ÚVOD

SEMINÁŘ30. 11. 2007

MARTA SMOLÍKOVÁ

Kulturní a kreativní průmysl

Definice kultury v EU

umění

kulturní průmysl

tvůrčí průmysl

příbuzná průmyslová odvětví

výtvarné uměníscénické uměníkulturní dědictví

film a videotelevize a rozhlasvideohryhudbaknihy a tisk

designarchitekturareklama

výrobci PC, výrobci MP3 přehrávačů, mobilních telefonů apod.

Ekonomika kultury v EU, 2006

Obecné pojetí kultury EU

Kulturní odvětví

neprůmyslová - produkují

nereprodukovatelné zboží a služby, které jsou konzumovány na místě(výstavy, představení, muzea, knihovny, archívy)

průmyslová- produkují kulturní produkty

určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu(knihy, filmy, zvukové nahrávky, film a video, video hry)

Tvůrčí odvětví

„tvůrčí „ investice do produkce „nekulturního“ zboží, kreativita je zdrojem inovace

(módní návrhářství, design interiérů a produktů, architektura, reklama)

Kultura v EU 30

OBRAT

PŘIDANÁ HODNOTA

Rok 2003 – více než 654 mld eur

automobily 2001 – 271 mldICT 2003 – 541 mld

2003 – 2,6 % HDP EU

nemovitosti – 2,1 % potraviny a nápoje – 1,9 % oděvní průmysl – 0,5 %

chemikálie, kaučuk, um.hmoty – 2,3%

Kultura v EU 30

PODÍL NA RŮSTU celkový růst přidané hodnoty kultury v letech 1999–2003 – 19,7 %

vyšší o 12,3 % než celkový růst hospodářství

Česká republika

Centrální zeměpisná poloha

Střední Evropa

východ x západ

sever x jih

kulturní tradice

kulturní dědictví

součást EU od r. 2004

Je těžké být neúspěšnou!

Umělecké tradice

Ve světě uznávané umělecké osobnosti – František Kupka, Franz Kafka, Antonín Dvořák, Bohuslav Martinů, Miloš Forman,Václav Havel…

Divadelní tradice, která má i občanskou-politickou dimenzi , scénografie Josef Svoboda

Interpretace klasické hudby – Česká filharmonie, Magdalena Kožená… studiové nahrávky pro filmy – David Lynch...

Filmová tradice, animovaný a dětský film – Barrandov, Zlín,

Knižní ilustrace, dětská kniha – Krteček, Josef Lada

Instituce + projekty

Knihovny 10 445 – z toho 5 662 veřejných Muzea 675 – včetně poboček z toho 93

soukromých a NNO) Divadla 130Profesionální orchestry 58

157 titulů v oblasti baletu a tance3 760 výstav

Kvantitu známe, kvalitu poznáme?

UMĚNÍ

KNIHOVNY A KNIŽNÍ KULTURA

MUZEA A GALERIE

PAMÁTKY

KINEMATOGRAFIE A AUDIOVIZE

PROVÁDĚNÍ AUTORSKÉHO PRÁVA

+ CÍRKVE A NÁBOŽENSKÉ SPOLEČNOSTI

Kultura v ČRadministrativní rámec

Po roce 89: transformace sektoru – odstátnění, nová legislativa,

liberalizace oblasti umění Prakticky spontánní vznik NNO a nestátní sféry

? transformace PO na veřejně právnípodpora nestátního sektoru (např. mzdové náklady)podpora tvůrčích osob – stipendiadalší vzdělávání, vznik nových činností , institucí, …nebyla

koncepce ani peníze… snad SF, ESFProblémové oblasti: památková péče, kinematografie,

digitální vysílání, vztah státu k církvím

Kultura a národní strategie

Udržitelný rozvoj – sociální + ekonomický pilíř

2004 + výzkum vývoj vzdělání

Hospodářský růst –investice do kulturní infrastruktury

2005 do kulturního průmyslu

podpora uchování kulturního dědictví

rozvoj umělecké tvorby

Regionální rozvoj – tvorba politik + vzdělávání

2006 kulturní infrastruktura a služby

zachování a využívání kulturních památek

Priority v praxi

Památky – po roce 89 potřeba oprav, rekonstrukcí, řada objektů v havarijním stavu

- záchrana ! revitalizace objektů + nové funkce ?

PO - organizace, které si stát ponechalkaždoročně největší položka rozpočtu MK

Církve v ateistické zemi? – téměř 60 % lidí bez vyznání

Kultura = ztrátováMinisterstvo = zátěžové

výdaje státu na kulturu 1 % SR?

1998–2007 výdaje SR 0,77 %–0,49 % (2005)

2007 na kulturu 0,64 % (s církvemi 0,76 %)

Image

Stát není jediný…

Podíly státních a veřejných výdajů 2003–2006 (od vzniku krajů)

Ministerstvo 30–35 %

Kraje 10–13 %

Obce a města 54–64 %

PRAHA 8,9–10,9 % (+ čerpá i od státu)

Kraje, města obce

Vlastní kulturní politiky – nejsou „povinné“(Praha první! dokument v roce 2006 – tedy loni)

Účinná politika je koordinovaná!

Šance: programace strukturálních fondů 2007–2013:

kultura je součástíRegionálních operačních programůIntegrovaného operačního programu

Státní koncepce

oborové koncepce (střednědobé plány) památky 1998muzejnictví 2003

tradiční kultura 2003výzkum a vývoj 2004

knihovny 2004 umění 2006

Chybí: kinematografie, mezinárodní spolupráce, kulturní průmysl

Státní kulturní politika 1999/2001

Nezavazuje veřejnou správu

Státní dotační politika

Rozvoj, podpora a prezentace kultury a ochrana kulturního dědictví:

Podpora umělecké tvorby, její prezentace doma i v zahraničí. Rozvíjení progresivních forem kultury. Podpora projektů poskytujících veřejnou službu. Podpora neprofesionálních kulturních aktivit. Památková péče, muzejnictví, knihovnictví. Ochrana tradiční lidové kultury. Podpora a ochrana kulturních tradic. Podpora neprofesionálních kulturních aktivit a jejich prezentace doma i v zahraničí. Podpora, rozvoj a propagace české kinematografie.

Účinnost limitována finančně!

První strategie EU

Evropský program pro kulturu v globalizujícím se světě

formuluje roli kultury v EU

přístup EU ke kultuře a to včetně role kultury ve vnitřních evropských politikách a programech, jakož i vnějších vztahů EU

První strategie EU

doporučuje vytvářet nová partnerství a metody práce:

- rozvíjení dialogu s kulturním sektorem- stanovení otevřených metod koordinace- podpora zřetelného provádění kulturní politiky- mainstreaming kultury do všech relevantních

politik

květen 2006

První strategie EU

zahrnuje 3 hlavní cíle evropské agendy v oblasti kultury:

podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu

podpora kultury jako katalyzátoru kreativity v rámci lisabonské strategie

podpora kultury jako životně důležitého prvku mezinárodních vztahů Unie

Trh práce v ČR

Podíl sektoru kultura na trhu práce 3,3 %vlastní zaměstnanostexterní spolupracovnícipoptávka po výrobcích a službáchvyužití dalších pracovních sil z jiných

odvětvích

Počet zaměstnanců 76 268 – téměř 2 % (1,88 %)Externí pracovníci 9 200

Pracovní potenciál

Celkem 85 500 osob v přepočtených stavech+

dalších 73 000 pracovních míst úzce specializované profese s uspokojením poptávky po výrobcích a službách sektoru

kultura

Pracovní potenciál na českém trhu práce 3,3 %

Objem produkce

2005: v běžných cenách 119 565 milionů Kč

1,6 % celkové produkce ČR

Z toho:vydavatelství 29 %činnost společenských organizací vč. Církví 19,5 %tvorba a vysílání TV a rozhlasových programů 16,8 %

Hrubá přidaná hodnota

2005 43 300 milionů představuje 1,7 % celkového

objemu HPH české ekonomikyZ toho 62 % tvoří: výroba televizních a rozhlasových pořadů 22 %Vydavatelství 21,9 %Divadla, koncerty a umělecká tvůrčí činnost 17 %

Dynamika HPH v roce 2005 proti roku 2003 narostla o 24 % (ČR celkem 15 %)

Ekonomický výkon

PRAHA 55 %

+ 2 kraje 16 %Jihomoravský – BRNO a Moravskoslezský

OSTRAVA(70 %)

Ostatních 11 krajů 30 %

Výdaje, produkce, HPH

2005Veřejné výdaje na kulturu – stát, kraje, města,

obce19 739 milionů Kč

Produkce119 565 milionů Kč

Hrubá přidaná hodnota45 300 milionů Kč

Ekonomika

nevyjadřuje vyhledávání, ochranu ani uchovávání kulturního dědictví

nelze vyjádřit vynaloženými prostředky, počtem návštěvníků či výší vstupného…

přínosy je třeba posuzovat jinak z hlediska současnosti, jinak z hlediska budoucnosti!

Ekonomické ukazatelé

překonávají předsudek.

Kultura v ČR není ztrátová.

Má i ekonomický potenciál.

.

„kreativní revoluce začala“ – James Purnell, britský ministr kreativního průmyslu, projev červen 2005

Vedle posilování ekonomických a sociálních efektů kultury bude zesílena potřeba po imanentních hodnotách umění

Je třeba hledat vzájemné vazby: uvnitř kultury i vně.

Marta SmolíkováProCulture

Otevřená společnost o. p. s.

E-mail: marta.smolikova@proculture.cz

Zdroj dat o ČR: Vstupní analýza současných vazeb trhu práce se sektorem kultura (MPSV)

řešitel Institut umění-Divadelní ústav

Děkuji za pozornost