2012OstravaMarek Vácha

Víra a věda si neprotiřečí, naopak, podávají si ruce.

„Dialog“ mezi vědou a vírou

„To, co si renesance představovala jako dialog, zdegeneroval v cosi, co je, žel, často jen vzájemnou přehlídkou nevědomosti, nepřátelství a zlomyslnosti. V diskusi každý usiluje vyhrát a ne porozumět druhému.“

McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.26)

Stakes are just too high...

The ante has been raised so high by the polemical nature of the controversy that resolution in favor of one school will have catastrophic implications for the other.

On the one hand, the scientific community by and large, including the National Academy of Sciences, has staked the prestige of science on a particular theory with a considerable explanatory power but known problems, in part because it is consistent with a naturalistic philosophy.

On the other hand, Creationists have for all intents and purposes staked the truth of their religion on the falsity of that same theory, because of the perceived need for a literal interpretation of the Bible.

Clearly. neither the proponents of Creationism nor those of Neo-Darwinism can permit their side to lose or even give ground, regardless of the facts; the extra-scientific stakes are just too high.

(Fowler, T.B., Kuebler, D., (2007) The Evolution Controversy. Grand Rapids: Baker Academic.)

Proticírkevní, ba vůbec proti všemu náboženství zaměřená tendence nové teorie byla jednou z jejích nejsilnějších vzpruh a darwinisté byli velmi citliví na náboženské vyznání odborníků. Kdo byl proti Darwinovi, byl ocejchován jako reakcionář a papeženec.: Baerovi, Wigandovi, Owenovi a ze starších Cuvierovi bylo vypáleno znamení zpátečnictví a církev je všechny s potěšením přijímala pod svůj stinný klobouk bez ohledu na to, zda tam patří nebo ne, a hájila je těžkopádně a neohrabaně proti netolerantním darwinistům

Rádl, E., (2006) Dějiny biologických teorií novověku, II. díl, Academia, Praha, str. 182

Výjimečný případ Evropa...?

Evropané mají sklon očekávat, že to, co dělají dnes, budou zítra dělat všichni. Anebo, řečeno jazykem tématu, jemuž se věnuje tato přednášková řada, Evropané nepochybují, že poměrně silná empirická souvislost mezi modernizací a sekularizací, která je v evropském historickém vývoji zjevná, musí se nutně projevit i jinde. Odtud pak plyne jejich přesvědčení, že jak se svět modernizuje, nutně se bude i sekularizovat.

(Davieová, G., (2002) Výjimečný případ Evropa. CDK, Brno, str. 10)

Science

= každý systematický obor studia nebo soubor znalostí, jehož cílem je pomocí experimentu, pozorování a dedukce poskytnout spolehlivé vysvětlení jevů, které se týkají hmotného nebo fyzického světa

(Lafferty, P., Rowe, J., „Science“, The Hutchinson Dictionary of Science. Ed. Peter Lafferty and Julian Rowe, Oxford: Helicon, 1993, pp.523-524)

= systematické pozorování přírodních dějů a podmínek s cílem objevovat o nich fakta a formulovat zákony a principy založené na těchto faktech

(Morris, C., „Science“, Dictionary of Science and Technology. Ed. Christopher Morris, San Diego, CA: Academic Press, 1992, p.1926)

Martin Heidegger: science is the theory of the real. what does real really mean and to what

degree that scientific reality presents a comprehensive worldview?

what is included, and, more importantly, what is left out?

and considering that which is omitted, what is the cost of its lost?

Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.34

Postavení empirických věd

Reálné vědy jsou: empirické tematicky redukované metodicky abstraktní

metodologický materialismus: empirické vědy zajímá to, co je měřitelné povahy

ontologický materialismus: nic jiného než hmota a energie neexistuje

Postavení empirických věd

metodologický redukcionismus zkoumání životních projevů živočichů na úrovni

chemických reakcí nepostihujeme celek reality, ale pouze její vybrané oblasti = oprávněný a užitečný přístup přírodních věd; nahlížíme

realitu z jedné stránky epistemologický redukcionismus

jedna teorie je převedena na jinou teorii redukce etiky na genetiku

ontologický redukcionismus veškerou realitu lze převést na fyziku myšlení člověka = akční potenciály v mozku a nic než

to volně podle (Machula, T., (2007) Filosofie přírody. Krystal OP, Praha, str. 20)

Science

 The materialism of science asserts its limits, not its universality. The methods and scope of science remain within the world of matter. It cannot make assertions beyond that world. (Francisco Ayala) http://www.guardian.co.uk/science/blog/2010/may/28/religion-science-richard-dawkins

Postavení přírodních věd

Možná se řekne, že přírodověda koná pouze svou úlohu: vypovídá o tom, co dokáže svými prostředky postihnout. S tím je možno naprosto souhlasit, ovšem za předpokladu, že na vše, co touto cestou postihnout nelze a co přece existuje, budeme přinejmenším pohlížet jako na něco existujícího a brát to proto vážně.

A. Portmann

Science is only half the story

But science is only half the story. It can analyse the chemical composition of a great painting but it cannot tell us what makes it a great painting.

It can tell us how our instinctual drives were formed but it cannot tell us which of those drives to yield to and which to resist.

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 29)

Science is only half the story

je prostředkem, nikoli cílem pomocí vědy vytvoříme velké obrazovky s

vynikající ostrostí… …ale nejsme schopni zabezpečit kvalitu

programů věda nám velmi usnadní život… …ale nedá nám jeho smysl

The Idea of Science

science as a tool to promote human well-being, namely an intellectual and technological enterprise to understand and control nature objective knowledge is appplied to make things or

propose generalizations (laws, hypotheses) about nature.

science as a framework for building existential and metaphysical formulations facts, laws and scientific inferences are translated into

personal knowledge to place humans in nature. interpretace Darwinovy teorie etc.

(Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-37)

The Idea of Science

Science becomes instrumental in several senses, as an authoritative instrument for describing nature, as a powerful instrument for the technical mastery of nature, and as a personal instrument for understanding the world and navigating it. (Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press. Waco, Texas. p. 36-

37)

Ontologický naturalismus

"show me the data" attitude faith = belief without proof (Carl Sagan, an

atheist) faith = the courage to live with uncertainty

(Jonathan Sacks, a rabbi)

Vztah mezi vědou a vírou

věda užívá metodologický materialismus: zajímá nás to, co je v hmotě, prostoru a času (co je „měřitelné a vážitelné“)

u některých přírodovědců přerůstá do ontologického materialismu: je jen to, co je v hmotě, prostoru a času, nic jiného neexistuje

filosofie: přírodní vědy vysvětlují jen určitou část světa

Vztah mezi vědou a vírou

přírodní vědy nemohou nic říct k problémům mimo hmotu, prostor a čas, jako je: svoboda, duše, andělé, ďábel, věčnost, nebe, peklo, Bůh etc.

přírodní vědy jsou tak skutečně materialistické – zajímá je matérie

..nemohou tak existenci Boha ani experimentálně potvrdit, ani vyvrátit

přesto mnozí evoluční biologové (Dawkins, Dennett) chápou darwinismus jako doklad neexistence Boha

Science and religion

But if scientists want to see more than their own limited field, they, too, could at least feel challenged by the question of religion.

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 85/2706)

Science and Religion

věda se zabývá řešením problémů (puzzle solving)

náboženství se zabývá tajemstvím

…pravda poplatná smyslům může stačit rozumu, ale nikdy nedává smysl lidského života

(Jung, C.G., (1994) Duše moderního člověka. Atlantis, Brno. str. 24)

Science is about explanation. Religion is about interpretation.

Science takes things apart to see how they work.

Religion puts things together to see what they mean.

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 28)

To explain the universe we no longer need Genesis; we have science.

To control the universe we no longer need prayer; we have technology.

To prevent the abuse of power we don´t need prophets; we have elections.

To achieve prosperity we don´t need blessings; we have economists.

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)

If we fall ill we don´t go to the rabbi; we go to the doctor

If we feel guilty we no longer need confession; we can go to the psychotherapist.

If we are depressed we no longer need the book of Psalms; we can take Prozac.

And if we seek salvation we can go to a shopping centre where we can buy happiness as a higly competitive price. So who needs religion?

(Sacks, J., (2011) Letters to the next generations 2. Office of the Chief Rabbi. p. 27)

Science and Religion

The usual approach of science of constructing a mathematical model cannot answer the question why there should be a universe for the model to describe.

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 286-7/2706)

Teologické závěrykteré by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie

svět nemá ani účel ani smysl dysteleologie

Bůh neexistuje žádný inteligentní

plán v přírodě není

svět má účel i smysl teleologie

Bůh existuje v přírodě je

inteligentní plán

Teologické závěrykteré by věda neměla dělat a které by se neměly učit na přednáškách z biologie Unfortunately, although /scientists/ are quick to dismiss

positions which blatantly promote teleological perspectives (creationism, Intelligent Design), there seems to be no attempt to dismiss positions that blatantly promote dysteleology, which is equally impossible to affirm through empirical science (as they indicate).

Many modern scientists assume dysteleology (no purpose or goal), but such a conclusion is likewise part of a metaphysical system and is not subject to observation or scientific demonstration.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

Science erected a neutral picture that tilts one way with God,and another without him, but which way the cosmos leans is dependent on individual choice and belief.

Tauber, A.I., (2009) Science and the Quest for Meaning. Baylor University Press, Waco, Texas. p.27

but... Empirical sciences is not designed to be

able to define or detect a purpose, though it may theoretically be able to deduce rationally that purpose is logically the best explanation.

Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate. InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

Teologie a Science konflikt nezávislost dialog integrace (Ondok, J.P., (2001) Přírodní vědy a teologie, CDK, Brno, str. 20)

"If revealed religins have revealed anything it is that they are usually wrong (...) And if some of the Bible is manifestly wrong, why should any of the rest of it be accepted automatically?" (Francis Crick)

"I don´t think we´re for anything, we´re just products of evolution." (James Watson)

mýtus o věčném konfliktu mezi vědou a náboženstvím však udržují pouze vědci, kteří nemají náboženství lásce

... stejně jako „významná menšina náboženských aktivistů trvá na tom, že věda vyhlásila náboženství válku a že nejvhodnější formou obrany je ostrý protiútok“

podle McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.46

God of the Gaps

During the seventeenth and eighteenth centuries, the word „god“ came to be used, for the first time, to name the ultimate explanation of the system of the world. And, when it was in due time realized that the system of the world was such as not to require any such single, overarching, independent, explanatory principle, the word „god“ was dispensed with, and modern „atheism“ was born.

(Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 9)

Bůh je tedy velký konstruktér a svět velkým hodinovým mechanismem, který je zcela poznatelný vědou

zároveň je ale třeba požádat, aby Bůh do mechanismu příliš nezasahoval, aby zůstal nepřítomný, transcendentní

renesanční člověk se snaží přírodě porozumět, umět ji vysvětlit

podobná snaha i dnes „Even in these supposedly „post-modern“

times, the totalitarian ambition of „complete“ explanation, of a comprehensively explanatory „theory of everything“, of becoming, intelectually, „masters of the universe“, still lingers on in certain scientific circles.“

(Lash, N., (2004) Holiness, Speech and Silence. Reflections on the Question of God. Ashgate, England, p. 9)

God of the Gaps

Bůh přestává být objektem uctívání a posvátnosti a stává se z něj vysvětlující příčina toho, jak svět vlastně funguje

Velký hodinář

„Odtud ono věhlasné prohlášení Francouzské akademie, že zprávy o padání kamenů z nebe se zakládají na pověře, a nařízení takové údajné objekty – meteority – ze školních kabinetů odstranit! Co by to bylo za hodináře-fušera, kdyby mu z jeho výrobků… vypadávaly kameny!“

(Neubauer, Z., (2002) Biomoc. Malvern, Praha, str. 32)

God of the Gaps

Aristoteles přisuzuje každé planetě jejího vlastního hybatele božské povahy, neboť si neumí vysvětlit jejich stálý a neměnný pohyb teprve Newtonův zákon setrvačnosti toto

pojetí vyvrátí: Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrně přímočarém pohybu, pokud není nuceno vnějšími silami tento stav změnit.

Blesk = Boží posel v literárním smyslu dnes: vznik života na Zemi

God of the Gaps

if a lack of scientific explanation is proof of God´s existence, the counterlogic is unimpeachable: a succesful scientific explanation is an argument against God.

that´s why this reasoning, ultimately, is much more dangerous to religion than it is to science

(Miller, K.R. (1999) Finding Darwin´s God. Cliff Street Books. HarperCollins Publishers, New York. p. 266)

God of the Gaps

zatím jsme ještě žádný enzym či horninu „Made by Yahweh“ nenašli v tom smyslu že bychom si byli jistí že si s

jejím vznikem naprosto nevíme rady každý nový objev tak „připravuje Boha o

práci“ a vytěsňuje jej pod dosah elektronového mikroskopu a za dohled Hubbleova teleskopu na vědu pak nelze nehledět s nevraživostí a

každý nový objev tak znamená ústup z pozic

God of the Gaps

Bůh kdysi sesílal na zem blesky a andělé pohybovali planetami … a dnes již tušíme co by mohla býti elektřina

a gravitace podobně Bůh kdysi vytvořil z hlíny zvířata

a dnes již tušíme, co by mohla býti evoluce

…i s tím, že dodnes pořádně nevíme, co vlastně přesně elektřina, gravitace a mechanismy evoluce jsou…

God of the Gaps

as time went on, scientists, losing interest in the concept of causa mundi lost interest in God

křesťanům by se těžko přijímala představa Boha, který by velmi aktivně způsobil Velký třesk a pak se stáhl

God of the Gaps

zatímco harmonický vesmír fungující bez viditelného Božího působení mimo mantinely fyzikálních zákonů je pro někoho důkazem Boží neexistence (mezery jsou nebo již brzy budou zaplněny)…

„…This most beautiful system of the sun, planets, and comets, could only proceed from the counsel and dominion of an Intelligent and Powerful Being.“ (Isaac Newton)

„Jedním z nejvíce fascinujících paradoxů náboženského myšlení osmnáctého století je to, jak Newtonova mechanická koncepce vesmíru byla nejprve vykládána jako podpora pro křesťanské chápání Boha, přesto v ní již další generace viděla něco, co činí takový pojem nepotřebným.“

McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str. 79

"Dickersonův postulát"

Pokusme se zjistit, jak daleko a do jaké míry můžeme vysvětlit chování fyzikálního, materiálního všehomíra ve smyslu čistě fyzikálním a materiálním, aniž bychom uvažovali důvody nadpřirozené (Richard Dickerson) 20. stol

"Dickersonův postulát"...již zde byl dávno před Dickersonem

Jsme lidmi díky rozumu. Obrátíme-li se zády k úžasné racionální kráse vesmíru, pak žijeme tam, odkud bychom si zasloužili být vyhnáni jako nevděční hosté domu, který nás přijal. (…) Tím nechci Bohu nic ubírat, protože cokoli jest, jest od Něho. Ale musíme naslouchat samotným hranicím lidského poznání, a teprve tehdy, když se zjevně zhroutí, můžeme odkázat věci Bohu.

Adelard z Bathu (asi1080 – 1142) (Woods, T.E., Jr., (2008) Jak katolická církev

budovala západní civilizaci. Res claritas, Praha. str.73)

1859: vychází O původu druhů přírodním výběrem

První překlad „O původu druhů do francouzštiny, 1862, Clémence Boyer v předmluvě:

„La doctrine de Darwin, c´est la révélation rationelle du progręs se pasant en antagonisme logique avec la révélation irrationelle de la chute. Ce sont deux principes, deux religions en lutte. C´est un oui ou un non bien catégorique entre lesquelles il faut choisir, et quiconque se déclare pour l´un est contre l´autre.“

1859: vychází O původu druhů přírodním výběrem The man had not been created by God,

but had evolved from mere animals! Margulis, L., (2000) What is Life? University of California Press.Berkeley and Los Angeles. p. 41

Darwin nebo bibleAut Moses, aut Darwin

od počátku se myšlenka evoluce chápala jako přímý útok na pravdivost Gen 1…

… a vzniká názor „Darwin nebo bible“ biologové: Darwin ano (… a tedy bible ne) kreacionisté: Bible ano (… a tedy Darwin ne)

…což má fatální následky pro biology i kreacionisty – mnoho biologů vede k ateismu a mnoho křesťanů k rozchodu s realitou

konflikt mezi vědou a vírou vznikl mimo jiné proto, že došlo k debatě o tomto typu otázek: je svět starý 4 000 let nebo 4,65 miliard let?

toto je ale vědecká otázka, nikoli otázka víry

Nezávislost

rozdělení kompetencí: věda bude zkoumat „tento svět“ přírodu a svět ve

kterém žijeme náboženství bude zkoumat „onen svět“, teologie se

bude týkat nadpřirozených skutečností a zásvětí každá má svou pravdu a jede po své koleji jsou dvě pravdy a ty vysvětlují svět dvěma různými

způsoby

Dialog

je možno spolu navzájem komunikovat a navzájem se pozitivním způsobem ovlivňovat

některé vědecké objevy jsou „těhotné teologickým obsahem“ teorie Velkého třesku

antropický princip

syntetická teorie evoluce Homo floresiensis

Dialog

„Když se zahledíme do vesmíru a uvědomíme si četné náhody ve fyzice a astronomii, které společně zapůsobily v náš prospěch, téměř to vypadá, jako by vesmír musel v jistém smyslu vědět, že přicházíme.“

(Freeman Dyson cit. v Davies, P., (2009) Kosmický jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 234)

Dialog

zdá se, že „život není pouze náhodným vedlejším produktem přírody, ale fundamentální součástí fungování kosmu. Takový pohled má nepochybně pro laiky své kouzlo, je ale věrohodný?“

(Davies, P., (2009) Kosmický jackpot. Argo/Dokořán, Praha. str. 235)

Integrace

lidské poznání světa je třeba zahrnout v jeden smysluplný a srozumitelný celek

Víra, věda, umění

pokud lidstvo někdy něčeho dosáhlo a má být na něco hrdé, tak v oblasti vědy, mystiky a umění

tři pohledy na skutečnost ze tří různých stran není pravda vědy proti pravdě umění ani

pravda umění proti pravdě víry ani pravda víry proti pravdě vědy problémy začnou pravidelně ve chvíli, kdy jedna z

těchto tří oblastí se prohlásí za majitelku jediné a konečné pravdy o Skutečnosti

Víra, věda, umění

umění je pravdivé, ale přece v něm objektivní realita vědy neexistuje

knihy sv. Jana od Kříže jsou vždy uvedeny básní – a celá kniha je pokusem o výklad básně

Gian Lorenzo Bernini (1647-1652): Extáze sv. Terezie

O, křišťálový prameni,kéž bys v oněch svých postříbřenýchtváříchvyjevil znenadánívytouženě oči,jež ve svém nitru mám načrtnuté!

(Juan de la Cruz)

Auguste RodinMyšlenka

Auguste RodinŽena kentaur (Mysl a tělo)

Víra, věda, umění

Co jestli jsou různé popisy světa všechny správné? Tak jak elektron je jednou částice a podruhé vlna, co jestli lze tento poznatek zobecnit, a tak jako elektron prolétává všemi drahami zároveň se svět chová podle toho, kdo a jakými brýlemi se na něj dívá? Předpokládáme, že existuje cosi jako objektivní realita světa, kterou se snažíme popsat a objasnit vědou. Ale co když nic takového jako objektivní realita neexistuje? Co když se celý svět chová jednou jako vlna a podruhé jako částice, podle toho, zda se na něj dívá malíř nebo vědec? Co jestli je Skutečnost mnohem a mnohem složitější a co jestli Heisenbergův princip neurčitosti platí universálně? Pak by vědecký popis byl jen jedním z mnoha možných správných popisů: ano, svět je částice. Pro malíře je svět vlnou. Pro teologa částicí i vlnou dohromady, i když jej malíř a vědec budou oba obviňovat z hereze.

A pokud je věda puzzle, nemohlo by to být tak, že z kusů skládaček, na které přicházíme, se dá složit mnoho různých obrazů?

mraky můžeme chápat jako ekologický, klimatologický faktor, oblačnost, ze

které vypadávají srážky, cirry, kumuly etc. inspiraci pro malíře nebesa vypravují o Boží slávě a dílo jeho

rukou zvěstuje obloha

Věda, víra, umění

late-fifteenth-century was one of the last times in European culture when religion, science and the arts walked hand in hand, giving rise to such figures as Brunelleschi, Michelangelo and da Vinci

it is fascinating to speculate what might have happened had the Renaissance continued along these lines

Sacks, J., (2009) Genesis: The Book of Beginnings. Covenant and Coversation. Maggid Books and The Orthodox Union. New Milford, USA, London, Jeruslaem. p. 21)

Věřím v Boha, Otce všemohoucího, stvořitele nebe i země věřící neuznává jen zemi, ale i nebesa nad ní,

která nás chrání před tím, abychom byli pouhými „funkcionáři života“.

(Citlivost k neslyšnému stenu tvorstva. Rozhovor Eugena Drewermanna s Eugenem Biserem. in Teologický sborník, Ekologické výzvy teologii.str. 4)

Věda a umění

vědecké poznání je tvůrčí (tj. novou, nadání a inspiraci vyžadující) činnost

(Neubauer, Z., (2004) O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Malvern, Praha)

proces umělecké tvorby tak není záležitostí předvádění toho, co již niterně existuje, do externí podoby, jak to předpokládá jednoduchý model, ale je procesem imaginativního objevování umění je tedy procesem sebeobjevování

(Graham, G., (1997) Filosofie umění. Barrister and Principal, Brno, str. 48)

Aquinas

Science shines only on the mind, showing that God is the cause of everything, that God is one and wise, and so forth. Faith enlightens the mind and also warms the affections, tells us not merely that God is first cause, but also that God is savior, redeemer, lover, made flesh for us (AC p.6)

Tomáš

pravda o stvoření vyústí v pravdivý obraz Stvořitele

Errors made about creation will result in errors about God as well (Aquinas)

(CG II, ch. 2 n.3)

Každá Pravda je z Ducha Svatého„Every truth without exception – and whoever may utter it – is from the Holy Spirit.“ (Tomáš Akvinský)ST I-II, q.109,a.I,adI.(Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 28)

„… love and knowledge are so intimately related: we can love only what we know. Ultimately, rather than just know about God, we are called to love God.“ (Aquinas)(Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 28)

„I have known many theologians who have spent decades studiyng biblical languages and the works of classical theologians but almost entirely ignore science and meditation on nature (Fox)(Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 74)

Každá Pravda je z Ducha Svatého We believe that God controls history, but we do

not object when historians talk about a natural cause-and-effect process.

We believe that God creates each human in the womb, but we do not object when embryologists offer a natural cause-and-effect process

We believe that God controls the weather, yet we do not denounce meteorologists who produce their weather maps day to day based on the predictability of natural cause-and-effect processes.

Can evolution be taught in similar terms? Walton, J., (2009) The Lost World of Genesis One: Ancient Cosmology and the Origins Debate.

InterVarsity Press, Downers Grove, Il, USA.

Paul Davies

The problem with this neat separation into “non-overlapping magisteria,” as Stephen Jay Gould described science and religion, is that science has its own faith-based belief system. All science proceeds on the assumption that nature is ordered in a rational and intelligible way. You couldn’t be a scientist if you thought the universe was a meaningless jumble of odds and ends haphazardly juxtaposed. When physicists probe to a deeper level of subatomic structure, or astronomers extend the reach of their instruments, they expect to encounter additional elegant mathematical order. And so far this faith has been justified.

http://www.nytimes.com/2007/11/24/opinion/24davies.html?_r=1

 The laws were treated as “given” — imprinted on the universe like a maker’s mark at the moment of cosmic birth — and fixed forevermore. Therefore, to be a scientist, you had to have faith that the universe is governed by dependable, immutable, absolute, universal, mathematical laws of an unspecified origin. You’ve got to believe that these laws won’t fail, that we won’t wake up tomorrow to find heat flowing from cold to hot, or the speed of light changing by the hour.

přírodní vědy jsou založeny na představě o vysvětlitelné pravidelnosti světa, kterou lze vyjádřit matematicky

(McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad, Praha, str.57)

oprávněnost toho, co dnes nazýváme vědeckým výzkumem, zaručovala v renesanční Evropě víra v racionálního Boha, který stvořil řád poznatelný pečlivým studiem přírody (Paul Davies, cit. v McGrath, A., (2003) Dialog přírodních věd a teologie. Vyšehrad,

Praha, str.57)

křesťanství bývá ekology často vyčítáno, že „odkouzlilo“ „da-animizovalo“ přírodu… …vykácelo posvátné háje zrušilo dryády, duše stromů ,víly i lesní duchy a striktně oddělilo sakrální od profánního

…jenomže pouze na tomto půdorysu mohla vzniknout moderní věda!

In order for science to gain control of nature, the gods dwelling in nature too have to be expelled. And when the gods were expelled, nature became an object of stude rather than worship.

Thus, when you no longer worship something, you can puti it under the knife, or under the microscope, and obtain objective knowledge about it. You do not do that to the sacred.

Wyschogrod, M., (2001) Judaism and the Sanctification of Nature. in Yaffe, M.D., (ed.) Judaisms and Environmental Ethics. Lexington Books. Lanham. p. 294)

our theology prepared science to accept the seeming contradictions of quantum theory, for instance; just because something doesn´t seem to make sense, is no proof it must be false.

(Consolmagno, G., (2000) Brother Astronomer. Adventures of a Vatican Scientist. McGraw-Hill, NY, p. 111)

Christians and Scientists

Christians must ask scientists whether they are aware of the criminal irresponsibility of many of their activities, and scientists must ask Christians whether they realize that for centuries their awareness has lagged behind modernity

(Küng, H., (2007) The Beginning of All Things: Science and Religion. William B. Eerdmans Publishing Company, Grand Rapids, Michigan/Cambridge, UK 1347/2706)

Věda a náboženství

„Poznat boží přítomnost je obtížné zčásti proto, že žádný tvor nikdy ve své zkušenosti nepoznal boží nepřítomnost. (Polkinghorne, J.C., (2002) Věda a teologie. Úvod do problematiky.CDK, Brno)

Věda a náboženství

Tomáš: Bůh jako velký umělec, svět jako umělecké dílo

pro poznání umělce je tedy nezbytně nutno znát jeho tvorbu

Marc ChagallStvoření člověka

Vztah mezi vědou a náboženstvím

Religio je to co žijeme, čím žijeme, je to způsob, jímž jsme na světě, jak se konkrétně vztahujeme ke skutečnosti našeho žitého, s ostatními sdíleného bytí.

(Neubauer, Z., (2007) (Neubauer, Z., (2007) O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění.O počátku, cestě a znamení časů. Úvahy o vědě a vědění. Malvern, Praha, str.Malvern, Praha, str.

dnes je náboženství něco, k čemu máme a musíme

zaujmout stanovisko a to individuálně, na základě vlastního uvážení. (Černín, F., Katolická etika a sekularizace,

FSS Brno)

Vztah mezi vědou a náboženstvím

Religio zakládá to, co považujeme za pravdivé a skutečné starověké pohanství křesťanství věda

z pohledu Marťana se jedná o tři typy náboženství

Kultovní předměty

je třeba s nimi umět zacházet, aby fungovaly

vědecké přístroje

urychlovače co nejvíc publikací,

impakt faktor a citační indexy

je třeba s nimi umět zacházet, aby fungovaly

kropenky, monstrance, kadidelnice

pyramidy co nejvíc mší a

desátků

Struktura vědeckých revolucíThomas Kuhn Kuhn naráží na odpor vědeckých

fundamentalistů, jejichž pojetí pravdy je v jádře kreacionistické a jejich pojetí poznání stejně „teleologické“ jako pojetí světa a dějin pro odpůrce evoluce. kreacionistické – neboť pravda je považována už

za hotovou, toliko čekající na své objevení teleologické – neboť vědecké poznání je viděno

jako proces, jenž se zákonitě blíží k svému cíli, k dokonalé znalosti přírody

Podřídíme-li všechno rozumu, na našem náboženství nebude nic tajemného ani nadpřirozeného. Porušíme-li principy rozumu, naše náboženství bude nesmyslné a směšné.

(Pascal, B., (1973) Myšlenky. Odeon, Praha, str. 57)

By the way…

v druhé půli 12. století vznikají první evropské univerzity s pregraduálním a posgraduálním studiem, s důrazem na rozum a důrazem na hledání argumentů na obou stranách sporu proč nikdy nevznikly v antickém Řecku, Asii nebo kdekoli

jinde? františkán Robert Bacon ve 13. století položí základy

moderní vědecké metodologie sv. Albert Veliký (asi 1200 – 1280) položí základy

přírodovědy v oborech dnešní fyziky, biologie, psychologie etc. (… a stane se patronem přírodovědců)

35 kráterů na měsíci se jmenuje po jezuitských přírodovědcích a matematicích

By the way…

P. Clavius předsedal komisi, která vytvořila 1582 gregoriánský kalendář, který zavedl papež Řehoř XIII.

jezuita P. Francesco Grimaldi objeví difrakci světla

mnich Gregor Mendel položí 1865 základy genetiky

belgický kněz Georges Lemaître v roce 1927 jako první navrhne teorii vzniku vesmíru známou později pod názvem „Velký třesk“

zprávy o špatném chování Španělů k domorodcům v Novém světě vyvolaly v Evropě závažnou krizi svědomí ani Čingischán, ani Atilla, ani Aztékové zřejmě

ničím takovým netrpěli …pouze evropská civilizace se svými filosofy a

teology, zvyklá neustále se ptát a zpochybňovat samu sebe, okamžitě se sebou vstoupí do vnitřního dialogu P. Francisco de Vitoria, P. Bartolomeo de Las Casas

kdy je možno vstoupit do spravedlivé války? je typicky evropská otázka

„Pro západ je svět reálný a Bůh je určitou pochybnou a hypotetickou otázkou. Z toho pak vyplývá pohnutka vytvářet důkazy jeho existence. Pro Východ je tím nejistým a iluzorním svět. Jediným argumentem ve prospěch jeho reálnosti je samozřejmě existence Boha.“

(Pavel Evdokimov, cit. v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad – Roma. p. 76)

„Právě vstupujeme do dob konečných projevů Ducha Svatého… kdy lze vcelku oprávněně předvídat kanonizaci vědců, myslitelů nebo umělců, tedy těch,kdo darovali svůj život a prokázali věrnost svému charismatu královského kněžství…“

(Pavel Evdokimov, cit. v Špidlík, T., (2007) Věřím v život věčný. Eschatologie. Refugium, Velehrad – Roma. p. 67)