Kultura školy podporující maximální rozvoj každého žáka · Kultura moci– je kulturou...

Analýza

Kultura školy podporující maximální rozvoj

každého žáka

Projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v územích

Doc. PaedDr. Ludvík Eger, CSc.

Mgr. Ing. Vít Beran

2

Kultura školy podporující maximální rozvoj každého žáka

Projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v územích

Doc. PaedDr. Ludvík Eger, CSc.

Mgr. Ing. Vít Beran

3

Obsah

1 Úvod ..........................................................................................................................................4

2 Teorie kultury organizace ...........................................................................................................5

2.1 Typologieorganizačníkultury ....................................................................................................7

2.2 Silná a slabá kultura organizace .................................................................................................9

2.3 Pročrealizovatzměnukulturyškoly? ........................................................................................10

2.4 Klimaorganizace ......................................................................................................................11

2.3Manifestacekulturyorganizacevaplikacinakulturuškoly ......................................................13

3 Kulturaškolyvevýzkumech .....................................................................................................16

3.1 Českárepublika .......................................................................................................................16

3.2 Kulturaškoly–zahraničníinspirace ..........................................................................................22

3.3 Příkladypřevážněkvalitativníchpřístupůvýzkumukulturyškoly ..............................................24

3.4 Příkladaplikacesmíšenéhovýzkumukulturyškoly ..................................................................26

3.5 Kvantitativnípřístupyvevýzkumukulturyškoly .......................................................................26

3.6 Přehledovéstudie–rozvojteorieokultuřeškoly ....................................................................27

4 Příkladydobrépraxe ................................................................................................................29

5 Závěry ......................................................................................................................................41

6 Doporučení ..............................................................................................................................42

Zdroje .............................................................................................................................................43

4

1. Úvod

Strategierozvoješkolyspoluskulturouškolyvytvářejízákladprojejíefektivnífungováníarozvojvrámcipodmínek,ježjsoudányvnějšímivnitřnímprostředímškolyajsouněkdyméněaněkdyvíceovlivnitelnésamotnýmvzdělávacímsubjektemaaktéry,kteřísepřímoúčastníživotaškolynebojejvícečiméněovlivňují.

Kulturaorganizace(corporateculture)jesložitýmjevem,kterýnenísnadnodefinovatelnýapostižitelný(Lukášová,Novýakol.,2004).Významněovlivňujeúspěšnostvzdělávacíhosubjektuamůžebýtnajednéstraněnositelemzdravýchasilnýchstránekškol,alenadruhéstraněmůžebýttakézdrojemodporuvůčipotřebnýmzměnám,brzdou,adokoncezdrojemneúspěchuškolpřinaplňováníjejichposláníavizí.Souladstrategieakulturyškolyjepovažovánzanezbytnýzákladprojejíefektivnífun-gování(Bush,1995;Obdržálek,1998;Eger,Jakubíková,2000).

Vsoučasnésituaci,kdyškolyprošlykurikulárníreformouavyrovnávajísesnovýmipožadavkyspo-lečensképraxe, jež jsousměřoványnaškolyzglobálních iregionálníchúrovní,kdyrostetlaknakvalituvzdělávacíhoprocesuajehovýstupy,jedobřenastavenáarozvíjenákulturaškolynezbytnoupodmínkoujejíexistence.

Poznáníproblematikykulturyškolyařízeníkulturyškolyvsouvislostisrealizacístrategierozvoješkolyařízenízměnveškolejsouzákladnímpředpoklademprodosahováníposláníivizeškoly.Předlože-nýtextseznámíčtenářenejenomsteoriíkonceptukulturyorganizacevaplikacinaškolu,alebudeprezentovat ivýstupyzomezenéhopočtudostupnýchstudiívČRapřineseimetodickénáměty ainspiraceprovýukutématuadiagnostikukulturyškoly.

Vtextujsouuvedenymetodicképoznámky,kterénavádějílektorynebovedoucípracovníkyškolnamožnépraktickéaplikacepoznatkůpříslušnédílčíproblematiky,podkapitolytextu.Nazákladězadánístudiejetextdoplněnodkazynadalšírelevantnívědeckéaodbornézdroje,kterémohousloužitjakonámětyproširšístudiumproblematiky.

Poznámka:Pojmy„kulturaorganizace“a„organizačníkultura“(corporateculture)budouvtextupoužíványjakosynonyma.

5

2. Teorie kultury organizace

Naúvodjevhodnépoznamenat,žejižpojemkulturajemezioborovýmpojmemapřijehovyme-zovánínedospěliautořikekonsenzu.Jetopoměrněsložitýabstraktníkoncept,kterýbylvevztahukorganizacizavedennapřelomu80.a90.letminuléhostoletíavoblastimanagementusouviselsrozvojemřízenílidskýchzdrojů,voblastimarketingusnovýmpojetímorganizaceaspoznánímdůležitostivnějšíchivnitřníchvztahů.

Mezivelmiznámé,ažpopulárnípublikace,kteréobjasnilyauvedlykonceptkulturyorganizace,na-příkladpatří(uváděnodleprvníchčeskýchvydání):

PetersaWaterman(1993).Hledání dokonalosti.Praha:Svoboda-Libertas.Kulhavy,E.(1993).Skici k marketingu.Praha:VictoriaPublishing.Pfeifer,Umlaufová(1993).Firemní kultura.Praha:Grada.Tytopublikacejemožnéstálepovažovatzainspirujícíprovšechny,kteřísechtějízabývatfiremníkulturouařízenímjejízměnyvorganizaci.Komplexnípublikacíktématujepotomučebnice:Lukášová,Novýakol.(2004).Organizační kultura.Praha:Grada.

Pohlednakulturuorganizacezoblastiřízenílidskýchzdrojůmůžemepředstavitdleuznávanézáklad-nípublikaceArmstrong(2007)anověArmstrong(2015).Vpublikacijekapitolakulturaorganizaceřazenadooddílu„chovánívorganizaci“.

Armstrong(2007)uvádíněkolikstručnýchdefinic,alevroce2015sejižpřikláníkvýstižnémuvymezeníodDealaKennedy(2000),kteříkulturuorganizacevymezilijako„způsob,jakýmvorganizaciněcoděláme“.Kultura organizacepotomdleArmstronga(2015,s.164)„zahrnuje hodnoty, normy, přesvědčení, postoje a předpoklady, které nemusí být nijak vyjádřené, ale rozhodně určují způsob chování lidí i způsob vykonávání práce“.

Sodkazemnařaduautorůpotomuvádí,žehodnotyanormyjsouzáklademkulturyorganizace autvářejísečtyřmizpůsoby(Armstrong,2015):

1. Kulturuformujílídři,zejménati,kteříjiformovalivminulosti.2. Kulturuformujítzv.kriticképřípady–důležitéudálosti,kterésloužíjakozdrojponaučení ožádoucímnebonežádoucímchování.3. Kulturavycházízpotřebyudržovatefektivníkulturnípracovnívztahymezičlenyorganizace, cožvytváříhodnotyaočekávání.4. Kulturuovlivňujeprostředíorganizace,kterémůžebýtdynamickéneboneměnné.

Armstrong(2007i2015)častoodkazujenapojetíkulturyodSchein(1984aviziLukášová,Nový akol.,2004).Tensvůjmodelorganizačníkultury(velmicitovanýadiskutovaný)stavínatřechrovináchorganizačníkultury,nanichžjekulturamanifestována(porovnejdálespřístupemKulhavy,1993), ajejíprojevyjsoutudížpozorovatelné.Můžemejestručněpopsatnásledovně:

6

1. Artefakty–jsounejvícenapovrchu,nejviditelnějšíatakénejvíceapoměrněsnadnoovlivnitel-né.Patřísemivizuálnístrukturaorganizaceaviditelnéprojevyprocesů.

2. Zastávané hodnoty, pravidla a normy chování,jetorovinačástečněvědomá,atedyzejmén aprovnějšíhopozorovatelejenčástečnězřetelnáacelkověhůřeovlivnitelnápřirealizacizměnkultury.Takésempatřístrategie,cíleavize.

3. Základní předpoklady jsoudleScheinnejhlubšírovinou,zahrnujínevědoméapropříslušní-kydanékulturypřitomsamozřejménázoryamyšlenky.Zdrojemvznikuzákladníchpředpokladůjeopakovanázkušenost,ježvznikápřiřešeníproblémůvztahujícíchsekadaptacinavnějšíprostředí,problémůsouvisejícíchsintegracívnitřníchprocesůzaúčelemadaptace,aleřadísesemihlubšíproblematikasouvisejícíschápánímpravdy,času,lidskýchvztahůatd.(společnévnímáníamyšlení). Obr.1:TřiúrovněkulturydleSchein

Zdroj:podleLukášová,Novýakol.,2004

K zamyšlení:

Abytonebylotakjednoduché,takArmstrong(2015)přicharakterizacikulturyorganizacepracujeshodnotami,normami,artefaktyastylemvedeníauvádí,žehodnotyserealizujíprostřednictvímnoremaartefaktů.Dálesevyjadřujíspecifickýmjazykem,historkami,mýtyaprojevujíseivrituálechatd. (porovnejdálevtextuseschématemSvětlík–Jakubíková).Stylvedenípovažujezapřístup,kterýmanažeřipoužívajípřijednáníslidmizesvýchtýmů(porovnejsúlohoutzv.sdílenéhovedeníveškolách–distributedleadership,Bush,2013).

VelmiznáméjeipojetíčicibulovézobrazenístrukturykulturyorganizaceodHofstede&Hofstede(2006).Vdiagramupřirovnávásymboly,hrdinyarituálypodlemíryviditelnostiprovnějšíhopozorova-teleke„slupkámcibule“aspolečnějeoznačujezapraktiky,ježjsouviditelnoučástíkultury.Jádremkultury,kterénenípřímopozorovatelné,jsoupotomhodnoty(viziLukášová,Novýakol.,2004).

artefakty

hodnoty a nor-my

základní před-poklady

artefakty

hodnoty a normy

základní předpoklady

7

Obr.2:CibulovýdiagrammanifestacekulturydleHofstede

Zdroj: vlastní zpracování dle Hofstede & Hofstede, 2006Metodická poznámka:

Hofstedejevíceznámkulturnímmodelemadimenzemikultury.Samozřejměitototémasouvisískulturouorganizacezejménatam,kdesejednáonadnárodníorganizacičiorganizacisbohatýmizahraničnímistyky(vizimezinárodníprojektyškol),aleiorganizaci,kdečlenovékomunitypocházejízrůznýchkultur(školyspestřejšímsloženímžákůisborujižtakévČRnajdeme).

2.1 Typologie organizační kultury

Typologiejsoukonstruktem,určitýmschematickýmzjednodušením,kterénámpomáháteoreticky,aleiaplikačněporovnávatsledovanýfenoménazjednodušenězachytitmožnévariantybohatépraxe.OpětjenvpublikacíchArmstrong(2015)aLukášová,Novýakol.(2004)najdemeodkazynařaduzákladníchpoužívaných,aleidiskutovanýchtypologiíkulturyorganizace.

HarrisonaHandyvytvořilizřejměprvnítypologiiv80.letechminuléhostoletísečtyřmizákladnímitypy(tatotypologiemásvéaplikaceiproškolství):

Kultura moci–jekulturouorganizace,kdemocpramenízcentra,kdejeobvyklejedinecsdo-minantnímpostavením.Organizačnístrukturajeschematickyzobrazovánajakopavučinaspaprskyvedoucímizcentra.

Kultura role–vtétoorganizaci jevšezaloženozejménanapravidlech,postupech,normách aplánech.Velmidůležitýjepopisroleamocjespojenasfunkcemi,nikolivslidmi.Nejvyššíman-agementpředstavujestřechuadálejsoukoordinoványzákladnípilířeaspecializace.

praktikyHodnoty

rituály

hrdinové

symboly

8

Kultura úkolu–jakplyneznázvu,jeorientovánanaúkoly,novějitakénaprojekty,kterémajíbýtplněny.Významnájetýmovápráceamocdanáodborností.Zobrazujeseobvyklejakosíť,aúkolemmanagementujezejménasoustřeďovatsenajednotlivéprojektyavybíratvhodnélidi.

Kultura osob–jekulturou,kdestředemveškeréhoděníjejedinec.Organizaceexistujeproto,abyjejpodporovala.Jednotlivíčlenovéjsousamostatníapravomocijsousdíleny.

PodobnoutypologiivytvořiliSchein,kterýsvouklasifikacinazvalnásledovně:kulturamoci,kulturarole,kulturaúspěchu,kulturapodpory.

Pohlednakulturuorganizacezoblastimarketingumůžemepředstavitdleuznávanézákladnípu-blikaceKotler&Keller(2007,2013).Témakulturyorganizacesevelmistručněobjevujevkapitolevěnovanépřípravěmarketingovýchstrategiíaplánůaprávětentofaktchcemezdůraznit.Kotler &Keller(2013,s.77)vymezujípojemnásledovně:„Organizaceseskládázfiremníchstrukturapolitikakorporátníkultury,znichžvšechnymohouvrychleseměnícímpodnikatelskémprostředípřestatfungovat.“Korporátníkulturudefinujíjako„sdílenézkušenosti,příběhy,postojeanormy,kteréor-ganizacicharakterizují“.

Hofstede&Hofstede(2006)označujíorganizačníapodnikovékulturyzamódnítéma,ježsevlite-ratuřekmanagementuobjevujeodzačátku80.let.Nicménětvrdí:„Podnikovákulturajeměkký,holistickýpojem,oněmžsevšakpředpokládá,žemátvrdédůsledky.“Přeskritiku(používajíinázevpodkapitoly„poblouzněníorganizačníkulturou“)odkazujínapráciPeterseaWatermanaatéžnaporadenskoufirmuMcKinsey,jejížschémakulturyorganizacesuvedenímtvrdýchaměkkýchprvkůřízeníjetakévelmipopulární(viziEgerakol.,2002).

Nezcelasouhlasímestezí,že„tentopojemnemážádnouobecněpřijímanoudefinici“.Nicméněuvádějí,ževětšinalidí,kteříotompíší,seshodne,že„organizačníkultura“je:

holistická:týkásecelku,kterýjevícenežsoučetjehočástí, určenáhistorií:odrážíhistoriiorganizace, vztaženáktomu,costudujíantropologové:jakojsourituályasymboly, vytvořenásociálně:vytvářenáaudržovanáskupinoulidí,kteřítvoříorganizaci, měkká:(alePetersaWatermanujišťujísvéčtenáře,že„měkkéjetvrdé“), jeobtížnéjiměnit:avšakautořiselišívnázorunato,jakjetotěžké.

Hofstede&Hofstede(2006)taképojednávajíorozdílechmeziorganizačnímianárodnímikulturamiauvádějí,žesenejednáostejnýjevažetytodvadruhykulturymajírozdílnoupovahu.Podlenichseorganizačníkulturatýkápřevážnějenpraktik.

Výšeuvedenépojetíchápemejakourčitoukritikuvymezeníkulturyorganizacezpohledumanage-mentuimarketinguaiprotentoúčeljizdeuvádíme.

9

2.2 Silná a slabá kultura organizace

ProaplikacivymezenísilnéaslabékulturyškolyvkombinacisezdravouanemocnoukulturoujsmečerpaliinspiracezpráceBush(1995)aBush(2003),aleiBedrnová,Novýakol.(1998)aj.

Silnákulturajetvořenasystémemneformálníchpravidel,kterávyjadřujíto,jakselidévětšinoucho-vají.Silnákulturadáválidemlepšípocitoúčelnostitoho,codělají.Usnadňujejasnýpohlednaškolu,vytvářípodmínkyprodobroukomunikaciuvnitřivněškoly,umožňujerychlérozhodování,snižujenárokynakontrolu,zvyšujemotivacialoajalituvšechpracovníkůižáků,snižujefluktuaci,zajišťujestabilitusociálníhosystémuatd.Jepředevšímnositelemzákladníchcílůškolyacelkovéfilozofieřízení,činíškolupřehlednouasnadnopochopitelnou(Jakubíková,2001;Eger,2006).Silnákulturavytvářísynergickýefekt,kterýseprojevujevkoordinaci,integraciamotivaci(Bedrnová,Novýakol.,1998).Slabákulturaseprojevujevkonfliktnízájmovédiferenciacizaměstnancůnebovjejichfragmentacidokonkurujícíchsiskupinneboinízkýmzájmemzaměstnancůoorganizaciaspolečnoupráci.Bush(1995)používátermín„balkanizovanákultura“.Itytokonfliktnídiferenciacemůžemenanašichškoláchzaznamenat.Vtěchtopřípadechseukazujesouvislostsefektivitouškolyadopadnani.Veslabýchkulturáchlidéztrácejíčastím,žesepokoušejízjistit,coajakbymělobýtuděláno.Jsouzderozdílnénázory(Bush,1995)navyučování,vyučovacístyly,disciplínuakurikulum.

Můžemesetakésetkatspojmyzdravánebonemocnákultura.Jejichodlišenílzevysledovatvnázo-rechapostojíchnapětzákladníchoblastí(Mikušová,1999):vztahkokolí;vztahpravdyaskutečnosti;charakterlidsképovahy;charakterlidskéčinnosti;charakterlidskýchvztahů.Zaměřítko„zdravotníhostavu“sepovažujejejichpřipravenostnakrizi,to,zdajsouschopnyaochotnysevyrovnatspro-blémem,čipřímoskrizí.Uzdravékulturyškoly(Satoakol.,2016)setakéuvádíjejípozitivnívlivnavzdělávacíprocesavztahymeziučiteliažáky.

Prezentaceuvedenýchrozměrůkulturškoljsouvelmidůležitépřivzdělávánívedoucíchpracovníkůškol(vizipraktickyorientovanýčlánek,Educational Word,2014).Vedoujednakkrychlejšímupocho-peníproblematiky,jednakkpoznánítoho,jakvyužitelnýjekonceptkulturyškolyprořízenízměnveškoleapročjepotřebnédiagnostikovatstávajícíkulturuškoly.

Metodická poznámka:

Jakonámětproprakticképoužitíuvádímenížeprezentovanývýčetmožnýchpřednostíanedostatkůsilnékulturyorganizace.Opětjejmůžetepoužítpřivýuceškolskéhomanagementunebopřidiskusivesboruškolyauvádětpřitompříkladyzeškolsképraxe.

Jasnýapřehlednýpohlednaorganizaci Bezkonfliktníkomunikace. Rychlénalezenířešeníarozhodnutí. Rychláimplementaceinovací. Máloformálníchpředpisů,nižšínárokynakontrolu. Vysokájistotaadůvěraspolupracovníků. Vysokámotivace.

10

Nízkáfluktuace. Značnáidentifikacesorganizacíaloajalita. Tendencekuzavřenosti. Trvánínatradicíchanedostatekflexibility. Blokacenového. Kolektivnísnahavyhnoutsekritice. Vynucováníkonformityzakaždoucenu. Složitáadaptacenovýchspolupracovníků.

Zuvedenéhovýčtujepatrné,ženejnižšípoložkyvsilné,alenezdravékultuřeorganizacevytvářejívelképroblémypřiplánováníarealizovánízměnykulturyorganizace.

2.3 Proč realizovat změnu kultury školy?

Nazákladěstudiarozsáhlýchliterárníchzdrojůjsmesestavilinížeuvedenýpřehled(Eger,2006):Kulturuškolyjepotřebnéměnit,jestližedocházíknásledujícímokolnostem:

vžitákulturaneodpovídázměněnýmpodmínkámvprostředí, docházíknesouladusvžitoukulturouastrategickypotřebnoukulturou(změnavize,poslání,cílůastrategieškoly,zaváděníkurikulárníreformy), školapřecházízjednévývojovéetapydodalší, docházíkpodstatnézměněvevelikostiškoly(téžoptimalizace), měnísepostaveníškolynatrhuvzdělávání, měníseproto,žesezměnaočekává(trendy,reformyaj.).

Podíváme-lisenavýšeuvedenýzákladnívýčet,jezřejmé,žeodroku1989docházívČRneustálekpodstatnýmzměnámvkultuřenašichškol.Otázkouje,zdajeřídíme,aněkdyjemožnéseptát,zdaořízenívůbecuvažujemeneboseoněsnažíme.

ZpohledukurikulárníreformyazaváděníRVP–ŠVPjezřejmé,žeřadavýšeuvedenýchbodůbylanaplněnaabylazdepotřebazměnykulturyškoly.

Výchozímbodemzměnyjepochopeníkulturyorganizaceazmapovánísoučasnékulturyškoly.Pod-statouzměnyjepřechododvýchozíhostavukestavucílovému.

Implementacenovélegislativyvoblastiškolství,pokračující„optimalizace“školvněkterýchregio-nechazaváděníRVP–ŠVPbylyajsouvýznamnéfaktory,kterénutněvytvářejítlaknazměnukulturyškoly.Změnukulturyorganizacejepřitompotřebnézvažovatzhlediskapřijatéstrategieasoučasnékulturyorganizaceatd.Udáváse(vizrecepcepřístupůEger&Čermák,1999),žepokudsevšedaří,taktrvá3–5let.

Znašehopohledujezásadnímproblémemfakt,žekurikulárníreforma,kterájevýznamnýmzásahemdokulturynašichškol,jedánazákonem.Toznamená,žejepovinnostívedeníaostatníchpracovníků

11

školyjiuskutečňovat.Skutečnostíje,žeexistujíupozorněnízpodnikovéoblasti,žepokudfirmadobřefunguje,jeněkdyvhodnějšíupravitstrategiinežjítprotivžitékultuře.PodobnědřívějšízkušenostizAnglieukazují,žeaspiracecentrálníchorgánůjsouněkdyohroženímprokulturydílčíchškol(Leith-wood,BegleyaCousins,1994).

2.4 Klima organizace

Vsouvislostiskulturouorganizaceseobjevujeipojemklima(atmosféra)organizace.PrávěpřekladArmstronga(2007),aleizroku2015,vnášíspíšezmatekdonejednotnéhochápáníuvedenýchpojmů.Nakonecsesodkazemnadalšíautorypřikláníktomu,žeklimasouvisísvnímánímapopisovánímažejejedinecprožívá.Jednásetedyovnímanýprostorpracovníhoprostředíajezřejmé,žeovliv-ňujechovánízaměstnance(pozorvsouvislostiseškolou,tedyučitele,žáka...).Vtétosouvislostisimůžemepomocivýklademuvedenýchpojmůzhlediskapedagogikyatímjezcela jednoznačnězařaditaporovnat:

Předevšímatmosférasemvlastněnepatří,protožejetospíšepřechodnýstavurčitéhonaladěnínapracovišti(vetřídě),kterývycházízkultury,jeovlivněnsociálnímklimatemakrátkodobějejspouštíučitelé,žáci,aleivelmirůznorodépodněty.(Bohuželpojmyklimaaatmosféraseobvyklezaměňují aběžnírespondentinapříkladpodpojmematmosféranapracovištiprávěmyslívztahynapracovišti!)

Klimajsmeproujasněnínávaznostipojmůupřesňovalinasociální klima, které vyjadřuje kvalitu inter-personálních vztahů na pracovišti,ajezřejmé,žejevícestálé,ajetudížvýznamnousoučástíkulturyorganizace.Pauknerová(2006,s.199)jejvymezujejakocharakter„převládajícíchvzájemnýchvztahůmezijednotlivýmičlenypracovnískupiny,jakojakýsisouladmezijednotlivýmipracovníky“auvádí,žesociálníklimapodmiňujepracovníjednánípracovníků,průběhivýsledkyjejichpracovníčinnosti.

ProblematikuvevztahukeškolstvíujasňujíMacNeil,Prater,Busch(2009)následovně:kulturaorga-nizacebymělabýtnazíranázantropologickéhopohledu,klimaorganizacezpohledupsychologie.Tobyodpovídaloitomu,žezejménaklimatřídyjeobvyklýmtématempedagogicképsychologie aprojehozjišťováníexistujíistandardizovanénástroje.

OvšemLukášová,Novýakol.(2004)vúvodukekultuřeorganizaceuvádějí,žejestudovanázejménazpohleduantropologie,sociologieapsychologie,apokudktomupronášúčelpřidámemanagementamarketing(ježaletakéstavínaantropologickém,sociologickémapsychologickémpřístupu),pakjezřejmé,ojakkomplexnízáležitostsejedná.OstatněSchein (1996) považuje klima v organizaci za jednu ze součástí manifestace její kultury.

Klimaškolyjerelativněstálákvalitavnitřníhoprostředí,jetovnímanéfyzikálníapsychologicképro-středíškoly,včetněvztahůuvnitřskupinamezitěmitoskupinami:vedeníškol,učitelé,žáci,rodiče,komunita(Mareš,Ježek,Mareš,2003–2005).

ZtotožňujemesesvyjádřenímObdržálka(2002,s.71):„Vklimatuškolyseprojevujemanifestacekulturyškolydovnitř…Školní klima je prožívání kultury školy jejími učiteli a žáky.“ Ajendodáváme,že

12

prodiagnostikováníklimatutřídymámekdispozicistandardizovanénástroje,viznapř.Petlák(2006).Zájemceopodrobnější informacektématu„klimaškoly“odkazujemenawwwstránkyNationalSchoolClimateCenterzUSA(jejichdefiniceškolníhoklimatuovšemzasespíšeodpovídápojmukulturaškolyajevrozporusvýšeuvedeným)anawebSociálníklimaškoly(Marešakol.,2003–2005).PodkapitolumůžemeuzavřítnámětemzpráceGruenert(2008).Autorkonstatuje,žekultura školy a klima školy nejsou tou samou „věcí“, ačkoliv to v praxi řada lidí takto směšuje. Takéuvádí,žejedalekojednoduššízměnitklimanežkulturuškoly.Kulturapodlenějpředstavujeosobnostorga-nizaceaklimaočekáváníčipřístupauzavírákonstatováním,že„je jednodušší změnit přístup než osobnost“.Vtabulceuvádírozdíly.Uvedemevýběr:

Klima Kulturaorganizace

Flexibilní,jemožnéjejjednodušejiměnit Potřebujemeřaduletprojejírozvoj

Založenonavnímání Založenanahodnotáchadůvěře

Jevnímánopřivstupu Nelzejijednoduševnímat

Jevšudekolemnás Jenašísoučástí

Cesta,jakvnímámeokolí Cesta,jakrealizujeme„věci“kolemnás

Prvnímkrokempřizměně Určuje,zdajezlepšenívůbecmožné

Jevtvéhlavě Jevtvéhlavě

„Pochopenírozdílůashodmezikulturouaklimatemjepronásvýbornýmnástrojemprozměnunašíškoly.“(Gruenert,2008,s.4).

DOPORUČENÍ:TentometodickýmateriáldoporučujemeipropřípravuředitelůškolvČRamůževhodněsloužitiproprezentaciproblematikysboruškoly.


Vestaršíchpedagogickýchučebnicíchnajdetenejenompojemkulturaaklimaškoly,aleipojemétosškoly,kterýsedřívepoužíval(např.Kalhous,Obstakol.,2002).

ZhlediskaškolskéhomanagementuBush(1995)uvádí,žekulturnímodelysevoblastiřízenívzdělá-vacíchinstitucízačalyvyužívatnapřelomu80.a90.let,azadůležitýpovažuječlánek(Harris,1992),vekterémautorvyzdvihlzaměřenínahodnotyarituályatd.,ahlavnězdůraznilto,želídři mají cen-trální = hlavní roli v ovlivňování kultury organizace.

Napočátkunovéhotisíciletíjižřadaodbornýchpublikacípromanažeryškolobsahujeproblema-tikukulturyškolyajsouprezentoványmetodiky,námětyčipříkladydobrépraxeadalšípřípadové

13

studieproaplikacikonceptuvoblastiřízeníškol.Nadruhéstraněmusímekonstatovat,ževýzkumůsprezentacívýstupůvevědeckýchčasopisechsezaměřenímnakulturuškolvČeskérepublice(ČR)jevelmimálo.

Pravdoualeje,žetémanutněsouvisísřízenímškoly,jejíautoevaluacíasnahouodosahováníkva-litníchvzdělávacíchvýstupůatd.Protodílčívýstupyhodnocenímateriálníchinemateriálních,vněj-šíchnebovnitřníchprvkůčiznakůkulturyškolynajdemeivčetnýchdalšíchstudiíchpublikovanýchvodbornýchpublikacíchvČR.

2.3 Manifestace kultury organizace v aplikaci na kulturu školy

Podrobnýpopiskulturyškolyneníjednoduchouzáležitostí.Propraktickýmanagementvyužívámenástrojzaměřenýnamanifestacikulturyškoly,kterýsejižosvědčilakterýpřiurčitémkompromisupřinášíirelevantnípoznatky(Eger,2006).Můžemetakéuvést,žesedlepojetíScheinzaměřujeze-jménanaartefaktykultury.

NástrojvycházízpráceKulhavého(1993)azaplikace,kterouproškolstvípřipravilaJakubíková(1998).Kulturaseprojevuje(manifestuje)materiálněanemateriálně(viziVanDerWesthuitzenakol.,2005),atosměremdovnitřivněškoly.Vytvořenéčtyřikvadrantytvořízákladprojejípopis.

Tab.1:Základnípřehledmanifestacekulturyškoly

Materiální manifestace Nemateriální manifestace

Manifestace

směrem

ven

budovy,hřiště,školnípozemky

stánkynaveletrzíchavýstaváchatd.

venkovníoznačeníškoly,nápisy,znakškoly,vlajkaškoly

fasády,dveře,oknaajejichvýzdoba

domovskébarvy

oblečenízaměstnanců,někdeistudentů(mnohdyicelkovývzhled)

tiskoviny,vizitky,propagačnímateriályškoly

dárkovépředměty

vzdělávacíprogramškoly

školné,různépoplatky

chovánízaměstnancůižákůvůčiveřejnosti

orientacevčase(dlouhodobý,krátkodobýhorizont)

formynabídkyvýuky

systémmarketingovékomunikace:marketin-govákomunikace,podporaprodeje,PublicRelationsapublicita,přímýprodej,přímýmarketing

vztahyžák–učitel–rodič–společnost

14

Materiální manifestace Nemateriální manifestace

Manifestace

směrem

dovnitř

vstupy,dvory,předzahrádkyivnitřníhřiště,využitíaúpravapozemkůijinýchprostor

vrátnice–jejívzhledauspořádání,mani-festaceúspěchůškoly–tabulecti,výsledkysoutěží,prezentaceúspěšnýchabsolventůškolyatd.

vnitřníprostorybudov(chodby,místnosti,díl-ny,laboratoře,sociálnízařízení,zákoutíatd.)

architektura

barvy,osvětlení,větrání,vytápění

vybavenívnitřníchprostor(stroje,přístroje,nábytekaj.)

informačnísystémy(orientačnítabule,označe-nímístností,aj.)

procesaorganizacevýuky

klima(teploškoly,sociálnítemperatura,etika)

vztahnadřízený–podřízený

formálníaneformálníkomunikaceuvnitřško-lyvšemisměry,tj.nadřízený–podřízený,vy-učující–žák,vedenímezisebou,učitelémezisebou,žácimezisebou,ostatnípracovníciškolyatd.

základníhodnoty,vnitřníetika

hodnotačasu

řeč

hrdinové

příběhy,historky,ceremoniály

vztahkprofesiakvlastnípráci

Projevykulturylzesledovatvrovinědojmů,kteréškolavzbuzujeuvlastníchpracovníkůivširocepojatémokolí,přikomunikaciuvnitřivněškoly,vrozhodovacíchprocesechškoly.

Materiálnímanifestacekulturyškolypůsobízejménanaveřejnost,aletakénažákaajehorodiče.Vizuálnísymbolyposilujíprocesidentifikaceseškolouuvšech,kteřímajíkeškoleblízko.

Snemateriálnímanifestacíkulturyškolysečastopotenciálnížáciajejichrodiče,potenciálnízaměst-nanciaveřejnostseznamujímnohemdřívenežsmateriálnímanifestacíavytvářísiprvnínázornaškolu,kterýmůževelmisilněovlivnitjejichrozhodováníovýběruškoly,nakteréchtějístudovatnebobýtzaměstnáni,býtjejímisponzoryatd.

Předloženátabulkajezáklademprovytvořenípopisukulturyškoly.Jevhodnéjejtvořitvpracovnímtýmuadáleoněmdiskutovatvesboruškoly,popř.sdalšímipartneryškolyapostupnějejdotvářet.

Dílčí závěr

Konceptkulturyškolyjevhodnépojímatkomplexněvrámciproblematikyškolskéhomanagemen-tu,jakseuvádínapříkladvpublikacíchEgerakol.(2006)čiPrášilová(2006).

15

Zhlediskaškolskéhomanagementuzměnakulturyškolysouvisísřízenímzměnveškole,vizipubli-kaceTrojanová(2014)čiTrojan,Trojanová&Trunda(2016).

Utvářeníkulturyškolsouvisíisrůstemautonomiečeskýchškol(Prášilová,2008)asezaměřenímnaautoevaluaciakvalituškol(např.Nezvalová,2002;Vašťatková,2006;Autoevaluace,2007).Jealenutnésiuvědomovattakévlivmnohakulturnašehosvěta,ježjsoudnesnadosah,aaťsitouvědo-mujeme,čine,ovlivňujíkulturuinašíškoly(vizPoore,2005).

K zamyšlení:

PojemkulturaškolyneníalevoblastiškolskéhomanagementuvČRzcelaustálen.NapříkladveVý-ročnízprávěČŠIzarok2014/2015sepojem„kulturaškoly“nevyskytuje.Nicméněnas.41najdeme:„ZhodnoceníČŠIvyplynulo,že97,2%ředitelůškol(ztoho54,8%rozhodněano)seúspěšnědařívytvářetpozitivníklimaškoly,jennecelá3%ředitelůškoljsouvtomtosměruneúspěšná.Řediteléškolvyjádřilipřevážněspokojenostsjednotlivýmioblastmiškolníhoklimatu…Podleučitelůnejméněpozitivněhodnocenouoblastíjemožnostpodíletsenarozhodováníoškole.“

16

3. Kultura školy ve výzkumech

VpředloženékapitolenajdetenejdřívestručnýpopisvymezeníkulturyškolyautoryzČR,kdejeuve-denoivhodnéschémakulturyškolyapříkladmapováníkulturyškolyznašehoprostředí.NásledujíinformacesodkazynaexpertyzeSlovenskaaPolskaanakonecizAnglie,kteréjsouvždyurčitýmpříklademprorozvojteorieškolskéhomanagementu.

Následnějsouprezentoványpříkladyvýzkumukulturyškolysodkazemnačlánkyzvědeckýchčaso-pisů,kterédokumentují,nacosezaměřujevýzkumvrůznýchčástechsvěta.Prozvýšenípřehlednostibylypříkladyzařazenydokategoriídlepoužitéhodesignuvýzkumu.

3.1 Česká republika

NovépojetíškolskéhomanagementusevČRrozvíjíteprvenakonci90.let.Docházíkaplikacipo-znatkůzesoučasnéhomanagementuamarketinguškoly,ježpřinášejíipojemkulturaškoly.Zároveňjenutnépoznamenat,ževýznamnýchzměnainspiracídoznalaipedagogikaasouvisejícídisciplí-ny,protožeizdeseobjevilyvýznamnépodnětyprozměnukulturškol,napříkladvevztazíchučitel ažák,managementškolyapedagogičtíanepedagogičtípracovníci,školaarodičečiabsolventiatd.Reformaškolstvíporoce1989ináslednákurikulárníreformabylyspojenésvýznamnýmizměnamivkultuřenašichškol.

Vreforměvzdělávánívedoucíchpracovníkůškolsestalozřejmým,žekdochceodpovědněříditškolunapočátku21.století,musídbátojejíkulturuasnažitseříditjejízměnydlesoudobýchpoznatkůzmarketinguamanagementu.

VČRasiprvnípojednáníokultuřeškolynajdemevpublikaciMarketing školyodSvětlíka(1996).Zřejměprvnívýzkumkulturyškolsaplikacínovýchpřístupůzmarketinguamanagementurealizo-valivroce1998Eger&Čermák(1999)apozdějiseproblematikakulturyškolobjevilajakosoučástnovýchstudijníchtextůprovedoucípracovníkyškol(Eger&Jakubíková,2000)asamozřejměbylapublikovánaisinspiracízAnglie(Everad&Morris,1996)azeSlovenska(Obdržálek,1998)vpublikaciStrategie rozvoje školy(Eger,Egerová&Jakubíková,2002).

Pojemkulturyškoly,znakykulturyškolyajejísystémspolusdoporučenímanámětypropotřebnéprováděnízměnvkultuřeškolybylypopsánySvětlíkem(1996apotom2006)aEgeremaJakubí-kovou(2000apotom2002).

Uvedemezákladníschéma,kterédoporučujemepoužívatpřiobjasňováníkulturyškoly.Jehopřednostíje,žepřehledněpopisujeprvkykulturyškolyamůžebýtidobrýmzáklademprootevřenídiskusevesboruškoly„okultuřenašíškoly“.

Jádrem,pilířemidušíkulturyškolyjsouhodnoty.Hodnotynabízejísměr,kterýmbysemělivšichnizaměstnancikaždýdenubírat,anávrhchovánívšechzaměstnanců.

Dalšímiprvkykulturyškolyjsousymboly,hrdinové,rituály,mýty,kulturnísíťakomunikace.

17

Hrdinovéjsoumagickéosoby,kterýmibychtělbýtkaždý.Majíosobitýcharakterastyl.Dělajívěcitak,jakbyjechtěldělatkaždý,kdybysenebál.Hrdinovéjsousprávnízaměstnanciškoly.Jestližescházísymboly,scházírituály,důležitéhodnotynemajívliv.Symbolyjsouprokulturuškolyvelmidůležité.

Kulturnísíťjespojenasesilnoukulturou.Jeneformální,másvápravidla,kteránejsoupsaná,jsoualedodržovaná,ajenutnojerespektovat.Tatosíťmáprimárnídůležitostvkomunikačnímprocesuuvnitřceléškoly(Eger,2006).

Obsahpojmukulturaškolysinejlépestručně,alepřehledněozřejmímenanásledujícímschématu,kteréjevytvořenodleSvětlíka(1996a2006)aJakubíkové(1998):

Obr.3:Schémasystémukulturyškoly

Zdroj: Eger, Egerová & Jakubíková, 2002 podle Světlík, 1996

Interakcesmikroprostředím

Symboly chování

RituályCeremoniályProcesvýuky

FunkčníproceduryPravidlaařádškoly

Interakcesmikroprostředím

Verbální symboly

DefinovanécíleKurikulumŘeč

MetaforyPříběhy

Hrdinovéškoly

Vizuální symboly

VybaveníškolyapořádekArtefakty

Logo,propagačnípředmětyInterakcesmikroprostředím

Základní nehmatatelnéprvky kultury

školy

hodnoty

normy

vztahy

18

Výzkumsvyužitímdotazníku,pozorovánímahodnocenímdalšíchznakůškolbylprezentovánnejdřívevčasopisePedagogika(Eger&Čermák,1999)anásledněpublikovanýupravenýdotazníkprohod-noceníkulturyškoly(Eger&Jakubíková,2000,s.23–24)bylajedosudvyužívánvdalšímvzdělávánívedoucíchpracovníkůškolpoceléČR.

Dotazník jezaměřennahodnocenístávajícíkulturyškolyapracuje s tzv.Klimann-Saxtonovoukul-turní mezerou, která vzniká mezi strategicky požadovaným chováním a současným chováním respondentů(skulturnímezeroupracujeiChenginPolakol.2005).Přivýzkumujsmepoužívalitakéoddělenéhozáznamustávajícíkulturyškolypořízenéhomezipracovníkyškolyamanagementemškoly.Rozdílymezistávajícíapožadovanoukulturouameziskupinamirespondentůjsousoučástíanalýzykulturyškolyavýchozímbodemproplánováníjejízměny.

Dotazníkpracujes16položkamivpětistupňovéškále(1=nejhoršíhodnocení,5=nejlepšíhodno-cenípoložky),kdejsoujednotlivéstupněupřesněnydrobnýmpopisem,kterýbybylovhodnénynípo15letechmírněinovovatvzhledemkněkterýmnovýmpojmům(např.školnívzdělávacíprogram).Položkyjsouzaměřenynaspolečnécíle,namanagementškoly(důvěra,řídicístyl),narežimškoly akontroluimotivacipracovníkůavztahymezinimi.Dálejezdehodnocenoprostředíapodmín-kyprovýukuasamozřejměvztahymeziučiteliažáky,komunikacesokolímarodiči,inovativnost aočekávánívýsledkůvzdělávání.

Případovástudiesvyužitímdotazníkujevpu-blikaciEgerakol.(2002,s.62–66).Zdevtextuuvedemejenukázkuvýstupu.

VnížeuvedenéukázcevidítevlevozáznamvýstupuvgrafickéformězISŠ,kdezavedeníškoly jsou2respondentia34zaučitele.Prozdůrazněníodlišnostívnázorechnasoučasnoukulturuškoly jsouvkaždémzáznamubarevněuvedenidvaučitelésodlišnýmnázorem(fialováazelená).Kulturnímezeraajejírozdílyjsoupa-trnéiudruhéhozáznamu,kterýjezmenšíZŠ.Částsboruanonymnívyplněníneprovedla,cožjetakéurčitouinformací.

Obr.4:Příkladyhodnoceníkulturyškoly,záznamhodnocenízasborškolyavedeníškoly

Zdroj, vlastní zpracování, Eger

Vedenín=1,učitelén=17,aleztoho2neplatnéa4nevyplněné!njetedy11

FAKTOR 1 2 3 4 5

SPOLEČNÉCÍLE

DŮVĚRAVEVEDENÍŠKOLY

PŘEVLÁDAJÍCÍSTALŘÍZENÍVEVZTAHUKLIDEM

ŘÍZENÍŠKOLYAORGANIZAČ-NÍSTRUKTURA

ZAMĚŘENÍVEDENÍNAPRACOVNÍÚKOLY

KONTROLA

MOTIVACEPRACOVNÍKŮ

KOMUNIKACEAINFORMO-VANOSTPRACOVNÍKŮŠKOLY

KOMUNIKACEŠKOLYSOKOLÍMARODIČI

INOVATIVNOST

ROZVOJUČITELŮ

PRACOVNÍPODMÍNKYPROVÝUKU

ESTETICKÉPROSTŘEDÍAPOŘÁDEK

VZTAHYMEZIPRACOVNÍKY

VZTAHYMEZIUČITELYAŽÁKY

OČEKÁVÁNÍVÝSLEDKŮVZDĚLÁVÁNÍ

??vtétopoložcedvarespondentivynechalihodnocenísoučasnéhostavu

Vedeníškoly současný požadovanýstavUčitelécelkem současný požadovanýstavZtohoučitelA současný stavZtohoučitelB současný stav

19

Upozornění:

Právěudotazníkunakulturuškoly,kdejsoupo-ložkyzaměřenéinahodnocenívedeníavztahůmeziučitelisestává,ževkultuře,kteráneníotevřenádiskusi,někteřírespondentidotazníkynevyplní.Totojenutnébrátvúvahupřirealizacidotazovánívpraxi,objasnitúčelaadministrovattak,abybyladůvěrarespondentůvanonymi-zaci dat.

Jakopoznámkuuvedeme,ženenímožnékulturuškolyhodnotitjennazákladěvýstupuztohotodotazníku,alejevhodnézískatvícedatrůzný-mimetodami(hloubkovérozhovory,studiumdokumentůškoly…)atynejlépetriangulovat.

RozsáhlývýzkumkulturyčeskýchškolprovedltýmPolakol.(2005),kterývydalpublikaciKul-tura školy, nanížseúčastniliizahraničníexperti.Přihledánípojmukulturaškolyautořipopisujíinspiracezmanagementu,zantropologie,zesociologieicelkovýintegrativnípřístup(Polakol.,2005,s.7–17)atvrdí,že„každázesledovanýchinspiracíprohledání,resp.vymezovánípojmukulturaškolymásvůjpotenciálnívýznam“.(Polakol.2005,s.17).

Vempirickéčástipublikaceprezentujídotazníkovéšetřeníkulturyškoly,kdesledovanýmioblastmibyly:shodanaprincipech,vytvářenívizeaprocessměřováníkní,otevřenostškoly,stylřízeníavede-ní.Dálevývojaproměnaškoly,kolegiálnípodpora,fyzicképrostředíškoly,profesnírůst,neformálníživotškolyapráceskonfliktem.

Přizpracovánívýpovědí168ředitelůškolbylapoužitadeskriptivnístatistika,alebylyhledány ikorelacemezioperacionalizovanýmiproměnnými.

Vdruhéčástipublikacejsoupříspěvkyřadyzahraničníchexpertůzněkolikazemínatémakulturyškoly,kteréspíšepředstavujíširokéspektrummožnýchpohledů.

Vzávěrečnýchpoznámkáchkpoznáváníkulturyčeskéškoly(Polakol.,2005,s.10)jezdůrazněno,žejepotřebnépoužítinterdisciplinárnípřístup,žemožnosti empirického zkoumání jsou omezené ažeje potřebné rozlišovat rychlou diagnostiku od hlubšího poznání kultury školy. Autořitakézdůrazňujírozdílmezirovinouobecnou(okulturáchškol)ajedinečnostíkulturykonkrétníškoly.Tuprezentujívpodrobnépřípadovéstudii,ježpropoznánízvolenékulturyškolyvyužívátakévícemetod.

Vedenín=2,učitelén=34,(jedendotazníknebylhodnocenprojenčástečnévyplnění)

FAKTOR 1 2 3 4 5

SPOLEČNÉCÍLE

DŮVĚRAVEVEDENÍŠKOLY

PŘEVLÁDAJÍCÍSTALŘÍZENÍVEVZTAHUKLIDEM

ŘÍZENÍŠKOLYAORGANIZAČ-NÍSTRUKTURA

ZAMĚŘENÍVEDENÍNAPRACOVNÍÚKOLY

KONTROLA

MOTIVACEPRACOVNÍKŮ

KOMUNIKACEAINFORMO-VANOSTPRACOVNÍKŮŠKOLY

KOMUNIKACEŠKOLYSOKOLÍMARODIČI

INOVATIVNOST

ROZVOJUČITELŮ

PRACOVNÍPODMÍNKYPROVÝUKU

ESTETICKÉPROSTŘEDÍAPOŘÁDEK

VZTAHYMEZIPRACOVNÍKY

VZTAHYMEZIUČITELYAŽÁKY

OČEKÁVÁNÍVÝSLEDKŮVZDĚLÁVÁNÍ

?otazníkznamenáchybějícíhodnocenívpoložce

Vedeníškoly současný požadovanýstavUčitelécelkem současný požadovanýstavZtohoučitelA současný stavZtohoučitelB současný stav

20


ZávěryEgerakol.(2002)aPolakol.(2005)seshodujívdoporučeníchkanalýzečidiagnostikováníkulturykonkrétníškoly.Každáorganizace–školajejedinečnáakulturajepozorovatelnázejménadlejejíchprojevů.Některéhlubšíroviny(vizpojetídleSchein)jsouobtížněrozpoznatelnévněorgani-zace.Kombinacímetodvčetněhloubkovýchčiskupinovýchrozhovorůčizúčastněnéhopozorovánímámešancivěrohodnějipopsatkulturuorganizace.Využitídotazníkuastudiumdokumentůaarte-faktůmohousloužitkzákladnídiagnostice.Navíc,jakjsmezjistilizpraxe,tam,kdejekulturaslabá,apřípadněinemocná,jepravděpodobné,ženedostanemeúplnéavalidníodpovědi.

KolektivautorůpodvedenímPolapublikovalsvévýstupyinamezinárodníúrovni(Pol,Hloušková,Novotnýetal.,2007)aivdalšíchletechsezaměřovalnajinénežjenmanažerskéinspirace,cožseodrazilonapříkladvpublikacíchDemokracie ve škole(Pol,Rabušicová,Novotnýakol.,2006)neboKdyž se školy učí(Pol,Hloušková,Lazarová,Novotný,Sedláček,2013).Zejménavposledněuvedenépublikacijepatrnýsmíšenýpřístupkvýzkumuproblematikysoučasnéškoly.Kulturyškolysetýkáanalýzašestifaktorů:vize,spolupráce,materiálníaorganizačnípodmínky,vnějšípodpory,individuálnípostojařízení,aleikapitolazabývajícíseškolnímvzdělávacímprogramem,vzdělávacímivýsledkyžáků,spolupracísrodičiatd.

Vnašempojetí jsmekulturuškolyařízeníjejíchzměnzařadili jakovýznamnousoučástpublikaceŘízeníškolypřizaváděníškolníhovzdělávacíhoprogramu(Eger,2006).

ZmarketingovéhohlediskapoužívámevČRdefiniciJakubíkové(2001):

„Kultura škol je vnitřním fenoménem, který je primárně vytvářen a využíván v oblasti řízení a vztahu k vlastním zaměstnancům školy. Jedná se o souhrn představ, přístupů a hodnot ve škole všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných.“

Projevujesevespecifickýchformáchkomunikace,realizacejednotlivýchpersonálníchčinností,způ-sobechrozhodováníředitelůškolajejichzástupců,celkovémsociálnímklimatu,apředevšímvespo-lečném,přibližněshodnémnáhleduučitelůadalšíchzaměstnancůškolynaděníuvnitřškoly,vjejichobdobnéinterpretaciahodnocení,vevzhledubudov,učeben,šaten,dvorů,hřišť,školníchjídelenatd.,cožznamená,žeseprojevujemateriálněinemateriálně,uvnitřivněškoly.(Jakubíková,2001)„Jenehmatatelná,alenenepoznatelná.Vzniká,rozvíjíse,případněseměníčizanikávurčitémzcelakonkrétnímčaseamístě.“(Bedrnová,Novýakol.,1998).Kulturaškolymápřímýinepřímývlivnacelkovévýsledkyškoly.

SouhlasímesPolakol.(2005),žekultura školy je celistvým pojmem, který spojuje jednotlivé oblasti fungování školy.

Zdejepotřebnéuvést,žepodobnoudefiniciuvádíiBarth(2006,s.160):

Kulturaškolyjesložitýmsouboremnorem,postojů,očekávání,chování,hodnot,ceremoniálů,tradic imýtů,kteréjsouhlubocezakořeněnyvsamotnémjádruorganizace.Kulturajehistorickypřenášenýmvzoremmyšlenívtomsmyslu,žemásíluovlivňovat,cosilidémyslíajakjednají.

21

DodimenzíkulturyškolypotomBarth(2006)zařazuje:

Cíle,zaměření,hodnoty. Interakce/vztahy. Ceremoniályatradice. Systémykomunikace. Distribucivlivu,mocarozhodování.Morálku,očekáváníefektivity. Fyzicképrostředí.

Jeevidentní,žetotovymezenípojmuvycházízpodobnýchmezinárodněuznávanýchzdrojůkekul-tuřeorganizaceobdobně,jakjejakovýchozípoužíváJakubíková(1998),adimenzenaplňujíschémakulturyškoly(Světlík,1996;Jakubíková,1998),vizvýše.


Vpraxičastodocházíkpoloženídotazu,kdejevuvedenýchdefinicíchvztahučitel–žákčiučitel–ro-dič?Tojerelevantnídotaz,kterýobvykleprameníztoho,žetazatelmápedagogickévzděláníajesivědomtoho,žezejménavevšeobecněvzdělávacíškolejsouhlavnímiaktéryučitelé,žáciarodiče.Nadruhéstranětoaleukazuje,žetazatelmájenzákladníčižádnévzděláníazkušenostizmanage-mentuamarketingu,protožejinakbypodobnýdotaznepoložil.

Stručně:kulturaškolyjeskutečněkonstruktajeprimárněvyužívánprořízeníškoly.Hnedpotomjealevevymezenípojmuvždyuvedeno,žesejednáohodnoty,normyavztahy+představy,přístu-py…všeobecněsdílenéadlouhodoběudržované.Vtomvšemseneustáleprolínáinterakcetěchtosubjektůavýstupemjejejichpozorovatelnéchováníatd.Podobněvmnohatzv.artefaktechseodrážíinterakceuvedenýchhlavníchaktérůvčetněmanagementuškoly,aleidalšíchstakeholderů(zřizovatelé,ČŠI,zaměstnavatelé,dalšíorganizace…).

Další výstupy z výzkumu kultury škol v ČR

VýzkumkultursouboručeskýchzákladníchškolbylprezentovánvčasopiseE+M, Ekonomie a Man-agement (Eger,2010)aaplikacistejnéhovýzkumnéhonástrojenajdemeivpříspěvkuHornáčková,Princová,Šimková(2014),kterýjezaměřennamateřskéškolyvČR.

VýzkumEgera(2010)využívávýšeuvedenéhodotazníkuprohodnoceníkulturyškolyaporovnávávýstupyza3šetřenísrůznýmpočtemrespondentůzezákladníchškolod49do84.Vprvnímvroce2002hodnotiliředitelékulturusvéškolypředimplementacínovéhoškolskéhozákona,vedruhémvroce2007sejižjednalooobdobísprvnímizkušenostmiuimplementaceškolníchvzdělávacíchprogramů,kterézasáhlydokulturškol.Třetíšetřeníjepotomzroku2009.

Největšíkulturnímezera(rok2002)bylazjištěnavpoložcekontrolaveškole(1.3),komunikaceškolyskomunitouarodiči(1.2),vztahymeziučiteliažáky(1.2),režimškolyaorganizačnístruktura,mo-tivacepracovníkůapracovnípodmínkyprovýuku(1.1).Vroce2007bylanejvětšíkulturnímezeraoznačenavedoucímipracovníkyškolvpoložkáchspolečnécíleakontrolaveškole(1.4),komunikace

22

školyskomunitouarodiči(1.3),motivacepracovníků,vztahymezipracovníkyavztahymeziučiteli ažáky(1.2).Vroce2009respondentiuvedlinejvětšíkulturnímezeruopětvpoložcekontrolaveškole(1.8),společnécíleavztahymezipracovníky(1.5),komunikaceškolyskomunitouarodiči(1.4),režimškolyaorganizačnístrukturaavztahymeziučiteliažáky(1.3)anověvkomunikaciaposkytováníinformacíokolíškoly(1.2).

Ikdyžsejednalooomezenýsouborrespondentůazrozdílnýchzákladníchškol,jepatrnézvětšová-níkulturnímezeryvhodnocenírespondentůpozměnách,kterépřineslaimplementacekurikulárníreformyvČR.SvědomímomezenívýzkumuzhlediskasouborujemožnézávěrypoužítpřidiskusiokultuřeškolyvČR.

TřetímvýzkumemsezaměřenímnakulturuškolvČR,kterýjetaképublikovánvevědeckémčaso-pise(vuznávanédatabázi),jestudieMoore(2013).Popisujezměnykulturnašichškolporoce1989 aanalýzuprovádínazákladěhloubkovýchrozhovorůsučiteli,kteřípopisujístavpředrokem1989 apotomvprůběhuporevolučníchzměn.Účelembylozachycenívlivudynamickýchzměnvespoleč-nostinakulturuškolprostřednictvímvýpovědíaktérů–učitelů.

3.2 Kultura školy – zahraniční inspirace

SlovenskoZezahraničíjenámnejblížeSlovensko,kderozvojškolskéhomanagementuporoce1989probíhalpodobnějakovČR.NejuznávanějšímslovenskýmexpertemjeObdržálek(1998,2002),kterývesvémtextuprokázalnáslednoudůležitousouvztažnost:kulturaškoly–klimaškoly,spokojenostpříslušníkůškoly–efektivitaškoly.VesvépublikaciŠkolaajejmanažment (2002)mázařazenuikapitoluKultúraškolyaklímaškoly.InspirujesepodobnějakovšichniautořipojetímkulturyodHofstede(viziLuká-šová,Novýakol.,2004),aleiodjaponskéhoautoraOuchiavsouvislostiskulturouškolyzdůrazňujevýznampropojenéadoplňujícísekomunikace.

Témakulturyškolyzdemáipedagogickýrozměr,atovsouvislostisřešenímklimatuškoly,viznapř.Petlák(2006)čiHlásna,Horváthová,Mucha&Tóthová(2006).

KomplexnívýzkumproblematikymanagementuveškolstvírealizovaltýmpodvedenímObdržálek,Polákakol. (2008).Publikacepoteoretickéčástiobsahujevýzkumsebehodnoceníředitelůškol,apředevšímjejichvyjádřenísekvýznamnosti jednotlivýchmanažerskýchoblastí.VýsledkybylyrealizoványnavysokémpočtuředitelůškolzeSlovenska.Zanejdůležitějšíoblastivmoduluřízeníškoly jakoorganizacebylyoznačeny:plánováníčinnostiškoly,využívání ICT,prezentováníame-dializaceškolyaorganizačnístrukturaškoly.Vmodulupedagogickéřízeníškolytobyly:úspěšnáevaluaceškoly,vytvářenístrategierozvoješkoly,řízeníinovacívzdělávacíchosnov,vytvářenítýmů aspoluprácesmetodickýmiorgány.

Výzkumukázal,ževětšinaředitelůškolsprávněpovažujezasvůjcílzabezpečenířízenípedagogickéhoprocesu,kvalityškoly,avšak,jakukázalvýzkum,představyotomjsoudiferencované.

23

VbývalémÚstavutechnologievzdelávaniaUKFvNitřebylaúspěšněobhájenařadadisertačníchpracízaměřenýchnaoblastškolskéhomanagementu.Tentoústavvýznamněovlivnilirozvojškol-skéhomanagementuvČRpořádánímmezinárodníchkonferencíavydávánímčasopisuTechnológia vzdelávania,jehožčlánkyjsoustáledostupnénawww,alesvojičinnostukončilvroce2013.

VsoučasnédobějehlavnípředstavitelkouškolskéhomanagementunaSlovenskuPisoňová(2011),kterásevěnujeproblematicerozvojemanažerůškolavroce2014iniciovalavznikstudijníhotextu:Školskýmanažmentpreštudijnéodboryučiteľstvaaprípravuvedúcichpedagogickýchzamestnancov,najehožvznikusepodílelařadaslovenskýchičeskýchexpertů.Kulturaaimageškolyjsoustručnězmíněnynas.171–173(EgerinPisoňováakol.,2014).Vpublikacinajdemetématavztahujícísekteoriiškolskéhomanagementu,kpedagogickémuřízeníškoly,křediteliškoly,keškolskémumar-ketingu,kvedenílidíveškole,kevaluaciaautoevaluaciškolatd.

PolskoTaképřirozvojiškolskéhomanagementuvPolskujetémakulturyškolysoučástíučebnicčistudijníchtextůprovedoucípracovníkyškol,viznapř.Elsner(1999)čiDziergowska(2000).

Elsner(1999)poukazujenanejednotnostpojetípojmu,aleinadůležitostkulturyškoly,kterámůžebýtbariérouprorozvojarealizacipotřebnýchzměnveškole.OdkazujesevtypologiinaHandyhokulturnímodelyorganizace.TextDziergowské(2000)nabízídotazníkprohodnoceníkulturyškoly ajednoduchýnástrojprojehovyhodnocení.Dziergowskavklíčikdotazníkupracujestypologií:kulturamoci,kulturarolí,kulturaúkoluakulturaosoby.

VPolskuvycházíkvalitníčasopisDyrektor szkolyanadotaz„kulturaszkoly“nabízípřes1400výstupůvyhledávánívčasopise.

PojetíPolaakol.jsoupodobnédalšípublikaceodautorkyElsnerzaměřenénaškolujakoučícíseorganizaci(Elsner,2003)čiřízenízměnveškole(Elsner,2005).NicméněuElsnerjepatrnějšíinspiracezoblastimanagementu.

PorovnánívzděláváníředitelůškolzČR,Slovenska,PolskaaSaskajeobsahemčlánkuEger,Pisoňová,Tomczyk,kterýjeaktuálněveforthcomingarticlesvčasopiseInternational Journal of Management in Education,ajeznějnepřímozřejmé,jakjeproblematikakulturyškolyzahrnutavsoučasnémobsahuvzdělávánívedoucíchpracovníkůškol.

AnglieNakonecvstupnímezinárodníinspiracesinechávámeAnglii.Tatoinspiracevroce1996projektemzaměřenýmnalektoryškolskéhomanagementuvČRasinejvíceovlivnilasoučasnýškolskýman-agementvČR.ProjektPharerealizovanýpodNárodnímvzdělávacímfondemaÚstavemvýzkumuarozvojevysokéhoškolství(vizKalousakol.,1997)ovlivnilvzniktzv.funkčníhovzděláváníředitelůškolvČR,včetnězařazeníproblematikystrategierozvoješkolakulturyškoly.InspiracíbylazejménapublikaceEverard&Morris(1996),práceBush(1995)asamozřejměworkshopyastážsezaměřenímnaškolskýmanagementvHolandskuavAngliiprolektoryzČR.

24

NovějšípojetíškolskéhomanagementupotompředstavujenováverzepublikaceEffective School Management (Everard,Morris&Wilson,2004)apraktickyorientovanýstudijnítext(Fidler,2002),kdeods.140najdememateriályproaktivityzaměřenénapoznáníaevaluacikulturyškoly.

Vtétosouvislostichcemetaképoznamenat,ževzahraničí(azejménavAnglii)jevelmidiskutovánpojem„distributedleadership“,kterýsouvisísezmocňovánímzaměstnancůadelegovánímpravo-mocíiodpovědnostiveškole(Bush,2013).VČRsetoutoproblematikouzatímpřímonikdonezabý-vá,alevzhledemkvlivuředitelezejménavmenšíškolenajejíkulturujetonesmírnědůležitétéma(porovnejtesinformacemiovýstupechzvýzkumů,vizdále).

Inspirace z vědeckých časopisů

Nejnovějšíinspiracejepotřebnéhledatvevědeckýchčasopisechsvelkoutradicí.Například:Educational Management Administration & Leadership, International Journal of Educational Man-agement, Educational Administration Quarterlyaj.

NapříkladčasopisEducationalManagementAdministration&Leadershipnabízíaktuálněvesvémvyhledávánínadotazschool culture929výstupů,znichžřadajsouodbornéavědeckéčlánkyzaměřenénakulturuškolyskutečnězceléhosvěta.

Pro objasnění toho, jak je realizován výzkum v oblasti kultury školy ve světě a na co se dále konkrétnězaměřuje,uvádímevýběrzpřehleduprvních100zdrojůzobrazenýchvevyhledávánípres-tižníhonakladatelstvíSAGE,ježseorientujenaspolečenskévědyavzdělávání.

3.3 Příklady převážně kvalitativních přístupů výzkumu kultury školy

NapříkladLance(2010)sledujenadvoupřípadovýchstudiíchklíčovéhodnotyvedoucíkutvářenípo-zitivníkulturyškoly.StudiejsouzpracoványnadvouetnickydiverzitníchzákladníchškoláchzAnglie,kterébylyvybrányprojejichinovativnostvevzdělávacímprocesu.Případovástudiezdebylazvolenajakovhodnámetodapronalezeníodpovědínavýzkumnéotázkyaprozachyceníproblematikyvdy-namickyseměnícísituaci.Jevyužitopokládáníotázek(rozhovory),pozorování(včetnězúčastněnéhopozorovánískupinžáků)astudiadokumentůspoznámkou,žesledovánívpraxiproběhloběhemdvoulet.Bylapoužitatriangulaceuvedenýchmetod.

TriangulacivkvalitativnímvýzkumupoužívajíiVanDerWesthuitzenakol.(2008)přihledánívztahuorganizačníkulturyveškoleadisciplínystudentů.Triangulaci=křížovouvaliditu(Gavora,2010),jakopřístupkpodpořevalidityvýzkumurozhodnědoporučujeme.

Lance(2010,s.122)prezentujejakojedenzhlavníchvýstupůhodnotyředitele,kterévedoukutvářenípozitivníkulturyškoly.Jsouto:angažovanostveškole,respektkdětem,rodičůmakomunitěvevzta-hukevzdělávání,důvěraapodporažákůvjejichučeníse,péčevčetněoptimismu,eticképovědomí.Vestudiisezaměřujenato,jakéjeoceňovánížáků,komunityapracovníkůškolyazasrdcekulturdvousledovanýchškolpovažujeto,jakjsouoceňováni(jaksivážížáků)žáciškoly(tzv.„hlubokápéčeoděti“).

25

PodobnězaměřenájeipřípadovástudieBrownIII(2015),kterádokládá,žebudovánímdůvěrymůžeředitelzákladníškolyzměnitjejíkulturu.Vtomtopřípaděseředitelzaměřilnatřioblasti:budovánídůvěryspartneryškoly(stakeholders),zlepšenístudijníchvýsledkůžákůarozvojpozitivníhoklimatuveškolníkomunitě.PodobnědohloubkyzkoumajívlivředitelenautvářenípozitivníkulturyškolyvzaměřenínaučiteleHaiyanakol.(2016)napříkladězákladníškolyzeŠanghaje.Kvalitativnípřístupapřípadovástudiejsoutedyvelmičastopoužíványprodeskripcikulturyavyvozenípoučenízpopsanéhopřípadu.

Dexteraj.(2016)sezabývajíproblematikouvztahůmeziučiteliažákyavytvářenímpozitivníhopro-středíveškole,péčí,kterouvěnujíučitelésvýmžákům.Přitomsledujíikulturníajazykovérozdílymezivyučujícímiažáky.StudiebylarealizovánavUSAsezaměřenímnaškolysvelkýmiminoritami(Hispánci,černoši,Asijci).

Vevýzkumubylypoužitypolostrukturovanérozhovoryapřístupzakotvenéteoriesdoplněním odotazníksdemografickýmidaty.Dálebylypořízenykratšívideozáznamy.Jednímzvýstupůjezdůrazněnírolejazykavmultikulturníškole,tzn.,žejevýhodou,pokudučitelznáijazyk(akulturu)minorit.PodobnátématamohoubýtzajímaváproněkteréspecifickéškolyvČR.

Angelides(2001)uvádívúvodusvéstudie,žehledánovoucestu,jakrychleporozumětkultuřenapracovištiatímiconejrychlejipomociefektivnostivevzdělávání.Domníváse,žeanalýzoukritickýchincidentůmůžeučitelrychlemonitorovatsituaciazískatzpětnouvazbu.Dlenašehonázoruseopětjednáodílčípřípady=případovéstudie.

Angelides(2001,s.25)uvádí,žetradičnějekulturanapracovištistudovánaetnografickýmipřístupy, azejménazúčastněnýmpozorováním.Totovyžaduječasajezdepotřebarychléhomonitoringukultury.Kritickýmincidentemmůžebýtsituace,kteránastanevkaždodennímživotěvetřídě,apodstatnéjeto,jakoudůležitostavýznamnostjípřisoudíme.Autoruvádí,žejetonapříkladsituace,kteráilustrujedodržovánínoremveškole.Dáledoporučujepoužítnásledujícíotázkykpopisuaanalýzekritickésituace(upraveno):

Čízájmyseprojevují(podporují,neboodmítají)vkritickésituaci? Kterépodmínkypodporujíčivzbuzujísledovanouakci? Jakámoc(lépejakévztahy)jevakcizobrazenameziředitelem,učiteli,žáky,rodiči? Jakéstrukturální,organizačníakulturnífaktorymohoupředcházetsituaciavéstučiteleažákykalternativnímujednání?

Dálejsouvpříspěvkupopsánytřipříkladyajezřejmé,žesejednáočistěkvalitativnípřístupzhle-diskametodologie.

Guaetano(2007)řešívelmiklíčovýproblémvevztahukekultuřeškoly,ato,jakvícevtáhnoutrodičežákůdočinnostiškoly.OpětsejednáoproblematikuzUSAařešeníkooperacespříslušníkyjinýchkultur.Článekpopisujerealizacitříletéhoprojektuzaměřenéhonainterkulturníproblematiku.Zhle-diskametodologiesejednáopřípadovoustudiiskvalitativnímpopisem.

VelmizajímavétémapředstavujíTruong,Hallinger&Sanga(2016),kteřísezabývajírozhodovánímředitelůškolveVietnamuazkoumánímvlivuHofstedehokulturníchdimenzínajejichrozhodování.

26

Využívajípředevšímdílčíchpřípadů–případovýchstudiíapolo-strukturovanéhorozhovoru.Výstupypotvrzujívlivkulturníchtradickonfucianismunarozhodováníředitelůškol,atedyivlivukontextunasociálníklimavorganizaci.

DalšíinspirativnívýzkumspojenýsproblematikoukulturyškolyprezentujeAcosta(2006).JednáseoporovnánídvoustředníchškolzBuenosAiresahledáníodpovědinafakt,žeškolashoršímipodmínkamidosahujevyššíchvzdělávacíchvýstupů.Problémjeřešenzpohledužáků,učitelů amanagementu.Vstupnípopisškolsezaměřujenaprávo(legislativu),kulturuaetikuzhlediskajejichvlivunaspolečenskývývoj.Realitajepopsánajakopříkladčipřípadovástudieajsouvy-užityzejménarozhovorypřisběruinformací.Kvalitativnípopis„úrodnéhoprostoru“jezaložennanásledujícíchčtyřechfaktorech:inkluzivnímprostředíavytvářenílokálníkulturyškoly,spojenímanagementu(osobní,kolegiální)ajehotýmusorganizací,vlivunovýchmediátorů(psycholo-govéadalšízaměstnancipodporujícíkomunikaci),kulturyefektivníškolyjakoživéčičinorodéorganizacesaktivnímzapojenímvšechhlavníchaktérů.Vzávěrech jsouuvedenadoporučeníprorealizacizměnvtypuškol,nakterébylzaměřenvýzkum.

TémavlivualternativníkulturyvsouvislostiskulturouškolysledujestudieSernhede(2001).Studiejezaměřenanaproblémyšvédskýchškolzokrajovýchčástíměst,kdeseprojevujevlivmultiet-nickéhoprostředí,kdenaškolupůsobíkulturyoslovujícímladélidivjejichčasetrávenémmimoškolu.Zdejepřímojmenovanáhip-hopkulturaazdůrazněnjejívlivvoblastiinformálníhoučení.

Autorvúvoduuvádí,žepřibližně50%mladýchlidíztěchtoškolneukončiloúspěšněminimálnějedenpředmět(2008)aztohotodůvodunemohlipokračovatvestudiunavysokéškole.Zároveňbylpozorovánrostoucívlivvytvářenýchlokálníchkulturmezimladýmilidmi.Vempirickéčástivýzkumubylyrealizoványrozhovorysmladýmilidmi,prostřednictvímnichžseautorsnažillépeadohloubkypoznatvýšenaznačenýzákladníproblém,kterýsejistěnapř.ivjinévariantěmůžeobjevovativČR.

3.4 Příklad aplikace smíšeného výzkumu kultury školy

StudieprezentovanáEilers&Camacho(2007)sesoustřeďujenajednuškoluazachyceníjejíhovývojeaformovánínovékulturyškoly.Případovástudiedokazuje,žepozitivněorientovanévedeníškolysezaměřenímnarozvojspoluprácepřipodpořenadřízenýmorgánemmůžedramatickyzměnitškoluivkrátkémobdobí.Zhlediskavýzkumubylypoužitykvalitativnípřístupyspojenéspřípadovoustudiíakvantitativníšetření.Kombinacemetodumožňuje lépezachytit změny avýstupy.Bylapoužitadotazníkovášetření,pozorovánívetřídách,strukturovanérozhovory,focusgroup,pozorováníporadučitelů,analýzařadydokumentůaj.vprůběhudvoulet.

3.5 Kvantitativní přístupy ve výzkumu kultury školy

VýzkumGruenert(2005)bylzaměřenýnaspolupracujícíkulturuajejívlivnadosahovánívýsledkůstudentů.Databylazískánakvantitativnímpřístupemna81školáchv Indianě.Spolupracující

27

kulturaškolyjeautoremsodkazynadalšízdrojecharakterizovánajakota,kderozvojučitelůstavínavzájemnépodpoře,společnépráciadůvěřevespolečnéhodnoty,ajevnímánajakonejlepšípodmínkaprovzdělávánísejakučitelů,takiučenísestudentů.Ušestifaktorů(konstruovány z35položek)spolupracujícíkulturybylahledánakorelacekvýstupůmvzdělávání(matematika ajazyk)žákůastudentů(většinousejednaloostředníškoly).Mezišestklíčovýchfaktorůpatřilo:leadershippodporujícíspolupráci,spolupráceučitelů,profesionálnírozvoj,shodanaúčelu(vlivmise),kolegiálnípodporameziučiteli,účastnavzdělávacímprocesu(zdekvalitakomunikacesrodiči).Studiepotvrdila,žespolupracujícíkulturaškolysepozitivněodrážívevýsledcíchvzdě-lávacíhoprocesu.

Dumay(2009)vlastněřešístejnétémaahledávztahmezikulturouškolyaúspěchystudentůvestudiu.Najednéstraněhodnotíjednotnostučitelůavedenízhlediskakulturyškolyanadruhéstraněvýstupystudentůvmatematice.Výzkumbylrealizovánv52školách,125třídáchs2595žákya817učiteli.Studentivyplňovalidva testyvevztahukvýstupůmvmatematicea jedensebehodnoticídotazníkaučitelévyplňovalidotazníkzaměřenýnasebehodnocení,leadershipakooperaciučitelů.Výsledkyukázaly,žehomogenníkulturaškolyjespojenastransformačnímleadershipemřediteleškolyaskolektivnímrozhodovánímučitelůvevztahukpedagogickémuprocesu.Neprokázalseefekthomogenníkulturyajejíchhodnotnadosahovanévýsledkystu-dentůvmatematice,alečástečněseprokázalefektspecifickýchskupinveškole.Výzkumpracujesproměnnými,hypotézamiastatistickýmzpracovánímdat,včetněposuzováníkorelacímezioperacionalizovanýmiproměnnýmiatd.Vpřílozejsouuvedenypoužitépoložkykulturyškoly.

VýzkumMacNeil,Prater&Busch(2009)jezaměřennaklimaškolyvrámcijejíhozařazenídokulturyškoly(vizvýše).Bylorealizovánorozsáhlédotazovánína29školáchvTexasu,respondentybylistudenti(24648)aučitelé(1727)svyužitímdotazníkuzaměřenéhonapřehledozdravíorgani-zace.Tenmá10dimenzí(volněpřeloženo):zaměřenínacíle,adekvátníkomunikace,optimálnírozloženímoci,využitízdrojů,koheze,morálka,inovativnost,adaptace,adekvátnířešeníproblé-mů.Celývýzkumjevztahovánkleadershipuajehovlivunaklimaakulturuškoly.Prozařazeníškolbylpoužitjimisestavovanýrating.Vevýstupechvýzkumubylomimojinékonstatováno,žepříkladnéškolydemonstrovalyvysokéskórevevšechdimenzíchdotazníkuorganizačníhozdra-ví.Zejménadimenzezaměřenínacíleaadaptacemajívlivnazdravíorganizacea jejíkulturu apodporujíúspěšnoststudentůvjejichstudijníchvýstupech(academicsuccess).

3.6 Přehledové studie – rozvoj teorie o kultuře školy

Takémůžemenajítvědeckévýstupy,kteréřadímespíšedooblastimetaanalýzy,kteráshrnujepo-znáníurčitéoblastiakomparacíasouhrnemvytvářínovépoznání.Fallon,O’Keeffe&Sugai(2012)publikovalistudii, jež jezaměřenanakulturuakontextveškoláchsvlivemnachovánístudentů.Kroměvstupníhokonstatovánínejednotnostianejednoduchostidefinováníkulturyuvádějí,žeškolyjsoustálevícediverzitníaževlivmátakéto,žestudentistálevícetrávíčasmimoškolu,kdenaněpůsobívýznamnévlivy.Analyzovalicelkem28studií,ztoho21kvalitativnícha8kvantitativních.

28


Zvýšeuvedenéhomezinárodníhopřehleduvýzkumukulturyškolyjepatrné,žesekpoznáváníkulturyškolvyužívajíkvalitativní,kvantitativníismíšenépřístupykdesignuvýzkumu,adokoncejemožnéstudovatičlánky,ježpředstavujímetaanalýzudosavadníchzdrojů.

Vkvalitativnímpřístupusezejménapoužívajímetodyprovytvářenípřípadovýchstudií.Jednáseo:

Hloubkovérozhovoryapřípadněpolostrukturovanérozhovory. Skupinovédiskuse,tedyfocusgroups. Zúčastněnépozorování. Odloženépozorování(skrytépozorování)–videozáznamysituacíčiakcí. Kvalitativnípopisahodnoceníartefaktůškoly.

Vkvantitativnímpřístupusezejménavyužívají:

Různédotazníky,častosvyužitímškál. Statistickézáznamyoškoleavzdělávacímprocesu. Kvantitativnírozbordokumentůškoly.

Některéstudiepoužívajívevýzkumusmíšenýpřístupajetomutakivestudiích,kterépublikovalivČRPolakol.(2005)aEger(2006).Navícprozvýšenívalidityvytvořenézprávyokultuřekonkrétníškolydoporučujemepoužívattzv.triangulacimetodčidat.

ZákladnípopisvýzkumnýchmetodadesignuvýzkumuvizPunch(2008)aGavora(2010).RozšířenýdleGray(2009)aspeciálněsaplikacípropedagogickývýzkumpotomdleWiersma&Jurs(2009).

29

4. Příklady dobré praxe

Vsoučasnostijepoškolách,respektivenajejichvedeníapedagogickémsborupožadováno,abyzlepšovalyvýkonyžáků,abyvycházelyvstřícpotřebámkaždéhožáka,abytakdobudoucnařešilymnohésociálníproblémyapřitomabysechovalyhospodárně.Práceveškolstvísestávástálesloži-tějšíastresující.Jakojedenzneblahýchdůsledkůtohotostoupajícíhostresuvmnohaškoláchklesáúroveňškolníhoklimatu,respektivesenedařívytvořittakovouškolníkulturu,kterápříjemnéškolníklimapodporuje.

Realitoučeskéškolyje,žekulturaškolyjebudovánavíceintuitivněnežsystémově.Vběžnésborov-něsenehovoříobudování,upevňováníčizměněkulturyškolyavedeníškolcíleněneplánujejakrozvíjetkulturuškoly.Příklady,kteréuvádíme,jsouzesítěškolvrámciprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“(KellnerFamilyFoundation,2016).Jednáseoprojekt,kterýpropojujesíťveřejnýchzákladníchškolakterýiniciovalaadlouhodoběpodporujeTHEKELLNERFAMILYFOUNDATION,rodinnánadacemanželůKellnerových.ZprojektovýchškolpostupněvznikajíCentrapedagogickéinspiracePomáhámeškolámkúspěchu.

Nedostatkemčeskéhovzdělávacíhosystémujeto,ženejsounastavenykvality.Vrámcivedenílidíobjevujemedávnovneškolskémprostředíobjevenéazavedené.Jenedostatkem,ževevedeníškolchybílídři,kteříjsoupřipraveninařízenízměny.Učiteléčastopracujíizolovaně.Školskápraxedokládápříkladyostrůvkůpozitivnídeviaceuvnitřškolníchsboroven.Mnohdyjsoutytoostrůvkypovažoványzaněco,codoškolynepatří.Změnasměřujícíkekvalitě,týmovéspoluprácinenížádoucíavedenímškolnenípodporována.Absencevyžadovanéapojmenovanékvalityprůběhuvzděláváníjezřejmázceléčeskéškolskésoustavy.Jeobavazpojmenováníazaváděníkvality.Kvalitaprůběhuvzdělávání,dopadučitelovyprácenažáky,důkazyučenížákůmajízásadnívlivnaškolníkulturu,kterápozitivněovlivňujevše,cosedějeveškole.

Jednímzeznakůfungujícíškolníkulturyjekolegiálnípodporazaměřenánarozvojpedagogickýchdovednostíučitelů.Cílemprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“ježák,kterýseučínaplno, sradostíavesvéškolnípráciapřípravěnanizažíváúspěch.Cestaktétovizivedezejménapřeszměnuškolníkultury.Tedyktomu,cojeveškole,vztazíchmezilidmi–UČITEL–UČITEL,UČITEL–ŽÁK čiUČITEL–RODIČ–obvyklé.Vcílisikaždýmůžeříci:„Unásjeběžné,že…“(Beran,2015).

Veškoláchčastosplývajíškolníklimaaškolníkultura.Protovyjděmezpojmůškolníklimaaškolníkultura(Polakol.,2005).

Školní klimasetýkákaždodenníhoprovozu,a jeprototvárnějšínežškolníkultura.Školníklimajebezprostřednípocitčitón,kterýmámenebojenžznívkaždodennímstykuseškolou.Klimajepodmnožinoukpojmukulturaaúčastnísenajejímutváření.Školníklimajemožnopřímoovlivnit,protožemábezprostřednípovahu.

Školní kulturajehloubkovýzáklad,kterýmjeurčovánomnohodalšíchrysůtoho,jakškolafunguje.Školníkulturajestabilníasoustavnápodelšíčas.Vevztahukudržitelnostipedagogickéhorozvojejevšakpotřebapodporovatrozvojtakovéškolníkultury,kterápodporujevzájemnostučitelů,jejich

30

spolupráciaotevřenost.Pojemškolníkulturyspočívávdlouhodobýchpřesvědčeních,vevzorcíchchováníapostojích,kteréovlivňujísamyzákladyškolyapedagogickéhorozvoje.Školníkulturaseobvyklepovažujezanormativníklížidlo,jímžurčitáškoladržípohromadě.Polakol.(2006,s.202)nazávěrkonstatuje:„Kulturaškolytotižbýváodrazemtoho,vcolidévěří,copovažujízasprávné,určuje,coseveškolevnímájakomožnéčinemožné.Snahyměnitškolubezohledunastav jejíkulturynemívají šancinavýznamnějšíadlouhodobějšíúspěch.“.Dálepokračuje:„Kulturaškolyneníčímsi,cobysnadšlojednouprovždy,správněnastavit‘,jesicesetrvačná,alepřeceseměnívčase.Mají-libýtškolydlouhodobějiúspěšnévesvépráci,pakbymělybýtschopnyudržovatvědomíotom,kdesekulturněnacházejíacotovlastněznamenápropotřebyamožnostijejichrozvoje.“

Udržitelnost pedagogického rozvoje školy je proces, který je nezbytně vázán na proměnu a rozvoj školní kultury.Včeskýchškolách(Polakol.,2006,s.108)lzevidětvelikýpotenciálprorozvoj.Tenmůžebýtpostavenýnatom,žesilidéveškoleuvědomujíněkteréhlavníhodnoty atakéjsousivědomisvéodpovědnostizachodzásadníchprocesůveškole.Měnitškolníkulturu,idíkysloženípedagogickýchsborů,jeponěkudsložité,podobnějakokdyžmámeměnitkursvelkélodi.Tentofaktjezásadní.Jeprotoznátobrovskýrozdílveškolníkultuřenověvznikajícíchnebomalýchškolvporovnánísvelkýmiškolami,kdevesborovnějetřicetivícepedagogů.

VesvédiplomovépráciKolegiální podpora jako cesta k rozvoji školyMayerová(2015)analyzujerozvojzaváděnívnitřnípodpory.Etapyvývojekolegiálnípodporyaspoluprácepopisuje jakodůležitýprvekfungujícíorganizace,kterýseběhemletvyvíjí,rozšiřujeanabývárůznýchpodob.Např.uškol,kterésechtějízapojitdoprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“sezkoumá,zdajekaždýpedagogochotenvrámciprojektupracovat.Pedagogovémajímožnostvývojprojektuveškoleovlivňovat.Tatoautonomiepodporujejakvnitřnímotivacipedagogů,takirozvojkolegiálnípodpory.Samotnýrozvojpedagogůškolyjedlouhodobýproces.Protentoprocesjevýznamnáotevřenostkespolupráci,školníkultura,kteráminimalizujebariéryapodporujevytvářenípod-nětnéhopracovního,aleiosobníhoklimatu.Mayerová(2015)vesvéprácinazvalaobdobívývojejívybranéprojektovéškolyzaobdobí„školyhledající“,„školybudující“anáslednějako„školyupevňujícízáklady“.Jejírozdělenílzeskvěleaplikovatpřizaváděníškolníkultury.

Popisuje,žemezistrategiemi„školyhledající“najdemezaváděnívnitřníbezpečnépodpory(na-příklad:mentoři,párovíučitelé,učitelštílídři).Rozvojkolegiálnípodporyje,podlení,patrnýna„školebudující“.Vtétofázivývoješkolyjevýznamnéplánováníadecentralizace,rozvojvztahůapodobspolupráce(napříkladspolupráceučitel–párovýučitel)avšeho,covedekvytvářenídůvěrnéhoabezpečnéhoprostředíasoučasněseodrážívevýuceaindividualizacivzdělávánížáků.Třetífázinazvala„školaupevňujícízáklady“.Tatofázejecharakteristickározvíjenímjasnějšíakomplexnějšípodporyaspolupráce.

Školníkultura ječastovázánakprofesnímurozvoji,kterýbýváchápánpouze jakoúčastnakurzechDVPP(dalšíhovzdělávánípedagogickýchpracovníků).Profesnírozvojučitelůovlivňujejakškolníkultura,takprofesnízdatnostzkušenějšíchkolegůnapříkladpřiuváděnínovýchnebozačínajícíchučitelů,dálevmentoringunebovkoučováníapodobně.Vprofesnímrůstubudemítčímdálvýznamnějšíroliispolupráceučitelůmeziškolami(Starýakol.,2002).

31

Proměnuškolníkulturyvšakmusímevidětpředevšímpřesučenížáka.Hattie(2009)popisuje„vidi-telnéučení“.„Viditelnost“vespojení„viditelnéučení“znamenávprvnířaděto,žežákovoučenísestáváviditelnýmprojehoučitele.Zaručujejasnérozpoznánítěchrysůučení,kteréznamenají,ževučenížákůnastalviditelnýrozdílaževšichniveškolezjevněvědí,jakýúčinekmajínaučenívtétoškole(naučenížáků,učitelů,školníchtahounů–lídrů).„Viditelnost“takéznamená,ževýukasestá-váviditelnouprožákatak,žesemůžestátsvýmvlastnímučitelem,atojezásadnírysceloživotníhoučeníasebeřízení.Atakézáklademproláskukpoznávání,knížbychomchtěližákypřivést.„Učení“vnašemspojení„viditelnéučení“znamená,jakpřistupujemekvěděníakchápáníatakécodělámeprožákovoučení.Argumentypředkládanévknize„VisibleLearning“(Hattie,2009)nejsoupouhýmshrnutím.VisibleLearningbylozaloženonavícenež800metaanalýzách50000výzkumnýchčlán-ků,kterépojednávalyopřibližně150000měřeníchvelikostiúčinku,věcnévýznamnostiaoasi240milionechžáků.Hattie dokládá, že Společné plánování, Společné učení a zejména i Společné vyhodnocování (3xS) důkazů učení má největší vliv na pedagogický rozvoj učitelů a tím i na efektivitu učení.

Kolegiálnípodporajejednímznejefektivnějšíchnástrojůpodporypedagogickéhorozvojepedago-gůvprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“(ZŠKunratice,2016a).Kolegiálnípodporamávazbunainterníprojektovénástrojepopisujícíkvality„dobréškoly“.Kolegiální podpora silně ovlivňuje kulturu školy.Jednásevšakodlouhodobýproces,kterývycházízezměnyřízeníškol.Vedeníškoly,ředitelškolymusíumětrozlišitmeziřízenímavedenímlidí.Meziasymetrickoupodporouvedenouodvedení,nebopostupnězaváděnousymetrickou podporou učitel-učitel. Tuto podporu vnímejme jako pro učitele bezpečnou.Doklademvyspěléškolníkulturyjeskutečnost,ženakolegučiškolníhomentoračilídraseobracíjehokolegaisneúspěchem.Jinýmdoklademjenapříkladfakt,ževedeníškolyanimentořinedávajínevyžádanérady.Tam,kdedobřefungujíškolnímentoři,takvšichnivědí,žementornikdynesdělujevedeníškolynicopodpoře,kterousvýmkolegům–menteem,poskytuje.Totovšejsoudůkazydobřefungujícíškolníkultury.

Ukazatelemkvalitníškolníkulturyjevzájemnostučitelů,jejichspolupráceapodporaasdílenízkuše-nostíapedagogickýchdovedností,postupů…Projekt„Pomáhámeškolámkúspěchu“totopomohlzavéstdonejenzapojenýchškol,alesystémsdílenízkušenostíavzájemnéhoučeníučitelůzavádíinapříčprojektem,meziprojektovýmiškolami.Právěškolníkulturapodporujícíuvedenézajišťujeudržitelnostzaváděnýchzměnipodpory.

Veškoláchzapojenýchdoprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“jekulturaškolyovlivněnanejenpoznánímtoho,cojeefektivníučení,alesoučasněfunkční„bezpečnou“podporouasymetrickýmivztahyuvnitřsboroven.Taktonastavenáškolníkulturamávlivnavysokoumíruvzájemnosti–vzá-jemnouučitelskoupodporuatíminavnitřnímotivaciučitelůpodporujícíjejichpedagogickýrozvoj.Dopadpodporyovlivňujejakpedagogickýrozvojjednotlivců,takrozvojcelésborovny.Rozvojmávlivnaudržitelnostdosaženékvalityvzděláváníazměn,kterépedagogovémohousledovatnavýsledcíchvzdělávání,respektivenadůkazechučenížáků.Tvorbaškolníkulturyjeproces,kterývy-žadujepodporuvedeníškoly.Procesvyžaduje,abyvedeníškolysestalopedagogickýmilídryasvélídrovstvídokázalopředávatdál.Vedlestávajícíhovedeníškolyjeřadaučitelůodborníků.Jesmutné,žeřediteléčijejichzástupcičastovtěchtolidechvnímajínežádoucíkonkurentyanedokážouvyužítjejichpotenciálprorozvojškoly.

32

To,coodlišujepilotníškoluprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“,jevnitřnímotivace,kterájeovlivněnasystematickou„bezpečnou“podporou,cílenýmvzdělávání,sdílenímadalšímiformamipedagogicképodpory,kteráovlivňujekvalitupráceučitelů(ZŠKunratice,2016a).Učitelésiuvědo-mují,žedíkycílenéasoučasnějimichtěnépodpořesestávajílepšímiučiteli.Tovšemávlivnavnitřnímotivaci,aleinato,žeučiteleučení„baví“!Atato„nákaza“jepřenositelná.Odvedeníškolypřespedagogynažáky.Motivátoremsestáváefektivnípodpora.Veškolejepodporovánatakováškolníkultura,kteráumožňuje,abyvládlopříjemnéklima,tvůrčíatmosféraachuťkeZMĚNĚ.Abyučiteleprácebavila.Cítí,žejesvýmokolímoceňován,atounějzpůsobujevnitřnímotivaci.

Prozačínajícíučitelejepřipravensystémpodpory,kterýzačínájižpřipřijímánínovéhokolegydoškoly.Předzahájenímškolníhorokumámožnostabsolvovattzv.„kolečko“svedenímškolyajednot-livýmiodborníkyškolystím,abypoznalconejvíceztoho,cojejbudekaždodenněpotkávat.Každýnovýučitelmásvéhouvádějícíhoučiteleamámožnostovlivnitjehovýběr.„Bezpečnou“podporukroměuvádějícíhoučitelemuzajišťujíidalšíškolníučitelštílídři.Svoupodporumámožnostovlivnitzejménaonsám.

Podporapedagogickéhorozvojejezajišťovánaiplánováním.Škola,učitelésistanovujídílčírozvojovécíle.VevazběnaProjektpedagogickéhorozvoješkoly(PPRŠ)siformulujícíleacestukjejichplněnívesvémPlánuosobníhopedagogickéhorozvoje(POPR).Tentoplánmůžepřipravovatnapříkladvespoluprácismentorem,alejehocílovoupodobuprojednávásvedenímškoly.Důkazyoplněníjed-notlivýchcílůPOPRusizakládávesvémPedagogickémportfoliu.Nazávěrškolníhorokusesejdekrozvojovémurozhovorusvedenímškoly.

Mámožnost,dlesvézdatnosti,vprůběhuprvníchletabsolvovatřadudlouhodobýchkurzůnebovýcvikůzaměřenýchnasvépedagogickédovednosti.

Předevšímsejednáo:

kurzTypologieosobnostiMBTI, kurzKritickéhomyšleníprozačátečníky, kurzKomunikačníchdovedností, kurzPoskytovánízpětnévazby.

Můženavštěvovatotevřenéhodinymentorůnebodalšíchkolegů(ZŠKunratice,2016b),tematickásdílení.TakésimůžedomluvitindividuálníkonzultaceasupervizeanaplánovatexternístudiumnaVŠ,kurzyasemináře.TentotyppedagogicképodporymávždyvazbunaschválenýPlánosobníhopedagogickéhorozvojeatímiPlánDVPP.

Pedagogickápodporajecílená,systematická,dlouhodobáavneposlednířaděismožnostíprak-tickéhozavádění,supervizenebojinakposkytnutévyžádanézpětnévazby.

Významnéjsousdílenévize.Školamásvé„sdílenévize“,chce,abypředdětmistályjakučitelskéosob-nosti,takabyzeškolyneodcházelikvalitníučitelé.Velkásdílenáprojektovávizejezaměřenanažáka:„Jsmepřesvědčeni,žekaždýžáksemůžedíkynašípomocidenněnaplnoučitazažívatúspěch/radost.“

33

Kulturaškolyvýznamněovlivňujeto,žeučiteléaktivněvyužívajípodporyškolníchmentorů.Jednáseospoluprácijakpřiplánováníběžnýchhodin,taktřebaihodin,kdyzačínajícíučitelčekánávštěvuvedeníškoly,nebovrámcidneotevřenýchdveřínapříkladrodičůsvýchžáků.

Abyseškola,jejíučitelé,azejménajejížáciblížilikesdílenýmvizím,musíbýtnaplněnapodmínkanepřetržitého„zlepšování“školy.Kuvedenémudocházítím,ževedeníškolypodporujeudrženítakovéškolníkultury,kteráumožňuje,abysekaždýžáknaplnoasradostíučil.Toutoškolníkulturourozumímepřesvědčeníahodnoty,společnévědění–poznatkyajazyk,postupyačinnosti/praktiky.Projekt„Pomáhámeškolámkúspěchu“mánarozvojkulturynezpochybnitelnývliv(ZŠKunratice,2016a)vněkolikaklíčovýchoblastech.Nejvícepozornostizasloužítyčástibudováníškolníkultury,kteréjsouzaměřenynaučeníavýsledkyžáků,naprofesnírozvojainovace,najasněformulovanécíleaspolečnéplánování,nasdílení,otevřenostatýmovoupráci,vysoképracovnínasazení,nain-dividuálníodpovědnost,orientacinaefektasmysluplnost,důraznasebehodnoceníaškolníkulturusebeprezentaceškoly.

Projekttedyjednoznačněvprvnímčtyřletémobdobíposílilkulturuprofesníhorozvojeainovací,jas-nýchcílůaplánováníivysokéhopracovníhonasazení.Kulturazaměřenánaučeníavýsledkyžákůjepovažovánaza„samozřejmost“,alevdalšímobdobíbudepotřebasejívícevěnovat.Učiteléhovořípředevšímosvémprofesionálnímrozvoji,neboťsekněmuvztahovalavelkáčástaktivitprojektu, ateprveskrzeprofesionálnírozvojučitelůsedějíinovacepodporujícíprocesyučení.Učitel,kterýsesoustředínasvouzměnu,vícevnímázměnunasoběnežnažácích.Tovšakneznamená,ževesvémsnaženínažákyzapomíná–naopakvlivemprojektujevidětsílícísnahyvěnovatpozornostpřínosůminovacíprávěproně.

Vúvodučtvrtéčtvrtletnízprávyinovovanéhoprojektupedagogickéhorozvoješkolyproškolnírok2015–2016,kterájetvořenapříspěvkyjednotlivýchskupinpedagogůškoly,vúvoduředitelškolypíše(ZŠKunratice,2016a):

„Stále jsme na začátku? V něčem ano, a v jiném snad již ne.“ Cojeurčitěpozitivníacodokládá,žejižnejsmenazačátku,jemíravzájemnostiapodporyuvnitřpedagogickéhosboru.Zreflexínašichmentorů(dálevtextuodstrany10)jezřejmé,žeZMĚNAnenívěcíjenpárjednotlivců.Našikantořinejsou„solitéři“,aletýmovíhráči.Zvládajíspolupracovatnejenmezissebou,aledokážouúčinněpodporovatisvékolegyvjinýchškolách.Důkazemjenapříkladprojekt„Kolegiálnípodporaformoupárovévýuky“podpořenýČBA,kterýpodporujezaváděnípárovévýukynasedmiškolách,aletakélektorskéaautorskéaktivityřadykantorůnebomentor-sképřesahyněkterýchnašichpedagogůdojinýchškol.Velmisicenímeizpětnýchvazebstudentů zfakultvzdělávajícíchbudoucíučitele.Důkazemjeito,žeškolníkulturaovlivňuješkolníklima,ito,žeseveškolecítímebezpečně.

StálehledámejakdálivtvorběnovéhoŠVP.Každýrokpřijímámepárnovýchkolegů.Zamyšlenínadpedagogickoupracínámpřineslyizpětnévazbyzeseminářůnašichakreditovanýchprogramů.Neustálemusímepromýšlet, jakpodporovatvnitřnímotivacilidíveškole,jakpřeklenoutobdobímezidoplňkovýmiprojekty,jaksiporaditsezměnamilegislativy…Jedinoujistotouřediteleškolyjevlastně„nejistota“,atuředitelškolynechceanesmípřenášetnasvékolegy.

34

Prvníchšestletvprojektupřineslodoškoly,doškolnípráce,dopráceučitelůaižákůmsamotnýmmnohozměn.NašepočátečnícílePPRŠsevprůběhušestilethodněproměnily.

„Žijeme v procesu permanentní změny.“Popisvytvářeníškolníkulturyvypadámožnásnadně,alecestakjehonaplněníjetrnitá.Změnaškolníkulturyjedlouhodobýproces.


Jak jsmeuvedlivýše,není jednoduchékomplexněpopsatkulturukonkrétní školy.Přestožekulturanašichškol jedeterminovánahistoriíasoučasnýmstavemčeskéhoškolství,naúrovnijednotlivýchškolmůžemenajítvelkérozdíly.

Našestudiepro jednotlivéškolyzaposledních10 letpotvrdily, že iurčitýzákladní rozdíl jemezi„klasickouzákladníškolou“agymnáziem,kterémajísvojihistoriivregionu,jedenhlavnívzdělávacíprogram,častostabilizovanýsbor,amezistřednímiodbornýmiškolami,kteréprošlyredukcí,činaopakslučováním,přemísťovánímatd.Odprvnískupinysetakévýznamněodlišujíintegrovanéstřední školyobvykles řadoustudijníchprogramů,pracovišť, svysokýminárokynazměnyvevybaveníainovativnostobecně,svyššímpočtemdalšíchodbornýchpracovníků,stlakemzaměstnavatelůavlivemodbornýchspolečenstvíatd.Natěchtoškoláchjetakémožnépozorovatvlivysubkulturpodleoborůčiněkdyipodleodloučenýchpracovišťatd.

Nověsenámobjevujíškolysalternativnímiprvky,sduálnímvzděláváním,světšímdůrazemnainkluzi,aletakéškolyprestižní(PORG)neboškolyvsíti,jakouvytváříSCIOapod.AktuálněsemluvíotlakučizájmučástirodičůotevíratnovésoukroméZŠ,kterézabezpečíkvalitnívzděláníprojejichděti.Jakývlivzdemákulturaškoly?

Jevelikášance,žekulturaškolyvýrazněovlivnícestukučícísekomunitě.Například(Pol2008)hovoříoorganizačnímučeníajehouplatněníveškole.Shrnujecharakteristiku,hlavnípředpo-kladyapodobyorganizačníhoučení,všímásikonceptuučícíseorganizaceapodmínek jehouplatňováníveškole.Model jeznát i zesítěškolprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“. Vrámcitétosítězavádímetermínučícíseprofesníkomunita.Tak jak jejpopisujePol (2008),jednáseoprofesnískupinuučitelů,kterásejiždostatečnědlouhoudobuvrámcispolečnýchsetkánívěnujekolaborativnímaktivitámzaměřenýmnaproblémyvzdělávacípraxe,plánuje areflektuje,atovševzájmuzlepšeníprocesůavýsledkůučenížáků.

Myšlenkyorganizačníhoučeníaučícíseorganizacebymělybýtcílemzaváděníškolníkultury.Školase takstává tímsprávnýmmístemprozměnu.Zdesesetkávajípožadavkyspolečnosti ajejíočekáváníasoučasněučebnípotřebyžákůaučitelů.Každáškolajejiná,jejedinečná.

Jevelikouškodou,žetvorbaŠkolníchvzdělávacíchprogramů,kterámělarozvojučícísekomunityveškoláchpodpořit,tohotovětšinounevyužila.Přitomzměnukvalityškolstartujedovednostnaučitse,jakseučit.Změny,kterémajídopadnaškolníúspěchžáků,obsahujíhluboképrocesyučení,

35

kterémohouaktéřivzdělávání,tedyučiteléařediteléškol,zvládnoutjentehdy,kdyžsesamibu-douučit.Vyzkoušelijsme,žeúspěchsedostavujetehdy,kdyždoučícísekomunityjsouzapojenivšichni,celásborovna.Týmtakmůževyužívattalent,dovednostiaschopnostivšechčlenů.

UvedenátvorbaŠkolníchvzdělávacíchprogramůzastihlačeskouvzdělávacísoustavunepřipra-venou.Nepřipravenébyly jakškoly,tak jednotlivípedagogové.Řediteléškolnedokázali říditkurikulární reformu,nedokázalibýtpedagogickými lídryškol.V tomtose řadaškolzměnila aopětzkušenostzesítěškolprojektu„Pomáhámeškolámkúspěchu“dokládá,žeučícíseor-ganizacejeschopnátvořivěreagovatnazměnyprostředíadokážerealizovatkurikulárnízměnypřímoveškole.Dokážerozvíjetzaměstnance,zvládáposkytovatzpětnouvazbuk jejichpráciarozvoji.Docházíkcílenémurozvojijakjednotlivýchtýmůveškole(napříkladtýmvěnujícíserozvojičtenářskégramotnosti),taksborovnyjakocelku.Učícísekomunitatakvýrazněovlivňujezměnuškolníkulturyamádopadnavšechnyprocesyovlivňujícírozvojškoly,aprotojepotřebarůznýmizpůsobyješirocezačleňovatdoškolníhoživota.Vycházímezpřesvědčení,žemáme-liočekávatzměnuvučenížáka,musejíškolyvícedbátnaučeníučitelůavícedonějinvestovat.Celoživotníučeníprovšechnyveškolejeproces,kterývyžadujevelkouvnitřnímotivacijejíchaktérů.Významnájeroleučitelskýchlídrů,kteřímajíparticipovatnarozhodováníochoduškolyjakocelku.Školymusívéstlídři,kteřídokážousvélídrovstvívčaspředávattěm,kteříjsouvtomokamžikutěmi,kdopozitivněarozvojověovlivňujísvékolegy.Vtěchtopřípadechjsouúspěšníředitelé„lídrylídrů“.

Abyseškola,jejíučitelé,azejménajejížáciblížilikviziškoly,jejížškolníkulturavedeučícíseorganizaci,musíbýtnaplněnapodmínkanepřetržitého„zlepšování“školy.Tamůžebýtzajištěnatím,ževedeníškolyvedesbortak,abyseveškolevytvářelaaudržovalaškolníkulturaumožňu-jící,abysekaždýžáknaplnoasradostíučil.Školníkulturourozumímepřesvědčeníahodnoty,společnévědění–poznatkyajazyk,postupyačinnosti/praktiky.Škola,učitelésistanovujídílčírozvojovécíle.Pedagogickýsborspolečněpravidelněplánujesvůjrozvojvzhledemkvizi,plánuskutečňujeavyhodnocujezapomocievidenceProjektupedagogickéhorozvoješkoly(PPRŠ).UčitelépravidelněplánujíosobnírozvojvzhledemkviziaPPRŠ,plánuskutečňujíavyhodno-cujízapomocievidencePlánuosobníhopedagogickéhorozvoje(POPR).Učitelésepředevšímrozvíjejívezvládání:vztahůsežákyave třídě (bezpečnéklimatřídy,sociálnípohoda),dále vřízenítřídyavplánováníavedeníúčinnévýukyzaměřenénasmysluplnévzdělávacícíle.Učitelésystematickyvytvářejípodmínkyprozapojenížákůdoučenívčetněsebehodnoceníopřenéhoodůkazyaspolupracujítak,abysežácilépeučili.Napříkladvyužívajíspoluprácisasistenty,učívpáru(„3xS“),vyhledávajímentory,sdílejískolegy,spolupracujínanovýchřešeníchaúčelněvyužívajípodporyodborníkůškolníhoporadenskéhopracoviště…Vneposlednířaděvzdělávacícíleškolymíříkekritickégramotnosti.

Popsanévedektomu,žeučitelsestáváúspěšnějším,žesemudařívpedagogicképráciajehožáciseučínaplnoas radostí.Díkytomujesvýmokolímoceňován.Totovšezpůsobuje jehovnitřnímotivacikpedagogicképráci,kosobnímurozvoji,aktivnějšímuzapojeníaspolupráci…

Totovševedekpozitivníproučícíškolníkultuře.Doporučenívypadajísnadně,alecestaknimjetrnitá.Změnajeproces.

36

Obr.5:Školajakoučícíseorganizace(Pol,2008)

Případová studie, ZŠ Úpice-Lány

DalšípřípadovástudievycházízpůvodnípráceřediteleZákladníškolyÚpice-Lány(Kalousek,2006),kterýsesesboremškolyzaměřilnazlepšovánísvéškoly.Změnybylyprováděnyprávěpřirealizacikurikulárníreformy(viziŠVPZŠÚpice-Lány)vnašichškolách,kterámělavýraznýdopadnastrate-giiškolizměnujejichkultur.Jižvteoriijsmeuvedli,žejetovelminejednoducháakomplikovanázáležitost.Takéjsmeuvedli,že„středemkulturyorganizace“jsousdílenéhodnoty,normyavztahy.Aprávěvtomtopřípaděurčitouvhodnoustrategiíbylovyužitíteoriekulturyorganizace,atotak,ževzaměřenínanovoustrategiiškoly(vsouvislostisezaváděnímŠVP)bylanastavovánajejíkulturasvyužitímcílenýchzměnvoblastiPublicRelations(PR),atosměremnejenomvně,aleidovnitřškoly.DálejsouuvedenyzákladníinformacekpopisuproblematikyzpráceKalouska(2006)azdoplňujícíchdiskusísředitelemškolyazdalšíchdokumentůškoly.

37

Vevstupnícharakteristicezroku2006bylouvedeno:

ZákladníškolaÚpice-Lányjeúplnázákladníškola,kteráposkytujevzděláníavýchovužákůmod1.do9.ročníkuZŠvsouladusezřizovacílistinouz13.září2001.Od1.ledna2001jeprávnímsubjektem.Jepříspěvkovouorganizací,jejímžzřizovatelemjeMěstoÚpice.Součástíškolyjejednoodděleníškolnídružinyaškolníjídelna.V1.až9.ročníku,tedynaI.iII.stupni,sevyučujepodleučebníhoplánuvzdělávacíhoprogramuZákladníškolač.j.16847/96-2.Podlevlastníhoškolníhovzdělávacíhoprogramumíníškolasvéklientyvzdělávat,vychovávat,ovlivňovat,přesvědčovat,směřovat,…od1.9.2007(Kalousek,2006).

Vsoučasnédoběnajdeteproporovnánízákladníinformacenawwwstránkáchškoly(http://www.zsul.cz),podzáložkouINFORMACEjsounapř.nejenomvýročnízprávy,ŠVP,aleivirtuálníprohlíd-kaškoly,kterávámbezprostřednějipředstavíklimaškoly,takéhymnaškolyatd.Stručněřečeno:představujemepříklad,kdekezměněkulturyškolypřipotřebnézměněstrategieškolybylovyužitozacílenínakomunikaciškolysveřejnostíazměnuartefaktůškoly, jež jsoudůležitýmprojevemkulturyorganizace,vizteorie.

Vtomtopřípaděbylozaměřenínaimageškolyakomunikaciškolysveřejností(dovnitřiven)vy-užitoprorealizacizměnkulturyškoly.

Cílemrealizovanévstupnístudie(Kalousek,2006)bylozhodnocenívztahůZákladníškolyÚpice-LánysveřejnostínazákladědefinováníhlavníchskupinpříjemcůaktivitPublicRelationsavyhodnocenípostojůtěchtocílovýchskupinvůčiškole(cosioškolemyslíajakájeimageškolyvjejichočích).Závěrystudiemělyodhalit,kdehledatrezervyvoblastiPublicRelations,a jakédalšíkrokykezlepšeníkomunikacesveřejnostímámanagementškolyučinit.

Zvýsledkůstudiemělotakévyplynout,kterénástrojePRjsounejúčinnější,jakveřejnostoškolepřemýšlí,jakájeimageškolyvjejíchočích.ZávěrymělysloužittaképrohledánírezervapříležitostívoblastiPRZákladníškolyÚpice-Lány;tedyodhalitjaksilné,takslabéstránkyškoly.Nazjištěnévýsledkynavazovalovytvořeníplánuvztahůsveřejnostípronejbližšíivzdálenějšíhorizont.

Vdiagnosticezdenebylpoužituvedenýdotazníkkekultuřeškoly,aledotazníkk imageškoly(Eger,Egerová&Jakubíková,2002),kterýsicenepostihujevšechnyzákladníaspektykulturyorga-nizace,alejeprorespondentybezproblémovýpřivyplňování.Mámezkušenosti,žepřiobjasněnítématunapříkladtřídnímučitelemjejodpovědněvyplní ižáci8.či9.třídZŠ.Vtomtopřípaděbylorealizovánodotazováníuskupinrespondentů:rodiče,pedagogovéažácinejvyššíchročníků;termínšetření:leden2006.DálebylyzadánydotazníkysměřujícíkezjištěnívztahůZŠÚpice-Lánysveřejností(respondentysestalirodičeavycházejícížáci;termínšetření:červen2006).

Odpovědivjednotlivýchpoložkáchujednotlivýchskupinrespondentůjsouvyjádřenyprůměremapotomobvyklýmgrafem–zobrazenímvýstupůsémantickéhodiferenciálu.Obrázekjejenprodokreslenístudie.

38

Obr.6:Příkladhodnoceníimageškoly

Zdroj, zpracováno podle Kalousek (2006)

Podstatnéjsoupodněty,kterézuvedenéhovyplynulyprovedeníškoly.Přímovpráciřediteleškoly(Kalousek,2006)jeuvedeno:

Pohlednakonečnýgraflednovéhošetřenízjišťujícíhoimageškolyprozrazuje,žeslabýmistránkamipodleuvedenýchtřískupinrespondentůjsouvpořadípodlenejvyššíhodnotyprůměru(školomet-skyřečenopodlenejhoršíznámky):1.vztahymezižáky,2.chováníavystupovánížákůnaveřejnosti, 3.úroveňpedagogickéhosboru,4.důvěražákůvůčipedagogům,5.velikostškoly.

Prvnídvabodyspolusouvisejí. Velikým úkolem pro management školy se jeví eliminace nehezkých vztahů mezi žáky. Všimly si toho všechny tři skupiny respondentů, včetně samotných žáků. Nejkritičtější byli v této položce rodiče. I z tohoto výsledku vyplývá, že je třeba věnovat více času mezilidským vztahům a chování mezi žáky navzájem, a to například:

a)přirodinnévýchově; b)přivyšetřováníproblémůvchovánídětí (výchovnáporadkyně,metodičkaškolníprevence, třídníučitel); c)důsledným zákrokem ze strany pedagoga přináznacíchnestandardního chování žáků mezi sebou, tj.„nehrátsinamrtvéhobrouka“(všichnipedagogové–ipřimimoškolníchčinnostech); d)požádánímopomocrodiče;

5,00

4,50

4,00

3,50

3,00

2,50

2,00

1,50

1,00

rodiče učitelé žáci

IMAGEZŠÚPICE-LÁNYVelikostškoly

Estetickývzhled

interiéruaučeben

Kvalitavzdělávacího

programuškoly

Nabídkavolitelných

předmětů,kurzů

Službyškolníjídelny

Prezentaceškoly

naveřejnosti

Spol

uprá

ce

školyarodiny

Úroveňpedago-

gickéhosboru

Přístupzestrany

školypři...

Objektivnost

hodnocenížáků

Vztahymezižáky

Připravenostžáků

nadalšístudium

39

e)příkladyslušnéhochování–zaměřenímprojektůnapozitivní chování a vystupování žáků na veřejnosti; f)častějšímvyužíváníminstitutuředitelsképochvaly(pedagogickárada,ředitelškoly).

Vtomtosmysluuvedenýpříkladukazuje, jakúčelnámůžebýtevaluaceprorelevantnínastavenípotřebnýchopatření.Vidíme,žebylodhalenurčitýproblémvlastněvoblastiklimatuškoly,zejménamezižáky,kterýaletaktovýznamněvnímaliirodiče.Jižjento,žeškolamázájem„věciřešit“,komu-nikujesrozhodujícímiaktéryavedenípotompřijímápotřebnáopatření,vedekezměnámvklimatuatímpotomivkultuřeškoly(vizteorieGruenert,2008).

Celkovějehodnocenívpozitivníčástigrafu,tedyod2,5po1.Školasevtédoběpotýkalasklasickýmproblémemkvalifikovanostiněkolikapracovníkůškoly,kterýsedlevedeníškolyodrazilivhodnoceníučitelů.Zajímavýrozdílbylvpoložcespolupráceškolyarodiny,kdejevelmidobréhodnocenížákyarodiči,alejepatrné,žeučitelébysipřáliještělepšíspolupráci.Pozitivnívýsledekbylivposlednípoložce,zaměřenénapřipravenostžákůprodalšístudium.

Vtétostudiizroku2006jetakézajímavé,jakředitelkomentujevyužíváníwebuškolyproinformo-vanostžákůarodičů.Dnesjepatrné,ževybavenostdomácnostípočítačiapřipojenímkinternetusevýraznězměnila.Cojedůležitější,tentowebškoly„žije“ajenaktuálně(počátekříjna2016)jsouzdeinformacenatéma(vysvětlivkyjsouvzávorkách):

NovýškolnírokshádankaminaMoodle Můžeteodpovídatnaříjnovousoutěž Novéreportáževefotogalerii,30.9.(Denzdravíadivadlo) PíšenámJoel(školapodporujechlapcezIndie) Novoučlenkouškolskéradyje…

Adalšíčlánky.

Vněkolikaodrážkáchhnedněkolikpodstatnýchvýstupůodrážejícíchjedinečnoukulturutétoškoly.Cozvýšeuvedenéinformaceotétoškoleplynevevztahukekultuřeškoly?Managementškolyjiaktivněřídíakooperujesesboremškoly,podporujeotevřenoukomunikacisrodiči,využildostupnédiagnostikyazaměřilsenařešeníproblémůvklimatuškoly.JižjenznovinekjepatrnézaměřenínamezipředmětovévyužitíICT,aleinaglobálníproblémylidstva(Joel)atéžnademokratickéřízeníškoly(rada)atd.

Víceseosoučasnémživotěškoly,jejíchúspěšíchidílčíchproblémechdočtemevjejívýročnízprávě.Samozřejměžepoznáníkulturyškolydohloubkynenímožnévyčístzartefaktůčimateriálníchinemateriálníchprojevůkulturyškolynavenek,aleitymnohénapovídajíakulturuškolyzobrazují(tojeostatněimage).

Tentopříkladuzavřemelogemškoly,ježjevýznamněvyužívánoprávěvoblastisdílenýchhodnot,noremavztahůveškole(vizivýročnízpráva).

Obr.7:LogoZŠÚpice-Lány, Zdroj: ZŠ Úpice-Lány, http://www.zsul.cz

http://www.zsul.cz

40


Přizměněstrategieškolyjevždynutnézvažovatipotřebnézměnyvkultuřeškoly.Kulturaškolysehodnotísložitě,alenenínehodnotitelnáčinepopsatelná,vizinámětyzteoriekekultuřeškoly.

Druhýpříkladukazujepozitivnívyužitízměnnaúrovniartefaktůkulturyorganizace,kterépostupněovlivňujíizastávanéhodnotyanormyaovlivňujíivztahyveškole.Změnitvšenajednoujenemožnéanerealizovatelné,vycházetznějakévhodnédiagnostikysebesamačiautoevaluacesenaopakdoporučuje.Následnésestavovánídílčíchplánůnapodporupotřebnýchzměnkulturyorganizacesvyužitímpoznatkůzteoriekulturyorganizacejesprávnoucestou.

41

5. Závěry

Konceptkulturyškolyvzniklzejménaaplikacíorganizačníkulturyzoblastimanagementupodniků aidnesjevhodnéhledatinspiracevmanagementuamarketinguorganizacíiprořízeníškol.

Kulturaškolyjenezbytnousoučástístrategieškoly,významnějiovlivňujeamůžejijakpodpořit,takiohrozit.Realizacezměnvkultuřeorganizacenenítotižjednoduchouzáležitostíaobvyklevyžadujenejenomzkušenostizřízenízměn,aleistřednědobýčasovýhorizont.

Neustálézměnyvnašemškolstvínevytvářejíjednoduchépodmínkypromanagementškolařadadynamickýchzměnvespolečnostičastoinegativněovlivňujestrategiiakulturunašichškol.

KulturaškolyjehodnotitelnánapříkladdleschématuSvětlík(1996,2006)čiJakubíková(2001).Vpra-xivČRjevyužívándotazníkdleEger&Jakubíková(2000),Eger(2006)aexistujístudiezčeskéhoprostředí,sekterýmijemožnévýstupyporovnávat.

DalšíinspiraciprohodnoceníkulturyškolypředstavujepublikacePolakol.(2005)avýstupzvýzkumuPol,Hloušková,Lazarová,Novotný&Sedláček(2013),kterýsledovalškolujakoučícíseorganizaci.Vneposlednířadějemožnépoužítitypologiekulturyškoly(viziBush,1995)neboseinspirovatzahraničníminástroji(Dziergowska,2000;Fidler,2000)čivytvořitpopisškolydlekonstruktuKulhavy(1993neboinEger,2006,s.136).

Zhodnoceníkulturyškolyjevstupempropřípravurealizacezměnykulturyškoly,pokudjepotřebná.Změnakulturyorganizaceneníjednoduchouzáležitostíavyžadujeznačnéúsilí.

Výchozímbodemjepochopeníkulturyorganizaceazmapovánísoučasnékultury.Podstatouzměnyjepřechododvýchozíhostavukestavucílovému.

Změnymohoubýtprovedenytzv.tvrdýmizásahy,kteréjsouvyvolányřadoutechnickýchaorgani-začníchzměn,neboměkkýmizásahyprostřednictvímposunůvchováníapostojích,vuznávanýchhodnotách,vzásadáchatd.,projevujícíchsevjednánípracovníkůižákůškoly,vjejichreakcíchnanejrůznějšípodnětyvnějšíhoivnitřníhoprostředíškoly.Představitelemměkkýchpřístupůjeklimaškoly,kteréjeprovzdělávacíinstitucenesmírnědůležité.

Péčeokulturuškolyjespojenaskvalitouškolyajejíefektivitou.

Příkladyzpraxe(vizZŠKunratice)ukazují,žekonceptkulturyškolyjevyužitelnýpřiřízenízměnvsou-časnémškolství.Důležitéje,žeškolaspozitivníasilnoukulturouvytváříprostředí,kdežácidosahujívýsledkyvneohroženémprostředí,kteréjepříznivéiproučiteleadalšípracovníkyškoly.

42

6. Doporučení

Předloženázprávakproblematicekulturyškolyobjasňujepojemkulturaškolyavývojjehovymezo-váníivevztahukdalšímpojmům,jakonapříkladklimaškoly.

Zprávaitémajsousoučástíproblematikyřízeníškol,kamnutněpatřísouvztažnátématastrategierozvoješkolyařízenízměnvorganizaci,tedyveškole.Protoženejdůležitějšímposlánímškol jeposkytovánívzdělávacíchslužeb, jetémakulturyorganizacevoblastiškolstvíaplikačněspojenoskvalitouvzdělávacíhoprocesuapéčíožákyčistudenty. Vztahučitelažák,sdíleníspolečnýchhodnot,noremavztahůveškolezapodporykooperativníhovedeníškolyjsousrdcemkulturyškol.

Zvýšeuvedenéhotaképlynouhlavnídoporučeníprovyužitíkonceptukulturyškolypřijejímřízenízaúčelemdosahovánínaplněníjejíhoposláníajejívize:

Jepotřebnéporozumětfenoménukulturaškolya jehoprovázánízejménasestrategiíškoly ařízenímzměnveškole.

Ktomumůžedobřesloužitvymezeníkonceptudleschématukulturyškoly (Eger,Egerová &Jakubíková,2002podleSvětlík,1996,podkapitola3.1)=použijtetoipřiprezentacipro vedeníškolasborškoly.

PropochopenívztahukulturyškolyaklimatuškolydoporučujemevymezenídleGruenert(2008), podkapitola2.1.=použijtetoipřiprezentaciprovedeníškolasborškoly.

Zjednodušený,alestrukturovanýpopismanifestacekulturyškolyjepoužitelnýpřipopisukultury našíškoly(podkapitola2.3),nejlépeivdiskusivesboruškoly.Ktomujevhodnépřidatdotaz, jakjednotlivépoložkyvnímajídalšískupiny(veřejnost=žáci,rodiče,ostatnípracovníciškoly…) vevztahukeškole?

Natonavazujeiproblematikasilnéaslabékulturyorganizaceazdravé,činemocnékulturyorganizace,námětopětviztext,podkapitola2.4.

Výstupyzpřehleduovýzkumukulturyškolynámpřinášejínámětyzejménaprohlubšípoznánínašíškolypřiřešeníproblémůkaždodennípraxe.Zuvedenéhojepatrné,žesehodněuplatňujíkvalitativnípřístupyzaloženénapozorováníahloubkovýchčiskupinovýchrozhovorechsaktéry.

Existujíaleirobustníkvantitativnípřístupyvevýzkumukulturškol,kteréčastohledajívztahymeziznakyčiprojevykulturškolastudijnímivýsledkyžákůčistudentů.Obvyklesejednáorozsáhlejšívýzkumyvdélceiněkolikalet.Zdejevhodnékooperovatnaúrovniškolyauniverzity.

Prezentovanýpřehledvýzkumůukázal,jakširokáproblematikavevztahukekultuřeškoljezkou- mánaažesezdeřešíiotázkysouvisejícíscelospolečenskýmiproblémyohledněinkluze,diverzity, vyloučenýchlokalitapod.Samozřejměsehledajípříkladyvlivukulturškolnařešenívzdělávacích výstupů,aleidalšíchspolečenskýchúkolůvoblastivýchovydětíamládeževnejširšímslovasmyslu.

43

Zdroje:

Acosta,F.(2006).Middleschoolsandpoorerneighbourhoods:betweenEffectivenessandtheLaw,EthicandCulturemodel. Improving Schools.9(3),225–238.Angelides,P.(2001).Usingcriticalincidentstouderstandschoolcultures.ImprovingSchools.4(1),24–33.Armstrong,M.(2007).Řízení lidských zdrojů.Praha:Grada.Armstrong,M.Taylor,S.(2015).Řízení lidských zdrojů.Praha:Grada.Autoevaluace.(2007).SborníkpříspěvkůzMetodickéhoportáluwww.rvp.cz.Praha:VýzkumnýústavpedagogickývPraze.Barth,R.S.(2006).Cultureinquestions.InTheJossey-BassReaderonEducationalLeadership.SanFrancisco:CA:Jossey-Bass,s.159–168.Bedrnová,E.,Nový,I.akol.(1998).Psychologie a sociologie řízení.Praha:ManagementPress.Beran,V.(2015).Podpora začínajících učitelů a jejich rozvoj ve školské praxi a na příkladu vybrané školy.Praha:UniverzitaKarlovavPrazePedagogickáfakulta,Centrumškolskéhomanagementu.BrownIII,G.(2015).StrongOneLastingOne:AnElementarySchoolPrincipal’sAbilitytoEstablish aPositiveSchoolCulturebyBuildingTrust.Journal of Cases in Educational Leadership.18(4),309–316.Bush,T.(1995).Theories of Educational Management.London:PaulChapmanPublishingLtd.Bush,T.(2003).Theories of Educational Management.London:SAGE.Bush,T.(2013)Distributedleadership:themodelofchoiceinthe21stcentury.EducationalManagement Administration & Leadership,41(5),p.543–544.Deal,T.E.&Kennedy,A.A.(2000).Corporate Cultures. The rittes and rituals of corporate life.NewYork:PerseusPublishing.DeGaetano,Y.(2007).TheRoleofCultureinEngagingLationParents‘InvolvmentinSchool.Urban Education.42(2),145–162.Dexter,L.A.,Lavigne,L.A.,delaGarza,O.T. (2016).CommunicatingCareAcrossCultureandLanguage:TheStudent–teacherRelationshipasaSiteofSocializationinPublicSchools.Humanity & Society.40(2),155–179.Dumay,X.(2009).OriginsandConsequencesofSchools’OrganizationalCultureforStudentAchievement.Educational Administration Quarterly.45(4),523–555.Dziergowska,I.(2000).Dyrektor w zreformowanej szkole.Warszawa:WydawnictwaCODN,2000.Eger,L.(2006).Řízení školy při zavádění školního vzdělávacího programu.Plzeň:Fraus.Eger,L.(2010).Applicationofthecorporatecultureinthefieldofschoolmanagement.E & M Eko-nomie a Management.13(3),p.26-32.Eger,L.,Egerová,D.&Jakubíková,D.(2002)Strategie rozvoje školy.Plzeň:Cechtuma,2002.Eger,L.&Čermák,J.(1999).Podnikovákulturaakvalitapracovníhoživotanazákladníchškolách.Pedagogika,1999,roč.č.1,s.57–68.Eger,L.&Jakubíková,D.(2000).Kultura školy.Liberec:TechnickáuniverzitavLiberci.Eger,L.,Pisoňová,M.&Tomczyk,L.(2016).DevelopmentprogramsforheadteachersinfourCentralEuropeancountries:aninternationalcomparison.International Journal Management in Education. Dostupnéz:http://www.inderscience.com/info/ingeneral/forthcoming.php?jcode=ijmieEilers,M.A.&Camacho,A.(2007).SchoolCultureChangeintheMaking,LeadershipFactorsthatMatter. Urban Education.42(6),616–637.Elsner,D.(1999).Doskonalenie kierowania placówka oświatowa.Chorzów:Mentor1999.Elsner,D.(2003).Szkola jako uczaca sie organizacja.Chorzów:Mentor.

44

Elsner,D.2005).Kierowanie zmiana w szkole. Warszawa: CODN 2005.Everard,K.B.&Morris,G.(1996). Effective School Management.London:PaulChapmanPublishingLtd. 1996.Everard,K.B.,Morris,G,&Wilson,I.(2004).Effective School Management.London:PaulChapmanPublishingLtd.Fallon,M.L.,O’Keeffe,V.B.&Sugai,G.(2012).ConsiderationofCultureandContextinSchool-WidePositiveBehaviorSupport:AReviewofCurrentLiterature.Journal of Positive Bahaviour Interventi-ons.14(4),209–219.Fidler,B.(2000).Strategic management for school development.London:PaulChapmanPublishing,2002.Gavora,P.(2010).Úvod do pedagogického výzkumu.Brno:Paido.Gray,D.(2009).Doing research in the real world.London:Sage,Harris,C.(1992).Ritualandeducationalmanagement:amethodology.International Journal of Edu-cational Management.6(1),p.4–9.Haiyan,Q.,Walker,A.&Xiaowei,Y.(2016).Buildingandleadingalearningcultureamongteachers:AcasestudyofaShanghaiprimaryschool.Educational Management Administrationa & Leadership. DOI:10.1177/1741143215623785Hattie,J.(2009).Visible Learning: A Synthesis of Over 800 Meta-Analyses Relating to Achievement. Routledge.Hlásna,S,Horváthová,K.,Mucha,M.&Tóthová,R.(2006).Úvod do pedagogiky.Nitra:Enigma.Hofstede,G.&Hofstede,J.G.(2006).Kultury a organizace. Software lidské mysli.Praha:Linde.Hornáčková,V.,Princová,K.&Šimková,T.(2014).Analysisandevaluationofschoolcultureinkin-dergartens. Procedia – Social and Behavioral Sciences112,p.916–923.Gruenert,S.(2005).CorrelationsofCollaborativeSchoolCultureswithStudentAchievement.NASSP Buletin. 89(645),43–55.Gruenert,S.(2008).SchoolCulture,SchoolClimate.Theaarenotthesamething.Principal.March/April,2008.EducationWord.(2014)IsYourSchool‘sCultureToxicorPositive?Dostupnéna:http://www.educationworld.com/a_admin/admin/admin275.shtmlJakubíková,D.(1998).Aplikace marketingu ve školství.Plzeň:ZČUvPlzni.Jakubíková,D.(2001).Marketingškoly.Liberec:TechnickáuniverzitavLiberci,2001.Kalhous,Z.,Obst,O.akol.(2002).Školní didaktika.Praha:Portál.Kalous,J.(1997).Příprava řídících pracovníků ve školství. Praha:Národnívzdělávacífond.Kalousek,P.(2006).Imageškoly.(seminárníprácezkurzuprovzdělávánívedeníškol)TULiberec.Kotler,P.,Keller,K.L.(2007).Marketing management.Praha:GradaKotler,P.,Keller,K.L.(2013).Marketing management.Praha:GradaKulhavy,E.(1993).Skici k marketingu.Praha:VictoriaPublishing.Lance,A.(2010).Acasestudyoftwoschools:identifyingcorevaluesconducivetothebuildingofapositiveschoolculture.Management in Education.24(3),118–123.Leithwood,K.,Begley,P.T.&Cousins,J.B.(1994).Developing expert leadership for future schools. London:FalmerPress.Lukášová,R.,NovýI.akol.Organizační kultura.Praha:Grada,2004.NationalSchoolClimateCenter.(2016).SchoolClimate.Dostupnéna:http://www.schoolclimate.org/climate/

45

Nezvalová,D.(2002).Kvalita ve škole.Olomouc:UPvOlomouci,2002.MacNeil,J.A.,Prater,L.D.&Busch,S.(2009).Theeffectsofschoolcultureandclimateonstudentachievement.12(1),73–84.Mareš,J.,Ježek,S.&Mareš,J.(2003–2005)Sociální klima školy.MUvBrně.Dostupnéz:http://www.klima.pedagogika.cz/skola/index.htmlMayerová,M.(2015).Kolegiální podpora jako cesta k rozvoji školy.(diplomovápráce)Brno:MUNIFF.Mikušová,M.(1999).Krizovýmanagementakulturaorganizace.Moderní řízení.1999,6,35–38.Moree,D.(2013)TeachersandschoolcultureintheCzechRepublicbeforeandafter1989.Curricu-lum Journal.24(4),586–608.Obdržálek,Z.(1998).Vplyvmanažmentuškolynavytváranieškolskejkultúryaklímy.Pedagogická revue.1998,50,s.323–328.Obdržálek,Z.(2002).Škola a jej management.Bratislava:UniverzitaKomenského.Obdržálek,Z.,Polák,J.akol.(2008).Príprava školských manažérov ako kľúčový předpoklad efektív-nosti školy.Nitra:ÚTV,Pedagogickáfakulta.Pauknerová,D.(2006).Psychologie pro ekonomy a manažery.Praha:Grada.Peters,T.J.,Watterman,Jr.R.H.(1993).Hledánídokonalosti.Praha:Svoboda-Libertas.Petlák,E.(2006).Klíma školy a klíma triedy.Bratislava:IRIS.Pfeifer,L.&Umlaufová,M.(1993).Firemní kultura.Praha:Grada.Pisoňová,M.akol.(2014).Školský management pre študijné odbory učiteľstva a prípravu vedúcich pedagogických zamestnancov.Bratislava:UniverzitaKomenského.Pisoňová,M.(2011).Kompetečný profil manažera výchovno-vzdelávacej inštitúcie.Bratislava:Luraedition.Pol,M.,Hloušková,L.,Novotný,P,&Zounek,J.(2005).Kultura školy.Brno:VydavatelstvíMasarykovyuniverzityvBrně,2005.Pol,M.,Hlouskova,L.,Novotny,P.etal.(2007).Insearchoftheconceptofschoolculture.Acontri-bution to current discussions. Revista Lusofona de Educacao.10,p.63–+.Pol,M.Rabušicová,M.,Novotný,P.akol.(2006).Demokracie ve škole.Brno:Masarykovauniverzita.Pol,M.(2008).Školanacestěkučícíseorganizaci.Orbis Scholae,2(3),7–22.Pol,M.,Hloušková,L.,Lazarová,B.,Novotný,P.&Sedláček,M.(2013).Když se školy učí.Brno:Masarykova univerzita. Poore,P.(2005).Schoolculture.Thespacebetweenthebars;thesilencebetweenthenotes.Journal in Research in International Education.4(3),351–361.Prášilová,M.(2006).Vybrané kapitoly ze školského managementu pro pedagogické pracovníky. Olomouc:UniverzitaPalackého.Prášilová,M.(2008).Řízení základní školy v letech 1990–2007.Olomouc:UniverzitaPalackého.Punch,F.K.(2008).Úspěšný návrh výzkumu.Praha:Portál.Sato,M.,Bartiromo,M.&Elko,S.(2016).Investigating your school’s science teaching and learning culture.V9,N6,kapanmagazine.org3.Sernhede,O.(2011).School,YouthCultureandTerritorialStigmatizationinSwedishMetropolitanDistricts. Young.19(2),159–180.Schein,E.H.(1996).Culture:themissingconceptinorganizationstudies.Administrative Science Quarterly,41,229–240.Světlík,J.(1996).Marketing školy.Zlín:EKKA1996.Světlík,J.(2006).Marketingové řízení školy.Praha:ASPI,2006.

http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?product=UA&search_mode=GeneralSearch&qid=5&SID=Y1Aku9YBD7rCnVrzktV&page=1&doc=2

http://apps.webofknowledge.com/full_record.do?product=UA&search_mode=GeneralSearch&qid=5&SID=Y1Aku9YBD7rCnVrzktV&page=1&doc=2

46

TheKELLNERFAMILYFOUNDATION,(2016).Dostupnéna:http://www.kellnerfoundation.cz/po-mahame-skolam-k-uspechu/Starý,K.akol.(2002).Profesní rozvoj učitele. Podpora učitelů pro zlepšování výsledků žáků.Praha,Karolinum.Trojan,V.,Trojanová,I.&Trunda,J.(2016).Vybrané kapitoly ze školského managementu.Praha:UKv Praze.Trojanová,I.(2014).Ředitel a střední management školy.Praha:Portál.Truong,D.T.,Hallinger,P.&Sanga,K.(2016).ConfuciansValuesandSchoolLeadershipinVietnam:ExploringtheInfluenceofCultureonPrincipalDecisionMaking.EducationalManagementAdmini-stration&Leadership.124,DOI:10.1177/1741143215607877VanDerWesthuitzen,Mosoge,J.M.,Swanepoel,H.L.&Coetse,D.L.(2005).Organizationalcul-tureandacademicachievementinsecondaryschools.Education and Urban Society.38(1),89–109.VanDerWesthuitzen,Oosthuizen,I.&Wolhuter,C.C.(2008).TheRelationshipBetweenanEffectiveOrganizationalCultureandStudentDisciplineinaBoardingSchool.Education and Urban Society. 40(2),205–225.Vašťatková,J.(2006).Úvod do autoevaluace školy.Olomouc:UniverzitaPalackého.Wiersma,W.&Jurs,G.S.(2009).Research Methods in Education.Boston:Pearson.ZŠKunratice.(2016a).Pomáhámeškolámkúspěchu.Dostupnénahttp://www.zskunratice.cz/ucitele/pomahame-skolam-k-uspechuZŠKunratice.(2016b)Podpora mentorů.Dostupnéna:http://www.zskunratice.cz/ucitele/pomaha-me-skolam-k-uspechu/podpora-mentoru-308

Odkazy na výběr z časopisů:

PedagogikaDostupnéz:http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?lang=csTechnológia vzdelávania (Technology of Education) Dostupnéz:http://technologiavzdelavania.ukf.sk/index.php/tv/indexDyrektor SzkolyDostupnéz:http://www.oswiata.abc.com.pl/dyrektor-szkolyEducational Management Administration & LeadershipDostupnéz:http://ema.sagepub.com/International Journal of Management in EducationDostupnéz:http://www.inderscience.com/jhome.php?jcode=ijmie

http://www.zskunratice.cz/ucitele/pomahame-skolam-k-uspechu

http://www.zskunratice.cz/ucitele/pomahame-skolam-k-uspechu

http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?lang=cs

http://technologiavzdelavania.ukf.sk/index.php/tv/index

http://www.oswiata.abc.com.pl/dyrektor-szkoly

http://ema.sagepub.com/

http://www.inderscience.com/jhome.php?jcode=ijmie

Date post:	23-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Kultura školy podporující maximální rozvoj každého žáka · Kultura moci– je kulturou...

Documents