZM Č Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole se sešlo na svém 3. zasedání dne 25. ledna 1999 a dle programu z asedání: - vzalo na v ědomí zprávu mandátové komise o ov ěření mandátu nových člen ů Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole Ji řiny Škodové a Miloše Kunzfelda a vyslechlo zákonem p ředepsaný slib obou člen ů, - schválilo zprávu o činnosti Rady m ěstské části Brno-Královo Pole za období od 2. do 3. zasedání Zastupitelstva M Č, - nesouhlasilo s prodejem pozemku v ka tastrálním území Sadová z d ůvodu, že v tomto území dosud není schválen Územní p lán zóny, - odložilo projednání otázky dalšího využití st ředního pásu na ulici Husitské, dosud užívaného k provozování tržišt ě, - vyslechlo interpelace a p řipomínky Klubu člen ů Zastupitelstva M Č (Brno-)Královo Pole za KS ČM, týkající se z řízení komisí, jednacího řádu a nápln ě jejich činnosti. Člence zastupitelstva M Č paní Ji řin ě Škodové, pedagožce, bylo 73 rok ů a byla na 11. míst ě kandidátky ODS. Člen Zastupitelstva 58-letý Miloš Kunzfeld, povoláním d ělník, byl uveden na 8. míst ě kandidátky ČSSD do komunálních voleb. Pro stejné b řeznové číslo časopisu napsal pan starosta M Č Ing. Ivan Kope čný tento pom ěrn ě stru čný "Úvodník":

V prvních m ěsících tohoto roku byly ustaveny na úrovni m ěsta Brna i m ěstské části (Brno-)Královo Pole všechny odborné a poradn í komise. Tyto komise jsou d ůležitým článkem v rámci rozhodovacího procesu samosprávy obce. Tím také za čala v plném rozsahu pracovat samospráva v novém volebním období a skon čilo ur čité zpomalení práce a p řerušení plynulé kontinuity v rámci komunálních voleb . Omlouvám se proto t ěm ob čanům a organizacím, kte ří museli p ři vy řizování svých žádostí a pot řeb po čkat. Naší snahou na Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole je vy řídit a odpov ědět na všechny podn ěty do 30 dn ů od podání. Doufám, že se nám to bude da řit. Dále je v této KRONICE uveden p řehled o složení všech zmín ěných odborných a poradních komisí, jakož i pracov ních skupin a redak ční rady. Podle materiálu, který jsem m ěl jako kroniká ř k dispozici, jde o zachycení stavu ke 30. listopadu 1999: 1) Komise finan ční garant a člen: Ing. Ji ří Slavík, CSc., Hlavá čkova 9 p ředseda: Vladimír Kadlec, Purky ňova 27 tajemnice: Ing. Vlasta Veselá, Ku řim, Vališova 668 členka: Ing. Hana Crhová, Vodova 82 člen: Ing. Ji ří Zapletal, St řední 1 členka: Ing. V ěra Rácková, Malátova 16 členka: Ing. Martina Sochorcová, Havlišova 11 členka: Olga Klva čová, T ěšínská 10 2) Komise kontrolní garant a p ředseda: Ing. Ji ří Petr, Božet ěchova 103 tajemnice: Zdenka Bu čková, Tábor 46b člen: Miloslav Humpolí ček, Galandauerova 4 člen: Ing. Václav Keprt, CSc., Sk řivanova 12 člen: Ing. Robert Hanzl, Kostelní zmola 1008 člen: Ing. Michal Kope čný, Byst řinova 13 člen: Vladimír Stan ěk, Huta řova 20 člen: Ji ří Habrda, Skácelova 27 3) Komise výstavby a územního plánování garant a p ředseda: Vojt ěch Dymá ček, Bulharská 43 tajemnice: Ing. Markéta Hánová, Božet ěchova 91 člen: Ing. Ji ří Petr, Božet ěchova 103 člen: Ing. Ji ří Zapletal, St řední 1 člen: Ing. Mojmír Kopecký, Vodova 53 člen: Anton Urí ček, Bulharská 54 člen: Ing.arch. Petr Hlavatý, Srbská 66 člen: Ing. Lumír Sochorec, Havlišova 11 člen: Ing.arch. Antonín Havlí ček, Palackého t řída 61 člen: Ing. Vlastimil Ostrý, Jana Babáka 9 4) Komise životního prost ředí garant a p ředseda: Ing. Miroslav Dvo řák, CSc., Sta ňkova 8c tajemník: Ing. Zden ěk Klva č, T ěšínská 10 člen: René Pelán, Palackého t řída 51 člen: Ing. Josef Nekvapil, Kabátníkova 4 členka: Ing. Marie Sedla říková, CSc., Riegrova 30 členka: PaedDr. Alena J ůvová, Srbská 35 člen: Ing. Ji ří Machá ček, Volfova 21 člen: Dr. Josef Krej čí, Skácelova 36 člen: MUDr. Ji ří Novák, Her číkova 16 členka: Zde ňka Tesa řová, Palackého t řída 168 5) Komise sociální a zdravotní garant a p ředseda: Old řich Stan ěk, Skácelova 35 tajemnice: Miluše Hardová, Brno, Vo říškova 29 (KÚ Kohoutovice) člen: MUDr. Michal Pohanka, Tyršova 42

členka: Ing. Marie Fialová, Svatopluka Čecha 4 členka: Ing. Marie Slavíková, Hlavá čkova 9 členka: MUDr. Antonie Slavotínková, Tyršova 66 členka: Jana Kubištová, Chaloupeckého nám ěstí 1 6) Komise školství a kultury garant a p ředseda: PhDr. Richard Svoboda, Vackova 17 tajemnice: PhDr. Libuše Sedlá čková, Brno, Švermova 1 (KÚ Bohunice) členka: RNDr. Dana Pohanková, Tyršova 42 člen: Karel Kratochvíl, Chodská 1 člen: Pavel Juránek, Boženy N ěmcové 59/60 členka: Ing. Marie Sedla říková, Riegrova 30 členka: PaedDr. Alena J ůvová, Srbská 35 člen: Ing. Ladislav Procházka, Svatopluka Čecha 71a člen: René Pelán, Palackého t řída 51 členka: RNDr. Danuše Provazníková, CSc., Palackého t řída 145 7) Komise t ělovýchovy garant a p ředseda: Ing. Stanislav Buchta, Boženy N ěmcové 43 tajemnice: Marie Trávní čková, Brno, Ren čova 6 (KÚ Řečkovice) člen: Miloš Kunzfeld, Kamanova 12 člen: PaedDr. Vratislav Bartušek, St řední 45 členka: Anna Xaverová, Pešinova 2 člen: Tomáš Sá ček, Pod ěbradova 5 člen: Ing. Milan Jind řich, Palackého t řída 30 8) Komise pro projednávání p řestupk ů p ředsedkyn ě: Jitka N ěmečková, Brno, Skryjova 25 (KÚ Husovice) p ředsedkyn ě: Ludmila Dvo řáčková, Brno, Chytilova 6 (KÚ Komín) člen: Ing. Stanislav Buchta, Boženy N ěmcové 43 člen: Karel Kratochvíl, Chodská 1 člen: Jan Michálek, Riegrova 4 člen: MVDr. Miloš Cupák, Brno, Schodová 1 (KÚ Černá Pole) členka: Emilie Sedlá řová, Svatopluka Čecha 62 člen: Jánošík Vaší ček, Palackého t řída 94 členka: Milena Richterová, Chaloupeckého nám ěstí 1 člen: Marek Kaman, Pod ěbradova 5/7 člen: Jaroslav Čech, Ramešova 4 členka: Zdena Palová, Brno, Kuršova 1 (KÚ) Bystrc člen: Ing. Jaroslav Prudík, Božet ěchova 83 členka: Kv ětoslava Hašková, Antonína Macka 3 9) Komise pro projednávání p řestupk ů na úseku územního plánování a stavebního řádu p ředsedkyn ě: Ing. Jana Pillerová, Brno, Žižkova 52 (KÚ Veve ří) p ředsedkyn ě: Ing. Jana Mutlová, Kounicova 52 člen: Ing. Ji ří Sedlák, Brno, Slámova 6 (KÚ Černovice) člen: Stanislav Havlí ček, Brno, Sibi řská 23 (KÚ Řečkovice) členka: Ing. Jana Hospodá řská, Srbská 36 členka: Ing Alena Superátová, Brno, Foerstrova 6 (KÚ Žabov řesky) členka: Ing.arch. Milena Šerá, Brno, Skoumalova 24 ( KÚ Mokrá Hora) 10) Pracovní skupina pro majetkové záležit osti člen: Ing. Ivan Kope čný, Byst řinova 13 člen: Ing. Rostislav Slavotínek, Tyršova 66 člen: Ing.arch. Tomáš Kopecký, Bulharská 35 člen: Ing. Svatopluk Kou řílek, Brno, Uprkova 1 (KÚ Řečkovice) (vedoucí odd ělení správy majetku) 11) Pracovní skupina pro bytové záležitost i člen: Ing. Ivan Kope čný, Byst řinova 13 člen: Ing. Rostislav Slavotínek, Tyršova 66 člen: Ing.arch. Tomáš Kopecký, Bulharská 35 členka: PhDr. Libuše Sedlá čková, Brno, Švermova 1 (KÚ Bohunice) (vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí) 12) Redak ční rada ( časopisu Královo Pole) šéfredaktorka: Jana Novotná, Slovinská 4

člen: Ing. Rostislav Slavotínek, Tyršova 66 členka: Jana Matoušková, Srbská 15a. V b řeznovém čísle časopisu byla rovn ěž uve řejn ěna tato stru čná informace o dalším setkání zastupitel ů s ob čany a o jejich 4. zasedání: Setkání zastupitel ů M Č (Brno-)Královo Pole s ob čany - st ředa 24. b řezna 1999 v 17.00 hodin. 4. zasedání Zastupitelstva M Č (Brno-)Královo Pole - pond ělí 29. b řezna 1999 v 15.00 hodin. Velká zasedací místnost Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. Dost obsáhlou zprávu o pr ůběhu tohoto zasedání uve řejnilo organiza ční a správní odd ělení Ú řadu M Č v kv ětnovém čísle časopisu. Bylo v ní uvedeno: 4. zasedání ZM Č Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole se sešlo na svém 4. zasedání dne 29. b řezna 1999 a dle schváleného programu: - schválilo zprávu o činnosti Rady m ěstské části Brno-Královo Pole za období od 3. zasedání Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole,

- schválilo výsledky hospoda ření m ěstské části Brno- Královo Pole za rok 1998, - vzalo na v ědomí vyhodnocení plánu velkých oprav dom ů za rok 1998, - schválilo výsledek hospoda ření VH Č (správa sv ěřených dom ů) za rok 1998, - vzalo na v ědomí zprávu o činnosti M ěstské policie, revíru Brno-Královo Pole a Obvodního odd ělení Policie České republiky Brno-Královo Pole za rok 1998, - neschválilo žádnou z navržených variant řešení stávajícího tržišt ě na ulici Husitské po 1. lednu 2000, - vzalo na v ědomí zprávu o výsledku inventarizace za rok 1998, - vzalo na v ědomí platnost n ěkterých usnesení Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole z p ředcházejících volebních období a revokovalo ta usnesení, která již nebudou realizována, - schválilo stanovisko m ěstské části Brno - Královo Pole pro Zastupitelstvo m ěsta Brna k prodeji n ěkterých pozemk ů, - schválilo poskytnutí výt ěžku z tomboly na plese Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole ve výši 26.400,- K č Nada čnímu fondu p ři Ústavu sociální pé če pro d ěti a mládež Brno, Kociánka, - vzalo na v ědomí zprávu o činnosti odboru sociálního Ú řadu M Č Brno-Královo Pole za rok 1998, - schválilo zprávu o výsledcích činnosti a hospoda ření KP Centra kultury a vzd ělávání za rok 1998, - schválilo m ěsí ční odm ěny za výkon funkce neuvoln ěného člena rady a p ředsedy komise Rady m ěstské části Brno-Královo Pole, - projednalo územní záležitosti, jako nap říklad urbanistickou studii VMO (Velkého m ěstského okruhu) Dobrovského a obchodního centra f irmy Moravia Shop Invest, s.r.o., otázku ubytov acího za řízení na ulici Dobrovského a prodejny vzorkové kosmetiky na ul ici Boženy N ěmcové, - souhlasilo s prominutím pokuty M Č (Brno-)Ivanovice za opožd ěnou platbu, - schválilo dodatek je z řizovací listin ě KP Centra, - vyslovilo zánik mandátu člena Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole Ing. Ji řího Zapletala z d ůvodu neslu čitelnosti funkcí, - vzalo na v ědomí interpelace člen ů Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole, které budou písemn ě zodpov ězeny. Ve zpráv ě zmín ěný zastupitel Ing. Ji ří Zapletal byl 50-letý podnikatel, který byl v komunálních volbác h zvolen na 3. míst ě kandidátky Unie svobody.

Už v dubnovém čísle časopisu si mohli ob čané p řečíst též toto stru čné oznámení data 5. zasedání Zastupitelstva M Č, kterému p ředcházelo obvyklé setkání zastupitel ů s ob čany: Setkání zastupitel ů M Č (Brno-)Královo Pole s ob čany - st ředa 21. dubna 1999 v 17.00 hodin. 5. zasedání Zastupitelstva M Č (Brno-)Královo Pole - pond ělí 26. dubna 1999 v 15.00 hodin. Velká zasedací místnost Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. Také o tomto zasedání byla publikována v červnovém čísle časopisu následující informace p říslušného odd ělení Ú řadu M Č: 5. zasedání ZM Č Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole se sešlo na svém 5. zasedání dne 26. dubna 1999, na kterém: - vyslechlo slib nového člena Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole Ing. Vlastimila Ostrého, - schválilo aktualizaci rozpo čtu M Č Brno-Královo Pole na rok 1999 o p říjmech ve výši 138,000.000,- K č a výdajích ve výši 145,954.000,- K č s financováním z Fondu rezerv a rozvoje ve výši 7,770.000.- K č. - schválilo zám ěr výstavby malometrážních byt ů pro starší generaci v lokalit ě ulice Ramešova o celkových rozpo čtových nákladech do 20 milion ů K č, v četn ě p řijetí hypote čního úv ěru, - schválilo rekonstrukci horkovodní p ředávací stanice Brno, Tábor č. 46 v roce 1999 s použitím p řebytku rozpo čtového hospoda ření M Č Brno-Královo Pole za rok 1998, - schválilo dodatek k Pravidl ům hospoda ření s rozpo čtovými pro- st ředky M Č Brno-Královo Pole, - nesouhlasilo s povolením výjimky z regulat iv ů Územního plánu m ěsta Brna pro povolení provozovny ve řejného stravování na ulici Brno, Galandauerova, - schválilo zásady pro pronajímání výv ěsních sk řín ěk v podloubí budovy Ú řadu M Č Brno-Královo Pole, platné od l. kv ětna 1999, - schválilo využití st ředního pásu na ulici Brno, Husitská od 1. ledna 2000 pouze pro p říležitostný prodej, - vzalo na v ědomí interpelace člen ů Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole Ivo Ku čery ve v ěci kácení strom ů ve dvo ře ZŠ Sta ňkova č. 14 z d ůvodu jejich stá ří s tím, že budou nahrazeny novou výsadbou strom ů a PhDr. Aleše Franeka k činnosti redak ční rady a obsahu časopisu Královo Pole. Nový člen Zastupitelstva naší M Č Ing. Vladimír Ostrý, 32-letý podnikatel, byl uveden na kandidátní listi ně US na 6. míst ě. Dva zastupitelé - Ivo Ku čera a PhDr. Aleš Franek, zmi ňovaní na konci zprávy v souvislosti s interpelacemi, byli v komunál ních volbách zvoleni na 2. a 1. míst ě kandidátky KS ČM. Totéž červnové číslo časopisu p řineslo i tuto zprávu jak o besed ě zastupitel ů s ob čany, tak o p říštím zasedání: Další zasedání (bylo v po řadí 6. - pozn. kroniká ře) Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole se uskute ční v pond ělí dne 21. června 1999 v 15.00 hodin v zasedací místnosti Ú řadu M Č Brno-Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. - Zasedání je p řístupné ve řejnosti. Beseda s ob čany se uskute ční ve st ředu dne 16. června 1999 v 17.00 hodin tamtéž. Dost obsáhlou informaci o tomto zasedání Zastupitelstva M Č p ři- pravila kancelá ř tajemníka Ú řadu naší M Č a uve řejnila v srpnovém čísle časopisu. Uvád ělo se v ní:

6. zasedání ZM Č Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole se sešlo 21. června na svém 6. zasedání, na kterém: - vzalo na v ědomí Zprávu o činnosti Rady m ěstské části Brno-Královo Pole za období mezi 5. a 6. zasedáním Zastup itelstva M Č Brno-Královo Pole, - zrušilo realizaci ve řejné zakázky na horkovodní vým ěníkovou stanici, v četn ě p ěti p ředávacích stanic a (na) rekonstrukci topných kanál ů v lokalit ě Tábor s tím, že tato akce bude provedena v další ch letech, - schválilo mimo řádné odm ěny pro neuvoln ěné členy Rady, p ředsedy a členy komisí Rady m ěstské části Brno-Královo Pole, - schválilo poskytnutí p řísp ěvk ů z rozpo čtu m ěstské části Brno- -Královo Pole na rok 1999, ur čených p ředevším na zájmovou činnost, - schválilo darovací smlouvu na poskytnutí technického vybavení pro Policii České republiky - Obvodní odd ělení Brno-Královo Pole, - doporu čilo Zastupitelstvu m ěsta Brna schválit pronájem části pozemku p ři ulici K řižíkova k využití na z řízení autobazaru, - doporu čilo Zastupitelstvu m ěsta Brna nesouhlasit s odprodejem části pozemku na ulici Srbské č. 13, - doporu čilo Zastupitelstvu m ěsta Brna nesouhlasit s odprodejem části pozemku p ři ulici Hradecké za ú čelem vybudování garáže, - doporu čilo Zastupitelstvu m ěsta Brna nesouhlasit s odprodejem pozemk ů pod garážemi p ři ulici Slovinské, - nesouhlasilo s ud ělením výjimky z regulativ ů Územního plánu m ěsta Brna pro do časné umíst ění autobazaru p ři ulici Sportovní, - nesouhlasilo s ud ělením výjimky z regulativ ů Územního plánu m ěsta Brna pro povolení monofunk ční stavby tržnice p ři ulici Palackého t řída č. 45, - souhlasilo s návrhem firmy Moravia Shop In vest, s.r.o., která žádá o zvýšení prodejní plochy na pozemcích ABB p ři prodloužené ulici Sportovní na stavební trh a skleník, - souhlasilo s návrhem využití území bývak é Královopolské cihelny podle studie z kv ětna 1997, - schválilo ud ělení pam ětních medailí u p říležitosti 9. ro čníku Erbovních slavností, které se budou konat 4. zá ří 1999, - schválilo dodatek ke z řizovací listin ě mate řských škol, kde sou částí mate řské školy je školní jídelna, - vzalo na v ědomí informaci šéfredaktorky časopisu Královo Pole o obsahu dopisu ke článku v časopisu, zam ěřeném na ve řejný po řádek a čistotu v obvodu M Č (Brno-)Královo Pole. Další zasedání Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole se bude konat v pond ělí dne 13. zá ří 1999 v 15.00 hod. Ve stejném srpnovém čísle časopisu se rovn ěž objevila tato zajímavá zpráva organiza čního a správního odd ělení Ú řadu M Č: Výjezdní zasedání zastupitel ů MČ Brno-Královo Pole P ředstavitelé m ěstské části Brno-Královo Pole na svém 6. zasedání dne 21. června se rozhodli uspo řádat prohlídku m ěstské části Brno- -Královo Pole. Prohlídka obvodu se koná v ždy na po čátku volebního období, aby se zvlášt ě nov ě zvolení zastupitelé seznámili s lokalitami, o kterých Zastupitelstvo M Č Brno-Královo Pole jedná. Dne 25. června 1999 se členové Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole a vedoucí pracovníci Ú řadu m ěstské části Brno-Královo Pole vydali na p ředem navržená místa. Prohlídka za čala výstupem na st řechu fakulty VUT (Vysokého u čení technického) na ulici Technické. Pon ěvadž tento den nám p řálo po časí a byl velmi dobrý výhled, jevila se m ěstská část Brno-Královo Pole jako velice p ěkná a čistá část Brna. Dále následovala prohlídka nové

výstavby v (Brn ě-)Králov ě Poli lokality Na kopcích, sb ěrného st řediska na ulici Milí čova a prohlídka budoucího vyúst ění tunelu "Velkého m ěstského okruhu" a pozemku budovaného h řišt ě ZŠ Sta ňkova. Jako poslední místo prohlídky zajímavýc h míst v m ěstské části Brno-Královo Pole byl komplex pe čovatelské služby, jídelny pro d ůchodce a st řediska p řechodného pobytu. Záv ěrem se konala beseda ke shlédnutým zajímavostem v m ěstské části Brno-Královo Pole. Prohlídkou obvodu, ve kterém samospráv a p ůsobí, byl napln ěn stanovený cíl. Zastupitelé mohou objektivn ě se znalostí v ěci rozhodovat o projednávaných návrzích a nelze opomenout a ni tu skute čnost, že se p ři neformálním setkání více poznávají členové Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole mezi sebou, ale také s v edoucími pracovníky Ú řadu m ěstské části Brno-Královo Pole. Na p říští prohlídku obvodu budou navržena další zajímavá místa, ve kterých vyvíjí samospráva své aktivity. Pro první prázdninové červencové číslo časopisu napsal 1. zástupce starosty naší M Č pan Ing. Rostislav Slavotínek tento stru čně nazvaný úvodník "Léto": Na za čátku prázdnin se nabízí psát o sluncem rozpálenýc h plážích a šumícím lese na kraji rybníka n ěkde na Vyso čin ě. Každý máme svou p ředstavu o tom, jak optimáln ě naložit s časem, který snad b ěhem následujících týdn ů dokážeme ušet řit pro sebe. Každý z nás by se m ěl pokusit sesko čit aspo ň na pár dní z toho každodenního koloto če. Opustit své pracovišt ě, vypustit z hlavy starosti, co musíme ud ělat ješt ě dnes a co by mohlo po čkat do zít řka. Ponechat na pár dní starost o více či mén ě prosperující firmu nebo firmi čku n ěkomu jinému, anebo ji t řeba na dva týdny zav řít. Možná se nám poda ří ukrást chvilku, kdy se sami posadíme na b řeh mo ře nebo na kraj lesa a zeptáme se sami sebe, zda to , co v tom b ěžném celoro čním shonu d ěláme, má sv ůj dobrý smysl, anebo by to cht ělo n ějakou korekci. Abychom po letech nezjistili, že k orekci to cht ělo, ale už je na ni pozd ě. Možná ta chvilka, kdy se zahledíme do kor un strom ů nebo do místa, kde se potkává mo ře s oblohou, p řisp ěje k tomu, že až se za pár týdn ů zase zaplní ulice a náš život znovu nabere t en "správný" rytmus, že budeme moud řejší. A že to poznají i ti, s kterými se potkávám e. Takže p ěknou dovolenou! V zá řijovém čísle časopisu byla otišt ěna v nápadné úprav ě obvyklá zpráva o setkání s ob čany a o v po řadí již 7. zasedání Zastupitelstva naší M Č: Setkání zastupitel ů MČ Brno-Královo Pole s ob čany - st ředa 8. zá ří 1999 v 17.00 hodin, - 7. zasedání Zastupitelstv a MČ Brno-Královo Pole - pond ělí 13. zá ří 1999 v 15.00 hodin, - velká zasedací místnost Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. Dále byl v tomto zá řijovém čísle časopisu uve řejn ěn velmi zajímavý materiál, jehož autorkou byla vedoucí finan čního odboru Ú řadu M Č paní Ing. Vlasta Veselá, která ho nadepsala: P řísp ěvky z rozpo čtu M Č (Brno-)Královo Pole na rok 1999 V rozpo čtu M ěstské části Brno-Královo Pole na rok 1999 byla vy člen ěna částka 800.000,- K č na podporu činnosti ob čanů (Brna-)Králova Pole v oblasti sportu, kultury, zájmové činnosti d ětí, mládeže i dosp ělých a pé če o zdravotm ě postižené ob čany. Zastupitelstvo m ěstské části na svém červnovém zasedání projednalo celkem 92 žádost í. P řísp ěvky (jsou uvád ěny v K č - pozn. kroniká ře) byly p řiznány takto:

----------------------------------------------- ------------------------ 1.VSK PS Brno, Technická 2 5.000,- 2.TJ Sokol, Srbská 4 - jarní pohár-moderní gym nastika 10.000,- 3.TJ Sokol, Srbská 4 - 8.ro č. mezin.pohár-moderní gymnastika 20.000,- 4.TJ Sokol, Srbská 4 - akrobatický rokenrol 10.000,- 5.TJ Sokol, Srbská 4 52.000,- 6.Lazio Brno - malý fotbal, Kubešova 2 5.000,- 7.Jednota Orel, Pod ěbradova 5/7 15.000,- 8.SK Soft Královo Pole, Pešinova 2 30.000,- 9.Akademický atletický klub Brno, Sportovní 2 5.000.- 10.Sportovní kroužek kopané d ěvčat, ZŠ Slovanské nám. 2 10.000,- 11.4. PS "Woodcraft" Brno, Košinova 11 5.000,- 12.Školní t ělovýchovná jednota "Mládí", Her číkova 19 10.000,- 13.1. FC Tipsies, klub malé a sálové kopané, Ka manova 2 3.000,- 14.Házenká řský klub Kr. Pole - sportovní klub, Vodova 108 20.000,- 15. Římsko-katol.farnost u kostela Nejsv.Trojice,Metod ějova 2a 15.000,- 16.9. PS Mír, Chlupova 1 5.000,- 17.Junák "2", R. Dvo řák, Slovinská 41 15.000,- 18.Junák "13", J. Navrátil (asi Lužánky, KÚ Vev eří) 5.000,- 19.Chrámový sbor Nejsv.Trojice v Kr.Poli, Metod ějova 2a 15.000,- 20.VIVO-spole čnost p řátel školy, ZUŠ, Palackého t řída 70 10.000,- 21.Junák "12", K. Pospíšil, Slovinská 41 10.000,- 22.Náboženská obec C ČSH, Brno-Kr. Pole, Svatopluka Čecha 35a 15.000,- 23.Divadlo v 7 a p ůl, Svatopluka čecha 35a 35.000,- 24.Soukromá tane č.a dram.škola R+P, v.o.s., Her číkova 17 15.000,- 25. Česká numismatická spole čnost, Vnit řní 12 2.000,- 26.Svaz čs. filatelist ů, klub č. 06-01, Malátova 14 1.000,- 27.Knihovna Ji řího Mahena v Brn ě, Kobližná 4 (KÚ Brno m ěsto) 50.000,- 28.Iskerka, Kroužek KPC, Palackého t řída 70 23.000,- 29.Vlastiv ědný klub Pohádky máje, Kroužek KPC ... 8.000,- 30.Mandolínový orchestr Moravan, Kroužek KPC .. . 14.000,- 31.Kabr ňáci, Kroužek KPC ... 10.000,- 32.Helfertovo orchestrální sdružení, Kroužek KP C ... 12.000,- 33.Královopolka, Kroužek KPC ... 5.000,- 34.Lumír, Kroužek KPC ... 7.000,- 35.Semilassanka, Kroužek KPC ... 6.000,- 36.Estét, Kroužek KPS ... 10.000,- 37.Šachový klub Duras, Kr. Pole, Škárova 9 8.000,- 38.D ětský folklorní soubor Jánoší ček, Šumavská 4 9.000,- 39.Folklor.sdruž.Jánošík Brno,t ř.Kpt.Jaroše 12(KÚ Černá Pole) 30.000,- 40.Moravská genealog. a herald. spole čnost, St řední 11 3.000,- 41.Um ělecké sdružení Parnas, Klimešova 40 (KÚ O řešín) 5.000,- 42.Nadace st ř.škol pro t ělesn ě postiženou mládež, Kociánka 2 10.000,- 43.Slepecké muzeum SONS, Chaloupkova 7 2.000,- 44.Sjednocená org. nevidomých a slabozrakých, C haloupkova 7 4.000,- 45.Svaz postiž.civ.chor.- Klub d ětí, Lidická 81 (KÚ Veve ří) 2.000,- 46.Svaz postiž.civ.chor.- ZO Kardia, Lidická 8l (KÚ Veve ří) 2.000,- 47.Svaz post.civ.chor.- ZO diab.,Helfertova (KÚ Černá Pole) 2.000,- 48.Svaz post.civ.chor.- ZO astmatik ů, Lidická 81(KÚ Veve ří) 2.000,- 49.Místní skup. 59, Českého červeného k říže, Husitská 14 2.000,- 50.SORDOS-sdruž. pro kulturu neslyšících, Božet ěchova 1 10.000,- 51.Klub laryngektomovaných v ČR, Palackého t řída 127 2.000,- 52.SANUSSO, r.r.o., Sta ňkova 5 10.000,- 53.Brn ěnský spolek neslyšících, Vodova 35 5.000,- 54.Unie neslyšících Brno, Božet ěchova 1 2.000,- 55. Český klub nedoslýchavých "HELP", Štefánikova 40 2.000,- 56.Klub mladých neslyšících "B.Y.D.", Štefániko va 40 2.000,- 57.Ob čanské sdružení "Domov pro mne", Bulharská 22 6.000,- 58.Smíšená ZO zdrav.postiž.V/1,2, Kounicova 15 (KÚ Veve ří) 3.000,- 59.Svaz t ěles.postiž. ZO TEP, Lidická 81 (KÚ Veve ří) 3.000,- 60.St ředisko Diakonie ČCE, Hrn čí řská 27 (KÚ Veve ří) 15.000,-

61.Svaz neslyš.a nedosl.v ČR-Pantomima S.I., Vodova 35 2.000,- 62.Centrum pro kult.a vzd.neslyš.-D-Centrum, Vo dova 35 2.000,- 63.Tyfloservis p ři Sjedn.org.nevid.a slabozr.,Chaloupkova 7 15.00 0,- 64.Nada ční fond Človí ček, Starobrn ěnská 20 (KÚ Brno m ěsto) 5.000,- 65.Liga za práva vozí čkářů, Rybkova 14 (KÚ Veve ří) 15.000,- 66.Vodní záchranná služba Čs. ČK, Štefánikova 1 (KÚ Veve ří) 2.000,- 67.Modrá linka, Lidická 50 (KÚ Černá Pole) 10.000,- 68.Diecézní charita, Oblastní char.Brno (Holzov a 7 KÚ Líše ň) 10.000,- 69.Domov Sv. Markéty pro matky s d ětmi v tísni, Sta ňkova 47 5.000,- 70.SPONDEA, o.p.s., Štefánikova 1 (KÚ Veve ří) 15.000,- 71.Mate řské centrum Klokánek, Vesna, Údolní 10 (KÚ Veve ří) 2.000,- 72.Sdružení p ěstounských rodin, Slatinská 21 (KÚ Židenice) 4 .000,- 73. Čsl.obec legioná řská Jedn. 2, Dudíkova 10 (KÚ Řečkovice) 2.000,- 74.Svaz d ůchodc ů, ob č.sdruž., Joštova 8 (KÚ Brno m ěsto) 5.000,- 75.Svaz t ěl.post.v ČR, org.vozí čkářú, Budínská 1(KÚ Slatina) 5.000,- ----------------------------------------------- ------------------------ Dohromady 743.000,- Ú řadem městské části Brno-Královo Pole jsou p řísp ěvky vy řizovány postupn ě tak, aby byl spln ěn termín stanovený Zastupitelstvem M Č, to je 30. zá ří 1999. Z uvád ěných spolk ů i dalších institucí, kterých je zmín ěno 75, jich m ělo více než dvacet své sídlo mimo území naší M Č Brno-Královo Pole. V t ěchto p řípadech jsem vždy u p říslušné organizace uvedl v závorce jméno katastrálního území. Sou čet jejich částek činí více než 100.000 K č. Na konec zá ří 1999 p řipadlo již 110. výro čí vzniku Královopolské strojírny, která sehrála naprosto mimo řádnou a výjime čnou úlohu nejen v hospodá řském vývoji Králova Pole, ale neodd ěliteln ě souvisela s všestranným rozvojem m ěstyse, m ěsta i jednoho z brn ěnských p ředměstí a v sou časné dom ě Městské části Brno-Královo Pole. Bude proto na míst ě uvést v této KRONICE celé následující zn ění obsáhlé stati - uve řejn ěné se t řemi ilustracemi již v čísle časopisu z června 1999 bez uvedení jejího autora: Významné jubileum Královopolské továrny Málokterá m ěstská část - a nejen brn ěnská - se m ůže pochlubit tím, že na jejím území sídlí podnik, jenž její jméno díky svému názvu propaguje po celé naší zem ěkouli. Pošt ěstilo se to práv ě Královu Poli, a to prost řednictvím Královopolské. Vždy ť aparáty a za řízení se znakem ozubeného kola, vyrobené zde v mén ě či více vzdálené minulosti, pracují a ť již samostatn ě, či jako části investi čních celk ů prakticky ve všech oblastech sv ěta. Škarohlídové mohou sice namítnout, že to , co platilo ješt ě p řed n ěkolika lety, je dnes již vzpomínka. Královopolská však p řes všechny problémy, jež v posledních m ěsících musí řešit, zajiš ťuje pro své zákazníky i nadále dodávky ve všech již tradi čních výrobních oborech. V sou časných, pro Královopolskou mnohdy hektických ud álostech z ůstává bohužel pon ěkud opomenuté významné jubileum, které si tento strojírenský podnik letos p řipomíná. Vždy ť koncem zá ří (1999) uplyne 110 let od rozhodnutí ú řadů ud ělit Filipu Porgesovi a jeho bratranci Augustu Ledererovi povolení k adaptaci býval ého cukrovaru v Králov ě Poli. To byl první kr ůček ke vzniku továrny, která pak byla v únoru následujícího roku (1890) zapsána v brn ěnském obchodním rejst říku jako Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik (Brno-K rálovopolská strojírna Lederer a Porges), zam ěřená na kovod ělnou a strojírenskou výrobu. Brány továrny pak v pr ůběhu času opoušt ěly zprvu železni ční vagóny, parní kotle, vzduchové kompresory, nádr že, pozd ěji také je řáby, ocelové konstrukce, d řevozpracující stroje, za řízení pro chemický a petrochemický pr ůmysl, vodohospodá řská za řízení, nejnov ěji pak t řeba za řízení pro jadernou energetiku.

Nevyvíjel se jen výrobní program. Postupem času se m ěnili majitelé továrny i její název, který se na za čátku padesátých let ustálil na prostém názvu Královopolská strojírna. Po čty řech desetiletích r ůzných reorganizací, p ři nichž docházelo ke sdružování s jinými podn iky a k op ětovným rozpad ům takových komplex ů, se l. kv ěten 1992 stal datem vzniku akciové spole čnosti Královopolská. Na základ ě rozhodnutí vlády z po čátku b řezna roku 1995 pak od státu získala 51 procent její ch akcií spole čnost Kenap, tvo řená členy vrcholového managementu firmy. Koncem roku 1997 však Fond národního majetku od kupní smlouvy odstoupil a Královopolská se vrátila "pod k řídla" Fondu národního majetku. Jeho prost řednictvím od té doby op ět 51 procent akcií vlastní stát. P řestože se Královopolská stala dodavatelem p ředních sv ětových inženýrských firem, jako jsou Mitsubishi, Fluo r Daniel ap., které dnes pat ří ke klí čovým zákazník ům strojírny, a realizovala řadu významných zakázek, finan ční problémy spole čnosti, umocn ěné p ředevším jejím p ředlužením, p řetrvávají. Proto Fond národního majetku jako vlas tník v ětšinového podílu akcií rozhodl o kroku, který spole čnost z nep říznivé situace vyvede - o finan ční restrukturalizaci spole čnosti. P ředpokladem pro zahájení tohoto procesu je však vy řešení zásadní záležitosti, a to pohledávky ve výši 1,7 mili ardy korun, kterou v ůči Královopolské uplat ňuje Konsolida ční banka jako dluh z bývalých trvale obracejících se zásob. Teprve po definitivním r ozhodnutí o p říslušnosti této pohledávky m ůže být p řistoupeno k dalším krok ům, které po finan ční stránce spole čnost "o čistí" a Královopolská tak bude moci dále rozvíjet svou více než stoletou tradici. Proces celkové ho znovuoživení firmy je dnes v rukou orgán ů spole čnosti a vrcholového vedení v čele s p ředsedou p ředstavenstva a generálním ředitelem Ing. Milanem Radou. V sou časné dob ě je skupina Královopolská tvo řena mate řskou spole čností Královopolská, a.s., a dce řinými spole čnostmi - dodavatelsko-inženýrskou spole čností Královopolská RIA, výrobními spole čnostmi Královopolská strojírna, Královopolská Ná řadí a stroje, Královopolská Slévárna, Královopolská Kovárna, na Slovensku pak p ůsobí Slovria. Tém ěř dva tisíce zam ěstnanc ů skupiny Královopolská se podílejí na výrob ě a dodávkách, jež lze za členit do základního výrobního programu spole čnosti, který tvo ří: . za řízení pro chemický pr ůmysl a ekologii . za řízení pro petrochemicklý pr ůmysl . aparáty a za řízení z plast ů . čistírny odpadních vod a úpravny vody . za řízení pro jadernou energetiku . je řáby a ocelové konstrukce . metalurgické výrobky. Královopolská v podstat ě již od svého vzniku pat řila ke špi čce českého strojírenství. P řestože v jejím sou časném postavení na domácím i zahrani čním trhu se nep řízniv ě projevuje dnešní celková hospodá řská situace, již zmín ěné obchodní kontakty s partnery sv ětového jméma i odborný potenciál zam ěstnanc ů akciové spole čnosti Královopolská potvrzují, že ani dnes na tomto konstatování ne ní t řeba nic m ěnit. V říjnovém a znovu pak i v listopadovém čísle časopisu uve řejnila paní Ing. Vlasta Veselá za finan ční odbor Ú řadu naší M Č tuto výzvu k podávání žádostí o finan ční p řísp ěvky na p říští rok 2000: Ú řad MČ Brno-Královo Pole oznamuje, že se lze ucházet o finan ční p řísp ěvky z rozpo čtu M Č (Brno-)Královo Pole na rok 2000. Finan ční p řísp ěvky budou poskytovány na činnost ob čanských aktivit v oblasti sportu, kultury, zájmové činnosti, sociální oblasti atp. Žádosti budou projednávány pouze na základ ě vypln ěného iskopisu - žádosti a od ůvodn ění. Tiskopis je k dispozici na všech odborech Ú řadu M Č a na podateln ě ú řadu, Palackého t řída 59. Lh ůta pro podávání kompletní žádosti je do 30. listopadu 1999.

Závažné otázce demokracie v procesu r ozhodování samosprávných i státních orgán ů v ěnoval pozornost pan starosta Ing. Ivan Kope čný v úvodníku, který napsal pro říjnové číslo časopisu pod názvem "Demokracie v nás". P ři práci na radnici si velmi často uv ědomuji rozpor v chápání slova demokracie. Pro zna čnou část naší populace je to termín, kterým se vyzbrojujeme v moment ě, kdy nám chybí argumantace pro prosazení našich, a tedy oprávn ěných názor ů. Demokraticky je potom rozhodnuto, je-li to v souladu s našimi p řáními. Jinak je to zv ůle, arogance a násilí. Bohužel však na skoro každý problém má spousta lidí velice rozli čné názory. Od ano, spíše ano, spíše ne až po k ategorické ne. Výzkumy ve řejného mín ění jsou toho dokladem. Každé rozhodnutí radnice - samosprávných kolektivních orgán ů - n ěkomu pom ůže a n ěkomu tak říkajíc ublíží. M ějme, prosím, více skromnosti v sob ě a více d ůvěry ke člen ům Zastupitelstva. A než za čneme kritizovat n ějaké rozhodnutí, seznamme se s d ůvody, ú čelem a smyslem tohoto rozhodnutí. Každý člen Zastupitelstva Vám m ůže vysv ětlit problematiku a objasnit kterékoliv rozhodnutí naší radnice. Podobn ě též 1. zástupce starosty pan Ing. Rostislav Slavot ínek p ři svém ohlédnutí za uplynulým desetiletím zd ůraz ňoval a dále rozvíjel obdobnmé názory a stanoviska, jak je to z řejmé z tototo textu úvodního článku listopadového čísla časopisu nadepsaného stru čně "Listopad 1989": Už je to skute čně 10 let od t ěch dn ů, kdy se udály zcela zásadní zm ěny nejen u nás, ale ve zna čné části Evropy. Ur čit ě m ěly podstatný vliv také na každodenní život nás, ob čanů m ěsta Brna a jeho části - (Brna-)Králova Pole. Deset rok ů je doba, která vybízí k malému zastavení na cest ě a (k) ohlédnutí, jak se vlastn ě zm ěnil náš život. Co člov ěk, to jiné hodnocení. V mnoha p řípadech asi nebude nejlepší. A nemyslím tím te ď jenom hodnocení ekonomické, ale spíše to "ob čanské". Nepochybuji, že každý dokážeme vyjmenovat řadu výhrad ke skute čnostem, které denn ě kolem sebe vidíme. P řesto si položme n ěkolik otázek: Máme pocit, že se m ůžeme lépe a s v ětším efektem vyjad řovat k ve řejným záležitostem? Když tento pocit nemáme, tak pro č?. Využíváme všech možností, které nám demokrati cká spole čnost nabízí? Chodíme k volbám? Známe své zastupite le a poslance? Řekli jsme o problémech a r ůzných nešvarech, s kterými se potýkáme, také n ěkomu jinému než t ěm nejbližším v rodin ě nebo koleg ům v zam ěstnání? Zkusili jsme sami n ěčemu aspo ň trochu pomoci? Nerezignovali jsme, když jsme v n ěčem neusp ěli hned napoprvé? Mnoho z nás si p řed deseti lety možná myslelo, že nejd ůležit ější v této ob čanské sfé ře je mít demokraticky zvolené obecní zastupitele a poslance a ostatní už p ůjde (tém ěř) samo. Po deseti letech víme, že to tak není. D ůvod, pro č to tak není, je však n ěkde jinde než v demokratickém systému. Ten je - bu ďme sami k sob ě up římní - tak trochu v každém z nás. Jsme po řád p říliš tolerantní k nepo řádk ům, ke špatn ě odvedené práci, nepoctivosti, lhostejnosti, bezohl ednosti. Myslím, že nezbývá nic jiného než se poku sit to zm ěnit, aby dojem z našeho ohlédnutí v roce 2009 (doufejme, že i mnohem d říve) mohl být o hodn ě radostn ější než tentokrát. Termín 8. zasedání Zastupitelstva M Č i p ředcházejícího setkání s ob čany byl oznámen v říjnovém čísle časopisu v této stru čné zpráv ě: Setkání zastupitel ů MČ Brno-Královo Pol s ob čany - st ředa 20. října 1999 v 17.00 hodin, 8. zasedání Zastupitelst va M Č Brno-Královo

Pole - pond ělí 25. října 1999 v 15.00 hodin - velká zasedací místnost Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. Pom ěrn ě obsáhlý referát o pr ůběhu tohoto 8. zasedání se objevil v prosincovém čísle časopisu v tomto zn ění: 8. zasedání ZM Č Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole se sešlo na svém 8. zasedání dne 25. října 1999, na kterém: - vyslechlo slib nových člen ů Zastupitelstva M Č (Brno-)Královo Pole Zde ňka Skoumala a Dr. Milana Chalupy, - vzalo na v ědomí zprávu o činnosti Rady M Č (Brno-)Královo Pole za období od 7. zasedání do 8. zasedání Zastupit elstva M Č (Brno-)Královo Pole, - schválilo p řijetí ú čelové dotace od státu na výplatu sociálních dávek a ú čelové dotace od m ěsta Brna na bytovou výstavbu "Hamerláky", - schválilo aktualizaci rozpo čtu M Č (Brno-)Královo Pole na rok 1999, - schválilo odpis pohledávek na vyú čtování služeb nájemc ům po firm ě PROMPT, s.r.o., - vzalo na v ědomí informaci starosty Ing. Ivana Kope čného o p říprav ě rozpo čtu M Č (Brno-)Královo Pole na rok 2000, - souhlasilo se zm ěnou v Územním plánu m ěsta Brna za ú čelem z řízení čerpací stanice pohonných hmot ESSO p ři ulici Drobného, - schválilo "Zprávu o výslecích činnosti a hospoda ření KP Centra za I. pololetí 1999", - schválilo odepsání pohledávky, týkající se bývalého zam ěstnance Technických služeb, - schválilo zám ěr zrušit k 31. srpnu 2000 MŠ Kabátníkova č. 16, Sta ňkova č. 8a a Klatovská č. 18a, - uložilo 1. zástupci starosty Ing. Rosti slavu Slavotínkovi pro- jednat zám ěr zrušit t ři mate řské školy k 31. srpnu 2000 se Školským ú řadem v Brn ě a odborem školství, mládeže a t ělovýchovy Magistrátu m ěsta Brna, - schválilo mimosoudní řešení dluhu na nájemném a poskytnutých službách, spojených s nájmem nebytového prostor u na ulici Sta ňkova, - vzalo na v ědomí informaci ve v ěci prodeje bytových dom ů v majetku m ěsta Brna na území m ěstské části Brno-Královo Pole do vlastnictví jiných subjekt ů, - vzalo na v ědomí interpelaci k prodeji domu, žádost o vým ěnu písku v pískovištích v M Č (Brno-)Královo Pole, žádost o projednání pln ění povinností M ěstskou policií v Brn ě, žádost o jednání s poslanci P ČR (Parlamentu České republiky) ve v ěci za řazení pokra čování VMO (Velkého m ěstského okruhu) do plánu na rok 2000. Další zasedání Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole se uskute ční v pond ělí dne 6. prosince 1999 v 15.00 hodin v zaseda cí nístnosti Ú řadu M Č Brno-Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. Zasedání je p řístupné ve řejnosti. V tomto referátu zmi ňovaní zastupitelé - 42-letý soukromý pod- nikatel Zden ěk Skoumal a 60-letý d ělník Dr. Milan Chalupa - byli zvoleni v komunálních volbách na 5. a 6. míst ě kandidátky KS ČM. Pro listopadové číslo časopisu byl pov ěřen jeden ze zastupitek ů za ČSSD, pan Miloslav Humpolí ček, jako člen kontrolní komise Rady M Č Brno-Královo Pole, aby napsal toto stanovisko ke stížnostem obyvatel. Je pozoruhodné a bylo otišt ěno jako "Informace pro ob čany": Vzhledem k tomu, že se stále čast ěji obrací ob čané p římo na členy kontrolní komise Rady M Č (Brno-)Královo Pole se svými stížnostmi a o čekávají tím rychlejší vy řízení své stížnosti, jsem pov ěřen jménem KK RM Č informovat ob čany o správném postupu. Kontrolní komise Rady M Č je podle zákona o obcích č. 367/90 Sb. (§ 45 a 56) a Statutu m ěsta Brna

z řizována Radou m ěstské části Brno-Královo Pole. Mezi povinnosti KK RM Č mimo jiné pat ří projednat stížnosti adresované samospráv ě a kontolovat pr ůběh vy řizování stížností ú řadem. Pokud tedy chcete podat stížnost, ob racejte se písemn ě na p říslušný odbor Ú řadu M Č Brno-Královo Pole a to p řes podatelnu ú řadu nebo doporu čeně poštou. Teprve poté, pokud nebudete spokoj eni s odpov ědí na vaši stížnost nebo s navrhovaným řešením, obra ťte se op ět písemn ě na kontrolní komisi Rady M Č Brno-Královo Pole p řes podatelnu. V tomtéž listopadovém čísle časopisu byly také oznámeny termíny posledního Zastupitelstva M Č v roce 1999 i setkání s ob čany touto tradi ční notickou: Setkání zastupitel ů M Č Brno-Královo Pole s ob čany - st ředa 1. prosince 1999 v 17.00 hodin, 8. zasedání (s právn ě má být 9. - pozn. kroniká ře) Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole - pond ělí 6. prosince 1999 v 15.00 hodin, velká zasedací místnost Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, vchod z ulice Husitská č. 1. Čty řřádkovou informaci o tomto zasedání p řineslo též prosincové číslo časopisu, jak už bylo zmín ěno, v četn ě zd ůrazn ění, že zasedání je p řístupné ve řejnosti. O jeho pr ůběhu pak uve řejnila v lednovém čísle časopisu (2000) kancelá ř tajemníka Ú řadu naší M Č následující výstižnou zprávu: 9. zasedání ZM Č Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole se sešlo na svém 9. zasedání 6. prosince 1999, na kterém: - vzalo na v ědomí zprávu o činnosti Rady m ěstské části za období od 8. zasedání Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole, konaného v říjnu 1999, - schválilo aktualizaci rozpo čtu M Č Brno-Královo Pole na rok 1999, v četn ě p řijetí dotací, rozpo čtová opat ření a aktualizaci rozpo čtu vedlejší hospodá řské činnosti, - schválilo poskytnutí finan čních p řísp ěvk ů z rozpo čtu M Č (Brno-) Královo Pole na rok 1999, - vzalo na v ědomí návrh rozpo čtu M Č (Brno-)Královo Pole na rok 2000 a schválilo rozpo čtové provizorium, - schválilo člen ění výdaj ů správy bytového fondu (VH Č) v roce 2000 a plán velkých oprav, - projednalo majetkové záležitosti (doporu čení k prodeji pozemk ů, p řijetí p ůj čky od budoucích nájemc ů v nástavbách dom ů na ulici Byst řinova, zrušení ú čelu vyhrazeného bytu na ulici Sta ňkova, sloužícího k p řechodnému vyst ěhování ob čanů z opravovaných byt ů, zakoupení pozemk ů v dražb ě), - schválilo termíny svých zasedání v roce 20 00, - schválilo mimo řádné odm ěny pro neuvoln ěné členy Rady M Č a členy komisí, - souhlasilo s p řehledem územních zám ěr ů pro zpracování "Regula čního plánu Mojmírova nám ěstí", - nesouhlasilo s ud ělením výjimky z regulativ ů ÚPmB (Uzemního plánu m ěsta Brna) pro povolení výjime čně p řípustné stavby malého ubytovacího za řízení na ulici Tyršova, - vzalo na v ědomí informaci starosty o situaci kolem činnosti kina Jadran, - vzalo na v ědomí interpelace člen ů Zastupitelstva M Č (Brno-)Královo Pole k užívání dvora hasi čské zbrojnice v objektu na ulici Košinova, ve v ěci investi čních a neinvesti čních akcí v roce 2000 a prodeje byt ů do osobního vlastnictví, informaci starosty o podané petici ve v ěci nadzemních garáží na ulici Chodské a p řipomínku k chybnému ozna čení ulice. Pro stejné lednové číslo časopisu, jež m ělo uzáv ěrku 20. prosince

1999, p řipravila vedoucí finan čního odboru Ú řadu naší M Č paní Ing. Vlasta Veselá cenné údaje o schváleném a up raveném rozpo čtu naší M Č v roce 1999 podle jednotlivých položek, jakož i návrh rozpo čtu na rok 2000. Uvád ěné v ěcné i číselné údaje byly zpracovány do této p řehledné tabulky: ----------------------------------------------- ------------------------ Rozpo čet Rozpo čet Návrh Obsah 1999 1999 rozpo čtu (Údaje jsou v tisíci korunách) schvál ený upravený 2000 ----------------------------------------------- ------------------------ P říjmy Da ňové ............................... 38.565 58 .063 50.231 Neda ňové ............................. 21.205 14.8 59 15.765 Kapitálové ........................... 0 0 0 Dotace ............................... 40.9 59 121.839 53.450 Financování .......................... 3.7 70 9.584 2.800 Celkem .......................... 104.4 99 204.345 122.246 Výdaje Kapitálové ........................... 6.1 50 87.819 8.740 Výdaje provozní ...................... 98.3 49 116.526 113.506 Financování .......................... 0 0 0 Celkem .......................... 104.4 99 204.345 122.246 Rozdíl p říjm ů a výdaj ů .......... 0 0 0 ----------------------------------------------- ------------------------ Výdaje M Č podle funk čního člen ění ----------------------------------------------- ------------------------ Komunikace ...................... 4.3 49 5.333 3.995 Ve řejná zele ň a vzhled obce ..... 8.260 7.570 6.600 Nakládání s odpadky ............. 9 00 1.291 1.360 Koupališt ě K řižíkova ............ 300 430 350 Poh řebnictví .................... 50 50 80 Ochrana p řírody ................. 97 100 Osv ětlení ....................... 50 252 80 Komunální služby celkem .............. 13.9 09 15.023 12.565 Mate řské školy .................. 5.750 5.873 5.300 Základní školy .................. 12.0 50 14.037 11.980 Zájmová činnost ................. 200 200 200 Kultura ......................... 2.8 50 4.176 4.440 Školství a kultura celkem ............ 20.8 50 24.286 21.920 Sociální dávky .................. 12.0 00 19.500 24.000 Pe čovatelská služba ............. 14.968 16.486 16.087 Pomoc starým ob čanům ............ 7.070 7.224 7.070 Prevence kriminality ............ 0 251 60 Sociální pomoc z prost ředk ů MČ .. 310 260 310 Sociální v ěci celkem ................. 34.348 43.821 47.527 Zpravodaj ....................... 4 50 480 450 CO .............................. 20 20 30 Hasi či .......................... 15 35 45 Zastupitelské orgfány ........... 2.3 30 2.315 2.340 Volby ........................... 0 0 0 Místní správa ................... 25.3 20 27.746 24.635 Ve řejná správa celkem ................ 28.135 30 .596 27.500 Sít ě a infrastruktura Kociánka .. 0 11.393 Bytová výstavba a rekonstrukce .. 3.7 70 57.080 Územní rozvoj ................... 4 00 900 100 Výkup nemovitosti ............... 123 Rekostrukce kotelem ............. 1.100 Správa nebyt ů ................... 250 4.380 250 Bydlení celkem ....................... 4.4 20 74.976 350 P řísp ěvky ....................... 1.000 1.120 1.000 Finan ční operace m ěstské části .. 1.837 14.523 11.384

Všeobecná pokladní správa celkem ..... 2.8 37 15.643 12.384 ----------------------------------------------- ------------------------ Vzhledem k tomu, že toto je poslední mnou psaná KRONIKA naší M ěstské části Brno-Královo Pole, cht ěl bych uvést v této kapitole ješt ě jmenovitý p řehled všech pracovník ů "Královopolské radnice" podle jednotlivých odbor ů a odd ělení, jakož i čísla p říslušných místností a poschodí. Jako vodítko pro strukturu toho to p řehledu jsem použil jednak telefonní seznam z července 1999 a dále jsem se opíral o údaje z materiálu vypracovaného v říjnu téhož roku. ----------------------------------------------- ------------------------ čís. jméno funkce místn./posch. ----------------------------------------------- ------------------------ Vedoucí funkcioná ři 1) Ing. Ivan Kope čný, starosta M Č Brno-Královo Pole 48/III 2) Ing. Rostislav Slavotínek, 1. zástupce star osty 50/III 3) Ing.arch. Tomáš Kopecký, 2. zástupce staros ty 27/II 4) Ing. Ji ří Gajdarus, tajemník Ú řadu M Č Brno-Královo Pole 25/II Kancelá ř tajemníka 5) Mgr. Zden ěk Kubišta, vedoucí Kancelá ře tajemníka 33/II 6) Ing. Nataša Michková, datová základna 33/II 7) Milada Št ěpánová, sekretá řka starosty, odborné komise 49/III 8) Jana Matoušková, sekretá řka l. nám ěstka starosty, časopis 49/III 9) Zdenka Bu čková, sekretá řka 2.nám.starosty,tajemnice komise 26/II 10) Ivana Závodná, sekretá řka tajemníka Ú řadu M Č, došlé petice 26/II 11) Marie Maršálková, záležitosti Rady a Zastup itelstva M Č 24/II 12) Ing. Markéta Hánová, územní záležitosti, ta jemnice komise 21/II Majetkoprávní odbor 13) Mgr. Martin Cetl, tvorba právních p ředpis ů a vyhlášek 42/III 14) Bc. Dagmar Srn ěnská, komplexní řešení správních exekucí 43/III Právní odd ělení: 15) Petra Vozdecká, výpisy z evidence p řestupk ů 43/III 16) Mgr. Martin Bauer, zastupování v právních s porech 41/III 17) Mgr. Simona Lederová, právní porady pracovn ík ům Úřadu M Č 44/III 18) Mgr. Ivona Černá, právní porady pracovník ům Úřadu M Č 44/III 19) Ludmila Dvo řáčková, p ředsedkan ě komise pro p řestupky 40/III 20) Jitka N ěmečková, agenda p řestupk ů, p ředsedkyn ě komise 40/III Odd ělení správy majetku: 21) Ing. Svatopluk Kou řílek, komplexní správa majetku 53/III 22) Helena Gregorová, správa bytového a nebytov ého fondu 52/III 23) Marie Čermáková, katastr nemovitostí, pronájem pozemk ů 52/III 24) Alena Nováková-Harmanová, p říprava a realizace investic 51/III 25) Ing. Jan Kryštof, problematika p ůdních vestaveb 47/III Odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí 26) PhDr. Libuše sedlá čková, vedoucí odd ělení, tajemnice komise 6/I 27) Marie Trávní čková, školství a t ělovýchova, tajemnice komise 3/I 28) Yveta Šenková, bytové záležitosti, p řechod nájmu 4/I 29) Marcela Holánková, bytové záležitosti, p řid ělování byt ů 4/I 30) Hana Svobodová, úsek ob čanských záležitostí, organizace akcí 7/I 31) Hana Sadovská, matrika, ov ěřování podpis ů a listin 8/I Sociální odbor 32) Jaroslava Poláková, vedoucí odboru 36/III Odd ělení pé če o staré, zdravotn ě postižené a nezam ěstnané: 33) V ěra Nevoránková, vedoucí odd ělení, pé če o ob čany L,M,V,W 58/III 34) Miluše Hardová, pé če o pot řebné ob čany A-F 54/III 35) Nad ěžda Svobodová, pé če o ob čany Ř-U, zdravotnictví 37/III 36) V ěra Sláde čková, pé če o pot řebné ob čany O,P,R 46/III 37) Dagmar Šanderová, evidence pošty a vy řizování žádostí 35/III 38) Petra Zerhauová, pé če o pot řebné ob čany G,H,Ch,I,J,N 35/III 39) Ivana Tesa říková, pé če o pot řebné ob čany K,Z,Ž 45/III Odd ělení pé če o d ěti a mladistvé:

40) Marcela Zvona řová, vedoucí odd ělení, opatrovnice d ětí A-F 56/III 41) Vladimíra Vedmochová, kolizní opatrovnice d ětí G-K ř 39/III 42) Radka Konvicová, kolizní opatrovnice d ětí Ku- Ř 38/III 43) Zden ěk Brázda, kolizní opatrovník d ětí S-Ž 55/III 44) Mgr. Ji řina Pospíšilová, kurátorka pro mladistvé 57/III Finan ční odbor 45) Ing. Vlasta Veselá, vedoucí odboru 63/IV 46) Jitka Adamcová, správa a vymáhání poplatku ze ps ů 64/IV 47) So ňa K řížová, evidence p řijatých plateb a žádostí 64/IV 48) Hana Dubcová, evidence faktur a správa popl atk ů 65/IV 49) Svatoslava Dyková, zpracování doklad ů v rozpo čtovém úseku 62/IV 50) Alena Krutílková, zpracování doklad ů v rozpo čtovém úseku 62/IV 51) Eva Škrabalová, hotovostní operace a poklad ní služba 66/IV 52) Jitka Výšková, ú četní evidence správy bytového fondu 61/IV Odbor živnostenský a ve řejných služeb 53) Ing. Dagmar Malá, vedoucí odboru 23/II 54) Marie Vrbková, zástupkyn ě vedoucí odboru, živnostenský ú řad 29/II 55) Elen Matušovichová, reklamní za řízení, nebytové prostory 29/II 56) Iveta Je řábková, živnostenský ú řad - volné živnosti 31/II 57) Irena Podeš ťová, správa tržišt ě na Husitské ulici 32/II 58) Ing. Jana Illeová, životní prost ředí, lovecké lístky 19/II 59) Eva Kavková, úsek dopravy, zna čky, uzavírky komunikací 20/II 60) Vlastimila Veselá, úsek ve řejných služeb, osv ětlení 20/II Odbor územního a stavebního řízení 61) Ing. Ji ří Sedlák, stavební ú řad I. stupn ě, i pro M Č Jehnice 18/II 62) Ing.arch. Milena Šerá, stavební řízení, areály, sít ě aj. 17/II 63) Ing. Jana Pillerová, územní řízení pro všechny stavby 13/II 64) Ing. Jana Hospodá řská, stavební řízení, ob čanská vybavenost 13/II 65) Ing. Jana Mutlová, stavební řízení, dopravní stavby 34/II 66) Ing. Alena Superatová, územní a stavební řízení 34/II 67) Stanislav Havlí ček, stavební řízení, bytová výstavba 16/II 68) Vlasta Štipková, archiv stavebního ú řadu, informa ční vstupy 14/II 69) Kate řina Hromádková, korespondence, spisová služba 15/II Organiza ční a správní odd ělení 70) Pavel Št ěpán, vedoucí odd ělení 28/II 71) Ing. Milada Hošková, zástupkyn ě vedoucího odd ělení 30/II 72) Marie Bedná řová, evidence DKP a ZP, provozní záležitosti 30 /II 73) Marie Pokorná, rozmnožovna, faktury, dobrov olní hasi či 30/II 74) Jan Fasura, správce budovy a její údržba, řidi č, topi č 30/II 75) Eva Janá čková, zásobování, vedení skladu kancelá ř.pot řeb 30/II 76) Lenka Jedli čková, t říd ění a zapisování pošty, telefon podat./P ř. 77) Jarmila Pavlíková, t říd ění a zapisování pošty, telefon podat./P ř. 78) Gabriela Mí čová, zajiš ťování stravování, výdej ob ědů jídelna/IV ----------------------------------------------- ------------------------ Krom ě t ěchto 78-mi pracovník ů a pracovnic zabezpe čovalo úklid v budov ě Ú řadu M Č Brno-Královo Pole, Palackého t řída 59 / Husitská 1, na částe čné úvazky ješt ě t ěchto sedm dalších: Marie Langerová, Nad ěžda Svobodová, Miroslav Rozinka, Gabriela Mí čová, Eva Janá čková, Ludmila Nádení čková a Blahoslávka Polášková. (T ři pracovnice z nich jsou uvedeny v p řehledu pod č. 35, 75 a 78 - pozn. kroniká ře).

PROBLEMATIKA BYDLENÍ Otázky obecních byt ů, činžovních dom ů a všeho dalšího, co s tím souviselo, tvo řilo trvale jednu z nejsledovan ějších problematik jak širokou ve řejností, tak i pracovníky samosprávy a státní sprá vy v naší M Č. Od dubna do zá ří 1999 byla na stránkách časopisu v ěnována soustavná pozornost úsilí řešit pal čivý problém neplati čů nájemného. Klí čovou úlohu p řitom sehrál 1. zástupce starosty pan Ing. Rostislav Slavotínek, který publikoval v dubnovém čísle časopisu tento úvodní článek - bez nadpisu: Otázky kolem byt ů a bydlení jsou vd ěčným tématem k diuskusím. Okruh problém ů je široký - nedostatek byt ů, jejich kvalita, náklady na jejich po řízení a údržbu, výše nájemného atd. Pro ty, kte ří vlastní bytové domy (nebo je spravují), jsou jedním z častých témat neplati či nájemného a souvisejících služeb. Neplati či ale nejsou problémem jen správc ů a vlastník ů bytových dom ů. Jde o problém mnohem obecn ější. Neplatit za bydlení je ze stejné kategorie odsouzeníhodných čin ů jako ponechat si v ěc, která mi nepat ří - tedy jinými slovy krást. Ten, kdo tento p ostoj k cizímu majetku zaujme, je skute čným nebezpe čím pro všechny poctivé lidi. Jestliže se jedná o obecní majetek, není to nic jiného - krádež z ůstává krádeží. Jen s tím rozdílem, že není okraden jeden konkr étní člov ěk, ale všichni ti, kte ří poctiv ě platí dan ě. Všichni ti, kte ří platí poctiv ě za své bydlení i ostatní pot řeby, které s tím souvisejí. Proto se Rada m ěstské části rozhodla zve řejnit jména t ěch, kte ří se chovají tímto nep řijatelným zp ůsobem. Postupn ě budeme v našem časopise uve řej ňovat jména nájemník ů, jejich adresy a dlužné částky za nájemné a služby v obecních bytech, které jso u sv ěřeny m ěstské části (Brno-)Královo Pole. Budou použity údaje, kter é má Ú řad m ěstské části k dispozici od firem, které v (Brn ě-)Králov ě Poli zajiš ťují správu byt ů. Je na míst ě p řipomenout, že ti nájemníci, kte ří se dostanou p řechodn ě do obtížné sociální situace, mohou problém s dlužn ým nájemným čestn ě řešit. Mohou požádat o sociální podporu na bydlen í, p řípadn ě projednat možnost vým ěny svého bytu za levn ější. Existuje také možnost dohody na zp ůsob splácení dluhu za nájemné v obostrann ě p řijatelných splátkách. Není ale možné tolerovat bezohled nost, na kterou nakonec doplácíme všichni. Krom ě toho napsal pan l. zástupce starosty do téhož dubnového čísla časopisu i následující materiál: Kdo nám dluží nájemné? Naši spoluob čané, uvedení v tomto seznamu, dluží M ěstské části Brno-Královo Pole za nájemné a další služ by, spojené s užíváním obecních byt ů. Všichni byli opakovan ě upomínáni o zaplacení dlužných částek. Dnes zve řej ňujeme pouze ty, kte ří nám dluží více jak 40.000,- K č. V dalších číslech časopisu budeme tuto hranici posunovat sm ěrem k nižším částkám. ----------------------------------------------- ------------------------

vel. dlužná správce Nájemce bytu adresa bytu částka K č domu ----------------------------------------------- ------------------------ l) Fiala Josef Husitská 2/4 71.993,- Ager 2) Jelínková Renata Šumavská 12 61.592,- Ager 3) Vránová Nad ěžda Kosmova 11c 59.053,- Š imek 4) Horváth Matúš Štefánikova 22 57.625,- Šimek 5) Čumáková Dana Kubešova 4 5 6.327,- Šimek 6) Heinig Petr Botanická 65 55.930,- Ager 7) Bauerová Marcela Kubešová 14 55.704,- Šimek 8) N ěmečková Eva Klatovská 14 55.63 7,- Ager 9) Říhová Iljuše Palackého t řída 129 54.668,- Šimek 10) Švehlová Dana Byst řinova 8 49.870,- Šimek 11) Mertová Božena Sk řivanova 1 49.703,- Šimek 12) Dvo řák Pavel Sta ňkova 4 44.565,- Šimek 13) Pelikán Ladislav Palackého t řída 132 44.162,- Šimek ----------------------------------------------- ------------------------ Celkem 716.829,- ----------------------------------------------- ------------------------ Údaje jsou p řevzaty z informací, p ředaných kancelá řemi p říslušných správc ů bytových dom ů v (Brn ě-)Králov ě Poli (Ager, s.r.o. a Šimek, s.r.o.). Dlužmé částky jsou vymáhány právním odd ělením soudní cestou. Proti textu v časopise je tento p řehled dopln ěn po řadovými čísly t ěchto t řinácti nejv ětších dlužník ů a celkovou sumou, která činí bezmála t ři čtvrt ě miliónu korun. Stejn ě nazvaný materiál o dalších dvaceti dlužnících byl otišt ěn v kv ětnovém čísle časopisu s t ěmito úvodními slovy Ing. Rostislava Salvotínka: Spoluob čané, uvedení v tomto seznamu, dluží m ěstské části Brno- -Královo Pole za nájem a další služby spojené s užíváním obecních byt ů. Všichni byli opakovan ě upomínáni o zaplacení dlužných částek, které jsou uvedeny bez p říslušenství, to znamená bez poplatku z prodlení. ----------------------------------------------- ------------------------ vel. dlužná správce Nájemce bytu adresa bytu částka K č domu ----------------------------------------------- ------------------------ 14) Hauska Roman Antonína Macka 7 2+1 39.844,- Šimek 15) Klobás Ji ří Kartouzská 12 1+1 39.652,- Ager 16) Benešová Eva Tábor 48b 2+1 39.379,- Ager 17) Svoboda Otakar Vodova 51 1+1 39.228,- Ager 18) K řivánek Jan Palackého t řída 100 3+1 39.122,- Šimek 19) Kohlerová Františka Klatovská 2 1+1 35.753,- Ager 20) Rácová Magdaléna Pionýrská 11 3+1 35.626,- Šimek 21) Omasta Miloslav Kounicova 58 1+1 35.133,- Ager 22) Petlová Ji řina Botanická 69 1+1 34.551,- Ager 23) Ovesná Marie Vodova 53 1+1 33.929,- Ager 24) K říbek David Vodova 107 1+1 31 .226,- Ager 25) Sedlák Lubomír Palackého t řída 129 1+1 30.941,- Šimek 26) Ku čera Jaroslav St řední 9 1+1 30.602,- Šimek 27) Kleinová Danuše Štefánikova 65 1+1 30.559,- Šimek 28) Heidler Klause Tyršova 5 1+1 30.160,- Ager 29) Hladíková Ludmila Domažlická 4 1+1 29.277,- Ager 30) Zezula František Domažlická 8 1+1 28.891,- Ager 31) Hušek Martin St řední 9 1+0 27.849,- Šimek 32) Oláhová Karolína Sk řivanova 1 1+1 27.192,- Šimek 33) Vacek Ji ří Chodská 7 1+1 27.137,- Ager ----------------------------------------------- ------------------------ Celkem 666.051,- K č ----------------------------------------------- ------------------------ Údaje jsou p řevzaty z informací, p ředaných kancelá řemi p říslušných

správc ů bytových dom ů v (Brn ě-)Králov ě Poli (Ager, s.r.o. a Šimek, s.r.o.). Dlužné částky jsou vymáhány právním odd ělením soudní cestou. T ěchto dvacet dlužník ů nezaplatilo částku p řes 666.000,- K č a Další dvacítku jich uvád ěl materiál pod stejným názvem v červnovém čísle časopisu: Spoluob čané uvedení v tomto seznamu dluží m ěstské části Brno- Královo Pole za nájem a další služby spojenmé s užíváním obecních byt ů. Všichi byli opakovan ě upomínámi o zaplacení dlužných částek, které jsou uvedeny bez p říslušenství, to znamená bez poplatk ů z prodlení. ----------------------------------------------- ------------------------ vel. dlužná správce Nájemce bytu adresa bytu částka K č domu ----------------------------------------------- ------------------------ 34) Kosínová Tamara St řední 11 1+1 26.818,- Šimek 35) Olahová Marie Štefánikova 38 2+1 26.815,- Šimek 36) Kub ěnová Jaroslava Svatopluka Čecha 40 2+1 26.675,- Ager 37) Bílková Št ěpánka Palackého t řída 132 2+1 26.612,- Šimek 38) Prokop Pavel Palackého t řída 129 4+1 24.042,- Šimek 39) Novák Josef Dobrovského 5 1+1 23.704,- Ager 40) Prokopová Hana Skácelova 53 2+1 23.520,- Ager 41) Weber Bruno Pionýrská 3 2+1 23.517,- Šimek 42) Dolejš Karel Bulharská 102 1+0 22.834,- Šimek 43) Kleinová Dana Florianova 1 2+1 22.279,- Šimek 44) Ko čí Antonín Šumavská 5 2+1 22. 190,- Ager 45) Par či Milan Štefánikova 38 2+1 22.0 49,- Šimek 46) Krej čí Františka Šumavská 8 2+1 21.76 5,- Ager 47) Singerová Marcela Palackého t řída 111 1+1 21.630,- Šimek 48) Ježek P řemysl Tábor 50d 3+1 21.528,- Ager 49) Klikarová Lenka Sta ňkova 10A 1+1 21.485,- Šimek 50) Šmídová Ji řina Palackého t řída 144 2+1 21.385,- Šimek 51) Šubrtová Jar. a L. Sk řivanova 7 2+1 21.016,- Šimek 52) Adámková Marie Dobrovského 9 2+1 20.203,- Ager 53) Hlavatá Blanka Kartouzská 10 1+1 20.011,- Ager ----------------------------------------------- ------------------------ Celkem 257.878,- K č ----------------------------------------------- ------------------------ Údaje jsou p řevzaty z informací p ředaných kancelá řemi p říslušných správc ů bytových dom ů v (Brn ě-)Králov ě Poli (Ager, s.r.o. a Šimek s.r.o.). Dlužné částky jsou vymáhány právním odd ělením soudní cestou. Op ět dvacet dlužník ů nájemného nezaplatilo bezmála 260.000,- K č. Navíc zde byla uve řejn ěna následující "Oprava": V kv ětnovém vydání zpravodaje jsme mezi neplati či nájemného uvedli jméno pana Ji řího Klobáse, který však již d říve zem řel. Ve smlouv ě o nájmu bytu je jako nájemce uvedena dce ra zem řelého paní Eva Strmisková. Dluh ve výši 39.652,- K č z ůstává dosud neuhrazen. Ing. Rostislav Slavotín ek, 1. zástupce starosty Pokra čování stejnojmenného materiálu pana 1. zástupce statosty v červencovém čísle časopisu obsahovalo po uvodní pasáži dalších devatenáct neplati čů: Spoluob čané uvedení v tomto seznamu dluží m ěstské části Brno- -Královo Pole za nájem a další služby, spoj ené s užíváním obecních byt ů. Všichni byli opakovan ě upomínáni o zaplacení dlužných částek, které jsou uvedeny bez p říslušenství, to znamená bez poplatk ů z prodlení. ----------------------------------------------- ------------------------

vel. dlužná správce Nájemce bytu adresa bytu částka K č domu ----------------------------------------------- ------------------------ 54) Zimanová Josefa Tábor 50c 2+1 47.188,- Ager (sou časní nájemníci bytu jsou Pavel Ziman a Karel Vozd ěk) 55) Skopal Otmar Berkova 88 1+1 31.181,- Ager 56) Bartl Ji ří Tábor 44a 3+1 25.239,- Ager 57) Hroššo Imrich Chlupova 3 3+1 21.647,- Ager 58) Nejezchleb Vladimír Palackého t řída 129 2+1 21.513,- Šimek 59) Vágner Radoslav Kabátníkova 3 2+1 20.834,- Ager 60) Návrátil Ji ří Tábor 48d 3+1 20.529,- A ger 61) Novotný Michal Palackého t řída 136 2+1 20.004,- Šimek 62) Grossová Alena Kartouzská 8 1+1 19.340,- Ager 63) Homolová Františka Byst řinova 20 2+1 18.928,- Šimek 64) Zem čáková Adolfína Mánesova 7 2+1 18.5 15,- Šimek 65) Vavrušová Eva Štefánikova 22 2+1 18.496,- Šimek 66) Ku čera Jaroslav Palackého t řída 142 2+1 17.565,- Šimek 67) Všianský Vladimír Sk řivanova 14 1+0 17.164,- Šimek 68) Balážová Marcela Pod ěbradova 58 1+1 16.813,- Šimek 69) Cahel Pavel Mánesova 17 2+1 16.743,- Šimek 70) Klicnar Josef Sta ňkova 12 2+1 16.320,- Šimek 71) Kellner Rudolf Dobrovského 88 1+1 16.013,- Ager 72) Smolák František Sta ňkova 45 1+1 15.686,- Šimek ----------------------------------------------- ------------------------ Celkem 352.503,- K č ----------------------------------------------- ------------------------ Údaje jsou p řevzaty z informací p ředaných kancelá řemi p říslušných správc ů bytových dom ů v (Brn ě-)Králov ě Poli (Ager, s.r.o. a Šimek, s.r.o.). Dlužné částky jsou vymáhány právním odd ělením soudní cestou. V tomto seznamu uvedených devatenáct dlu žník ů nezaplatilo celkem 352.503,- K č. Rovn ěž v tomto červencovém čísle časopisu byl uveden v ráme čku následující stru čný dodatek: V červnovém zpravodaji byl mezi neplati či nájemného uveden pan P řemysl Ježek, který dluh za nájem zaplatil dne 7. kv ětna 1999. Do srpnového čísla časopisu bylo op ět za řazeno stejné pokra čování, které obsahovalo osmnáct dalších dlužník ů nájemného: Spoluob čané uvedení v následujícím seznamu dluží m ěstské části Brno-Královo Pole za nájem a další služby, spo jené s užíváním obecních byt ů. Všichni byli opakovan ě upomínáni o zaplacení dlužných částek, jež jsou uvedeny bez p říslušenství, to znamená bez poplatk ů z prodlení. ----------------------------------------------- ------------------------ vel. dlužná správce Nájemce bytu adresa bytu částka K č domu ----------------------------------------------- ------------------------ 73) Vaculová Zdenka Malátova 7 1+0 15.174,- Šimek 74) Pavlí ček Zden ěk Klusá čkova 1a 3+1 14.871,- Ager 75) Slavíková Marie Skácelova 39 1+1 14.863,- Ager 76) Feifrová Eva Palackého t řída 111 2+1 14.663,- Šimek 77) Obr Vlastimil Palackého t řída 129 1+1 13.711,- Šimek 78) Matoušek Stanislav Bulharská 57 1+1 13.090,- Šimek 79) Toufarová Hana Florianova 1 1+1 12.960,- Šimek 80) Mat ějka Jaroslav Mánesova 9 2+1 12.8 58,- Šimek 81) Kondelík Stanislav Kosmova 11c 3+1 12.764,- Šimek 82) Trmalová Iva Štefánikova 38 2+1 12.687,- Šimek 83) Kubínová Marie Štefánikova 50 2+1 12.538,- Šimek 84) Kutínová Jana St řední 11 3+1 12.327,- Šimek 85) N ěmcová Vladimíra Slovinská 49 1+1 12 .299,- Ager

86) Válková Jana St řední 11 3+1 12.231,- Šimek 87) Ond říková Jaroslava Palackého t řída 142 3+1 11.976,- Šimek 88) Ferdusová Dagmar St řední 11 3+1 11.212,- Šimek 89) Aujeská Milada Palackého t řída 129 2+1 10.908,- Šimek 90) Lagrynová Renata Palackého t řída 7a 2+1 10.884,- Šimek ----------------------------------------------- ------------------------ Celkem 232.016,- K č ----------------------------------------------- ------------------------ Údaje jsou p řevzaty z informací, p ředaných kancelá řemi p říslušných správc ů bytových dom ů v (Brn ě-)Králov ě Poli (Ager, s.r.o. a Šimek, s.r.o.). Dlužné částky jsou vymáhány právním odd ělením soudní cestou. T ěchto osmnáct dalších dlužník ů nezaplatilo sumu 232.016,- K č a naposledy pan Ing. Rostislav Slavotínek uve řejnil ješt ě deset dlužník ů v tomto materiálu zá řijového čísla časopisu - op ět pod názvem "Kdo nám dluží nájemné?": Spoluob čané uvedení v tomto seznamu dluží m ěstské části Brno- -Královo Pole za nájem a další služby, spoj ené s užíváním obecních byt ů. Všichni byli opakovan ě upomínáni o zaplacení dlužných částek. Dlužné částky jsou uvedeny bez p říslušenství, to znamená bez poplatk ů z prodlení. ----------------------------------------------- ------------------------ vel. dlužná správce Nájemce bytu adresa bytu částka K č domu ----------------------------------------------- ------------------------ 91) Šindelková Božena Rostislavovo nám. 6 1+0 14.811,- Šimek 92) Žigovi Olga a Štef. Štefánikova 62 2+1 10.868,- Šimek 93) Pospíšek Jan Skácelova 39 1+1 10.806,- Ager 94) Knoblochová Lenka Her číkova 1 1+1 10.770,- Šimek 95) Šev číková Jana Klusá čkova 1a 3+1 10.624,- Ager 96) K řižovi čová Ta ťána Her číkova 1 1+1 10.533,- Šimek 97) Urban čík Michal Chlupova 7 1+0 10.463 ,- Ager 98) Závodníková Vlasta Kartouzská 12 1+1 10.243,- Ager 99) Vrátný Miroslav Malátova 5 1+0 10.077.- Šimek 100)Vyzibla Karel Bulharská 102 3+1 10.030,- Šimek ----------------------------------------------- ------------------------ Celkem 109.225,- K č ----------------------------------------------- ------------------------ Údaje jsou p řevzaty z informací p ředaných kancelá řemi p říslušných správc ů bytových dom ů v (Brn ě-)Králov ě Poli (Ager, s.r.o. a Šimek, s.r.o.). Dlužné částky jsou vymáhány právním odd ělením soudní cestou. Poslední uvedená desítka neplati čů nájemného dlužila 109.225,- K č. Dohromady všech neplati čů byla rovná stovka a celková suma, kterou dlužili činila p řes dva a čtvrt miliónu, p řesn ě 2,332.502,- K č. Tím byla zatím na stránkách časopisu tato záležitost ukon čena. Pokud šlo o výši nájemného a plat ů za služby, docházelo b ěhem roku 1999 k jejich dalšímu r ůstu. Už od jeho za čátku byly vyšší nap říklad ceny vodného a sto čného, jak o tom uve řejnilo lednové číslo časopisu následující "Oznámení ob čanům": Brn ěnské vodárny a kanalizace, a.s., v souladu se zákonem č. 526/1990 Sb. o cenách, s vým ěrem Ministerstva financí České republiky o regulovaných cenách a v souladu s usnesením Rady m ěsta Brna ze dne 10. prosince 1998, stanovily cenu za dodá vku pitné vody p římým odb ěratel ům a vody odpadní odvedené kanalizací: --------------------------------------- ----------------

vodné obyvatelstvo 12,81 K č/m3 v četn ě 5 % DPH sto čné obyvatelstvo 16,07 K č/m3 v četn ě 5 % DPH --------------------------------------- ---------------- celkem 28,88 K č/m3 v četn ě 5 % DPH --------------------------------------- ---------------- vodné ostatní odb ěratelé 15,33 K č/m3 v četn ě 5 % DPH sto čné ostatní odb ěratelé 19,53 K č/m3 v četn ě 5 % DPH --------------------------------------- ---------------- celkem 34,86 K č/m3 v četn ě 5 % DPH --------------------------------------- ---------------- Cenový vým ěr nabývá ú činnosti od l. ledna 1999. (užitá zkratka DPH = da ň z p řidané hodnoty - pozn. kroniká ře). Ředitel firmy Tepelné zásobování (TEZA) Brno, a.s., Ing. Vladimír Jandásek otiskl v tomtéž lednopvém čísle časopisu tuto obsáhlou vysv ětlující sta ť, kterou nadepsal: Porostou ceny za teplo i v letoš ním roce? Otázka, kterou si klade mnoho z nás. P ředevším ti, kte ří jsou napojeni na n ěkterý z takzvaných centrálních zdroj ů a (zdánliv ě) svou spot řebu tepla nemohou p říliš ovlivnit. Pokusíme se krátce vysv ětlit n ěkteré souvislosti v otázkách ceny tepla a teplé vody z hlediska jednoho z dodavatel ů na úzení (Brna-)Králova Pole, a to m ěststké a.s. Tepelné zásobování (TEZA) Brno. Obecn ě se má za to, že výrobce (respektive dodavatel) cenu za teplo neustále zvyšuje. Skute čnost je ale pon ěkud jiná. Cenu tepla pro ob čany do konce roku 1997 řídil stát prost řednictvím dotací k cenám, které sm ěřovaly k majitel ům nebo správc ům domů. T ěmito dotacemi byla vyrovnávána rozdílná hodnota me zi výrobními náklady na stran ě jedné a politickou v ůlí stanovit p řijatelnou cenu pro obyvatele na stran ě druhé. Jestliže se ro ční inflace pohybovala v rozmezí 8 - 10 %, výrob ní ceny od spole čnostzi TEZA, a. s. se zvyšovaly pouze o asi 3,9 % ro čně. Z uvedeného vyplývá, že ceny tepla pro ob čany vyhlašované Ministerstvem financí rostly podstatn ě rychleji. Koncem roku 1997 prakticky dotace k cenám tepla skon čily. To znamená, že letošní rok (l998 - redak ční uzáv ěrka pro lednové číslo byla 21. prosince 1998 - pozn. kroniká ře) seznámil naše spoluob čany se skute čnou výrobní cenou za teplo. Cena již dnes ukazuje, co stojí p lyn, elektrická energie, opravy, voda dopl ňovaná do systém ů úst ředního topení, da ň z p řidané hodnoty a co stojí mzdy a sociální a zdravot ní pojišt ění zam ěstnanc ů firem, které teplo vyráb ějí a rozvád ějí. Spole čnost TEZA, a. s. jako výrobce a distributor tepla pro n ěkteré z Vás si je v ědoma poloprázdných pen ěženek mnoha našich spoluob čanů. Ve spolupráci s majiteli a správci domovních ob jekt ů své snažení sm ěřujeme k úsporám tepla, kterých lze docílit nejen n a stran ě výroby a rozvodu, ale i u spot řebitel ů. Budujeme dispe čerský systém a pomáháme majitel ům nebo správc ům domů realizovat tepelné regulace jednotlivých dom ů tak, aby tepelná energie byla ú čeln ě využívána a spot řeba tepla p řepočtená na 1 m2 zapo čitatelné plochy byt ů byla co nejnižší. Novinkou v letošním roce je jiný zp ůsob rozpo čítávání poplatk ů za teplo a teplou vodu. Dnes se postupuje podle vyhlášky č. 85/1998 Sb., která novelizuje provád ěcí vyhlášku č. 245/1994 Sb. Touto novelou je řešeno spravedliv ější rozd ělení topných náklad ů matematickou metodou tam, kde jsou již v bytech umíst ěny m ěři če tepla (takzvané rozd ělova če topných náklad ů) a stanovení nových p řepočtových koeficient ů k podlahové ploše byt ů a nebytových prostor. Cílem uvedených zm ěn je zajistit, aby za vytáp ění stejn ě velkých místností p ři stejné pr ůměrné vnit řní teplot ě vzduchu platili jejich uživatelé stejn ě bez ohledu na polohu t ěchto místností. Vyhláška dále

ukládá majitel ům a správc ům domů zabezpe čit do konce roku 2000 vnit řní regulaci topení takovým zp ůsobem, aby takzvané m ěrné ukazatele spot řeby tepla na 1 m2 zapo čitatelné plochy nep řekro čily p řípustné hodnoty: - p ři vytáp ění z domovní kotelny na tuhá paliva 1 GJ/m2 za rok - p ři vytáp ění z ostatních zdroj ů tepla 0,8 GJ/m2 za rok - na p řípravu 1 m3 teplé užitkové vody odebrané spot řebitelem v zú čtovací jednotce 0,3 GJ/m3 - na p řípravu 1 m3 teplé užitkové vody spole čně pro více zú čtovacích jednotek 0,4 GJ/m3 Podle našich údaj ů o množství vyrobeného tepla v jednotlivých letech a zapo čitatelných ploch z letošního roku je možné poro vnat náklady na teplo vypo čítané z cen vyhlašovaných Ministerstvem financí ČR a z pr ůměrných v ěcně usm ěr ňovaných cen (z plynových kotelen a vým ěníkových stanic) naší spole čnosti. Podle t ěchto propo čt ů vypadá situace následovn ě: ----------------------------------------------- ------------------------ p ředpoklad Jednotlivé roky 1994 1995 1996 1997 1998 ----------------------------------------------- ------------------------ CR(K č/GJ) do 30. června 139,00 153,00 163,00 180,00 350,00 od l. července 163,00 180,00 250,00 konec dotací CV(K č/GJ) 206,44 247,87 282,25 25 5,39 243,22 NR(K č/m2) 123,94 144,00 162,39 18 6,55 243,22 NV(K č/m2) 206,44 247,87 282,25 25 5,39 243,22 ----------------------------------------------- ------------------------ CR - maximální cena vyhlašovaná Ministerstvem f inancí ČR CV - pr ůměrná výrobní cena tepla spole čnosti TEZA, a.s. z plynových kotelen a vým ěníkových stanic NR - pr ůměrné náklady na teplo (ÚT i TUV) na 1 m2 zapo čitatelné plochy byt ů vypo čtené z pr ůměrných hodnot ČR NV - pr ůměrné náklady na teplo na 1 m2 zapo čitatelné plochy byt ů vypo čtené z CV (Vysv ětlení použitých zkratek: CR = regulovaná cena, CV = výrobní cena, NR = regulované náklady, NV = výrobní náklady , ÚT - úst řední topení, TUV = teplá užitková voda - pozn. kroniká ře). Z uvedeného p řehledu je vid ět, že pr ůměrné náklady na ÚT i TUV pro obyvatele v roce 1998 p řepočtené na 1 m2 zapo čitatelné plochy budou i p řes rostoucí výrobní ceny nejnižší za poslední čty ři roky na rozdíl od náklad ů vypo čítaných ze státem regulovaných cen, které uživat elé byt ů skute čně platili. V lo ňském roce (1997) se tedy po odstran ění dotací tyto náklady vyrovnaly. Názorn ě je tento vývoj vid ět z uvedeného grafu. Podle dosavadního vývoje t ěchto náklad ů a v souvislosti s p ředpokládanou plošnou instalací regula čních prvk ů v domech a bytech, umož ňujících ú čeln ě hospoda řit s teplem p ředpokládáme, že celkové náklady na teplo by nem ěly výrazn ěji r ůst, ale naopak by se m ěly i nadále snižovat. Pr ůměrné náklady na teplo v K č/m2 podlahové plochy (v letech 1994-1998) ----------------------------------------------- ------------------------ 1994 1995 1996 1997 1998 ----------------------------------------------- ------------------------ Výrobní cena pro obyvatelstvo 206,44 247,87 282,25 255,35 243,22 Dotovaná cena pro obyvatelstvo 123,94 144,00 162,39 186,55 243,22 ----------------------------------------------- ------------------------ Do b řeznového čísla časopisu byla za řazena též tato informace, jejímž autorem byl pan Ing. Miroslav Vincent z firmy EKIS ČEA, Orgrez, a.s., která sídlila na Hudcov ě ulici č. 76 (KÚ Medlánky): Energetická konzulta ční a informa ční st řediska Jednou ze st ěžejních činnosti České energetické agentury, která

vznikla v roce 1995, je organizace poradenstv í, propagace, vzd ělávání a osv ěty pro odbornou i laickou ve řejnost s orientací na možnost energetických úspor, a to p ři všech procesech - od p řeměn energie až po její kone čnou spot řebu. Česká energetická agentura rovn ěž podporuje rozvoj a využívání netradi čních zdroj ů energie, čímž snižuje energetickou náro čnost a p řízniv ě p ůsobí na životní prost ředí. Tyto činnosti zajiš ťuje p ředevším prost řednictvím Energetických konzulta čních a informa čních st ředisek - EKIS, kde mohou zájemci bezplatn ě získat odborné a aktuální informace v dané oblasti. V sou časnosti st řediska EKIS pomáhají zájemc ům o finan ční podporu na úsporu energií v rámci programu státních po dpor, který byl pro rok 1999 vyhlášen s termínem podání p řihlášek do 31. b řezna 1999. Jeden z program ů se týká rovn ěž technických opat ření pro úsporné provozování bytových a rodinných dom ů. P řehled st ředisek EKIS ČEA p ůsobících v Brn ě pro oblast jižní Moravy ----------------------------------------------- ------------------------ St ředisko Sídlo ----------------------------------------------- ------------------------ DEA energetická agentura, s.r.o. t řída Generála Píky 9 (KÚ Ponava) DHV CR, s.r.o. Kotlá řská 58 (KÚ Veve ří) Londinová Hana P říkop 2a (KÚ Zábrdovice) ORGREZ, a.s. Hudcova 76 (KÚ Medlánky) Centrum energetic. úspor, o.p.s. Bratislavsk á 22 (KÚ Zábrdovice) Techn.a zkušeb.ústav stavební Hn ěvkovského 77 (KÚ Komárov) Sdružení pro podp.úst.archit.VUT Po ří čí 5 (KÚ Staré Brno) Ústav tech.za ř.budov FAST VUT Údolní 53 (KÚ Stránice) M ěstské poradenské st ředisko Brno Kounicova 67 (KÚ Veve ří) ----------------------------------------------- ------------------------ Autor uvedené informace bydlí patrn ě v Brn ě-Králov ě Poli na Palackého t říd ě č. 166 a naší M Č se p římo týká st ředislo na t říd ě Generála Píky. V bezprost řední blízkosti jsou pak st řediska na ulici Hudcov ě a Kounicov ě. Na území naší M Č Brno-Královo Pole byla v KÚ Ponava dokon čena p řestavba výtopny na teplárnu, jak o tom napsal zajímavou sta ť do dubnového číska časopisu technický ředitel podniku Teplárna Brno, a.s., pan Ing. Vladimír Kohout, který ji nazval : Dokon čena Teplárna Červený mlýn Nikdo, kdo p řijíždí do Brna ve sm ěru od Svitav, nem ůže p řehlédnout nový modrobílý pr ůmyslový objekt s červenými stavebními detaily, stojící u k řižovatky ulice Sportovní a Cimburkovy. (Jde o novou Cimburkovu ulici, když dosavadní ulice toh oto pojmenování dostala politováníhodným omylem nový název U Červeného mlýna - pozn.kroniká ře). Podle nízkého, širokého komína lze soudit, že jde o teplárnu nebo výtopnu, ale nic nenazna čuje, jaká technologie se skrývá za touto moderní pr ůmyslovou architekturou, vytvá řející p řechod mezi pr ůmyslovou částí m ěsta a novým komplexem Boby centra. V ětšina z nás si dob ře pamatuje vysoký kou řící komín výtopny Červený mlýn, který zmizel p řed pouhými dv ěma lety, aby uvolnil prostor výstavb ě. Uhelná výtopna, postavená v šedesátých letech, byla ur čena pro dálkové zásobování teplem tehdy budovaných sídliš ť v Králov ě Poli, Žabov řeskách a Lesné a po t řiceti letech provozu bylo nutné ji nahradit zdrojem tepla, který by splnil nejen náro ky na vysokou ú činnost a využití energie v palivu, ale p ředevším odstranil škodlivé emise, zhoršující ovzduší ve m ěst ě Brn ě. Po náro čném rozhodování, jakým zp ůsobem má být strá výtopna

nahrazena a po nemén ě složitém jednání o jejím financování, zvít ězil projekt, který do té doby v České republice nebyl realizován a který pat ří ke sv ětové špi čce v oboru teplárenství. Dnes, kdy je teplárna již ve zkušebním provozu, je možné konstatovat, že p ředstavy jejích tv ůrc ů se zcela naplnily. Výkon, dosahovaný p ři výrob ě tepla a elektrické energie, spl ňuje p ředpokládané parametry, úpln ě byly odstran ěny emise popílku a oxid ů síry, hluboko pod zákonnými limity jsou i emise oxid ů dusíku a uhlíku. Podle dostupných údaj ů p řitom teplárna drží sv ětový rekord v ú činnoti využití energie v palivu pro tento typ ener getických za řízení. Pro technicky založené čtená ře uvádíme alespo ň základní údaje o teplárn ě. Jejím jádrem je takzvaný paroplynový cyklus, p ři n ěmž se palivo, zemní plyn nebo lehký topný olej, spál í ve speciální spalovací turbín ě a p ři tomto procesu se získá až 70 MW elektrického výkonu. Horké spaliny jsou z turbíny vedeny do spalino vého kotle, který oh řívá vodu a vyrábí páru o vysoké teplot ě a tlaku. Pára projde další, tentokrát parní tzrbínou, kde se vyrobí další ch až 25 MW elektrického výkonu. Teprve za touto turbínou se zbytkové teplo používá pro oh řev vody k vytáp ění sídliš ť. Možnost spalování oleje umož ňuje dodávku tepla a elekt řiny i v p řípad ě, že nebude, nap říklad pro poruchu, k dispozici plyn. Vyráb ěná elektrická energie sta čí pro základní pot řebu m ěsta Brna, takže i p ři rozsáhlých poruchách v českých elektrických sítích by mohla dodávat elekt řinu pro dopravu, nemocnice a s jistým omezením i pr o byty a další d ůležitá za řízení. Teplárny Brno, a.s., které jsou vlastníke m a provozovatelem této nové teplárny, jsou p řesv ědčeny, že po n ěkolika prvních letech provozu, kdy budou muset platit vysoké úroky z p ůj ček, bude mít tato spole čná výroba tepla a elektrické energie velmi p říznivý vliv na cenu tepla, která je v sou časné dob ě vysoká a velmi zat ěžuje rozpo čty domácností a podnik ů. Brn ěnské teplárenství se touto stavbou dostalo op ět na evropskou špi čku a (Brno-)Královo Pole získalo novou dominant u, za kterou se rozhodn ě nemusí styd ět. V kv ětnovém čísle časopisu se objevila následující velmi zajímavá informace pro všechny nájemníky, nebo ť se týkala možného snižování cen za dodávky tepla. Jejím autorem byl ředitel podniku Tepelné zásobování (TEZA) Brno, a.s., pam Ing. Vladimír Jandásek, který v ní napsal: Teplo v a.s. TEZA bude levn ější P řestože vým ěr č. 01/99 vydaný Ministerstvem financí České republiky umož ňuje v roce 1999 tak jako v minulých letech zv ýšit pr ůměrnou cenu ú čtovaného tepla pro byty z roku 1998 o 3,9 %, rozho dla se spole čnost Tepelné zásobování Brno, a.s., bez ohled u na tuto skute čnost a nejistotu v cenách nakupovaného tepla p o p řehodnocení plánu snížit cenu tepla od 1. ledna 1999. Výrazn ě bude snížena cena tepla, která je vyráb ěna ve vlastních plynových kotelnách. Zde se bude jednat o částku 28,35 K č/GJ. K takovému snížení cen bohužel nem ůžeme p řistoupit i u vým ěníkových stanic z d ůvou výrazného zvýšení ceny nakupovanmého tepla od Tepláren Brno, a.s. Rozdíly v cenách tepla vyráb ěného v plynových kotelnách a dodávaného z vým ěníkových stanic jsou zp ůsobeny rozdílnou cenovou úrovní energetických vstup ů. Zatímco cena zemního plynu činí 141,95 K č/GJ, cena tepla nakoupeného od Tepláren Brno, a.s., se i p řes letošní pokles ceny zemního plynu zvýšila na 248,58 K č/GJ. Z celkového objemu dodaného tepla vyrábí Tepelné zásobování Brno, a.s., 52 % ve vlastních plynových kotelnách, zbylých 48 % odebírá z hor kovodní a parovodní sít ě Tepláren Brno, a.s. ----------------------------------------------- ------------------------

Ply nové Vým ěníkové Cena (v četn ě 5 % DPH) kotelny stanice ----------------------------------------------- ------------------------ Platná do 31. prosince 1998 305,3 3 K č/GJ 359,70 K č/GJ Platná od 1. ledna 1999 276,9 8 K č/GJ 349,77 K č/GJ ----------------------------------------------- ------------------------ Snížení ceny tepla bude mít vliv zejména n a rychlost p ředpokládané plošné obnovy tepelných za řízení. Je však skute čností, že nejhorší zanednanost se již poda řilo od doby vzniku spole čnosti odstranit a je tedy možné zm ěnit investi ční politiku na p říští roky snížením plánovaných částek na investice a obnovu. Snížení ceny tepla je mimo jiné umožn ěno i dalším snižováním vlastních náklad ů využitím nových technologií, jako je nap říklad dis- pe čerský systém řízení zdroj ů tepla nebo kogenerace. Dalším zdrojem úspor je pokra čující racionalizace všech činností spole čnosti. Jsme si v ědomi skute čnosti, že cena tepla je d ůležitou položkou v rodinném rozpo čtu. Budeme usilovat o to, aby poslední rok tisícil etí (Zde má autor na mysli ur čit ě rok 1999, avšak tisíciletí kon čí až rokem 2000 - pozn. kroniká ře) mohl být pro naši akciovou spole čnost prvním rokem již stabilních cen tepelné energie. V letním období 1999 pak provád ěl tento podnik v Brn ě-Králov ě Poli opravy a rekonstrukce rozvod ů a zdroj ů tepla a jeho ředitel Ing. Vladimír Jandásek o tom do červencového čísla časopisu napsal: TEZA Brno, a.s. informuj e Cht ěli bychom seznámit ob čany (Brna-)Králova Pole s provád ěním rekonstrukcí nebo oprav zdroj ů a rozvod ů tepla Tepelným zásobováním Brno, a.s. v letních m ěsících 1999 v oblasti (Brna-)Králova Pole, které budou mít vliv na dodávky teplé užitkové vody. Z d ůvodu vybudování nového horkovodu na ulici Šum avská bude provedena rekonstrukce parní VS (vým ěníkové stanice) v objektu Šumavská č. 21 na horkovodní. V objektu bude osazen komplet ní systém CETETHERM s deskovými vým ěníky pro ÚT (úst řední topení) i TUV (teplou užitkovou vodu). Nová technologie odpovídá sou časným požadavk ům na hospodárný provoz. Odstávka bude zp ůsobena též provád ěním prací a.s. Teplárny Brno v návaznosti na vým ěnu parních rozvod ů za horkovodní na ulicích Chlupova a Šumavská. Tyto práce si vyžádají p řerušení dodávek tepla v celé lokalit ě (Brno-)Královo Pole a Žabov řesky. P ředpokládané termíny odstávky teplé užitkové vody: celá oblast VS Královo Pole (Teplárny) 26. a ž 29. července 1999 VS Šumavská č. 21 (Tepelné zásobování) 18. až 31. srpna 1999 Mimo uvedené plánované akce je možné, že pravidelné prohlídky a revize (na odstavených zdrojích) mohou vyvo lat i další neplánované zásahy. O termínech všech odstávek teplé užitkové vody však budou správci dom ů s p ředstihem informováni. Pro úplnost uvádíme nové telefonní číslo dispe činku 4323 9350, který je informován o aktuálním stavu. Ve stejném červencovém čísle časopisu uve řejnilo Odd ělení správy majetku Ú řadu naší M Č tuto informaci o zvýšení nájemného v obecních bytech: Nep řehlédn ěte! Od l. července (1999) bude pro všechny ob čany, kte ří bydlí v nájemních bytech obecních dom ů v Brn ě, zvýšeno nájemné. (Týká se to rovn ěž M Č Brno-Královo Pole - pozn. kroniká ře). Navýšení nájemného v jednotlivých kategoriích byt ů je následující: ------------------------------------- --------------

kategorie do 30. června 1999 od l. července 1999 ------------------------------------- -------------- I. 22,12 K č/m2 24,18 K č/m2 II. 16,58 K č/m2 18,12 K č/m2 III. 12,82 K č/m2 14,00 K č/m2 IV. 9,22 K č/m2 10,08 K č/m2 ------------------------------------- -------------- Rozhodující koeficienty pro výpo čet výše nájemného: Ki - koeficient r ůstu nájemného vyjad řující míru inflace za celý p ředchozí kalendá řní rok Kv - koeficient r ůstu nájemného v závislosti na velikosti obce Kr - koeficient rozhodovací ur čuje Ministerstvo financí ČR Novelou vyhlášky č. 41/1999 Sb. byla zrušeny koeficienty Kr a Kv. Koeficient infla ční Ki již nevyjad řuje míru inflace odvozenou z ro čního klouzavého pr ůměru zm ěny hladiny spot řebitelských cen, nýbrž míru inflace vyjad řující pr ůměrné m ěsí ční tempo r ůstu úhrnného indexu cen stavebních prací v p ředchozím roce. Ministerstvo financí ČR stanovilo výši tohoto koeficientu na 1,093 vým ěrem MF ČR č. 04/1999 zve řejn ěným v Cenovém v ěstníku částka 3/1999. Obec m ůže podle § 5a odstavce 4 citované vyhlášky takto s tanovený maximální koeficient snížit obecn ě závaznou vyhláškou až na hodnotu 1,00, nem ůže jej však zvýšit. Nestanoví-li obec konkrétní vý ši tohoto koeficientu, platí pro ni maximální koeficient stanovený MF. Rada m ěsta Brna na svém jednání dne 6. kv ětna 1999 nesnížila výši koeficientu stanoveného vým ěrem MF ČR. Koeficient Ki pro období od l. července 1999 do 30. června 2000 činí 1,093. Výjimku činí obecní domy v obytném souboru Na kopcích, Högr ova č. 4, 6, 8 a 29, kde je v ěcně usm ěr ňované nájemné, které nesmí p řekro čit 1,5 násobek základního nájemného dle vyhlášky č. 176/93 Sb. ve zn ění pozd ějších zm ěn a dopl ňků, tj. 36,27 K č/m2. Na základ ě rozhodnutí 58. zasedání Rady M Č (Brno-Královo Pole) ze dne 12. října 1998 nájemné za nebytové prostory, které jso u ve správ ě M Č (Brno-)Královo Pole, nebude od l. července 1999 navýšeno o infla ční koeficient. V této kapitole je ješt ě nutno uvést čty ři pozoruhodné p řísp ěvky v r ůzných číslech časopisu v ěnovné bytové výstavb ě. První z nich napsal pro červnové číslo pan starosta naší M Č Ing. Ivam Kope čný jako úvodník, který nazval: Výstavba nových byt ů V naší m ěstské části jsme v minulých letech realizovali výstavbu byt ů u čených pro mladá manželství - část obytného souboru v lokalit ě Na kopcích. Na p říští rok plánujeme výstavbu bytového objektu ur čeného pro starší generaci. Zárove ň jsme letos podali žádost o státní podporu bytové výstavby ve dvou alternativách - v lokalit ě Hamerláky na Kociánce se jedná o byty ur čené do spoluvlastnického podílu m ěsta a bytového družstva, kdy m ěsto p řevede sv ůj spoluvlastnický podíl po 20 letech bezúplatn ě na bytové družstvo, - a nástavba byt ů na rovné st řeše panelového domu Byst řinova ulice, kde se jedná o byty ur čené do vlastnictví obce, tedy o nájemní byty. V obou t ěchto p řípadech p ředpokládáme finan ční spoluú čast ob čanů v pr ůměrné výši 400.000,- K č, samoz řejm ě v závislosti na velikosti bytu. Tato částka odpovídá objemu úspor, který je dosažitel ný p ři stavebním spo ření, které mnoho ob čanů realizuje. I když je realizace obou akcí závislá na obdržení státních dotací a tato informace je pouze p ředběžná, zajímá nás zájem ob čanů z (Brna-)Králova Pole o tuto akci. P řesn ější informace Vám poskytnou pracovníci firmy MiTTaG, spol. s r.o., Chaloupkova č. 3 (telef. č. 4124 0391) a pracovníci Ú řadu M Č,

Palackého t řída č. 59 (tel. č. 4158 8296). Pan starosta a jeho 1. zástupce pan Ing. R ostislav Slavotínek byli spoluautory dalšího úvodního článku, který byl otišt ěn pod názvem: "O nájemní byty v (Brn ě-)Králov ě Poli není zájem?" v čísle časopisu ze srpna 1999: V červnovém čísle časopisu Královo Pole jsme vás informovali o plánované výstavb ě malometrážních byt ů v nástavbách na panelových domech na Byst řinov ě ulici. Tento plán dostává již konkrétní podobu. Byl zpracován projekt, v souladu se zákonem o z adávání ve řených zakázek jsou vybrány stavební firmy, které stavbu provedou, a nyní se projednávají detaily dodavatelských smluv. Jedná se celkem o 30 nájemních byt ů postavených do vlastnictví obce - termín nast ěhování rok 2000. Dosud se p řihlásilo pouze 12 zájemc ů. Smyslem této akce je vyhov ět t ěm žadatel ům a zájemc ům o byt, kte ří již d říve zapo čali se spo řením a mají možnosti spolupodílet se na nákladech. P ři financování nástavby totiž uvažujeme částe čně s pomocí státní dotace, částe čně s dotací z Fondu bytové výstavby m ěsta Brna a p ůj čkou od budoucích nájemník ů, kte ří si svým p řísp ěvkem p ředplatí nájem na n ěkolik let dop ředu (p ředběžně 10 let). Podle p ředběžných výpo čt ů se jedná o částky podle velikosti bytu: garsoniera, 31 m2, 250.000,- Kč, 1 pokoj+kuchy ň, 41 m2, 310.000,- K č, 2 pokoje+kuchy ň, 60 m2, 450.000.- K č. Bližší informace zájemc ům podá pracovník Ú řadu M Č Ing. Kou řílek (tel. 4158 8296), který také zaregistruje v aše p řípadné p řihlášky. Budeme rádi, když se p řevážn ě p řihlásí ob čané z (Brna-)Králova Pole. Kone čný termín pro podání p řihlášky a zaplacení vstupní částky 150.000,- K č je 15. zá ří 1999. V zá řijovém čísle časopisu byla uve řejn ěna pod šifrou -sla- (Jde s nejv ětší pravd ěpodobností o pana Ing. Rostislava Slavotínka - po zn. kroniká ře) tato sta ť: Byty v nástavbách panelových dom ů na Byst řinov ě ulici P říprava výstavby malometrážních byt ů, o které jsme v tomto časopise již informovali, vstupuje do záv ěre čné fáze. Stavební práce budou zahájeny v pr ůběhu p říštích týdn ů. V nástavbách získá m ěstská část celkem 30 byt ů v této skladb ě: 10 byt ů 2+KK s balkonem (56,2 m2 + 4,1 m2) s p řísp ěvkem budoucího nájemníka 450.000,- K č 10 byt ů 1+1 s balkonem (37,5 m2 + 4,1 m2) s p řísp ěvkem budoucího nájemníka 310.000,- K č 10 byt ů 1+KK (31,3 m2) s p řísp ěvkem budoucího nájemníka 250.000,- K č Na rozdíl od situace v záv ěru července (1999) jsou k dnešnímu dni na Ú řadu m ětské části evidovány p ředběžné p řihlášky od n ěkolika desítek zájemc ů. Po čet p řihlášených zájemc ů je n ěkolikanásobn ě vyšší, zejména v p řípad ě dvoupokojových byt ů. Rada m ěstské části Brno-Královo Pole stanovila pro financování výstavby a výb ěr uchaze čů ur čité podmínky. Všichni zájemci, kte ří cht ějí být za řazeni do seznamu, z kterého budou vybíráni bud oucí nájemci jednotlivých byt ů, musí u činit následující kroky (tyto pokyny se týkají všech zájemc ů, tedy i t ěch, kte ří se již na Ú řadu m ěstské části písemn ě nebo telefonicky p řihlásili): 1) Doru čit závaznou p řihlášku na Ú řad m ěstské části Brno-Královo Pole, Palackého t řída č. 59 na odd ělení správy majetku - Ing. Kou řílek. Termín: do 20. zá ří 1999 v četn ě. P řihláška musí obsahovat vypln ěný formulá ř, který ti zájemci, kte ří se doposud p řihlásili a uvedli svou adresu, obdrží poštou,

ostatní si jej mohou p ředem vyzvednout na Ú řadu M Č. 2) Uhradit jistotu ve výši 150.000,- K č na ú čet M ěstské části Brno-Královo Pole, vedený u IPB, a.s. Brno- Královo Pole, Palackého t řída č. 56, číslo ú čtu 105933026/5100, konstantní symbol pro bezhotovostní p řevod 0558, jako variabilní symbol uvést rodné číslo plátce (tj. 9 nebo 10 číslic bez lomítek a poml ček). Úhradu je možno provést p řevodem z vlastního ú čtu u bankovního ústavu (doporu čujeme zadat p říkaz k úhrad ě nejpozd ěji 15. zá ří 1999, aby peníze byly nejpozd ěji do 20. zá ří 1999 p řipsány na ú čtu m ěstské části) nebo p římo úhradou v hotovosti u pobo čky IPS, a.s. Doklad (potvrzená kopie p říkazu k úhrad ě nebo doklad o úhrad ě v hotovosti) musí být p řiložen k závazné p řihlášce podle bodu 1). Do výb ěru budou za řazeni pouze ti uchaze či, jejichž platba bude p řipsána na ú čtu m ěstské části nejpozd ěji 20. zá ří 1999 (podle výpisu z ú čtu m ěstské části k tomuto datu). P ředpokládáme, že seznam budoucích nájemc ů byt ů schválí Rada m ěstské části na svém zasedání dne 11. října 1999 a uchaze či budou o výsledku inmformováni do 15. října 1999. Vybraní uchaze či musí po čítat s povinností uhradit zbytek svého p řísp ěvku na výstavbu ješt ě do konce letošního roku. Uchaze čům, kte ří nebudou vybráni, bude složená jistota p řevedena zp ět na jejich ú čet, který uvedou na formulá ři p řihlášky, nejpozd ěji do 20. října 1999. A kone čně pod toutéž šifrou -sla- bylo publikováno v prosi ncovém čísle časopisu následující vyjád ření: P ůdní byty v bytových domech m ěsta V dubnu roku 1996 Zastupitelstvo m ěstské části Brno-Královo Pole rozhodlo o možnosti poskytování p ůdních prostor v bytových domech m ěsta (sv ěřených m ěstské části) za ú čelem budování p ůdních byt ů. Z p řihlášených zájemc ů byli vybíráni podle schválených kritérií budoucí stavebníci a následn ě s nimi byly uzavírány smlouvy o podmínkách výstavby t ěchto byt ů (na vlastní náklady žadatel ů). Celkem bylo uzav řeno 65 smluv, podle nichž jsou už dokon čeny, nebo práv ě probíhají p řestavby p ůdních prostor na byty. V sou časnosti je v seznamu zájemc ů o tento zp ůsob řešení své bytové situace asi 80 žadatel ů. Z tohoto po čtu bude uspokojeno pouhých 16 žadatel ů, samoz řejm ě op ět pouze podle schválených kritérií. Tím budou na území naší m ěstské části vy čerpány všechny reálné možnosti, které v bytových domech m ěsta Brna sv ěřených m ěstské části v tomto ohledu existovaly, a je tedy bezp ředmětné se nadále o tuto možnost ucházet. Koncem roku 1999 se v říjnovém i listopadovém čísle časopisu objevilo v nápadné úprav ě pro všechny zájemce o byt v M Č Brno-Královo Pole toto "Upozorn ění": Žadatel ům o pronájem bytu V souladu s vyhláškou Magistrátu m ěsta Brna č. 4/1996 o pronájmu byt ů v majetku m ěsta Brna upozor ňujeme žadatele o pronájem bytu, kte ří jsou evidováni na ú řadu M Č - (Brno-)Královo Pole, na povinnost ohlásit každoro čně do 30. listopadu písemnou formou, zda na žádosti trvají či nikoliv. Dále upozor ňujeme, že jakékoliv zm ěny související s údaji uvedenými v žádosti je žadatel povinen oznámi t bez zbyte čného odkladu nejpozd ěji do 30 dn ů ode dne, kdy ke zm ěně došlo. Pokud tak neu činí, bude jeho žádost v souladu s vyhláškou vy řazena. Na základ ě lo ňské pozitivní zkušenoti bude vhodné uve řejnit ješt ě v této kapitole zajímavý materiál o volných a p ronajatých bytech v naší M Č Brno-Králoo Pole v pr ůběhu roku 1999. Od vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí Ú řadu M Č paní PhDr. Libuše Sedlá čkové

jsem získal pot řebný text ješt ě p řed jeho uve řejn ěním v časopise Královo Pole. V roce 1999 bylo takových byt ů celkem 43 (loni 45) a p říslušný tabulkový p řehled o t ěchto bytech uvádím dále. Jsou v n ěm používány r ůzné zkratky a k jejich pochopení bude t řeba je vysv ětli a dále je zapot řebí objasnit pojmy užívané v tabulce jako pronájem , rekolaudace, novostavba aj. Seznam volných a pronajatých byt ů v roce 1999 ----------------------------------------------- ------------------------ výše č. pronajatý byt jméno nájemce vel./kat. d ůvod NS na DN-DU nájmu ----------------------------------------------- ------------------------ l.Palackého t ř.7a Vyorálek J. 2+1/I pronájem MMB DN ZN 2.Sta ňkova 12d Slámová T. 1+0/I pronájem 3 1/12 01 ZN 3.Sta ňkova 30 1+1/IV ur č.na holobyty pro neplat. 4.Bulharská 102 Kroš čen M. 1+0/II pronájem 31/12 01 ZN 5.Štefánikova 30 Brzobohatá V. 1+1/III náh radní § 711 DN ZN 6.Dobrovského 5 Juránková M. 1+1/II pro nájem 31/12 01 ZN 7.Srbská 15a Svoboda J. 1+0/I pro nájem 31/12 01 ZN 8.Ramešova 3 Salajka P. 1+1/III pro nájem DN ZN 9.Her číkova 27 Michajlov A. 3+1/I vrácení BJ 3 1/12 01 ZN 10.Tyršova 6 Van ěk L. 1+1/I náhr.§ 711 31/12 01 ZN 11.Tyršova 5 Karbanová Z. 1+1/II pro nájem 31/12 01 ZN 12.Bulharská 102 Škranc P. 1+0/II pro nájem TP 31/12 02 ZN 13.Palackého t ř.123 Merhout J. 3+1/I pronájem MMB DN ZN 14.Sta ňkova 35 Pospíšková L. 1+1/III náhr.§ 705 3 1/12 01 ZN 15.Husitská 8 Husáková L. 1+1/I pro nájem 31/12 01 ZN 16.Her číkova 31 Sukopová O. 1+1/I pronájem 3 1/12 02 ZN 17.Sta ňkova 12 Dražovská J. 1+1/I pronájem 3 1/12 02 ZN 18.Šumavská 12 Groscheová A. 1+1/II pro nájem 31/12 02 ZN 19.Koniklecová 5(?) Holas R. 1+kk/I pro nájem 31/12 01 ZN 20.Dobrovského 3 Šléglová S. 1+1/III pro nájem 31/12 02 ZN 21.Bož.N ěmcové 10 Kamenská B. 1+1/I vrácení BJ 31/ 12 02 ZN 22.Högrova 4 Ing.Bubela J. 1+kk/I pro nájem 31/12 01 1,5ZN 23.Klatovská 4 Suchánková I. 2+1/I pro nájem 31/12 02 ZN 24.Sta ňkova 12d MUDR.Sládková D.1+0/I pronájem 3 1/12 02 ZN 25.Palackého t ř.7 Ledvinka Š. 2+1/I pronájem MMB DN ZN 26.Šumavská 12 Slavíková I. 1+1/ pro nájem 31/12 02 ZN 27.Chodská 9 Fadrná H. 1+1/I pro nájem 31/12 02 ZN 28.Högrova 29 B ěhálek K. 1+0/I pronájem 31/12 02 1,5ZN 29.Husitská 8 Ji ří ček Z. 1+1/II vrácení BJ 31/12 02 ZN 30.Vnit řní 22 Dražovská J. 1+1/II pronájem 31 /12 00 ZN 31.Bož.N ěmcové 10 Macko Z. 1+0/I pronájem 31/ 12 00 ZN 32.Tábor 42a Nedbalcová K. 2+1/I pro nájem MMB DN ZN 33.Plachty 6 (?) Sekni čková M. 1+1/I novostavba 31/12 00 2,5ZN 34.Plachty 6 (?) PhDr.Hanák P. 1+0/I nov ostavba 31/12 00 2,5ZN 35.Plachty 6 (?) Krch ňavý M. 1+1/I novostavba 31/12 00 2,5ZN 36.Plachty 6 (?) Bojanovský V. 2+kk/I nov ostavba 31/12 00 2,5ZN 37.Skácelova 39a Štindl P. 1+1/I pro nájem MMB DN ZN 38.Palackého t ř.4 Pelikán P. 3+1/I pronájem MMB DN ZN 39.Her číkova l Gulykášová M. 1+1/I pronájem MMB DN ZN 40.Klatovská 6 Svobodová,Dvo řáková 2+1/I vrácení BJ 31/12 02 ZN 41.Bulharská 102 Dvorníková L. 1+0/II pro nájem 31/12 02 ZN 42.Palackého t ř.7 Ungrová J. 3+1/IV rekolaudace 31/12 05 ZN 43.Koniklecová 5(?) Zdražilová I. 1+0/I pro nájem 31/12 01 ZN ----------------------------------------------- ------------------------ Pronajaté byty č. 19 a 43 na Koniklecové a č. 33, 34, 35 a 36 na ulici Plachty nejsou na území naší M Č, nýbrž na KÚ a v M Č Brno-Nový Lískovec. Vysv ětlivky:

pronájem - pronájem bytu na základ ě podané žádosti o byt rekolaudace - p řebudování nebytového prostoru na byt na náklad ná - jemce vrácení BJ - pronájem bytu za podmínky vrác ení stávajícího bytu (BJ =bytové jednotky) z zdravotníc h d ůvod ů služební PS - služební byt Posádkové správy Brno - vojenský pronájem TP - pronájem bytu v dom ě pro t ělesn ě postižené náhradní § 711 - vyklizení bytu ve prosp ěch vlastníka na základ ě rozsudku MS (M ěstského soudu) § 711 náhradní § 705 - náhradní byt po rozvodu manžel ství na základ ě rozsudku MS § 705 pronájem MMB - uzav ření nájemní smlouvy na doporu čení MMB (Magistrátu m ěsta Brna)- VMO (Velký m ěstský okruh) Dobrovského novostavba - pronájem bytu v nové výstavb ě lokality "Nový Lískovec" DU - nájemní smlouva uzav řená na dobu ur čitou do ... DN - nájemní smlouva uzav řená na dobu neur čitou ZN - nájemné hrazené ve výši maximá lního základního nájem- ného (ZN) dle vyhlášky č. 176/1993 Sb., ve zn ění p.p. (pozd ějších p ředpis ů). A ješt ě poslední poznámka: Odd ělení bytových záležitosti Ú řadu naší M Č uve řejnilo všechny tyto údaje i s vysv ětlivkami v tabulce na stránce dubnového čísla (2000) časopisu Královo Pole.

DOPRAVA A KOMUNIKACE Časopis Královo Pole v ěnoval pozornost rovn ěž otázkám spojeným s r ůznými formami dopravy i s rozši řováním dosavadní sít ě komunikací, parkoviš ť apod. Už v jeho lednovém čísle se t řeba objevilo v rubrice "Inzerce" následující upozorn ění: - Motoristé! Firma MittaG Vám nabízí možnos t parkování a garážování Vašich vozidel v budov ě hromadných garáží na Mojmírov ě náměstí. Jedná se o šestipodlažní garážová stání s ostra hou po celých 24 hodin. V objektu provozuje TS Motorsport autoservis a pneuservis. Vjezd do garáží je z Mojmírova nám ěstí. Cena za jedno stání je 900,- K č/měsíc + DPH + služby. Krátkodobá parkování činí 10,- K č/hod. Informace obdržíte v sídle firmy MiTTaG, spol. s r.o., Chalo upkova č. 3 na právním odd ělení, tel. 4124 0391, fax 4121 1300. Z vedoucích funkcioná řů Ú řadu naší M Č se v časopise v tomto sm ěru možná nejvíce uplat ňoval 2. zástupce starosty pan Ing.arch. Tomáš Kopecký, který uve řejnil v únorovém čísle časopisu tento pozoruhodný úvodní článek: Vážení spoluob čané, je snad již ve řejným tajemstvím, že se v tomto roce (l999) za čne s výstavbou tunelu pod ulicí Dobrovského. Te nto tunel v po řadí již t řetí v polistopadovém období v Brn ě (Pisárky + Černá Pole) za čne zhruba v p ůli sídlišt ě Žabov řesky a vyústí p ři ulici Milí čova na Svitavské radiále, kde bude provedeno velké mim oúrov ňové k řížení. V sou časné dob ě probíhá zpracování projektové dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, které by m ělo být zpracováno koncem dubna 1999. Tento projekt p ředkládá takzvanou raženou variantu. Tato varianta je sice o n ěco nákladn ější než metoda otev řenou jámou shora, je však pro fungování ulice Dobrovského a ulice Veles lavínovy b ěhem výstavby mnohem šet řnější a ohledupln ější. O kone čném výsledku, zda ta či ona varianta, rozhodne následn ě expertiza prov ěřující ekonomické a jiné aspekty obou řešení. Projekt pro stavební povolení by potom m ěl být hotov do konce roku 1999 s tím, že na ja ře roku 2000 by se m ělo za čít s vlastní výstavboiu první v ětve tunelu. Jelikož peníze ze státního a m ěstského rozpo čtu již byly na tuto akci vy člen ěmny a termín výstavby je víc než reálný, m ělo by se letos vykoupit asi 40 domk ů v míst ě ulice Milí čovy, Košinovy a Pod ěbradovy, kde tunel bude ústit na povrch v k řížení se Svitavskou radiálou. Organizováním celé této akce byla pov ěřena Magistrátem m ěsta Brna akciová spole čnost Brn ěnské komunikace (BKOM), která organizuje výkupy rodinných doml ů a zajiš ťuje náhrady, bu ď v cen ě domk ů - novými byty anebo novými domky. P ůvodn ě se p ředpokládalo, že k tomuto ú čelu bude nutno zajistit výstavbu v nové lokalit ě Králova Pole (takzvané sídlišt ě K řivá), posléze však z d ůvodu v sou časné dob ě v ětší nabídky než poptávky po rodinných docích a bytech budou nabízeny již postavené bytové domy

a rodinné domky v r ůzných částech m ěsta Brna tak, jak je nabízejí jednotlivé stavební firmy. Tímto propojením je tedy možno uspokojit všechny ob čany, kterých se tento problém týká, tém ěř okamžit ě a bez zbyte čných pr ůtah ů. Další výhodou je i to, že ob čan, který nerozumí projektové dokumentaci, si bude moci nový domek doslova ohmatat a hned se v n ěm projít. Nabízené domky a byty budou v r ůzných částech m ěsta a ne tedy jen v (Brn ě-)Králov ě Poli podle toho, jak bude každý ob čan mít zájem. Znovu podotýkám, že celou akci řídí BKOM Brno a Ú řad MČ Brno-Královo Pole je o této akci pouze informován prost řednictvím Magistrátu m ěsta Brna. Co k tomu říci? Snad aby se všechny kroky, naplánované na te nto rok, jak dokon čení projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, tak i výkupy objekt ů poda řily a v roce 2000 by byla zahájena výstavba tunelu Dobrovského, na kterou nejen my řidi či už opravdu netrp ěliv ě čekáme. K této velmi závažné problematice se pan 2. místostarosta vrátil v kv ětnovém, čísle časopisu, kde opublikoval znovu v úvodníku tyto zajímavé skute čnosti: Vážení spoluob čané, v únoru jsem si Vás dovolil informovat o p řipravované výstavb ě tunelu Dobrovského. Od té doby zde došlo k jedné podstatné zm ěně. P ůvodn ě se po čítalo pouze s jedním oboustranným tunelem s tím, že další v ětev tunelu bude dobudována časem v pr ůběhu n ěkolika let. Dnes je již jasné, že p říprava území, v četn ě jeho zaúst ění a vyúst ění, tj. na k řižovatkách Dobrovského x Hradecká a Dobrovského x Svitavská radiála bude uvažováno s ob ěma v ětvemi tunelu již p ři p říprav ě území, takže p ři pozd ějším zapo četí druhé v ětve nebude pot řeba d ělat další výkupy pozemk ů a další terénní úpravy území. Není dokonce vylou čeno, že i stavba druhé v ětve tunelu, která je mírn ě odklon ěna a nebude p římo pod ulicí Dobrovského jako ta první, bude zahájena sou časn ě s celkovým zahájením výstavby v roce 2000. Podrobn ě zpracovaný model celého území v četn ě širšího okolí se zaúst ěním tunelu p ři ulici Hradecké bude vystaven už koncem dubna za výlohou Husitská č. 1 p ři Malé Galerii v (Brn ě-)Králov ě Poli. Taktéž zde bude vystavena projektová dokumentace vyús t ění na druhé stran ě p ři Svitavské radiále. Krom ě této akce, která svým m ěřítkem zna čně p řesahuje rámec (Brna-)Králova Pole a je hlavn ě celom ěstskou akcí, se snažíme nalézt novou trasu obchodní pasáže z ulice Palacké ho (t řída) na poštu na Mojmírov ě nám ěstí (p řipravuje se projektová dokumentace). Dále p řipravujeme výstavbu domu pro seniory i s jeho možný m umíst ěním a také chystáme nadstavby s obecními byty nad revita lizovanými domy v našem majetku na Byst řinov ě ulici apod. K n ěkteré z t ěchto akcí se vrátím v následujícím úvodníku v časopise hned, jakmile budou známy další podrobnosti . V tomtéž kv ětnovém čísle časopisu uve řejnila redakce v rubrice "Napsali nám" tuto informaci: - Ing. Bohumil Zajíc z Ptašínského č. 19 vyslovi prost řednictvím naší redakce za Ob čanskou iniciativu obyvatel Kabátníkovy-Ptašínského pod ěkování 2. zástupci starosty Ing.arch. Tomáši Kopeck ému a pracovnici OŽVS (Odboru živnostenského a ve řejných služeb) - úseku dopravy paní Ev ě Kavkové za realizaci opravy chodníku v této obla sti. Výsledkem je celkové zklidn ění v oblasti vnitrobloku Kabátníkova-Ptašínsk ého a bezpe čná ch ůze nejen senior ů z Domu s pe čovatelskou službou, ale také dalších obyvatel 105-ti bytových jednotek.

A do t řetice se v kv ětnovém čísle časopisu objevila pro tuto kapitolu pozoruhodná zpráva, jejíž autorko u byla vedoucí odboru živnostenského a ve řejných služeb Ú řadu naší M Č paní Ing. Dagmar Malá, která ji nadepsala: Provoz nákladních vozidel po ulici Myslínova V rámci p řipravované stavební akce "Rekonstrukce kmenové stok y C - úsek Hradecká" se M Č (Brno-)Královo Pole dostala do sporu s Odborem dopravy Magistrátu m ěsta Brna, který dopravní obsluhu povolil po ulici Myslínov ě v (Brn ě-)Králov ě Poli. Již n ěkolik let se M Č (Brno-)Královo Pole snaží vy řešit problematický provoz t ěžkých nákladních vozidel po této ulici, avšak prozatím bezvýsledn ě. Trvalým d ůvodem je podnikatelská činnost v oblasti "Zamilovaného hájku" (betonárka, uhelné sklady) a nyní ješt ě do časn ě p řibude provoz vozidel ze stavby kmenové stoky. M Č (Brno-)Královo Pole v čele se starostou Ing. Ivanem Kope čným navrhla, aby byl provoz v rámci stavby veden po takzvané Svitavské radiále - Sportovní (ulici), avšak toto se nepoda řilo prosadit. Pouze bylo sd ěleno, že správce komunikací p ředpokládá v pr ůběhu letošního roku provedení lokálních úprav narušených míst komunikace na ulici Myslín ova. I nadále však M Č (Brno-)Královo Pole povede jednání, která by m ěla stav provozu vozidel na ulici Myslínova do budoucna zlepšit. Prakticky stejnému problému se ve své další stati v ěnoval 2. zástupce starosty pan Ing.arch. Tomáš Kope cký. Byla za řazena do zá řijového čísla časopisu jako úvodník pod názvem: Hlu čnost z automobilové dopravy po ulici Sportovní M ěstskou částí (Brno-)Královo Pole vedou dv ě komunikace celo- M ěstského významu, které jsou nazývány radiálami a jedna z nich má také význam komunikace rychlostní. Krom ě toho, že velmi usnad ňují řidi čům pr ůjezd m ěstem, nesou s sebou i n ěkteré negativní vlivy na životní prost ředí okolní, by ť dostate čně vzdálené obytné zástavby. V nedávné dob ě se vedení M Č (Brno-)Královo Pole potýkalo s n ěkterými stížmostmi na velkou hlu čnost zp ůsobenou provozem automobil ů po ulici Sportovní, p řevážn ě s dopadem na sídlišt ě Božet ěchova a ulici Myslínova. P ři řešení nastalé situace p řicházely v úvahu i myšlenky na vybudování protihlukové st ěny, která by částe čně situaci řešila. Aby však byla v ěc řešena opodstatn ěně, bylo provedeno Hygienikem m ěsta Brna m ěření hluku, a to v pracovní den v dopoledních hodinách p řesným modulovým zvukom ěrem. M ěřící místa byla zvolena dle požadavku Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, m ěřící mikrofon byl umíst ěn vždy 2 m p řed fasádou obytného domu, p ři pr ůjezdu vlaku a nákladních automobil ů po ulici Myslínova byla m ěřící souprava vypínána, aby nedošlo ke zkreslení výsledk ů. Na jednotlivých místech byly zjišt ěny ekvivalentní hladiny hluku, které však nep řesahovaly nejvyšší p řípustnou hladinu hluku ve venkovním prostoru, která je stanovena sm ěrnicí č. 41 p řílohy vyhlášky č. 13/77 Sb. o ochran ě zdraví p řed nep říznivými u činky hluku a vibrací, a to 65 dB (decibel ů). P řesto však bylo u čin ěno opat ření vedoucí ke snížení hlu čnosti z provozu automobil ů po ulici Sportovní, a to omezením rychlosti na 100 km od mostku vedoucího z u lice Novom ěstské sm ěrem k Zamilovnému hájku ve sm ěru od Svitav do m ěsta Brna. Do této doby v části Svitavské radiály ve sm ěru od Svitav až po ukon čení rychlostní komunikacwe u reten ční nádrže Červený mlým nebyla rychlost omezena. Jestli je toto řešení dostate čné a kone čné, ukáže až doba, p ři čemž úvahy o výstavb ě protihlukové st ěny stále trvají a vše bude záležet na finan čních možnostech m ěsta.

Také šéfredakorka časopisu paní Jana Novotná se ve dvou svých p řísp ěvcích zabývala komunikacemi a dopravou. První otisk la v červnovém čísle časopisu, kde ho nadepsala: Podchod - nebezpe čná zóna Kdykoliv vystoupím z jedni čky na zastávce Tylova u Zagrebu, vždy řeším dilema, zda riskovat život obcházením zá bradlí v blízkosti kolejišt ě s p řechodem p řes rušnou nep řehlednou vozovku, či s úzkostí prob ěhnout ponurým, špinavým, nebezpe čným podchodem. Naho ře řin čí tramvaje a burácejí nákla ďáky, dole šlapu po odpadcích nejen kolem dvou p řepln ěných koš ů, také mžourám ve slabém sv ětle pár funk čních svítidel z šestnácti, svírá m ě báze ň z agresivity sprejer ů, kterým neunikne jediné volné míste čko na st ěnách, vdechuji aroma typické pro WC. A zahlédnu-li zde obskurní individuum, p řipadám si s každým krokem jako hrá č ruské rulety. Volím tedy zpravidla první možnost, ale nemohu vždy nepomyslet na d ěti, starší či mén ě pohyblivé ob čany, kte ří jsou na podchod odkázáni. Postaven byl v roce 1979 s dobrým ú myslem zajistit bezpe čný p řechod chodc ům. Ve správ ě ho mají Brn ěnské komunikace, a.s., údržbu sv ětel zajiš ťují Technické sít ě a úklid obstarává firma JAVA - technické služby, spol. s r.o. Denn ě se zde zametá, dvakrát m ěsí čně se provádí mokrý úklid. M ěstská policie tu provádí pravidelné kontroly. Je ale patrné, že to vše na vandaly nesta čí. Zvlášt ě v no čních hodinách dál rozbíjejí svítidla i s jejich pevnými kryty, vytrhávají odtokové rošty a oh rožují naši bezpe čnost, což je ovšem specifický problém všech podchod ů v Brn ě. Celá v ěc jist ě souvisí s celkovou kulturní vysp ělostí spole čnosti. Je mimo diskusi, že tady musíme za čít každý u sebe, svých d ětí, ve své rodin ě. Co ale d ělat, než se do čkáme zlepšení. Tak m ě napadá, že bychom mohli všichni a za všech okolností používat neohrožen ě podchodu, a tak mu zajistit vlastní kontrolu. A v p řípad ě jakékoliv závady se obrátit na pracovníky naší radnice telefonem č. 4158 8232. Druhý velmi zajímavý článek uve řejnila paní šéfredaktorka v srpnovém čísle časopisu. Psala v n ěm o historii i sou časnosti královopolské železni ční dopravy a šlo o poutavou reportáž nazvanou prost ě "Nádraží": Prostorná nádražní hala: pokladny, výv ěsní tabule s p říjezdy a odjezdy vlak ů, stánek s novinami, restaurace. Schody a nástup išt ě, v ůně cest, lidé s kufry. Hlou ček tramp ů s kytarou. Nad skálou za nádražím, zalitou v zeleni, vychází slunce ... "Je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na k olejích" ... V České republice je p řes dva tisíce t ři sta železni čních zastávek, z nichž asi desetinu tvo ří nádraží. Jedno z nich je v Králov ě Poli. Druhého července 1885 byl zahájen provoz na nové trati z B rna do Tišnova, postavené Privátní spole čností státní dráhy rakousko-uherské; prvním p řednostou železni ční stanice na sevevýchodním konci obce za rybníkem, napájeným Ponávkou, se stal pan Messn er. V roce 1894, jak uvádí statistika, prošlo stanicí 37.586 cestujících a bylo vypraveno 12.490 tun nák lad ů. V roce 1954 bylo uvedeno do provozu nové nádraží na míst ě zavezeného rybníka, p ůvodní prostor slouží jako p řístavný, odstavný a vle čkový areál - najdeme zde p ředevším vle čky Královopolské, a.s., Teplárny Brno, a.s. a Automatizace železni ční dopravy. Od sou časného dozor čího provozu (d říve p řednosta stanice) Stanislava Esendera, který p řišel na naše nádraží v roce 1973 jako výprav čí a vedení stanice se ujal o dev ět let pozd ěji, se dozvídám, že je tu dnes 26 zam ěstnanc ů, pokladna prodá v denním pr ůměru 563 jízdenek, naloží a vyloží se zde 92 tun náklad ů a je vypraveno, p řijede

a projede tudy 145 vlak ů. Nejv ětší frekvence prý bývá na t řetím nástupišti, odkud vlaky uhán ějí malebnou krajinou p řes Tišnov na Vyso činu. A stanice (Brno-)Královo Pole že pat ří spolu se stanicemi v Řečkovicích, Židenicích, Černovicích a Slatin ě do druhého brn ěnského obvodu Brno-Malom ěřice (prvním je Brno-Hlavní nádraží). S veteránem stanice panem Karlem Lojk ou, který zde pracoval devatenáct let jako tra ťmistr a v nádražní budov ě bydlí od roku 1953, si zase zavzpomínáme: jak jezdily parní lokomo tivy, topilo se v kotli, létaly jiskry. Na dopravní nehody, kterých by l sv ědkem. A nakonec se shodneme, že s modernizací je cesta vlakem mož ná mén ě romantická, zato ale rychlejší a bezpe čnější. Na dvou stránkách listopadového čísla časopisu pak byla na sledované téma otišt ěna tato pozoruhodná velmi obsáhlá sta ť, jejímiž spoluautory byli pánové Ing. Rostislav Koš ťál a Doc.Ing. Jan Pavlí ček, CSc. z Dopravního podniku m ěsta Brna, a.s.: Královo Pole a m ěstská hromadná doprava N ěco z historie M ěstská část (Brno-)Královo Pole je s provozem ve řejné hromadné dopravy v Brn ě spojena od jejího samého po čátku. Dne 17. srpna 1869 byl v Brn ě zahájen provoz kon ěspřežné tramvaje na lince Kiosk (dnes Moravské nám ěstí) - Semilasso. Tato tra ť byla pozd ěji jako první pojížd ěna parní i elektrickou tramvají. Historická fakta o m ěstské hromadné doprav ě v Králov ě Poli a jeho okolí: 1926 - Semilasso- Řekovice, provoz tramvaje po jedné koleji 1931 - Semilasso- Řečkovice, dvoukolejový provoz tramvaje 1949 - Brandlova-Purky ňova-Vodova, provoz trolejbusové linky č. 22 1952 - Semilasso-Královo Pole, odbo čka tramvaje k železni čnímu nádraží 1958 - Tramvajová vozovna (Královo Pole) Medlán ky 1961 - Veve ří-Purky ňova-Tesla, tramvajová tra ť 1961 - Brandlova-Botanická-Slovanské nám ěstí-Srbská, p řeložení trolej- busové trat ě z ulice Vodovy 1972 - Tesla-St řelnice, prodloužení tramvajové trat ě 1992 - Zahájení provozu na tangenciální lince č. 140 v trase Bystrc- -Královo Pole, nádraží 1993 - Zahájení provozu okružních autobusových linek č. 44 a 84 1996 - P řestupní terminál (Brno-)Královo Pole, nádraží Sou časnost P řepravní vztahy na centrum m ěsta zajiš ťují tramvajové linky č. 1, 6 a 7, které jezdí radiálou Palackého(t řída)-Lidická, a linky č. 12 a 13, které obsluhují radiálu Purky ňova-Kounicova-Veve ří. P řestože jsou ob ě tramvajové radiály od sebe vzdáleny 600 - 700 m, je mezi nimi uprost řed vedena trolejbusová tra ť radiální linky č. 132, která obsluhuje ulice Srbskou, Chodskou a Botanickou. Významnou sou částí sít ě jsou i autobusové linky, které umož ňují rychlé spojení po obvodu m ěsta. Okružní linky č. 44 a 84 jsou v části své trasy posilovány i linkou č. 140. Na hranici území m ěstské části je vedena možná nenápadná linka č. 67. I ta si však získala za dobu svého provozu stálé zákazníky. Z hlediska hustoty sít ě ve řejné hromadné dopravy pat ří m ěstská část (Brno-)Královo Pole k nejlépe obsluhovaným. Co p řipravujeme Nové trasy M ěsto Brno p řipravuje velice významnou stavbu severojižního tramvajového diametru. Tato stavba celom ěstského významu bude velkou m ěrou mít vliv i na oblast (Brna-)Králova Pole. Diame tr by m ěl propojit

místa s nejv ětším obratem cestujících, jako jsou železni ční a autobusová nádraží, jižní a severní pól histo rického jádra, lokalitu výškových budov na Šumavské. V centru m ěsta by tra ť měla být vedena v podzemí, aby tramvaje mohly jezdit pravideln ě, bezkolizn ě s ostatní dopravou, tedy bezpe čně a p řitom rychle. Severojižní tramvajová tra ť by s kone čnou platností m ěla vy řešit problém obsluhy areálu VUT a Technologického parku v (Brn ě-)Králov ě Poli. Ekologická doprava V oblasti(Brna-)Králova Pole se p řipravuje elektrifikace dnes autobusové linky č. 140. Ta bude mít vliv i na dopravní režim v oblas ti Slovanského nám ěstí. Bude zrušen p ří čný pr ůjezd parkem a linky č. 132 a 140 budou jezdit ve spole čné trase kruhovým objezdem nám ěstí. Zatrolejování bude provedeno velmi šetrn ě s minimem trak čních sloup ů. Zárone ň dojde k optimalizaci poloh zastávek, aby byl o území dob ře obslouženo a zárove ň se vytvo řily co nejp řízniv ější p řestupní vazby. Jedná se o zastávky na Slovanském nám ěstí a na ulici Husitské. Rovn ěž je t řeba optimalizovat zastávky busové dopravy u Semila ssa. Toto místo z řejm ě i do budoucna z ůstane významným dopravním uzlem. Pilotní projekt kvality MHD DPMB, a.s. ve snaze zatraktivnit ve řejnou hromadnou dopravu p řijal "Program zvýšení kvality MHD". Sou částí tohoto programu je "Pilotní projekt modernizace tramvajových linek č. 1 a 8". Projekt je v sou časné dob ě p řipraven k projednání v Rad ě města Brna. Jaké jsou hlavní zásady tohoto vzorového (metodického) p rojektu? Principem tohoto projektu je návrh takový ch opat ření, aby m ěstská hromadná doprava (MHD) obstála v porovnání s in dividuální automobilovou dopravou, zejména v časové dostupnosti cíle, spolehlivosti, pravidelnosti, pohodlí a bezpe čnosti. To zajistí p ředevším d ůsledná preference a segregacxe tramvajových tratí, jejich stavební kvalita s dlouhou dobou životnosti trat ě bez nárok ů na opravy a rekonstrukce, užitné i tradi ční vlastnosti vozidel i úrove ň řídícího systému. Zvýšení nabídky kvalitní hromadné dopravy umožní omez ení automobilové dopravy p ředevším v centrech a historických jádreh m ěstských částí na únosnou úrove ň, která odpovídá jejich možnostem. Základním požadavkem na stavební úpravy ná stupních prostor je tedy takové řešení, které umožní bezbariérový p řístup osobám na invalidních vozících z nástupišt ě do vozidla. Toto řešení je citlivé i pro matky s ko čárky. Bezbariérový nástup navíc znamená zrychlen í nástupu a vý- stupu a tím i zkrácení doby pobytu vozidla n a zastávce a s tím sou- visející zvýšení cestovní rychlosti. Úpravy tramvajových tratí do vyššího stan dardu musí být sou částí zvýšení kvality celého uli čního profilu, celé ulice. Sou časn ě s tratí by m ěla být rekonstruována soub ěžná silni ční komunikace, parkovací prostory i chodníky s doprovodnou zelení a m ěstským mobiliá řžem. Úprav by mm ěly doznat i partery dom ů s řešením vztahu obchod ů, kaváren a jiných za řízeníé k uli čnímu exteriéru. Ke komfortnímu a p říjemnému cestování p řisp ěje i mobiliá ř na zastávkách související s provozem MHD a vytvá řející zmín ěný jednotný vizuiální styl hromadné dopravy. Jedná se o p říst řešky pro cestující na zastávkách, zastávkové stojany s dostatkem aktu álních informací (jízdní řády, operativní informace o zm ěnách, linkový systém, tarifní systém), jízdenkové prodejní automaty, lavi čky apod. Návrh stavebnicové řady p říst řešk ů se sociálním a obchodním vybavením a návrh za stávkového stojanu op ět v ucelené typové řadě je sou částí pilotního projektu. Jaké jsou praktické vazb y na území (Brna-)Králova Po le? Segregace tramvajové trat ě je navrhována v celém pr ůběhu historické tramvajové radiály od Moravského n áměstí až po Semilasso.

V oblasti (Brna-)Králova Pole je uvažováno s fyzickým odd ělením trati obrubníkem s oblou hranou a dopl ňkovým optickým vyzna čením. Tra ť umož ňuje mouzové pojížd ění nekolejovou dopravou. Na Palackého t říd ě v úseku mezi ulicemi Husitskou a Malátovou navrhujeme zklidn ěnou zónu s preferencí p ěšího provozu. Plocha mezi nástupním ostr ůvkem a chodníkem je ve stejné úrovni jako chodn ík i ostr ůvek a koridopr pro pr ůjezd vozidel v ur čeném režimu je vyzna čen opticky barvou a strukturou povrchu a fyzick y odd ělen vodícími k ůly apod. Optimalizovány budou polohy zastávek vzhle dem k p ří čnému pohybu od k řižovatek. Stejná pozornost bude v ěnována jednoduchým a bezpe čným p ěším propojením v p řestupních uzlech s jednoduchou orientací cestujících. Z toho vyplyne i optimalizace tras a poloh zastávek dopl ňkové busové dopravy. Sou částí tohoto programu bude i elektrifikace linky č. 140 v úseku od ulice Purky ňovy p řes Slovanské nám ěstí na nádraží ČD v (Brn ě-)Králov ě Poli s pot řebnými zastávkami pro obsluhu území i p řestupní vazby. Na tento text obou zmín ěných autor ů - Ing. Rostislava Koš ťála a Doc.Ing. Jana Pavlí čka, CSc. - bezprost ředně navazuje vyjád ření dopravního ředitele DPMB, a.s., pana Ing. Josefa Veselého, který se v n ěm obrací na ob čany M Č Brno-Královo Pole t ěmito slovy: Vážení čtená ři, moji spolupracovníci vás svým p řísp ěvkem provedli historií i výhledy m ěstské hromadné dopravy na území m ěstské části. Kontinuita vývoje s rozvojem tradic byla vložena do vínk u i akciové spole čnosti Dopravní podnik m ěsta Brna, která v roce 1998 zahájila svou činnost. Tuto spole čnost založilo a pln ě vlastní m ěsto Brno. Základním posláním spole čnosti je trvale, bezpe čně, kvalitn ě a efektivn ě zajiš ťovat hromadnou dopravu cestujících ve m ěst ě Brn ě a okolí. Povinností spole čnosti je nejen kvalitní správa vloženého majetku, ale i uskute čňování krok ů vedoucích ke zlepšení obrazu m ěstské dopravy. Práv ě program kvality systému i výkonu služby by m ěl výrazn ě napomoci zvyšování zájmu ve řejnosti o využívání hromadné dopravy. Trvale vzr ůstající automobilový provoz vede do obtížn ě řešitelných situací. Uspokojování všech pot řeb automobilového provozu ur čit ě neprosp ěje tvá ři m ěsta a životnímu prost ředí. Dopravní infrastrukturu m ěsta nelze p řizp ůsobit neomezenému užívání osobního automobilu. Nezbytným prost ředkem, jak zajistit funk čnost dopravního systému, je všestranná podpora ve řejné hromadné dopravy v koordinovaném systému, jehož je MHD základní sou částí. Jsem p řesv ědčen, že sledovaný program kvality hromadné dopravy si získá i vaši podporu a m ěstská hromadná doprava p říze ň vás, čtená řů a sou časn ě obyvatel (Brna-)Králova Pole. P řesto už dnes si vás dovoluji pozvat k využití služeb naší akciové spole čnosti. V záv ěru roku 1999 napsal pan Ing.arch Tomáš Kopecký obsáhlé stanovisko, ve kterém reagoval na negativní n ázory ob čanů proti nové benzínové pump ě. Bylo publikováno až v čísle časopisu z ledna 2000 pod názvem " Čerpací stanice OMV na Hradecké ulici" a uvád ělo se v n ěm toto: V poslední dob ě se velmi množí negativní reakce ob čanů, bydlících v p řilehlém okolí výše zmín ěné čerpací stanice OMV. Výtky jsou v p řevážné mí ře adresovány na vedení radnice Brno-Královo Pole (t edy na samosprávu), část se též dotýká nekompetentnosti zdejšího stave bního ú řadu. Domnívám se, že z funkce zástupce starosty , kterému stavební odbor p římo podléhá, je nutné n ěkteré v ěci lépe vysv ětlit, aby nedocházelo k dalším dezinformacím ze strany ob čanů. Lokalitu k výstavb ě si investor (tedy OMV) nevybral náhodn ě, nebo ť dle platného Územního plánu m ěsta Brna z roku 1994 je stavba v souladu

s tímto plánem - plochy pro dopravu. Za čátkem roku 1996 bylo vydáno OÚS Ř (odborem územního a stavebního řízení) Ú řadu M Č Brno-Královo Pole územní rozhodnutí, samoz řejm ě po p ředložení pot řebných doklad ů a projektových dokumentací daných stavebním zákonem. Stanovisko M Č (Brno-)Kr. Pole nebylo ješt ě v té dob ě pot řebné jako ú častníka územního řízení, jak je tomu dnes, novela stavebního zákona z ačala platit mnohem pozd ěji. Pro vlastní stavbu ČS ( čerpací stanice) bylo vydáno: - stavební povolení pro napojení na m ěstskou komunika ční sí ť odborem dopravy MMB (dále OD), - stavební povolení pro napojení na vodovod a kanalizaci odbor VLHZ MMB, - stavební povolení pro obj ekt vlastní ČSPH odbor územního a stavebního řízení ÚM Č Brno-Královo Pole. Povolení OÚS Ř ÚMČ Brno-Královo Pole mohlo být vydáno až po nabyt í právní moci rozhodnutí OD a OVLHZ MMB. Proti stavebnímu povolení vyda nému OD MMB bylo podáno odvolání Dopravním podnikem m ěsta Brna až na ministerstvo dopravy do Prahy. To ale p ři odvolacím řízení stavební povolení vydané odborem dopravy MMB nakonec potvrdilo. Od vydání územního rozhodnutí po vydá ní stavebního povolení uplynuly 3 roky. V tomto období bylo vel mi d ůkladn ě zkoumáno a zvažováno, za jakých podmínek m ůže být ČS realizována. Pro informaci uvádím, že další dv ě čerpací stanice ESSO + SHELL, které za čaly s p ří- pravou svého zám ěru mnohem pozd ěji, byly realizovány v pr ůběhu asi 1/2 roku. Znovu si zde dovoluji p řipomenoutr, že M Č Brno-Kr. Pole jako samosprávný orgán nemohla uplat ňovat žádné námitky ani p řipomínky v územním a stavebním řízení, nebo ť v žádném p řípad ě nebyla ú častníkem řízení. Tento nedostatek stavebního zákona z roku 1976 byl odstran ěn novelou stavebního zákona platnou až od 1. července 1998. Záv ěrem bych cht ěl ob čany ubezpe čit, že provedení stavby neohrožuje ve řejné zájmy, že byly dodrženy obecn ě technické požadavky na výstavbu technické normy a požadavky stanovené dot čenými orgány státní správy a byly vylou čeny negativní ú činky stavby a jejího užívání na životní prost ředí. Událostí roku 1999 se týkal rovn ěž úvodník pana Ing.arch. Tomáše Kopeckého, který v n ěm reagoval na nespokojenost královopolských ob čanů s problematickým p řemíst ěním pošty z Husitské ulice na Mojmírovo nám ěstí, t řebaže vyšel až v únorovém čísle časopisu (2000). Jeho zn ění bylo následující: Vážení ob čané, v poslední dob ě p řišlo k nám na ú řad n ěkolik anonymních dopis ů týkajících se problému umíst ění a docházky k naší pošt ě na Mojmírov ě nám ěstí. Na dopisy bez adresáta se zpravidla neo dpovídá, v tomto p řípad ě bych si p řesto dovolil n ěkolik poznámek. Nechci zde obhajovat a ani hanobit umís t ění pošty na Mojmírov ě nám ěstí, nebo ť jsem nebyl u jejího vzniku. Jak jist ě víte, pošta vznikla z iniciativy starosty z let 1990-199 4, který cht ěl obnovit tímto funkci Mojmírova nám ěstí jako historického st ředu Králova Pole. Majetkov ě však bohužel pr ůchod pasáží na Palackého t řídu řešen v té dob ě nebyl. Asi nejv ětší kritika ob čanů se snáší na její špatnou p řístupnost po Kollárov ě ulici, zvlášt ě v zimním období a umíst ění p řepážek pošty v I. poschodí, které je p řístupné po strmém venkovním schodišti. Oba tyto nedostatky byly řešeny v p ůvodní studii, která p ředpokládala propojení pasáže pošty na ulici Palackého č. 98 (správn ě Palackého t řídu - pozn. kroniká ře). Toto propojení se jeví jako nejideáln ější - malý výškový rozdíl pošty oproti chodníku na Palackého t říd ě, též výstavba na jednom pozemku, minimální úpravy d omu Palackého (t řída) č. 98, též vyúst ění pasáže v t ěsné blízkosti p ůvodní pošty. A čkoliv byla tato varianta dle sd ělení mých p ředch ůdců reáln ě

p ředjednána, do stavebního povolení jako podmínk a výstavby se už bohužel nedostala, nebo ť ze stavebního zákona není možnost soukromému subjektu tuto v ěc majetkov ě na řídit. Za mého p ůsobení (od 1. prosince 1998) byla zatím neúsp ěšně zkoušena varianta pasáže p řes d ům Palackého (t řída) č. 94, bohužel ani zde nakonec nedošlo k finan ční dohod ě mezi pronajímatelem a majitelem objektu. Cht ěl bych zde podotknout, že dle územního plánu ne ní v tomto území p řirozená možnost zastav ět celou parcelu obchodní pasáží, jako je nap říklad pasáž obchodního domu Žouželka. V tomto p řípad ě by však M Č Brno-Královo Pole toto řešení maximáln ě podpo řila a umožnila pokud možno ideální podmínky realizace této stavby. D omnívám se, že i m ěsí ční či ro ční p říjem v porovnání s jinými tržnicemi v okolí - (z de by se však jednalo o obchodní pasáž samoz řejn ě uvnit ř budovy) - by mohl být rozhodn ě velmi zajímavý jako zcela bezpracný p říjem pen ěz. Záv ěrem bych si proto dovolil oslovit vás, ob čany Králova Pole, a poprosit vás, pokud byste snad v ěděli o n ějaké nové možnosti propojení pasáží z Palackého t řídy, ur čit ě bychom tuto možnost velmi uvítali a rádi p řisp ěli k její realizaci.

BEZPEČNOST A POŘÁDEK Tuto pozoruhodnou sta ť nadepsanou "Informace M ěstské policie", uve řejnil v zá řijovém čísle časopisu královopolský revírní M ěstské policie Drahoslav Blažek: Konec 20. století zastihuje Českou republiku, Brno, Královo Pole

- v procesu významných politických a sociálních zm ěn. Nová situace vytvá ří nové otázky a okruhy problém ů, které vyžadují adekvátní odpov ědi a řešení. K aktuálním problém ům sou časnosti pat ří i prudký vzestup sociáln ě patologických jev ů, a jelikož období prázdnin pat ří p ředevším naší mládeži, dovolte, abychom vás z evrubn ě seznámili s n ěkolika údaji, nad kterými bychom se m ěli všichni zamyslet. V roce 1998 osoby mladší 18 let p ředstavovaly z celkového po čtu vyšet řovaných osob za činnosti mající znaky trestného činu nebo p řestupku 17 % pachatel ů, z toho podíl d ětí do 15 let činil 45 % a mladistvých 55 %. M ěstská policie Brno zaznamenala prudký nár ůst podílu d ětí a mládeže na celkovém po čtu odhalených p řestupk ů, zvlášt ě v uvedeném roce 1998, kdy byl negativní posun p oměrn ě zna čný. V letošním roce nedochází nadále k fakti ckému nár ůstu, ale spíše se zviditel ňuje doposud skryté protiprávní jednání v p řípadech majetkových delikt ů, jejichž nár ůst je varující a alarmující. Mezi majetkovými delikty z řeteln ě p řevládají krádeže prosté, nicmén ě své místo zde mají i vandalská jednání a r ůzné formy poškozování majetku, jež všichni vnímáme kolem sebe snad na každém k roku. Díla sprejer ů, škrába čů a popisova čů jsou viditelným d ůkazem. D ůležitým momentem je páchání protiprávního je dnání nejmén ě ve dvojicích, ale i ve v ětších skupinách. Velké procento protiprávního jednání s sebou nese i alkohol a toxické látky , a to nejen ve vlastním požívání, ale také ve vý čtu páchaných delikt ů pod jejich vlivem. Hlídky M ěstské policie se v každodenní praxi setkávají s de- likvencí d ětí a mládeže. Tém ěř denn ě reagují na protiprávní jednání a v ěřte, že je mnohdy velmi t ěžké u činit závažné rozhodnutí, první krok k výkonu zákona, který m ůže mít d ůležitý vliv na celý další život. Musí nás daný problém skute čně zajímat? P řinejmenším by m ěl. Úkolem každého z nás je hledat cesty vedoucí k pozitivním řešením. Proces hledání s sebou nese ur čitá rizika, která je nutné podstoupit. Vyhýbání se jim činí z procesu hledání pouhé vy čkávání a to si nem ůžeme dovolit. Na záv ěr nám dovolte shrnout vývoj v po čtu p řestupk ů na jednotlivých úsecích státní správy a samosprá vy, jak byly evidovány a řešeny M ěstskou policií Brno – revírem Královo Pole za obdo bí duben – červenec 1999: ----------------------------------------------- ------------------------ 1999 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 ----------------------------------------------- ------------------------ duben 676 83 4 296 0 8 8 1.075 1 11 8 1 kv ěten 756 62 3 227 1 7 19 1.075 2 13 9 0 červen 696 66 6 351 0 2 12 1.033 0 9 3 0 červenec 711 50 1 220 0 9 19 1.010 0 13 10 0 ----------------------------------------------- ------------------------ Pod jednotlivými čísly v hlavi čce tabulky jsou uvedeny tyto údaje:

Po čty p řestupk ů: 1 - doprava, 2 - ve řejný po řádek, 3 - obchod, 4 - čis- tota, 5 - alkohol, 6 - kontrola osob, 7 - ostatní, 8 - celkem. Dále jsou to po čty: 9 - hledaných osob, 10 - protialkoholní zách ytná stanice, 11 - trestných čin ů, 12 - pachatel ů trestných čin ů. Vedle toho se v roce 1999 celkem čty řikrát objevila v časopise rubrika "M ěstská policie informuje" a hned v lednovém čísle zde byla otišt ěna následující zpráva: Otev řená televizní ostraha motorových vozidel je nový experimentální projekt prevence krimina lity, kterým se brn ěnští strážníci snaží p řisp ět k bezpe čí našich automobil ů: dává šanci každému z nás podílet se p římo na ostraze svého vozidla a ú činn ě p řisp ět k dopadení pachatele. Zahrnuje kamerový systém, umíst ěný na velkoplošných parkovištích v našem m ěst ě, jehož signál je vysílán do sít ě kabelové televize a na opera ční st ředisko M ěstské policie. Na speciálním kanálu kabelové televize m ůže ob čan kdykoliv zkontrolovat situaci na parkovišti, kde své vozidlo odstavil . Chcete-li se do projektu zapojit, informuj te se na M ěstské policii Brno, odd ělení ATPP, Štefánikova č. 43, tel.: 4112 4211. Do téže rubriky byla v únorovém čísle časopisu za řazena informace nazvaná "Zóna vzájemné pomoci": Chcete-li p řisp ět k bezpe čnosti své i svých blízkých, vadí vám lhostejnost okolí, máte odvahu pomoci jinému člov ěku v nouzi a chcete v ědět, jak na to, informujte se na M ěstské policii Brno, ZVP, Štefánikova č. 43, tel.: 4112 4516. Tam budete informováni, jak založit ob čanské sdružení Zóna vzájemné pomoci a bude zde též ur čen strážník, který bude se sdružením v bezprost ředním kontaktu. Aby byla zóna funk ční, musí ji tvo řit nejmén ě: 2 bytové jednotky, 2 rodinné domy, 2 obchody, pop řípad ě jiné podnikatelské provozovny. Nejvícxe pak: 50 bytových jednotek (respektive jeden vchod bytového domu), 15 - 20 rodinných dom ů, 10 - 15 obchod ů či provozoven. Dubnové číslo časopisu p řineslo ve stejné rubrice tuto další informaci, jež byla d ůležitá hlavn ě pro cyklisty: Provádíme bezplatnou a dobrov olnou evidenci jízdních kol Jejím cílem je p řisp ět k ochran ě majetku ob čanů, snížit po čet krádeží jízdních kol, zefektivnit pátrání po odcizených a ztracených jízdních kolech, zajišt ěná nebo nalezená jízdní kola vrátit p ůvodním majitel ům. Rozhodnete-li se k registraci svého jízdní ho kola do evidence, dostavte se s ním a se svým dokladem totožnosti (rodné číslo je podmínkou) na libovolnou služebnu m ěstské policie v Brn ě. Obdržíte "Eviden ční pr ůkaz" jízdního kola, samolepku "Kolo je v evidenci M ěstské policie Brno", a údaje budou neprodlen ě p ředány do centrální po číta čové evidence. Bližší informace podá každá sl užebna M ěstské policie i telefonicky. Naše služebna MP na Medlánecké č. 29 (KÚ Řečkovice) má tel.: 4122 6715 a MP Brno, Štefánikova č. 43 zase: 4112 4516. Posléze to byla v říjnovém čísle časopisu informace policie nazvaná "Jak být lépe vid ěn?", jež se týkala p ěších ú častník ů silni čního provozu: Nejzraniteln ějším ú častníkem silni čního provozu je chodec. Jeho jedinými prost ředky ochrany jsou opatrnost a ukázm ěnost. Mezi chodce pat ří také d ěti a senio ři, osoby zdravotn ě a t ělesn ě postižené. Všechny tyto skupiny jsou nejvíce ohroženy pro svou z horšenou soust ředěnost a

opatrnost. Takové chodce je pak dobré vid ět v čas. Zapojte se do projektu prevence nehod ovosti, který p řipravila M ěstská policie, a pat říte-li k rizikové skupin ě ú častník ů silni čního provozu, opat řete si reflexní fólie. Strážníci je lepí na hole, kole čkové nákupní tašky senior ů, invalidní vozíky a jízdní kola d ětí. Každá reflexní plocha zvyšuje šanci, že nás řidi č motorového vozidla v čas uvidí a zareaguje. Reflexní fólie m ůžeme získat na odd ělení prevence v budov ě Ředitelství M ěstské policie Brno, d ěti je dostanou také na dopravním h řišti MP v Lužánkách a p ři výuce dopravní výchovy na školách, kterou provádí strážníci Dopravního út varu. M ěstská policie je také bude distribuovat do Senior klub ů, domov ů a klub ů d ůchodc ů, Svazu invalid ů apod. Zájemci o bližší informace se mohou obráti t na adresu: MP Brno, odd ělení ATPP, Štefánikova č. 53, tel.: 4112 4211. Nezastupitelný podíl na sledování otázek bezpe čnosti a po řádku p řipadl v časopise jeho šéfredaktorce paní Jan ě Novotné, která m ěla v ro čníku 1999 dohromady sedm reportáží a dalších p řísp ěvk ů na toto závažné téma. Jedna reporáž, jež se týkal a podchodu u tramvajové zastávky Tylova, už byla zmín ěna a uplatn ěna v p ředcházející kapitole této KRONIKY. Hned do lednového čísla časopisu napsala tuto čtivou reportáž, kterou nazvala "Lhostejností ke h ře naslepo": V tramvaji decimují vyholení siláci chl apce ov ěšeného korálky, nelíbí se jim jeho ozdoba. Možná už za hodinu z de bude jiná parta ni čit okna diamantem p ři vrývání znak ů svého klanu do skel. V obou p řípadech jsou spolucestující zahled ěni do svých v ěcí natolik, že nevidí, neslyší. P řitom by jen sta čilo upozornit řidi če vybaveného vysíla čkou... Na zastávce leží člov ěk v bezv ědomí, možná opilec, možná diabetik v krizi. P řed Semilassem dochází k poty čce, blýskne se n ůž. Studenti, kte ří se vracejí v noci na koleje, dupou po autech a ulamují zrcátka, z okolních oken je pozoruje n ěkolik pár ů o čí. Z řetelná skupina kapsá řů v dlouhých pláštích a šátcích kolem krku obklo pí svou ob ěť na tržišti. N ěkdo by m ěl vždy zab ěhnout k telefonu nebo vytáhnout mobil z kapsy a vy ťukat 156 nebo 158, ale pro č se do toho plést? Rad ěji rychle pry č, zatáhnout záclony. Člov ěka nepot ěší, když ho v noci vzbudí automobilový alarm, do sladkého spánku jej ale zase m ůže ukolébat zjišt ění, že útok zlod ěje odneslo jen sousedovo auto. Netušil, že až zav ře okno, zhasne, a bude zase " čistý vzduch", p řijde na řadu jeho majetek. Nebo, co asi pocítí žena, když chytí za ruku kapsá ře, ale její pen ěženku s osmi tisíci již p řebírá komplic - uprost řed odpoledního provozu rušné t řídy prosí kolemjdoucí, ale nikdo se jí nezastane, nikdo nepomůže, nikdo nezavolá policii. Musí se nakonec spokojit s almužnou z lo čince, který jí z lupu vrátí t ři stovky, aby m ěla na cestu vlakem dom ů. Vedení české a m ěstské policie naší obce, které se se mnou d ělí o zkušenosti, o lhostejnosti ke krininalit ě soudí, že za n ěco m ůže strach sv ědků z nebezpe čí a opléta ček, za n ěco anonymita velkom ěsta, kde si každý hledí jen svého, i když t řeba již zítra bude sám ob ětí. Tvrdí, že práce policejních orgán ů může být ale bez aktivní spolupráce ob čanů, bez jejich informací, často hrou naslepo. A že je t řeba, protože náš právní řád vyžaduje k usv ědčení a potrestání pachatele sv ědecký d ůkaz, také vstát a říct: Ano, vid ěl jsem to! A p řipojit sv ůj podpis k protokolu. Tento článek vyvolal anonymní čtená řský ohlas, na který zareagovala šéfredaktorka časopisu v jeho únorovém čísle takto: Anonymy

Nechodí k nám do redakce často anonymní dopisy, tu a tam se ale n ějaký p řece jen objeví. Odesilatelé mají ve všem jasno, z nají viníky problém ů, n ěkdy mohou mít i kus pravdy, jen jim není kam odep sat. Tak jako te ď, kdy mi jeden tajemný čtená ř, inspirovaný mým článkem v lednovém zpravodaji "Lhostejností ke h ře naslepo", dal co proto. A jsme u ko řene v ěci: když ono je to s lhostejností ke kriminalit ě stejné jako s nepodepsanými dopisy. V prvním p řípad ě musíme sebrat odvahu vystoupit a zakro čit, ve druhém zase odvahu se podepsat. Pro dubnové číslo časopisu p řipravila paní Jana Novotná tento zajímavý článek, který nadepsala "Pen ěženka v popelnici": Nalézáme je v parcích pod lavi čkami a v ke řích, v popelnicích, pouli čních odpadkových koších zejména u tramvajových zast ávek - kapsá ři odhozené vybrakované pen ěženky, te ď už jen s lístkem od inkasa, papírkem s telefonními čísly či fotkou manželky. Nebo pouzdra s doklady, klí če a další v ěci. Co s nimi? Pokud je možné odloženou v ěc identifikovat, vrátíme ji nejspíš p římo majiteli. M ůžeme s ní ale také zajít na kteroukoliv služebn u české či m ěstské policie. Tady se dozvídám, že častými nálezci pen ěženek a doklad ů v parcích bývají školáci, kte ří si sem chodí hrát. T ěm pak policie vysloví za odpov ědný čin prost řednictvím ředitelství školy pod ěkování. Podle Ob čanského zákoníku náleží odevzdávajícím nálezné, tvo řené deseti procenty hodnoty v ěci. Možná ale h řejivý pocit, že bližnímu ušet říte patálie s po řizováním nových doklad ů a vým ěnou zámk ů, je odm ěnou nejv ětší. Pro toho, kdo se nerad zaplétá s policií , jsou od 1. října 1998 u všech služeben Policie České republiky zav ěšeny "Schránky d ůvěry", kam m ůže vhazovat nejen nálezy, ale i r ůzné stížnosti či podn ěty - schránky tedy vcelku slouží ke zjednodu šení komunikace ob čanů s policií. Pokud se nepoda ří majitele odevzdané v ěci vypátrat, řeší se záležitost prost řednictvím Magistrátu m ěsta Brna, odd ělením nález ů. V (Brn ě-)Králov ě Poli mohou nálezci využít i vhozu na hlavních dve řích radnice, podatelna vše další s policií protokol árn ě vy řídí. Nad p řestupky, kterých se ob čané dopoušt ějí, se šéfredaktorka časopisu zamýšlela v jeho kv ětnovém čísle v tomto článku: Strážník v nás Na sídlišti se ve sv ěží tráv ě povalují krabi čky od cigaret, mastné papíry se zbytky ve čeře, plechovky od limonád. A nemusí to být jen žalostné stopy nepo řádných chodc ů; jsou mezi námi i takoví, kte ří své odpadky vyhazují p římo z okna. U kontejner ů, v nedokon čených stavbách nebo v opušt ěných chátrajícíh objektech se hromadí smetí a od ložené v ěci, zárodky černých skládek. Zvlášt ě te ď v jarním slunci vystupují tyto naše h říchy s nemilosrdnou ostrostí. V komisi pro projednávání p řestupk ů p ři naší radnici prý se stížnosti na zne čiš ťování ve řejného prostranství objevují jen z řídka. Možná se p říliš spoléháme na strážce po řádku, ale ti nemohou být všude. Když tedy n ěkoho p řistihneme p ři činu, m ůžeme v ěc nahlásit na m ěstskou policii anebo p římo odd ělení p řestupk ů na radnici, (je tu ale i Schránka d ůvěry p řed vchodem na okrsek Policie ČR), a to ústn ě, písemn ě nebo telefonicky. Nejlepší je zajistit si sv ědka, ale i bez n ěho má výpov ěď svou cenu - sama o sob ě m ůže být výmluvným sv ědectvím p ři opakované stížnosti další strany. P řestupková komise je oprávn ěna dle vyhlášky č. 18/98 ud ělit za tento zdánliv ě banální p řestupek pokutu s vysokým stropem: papírek odhozený na chodník nebo z okna m ě m ůže p řijít na tisícovku, ale také na nev ěřitelných t řicet tisíc. A zakládání nebo rozši řování černé skládky až na padesát tisíc korun. P řesto je ale jasné, že sebev ětší míra pozornosti p říslušných

orgán ů, ale i naší vlastní, vše nevy řeší. Proto si možná potichou čku p řipome ňme, že nejlépe si povede, a to nejen s odpadky, str ážník v nás. Také v zá řijovém čísle časopisu m ěla následující článek na téma - "Spreje ři": Ur čit ě jsou mezi nimi výjimky. Um ělci, kte ří mohli zdobit r ůzné šedivé plochy, kdyby tuto šanci spreje ři ve svém celku nesmetli vlastní aresivitou, naprosto p řesahující hranici únosnosti. Jsou mezi nimi také oby čejní vandalové a teenage ři, co čmárají po zdech, jako jiní rozbijí lavi čku v parku nebo telefonní budku. Na slovo vzatí sp reje ři jsou ale ješt ě n ěco jiného. Práv ě tak jako skinheads, anarchisté nebo t řeba kdysi hippies, jsou i spreje ři spjati s jistou pochybnou ideou, již m ůžeme ozna čit jako protest proti spole čnosti a jejímu p řirozenému po řádku. Hnutí vzniklo p řed dvaceti lety v USA, rozší řilo se do Evropy a k nám proniklo ve v ětší mí ře po roce 1989. Organizované tlupy sprejer ů tvo ří z valné části st ředoškoláci i vysokoškoláci a najdou se tu i lid é, u níchž bychom to vzhledem k nižšímu ro čníku narození jen st ěží p ředpokládali. A rozhodn ě nejsou nemajetní, jak si lehce spo čítáme, uvážíme-li cenu sprej ů. V hierarchickém uspo řádání klanu získává jedinec tím výsadn ější postavení, čím více st řežené, frekventované či nep řístupné je místo, na n ěž umístí znak své skupiny. Graffiti pak vymezují opera ční zónu té které tlupy. Dosáhne-li škoda na postižených objektech výše dvou tisíc korun, je v ěc klasifikována jako p řestupek, p ři jejím p řekro čení pak jako trestný čin. P řed uplatn ěním právního úkonu je však t řeba viníky chytit a usv ědčit. A protože organizovaní spreje ři mají právní pov ědomí, pravidla konspirace a monitorovací prost ředky, není lehké je nachytat, natož jim n ěco dokázat. Zlo se ale neumí schovávat v ěčně. Možná i my, prostí ob čané, m ůžeme naponáhat k jeho postupnému odhalování. Kd yž budeme vnímav ější ke svým d ětem, svému okolí, ke všemu co nás obklopuje. Poznámku v říjnovém čísle časopisu nazvala "Mememnto" a varovala v ní p řed nebezpe čím na železni ční trati: V prostoru královopolského nádraží se v samém počátku letošních prázdnin stal t řináctiletý chlapec ob ětí nešt ěstí. P ři p řelézání odstaveného nákladního vagónu byl zasažen e lektrickým proudem a po n ěkolika dnech boje léka řů o jeho život podlehl svému t ěžkému zran ění. Nemusel se prý ani dotknout vedení, protože zd e nap ětí činí šest tisíc volt ů a k výboji m ůže dojít i na vzdálenost šedesáti až sta centimetr ů. Místo nešt ěstí se nalézá v blízkosti parku u "Zamilovaného háj ku", kde kolem již dlouho nepoužívaných vagón ů vede cesta k zahrádká řské kolonii. D ěti, které tu jezdí na kole, se mohou nechat zlákat zv ědavostí či touhou po dobrodružství a slézat staré nákladní vagóny, aniž tuší, jak smrtelné nebezpe čí jim hrozí, Proto a ť se z tragedie pou čí, aby smrt školáka nebyla zbyte čná. A v prosincovém čísle časopisu uve řejnila jeho šéfredaktprka paní Jana Novotná toto upozorn ění: Pozor na falešný soucit! "Jsem hluchý a n ěmý. P řisp ějte chudákovi, který se nem ůže radovat ze života ve sv ět ě zvuk ů" - hlásala cedulka, kterou si žebrák zav ěsil kolem krku. Když si s ním ale chce kolemjdoucí žena popovídat znakovou řečí, mladý zdatný žebrák ute če. Mohlo by totiž vyjít najevo, že "esperanto" neslyšících neovládá, že mluví a sl yší práv ě tak dob ře jako vy nebo já, i když spíš v jazyce své rodné Ukra jiny. A raduje se hlavn ě z výd ělk ů, které prý nejdou pod tisícovku denn ě

- a když je mu Št ěst ěna p řízniv ě naklon ěna, dosahují výše až p ěti tisíc korun. O takovém standardu by se mu ovšem v chudších pom ěrech jeho domoviny ani nesnilo... Další jemu podobný zase prodává p ředražené cetky po hospodách. Fantazie obchodník ů se soucitem je vynalézavá. Mnozí se necháme dojmout útrpnou situ ací b ěženc ů, bezdomovc ů i jiných neš ťastník ů. Ochotn ě vložíme minci či bankovku do klobouku žebráka v podchodu či u kostela, do dlan ě ženy v pestrém šátku s nemluvn ětem v náru čí. Ješt ě št ědřejší pak býváme k lidem t ělesn ě postiženým. I když je asi lepší nalet ět n ěkdy podvodníkovi než si zatvrdit srdce, p řesto je dobré mít se p řed falešnými ubožáky na pozoru. A to zvlášt ě te ď, p řed Vánocemi. Mohlo by se nakonec stát, že by se na opravdu pot řebné již nedostalo. Zmínku zaslouží též její dv ě noticky ze srpnového čísla časopisu, když první nazvala - "Napsali nám": Post ěžovala si nám jedna čtená řka na rušení no čního klidu a další nepo řádky spojení s činností pivnice, vinárny a diskotéky na Šelepov ě ulici. Tak se tam z redakce zajdeme podívat. Druhá nadepsaná "Vandalství" uvád ěla ilustraci z fotografie M. Mikscheové a bylo v ní uvedeno: V po čátku léta bylo násiln ě poškozeno kamenné sousoší Pieta s d řevěným k řížem z roku 1730 na K řižíkov ě ulici p řed odbo čkou na Kociánku. Postavy Piety v náru čí še říkových ke řů mají rozdrásané a olámané obli čeje a chodidla, Vandalství zde neznesv ětilo a nepoškodilo jen náboženskou a kulturní p amátku, ale také symbol utrpení a bolesti, symbol obecn ě lidský. Zbývají ješt ě dv ě stru čná pod ěkování, která byla v časopise za řazena do rubriky "Informujeme" - první do červencového čísla: - Pod ěkování. Dne 7. června 1999 jsem v prodejn ě obuvi SALOON No 1, Vodova 63 zapomn ěla pen ěženku s v ětším obnosem pen ěz. D ěkuji touto cestou prodava čkám z propdejny za vrácení. Alena Kašparová Druhé ješt ě stru čnější se objevilo v zá řijovém čísle: - Pod ěkování. D ěkuji policist ům ČR, odd ělení (Brno-)Královo Pole za pomoc v tíživé situaci. Mgr. Irena Novotná S problematikou bezpe čnosti souvisí velmi obsáhlý materiál, který vypracoval vedoucí organiza čního a správního odd ělení naší M Č pan Karel Št ěpán. Obsahuje d ůležité informace pro všechny ob čany, jak si mají po čínat v nejr ůznějších mimo řádných situacích, které by mohly nastat. Byl publikován v červencovém řísle časopisu pod názvem: Komunikace s obyvatelstvem v o hrožení (Skute čnou pohromou je, když nevíš, co bys m ěl ud ělat.) Vážení ob čaní, dovolte, abychom Vám v tomto prázdninovém čísle podali základní informace o komunikaci s obyvatelstvem v p řípad ě ohrožení a první základní údaje o tom, jak se zachovat v p řípad ě neo čekávané události nebo ohrožení. Záplavy, havárie kamion ů s nebezpe čnými látkami, z řícení letadel, výbuchy chemických provoz ů, úniky toxických látek do vody a ovzduší, ekologické katastrofy, tornáda, zem ět řesení ... denn ě nám zpravodajové p řinášejí informace o t ěchtro pohromách a nešt ěstích ze všech kout ů sv ěta. V naší republice našt ěstí k rozsáhlým pohromám tak často

nedochází. P řesto nás však události posledních let nutí všech ny bez rozdílu se nad t ěmito a dalšími podobnými událostmi zamyslet. Šance, i když n ěkdy velice malá, jak podobné situace zvládnout, ochránit sebe a své nejbližší a samoz řejm ě p řežít, vždycky existuje. Pravd ěpodobnost p řežití se vždy zvyšuje, když nás mimo řádná událost nep řekvapí, to znamená, jsme-li na podobné situace p řipraveni a víme hned zpo čátku, jak se zachovat. P řitom "investice" do zvýšení jistoty jsou minimální, sta čí se p ředem seznámit s nebezpe čím, které m ě může potkat a p řečíst si tento stru čný návod, jak si po čínat, když zazní varování. Když zazní siréna ... Zvuk sirény znamená vždy n ějaké nebezpe čí. Siréna varuje. Její zvuk p řipomíná, že došlo k neo čekávané události, která ohrožuje životy a majetek ob čanů a obce, a že bude nutné se ukrýt nebo opustit ohro žený prostor, p řípadn ě zahájit záchranné práce nebo splnit jiná na řízení, která vyhlásí starosta, obecní ú řad nebo samotný p řednosta obecního ú řadu. Varovný signál sirény, který ohlašuje nebezpe čí, je nutno odlišovat od signálu, kterým se provádí pravi delné akustické zkoušky sirén. Tyto zkoušky jsou oznamovány p ředen a konají se 2x ro čně, zjara a na podzim v poledních hodinách. P řehled varovných signál ů: Katastrofa - kolísavý tón sirény po dobu 2 minut Všeobecná výstraha - trvalý tón sirény po dobu 2 minut Nebezpe čí zátopové vlny - p řerušovaný tón sirény po dobu 2 minut Požární poplach - p řerušovaný tón sirény po dobu 1 minuty Zkouška sirény - trvalý tón sirény po dobu 140 vte řin Okamžit ě se ukryjte Když uslyšíte sirénu ohlašující katastrofu či všeobecnou výzvu, co nejrychleji se ukryjte, kdekoliv to jen bude mo žné. Nehledejte žádné betonové kryty, v první m okamžiku pln ě posta čí k ochran ě života zd ěná budova, kterou lze uzav řít. Nebojte se požádat o poskytnutí úkrytu a o pomoc v jakýchkoli obj ektech a budovách, a ť se momentáln ě nacházíte kdekoliv. Zvuk sirény nep řikazuje okamžit ě se vrátit dom ů, ale okamžit ě se ukrýt co nejblíž místa, kde se práv ě nacházíte. Práv ě tím si dost možná zachránite život. Když lidé budou klepat na vaše dve ře, dejte jim p říležitost se ukrýt. Pokud uvidít ě, že n ěkte ří zvuk sirény nezaslechli, varujte je, sd ělte jim, že hrozí nebezpe čí a poskytn ěte jim p řípadnou pomoc. Jakmile se ukryjete v budov ě, musíte zav řít dve ře a okna kv ůli bezpe čnosti osob uvnit ř. Siréna m ůže s velkou pravd ěpodobností signalizovat zrovna únik toxických látek, pl ynů, radia čních zplodin a jed ů. Uzav řením prostoru snížíme pravd ěpodobnost vlastního zamo ření. Více informací a podrobností, co se stalo a co se doporu čuje d ělat dál, se dozvíte ze zpráv, rádia, televize a v n ěkterých obcích z m ěstského rozhlasu. Informace o tom, co d ělat, bude vždy vydávat Váš obecní ú řad nebo okresní ú řad. Když uslyšíte sirénu ohlašující nebezpe čí zátopové vlny (vyhlašuje se v p řípad ě náhlého protržení vodní nádrže nebo p ři rozsáhlých povodních - v M Č (Brno-)Královo Pole hrozí minimální nebezpe čí), zanechte veškeré činnosti a vystupte na nejvyšší místo v terénu. Je- li více času, ři ďte se pokyny rozhlasu a televize. V p řípad ě požárního poplachu co nejrychleji opus ťte ohrožený prostor a poskytn ěte pomoc ohroženým osobám. Pokud je to ješt ě možné, vyneste na bezpe čné místo z ho řícího objektu cenné v ěci, výbušné a jedovaté látky a vyve ďte domácí zví řata. D ěti, které jsou ve škole, je nutné ponechat ve škol e a neposílat

je dom ů nebo se snažit se je ze školy vyzvednout. Škola s e o zajišt ění jejich bezpe čí na nezbytnou dobu postará a sd ělí jim, co mají d ělat dál. Jestliže cestujete automobilem a uslyšít e varování, je nejlepší okamžit ě automobil zaparkovat (odstavit tak, aby siln ice z ůstaly pr ůjezdné) a vyhledat úkryt v nejbližší budov ě, či na nejbližším vysokém míst ě v terénu. Jakmile uslyšíte zvuk sirény, nikam n etelefonujte. Váš pokus o získání telefonických informací jenom zatíží telefonní sí ť. Nejspíš se stejn ě nikam nedovoláte, ale zcela nepochybn ě zkomplikujeme činnost záchranným jednotkám a pracovník ům havarijních štáb ů. Je to zbyte čné! V dalších odstavcích se do čtete, že informace získáte jinak, aniž byste komplikovali řešení vznikající mimo řádné situace. Zapn ěte rádio (nebo televizi)! Informace o tom, co se stalo, pro č byla spušt ěna siréna a varováno obyvatelstvo a co d ělat dále, uslyšíte v pravidelných relacích a zpravodajských vstupech na vaší regionální rozhlasové stanici. Tyto informace je možno vysílat i v síti kabe lové televize, p řípadn ě v obecním rozhlasu, jsou-li instalovány. Ve v ětšin ě míst však tyto informace budou vysílány na n ěkterém místním vysíla či v pásmu VKV. Zajist ěte si proto p ředem p řenosný radiop řijíma č VKV a baterie. Pokrytí signálem je ve v ětšin ě míst dobré, avšak musíte si p ředem zjistit, na které frekvenci VKV p říslušný okresní ú řad p ředpokládá po vzniku mimo řádné události vysílat tyto informace (v Brn ě nap říklad KISS Hády na frekvenmci 88,3 MHz, Rádio Krokodýl na frekvenci 103,0 MHz, apod.). Na stanicích s celostátním pokrytím (roz hlasových i televizních) se p ředpokládá informování obyvatelstva o opat řeních v rámci celého státu, a to pouze v tom p řípad ě, p ůjde-li o mimo řádnou situaci zna čného rozsahu, která vyžaduje koordinaci opat ření na úst řední úrovni. Ur čitým p říkladem mohou být nap říklad povodn ě na Morav ě v roce 1997. Nep řetržitý poslech stanic vybraných okresním ú řadem zajistí pot řebnou informovanost o situaci a poskytne všem aktu ální doporu čení, jak se chovat a co d ělat dál. A co když bude na řízena evakuace? K situaci, kdy bude nutné co nejrych leji po varování opustit ohrožený prostor, m ůže dojít p ři nejr ůznějších druzích ohrožení. Pokyn k evakuaci bude p ředán z krizového štábu obyvatelstvu v ohroženýc h místech formou tís ňové informace. Zpravidla bude k tomu využita lokáln í rádiová stanice VKV. V takovém p řípad ě je pot řebné p ředevším: - p řipravit si s sebou nejnutn ější v ěci (evakua ční zavazadlo) - uzav řít p řívod vody, plynu a vypnout elekt řinu - prov ěřit, že i vaši sousedé v ědí, že byla na řízena evakuace Zp ůsob provedené evakuace se dozvíte z vysílání rádia VKV, v n ěkterých obcích nap říklad z obecního hlášení. Vše je sice závislé na konkrétní situaci, ale je vždy nutné resp ektovat na řízený zp ůsob evakuace, aby nedošlo ke zbyte čným panikám a dopravním problém ům. Bude-li povoleno použití vlastních vozide l, vezm ěte s sebou tolik osob, kolik jen bude možné, sledujte dopr avní informace vysílané v rádiu a ři ďte se dopravními pokyny policie a místními úpravami pomocí dopravních zna ček, které vás dostanou na ur čené shromaždišt ě. Jestliže nelze použít vlastní vozidlo (ne bo nebude bezpe čné jeho použití) a p řeprava se uskute ční s využitím prost ředk ů ve řejné dopravy, dozvíte se z rozhlasového vysílání, jak je p řeprava zajišt ěna a kam se máte dostavit (kde je místo, kam pro vá s p řepravní prost ředky p řijedou). P řeprava nemocných, postižených, nemocnic, škol apod. se zajiš ťuje pomocí prost ředk ů p řid ělených obci se zvláštním z řetelem ke specifice cestujících. Tuto p řepravu řídí personál p říslušné instituce, který má k tomuto úkolu vydané p říslušné pokyny. Respektujte jeho na řízení

a p říkazy. Uschovejte si tyto pokyn y Dejte je p řečíst všem rodinným p říslušník ům, soused ům a známým a pohovo řte si s nimi o tom, jakým zp ůsobem se p řipravíte na podobné situace ve vaší rodin ě a obci. Uložte si tyto informace na známé místo, nap říklad vedle osobních doklad ů. Pokud šlo o po řádek na území naší M Č, bylo trvalým problémem nevyhovující chování majitel ů ps ů. V kv ětnovém čísle časopisu k tomu publikovala vedoucí odboru živnostenského a ve řejných služeb paní Ing. Dagmar Malá tento článek: Psi a čistota ve řejných ploch V poslední dob ě obdržel Odbor živnostenský a ve řejných služeb Ú řadu M Č Brno-Královo Pole n ěkolik stížností ob čanů na chování majitel ů ps ů v (Brn ě-)Králov ě Poli. Jednalo se p ředevším o zne čiš ťování ve řejných ploch výkaly ps ů, v četn ě d ětských h řiš ť a pískoviš ť. Poto se opakovan ě, jako každý rok, pokoušíme oživit všem majitel ům ps ů jejich n ěkteré povinnosti: 1) Poplatek ze ps ů je místním poplatkem, jehož správa se řídí da ňovými p ředpisy. Takto vybrané poplatky jsou p římým zdrojem pro financování výdaj ů m ěstské části. Je mylné se domnívat, že tyto poplatky slouží pouze pro ú čely spojené s chovem ps ů. Poplatek se platí ze ps ů starších 6 m ěsíc ů. 2) Chov ps ů ve m ěst ě Brn ě upravuje vyhláška č. 12/93 o podmínkách chovu zví řat na území m ěsta Brna. Z této vyhlášky vybíráme n ěkteré d ůležité části: článek 2 odstavec 6 - v bytových a rodinných do mech musí být zví řata v lidské pé či (psi, ko čky atd.) chována tak, aby jejich chov nenarušoval neúm ěrným hlukem (opakované dlouhé št ěkání, vytí ps ů v denních i no čních hodinách), zápachem, zne čiš ťiváním spole čných prostor apod., bydlení ostatních osob. článek 2 odstavec 11 - Je zakázán chov a p řístup zví řat do škol, provoz ů ve řejného stravování, potraviná řské výroby, do prodejen s potravinami, zdravotnických za řízení (krom ě strážních ps ů za podmínek stanovených M ěstským hygienikem a m ěstskou veterinární správou). Zakazuje se rovn ěž p řístup do kulturních institucí, na ve řejné kulturní akce, do spole čných ubytoven a provozoven poskytujících ve řejné služby, na d ětská h řišt ě a pískovišt ě, cvi čišt ě, koupališt ě, h řbitovy a další místa opat řená upozorn ěním na zákaz vod ění zví řat s výjimkou vodících ps ů pro nevidomé osoby. článek 4 odstavec 2 - vod ění ps ů je dovoleno pouze na vodítku, bez n ěj pouze s náhubkem. článek 4 odstavec 3 - p ři vod ění ps ů (zví řat) musí být osoba vybavena prost ředky k odstran ění zne čišt ění zp ůsobeného psy (zví řaty) na ve řejných prostranstvích. Poznámka: K dotaz ům t ěch slušných majitel ů ps ů, kte ří takto skute čně činí, uvádíme, že exkrementy je možné vyhodit do o dpadkových koš ů, které jsou umíst ěny na ve řejných plochách (Brna-)Králova Pole. Jiný zp ůsob likvidace (do kanál ů, popelnic u rodinných dom ů apod.) není p řípustný. Jakékoliv dotazy týkající se chovu ps ů, p řípadn ě i jiných zví řat na území M Č (Brno-)Královo Pole je možné odpov ědět osobn ě v ú řední dny nebo na tel. č. 4158 8237 - Ing. Malá nebo 4158 8231 Ing. Illeová . Poplatky ze ps ů vybírá Finan ční odbor Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole paní Gritzová, IV. poschodí, dve ře č. 64 - tel. Č. 4158 8287. Tatáž autorka (paní Ing. Dagmar Malá) uve řejnila v zá řijovém čísle časopisu následující "Seznam míst pro ven čení ps ů v M Č Brno-Královo Pole": V návaznosti na usnesení Rady M Č (Brno-)Královo Pole zajistit

umíst ění nových ozna čení míst pro ven čení ps ů v M Č (Brno-)Královo Pole je zve řej ňován seznam míst, kde je možné psy legáln ě ven čit bez postihu m ěstské policie. 1) ulice St řední - travnatý pás podél komunikace mezi ulice mi Sk řivanova a Rybní ček, levá strana sm ěr Brno-st řed. 2) Humna - travnatá plocha podél radiály Sportovní mezi ulicemi Milí čovou a Reissigovou, podélnou hranicí je dlážd ěný chodník. 3) Kartouzská-Štefánikova - travnatá ploch a podél cesty do par číku Kartouzská od ulice Štefánikovy sm ěrem k ulici Domažlické, plocha kon čí v p ředprostoru d ětského pískovišt ě. 4) ulice Tábor - travnatá plocha - proluk a vedle bývalé prodejny LOMA. 5) ulice Klatovská - travnatý pás podél k omunikace na levé stran ě od ulice Hrn čí řské k ulici Šumavské, od vjezdu na parkovišt ě po vjezd do areálu kolejí VUT. 6) ulice Antonína Macka - železni ční násep od Palackého t řídy po celé délce k ulici Pod ěbradov ě, dále za komunikací od ulice Pod ěbradovy k lokalit ě 2) - Humna. 7) ulice Vodova - konec ulice Vodovy sm ěr Brno-st řed, travnatá plocha s ke řovými porosty pod koupališt ěm Dobrovského. 8) ulice Hradecká - od ulice Svatoplu ka Čecha sm ěr k ulici Dobrovského, travnaté plochy mezi komunikací a garážemi. 9) ulice Královopolská - travnatý svah pod komunikací, levá strana, sm ěr Žabov řesky, od komunikace po podchod Hradecké radiály. 10) Purky ňova - travnatý pás podél parkovišt ě Tesly, od ulice Červinkovy po konec h řišt ě p řed vjezdem do sídlišt ě Her číkova. 11) Hercokova - travnaté plochy za domy Her číkova č. 11 - 15, vymezené vjezdem ke garážím po d ětské h řišt ě-pískovišt ě. 12) Srbská - pata svahu z vnitrobloku Ram ešova-Hlavá čkova. 13) Dalimilova - travnatá plocha mezi sjezdem na Svitavskou radiálu a sídlišt ěm. 14) par čík u (nádraží) ČD (Brno-)Královo Pole - zadní část parku od podchodu k ulici Myslínov ě po sjezd z komunikace K řižíkova na ulici Myslínovu. 15) K řižíkova-Mojmírovo nám ěstí - travnatá plocha na pravé stran ě podél komunikace sm ěr Královopolská, a.s., vymezena ulicí Košinovou a Mojmírovým nám ěstím. 16) K řižíkova - pata svahu trat ě ČD nad velkým parkovišt ěm naproti Královopolské, a.s. P řípadné bližší informace je možné obdržet u Ing. Malé tel. č. 4158 8237, nebo u Ing. Illeové, tel. č. 4158 8231.

ODPAD A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ P řžedevším Odbor živnostenský a ve řejných služeb Ú řadu naší M Č v ěnoval soustavnoiu pozornost problém ům uvedeným v nadpisu této kapitoly KRONIKY, jak o tom sv ědčilo hned lednové číslo časopisu, kde se objevila mimo jiné i tato obsáhlá informace nadepsaná "Kam s odpady v (Brn ě-)Králov ě Poli?": 1. Sb ěrné st ředisko Milí čova Provozní doba platná od 1. ledna 1999 ------------------------------------- ----------- pond ělí 14.00 - 18.00 úterý až pátek 9.00 - 12.00 14 .00 - 18.00 sobota 9.30 - 12.00 14 .00 - 18.00 ned ěle 14.00 - 18.00 ------------------------------------- ----------- Seznam odpad ů odebíraných st řediskem 1) dve ře, okna 2) osv ětlovací t ělesa - lustry, zá řivky apod. 3) nábytek d řevěný i kovový - v četnš čaloun ění 4) spot řební elektronika - televizory, rádia, po číta če apod. 5) sporáky, kamna 6) odst ředivky, pra čky, my čky nádobí apod. 7) chladni čky, mrazni čky 8) podlahové krytiny - koberce, linolea, korek apod. 9) staré nát ěrové hmoty a jejich obaly, chemikálie, ropné produkty, zaolejované hadry, št ětky apod. 10) pneumatiky do rozm ěru pneu z osobních aut 11) ostatní objemný odpad z domácností, který nelze sbírat do sb ěrových nádob 110 a 1110 l (vyjma odpad ů, které nelze sbírat - viz vyhláška č. 7/1998 o nakládání s odpady na území m ěsta Brna - nap říklad uhynulá zví řata) 12) živo čišné a rostlinné tuky 13) kola, ko čárky, kolob ěžky, t říkolky, hra čky v ětších rozm ěr ů 14) obalový materiál - kartony, polystyren , plasty apod. 15) sklo a sklen ěné st řepy v četn ě skla s drátem, autoskla 16) stavební su ť - do 1 m3 17) stavební d řevo - do 1 m3 18) kovový odpad - trubky, okapy, okapové svody apod. - do 1 m3 19) stará elektro-instalace do 50 kg 20) odpad z údržby zahrad - klestí z pro řezu do 100 kg P ři odkládání v ětšího množství než stanovuje limit, se dovozce odpadu považuje za právnickou osobu a je povin en poskytnout úhradu dle ceníku, který je umíst ěn na sb ěrném st ředisku. 2. Sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne ve dnech: 17. února, 6. dubna, 19. kv ětna, 30. června, 18. srpna, 30. zá ří a 15. listopadu (1999). ------------------------------------- -------------

čas stanovišt ě ------------------------------------- ------------- 15.30 - 15.50 Sta ňkova - u školy 16.00 – 16.00 Dalimilova - parkov išt ě u vrby 16.30 - 16.50 Mánesova 17.00 - 17.20 Boženy N ěmcové - Bulharská 17.30 - 17.50 Červinkova - Me čí řova 18.00 - 18.20 Svatopluka Čecha - Charvatská 18.30 - 18.50 Vackova - Vodova 19.00 - 19.20 Tábor č. 44, stanovišt ě popelnic 19.30 - 19.50 Šumavská - Klatovsk á ------------------------------------- ------------- Drobný chemický odpad je možno uložit i mimo tento termín na sb ěrné st ředisko Milí čova do speciálních kontejner ů - provozní doba viz st ředisko Milí čova. Další p řípadné informace m ůžete obdržet na tel: 4158 8231 Ing. Jana Illeová, odbor živnostenský a ve řejných služeb. K uvedeným informacím p řineslo únorové číslo časopisu v rubrice "Nep řehlédn ěte" umíst ěné hned na první stránce tyto dv ě dopl ňující zprávy p říslušného odboru naší M Č: - P řipomínáme, že sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne 17. února 1999 ( čas a jednotlivá stanovišt ě byla zve řejn ěna v lednovém zpravodaji). - V lednovém čísle časopisu Královo Pole byl zve řejn ěn v článku "Kam s odpady v (Brn ě-)Králov ě Poli" seznam odpad ů odebíraných sb ěrovým st řediskem na ulici Milí čova. V pr ůběhu m ěsíce ledna 1999 došlo k n ěkterým zm ěnám, zvlášt ě pak pokud se týká množství bezplatn ě odebíraných odpad ů. Celý seznam bude uve řejn ěn v b řeznovém čísle časopisu, do té doby bude nový seznam v četn ě ceníku umíst ěn v areálu sb ěrného st řediska na ulici Milí čova. Bližší informace je možné získat na tel. č. 4158 8231 Ing. Illeová. Do b řeznového čísla časopisu paní Ing. Jana Illková p řipravila tento aktualizovaný p řehled r ůzného odpadu p řebíraného královopolským sb ěrným st řediskem pod již známým názvem "Kam s odpady v (Brn ě-)Králov ě Poli" (tentokrát už bez otazníku): K lednovému článku zve řej ňujeme slíbený nový seznam odpad ů odebíraných ve sb ěrném st ředisku na ulici Milí čova, v četn ě ceníku. Do kategorie drobných podnikatel ů se za řazuje automaticky každý, kdo odevzdá jednorázov ě více než 50 kg odpad ů s tím, že je povinen se legitimovat a za likvidaci odpadu je povinen uh radit částku dle tarif ů. Poplatky za odevzdání odpa du: ----------------------------------------------- ------------------------ Cena pro Cena pro Název odpadu ob čany podnikatele ----------------------------------------------- ------------------------ Odpadní stavební d řevo zdarma 1,- K č/kg D řevěné obaly zdarma 1,- K č/kg Sb ěrový papír (noviny, obaly) zdarma zdarma Sb ěrové sklo (bílé, barevné) zdarma O,50 K č/kg Stavební su ť zdarma 0,50 K č/kg Železný šrot zdar ma zdarma Barevnmé kovy (Al, Ob, Cu, Zn, Ni) zdar ma zdarma Autobaterie zdar ma 20,- K č/ks Baterie knoflíkové zdar ma 1,- K č/ks Baterie asfaltové zdar ma 1,- K č/ks Zá řivky a výbojky zdarma 15,- K č/ks

Ustalova če zdarma 1 0,- K č/ks Lé čiva v četn ě lékovek zdarma 15,- Kč/kg Odpadní olej zdar ma 5,- K č/kg Odpadní tuky zdar ma 5,- K č/kg Staré nát ěrové hmoty zdarma 15 ,- K č/kg Odpadní nát ěrové hmoty zdarma 15,- K č/kg Odpadní fólie zdar ma 15,- K č/kg Polystyren zdar ma 120,- K č/m2 Odpad PVC zdar ma 18,- K č/kg Obaly a nádoby z plastových hmot zdar ma 18,- K č/kg Staré pneumatiky (osobní auta) zdar ma 40 - 100,- K č/ks Odpad polyakrylátových vláken zdar ma 15,- K č/kg Zbytky látek a tkanin zdar ma 2,- K č/kg Sb ěrový textil zdarma 2,- K č/kg Objemný odpad z domácností zdar ma 2,- K č/kg Staré ledni čky zdarma 20,- K č/ks Staré televizory a rádia zdar ma 20,- K č/ks ----------------------------------------------- ------------------------ Tento seznam a ceník je platný do doby z veřejn ění nového ceníku, který je p řipravován OŽP MMB (Odborem životního prost ředí Magistrátu m ěta Brna). V dubnovém čísle časopisu pak tatáž autorka ješt ě jednou publikovala stejnou informaci o sb ěru drobného chemického odpadu, která byla již uve řejn ěna v lednovém čísle. Únorové číslo časopisu obsahovalo z této problematiky ješt ě tuto zajímavou zprávu: Druhotné suroviny nejsou odp adem Odvoz a likvidace domovního odpadu se stává velmi nákladnou záležitostí, a proto i z tohoto d ůvodu je výhodn ější recyklovatelné složky domovního odpadu separovat a odevzdávat k dalšímu zpracování. Sb ěrné suroviny, a.s. Brno, provozovna Brno nabí zí odkoupení papíru i dalších druhotných surovin v síti výkupen. V naší m ěstské části se jedná o výkupnu na ulici Božet ěchova č. 91, která je otev řena každé sudé pond ělí 9 - 12 hod. a 13 - 17 hod., úterý až pátek 9 - 15 hod., tel. č. 4121 3694, dále na ulici Her číkova č. 3, kde je otev řeno ve st ředu od 15 - 18 hod. Informace o výkupních dobách, adresách a sortimentu všech výkupen v Brn ě na tel. č. 538 851, 538 822. Do b řeznového čísla časopisu napsala vedoucí Odboru živnostenského a ve řejných služeb paní Ing. Dagmar Malá následující str učné upozorn ění nadepsané "Jarní úklid 1999": Ú řad M Č Brno-Královo Pole bude i v letošním roce orga nizovat takzvaný Jarní úklid. Termíny jsou stanoveny od 31. b řezna do 29. dubna 1999 s tím, že úzce souvisejí s termíny prv ních blokových čišt ění. Bližší informace budou ob čanům doru čeny vždy p ředem formou letá čků po jednotlivých blocích, kde bude jarní úklid p řipravován. Odpov ědným pracovníkem za organizování jarního úkl idu byla stanovena Ing. Jana Illeová, pracovnice OŽVS ÚMČ (Brno-)Královo Pole, kde je možno získat bližší informace v p řípad ě pot řeby (tel. č. 4158 8231). V dubnovém čísle časopisu pak paní vedoucí odboru uve řejnila tento zásadní článek, který nadepsala "Pé če o životní prost ředí

- jaro 1999" a v n ěmž uvedla: Vážení obyvatelé m ěstské části (Brno-)Královo Pole, s nastávají-

cím jarem si vás dovoluji seznámit s n ěkterými akcemi, jejichž cílem je zlepšit životní prost ředí v naší m ěstské části. Jako každý rok i letos organizuje Ú řad M Č (Brno-)Královo Pole takzvanmý jarní úklid, o jehož náplni a ú čelu jste byli informováni již v minulém čísle a nyní Vám uvádíme p řesné termíny konání této akce. Jarní úklid spole čně se zapo četím sezóny zahradnických prací na plochách ve řejné zelen ě a provedení úklidu po zimním období na všech komunikacích vedoucích (Brnem-)Královým Pole m jsou základem dobrého stavu životního prost ředí a v ěřím, že se tak stane i za vašeho p řisp ění. A abychom nebyli pouze u toho uklízení, ch ci vás informovat o tom, že i v letošním roce prob ěhne ekologická akce Strom života, která je zam ěřena na výchovu malých d ětí ve vztahu k p řírod ě i jejich bezprost řednímu okolí, kde žijí. V záv ěru tohoto krátkého oslovení vás, ob čanů (Brna-)Králova Pole, se zastavím u problemat iky vzniku a likvidace takzvaných divokých skládek. Snad každý rozumný člov ěk je schopen chápat to, že ve řejné plochy nejsou skladišt ěm všeho nepot řebného, jak to často v terénu vypadá. Dnes, kdy na území M Č (Brno-)Královo Pole existuje takzvané sb ěrné st ředisko neskladného domovního odpadu, kde každý ob čan může odložit, v p řevážné mí ře bezplatn ě, veškerý odpad, který se nevejde do popelnice, snad již není nutné vytvá řet divoké skládky, a to nejlépe na místech h ůře p řístupných, kde často b ěžně nikdo nechodí apod. Zá řným p říkladem je nedávno zlikvidovaná skládka pod most em p řes koleje ČD k ulici Myslínova. Likvidace této skládky byla zna čně finan čně náro čná a již za pár dní se op ět objevil první odpad, který zde n ěkdo vysypal. Je sice pravdou, že v letošním roce v návaznosti na novou koncepci svozu a likvidace komunálního odpadu v m ěst ě Brn ě je likvidace divokých skládek hrazena z rozpo čtu m ěsta Brna, nikoliv m ěstské části, ale i tak jde v podstat ě o jednu kapsu, ze které jsou vytahovány peníze. Mějme proto zájem, aby m ěsto nedoplácelo na ty neslušné a nevychované kolem nás a snad poté budou peníze i na zkrášl ení životního prost ředí, nikoliv jen na b ěžnou údržbu. Pro totéž dubnové číslo časopisu p řipravila pracovnice úseku ve řejných služeb OŽVS ÚM Č Brno-Královo Pole paní Vlastimila Veselá tento p řehledný materiál: Blokové čišt ění v roce 1999 Uvádíme harmonogram blokového čiš ťění pro rok 1999, které za číná dnem 25. b řezna 1999. Tiskopisy "Upozorn ění řidi čům" budou vyv ěšeny v domech M Č (Brno-)Královo Pole a na ú řední desce Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole. Blok č. 1: (ulice Florianova, Hostinského, Hrubého, Ch aloupkova, Chel čického, Kollárova, Košinova, Malátova, Metod ějova, Milí čova, Šafa říkova, Škárova, Veleslavínova, Antonína Macka, Mojmíro vo nám ěstí, Ptašínského, Kabátníkova, Vnit řní, St řední, Sk řivanova, Sta ňkova – od Pionýrské po Rybní ček) ve dnech 25. b řezna, 4. kv ětna, 3. června, 22. července, 17. srpna a 16. zá ří. Blok č. 2: (ulice Blahoslavova, Božet ěchova, Dalimilova, Mánesova, Kamanova, Volfova, Byst řinova, Galandauerova, Tylova, Mojžíšova, Budov cova, Fibichova, Myslínova, P řed nádražím) ve dnech 1. dubna, 6. kv ětna, 8. června, 27. července, 19. srpna a 23. zá ří. Blok č. 3: (ulice Boženy N ěmcové, Ramešova, Havlišova, Bulharská, Hlavá čkova, Riegrova, Huta řova, Červinkova, Her číkova, Slovanské nám ěstí, Kubešova, Berkova, Srbská č. 48-70) ve dnech 8. dubna, 11. kv ětna, 10. června.

29. července, 24. srpna a 30. zá ří. Blok č. 4: (ulice Ruská, Svatopluka Čecha, Me čí řova, Sadovského, T ěšínská, Tyršova, Vodova, Skácelova, Hradecká - soub ěžná komunikace, Husitská - v četn ě parkovišt ě) ve dnech 15. dubna, 13. kv ětna, 15. června, 3. srpna, 26. srpna a 7. října. Blok č. 5: (ulice Jungmannova, Matulkova, Máchova, Pešinov a, Podešvova, Slovinská, Tererova, Vackova, Vodova, Charvatská, U vodárn y, Högrova, Kepákova) ve dnech 22. dubna, 18. kv ětna, 17. června, 5. srpna, 2. zá ří a 14. října. Blok č. 6: (ulice Klatovská, U Červeného mlýna, Domažlická, Chaloupeckého nám ěstí, Chlupova, Reissigova, Kartouzská, Šelepo va, Šumavská, Tábor, Klusá čkova, Dobrovského, Rybní ček, Sportovní, Sportovní za Aralem, Sportovní podél parkovišt ě) ve dnech 29. dubna, 20. kv ětna, 24. června, 10. srpna, 7. zá ří a 21. října. Žádáme obyvatele, pokud uklízejí p řed vlastními objekty, aby takto činili p řed termínem blokového čišt ění (doporu čujeme minimáln ě 2 - 3 dny p řed termínem) a smetky ponechali na okraji chodní ku, nikoliv na silnici. Tyto úklidová četa firmy JAVA odstraní v rámci p řípravy na blokové čišt ění. Jarní úklid - jak jsme Vás informovali p rost řednictvím časopisu Královo Pole již v m ěsíciu b řeznu, bude probíhat ve dnech 7. dubna (pro blok č. 3), 14. dubna (pro blok č. 4), 21. dubna (pro blok č. 5), 28. dubna (pro blok č. 6). Dne 24. b řezna jarní úklid prob ěhl pro blok č. 1 a 31. b řezna (pro blok č. 2). Za kontrolu provedení odpovídá Vlastimila Veselá, tel. 4158 8233. Do šesti blok ů zde bylo za řazeno 87 ulic (a nám ěstí) - z toho ulice Sportobní hned t řikrát (Blok 5), ulice Vodova dvakrát (Bloky 4 a 5), ulice U vodárny (Blok 5) je sice na hranicích naší M Č, pat ří však do KÚ Žabov řesky a do M Č Brno-Žabov řesky, a kone čně název P řed nádražím (Blok 2) lze brát pouze jako pomístní pojmenování, ale nikoli jako ulici. I když se v tomto seznamu ulic a nám ěstí vynechávají ty, kterými vedou linky m ěstské hromadné dopravy (zvlášt ě tramvaje), nejsou zde t řeba uvedeny ulice: Cimburkova, Černíkova, Hrn čí řská, Kociánka, K řivého, Podnikatelská, Sladkovkého, Technická, T rtílkova aj., ani Rostislavovo nám ěstí. Stru čné zprávy o sledovaných otázkách v této kapitole KRONIKY se dále objevily v t ěchto šesti číslech časopisu (jednou i dvakrát) v rubrice "Informujeme". Už v b řeznovém čísle: - P řipomínáme, že sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne 6. dubna 1999 ( čas a jednotlivá stanovišt ě byla zve řejn ěna v lednovém zpravodaji). - Sb ěrné suroviny, a.s. Brno informují: Výkupna sb ěrných surovin na ulici Božet ěchova č. 91, otev řeno každé sudé pond ělí 9 - 12, 13 - 17 hod., úterý až čtvrtek taktéž a v pátek od 9 - 15 hod. tel. 4121 3694 - provozovna na ulici Her číkova byla zrušena. V kv ětnovém čísle časopisu: - Sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne dne 19. kv ětna 1999, čas a jednotlivá stanovišt ě byla zve řejn ěna v dubnovém zpravodaji. Drobný chemický odpad je možno uložit i mimo tento te rmín na sb ěrné st ředisko Milí čova do speciálních kontejner ů. Sb ěrné st ředisko Milí čova, otevírací doba od 1. kv ětna 1999: Po 12 - 18, Út - Pá 10 - 18, So 10 - 12, Ne 16 - 20 hod. V červnovém čísle časopisu:

- Sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne dne 30. června 1999, drobný chemický odpad je možno uložit i mimo tento termín na sb ěrné st ředisko Milí čova do speciálních kontejner ů. - Sb ěrné st ředisko Milí čova, otevírací doba: Po 12- 18, Út - Pá 10 - 18, So 10 - 12, Ne 16 - 20 hod. V srpnovém čísle časopisu: - Sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne dne 18. srpna 1999, drobný chemický odpad je možno uložit i mimo tento termín na sb ěrné st ředisko Milí čova do speciálních kontejner ů. Sb ěrné st ředisko Milí čova, otevírací doba: Po 12 - 18, Út - Pá 10 - 18, So 10 - 12, Ne 16 - 20 hod. V zá řijovém čísle časopisu: - Sb ěr drobného chemického odpadu prob ěhne dne 30. zá ří 1999, drobný chemický odpad je možno uložit i mimo tento te rmín na sb ěrné st ředisko Milí čova do speciálních kontejner ů. Sb ěrné st ředisko Milí čova, otevírací doba: Po 12-18, Út-Pá 10-18, So 10-12 , Ne 16-20 hod. A v prosincovém čísle časopisu: - Sb ěrné st ředisko Milí čova, provoz v zimním období, do 31. b řezna 1999 (má být 2000 - pozn. kroniká ře): Po 12-17 hod., Út-Pá 10-17 hod., So a Ne 9.30-12 hod. OŽVS (Odbor živnostenský a ve řejných služeb) Ú řadu naší M Č uve řejnil v říjnovém čísle časopisu následující "Upozorn ění": Ve dnech 22. zá ří až 10. října 1999 bude probíhat plošná deratizace v lokalit ě vymezené ulicemi: Kounicova, Šumavská, Chodská, Tábor v četn ě parku a ulic Šelepova, Klusá čkova, Chlupova. Deratizace bude provád ěna na základ ě zvýšeného výskytu potkan ů. Místa uložení nástrah budou ozna čena výstražnou tabulkou s viditelným datem, názvem firmy a použitého p řípravku. V posledních dvou číslech časopisu Královo Pole vydaných v roce 1999 byl publikován tento pozoruhodný materi ál o odvozu komunálního odpadu v ulicích a nám ěstích naší M Č - bez uvedení autora, patrn ě však také z OŽVS ÚM Č Brno-Královo Pole: Harmonogram svozu komunálního odpadu Harmonogram odvozu komunálního odpadu je platný od 4. října 1999. Svoz komunálního odpadu v (Brn ě-)Králov ě Poli provádí spole čnost SakoŹ Brno, a.s., A.S.A., s.r.o. a spole čnost van Gansewinkel, a.s. ------------------------------------- -------------- Sváž í Dny Čís. Ulice - Nám ěstí firma svozu ------------------------------------- -------------- 1. Antonína Macka ASA po, čt 2. Berkova vGW út 3. Blahoslavova vGW čt 4. Boženy N ěmcové vGW út 5. Božet ěchova vGW čt 6. Bulharská vGW út 7. Byst řinova vGW út,pá 8. Černíkova vGW čt

9. Červinkova vGW po 10. Dalimilova vGW čt 11. Dobrovského vGW st 12. Domažlická ASA po, čt 13. Fibichova vGW čt 14. Florianova vGW čt 15. Galandauerova vGW út,pá 16. Havlišova vGW út,pá 17. Her číkova vGW út,pá 18. Hlavá čkova vGW út 19. Högrova vGW po, čt 20. Hostinského vGW čt 21. Hradecká SAKO po,st, čt 22. Hrubého vGW čt 23. Husitská vGW út,st,pá 24. Huta řova vGW po 25. Chaloupeckého nám ěstí ASA po, čt 26. Chaloupkova vGW čt 27. Charvatská vGW st 28. Chel čického vGW čt 29. Chlupova ASA po, čt 30. Chodská ASA po, čt 31. Jungmannova vGW st 32. Kabátníkova ASA po, čt 33. Kamanova vGW út,pá 34. Kartouzská ASA po, čt 35. Kepákova vGW čt 36. Klatovská ASA po, čt 37. Klusá čkova ASA po, čt 38. Kociánka vGW st 39. Kollárova vGW čt 40. Kosmova vGW út, čt,pá 41. Košinova vGW čt 42. K řivého vGW čt 43. K řižíkova vGW po 44. Kubešova vGW út,pá 45. Máchova vGW st 46. Malátova vGW čt 47. Mánesova vGW út 48. Matulkova vGW st 49. Me čí řova vGW po 50. Metod ějova vGW čt 51. Milí čova vGW čt 52. Mojmírovo nám ěstí vGW út,pá 53. Mojžíšova vGW po, čt 54. Myslínova vGW čt 55. Na kopcích vGW st 56. Palackého t řída vGW út,pá 57. Pešinova vGW čt 58. Pionýrská ASA po, čt 59. Pod ěbradova vGW po, čt Pod ěbradova ASA po 60. Podešvova vGW st 61. Ptašínského ASA po, čt 62. Purky ňova vGW po, čt 63. Ramešova vGW út 64. Reissigova ASA po, čt 65. Riegrova vGW út 66. Rostislavovo nám ěstí vGW čt 67. Ruská vGW po 68. Rybní ček ASA út,pá

69. Sadovského vGW po 70. Skácelova vGW po 71. Sk řivanova ASA po, čt 72. Sladkovského vGW po 73. Slovanské nám ěstí vGW út,st,pá 74. Slovinská vGW st 75. Sportovní vGW po, čt 76. Srbská vGW út,pá 77. Sta ňkova ASA po, čt 78. St řední ASA po, čt 79. Svatopluka Čecha vGW po, čt 80. Šafa říkova vGW čt 81. Škárova vGW čt 82. Šumavská ASA po, čt 83. Tererova vGW po 84. T ěšínská vGW po 85. Trtílkova SAKO út 86. Tylova vGW čt 87. Tyršova vGW čt 88. Vackova vGW po,st, čt 89. Veleslavínova vGW čt 90. Vnit řní ASA po, čt 91. Vodova vGW po 92. Volfova vGW út ------------------------------------- -------------- Tabulka, která obsahovala t ěchto 92 ulic a nám ěstí, byla publikována v listopadovém čísle časopisu a jeho prosincové číslo ješt ě otisklo následující dodatek: Harmonogram svozu komunálního odpad u - Dopln ění ------------------------------------- -------------- Čísla Ulice Sváží Dny svozu ------------------------------------- -------------- 1) Antonína Macka ASA po, čt 2) Berkova vGW út 93. 3) Botanická ASA út,pá 94. 4) Drobného SAKO út,pá 95. 5) Hrn čí řská SAKO po, čt 96. 6) Jana Babáka vGW po, čt 97. 7) Kounicova SAKO po, čt 98. 8) Královopolská ASA út,st,pá 99. 9) Štefánikova ASA po, čt 100. 10) Tábor ASA po, čt ------------------------------------- -------------- Harmonogram odvozu komunálního odpadu je p latný od 4. října 1999. Svoz komunálního odpadu v (Brn ě-)Králov ě Poli provádí spole čnost SAKO Brno, a.s., A.S.A., s.r.o. a spole čnost van Gansewinkel (vGW) a.s. Celkový po čet ulic a nám ěstí v naší M Č Brno-Královo Pole koncem roku 1999 však je nikoli 100, nýbrž 113 a to znamená, že zde nebylo uvedeno t ěchto t řináct ulic: 1) Budovcova, 2) Cimburkova, 3) Kolejn í, 4) Kostelní zmola, 5) Pa řezí, 6) Podnikatelská, 7) Šelepova, 8) Technická, 9) t řída Generála Píky, 10) U Antoní čka, 11) U Červeného mlýna, 12) Zaje čí hora a 13) Žleb.

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉ ČE Otázky zdravotnictví nebyly roku 199 9 v časopise p říliš frekventovány, snad jen s výjimkou únorového čísla, ve kterém byly mimo jiné uve řejn ěny hned dv ě pozoruhodné stati. První je v ěnována medicínskému tématu lymfodrenáže - bez uve dení autora nebo zdroje a byla nadepsána: Mízní otok - lymfedém - je řešitelný komplexní terapií, která obnovuje a posiluje kapilární mízní pumpu. Hlavní roli zaujímá lymf odrenáž. Lymfodrenáž je jediný fyziologický zp ůsob ošet ření k ůže a podkoží, který m ůže zp ůsobit jejich regeneraci. Cílená regenerace ohro žené partie stárnoucí k ůže je problém nejen pro dermatologii, ale i pro kosmetiku. Moderní kosmetika je nemysliteln á bez znalostí mízního systému, na kterém visí b řemeno tká ňového moku a na který žilní systém ze své zákonité funkce nesta čí. Lymfodrenáž, na rozdíl od masáže, má své specifické zákonitosti postupu, nebo ť tanguje k ůži a podkoží p ři dodržování ur čitého programového postupu. Tím se stimuluje o slabený nebo geneticky poškozený mízní systém. Je zabezpe čen odsun p řebyte čné tekutiny z podkoží a tím se zárove ň pomáhá žilnímu systému. Vedle vyložen ě zdravotní indikace je úsp ěšně využito poznatk ů v dermatologii, kosmetice a rehabilitaci. Jedná se zejména o: - lé čbu celulitidy (nerovnom ěrné ukládání tuku v podkoží) - manuální lymfodrenáž obli čeje (vyhlazování vrásek a vá čků pod o čima) - rehabilitace sportovc ů a pracovník ů s nadm ěrným zatížením kon četin. Souhrn poznatk ů o podkožním, povrchovém a hlubokém mízním systému je poskytován na základ ě zkušeností i ze zahrani čí. Autorkou druhé stati v tomto únorovém čísle časopisu za řazené do rubriky "Žijí mezi námi" je jeho šéfredak torka paní Jana Novotná. Nazvala ji "Sestry a brat ři Červewného k říže" a pojednává v ní o historii této organizace, jakož i o činnosti jedné z místních skupin ČČK v naší m ěstské části. Když švýcarský obchodník Henri Dunan t, budoucí zakladatel Červeného k říže, spat řil v červnu roku 1859 bojišt ě u Solferina, kde práv ě skon čila jedna z nejkrvav ějších bitev rakousko-francouzsko- -sardinské války, byl zd ěšen pohledem na tisíce ran ěných a umírajících voják ů, o které se nikdo nestaral. O t ři roky pozd ěji vydal knížku "Vzpomínka na Solferino" a v roce 1863 byl v Ženev ě založen Červený k říž. Ten je dnes zastoupen v celém sv ět ě a sdružuje milióny člen ů. Letos v srpnu si p řipomeneme padesáté výro čí p řijetí Ženevských dohod, které již řeší i situaci ran ěných, nemocných a ztroskotaných námo řník ů, vále čných zajatc ů a civilních osob v ětších i místních vále čných konflikt ů. V únoru tohoto roku (1999) si zase vzpomeneme, ž e p řed osmdesáti lety založil prezident T.G. Masaryk se svojí dcerou Alicí Červený k říž v Československu, který m ěl tehdy za úkol starat se p ředevším o ob ěti 1. sv ětové války: invalidy, vdovy a sirotky. Vedle jiného pro n ě budoval nemocnice, ozdravovny a d ětské tábory.

V (Brn ě-)Králov ě Poli máme dnes t ři místní skupiny Českého Červeného k říže (MS ČČK). O jejich práci se mnou hovo ří paní Ji řina Netroufalová, p ředsedkyn ě MS ČČK č. 55, kde aktivn ě p ůsobí již od roku 1969. Dozvídám se, že tato skupina zahrnuje na t ři sta p řispívajících člen ů, z velké v ětšiny sympatizujících. Činné jádro se stará o chod skupiny, vytvá ří prostor dobrovolným pe čovatelkám, spolupracuje s Ústavem sociální pé če pro t ělesn ě postiženou mládež na Kociánce. J. Netroufalová má i své vlastní priority: zajiš ťuje p řísp ěvky pro budování d ětských vesni ček, organiza čně pomáhá v pravidelném rozhlasovém po řadu "Daruj krev s Českým rozhlasem". Naše místní skupiny také spolupracují s m ěstským centrem ČČK, které zajiš ťuje školení dobrovolných ošet řovatelek, práci s mládeží, osv ětovou činnost, každoro ční sbírky pod Váno čním stromem na nám ěstí Svobody. Také pé či o dárce krve, zdravotní zázemí p ři r ůzných ve řejných akcích a sportov- ních i rekrea čních aktivitách, ale i p ři živelných pohromách. Práv ě p ři lo ňských a hlavn ě p ředlo ňských povodních zažívali sestry a brat ři, jak si v Červeném k říži říkají, radost z ú časti s postiženými p ři práci v humanitárním centru na Štefánikov ě č. 1; proudy lidí p řinášely materiální pomoc ob ětem velké vody. V nešt ěstí p řestali lidé myslet na osobní starosti, a to dokládá, usuzuj e J. Netroufalová, že to s naším národem zase není tak špatné. Podrobný obsáhlý p řehled zdravotnických za řízení a léka řů v M Č Brno-Královo Pole sestavila koncem roku 19 98 pracovnice sociálního odboru Ú řadu naší M Č paní Nad ěžda Svobodová. V časopise se tehdy objevil v prosincovém čísle, a proto byl za řazen do lo ňské KRONIKY. Do tohoto p řehledu byly zapracovány i dopl ňky a zm ěny, které paní N. Svobodová uve řejnila v čísle časopisu z února 1999. Zde bylo též zmín ěno nové zdravotnické za řízení SANUSO, s.r.o., Sta ňkova ulice č. 5, které se také v ěnovalo manuální a p řístrojové lymfodrenáži. Patrn ě zde má sv ůj p ůvod sta ť za řazená na za čátek této kapitoly. B ěhem roku se v časopise objevilo – v číslech z ledna, b řezna a dubna - jen n ěkolik stru čných zpráv v ětšinou v rubrice "Informujeme" - nap říklad: - Praktická léka řka MUDr. Jana Vildová, Božet ěchova č. 105 oznamuje zm ěnu telefonního čísla. - Ordinace odborného léka ře pro choroby ušní, nosní, kr ční - pro dosp ělé i d ěti: MUDr. Ryšánková Jitka, CSc., Palackého t řída č. 137. - Upozorn ění. Žádáme ženy, které nemají od svého gyne kologa potvrzení o registraci, aby se zaregistrov aly b ěhem m ěsíce dubna a kv ětna t.r. (1999) A v dubnovém čísle časopisu si ob čané dokonce mohli p řečíst v rubrice "Inzerce" následující sd ělení: - Zhubla jsem 10 kg za m ěsíc. Bezplatná konzultace, sle čna Petra, telefon ... od 8 do 12 hod. V říjnovém čísle časopisu se objevilo následující "Oznámení", jehož autorkou byla vedoucí sociálního odboru Úřadu M Č paní Jaroslava Poláková: MUDr. V ěra Zmrzlá, praktická léka řka pro d ěti a dorost, oznamuje svým pacient ům a jejich rodi čům, že ke dni 30. zá ří 1999 z d ůvodu odchodu do d ůchodu kon čí svoji činnost. Ordinace praktického léka ře pro d ěti a dorost na Riegrov ě č. 12 z ůstává zachována a veškerou lé čebně preventivní pé či o registrované pacienty p řebírá MUDr. Ivana Bart ůňková.

Posléze do prosincového čísla časopisu byla za řazena v podstat ě jako inzerát ješt ě tato informace: MUDr. Eva Ungerová oznamuje otev ření "neurologické ambulance" s poskytnutím: 1) neurologického vyšet ření, 2) manuální medicíny - napravování páte ře, 3) akupunktury, 4) lé čby bolesti. V Brn ě Palackého t řída č. 29, Královo Pole (vedle kina Morava). Mimo ordina ční hodiny na objednání. Návšt ěvní služba každý den v odpoledních hodinách. Zastoupena byla rovn ěž veterinární medicína následující závažnou informací, kterou poskytla do srpnového čísla časopisu vedoucí odboru živnostenského a ve řejných služeb Ú řadu naší M Č paní Ing. Dagmar Malá: Hromadné o čkování ps ů proti vzteklin ě Hromadné o čkování ps ů proti vzteklin ě se uskute ční dne 15. zá ří 1999 v dob ě od 15 - 18 hodin v areálu kynologického cvi čišt ě na ulici Rybní ček v Brn ě-Králov ě Poli. K o čkování bude pes p ředveden na vodítku a s náhubkem, majitel psa p ředloží o čkovací pr ůkaz, pokud jej vlastní (p ři o čkování lze koupit i nový). Pes musí být v den o čkování zcela zdráv! Cena za provedení vakcinace jednoho psa či ko čky činí 60,- K č. Upozor ňujeme majitele ps ů, že o čkování ps ů proti vzteklin ě 1x ro čně je dle platných právních p ředpis ů povinné! P řípadné bližší informace lze obdržet na tel. č. 4158 8237, Ing. Malá. Pokud šlo o sociální pé či, nejpozoruhodn ější články byly v časopisu od již zmín ěné vedoucí sociálního odboru Ú řadu naší M Č paní Jaroslavy Polákové. Tak t řeba v dubnovém čísle časopisu publikovala tuto d ůležitou sta ť: Informace o možnosti umíst ění d ůchodc ů v za řízení Pe čovatelské služby ÚM Č Brno-Královo Pole Odbor sociální Ú řadu M Č Brno-Královo Pole sd ěluje ob čanům, že ve St ředisku pe čovatelské služby Ptašínského-Kabátníkova je v p rovozu "Domovinka" - denní pobyt pro d ůchodce. Toto za řízení umož ňuje rodinám, které pe čují o staré ob čany, sv ěřit tuto pé či pracovnicím pe čovatelské služby po dobu, kdy jsou rodinní p říslušníci v zam ěstnání. Domovinka má kapacitu 15 míst. Klienty do tohoto za řízení ráno p řivezeme a odpoledne odvezeme auty pe čovatelské služby. Dalším za řízením je p řechodný pobyt pro d ůchodce. Kapacita za řízení je 15 l ůžek. P řechodný pobyt umož ňuje pé či o osam ělé ob čany, kte ří pro sv ůj nep říznivý zdravotní stav nemohou z ůstat ve vlastní domácnosti, nejsou a nemohou být umíst ěni ve zdravotnickém za řízení, není pro n ě místo v Domov ě d ůchodc ů a všechny jejich pot řeby nemohou být zabezpe čeny terénní pe čovatelskou službou (nejedná se však o ob čany trvale upoutané na l ůžko). Dále umož ňuje rodinám, které pe čují o staré ob čany, nap říklad láze ňskou pé či, dovolenou, rekonstrukce a adaptace v byt ě apod. Pobyt v tomto za řízení je možný na dobu až t ří m ěsíc ů. V tomto za řízení je zajiš ťována celodenní pé če pe čovatelkami z povolání, odpolední a no ční služby zajiš ťují zdravotní sestry, které zajiš ťují pé či i o sobotách a ned ělích. V sou časné dob ě v obou t ěchto za řízeních máme volná místa. Zájemci o tyto služby se mohou p řihlásit ve St ředisku pe čovatelské služby v Brn ě-Králov ě Poli, Ptašínského ulice č. 9-11. Podrobné informace získáze na tel. č. 4124 1757 - vrchní sestra paní Hájková, nebo na t el. č. 4124 1775 - okrskové sestry PS (Pe čovatelské služby). Také do prosincového čísla časopisu napsala táž autorka (vedoucí sociálního odboru ÚM Č) následující zajímavý hodnotící článek:

Vážení ob čané Konec roku (1999), který byl vyhlášen jako celosv ětový rok senior ů, se snažila i naše m ěstská část náležit ě oslavit. B ěhem celého roku bylo naší snahou co nejlépe vyj ádřit, jak si p ředstavitelé M Č (Brno-)Královo Pole a sociálního odboru váží sv ých starších spoluob čanů. Odbor sociální pé če má ve své pé či asi 2.100 senior ů. Jedná se o ob čany sociáln ě pot řebné a dále pak o ob čany zdravotn ě postižené. K uspokojování pot řeb starších spoluob čanů slouží v naší M Č Pe čovatelská služba, která má ve svých budovách tato za řízení: domovinku, st ředisko osobní hygieny, prádelnu, 15 míst p řechodného pobytu pro d ůchodce (možnost pobytu až 3 m ěsíce), knihovnu, domy s pe čovatelskou službou. Dalším za řízením je jídelna s kuchyní, kam mají možnost se nio ři docházet na ob ědy. Va říme stravu normální i diety. Dále pak z této kuchyn ě rozvážíme ob ědy pe čovaným. K uspokojování kulturních pot řeb senior ů slouží Klub d ůchodc ů v prostorách St řediska pe čovatelské služby. Po řádají se zde r ůzné kulturní akce, besedy, p řednášky, zájezdy, dále se zde členové v ěnují vlastní zájmové činnosti. Odbor sociální však mimo tuto klubovou činnost zajistil v letošním roce koncerty hudebních skupin s pohošt ěním, jak pro členy klubu, tak i pro obyvatele Domu s pe čovatelskou službou a klienty p řechodného pobytu. Na zp říjemn ění doby p ředváno ční náš odbor p řipravuje více kulturních akcí. Již za čátkem prosince po řádáme mikulášskou besídku pro d ěti z rodin, které jsou v evidenci OPD (Odd ělení pé če o dít ě). V polovin ě prosince se budou konat dv ě váno ční besídky s pohošt ěním pro seniory, kte ří jsou v evidenci sociálního odboru Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole. Další akcí, pro odbor sociální ÚM Č (Brno-)Královo Pole však již tradi ční, jsou št ědrove černí ve čeře, které jsou poskytovány pro asi 1000 osam ělých, sociáln ě pot řebných d ůchodc ů. Dále pak v podve čer posledního pracovního dne p řed váno čními svátky p řipravujeme spole čnou st ědrove černí ve čeři s kulturním programem pro všechny obyvatele DP S (Domu pe čovatelské služby) Ptašínského-Kabátníkova a DPS Sta ňkova. Vzhledem k tomu, že se blíží doba vá noční, pracovníci odboru sociálního, v četn ě pracovník ů St řediska pe čovatelské služby a stravovacího provozu, p řejí všem ob čanům klidné, spokojené a ve zdraví prožité Vánoce. Do nového roku hodn ě zdraví, št ěstí a osobní spokojenosti. Co k tomu dodat - je to vskutku velmi výstižná charakteristika rozsáhlé a úsp ěšné činnosti v oblasti sociální pé če. Bohatý program pro seniory naší M Č seskupené kolem Klubu d ůchodc ů, Kabátníkova č. 8 byl pravideln ě uve řej ňován v jednotlivých číslech časopisu. Jedinou výjimku tvo ří prázdninové červencové číslo. Senio ři se scházeli v klubových místnostech pravideln ě dvakrát týdn ě vždy v pond ělí a ve čtvrtek v dob ě od 14 do 18 hodin. Na v ětšinu pond ělních sch ůzek byl p ředem p řipravován program - byly to p řednášky, besedy, hudební a zábavná vystoupení apod. Leden: 11. - Dopl ňky zdravé výživy; 18. - Rožnovský skanzen; 25. Video - hudba s obrazem. Únor: 1. - Káva nebo čaj; 8. Country – písni čky; 15. - Masopustní Oby čeje; 22. - Moravské písni čky. B řezen: 1. - Zpíváme s Moravankou; 8. - Pokojové kv ětiny; 15. - Vatikán; 22. - Hudba s obrazem; 29. - Lé čivé byliny. Duben: 12. Austrálie - Ing. Procházka; 19. - Melodie z operet; 26. FLORA - pot ěšení zahrádká řů, Ing. Št ěrbová.

Kv ěten: 3. Videofilm - Sedm dní v Tibetu, 1. část; 10. - totéž, 2. část; 17. - Folková skupina; 24. Austrálie - Ing. P rocházka; (který uve řej ňoval své zážitky z n ěkolikam ěsí čního pobytu v Austrálii na osm pokra čování na stránkách časopisu Královo Pole - pozn. kroniká ře). Červen: 7. - Národopisné odpoledne; 14. - Cestop isné odpoledne (Amazonka); 21. - HC kapela (za čátek ve 13 hod.); 28. - Video (Život Diany). Červenec - Srpen - Zá ří: bez organizovaných akcí. Říjen: 4. – Videofilm; 11. – Zpívánky; 18. - Hude bní odpoledne; 25. - Literární odpoledne. Listopad: 1. – Video; 8. - Cestopisné od poledne (Švýcarsko); 15. - Hudební odpoledne; 22. - Pokojové kv ětiny; 29. - Zdravá výživa. Prosinec: 6. - Mikulášská besídka; 13. - Koledy; 20. - Hudební Odpoledne . Se zna čným zájmem senior ů se také setkaly jednodenní autokarové zájezdy, které byly organizovány v ětšinou ve st ředu. Toho dne 23. dubna se uskute čnil zájezd na výstavu FLORA do Olomouce, cena zá jezdu 30,- K č, p řihlášek p řijala paní Eva Radová tolik, že se jelo sv ěma autobusy. Ve st ředu 26. kv ětna byl uspo řádán zájezd do Mikul čic, Strážnice (skanzen), Milotic (zámek) a Čejkovic (vinné sklepy), cena zájezdu 50,- K č. P řednostn ě dostali místa návšt ěvníci Klubu a zbylá místa d ůchodci z M Č (Brno-)Královo Pole. Po prázdninách se konal ve st ředu 6. října zájezd do Tel če (prohlídka m ěsta) a Slavonic (m ěsto), cena zájezdu 50.- K č, vstupné 55,- K č. V ned ěli 7. listopadu se konal zájezd do termálních lá zní Velký Med ěr ( Čalovo) na Slovensku, cena zájezdu 100,- K č pro d ůchodce z M Č (Brno-)Královo Pole a pro ostatní zájemce 210,- K č. Jako poslední v roce 1999 byl uspo řádán v pátek 10. prosince zájezd na váno ční trhy do Vídn ě spojený s prohlídkou m ěsta, cena zájezdu pro d ůchodce 80,- K č a pro ostatní zájemce 190,- K č. Zmínku a kladné ocen ění zaslouží rovn ěž tato sta ť paní J. Polákové, kterou p řipravila už do říjnového čísla časopisu a nazvala: Informace o odškodn ění totáln ě nasazených čs. ob čanů za druhé války v N ěmecku Na základ ě častých dotaz ů na odškodn ění totáln ě nasazených čs. ob čanů za druhé sv ětové války v N ěmecku požádal Odbor vnit řních v ěcí Magistrátu m ěsta Brna Ministerstvo práce a sociálních v ěcí a Minister- stvo financí o informace týkající se této zálež itosti. Ministerstvo práce a sociálních v ěcí ve své odpov ědi uvedlo, že veškeré informace týkající se této problemati ky vy řizuje Svaz nucen ě nasazených, U Královské louky č. 5, 150 00 Praha 5. Svaz nucen ě nasazených odpov ěděl, že dosud nemají žádné oficiální informace o tom, jak postupují jednání v N ěmecku mezi podniky, které mají založit fond, z n ěhož mají být odškodn ěni ob čané nucení za války pracovat pro n ěmecký vále čný pr ůmysl. Nejsou jim známy ani podmínky,, za kterých bude N ěmecko odškodn ění poskytovat. Členové svazu nucen ě nasazených však již nyní shromaž ďují své žádosti, v četn ě dokumentace. Je nutné, aby se žadatelé písemn ě p řihlásili na výše uvedené adrese Svazu nucen ě nasazených s uvedením osobních údaj ů, zejména celého jména a adresy a krátkého sd ělení, kde byl žadatel nasazen a jak dlouho nasazení trvalo. Ve v ěci odškodn ění totáln ě nasazených ob čanů nebyl vydán žádný obecn ě závazny právní p ředpis. Pokud Ú řad M Č získá další informace, budeme vás pr ůběžně s nimi seznamovat. Autorka p ředchozí stati splnila slib a po čátkem roku 2000 p řipravila pro časopis obsáhlý materiál, který byl sice otišt ěn v čísle

časopisu z února 2000, ale vzhledem k t ěsné souvislosti s výše uvedenou statí byl ješt ě pojat do tohoto svazku KRONIKY. Jde o následující text: Informace pro ob čany, kte ří byli totáln ě nasazeni Vzhledem k velkému po čtu dotaz ů na odškodn ění totálnš nasazených za druhé sv ětové války zve řej ňujeme: Informace Okresní organizace Svazu nuc eně nasazených Brno m ěsto V poslední dob ě jsou ve sd ělovacích prost ředcích často zve řej ňovány zprávy o mezinárodních jednáních zam ěřených na zmírn ění utrpení ob ětí nacismu. Zprávy jsou bu ď neúplné, nebo dezinformující. Okresní organizace Svazu nucen ě nasazených v Brn ě proto podává nyní krátkou zprávu o sou časném stavu tohoto jednání a možnostech ú časti na p řípadném symbolickém finan čním odškodn ění. Svaz nucen ě nasazených po dojednání problematické deklarace se Spolkovou republikou – N ěmecko podal již p řed dv ěma roky projekt na "jednorázový sociáln ě zdravotní p řísp ěvek" z Fondu budoucnosti. Požadováno bylo pro nucen ě nasazené 1000 K č za m ěsíc strávený na nucených pracích mimo hranice Protektorátu. Žád ost o tento p řísp ěvek si v m ěst ě Brn ě podalo 900 člen ů Svazu nucen ě nasazených. P ři jednání Koordina ční komise Fondu budoucnosti na podzim minulého rok u, které se konalo v Brn ě, bylo toto podání již pot řetí odsunuto o další 3 m ěsíce. Tento postoj Koordina ční rady Fondu budoucnosti sv ědčí o nechuti tento projekt schválit. Mezitím došlo na základ ě tlaku zvláštních amerických židovských organizací na n ěmecký pr ůmysl k mezinárodnímu jednání pro řešení otázky nucen ě nasazených ob čanů na otrocké práce za 2. sv ětové války. Tato jednání o výši finan čních prost ředk ů pro toto odškodn ění jsou úporná. Ze strany n ěmecké byl finan ční obnos limitován 10 miliardami DM (n ěmeckých marek). Kritéria, jak a komu bude n ěco z této částky p řid ěleno, jsou stále v jednání. V médiích jsou publi kovány rozporné informace, které vzbuzují n ěkdy nep řiměřená o čekávání. Databanka člen ů Svazu nucen ě nasazených v Brn ě, kte ří mají podané žádosti, je dopl ňována a bude základem pro další jednání. Kritérium pro za řazení žádosti našich ob čanů je nucený pobyt na práci mimo hranice Protektorátu, doložený doklady o nuceném nasaz ení. Poz ůstalí po t ěchto ob ětech nacismu nejsou podle dosavadních sm ěrnic uvažováni p ři odškodn ění. Členové Svazu, kte ří si podali žádosti v letech 1998 a 1999, další žádosti nepodávají. Další ob čané, kte ří byli nucen ě nasazeni a spl ňují podmínky, se mohou stát členy Svazu nucen ě nasazených a podat s p řihláškou ov ěřovací list s doklady k za řazení do stávající databanky žadatel ů. Svaz nucen ě nasazených Brno-m ěsto bude zatím každou st ředu v únoru, tj. 2., 9., 16., 23. února, vždy od 9. 00 do 12.00 hod. vydávat ov ěřovací listy s p řihláškou na ulici Okružní č. 21, Brno-Lesná, v budov ě Klubovny Brno-sever. Pro nové členy je zápisné 20 K č a ro ční p řísp ěvek 60 K č. Pokud si žadatelé donesou uznané pot řebné doklady o nuceném nasazení, m ůže být podání vy řízeno v jednom dni. Seznam doklad ů je sou částí této informace. O dalším jednání budou členové informováni Zpravodajem Svazu nucen ě nasazených a informacemi z médií. Ú řad M Č Brno-Královo Pole další informace uve řejní op ět v časopise Královo Pole. Doklady o nuceném nasazen í na Práce v N ěmecku za 2. sv ětové války 1. Doklady, jimiž bylo nucené nasazen í na řízeno a) P řikazovací vým ěr, Vým ěr o p řikázání, výzva apod. (p řílohy). Byly vydány na podklad ě Říšského zákona č. 25/39 a 40/39 a vládního na řízení č. 46/41 Sbírky z 23. listopadu 1941, č. 10/42 Sb., č. 154/42 ze 4. kv ětna 1942.

b) Povolání k dlouhodobé nouzové služ bě (p řílohy). Povolání k Technische Nothilfe, Luftschutzdienst apod. na podklad ě § i Řádu nouzové služby z 15. října 1938. c) Ur čovací list k p řechodnému služebnímu výkonu služby u Říšských drah (p říloha). Dle výnosu Ministerstva dopravy a techniky ze 17. února 1942 č. D-11907 (1942-I/1) a dalších na řízení. d) P řid ělení poštovních zam ěstnanc ů k Deutsche Reichspost (p říloha). P řid ělení vydáno ředitelstvím pošt v Praze. e) Prodlužovací vým ěr (p říloha), vydávaný pracovními ú řady. 2. P římé doklady nucen ě nasazených a) Doklady o takzvaném Povinném roce (Pfl ichtjahr) - p říloha, dle záznam ů v pracovní knížce byly české d ěti ze zabraného pohrani čí p řid ělovány na pomocné práce do n ěmeckých domácností a zem ědělství. b) Pracovní knížka - záznamy. S výjimkou Povinného roku pouze pro práce v obd obí po roce 1941. c) Ersatzkarte - Náhradní karta vydan á továrnou, kde nucen ě nasazený pracoval v období po roce 1941. d) Pr ůkaz do závodu. e) Potvrzení podniku, kde nucen ě nasazený pracoval. f) Potvrzení n ěmeckých ú řadů o pobytu v míst ě nuceného nasazení (nap říklad potvrzení o zp ůsobených škodách po bombardování, potvrzení o úrazu apod.). g) Pomocné doklady (osobní korespondence , výplatní sá čky, jiné doklady s ozna čením jména, místa nuceného nasazení a data). 3. Doklady získané dodate čně a) Místop řísežné prohlášení nucen ě nasazeného (podepsané ov ěřenými podpisy minimáln ě 2 o čitých sv ědků). b) Doklad o zápo čtu doby nuceného nasazení pro p řiznání starobního d ůchodu. c) Repatria ční pr ůkaz. d) Potvrzení okresního ú řadu či jiné instituce státní správy, že žadatel obdržel p řikazovací vým ěr na nucené práce. e) Potvrzení podniku, kde nucen ě nasazený pracoval po návratu z N ěmecka. Se sociální pé čí souvisí také následujících osm stru čných i obsáhlejších informací v časopise o činnosti r ůzných humanitárních institucí, ze kterých však pouze jediná má své sídlo a tedy i p ůsobišt ě na teritoriu naší M Č Brno-Královo Pole. O ní byla v zá řijovém čísle otišt ěna tato zpráva: Armáda Spásy, Sta ňkova č. 6 nabízí tyto služby pravideln ě v týdnu: - ob ědy-celé menu (polévka, káva, hlavní jídlo) v cen ě 26,- K č - praní prádla - pond ělí až pátek 7.00-15.00 hod. zdarma - setkání starší generace (Klub d ůchodc ů) - st ředa 13.30 hod. - setkání mládeže - pátek 16.00 hod. Po řádáme také dakší akce. Pokud chcete informace, zavo lejte prosím na tel. č. 4121 2168. V kv ětnovém a znovu v listopadovém čísle časopisu nabízelo své služby sdružení Nad ěje se sídlem na Velkopavlovické ulici (KÚ židenice a M Č Brno-Vinohrady) t ěmito texty: Nad ěje Brno, Velkopavlovická č. 13, 629 00 Brno Naše charitativní ob čanské sdružení, které p ůsobí na celém území m ěsta Brna, nabízí starým a nemohoucím spoluob čanům pe čovatelské služby v jejich bytech. Pe čovatelská služba je provád ěna našimi pe čovatelkami a jde p řevážn ě o služby sociální, tj. pomoc s nákupem, úklidem by tu, s osobní hygienou, p řípravou stravy, p řípadn ě doprovod k léka ři apod.

Zájemci o uvedené služby se mohou p řihlásit na shora uvedené adrese nebo telefonicky na čísle 4421 0843 u vrchní sestry paní V ěry Kone čné nebo okrskové sestry paní Ivety Maruškové. Pe čovatelská služba senior ům Pot řebujete nakoupit, pomoci s úklidem nebo s hygienou? Pot řebujete si popovídat a podívat se na vlídný úsm ěv? Toto vše Vám m ůže nabídnout pe čovatelská služba sdružení Nad ěje. Telefon 4421 0543. Vrchní sestra V ěra Kone čná, okrsková sestra Iva Adamová. Červnové číslo časopisu uve řejnilo zprávu instituce z Rybkovy ulice (KÚ Veve ří a M Č Brno-st řed) tohoto zn ění: Osobní asistence Možná práv ě vy uvažujete o možnosti využít osobní asistenci, a ť už jako pomoc p ři úkonech, které sami nezvládáte, nebo pro celo denní pomoc. Oznamujeme vám, že se m ůžete obrátit na naši adresu: Liga za práva vozí čkářů, Rybkova č. 14. 602 00 Brno, tel. ... V sou časné dob ě jsme na úplném za čátku, ve stadiu mapování terénu. Každopádn ě rádi zodpovíve vaše dotazy, p řípadn ě pomůžeme najít vhodného osobního asistenta. Tato nabídka platí pro vás z Brna i blízkého okolí, ale budeme rádi, když se ozvete i vy vzdálen ější. Pokusíme se vyjít vst říc vašim požadavk ům. Na vaše telefonáty a dopis y se t ěší Lenka Hegrová. Do červencového čísla za řadila redakce o činnosti dalšího sdružení s adresou na Sob ěšické ulici č. 60 (KÚ Husovice a M Č Brno-sever) tuto 40-ti řádkovou informaci nazvanou "Domov pro d ětský život": Brn ěnské ob čanské sdružení Za d ětský život si p ředsevzalo pomáhat p ři záchran ě dosud nenarozených d ětí ohrožených interrupcí. Za velkého p řisp ění jednotlivc ů i organizací se v malé vesni čce na T řebí čsku poda řilo vybudovat Domov pro d ětský život. V říjnu 1996 členky Sdružení mohly poprvé nabídnout pomocnou ruku nastá vajíví mamince, kterou svízelné životní okolnosti nutily podstoupit i nterrupci. Tato a mnohé jiné maminky, které našly sv ůj do časný domov v Domov ě pro d ětský život, dnes spokojen ě chovají své d ěti ve svých náru čích. B ěhem necelých t ří let "života" Domova v n ěm našlo úto čišt ě t řiadvacet maminek a narodilo se devatenáct d ětí. Krom ě st řechy nad hlavou Domov nabízí svým klientkám též vzd ělávací program, jehož cílem je rozší řit znalosti a rozvíjet dovednosti pot řebné pro život maminky s dít ětem v samostatné domácnosti, pop řípad ě i v zam ěstnání. Jeho náplní jsou kurzy p ředporodní a porodní p řípravy, pé če o dít ě, základ ů zdravotnictví, šití, ru čních prací, základ ů práce na po číta či a etické výchovy. Nabyté znalosti a dovednosti pomáhají maminkám lépe se za členit do spole čnosti. Do Domova jsou p řednostn ě p řijímány mminky p řed ukon čeným t řetím m ěsícem t ěhotenství, kdy je dít ě ohroženo interrupcí, a mohou z ůstat nejdéle do jednoho roku v ěku dít ěte. P řijímány jsou také maminky, které cht ějí po porodu dít ě ponechat k adopci. O nep řetržitý čty řiadvacetihodinový provoz Domova pe čuje tým kvalifikovaných pracovnic ve spolupráci s dobrovolníky a externími odborníky. V sou časné dob ě pot řeby matek a jejich dosud nenarozených d ětí p řesahují kapacitu Domova. Členové sdružení se proto rozhodli vybudovat druhý Domov pro d ětský život. Tento úkol je však velmi obtížný a jeh o realizace je nep ředstavitelná bez finan ční a jiné podpory lidí dobré v ůle. Sdružení Za d ětský život prosí také Vás, abyste pomoc nenarozeným d ětem podpo řili. Všem dárc ům, kte ří svými p řísp ěvky umož ňují zachra ňovat životy nejmenších, up římně d ěkujeme.

Adresa: Sdružení Za d ětský život, Sob ěšická č. 60, 614 00 Brno, tel./záznamník: ... Bankovní spojení ... Brn ěnská spolenost Ester s adresami: Beethovenova 4 (KÚ Brno m ěsto a M Č Brno-st řed) a Traubova č. 24 (KÚ Černá Pole a M Č Brno-sever) m ěla v zá řijovém čísle časopisu dokonce tyto dv ě informace, z nichž první nazvanou "P ěkný den" napsala ředitelka spole čnosti paní Mgr. Jaroslava Chalupová: Obecn ě prosp ěšná spole čnost Ester po řádá v rámci Mezinárodního roku senior ů projekt P ěkný den pod patronací nada čního fondu Domovy pot řebných senátora Jana Zahradní čka. V r ůzných m ěstech naší republiky se budou konat setkání, na kterých chcene ukáz at, jak si dovedou naši starší spoluob čané držet aktivní životní styl, a naopak t ěm, kte ří se cítí osam ělí, ukázat, jak být nezávislí a žít s veselou myslí . V Brn ě p řevzal záštitu nad projektem primátor RNDr. Petr Du cho ň. Slavnostní zahájení se uskute ční 1. října 1999 ve Spole čenském centru m ěstské části Brno-Bystrc pod patronací místostarostky Bc. Elišky Ková řové, pokra čování t ěchto akcí prob ěhne v kulturních za řízeních jednotlivých m ěst naší republiky. V Brn ě se další akce koná 7. října 1999 v Kulturním dom ě Rubín v Žabov řeskách. Zakon čení celé akce se uskute ční 3. prosince 1999 v sále B řetislava Bakaly v Bílém dom ě pod patronací místostarosty M Č Brno-st řed PhDr. Ivo Martince. Vedle hlavního programu se budou konat do provodné akce, jako jsou bezplatné návšt ěvy výstavních síní a promítání film ů ze zlatého fondu české televize s tematikou seniorských životních sit uací. N ěkolika inzerát ům předcházela tato druhá zpráva: Obecn ě prosp ěšná spole čnost Ester po řádá ve spolupráci s nadací ČT - Člov ěk v tísni akci "Ponožky pro Kosovo". Každý podle s vých možností m ůže p řisp ět k vytvo ření podmínek pro zachování zdraví ob čanů v Kosovu. Uple ťte ponožky pro d ěti, ženy i muže, kte ří ztratili sv ůj domov. Upletené ponožky budeme shromaž ďovat na adrese: OPS Ester, Beethovenova č. 4, Brno nebo Traubova č. 24, 602 00 Brno. Poslední osmá informace v říjnovém čísle časopisu se týkala instituce se sídlem na Štefánikov ě ulici č. 1 (KÚ Veve ří a M Č Brno-st řed) a bylo v ní napsáno: SPONDEA, Štefánikova č. 1 Centrum pro týrané, zneužívané a oh rožené d ěti - Krizové centrum pro d ěti a mládež, provoz nonstop, tel. 05/4123 5511. Zdarma diskrétní okamžitá pomoc d ětem a mládeži, i t ěm, kte ří si p řejí z ůstat v anonymit ě, všem, kte ří řeší krizové situace v rodin ě, ve škole, mezi vrstevníky, mají strach, trpí depr esí - formou telefonické pomoci. Pro p řeklenutí akutní osobní kritické situace: - Krizová l ůžka (azyl) bezpe čné ubytování 1 - 3 noci. - Ambulantní a pobytové st ředisko pro d ěti od 3 let a jejich rodi če za vstupní poplatek. Ambulantní konzultace po p ředchozím telefonickém objednání pond ělí - pátek 14 - 18 hod. - Psychologické a pedagogické poradenství, psychologické vyšet ření, individuální a rodinná psychoterapie. - Pobytové odd ělení - maximáln ě 21 dní, za úhradu stravy a nocležného. Dlouhodobá systematická pomoc d ětem a jejich rodinám, které řeší závažné životní problémy.

ŠKOLSTVÍ VĚDA A VÝZKUM Také v tomto ro čníku KRONIKY bude vhodné podat p řehled o školách od mate řských až po vysoké a to podle toho, jak byl sledová n v časopise Královo Pole. Ovšem vzhledem k tomu, že letos za čal výjime čný školní rok 1999/2000, p řipadá mn ě jako vhodn ější za čít p řehlednou statí o školství v naší M Č Brno-Královo Pole, kterou jsem pro časopis napsal jako kroniká ř. Vyšla v jeho zá řijovém čísle i se čty řmi ilustracemi pod názvem: Prázdniny skon čily a za čal další školní rok Povinná školní docházka pro d ěti od 6 do 12 let byla v našich zemích zavedena za panování Marie Terezie refor mou z prosince 1774. Na vesnicích se m ěli žáci u čit čtení, psaní a po čt ům v takzvaných triviálních školách. V Nové Vsi - Králov ě Poli se zpo čátku u čilo v soukromých staveních a první jednot řídní stálá škola byla utvo řena až roku 1787 v panském dvo ře naproti zrušeného kartuziánského kláštera. Zákonem z kv ětna 1869, za vlády císa ře Františka Josefa I., byla školní docházka prodloužena na 8 rok ů a ve všech obcích, kde bylo nejmén ě 50 školou povinných d ětí, m ěly být z řízeny osmit řídní obecné školy a ve v ětších místech místo posledních t ří ro čník ů - m ěšťanské školy. V Králov ě Poli m ělo velký význam postavení nové školní budovy v roce 1879 na Mojmírov ě náměstí. M ěla 8 t říd, byt pro nadu čitele a v p řízemí byla též umíst ěna radnice. Zde také vznikla roku 1893 chlapecká m ěšťanská škola, zatímco první dív čí m ěštanská škola až o 10 let pozd ěji v další tehdy postavené nové škole na Palackého t říd ě. Na území naší m ěstské části v katastru Ponava byla po čátkem tohoto století na nároží Sta ňkovy ulice a Rybní čku postavena velká n ěmecká obecná a m ěšťanská škola, jak ukazuje p řipojená ilustrace. Ob ě uvedené budovy slouží jako školy dodnes. Všestranný rozmach Králova Pole a je ho povýšení na m ěsto v červenci 1905 vedl k výstavb ě moderní školní budovy na Slovanském nám ěstí č. 2, ve které byly od února 1914 další české školy, jak chlapecké, tak i dív čí. O prosazení škol se snad nejvíce zasloužil královopolský rodák a u čitel František Doušek, dlouholetý jednatel a tajemník místní školní rady. Jeho portrét je na obrazové p říloze a na dvou dalších vidíme jednak 38 žák ů I. t řídy školního roku 1915/16 s paní u čitelkou Jelínkovou a panem řídícím Jind řichem Nohá čkem a dále jedenácti členný u čitelský sbor chlapecké m ěšťanky z roku 1919. V sou časné dob ě p ůsobí ma území naší M Č 18 mate řských škol (10 v Kr. Poli, 7 na Ponav ě a 1 v Sadové), z nichž dv ě jsou zvláštní pro postižené d ěti, bu ď mentáln ě nebo t ělesn ě. Dále tu existuje 5 základních škol, z toho 3 v Kr. Poli a 2 na Ponav ě. Krom ě toho jako speciální základní škola slouží zvláštní škola na Palackého t říd ě a dv ě další jsou v Ústavu sociální pé če na Kociánce, jednak pro t ělesn ě postižené žáky a dále pro ty, u nichž je toto t ělesné postižení spojeno s mentální vadou. Navíc pak v Základní um ělecké škole na Palackého t říd ě mají d ěti a žáci možnost získat v ědomosti a dovednosti v hudebním, dramatickém, výtvarném a tane čním oboru. Vznik Československé repubiky v roce 1918 a za člen ění Králova Pole na ja ře 1919 spolu s dalšími p ředměstími do Velkého Brna vytvo řily p říznivé podmínky též pro postupný rozvoj st ředního školství. Nyní máme

v naší M Č 22 st ředních škol, z nichž je 10 v Kr. Poli a po 6-ti m ají Ponava i Sadová. Mimo jiné to jsou 4 gymnázia, 2 obchodní akademie, 3 pr ůmyslové školy, 4 obchodní školy, n ěkolik st ředních odborných u čiliš ť aj. Zvláštní zmínku zasluhuje 6 st ředních škol pro t ělesn ě postiženou mládež. Ve zna čném rozsahu jsou na území M Č Brno-Kr. Pole zastoupeny také vysoké školy. Už od svého vzniku v prosinci 1918 je to Veterinární a farmaceutická univerzita (n ěkdejší Vysoká škola zv ěroléka řská). Na Ponav ě má fakultu informatiky Masarykova univerzita a botanickou zahradu s arboretem Mendelova zem ědělská a lesnická univerzita (p ůvodn ě Vysoká škola zem ědělská). Z brn ěnského Vysokého u čení technického v naší M Č p ůsobí hned n ěkolik fakult, nap říklad elektroniky, infor- matiky, podnikatelská a strojní. Zmín ěné vysoké školy zde mají rovn ěž koleje, menzy, t ělovýchovná i sportovní za řízení ap., což platilo a platí též o brn ěnské Vojenské akademii i o Janá čkov ě akademii múzických um ění. V záv ěru nezbývá než pop řát všem žák ům, student ům i poslucha čům od mate řinek až po vysoké školy, jakož i jejich u čitel ům a profesor ům úsp ěšné vykro čení do nastávajícího školniho roku 1999/2000 - posl edního roku století i tisíciletí. Pod zmín ěnými čty řmi obrázky jsou následující popisky: Budova škol na nároží Sta ňkovy ulice a Rybní čku. Řídící u čitel František Doušek. Žáci I. t řídy školy na Slovanském nám ěstí č. 2 roku 1916. U čitelský sbor chlapecké m ěšťanky v roce 1919 - zleva: sedící - Ant. Krej čí, Fr. Schützner, ředitel Jind ř. Nohá ček, Fr. Zounek a Fr. T říska; stojící - E. Vencl, Ant. Humpolík, Adolf Háje k, Jos. Dvo řák, G. Hypr a K. Doušek. Podrobnou informaci o termínu i pr ůběhu zápisu d ětí do mate řských škol uve řenilo již lednové číslo časopisu, kam ji dodala vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí naš í M Č paní PhDr. Libuše Sedlá čková v tomto zn ění: Zápis d ětí do mate řských škol na školní rok 1999/2000 Oznamujeme všem rodi čům, kte ří mají p ředškolní d ěti, že zápis d ětí do mate řských škol v Brn ě-Králov ě Poli na školní rok 1999/2000 bude probíhat takto: - vydávání p řihlášek k p řijetí dít ěte do MŠ se uskute ční od 18. ledna do 29. ledna 1999 ve všech MŠ dle je jich provozní doby. - zápis d ětí do mate řských škol se bude konat ve čtvrtek 11. února a v pátek 12. února 1999 od 13 do 16 hod in ve všech MŠ, jejichž z řizovatelem je M ěstská část Brno-Královo Pole. V p řípad ě, že po čet p řihlášek do n ěkterých mate řských škol bude vyšší než po čet volných míst v konkrétní MŠ, bude koncem b řezna 1999 provedeno na Ú řadu M Č Brno-Královo Pole výb ěrové řízení dle t ěchto kritérií: 1) d ěti p ředškolního v ěku, 2) d ěti, jejichž sourozenec (od 4 let) navšt ěvuje žádanou MŠ, 3) sociální p řípady (rodiny se 3 a více d ětmi), samoživitelky, 4) d ěti zam ěstnaných rodi čů, 5) 4-leté d ěti. Všechny mate řské školy mají právní subjektivitu jako p řísp ěvkové organizace. Upozor ňujeme rodi če, kte ří vozí d ěti do jiných m ěstských částí, že mají možnost p řeložit dít ě do místa svého bydlišt ě a nevystavovat je tak zvýšenému zdravotnímu riziku cestováním v d opravních prost ředcích. Pro usnadn ění vstupu d ětí p ředškolního v ěku do základní školy uskute čnila ZŠ na Her číkov ě ulici č. 19 pozoruhodnou akci, jak o ní

napsaly pro lednové číslo časopisu tuto informa ční sta ť - ředitelka školy paní Mgr. Libuše Plchová a speciální ped agožka paní Mgr. Martina B ělková: Vážení rodi če, ZŠ Her číkova č. 19 si Vám dovoluje oznámit, že od února roku 199 9 bude orgnanizovat takzvané Stimula čně-edukativní skupiny pro d ěti p ředškolního v ěku. Co se pod tímto složitým názvem vlas tnmě skrývá? Jedná se o program akreditovaný Pedagogicko-psychologi ckou poradnou s cílem pomoci d ětem i jejich rodi čům p řipravit se lépe na vstup do školy. Cílem stimula čně-edukativních skupin je u d ětí podnítit rozvoj jednotlivých schopností pot řebných pro úsp ěšné zvládnutí čtení, psaní a po čítání, rozvoj myšlení, řeči, soust ředění, ovládání emo čních a volních proces ů, sociální zrání. Do činnosti ve skupin ě jsou za řazena zejména cvi čení pro rozvoj grafomotoriky, řeči, sluchového a zrakového vnímání, prostorové orientace a po četních p ředstav. Skupiny se scházejí pravideln ě jedenkrát za 14 dn ů. Ve skupin ě je 6 d ětí, které jsou vždy p řítomny s jedním z rodi čů. P řítomnost rodi čů je velmi d ůležitá. M ůžete zde vid ět své dít ě a jeho reakce p ři spolupráci s jinou dosp ělou osobou a s ostatními d ětmi p ři zám ěrných činnostech a získat tak reáln ější pohled na svoje dít ě. Cena deseti lekcí je 350,- K č. V p řípad ě Vašeho zájmu kontaktujte, prosím, ZŠ Her číkova č. 19, telefon 4121 2453. V b řeznovém čísle časopisu byla otišt ěna následující zajímavá informace paní ředitelky MŠ na Klatovské č. 18a Magdy Kucha řové: Brn ěnská Mate řinka V pátek 12. února 1999 se v KD (Ku lturním dom ě) Semilasso uskute čnilo oblastní kolo celostátního festivalu mat eřských škol "Brn ěnská mate řinka". Jednalo se o nesout ěžní p řehlídku d ětské tvo řivosti vycházející ze zam ěření jednotlivých MŠ. Smyslem p řehlídky bylo obohatit sebe i druhé o nové nápady. Mat eřinky se zú častnilo asi 200 d ětí z Brna a Uherského Hradišt ě. Úvodem zazn ěla hymna Brn ěnské Mate řinky v podání d ětí a rodi čů MŠ Klatovská, která byla organizátorem celé akce. Vyvrcholením p řehlídek bude celostátní festival v Nymburce 14. kv ětna a 15. kv ětna 1999. Pod ěkování za pomoc pat ří Ú řadu M Č (Brno-)Královo Pole, ŠÚ (Školskému ú řadu) Brno, firm ě A. Stihl, rodi čům MŠ Klatovská a všem ostatním, kte ří se n ějakým zp ůsobem na p říprav ě a pr ůběhu Mate řinky podíleli. Do červencového čísla časopisu za řadila jeho redakce tuto pozoruhodnou sta ť, kterou napsaly řešitelky projektu "Rozvoj referen ční činnosti dvou mate řských škol" - paní Zora Syslová a Dáša Hýblová: Projekt Zdravá mate řská škola Projekt Zdravá mate řská škola (ZMŠ) vznikl v roce 1995 a jeho cílem je p řispívat: - k tvorb ě podmínek pro t ělesnou, duševní a spole čenskou pohodu dít ěte po dobu jeho pobytu v MŠ, - k výchov ě p ředškolního dít ěte ke zdravému životnímu stylu. Mate řským školám, které si zpracovaly projekt ZMŠ, byl tento projekt schválen Státním zdravotním ústavem v P raze. Skupina 30 mate řských škol (MŠ) v regionu Brna a jeho okolí, které na projektu ZMŠ pracují již čtvrtým rokem, se pravideln ě schází ve svých MŠ a vym ěňuje si zkušenosti. V této skupin ě má schválený projekt ZMŠ již sedm brn ěnských MŠ a p ět MŠ z jiných okres ů (Zlín, B řeclav, Hodonín, ...). Se vzr ůstajícím po čtem MŠ za řazených do sít ě "Zdravých mate řských škol v ČR", vznikla pot řeba decentralizace. Proto si mate řské školy

- Michalova (KÚ a M Č Líše ň) a Šaumanova (KÚ a M Č Židenice) podaly projekt "Rozvoj referen ční činnosti dvou MŠ v síti projektu Zdravá MŠ v regionu m ěsta Brna", který jim byl schválen Ministe rstvem zdravotnictví ČR. Cílem projektu je umožnit mate řským školám v Brn ě a okolí, které mají zájem o projekt ZMŠ, p římý kontakt a spolupráci s mate řskými školami, které již v síti projektu ZMŠ p racují a ve spolupráci s Projektem Brno - zdravé m ěsto zlepšovaly zdraví a kvalitu života. Pro napln ění cíle p řipravily řešitelky tyto aktivity: pravidelná setkávání, seminá ře a dílny s tématikou "Jak si ud ělat vlastní projekt", "Komunikace", "Plánování výchov ně vzd ělávací práce", "Organizace Dne d ětí v MŠ" atd., konzultace a návšt ěvy referen čních MŠ, poradenskou činnost. Doufáme, že řady mate řských škol za řazených do sít ě ZMŠ se díky tomuto projektu poda ří rozší řit a zárove ň zkvalitnit práci v t ěchto MŠ. Ve stejném červencovém čísle časopisu byla publikována i tato zajímavá informace paní Hany Svobodové, pr acovnice úseku kultury a ob čanských záležitostí Ú řadu naší M Č: Pohádkové dopoledne pro p ředškoláky Dne 24. června 1999 uspo řádal Ú řad M Č Brno-Královo Pole pro p ředškoláky královopolských mate řských škol pohádkové dopoledne, které navštívil i starosta M Č Brno-Královo Pole pan Ing. Ivan Kope čný. Pozdravil d ěti, pop řál jim hodn ě št ěstí, spokojenosti a ve škole hlavn ě samé jedni čky. Rozzá řená d ětská o čka byla d ůkazem toho, že p ředstavení "Pohádky z Dobrá čkova" zanechalo v d ětech hluboký dojem. Kolektiv zam ěstnanc ů Mate řské školy Her číkova č. 12 p řipomn ěl 25 let existence MŠ v dubnovém čísle časopisu v rubrice "Informujeme" touto zprávou: - Mate řská škola Her číkova č. 12 po řádá Dny otev řených dve ří v dob ě od 21. dubna do 23. dubna 1999 p ři p říležitosti 25. výro čí MŠ. Dne 21. dubna 1999 v 16 hod. se koná oslava tohoto vý ro čí pod názvem "Od jara do zimy", kde chce škola slavnostní besídkou p ředstavit práci d ětí MŠ a jejích absolvent ů. MŠ zve nejen bývalé pracovnice, ale i d ěti a rodi če, kte ří m ěli nebo mají k naší škole jakékoliv pouto. Do stejné rubriky v kv ětnovém čísle časopisu za řadila redakce následující text: - Pod ěkování - obyvatelé penzionu pro d ůchodce Podp ěrova č. 4 (KÚ a M Č Medlánky) v Medlánkách d ěkují d ětem i paním u čitelkám z Mate řské školy Chodská č. 15 za p ěkné vystoupení s jarní tematikou a za p ředání blahop řání a batikovaných prostírek. D ěti z MŠ Chodská č. 15 již v p ředváno ční dob ě vystoupily s váno čním programem a mile pot ěšily všechny seniory. Pro totéž kv ětnové číslo časopisu dodalo p říslušné odd ělení Ú řadu M Č tuto zprávu o prázdninovém provozu na mate řských školách, ve které se uvád ělo: Na základ ě dohody ředitelek t ěchto škol v Brn ě-Králov ě Poli bude provoz v dob ě letních prázdnin zajišt ěn takto: červenec 1999 MŠ Božet ěchova č. 15 a MŠ Chodská č. 15 srpen 1999 MŠ Her číkova č. 21 Podrobn ější informace podají ředitelky mate řských škol. V říjnovém čísle časopisu p řipomn ěla 20. výro čí mate řské školy na Dobrovského ulici 66 její ředitelka, paní Alena Horká, tímto článkem:

Mate řská škola na Dobrovskéhgo má nové symboly Jsou jimi vampírek písklavý a m ěchá ček lesní. D ěti si je vybraly na letní škole v p řírod ě. Spolu s lesními zví řátky a sk řítky splnily celou řadu úkol ů a seznámily se s životem v p řírod ě. Nacvi čily pásmo ke 20. výro čí založení školy, se kterým se p ředstavily rodi čům a všem p říznivc ům Mate řské školy na Dobrovského ulici. Ti, kte ří se této malé slavnosti zú častnili, se p řesv ědčili o tom, že d ěti se nau čily mnoha v ěcem, které pot řebují k dalšímu životu. Naši obsolventi mají jed no velké plus - samostatnost. Naše škola si letos p řipomíná 20 let od svého vzniku. V roce 1979 ji postavila Královopolská strojírna, která s e o školu starala až do poloviny roku 1995. V tomto roce naše za řízení p řešlo pod m ěstskou část (Brno-)Královo Pole a získalo právní subjek tivitu. Ta nám umožnila v ětší možnosti rozhodování o vhodném využití finan čních prost ředk ů od obce. Ty by však nesta čily, i když rodi če platí na dít ě 220,- K č m ěsí čně. Na sou časné podob ě školy mají významný podíl sponzo ři - a ť už se jedná o nový chodník, úpravu zahrady, venko vní sprchy, hra čky, nebo za řízení interiéru budovy. Spolupráce zam ěstnanc ů našeho p ředškolního za řízení s rodi či, Ú řadem m ěstské části i sponzory je velmi dobrá a v ěřím, že se bude rozvíjet i v dalším období. Koncem roku 1999 napsala vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí Ú řadu naší M Č paní PhDr. Libuše Sedlá čková tento závažný článek: Zrušení mate řských škol Ke 30. červnu 2000 budou v naší m ěstské části Brno-Královo Pole zrušeny t ři mate řské školy, a to MŠ Klatovská č. 18a, MŠ Kabátníkova č. 16 a MŠ Sta ňkova č. 8a. Z výsledk ů p řijímacího řízení do mate řských škol v Brn ě-Králov ě Poli na školní rok 1999/2000 vyplynulo, že v rámci 16-ti MŠ, které z řizuje M Č Brno-Královo Pole, je volných na 90 míst. Uvedená situace se ani v sou časné dob ě nezm ěnila a také v dalším období není dle demografických prognóz p ředpoklad, že by se pokles po čtu d ětí v m ěst ě Brn ě zastavil. V letošním školním roce je v mate řských školách v m ěst ě Brn ě asi o 1000 d ětí mén ě než v roce minulém. V "Koncepci školství v m ěst ě Brn ě do roku 2004" je na základ ě odborné prognózy doporu čeno v M Č Brno-Královo Pole do roku 2000/2001 zrušit 6 - 8 t říd mate řských škol. K 31. srpnu 1998 již byla zrušena dvout řídní MŠ Štefánikova č. 33. Dle prioritního kritéria uvedeného v této koncepci, a to objekty škol v nájmu, js ou z uvedených d ůvod ů ke 30. červnu 2000 navrhovány ke zrušení t ři mate řské školy (5 t říd). Tyto mate řské školy jsou nyní jediné objekty mate řských škol, které sídlí v pronajatých prostorách. Ostatní MŠ p ůsobí v samostatných budovách, které jsou v majetku m ěsta Brna - m ěstské části (Brno-)Královo Pole. Vzhledem k pokra čujícímu trendu snižování po čtu d ětí ve školských za řízeních m ěsta Brna a omezeným finan čním možnostem rozpo čtu M Č Brno-Královo Pole byl na 8. zasedání Zastupit elstva M Č Brno-Kr. Pole dne 25. října 1999 schválen zám ěr zrušit uvedené t ři mate řské školy. Školský ú řad v Brn ě a Odbor školství, mládeže a t ělovýchovy Magistrátu m ěsta Brna s tímto zám ěrem souhlasily. Ú řad MČ Brno-Královo Pole seznámil s d ůvody zrušení p říslušné mate řské školy rodi če d ětí, které ji navšt ěvují. Rodi čům, jejichž d ěti nenastoupí do 1. t říd základních škol, byly nabídnuty jiné mate řské školy v naší m ěstské části, kam budou p řednostn ě p řijaty v rámci p řijímacího řizení na školní rok 2000/2001. Mate řské školy, které budou v roce 2000 zrušeny, nejsou již v seznamu mate řských škol uvedeny. Článek byl uve řejn ěn v lednovém čísle časopisu (2000) a dále tu byl od téže autorky ješt ě publikován tento d ůležitý materiál nazvaný:

Zam ěření mate řských škol v Brn ě-Králov ě Poli v roce 2000 1) MŠ Božet ěchova č. 15 - Waldorfská pedagogika (jediná MŠ v Brn ě), zd ůrazn ění prvních 7-mi let pro další vývoj dít ěte, rozvoj fantazie, smysl ů a svobodné činnosti (nap říklad práce s d řevem a p řírodními materiály, pe čení chleba), pravidelný rytmus dne. V MŠ je zavedena preventivní (ochranná) strava (bez masa nebo dvakrát týdn ě bílé maso). 2) MŠ Božet ěchova č. 65 - Zam ěření na ekologickou výchovu, hra na zobcovou flétnu, keramický kroužek, klub otuži lých d ětí, t řikrát ro čně škola v p řírod ě, jednou týdn ě logopedická poradna. 3) MŠ Bulharská č. 62 - Zam ěření na vytvá ření citov ě pozitivního vztahu k p řírod ě a mezi d ětmi navzájem. Výuka anglického jazyka, logopedická pé če, plavání, škola v p řírod ě, návšt ěva kulturních akcí, spole čné akce s rodi či (výlety, karneval atd.). 4) MŠ Dobrovského č. 66 - Rozvoj individuálních zájm ů a schopností d ětí, odborná logopedická pé če, pískání na zobcovou flétnu, seznamování s anglickým jazykem, plavání, pohybová výchov a, dvakrát ro čně škola v p řírod ě, spole čné akce rodiny a školy (výlety, oslavy narozen in atd.). 5) MŠ Her číkova č. 12 - Rozvoj estetického cít ění d ětí, posilování zdraví d ětí, "edukativn ě stimula ční skupiny" - p říprava d ětí na vstup do 1. t řídy ZŠ, výtvarný kroužek, hra na zobcovou flét nu, odborná logopedická pé če, plavání, úzká spolupráce s rodi či. 6) MŠ Her číkova č. 21 - Realizace projektu "Zdravá MŠ" se zam ěřením na vzájemné citové porozum ění, umožn ění seberealizace dít ěte ve všech denních činnostech, podporování vloh ve výtvarném, p ěveckém a tane čním kroužku, odborné vedení cvi čení k p ředcházení vadného držení t ěla, prevence vad výslovnosti a odborná logope dická pé če, klub otužilých d ětí, škola v p řírod ě, racionální stravování. 7) MŠ Chodská č. 5 - Zam ěření na citovou a volní stránku osobnosti dít ěte, poznávání a ochrana p řírody, upev ňování fyzického zdraví a podpora zdravého životního stylu, dvakrát ro čně škola v p řírod ě, plavání, logopedie, kroužek keramiky a uměleckých dovedností, angli čtina. 8) MŠ Chodská č. 15 - Výchova ke zdravému životnímu stylu, MŠ byla p řijata do projektu "Zdravá mate řská škola", stravování s prvky zdravé výživy, preventivní zubní pé če, odborná logopedická pé če, citová výchova, návšt ěvy kulturních akcí, akce "Sportujeme se Sportík em", spolupráce s keramickou dílnou, hra na flétnu, plavání, škola v p řírod ě atd. 9) MŠ Palackého t řída č. 68 - Zam ěření na hudební výchovu (obohacení citového života d ětí prost řednictvím hudby), p ředplavecký kurz. 10) MŠ Purky ňova č. 21 - V ěkov ě smíšené t řídy, zam ěření na citovou, mravní a ekologickou výchovu, skup ina pro p ředškolní d ěti ohrožené po čáte čním školním neúsp ěchem (edukativn ě stimula ční skupiny), diagnostika a cvi čení v oblasti odstra ňování ortopedických vad, individuální logopedická pé če, p ředplavecký výcvik, jóga, cvi čení se "Sportíkem", keramický kroužek, prvky dramatic ké výchovy, jednou ro čně škola v p řírod ě. 11) MŠ Sta ňkova č. 14 - Zam ěření na výchovu s k řesťanskými prvky. 12) MŠ Štefánikova č. 65 - Výchovný program "Školka plná pohody a zábavy", vedení d ětí k pozitivnímu a odpov ědnému vztahu k lidem, p řírod ě a prost ředí, logopedická prevence, návšt ěvy kulturních akcí, cvi čení v t ělocvi čně, výtvarná a pracovní výchova, skupina pro p ředškolní d ěti ohrožené po čáte čním školním neúsp ěchem, spolupráce s rodi či, výlety, karneval, p ředplavecký výcvik, škola v p řírod ě. 13) MŠ Vackova č. 70 - Podpora zdravého zp ůsobu života, v ěkov ě smíšené t řídy, zam ěření na hudební a výtvarnou výchovu, hra na flétnu, keramika, angli čtina, cvi čení v t ělocvi čně, bruslení, plavání.

Pokud šlo o základní školy v naší M Č Brno-Královo Pole, o zápisu prv ňáčků se objevila zpráva také hned v lednovém čísle (1999) časopisu a bylo v ní uvedeno: Zápis d ětí do l. ro čníku ZŠ Zápis d ětí do l. ro čníku základních škol v Brn ě-Králov ě Poli na školní rok 1999/2000 se koná ve čtvrtek 21. ledna a v pátek 22. ledna 1999 od 13 do 17 hod. na t ěchto školách: 1) ZŠ Botanická č. 70 2) ZŠ Her číkova č. 19 3) ZŠ Košinova č. 22 4) ZŠ Slovanské nám ěstí č. 2 5) ZŠ Sta ňkova č. 14 V uvedených dnech v dob ě od 8.00 do 17.00 hod. se na t ěchto školách uskute ční Den otev řených dve ří. N ěkolikrát se naše základní školy prezentovaly v časopise zprávami v rubrice "Informujeme", jako t řeba v únorovém, b řeznovém a kv ětnovém (zde dokonce 2x) čísle. Šlo o následující texty: - Zápis do kurz ů plavání se koná 16. února (1999) v 17.00 hod. na Z Š Her číkova č. 19. T říměsí ční kurzovné činí 400,- K č. - Ředitelství ZŠ Slovanské nám ěstí č. 2 sd ěluje rodi čům žák ů 2. t říd, že p řijímací zkoušky do t řídy s rozší řenou výukou anglického jazyka se budou konat 27. dubna 1999 v 9.0 0 hod. v budov ě školy. P řihlášku ke zkouškám obdržíte na ředitelství školy. Termín odevzdání do 31. b řezna 1999. - Ředitelství ZŠ Her číkova č. 19 oznamuje rodi čům žák ů budoucích 5., 6. a 7. t říd, že vzhledem k ukon čení činnosti klubu FC Zeman v (Brn ě-)Králov ě Poli máme volná místa. - V letošním roce slaví ZŠ Her číkova č. 19 25. výro čí svého vzniku. P ři této p říležitosti zveme všechny rodi če a bývalé žáky na školní akademii, která se koná 1. června 1999 v 17.00 hod. v t ělocvi čně školy. V pr ůběhu dopoledne bude škola otev řena pro ve řejnost. Mgr. Libuše Plchová, ředitelka. V červnu 1999 se na ZŠ Her číkova č. 19 rovn ěž konaly obvodní závody v plavání a lehké atletice pro d ěti ze školních družin. Krom ě škol z Brna-Králova Pole se závod ů zú častnily též d ěti ZŠ z Medlánek a Řečkovic. O pr ůběhu a výsledcích zpracovala pro srpnové číslo časopisu informaci vedoucí školní družiny na ZŠ Her číkova paní Mgr. Dana Šilerová pod názvem: Závody školních družin Školní družina p ři ZŠ Her číkova uspo řádala dva obvodní závody pro d ěti ze základních škol (ZŠ Botanická č. 70, Her číkova č. 19, Hudcova č. 35 - Medlánky, Košinova č. 22, Novom ěstská č. 21 - Řečkovice a Slovanské nám ěstí č. 2). Závod v plavání, který se konal dne 18. června 1999, a závod v lehké atletice dne 22. června 1999. Závod v plavání, ú čast 65 d ětí: Kategorie 1. t říd - 1. místo: Houdek Marek, Košinova Bubláková N ina, Her číkova Kategorie 2. t říd - 1. místo: Filakovský Radek, Novom ěstská Nováková Martina, Slovanské nám ěstí Kategorie 3. t říd - 1. místo: Holub Jakub, Her číkova Filakovská Iva, Novom ěstská Kategorie 4. t říd - 1. místo: Ku čera Tomáš, Novom ěstská Vohrabalová Veronika, Her číkova Závod v lehké atletice, ú čast 90 d ětí:

Kategorie 1. t říd - 1. místo: Pot ěšil Tomáš, Hudcova Hadrabová Nikola, N ovoměstská Kategorie 2. t říd - 1. místo: Markwart Ji ří, Hudcova Friedbergerová Anita, Novom šstská Kategorie 3. t říd - 1. místo: Da ňhel Zbyn ěk, Slovanské nám ěstí Filakovská Ivana, Novom ěstská Kategorie 4. t říd - 1. místo: Černá Simona, Košinova Částe čný provoz družin na základních školách byl i o letních prázdninách, jak uvád ěla tato informace z kv ětnového čísla časopisu: Prázdninový provoz na škol ách Základní školy: Po dohod ě ředitel ů základních škol v naší m ěstské části bude zajišt ěn provoz školních družin (bez stravy) v dob ě letních prázdnin takto: červenec: 1. - 2. 7. 1999 ZŠ Her číkova č. 19 1. - 9. 7. 1999 ZŠ Sta ňkova č. 14 12. - 16. 7. 1999 ZŠ Botanická č. 70 srpen: 9. - 13. 8. 1999 ZŠ Košinova č. 22 16. - 31. 8. 1999 ZŠ Slovanské náměstí č. 2 25. - 31. 8. 1999 ZŠ Her číkova č. 19 Podrobn ější informace obdrží rodi če na základních školách. Uvedený text p řipravila paní PhDr, Libuše Sedlá čková, vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí Ú řadu naší M Č, která napsala koncem roku 1999 velmi zajímavou sta ť o hlavním zam ěření všech našich základních škol. V časopise Královo Pole vyšla v lednovém čísle 2000, ale její zn ění nelze opomenout ani v této kapitole KRONIKY 1999 : Zam ěření základních škol v Brn ě-Králov ě Poli v roce 2000 1) ZŠ Botanická č. 70 - Neúplná základní škola, pouze l. stupe ň, výuka angli čtiny a n ěmčiny (zájmov ě od 2. ro čníku), dobré sportovní zázemí (t ělocvi čna, hala, h řišt ě), atletický kroužek, pohybové hry, zimní a letní škola v p řírod ě, kroužek pro d ěti s poruchami u čení, výtvarný, rukod ělný, p ěvecký, zdravotnický kroužek, individuální p řístup k žák ům. 2) ZŠ Her číkova č. 19 - Škola je zam ěřena na sportovní výchovu, od 6. ro čníku povinná výuka plavání, edukativn ě stimula ční skupiny pro d ěti ohrožené neúsp ěchem ve škole, od 6. ro čníku sportovní t řídy zam ěřené na házenou, spolupráce s jazykovou p řípravkou - možnost výuky n ěmeckého a anglického jazyka od 1. t řídy, po číta čová u čebna, bazén, školní t ělovýchovná jednota Mládí a oddíly základní a rekrea ční t ělovýchovy, kurzy plavání od 5 let, sportovní gymnas tika, sebeobrana. 3) ZŠ Košinova č. 22 - Výuka podle vzd ělávacího programu Základní škola, krom ě b ěžných t říd i t řídy specializované na výuku žák ů se specifickými vývojovými poruchami u čení (dyslexie, dysgrafie atd.) na základ ě vyšet ření odborných pracoviš ť, ve volném čase d ětí logopedická pé če, vyu čování náboženství, cizích jazyk ů, kroužek užitých výtvarných um ění, keramický kroužek, výuka hry na klavír. 4) ZŠ Slovanské nám ěstí č. 2 - Výuka podle programu Základní škola, od 3. ro čníku rozší řená výuka jazyk ů, po ukon čení docházky možnost navázat na stejný program na Gymnáziu Slovanské nám ěstí č. 7, pro d ěti s vadou výslovnosti je v l. a 2. t říd ě za řazen nepovinný p ředmět "individuální logopedická pé če", zkušenosti p ři vzd ělávání d ětí s vývojovými poruchami u čení (dyslexie apod.), sportovní kroužky, dva p ěvecké sbory, v 6. a 7. t říd ě výuka na po číta čích, lyža řské kurzy.

5) ZŠ Sta ňkova č. 14 - Vzd ělávací program Základní škola, rozší řená výuka jazyk ů (5. - 9. ro čník n ěmčina, od 6. ro čníku angli čtina), experimentální výuka matematiky na l. stupni, prvky daltonského vyu čování, zájmová činnost - angli čtina, judo, dramatická výchova, volejbal. V prosincovém čísle časopisu byly uve řejn ěny dva pozoruhodné a dost obsáhlé články, které byly v ěnovány našim základním školám. Autorem jednoho z nich byl ředitel ZŠ Slovanské nám ěstí č. 2 pan PaedDr. Jan Bartoš, který v n ěm napsal: Vážení ob čané! Po dobu dvou m ěsíc ů byla dvojice sousoší na atice pr ůčelí maší Základní školy sev řena do lešení. Bylo provedeno generální restaurován í tohoto um ěleckého díla. Sou časn ě bylo restaurováno sgrafito číselníku v ěžních hodin. Vyvrcholilo tak více než sedmileté úsi lí o opravu. Z parku na Slovanském nám ěstí nebyl rozsah poškození tém ěř vid ět. Pov ětrnostní vlivy za 24 let od poslední opravy však n arušily více jak 90 % povrchu soch. Na n ěkterých částech zbyla již pouhá torza a čněly kovové výztuže. Práv ě proto jsme o opravu tolik usilovali. Škola je registrována v Úst ředním seznamu památek ČR. To nás zavazuje, abychom budovu udržovali v p ůvodním stavu i pro p říští generace. Vždy ť tato stavba je krásné dílo p ředcházejících pokolení. Bylo vytvo řeno ješt ě p řed I. sv ětovou válkou jako pomník české snahy a práce, jako nehynoucí sv ědek a hlasatel ideálních ušlechtilých snah ve řejných činitel ů m ěsta Králova Pole. Proto byly veškeré práce, jak stavební, tak i um ělecké, zadávány českým firmám. Z uvedeného d ůvodu ob ě sousoší vytvo řil známý český socha ř Václav Prokop, který se mimo jiné podílel i na vn ější výzdob ě Techniky v Brn ě. V ěřím, že díky t ěmto drobným, ale nesmírn ě d ůležitým opravám se škole bude postupn ě vracet její p ůvodní vzhled. Vždy ť naše školní budova, která je již 86 let dominantou Králov a Pole a která se stala místem vzd ělávání již p ěti generací, si pé či zasluhuje. P řirozen ě se nem ůžeme zam ěřit pouze na opravy a údržbu, ale musíme pro vád ět i modernizaci tak, abychom obstáli p ři zavád ění nových trend ů do výuky, a tím napl ňovali motto, které nám tv ůrci školy vtiskli do vínku: "Po v ěky zde st ůj, ve ď, chra ň, vzdoruj!" Na záv ěr mi dovolte, abych na tomto míst ě pod ěkoval všem, bez kterých by vlastní práce nemohly být realizován y: Odboru památkové pé če Magistráu m ěsta Brna, Památkovému ústavu v Brn ě, Ú řadu m ěstské části Brno-Královo Pole, firm ě Re-Štuk provád ějící vlastní restaurování a v neposlední řads ě i královopolskému ob čanu panu Mittagovi. Jeho firma zcela nezištn ě a zdarma zap ůj čila lešení a zajistila jeho montáž. Je to konkrétní p říklad sponzorování, které pomáhá udržovat historic ké a kulturní památky a zachovávat je dalším gener acím. Druhý článek jsem napsal sám jako kroniká ř ÚMČ Brno-Královo Pole a v ěnoval jsem ho jubileu českého školství na území nyn ějšího katastru Ponava: Osmdesát let českých škol na Sta ňkov ě ulici Letos na podzim si p řipomínáme 80. výro čí vzniku českých obecných škol - chlapecké a dív čí - na Sta ňkov ě (p ůvodn ě d´Elvertov ě a pak Dlouhé) ulici. V polovin ě zá ří 1919 bylo do chlapecké školy zapsáno 289 žák ů, kte ří byli rozd ěleni do devíti t říd. Řídícím u čitelem byl Karel Řezá č a prvními u čiteli Dominik Cetl, Frant. Kola řík, Frant. K říž, Frant. Kubek, Miloslav Pažout, Antonín Procházk a, Jaroslav Sláma, Vladislav Trávní ček a Richard Vágner. Dív čí škola byla o n ěco menší a m ěla šest t říd. Řídící u čitelkou se stala Hedvika Čelechovská a prvními u čitelkami Adolfina Dolenská, Bohumila Kreutzová, Augustina Lazarová, Kat eřina Mikulicová, Marie Pot ůčková a Adéla Slámová.

Dvoupatrová školní budova na n ěkdejší d´Elvertov ě ulici byla postavena po čátkem 20. stol. pro n ěmecké obecné školy a v prvním školním roce 1907/08 m ěla chlapecká škola 240 žák ů a dív čí 214 žáky ň. Když se v říjnu 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko a vznikla Československá republika, znamenalo to rovn ěž konec útlaku a germanizace českého školství v tehdejším Brn ě. V n ěmeckých školách se po čty žák ů rapidn ě snižovaly, zatímco do českých škol na území Brna p řihlašovali rodi če tak velký po čet d ětí, že m ěly p římo zoufalý nedostatek u čeben. Také škola na Dlouhé (d říve d´Elvertov ě) ulici byla poloprázdná. M ěla obsazeno jen deset t říd malými po čty d ětí, takže se v celém 2. poschodí neu čilo. Proto sem byly brzy po p řevratu 1918 umíst ěny čty ři pobo čky z p řepln ěné české obecné chlapecké školy na Kounicov ě ulici. Práv ě tyto pobo čky se staly základem zmín ěných nových českých škol a jejich u čitelé d ůležitou sou částí prvního pedagogického sboru. Už roku 1919 byla ob ěma českým školám p ředána celá budova, ve které pak byla ješt ě umíst ěna česká m ěšťanská škola. Velmi dramatické události prožívaly české školy na Sta ňkov ě ulici jako celý národ v letech nacistické poroby. Budovu zabralo n ěmecké vojsko hned 17. b řezna 1939 a po válce se v ní za čalo u čit až od školního roku 1946/47. Slou čením obou obecných škol s m ěšťankou vznikla v roce 1953 spole čná Osmiletá st řední škola a výuka zde pokra čovala až po sou časnou Základní školu. Z významných pedagog ů si p řipome ňme aspo ň pana řídícího u čitele chlapecké školy v letech 1921-1926 Františka Rokose, který byl známý i jako sokolský a hasi čský činovník. Jako p ředseda sletového výboru provázel 22. června 1924 prezidenta ČSR T.G. Masaryka p ři jeho návšt ěvě v Brn ě na vzpomínkový slet. Konal se na stadionu Soko la Brno I na památku 10. výro čí historického Všesokolského sletu uskute čněného v roce 1914 v Brn ě-Králov ě Poli. Nad textem tohoto posledního odstavce byla jako ilustrace otišt ěna reprodukce známé dobové fotografie prezidenta T .G. Masaryka provázeného řídícím F. Rokosem (v ledabyle zapnutém sokolském kr oji). Nejlepší žáci a studenti základních i st ředních škol naší M Č byli koncem kv ětna 1999 p řijati na královopolské radnici starostou, jak o tom podala tuto stru čnou informaci v červencovém čísle časopisu pracovnice úseku kultury a ob čanských záležitostí paní Hana Svobodová: P řijetí na radnici Dne 27. kv ětna 1999 p řijal pan starosta M Č Brno-Královo Pole Ing. Ivan Kope čný nejlepší studenty st ředních, st ředních odborných a žáky základních škol. Všem student ům i žák ům pop řál pan starosta mnoho dalších úsp ěchů ve studiu a v osobním život ě hodn ě št ěstí. Kulturním programem, dárkem a kyti čkou bylo slavnostní setkání ukon čeno. Tímto se dostáváme k našim st ředním školám, o kterých se psalo v tomto ro čníku časopisu jen t řikrát, p řípadn ě čty řikrát. Už v čísle z února 1999 se t řeba objevila tato informace: Integrovaná st řední škola, Purky ňova č. 97 v Brn ě-Králov ě Poli bude ve školním roce 1999/2000 otevírat pr o absolventy základních škol první ro čníky v t ěchto oborech: Studijní 4-leté obory: Informa ční technologie se zam ěřením správce sítí, informa ční a databázové systémy, kancelá řské systémy Slaboproudá elektrotechnika Mechanik elektronik pro spot řební elektroniku Mechanik elektronik pro číslicovou a řídící techniku Sociální pé če, zam ěření - Pe čovatelská činnost Sociáln ě správní činnost

U čební 3-leté obory s možností pokra čování na 2-leté nástavb ě s maturitou: Elektriká ř Mechanik elektronických za řízení Strojní mechanik pro stroje a za řízení Obráb ěč kov ů pro univerzální obráb ění Dny otev řených dve ří jsou každou st ředu 8.00-17.00 hod. Pro červencové číslo časopisu napsala profesorka Gymnázia na Slovanském nám ěstí č. 7 paní Mgr. Marie Baltusová tento zajímavý článek: Gymnázium Slovanské nám ěstí ve Francii v programu EU V b řeznu letošního roku (1999) navštívili studenti brn ěnského Gymnázia Slovanské nám ěstí v programu Sokrates, podporovaném EU (Evropskou Unií), francouzské m ěsto Amiens. Nešlo o klasickou jazykovou vým ěnu či poznávací zájezd, ale studenti m ěli simulovat navazování obchodních vztah ů mezi podnikateli České republiky a Francie. Stejný úkol m ěli i francouzští studenti zde v Brn ě. Naši studenti byli od po čátku v ur čité nevýhod ě, protože jejich francouzští partne ři studují zahrani ční obchod. Zdá se, že i d ůvěra a podpora francouzských firem byla výrazn ě v ětší, než aktivita českých podnikatel ů. Snad zde sehrálo roli i v ědomí, jak t ěžké je pronikání na západní trhy, ale i ur čitá ned ůvěra k programu, který je již obvyklý v zemích EU, ale v našich podmínkách nový. Vlastní navazování obchodních kontakt ů ve Francii p řineslo královopolským student ům množství zážitk ů, které lze shrnout pod spole čného jmenovatele, zdvo řilost a pochopení pro simulovaný proces. Výraznou pomocí v jejich jinak dost t ěžké situaci byl p řístup Hospodá řské komory Brno, jež svými radami nahradila chyb ějící pr ůzkum trhu, slíbený p ůvodn ě francouzskými partnery. Krom ě rozvoje komunika čních schopností v cizím jazyce navazováním Obchodních kontakt ů také ú čast ve výuce a bydlení na internát ě s velmi p řísným, le č ve Francii obvyklým režimem, umožnily našim s tudent ům o to více nahlédnout dovnit ř studentského d ění. Studenti Gymnázia Slovanské nám ěstí tak podstoupili mezi prvními zkoušku v této nové form ě vzájemné spolupráce mladých lidí mezi členskými a p řizvanými zem ěni Evropské Unie. Období klasických vým ěn student ů mezi školami z řejm ě kon čí, nebo ť ti budou více a více p řipravováni na cesty "na zkušenou", které jsou mnohem blíže odborné praxi a životu. V kv ětnovém čísle časopisu se mohli v redak ční rubrice "Napsali nám" čtená ři dozv ědět následující: - Petra Nováková ze sekundy B Sportovního g ymnázia na Botanické č. 70 nám napsala, že se její t řída zapojila do hry "Sen o Brn ě sn ů" a zam ěřila se na t říd ění odpad ů. Studentka doufá, že se akci poda ří rozší řit do všech t říd školy. (Brn ěnský ekologický projekt Sen o Brn ě sn ů je koncipován jako celom ěstský ukázkový model rozvoje spolupráce p ři podpo ře ekologického vzd ělávání a je založen na spolupráci se školami - poznámka redakce). V listopadovém čísle časopisu se v rubrice "Inzerce" dokonce objevila tato placená zpráva o jedné ze st ředních škol mimo území naší M Č Brno-Královo Pole: - SOU (St řední odborné u čilišt ě) obchodní, Cejl č. 61 (KÚ Zábrdovice a M Č Brno-st řed) nabízí studijní a u čební obory: Obchodník - studijní obor s maturitou, p říprava 4 roky Prodava č, aranžér - u čební obory, p říprava 3 roky

Odborná škola - p říprava 2 roky, st řední vzd ělání s možností: vyu č. prodava čem nebo prodava čem a výr. lah ůdek studijní obor obchodník s maturitou (3 rok y) Podnikání v oborech obchodu a služeb - nás tavba s maturitou Provoz obchodu, technicko-hospodá řská a správní činnost nástavba - maturita Dny otev řených dve ří: 20. listopadu, 11. prosince 1999 a 8. ledna 2000. Tematicky sem ješt ě pat ří tento p řísp ěvek pana u čitele Františka Ekla, uve řejn ěný v kv ětnovém čísle časopisu a nadepsaný: Vychovatelna císa ře Františka Josefa Historie této krásné a památné budovy na Palackého t říd ě č. 1/3, která dnes pat ří Veterinární a farmaceutické univerzit ě v Brn ě, za číná p řed 130 lety. V roce 1888 byla ukon čena činnost "Ochranitelny" v Černých Polích a zbylé jm ění bylo p řevedeno na "Jubilejní nadaci", která zakoupila pozemky a postavila v Králov ě Poli zemskou "Vychovatelnu císa ře Františka Josefa pro chlapce". (Budova v četn ě rozsáhlé zahrady i další objekty nebyly na kr álovopolském katastru - pozn. kroniká ře). Vychovatelna byla otev řena v roce 1890, postupn ě byly dostav ěny i dílny a hospodá řské budovy. Po roce 1900 pracovalo ve vychovateln ě již 8 familií - t říd (4 české a 4 n ěmecké). O 160 chovanc ů pe čovali vychovatelé- řemeslníci. Chlapci pracovali v dílnách (krej čovská, obuvnická, záme čnická, stola řská, kniha řská), na zahrad ě a p ři domácím hospodá řství. Ústav dosahoval vysoké úrovn ě a byl velmi dob ře hodnocen. Po vzniku ČSR v roce 1918 byl ústav p řejmenován na "Moravskou zemskou vychovatelnu", v roce 1921 byla tato p řest ěhována do Uherského Hradišt ě a budovy p ředány nov ě vzniklé Vysoké škole zv ěroléka řské. (Tato vysoká škola vznikla již v prosinci 1918 - pozn. kroniká ře). Speciální školství v Králov ě Poli tímto nezaniklo. Na Kociánce byl otev řen Ústav pro t ělesn ě postižené, v roce 1925 i Americká domovina a pozd ěji otev řena i Pomocná škola, která dodnes pokra čuje jako Zvláštní škola na Palackého t říd ě č. 68. Pom ěrn ě málo je na stránkách časopisu Královo Pole v roce 1999 zastoupeno vysoké školství i v ěda, a to pouze následujícími t řemi zprávami v rubrice "Informujeme" - v číslech z února, zá ří a října: - Botanická zahrada Mendelovy zem ědělské a lesnické univerzity v Černých Polích (na KÚ Ponava a v M Č Brno-Královo Pole - pozn. kroniká ře) po řádá výstavu "Orchideje a motýli" od 26. února d o 14. b řezna 1999 denn ě od 10.00 do 18.00 hod., vchod horní branou, zastá vka tramvaje č. 9, 11 - sm ěr Lesná. - 2. ro čník mezinárodního socha řského sympozia "Kámen ´99" v areálu FEI VUT (Fakulty elektrotechniky a info rmatiky Vysokého u čení technického) Brno-Královo Pole, Božet ěchova č. 2 (areál Kartuziánského kláštera) od 22. srpna do 12. zá ří 1999. Zú častn ění socha ři: Elisabeth Juanová, Hartwig Rainer Mülleitner (Rakousko), Daniel Klose, Ji ří Marek ( ČR). Sympozium je po celou dobu p řístupné ve řejnosti denn ě. Po dobu konání sympozia Kámen ´99 probíhá výstava "Oti sky minulosti", která se uskute čnila v letech 1998 a 1999 v T ěšenicích - Kyjovicích. Výstava probíhá v prostorách kaple Kartuziánského kláš tera denn ě od 10 hod. do 18 hod. - Ústav p řístrojové techniky na ulici Královopolská č. 147 po řádá v rámci "Dn ů v ědy ´99" exkurzi pro ve řejnost ve dnech 22.- 23. října 1999 v dob ě od 9 do 16 hod. Kontaktní adresa je Ing. Josef La zar, Dr., tel.: 4151 4253.

V říjnovém čísle časopisu byla ke zmín ěnému socha řskému sympoziu ješt ě tato poznámka šéfredaktorky časopisu paní Jany Novotné s obrázkem nazvaná "Kámen ´99" (šifra -No-): Od 22. srpna do 12. zá ří 1999 prob ěhl v areálu FEI VUT, Božet ěchova č. 2 (v zahrad ě Kartuziánského kláštera) již 2. ro čník mezinárodního socha řského sympozia Kámen ´99. V ned ěli 12. zá ří mohli návšt ěvníci obdivovat již hotová díla z ho řického pískovce: O čekávání - Daniel Klos ( ČR) - na snímku (Foto: archiv), Kolo - Hartwig Rai ner Mülleitner (Rakousko), Postavy v doteku - Elis abeth Juanová (Rakousko) a Lo ď pro lásku - Ji ří Marek ( ČR). P řest ěhováním brn ěnského Technického muzea do areálu n ěkdejší královopolské Tesly dochází k dalšímu rozš í ření v ědecko-výzkumných pracoviš ť v naší M Č, jak o tom totéž říjnové číslo časopisu uve řejnilo tento pozoruhodný p řísp ěvek pracovnice muzea paní Pavly Fojtíkové: Technické muzeum informuj e N ěkte ří obyvatelé Králova Pole už možná zaregistrovali pozvolnou prom ěnu výrobní budovy M4 v areálu bývalého podniku Tes la na Purky ňově ulici č. 99. Práv ě do tohoto objektu se p řest ěhovalo Technické muzeum v Brn ě (dále jen TMB) po řadě peripetií, které nastaly po restituci kláštera řádu Sv. Voršily na rohu ulic Orlí a Josefské v cent ru Brna. Plánovaná rekonstrukce, která si vyžádala nemalé finan ční náklady, bude radikální. Už na podzim 2001 by m ěla p řinést první ovoce. Vedení TMB a všichni jeho pracovníci upírají své síly k vybudování instituce srovnatelné jak kvalitou, tak i rozsahem s podobnými institucemi ve sv ět ě. TMB se i nadále prezentuje v Brn ě (v prostorách KIC na Staré radnici), putovními výstavami, technickými obj ekty mimo Brno (kovárna, mlýny, hu ť apod.) a spoluprací na mnoha brn ěnských akcích (nap říklad na oslavách 130 let MHD). Stále pokra čuje odborná práce, stále funguje Klub p řátel TMB. Projekt záchrany a obnovy TMB by jist ě nebyl úsp ěšný, pokud by si k n ěmu nenašli cestu i lidé z nejbližšího sousedství. Prost řednictvím této pravidelné rubriky vás tedy, vážení čtená ři, chceme postupn ě seznámit s činností a doufejme, že i radostn ější budoucností.

PLES, ERBOVNÍ SLAVNOSTI A VÝSTAVA Už na svém druhém zasedání konaném 21. p rosince 1998 projednali členové nového Zastupitelstva naší M Č po řádání 7. reprezenta čního plesu v pátek 5. února 1999 v sále Semilassa a lednov é číslo časopisu Královo Pole uve řejnilo hned na první stránce v graficky výrazné úprav ě toto pozvání: Zastupitelstvo M ěstské části Brno-Královo Pole a KP Centrum kultury a vzd ělávání si Vás dovolují pozvat n a 7. REPREZENZA ČNÍ PLES KRÁLOVA POLE, který se koná v pátek 5. února 1999 od 20 do 03 hodin v prostorách KD Semilasso, Brno, Palack ého t řída č. 126 Program: Slavnostní zahájení hraje tane ční orchestr AJ Capella a dechová hudba Semilassank a tombola Hosté ve čera: Marta a Tena Elefteriadu Tane ční a dramatická škola R + P Bart ůňkových Program uvádí: František Mazal a Andr ea Pavlíková Cena vstupnmého: 250,- K č, v cen ě vstupenky je místenka a ve čeře P ředprodej vstupenek: ÚM Č Brno-Královo Pole, Palackého t ř. 59, l. poschodí, dv. č. 7, pí. Svobodová KD Semilasso, Palackého t ř. 126, Kr. Pole ve čtvrtek a v ned ěli od 16 hod. do 20 hod. na pokladn ě Šéfredaktorka časopisu paní Jana Novotná napsala do jeho b řeznového čísla tuto krátkou reportáž, jež byla otišt ěna i s ilustrací polonézy podle fotografie Moniky Gricové: Na plese Již 7. reprezenta ční ples Králova Pole zahájili pan starosta Ing. Ivan Kope čný, ředitel KP Centra kultury a vzd ělávání Mgr. Pavel Fajtl a tane ční škola Starlett Brno svojí polonézou - šest pán ů ve fracích se vznáší parketem s partnerkami v bílých to aletách. Shlédneme také vystoupení, které p řipravila Tane ční a dramatická škola R+P Bart ůňkových. Sálem Semilassa zní nejmodern ější písni čky, dechovka i evergreeny. Mezi roztan čenými páry se blýská halenka z červených flitr ů. P ři lahodných písních Marty a Teny Elefteriadu s e na nás usm ěje slunné, vášnivé Řecko, tan čící spontann ě vytvo ří a zatan čí řecké kolo. Tombola sbližuje sousedící stoly, výberci nabízejí kolemsedícím vylosované dobroty. Panuje tu radostná, p řátelská, tém ěř domácká nálada. Ve t ři ráno se ješt ě nikomu nechce dom ů. Pro totéž b řeznové číslo časopisu p řipravila paní Hana Svobodová z úseku kultury a ob čanských záležitostí Ú řadu naší M Č následující

materiál nadepsaný: Sponzo ři 7. reprezenta čního plesu 1) Aga service, Ji ří Kryštof, Božet ěchova 85 2) Ager, spol.s r.o., Antonínská 18 (KÚ Veve ří) 3) Alma B, spol.s r.o., Jiráskova 41 (KÚ Veve ří) 4) Anschlag, řeznictví-uzená řství, Palackého t řída 40 5) Asijské speciality - Bistro Pohoda, Malátov a 2 6) Barunka - sandwiches, Milan Bára, Palackého t řída 82 7) Brased Eurotextil, s.r.o., Palackého t řída 20 8) Brn ěnka pramen, spol.s r.o., Purky ňova 45 9) Cukrárna a kavárna U Skalník ů, Palackého t řída 42 10) Cukrárna Cyrilka - Ji řina Fialová, Skácelova 20 11) Čalounictví Mad ěra, Podešvova 16 12) Domácí pot řeby DM Morava, Palackého t řída 79 13) Elektro Cígler, Palackého t řída 31 14) Foto-Kino Lud ěk Kulka, Palackého t řída 62 15) Hodiny-Klenoty Klubal, Palackého t řída 39 16) Jaroš, s.r.o., textilní výroba, Palackého t řída 51 17) Java, s.r.o., Václav Vincenc, Jundrovská 48 (KÚ Komín) 18) Kosmetický salon "Harmonie", Dagmar Prave čková, Srbská 13 19) Malí řství-nat ěra čství, Vladimír Řepa, Tábor 63 20) Maršálek Richard, Veve ří 43 (KÚ Veve ří) 21) Maso-uzeniny, Marcela Sosnová, Sta ňkova 12e 22) Mittag, spol.s r.o., Chaloupkova 3 23) Neolit keramika, Ing. Novotný, Družstevní l (KÚ Řečkovice) 24) Prodejna St říbra-Minoral, s.r.o., Palackého t řída 47 25) Restaurace Valaška, Husitská 3 26) Rival, Chodská 19 27) Sfinx MANA, Hrn čí řská 28) S.O.S. Tatra, Roman Dvo řáček, Vodova 87 29) Stavoprojekta, Ing. Čermák,CSc., Kounicova 67 (KÚ Veve ří) 30) Steinhauser Jaromír, s.r.o., Mojmírovo nám ěstí 20 31) Strojtrans, David Pazdera, Kaštanová 125 (K Ú Brn ěnské Ivanovice) 32) Supra CZ,s.r.o., Ji ří Sedlá ček, Byst řinova 3 33) Šimek - správa nemovitostí, Her číkova 17 34) Šoto - Šopík, Božet ěchova 4 35) Tabák R.E.R., Palackého t řída 57 36) ToysMusic, Sv ětlana Zhán ělová, Hrn čí řská 6 37) Tržnice Koruna, Palackého t řída 45 38) Zemanova kavárna a.s., Za divadlem 1 (KÚ Br no město) 39) Zim čík Antonín, Hotel Akord, Palackého t řída 118 Královopolští zastupitelé jednali o ples e také na svém čtvrtém zasedání 29. b řezna 1999, kdy ve svém programu rovn ěž: - schválili poskytnutí výt ěžku z tomboly na plese Zastupitelstva M Č Brno-Královo Pole ve výši 26.400,- K č Nada čnímu fondu p ři Ústavu sociální pé če pro d ěti a mládež Brno, Kociánka. Byla o tom zmínka v kv ětnovém čísle časopisu a už do následujícího červnového čísla p řipravila paní Hana Svobodová tuto stru čnou informaci: ERBOVNÍ SLAVNOSTI Ú řad M Č Brno-Královo Pole ve spolupráci s KP Centrem ku ltury a vzd ělávání p řipravují 9. ro čník Erbovních slavností, které se budou konat v sobotu 4. zá ří 1999 na Slovanském nám ěstí. Podrobnosti o bohatém kulturním a spo rtovním programu budou zve řejn ěny v srpnovém čísle časopisu Královo Pole. V rámci Erbovních slavností se jako každý rok uskute ční prodej dárkových p ředmět ů, knih, hra ček, ob čerstvení apod.

Slíbený program tentokrát poprvé dvoudenní ch slavností byl otišt ěn ve výrazné úprav ě hned na titulní stran ě srpnového čísla časopisu v tomto zn ěn: Program 9. ro čníku ERBOVNÍCH SLAVNOSTÍ Králova Pole 4. a 5. zá ří 1999 - Slovanské nám ěstí 4. zá ří 1999 Hlavní pódium 10.30 Slavnostní zahájení starostou Králova Pol e 10.40 Dechová hudba Královopolka 11.00 Start 9. ro čníku Corridy - b ěhu Královým Polem 13.30 Slavnostní zahájení odpolední části slavnosti p řeletem skupiny letoun ů Aeroklubu Brno-Slatina doprovázené letounem Z lín 126 Trenér (rok výroby 1954) královopolské fi rmy Šperlík, spol.s r.o. 13.40 Vyhodnocení a ocen ění ú častník ů b ěhů Corrida 14.15 Dechová hudba Semilassanka 15.00 Ukázka Rokenrolu - TJ Sokol Brno-Královo Pole 15.10 Velká módní p řehlídka firmy V - Šetra - "Móda dnes" 15.40 Soukromá tane ční a dramatická škola R+P Bart ůňkových 16.00 D ětský soubor Iskerka s cimbálovou muzikou 16.30 Kabr ňáci - jarmare ční písn ě 17.15 Kaskadé ři - folková skupina 20.15 Scénický oh ňostroj - záv ěr Erbovních slavností Horní část parku - Slovanské nám ěstí zajišt ěn stánkový prodej s ob čerstvením a dárkovými p ředměty Volná plocha parku Slovanské nám ěstí 13.30 Skauti - rýžování zlata,železni ční modelá ři z (Brna-)Králova Pole p ředvedou ukázky vlá čků, ukázky bojového um ění, výstava odtahové techniky, vojenské techniky, automobilo vý veteránský klub KP, terénní vozidla a další atrakce pro d ěti i dosp ělé Malé pódium 13.30 Cyrano Club - skupina historického šermu 14.00 D ětská Klauno magie 15.00 D ětská módní p řehlídka firmy Efekta 15.30 Kulturní asociace Nová Akropolis: loutkov á pohádka "O Slune čníku, M ěsí čníku a V ětrníku" 16.15 Šermí řské panoptikum 16.45 Anetka a Fernando - d ětská klauno magie Základní škola Slovanské nám ěstí 2 9.30 Slavnostní zahájení IV. ro čníku výstavy "Legioná ři a samostatné Československo" TJ Sokol - H řišt ě na ulici Srbská V. ro čník sout ěže 10 zlatých k vít ězství - sout ěže a hry pro d ěti 5. zá ří 1999 I. ro čník p řehlídky Dechových hudeb Pódium v prostorách parku Slovansk é nám ěstí 10.00 Slavnostní zahájení - mažoretky 10.15 D ětská dechovka Frajárenka z Troubska 11.00 Dechová hudba Královopolka 12.00 P řestávka 12.30 Mažoretky - zahájení odpolední části 12.40 Velká módní p řehlídka firmy V - Šetra "Móda pro všední den" 13.15 Dechová hudba Dubják

14.00 Dechová hudba - Štatlband 15.00 Dechová hudba Semilassanka 16.00 Záv ěr - Ob čerstvení zajišt ěno, r ůzné atrakce - V p řípad ě nep říznivého po časí se akce z velkého pódia p řesunou do sálu KD Semilasso Palackého t řída 126, Brno-Královo Pole - Za odložené v ěci po řadatel neru čí! Sou částí Erbovních slavností byla už po čtvrté historická výstava, jejíž tematické zam ěření tentokrát na královopolské legioná ře krystalizovalo už na podzim roku 1998. Bylo to hlavn ě v souvislosti s p řípravami na dlouhodobé instalování panel ů výstavy "Od minulosti k dnešku III - Ochotnické divadlo a spolková činnost" v Základní škole na Sta ňkov ě ulici č. 14 v naší M Č. Panely zde byly umíst ěny na st ěnách chodby v prvním poschodí a slavnostní vernisáž za p řítomnosti pana starosty Ing. Ivana Kope čného se konala ve čtvrtek 29. října 1998 na po čest 80. výro čí vzniku Československé republiky. Z asi t řiceti hmotných exponát ů umíst ěných do pultové vitriny se jich skoro polovina týkala činnosti našich legií za první sv ětové války. Byly zap ůj čeny od rodin t ří legioná řů z Králova Pole - Ferdinanda Julínka (synem Antonínem), Ja roslava Ryšavého (dcerou Kv ětoslavou) a Konráda Šenka (synem Ji řím). Událost se setkala i s ohlasem v d enním tisku, nap říklad v Moravských novinách Rovnost, které v páte čním čísle ze 30. října 1998 napsaly: Královo Pole má od v čerejška stálou výstavu Brno (miš). První stálá expozice o h istorii nyn ější brn ěnské m ěstské části (Brno-)Královo Pole je od v čerejška otev řena v budov ě Základní školy na Sta ňkov ě ulici. U p říležitosti kulatého 80. výro čí vzniku republiky a devadesáti let od ud ělení m ěstského erbu Královu Poli ji p řipravil místní kroniká ř Václav Peša. Výstava, která dostala název Od minulosti k dnešku, zahrnuje dokumen ty, fotografie a muzejní exponáty, zejména spokovou činnost od šedesátých let minulého století do poloviny tohoto století. Samostatná část je v ěnována i lidem, po nichž jsou pojmenovány n ěkteré královopolské ulice. Pod p řipojenou ilustrací - reprodukcí fotografie Petry Mášové je napsáno: Výstava na Základní škole na Sta ňkov ě ulici v Brn ě-Králov ě Poli p ředstavuje vzácné historické dokumenty. Podobn ě i Jihomoravský Den uve řejnil téhož dne následující článek: Letošní výstava p řipomíná tradice divadla a spolk ů Brno (OH) - Na ochotnické divadlo a spol kovou činnost v Králov ě Poli je zam ěřena letošní výstava Od minulosti k dnešku, kter á byla v čera slavnostn ě otev řena v chodbách Základní školy ve Sta ňkov ě ulici v Brn ě. "V poslední dob ě se čím dál víc vytrácí komunikace mezi rodi či a d ětmi, a tak jsem rád, že alespo ň ředitelé základních škol se snaží tímto zp ůsobem d ětem p řiblížit minulost m ěstské části, ve které žijí," ocenil aktivity školy ve Sta ňkov ě ulici Ivan Kope čný, starosta m ěstské části Brno-Královo Pole. Podle Kope čného je (Brno-)Královo Pole atypickou m ěstskou částí už proto, že ješt ě v minulém století bylo samostatnou obcí, ve kter é se uchovala čeština, zatínco Brno bylo "p ředměstím Vídn ě". Pro p řipomenutí ryze českého charakteru této m ěstské části se také její radnice rozhodla postupn ě uspo řádat t ři ro čníky výstav zam ěřených nejprve na základní historii Králova Pole, loni na slavn é Královopolany a letos pak zejména na ochotnické divadlo. "V Králov ě Poli se hrálo už o jedenáct let d říve, než bylo v roce

1884 otev řeno první české divadlo v Brn ě v ulici Veve ří. V pon ěmčelém Brn ě nemělo české divadlo p říznivé podmínky, mnohé ko čovné divadelní spole čnosti hrávaly rad ěji v p ředměstích, a tak do Králova Pole jezdila za divadlem i spousta Br ňanů," p řipomn ěl po čátky českého divadla v Brn ě Václav Peša, kroniká ř Králova Pole, kde se už kolem roku 1870 hrávalo v sále hostince U Kucht ů v dnešní Palackého ulici. (Má být správn ě Palackého t říd ě - pozn. kroniká ře). Také tu byla jako ilustrace reprodukce f otografie Felixe Černého s popiskou: Na vernisáži výstavy Od minulosti k dnešku vystoupil mužský p ěvecký sbor Sokola Brno I, který tvo ří výlu čně královopolští starousedlíci. Sokolští zp ěváci za vedení dirigenta Ing. Jana Richtra t řemi sbory našich slavných hudebních skladatel ů podtrhli slavnostní ráz této, jak pro školu, tak i pro naši m ěstskou část, události. V akusticky velmi vhodném prostoru zazn ěl nejprve "Slavnostní sbor" Bed řicha Smetany, dále známá píse ň "Velké, širé rodné lány" od Josefa Bohuslava Foer stra a nakonec od nejvýznamn ějšího moravského hudebního skladatele Leoše Janá čka jeho úprava lidové písn ě "Láska opravdivá". Mezi poskytnutými materiály rodinami leg ioná řů byla též brožura z roku 1930 nazvaná "Deset let Jednoty Čsl. Obce Legioná řské v Brn ě-Králov ě Poli". Zde otišt ěný Seznam člen ů obsahoval celkem 134 jmen a p říjmení. Už po prvním pr ůzkumu se po čet člen ů zvyšoval a nejpodstatn ěji po prostudování obsáhlého "Seznamu sibi řské armády" vydaného v Praze roku 1919. Za dobu p říprav výstavy se po čet legioná řů z M Č Brno-Královo Pole zvýšil na 217, jak je dále uvedeno: ------------------------------------------ ------------------ 1. Albrecht Antonín 2. Anderl a František 3. Anderla Robert 4. Anderl a Št ěpán 5. Aubrecht Rudolf 6. Babák Vojt ěch 7. Bárta Josef 8. Barth Antonín 9. Bartoš Adolf 10. Bat ěk Št ěpán 11. B ěle Josef 12. Beneš Št ěpán 13. Bürger Martin 14. Burian Josef 15. Cihlá ř František 16. Col Karel 17. Cve ček Antonín 18. Čada František 19. Čermák Josef 20. Černil František 21. Čin čala Karel 22. Čuma Karek 23. David Stanislav 24. Dobeš Jan 25. Dokoupil Karel 26. Doleža l Hugo 27. Dvorský Vladimír 28. Dvo řáček Antonín 29. Dvo řáček Josef 30. Fiala František 31. Filakovský Arnošt 32. Fišera Jan 33. Fojtl František 34. Fojtl Martin 35. Forman Vávlav 36. Formán ek Vratislav 37. Frišauf Václav 38. Gale Š t ěpán 39. Grabovský František 40. Gromeš Karel 41. Gryc Robert 42. Halouz ka Josef 43. Hanák Josef 44. Hauke Leopold 45. Havlí ček Karel 46. Havlín Josef 47. Havlina Josef 48. Háza F rantišek 49. Heger Jan 50. Hegr A ntonín 51. Hlavatý František 52. Hnátek Josef 53. Honomichl Bohumil 54. Horá ček Jan 55. Horák Alois 56. Houška Bed řich 57. Houška Jan 58. Hradil Alexej 59. Hrachovina Emanuel 60. Hracho vina Vojt ěch 61. Hrejsemnou Metod ěj 62. Hr ůza Josef

63. Hr ůza Vojt ěch 64. Hudec Bohumil 65. Humpolík Alois 66. Chlup Josef 67. Chmelí ček Václav 68. Jarkovský Karel 69. Jelínek Josef 70. Julíne k Ferdinand 71. Jungman Jan 72. J ůza František 73. J ůza Josef 74. Kaláb Josef 75. Kaláb Richard 76. Kaluža Bartolom ěj 77. Ká ňa Bohdan 78. Karafiát František 79. Katolický Ludvík 80. Kejduš Karel 81. Kirchner Jan 82. Knop M ořic 83. Kolá ř František 84. Kola řík Jaromír 85. Kolejka Josef 86. Košina Bohumír 87. Ko ťa Rudolf 88. Kotoul František 89. Kotoul Jan 90. Koudel a Jaroslav 91. Koukal Karel 92. Krátký Antonín 93. Kr ček Viktor 94. Krej čí František 95. Krej čí Josef 96. Krej čí Josef Vladimír 97. Krej čí Stanislav 98. K řešťák Jan 99. K řivánek Josef 100. K říž Josef 101. Ku čera Antonín 102. Ku čera František 103. Ku čera Rudolf 104. Kundera Ludvík 105. Kuthan Jind řich 106. Kvapil Karel 107. Lam ňor Rudolf 108. Lang Št ěpán 109. Leixner Gustav 110. Lenfel d Jan, MVDr. 111. Lepka Bohumil 112. Male ček Josef 113. Marvan Antonín 114. Ma řan Jan 115. Máša Pavel 116. Mat ěj ů Adolf 117. Mazánek Havel 118. Menšík Stanislav 119. Merc František 120. Mi čánek Jan 121. Mi čánek Josef 122. Michlí ček Václav 123. Miško Št ěpán 124. Montág František 125. Musil Karel 126. Myslín Ji ří 127. Najman František 128. Najman Miroslav 129. Nejez Jan 130. Nemrav a Karel 131. Nenadál Zden ěk 132. Nová ček Antonín 133. Novák Vladimír 134. Orálek Cyril 135. Oškrda Josef 136. Pánek Ignác (Hynek) 137. Pavlík Vratislav 138. Pazder ka Josef 139. Pe čínka Vilém 140. Pechar Václav 141. Peloušek Št ěpán 142. Pe ňáz Jan 143. Pergler Stanislav 144. Pe řina Antonín 145. Peša Josef 146. Peterk a Tomáš 147. Plesník Petr 148. Polák Jan 149. Prnka Josef 150. Prochá zka Adolf 151. Procházka František 152. Prochá zka Jaromír.Ing. 153. Procházka Šimon 154. Pr ůša František 155. Reinhardt Jind řich 156. Richter Ferdinand 157. Rovner Antonín 158. Rozsoc hatecký Jind řich 159. Rupp František 160. R ůži čka Evžen 161. Ryšavý Jaroslav 162. Sedlá ček Josef 163. Sedlá ček Vojt ěch 164. Sedlák Josef 165. Sekvent František 166. Semest er František 167. Skula Bohumil 168. Sládek Josef 169. Slovák Antonín 170. Sochor Josef 171. Sosna Josef 172. Spá čil Bed řich 173. Stan ěk Karel 174. Strmiska Metod ěj 175. Šebek Robert 176. Šebest a Vincenc 177. Šenk Konrád 178. Šimá ček Jan 179. Šisler Vladimír 180. Škoda Rudolf 181. Šoupal Jan 182. Šponer Metod ěj 183. Šrámek Alois 184. Š ťastný Eduard

185. Št ěrba František 186. Štercl Antonín 187. Šupka Jan 188. Š ůstek Josef 189. Ture ček Ferdinand 190. Tykvart Mat ěj 191. Ulmajer Antonín 192. Urlich Adolf 193. Vágner Antonín 194. Vágner Sylvestr 195. Valenta František 196. Vaší ček Jan 197. Vejm ělek František 198. Vejvoda Ludvík 199. Venera František 200. Vérosta Hynek 201. Vlasák Karel 202. Vl ček Karel 203. Volf Eduard 204. Volf J an 205. Volšan Emanuel 206. Vrbka Alois 207. Welniak Josef 208. Zálesk ý Cyril 209. Zapletal Konrád 210. Zaplet al Martin 211. Zatloukal František 212. Závada Jaromír 213. Zeman Františewk 214. Zlámal ík Josef 215. Zmatlík Adolf 216. Zouhar Antonín 217. Žalman Otakar ------------------------------------------ ----------------- P ředsedou výboru Československé Obce Legioná řské v Králov ě Poli byl za první republiky pan Bohumír Košina. Po čátkem roku l999 se mn ě dostala náhodou do rukou královopolská kolor ovaná pohlednice z doby Rakousko-Uherska, o kterou projevila redakce časopisu zájem a za řadila ji do rubriky "Kronika Králova Pole ve foto grafii" únorového čísla s tímto doprovodným textem: Pohlednice je z doby p řed první sv ětovou válkou a je na ní vid ět Slovinská t řída v Králov ě Poli v pohledu od Všeslovanského nám ěstí k Palackého t říd ě - je to sou časná Husitská ulice. Jako Slovinská t řída byla pojmenována roku 1909, po vzniku republiky 1918 byla nazvána Wilsonovou ulicí, v roce 1940 ji n ěmečtí fašisté p řejmenovali na ulici Unter den Ahornen - Pod ja vory, po osvobození 1945 platil pouze její český název a roku 1946 se stala ulicí Husitskou. Na této pohlednici je pro nás zajímavá i její druhá strana. Je tu jednak na poštovním razítku datum odeslání 2. června 1914 a dále zde novomanželé Bohuš a R ůža Košinovi d ěkují za blahop řání k jejich s ňatku. Ano - je to psáno rukou významného královop olského ob čana Bohumíra Košiny, po n ěmž byla v Králov ě Poli v roce 1946 pojmenována ulice. Narodil se 7. listopadu 1883 v Novém Etynku v Čechách (nikoli roku 1895, jak se píše ve dvou starších vydáních S eznamu ulic m ěsta Brna) a jako ruský legioná ř, který se zú častnil protifašistického odboje, byl likvidován nacisty 17. února 1942 v Osv ětimi. Další shoda okolností vedla k tomu, že n a nenápadném míst ě vedle inzerátu byla v dubnovém čísle časopisu uve řejn ěna následující "Výzva": Československá obec legioná řská, založená 15. ledna 1921 legioná ři všech bojiš ť I. sv ětové války, která p řijala do svých řad i p říslušníky čs. zahrani ční armády všech front II. sv ětové války, ráda p řivítá nové členy a členky. Uvítá potomky čs. legioná řů, ale i p říznivce a sympatizující v duchu našich národních a humanitních tradic TGM. Členské p řísp ěvky se nevybírají, p řihlášky p řijímá: MUDr. Miroslav Beneš, tajemník ČsOL Brno 2, 621 00 Brno- Řečkovice, Dudíkova 10. Tel.: 05/774 845. Sám jsem tehdy tuto výzvu hned n ějak nezaregistroval a nenavázal p římý kontakt s panem MUDr. M. Benešem, t řebaže jsem se zaobíral myšlenkou, jakým zp ůsobem do p říprav výstavy ješt ě více zainteresovat královopolskou ve řejnost. Proto jsem p řipravil k uve řejn ění krátkou sta ť, která se objevila v červnovém čísle časopisu a byla nadepsána:

Vrcholí p řípravy výstavy Od minulosti k dnešku IV - Legioná ři a samostatné Československo Výstava je sou částí letos již 9. Erbovních slavností a budou na ní zajímavé dokumenty, fotografie a exponáty z historie naší m ěstské části. Pod vedením T.G. Masaryka, E. Beneše a M.R . Štefánika sehráli legioná ři klí čovou úlohu p ři znovudobytí státní samostatnosti za 1. sv ětové války. Na území Ruska čítaly legie p řes 60.000 muž ů a zformovaly se rovn ěž ve Francii a v Itálii. Na panelech a ve vitrináh budou zachyceny důležité události - boje u Zborova a Bachma če, sibi řská anabáze, návrat do vlasti - a podíl královopolských legioná řů na nich. V evidenci je jich celkem 217 a roku 1930 n ěla Jednota Čs. obce legioná řské v Kr. Poli 134 člen ů. T ěžkým obdobím prošli legioná ři za hitlerovské okupace, kdy jich jen v naší M Č ob ětovalo 12 v boji proti nacismu své životy. Byli to: Josef B ěle, Karel Col, Karel Gromeš, Jaroslav Koudela, Bohumír Košina, MUDr. Jan Lenfeld, Adolf Mat ěj ů, Ji ří Myslín, Stanislav Pergler, Ing. Jaromír Procházka, Karel Stan ěk a Otakar Žalman. Bylo by žádoucí je za řadit na n ěkterý z panel ů výstavy, a proto vás, vážení čtená ři, prosím o zap ůj čení jejich fotografie. M ůžete je p ředat v podateln ě Ú řadu M Č Brno-Kr. Pole, Palackého t řída č. 59 - p řízemí. Na výstav ě nebudou opomenuti ani p říslušníci III. pluku Svobody, který se po vzniku republiky 1918 formoval ze s okol ů a člen ů d ělnických t ělocvi čných jednot v prostorách Kadetky, ani sokolské ko řeny v Králov ě Poli trojskokanky Šárky Kašpárkové, dále zde b udou letecké fotografie, mapy, plány, snímky z minulosti, sou časnosti apod. Zárove ň jsem tehdy sestavil text pro p řipravovanou pozvánku na výstavu, jehož zn ění se patn ě n ějakým nedopat řením dostalo do redakce časopisu a bylo s dvoum ěsí čním p ředstihem otišt ěno v tomtéž červnovém čísle: Ú řad Městské části Brno-Královo Pole po řádá výstavu archivních dokument ů, fotografií a muzejních exponát ů z historie m ěstské části Brno-Královo Pole Od minulosti k dnešku IV - Legioná ři a samostatné Československo Vernisáž výstavy bude v sobotu 4. zá ří 1999 v 9.30 hod. v rámci programu 9. ro čníku Erbovních slavností a pro jejich ú častníky bude voln ě p řístupná do 18.00 hod. Výstava je instalována v prostorách Zákla dní školy na Slovanském nám ěstí č. 2 v Brn ě-Králov ě Poli. Pro všechny ob čany naší m ěstské části i další zájemce je výstava voln ě p řístupná v pracovních dnech od 30. srpna do 10. září (1999) v dob ě od 9.00 do 16.00 hodin. Moje červnová sta ť o p řípravách výstavy se setkala s tak mimo řádným ohlasem čtená řů, že jsem v srpnovém čísle časopisu publikoval toto "Pod ěkování": Když byla v červnovém čísle uve řejn ěna prosba o zap ůj čení fotografií pro p řipravovanou výstavu "Legioná ři a samostatné Československo", ne čekal jsem, že dostanu tolik portrét ů legioná řů z Králova Pole, kte ří zahynuli v letech n ěmecké okupace. Byli hned t ři: Zv ěroléka ř MVDr. Jan Lenfeld, který se narodil 4. února 1889 v K řečkovicích u Vyškova. Po absolvování vyškovského gym názia studoval na Vysoké veterinární škole ve Vídni. Za l . sv ětové války p ůsobil v Rusku v čsl. legiích jako politický plnomocník a brigádní zv ěroléka ř. V červenci 1918 byl jmenovám sborovým zv ěroléka řem a roku 1920 se vrátil v hodnosti plukovníka. Zakotvil v Krá lov ě Poli na Charvatské

ulici. Stal se profesorem na nov ě z řízené Vysoké škole veterinární, kde vybudoval obor hygieny potravin živo čišného p ůvodu. P ůsobil aktivn ě v legioná řském i sokolském hnutí. Po p říchodu nacist ů byl brzy zat čen a vyslýchán gestapem, což podstatn ě zhoršilo jeho zdravotní stav. Skonal 23. kv ětna 1939 jako první ob ěť z řad pedagog ů brn ěnských vysokých škol. Letos (1999) uplynulo 110 let o d jeho narození a 60 let od jeho úmrtí. Podplukovník Adolf Mat ěj ů se narodil 31. ledna 1893 v Ubušín ě u Jimramova. V roce 1911 maturoval na u čitelském ústavu v Poli čce a n ěkolik rok ů u čil. Za války byl zajat v Rusku, kde vstoupil ro ku 1917 do čsl. legií. Byl za řazen do 3. pluku, prod ělal celou sibi řskou anabázi a vrátil se jako kapitán. Z ůstal v armád ě a od roku 1931 byl velitelem roty a praporu ve Znojm ě. Po rozpušt ění čsl. armády byl zam ěstnán u zemského ú řadu v Brn ě a bydlel v Králov ě Poli na Volfov ě ulici. Po p říchodu nového říšského protektora Heydricha do Prahy byl už 30. zá ří 1941 zat čen a uv ězněn. Za heydrichiády byl 21. června 1942 spolu s jedenácti dalšími vlastenci postaven p řed n ěmecký stanný soud, odsouzen k smrti a ješt ě téhož dne v Kounicových kolejích popraven. Prokurista Josef B ěle pocházel z Čech, kde se narodil 18. srpna 1895 v Rožmitálu pod T řemšínem. Vystudoval reálku v Písku a pak Vysokou technickou školu v Praze. Za války se dostal d o zajetí v Itálii a zde se koncem roku 1917 zapojil do čsl. legií. Po návratu dom ů z ůstal do ledna 1923 v armád ě jako štábní kapitán. Byl zam ěstnán v severních Čechách, kde p ůsobil též jako nadšený menšiná ř a vzd ělavatel Sokola. Také po p říchodu do Brna roku 1932 pokra čoval v sokolské činnosti hlavn ě v jezdeckém oddílu Sokola Brno I. Bydlel v Kr álovš Poli na Matulkov ě ulici. Pro ú čast v odboji byl zat čen 28. ledna 1941 a v dubnu 1942 jej n ěmecký Volksgerichtshof (Lidový soud) v Norimberku odsoudil pro velezradu na 12 let káznice. P ři výkonu trestu byl nacisty v Gollnov ě u Št ětína 27. října 1944 umu čen - letos tomu bude už 55 rok ů. To, že na výstav ě uvidí návšt ěvníci také tyto t ři legioná ře - protifašistické bojovníky, je zásluhou jej ich dcer: paní Libuše P řibylové-Lenfeldové, paní Elišky Boudné-Mat ěj ů a paní Evy Šléglové- -B ěle, které reagovaly na zmín ěnou prosbu a zasluhují za to up římné pod ěkování. U každého legioná ře je uvedený text dopln ěn ilustrací - zmenšeným zap ůj čeným portrétem. Na titulní stránce zá řijového čísla časopisu bylo ješt ě v ráme čku otist ěno toto stru čné pozvání: Zveme vás na 9. Erbovní slav nosti 4. a 5. zá ří 1999 - Slovanské nám ěstí Říjnové číslo časopisu obsahovalo k Erbovním slavnostem n ěkolik delších i kratších p řísp ěvk ů. Jeho šéfredaktorka paní Jana Novotná zde uve řejnila tuto velmi zajímavou reportáž, kterou doplnila šesti ilustracemi z fotografií Evy Chy ťové - Fotolab: Erbovní slavnosti, modré nebe a mažoretky Tak se letos kone čně protrhla po t řech letech sm ůla a deváté Erbovní slavnosti, které se konaly 4. a 5. z áří 1999, zahajoval pan starosta Ing. Ivan Kope čný za hezkého letního po časí, jež tentokrát vydrželo. Zahajovací akty již tradi čně obohatilo vystoupení mažoretek, v sobotu i v ned ěli rázovaly po hlavní tribun ě za zvu čného Straussova Radetzkého marše v plném slunci. Slovanské nám ěstí se pod modrou oblohou vyzdobilo barvitou pou ťovou atmosférou: jsou tu balonky, perníková srdce, cukrová vata, nám ěstím se valí hudba. Probíhají sportovní sout ěže, pan starosta p ředává ceny. Potkáváme

legioná řské uniformy - ve škole se koná výstava " Legioná ři a samostatné Československo". Hraje se tu ma ňáskové divadlo, rýžuje zlato, p ředvád ějí modely vlá čků, létají letadla. Na obou pódiích probíhá další bohatý program. V parku se po tr ávnících prohán ějí d ěti, u dvou koloto čů, které se tady objevily letos poprvé, lelkuje omla dina. A když už byla řeč o mažoretkách – zdalipak n ěco víme o jejich historii? Vznikly jako dív čí prot ějšek atraktivních hradních stráží, jejich nástup ů a st řídání. Mladi čké dlouhonohé krásky v koza čkách, vojenských lodi čkách, polokabátcích a mini-minisukni čkách oko řenily strohý mužský vojenský úkon lehkou rozpustilostí, ale nedivm e se, vždy ť se mažoretky zrodily v pa řížských kabaretech. Odtud pak pronikly do Spojených stát ů, kde se rychle uchytily zejména Hollywoodu. Dne s prý se tam bez slavné Johnsonovy skupiny čty řiceei krasavic neobejde žádná po řádná premiéra. Na našich Erbovníh slavnostech vídáme skupinu devíti mažoretek, které uvádí M Studio manžel ů Mazalových. Na ilustracích se m ůžeme podívat 1) na pana starostu p ři p ředávání diplom ů a 2) na vernisáž výstavy, dále 3) na skupinu deví ti mažoretek, 4) na formaci čty ř letoun ů na obloze, 5) na čty ři mládence v legioná řských uniformách a 6) na d ěti p ři sledování model ů vlá čků. Vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí Ú řadu M Č paní PhDr. Libuše Sedlá čková uve řejnila v říjnovém čísle časopisu z pr ůběhu slavnostního ve čera tuto cennou informaci: P ředání Pam ětních medailí V rámci 9. ro čníku Erbovních slavností se v sobotu 4. zá ří 1999 v 19 hod. konal spole čenský ve čer, na kterém byly p ředány Pam ětní medaile M ěstské části Brno-Královo Pole. Medaile jsou každoro čně p ři této p říležitosti ud ělovány na návrh komisí Rady M Č Brno-Královo Pole a po schválení Zastupitelstvem M Č Brno-Královo Pole ob čanům Králova Pole - jednotlivc ům i spolk ům, kte ří se mimo řádně zasloužili o popularizaci a zvelebení naší m ěstské části spole čensky významnou kulturní, um ěleckou, sportovní a charitativní činností. Pam ětní medaile, které p ředával Ing. Ivan Kope čný, starosta M Č Brno-Královo Pole, byly ud ěleny: - panu Ivanu Kolejkovi in memoriam za dlouho letou aktivní činnost ve funkci starosty TJ Sokol Královo Pole, - doc.PhDr. Milanu Kud ělkovi za celoživotní pedagogickou a v ědeckou činnost v oboru slavistiky, - Mgr. Ivanu Sedlá čkovi za velmi úsp ěšnou činnost sbormistra d ětského p ěveckého sboru Kantiléna, - paní Ev ě Šlapanské za celoživotní noviná řskou a publicistickou činnost v oblasti kultury a za propagaci M Č Brno-Královo Pole. V kulturním programu slavnostního ve čera vystoupili Na ďa Bláhová a František Je řábek, členové Národního divadla v Brn ě. Sou částí kulturního programu byla také módní p řehlídka. Bratr Ing. Lumír Veselý z královopolské so kolské jednoty uve řejnil v říjnovém čísle časopisu tento zajímavý p řísp ěvek nadepsaný "Sokol Erbovním slavnostem": Sokol Královo Pole p řispívá k Erbovním slavnostem od roku 1990 tém ěř každoro čně vystoupením akrobatického rokenrolu na pódiu a sou t ěží pro chlapce a d ěvčata od t ří let v desetiboji, nazvanou "Deset zlatých k vít ězství". Letos se zú častnilo 109 d ětí v p ěti kategoriích podle v ěku v deseti disciplínách. Výsledky sout ěže jsou vyv ěšeny na sk ří ňce TJ Sokol Královo Pole na Srbské ulici č. 4. Letos byla po řádána výstavka k desetiletému výro čí obnovení TJ Sokol Královo Pole. Výstava byla otev řena od 3. do 10. zá ří 1999 ve

vestibulu sokolovny a skládala se ze t ří částí. První byla v ěnována propagaci XIII. všesokolského sletu, který s e bude konat v p říštím roce. Druhá část, od Bílé hory k dnešku, byla zam ěřena na historii Sokola. T řetí na 29 panelech pojednávala o činnosti obnovené TJ Sokol Královo Pole. Byly zde p ředstaveny jednotlivé oddíly, župní slety, Všesokolský slet a další činnosti jednoty. Výstava byla úsp ěšná, p řišlo si ji prohlédnout na p ět set návšt ěvník ů, z toho žáci z deseti t říd královopolských škol. Sánm jsem m ěl p ůvodn ě v úmyslu spojit informaci o pr ůběhu výstavy "Legioná ři a samostatné Československo" s pod ěkováním rodinám dalších t ři našich legioná řů (Ferdinanda Julínka, Jaroslava Ryšavého a Konráda Šenka), ale protože redakce časopisu m ěla velmi málo místa, musel jsem se omezit na rozsah do dvaceti řádk ů a sv ůj stru čný text v říjnovém čísle jsem nazval "Vid ěli jste také československé legioná ře?": P ři letošních 9. Erbovních slavnostech byla již po čtvrté po řádána výstava fotografií, dokument ů a v ěcných exponát ů v ěnovaných historii naší M Č "Od minulosti k dnešku IV - Legioná ři a samostatné Československo". Ve dvou týdnech jejího otev ření od 30. srpna do 10. zá ří 1999 ji navštívilo p řes 1.300 ob čanů všech generací. Za první sv ětové války sehráli legioná ři hlavn ě v Rusku, ve Francii a v Itálii klí čovou úlohu p ři rozpadu habsburské monarchie a zasloužili se o vznik samostatné republi ky v roce 1918. Mnoho písemných i dalších materiál ů poskytlo tentokrát n ěkolik desítek p říbuzných královopolských legioná řů - syn ů, dcer, synovc ů, nete ří apod. Spolupráci rovn ěž nabídli zástupci Jednoty Čsl. obce legioná řské Brno 2, jakož i Klubu vojenské historie 43. p ěšího pluku Brno-Židenice, kte ří obohatili výstavu nejen o řadu legioná řských exponát ů, ale též jejich vkusnou instalací ve vitrinách. Pokud pak jste se zú častnili v sobotu 4. zá ří 1999 slavnostní vernisáže na Základní škole Slov anské nám ěstí č. 2, mohli jste spat řit šest p říslušník ů tohoto klubu oble čených v legioná řských uniformách a ozbrojených dobovými st řelnými zbran ěmi. Redakci časopisu Královo Pole se však p řece jen poda řilo za řadit ješt ě do tohoto říjnového čísla následující rozsáhlejší článek pana Richarda Svobody, otišt ěný v rubrice "Osobnosti naší historie": Legioná ř Výstava o královopolských legioná řích, která se uskute čnila v rámci Erbovních slavností, p řipomn ěla řadu lidských osud ů, nemohla však obsáhnout všechny. Jedním z legioná řů, jehož jméno na panelech výstavy chyb ělo, byl královopolský ob čan Klement Boris Šoták. Narodil se 23. října 1895 v Korytné na moravsko-slovenském pomez í v rodin ě rolníka. Vystudoval reálku v Uherském Brod ě, kde 13. b řezna 1915 maturoval a o t ři dny pozd ěji nastoupil do rakousko-uherské armády. Byl za řazen do zkráceného b ěhu školy takzvaných jednoro čních dobrovolník ů a odeslán na východní frontu. V červenci 1915 v bitv ě u Chelmu p řeběhl do ruského zajetí. V zajateckém tábo ře ve Vol čansku pobýval do června 1917, už v kv ětnu téhož roku se p řihlásil jako dobrovolník do československých legií. Nastoupil jako podporu čík u 6. "Hanáckého" pluku, s nímž bojoval v b řeznu 1918 u Bachma če. (Zachovala se i část jeho zápisk ů: "11. b řezna. Nazp ět do Bachma če. Asi ve dv ě hodiny p říkaz 3. batalionu do boje. První boj s N ěmci. Naše ztráty od roty 3 zran ění, 2 t ěžce, 1 lehce... V noci dosti chladné stáli jsme v mo čálovitém lese"... 13. b řezna. Pochovali jsme prvních osm padlých... 20. b řezna. Pe čení chleba. Koupání... 31. b řezna. Velikono ční ned ěle. Nálada vojensko-sváte ční. Ráno bílá káva, v poledne funt masa, polívka, bílá kaše a večer černá káva. Silný

mráz.) Zú častnil se celé anabáze, nejd říve u 6. "Hanáckého", pozd ěji u 9. pluku "Karla Havlí čka Borovského", v bojích proti bolševik ům byl zran ěn. Z Vladivostolku putoval p řes Japonsko a Tichý oceán, z Vancouveru po železnici nap ří č Kanadou a po op ětovném nalod ění p řes Atlantik do Evropy. (8. červen 1920 roku. V 7 hod. 23 min. lo ď za zvuk ů našich národních hymen odráží od b řehu a za jásavého "Zdar" se lou čí s ostavšími brat řími... 10. červen ... Mo ře za čalo zna čně bou řit. Lo ď se siln ě kymácela a za nedlouho bylo vid ět první postižené mo řskou nemocí, kterak krmili rybi čky... 15. června úterý. P řejeli jsme 180. poledník. Následkem toho musíme čítat dnešní datum jako v čerejší. Za celý den jsme nic nepotkali. Bylo vid ět jen stále naše pr ůvodce veleryby a delfíny...) Dom ů se vrátil 2. srpna 1920. P ůsobil v Most ě, Chomutov ě a v Hranicích na Morav ě, od roku 1935 byl v Brn ě velitelem praporu 10. p ěšího pluku "Jana Sladkého Koziny", se kterým se za mobilizace v roce 1938 opevnil na hranicích nedaleko Lednice. V r . 1939 byl demobilizován a p ředčasn ě penzionován. Tehdy zakotvil s rodinou v Králov ě Poli na Vackov ě ulici. (Vackova byla až od roku 1946, p ředtím vyst řídala pojmenování Rudolfova, Bartošova a Pastrnkova - pozn. kroniká ře). Po válce byl povýšen na plukovníka, velel pluku "Pražského povstání" a byl ná čelníkem odd ělení Ministerstva národní obrany. Odtud byl nucen odejít po komunistickém p řevratu krátce p řed jmenováním do generálské hodnosti. Od té doby žil už trvale v Králov ě Poli. Zem řel v roce 1966. Nositel Vále čného k říže a řady dalších vyznamenání, ryzí vlastenec a celoživotní zastánce masarykovský ch ideál ů Klement Boris Šoták byl in memoriam rehabilitován ministrem n árodní obrany v červenci 1992. Uvedený text byl ješt ě dopln ěn dv ěma ilustracemi - reprodukcemi fotografií legioná ře K.B. Šotáka. Pro návšt ěvníky výstavy jsem i tentokrát jako její autor p řipravil informa ční leták, který byl vesm ěs s povd ěkem p řijímán a pro svou dokumentární hodnotu bude vhodné uvést v KRONIC E op ět celé jeho zn ění: Jsme na výši doby tehd y, jsme-li na výši toho, co vykonali a poznali lidé p řed námi. Úrove ň, na které stojíme, byl a vršena po tisíce let. (Karel Čapek) OD MINULOSTI K DNEŠKU IV - Legioná ři a samostatné Československo Informace k Výstav ě dokument ů, fotografií a muzejních exponát ů z historie M ěstské části Brno-Královo Pole po řádané ve dnech 30. srpna - 10. zá ří 1999 u p říležitosti 9. Erbovních slavností. Autor výstavy: Kroniká ř MČ Brno-Královo Pole Realizace výstavy: AGAMA, Brno-Lesná, Seif ertova 12 Výstava v tomto roce (1999) je zam ěřena na činnost královopolských legioná řů, kterých bylo p ři její p říprav ě zjišt ěno 217, ale už nyní se ukazuje, že to není po čet kone čný. Legioná ři bojovali v řadě zemí, hlavn ě v Rusku, Francii a Itálii, a sehráli klí čovou úlohu p ři vzniku samostatnmého Československa 28. října 1918. Krom ě toho budou p řipomenuty i n ěkteré další události, které dopl ňují nebo rozši řují naše dosavadní znalosti o minulosti. Vedle vstupního panelu jsou jednotlivé exponáty umíst ěny na sedmnácti dalších panelech, dále ve čty řech vitrinách a poslední t ři jsou zav ěšeny na st ěnách výstavní místnosti. Výstava byla p řipravována

za rozsáhlé sou činnosti královopolských i dalších ob čanů, zvlášt ě p říbuzných legioná řů - syn ů, dcer, synovc ů, nete ří apod. Pomoc byla tak po četná, že vzhledem k omezenému rozsahu tohoto textu je nelze uvád ět jmenovit ě. Krom ě jednotlivc ů nabídli spolupráci i zástupci dvou organizací, a to za Jednotu Československé Obce Legioná řské Brno 2 - její tajemník MUDr. Miroslav Beneš, syn legioná ře z Kr. Pole a za Klub vojenské historie 43. p ěší pluk Brno-Židenice - pánové Ladislav Šulák a Petr Vacek, kte ří nejen p řisp ěli řadou trojrozm ěrných exponát ů, ale i jejich vkusnou instalací ve stojatých vitrinách. Pokud se zú častníte slavnostní vernisáže v sovotu 4. zá ří 1999 v 9.30 hodin, uvidíte i jejich n ěkolika čelnnou skupinu oble čenou v uniformách českoslo- venských legioná řů. Stru čný pr ůvodce výstavou Panel 1: Hlavní organizáto ři legií - legioná řský dorost Jsou zde portréty prof. T.G. Masaryka, p rvního prezidenta ČSR a jeho nejbližších spolupracovník ů PhDr. E. Beneše a generála M.R. Štefánika, kte ří stáli v čele odboje za 1. sv ětové války a m ěli hlavní podíl na utvá ření i charaktaru našich legií. P řipomenuta je též manifestace legioná řů v Praze 1928 a rovn ěž dva členové legioná řského dorostu v Králov ě Poli. Byli ú častníky zájezdu do rodišt ě T.G. Masaryka 1931 v Hodonín ě a aktivní skauti. Panel 2: Pluky československých legií Hlavním exponátem je p řehled pluk ů a po četního stavu našich legií v Rusku, ve Francii a v Itálii. Jsou zde zobrazeny legioná řské uniformy, hodnostní ozna čení, vyznamenání a je tu i část projevu TGM z roku 1930 k p ředstavitel ům organizací legioná řů, jakož i p ět hlavních velitel ů českoslov. legií v Rusku. Na barevných reproduk cích jsou "Jiskráci", legioná ři roty "Nazdar" a portréty t ří osobností, po nichž byly n ěkteré pluky pojmenovány. Panel 3: Hanácký pluk I I zde je n ěkolik barevných reprodukcí legioná řů v Rusku a jejich uniforem. Hlavními exponáty jsou Prapor 6. st řeleckého Hanáckého pluku a Diplom o ud ělení revolu ční medaile p říslušníku Hanáckého pluku z Kr. Pole Ferdinandu Julínkovi. Tento pluk patrn ě jako jediný vydal v roce 1938 obrazové Album s portréty více než 2.000 svých p říslušník ů. Byli mezi nimi na 11-ti stránkách Královopolác i, kte ří jsou uvád ěni v abecedním po řádku, Byli to: Rudolf Aubrecht, Antoním Ba rth - (pokra čování na dalším panelu). Panel 4: Hanácký pluk II Jan Fišera, Ferdinand Julínek, Havel Mazá nek, Vladimír Novák a na téže stran ě i Mat ěj Tykvart, Cyril Orálek, Vratislav Pavlík, Rudolf Škoda, Antonín Ulmajer a Josef Welniak. ( Byli tam ur čit ě i další Královopoláci - ve smyslu sou časné M Č Brno-Královo Pole. Jedním z nich je nap říklad K.B. Šoták, jehož portrét je na str. 137 Alba - pozn. kroniká ře). Panel 5: Česká družina - Zborov - Bachma č Oddíl České družiny vznikl v srpnu 1914 v rámci tehdejš í ruské carské armády. Je zde reprodukce jejího prapor u i text p řísahy. Bitva u Zborova 2. července 1917 byla významným ozbrojeným st řetnutím brigády našich legioná řů s vojsky Úst ředních mocností. Boje u Bachma če byly vedeny od 8. do 13. b řezna 1918 a ob ě tato ozbrojená vystoupení legioná řů jsou na panelu dokumentována. Panel 6: Československé legie Rusko - Francie - Itálie

Legioná ři v Rusku se na ja ře 1918 nap říklad zmocnili m ěst Penzy a Omska. Na fotografii z Irkutska p řecházejí po pontonovém most ě řeku Angaru. Ve Francii tehdejší prezident Raymond Poincaré podepsal koncem roku 1917 na řízení o vytvo ření autonomní Československé armády. Pro vstup do ní byla rozvinuta široká propagace i na p ůdě USA. V bojích u Vouziers padl 24. října 1918 francouzský legioná ř poru čík Milos Wurm, který bydlel na d´Elvertov ě (nyn ější Sta ňkov ě) ulici. Je tu také reprodukce praporu našich legií v Itálii a sit uační plánek bojišt ě na Doss Altu, kde došlo k velké srážce 21. zá ří 1918. Panel 7: Legioná ři Králova Pole I Nejd ůležit ějšími dokumenty jsou - jednak zv ětšená skupinová pohlednice 67 legioná řů z Kr. Pole roku 1930, z nichž se zatím poda řilo identifikovat asi 25 osob, - a dále seznam 2 17 legioná řů, kte ří zde byli organizováni, nebo se narodili či žili na území naší m ěstské části. Dále tu jsou i čty ři fotografie legioná řských sjezd ů v Rusku: na ja ře 1917 v Kyjev ě, v kv ětnu 1918 v Čeljabinsku, po čátkem července 1918 v Omsku a ú častníci 2. sjezdu čsl. vojska na Rusi, kte ří byli internováni na Ruském ostrov ě. Panel 8: Legioná ři Králova Pole II Vedle dalších materiál ů tu jsou portréty: italského legioná ře Josefa B ěle a ruských legioná řů MVDr. Jana Lenfelda, Adolfa Nat ěj ů, Jakuba Šev číka, Ferdinanda Julínka, Jaroslava Ryšavého a Konrá da Šenka, který zde má i diplom ud ělení Medaile Vít ězství. K. Šenk byl rovn ěž v delegaci, kterou p řijal 15. června 1947 prezident Dr. Edvard Beneš, když pobýval na zámku v Nám ěšti nad Oslavou. V té dob ě pan prezident i se svou chotí paní Hanou Benešovou navš tívil také Podkomorskou myslivnu v areálu "Pohádky máje" u Ostrova čic. Panel 9: Cesta legioná řů z Ruska do vlasti Na velké barevné map ě, jež byla vydána jako p říloha díla "Za svobodu", je znázorn ěna cesta našich legioná řů Ruskem a Sibi ří do Vladivostoku. Na další map ě celého sv ěta jsou zakresleny hlavní pozemní i námo řni cesty jednotlivých legioná řských transport ů, kterých bylo v letech 1919-1920 dohromady čty řicet. P řehled všech t ěchto transport ů je zpracován na samostatném dokumentu. Panel 10: Osobnosti v názvech ulic - Ja n Volf Na tomto panelu pokra čuje téma, jemuž byla v ěnována pozornost na výstav ě už p ředloni. Na portrétech od Maxe Švabinského jsou: Josef Jungmann (1773-1847), František Ladislav Rieger (1818-1903) a František K řižík (1847-1941), po nichž máme v Kr. Poli pojme novány ulice. Řada dokument ů je v ěnována tajemníku Svazu čsl. spolk ů na Rusi v Kyjev ě Janu Volfovi (1883-1919). P řipadla mu d ůležitá úloha p ři organizování našich legií a v roce 1933 byla po n ěm nazvána jedna z tehdy nových královopolských ulic. Jako Královopolák absolv oval roku 1901 Obchodní akademii v Brn ě a brzy odejel za zam ěstnáním do Ruska. Zahynul za revolu čních boj ů v srpnu 1919 v Kyjev ě a cenné materiály pro výstavu poskytla jeho nete ř, paní V ěra Krej čí. Panel 11: III. pluk Svobody Pluk m ěl své sídlo v královopolské Kadetce, kde byl zformo ván brzy po vzniku republiky již koncem roku 1918. Jeho velitelem byl nadporu čík Antonín Veselý a z ob čanů Kr. Pole v n ěm sloužil nap říklad František Voborný, u jehož dcery, paní V ěry Voborné-Zlámalové, se zachoval i na panelu poprvé publikovaný "Pam ětní list". Autorem jeho originálu byl akademický malí ř Eduard Milén. Panel 12: Sokolské slety - Hasi či Na panelu se p řipomíná historický "Slet sokolstva v Králov ě Poli"

v červnu 1914 a dále "Vzpomínkový sokolský slet v Brn ě" na ploše stadionu Sokola Brno I, konaný 22. června 1924. Byl na n ěm p řítomen i prezident T.G. Masaryk, kterého provázel řídící u čitel František Rokos (v ledabyle zapnutém sokolském kroji). Text uvítání prezidenta p řednesl jeden ze sokolských dorostenc ů. F. Rokos bydlel tehdy v Kr. Poli na Smetanov ě (nyn ější Berkov ě) ulici a byl rovn ěž významným funkcioná řem Sboru dobrovolných hasi čů. Byla po n ěm pojmenována jedna z hasi čských žup, a proto jsou na panelu i n ěkteré materiály z činnosti dobrovolných hasi čů v Králov ě Poli. Panel 13: Sokolské ko řeny Šárky Kašpárkové D ědeček František Kašpárek (1902-1974) i babi čka Hedvika Mrkvanová-Kašpárková (1911-1967) byli vynikajíc ími cvi čenci a závodníky sokolské jednoty. Již na lo ňské výstav ě byly n ěkteré dokumenty o tom ve vitrin ě, ale letos jsou poprvé zp řístupn ěny na samostatném panelu. Panel 14: Pam ětní deska Karla Högera na Semilasse Deska byla odhalena letos p ři slavnosti 17. června 1999 v den 90. výro čí Karlova narození za ú časti jeho manželky Evy Högerové z Prahy i velkého po čtu královopolských ob čanů. Činnost Karla Högera jako ochotníka a pozd ěji profesionálního herce vysoce hodnotí Josef Kubá lek ve vzpomínce nazvané "Dorostem k udržení trad ice". Dále je na panelu n ěkolik materiál ů z činnosti ochotník ů v Semilasse. Panel 15: Pohledy z letadla a znaky-štíty Kr álova Pole Je tu rozm ěrný letecký snímek m ěsta Brna v četn ě severních p ředměstí i další dv ě menší letecké fotografie. Čty ři královopolské znaky-štíty ukazují postupný vývoj znaku od p ůvodního návrhu p řes dva upravované v roce 1906 a 1907 až k definitivním u návrhu, který schválil císa ř František Josef I. 27. kv ětna 1908. Panel 16: Poutní místa v Zemi moravskos lezské Na barevné map ě jsou zakreslena poutní a svatá místa na Morav ě a ve Slezsku. Dv ě byla i v Králov ě Poli, kde na území jezuit ů bylo umíst ěno známé sousoší Piety a dále to byla a je kapli čka U Svatého Antoní čka v lesním zákoutí za Divišovou čtvrtí. Poblíž stávala jezuitská kaple s k řížovou cestou na Ostré horce u Sob ěšic a nedaleko je další poutní místo Vranov. Zv ětšená pohlednice p řipomíná známý poutní kostel v Tu řanech a dále je tu ješt ě reprodukce obrazu akademického malí ře Joži Uprky z pouti U Svatého Antonínka v Blatni ci na Moravském Slovácku. Panel 17: Plán M ěstské části Brno-Královo Pole Na plánu jsou vyzna čena t ři katastrální území (KÚ) a 21 základních sídelních jednotek (ZSJ), jako nejmenších územn ích celk ů, z nichž se M Č Brno-Královo Pole skládá. V KÚ Kr. Pole je 11 Z SJ, v KÚ Ponava je 6 ZSJ a v KÚ Sadová jsou 4 ZSJ. Dále panel obsahuje také n ěkolik fotografií z minulosti i sou časnosti naší m ěstské části. Vitriny V jedné stojaté vitrin ě je umíst ěna dole hlavn ě legioná řská literatura, obrazové publikace apod., v pr ost ředním podlaží jsou rozloženy exponáty ke spokové činnosti, p ředevším k Sokolu, i dokumenty ke královopolskému znaku-štítu. Druhá stojatá v itrina obsahuje v t ěchto podlažích exponáty a fotografie z činnosti skaut ů v Králov ě Poli. V horních podlažích obou vitrin jsou insta lovány zajímavé exponáty z výstroje a výzbroje našich legioná řů. Nalezneme zde kompletní uniformu desátníka ruského legioná ře, ruské vojenské jídelní misky, japonskou čajovou lži čku z p řístavu Nagasaki, kterou si jako suvenýr p řivezl legioná ř Konrád Šenk. Jemu pat řila i váza z italské d ělo- st řelecké nábojnice, jež byla vyst řelena z obrn ěného vlaku "Orlík".

Druhý komplet p ředstavuje uniforma ruského legioná ře jezdeckého pluku "Jana Jiskry z Brandýsa", rakousko-uhe rská polní láhev, ruský ru ční granát, pouzdro na revolver "Nagan", jezdecká šavle, kinžál pro p ěší d ělost řelce, ruský polní dalekohled, ruská papacha, fi nská a francouzská ocelová p řilba aj. Ve dvou pultových vitrinách jsou umíst ěna vyznamenání n ěkolika královopolských legioná řů, jakož i další písemné a jiné materiály. Jsou zde rovn ěž "Naše noviny", které vydával Pluk Svobody č. III. Zvlášt ě zajímavé jsou dokumenty kapitána ruských legi í Adolfa Mat ěj ů, četa ře ruských legií Konráda Šenka a svobodníka ruský ch legií Jakuba Šev číka. Pozornost návšt ěvník ů upoutají i r ůzné varianty znaku Králova Pole. Exponáty zav ěšené na st ěnách výstavní místnosti Jde o m ěstský znak Králova Pole podle listiny ze 27. kv ětna 1908, dále o originál moderního falza listiny o ud ělení znaku Královu Poli, který musel vzniknout n ěkdy v letech 1990-1991 a posléze o zarámovaný diplom ruského legioná ře Ferdinanda Julínka "Památce a sláv ě hrdin ů československých vojsk zahrani čních, osvoboditel ů vlasti - tv ůrc ů a ochranitel ů Republiky Československé". Nech ť i tento čtvrtý ro čník výstavy "Od minulosti k dnešku IV - Legioná ři a samostatné Československo", po řádané u p říležirosti 9. Erbovních slavností, splní své poslání a rozší ří v ědomosti návšt ěvník ů o nové poznatky z minulosti naší m ěstské části. V Brn ě-Králov ě Poli dne 30. srpna 1999. O obsahu jednotlivých panel ů a vitrin této výstavy lze získat mnohem detailn ější p ředstavu z textu popisek uvedených u jednotlivých dokument ů a exponát ů, a proto je zde ješt ě uvádím na záv ěr této kapitoky své poslední KRONIKY - u panel ů i s číslem dokumentu. Panel 1: 1) Prezident republiky Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), p ředseda Čsl. národní rady v Pa říži a hlavní p ředstavitel boje za samostatné Československo. 2) PhDr. Edvard Beneš (1884-1948), taj emník Čsl. národni rady a nejbližší Masaryk ův spolupracovník, první ministr zahrani čí. 3) Generál Milan Rastislav Štefánik (1 880-1919), místop ředseda Čsl. národní rady a první ministr války. 4) Stanovisko T.G. Masaryka k válce, jak je formuloval 20. srpna roku 1917. 5) Portrét profesora T.G. Masaryka v lete ch první sv ětové války. 6) Noviny "Národní osvobození" z pon dělí 2. července 1928 s hlavním nadpisem: Vít ězný pochod 43.000 legioná řů Prahou. 7) Manifestace legioná řů v ned ěli 1. července 1928 na Starom ěstském nám ěstí v Praze, zv ětšená pohlednice. 8) Dva královopolští skauti i členové legioná řského dorostu Pepa Odehnal a Dušan Richter - v říjnu 1931 na Palackého t říd ě. 9) a 10) V zá ří 1931 byli oba na zájezdu legioná řského dorostu z Brna v Hodonín ě, rodišti T.G. Masaryka. 11) Se skautským oddílem 4 Brno se Pep a zú častnil po řadatelské služby p ři p řespolním b ěhu v Husovicích. 12) Na svatodušní svátky 1933 byli oba i s dalšími na skautském pu ťáku u hájenky Šíp na Jimramovsku. Dušan je l. zleva a Pepa l. zprava. 13) Královopolští skauti p ři oslav ě osvobození 25. dubna 1970, foto K. Filipovský. Panel 2) 1) Legioná řské stejnokroje, hodnostní ozna čení aj. 2) Z projevu prezidenta T.G. Masaryka 5. b řezna 1930 k zástupc ům

legioná řských organizací. 3) Oficiální portrét prezidenta T.G. Ma saryka p ři jeho návšt ěvě Brna v červnu 1924, foto Evžen Petr ůj. 4) Hlavní velitelé československých legií v Rusku. 5) Legioná řská vyznamenání, s popisky. 6) Úpln ější varianta legioná řských vyznamenání, bez popisk ů. 7) P řehled pluk ů a po četního stavu československých legií za 1. sv ětové války: Rusko, Francie a Itálie. 8) "Jiskráci" - p říslušníci 1. jízdního pluku Jana Jiskry z Brandýsa, reprodukce obrazu P. Pišt ělky. 9) Legioná ři roty "Nazdar" ve Francii 1914, reprodukce obrazu Oty Gutfreunda. 10) Italský generál Andrea Graziani, po k terém byl pojmenován 39. výzv ědný pluk. 11) Italský legioná ř Jan Čapek (1876-1918), starosta Českoslov. dobrovolnického sboru v Itálii, po n ěmž byl pojmenovám 34. st řelecký pluk. 12) Francouzský maršál Ferdinand Foch (1 851-1929), po n ěmž byl pojmenován 21. st řelecký pluk. Panel 3: + Panel 4: 1) Ruští legioná ři-d ělost řelci, reprodukce obrazu J. Vl čka. 2) Prapor 6. st řeleckého Hanáckého pluku, zv ětšeno podle barevné pohlednice. 3) Titulní strana v ěstníku čsl. vojska v Rusku " Československý voják", Jekat ěrinburk 3. října 1918. 4) 6. st řelecký Hanácký pluk, reprodukce ilustrace O. Matou ška. 5) "Album" bývalých p říslušník ů a zakladatel ů 6. st řeleckého Hanáckého pluku, obrazová publikace vydaná v O lomouci 1938. 6) Diplom ud ělení "Revolu ční medaile"ruského legioná ře Ferdinanda Julínka z roku 1926. 7) Uniformy ruských legioná řů, p ěchoty a jezdectva. 8) Legioná řské uniformy: Itálie, Rusko a Francie. 9) Ruští legioná ři na pochodu, reprodukce obrazu J. Vl čka. 10) Rudolf Aubrecht, obvodní inspektor, Purky ňova č. 40, králo- vopolský legioná ř z "Alba" - je červen ě ozna čený. 11) Antonín Barth, poštovní z řízenec, Divišova kolonie. 12) Jan Fišera, poštovní podú ředník, Bulharská č. 63a. 13) Ferdinand Julínek, Wilsonova (dnes Hus itská) č. 1. 14) Havel Mazánek, ú ředník okresního ú řadu Hranice - rodák. 15) Vladimír Novák, typograf v Praze – rod ák; Mat ěj Tykvart, četnický strážmistr, Masarykova č. 69 (dnes Skácelova). 16) Cyril Orálek, štábní kapitán, Kounicov a č. 59. 17) Vratislav Pavlík, vrchní zahradník, Pražská č. 67 (dnes Štefánikova). 18) Rudolf Škoda, m ěstský podú ředník, Tyršova č. 1a. 19) Antonín Ulmajer, nadporu čík, Slovinská č. 4. 20) Josef Welniak, elektromontér, Sportovn í č. 5. Panel 5: 1) Manifest ruského cara Mikuláše II. (1868-1918) vydaný po vypuknutí války 1914. 2) Prapor České družimy, reprodukce barevné p ředlohy. 3) Prapore čníkem byl starodružiník Jaroslav Heyduk, syno vec českého básníka Adolfa Heyduka (1835-1923). 4) Padlí a zem řelí dobrovolníci České družiny 1914-1915. 5) Zn ění p řísahy legioná řů starého 1. pluku v Rusku. 6) Rakouské zákopy u Zborova, jichž se v boji 2. července 1917 zmocnili čsl. legioná ři. 7) Ob ěd p říslušník ů sedmé roty l. pluku Mistra Jana Husi

v zákopech u Zborova. 8) Hroby padlých čsl. legioná řů v bitv ě u Zborova, reprodukce obrazu S. Smolky. 9) Situa ční mapka bojišt ě u Zborova 2. července 1917. 10) Bachma č 1918, zv ětšenina poštovní známky vydané 1938 - auto ři: J. Vl ček a B. Heinz. 11) Rozv ědka 6. Hanáckého pluku jede vlakem s kulomaty v březnu 1918 do boje u Bachma če. 12) Hlášení legioná ře Konráda Šenka. 13) Železni ční nádraží v Bachma či 1918. 14) "Bachma č", Vzpomínky p římého ú častníka Konráda Šenka, titul brožury. 15) a 16) Líc a rub tiskoviny vydané Sd ružením p říslušník ů 1. pluku M. Jana Husi v roce 1938. Panel 6: 1) Pražské noviny "Lidový deník" ze 13. února 1918 v ěnované otázce: Co bude nyní s našimi zajatci v Rusku? 2) Ruští legioná ři-kulomet číci, reprodukce obrazu J. Vl čka. 3) Pohled na Penzu dobytou legiemi 29. k větna 1918. 4) Naši legioná ři p řecházejí po pontonovém most ě řeku Angaru v Irkutsku. 5) M ěsto Omsk obsadili legioná ři 7. června 1918. 6) Prapor čsl. Legií v Itálii, na lícové stran ě s kopií obrazu "Za svobodu". 7) Na řízení francouzského prezidenta Raymonda Poincaréh o (1860- -1934) ze 17. prosince 1917 o autonomní Československé armád ě. 8) Prezident R. Poincaré byl 30. června 1918 u Darney p ři odevzdání praporu legioná řům 21. pluku Maršála Foche. 9) Francouzský legioná ř podporu čík Miloš Wurm (nar. 1892), padl v boji u Vouziers 24. října 1918. 10) Vchod do hlavní odvodní kancelá ře Čsl. armády ve Francii na území USA ve Stamfordu. 11) Propaga ční plakát Vojt ěcha Preissiga (1873-1944) v angli čtin ě rozši řovaný v USA. 12) Další Preissig ův propaga ční plakát v USA s českým textem. 13) Situa ční plánek bojišt ě v Itálii u Doss Alta. 14) U kaverny na Doss Altu 21. zá ří 1918 po boji. 15) Titulní strana čty řsvazkové Obrázkové kroniky čsl. hnutí na Rusi 1914-1920 "Za svobodu". Panel 7: 1) Legioná ři 10. pluku Jana Sladkého-Koziny pochodují brn ěnským nám ěstím Svobody. 2) Uvítání p říslušník ů ruských legií v Brn ě p řed hudovou Hlavního nádraží. 3) Nakládání zavazadel ve Vladivostoku n a lo ď Sheridan, což byl 18. transport. 4) Skupinová fotografie legioná řů v Králov ě Poli roku 1930. Je jich 67 a zatím byli identifikováni: J. Male ček, R. Šebek, J. Šimá ček, F. Cihlá ř, B. Košina, K. Šenk, J. Oškrda, J. Kotoul, Kam il Pesler - neuveden v seznamu, J. Zlámalík, V. Chmelí ček, J. Ryšavý, F. Julínek, A. Zmatlík, J. Horá ček, E. R ůži čka, V. Babák, M. Fojtl, V. Frišauf, J. Dvo řáček, J. Pe ňáz. A. Hradil, A. Nová ček a F. Čada. 5) Program slavnostní Valné hromady i Ak ademie konaných v ned ěli 6. dubna 1930 dopoledne a ve čer v Sokolovn ě na Srbské ulici č. 4. 6) Členové výboru královopolské Jednoty Čsl. obce legioná řské. 7) Seznam 217-ti legioná řů z M ěstské části Brno Královo Pole. 8) Fotografie první roty 1. pluku M.Jana Husi na sjezdu legioná řů v Praze, červenec 1935. 9) Ú častníci čsl. revolu čního sjezdu na ja ře roku 1917 na nádvo ří

univerzity v Kyjev ě. 10) Sjezd delegát ů čsl. vojska v kv ětnu 1818 v Čeljabinsku. 11) Delegáti čsl. vojska na sjezdu 31. července 1918 v Omsku. 12) Titulní stránka publikace "II. sjezd Československého vojska na Rusi", vydané v Praze 1928 - autor Joža Řepka. 13) Delegáti II. sjezdu čsl. vojska na Rusi v internaci na Ruském ostrov ě. Panel 8: 1) Italský legioná ř Josef B ěle (1895-1944). 2) Ruský legioná ř MVDr. Jan Lenfeld (1889-1939). 3) Ruský legioná ř Adolf Mat ěj ů (1893-1942). 4) Ruský legioná ř Jakub Šev čík (1896-1990) - neuveden v seznamu. 5) Pancé řový vlak "Orlík" uko řist ěný čsl. legioná ři v Sinbirsku. 6) Ruský legioná ř Ferdinand Julínek. 7) Ruský legioná ř Jaroslav Ryšavý. 8) Záznamy ruského legioná ře Ond řeje Mézla napsané v Králov ě Poli 24. zá ří 1914 a po návratu z Ruska - neuveden v seznamu. 9) Diplom ud ělení "Medaile vít ězství" četa ři ruských legií Konrádu Šenkovi 26. listopadu 1935. 10) Portrét ruského legioná ře Konráda Šenka. 11) K. Šenk p řed mikrofonem na slavnostním shromážd ění v Brn ě, asi roku 1935. Stuhu na vojenský prapor p řivazuje italský legioná ř Josef B ěle. 12) Legioná ř Šenk mezi ú častníky slavnosti v Kr. Poli roku l946. 13) Prezident republiky Dr. Edvard Beneš při svém pobytu na zámku v Nám ěšti nad Oslavou p řijal 15. června 1947 delegaci z Brna. Byl v ní také K. Šenk - stojí vpravo, podává hlášení a s alutuje. 14), 15) a 16) Prezident Dr. E. Beneš s ch otí paní Hanou Benešovou navštívil tehdy rovn ěž areál "Pohádky máje" u Podkomorské myslivny nedaleko Ostrova čic. Panel 9: 1) Vojenské vlaky na magistrále – železn i ční stanice Inokent ěv- skaja. 2) N ěkolik vagón ů vlaku našich legioná řů ve Verchn ěudinsku 5. února 1920, reprodukce obrazu J. Vl čka. 3) Legioná řský obrn ěný vlak "Orlík" jede zasn ěženou krajinou po sibi řské magistrále. 4) Cesta československé legie Ruskem a Sibi ří,barevná mapa vydaná jako p říloha díla "Za svobodu". 5) Hlavní pozemní i mo řské cesty Československých legií na pouti kolem sv ěta. 6) Pohled na p římořskou část m ěsta Vladivostoku,zv ětšenina dobové pohlednice. 7) Uvítání transportu legioná řů-invalid ů v p řístavu San Diego na území USA ob čany české a slovenské menšiny. 8) Odplutí legioná řů ze Sibi ře do vlasti 1919-1920, p řehled všech čty řiceti transport ů. Panel 10: 1) Josef Jungmann (1773-1847), český jazykov ědec a národní buditel, portrét od Maxe Švabinského; Jung mannova ulice 1907-1942 a 1945-dosud. 2) František Ladislav Rieger (1818-1903), český politik a poslanec zemského sn ěmu i říšské rady, portrét od M. Švabinského; Riegrova uli ce 1907-dosud. 3) František K řižík (1847-1941), český elektrotechnik a vynálezce, portrét od M. Švabinského; K řižíkova ulice 1907-dosud. 4) Jan Volf (1883-1919), tajemník kyj evské správy Svazu čsl. spolk ů na Rusi a významný organizátor našich legií, po rtrét; Volfova

ulice 1933-1942 a 1945-dosud. 5) Členové Českého komitétu v Kyjev ě roku 1914; Jan Volf stojí první vlevo. 6) Skupinová fotografie člen ů Odbo čky Čsl. národní rady s prof. T.G. Masarykem roku 1917; J. Volf je vpravo v p okleku. 7) Portrét J.Volfa jako absolventa Obchod ní akademie v Brn ě 1901. 8) Soudní usnesení o úmrtí J. Volfa. Do šlo k n ěmu v srpnu 1919 p ři revolu čních bojích v Kyjev ě. 9) Cenné dokumenty poskytla nete ř Jana Volfa paní V ěra Krej čí; stojí v horní řadě uprost řed. Vlevo sedí u čitel František Huta ř (1890-1942); je po n ěm v naší m ěstské části pojmenována ulice. 10) Článek "Za Janem Volfem" v časopise "Brn ěnský Sokol" z roku 1924. 11) J. Volfovi bylo v ěnováno též číslo novin "Moravský legioná ř" ze 23. října 1924. Panel 11: 1) K.u.K. Kadetenschule (C.a k. Kadetní škola), kresba portálu hlavního vchodu do n ěkdejšího Kartuziánského kláštera. 2) Pohled z Mojmírova nám ěstí na budovu Kadetky v sou časnosti, foto M. Mikscheová. 3) Velké nádvo ří v Kadetce, kresba. 4) Západní fronta objektu Kadetky s p řilehlou patrovou budovou. 5) Ex libris (Z knih) Ant. Veselého - s motivem Kadetky; autor kresby E. Milén. 6) Portrét nadporu číka Antonína Veselého, velitele III. pluku Svobody v Brn ě. 7) "Z naší domácnosti",text informa čního článku Františka Loubala z periodika "Naše noviny". 8) "Naše noviny", titulní stránka 1. čísla z 19. zá ří 1919. 9) "Naše noviny", poslední číslo z 28. října 1919. 10) Pam ětní list Pluku Svobody č. 859 pro šikovatele Františka Voborného; autor kresby akademický malí ř Eduard Milén (1891-1976). 11) Portrét F. Voborného v uniform ě. 12) Trojice p říslušník ů III. pluku Svobody, foto v srpnu 1919 ve Velkém Med ěru (p řechodn ě Čalovo) na jižním Slovensku. Uprost řed stojí F. Voborný, po stranách Je řábek z Tišnova a Kavan z Letovic. 13) Civilní portrét F. Voborného - fotog rafii a další unikátní materiály v ěnovala jeho dcera paní V ěra Voborná-Zlámalová. 14) Vzpomínky Františka Loubala "Z československé fronty, Se sokolským plukem Svobody č. III v Brn ě a na Slovensku", titulní strana. 15) "Památník Čsl. pluku Svobody č. III v Králov ě Poli", sestavil F. Loubal 1919. Panel 12: 1) Prezident republiky T.G. Masaryk j de v doprovodu ob čana Františka Rokose z Králova Pole 22. června 1924 na Vzpomínkový sokolský slet v Brn ě, foto E. Petr ůj. 2) Cvi čení žen na "Sletu sokolstva v Králov ě Poli" v červnu 1914, zv ětšená reprodukce pohlednice. Nad bránou borc ů čteme hesla: KÁZE Ň - BRATRSTVÍ - ODVAHA - VYTRVALOST - SVORNOST. 3) Text uvítání pana prezidenta p řednesl jeden ze sokolských dorostenc ů. 4) Řídící u čitel František Rokos v sokolském kroji, bydlel teh dy na Smetanov ě (dnes Berkov ě) ulici č. 80.

5) Hold brn ěnských sokol ů prezidentu T.G. Masarykovi 1924 na ploše stadionu Sokola Brno I, zv ětšeno z pohlednice Bromografie Brno. 6) Civilní portrét Frant. Rokose (1863-1 942), čestného starosty hasi čské "Rokosovy" župy č. 55. 7) Župní zprávy o Akademii konané 12 . listopadu 1933 v sále Kulíškovy restaurace na Rostislavov ě náměstí na po čest 70. narozenin F.

Rokose. 8) Skupinová fotografie více než stovky hasi čů, uprost řed sedí František Rokos. 9) Členové výboru Sboru dobrovolných hasi čů Královo Pole-m ěsto roku 1940, u p říležitosti 60. výro čí trvání sboru; je mezi nimi rovn ěž František Voborný (srov. p ředchozí panel - pozn. kroniká ře). 10) Týdeník " Český hasi č" z 10. listopadu 1933 s článkem k 70-tinám bratra Františka Rokose. 11) Titulní strana "Památníku 1880-1980", vydaného ke stému výro čí činnosti. 12) Barevná obálka publikace "100 l et 1880-1980 základní organizace Svazu požární ochrany ČSSR v Brn ě-Králov ě Poli". Panel 13: 1) Diplom d ědečka Františka Kašpárka (1902-1974) ze župních Dorostových závod ů 9. října 1919 v Židenicích. 2) Diplom babi čky Hedviky Mrkvanové (1911-1967) za ú čast ve vít ězném družstvu v závodu o p řebor ČOS v Praze 1935. 3) Památka na XI. Všesokolský slet v Praz e 1948. 4) Vzpomínka na IX. Slet všesokolský 1932 ve slovanské Praze. 5) D ědeček na fotografii jako závodník, stojí první zleva. 6) Babi čka ve vít ězném družstvu královopolských žen, rovn ěž první zleva. 7) Jejich vnu čka Šárka Kašpárková, bronzová medailistka z Letních olympijských her v Atlant ě 1996. 8) Bratr Ing.Old řich Sýkora z jednoty Královo Pole mezi ú častníky cvi čitelského kurzu ČOS v Praze 1947. 9) Šárka Kašpárková p ři závodu v trojskoku. 10) Velký sál sokolského Tyršova domu v P raze. 11) Uznání dorostence Josefa Fajfra za ú čast v závodech IX. sletu v dubnu 1932, podepsané vedoucím královopolskéh o dorostu F. Kašpárkem. 12) Ú častníci cvi čitelského kurzu ČOS v Tyršov ě domě v Praze 1947. 13) Na h řišti Sokolovny v Králov ě Poli na Srbské asi roku 1932; uprost řed skupinky sedí František Kašpárek, první zleva je dorostenec Josef Fajfr (1915-1999). Panel 14: 1) Pam ětní deska Karla Högera (1909-1977) odhalená v den 90. výro čí jeho narození 17. června 1999 na budov ě Semilassa, foto. M. Mikscheová. 2) Královopolské Semilasso na pohlednici z doby po roce 1905. 3) Pam ětní deska byla odhalena za velké u časti ob čanů Králova Pole, foto M. Mikscheová. 4) Mezi čestnými hosty byla též manželka Karla Högera, paní Olga Högerová z Prahy, foto M. Mikscheová. 5) Civilní portrét Karla Högera z roku 1973, foto Z. Miná čová Bratislava. 6) Text "Dorostem k udržení tradice", ze vzpomínky Josefa Kubálka na Karla Högera otišt ěný v brožuže: 40 let Divadla Bratrství 1900-1940. 7) Jan Šelle, známý královopolský ochotn ík. 8) Silvestrovský program uvád ěný roku 1928 v sále Semilassa. 9) Dvojice komik ů-ochotník ů Jan Šelle a Alos Kvapil. 10) Pohled na projektované ale nerealizov ané kulturní centrum na Kosmov ě ulici v sousedství Semilassa. 11) a 12) Dv ě fotografie z činnosti divadelních ochotník ů na jevišti v Semilasse. Panel 15: 1) Letecký snímek Žabov řesk sm ěrem ke Královu Poli, zv ětšená pohlednice, fofo M. Kamrla.

2) Letecký snímek Králova Pole, zv ětšená pohlednice, foto M. Kamrla. 3) Velký letecký snímek m ěsta Brna a jeho severních p ředměstí, foto M. Kamrla. 4) P ůvodní návrh znaku-štítu m ěsta Králova Pole z roku 1905. 5) Částe čně upravený návrh tohoto znaku-štítu z roku 1906. 6) Dále upravený návrh znaku-štítu z roku 1907, kde byl husitský okovaný cep nahrazen lipovou ratolestí.

6) Schválený znak-štít m ěsta Králova Pole nejvyšší listinou císa ře Františka Josefa I., datovanou 29. kv ětna 1908. Štít je d ělený a od poloviny p ůlený. V horním modrém poli vystupuje z d ělící čáry korunovaná, zlat ě a červen ě šachovaná orlice. V dolním pravém červeném poli jsou t ři propojené st říbrné kruhy provázené deseti malými zlatými korunami. V dolním levém zlatém poli se skl ání šikmo napravo hrotem dol ů černý me č se zelenou lipovou ratolestí. Panel 16:

1) Poutní a svatá místa na Morav ě a ve Slezsku, velká barevná mapa autor ů: Javora-Kozák. 2) Sousoší "Pieta" v Králov ě Poli na K řižíkov ě ulici, p ůvodn ě umíst ěné na území jezuit ů na Kociánce. 3) Královopolská kapli čka U Sv. Antoní čka n ěkdy v mezivále čné dob ě, podle soudobé pohlednice. 4) Tatáž kapli čka v lesním zákoutí za Divišovou čtvrtí roku 1995 po rekonstrukci, foto M. Mikscheová.

5) Jezuitská kaple s k řížovou cestou na Ostré horce u Sob ěšic, dle vyobrazení z roku 1742. 6) Blízké poutní místo Vranov, podle pohl ednice z doby kolem roku 1900. 7) Tu řany jako nejvýznamn ější poutní místo Velkého Brna, zv ětšená pohlednice z doby p řed rokem 1905. 8) Na pouti u Sv. Antonínka v Blatnici na Moravském Slovácku, dle reprodukce obrazu akademického malí ře Joži Uprky (1861-1940). Panel 17: 1) Slovinská t řída (dnes Husitská ulice) v Králov ě Poli, zv ětšená pohlednice z doby p řed 1. sv ětovou válkou (1914-1918). 2) Pan starosta Ing.Ivan Kope čný p ři zahájení Erbovních slavností v roce 1998. 3) START a CÍL b ěžeckých závod ů na Slovanském nám. p ři lo ňských 8. Erbovních slavnostech. 4) Plán M ěstské části Brno-Královo Pole s vyzna čením hranic t ří katastrálních území (KÚ) a jednadvaceti zákla dních sídelních jednotek (ZSJ). 5) Slavnostní shromážd ění k povýšení Králova Pole na m ěsto p řed radnicí na Horním (dnes Mojmírov ě) nám ěstí v ned ěli 6. srpna 1905, foto F. Racek. 6) Pohled na sou časné Brno-Královo Pole od jihovýchodu, foto M. Mikscheová. 7) Budova nyn ějšího Semilassa s pam ětní deskou Karla Högera, foto M. Mikscheová. 8) Jeden z nových objekt ů Technologického parku v Brn ě-Králov ě Poli, foto M. Mikscheová. Stojatá vitrina I Horní podlaží: Kompletní uniforma desátn íka ruských legií Jana Herbena (1892-1967) - Ruská papacha - Čepice a opasek p říslušníka čsl. legií - Ruské vojenské jídelní misky legioná řů Ferdinanda Julínka a J. Herbena (kotlík) - Japonská čajová lži čka z p řístavu Nagasaki a váza z italské d ělost řelecké nábojnice vyst řelené z obrn ěného vlaku "Orlík";

tyto památky legioná ře Konráda Šenka zap ůj čil jeho syn Ji ří. Prost řední podlaží: R ůzné exponáty ke spolkové činnosti, hlavn ě TJ Sokol, SK Královo Pole aj. - dále exponáty a dokumenty ke znaku-štítu m ěsta Králova Pole. Dolní podlaží: Zde jsou umíšt ěny exemplá ře hlavn ě legioná řské a další literatury, obrazové publikace, novin y, časopisy, pohlednice vydávané legioná ři apod. Stojatá vitrina II Horní podlaží: Rakousko-uherská polní lá hev (trofejní) - Ruský ru ční granát vzor 12 - Jídelní miska (americká) - Ru ská polní lopatka - Pouzdro na revolver "Nagan" vzor 1895 - Sumk a na náboje s jezdeckým řemením - Jezdecká šavle "Šaška" vzor 1895 - Kinžál pro p ěší d ělost řelce - Ruský polní dalekohled - Finská ocelová p řilba vzor 18, používaná našimi legioná ři v Rusku - Francouzská p řilba "Adrien" vzor 1915 - Uniforma čsl. legioná ře v Rusku, p říslušmíka jezdeckého pluku. Prost řední a dolní podlaží: Originál vlajky Svazu junák ů skaut ů R ČS, okres Brno I - Ceny z r ůzných sout ěží - Bílý lev z mezidružinové sout ěže - ze skautských a vl čáckých závod ů 1947 - z Hlídkových závod ů 1950 - Táborový ohe ň 10. kv ětna 1968, fotografie - Prezident Dr. Edvard Beneš v Jinošov ě, fotografie - Vlajka družiny LIP 3. dBo - Vlajka K mene junák ů volnosti v Kr. Poli 1937 – Vlajka 21. oddílu Brno 1968 - Vlajka Družiny Rysi 4. Bo 1938 - Plán tábora z roku 19 33. Pultová vitrina I: Vyznamenání ruských legioná řů - Konráda Šenka (10), Ferdinanda Julínka (3), Kamila Peslera (4) a Jaroslava Ryšavého (3) - Stužky vyznamenání ruského legioná ře Jakuba Šev číka - Vyznamenání a sou části uniformy italského legioná ře Josefa B ěle (18) - Portrét a materiály ruského legioná ře Jana Šimá čka - Sta ť o ruském legioná ři Št ěpánu Benešovi - "Naše noviny", vydávané Plukem Svobo dy III. Pultová vitrina II: Materiály kapitána ruských legií Adolfa M at ěj ů - Materiály četa ře ruských legií Konráda Šenka - Materiály svobodn íka ruských legií Jakuba Šev číka - R ůzné varianty znaku m ěsta Králova Pole.

KULTURA, UMĚNÍ, OSOBNOSTI Nejvýznamn ější kulturní institucí v naší m ěstské části je KP (Královopolské) Centrum kultury a vzd ělávání, které organizuje a rozvíjí činnost v řadě oblastí kultury, um ění, zábavy atd. O rozsahu p ůsobení KP Centra na úseku zvyšování kvalifikace a vzd ělávání ob čanů informovala nap říklad následující sta ť uve řejn ěná v únorovém čísle časopisu Královo Pole: KP Centrum - Kurzovní odd ělení Palackého t řída č. 70, 612 00 Brno II. pololetí školního roku 1998/99: Intenzivní studium jazyk ů - angli čtina a n ěmčina, p ůlro ční kurz pro st ředně pokro čilé a pokro čilé, 20 hodin týdn ě, cena 8.450,- K č. Možnost ukon čení strátní zkouškou. Jazykové kurzy - angli čtina, n ěmčina. Pro za čáte čníky 2 hodiny týdn ě, cena 880,- K č. Opakovací kurz gramatiky pro st ředně pokro čilé, 3 hodiny týdn ě, 1.320,- K č. Psaní na stroji - krátkodobý kurz - 1.250, - K č. Podvojné ú četnictví - pro za čáte čníky - 1.500,- K č. P řípravné kurzy k p řijímacím zkouškám na VŠ (vysokou školu) - matematika, fyzika eventuáln ě jiné p ředměty dle zájmu, 20 hodin, 750,- K č. Pohybové kurzy - kalanetika, retro, k alanetika proti bolestem v zádech, aerobik pro d ěti. Cena 420,- K č až 590,- K č do konce června (1999), nebo 30,- K č až 35,- K č za jednotlivou hodinu. Kurz šití - pro za čáte čnice i pokro čilé, 800,- K č. St řihová služba - krátké termíny. Malá škola make-upu - lí čení pro každou p říležitost, 4-x 2 hodiny, 400,- K č. Informace a p řihlášky na tel. číslech: 4132 1290, 4121 0587. Pod stejným názvem "KP Centrum - Kurzovní oddělení" vyšel v čísle časopisu z dubna 1999 zajímavý hodnotící článek ředitele KP Centra pana Mgr. Pavla Fajtla, který v n ěm mimo jiné napsal: Pilí řem této činnosti je vzd ělávání jazykové, a to v podob ě jednoletého studia nebo b ěžných kurz ů, které využívají p ředevším ob čané (Brna-)Králova Pole. Jednoleté jazykové studiu m je významné z n ěkolika d ůvod ů. Pomáhá p řeklenout obsolvent ům st ředních škol období, po které bu ď nemohou najít zam ěstnání, nebo nebyli v daném roce p řijati na vysokou školu. Kvalitní jazykové vzd ělání, v ětšinou ukon čené státní jazykovou zkouškou, jim pak výrazn ě zvýší šance na získání pracovního uplatn ění a je dnes již nezbytnou výbavou moderního člov ěka. Rád bych zd ůraznil, že po rozpadu bývalých OKVS (Obvodníc h kulturn ě-vzd ělávacích st ředisek) nebylo jednoduché znovu vybudovat kvalitní lektorské týmy. P řesto se v sou časné dob ě můžeme pochlubit sborem lektor ů, kte ří jsou na vysoké úrovni odborné a s p říkladným p řístupem ke student ům. Jazykové kurzy pro d ěti z mate řských škol a kurzy podnikové tento stru čný p řehled dopl ňují. Hudební kurzy KP Centra jsou ur čeny d ětem a mládeži - a to i t ěm, které t řeba nevykazují ten nejvýrazn ější hudební talent. Považujeme však za d ůležité hudební a estetické vzd ělávání všech d ětí s nad ějí, že snad najdou v této zálib ě nápl ň části svého volného času. Pohybové kurzy si udržují po mnoho let vys okou úrove ň, zachovávají tradi ční typy cvi čení a uvád ějí do praxe typy nové. Potvrzuje to stabilní ú čast žen a dívek p řevážn ě z (Brna-)Králova Pole, z nichž mnohé jsou ú častnicemi našich kurz ů již po řadu let a dokonce k nám již

vodí "druhou generaci", totiž svoje d ěti do d ětských kurz ů. Krom ě uvedených činností po řádá kurzovní odd ělení KP Centra řadu dalších kurz ů, nap říklad p řípravu ke studiu na VŠ (vysokou školu), kurzy šití, kvalifika ční a další. Novými kurzy bude zpest řena nabídka na následující školní rok. Mám radost z toho, že i když je rozsa h kurzovní činnosti ve srovnání s p ředchozími lety pon ěkud nižší, da ří se nám udržet v sou časné velké konkurenci a omezen ějších finan čních možnostech zájemc ů stále zna čný rozsah vzd ělávací a kurzovní činnosti. Domnívám se, že jedním z d ůvod ů je dobrá úrove ň a dlouhdobá tradice, na niž chceme v budoucnu navazovat. Už v p ředchozím b řeznovém čísle časopisu publikoval pan ředitel KP Centra obsáhlou informaci o bohaté nabídce kul turn ě-uměleckých akcí na úseku koncertní činnosti v tomto zajímavém p řísp ěvku: Pozvánka na koncerty Vážení p řátelé, rád bych vás cht ěl upozornit na zajímavé po řady, které pro vás KP Centrum kultury a vzd ělávání na tento m ěsíc p řipravilo. Od b řezna zavádíme nový typ zábavného po řadu, kterým dopl ňujeme již zab ěhnuté ve čery se Semilassankou a Královopolkou, nazvanéh o "Hudební podve čery s Ladislavem Kozderkou a jeho hosty". Královop olský rodák L. Kozderka pochází ze široce rozv ětvené muzikantské rodiny a celý život se v ěnuje zábavné hudb ě. V lo ňském roce nám dokázal svoji oblíbenost u poslucha čů a velkou vitalitu, když p ři oslav ě svých 85. narozenin dokázal p řed vyprodaným sálem Semilassa konferovt a hrát po celý ve čer. Po řad se koná v den jeho narozenin 2. b řezna, za čne již v 17 hodin a máte zde možnost si i zatan čit. Pro d ěti jsme nachystali po řad s Dagmar Patrasovou nazvaný "Ku řátka s Dádou". Paní Patrasová p řijede krom ě svého doprovodu i s d ětským souborem. P ředstavení se uskute ční v sobotu 27. b řezna ve 14.00 a v 17.00 hodin. Pro mládež jsme p řipravili koncert známého folkového zp ěváka Karla Plíhala na 3. b řezna ve 20.00 hod. a v pátek 19. b řezna ve 20.00 hod. se koná tane ční ve čer spojený s koncertem skupin Koberec band a Aphrodite. V rámci cyklu "Koncerty duchovní hud by" se nám p ředstaví Moravbské kvarteto a recitátor Ji ří Dušek. Provedou Sedm slov Vykupitelových (Jos. Haydn) a také uslyšíme bá seň Františka Lazeckého Velký Pátek. Koncert se uskute ční ve st ředu 17. b řezna v 19.30 hod. v královopolském kostele Nejsv ět ější Trojice. Rád bych vás pozval i na dubnový konc ert, který bude opravdu mimo řádný. V provedení osv ědčených sólist ů J. Hladíkové, J. Janí čkové, J. Škrobánka a J. Hladíka a Chrámového sboru u Sv. Jakuba za doprovodu orchestru pod vedením dirigenta Tomáše Ibrma jera uslyšíme v kostele Nejsv ět ější Trojice v ned ěli 4. dubna v 16.30 hod. Mozartovu Korunova ční mši C dur. Toto krásné dílo napsal Mozart v roce 1780 u p říležitosti korunovace císa ře Josefa II. Pro (Brno-)Královo Pole bude toto provedení velkou hudební událostí. Mám radost z toho, že se pomalu zvy šuje návšt ěvnost našich koncert ů. Nap říklad o váno ční koncert byl veliký zájem (p řišlo na n ěj skoro 300 poslucha čů). N ěkolikanásobn ě se zvýšil zájem o dopolední koncerty pro školní mládež a je živý zájem o po řady v klubech d ůchodc ů. Z t ěchto díl čích úsp ěchů máme opravdovou radost a je to pro nás i pov zbuzením pro vylepšování kulturní činnosti v (Brn ě-)Králov ě Poli. O zmín ěném koncertu konaném 4. dubna 1999 p řineslo kv ětnové číslo časopisu toto pozoruhodné hodnocení "Mozart v Kartouzích", jehož autorem byl profesor PhDr. Jan Trojan, CSc.:

Na podve čer velikono ční ned ěle p řipravilo KP Centrum kultury a vzd ělávání v (Brn ě-)Králov ě Poli svým p říznivc ům i širšímu publiku nevšední koncert duchovní hudby. V kostele Nej sv ět ější Trojice zazn ěly ansámblové skladby Bachovy, Händelovy a Mozar tovy. St ředem pozornosti se stala Korunova čné mše W.A. Mozarta, podivuhodn ě vyzrálé dílo t řiadvacetiletého Mistra, který byl tehdy v arcibi skupských službách v Salcburku. Zpíval chrámový sbor u Sv. Jakuba v Brn ě, ú činkovali sólisté Jarmila Hladíková, Jarmila Janí čková, Josef Škrobánek a Jan Hladík. Královopolský komorní orchestr řídil Tomáš Ibrmajer. Tento strohý vý čet ovšem nezachytí onu zvláštní atmosféru, ja kou zažili návšt ěvníci koncertu, kte ří naplnili prostor n ěkdejšího klášterního kostela kartuzián ů. P ůvodn ě gotická, jednolodní stavba, pozd ěji barokizovaná, je ideální místo pro koncerty chrámové hudb y. Návšt ěvník koncertu sestupuje po schodech do nevelkého prostrans tví, v n ěmž jako by se vrátil do minulosti a soust ředil se ke sváte čními prožitku. Lze si p řát, aby se podobných akcí, sloužících k oživení vz ácného prostoru královopolského kostela, uskute čnilo ješt ě víc. Dost obsáhlý a fundovaný p řehled o činnosti KP Centra za první pololetí roku 1999 napsal pan Mgr. Pavel Fajtl, jeho ředitel, a v říjnovém čísle časopisu se s ním mohli seznámit též ob čané naší M Č v této stati: Bilance a plány KP Centr a KP Centrum uspo řádalo v I. pololetí 113 kulturních akcí, na které p řišlo 17.014 návšt ěvník ů. Proti lo ňskému I. pololetí jsme zaznamenali mírn ě zvýšený zájem o 790 ú častník ů. Nabídku se snažíme rozši řovat i o žánry dosud nezdomácn ělé na pódiu Semilassa, nap říklad jsme uvedli folklorní ve čer se soubory Hradiš ťanem a Valašským krúžkem. Z nejúsp ěšnějších akcí to byl koncert skupiny Olympic, p rovedení Rybovy, Mozartovy a Kyptovy mše a koncert PS Lumír v cyklu Koncerty duchovní hudby, slavnostní koncert ke 30. v ýro čí založení Kvarteta m ěsta Brna, uvedení muzikálu Hair a po řady s M. Šimkem, Z. Bubílkovou a D. Patrasovou. Vyvrcholením sezóny bylo odhalení pam ětní desky českému herci a královopolskému rodáku Karlu Högerovi dne 17. června 1999 spojené s návšt ěvou paní Evy Högerové. Tu velice dojalo p řátelské p řijetí, kterého se jí v (Brn ě-)Králov ě Poli dostalo. Se zájmem si prohlédla ulici pojmenovanou po svém manželovi. K této velké kulturní události vydalo KP Centrum v malém nákladu 300 kus ů p říležitostný tisk. Celé akci p ředcházela oprava pr ůčelí KD Semilasso. Rozši řujeme spolupráci s vojenskými útvary Řečkovice a Slatina, s Klubem p řátel operety a s kluby d ůchodc ů, s ÚSP (Ústavem sociální pé če) na Kociánce a se Základní um ěleckou školou v (Brn ě-)Králov ě Poli. Z kurzovní činnosti je zájem o jazykové kurzy, kde se seše l kvalitní pedagogický sbor na vysoké odborné úro vni, což dokazuje vysoké procento úsp ěšnosti student ů u státních zkoušek. Také je zvýšený zájem o hudební a pohybové kurzy. A co uslyšíte, vážení p řátelé, v nové sezón ě? Pro mládež chystáme diskotéky se zajímavým programem. Pro mi lovníky dechovky budou pokra čovat pravidelné po řady ve čtvrtek a v ned ěli. V zá ří (1999) uvedeme nov ě nastudované p ředstavení českého herce Josefa Dvo řáka "Revizor", zahájime III. cyklus Koncert ů duchovní hudby varhanním koncertem V ěry He řmanové. V říjnu uslyšíte folkové koncerty V ěry Martinové a skupiny Nezma ři, dále skupinu Koberec band a m ůžete navštívit Country bál. V listopadu uvedeme p ředstavení divadla Semafor a koncert skupiny

Fleret se zp ěvačkou Jarmilou Šulákovou. Na prosinec chystáme n ěkolik váno čních akcí – nap říklad koncert Karla Plíhala, dvakrát provedení Rybovy České váno ční mše "Hej mist ře!", koncert Chrámového sboru kostela Nejsv ět ější Trojice se sbormistrem Janem Haná čkem a koncert p ěveckého sboru Rastislav. KP Centrum má silnou konkurenci v na bídce kulturních po řadů, zvlášt ě v centru m ěsta. Snažíme se v této konkurenci obstát. Jak se ná m to da ří, ponecháváme na vašem posouzení. Rádi byc hom zvýšili návšt ěvnost našich koncert ů a zveme i ty, kte ří dosud nenavšt ěvují akce královopolské kultury. Do nemén ě bohaté činnosti rozvíjené KP Centrem i ve II. pololetí 1999 dávaly nahlédnout též v časopise uve řej ňované p řehledy kulturních a zábavních akcí konaných v sále Semilassa. Podle čísel z listopadu a prosince to byly: KD Semilasso - listopad 8. ve 20.00 hod., pond ělí – Koncert skupiny Fleret spojený se k řtem nového CD "Tož tadyk ju máte" 9. ve 20.00 hod., úterý - Koncert folkové zp ěvačky V ěry Martinové se skupinou P říb ěhy 12. v 19.30 hod., pátek - Koncert rocko vých skupin Deep Purple revival (Kopátekberec band) a Metalica revival 22. v 19.30 hod., pond ělí - Koncert skupiny Lehká Noha spojený se k řtem CD "Otázka času", jako host skupina Folk Team, uvádí Jindra Eliáš 23. ve 20.00 hod., úterý - Koncert skupin y Slune ční Orchestr 26. ve 20.00 hod., pátek - Koncert skupi ny AC/DC revival, jako hosté: Aleš Brichta, Michal Pavlí ček Po řad pro d ěti: 27. od 15.00 hod., sobota - D ětská Disco Párty pro d ěti od 6 let s Anetkou a Fernandem Koncert vážné hudby: 25. v 18.00 hod., ( čtvrtek) - 3. koncert duchovní hudby v kostele Nejsv ět ější Trojice v Brn ě(-Králov ě Poli), Božet ěchova č. 2a. Program: koncert písní 14. - 17. století. Ú činkují: Tibia - soubor historických nástroj ů (ú činkující vystoupí v historických kostýmeh) KD Semilasso - prosinec 1. v 17.00 hod., st ředa - Mikulášská besídka pro d ěti s medvídkem Haribo 10. ve 20.00 hod., pátek - Koncert Gothi crockové skupiny XIII. století 15. v 18.00 hod., st ředa - Koncert duchovní hudby - Jan Jakub Ryba - Česká mše váno ční ú činkují: J. Hladíková, J. Janí čková, J. Škrobánek, J. Hladík - sóla. Smíšený sbor chrámu u Sv. Jakuba v Brn ě. Akademické p ěvecké sdružení Moravan. Královopolský komorní orchestr, dirige nt Tomáš Ibrmajer 16. v 15.00 a v 17.30 hod., čtvrtek - Váno ční po řad pro d ěti s Dádou Patrasovou 17. v 19.00 hod., pátek - Charitativní Operní Váno ční Koncert vážné hudby - ú činkují: italská sopranistka Alla Simonishvilli, řecká mezzosopranistka Victoria Mayfatová, ruský bar ytonista Jurij Gorbunov, operní p ěvec Giancarlo Ruggieri, klavírní doprovod Igor Byc halec 20. ve 20.00 hod., pond ělí - Váno ční koncert folkového zp ěváka Karla Plíhala 21. v 18.00 hod., úterý - Váno ční koncert mandolínového souboru Moravan 28. v 18.00 hod., úterý - kostel Nejsv ět ější Trojice, Božet ěchova č. 2a, Jan Jakub Ryba - Česká mše váno ční, ú činkují: (jako 15.) Pravidelné po řady - listopad i prosinec

Tane ční podve čery s dechovkami Semilassankou a Královopolkou každ ý čtvrtek a ned ěli od 17.00 hodin do 21.00 hodin. P ředprodej vstupenek: KIC, Indies, Wolf Music, Kudrna, Folk et Country a KD Semilasso - pokladna - vždy ve čtvrtek a v ned ěli od 16.00 hodin do 20.00 hodin. Na koncertní činnosti se také významn ě podílela královopolská Základní um ělecká škola (ZUŠ), jejímuž 40. výro čí byla v ěnována pozornost v lo ňské KRONICE (1998). M ěla zpo čátku jen hudební a tane ční obor a postupn ě vznikly ješt ě další dva obory - výtvarný a literárn ě-dramatický. O činnosti ZUŠ se v časopise Královo Pole objevovaly pravideln ě informace a v únorovém čísle byly t řeba zmín ěny tyto dv ě akce: Spole čnost Bohuslava Martin ů - Koncert 8. února v 18 hod., koncertní sál ZUŠ, Pal ackého t řída č. 70 Program: B. Martin ů, P. Haas. E.W. Korngold, G. Klein, E. Schulhoff Ú činkují: Š. Brychtová - zp ěv, M. Pavlíková, J. Kolmanová - klavír, J. Řezní ček - viola, Moravské kvarteto Galerie Lužánky - Šito na míru 9. února - 2. b řezna (1999) výstava žák ů výtvarného oboru vernisáž v úterý 9. února v 18.00 hod. O zmín ěné druhé akci uve řejnila šéfredaktorka paní Jana Novotná v b řeznovém čísle časopisu tuto minireportáž: "Šito na míru" v Galerii Luž ánky Za velké ú časti host ů prob ěhla v úterý 9. února v Galerii Lužánky vernisáž výstavy Šito na míru, kde žáci výt varného oboru naší ZUŠ, tvo řící pod pedagogickým vedením Mgr. M. Brázdo vé, p ředstavili stejnojmenný projekt na téma odívání, šití a módy. Nejv ětší pozornost v ěnovali mladí tv ůrci historii módy, nezapomn ěli na sou časnost, nahlédli i do budoucnosti. Vernisáž zahájili p ůsobivou scénkou žáci literárn ě-dramatického, tane čního a hudebního oboru ZUŠ. A tak mladí adepti um ění p řipomn ěli atraktivní podívanou naši obec i za její hranicí. V tomtéž b řeznovém čísle časopisu byla krom ě 1zprávy o dalších koncertech konaných 3., 10. a 22. b řezna (1999) ješt ě otišt ěna tato d ůležitá "Informace": P řijímací zkoušky do Základní um ělecké školy - Palackého t řída č. 70 se budou konat v úterý 23. b řezna a ve st ředu 30. b řezna (1999) od 14 do 18 hodin. Hudební a literárn ě-dramatický obor v budov ě Palackého t řída č. 70. Tane ční a výtvarný obor v budov ě Palackého t řída č. 146. Z bohaté činnosti ZUŠ v Brn ě-Králov ě Poli ješt ě uvádím aspo ň t ři pozoruhodné akce po řádané v jejím koncertním sále. O první podala v červencovém čísle časopisu paní Mgr. Helena Pavlacká tento zasv ěcený referát: K čemu je slunce, když není den? Ve čtvrtek 17. června (1999) se na ZUŠ Palackého t řída č. 70 uskute čnilo netradi ční recita čně-hudební pásmo z tvorby mladých autor ů terezínského ghetta. V podání Táni Fischerové a Daniela Dobiáše zazn ělo nad časové poselství nad ěje a lásky. Básn ě vyjad řovaly nejen smutek a stesk, ale také nezlomnou víru a schopnpos t povznášet se nad tíhu života vtipem a jemným vnímáním krásy v k aždodenních, by ť krutých podmínkách. Zvláštností, p ůsobící jako pohlazení, bylo zt ělesn ění této nad ěje v autentickém p řednesu pana Michala Flacha, n ěkdejšího autora

básní z terezínského ghetta, dnes žijícího v USA. Ve svých básních z období okupace i z doby pozd ější vyjád řil vyznání lidem, které poznal v nejr ůznějších podmínkách života, i v t ěch nejkrut ějších. O druhé akci se ob čané do četli v následující stati říjnového čísla časopisu, jejíž autorkou byla paní ředitelka ZUŠ Mgr. Jarmila Mrá čková: Yukiko Sawa - klavír Narodila se v Tokiu. Základy pro svoji pro fesionální dráhu získala na hudební akademii Musašino v Tokiu. V letec h 1984-1986 prohlubovala své vzd ělání na mezinárodních kurzech ve m ěst ě Kusacu u profesora Josefa Pálení čka. V letech 1988-1990 získala státní stipendi um na Hudební fakult ě AMU v Praze, kde studovala op ět ve t říd ě prof. Josefa Pálení čka. B ěhem svého pobytu v Československu vystupovala na koncertech v Praze a v Plzni. V sou časné dob ě p ůsobí jako sólistka i v komorních souborech, p ředevším s českým a slovenským repertoárem a s d ůrazem na tvorbu Leoše Janá čka. Zárove ň se v ěnuje pedagogické práci. Za podpory Japan Foundation a Nissho Iwai Foundation se uskute čnilo její turné v České republice v roce 1998. Nyní p řijíždí op ět, aby vystoupila na koncertech v Praze, Jeseníku a ve st ředu 6. října (1999) v 18 hodun v sále ZUŠ na Palackého t říd ě č. 70. A o t řetí d ůležité akci konané za čátkem prosince 1999 napsala paní u čitelka ZUŠ PhDr. Ludmila Vlková tento výstižný článek, který byl otišt ěn v čísle časopisu z ledna 2000 i s ilustrací: K sedmdesátinám Petra Ebe na Na pozvání ředitelky Základní um ělecké školy v Brn ě-Králov ě Poli Jarmily Mrá čkové p řijel 1. prosince do Brna významný pražský hudební skladatel Petr Eben na koncert žák ů školy, na kterém p řednesly jeho skladby d ěti od t ěch nejmenších až po dosp ělé. Jejich výkony nadchly nejenom autora, ale i po četné obecenstvo (kolem 130 osob). V programu p řevládaly klavírní skladby, ale p ředstavily se i jiné obory. Mezi t řiceti ú činkujícími žáky se vyst řídali flétnistka, houslista a dv ě zp ěvačky, jedna z nich s kytarovým doprovodem. Na záv ěr d ětem zahrál vzácný host vlastní skladbu. V besed ě ocenil, že d ěti hrály s radostí a bylo na nich vid ět, že je to baví. Škole daroval své noty a p ři podepisování program ů si pro každého našel milé slovo. Události dodala na významu i ú čast významných p ředstavitel ů brn ěnského hudebního života, hudevních skladatel ů, profesor ů Ctirada Kohoutka, Ji řího Matyse a Zde ňka Zouhara, dále bývalé rektorky JAMU prof. Anny Veselé, prof. V. B ělkovského i koleg ů z dalších základních um ěleckých škol. Je pot ěšitelné, že tento mezinárodn ě uznávaný a v cizin ě hojn ě hraný skladatel se sklonil i k d ětem, vážil cestu do Brna a s láskou p řijal ke vým sedmdesátinám dáre ček ve form ě koncertu. Setkání s tak významnou um ěleckou i lidskou osobností z ůstane jedním z nejkrášn ějších zážitk ů nejenom pro d ěti a jejich pedagogy, ale i pro všechny p řítomné. Bohatá kulturní a um ělecká aktivita v naší M Č byla dokumentována na stránkách časopisu rovn ěž v pravidelných informacích o programech obou našich divadel - Divadla Barka a Divadla v 7 a p ůl, která m ěla svá p ředstavení na scén ě v Husov ě sboru na nároží ulic Svatopluka Čecha Charvatské, jakož i o výstavách po řádaných Um ěleckým sdružením Parnas v Malé královopolské galerii na Husitské ulici č. 1. V rámci soustavné a bohaté činnosti této galerie byly uskute čněny též literárn ě-výtvarné sout ěže pro d ěti a mládež. První sout ěž vyhlásila jménem školské a kulturní komise Rady naší M Č paní RNDr. Dana Pohanková už v červnovém čísle časopisu z lo ňského roku 1998:

Sout ěž o ceny! Co víte o Malé královopolské galerii na Hu sitské ulici č. 1? Máte-li chu ť si zasout ěžit, posílejte literární p řísp ěvky na adresu: Ú řad MČ (Brno-)Královo Pole, PhDr. Libuše Sedlá čková, Palackého t řída č. 59, 612 39 Brno práci v rozsahu do 25 řádk ů formátu A4: a) pro kategorii od 6 do 1 0 let b) pro kategorii od 10 do 15 let Témata: 1. Jak se dostanu do zmín ěné galerie z Moravského nám ěstí. 2. Co p ěkného jsem v galerii vid ěl(a). Ob ě témata zpracujte se smyslem pro humor, vtipn ě, jednoduše. Jeden sout ěžící volí jedno téma. Termín odeslání je do 30. října 1998. V první polovin ě listopadu prob ěhne hodnocení prací, v prosincovém zpravodaji budou zve řejn ěny výsledky. T ěšíme se na Vaše výtvory, doufáme, že královopo lskou galerii najdete a že v ní uvidíte hezké obrázky nebo ke ramiku. Tajemnice školské a kulturní komise Rady n aší M Č paní PhDr. Libuše Sedlá čková publikovala v únorovém čísle časopisu s dvoum ěsí čním zpožd ěním tyto "Výsledky literární sout ěže": V červnovém čísle časopisu Královo Pole byla vyhlášena literární Sout ěž Co víte o Malé královopolské galerii na Husits ké ulici, která byla ur čena pro žáky základních škol naší m ěstské části. Sout ěž m ěla dv ě témata: Jak se dostanu do zmín ěné galerie z Moravského nám ěstí a Co p ěkného jsem v galerii vid ěl(a). Ze zaslaných p řísp ěvk ů byly vyhodnoceny jako nejlepší dv ě literární práce na první téma, a to Z. Ond říkové a D. Ne časové, žáky ň 7. ro čníku Základní školy Her číkova č. 19 v Brn ě-Králov ě Poli. Ocen ěné žákyn ě obdržely v ěcné ceny. D ůkazem toho, že galerii navšt ěvují i další d ěti, jsou kresby z výstavy H. Puchý řové, které nám zaslal J. Velinský, vedoucí sme čky vl čat ze 2. st řediska Junáka na Slovinské ulici č. 41. Všem t ěm, kte ří vedou d ěti k výtvarnému um ění, pat ří tedy naše pod ěkování. Malá královopolská galerie na Husitské ulici č. 1 tak získává i ty nejmladší návšt ěvníky. Zrovna v tomtéž únorovém čísle časopisu byla vyhlášena další sout ěž následující výzvou: Um ělecké sdružení Parnas vyhlašuje Výtvarnou a literární Sout ěž u p říležitosti Erbovních slavností 1999 v (Brn ě-)Králov ě Poli pod názvem "Královopolská paleta" na téma: Zážitek všedního dne Téma m ůže být zpracováno výtvarn ě nebo literárn ě (krátkým fejetonem, povídkou nebo básni čkou). Odevzdané výtvarné práce budou vystaveny v Malé královopolské galerii, H usitská č. 1, ocen ěné literární práce budou postupn ě zve řej ňovány v časopise Královo Pole nebo ve zpravodaji US (Um ěleckého sdružení) Parnas Paleta program ů. Sout ěže se mohou zú častnit: žáci ve v ěku 6 - 14 let 1. kategorie studenti ve v ěku 14 - 18 let 2. kategorie Z obou tematických i v ěkových kategorií budou ocen ěny t ři práce, ceny - diplomy a knihy - budou výherc ům sout ěže slavnostn ě p ředány p ři Vyhlášení výsledk ů výtvarné a literární sout ěže v rámci Erbovních slavností ´99. Záštitu nad touto akcí p řevzal pan starosta (Brna-)Králova Pole

Ing. Ivan Kope čný. Termín pro odevzdání prací je ve dnech 16. - 20. srpna 1999 v Malé královopolské galerii od 14 do 17 hod. P ráce budou vystaveny ve jmenované galerii od 23. srpna do 3. zá ří 1999. Na hojnou ú čast se t ěší Um ělecké sdružení Parnas. Červencové číslo časopisu uve řejnilo zmín ěnou výzvu ješt ě jednou v identickém zn ění. Navíc tu byl uveden pouze den, hodina a mí sto p ředání cen p ři vyhlášení výsledk ů sout ěže - a to: dne 4. zá ří (l999) v 16.00 hodin v Malé královopolské galerii. Dá le zde byl text dopln ěn v záv ěru, kde na hojnou ú čast se t ěší také: Kulturní odbor M Č Brno-Královo Pole a KP Centrum kultury a vzd ělávání. S výsledky sout ěže pak čtená ře seznámil v říjnovém čísle časopisu p ředseda Um ěleckého sdružení Parnas pan Jaroslav Šubrt tímto s dělením: V sobou 4. zá ří, v den Erbovních slavností 1999, prob ěhlo v prostorách Malé královopolské galerie slavno stní vyhlášení výsledk ů výtvarné a literární sout ěže pro d ěti a mládež do 18 let "Královopolská paleta". Této hezké kulturní akce se ú častnil i pan starosta Ing. Ivan Kope čný. První ro čník sout ěže byl velmi úsp ěšný, se svými pracemi se P řihlásily i d ěti z jiných m ěstských částí, takže už nyní se m ůžeme t ěšit na druhý ro čník v roce 2000. Ze všech p řihlášených výtvarných prací byla v galerii uspo řádána výstava. Ve dvou výtvarných kategoriích se na první ch místech umístily Nina Kožíšková a Hana Janoušková, ve dvou kate goriích literárních se umístili Bohuslava Da ňková a Libor Machát. Pokud šlo o královopolské osobnosti, už v lednovém čísle časopisu se objevila tato zajímavá sta ť paní šéfredaktorky Jany Novotné i se dv ěma ilustracemi v rubrice "Osobnosti kulturního sv ěta": Velký "komediant" Jaroslav Vojta spat řil sv ětlo sv ěta v roce 1888 (27. prosince), když se narodil herecké dvojici na štaci v Ku tné Ho ře. Byly mu čty ři roky, jeho sest ře dva a mladšímu bráškovi jedenáct dní, když j im zem řela maminka. Otec, který se o d ěti nemohl p ři svém ko čovném hereckém život ě starat, je odvezl nakrátko k sest ře do Husovic, potom ke své matce do Králova Pole. Babi čka se m ěla co ohán ět, aby sirotky uživila a vychovala, ale protože v bíd ě mají lidé n ěkdy k sob ě blíž, prožili všichni ve vzájemné lásce hezká léta v Pé řově domě na Mojmírovb ě náměstí č. 13. V p ředním traktu domu m ěla kupecký krámek paní Högerová, kam jí malý J. Vojta chodil do sudu na povidla, tady se v roce 190 9 narodil Karel Höger - snad se v t ěch časech vznášela nad Pé řákem sama Thálie. (Tento rohový d ům pat řil Antonínu Perschovi, prvnímu starostovi Nové Vsi- Králova Pole a až do roku 1907 byl na Horním nám ěstí - pozn. kroniká ře). V Králov ě Poli býval J. Vojta častým divákem p ředstavení ochotník ů, s nimiž i vystupoval. Rodinná prestiž v obci vzr ostla, když jeho otec Alois Vojta, královopolský rodák , hostoval v roce 1902 v Besedním dom ě. Čtrnáctiletému Jaroslavovi tenkrát pranic nevadilo , když za ním, synkem hotového herce a režiséra , kluci pok řikovali: Ty komediante! ... Naopak, p řekypoval radostí a pýchou. Vyu čil se sléva čem v královopolské Porgesce, ale táhlo jej to k divadlu. A tak v osmnácti letech debutoval jako profesionální herec v Nové Kdyni na Šumav ě, poznával s ko čovnou divadelní spole čností západní Čechy a u čil se hereckému řemeslu; hrál, stav ěl kulisy, st ěhoval, roznášel cedule. Byla to tvrdá životní i herecká škola, snoubená s bídou, ale pramálo tížila mladého u rostlého siláka kypícího energií a obda řeného jadrným hlasovým fondem. Již tehdy hrál s c hutí své nejmilejší role - Vávru v Maryši a Jánošíka . (Jánošíka mohl hrát až

pozd ěji - pozn. kroniká ře). S potulným životem skoncoval J. Vojta v roce 1910, kdy dostal angažmá v brn ěnském Národním divadle - pozd ěji také v plze ňském, ve Vinohradském v Praze a nakonec, roku 1925, v N árodním divadle v Praze, kde setrval až do konce své herecké dráhy a od ehrál za více než t řicet let p řes 350 rolí. Nastudoval také řadu postav ve filmu, hostoval v zahrani čí, absolvoval studijní cesty ve Francii a Itálii. P řátelil se mimo jiné s Plachtou, Vojanem, Vydrou, Brzkovo u a Nedošínskou, s Ji řím Mahenem a Karlem Čapkem. Vojta byl také veselý a zábavný spole čník a vyprav ěč anekdot, u nichž rád pletl pointy. Byl ženaty a měl syna Ivana. Zem řel v roce 1970 (20. dubna) v Praze. Další osobností, které v ěnoval časopis pozornost, byl "Velký český herec, královopolský rodák Karek Heger x 17. 6 . 1909 + 4. 5. 1977" jak si m ůžeme p řečíst na nové pam ětní desce. V červnovém čísle časopisu bylo otišt ěno následující pozvání: M ěsto Brno M ěstská část Brno-Královo Pole KP Centrum kultury a vzd ělávání Vás zvou na Slavnostní odhalení pam ětní desky herce Karla Högera u p říležitosti 90. výro čí jeho narození ve čtvrtek 17. června 1999 v 17.00 hod. Kulturní d ům Semilasso, Palackého t řída č. 126, Brno-Královo Pole - Úvodní slovo pronese Vladimír Krátký. - O herecké osobnosti Karla Högera promlu ví Viktor Kud ělka. - Ladislav Lakomý p řednese úryvky ze vzpomínek Karla Högera. - Zahraje Český žes ťový sextet Brno. Pam ětní deska je dílem akademického malí ře Karla Zemana. K pr ůběhu této slavnosti p řipravila paní Eva Šlapanská pro červencové číslo časopisu tuto dokumentární sta ť kterou nadepsala: Vzpomínka na Karla Högra 17. června (1999) jsme vzpomn ěli nedožité devadesáté narozeniny nezapomenutelného českého herce Karla Högra, který své d ětství a mládí prožil v Brn ě(-Králov ě Poli) a vždy na toto období rád vzpomínal: "Praha umožnila herci um ělecky i lidsky dor ůst, ale Brno mi dalo kouzlo d ětství, to, co si člov ěk nese s sebou do posledních let. Mám dojem, že dodnes mám na hlav ě jizvu z patendy, že mne bolí ukopnutý palec, že za chvíli se v mamin čin ě kvelbu za čnou scházet d ěcka na naše loutkové p ředstavení. Narodil jsem se na královopolském Mojmíro vě náměstí v dom ě č. 13. Maminka m ěla p ůvodn ě malý obch ůdek, pak se v ěnovala podomnímu obchodu, a pozd ěji prodávala ve stánku s cukrovím a novinami na nádraží. Tu svoji malou pozici si maminka uhájila, i když jsem byl už v Zemském divadle. Když jsem se narodil, bylo Brno ješt ě siln ě n ěmeckým m ěstem - proti 38.000 Čech ů hlásilo se ma zlomu století 68.000 obyvatel k národnosti n ěmecké. (Zde se Karel Höger opírá o údaje ze s čítání lidu, ale p ři nich se tehdy nezjiš ťovala národnost, nýbrž pouze takzvaná "Umgangssprache", tj. obcovací či dorozumívací řeč - pozn. kroniká ře). V dob ě, kdy jsem za čal chodit do m ěšťanky, po češťovalo se rychle Velké Brno, které pohltilo všechna s voje svérázná p ředměstí v četn ě mého rodného Králova Pole - název p řipomíná, že tam mívali p ře- myslovští králové pozemky. Dnes je Brno ve lkom ěstem a už n ěkolik desítek let je kulturním centrem Moravy. I Královo Pole se rozrostlo do ší řky, do dálky i do výšky. Krom ě záchytných bod ů ve st ředu m ěsta, záchytných bod ů mého d ětství, je skoro

nepoznávám. Kdeže lo ňské sn ěhy jsou! Kde je na Mojmírov ě náměstí d ům, v n ěmž jsem se narodil, kde je radnice na Mojmírplatzu , kde byla pošta a škola, v níž jsme v první t říd ě rozum brali od p ůvabné a námi zbož ňované u čitelky Brixové? (Malý Karlík se stal školákem za první sv ětové války a do l. t řídy chodil patrn ě do nové budovy škol na tehdy p řejmenovaném Všeslovanském mám ěstí - pozn. kroniká ře). Oba brat ři Kornel i starší Rudolf, který byl pozd ěji pedagogem na Janá čkov ě akdemii múzických um ění v Brn ě, hrávali loutkové divadlo pro d ěti z okolí. Pozd ěji ob ěma bratr ům loutkové divadlo p řestalo sta čit a tak za čali hrát sami v kuželn ě jedné královopolské restaurace. Na jejich p ředstavení chodili i herci z ochotnicklého divadla Bratrství a brat ři Högrové se záhy stali jejich členy. Rád na dobu svého p ůsobení v Bratrství vzpomínám, rád jsem se tam vrace l i pozd ěji, kdy tento soubor už hrál v sále Semilassa. Dalo mi to nah lédnout do profesionální herecké práce." Královo Pole na svého slavného rodáka n ezapomnělo. V den jeho nedožitých narozenin byla odhalena pam ětní deska na budov ě Kulturního domu Semilasso. Slavnostního aktu se zú častnila také manželka Karla Högra, paní Eva Högrová (na snímku vlevo, v pravo starosta M Č Brno- -Královo Pole Ing. Ivan Kope čný) a další hosté. Pod názvem "V ěčně živ, kdo za vlast život dal..." bylo v zá řijovém čísle časopisu uve řejn ěno toto pozvání: V letošním roce vzpomeneme 61. výro čí smrti (štábního) kapitána in memoriam Otmara Chlupa smute čním aktem u jeho hrobu na h řbitov ě v (Brn ě-)Králov ě Poli ve st ředu 22. zá ří 1999 v 10.00 hod. Položením kytice kv ět ů a proslovem uctí starosta M Č Brno-Královo Pole Ing. Ivan Kope čný památku prvního královopolského ob čana, který padl v boji p ři obran ě našeho území 21. zá ří 1938 p ři napadení celnice Hnanice- -Oberretzbach. Smute čního aktu se zú častní p říslušníci rodiny, členové sokola skaut ů, armády a členové Svazu bojovník ů za svobodu. K tomuto pietnímu aktu zveme královopolské ob čany. Krom ě tohoto již tradi čního p řipomenutí tragického skonu rodáka O. Chlupa byli v časopise p řipomenuti ješt ě t ři další ob čané naší M Č, kte ří v roce 1999 zem řeli. V červencovém čísle se o jednom z nich v rubrice "Vzpomínka" uvád ělo: Dne 1. června 1999 zem řel ve v ěku 83 let dlouholetý brn ěnský d ěkan a fará ř Královopolské farnosti P. Karel Votoupal. Po km ěžském vysv ěcení v roce 1940 sloužil ve farnosti Hovoranech, poz ději v Tu řanech. Od roku 1972 do roku 1990 byl fará řem v (Brn ě-)Králov ě Poli a až do své smrti zde vykonával duchovní službu. Odešel dobrý, čestný a laskavý člov ěk a kn ěz. V srpnovém čísle časopisu vyšla v rubrice "Vzpomínka" tato sta ť, kterou napsala sestra Ing. Zdenka Veselá: Dne 16. července 1999 zem řel starosta Sokola Královo Pole Ivan Kolejka. Narodil se 28. kv ětna 1925. Byl ženatý, m ěl dv ě d ěti a posléze dv ě vnou čata. Povoláním byl technický ú ředník. Po roce 1989 spolu s dalšími nadšenci za čal pracovat na obnov ě Sokola v Králov ě Poli. V b řeznu 1990 se stal členem výboru a po smrti prvního starosty Jaromíra Huj ňáka v roce 1993 byl zvolen starostou. Také s e stal místop ředsedou Vaní čkovy sokolské župy. Krom ě toho byl do roku 1998 členem p ředsednictva ČOS ( České obce sokolské) v Praze, kde m ěl na starosti investi ční úsek. Více než rok vystupoval za Sokol jako člen dozor čí rady Sazky. V letech 1995-1998 byl členem Zastupitelstva m ěstské části Brno-Královo Pole a sportovní komise Rady M Č. Navzdory t ěžké nemoci se bratr Ivan Kolejka snažil

pokra čovat ve všech svých aktivitách, v četn ě p řípravy Erbovních slavností v sokolovn ě. Avšak nemilosrdný osud jej odvolal od nedokon čené práce. Bu ď čest jeho památce. V prosinci 1999 zem řel neo čekávan ě hudební skladatel Ladislav Kozderka, který se narodil 2. b řezna 1913 v Králov ě Poli. V čísle časopisu z ledna 2000 se proto v rubrice "Vzpomí nka" objevila tato stru čná zpráva: V sobotu 11. prosince 1999 zem řel náhle ve v ěku 86 let královopolský rodák, hudebník, zp ěvák, kapelník a hudební skladatel Ladislav Kozderka. Odešel dobrý člov ěk, který svým um ěním rozdával radost až do konce svého života. A úpln ě na záv ěr této kapitoly KRONIKY ješt ě p řipomenu úmrtí kamaráda a spolupracovníka Ladislava Kozderky dalšího jen o dva roky mladšího Královopoláka inženýra-geometra Old řicha Sýkory. Do rubriky "Vzpomínka" b řeznového čísla časopisu (2000) jsem napsal toto poslední rozlou čení: Odešel ob ětavý, skromný a dobrý člov ěk královopolský rodák Ing. Old řich Sýkora Ve čtvrtek 17. února 2000 jsme se s ním naposledy rozlou čili v brn ěnském krematoriu. Narodil se 12. kv ětna 1915 jako pátý syn v národn ě uv ěděmělé sokolské rodin ě a zem řel letos 4. února ve v ěku nedožitých 85-ti let. Až do posledních dn ů svého života pat řil ke cvi čenc ům sokolské "staré gardy". Déle než p ůl století zpíval jako tenorista v královopolském Lu míru a v poslední dob ě dokonce ve dvou sokolských p ěveckých sborech - Židenice a Brno I. Pat řil rovn ěž k hlavním iniciátor ům a spolutv ůrc ům historických výstav konaných v naší m ěstské části u p říležitosti každoro čních Erbovních slavností. Památku na n ěj si uchováme trvale v našich myslích a srdcích.

TĚLOVÝCHOVA A SPORT, SPOLKY AJ.

Také t ělovýchovné a sportovní činnosti v ěnoval časopis Královo Pole stálou pozornost, a proto n ěkteré takové aktivity už byly zmín ěny v p ředchozích kapitolách t řeba v souvislosti se školami, Erbovními slavnostni apod. Do únorového čísla časopisu za řadila redakce zkrácený p řísp ěvek pana Ji řího Ne čase nadepsaný "Padesáté výro čí získání titulu": P řed padesáti lety, v zimní sezón ě 1948/1949, získali mladí sportovci z Králova Pole titul dorosteneckého mistra ČSR. (Rozumí se v ledním hokeji - pozn.kroniká ře). V sestav ě: Pavlík - Autrata, Bubník, Havlát, Ne čas, Nehyba, N ěmec, Olbricht, Olejník, Pilná ček (ml.) a T říska porazili v zápase o prvenství LTC Praha n a pražské Štvanici 7 : 1, když záv ěre čných zápas ů se také zú častnili dorostenci z Tábora a ze Žiliny. Zásluhu na tomto i dalších úsp ěších hokejového dorostu m ěla tenkrát podpora jednoty a hokejového oddílu, dále pak trené ři Pilná ček (st.), Müller, Martinsohn a Hrubeš. K historicky významné události Všesokolsk ého sletu, uskute čněného v červnu 1914 v Brn ě (jediného sletu konaného mimo Prahu) a pro odpor tehdejší n ěmecké brn ěnské radnice pohotov ě zorganizovaného t ěsně za hranicemi brn ěnského katastru na území Králova Pole, uve řejnila redakce časopisu v b řeznovém čísle následující pozoruhodnou "Výzvu": Redakce časopisu Královo Pole (tel. 4121 2828) hledá pohl ednici k Sokolskému sletu v Králov ě Poli v roce 1914, odeslanou z do časného poštovního ú řadu p římo na sletišti, s poštovním razítkem: Sokol Fest - Sokolský Slet. D ěkujeme. Uvád ěná fakta jsou nesmírn ě zajímavá, avšak pravd ěpodobn ě se výzva zatím nesetkala u čtená řů s pozitivním ohlasem, protože jinak by se o tom v časopise jist ě objevila zmínka. Královopolského Sokola se ješt ě týkala tato zpráva s blahop řáním, která byla otišt ěna v červnovém čísle časopisu pod názvem "St říbrná medaile ČOS bratru Antonínu Julínkovi": Dlouholetý královopolský ob čan a n ěkdejší sólista operety Národního divadla v Brn ě a neúnavný pracovník, člen TJ Sokol Královo Pole, bratr Antonín Julínek byl nedávno o cen ěn vysokým sokolským vyznamenáním, st říbrnou medailí České obce sokolské za dlouholetou ob ětavou práci pro sokolské hnutí. Bratr Julínek prac oval v Sokole od svých mladých let a po obnovení Sokola v roc e 1990 jako vzd ělavatel královopolské jednoty, župy Dr. Jindry Vaní čka a jako člen vzd ělávacího sboru ČOS. Výbor TJ Sokol Královo Pole up římně blahop řeje bratru Antonínu Julínkovi k tomuto významnému ocen ění za jeho práci pro sokolské ideály. Ivan Kolejka, starosta TJ, Mila n Novák, vzd ělavatel TJ. V dubnovém čísle časopisu byl publikován tento dost obsáhlý článek paní Anny Xaverové, p ředsedkyn ě sportovního klubu: SK soft Královo Pole oslavil v lo ňském roce (1998) 16. výro čí svého vzniku. Jeho za čátky byly velmi t ěžké. Žádný materiál, h řišt ě, nedostatek trenér ů, st řídání mate řských oddíl ů. Po dobu 16-ti let si členky vyd ělaly vlastním úsilím na materiál a zodpov ědným p řístupem k trénink ům za čalo

družstvo pronikat do pov ědomí softbalu ješt ě v tehdejší ČSSR. Zásadní zlom nastal v roce 1990. Oddíl se za čal propracovávat mezi špi čku nejen na Morav ě, ale také v celé republice. Šlo p ředevším o družstvo juniorek, které v roce 1992 získalo 3. místo v ČR a 5. místo v ČSFR. V roce 1993 hrá čky vybojovaly 1. místo na Open Mistrovství ČR a v roce 1994 pak 2. místo. Družstvo žen za čalo hrát v oblastním p řeboru JM (Jižní Moravy) a p řes Moravskou divizi se dostalo až do Meziobla stního p řeboru. V roce 1995 si 1. místem v kvalifikaci play o ff (což znamenalo celkem 5. místo v ČR) zajistilo pro rok 1996 ú čast v nejvyšší sout ěži - Národní lize, p řejmenované na 1. ČSL - Českou softbalovou ligu. Od tohoto roku také hrá čky reprezentují sv ůj mate řský oddíl SK soft Královo Pole Brno. SK soft Královo Pole je také jediným zástupcem nejen Brna, ale i celé Moravy v l. České softbalové lize žen pro rok 1999. Oddíl se aktivn ě podílí na organizaci mládežnických turnaj ů, turnaj ů pro st řední školy, kam též dodává své rozhod čí a trenéry pro z řizování kroužk ů softbalu p ři škole. Oddíl provedl v m ěsíci říjnu nábor do žákovského, kadetského a juniorského družstva a rozší řil sv ůj stávající po čet člen ů o dalších 70 mladých hrá ček. Oddíl SK soft (Brno-)Královo Pole po řádá letos již 14. ro čník softbalového turnaje žen za ú časti špi čkových družstev z České republiky a Slovenské republiky. Turnaj se us kute ční 10. a 11. dubna 1999 v Zamilovaném hájku v Řečkovicích. Každý den je za čátek v 9.00 hod. V zim ě probíhají tréninky všech kategorií v t ělocvi čně na ZŠ Novom ěstská, v lét ě na softbalovém h řišti v Řečkovicích, a to v pond ělí, ve st ředu a v pátek. Je to h řišt ě brn ěnských Drak ů, proto jsme název oddílu rozší řili na SK soft Dra čice (Brno-)Královo Pole. Na stránkách kv ětnového čísla časopisu byla uve řejn ěna tato zasv ěcená informace organizátor ů a po řadatel ů p ůlmaratonského b ěhu na komunikacích naší m ěstské části – nadepsaná "Timex International 1/2 Marathon": V sobotu 8. kv ětna 1999 zažije Brno po dlouhých letech atletický svátek. V 15.00 hodin odstartuje od hotelu Bob y 1. ro čník závodu Timex International 1/2 Marathon (21,0975 km). Po řadatelé o čekávají na startu závodu rekordní po čet 700 závodník ů v čele s kompletní českou maratónskou špi čkou i s n ěkolika zahrani čními závodníky zvu čných jmen. Závodníci absolvují na naprosto rovinat é, tedy i velmi rychlé trati, celkem 4 okruhy v celkové délce 21 kilo metr ů a 97 a p ůl metru, tedy p řesn ě polovinu klasické maratónské trat ě. Start závodního pole prob ěhne p řed hotelem Boby, p římo na hlavní komunikaci sm ěrem na Svitavy. Po absolvování necelých dvou kilometr ů, ješt ě p řed sjezdem ke královopolskému nádraží bude oto čka, startovní pole se vrátí k Boby centru, tra ť povede kolem zimního stadiónu, obkrouží fotbalový stadión a vrátí závodníky p řed hotel Boby do dalšího okruhu. Nejlepší závodníky m ůžeme o čekávat v cíli závodu okolo 16. hodiny, nejlepší ž eny by m ěly dob ěhnout okolo 16. hodiny a desáté minuty Pro rekrea ční b ěžce p řipravila po řadatelská agentura Galant b ěh pro p říchozí o délce asi 2 km. B ěh odstartuje p řed hotelem Boby ve 13 hodin a každý, kdo tra ť absolvuje, obdrží od po řadatele drobný dárek. Sportovní odpoledne p řed hotelem Boby divák ům zp říjemní vynikající muzikou kapely Fleret a Lehká noha. Zasv ěcený komentá ř b ěhem celého programu bude poskytrovat známý sportovní komen tátor Št ěpán Škorpil. Všechny p říznivce sportu i aktivní b ěžce zve k ú časti na tomto závod ě po řadatelská agentura Galant. Veškeré další informace m ůžete získat na adrese: GALANT, Sportovní č. 4, tel/fax: 05/4121 5748, 4123 5833.

Červnové číslo časopisu však o uskute čnění této mezinárodní sportovní akce nep řineslo žádnou zprávu. Zato v obou prázdninových číslech časopisu Královo Pole byly zajímavé informace o přípravách a pr ůběhu takzvaného "Moravského ultramaratonu". V červenci to byl následující text: 8. ro čník Moravského ultramaratonu (42 km) se vrací po dvou letech do (Brna-)Králova Pole, zú častní se deset zemí. 1. den, ll. července 1999 okolo Brna, start + cíl koupališt ě Dobrák, start 15.00 h., dob ěh 17.30 - 20.00 h. 2. den, 12. července 1999 start na Mohyle míru, dob ěh 17.30 - 20.00 h, na Dobráku 3. den, 13. července 1999 start v 15.00 h. z Dobráku, dob ěh v Nám ěšti (nad Oslavou) Další čty ři dny - čty ři maratony se starty: Dukovany, Šikl ův Mlýn, 7. den kon čí v Olešnici. Má-li n ěkdo zájem zab ěhnout si jednu etapu, m ůže se p řihlásit na startu. V srpnovém čísle časopisu pak byla otišt ěna ilustrace podle fotografie M. Mikscheové - skupina b ěžc ů krátce po startu s tímto textem: Start Je st ředa 13. července 1999, 15.00 hod., t řetí den 8. ro čníku Moravského ultramaratonu. U Dobráku práv ě startují závodníci z devíti zemí. Po časí prý jim zatím moc nep řálo. Pršelo, bylo dusno, rozmá čené cesty. V tuto chvíli se ale do nich na našem dl ážd ění opírá žhavé letní slunce. Pro listopadové číslo časopisu napsala vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí paní PhDr. Libuše Sedlá čková tuto závažnou informaci - "V Králov ě Poli se bruslí": Sportovní klub Královo Pole za podpory m ěstské části Brno-Královo Pole zahájí za čátkem listopadu 1999 na kluzišti na Vodov ě ulici č. 108 bruslení, které bude probíhat až do konce únor a 2000. Termín zahájení i ukon čení bruslení na kluzišti každoro čně ovliv ňuje teplé po časí. V dopoledních hodinách budou kluzišt ě využívat žáci základních a mate řských škol a gymnázií na Slovanském nám ěstí č. 7, na Botanické č. 70 a na Rybní čku č. 9 v (Brn ě-)Králov ě Poli. Pro ve řejnost je kluzišt ě otev řeno takto: v úterý až pátek od 15.00 do 17.30 a od 18.30 do 21.00 hod., v sobotu, v ned ěli a o svátcích v dob ě od 9.00 do l2.00 hod., odpoledne od 13.00 do 16.00 hod. a od 17.00 do 20.00 hod. Vstupné: d ěti 10,- K č, studenti a dosp ělí 15,- K č, doprovod bez bruslí 5,- K č. Telefon na správce kluzišt ě č. 4121 8081. Krom ě až dosud uvedených text ů a statí bylo v tomto ro čníku časopisu ješt ě t ěchto osm tru čných zpráv z oblasti t ělovýchovy a sportu v rubrice "Informujeme", a to v číslech z ledna (2), b řezna (1), června (1), zá ří (3) a listopadu (1): - Zm ěny v bruslení na kluzišti Vodova ulice č. 108 platné od l. ledna 1999. Sportovní klub Královo Pole, kter ý provozuje kluzišt ě na Vodov ě ulici za pomoci finan čního p řisp ění Ú řadu M Č Brno-Královo Pole, se rozhodl vyjít vst říc požadavk ům ve řejnosti a od l. ledna 1999 upravit odpolední hodiny bruslení pro ve řejnost takto: Út až Pá od

15.00 - 17.30 a 18.30 - 21.00 hod. Časy bruslení pro ve řejnost o sobotách, ned ělích a svátcích z ůstávají beze zm ěn. - Tenisová škola Tallent nabízí pro d ěti celoro ční kurzy tenisu.

Tréninky probíhají b ěhem školního roku 2x týdn ě po 60 min. na ZŠ Košinova (vždy po+st nebo út+ čt říjen až duben - t ělocvi čna-hala, duben až říjen - venkovní dvorce). Informace: 02/24915457, 06 03/527172. - Plavecký stadion za Lužánkami, Sportovní č. 4, Brno je otev řen pro ve řejnost: ------------------------------------------ ------------------- dny část bazénu celý bazén ------------------------------------------ ------------------- Po - Pá 06.00 - 14.00 hod. 19.00 - 22.00 hod. Sobota 10.00 - 13.00 hod. 13.00 - 20.00 hod. Ned ěle 13.00 - 20.00 hod. ------------------------------------------ ------------------- - 9. PS Mír nabízí volná místa na stanov ém tábo ře ve Staré Vsi u Rýma řova v termínu 10. - 31. čerevence 1999. V cen ě 2.525,- K č je doprava, ubytování, strava čty řikrát denn ě, pojišt ění, program atd. Kontakt v klubovn ě na Chlupov ě ulici č. 1 ( Čt 16-18 hod.) nebo na tel. 4124 2368. - Plavecký oddíl SKP Kometa p řijímá ve školním roce 1999/2000 d ěti (zdatní plavci 12-letí a mladší) do závod ního plavání - plavecký stadion za Lužánkami, Sportovní č. 4. Každé pond ělí, st ředa a pátek od 17 do 18 hod., p řihlášky p řed za čátkem hodiny u trenér ů - pan Gooz nebo zástupci, informace na tel. č. 4121 3353, 743 030. - Oddíl moderní gymnastiky TJ Sokol Královo Pole po řádá nábor nových členek. Zájemkyn ě narozené v letech 1990-1994 se mohou p řihlásit ve čtvrtek 2. zá ří a v pond ělí 6. zá ří 1999 vždy v 16.30 - 18.00 hod. v sokolovn ě na Srbské č. 4. Cvi čební úbor a p řezůvky s sebou. - D ěvčata, která mají zájem hrát kopanou ve sportovn ím kroužku kopané d ěvčat, se mohou p řihlásit vždy v pátek v 17.00 hod. na h řišti s um ělou trávou v areálu Boby centra. Za SKKD (Sportovní kroužek kopané d ěvčat) vedoucí mužstva (jist ě družstva-ženstva - pozn.kroniká ře) Zden ěk Hanke. - TJ Sokol Srbská č. 4 nabízí pronájem t ělocvi čny v dopoledních hodinách pro aerobik apod. Tel. 4121 2849. V časopise se dokonce objevily t ři další zprávy p římo v rubrice "Inzerce" a nap říklad v únorovém čísle to byl následující text: - Lyža řské zájezdy. V cen ě je vždy doprava, ubytování, skipas a pojišt ění: Risoul (Francie) 19. - 28. b řezna (1999) 4 až 6 místné apartmány, vlastní doprava, výborné lyžování ve výšce 1850 až 2750 metr ů nad mo řem. Cena 6.600,- K č. Jarní prázdniny v Dolomitech 20. - 27. února 99, cena 6.900,- K č. Týden v apartmánech v horské obci u pramen ů řeky Piavy. Les ARCS (Francie) 27. b řezna - 4. dubna 99. Cena 9.900,- K č, olympijské st ředisko, kde si výborn ě zalyžujete, 4 až 5 místná studia ve výšce 2000 metr ů nad mo řem. Léto u mo ře v Caorle (Itálie), 9 dní o prázdninách za 3.000,- Kč! Tel./fax: 4121 1908 Tiptour Brno, Her číkova 16, 612 00 Brno. V tomtéž únorovém a znovu v b řeznovém čísle časopisu to byl tento inzerát: - Letní sportovní tábor pro d ěti od 7 do 15 let, Českomoravská vrchovina - Mezi ří čko. Termín od 21. srpna do 30. srpna 1999. Progra m tábora je zam ěřen na klasické táborové činnosti a netradi ční sporty - softball, baseball, ringo. Cena 2.530,- K č. Informace: tel.fax zázn. 05/752 317, PIPAS - sportovní klub mládeže, Bulharská č. 22, 612 00 Brno. A tento inzerát v ráme čku a nápadné grafické úprav ě byl uve řejn ěn dokonce ve t řech číslech časopisu ( červen, červenec a srpen l999):

Koupališt ě - Královopolská otev řeno denn ě - 9.00-19.00 hod. ve černí koupání - 20.00-22.00 hod. K řižíkova č. l5, Brno-Královo Pole, tel.: 7125534 Pokud pak jde o spolkovou činnost, stojí za zmínku tato "Nabídka", kterou p řineslo červencové číslo časopisu:

M ěstská část Brno-Královo Pole nabízí možnost využití klu bovny k pravidelným sch ůzkám dobrovolným organizacím, p ůsobícím v (Brn ě)- -Králov ě Poli. Jedná se o klubovnu s kapacitou asi 20 mí st v objektu bývalé hasi čské zbrojnice, na ulici Košinova č. 37. Harmonogram využívání nístnosti bude stanoven dohodou. Záj emci se mohou p řihlásit na adrese: Ú řad MČ (Brno-)Královo Pole, redakce zpravodaje, Palackéh o t řída č. 59, 612 39, Brno. Odezva patrn ě nestála za mnoho, a proto byla stejná "Nabídka " uve řejn ěna znovu v zá řijovém čísle časopisu s takto obm ěněnou a dopln ěnou poslední v ětou: ... Zájemci se mohou p řihlásit písemn ě na adrese: Ú řad M Č (Brno-)Královo Pole, redakce zpravodaje, Palack ého t řída č. 59, 612 39, Brno do 15. zá ří 1999.

Z jednotlivých spolk ů zasluhuje uvést p ředevším vojenský soubor Ondráš, který absolvoval velmi úsp ěšně zájezd do USA. Šéfredaktorka časopisu paní Jana Novotrná o tom publikovala tuto pozoruhodnou sta ť "Ondráš v Norfolku" v červencovém čísle:

Cimbálová muzika Vojenského um ěleckého souboru Ondráš, sídlícího v (Brn ě-)Královb ě Poli, reprezentovala v záv ěru dubna (1999), krátce poté, co byla Česká republika p řijata spolu s Ma ďarskem a Polskem do Severoatlantické aliance, Armádu ČR na oslavách 50. výro čí aliance v Norfolku, ve stát ě Virginia. Zde se nalézá ACLANT, velitelství spojeneckých sil v Atlantiku (hlavní velit elství spojenských sil v Evrop ě se nachází v Monsu v Belgii). P ůvodn ě bylo plánováno vystoupení celého souboru na summ itu hlav členských stát ů NATO ve Washingtonu u p říležitosti tohoto významného výro čí, ale vzhledem k událostem v Kosovu se p ůvodní myšlenka zúžila na vystoupení cimbálové muziky v ACLANTu a n a n ěkolik dalších; t ři se konala ve prosp ěch našeho velvyslanectví ve Washingtonu ostatní pa k p ři r ůzných protokolárních a spole čenských p říležitostech. VUS Ondráš je poloprofesoinální soubor lidových písní a tanc ů, jehož z řizovatelem je Velitelství vzdušných sil Armády ČR. Celkem zahrnuje 92 člen ů, jeho dramaturgie a programová skladba vycház í folklóru Čech, Moravy a částe čně Slovenska, Polska, Ma ďarska a Rumunska. Založen byl v roce 1954 - tehdy jako Vojenský soubor písní a tanc ů Jánošík - do dnešní podoby se transformoval v ro ce 1993. Ro čně po řádá na dv ě st ě vystoupení doma i v cizin ě a všude budí ohlas a uznání. Osm muzikant ů z Královopolského Ondráše se v Norfolku ú častnilo velkolepé události, kde byly k vid ění všechny celebrity NATO - v četn ě vrchního velitele ACLANTu v bílé uniform ě s krátkými rukávy (na snímku uprost řed) - a významní hosté z celého sv ěta. Nechyb ěla zde vlajkosláva ani kulturní a jiné akce. A cimbálová muzik a reprezentovala i naši kulturu, a protože moravské písni čky p ůsobily v Americe exoticky, p řidávala vždy n ěkolik sv ětov ě proslulých písní jako t řeba Škoda lásky, Yesterday z dílny Beatles, Na krásném mod rém Dunaji, Val čík na rozlou čenou. Poslucha či byli nadšeni a op ět se ukázalo, že p ři hudb ě a hezké písni čce mají k sob ě lidé blíž, že tají ledy, padají bariéry a vše se snáze vy řeší. V nejbližší dob ě čeká VUS Ondráš ú čast na prestižním Mezinárodním hudebním festivalu ve Walesu a možná i vystoupení v Královské akademii v Londýn ě.

Do dubnového čísla časopisu napsala p řísp ěvek vedoucí souboru Iskerka paní Ludmila Preislerová a redakce z něj otiskla následující pasáž pod názvem "Iskerka letos dvacetiletá": D ětský tane ční a p ěvecký národopisný soubor Iskerka, p ůsobící pod záštitou KP Centra v (Brn ě-)Králov ě Poli, oslaví letos své dvacáté narozeniny. Byl založen v roce 1979 p ři Valašském krúžku a dostal jméno po sedmikrásce, které se na Valašsku říká iskerka. Souborem, který již vychoval celou generaci, prošlo za dvacet let mnoho d ětí i ob ětavých lidí, kte ří se malým tane čník ům a zp ěvák ům v ěnovali. Spolupracuje s d ětskou cimbálovou muzikou "PhDr. Z. Mrkose" v Žideni cích a nacvi čuje v ZŠ v Černých Polích. Každoro čně se zú čast ňuje sout ěží a po řádá řadu vystoupení. K činnosti tohoto souboru byly v časopise uve řejn ěny také tyto dv ě stru čné zprávy v rubrice "Informujeme", a to v číslech z dubna a června 1999: - D ětský soubor Iskerka po řádá 24. dubna (1999) v 15.00 hodin v KD Semilasso ke 20. výro čí svého vzniku d ětský maškarní Aprílový bál. - Vedoucí d ětského souboru Iskerka paní L. Preislerová d ěkuje všem zú častn ěným za pomoc s p řípravou Aprílového bálu, který se po řádal ke 20. výro čí vzniku souboru. V dubnovém čísle časopisu se naposledy ozval výbor Vlastiv ědného klubu Mrštíkovy Pohádky máje tímto pozváním: Zveme srde čně naše členy i p říznivce, aby se zú častnili v sobotu 24. dubna 1999 tradi čního odbedn ění sochy Helenky a jarního úklidu v areálu "Pohádky máje" u ostrova čické Podkomorské myslivny. Sraz ú častník ů je na Mojmírov ě náměstí p řed budovou Gymnázia, odkud odjedeme autobusem v 9.00 hodin. Návrat z "Pohádky máj e" zp ět do Králova Pole plánujeme na 13.00 hodin. A posléze v kv ětnovém čísle časopisu byla k činnosti spolk ů v rubrice "Informujeme" uvedena tato zpráva: - Helfertovo orchestrální sdružení p ři KP Centru v (Brn ě-)Králov ě Poli Vás zve na Jarní koncert v ned ěli 16. kv ětna (1999) v 18.00 h. v sále Besedního domu Královopolské, a.s. v Kr álov ě Poli. Na programu budou skladby B.M. Černohorského, T. Albinoniho, F. Geminianiho, W.A. Mozarta a E. Griega. Ú činkuje Helfertovo orchestrální sdružení, dirigent Mgr. Stanislav Kummer. Na konci této kapitoly je t řeba ješt ě uvést n ěkolik číselných a dalších údaj ů z bohaté činnosti úseku ob čanských záležitostí v naší M Č. V roce 1999 zem řelo 181 našich spoluob čanů a narodilo se 234 d ětí. V ob řadní síni Ú řadu naší M Č bylo pro n ě a jejich rodi če i další p říbuzné uskute čněno celkem desetkrát slavnostní uvítání. T ří slavnostních akcí na po čest královopolských ob čanů, kte ří se dožili vzácných životních jubileí se zú častnilo 140 osob. B ěhem roku 1999 bylo uzav řeno 115 s ňatk ů a na stránkách časopisu byl v tomto roce p řipomenuty a oslaveny dv ě diamantové a dokonce šest zlatých svateb.

ULICE A SKLÁDA ČKA 1999 Rubrika "Názvosloví našich ulic" se v časopise Královo Pole objevila poprvé v únoru 1997 a trvala déle než dva roky. Naposledy jako sou část tohoto dlouhého seriálu jsme ji mohli spat řit v letošním (1999) kv ětnovém čísle časopisu: Názvosloví našich ulic Zaje čí hora - Staré místní pojmenování. Zahrádká řská a rekrea ční lokalita Zaje čí hora se nachází nejen na severovýchodním konci (Brna-)Králova Pole, a le také na samém konci abecedního seznamu našich ulic. Uzavírá d nes proto náš seriál, sledující obsah názv ů ulic, ve kterých žijeme, od února 1997. Vcelku vycházel z myšlenky, že co lépe poznáme, m ůžeme mít rad ěji. Než se rozlou číme, vyslovíme ješt ě pod ěkování p ředsedkyni Pracovní skupiny pro názvosloví m ěsta Brna promované histori čce Milen ě Flodrové a tajemnici skupiny Ev ě Kubánkové, pracovnici odd ělení místopisu odboru vnit řních v ěcí Magistrátu m ěsta Brna, za významnou pomoc p ři tvorb ě rubriky. Toto jsou slova šéfredaktorky časopisu paní Jany Novotné, která se Zasloužila o uve řej ňování tohoto dlouhého a velmi užite čného seriálu. Tento zájem o naše ulice a nám ěstí je t řeba hodnotit velmi pozitivn ě, i když, jak ješt ě o tom bude řeč, p řece jen n ěkolik ulic se do seriálu nedostalo. O mimo řádném ohlasu seriálu otiskovaného ve zmín ěné rubrice sv ědčilo též toto pom ěrn ě stru čné vyjád ření redakce uve řejn ěné v rubrice "Napsali nám" únorového čísla časopisu: Redaktor Karel Kroupa z pražského čtrnáctideníku Českého svazu bojovník ů za svobodu "Národní osvobození" nám pod ěkoval za spolupráci. Na základ ě Názvosloví našich ulic, uvád ěného v časopise Královo Pole, uve řejnil v Národním osvobození článek "Co skrývají jména ulic". Zmi ňuje se v n ěm o naší rubrice a p ředstavuje z ní řadu odbojá řů, popravených za n ěmecké okupace. Tento článek pana redaktora K. Kroupy vyšel v 1. čísle zmín ěného čtrnáctideníku ze 7. ledna 1999 a p ředpokládám, že bude užite čné uvést jeho zn ění i v této poslední kapitole KRONIKY naší M Č: Co skrývají jména ulic Možná, že jste si n ěkdy p ři denních cestách vaším m ěstem p ři čtení tabulek s názvy ulic řekli: Kdo byl ten člov ěk, po kterém ulici pojmenovaji? Škoda, že to není aspo ň n ěkolika slovy uvedeno. Mne to velmi zaujalo p ři nedávném delším pobytu v Brn ě-Králov ě Poli. P řiznám se, že ani jedno jméno na tabulkách mi nic ne říkalo. Až se mi docela náhodou dostal do rukou m ěsí čník "Královo Pole", časopis Zastupitelstva této m ěstské části Brna. A hle: tém ěř v každém čísle je na první stran ě rubrika "Názvosloví našich ulic" s uvedením jména stru čnou charakteristikou. S p řekvapením zjiš ťuji, že v mnoha p řípadech se jedná o odbojá ře. KABÁTNÍKOVA - Ladislav Kabátník (1899-1942), m ěstský ú ředník a t ělovýchovný pracovník, umu čený v koncentra čním tábo ře pro ú čast v odboji. Poprava či umu čení za ú čast v odboji je zmín ěna u jmen profesora brn ěnské léka řské fakulty MUDr. Miroslava K řivého (1896-1942), Petra Kamana (1895-1939), d ůstojníka československé armády, Františka Huta ře (1890-1942), královopolského u čitele a t ělovýchovného pracovníka, Vít ězslava Me čí ře (1887-1942), královopolského lékárníka, organizá tora moravského autoklubu a ve řejného královopolského činitele, Antonína

Mojžíše (1883-1943), ú ředníka m ěstské plynárny, popraveného se synem Janem (1920-1945), Ji řího Myslína (1895-1945), policejního ú ředníka, Bohumíra Košiny (1895-1942), brn ěnského komunálního pracovníka, Otakara Klusá čka (1883-1943), brn ěnského noviná ře. Vladimír Kepák (1914-1944)), rotmistr čsl. armády, se po emigraci v roce 1939 stal pozd ěji p říslušníkem 307. peruti RAF v Anglii, kde padl p ři výkonu bojového úkolu. V roce 1991 byl povýšen i n memoriam do hodnosti podplukovníka... Rozhodl jsem se zjis tit o t ěchto lidech pro naše čtená ře n ěco víc. Nejd řív jsem zavolal šéfredaktorku královopolského časopisu Janu Novotnou. Dozvídám se, že údaje získává od do ktorky Mileny Flodrové, autorky knihy Brn ěnské ulice a vývoj jejich názv ů od XIII. století po dnešek. "Ano, je to tak," říká v telefonu dr. Flodrová, (je dcerou v Berlín ě-Plötzensee popraveného Roberta Volka, člena ilegální bu ňky Obrany národa majora Ptašínského). Dodává, že mnohé bych se dozv ěděl, tak jako ona sama, od PhDr. Miroslavy Men šíkové, vedoucí odd ělení dokumentace a služeb Muzea m ěsta Brna. Vydávám se na Špilberk. "Už za první republiky tady byla dv ě muzea odboje, od roku 1925 italských vlastenc ů, karboná řů, špilberských v ězňů, a od roku 1928, ješt ě p řed pražským, legioná řské. Po druhé sv ětové válce byl správcem muzea pan Chrudina, bratr štábního k apitána, který spolu s podplukovníky Kolá řem a Tilerem vedl odboj na Litovelsku. V listopadu 1944 správcova bratra v Breslau popravili. Správce vyzval p říbuzné popravených voják ů z domácího odboje, aby poskytli muzeu dokument y a fotografie. Stalo se - a je to dodnes jeden z našich pramen ů. Dalším jsou dary od p říbuzných zahynulých odbojá řů, dopisy a podobn ě. Pan správce založil na Špilberku po osvobození hned v roce 1945 malou odbojovou expozici, v roce 1946 byla otev řena velká expozice s údaji ze životopis ů s fotografiemi padlých brn ěnských odbojá řů. To je další pramen." P ředkládám doktorce Menšíkové čísla královopolského m ěsí čníku, jména ulic pojmenovaných po odbojá řích jsem podškrtl. Ukazuje mi ze zásuvek ve sk říni karty a také soupis pam ětních desek, rovn ěž s údaji o odbojá řích. Dále knihu Brn ěnští ob čané v boji proti fašismu, vydanou v roce 1981 - obsahuje 1518 jmen za války zahyn ulých Br ňanů. M ůj noviná řský blok se zapl ňuje... O Františku Huta řovi se dozvídám, že se zapojil do odboje v Královopo lském Sokolu a v Obran ě národa a zahynul 3. února 1942 v Mauthau senu. Ladislav Kabátník, výb ěr čí brn ěnských vodáren, byl zat čen 8. listopadu 1941 a umu čen 5. dubna 1942 rovn ěž v Mauthausenu. Major Petr Kaman se v ilegální Ob ran ě národa, kde byl členem zemského vedení, podílel na vysílání zpráv do Londýna. Zatkli ho 3. prosince 1939, v ěznili na Špilberku, v Sušilových a Kounicových kolejích, v Breslau, Wohlau a N eumünsteru, popraven byl 7. srpna 1942 v Berlín ě-Plötzensee. Bohumír Košina, p ředseda výboru spo řitelny a místop ředseda legioná řské župy, byl popraven 17. února 1942, Ji ří Myslín, policejní prapor čík, byl členem odbojové skupiny policejních zam ěstnanc ů a zahynul v koncentra čním tábo ře Flossenbürg. Jméno (správn ě p říjmení - pozn. kroniká ře) Mojžíš se v knize vyskytuje t řikrát, ten "náš", Antonín, se narodil 1. ledna 188 3 v Brn ě (v knize však je: v Deblín ě, okres Brno-venkov - pozn. kroniká ře), byl členem Obrany národa, zahynul 27. října 1943 v Kasselu. Inženýr František Mojžíš byl ú častníkem Slovenského národního povstání, zem řel 18. dubna 1945 na pochodu smrti u Oranie nburgu. A t řetí Mojžíš, v královopolském časopise zmín ěný Jan, Antonín ův syn, člen sokolské odbojové skupiny, byl popraven 2. kv ětna 1945 v Terezín ě. Podle jiných údaj ů zahynul o t ři dny pozd ěji. Nenašel jsem v knize údaje o profesorovi MUDr. K řivém, vzpomínka od jeho vdovy však v muzeu je. Dozv ěděl jsem se ješt ě, "že řada odbojá řů má v Brn ě nejen svou ulici, ale i pam ětní desku, n ěkdy i dv ě, jako profesor K řivý nebo Ladislav Kabátník.

Na konec mého pobytu na Špilberku m ě čekalo p řekvapení. V muzejním sále číslo 8, v ěnovanému brn ěnskému protinacistickému odboji, jsem se setkal s památkou na majora Ptašínského, muže, jehož p ěknou ulici u hlavní Královopolské t řídy jsem vídával p ři cest ě tramvají. Dnes již nežijící vdova, paní Mája, v ěnovala muzeu mnoho památek na manžela, od prvního lístku ze špilberské v ěznice až do posledního, datovaného 16. listopadu 1942 v Berlín ě-Plötzensee – téhož dne tam byl popraven... "Dnes nadešel tedy tento poslední den a ve 20 hodin opustím tento sv ět... Žehnám Ti, má zlatá dívenko... Psáno po sledního dne v 16 hodin..." Ve druhé vitrin ě je exponát, u čebnice špan ělštiny, kterou sm ěl po rozsudku smrti Ptašínský studovat. Poslední m dnem četby byl den popravy. "Máme i diplomovou práci jedné studentky o majorovi Ptašínském," - dodala doktorka Menšíková. A já se ptám: jak je to ve vašem m ěst ě, ve vaší čtvrti, s názvy ulic? Jsou v dostate čné mí ře pojmenovány po odbojá řích? Uvedený článek jist ě zasluhuje kladné hodnocení i p řes jisté autorovy nep řesnosti p ři práci s prameny. Zvláštní zmínku si zasluhuje up řesn ění úmrtí majora Ing. Petra Kamana - nikoliv 1939, j ak je uvedeno i v posledním vydání seznamu brn ěnských ulic z roku 1997, nýbrž 1942, ovšem celkov ě se autor p ři sledování závažné otázky pojmenování ulic v naší M Č po odbojá řích nedostal ani na p ůl cesty. Ve své publikované stati jich totiž p řipomn ěl jedenáct, kdežto šestnáct dalších se v ůbec nestalo p ředmětem jeho zájmu. Vzhledem k tomu, že se t ěmito problémy zabývám již řadu let, napsal jsem k tomu jako kroniká ř stru čné vyjád ření a nabídl jeho text redakci časopisu Královo Pole k uve řejn ění. Nedošlo však k tomu, a proto uvádím tento text alespo ň v této kronice. Jsem totiž toho názoru, že tak velký po čet ulic pojmenovaných po bojovnících za naši svobodu v letech druhé sv ětové války m ůžeme považovat za pozitivní specifikum jak naší, tak i n ěkolika dalších m ěstských částí v Brn ě. Co skrývají jména ulic Pod tímto názvem uve řejnil Karel Kroupa v letošním 1. čísle v Praze vycházejícího čtrnáctideníku Českého svazu bojovník ů za svobodu "Národní osvobození" zajímavou sta ť o naší m ěstské části. Pozitivn ě v ní hodnotí, že u nás byla řada ulic pojmenována po ú častnících odboje za druhé sv ětové války. P řipomíná jich 11: Kabátníkovu, K řivého, Kamanovu, Huta řovu, Me čí řovu, Mojžíšovu, Myslínovu, Košinovu, Klusá čkovu, Kepákovu a Ptašínského. V záv ěru svého článku se pak čtená řů táže: Jak je to ve vašem m ěst ě, ve vaší čtvrti, s názvy ulic? Jsou v dostate čné mí ře pojmenovány po odbojá řích? Autorem uvedený po čet však neobsahuje ani polovinu t ěchto ulic v M Č Brno-Královo Pole. Máme jich totiž ješt ě 16 dalších, které byly pojmenovány po bojovnících proti n ěmeckému fašismu. V ětšinou (13) byli likvidováni v nacistických v ěznicích a táborech, nebo skonali (3) brzy na následky v ěznění. Dle abecedy to byli: Jan Babák (1905-1945), Edu ard Berka (1909-1945), František Drobný (1889-1 942), MUDr. Jan Florian (1897-1942), JUDr. Max Galandauer (1910-19 43), Bohuslav Hlavá ček (1907-1943), Josef Podešva (1902-1942), Josef Rameš (1899-1942), Josef Sk řivan (1902-1942), Karel Stan ěk (1887-1942), František Šelepa (1887-l945), Ing. Jaroslav Škára (1903-1942), R udolf Terer (1906-1942), Arnošt Trtílek (1898-1943), MVDr. Tomáš Vacek (1899-1942) a Silvestr Voda (1879-1945). A krom ě toho bylo ješt ě nejmén ě 20 ulic nazváno po odbojá řích, kte ří se narodili, žili, studovali nebo pracovali v Br ně-Králov ě Poli, v jiných částech Brna, p řípadn ě v jiných místech. Byli to nap říklad: PhDr. Vladimír Helfert (1886-1945), Otmar Ch lup (1919-1938), Čestmír Jelínek (1902-1942), Vít ězslava Kaprálová (1915-19409 a mnozí další.

Když pak byl v kv ětnu 1999 ukon čen n ěkolikrát zmi ňovaný zajímavý seriál o ulicích, nebylo tak náro čné zjistit, že v n ěm n ěkteré ulice naší M Č v ůbec nebyly uvedeny. P řitom nešlo o žádné ulice okrajové, ale t řeba o Dobrovského, Jungmannovu apod. - dohromady ji ch bylo opomenuto p ět. Po zkušenostech s ulicemi po odbojá řích jsem nakonec upustil od n ějakého psaní a zvolil jsem formu p řátelského upozorn ění. Tak byl v říjnovém čísle časopisu uve řejn ěn následující text: Ješt ě k názvosloví našich ulic Po ukon čení seriálu "Názvosloví našich ulic" v kv ětnovém čísle našeho časopisu byla redakce upozorn ěna, že zapomn ěla na p ět ulic. Všem svým čtená řům se omlouváme a názvy zapomenutých ulic do date čně uve řej ňujeme. Botanická - Podle n ěkdejší botanické zahrady v části dnešního Tyršova sadu, p řiléhající k ulici. Černíkova - Josef Černík (1880-1969), český hudební skladatel a sb ěratel lidových písní, významný hudební pedagog a teoretik. Dobrovského - Josef Dobrovský (1753-1829), nár odní buditel, zakladatel studia slovanských jazyk ů. Drobného - František Drobný (1889-1942), pro fesor obchodní akademie v Brn ě a ve řejný pracovník, umu čený nacisty pro ú čast v odboji v koncentra čním tábo ře. Jungmannova - Josef Jungmann (1773-1847), jazyk ozpytec, český p ředsta- vitel národního obrození. Ulic v naší M Č se p římo týká i tato závažná informace, kterou publikovala v prosincovém čísle časopisu paní PhDr. Libuše Sedlá čková, vedoucí odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí: Rozd ělení Fibichovy ulice Rada m ěsta Brna schválila v říjnu 1999 rozd ělení Fibichovy ulice a vznik nové ulice s názvem Žleb v katastrá lním území Královo Pole. D ůvodem bylo složité člen ění Fibichovy ulice, kde se nacházela ješt ě popisná čísla místo nových orienta čních čísel dom ů. Magistrát m ěsta Brna zajistí na ulici Žleb nové orienta ční zna čení všech objekt ů v četn ě nových uli čních štít ů. Majitelé dom ů, kterých se zm ěna názvu ulice týká, budou o této skute čnosti písemn ě informováni. P ři vstupu do roku 2000 tedy máme v naší M Č Brno-Královo Pole celkem 113 ulic a nám ěstí, z toho je jich 85 na katastru Královo Pole, 30 na katastru Ponava a 5 na katastru Sadová. Sou čet sice mesouhlasí a je o 7 vyšší (85+30+5=120), nebo ť práv ě tolik ulic je sou časn ě ve dvou katastrech. Ulice: 1) Antonína Macka, 2) Chodská, 3) Pod ěbradova, 4) Sportovní a 5) Tábor jsou v katastrech Kr. Pole + Ponava, zatímco ulice: 6) Kociánka a 7) Na kopcích jsou v katas trech Kr. Pole + Sadová. Všechny tyto ulice, jakož i nám ěstí jsou uvedeny na skláda čce KRÁLOVO POLE, zpracované podnikem Geodezie Brn o, a.s. v roce 1999, jak na plánu naší M Č, tak i v jejich rejst říku v četn ě identifikace. Skláda čku vydal: Ú řad m ěstské části (Brno-)Královo Pole. Odpov ědná redakce: Jana Novotná, Jana Matoušková, In g. Rostislav Slavotínek. Foto: Michaela Mikscheová, Eva Chy ťová. Sazba a tisk: Bekros, Palackého t řída č. 66, 612 00, Brno. Lícová strana skláda čky obsahuje krom ě 22-ti reprodukcí barevných fotografií text, který napsal pan Milan Řepa, od roku 2000 nový kroniká ř MČ a vedle českého zn ění je zde rovn ěž v anglickém, n ěmeckém a francouzském p řekladu. Autor sv ůj text nadepsal:

Stopami historie Králova P ole Nejstarší osídlení v prostoru dnešního (Brna-)Králova Pole je archeologickými nálezy doloženo již v mladší dob ě kamenné. Lidé zde sídlili také v dob ě bronzové, železné a pozd ěji i hradištní, tedy v obdoví Velké Moravy. Prvmí písemná zmínka o Králov ě Poli pochází z roku 1244. Zdejší ves byla tehdy jako jed na z mnoha v okolí Brna královským majetkem. Odtud z řejm ě její název, který se dlouho užíval s druhým názvem obce - Nová Ves. V roce 1375 získal zem ěpanský majetek v Králov ě Poli nov ě založený kartuziánský klášter, kterému obec pat řila až do roku 1782, kdy byl klášter zrušen. Za josefinských reforem vzni kla parcelací klášterní p ůdy kolonie zvaná Ugartov, která s Královým Polem or ganiza čně splynula v roce 1891. Královo Pole vznikalo v úvalu Ponávky podél cesty do Prahy, tedy na míst ě dnešního Mojmírova nám ěstí. Nelišilo se od jiných moravských vsí, snad jen blízkost nejv ětšího moravského m ěsta z n ěj čast ěji činila ú častníka velkých historických událostí. Obec s e pozvolna rozr ůstala podél cesty severním a jižním sm ěrem, pozd ěji i západn ě k dnešní Palackého t říd ě. Rozvoj pr ůmyslu, železni ční i m ěstské dopravy ve 2. polovin ě 19. století prom ěňoval obec ve velké a hlu čné p ředměstí Brna. D řív ější venkovský ráz Králova Pole je však viditelný ve staré části. Nejv ětší rozvoj obce je spojen se založením strojírny (1890), která do Králova Pole p řivedla ú ředníky, d ělniky i živnostníky. To probudilo stavební ruch. Za Palackého t řídou se stav ěla nová čtvr ť, v níž se usazovalo p ředevším ú řednictvo. D ělníci bydleli ve východní části obce, kde se zabydlovalo území mezi ulicí Pod ěbradovou a železnicí. V roce 1905 bylo Královo Pole (od roku 1 844 m ěstys) povýšeno na m ěsto. Bylo nejv ětší a nejrozvinut ější ze všech obcí spojených v roce 1919 s Brnem. Jako jediné také p řijalo regula ční plán další výstavby m ěsta. Poté sdílelo Královo Pole osudy hlavní ho m ěsta Moravy. V následujících letech se postupn ě zapl ňoval prostor mezi jednotlivými částmi Brna. Ve 2. polovin ě 20. let byla vybudována moderní čtvr ť podél dnešního Slovanského nám ěstí až po ulici Purky ňovu. Naproti tomu ve východní části se kupila kolonie provizorních d ělnických domk ů v Divišov ě čtvrti. Navzdory necitlivým architektonickým zá sah ům a špatné dopravní politice v letech 1948-1989 si Královo Pole zachovalo osobitý charakter, a proto stále pat ří ke svébytným a zajímavým částem m ěsta Brna. Popisky k ilustracím jsou krom ě českého zn ění uvedeny rovn ěž ve t řech zmín ěných jazykových mutacích: (1) Pohled na (Brno-)Královo Pole ze st řechy Vysokého u čení technického na Technické ulici č. 2. (2+3) Erbovní slavnosti v (Brn ě-)Králov ě Poli. (4+5) Sympozium "Kámen" v zahrad ě bývalého kartuziánského kláštera (dnes Fakulty elektroniky a Fakulty informat iky VUT) na Božet ěchov ě ulici č 2. Tradice sympozia byla založena v roce 1997. (6) Koupališt ě "Dobrák" na Dobrovského ulici č. 29. (7) Pam ětní deska herce Karla Högera, královopolského rod áka, na Semilasse, Palackého t řída č. 126. (8) Obytný soubor "Na kopcích", bytové dom y na Högrov ě ulici. (9) Jezírko nad Kociánkou. (10+11) Sportovní hala a kluzišt ě sportovního areálu na Vodov ě ulici č. 108. (12) Pošta Brno 12, Pošta Brno 200 a Poš tovní ohlašovna a úložna na Mojmírov ě náměstí č. 22. (13) Fakulta strojní a Fakulta podnik atelská Vysokého u čení technického na Technické ulici č. 2. (14) Královopolská radnice na Palackého t říd ě č. 59.

(15+16) Kaple and ěl ů ve farním kostele Nejsv ět ější Trojice na Božet ěchov ě ulici č. 2a s nást ěnnými malbami Franze Antona Maulbertsche (1724-1796), ve které jsou umíst ěny ostatky spoluzakladatele kartuziánského kláštera markrab ěte Prokopa Lucemburského (1358-1405). (17) Klidová zóna - m ěstská zele ň u nádraží v Králov ě Poli. (18) Lícová strana pe četi markrab ěte Jana Jind řicha Lucemburského na listin ě ze 13. srpna 1375, kterou založil kartuziánsk ý klášter v Králov ě Poli. Na listin ě byly p řiv ěšeny i další t ři pe četi jeho syn ů Jošta, Jana Sob ěslava a Prokopa. Originál Zakládací listiny je ulo žen v Moravském zemském archivu v Brn ě. (19+20+21+22) - montáž ze čty ř fotografií, z nichž jsou dv ě (1) a (8) zde i samostatn ě. Zbývající dv ě nemají popisky a jsou na nich Hus ův sbor na rohu ulic Svatopluka Čecha/Charvatská a kostel Nejsv ět ější Trojice na Božet ěchov ě. Na rubové stran ě skláda čky je bez popisky pozoruhodný široký panoramatický pohled na m ěstskou část Brno-Královo Pole. Na její lícové stran ě je též použit zmenšený barevný znak m ěsta Králova Pole, a to jeho oficiální va rianta z listiny císa ře Františka Josefa I. datované 29. kv ětna 1908 a dále jsou zde uvedeny následující "D ůležité informace": Ú řad městské části Brno-Královo Pole, Palackého t řída č. 59 Spojovatelka (úst ředna) Starosta 1. zástupce starosty 2. zástupce starosty Tajemník Odbor finan ční Odbor územního a stavebního řízení Odbor živnostenský a ve řejných služeb Odbor majetkoprávní Odd ělení právní Odd ělení správy majetku Odbor sociální Odd ělení pro staré, zdravotn ě postižené a nezam ěstnané Odd ělení pé če o d ěti Odd ělení školství, kultury a bytových záležitostí Odd ělení organiza ční a správní Správa dom ů MČ Brno-Královo Pole Ager, s.r.o., Tábor č. 46d Ing. Roman Šimek, Her číkova č. 17 Policie ČR, Malátova č. 3 M ěstská policie, Medlánecká č. 29 (KÚ Řečkovice) Pošta, Brno 12, Mojmírovo nám ěstí č. 22 Finan ční ú řad, Šumavská č. 31 (KÚ Veve ří) Pe čovatelská služba, Ptašínského č. 9/11 Nádraží ČD (kone čná stanice tramvají 6, 7) Informace (Hlavní nádraží Brno m ěsto) Kulturní za řízení KP Centrum kultury a vzd ělávání, Palackého t řída č. 70 Kulturní d ům Semilasso, Palackého t řída č. 126 Klub Vojenské akademie, Šumavská č. 4 Studio Brno, Šelepova č. 1 Sportovní klub Královo Pole hala - koncerty, Vodova č. 108 Základní um ělecká škola, Palackého t řída č. 70 Slepecké muzeum, Chaloupkova č. 7 Literární od ělení Moravského zemského muzea, Svatopluka Čecha č. 39 Kulturní d ům neslyšících, Vodova č. 35

Malá královopolská galerie, Husitská č. 1 Divadla a kino Barka - bezbariérové divadlo. Svatopluka Čecha 35a Divadlo v 7 a p ůl, Svatopluka Čecha 35a Kino Morava, Palackého t řída č. 29 Vysoké školy Vysoké u čení technické Fakulta strojní, Technická č. 2 Fakulta podnikatelská, Technická č. 2 Fakulta chemická, Purky ňova č. 118 Fakulta elektrotechniky a informatiky, Bož et ěchova č. 2 Veterinární a farmaceutická univerzita, Palacké ho t řída č. 1/3 Sportovní za řízení Koupališt ě Dobrák, Dobrovského č. 29 Koupališt ě Královopolská, K řižíkova č. 15 T ělocvi čná jednota Sokol Královo Pole, Srbská č. 4 Sportovní klub Královo Pole, kluzišt ě, Vodova č. 108 Plavecký stadion Kometa, Sportovní č. 4 Stadion FC Boby-Sport, a.s., Drobného č. 45 Celkov ě je t řeba tuto skláda čku hodnotit jako velmi úsp ěšnou a je na mnohem vyšší úrovni, než byly skláda čky z let l994 nebo 1996. Ovšem je samoz řejmé, že nikdy není nic tak dokonalé, aby nemohlo být ješt ě lepší, a tak je tomu i se skláda čkou roku 1999. Uvedu namátkou pouze tyto t ři podn ěty: 1) Kvalitu plánu naší m ěstské části Brno-Královo Pole by zvýšilo vyzna čení hranic alespo ň jednotlivých katastrálních území, když už ponechám stranou vyzna čení základních sídelních jednotek. 2) Na plánu jsou sice v Legend ě uvedeny r ůzné symboly, nap říklad muzeum nebo divadlo, ozna čeny však nejsou, t řebaže tyto instituce v naší M Č máme. 3) Kone čně v "D ůležitých informacích" by mezi vysokými školami nem ěla chyb ět Fakulta žurnalistiky Masarykovy univerzity na B otanické ulici nebo Mendelova zem ědělská a lesnická univerzita se svýn arboretem, které na plánu je. P řesto velký dík za zatím nejzda řilejší plán naší m ěstské části.

ZÁVĚR P ři psaní záv ěru tohoto mého posledního svazku KRONIKY naší M Č Brno-Královo Pole mi prochází hlavou, co u plynulých p ět let mého p ůsobení jako kronikáí ře pro mne znamenalo. Když jsem do této funkce za čátkem roku 1995 nastupoval, považoval jsem za svou prvo řadou povinnost seznámit se, pokud to jen bude možné, se vším, co již napsali moji p ředch ůdci. Za čal jsem čtením a studiem p ěti svazk ů KRONIKY z let 1988, 1989, 1990, 1991 a 1992. O n ěco pozd ěji jsem získal ješt ě šestý svazek 1993. To však byl jen po čátek a to hlavní nastalo objevením dalších šestnáct i svazk ů kronikáí řských záznam ů v Muzeu m ěsta Brna, jak jsem o tom psal podrobn ěji v KRONICE 1995. KRONIKY za rok 1994 jsem se ned očkal, a tak jsem se ujal úkolu ji napsat dodate čně, aby nebyla žádná p řetržka. Studium kronik mn ě dalo velmi mnoho, ale další cenné informace pro psaní jednotlivých svazk ů jsem získával bádáním v Archivu m ěsta Brna i v Moravském zemském archivu, zvlášt ě v souvislosti s p řípravami výstav po řádaných u p říležitosti Erbovních slavností. Nejvíce informací pro všechny mnou psané kroniky jsem však čerpal z našeho každý m ěsíc vycházejícího časopisu Královo Pole. Nesmírn ě cenná pro mne byla a je též pomoc a spolupráce s e stále po četn ějším okruhem královopolských ob čanů a ob čanek p ři hlubším a detailn ějším poznání dávn ě i nedávné minulosti naší M Č, ve které jsme se narodili, či do které jsme p řišli jako dosp ělí a stala se naším druhým domovem. Náš vztah k historii krásn ě vyjád řil Karel Čapek, když napsal, že "jsme na výši doby tehdy, jsme-li n a výši toho, co vykonali a poznali lidé p řed námi". A v tomto duchu v ěčného a nikdy nekon čícího poznávání jsem psal i svých šest svazk ů KRONIKY naší m ěstské části. V Brn ě-Králov ě Poli 13. b řezna 2000. Doc . Václav Peša, kroniká ř. (Zpracování na po číta či jsem dokon čil v červnu 2004).