Miniatury

Potulní dervíši, Tabríz, pozdní 15.st., inkoust a zlato

Ze Souboru kronik od Rašíduddína, začátek 14. století, Tabríz

• sekulární rukopisy se vyhnuly zákazu zobrazování lidí a zvířat

• Nejstarší přeživší malbou schematické barevné zobrazení mešity, 710-15, původem z Damašku, nalezeno v Saná

• Dochovány malby z fátimovského období• Z prvních staletí obecně velmi málo přežilo• Více zdrojů od 13. století – rozvoj umění, s

centry v Mosulu, Bagdádu, Dijárbakiru- oblíbenými materiály k ilustrování Kalíla a Dimna, Maqámát (Muhammad al-Qásim al-Harírí – 1054-1122), De Materia Medica (Dioscorides)

• Za Mamlúků nový žánr – furúsíja (o jezdectví)

Maqámát (1237), Jahjá b. Mahmúd al-Wásití

Ílcháni (1256-1353) a nástupci• populární Firdawsího Šáhnáme• vládci patrony mnoha historických děl (Ghazan Chán 1295-1304,

Öldžejtü 1304-16, Abú Saíd 1316-35)• 2 nejznámější rukopisy:

- Džámic at-tawárích (Kompendium kronik), Rašíduddín Hamadání (1247-1318), 43x30 cm, horizontální ilustrace, málo detailů, tenké barvy- Šáhnáme (1335) „Demotte“, komplexní kompozice, silné, intenzivní barvy, více detailu

• Džalajrovci (1340-1432), Bagdád, Tabríz, v miniaturách počátek klasické perské malby, velké ilustrace přes celé strany, jasné barvy, studená modrá, figury v pozadí kompozice, např. Nizámího Chamse (1386-88)

• Muzaffarovci (1314-93), Jazd, Isfahán, vysoký horizont, bohatý detail, disproporční hlavy figur s urbany

• Indžuovci (1325-53), Šíráz, jasné barvy, velké nerealistické květy, jednoduché kompozice (např. Kalíla wa Dimna)

Timurovské období• džalajrovští malíři „odveleni“ do Samarkandu, někteří do

Bagdádu• v Šírázu mezi 1409-1414 vznik nového stylu – přesný detail,

typické skalní formace, tmavě modrá obloha – předznamenání herátské školy

• v Herátu vládce Šáhruch Mírzá (1377-1447) – umělci ze Samarkandu, z Šírázu od Iskandara Sultána, z Tabrízu od Ahmada Džalajira- Madžma´ at-tawárích, 1425, (Historické kompendium), Háfiz-i Abru, perský historik- Džámi´ at-Tawárích, Rašíduddín- vrchol za Bajsunqúra – Šáhnáme, Gulistan (dílo od perského básníka Sa´dího, 1295), Kalíla wa dimna – komplexní kompozice, bohaté barvy, detail, velmi vlivné

• po smrti Šáhrucha odchod umělců do Tabrízu, Bagdádu, Šírázu, na turkmenské dvory

• 1494 vznik Šáhnáme „Velká hlava“• rozlišení stylu na „královský turkmenský“ (propracovanější,

více detailu…) a „obchodní turkmenský“ (zjednodušený), např. Šíráz v pol. 15. st.

• 1470-1506 vláda Husajna Bajqary v Herátu- malíř Kamáluddín Behzád (1450-1535) – pečlivý detail, vytříbené barvy, jedinečné řešení prostoru, výrazy figur

Bodlák – herbář, Irák 13.st.

Muž na slonu, fátimovské kresby –nejranější známá práce na papíře –objeveno ve Fustátu. Egypt 11-12.st.

Jezdci žonglující s oštěpy stoje na sedlech – z mamlúckého manuálu furúsíja. Egypt 15.st.

Dílo z Džámic at-Tawárích (Kompendium kronik od Rašída ad-Dín Hamadáního) –kašmírská šlechta korunuje krále Jašaskaru. Írán, Tabríz 1314

Dílo z Džámic

at-Tawárích –4 vládci

dynastie Tang. Írán, Tabríz

1314

Dílo z Džámic

at-Tawárích. Hory Indie. Írán, Tabríz

1314

Dílo z Džámic at-Tawárích. Hájek v Džetavana. Írán,

Tabríz 1314

Dílo z Džámic

at-Tawárích. Jonáš a

velryba. Írán, Tabríz 1314

Dílo z Šáhnáme (Kniha králů od Hakíma Abú-l-Qásima

Firdawsího 935-1020) – Bahrám Gur posílá bratra Narsiho jako vícekrále do Chorásánu. Írán,

Tabríz 1330 či později

(Demotte)

Dílo z Šáhnáme –konec sedmiletého

sucha za vlády Pirúz šáha. Severozápadní Írán, Tabríz 1310-35

Dílo z Šáhnáme –Vražda Sijavuše. Írán,

Šíráz, únor 1341

(Indžuid)

Alexandr u stromu waq-waq. Írán, Šíráz 1440.

Timur poráží Tuchtamiše ve Chwárizmu – ilustrace ze Zafarnáme (od perského historika Šarafuddína Jazdího, 15.st.), Šíráz 1436.

Sultán Mahmúd z Ghazny poráží Ilaka Chána, z Madžma

at-tawárích od Háfiz-i Abru, Herát, 1425.

Gustaham zabíjí Faršidwarda, Šáhnáme, Írán, Gílán 1494

(Velká hlava)

Chalífa Hárún ar-Rašíd v lázních – Machzán al-asrár (první kniha z Chamse od Nizámího 1141-1209) –

ve stylu Behzáda. Írán, přelom 15.-16.st.

Poslední večeře Isfandjára a Rustama – královská turkmenská

kopie Šáhnáme pro prince Bajsunqúra. Šíráz 1485-6.

Safíjovci (např. Keir Collection, Londýn)• typické jasné barvy, hustě ornamentu, pečlivý detail• Behzád 1522 z Herátu do Tabrízu• pod záštitou Šáha Ismáíla I. (1487-1524) Šáhnáme „Houghton“ (1522-1540),

258 miniatur, str. 47x31 cm, individuální formáty obrázků, jemné odstíny, barvy se zlatem, stříbrem, perletí, - umělci Mír Musawwir, Mír Sajjid Alí – později pracovali na dvoře Humájúna- velké množství umělců = stylové variace- za Tahmáspa (1525-1576) Nizámího Chamse (1539-43) – větší uniformita stylu

• pokračování „obchodních miniatur“• rozvoj dalších center (v 16. st.) – Mašhad, Buchára• nejctěnější na dvoře Abbáse I. (1587-1629) Aqa Réza nebo Réza-i Abbásí

(1565-1635) – spontánní linie různé tloušťky, expresivita, obliba figur• v pol. 17. st. – Muhammad Šáfií Abbásí, detailní portréty, ptáci, květiny• koncem století sílící evropský vliv, pokračující za Qádžárovců, použití

emailových barev, využití laku• qádžárovský dvorní malíř Abú-l-Hasan Ghaffarí, portréty

Zahhak přijímá dcery Džamšída, jehož trůn usurpoval - Šáhnáme pro

šáha Tahmáspa I. Írán, Tabríz. 1520, snad práce Sultána

Muhammada.

(Houghton)

Muzikant Barbád na stromě - Šáhnáme pro

šáha Tahmáspa I., Tabríz 1535. Autorem snad

Mírzá Alí.

(Houghton)

Ardašír a otrokyně Gulnar - Šáhnáme pro

šáha Tahmáspa I., Tabríz 1527. Autorem snad Mír

Musawwir.

(Houghton)

Šáh Ismáíl se objevuje z lesa s mečem od

dvanáctého imáma. Isfahán 1686-90

(z historie vlády Ismáíla I.)

Královský lov – frontispis ze Šáhnámepro šáha Ismáíla II. Írán, Qazvín, 1576.

Ghijáth dervíš od Réza-i Abbásí, Isfahán 1625.

Žena nabízející vodní dýmku od M. Qásima Tabrízího, Isfahán 1640-50

Dívka s indickou

pokrývkou hlavy a

evropský mladík v

portugalském oděvu –

Šáhnáme, od Muína

Musawwira. Isfahán 1648

Ozdobné vylepení obalu knihy – lakovaný papír, Muhammad Hádí, Šíráz

1815.

Miniaturní emailový portrét Fatha Alího Šáha.

Írán, rané 19.st.

Portrét Husajna Alího Chána od Abú-l-Hasana

Ghaffarího, Teherán, 1853.

Panel znázorňující novoroční recepci na dvoře Fatha Alího Šáha, Írán 1815-20

Osmanské období• inspirace z různých zdrojů – umělci z Balkánu, Persie (Tabríz

dobyt 1514) v královském studiu sultána Sulejmána (1520-1566)• nejstarší „Dilsuzname“ (perská romance, dnes Bodleian Library v

Oxfordu)• historické dílo „Menakib-i Hünerveran (Výjimečné skutky

virtuosů), Mustafa Alí (1587) – o malířích 16. st. Şahkulim (kresby draků ve stylu „saz“) a Vali Džánovi

• typickým produktem historie vlády sultána – např. Sülejmannáme (1558) – značný realismus – vojenská tažení, topografické mapy, scény z denního života (rozdíl od idealizovaného světa safíjovských miniatur)

• Kitáb-i Bahríje (Kniha o námořnictví), autorem kartograf Piri Reis, 1520, druh atlasu

Topografické znázornění Istanbulu z Kitáb-i Bahríje (kniha o námořnictví). Turecko 1670

Masdžid al-haram, Mekka z průvodce k pouti Futúh al-

Haramajn. Mekka 1582

Ubajd a Hamza postupují proti Abú

Džahlovi – Siyer-i Nebi od Erzurumlu Mustafa.

Istanbul 1594.

Drak v listoví, podle Sahkúlího, Istanbul 1550

Portréty Selima II., Muráda III., Mehmeda III. – kopie Silsilename, osmanské genealogie končící smrtí

Mehmeda III. 1603.

Indie• v předmughalském období v 16. st. etablování různých škol – mix

perských a indických elementů, velmi dekorativní• v mughalském období podobný mix• za Humájúna klasičtější perský styl (Mír Sajjid Alí)• za Akbara (1556-1605) – změna stylu, otevřenost „cizím“ vlivům,

působení indických umělců, vliv i Evropy (Madona s dítětem, evropské kostýmy)- 1400 ilustrací v „Hamzaname“, 14 dílů, 15 let práce- Mahabhárata s perským překladem- Akbarnáme, Báburnáme

• jednostránkové kompozice za Džahángíra (1605-27) a Šáhdžahána (1628-57) – kolekce v albech- populární malby jednotlivých postav- v Padšáhnáme (Kniha krále králů) Šáhdžahána zachycení dvorního ceremoniálu

• další regionální styly – Kašmír, Deccan (Bidžapúr)• za Aurangzéba úpadek (1658-1707)

Posel předstupující před krále Dasarathu, z rukopisu Ramájány –

spojeno se ženou mughalského císaře Humájúna Hamidou Banú

Begum. Indie 1594

Bajram Chán se kloní před Humájúnem – Akbarname, Indie

1595-1600

Periové ničí nepřátelské ležení – Hamzaname,

mughalská Indie 1562.

Lovecká scéna z Báburnáme, Indie 1589.

Šáhdžahán sleduje boj slonů, Padšáhnáme.

Mughalská Indie 1640-45.

Žena v evropském oděvu, mughalské album, 1615-35

Dvorní dáma s narcisy, mughalské album, 1630

Júsuf na zahradě, Stránka z

Dívánu (Háfiz

1315-1390), Kašmír 1653.

Mughalská dynastie od Timura po Aurangzéba, Indie 1707-12

Lajla a její družky v zahradě – z Nizámího

Chamse patřící Aurangzébovi. Indie 1640-5

Princ Azam Šáh na lovu, mughalské album, Indie 1685-90.

Princ s princeznou na pikniku, připisováno Míru Kalanovi Chánovi, mugh. Indie 1735-50

Aurangzéb s doprovodem, Indie 18.st.

Maharana Sangram Singh z Mewaru, Udajpur 1720-30.

Z Falname (Kniha proroctví), Deccan, Golconda 1610-30

Abdi Baša, amír hadždž egyptských poutníků na cestě do Medíny, Anis al-

hudždžadž (průvodce poutníků), pravděpodobně

Gudžarát, 1677-80

Portrét prince Šáh Álam. Deccan, 1695-1700

Radha a Krišna na lodi, „Company style“, Indie, Radžastán, 1860

Kačer, „Company style“, Indie 1790

Vazby knih

• typickým znakem přesah ze zadní strany obálky chránící listy knihy

• málo zachovaných raných vazeb – dřevěná prkýnka potažená kůží, s koženými poutky, zdobení vyřezáváním či vtláčením, ražením vzorů do vlhké kůže

• v 11. st. dřevo nahrazeno lepenkou (slepené listy papíru)• od 15. st. slepé i zlaté ražení, medailony, vinuté motivy, někdy

reflexe motivů z miniatur uvnitř• za Safíjovců i barevný papír• první lakované vazby 1490-1510 Herát, zlaté arabesky na

černém pozadí, květinové vzory, populární v safíjovském a qádžárovském Íránu, u Mughalů, u Osmanů

• od konce 18. st. u Osmanů – malba zlatem, stříbrem – imitace dřívějších ražených vzorů, někdy drahé kameny a kov (měď, stříbrný drát)

Vnitřní strana obalu Koránu! – kůže s raženou

spirálovou dekorací s lidskými a zvířecími

hlavami. Anatolie 1250-1350

Obal Koránu v kůži s modelovanou a raženou

dekorací. Írán, 13.st.

Obal Koránu v kůži s geometrickým vzorem,

zlatým i „slepým“ ražením. Mamlúcké období,

pravděpodobně Damašek, 1340-50.

Obal Koránu s raženou

dekorací, vtláčením a

řaseným papírem. Exemplář

snad patřící safíjovskému

šáhovi Tahmáspovi I. (1524-76), Írán, Qazvín

1552.

Koránská vazba z kůže s raženou dekorací. Šíráz

nebo Qazvín, 16.st.

Knižní obal z lakovaného papíru,

Herát, pol. 16.st.

Lakovaný papír, Isfahán, pol.17.st.

Obálka alba z lakovaného papíru, pravděpodobně

práce Muhammada Zamana, dvorního malíře u Fatha Alího Šáha Qádžára,

Írán 18.st.

Lakovaný papír podepsán Rázím Muzahhibem.

Teherán 1881.

Vazba z vytláčené kůže, z kopie Mantiq at-Tajr (Slet ptáků) od Faríduddína al-

Attára (1145-1220). Turecko 1540-50.

Zadní obálka Koránu v černé marocké kůži

vyzdobená měděným a stříbrným drátem. Turecko

1677.

Zadní obálka Koránu v tmavě zelené marocké kůži

se zlatou malbou. Osmanský Balkán, pol. 19.st.

Koránská vazba v marocké kůži s

malovaným zlatem. Indie, Hajdarabád

1780-82

Lacquer• knižní vazba, penály, jiné objekty z papírové drti (papier-mâché),

malované, přelakované• vzory z vodových barev + lak = lesk, efekt marqaš – v laku zlato

nebo perleť• rozvoj zejména v Qádžárovském Íránu• vlivy safíjovské i čínské (o čínském laku mluví např. Maqrízí v 15.

st.)- qiangdžin – zlato na černé (např. Herát pozdního 15. st. – zlaté arabesky)- tianqi – polychromní (figurální motivy s využitím perleti)

- vliv až do 20. st.• od 16. st. ustupuje černé pozadí, vliv miniatur• v pozdním 17. st. roste obliba penálů, schránek na zrcadla, vliv i

evropského umění• obliba u Mughalů, Osmanů

Lakovaný papír ve stylu „tianqi“, Herát, pol. 16.st.

Lakovaný dřevěný panel ze dveří, Isfahán, konec 17.st.

Lakovaný papír ve stylu „qiangdžin“, Herát 1490-

1510

Lakovaný papír ve stylu „Qijangdžin“,

z kopie Bustánu (Sad)

od Sadího Šírázího

(1184-1283), Istanbul 1530.

Víko od penálu, lakovaný papír, podepsáno Hadždžím Muhammadem, Isfahán 1712.

Pouzdro na zrcadlo, lakovaný papír, Šíráz 1800.

Vazba Koránu, lakovaný papír, Írán, pol. 19.st.

Pouzdro na zrcadlo, lakovaný papír, Írán,

přelom 20.st.

Penál, lakovaný papír, podepsaný Muhammadem Ismáílem, Isfahán 1849.

Lovící Fath Alí Šáh, Írán, začátek 19.st.

Pouzdro na zrcadlo, malba od Muhammada Ismáíla,

Isfahán 1860.

Karty, Írán, druhá pol. 19.st.

Penál od Rahíma Dakáního, Indie 1700.

Pouzdro na zrcadlo, od

Manohara, Indie 1630.

Pouzdro na zrcadlo, od Lutf Alího Šírázího. Šíráz 1865.

Dřevěný rozkládací box na vrhcáby, Írán 19.st.

Dřevěný rozkládací box na vrhcáby, Írán 19.st.