VYPRACOVAL MGR. DAVID MIKOLÁŠ1. ÚNORA 2009

Kultura a věda v první republice

Všeobecný kulturní vzestup

svobodný vývoj věd a kulturyvysoká úroveň vzdělání nejširších vrstev

obyvatelstvaneexistence negramotnosti v českém

prostředíčeské školství jedno z nejlepších na světěsíť osvětových zařízení, kulturních spolků a

veřejných knihovenúcta ke vzdělání a učitelské profesi

Rozvoj vědy

vlivy zvenčí, především z Francieoslaben vliv německé kultury a vědy1919: založení Masarykovy univerzity v Brněnutnost založit výkonné ústavy a nová

vědecká pracoviště

Architektura

důraz na účelnost a funkci (Veletržní palác v Praze, tovární a obytné objekty Baťova Zlína aj.)

náročné přestavby a dostavby historických objektů (Plečnikova úprava areálu Pražského hradu, Hilbertova dostavba chrámu sv. Víta)

Veletržní palác v Praze...je budova určená pro konání nejdříve veletrhů, později sídlem podniků zahraničního obchodu, nyní výstavním prostorem a sídlem Národní galerie. Nachází se v Praze v Holešovicích. Je jednou z prvních i největších funkcionalistických staveb Prahy. Palác vznikl podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla; postaven byl v letech 1925 až 1928.

Správní budova Baťova ZlínaBaťův mrakodrap byl postaven podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1937-1938 jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Je 77,5 m vysoký a má 17 pater. Budova je železobetonová, obvodový plášť tvoří dvojitá ocelová okna vyzděná cihlami. Technickou raritou je výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6x6 metrů, která je klimatizovaná a má umyvadlo.

Josip Plečnik

(* 23. ledna 1872 v Lublani – † 7. ledna 1957 tamtéž) byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

Kamil Hilbert

(12. ledna 1869 Louny – 25. června 1933 Praha) byl významný český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov. Jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.

Sochařství

typickým dílem socha Jana Žižky na pražském Vítkově od Bohumila Kafky

další významní sochaři: Jan Štursa a Otakar Španiel – mj. tvůrce návrhů na většinu čs. mincí

Bohumil Kafka

(14. únor 1878, Nová Paka – 24. listopad 1942, Praha) byl český sochař. Tvořil v duchu secese a symbolismu.

Socha Jana Žižky na Vítkově

...je největší jezdecká socha na světě, kterou v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950.

Jan Štursa

(15. května 1880 - 2. května 1925), vynikající český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.

Melancholická

Jan Štursa

Otakar Španiel

(13. června 1881 Jaroměř – 15. února 1955 Praha) byl významný český sochař, řezbář, medailér.

Bitva u Bachmače

...pamětní deska v Olomouci. Sošku legionáře v zimní výzbroji vytvořil Otakar Španiel.

Malířství

bohatý spolkový a skupinový život: Umělecká beseda, Mánes, Devětsil, Osma, Tvrdošíjní aj.

výraznými autoritami Max Švabinský, Alfons Mucha*

moderní směry reprezentují Emil Filla*, Bohumil Kubišta*, Václav Špála, Jan Zrzavý

smysl tvorby v uměleckém experimentu

* viz prezentace Česká kultura na přelomu 19. a 20. století

Václav Špála

(1885-1946) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Mezi sběrateli je jedním z nejvyhledávanějších českých umělců Moderního umění.

U Marseille

...obraz Václava Špály z roku 1926 (olej, plátno).

Jan Zrzavý

(5. listopadu 1890 Okrouhlice – 12. října 1977 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

Melancholie

...obraz Jana Zrzavého z roku 1920 (olej, plátno).

Divadlo

v čele dvě pražské divadelní scény: Národní Divadlo, Divadlo na Vinohradech (Eduard Kohout, Hugo Haas, Jan Pivec aj.)

nejvýraznějším představitelem soudobé tvorby Karel Čapek (hra RUR měla mezinárodní úspěch)

vedle kamenných divadel i avantgardní divadelní scény, např. Osvobozené divadlo (Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek)

kabaret Červená sedma (satirické pořady), kabaret v Lucerně (písničkář Karel Hašler)

Pudr a benzín

...hudební komedie Voskovce a Wericha z roku 1931.

Hudba

vážná hudba (Josef Suk, Vítězslav Novák, Leoš Janáček)

rozvoj operního a koncertního života (Česká filharmonie)

šíření hudební kultury prostřednictvím rozhlasu a gramofonového průmyslu

moderní taneční hudba R. A. Dvorského

R. A. Dvorský

(24. března 1899 – 2. srpna 1966) byl český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec a nakladatel. V letech 1925 - 1929 působil v souboru Františka Cinka Melody Makers. V roce 1929 pak založil vlastní orchestr Melody Boys, který existoval do roku 1945. V repertoáru byly lidové písně, tango, swing i jazz.

Literatura

naši světově uznávaní autoři: prozaik, dramatik a novinář Karel Čapek, autor románu Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek a představitel pražské židovské německy psané literatury Franz Kafka

na vynikající úrovni soudobá literární kritika (F. X. Šalda)

Film

po roce 1918 živelný rozvoj filmové tvorby, budování stálých filmových ateliérů

nejdříve němý film: Dobrý voják Švejk (1926, rež. Karel Lamač

první zvukový film: Tonka Šibenice (1930, rež. Karel Anton)

film jako umělecké dílo: Marijka nevěrnice (1934, rež. Vladislav Vančura)

30. léta filmy útočící na fašismus: Bílá nemoc (1937, rež. Hugo Haas)

Dobrý voják Švejk

1926, režie Karel Lamač, v hlavní roli Karel Noll

Tonka Šibenice

1930, režie Karel Anton, v hlavní roli Ita Rina

Venkovská dívka se ve městě dostane na scestí. Skončí v nevěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem před jeho popravou...

Marijka nevěrnice

1934, režie Vladislav Vančura, v hlavní roli Anča Škelebejová

Slavný filmařský pokus Vladislava Vančury, jenž využil námětu Ivana Olbrachta, se odehrává na někdejší Podkarpatské Rusi a zachycuje nejen bídu a zaostalost, ale také kypící vášně, vedoucí k nenapravitelným činům.

Bílá nemoc

1937, režie Hugo Haas, v hlavní roli Hugo Haas

Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává.