1
Kupní síla a ekonomická závislost
Josef Bejček
Mezinárodní konference „Aktuálne otázky slovenského a európskeho súťažného
práva“
Bratislava, 14. 5. 2014
2
O čem vlastně mluvíme?
Moc a tržní moc
Definice moci (síly) je nemožná Voltaire: skutečným neštěstím není
nerovnost, ale závislost Ani síla partnera, která je nesporná (může jít i
o dominanta), nemusí druhé straně vadit, pokud na něm není závislá
Tržní moc (stricto sensu) ve formě monopsonu je pojem explicitně objektivní
Tržní moc → vyjednávací síla, ale vyjednávací síla ≠ tržní moc
3
Vyjednávací síla a hospodářské postavení
Kvazidefinice vyjednávací síly: intuituvní, symptomatické, tautologické
Vyjednávací síla se vztahuje ke konkrétním dodavatelům kupujícího
Vyjednávací síla může být požehnáním i prokletím – countervailing power a stimulace soutěže na straně nabídky ↔ ohrožení dodavatelů
4
Vyjednávací síla a hospodářské postavení
Subdominantní vyjednávací síla nákupní hrozí více nežli síla prodejní
Nelze apriorně známkovat, dvousečnost Hospodářské postavení kupující nesmí
zneužívat, aby získal nepřiměřený majetkový prospěch nákupem za cenu výrazně podnákladovou nebo nižší než obvyklou
Zneužitelné hospodářské postavení má každý kupující bez ohledu na tržní moc
5
Kupní síla
Kupní síla (buyer power) je druhem vyjednávací síly na straně poptávky
Nejde o absolutní pojem (tedy nemůže existovat - a nebo nikoliv - „jako taková“)
Vždy má určitý stupeň Vyvažovací kupní síla
6
Ekonomická závislost
Ekonomická závislost není (na rozdíl od síly) absolutní, ale jen vztahová
Neexistence rozumné nebo dostatečné alternativy pro závislého
Obchodní závislost, která je objektivní a dlouhodobá: nazývá se dominance (tržní moc)
7
Ekonomická závislost
Závislost i bez absolutní podoby tržní moci: „partenaire obligatoire“ – závisí zejm. na délce trvání obchodního vztahu specifickém technickém vybavení závislého na činnosti
silnějšího partnera obtížnosti rychlé změny partnera podílu obratu realizovaného závislou stranou v obchodu se
silnějším partnerem Je obsažena i ve zneužití DP postavení a je jedním z
hledisek hodnocení DP
8
Významná tržní moc (síla)
Moc méně významná, nežli je „tržní moc prostá“
Subjektivní nebo objektivní pojetí? Objektivní pojetí dnes převládlo Významná tržní síla ≠ tržní moc Jde o jakousi „kvalifikovanou subdominanci,“ či
o jakési „malé dominantní postavení“ VTS ≠ vyjednávací síla, kupní síla, ekonomická
závislost, tržní moc
9
Soutěžní právo a posuzování VTS
Účel ochrany skrze VTS je individuálně ochranářský, a nikoliv institucionálně ochranářský
Subdominantní tržní síla nedosahující dominance není s to ohrozit, narušit nebo vyloučit soutěž viz však § 4 in fine ZVTS, který předpokládá
dokonce podstatné narušení soutěže
10
Soutěžní právo a posuzování VTS
Ochrana slabší strany nejen v oblasti práva soukromého, ale i práva veřejného
Oborová příslušnost „postiženého“ nebo jeho pozice v konkrétním vztahu (dodavatel nebo odběratel) neindikují status slabšího nebo silnějšího
Silní odběratelé nemusí spotřebitelům jen škodit Prospěšná je subdominantní kupní síla: ještě
neexistuje tržní moc stricto sensu Jakékoliv úspěšné vyjednávání o slevě z ceny
znamená, že na straně prodávajícího existuje stále prostor ke snížení ceny, z něhož může profitovat spotřebitel
11
Soutěžní právo a posuzování VTS
Prodávající může snížit kvalitu, aby kvůli nízké ceně vynucené kupujícím neutrpěl ztrátu při daných nákladech
Bumerangový efekt: kupní síla zlevní zboží, ale za cenu zhoršení kvality (zejm. u potravinářských neznačkových produktů)
Subdominantní kupní síla narušuje kvalitu výrobků, za něž kupující kvůli podřadné kvalitě zaplatí více
Erozi kvality usnadňují soukromá označení (obchodní značky), u nichž není záruka kontroly kvality jako u originálního značkového zboží
12
13
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“ Individuální ochrana malých a středních dodavatelů versus Institucionální ochrana
- soutěže mezi malými a středními dodavateli navzájem
- soutěže mezi velkými distributory navzájem - spotřebitele
14
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“
Nákupní síla
nižší spotřebitelská cena
vyšší kvalitavyšší blahobyt
distributora
15
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“
Tržní síla („nevýznamná“ ) > významná tržní síla („dominance menšího významu“)
„Zvláštnější odpovědnost“ – přísněji na subdominanta s VTS než na dominanta ?
Žádný řetězec v ČR nemá dominantní postavení ZOHS versus ZVTS? Rigidní schéma dělby práce mezi zákony? Má mít každý
zákon vyhrazen „svůj účel“? VP ochrana proti nekalé soutěži jako její „zesilovač“? Postavení toho, kdo má možnost (!) využít je k něčemu,
co je vlastní podstatou obchodu (získat vlastní prospěch na úkor soutěžitelů nebo spotřebitelů)
Co se chrání, aneb „mnoho zajíců myslivcova smrt“
Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky (B2B) - obsahová kontrola správnosti i nad horizont potravinářského
Různá vyjednávací síla, která vede k nepoctivým podmínkám, není doménou vztahů B2C, ale vyskytuje se masově i ve vztazích B2B a nese podobné rysy
Pojetí „ekonomické závislosti“: konkrétní relativní vztah, který není předurčen ani sektorově, ani strukturálně (omezení jen na dodavatele), ani absolutními údaji o obratu či relativními údaji o tržním podílu
Generální klauzule s minimem pojmenovaných skutkových podstat + upřesňování judikaturou
16
17
Liberalismus vs parternalismus - soukromoprávní „měkká“ korekce
Soudní modelování a korigování „správného“
obsahu smlouvy
nejrozumnější podmínkou
nejnevýhodnější podmínkou pro silnějšího
podmínkou minimálně ještě tolerovatelnou
18
Liberalismus vs parternalismus - veřejnoprávní „tvrdá“ (?) korekce
Veřejnoprávní nástroje
ZOHS CenZ ZVTS
Zvláštní úprava ekonomické závislosti (nebo VTS či obchodní poctivosti?) v ČR a SR
Vývoj v obou zemích Politický, a nikoliv právní problém Právní argumenty jako zástupný nástroj hospodářsko-
politických skupinových zájmů V obou zemích koncepční i legislativně-technické zmatení Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP
19
Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP
Nepoužívá pojmy VTS, ekonomické závislosti apod., ale upravuje zakázaná ujednání
Zakotvuje správní deliktu za zakázané smluvní ujednání (někdy dokonce za pouhý „požadavek“ nebo i neúspěšnou „snahu“)
Dotčen je zásadně každý odběratel, absentuje hranice zásahu s jedinou výjimkou u § 4/3 ZNP
Ochrana je jednostranná – vždy ve prospěch odběratele Zakazují se i ujednání, z nichž odběratel profituje ZNP neobsahuje generální klausuli a je kasuistický
20
Vybrané komentáře ke slovenskému ZNP
ZNP nestanoví žádný cíl úpravy, ale implicite je to ochrana odběratele
ZVTS je aplikovatelný jen v případě, že zneužití VTS způsobilo podstatné (sic) narušení soutěže nebo k němu směřovalo
ZNP používá jak zákazy, tak i domněnky, aniž je zřejmý rozdíl v režimu
Kontrolu nepřiměřených podmínek vykonává podle ZNP nikoli soud či alespoň nezávislý orgán (typu ÚOHS), ale resortní a zájmově nikoli indiferentní orgán
Není vyřešen ev. potenciální pozitivní kompetenční konflikt mezi ministerstvem zemědělství a Protimonopolním úřadem SR
ZNP konstruuje zákonnou závaznost etického kodexu … a další jednotlivosti...
21