UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH VĚD
Ústav ošetřovatelství
Richard Večerka
Kvalita ţivota pacientů s Crohnovou chorobou
Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Renáta Váverková
Olomouc 2017
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a pouţil pouze uvedené
bibliografické a elektronické zdroje.
V Olomouci 7. 7. 2017 ……………………...
Richard Večerka
Děkuji paní Mgr. Renátě Váverkové za odborné vedení diplomové práce, její ochotu
a podporu při tvorbě. Velký dík patří pacientům, kteří se podíleli na výzkumném šetrení.
ANOTACE
Typ závěrečné práce: DIPLOMOVÁ PRÁCE
Téma práce: Vybrané aspekty ošetřovatelské péče o pacienta s
chronickým onemocněním gastrointestinálního traktu
Název práce: Kvalita ţivota pacientů s Crohnovou chorobou
Název práce v AJ: Quality of life in patients with Crohn's disease
Datum zadání: 2016 – 01 – 29
Datum odevzdání: 2017 – 07 – 07
Vysoká škola, fakulta, ústav: Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta zdravotnických věd
Ústav ošetřovatelství
Autor práce: Večerka Richard
Vedoucí práce: Mgr. Renáta Váverková
Oponent práce:
Abstrakt v ČJ: Cílem diplomové práce bylo zjistit kvalitu ţivota dospělých osob, kteří trpí
Crohnovou chorobou. Byl pouţit kvantitativní sběr dat pomocí tří standardizovaných
dotazníků IBDQ-32, Testu základních všedních činností (ADL) a Testu instumentálních
všedních činností (IADL). Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím
gastroenterologických ambulancí ve Fakultní nemocnici Olomouc, Krajské nemocnici T. Bati
ve Zlíně, Nemocnici Kroměříţ, Nemocnici Vsetín a v Uhersko-Hradišťské nemocnici.
Celkem bylo distribuováno 140 dotazníků a návratnost byla 108. Výsledky výzkumného
šetření ukázaly, ţe je kvalita ţivota osob s Crohnovou chorobou zhoršena u obou pohlaví a to
více u ţen. Ţeny měly horší kvalitu ţivota ve střevní oblasti oproti muţům. Při kombinaci
hodnotících nástrojů IBDQ s Bathel testem denních činností a Testem instrumentálních
činností vyšlo, ţe pokud jsou denní činnosti zhoršené, tak se zároveň zhoršují i instrumentální
činnosti. V porovnání s jednotlivými stádii IBDQ se ukázalo, ţe pokud jsou respondenti ve
fázi remise, šedé zóny nebo aktivního onemocnění, nemusí to znamenat nesoběstačnost při
vykonávání denních a instrumentálních činností.
Abstrakt v AJ: The aim of diploma thesis was to determine the quality of life in adults with
Crohn's disease. Quantitative data collection was applied using the three standardized IBDQ-
32 questionnaires, the ADL and the IADL test. Questionnaires were distributed through
gastroenterological outpatients at Olomouc University Hospital, T. Baťa Regional Hospital in
Zlín, Kroměříţ Hospital, Vsetín Hospital and Uhersko-Hradišťská Hospital. Overall, 140
questionnaires were distributed and the return was 108. The results of the research show that
the quality of life in Crohn's patients is impaired by both sexes, and more in women. Women
had worse quality of life in the intestinal area than men. When combining the IBDQ
assessment tools with the ADL and the IADL test, it was found out that if daily activities are
deteriorated, instrumental activities will be deteriorated too. Compared to the individual
stages of IBDQ, it has been shown that if respondents are in the stage of remission, gray zone,
or active disease, it doesn´t necessarily mean that they are inadequate in performing daily and
instrumental activities.
Klíčová slová v ČJ: Crohnova nemoc; Crohnova choroba; idiopatický zánět střev; kvalita
ţivota; ţivotní styl; gastroenterologie.
Klíčová slová v AJ: Crohn´s disease, Inflammatory bowel dinase, quality of life,
gastroenterology,
Rozsah: 87 stran
6
OBSAH
ÚVOD ..................................................................................................................................................... 7
1 REŠERŠNÍ ČINNOST .................................................................................................................... 9
2 KVALITA ŢIVOTA OSOB S CROHNOVOU CHOROBOU..................................................... 12
2.1 Faktory, incidence nemoci .......................................................................................................... 13
2.2 Kvalita ţivota související se zdravím a kvalita ţivota v ošetřovatelství ..................................... 17
2.3 Aktivita onemocnění ................................................................................................................... 18
Ostatní symptomy ......................................................................................................................... 19
2.4 IBDQ ........................................................................................................................................... 20
2.5 HODNOCENÍ AKTIVITY NEMOCI ........................................................................................ 27
2.6 OVLIVŇOVÁNÍ KVALITY ŢIVOTA ...................................................................................... 28
2.7 POVĚDOMÍ OSOB O IBD ....................................................................................................... 31
2.8 ROLE SESTRY U PACIENTŮ S CROHNOVOU CHOROBOU ............................................. 33
2.9 SHRNUTÍ TEORETICKÝCH VÝCHODISEK ......................................................................... 34
3 METODIKA VÝZKUMU KVALITY ŢIVOTA OSOB S CROHNOVOU NEMOCÍ ................ 36
3.1. Výzkumné cíle a hypotézy ............................................................................................................. 36
3.2 Charakteristika respondentů ........................................................................................................ 37
3.3 Metody sběru dat ......................................................................................................................... 37
3.4 Realizace výzkumu ..................................................................................................................... 37
3.5 Organizace výzkumného šetření ................................................................................................. 38
3.6 Statistické zpracování dat ............................................................................................................ 38
4. VÝSLEDKY VÝZKUMU ................................................................................................................ 39
5. DISKUZE ......................................................................................................................................... 54
Závěr ..................................................................................................................................................... 58
Referenční seznam ................................................................................................................................ 59
SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................... 68
SEZNAM TABULEK ........................................................................................................................... 69
SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................................... 70
SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................... 71
7
ÚVOD
Crohnova choroba byla poprvé popsána v roce 1932 americkým gastroenterologem B.
C. Crohnem. Jedná se o zánětlivé chronické onemocnění zaţívacího traktu, které postihuje
jakoukoliv část trávicí trubice. Crohnova choroba se nejčastěji výskytuje v terminálním ileu a
ileocekální oblasti. Zánět postihuje střeva do hloubky a můţe docházet ke stenózám, tvorbě
abscesů a píštělí. Nejvíce zasaţenou věkovou kategórií jsou lidé mezi patnáctým a třicátým
rokem ţivota. Onemocnět ale mohou i děti a senioři (Crohn.cz, rok neuvedeno, str.
neuvedeno).
Tématem diplomové práce je Kvalita ţivota pacientů s Crohnovou chorobou. Dané
téma si autor zvolil proto, ţe je často diskutováno řadou odborníků. Hlavním cílem práce je
zjistit kvalitu ţivota osob s Crohnovou chorobou. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu se
autor snaţí zjistit, jak je ovlivněna kvalita ţivota pacientů s Crohnovou chorobou a zda-li má
kvalita ţivota dopad na vykonávání denních a instrumentálních činností. K dosaţení cíle
budou uţity standardizované dotazníky IBDQ, ADL, IADL které jsou určeny pacientům s
Crohnovou chorobou.
Diplomová práce je rozdělena do 3 základních částí. V první části se autor diplomové
práce věnuje rešeršní činnosti. Druhá část je teoretická, definuje Crohnovu chorobu a s tím
spojenou odbornou terminologii. Největší rozsah teoretické části definuje kvalitu ţivota
pacientů s Crohnovou chorobou. Poslední část diplomové práce je věnována výzkumu. V
praktické části autor pouţil 3 standardizované dotazníky IBDQ, ADL a IADL. Výsledky jsou
zpracovány do přehledných tabulek a grafů.
Pro vstupní studijní literaturu byly pouţité nasledující tituly:
v jazyku českém
GABALEC, Libor, 2007. Kvalita ţivota u Crohnovy nemoci. Gastroenterologie a
Hepatologie [online]. 5(2), 16-29 [cit. 2017-02-21]. ISSN 1804-803X. Dostupné z:
http://www.pro-folia.org/files/1/2007/2/gabalec.pdf
GURKOVÁ, Elena, 2011. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a
ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 224s. ISBN 978-80-247-3625-9.
8
v jazyku anglickém
SMITH, J. Carla a Helene HARRIS, 2014. Crohn disease. Nursing [online]. 44(12),
36-42 [cit. 2017-06-30]. ISSN 0360-4039. Dostupné z: doi:
10.1097/01.NURSE.0000456365.93122.c3
VAN DER HAVE, Mike, Karen S. VAN DER AALST, Ad A. KAPTEIN, Max
LEENDERS, Peter D. SIERSEMA, Bas OLDENBURG a Herma H. FIDDER, 2014.
Determinants of health-related quality of life in Crohn's disease: A systematic review
and meta-analysis. Journal of Crohn's and Colitis [online]. 8(2), 93-106 [cit. 2017-06-
05]. ISSN 1873-9946. Dostupné z: doi: 10.1016/j.crohns.2013.04.007
PALLONE, Francesco a Emma CALABRESE, 2016. IBD: Crohn's disease. Recenti
Progressi in Medicina [online]. 107(6), 292 - 296 [cit. 2017-06-29]. ISSN 2038-1840.
Dostupné z: doi: 10.1701/2296.24688
9
1 REŠERŠNÍ ČINNOST
Dohledaných 476 článků
ALGORITMUS REŠERŠNÍ ČINNOSTI
KRITÉRIA VYHLEDÁVÁNÍ:
Klíčová slova v ČJ: Crohnova nemoc; Crohnova choroba; idiopatický zánět střev; kvalita
ţivota; ţivotní styl; gastroenterologie.
Klíčová slova v AJ: Crohn’s disease; inflammatory bowel diseases; quality of life;
gastroenterology
Jazyk: anglický, český,
Vyhledávací období: 2011-2017
Dalšíe kritéria: věk nad 18 let, recenzovaná periodika, odborné články, plnotexty,
korelace s cílemi výzkumu,
DATABÁZE:
EBSCO, PubMed, Google Scholar, Link springer, Science Direct,
Scielo, Oxford academic, Tailor & Francis, Wiley Online Library
Vyřazující kritériá:
duplicitní články, kvalifikačné práce, články,
které nesplnili kritériá
10
Pre tvorbu diplomovej práce bolo vyuţitých 17 monografií a 1 guideline „Care of the
Adult Patient with a Brain Tumor“ vydaný American Association of Neuroscience Nurses
(AANN), ktoré sú citované v referenčnom zozname.
SUMARIZACE VYUŢITÝCH DATABÁZÍ A DOHLEDANÝCH DOKUMENTŮ
PubMed - 5
Springer link - 3
EBSCO - 3
Science Direct - 5
Google Scholar - 22
Tailor & Francis online - 2 články
SciELO - 2 články
Wiley Online Library - 3 články
Oxford Academic - 4 články
SUMARIZACE DOHLEDANÝCH DOKUMENTŮ
České periodikum a zdroje:
Gastroenterologie a hepatologie - 1
www.uzis.cz
www. imalab.cz
www. szu.cz
www.crohn.cz
Zahraniční periodika:
Annals of gastroenterology -1, Gastroenterology -1, Journal of clinical nursing - 1,
Journal of Crohn´s and Colitis - 6, The European Journal of Health Economics - 1,
Canada Communitecable Disease Report - 1, Clinical Gastroenterology and
Hepatology - 2 , Healthline -1, Medicine - 1 ,Meedical Education and Research -1,
Inteligent medicine - 1, Der Chirurg - 1, Journal of Human Nutrition - 1, Journal of
Colorectal Surgery -1, Nutrients - 2, Scandinavian Journal of Gastroenterology - 1,
Quality of Life Research - 1, Turkish Journal of Gastroenterology - 1, Inflammatory
Bowel disease - 3, Canadian Journal of Gastroenterology - 1, Gastroenterology
Research and Practise - 1, Swiss IBD Cohort Study Group - 1, Crohn's & Colitis
Foundation of America, Inc. - 1, European Journal of Gastroenterology and
Hepatology - 1, Psyhology, Healt and Medicie - 1, Alymentary Pharmacology -1,
Internal Medicine Journal - 2, Health Canada Country of Publication - 1. Revista
Espanola de Enfermedades - 1, Value in Health - 1, Arquivos de Gastroenterologia -
1, Acta Paulista de Enfermagem -- 1, Recenti progressi in Medicina - 1. Nursing
2017 - 1.
11
Sumarizace kniţních zdrojů
3 knihy
Pro tvorbu teoretických východisek bylo pouţito
49 dohledaných článků a 3 knihy.
12
2 KVALITA ŢIVOTA OSOB S CROHNOVOU CHOROBOU
Crohnova choroba je autoimunitní onemocnění, které patří do skupiny chorob
známých jako idiopatické střevní záněty. Vzniká v důsledku genetické predispozice,
nepravidelným stravováním, poruchou imunity a vlivem stresu. Špatné stravování, vysoké
nároky v práci a vliv stresových situací má za následek nárůst pacientů s Crohnovou
chorobou. Crohnova choroba je chronická zánětlivá porucha, která primárně postihuje tenké
střevo a tlusté střevo a způsobuje poškození tkání. Etiologie Crohnovy choroby není známa,
ale velké mnoţství důkazů naznačuje, ţe patologický proces je způsoben nadměrnou imunitní
odpovědí, která je přímá vůči sloţkám luminální flóry a je podporována vadami v
protiregulačních mechanismech. Crohnova choroba je transmurální progresivní a destruktivní
onemocnění, vedoucí k ireverzibilnímu poškození střev, které je charakterizováno stenózou
střevního lumenu a penetrujícími lézemi, jako jsou píštěle a abscesy. Cílem léčebné terapie je:
1) Vyvolat symptomatickou remisi; 2) udrţovat remisi bez steroidů; 3) zvýšit kvalitu ţivota;
4) prevence / léčba komplikací onemocnění; 5) vyvarovat se krátkodobé a dlouhodobé
toxicitě terapie. Dosaţení těchto cílů vyţaduje sofistikovaný přístup. Terapie se přizpůsobí
individuálně kaţdému pacientovi a jsou sledovány a vyhodnocovány pokusy a rizika plynoucí
z této léčby. Optimalizuje se kaţdá terapie a sledují se objektivní důkazy o vyřešení zánětu.
Přestoţe počet léků dostupných k léčbě Crohnovy choroby se v posledních 15 letech zvýšil s
významným přidáním biologických terapií včetně protilátek proti TNF, jako jsou infliximab,
adalimumab a certolizumab pegol, a nedávno vedolizumab, anti-α4β7 integrinové protilátky,
zůstává počet agens relativně malý (Pallone, F.; Calabrese. 2016, str. 292-296). Přesná
etiologie Crohnovy choroby zůstává nejasná, ale současné důkazy naznačují, ţe střevní
slizniční bariéra je ohroţena, coţ umoţňuje invazi střevních bakterií do střeva. Konzervativní
opatření jsou základem léčby. V léčbě komplikací Crohnovy choroby a ke zlepšení kvality
ţivota se primárně pouţívá chirurgie. Některé situace, jako jsou enterovezikální fistuly, jsou
absolutními indikátory pro operaci. U izolované ileocekální Crohnovy choroby je primární
ileocekální resekce terapeutickou alternativou ekvivalentní eskalaci léčebné kůry. Adekvátní
předoperační příprava, včetně zlepšení nutričního stavu, odvykání nebo zastavení
imunosupresivních léků a předoperační odčerpání abscesů, můţe sníţit komplikační stavy
operace Crohnovy choroby. Pokud není přítomna neoplázie, měly by být pouţity techniky
šetření střeva (striktní plastika, omezené resekce). Laparoskopický přístup je moţný u většiny
13
indikací i v případě recidivující choroby. U primární ileocekální resekce se ukázalo, ţe
laparoskopický přístup je lepší neţ otevřený přístup. Ţádná z dostupných technik pro
rekonstrukci střevní anastomózy nebyla prokázána jako nadřazená. Drenáţ je dobrou volbou
pro zachování kvality ţivota u pacientů s komplexními perianálními píštěli (Horisberger,
2015, str. 177-195).
Dle Ústavu zdravotnických informací a statistik tvoří Crohnova choroba 12% všech
evidovaných gastroenterologických onemocnění. V České republice trpí Crohnovou chorobou
17,8 osob z 10 tisíc obyvatel. V roce 2012 byl počet osob tpícich Crohnovou chorobou 18
749. Znamená to, ţe od roku 2005 byl nárůst nemoci aţ o 51 % z původních 12 044 na 18
749. V roce 2010 se evidovaný počet pacientů sníţil a v roce 2012 byl opět nárůst o 5%.
(Typlová, ÚZIS ČR: Aktuální informace, str. 2-5 )
Crohnova choroba významně zasahuje do kvality ţivota. Kvalitu ţivota definuje velké
mnoţství literatury, ale neexistuje ani jedna všeobecně uznávaná. O kvalitě ţivota je hovořeno
v různých kontextech a vědeckých disciplínách. V odborném jazyce se termín kvalita ţivota
zabývá popisem pozitivních a negativních aspektů ţivota. Gurková (2011, str. 22) se
domnívá, ţe posouzení, zda-li je nebo není náš ţivot kvalitní, je zaloţeno na porovnávání
našeho ţivota se ţádoucí očekávanou úrovní existence, nebo se ţivotem druhých lidí. Jaký je
ale standard nebo norma pro konstatování kvality ţivota jedince?
Dţuka (2004 in): (Gurková 2011, str. 22-23) označuje kvalitu ţivota za formální
pojem, hypotetický konstrukt, latentní skrytou proměnnou, kterou je moţné doplnit pouze
individuálním obsahem. Z toho vyplývá, ţe se kvalita ţivota nedá definovat jako něco
všeobecně závazné.
2.1 Faktory, incidence nemoci
Dietní faktory:
Na otázku co ovlivňuje nárůst idiopatických střevních zánětů, neexistuje jasná
odpověď. Jednou z moţností je podle Hoffmana (2013, str. 1-3) špatné stravování. Podle této
studie, hraje významnou roli příjem cukru, který při překročení více jak 55 g na den, zvyšuje
riziko Crohnovy choroby aţ 2,6 krát. Hoffman poukazoval také na problém rychlých
občerstvení, kde jsou konzumovány hamburgery, hranolky, sladké limonády a párky v
rohlíku. Tyto potraviny zvyšují riziko vzniku Crohnovy choroby 3,4 krát a ulcerózní kolitidy
3,9 krát. Vhodné pouţívání dietní a nutriční terapie je nedílnou součástí celkové strategie
managementu Crohnovi choroby. Cílem studie (J. Lee, Allen. R et al, 2014 str. 207-218) bylo
14
vytvořit pokyny, zaloţené na důkazech o dietní terapii Crohnovy choroby u dospělých. Autoři
studie zpracovali otázky, které byly spojené s dietním managementem Crohnovi choroby.
Otázky zahrnovaly roli enterální výţivy pro vyvolání remise a dietní zvládání střízlivé
choroby (šedé zóny), stejně jako prokázání nebo udrţení remise probiotiky nebo prebiotiky.
Od ledna 1985 do listopadu 2009 bylo provedeno komplexní vyhledávání literatury a studií.
Zdroje byly vyhledávány pomocí vyhledávačů elektronických databází CINAHL, Cochrane
Library, EMBASE, MEDLINE, Scopus a Web of Science. Na základě toho byly vypracovány
důkazy, praktické úvahy a doporučení pro výzkum. Výsledkem bylo, ţe 15 výzkumných
studií bylo kriticky zhodnoceno a důkazy tvořily základ těchto pokynů. Zjistilo se, ţe i kdyţ
se zdá, ţe kortikosteroidy jsou účinnější variantou vyvolání remise, lze jako alternativní
moţnost vyvolat remisi podáváním enterální výţivy (elementární nebo ne-elementární). Díky
běţné enterální výţivě můţe být znovuzavádění jídla uţitečné. Struktura opětovného zavádění
potravy pomáhá udrţovat remisi onemocnění. Vláknina je kontraindikována v přítomnosti
striktur (zúţení) v důsledku nebezpečí mechanické obstrukce. Poradenství v oblasti stravování
pro sledování striktur při Crohnově chorobě vylučuje všechny potraviny, které mohou
způsobit mechanickou obstrukci nebo prestenotickou bolest v důsledku nadměrné tvorby
plynu. Patří sem např. vláknité části ovoce a zeleniny (kůţe, semena, dřevité stonky atd.)
celozrnné pečivo, ořechy a semena, chrupavky od masa, kůţe na maso nebo ryby, jedlé rybí
kosti. Cílem těchto pokynů je sníţit rozdíly v klinické praxi. Předpokládá se, ţe na vzniku
Crohnovy choroby se podílí sloţitá interakce genetiky, střevních mikrobiomů a
enviromentálních faktorů, jako je dieta. Autoři (MacLellan, A.; Connors, 2017, str. 447)
udávají, ţe existují jasné důkazy, ţe dieta je úspěšná při léčbě Crohnovy nemoci. Exkluzivní
enterální výţiva (EEV) je schopna vyvolat remisi aţ u 80% pacientů s Crohnovou chorobou.
Mechanizmus EEV není jasný, ale je známo, ţe způsobuje hluboké změny ve střevní
mikroflóře. Exkluzivní enterální výţiva spočívá v tom, ţe pacient pouze popíjí přípravky
enterální výţivy (např. Nutridrink, Fersubin), smí pít pouze vodu, nesmí nic jíst. Naopak
autorům (J. Lee, Allen. R et al, 2014 str. 207-218) oponuje studie autorů Brotherton, Taylor
(2014, str. 206-216), která zkoumala účinky diety specifikující spotřebu pšeničných otrub a
vlákniny na gastrointestinální funkce a kvalitu ţivota u osob s Crohnovou chorobou.
Výsledky ukázaly, ţe konzumace stravy obsahující pšeničnou výţivu byla proveditelná a
nepůsobila ţádné neţádoucí účinky. Účastníci, kteří konzumovali celozrnné otruby ve stravě,
zaznamenali lepší kvalitu ţivota ve vztahu ke zdraví (p = 0,028) a gastrointestinální funkci (p
= 0,008) ve srovnání s pozorovanou kontrolní skupinou CD. Výsledky sekundárního cíle, ve
kterých byly zkoumány rozdíly v měřítku systémového zánětu, nenalezly ţádné rozdíly ve
15
skupině C-reaktivních proteinů nebo sedimentace erytrocytů. Tato studie naznačuje, ţe
modifikace stravy můţe být vítanou doplňkovou terapií u osob s poruchou
gastrointestinálního traktu přidruţenou s Crohnovou chorobou. Autoři také uvádějí, ţe
schopnost pšeničných otrub zadrţet vodu a výhody fermentace vytvářející butyrát jsou
důleţitými informacemi, které v současné době nejsou poskytovány pacientům s Crohnovou
chorobou, kdyţ se ptají na otázky týkající se stravy. Tyto informace jsou přesto relevantní.
Zdravotní sestry často tráví více času s pacienty neţ lékaři a sestry reagují dříve na proces
onemocnění u pacientů. Proto jsou zdravotní sestry často lépe připraveny pro vzdělávání
pacientů, pokud jde o roli stravy (Brotherton, Taylor et al, 2014, str. 206-216).
Mezi další faktory podílející se na vzniku Crohnovy choroby mohou být tzv.
potravinářské aditivní látky. Jedná se o látky, které jsou úmyslně přidávány do potravin, za
účelem zlepšení jejích kvality. Patří sem např. prodlouţení trvanlivosti (konzervační látky),
vylepšení barvy nebo textury (barviva, zahušťovadla), sníţení energetické hodnoty (sladidla)
apod (Státní zdravotní ústav, 2012, str. neuvedeno). Pilotní studie (Uzunismail, Hulya, Mahir
Cengiz., 2012, str 19-27) posuzovala vliv potravinářsky přidatných látek na zvýšení IgG
protilátek u osob s Crohnovou chorobou. Bylo prokázáno, ţe potravinářsky přidatné látky
mohou stimulovat zánět a příznaky u Crohnovy choroby. Vyloučení těchto přidatných látek a
vhodná dieta mohu být prospěšné při léčbě Crohnovy choroby. Dalšími sloţkami, které se
podílejí na vzniku Crohnovy choroby jsou chlorovaná voda, fluoridované zubní pasty, zubní
plomby obsahující rtuť, léčiva proti pálení ţáhy obsahující hliník a chemicky zpracované
potraviny. Tyto sloţky jsou běţnou součástí kaţdodenního ţivota v posledních 50 letech.
Podle Hoffmana (2013) se tyto různorodé látky dostávají do zaţívacího traktu, coţ můţe
způsobovat dráţdění sliznic u osob, které mají sníţenou imunitu. Tyto důkazy však nejsou
ještě dostatečně vědecky podloţeny. Dalším moţným vlivem je předčasné ukončení kojení a
krmení kojenců potravinami, které obsahují alergeny tj. sójové nebo kravské mléko a ovocné
šťávy (Hoffman, 2013 str. 1-4). Výše zmiňované faktory však nemusí být konečné a pravá
příčina nespecifických střevních zánětů nemusí být zcela definována. Například Australská
populační studie rizikových faktorů ţivotního prostředí (Niewiadomski et al, 2015, s 674)
potvrdila, ţe kouření, imunologické události v dětství a dietní faktory mohou být příčinou
rozvoje IBD. Vysoký příjem kofeinu naopak poskytuje ochranný účinek.
16
Farmakologické faktory:
Další zajímavou teorií, která souvisí s nástupem střevních zánětů, je mnoţství
antibiotik. V posledních 50 letech výrazně vzrostlo jejich uţívání. Antibiotiky se nešetří jak v
humánní medicíně, tak ani u chovných zvířat. Přítomnost antibiotik v organismu rozvijí
odolnější a nebezpečnější bakterie, které mohou mít vliv na přirozenou střevní mikroflóru a
poškozovat ji. Jejich přítomnost napadá imunitní systém tak dlouho, dokud není střevní
sliznice nezvratně poškozena (Hoffman, 2013, str. 1-4). Britská studie (B. Strauss, RN, BScN,
MSc, Mark Bigham, MD, 2011, str. 504-509) se zabývala moţným vlivem očkování ţivou
vakcínou proti spalničkám v souvislosti s výskytem IBD. U osob, které byly v dětství
očkovány, byl výskyt Crohnovy choroby trojnásobný a u ulcerózní kolitidy dvou a půl
násobný. Příčinou mohla být vakcína nebo odlišnost v ţivotních a stravovacích návycích,
které se vyskytovaly u lidí, odmítajících očkování. Autoři studie (Coenen, Weyts, et al. 2017,
str. 318-324) se zabývali vlivem edukace a informovanosti o očkování na chování pacientů s
IBD. Přestoţe existují mezinárodních směrnice, které řeší očkování pacientů se zánětlivým
onemocněním střev, nebyla vakcinace optimálně prováděna. Coenen, et al. (2017) zhotovili
důkladný vzdělávací program a srovnali vlivy vakcinace, které byly hodnoceny běţným
klinickým postupem v terciárním IBD centru. Výzkum probíhal v období od prosince 2014 do
března 2015 a bylo v něm zahrnuto 505 pacientů s IBD, kteří navštívili ambulanci (53% muţi,
72 % Crohnova choroba, medián věku byl 44 let). Shromaţďovaná data obsahovala údaje o
očkování hepatitidy B, chřipky, pneumokoku, tetanu a viru varicella zoster a demografická
data. Pacienti byli rozděleni do skupiny A a B. Skupina A byla běţně poučena o očkování a
skupina B byla dodatečně edukováná IBD sestrou pomocí informačních broţur a očkovacího
průkazu. Stav očkování byl přehodnocen po 8 měsících. Na počátku studie bylo 32 %
pacientů očkováno v souladu s pokyny. Zbývajících 346 pacientů bylo rozděleno do skupiny
A (n = 206) nebo intervenční skupiny B (n = 140). Studie byla vyhodnocena osm měsíců po
rozdělení. Intervenční skupina B zahrnovala 33% pacientů ve srovnání s 6% pacientů ve
skupině A, která podstoupila doporučená očkování dle očkovacího kalendáře a rozdíly byly
významné pro kaţdou vakcínu (vše p<0,001). Vyšší úroveň edukace byla nezávisle spojena s
lepší kompilací u pneumokokové vakcinace (p=0,008) a doporučených mezinárodních
standardů (p<0,001). Edukace vedla ke zlepšení dodrţování pravidel vakcinace (vše p ≤
0,023). Zavedení důkladné edukace o očkování pomohlo zvýšit dodrţování mezinárodních
standardů vakcinace u osob s IBD. Další vzdělávání pacientů a poskytovatelů zdravotních
sluţeb je však nezbytné.
17
2.2 Kvalita ţivota související se zdravím a kvalita ţivota v ošetřovatelství
V 70. letech 20. století byl iniciován výzkum kvality ţivota v rámci systému zdravotní
péče a byl potencován dvěma faktory. Prvním faktorem byl farmakoekonomický, který se
zabýval potřebou hodnocení finanční nákladnosti a efektivity léčby. Druhý faktor byl zaměřen
na úsilí ověřovat klinickou úspěšnost léčby, tj. dopad jejich intervencí na pacientovo zdraví.
Objektivní klinické a ekonomické jevy jsou tedy doplňovány o pojmy maximalizace kvality
ţivota pacienta. Tyto transformace lze určit jako odklon od zaměření na chorobu k důrazu na
subjektivní proţívání pacienta, od prodlouţení délky ţivota aţ po zlepšení kvality jeho ţivota,
od běţné symptomatologie k běţnému kaţdodennímu fungování pacienta (Gurková, 2011, str.
41). Kvalita ţivota související se zdravím, neboli HRQOL, znamená subjektivní pocit ţivotní
pohody, který je spojován s úrazem, nemocí, léčbou a jejími vedlejšími účinky. Tato definice
obsahuje obecně přijatelné aspekty kvality ţivota, tj. multidimenzionalitu a subjektivitu. Mezi
hlavní oblasti kvality ţivota patří: oblast fyzická a funkční schopnosti, oblast psychologická,
emocionální, oblast sociální a oblast duchovní. (Gabalec, 2007, str. 17). Vnímání kvality
ţivota se určuje podle rozšíření, ve kterém cíle a naděje odpovídají osobním zkušenostem
vnímání jedinců na jejich postavení v ţivotě, přihlédnutí na kontext kultury a hodnotového
systému, ve kterém lidé ţijí. Jde zejména o jejich cíle, očekávání, standardy a koncepty,
vyhodnocení jejich současného stavu ve srovnání se svými ideály, které lidé povaţují za
důleţité faktory jejich ţivota (De Souza, Barbosa, 2011, str. 479-484). Metaanalýzou (Van der
Have, Mike, Karen, 2014) byly hodnoceny determinanty HRQOL u dospělých osob s
Crohnovou chorobou. Byly prohledány databáze s anglickými abstrakty, které souvisely se
sociodemografickými, psychologickými, klinickými a léčebnými determinanty HRQOL u
osob s Crohnovou chorobou. Dva nezávislí recenzenti extrahovali studijní charakteristiky a
hodnotili metodologickou kvalitu podle kritérií Hayden a kol. Jako hlavní výsledek si
stanovili počet studií, ukazujících statisticky významnou souvislost mezi výše uvedenými
determinanty a HRQOL. Pro kvantifikaci vztahu mezi aktivitou onemocnění a HRQOL byla
provedena metaanalýza. Z 2060 článků bylo vybráno 29 vhodných studií. Většina ze studií
byla průřezová a měla středně vysokou kvalitu. Údaje o psychologických determinantech byly
vzácné. Neschopnost práce, zvýšená aktivita onemocnění, počet relapsů, léčba kortikosteroidy
a míra hospitalizace byla ve většině vybraných studií významně spojena se sníţením HRQOL.
Biologická léčba pozitivně ovlivnila HRQOL. Souhrnné údaje o vztahu mezi aktivitou
onemocnění a HRQOL vedly k váţnému střednímu korelačnímu koeficientu – 0,61 (Cl -0,65
aţ -0,57). HRQOL u dospělých s CD je důsledně určována markery aktivní nemoci, kam je
18
zahrnuta pracovní neschopnost, zvýšená aktivita onemocnění, počet relapsů, biologická léčba
a míra hospitalizace. Tyto faktory byly ve většině zahrnutých studií významně spojeny se
sníţením HRQOL. Vzhledem k tomu, ţe aktivita onemocnění přispívá pouze 37% HRQOL,
přetrvává potřeba dalších moţných změnitelných determinantů. Tyto determinanty mohou
ovlivnit moţnosti zlepšení HRQOL.
2.3 Aktivita onemocnění
Známky a příznaky Crohnovy choroby se mohou projevovat jako mírné aţ těţké. U
osob trpících Crohnovou chorobou se střídají časové úseky, při kterých nemají ţádné příznaky
aktivního onemocnění. Toto období se nazývá obdobím remise. U některých osob s
Crohnovou chorobou je ovlivněn pouze poslední segment tenkého střeva (ileum). U jiných
osob je onemocnění omezeno na tlusté střevo (Mayo clinic, 2014, online). Studie autorů
Cavan et al (2006) prokázaly, ţe kvalita ţivota se zhorší v období relapsu. Nejzávaţnější
obavy u pacientů jsou nejistá povaha onemocnění, nepříznivý účinek léčiv, nedostatek energie
a moţná potřeba chirurgického zákroku (Canavan et al., 2006, 375-377). Pokud je
onemocnění v aktivní fázi, můţe se projevovat různými příznaky.
Průjem je obvyklým problémem u lidí s Crohnovou chorobou. Intenzivnější střevní
křeče mohou být jednou z příčin průjmu.
Dalším symptomem je horečka a únava. Horečka můţe být způsobena pravděpodobně
v důsledku zánětu nebo infekce. Nemocní se často mohou cítit unaveni nebo nemají
dostatek energie.
Bolesti břicha a křeče. Zánět a ulcerace mohou ovlivnit pohyb zaţívacího traktu, coţ
vede k bolesti a křečím. Nemocní to mohou pocítit jako mírný stav nepohodlí nebo aţ
silnou bolest, která se projevuje také nevolností a zvracením. Mark R. Laflamme
(2015) popisuje, ţe se bolesti zpravidla objevují do 1 hodiny po jídle. Nejčastěji je
bolest soustředěna v oblasti kolem pupku, v pravém podbřišku nebo v obojím (Mark
R. Laflamme, 2015, online).
Krev ve stolici. Nemocní ji vidí jako jasně červenou krev v toaletní míse nebo jako
tmavší krev obsaţenou ve stolici. Další typem krvácení je okultní krvácení.
Zánět v ústech. Nemocní mohou mít vředy podobné aţ recidivujícím aftům. Nemocní
mají sníţenou chuť k jídlu a hubnou. Zánětlivá reakce střevní stěny, bolesti a křeče
břicha mohou ovlivnit chuť k jídlu včetně schopnosti trávit a absorbovat jídlo.
19
Perianální onemocnění. Bolesti nebo odvodnění jsou v blízkosti nebo kolem řitního
otvoru z důvodu píštěle (Mayo clinic, 2014, online).
Odlišujícím příznakem Crohnovy choroby od ulcerózní kolitidy je otok. Obvykle se
nachází v pravém podbřišku. Oblast otoku je typická svou pevností a velikostí malého
grapefruitu a je na pohmat bolestivá. Citlivost kolem otoků se pohybuje v rozmezí mírné aţ
extrémní bolesti. Mírná bolestivost poukazuje na zanícení střeva a projevuje se zvětšením
lymfatických uzlin. Extrémní citlivost můţe být spojena s abscesem a v tomto případě se
vyskytují projevy na kůţi, jako jsou zčervenání a napnutí (Mark R. Laflamme, 2015, online).
Ostatní symptomy
U některých pacientů s Crohnovou chorobou mohou dominovat projevy v jiných
oblastech těla. Můţe se jednat o:
Záněty kůţe, očí a kloubů, zejména zánět duhovky a závěsného aparátu oka.
Zánět jater nebo ţlučovodu, mohou vzniknout ledvinné nebo ţlučové kameny.
Zpoţděný růst nebo sexuální vývoj u dětí (Mayo clinic, 2014, online).
20
2.4 IBDQ
Jedním z nejčastěji pouţívaných dotazníků u nespecifických střevních zánětů v praxi
je dotazník IBDQ. Inflammatory bowel disease questionnaire (IBDQ) vznikl v roce 1988 na
McMaster University Canada. Tento dotazník obsahuje 32 otázek. K jeho vyhodnocení se
vyuţívá 7 stupňová Likertova škála. Nejtěţší vyhodnocení má číslo 1- velmi těţký problém a
naopak nejsnazší 7 - bez problému. Skóre je v rozmezí 32-244. Čím je skóre vyšší, tím je i
lepší kvalita ţivota. Pokud jsou hodnoty nad 170, značí to remisi onemocnění. Hodnoty pod
130 naopak značí aktivitu onemocnění. Kvalita ţivota je měřena ve 4 oblastech. První oblastí
je oblast střevní, která se skládá z 10 otázek, které se týkaly se např. bolestí břicha, průjmů.
Druhou oblastí je oblast celková, která má 5 otázek zabývajících se spánkem, energií, únavou,
udrţením váhy. Třetí oblast je sociální, obsahuje 5 poloţek jako rušení závazků, práce,
volnočasové aktivity. Poslední oblastí je oblast emoční. Obsahuje 12 otázek týkajících se
deprese, podráţděnosti, strachu. Předpokládaná doba pro vyplnění dotazníku je asi 15 minut.
Maximální počet dosaţených bodů ve střevní oblasti je 70. V celkové a sociální oblasti 35
bodů a v emoční oblasti 84 bodů. Dotazník má velmi dobré psychometrické hodnocení a je
dostupný ve více neţ 20 jazykových verzích, včetně českého překladu (Gabalec 2007, str. 21).
Další modifikací dotazníku IBDQ je Inflammatory Bowel Disease Questionnaire - 36 (IBDQ-
36), který obsahuje 36 poloţek. Patří sem celkové příznaky, střevní příznaky, funkční
zhoršení, sociální zhoršení a zhoršení emočních funkcí (Gurková, 2011, str. 160). Zkrácenou
modifikací dotazníku IBDQ je Short Inflammatory Bowel Disease Questionaire (SIBDQ), coţ
je krátká verze IBDQ a obsahuje 10 otázek (Gabalec, 2007, str. 21).
Oblasti IBDQ-32
Oblast fyzická a funkční schopnosti. Tato oblast se zabývá schopností zvládání
denních aktivit, pohyblivosti a nepřítomnosti příznaků nemoci. Zahrnuje i fyzickou
kvalitu ţivota, kde indikátorem je proţívání bolesti, pracovní způsobilost a pohyb,
závislost na lécích a subjektivní hodnocení energie (Gabalec, 2007, str. 17).
Oblast psychologická, emocionální. Do této oblasti zahrnujeme náladu, úzkost a
deprese. Ukazatelem psychické kvality ţivota je proţívání pozitivních a
negativních emocí, vztah k vlastnímu tělu, schopnost koncentrace a schopnost učit
se. Dalším termínem je nezávislost, jejíţ ukazateli jsou různé znaky omezení
21
tělesné schopnosti, závislosti na lécích a zdravotních pomůckách (Gabalec, 2007,
str. 17).
Oblast sociální. Do sociální oblasti spadají vztahy v rodině a s přáteli, sociální a
finanční zajištění. Sociální vztahy jsou ukazateli subjektivního hodnocení osobních
vztahů, adekvátnosti sociální opory a sexuálního ţivota. Dalším termínem je
prostředí, které zahrnuje sociální a fyzikální aspekty daného prostředí (okolí,
finance, bydlení a dostupnost zdravotní péče) (Gabalec, 2007, str. 17).
Oblast spirituální: zahrnuje naděje, smíření a smysl ţivota. Indikátorem
náboţenství a spirituality je náboţenské přesvědčení a duchovní proţívání
(Křivohlavý, 2002, str. 198).
Bolest a křeče břicha
Častým příznakem u Crohnovy choroby je právě bolest břicha. Tato bolest můţe
vznikat z různých příčin, které mohou zahrnovat částečné ucpání a střevní distenzi. Většina
pacientů s akutním vzplanutím IBD cítí bolest, která se obvykle zlepší v době, kdy aktivita
nemoci klesá. U některých pacientů s IBD přetrvává pocit bolesti, a to i přes zdánlivé
zmírnění zánětu a dosaţení předpokládané klinické remise. Asi 50-70% pacientů má příznaky
bolesti a dochází tak k počátečnímu nástupu nebo exacerbaci zánětlivého onemocnění střev.
Podskupina pacientů s IBD je bez známek aktivního zánětu, obstrukce nebo jiné biologicky
definované abnormality a pacienti cítí i nadále bolest (Bielefeldt, Davis, 2009, str. 778-788).
Kromě bolesti břicha můţe být bolest extraintestinálním projevem IBD. Léčba bolesti je
náročná. Podstatná část osob je léčena opioidy. Podle studie švýcarské IBD kohorty
(SIBDCS), která zahrnovala 2152 respondentů, byl pouţit dotazník German pain
questionnaire (GPQ) týkající se intenzity bolesti, lokalizace bolesti a jejího dopadu na
kaţdodenní ţivot a společenské aktivity. Kromě dotazníku (GPQ) bylo zkoumáno mimo jiné i
pouţívání léků proti bolesti. Výsledkem bylo, ţe u většiny pacientů (71%) se projevila bolest
v průběhu onemocnění. Podstatná část pacientů (49% UC a 55% u CD) proţívala bolest jako
dlouhodobý problém (>5 let). Bolest u ulcerózní kolitidy trvala kratší dobu ve srovnání s
Crohnovou chorobou (p>0,01). Bolest břicha u 59,5% a bolest zad u 38,3% byly hlavními
lokalizovanými bolestmi. Léky proti bolesti uţilo 67% pacientů a 24% pacientů nepouţilo
léky. Kvalita ţivota pacientů byla u pacientů trpících bolestí významně niţší ve srovnání s
těmi bez bolesti (38 vs. 77 (-100 velmi špatná, 100 velmi dobré) p< 0,0001). Výsledkem
studie bylo, ţe prevalence bolesti je vysoká u pacientů v SIBDCS. Bolest je dlouhodobý
22
problém a pokud není léčena, významně zasahuje do kvality ţivota (Zeitz et al, 2016, online).
Bolesti zad a kloubů patří mezi nejčastější extraintestinálně hlášené příznaky u pacientů s
IBD. Ve studii autorů (Van der Have, M., L. K. P. M. Brakenhoff, S. J. H. Van ERP, et al.,
2015, str. 276-283) byla hodnocena produktivita práce, vliv bolesti zad a kloubů, vnímání a
zvládání nemoci pacientů s IBD a jejich dopad na kvalitu ţivota. Soubor tvořilo 155 pacientů
s IBD, z toho 100 respondentů bylo bez artropatie. Artropatie byla definována jako
kaţdodenní bolest zad trvající po dobu delší neţ 3 měsíce nebo periferní bolest/otok kloubů v
průběhu minulého roku. Na začátku a po dobu 12 měsíců pacienti vyplnili dotazníky ohledně
rozsahu bolesti zad a kloubů, činnosti IBD onemocnění, vnímání nemoci, zvládání kvality
ţivota a produktivity práce. Celkem 204 pacientů s IBD (72% CD, 40% muţi, průměrný věk
44 ± 14 let) vyplnilo dotazník v obou časových rozmezích. V obou časových rozmezích se u
pacientů s bolestmi zad a kloubů zjistila významně niţší kvalita ţivota a pracovní produktivita
ve srovnání s pacienty, kteří bolesti zad a kloubů neměli. V dotazníku kvality ţivota byly
vyhodnoceny ukazatele: bolesti zad a kloubů (β = -1,04, 95% interval spolehlivosti [CI] -1,40,
-0,68), činnost a následky IBD nemoci (β = -0,39, 95% CI -0,59, -0,18), emocionální dopad tj.
vnímání nemoci IBD (β = -0,47, 95% CI -0,66, -0,28) a zvládání strategie "klesající aktivity"
(β = -0,26, 95% CI -0,48, -0,03). Hodnoceny byly také ukazatele produktivity práce u
pacientů s bolestmi zad a kloubů (β = 0,22, 95% CI 0,07, 0,37) a důsledky nemoci (β = 0,14,
95% CI 0,06, 0,22). Bolesti zad a kloubů, vnímání nemoci a její zvládání jsou významnými
ukazateli kvality ţivota a produktivity práce hned po kontrole aktivity onemocnění.
Únava
Únava je u Crohnovy choroby (CD) povaţována za důsledek nemoci a její léčby.
Pokud výzkum ukázal dopad aktivity nemoci na vitalitu, mohou pacienti pociťovat únavu, i
kdyţ je nemoc neaktivní. Poruchy spánku jsou povaţovány za důsledek při zánětlivém
onemocnění střev (IBD) a mohou být spojeny s únavou. Je známo, ţe deprese a úzkost se
vyskytují při IBD. Ty zahrnují poruchy spánku a slabost. Ale ani jeden z faktorů nebyl
posuzován současně z dlouhodobého hlediska. Této studie se zúčastnilo padesát dva pacientů.
Únava (MFI), deprese (HAD-D), úzkost (HAD-A), poruchy spánku (ISI, IQPS), subjektivní
kvalita ţivota (Mos-SF36) a aktivita onemocnění (CDAI) byly dvakrát posouzeny v
jednoletém intervalu. Výsledky ukázaly, ţe neustálá únava ovlivňuje stav duševního zdraví u
pacientů s CD. V případě, ţe deprese, úzkost, kvalita ţivota a únava provázely stejný průběh
aktivity onemocnění pouze v jedné návštěvě ze dvou, které byly v jednoletém intervalu,
23
CDAI nekoreluje s těmito příznaky nemoci v průběhu dvou návštěv. Výsledky naznačují, ţe
únava a špatná kvalita ţivota mohou mít sekundární dopad na Crohnovu chorobu a depresi s
ní spojenou (Blanovic, Gilibert, 2010, str. 394-405). Ve studii (Opheim, Fagermoe, 2014, str.
707-717) byl zkoumán vliv únavy a její zásah do denního ţivota u jedinců s IBD a dále
zkoumala vliv únavy na sociodemografické a klinické proměnné, včetně pouţití doplňkové a
alternativní medicíny (CAM). Únava byla hodnocena pomocí dotazníku FSS (Fatigue severity
scale) a pomocí (I-CAM-Q) International CAM Questionnaire. Pacienti s Crohnovou
chorobou (n=238) trpěli únavou více neţ pacienti s UC. Nezávislé faktory spojené s těţkou
únavou u UC zahrnovaly aktivní onemocnění a pouţití CAM, zatímco u CD bylo zahrnuto
aktivní onemocnění a aktuální kouření.
Střevní potíţe
Průjem je hlavním rysem aktivního onemocnění u Crohnovy choroby a má hlavní vliv
na špatný zdravotní stav nemocného. V případě průjmu záleţí na lokalizaci nemoci. Pokud je
nemoc lokalizována na pravé straně tlustého střeva, tak nemocní trpí průjmem a křečemi
břicha. V případě lokalizace nemoci na levé straně nebo větší části tlustého střeva, můţe být
průjem i s příměsí krve (Mark R. Laflamme, 2015, online).
Klinické skóre aktivity onemocnění je silně ovlivněno frekvencí a konzistencí stolice.
Hustota stolice patří mezi nejméně subjektivní sloţky symptomatických skóre, ale nemusí
znamenat aktivní zánětlivé onemocnění (Nolan, J., Johnston, D., 2015, str. 125-131).
Jedním řešením zlepšení kvality ţivota je fekální mikrobiální transplantace. Fekální
mikrobiální transplantace je zákrok, při němţ dochází k odběru stolice u předem vyšetřeného
a vytipovaného dárce. Odebraný vzorek se následně smíchá s fyziologickým nebo jiným
solným roztokem, který je následně s vyuţitím endoskopie, kolonoskopie nebo klyzmatu
vpraven do tlustého střeva nemocného pacienta. V některých případech můţe FMT zachránit
ţivot pacientům, kteří jsou ohroţeni zánětlivým onemocněním střev. Podle klinické studie
(Lawrence J. Brandt, 2012, str. 191–194) dokáţe FMT vyléčit záněty střev způsobených
Clostridium Dificile v 93% a také při léčbě dalších onemocnění jako jsou IBD, syndrom
dráţdivého tračníku. Lidé trpící CD nebo UC mají ve střevech převáţně vyšší počet
škodlivých bakterií a naopak niţší počet tělu prospěšných bakterií. Tělu prospěšné bakterie, se
nachází ve střevě zdravých osob. Chronicky nemocné osoby, mají tyto bakterie vyhubeny
nebo potlačeny vlivem uţívání léčiv, zejména antibiotik, nebo v důsledku probíhajícího
onemocnění či ţivotního stylu. FMT můţe být velkým přínosem pro pacienty, kteří mají
24
vychýlenou rovnováhu střevní mikroflóry. V konečném důsledku dojde ke zlepšení fungování
trávicí soustavy. V čínské studii (Wei, Zhu et. al., 2015, str. 1-5) autoři zkoušeli fekální
mikrobiální transplantaci, aby zjistili její vliv na kvalitu ţivota osob s IBD. Čtrnáct pacientů, z
nichţ 11 mělo UC a 3 CD, bylo léčeno FMT (fekální mikrobiální transplantací). Kvalita
ţivota byla měřena pomocí dotazníku IBDQ. Aktivita onemocnění a IBDQ byly hodnoceny
při zápisu 4 týdny po léčbě. Výsledkem bylo, ţe fekální transplantace výrazně zlepšila kvalitu
ţivota u IBD.
Jedním z ukazatelů probíhajícího infekčního nebo neinfekčního zánětu střev je
kalprotektin. Kalprotektin je bílkovina, která váţe Ca s antimikrobiální aktivitou, která je
obsaţena v cytoplasmě neutrofilů. Uvolňuje se při jejich aktivaci nebo rozpadu. Pokud je
zvýšená koncentrace kalprotektinu ve stolici, znamená to signál probíhajícího střevního buď
infekčního nebo neinfekčního zánětu, případně rakoviny tlustého střeva. Normální hodnota
poukazuje na funkční problém. Vyšší koncentrace bývají u neinfekčních střevních zánětů,
jako jsou ulcerózní kolitida a Crohnova choroba, kdy mohou slouţit jako markery odpovědi
na léčbu (Imalab s.r.o: Kalprotekti, 2009, online).
Do retrospektivní průřezové studie (GAUSS, Annika, Thomas GEISS, 2016, str.
e3477 ) byli zařazeni ambulantní pacienti s IBD, kteří dokončili standardizované dotazníky -
Short Inflamatory Bowel Disease Questionnaire, Clinical disease activity score a pacienti,
kteří poskytli vzorky stolice pro stanovení kalprotektinu po dobu 30 dní od dokončení
dotazníků. Korelační analýzy byly provedeny mezi uvedenými parametry. Zveřejněná analýza
byla provedena s přihlédnutím pouze na data od pacientů s koncentracemi fekálního
kalprotektinu, naměřených během 3 dnů po dokončení dotazníků. Sto devadesát sedm
pacientů s CD a sto jedenáct pacientů s UC bylo zařazeno do studie. Niţší koncentrace
fekálního kalprotektinu byly spojeny s lepší kvalitou ţivota. Korelace byly slabé, ale byly
silnější pouze vpřípadě, ţe byly zahrnuty hodnoty koncentrace kalprotektinu ve stolici do 3
dnů po ukončení dotazníku V dotazníku byly zahrnuty výsledky za 3 dny (CD - n= 86, RS =
0,419, p <0,001; UC- n= 43, RS=0.432, p=0.004). U Crohnovy choroby byla nalezena
významná korelace mezi koncentrací fekálního kalprotektinu a kvalitou ţivota související se
zdravím u pacientů s onemocněním tlustého střeva (n=59, RS= -0,470, p<0,001), ale ne u
pacientů s ileální nemocí (n=27, rS= -0.268, p=0.18). Korelace mezi koncentracemi fekálních
kalprotektinů a klinická aktivita onemocnění byly mírné aţ střední. Vzhledem k mírné
korelaci s koncentracemi fekálního kalprotektinu u pacientů s IBD tlustého střeva, by měla
být kvalita ţivota pouţita v kombinaci s dalšími markery pro řízení IBD. To je ještě
důleţitější u izolované ileální Crohnovy choroby, kde nebyla nalezena ţádná významná
25
korelace mezi koncentrací fekálního kalprotektinu a kvalitou ţivota. Je třeba dbát na to, aby
čas mezi klinickým hodnocením pacientů s IBD a stanovení koncentrace fekálního
kalprotektinu byl co nejkratší. Autoři studie (Luke Neill, Turner Osler, and Neil Hyman,
2016, str. 1-14) zkoumali dopad aktivity nemoci a fekální inkontinence na kvalitu ţivota osob
s Crohnovou chorobou. Fekální inkontinence a aktivita onemocnění můţe výrazně ovlivnit
kvalitu ţivota osob s Crohnovou chorobou. Cílem studie bylo zjistit vztah mezi fekální
inkontinencí a symptomy souvisejícími s onemocněním, vzhledem k celkovému stavu nemoci
a specifickou kvalitu ţivota. Výzkum probíhal u ambulantních pacientů, kteří byli přijati mezi
7.1 - 13.9 2013 nezávislým vyšetřovatelem při návštěvách Digestive Disease Center of
University of Vermont College of Medicine. Demografické údaje a distribuce nemoci byly
zaznamenány. Byly pouţity dotazníky: Crohn’s Disease Activity Index (CDAI), Fecal
Incontinence Severity Index (FISI), Short Quality of Life in Inflammatory Bowel Disease
Questionnaire (SIBDQ), Short Form 12 (SF12), Female Sexual Function Index (FSFI) a
International Index of Erectile Function (IIEF). Pearsonův korelační koeficient měří míru
lineární závislosti mezi (FISI) (CDAI) a čtyřmi (QOL) hodnotícími nástroji. Bylo přijato 36
pacientů s průměrným věkem 39,9 let (47,2% muţi, průměrná aktivita nemoci (CDAI) byla
156 a Index fekální inkontinence (FISI) 20.4 byl nepřímo úměrný s SF-12 (p=0,01) a SIBDQ
(p<001). Nebyla pozorována korelace s IIEF nebo FSFI. Podobný vztah byl zaznamenán mezi
CDAI a nástroji kvality ţivota (SF-12, p <0,001, SIBDQ-p <0,001, FSFI- p = 0,71, IIEF- p =
0,47). Závěrem vyplynulo, ţe fekální inkontinence a aktivita nemoci ovlivňují kvalitu ţivota
pacientů s Crohnovou chorobou lineárně. Sexuální funkce u muţů i ţen byly do značné míry
ovlivněny těmito příznaky.
Autoři studie Martelli, Corland (2017, str. 564-569) se zabývali průjmem jako jedním
z hlavních příznaků Crohnovy choroby. Obvykle se výrazně zlepšuje pomocí specifické léčby
Crohnovy choroby loperamidem nebo cholestyraminem. V některých případech se však
průjem stává refrakterní. Cílem této studie bylo zhodnotit bezpečnost a účinnost oktreotidu
(syntetický analog somastatinu) v této situaci. Bylo vybráno 15 pacientů s refrakterním
průjmem, který definoval nejméně pět vodnatých stolic za den navzdory optimalizované
léčbě. Třikrát denně byla podávána subkutánní injekce 100 μg oktreotidu po dobu 3 dnů.
Kdyţ byla léčiva dobře tolerována, byla provedena intramuskulární injekce 30 mg oktreotidu
(Sandostatin® LAR 30). Vyhodnocení bylo provedeno na 31. den. Primárním cílem bylo
posoudit vliv léčiv na průměrný počet řídkých nebo vodnatých stolic za den. Byla pozorována
významná redukce (p=0,0001) průměrného počtu řídkých nebo vodnatých stolic za
26
posledních sedm dní od 31. dne. Maximální počet řídkých nebo vodnatých stolic se také
výrazně sníţil (p=0,0009). U čtyř pacientů (26,7%) došlo k mírným nespecifickým
neţádoucím účinkům, které však nebyly závaţné. Také byl zaznamenaán významný pokles
(p=0,0006) indexu Harvey-Bradshaw (HBI) a významné zlepšení (p=0,0012) u IBDQ
dotazníku. V této otevřené studii se oktreotid objevil jako bezpečný a účinný při CD-
refrakterním průjmu. Kromě léčby CD se také výrazně zlepšil počet řídkých nebo tekutých
stolic, HBI a kvalitu ţivota měřenou IBDQ.
Pracovní způsobilost
Zánětlivá onemocnění střev IBD - UC a CD, představují vysokou zátěţ pro
zdravotnické systémy a velmi ovlivňují pracovní produktivitu pacientů a jejich schopnost
vykonávat kaţdodenní činnosti. Izraelská studie (Avitan, Swartz, 2016, str. A511) hodnotila
vliv nemoci a charakter pacientů na produktivitu práce u CD a UC v Izraeli. Nemocní byli
léčeni v Soroka Medical Center. Pacienti byli tázáni na socioekonomické údaje, nemoc a
charakteristiku léčby pomocí dotazníku. Byly pouţity Harvey-Bradshaw Index (P-HBI) u
Crohnovy choroby a Simple Clinical colitis activiti index u UC. Pomocí těchto dotazníků byla
hodnocena aktivita nemoci. Nepřítomnost a přítomnost v zaměstnání (byly procentuálně
zhoršené), byly hodnoceny pomocí dotazníku Work Productivity and Activity Impairment
(WPAI). Celkem 255 CD a 150 pacientů s UC bylo zařazeno do studie. Průměrný věk (± SD)
pacientů CD byl 40,4 (± 14,9) a pacientů UC 52,8 (± 15,8) let (p <0,001). Obě skupiny
pacientů byly rozděleny podle pohlaví, ekonomického postavení a náboţenství. Podíl
pacientů, kteří pracují, byl 61,6% u CD a 59,3% u UC. Vyšší podíl byl u pacientů s CD v
neaktivním vs. aktivním onemocnění (73% vs. 52%, v uvedeném pořadí; p = 0,001), ale u
pacientů s UC se významně nelišil (63% vs. 52%, v uvedeném pořadí; p = 0,231).
Nepřítomnost (7,6% v CD a 9,2% u UC; p = 0,607) a přítomnost v zaměstnání (26% v CD a
19% u UC; p=0,084) byly podobné u obou skupin pacientů. V obouch skupinách byla
nepřítomnost podstatně vyšší u pacientů s aktivním onemocněním. Pokud jsou IBD v aktivní
fázi, jsou spojeny s významným vlivem na pracovní účast a produktivitu u CD a UC. Tyto
nepřímé náklady je třeba brát v úvahu při posuzování hodnot intervencí, které jsou zaměřeny
na kontrolu aktivity onemocnění.
Maďarská studie (Michael, Mandel D., Anita Bálint, Barbara D. Lovász, 2014, str.
121-128) posuzovala míru pracovní neschopnosti (WD) ve skupině se zánětlivým
onemocněním střev (IBD), zahrnující pacienty s Crohnovou chorobou (CD) nebo ve skupině s
27
ulcerózní kolitidou (UC). Identifikovala případné klinické nebo demografické faktory spojené
s WD. Pokud je nám známo, toto je první studie z východní Evropy, která odhaduje nepřímé
náklady IBD. Byly zahrnuty data ze 443 (M / F: 202/241, CD / UC: 260/183, průměrný věk:
35,5 (CD) a 40,5 (UC) let, biologická expozice léku 31,2 / 11,5%) po sobě jdoucích pacientů.
Údaje o WD byly shromáţděny pomocí dotazníku WPAI (Work Productivity and Activity
Impairment Questionnaire). Počty osob v invalidním důchodu (DP) v intaktní populaci byly
získány z veřejných databází. Celková míra DP v této populaci IBD byla 32,3%, s částečným
postiţením v 24,2%. Ze všech DP případů 88,8% přímo souviselo s IBD. Celkově lze říci, ţe
plná DP byla častější u IBD (RR: 1,51, p <0,001) a CD (RR: 1,74, p <0,001), ale ne u UC v
porovnání s běţnou populací a také v CD ve srovnání s UC (OR 1,57, p = 0,03). RR pro plnou
DP byla zvýšena pouze u mladých pacientů s CD (RR <35 roků věku: 9,4; RR 36-40 letých:
9,4 a 5,6, p <0,01 pro oba). V CD byla spojena věková skupina, předchozí operace, trvání
nemoci, časté relapsy a přítomnost artritidy / artralgie byly spojeny se zvýšeným rizikem pro
DP. Mezi zaměstnanými pacienty byly hlášeny absence a přítomnost v zaměstnání u 25,9 a
60,3% pacientů, v uvedeném pořadí, coţ vede ke ztrátě 28% produktivity práce a ztrátě
aktivity o 32%. Produktivita práce byla spojena s aktivitou onemocnění a věkovou skupinou.
Průměrné náklady na ztrátu produktivity v důsledku invalidity a pracovní neschopnosti s
pohledem na lidský kapitál byly 1450 a 430 € / pacient / rok v IBD, v uvedeném pořadí
(celková ztráta produktivity 1.880 € / pacient / rok). Náklady na Presenteeism (přeceňování
přítomnosti) byly 2605 (SD = 2770) a 2410 (SD = 2970) € / pacient / rok na CD a UC, resp.
(udrţení pracovního místa pro DP). Riziko DP bylo u mladých pacientů s CD velmi zvýšené
(šestinásobně aţ devateronásobně), neboť předchozí operace a přítomnost artritidy / bolesti
kloubů byly identifikovány jako rizikové faktory pro DP. Produktivita práce je významně
sníţena při IBD a je spojena se ztrátou vysoké produktivity.
2.5 HODNOCENÍ AKTIVITY NEMOCI
V klinických studiích se u Crohnovy choroby nejčastěji pouţívá pro posouzení
aktivity onemocnění tzv. Crohn's Disease Activity Index. Jedná se o hodnotící nástroj, díky
kterému posuzujeme příznaky a závaţnost Crohnovy choroby. Podle Vermeire, Schreiber
(2010, str. 357-367) byly výpočty Indexu aktivity Crohnovy choroby sloţité, nepraktické a
časově náročné, a proto bylo nutné hledat jednodušší hodnotící nástroj. Harvey Bradshaw
Index se ukázal jako stejně účinný při posuzování závaţnosti onemocnění. Index aktivity
28
Crohnovy choroby a činnosti zkoumané Harvey-Bradshaw Index byly shromaţďovány dvěma
rozsáhlými multicentrickými studiemi onemocnění Crohnovou chorobou. Výsledky z Indexu
aktivity Crohnovy choroby korelovaly s Harvey-Bradshaw indexu. Ukázalo se, ţe HBI by
mohl umoţnit jednodušší posuzování aktivity onemocnění u Crohnovy choroby v
dlouhodobých klinických studiích a usnadnit tak standardizované měření aktivity nemoci a
její srovnávání. HBI byl koncipován v roce 1980 jako zjednodušená verze CDAI za podpory
systematického sběru klinických dat, které souvisejí s Crohnovou chorobou. Index bere v
úvahu pět parametrů, které jsou výhradně klinické. Mezi parametry patří: pacientova pohoda,
bolesti břicha, mnoţství řídké stolice (ţádná, 1 - 25), velikost břicha a komplikace jako jsou
např. píštěle, artralgie, trhliny na konečníku aj. Pro kaţdý parametr je přiřazeno specifické
skóre. Součtem všech 5 parametrů se vypočítá skóre. Skóre < 5 značí remisi onemocnění, 5-7
mírná aktivita, 8-16 střední aktivita a vyšší neţ 16 závaţná aktivita (Harvey-bradshaw index,
1980, online).
2.6 OVLIVŇOVÁNÍ KVALITY ŢIVOTA
Autoři studie Iglesias, Vazquez et al, (2010) zkoumali kvalitu ţivota u Crohnovy
choroby v remisi onemocnění. Crohnova choroba má vliv na kvalitu ţivota, zejména u
pacientů v aktivní fázi nemoci. Pacienti s CD byli v remisi po dobu delší 6 měsíců. Remise
byla definována podle CDAI <150 a CRP <5 mg / l. Dále byly zaznamenávány
sociodemografické a klinické parametry. Kvalita ţivota byla měřena pomocí dotazníku SF -36
a IBDQ. Výsledky byly analyzovány pomocí několika regresí s intervalem spolehlivosti 95%.
Do studie bylo zahrnuto devadesát dva pacientů (x= 37 +- 11,4 let z toho 52,2 % muţi), z
toho dva pacienti vyplnili dotazník špatně a byli vyloučeni z výzkumu. Skóre SF-69 bylo
niţší neţ u intaktní populace stejného věku a pohlaví. Ukázalo se, ţe nejvíce postiţenou
oblastí v SF-36 byla všeobecná zdravotní oblast (47,98 + - 19,58) a u IBDQ systémové
příznaky (5,15 +- 1,27). Věk, lokalizace zánětu ve střevě a předchozí chirurgický zákrok byl
důsledkem zhoršení kvality ţivota. Vyšší edukační status, více času od stanovení diagnózy,
steroidní odolnost a zánětlivé chování bylo spojeno s lepší kvalitou ţivota. Přestoţe je nemoc
ve fázi remise, pacienti s CD mají ovlivněnou kvalitu ţivota, takţe se musí i nadále usilovat o
dosaţení zlepšení HRQOL u těchto pacientů v obdobích nemoci (Iglesias, Vazquez et al,
2010, str. 624-630). Další studie se zabývala depresemi a úzkostí. Autoři Luo, Chen 2016
zkoumali ve své studii psychologický a ekonomický vliv faktorů na HRQOL u 242 pacientů s
IBD. Byl pouţit dotazník IBDQ a krátký dotazník kvality ţivota (SF-36). Úzkost a deprese
29
byly hodnoceny pomocí Anxiety and Depression Scale (HADS). Prevalence úzkosti a deprese
byly 24,7% a 17,4%. Celkem 30,6% pacientů pouţilo více neţ polovinu svého příjmu na
pokrytí nákladů na zdravotní péči. Multivariační analýza ukázala, ţe symptomy úzkosti (p
<0,001), aktivní onemocnění (p <0,001) a vyšší náklady na zdravotní péči (p = 0,001), byly
zásadní a nezávislé prediktory sníţeného HRQOL. Dospělo se k výsledku, ţe psychologické
faktory a náklady na zdravotní péči výrazně zhoršily kvalitu ţivota u IBD nezávisle na
aktivitě onemocnění. Psychologické a sociálně ekonomické programy podpory by měly být
povaţovány za důleţitou součást integrace do péče o pacienty s IBD. Randomizovaná studie
(Wight, Kamm, str 452-462, 2017) zkoumala pacienty, kteří byli léčeni intestinální resekcí
všech makroskopicky nemocných střev a pooperační farmakoterapií, která slouţila jako
prevence recidivy onemocnění. Do této studie bylo zařazeno 174 pacientů. Všichni pacienti
byli prospektivně sledováni po dobu 18 měsíců. U pacientů se hodnotilo CRP, index aktivity
Crohnovy choroby a fekální kalprotektin předoperačně a po 6, 12 a 18 měsíců. Kvalita ţivota
byla hodnocena pomocí dotazníků IBDQ a SF36 ve stejném časovém intervalu. Výsledkem
bylo zjištěno, ţe HRQOL byla předoperačně zhoršena, ale významně se zlepšila [p <0,001] 6
měsíců po operaci. Zlepšení trvalo v intervalu 18 měsíců. Ţeny a kuřáci měli chudší HRQOL
ve srovnání s muţi a nekuřáky. Trvalá endoskopická remise, intenzifikace léčebného procesu
po 6 měsících a léčba proti-nádorovým nekrotickým faktorem nebyly spojeny s výsledky
HRQOL odlišnými od výsledků, kdy tyto faktory nebyly přítomny. Byla významná inverzní
korelace mezi CDAI, [ale ne endoskopickou recidivou, CRP nebo FC] na HRQOL. Závěrem
bylo, ţe Intestinální resekce všech makroskopických Crohnových onemocnění u pacientů
léčených pooperační profylaktickou farmakoterapií je spojena se signifikantním a trvalým
zlepšením HRQOL bez ohledu na typ léčby nebo endoskopické recidivy. HRQOL je niţší u
ţen a u kuřáků. Vyšší hodnota CDAI, ale ne přímá míra aktivního onemocnění nebo typ
farmakoterapie, je spojena s niţším HRQOL.
Cílem studie (MAGALHÃES, Joana, Francisca Dias de CASTRO, str. 192-197, 2014)
bylo analyzovat vztah mezi klinickými a sociodemografickými faktory a kvalitou ţivota u
pacientů s IBD. Studie se zúčastnilo 92 pacientů s Crohnovou chorobou a 58 s UC. Byl pouţit
dotazník IBDQ a dotazník pro sběr sociodemografických a klinických údajů. Souvislost mezi
kategorickými proměnnými a skóre IBDQ-32 byla určena pomocí testu Student t. Faktory,
které jsou statisticky významné v jednorozměrné analýze, byly zahrnuty do modelu s více
proměnnými. Výsledné hodnoty IBDQ score byly signifikantně niţší u ţen (P <0,001), dále u
pacientů, kteří individuálně vnímali sníţenou podporu a pochopení okolí (P <0,001). Dále zde
bylu zahrnuti pacienti, kteří měli problémy v zaměstnání díky nemoci (P <0,001) a pacienti,
30
kteří vyţadovali psychologickou pomoc (P = 0,010) z důvodu farmakologické léčby úzkosti
nebo deprese (P = 0,002). Mnohořetězcová regresní analýza byla identifikována jako predátor
narušeného HRQOL u ţen (P <0,001), které vnímaly v zaměstnání (P = 0,001) netoleranci a
sníţenou podporu u spolupracovníků (P = 0,025) v důsledku nemoci. Pokles HRQOL byl
významně spojen u ţen s osobním vnímáním vlivu onemocnění na úspěšné a společenské
vztahy. Tyto faktory si zaslouţí zvláštní pozornost, a proto je moţné zavést včasná opatření
ke zlepšení kvality ţivota pacientů. Cílem studie (Kalafateli et. al., 2013, str. 243-248) bylo
posoudit dopad kvality ţivota u pacientů s IBD v jihozápadním Řecku. Do této studie bylo
zahrnuto 89 pacientů s IBD, z nichţ 38 mělo Crohnovu chorobu (42,7%) a 51 Ulcerózní
kolitídu (57,3%). Kvalita ţivota byla hodnocena pomocí dotazníku IBDQ. Dále byla měřena
aktivita nemoci pomocí CDAI. Bylo zjištěno, ţe kvalita ţivota s IBD v remisi byla lepší neţ u
pacientů s aktivním onemocněním. Indukce remise by se měla stát základem péče vedoucí ke
zlepšení HRQOL.
Bylo zjištěno, ţe marihuanová rostlina Cannabis sativa má prospěšné účinky u
pacientů se zánětlivými onemocněními střev, ale nebylo to potvrzeno v ověřených studiích.
Autoři NAFTALI, Timna, Lihi BAR-LEV SCHLEIDER (2013) provedli prospektivní studii,
aby zjistili, zda konopí můţe vyvolat remisi u pacientů s Crohnovou chorobou. Studie se
zúčastnilo 21 pacientů (průměrný věk, 40 ± 14 let, 13 muţů) se skórem indexu aktivity
Crohnovy choroby (CDAI) vyšším neţ 200, kteří nereagovali na terapii steroidy,
imunomodulátory nebo činiteli proti nádorovému nekrotickému faktoru-α. Pacienti byli
náhodně zařazeni do skupin. Pacientům byl podáván konopný roztok dvakrát denně ve formě
cigaret obsahujících 115 mg A9-tetrahydrokanabinolu (THC) nebo placeba obsahujícího
konopné květy, ze kterých byl extrahován THC. Akutní onemocnění a laboratorní testy byly
hodnoceny během 8 týdnů léčby a 2 týdny poté. Kompletní remise (skóre CDAI, <150) bylo
dosaţeno u 5 z 11 subjektů ve skupině s kanabisem (45%) a 1 z 10 pacientů ve skupině s
placebem (10%, P=0,43). Klinická odpověď (sníţení skóre CDAI o více neţ 100) byla
pozorována u 10 z 11 jedinců ve skupině s kanabisem (90%, od 330 ± 105 do 152 ± 109) a 4 z
10 pacientů ve skupině s placebem (40% z 373 ± 94 aţ 306 ± 143, P=0,028). Tři pacienti ve
skupině s kanabisem byli odstaveni kvůli závislosti na steroidech. Pacienti uţívající konopný
přípravek hlásili zlepšení chuti k jídlu a spánek bez významných vedlejších účinků. Přestoţe
nebyl dosaţen primární cíl studie (indukce remise), krátký průběh (8 týdnů) kanabisu
bohatého na THC produkoval významné klinické přínosy bez steroidů u 10 z 11 pacientů s
aktivní Crohnovou nemocí ve srovnání s placebem bez vedlejších účinků (NAFTALI, Timna,
Lihi BAR-LEV SCHLEIDER, 2013, str. 1276-1280). Podle autorů (Storr, Devlin, Kaplan,
31
2014, str. 472-480) je uţívání konopí u pacientů s IBD běţné, protoţe tlumí bolest, která
provází průjmy, ale je negativně spojováno s vyšším rizikem chirurgického zákroku u osob s
Crohnovou chorobou.
2.7 POVĚDOMÍ OSOB O IBD
Studie provedena ve Velké Británii zkoumala informovanost lidí o IBD. Výzkumným
nástrojem byl dotazník CCKNOW (Crohn's and Colitis knowledge), který byl distribuován do
8 nemocničních trustů v severozápadní oblasti Velké Británie. Pacienti byli tázáni, jak
hodnotí úroveň své spokojenosti s úrovní jejich znalostí o IBD. V severozápadní kohortě byly
porovnány výsledky u 139 dotazníků, které byly předtím dokončeny a zveřejněny z jednoho
nemocničního trustu. Výsledky studie byly srovnávány s předchozími (Butcher, R.O., Law,
T.L., 2011, str. 10-17) a byly podobné s rozdílem u 5 otázek. Je obtíţné vysvětlit racionální
rozdíly u těchto 5 otázek pravděpodobně kvůli změnám minulých zkušeností a typů pacientů,
kteří dokončili dotazník. Tyto otázky byly zaměřeny na ošetřování, na rozdíl od zkoumání
symptomatiky nebo anatomie. Skóre bylo 10, 12 a 9 v severozápadní kohortě. Ţádný z
pacientů nehlásil, ţe by nebyl spokojený se svými znalostmi navzdory jejich výsledkům, které
ukazovaly nízkou úroveň znalosti IBD (Septhon M., Tattersall, 2013, str. 299).
Cílem studie (Katarina P Lesnovska, Sussanne Börjeson, 2014, str. 1718-1725) bylo
zjistit, zdali je informovanost o nemoci dostatečná a jak je pochopena a prezentována pacienty
s IBD. IBD má zásadní vliv na fyzickou a psychickou pohodu. Nemocní si stěţovali na
vysoké nároky při vykonávání denních aktivit. Byla zvolena induktivní metoda k zjištění
potřeb pacientů s IBD, přestoţe úroveň znalostí o IBD byla jiţ dříve studována. Interview se
zúčastnilo 30 pacientů s IBD. Obsahová analýza byla pouţita, aby slouţila ke zjištění jejich
informovanosti o nemoci. Analýza tvořila 3 kategorie a 8 podkategorií: 1. znalosti související
s průběhem onemocnění, kam byla zařazena podkategorie: porozumění kauzálních vztahů
mezi symptomy a nemocí, komplikace spojené s chorobou a porozumění léčby. Druhá
kategorie se zabývala kaţdodenním ţivotem a zahrnuje podkategorie: společenský ţivot a
mezilidské vztahy. Do třetí kategorie byla zahrnuta informovanost, kam náleţí podkategorie:
získávání informací, porozumění informacím a aktualizace informací. Byla zjištěna nutnost
pravidelné informovanosti pacientů s IBD. Pacienti potřebovali nejvíce informací v okamţiku
stanovení diagnózy a při relapsu nemoci. Z výzkumu pro klinickou praxi vyplynulo, ţe je
důleţité, aby poskytovatelé zdravotní péče zjistili individuální potřeby znalostí pacienta a
32
spolu s nimi formulovali individuální plán péče. Individuální plán poskytuje pacientovi
konkrétní informace, které mohou vést ke zlepšení zdravotního stavu a společenského ţivota.
Ve Velké Británii se spojily velké profesní organizace, aby vypracovaly standardy u
zánětlivých onemocnění střev, kde byl kladen důraz na edukaci a podporu pacientů. Crohn's
and Colitis Knowledge Score (CCKNOW) je validován jako více výběrový dotazník u IBD,
který je schopen objektivně kvantifikovat úroveň znalostí pacientů. Cílem studie bylo shrnout
závěry CCKNOW nejen v oblasti zdravotního stavu pacientů, ale i v úrovni znalostí pacientů.
Rešerše byla provedena pomocí Medline, Google Scholar a Cochrane Library. Ve Velké
Británii bylo dosaţeno medián skóre 10 u účastníků s IBD v Leicestershire v roce 1999. Ve
stejném roce v severozápadní části a Pennine Trustu zjistili, ţe byl deficit poznatků týkajících
se plodnosti a těhotenství medián skóre 9 a 7. Studie v Kanadě a Íránu dosáhly medián skóre
13 a 4, resp. Srí Lanka dosáhla průměrné skóre 6,86 (rozmezí 1-16). Vyšších výsledků
CCKNOW bylo dosaţeno pouţitím adaptivní strategie. Vyšší úroveň znalostí pacienta o jeho
nemoci vedlo ke sníţení úzkosti. Nebyl ţádný významný rozdíl v CCKNOW skóre mezi
pacienty s komplikacemi kolorektálního karcinomu ve srovnání s kontrolními populacemi. Ve
Velké Británii můţe být nyní znalost pacientů s IBD o něco lepší neţ v roce 1999. Zatímco u
pacientů s Crohnovou chorobou je informovanost o nemoci na vysoké úrovni, v jiných
oblastech např. v otázkách plodnosti a důsledcích spojených s těhotenstvím je informovanost
nedostatečná. Další nedostatky znalostí se mohou vyskytovat v rozvojových zemích. Důkazy
nasvědčují tomu, ţe zlepšování znalostí můţe umoţnit pacientům pouţívat více adaptivních
strategií, jak se vyrovnávat s nemocí, ale nemusí být účinná při sniţování úzkosti nebo
rizicích komplikací, jako je například rakovina tlustého střeva (Wardle, Mayberry, 2014, str.
1-5). Další studie (Wong S, Walker JR, Carr R, et al, 2012, str. 525-531.) se snaţila posoudit
potřebu informovanosti u osob s dlouhodobým IBD. Populace na bázi Manitoba IBD kohorty
(n = 271, průměrné trvání nemoci 11 let), byla zkoumána v době stanovení diagnózy zpětně a
v současné době. Většina účastníků 64% byla původně diagnostikována gastroenterologem,
obvodním lékařem (19%) nebo chirurgem (12%). V době diagnózy byly připomenuty v 80%
a hodnoceny jako velmi důleţité: informace o běţných příznacích syndromu dráţdivého
tračníku, moţných komplikacích, dlouhodobé prognóze, léčbě vedlejších účinků, vlastní
řízení příznaků a čas kdy zapojit lékaře. Pouze 10% aţ 36% respondentů věří, ţe přijali
správné mnoţství informací o těchto problémech. Dietní poradenství povaţuje za důleţité
80% aţ 89 % respondentů, ale jen v 8% aţ 16% dostali pacienti správné mnoţství informací.
Většina pacientů poţadovala více informací o dlouhodobé prognóze (66%) a dietní úvaze (60-
68%). Následující informační zdroje byly povaţovány za velmi přijatelné: odborný lékař
33
(81%), broţury (79%) obvodní lékař (64%) a webové stránky (64%). V 51% byl odborný
lékař vybrán jako první volba. Ze studie vyplynulo, ţe nejvíce informací poţadují pacienti s
IBD v době stanovení diagnózy.
2.8 ROLE SESTRY U PACIENTŮ S CROHNOVOU CHOROBOU
Někteří pacienti trpí Crohnovou chorobou léta bez akutního vzplanutí, jiných pacientů
se častěji vyskytuje rakoviny. Je důleţité, aby sestra dostatečně edukovala pacienta o
dodrţování předepsaného léčebného reţimu poskytovatelů zdravotní péče. Podporovat
pacienty v odvykání kouření, učit je, jak mají rozpoznat příznaky a komplikace např.
obstrukce střeva, bolest břicha, průjem. Při komplikacích, by měli pacienti kontaktovat
neprodleně lékaře a oznámit mu, zda-li komplikace přetrvávají nebo se zhoršují. Pro pacienty
s Crohnovou chorobou nejsou doporučena ţádná standardní dietní omezení. Pomocí pokusu a
omylu by si měli určit potraviny, které zhoršují jejich příznaky a vyhnout se jim. Pacienti by
měli jíst výţivnou stravu, vyhýbat se alkoholu a kontrolovat potraviny s potenciálně
problémovými látkami. Mezi tyto látky patří např. karagenan, potravinářská přísada
pouţívaná k zahuštění a stabilizaci doplňků potravy, která se podílí na zánětlivém střevním
onemocnění. Pacienti diagnostikováni s Crohnovou chorobou čelí širokému spektru moţných
komplikací a s tím spojenou kvalitou ţivota. Sestry musí vyuţívat všech svých dovedností,
aby mohly problémy pacientů identifikovat brzy a pomáhat jim zvládat svůj stav po celý ţivot
(Smit,Harrys, 2017, str. 36-42).
Ošetřovatelská péče o pacienty s průjmem zahrnuje prevenci dehydratace, zajištění
správné péče o pokoţku a poskytování komfortních opatřeních. Podávat tekutiny a
elektrolyty podle ordinace a dokumentovat hmotnost. Posuzovat koţní turgor, příjem a
výdej tekutin, sledovat sérové elektrolyty, hladinu hematokritu a hemoglobinu.
Kontrolovat ţivotní funkce zejména krevní tlak a srdeční frekvenci. Průjem můţe
rovněţ způsobit ztrátu elektrolytů, jako je draslík. Tyto ztráty ovlivňují další systémy,
jako jsou kardiální a neurologický. Hypotenze a tachykardie obvykle doprovázejí
dehydrataci. Vzhledem k moţnému riziku závratě by měla být zavedena vhodná
bezpečnostní opatření v rámci prevence pádu. U pacienta by se mělo posuzovat také
břicho včetně střevních zvuků. Hyperaktivita střevních zvuků je obvykle spojena s
průjmem a oblast břicha je palpačně citlivá.
Bolesti a křeče břicha. Pacienti s Crohnovou chorobou obvykle trpí těţkou bolestí
břicha v důsledku ulcerací, lézí, jizev a striktur. Komplexní hodnocení a optimální
34
léčba bolesti jsou pro tyto pacienty nesmírně důleţité. Bolest narušuje stav výţivy,
spánek, náladu a aktivity kaţdodenního ţivota. Pacientům je často předepsaná řízená
analgezie.
Sestra by měla sledovat výsledky CRP a rychlost sedimentace erytrocytů, aby zjistila
závaţnost zánětu.
Monitorovat gastrointestinální krvácení. Sledovat ve stolici a zvratkách hrubé nebo
okultní krvácení. Vzhledem k tomu, ţe prodlouţené krvácení z GIT můţe způsobit
anemii, je potřeba sledovat barvu pleti pacienta, výsledky krevního obrazu, krevního
tlaku a srdeční frekvence. Krvácení z GIT můţe způsobit závratě, proto je nutno
provést preventivní opatření.
Další, co by měla setra sledovat, je teplota pacienta. Horečka můţe odráţet zánětlivý
proces nebo můţe být spojena s tvorbou abscesu, peritonitidou nebo střevní perforací.
Ztráta hmotnosti. U pacientů trpících bolestí břicha a průjmem můţe dojít k anorexii.
Sestra by měla monitorovat příjem výţivy, sérovou hladinu albuminu, celkového
proteinu, lipidů, vitamínů, minerálů a ţeleza. Denně by měla váţit pacienta. Zajistit
konzultaci s dietologem, aby zajistil pacientům vhodné potraviny v menších porcích.
V některých případech zajistit parenterální výţivu.
Vzhledem k tomu, ţe je Crohnova choroba chronickým onemocněním, které mění
ţivot, je potřeba sledovat příznaky deprese a poskytnout pacientům emoční podporu.
Jakékoliv příznaky deprese u pacienta by měla sestra hlásit lékaři.
Sestra by měla u pacientů s Crohnovou chorobou také sledovat příznaky komplikací.
Mezi tyto komplikace patří střevní obstrukce související s fibrózou a strikturami
(Smit, Harrys, 2017, str. 36-42).
2.9 SHRNUTÍ TEORETICKÝCH VÝCHODISEK
Crohnova choroba významně zasahuje do kvality ţivota. V odborném jazyce se termín
"kvalita ţivota" zabývá popisem pozitivních a negativních aspektů ţivota (Gurková, 2011 s.
22). Na otázku co ovlivňuje Crohnovu chorobu neexistuje jasná odpověď. Autoři (Hoffman
2013, str 1-4, J. Lee, Allen. 2014, str. 207-218, MacLellan, A.; Connors, 2017, str. 447,
Uzunismail 2012, str. 19-27, Coenen, Weyts, 2017, str. 318-324, Niewiadomski et al, 2015
str. 674, B. Strauss, RN, BScN, MSc, Mark Bigham, MD, 2011, str. 504-509) poukazují na
moţné dietní a farmakologické faktory, ţivotní styl, rizikové prostředí aj.
35
Ovlivňování kvality ţivota řešili autoři (Van der Have, Mike, Karen 2014, str. 93-
106), kteří došli k závěru, ţe neschopnost práce, zvýšená aktivita onemocnění, počet relapsů,
léčba kortikosteroidy a míra hospitalizace byla ve většině vybraných studií významně spojena
se sníţením HRQOL. Biologická léčba pozitivně ovlivnila HRQOL. Autoři (Iglesias,
Vazquez et al, 2010 str. 624-630; Kalafateli et al., 2013, str. 243-248) se shodli s autory (Van
der Have, Mike, Karen 2014, str. 93-106), ţe kvalita ţivota je u pacientů s Crohnovou
chorobou ovlivněna zejména v aktivní fázi nemoci.
Je důleţité, aby sestra dostatečně edukovala pacienta o dodrţování předepsaného
léčebného reţimu poskytovatelů zdravotní péče. Podporovat pacienty v odvykání kouření,
učit je, jak mají rozpoznat příznaky a komplikace např. obstrukce střeva, bolest břicha,
průjem. Při komplikacích, by měli pacienti kontaktovat neprodleně lékaře a oznámit mu, zda-
li komplikace přetrvávají nebo se zhoršují (Smit, Harrys, 2017, str. 36-42).
Jedním z nejčastějších nástrojů pro měření kvality ţivota s nespecifickými střevními
záněty, se pouţívá dotazník IBDQ. Pomocí tohoto dotazníku můţeme vyhodnotit kvalitu
ţivota ve 4 doménách - střevní, sociální, celková a emoční. Score dotazníku je v rozmezí 32-
244. Čím vyšší je score, tím vyšší je i kvalita ţivota (Gabalec, 2007, str. 21).
36
3 METODIKA VÝZKUMU KVALITY ŢIVOTA OSOB S
CROHNOVOU NEMOCÍ
V naší diplomové práci byl vyuţit kvantitativní typ výzkumu pomocí dotazníkového
šetření. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím gastroenterologických ambulancí v
nemocnicích Olomouckého a Zlínského kraje osobám, které trpí Crohnovou chorobou.
3.1. Výzkumné cíle a hypotézy
Cílem práce bylo zjistit kvalitu ţivota osob s Crohnovou chorobou
Dílčí cíle:
Cíl 1
Zjistit kvalitu ţivota u muţů a ţen trpících Crohnovou chorobou
Cíl 2
Zjistit, jak je kvalita ţivota muţů a ţen trpících Crohnovou chorobou ovlivněna ve střevní
doméně v dotazníku IBDQ
Cíl 3
Zjistit, jak je kvalita ţivota osob trpících Crohnovou chorobou ovlivněna při vykonávání
všedních a instrumentálních činností
Hypotézy:
H01: Neexistuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a ţen s Crohnovou chorobou
HA1: Existuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a ţen s Crohnovou chorobou
H02: Neexistuje signifikantní rozdíl kvality ţivota muţů a ţen ve střevní doméně
HA2: Existuje signifikantní rozdíl kvality ţivota muţů a ţen ve střevní doméně
H03: Neexistuje statistický významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u muţů a ţen
HA3: Existuje statistický významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u muţů a ţen
37
H04: Neexistuje statistický významný rozdíl mezi IBDQ a IADL u muţů a ţen
HA4: Existuje statistický významný rozdíl mezi IBDQ a IADL u muţů a ţen
3.2 Charakteristika respondentů
Výzkumné šetření bylo zaměřeno na osoby trpící Crohnovou chorobou. Dotazníky byly
distribuovány pomocí gastroenterologických ambulancí ve Fakultní nemocnici Olomouc, v
Krajské nemocnici T. Bati, Kroměříţské nemocnici a.s., Vsetínské nemocnici a.s. a v
Uhersko-Hradišťské nemocnici a.s.. Bylo rozdáno celkem 140 dotazníků (100%) a návratnost
byla 108 (77%). Respondenti byli vybíráni dle následujících kritérií:
Zařazující kritéria:
Osoby starší 18 let, ţijící ve vlastním prostředí
Vyjádření souhlasu s účastí na výzkumném šetření
Vyřazující kritéria:
Terminální stádium nemoci
Osoby ţijící v institucionálním prostředí
Závaţný senzorický, smyslový a pohybový deficit
3.3 Metody sběru dat
K výzkumnému šetření byl pouţit standardizovaný dotazník Inflammatory Bowel
Disease Questionnaire IBDQ, který zkoumá kvalitu ţivota osob s nespecifickými střevními
záněty v kombinaci s dvěma hodnotícími nástroji, které zjišťují vykonávání denních a
instrumentálních činností: Barthelův test základních všedních činností ADL (Activity Daily
Living) a Test instrumentálních všedních činností IADL.
Ověřování platnosti hypotéz probíhalo pomocí programu Microsoft Excel 2007.
3.4 Realizace výzkumu
Výzkum byl realizován v období od 2.1. 2017 - 25.5. 2017 ve Fakultní nemocnici
Olomouc, Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně, nemocnici a.s., Vsetínské nemocnici a.s. a v
Uhersko-Hradišťské nemocnici a.s.. Osobně byly kontaktovány náměstkyně pro
38
ošetřovatelskou nelékařskou péči paní Zlatuše Mihalová (KNTB), Marie Christovová
(NEMKM), Mgr. Zdenka Váţanová (UH), Mgr. Jiřina Cáhlíková, MBA (FNOL) a pan
náměstek Mgr. Pavel Šupka (VSENEM), kterým byla předána ţádost o umoţnění
výzkumného šetření. Výzkumné šetření bylo schváleno Etickou komisí FZV UP.
3.5 Organizace výzkumného šetření
Po schválení výzkumného šetření byly osloveny také vrchní sestry a sestry pracující na
gastroenterologických ambulancích jednotlivých nemocnic. Byly poţádány o pomoc při
distribuci dotazníku IBDQ-32 v kombinaci s ADL a IADL osobám trpících Crohnovou
nemocí. Dotazník byl anonymní a byl vyplňován dobrovolně. Vyplněné dotazníky, byly
vyzvednuty u vrchních sester jednotlivých pracovišť. Celková návratnost ze 140 rozdaných
dotazníků bylo 108.
3.6 Statistické zpracování dat
Data byla zpracována pomocí tabulek a grafů. Byly popsány míry centrální tendence,
kam patří modus - hodnota, jenţ se v datech vyskytuje nejčastěji, median - jedná se o
hodnotu, která dělí řadu podle velikosti seřazených výsledků na 2 stejně početné poloviny a
aritmetický průměr - ,,součet všech naměřených údajů vydělen jejich počtem". Jako další byl
pouţit rozptyl -,,je definován jako průměrná kvadratická odchylka měření od aritmetického
průměru, přičemž při průměrování této odchylky, dělíme číslem (n-1) ", a směrodatná
odchylka - ,,odmocnina z rozptylu a vrací míru rozptýlenosti do měřítka původních dat"
(Hendl, 2009, str. 99-102).
39
4. VÝSLEDKY VÝZKUMU
Celkem bylo distribuováno 140 dotazníků ve Zlínském a Olomouckém kraji.
Dotazníky byly distribuovány pomocí gastroenterologických ambulancí ve Fakultní
nemocnici Olomouc, Nemocnici Kroměříţ, Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně, Nemocnici
Vsetín a Uhersko- Hradišťské nemocnici. Návratnost dotazníků byla 108 (77 %). Výzkumný
vzorek tvořil 53 ţen a 55 muţů. K hodnocení kvality ţivota byl pouţit standardizovaný
dotazník IBDQ v kombinaci s ADL a IADL. Statistické zpracování dat bylo zahrnuto do
přehledových tabulek a grafů.
K hodnocení kvality ţivota byl pouţit standardizovaný dotazník pro nespecifické
střevní záněty (IBDQ 32). Dotazník se skládal z celkem 32 otázek a 4 domén - střevní,
sociální, systémová a emoční. Kaţdá otázka se skládá ze sedmi odpovědí a je obodována čísly
1 - 7. Čím vyšší číslo respondent zvolil, tím vyšší měl kvalitu ţivota v dané doméně. Pomocí
dotazníku IBDQ můţeme rozdělilt respondenty do 3 stádií - remise, šedé zóny a aktivního
onemocnění. V dotazníku bylo moţno dosáhnout maximálního počtu bodů 244 a nejniţšího
počtu bodů 32. Osoby, které byly v bodovém ohodnocení nad 170 b, byly ve fázi remise a
osoby, které měly bodové hodnocení pod 130 b, byly ve fázi aktivního onemocnění. Oblast
mezi remisí a aktivním onemocněním je tzv. šedá zóna – jedná se o pacienty, kteří se nachází
mezi remisí a relapsem. Tyto kategorie byly dále rozděleny podle pohlaví a porovnávány
mezi sebou.
Ţeny:
Celkový počet ţen respondentek byl 53 ve věkových kategoriích 18-30, 31-50, 51-70 a
71 - více. Nejvíce respondentek bylo ve fázi aktivního onemocnění 24 (45%.), z toho ve věku
18-30 bylo 5 respondentek (9%), 31-50 bylo 9 respondetek (17%), 51-70 bylo 6 (11%) a 71-
více byly 4 respondentky (8%). Šedou zónu (fázi mezi remisí a relapsem) tvořilo 13
respondentek (25%). Ve věkové kategorii 18-30 let byly zahrnuty 2 respondentky (4%), 31-50
bylo 8 respondentek (15%) a 51-70 byly 3 respondentky (6%). Ve věkové kategorii 71 a více
nebyla ţádná respondentka. Fázi remise mělo celkem 16 respondentek (30%). Ve věkové
kategorii 18-30 let byly zastoupeny 3 respondentky (6%), 31-50 let bylo 6 respondentek
(11%), 51-70 let bylo 5 respondentek (9%) a kategorii 71 a více let byly 2 respondentky (4%).
Pro přehlednost dat byl vytvořen graf č. 1, který znázorňuje zastoupení ţen v jednotlivých
fázích a tabulka č. 1, která obsahuje jednotlivé věkové kategorie.
40
Graf č. 1: Stádia IBDQ u ţen
Tabulka č. 1: IBDQ ţeny
IBDQ ŢENY Remise Šedá zóna Aktivní onemocnění Počet
18-30 3 2 5 10
31-50 6 8 9 23
51-70 5 3 6 14
71 a více 2 0 4 6
Absolutní četnost 16 13 24 53
Relativní četnost 30 25 45 100
V tabulce je znázorněna absolutní a relativní četnost. Absolutní četnost nám udává
celkovýpočet stejných odpovědí a relativní četnost je uvedena v procentech, které vyjadřují
poměr mezi absolutní četností a počtem respondentů násobeno 100.
Muţi:
Celkový počet respondentů muţského pohlaví byl 55. Nejvíce zastoupenou fází u
muţů bylo aktivní onemocnění, která tvořila 20 respondentů (36 %). Věková kategorie 18-31
let tvořila 5 respondentů (9%), dále 31-50 let bylo 6 respondentů (11%), 51-70 let bylo 7
respondentů (13%) a 71 a více let byli 2 respondenti (4%). V oblasti šedé zóny bylo zahrnuto
18 respondentů (33%), z toho ve věkové kategorii 18-31 let byli 4 respondenti (7%).
Kategorie 31-50 let bylo 7 respondentů (13%), 51-70 let bylo 7 respondentů (13%) a v
kategorii 71 a více nikdo. Ve fázi remise bylo celkem 17 respondentů (31%) z toho 7
respondentů (13%) ve věku 18-30 let, 31-50 let bylo 8 respondentů (15%) a 51-70 let byli 2
respondenti (4%).
30%
25%
45%Remise
Šedá zóna
Aktivita onemocnění
ŽENY
41
Graf č. 2: Stádia IBDQ muţi
Tabulka č. 2: IBDQ muţi
IBDQ MUŢI Remise Šedá zóna Aktiviní onemocnění Počet
18-30 7 4 5 16
31-50 8 7 6 21
51-70 2 7 7 16
71 a více 0 0 2 2
Absolutní četnost 17 18 20 55
Relativní četnost % 31 33 36 100
Interpretace výsledků k cíli 1:
Cíl 1
Zjistit kvalitu ţivota u muţů a ţen trpících Crohnovou nemocí
Statistické hypotézy:
H01 - Neexistuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a ţen trpících Crohnovou
nemocí
HA1 - Existuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a ţen trpících Crohnovou
nemocí
Závěr k cíli 1
Podle výsledků dotazníkového šetření u 108 respondentů, z nichţ bylo 55 muţů a 53 ţen,
vyšlo, ţe je kvalita ţivota u obou pohlaví zhoršena. Horší kvalitu ţivota měli ţeny oproti
muţům. Aby se určila platnost statistických hypotéz, byl pouţit tzv. Dvouvýběrový f- test pro
31%
33%
36% Remise
Šedá zóna
Aktivita onemocnění
MUŽI
42
rozptyl (rozptyl nám udává hodnotu rozptylu v obou souborech) mezi IBDQ u ţen a IBDQ
muţů na hladině statistické významnosti p - 0.05. Byla stanovena hodnota statistické
významnosti p. 0.0869. Protoţe hodnota p>0.05 (0,0869) byla větší neţ 0.05, byl pouţit
Dvouvýběrový f-test s rovností rozpytlů, ve kterém vyšla hodnota p1 (0,1203) a p2 (0,2407).
Dosaţená hladina statistické významnosti p>0.05, proto zamítáme alternativní hypotézu a
přijímáme 0 hypotézu.
Potvrzená hypotéza: H01 - Neexistuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a
ţen trpících Crohnovou nemocí
Hladina dosaţené statistické významnosti dosaţené pro oboustranný test P2 byla (0,2407)
p>0.05.
Interpretace výsledků k cíli 2:
Cíl 2
Zjistit, jak je kvalita ţivota muţů a ţen trpících Crohnovou nemocí ovlivněna ve střevní
doméně
Statistické hypotézy:
H02 Neexistuje signifikantní rozdíl kvality ţivota muţů a ţen ve střevní oblasti
HA2 Existuje signifikantní rozdíl kvality ţivota muţů a ţen ve střevní oblasti
Dotazník IBDQ se skládá ze 4 domén. Ke kaţdé doméně jsou přiděleny příslušné
otázky. Střevní doménu zahrnují otázky č. 1 - časté stolice, 5 - řídké stolice, 9 - křeče v břiše,
13 - bolesti břicha, 17 - silná plynatost, 20 - nepříjemnosti s nadýmáním, 22 - krvácení z
konečníku, 24 - nucení na stolici, 26 - potíţe s náhodným ušpiněním spodního prádla, 29 -
ţaludeční nevolnost nebo pocit zvedání ţaludku. Tyto otázky byly dále popsány pomocí
ukazatelů pomocné statistiky - modus, median, směrodatná odchylka, minimální, maximální
hodnoty a průměru. Celkové score bylo spočteno u všech respondentů. Tabulka č. 3 obsahuje
popisnou statistiku střevní domény mezi muţi a ţenami. Jednotlivé hodnoty jsou spočítány ze
všech odpovědí u muţů a ţen.
43
Tabulka č. 3: Střevní doména u muţů a ţen
V grafu č. 3 jsou uvedeny hodnoty nejčastějších odpovědí u ţen ve střevní doméně dotazníku
IBDQ.
Graf č. 3: Nejčastější odpovědi ve střevní doméně u ţen
Ţeny - střevní doména
Na poloţku č. 1 časté stolice v období posledních dvou týdnů odpovědělo 15
respondentek (28%), ţe frekvence stolic byla normální a bez vzestupu, 11 respondentek
(21%) uvedlo nepatrný vzestup frekvence stolic, dále 4 respondentky (8%) jistý vzestup stolic
a 7 respondentů (13%) střední vzestup frekvence stolic. Naopak 10 respondentek (19%)
uvedlo, ţe byly na stolici během posledních 2 týdnů velmi často, 3 respondentky (6%)
mimořádně často a 3 respondentky (6%) uvedly, ţe frekvence stolic byla větší něţ kdykoli
4
7
3
7
3
5
3
4
3
7
0 2 4 6 8
ot.č.29 žaludeční nevolnost nebo pocit zvedání …
ot.č .26 potíže s náhodným ušpiněním spodního …
ot.č. 24 nucení na stolici
ot.č. 22 krvácení z konečníku
ot.č. 20 nepříjemnosti s nadýmáním
ot.č. 17. silná plynatost
ot.č 13 bolesti břicha
ot.č.9 křeče v břiše
ot.č.5 řídké stolice
ot.č.1 časté stolice
ŽENY - Střevní doména
Střevní doména Ţeny Muţi
Modus 3,0 6,0
Median 4,0 5,0
Směrodatná odchylka 1,85 1,72
Maximum 7,0 7,0
Minimum 1,0 1,0
Průměr 4,4 4,6
44
dříve. Median poloţky č. 1 byl 5 a modus 7. Hodnota SD byla 1.9, minimum 1 a maximum
7. V poloţce č. 5 - jak často měly řídkou stolici v posledních 2 týdnů odpověděly 3
respondentky (6%) nikdy, 6 respondentek (11%) odpovědělo vyjímečně, 5 respondentek (9%)
málokdy a 7 respondentek někdy (13%). Naopak 13 respondentek (24%) uvedlo poměrně
často, 10 většinou (19%) a 9 respondentek (17%) neustále. Hodnota medianu u poloţky č. 5 je
3, modus - 3, SD -1.8, maximum -7 a minimum 1. Na poloţku č. 9 - křeče v břiše během
posledních 2 týdnů odpovědělo 8 respondentek (15%) nikdy, 5 respondentek uvedlo (9%)
vyjímečně, 2 respondentky (6%) málokdy. Naopak 16 respondentek zvolilo odpověď někdy
(30%), dále 12 respondentek (23%) poměrně často, 9 respondentek (17%) většinou a 1
respondentka (2%) neustále. Median u této poloţky byl 4, hodnota modus - 4, SD - 1,7,
maximum 7 a minimum 1. Poloţku č. 13 - bolesti břicha v posledních 2 týdnech zodpovědělo
7 respondentek (13%) nikdy, 5 respondentek (9%), vyjímečně, 4 respondentky (8%) málokdy.
Odpověď někdy zvolilo 10 respondentek (19%), nejvíce zodpovězenou odpovědí v této
poloţce bylo poměrně často u 18 respondentek (34%). Odpověď většinou zvolilo 8
respondentek (15%) a 1 respondentka (2%) neustále. Median - 3, hodnota modus - 3, SD -
1,7, maximum - 7 a minimum 1. Na poloţku č. 17 - silná plynatost v posledních 2 týdnech
odpovědělo 6 respondentek (11%) ţádný problém, 4 respondentky (8%) uvedly téměř ţádný
problém dále 15 respondentek (28%) zvolilo málý problém, 10 respondentek (19%) jistý
problím. Odpověď ţe silné uvolňování plynů je značným problémem zvolilo 11 respondentek
(21%), 4 zvolily silné uvolňování plynů jako velký problém (8%) a 3 respondentky (6%)
zvolily silné uvolňování plynů jako hlavní problém. Statistické hodnoty byly median- 4,
modus - 5 , SD - 1,6, maximum 7 a minimum 1. Další poloţka byla 20 - nepříjemnosti s
břišním nadýmáním během posledních 2 týdnů, kde 7 respondentek (13%) odpovědělo nikdy,
5 respondentek vyjímečně (9%), 7 respondentek málokdy (13%) a 7 respondentek (13%)
někdy. Nejvíce zodpovězenou odpovědí bylo poměrně často, kde odpovědělo 14
respondentek (26%). Dále bylo zodpovězeno většinou u 9 respondentek (17%) a neustále u 4
respondentek (8%). Hodnoty medianu - 3, modus - 3, SD - 1,8, maximum 7 a minimum 1. U
poloţky č. 22 - krvácení z konečníku během posledních 2 týdnů odpovědělo nejvíce 22
respondentek (42%) odpověď nikdy, dále vyjímečně 11 respondentek (21%), málokdy 6
respondentek (11%), odpověď někdy 8 respondentek (15%). 1 respondentka odpověděla
někdy (2%), 4 respondentky (8%) většinou a 1 neustále (2%). Modus -7, median 6, SD - 1,7,
maximum 7 a minimum 1. U poloţky č. 24 - nucení na stolici během posledních 2 týdnů
odpovědělo 11 respondentek (21%) nikdy, odpověď vyjímečně uvedly 4 respondentky (8%),
málokdy 2 respondentky (4%), někdy 14 respondentek. Nejvíce respondetek (32%) 17
45
odpovědělo poměrně často, 3 většinou (6%) a 2 neustále (4%). Hodnoty u této poloţky byly
median - 4, modus - 3, SD - 1,7, maximum 7 a minimum 1. Na poloţku č. 26 - potíţe s
náhodným ušpiněním spodního prádla během posledních 2 týdnů zodpovědělo 18
respondentek (34%) nikdy, 8 respondentek (15%) vyjímečně, odpověď málokdy zvolily 4
respondentky (8%). Naopak 9 respondentek (17%) zvolilo odpověď někdy, 8 respondentek
(15%) poměrně často, 4 respondentky (8%) většinou a 2 respondentky (4%) neustále.
Median- 5, modus - 7, SD - 1.9, maximum 7 a minimum 1. Na poslední poloţku 29 -
ţaludeční nevolnost nebo pocit zvedání ţaludku během posledních 2 týdnů odpovědělo 12
respondentek (23%) nikdy, 8 respondentek vyjímečně (15%), 5 respondentek (9%) málokdy.
Odpověď někdy zvolilo 16 respondentek (30%) coţ bylo u této poloţky nejvíce, dále 7
respondentek (13%) zvolilo poměrně často, 4 většinou (8%) a 1 nikdy (2%).
Muţi - střevní doména
Graf č. 4: Nejčastější odpovědi ve střevní doméně u muţů
Na poloţku č. 1 časté stolice během posledních 2 týdnů odpovědělo 18 respondentů
(33%), ţe frekvence stolic byla normální a bez vzestupu, dále 9 respondentů (16%) uvedlo
nepatrný vzestup frekvence stolic a 3 respondenti (5%) jistý vzestup frekcence stolic. Střední
vzestup frekvence stolic zvolilo 10 respondentů (18%), 9 respondentů (16%) uvedlo velmi
často, odpověď mimořádně často 5 respondentů (9%) a 1 respondent (2%) uvedl, ţe frekvence
stolic byla větší neţ kdykoli dříve. Statistické hodnoty u první poloţky byly median - 5,
modus -7, SD - 1,8, maximum 7 a minimum 1. U poloţky č. 5 - řídká stolice během
7
7
4
7
6
6
3
3
2
7
0 2 4 6 8
ot.č.29 žaludeční nevolnost nebo pocit …
ot.č .26 potíže s náhodným ušpiněním …
ot.č. 24 nucení na stolici
ot.č. 22 krvácení z konečníku
ot.č. 20 nepříjemnosti s nadýmáním
ot.č. 17. silná plynatost
ot.č 13 bolesti břicha
ot.č.9 křeče v břiše
ot.č.5 řídké stolice
ot.č.1 časté stolice
MUŽI - Střevní oblast
46
posledních 2 týdnů odpověděli 2 respondenti (4%) nikdy, 5 respondentů (9%) uvedlo
odpověď vyjímečně, 8 respondentů (15%) uvedlo odpověď málokdy, dále 10 respondentů
(18%) uvedlo někdy. Moţnost poměrně často uvedlo 12 respondentů (22%), 13 respondentů
(24%) a zároveň nejvíce uvedlo odpověď většinou a 5 respondentů (9%) uvedlo neustále.
Hodnota medianu - 3, modus -2, SD - 1,6, maximum 7 a minimum 1. Poloţka č. 9 Křeče v
břiše během posledních 2 týdnů byla zodpovězena 6 respondenty (11%) nikdy, 14
respondentů (26%) odpovědělo vyjímečně, 8 respondentů (15%) zvolilo málokdy, 9
respondentů (16%) někdy. Nejvíce respondentů 16 (29%) odpovědělo poměrně často, 1
respondent odpověděl většinou (2%) a 1 respondent neustále (2%). Statistické hodnoty byly
median - 5, modus - 3, SD - 1,5, maximum - 7 a minimum 1. U poloţky č. 13 - bolesti břicha
během posledních 2 týdnů odpovědělo 7 respondentů (13%) nikdy, 10 respondentů (18%)
vyjímečně, 8 respondentů (15%) málokdy a 12 respondentů (23%) někdy. Dalších 13
respondentů (24%) odpovědělo poměrně často, 8 respondentů (15%) většinou a 1 respondent
(2%) neustále. Statistické hodnoty byly u medianu - 4, modus -3, SD - 1,5, maximum 7 a
minimum 1. Další poloţkou byla poloţka č. 17 - silná plynatost během posledních 2 týdnů,
kde odpovědělo 6 respondentů (11%) ţádným problémem, 15 respondentů (28%) uvedlo silné
uvolňování plynů jako téměř ţádný problém, 5 respondentů (9%) zvolilo silné uvolňování
plynů jako malý problém a 7 respondentů (13%) uvedlo uvolňování plynů jako jistý problém.
Odpověď značný problém zvolilo 8 respondentů (15%), dalších 8 respondentů (15%) označilo
silné uvolňování plynů jako velký problém a 2 respondenti (4%) jako hlavní problém. Median
- 4, modus - 6, SD - 1,7, maximum 7 a minimum 1. Další poloţka střevní domény je poloţka
č. 20 - nepříjemnosti s nadýmáním během posledních 2 týdnů. V této poloţce odpovědělo 15
respondentů (27%) vyjímečně, dále 8 respondentů (15%) málokdy, 9 respondentů (16%)
někdy, 14 respondentů (26%) poměrně často a 9 respondentů (16%) většinou. Median u této
poloţky - 4, modus - 6, SD - 1,5, maximum 6 a minimum 2. Na poloţku 22 - krvácení z
konečníku během posledních 2 týdnů odpovědělo 20 respondentů (36%) nikdy, 12
respondentů (22%) vyjímečně, 7 respondentů (13%) odpovědělo málokdy, 6 respondentů
(11%) někdy. Poměrně často odpovědělo 7 respondentů (13%), 2 respondenti (4%) většinou a
1 respondent (2%) nikdy. Median u této poloţky byl - 6, modus - 7, SD - 1,7, maximum 7 a
minimum 1. V poloţce 24 - nucení na stolici během posledních 2 týdnů uvedlo 8 respondentů
(15%) odpověď nikdy, dalších 7 respondentů (13%) uvedlo vyjímečně, moţnost málokdy
zvolilo 9 respondentů (16%), nejvíce zvolenou moţností bylo někdy, kterou zvolilo 13
respondentů (24%). Moţnost poměrně často uvedlo 10 respondentů (18%), 6 respondentů
většinou (11%) a 2 respondenti zvolili (4%) nikdy. Statistické hodnoty medianu - 4, modus -
47
4, SD - 1,7, maximum 7 a minimum 1. Na předposlední poloţku 26 - potíţe s náhodným
ušpiněním spodního prádla během posledních 2 týdnů odpovědělo 16 respondentů (29%)
nikdy, 14 respondentů (25%) zvolilo moţnost vyjímečně, 6 respondentů (11%) odpovědělo
málokdy, 8 respondentů (15%) někdy, 9 respondentů (16%) poměrně často a 2 respondenti
(4%) neustále. Hodnoty Median -5, modus - 7 , SD - 1,5, maximum 7 a minimum 1. Na
poslední otázku ve střevní doméně 29 - ţaludeční nevolnost nebo pocit zvedání ţaludku
odpovědělo 14 respondentů (25%) nikdy, moţnost vyjímečně zvolilo 12 respondentů (22%),
9 respondentů (16%) vybralo odpověď málokdy. Moţnost někdy zvolilo 13 respondentů
(24%), poměrně často 5 respondentů (9%), moţnost většinou 1 respondent (2%) a neustále 1
respondent (2%). Statistické hodnoty median -5, modus - 7, SD - 1,5, maximum 7 a minimum
1.
Závěr k cíli 2
Nejniţší score bylo zjištěno ve střevní doméně u poloţky č. 5 - řídké stolice, která byla
uváděna u muţů, jako nejčastější odpověď 2 - většinou, oproti ţenám, které uvedly odpověď
3 - poměrně často. Hodnoty medianu u poloţky č. 5 byly u muţů a u ţen 3 - poměrně často.
Nízké score bylo u muţů v poloţkách č. 9 - křeče v břiše a 13. bolesti břicha, kde muţi
odpověděli nejčastěji moţnost 3 - poměrně často a u poloţky č. 24 - nucení na stolici 4 -
někdy. V porovnání se ţenami bylo score u poloţek č. 9 - křeče v břiše nejčastější odpovědí 4
- někdy, u poloţky č. 13 - bolesti břicha odpověděli 3 - poměrně často a u poloţky č. 24 -
nucení na stolici 3 - poměrně často. Ţeny měly v porovnání s muţi niţší score i u poloţek č.
17 - silná plynatost, kde uvedly nejčastěji, ţe silné uvolňování plynů je malým problémem -5,
oproti muţům co uvedli 6 - téměř ţádným problémem. U poloţky č. 20 - nepříjemnosti s
nadýmáním uvedly ţeny nejčastěji moţnost 3 - poměrně často oproti muţům, kteří v této
poloţce uvedli moţnost 6 - vyjímečně. Niţší score bylo u ţen i u poloţky č. 29 - ţaludeční
nevolnost nebo pocit zvedání ţaludku, kde ţeny uvedli nejčastější moţnost 4 - někdy a muţi 7
- nikdy. Nejméně zasaţenými poloţkami byly poloţky č. 1 - časté stolice, 22 - krvácení z
konečníku a 26 - potíţe s náhodným ušpiněním spodního prádla, kde muţi i ţeny zvolili
nejčastější moţností 7 - nikdy. Výsledky naznačují, ţe kvalita ţivota ve střevní doméně je
více zhoršena u ţen neţ u muţů. Pro ověření platnosti hypotéz byl pouţit Dvouvýběrový F-
test pro rozptyl, díky kterému se dále porovnávala střevní doména u muţů a ţen. Testy byly
prováděny na hladině signifikance 0.05. Byla stanovena hladina statistické významnosti p.
0,2280. Jelikoţ byla výsledná hodnota p>0.05, znamená to, ţe rozptyly jsou shodné a byl dále
48
pouţit Dvouvýběrový F-test s rovností rozptylů. Hladina dosaţené statistické významnosti
dosaţené pro oboustranný test P2 byla 0,4322. Dosaţená hodnota signifikace je větší neţ
stanovená hladina 0.05, proto nemůţeme zamítnout H02.
Potvrzená hypotéza: H02 Neexistuje signifikantní rozdíl kvality ţivota muţů a ţen ve
střevní oblasti
Interpretace výsledků k cíli 3:
Cíl 3
Zjistit, jak je ovlivněna kvalita ţivota osob trpících Crohnovou nemocí při vykonávání
všedních a instumentálních činností u muţů a ţen
Pro zjištění cíle byly stanoveny výzkumné hypotézy:
H03 Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u muţů
HA3 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u muţů
H04 Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u ţen
HA4 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u ţen
H05 Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u muţů
HA5 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u muţů
H06 Neexistuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u ţen
HA6 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u ţen
ADL
Barthelův test základních všedních činností neboli ADL (activity daylight index) je
test slouţící ke zjištění soběstačnosti osob při vykonávání denních činností. ADL obsahuje
celkem 10 otázek z toho 1 - příjem potravy, 2 - oblékání, 3 - koupání, 4 - osobní hygiena, 5 -
kontinence moči, 6 - kontinence stolice, 7 - pouţití WC, 8 - přesun lůţko - ţidle , 9 - chůze po
rovině, 10 - chůze po schodech. Maximální počet dosaţených bodů je 100 coţ značí
nezávislost, 65 - 95 bodů znamená lehkou závislost, 45 - 60 bodů závislost středního stupně a
0 - 40 bodů vysokou závislost.
49
IADL
Test instumentálních aktivit denního ţivota IADL se skládá z 8 otázek z toho 1- jízda
dopravním prostředkem, 2 - nákup potravin, 3 - vaření, 4 - domácí práce (jednoduchý úklid,
např. vytření podlahy, ustlání postele atd.), 5 - vyprání osobního prádla, 6 - telefonování, 7 -
uţívání léků a 8 - odesílání peněz na poště nebo zacházení s kartou. Maximální počet
dosaţených bodů je 80 coţ znamená soběstačnost v istrumentálních aktivitách denního ţivota.
Pokud dosáhneme 45-75 bodů, znamená to částečnou nesoběstačnost v aktivitách denního
ţivota a 0 - 40 bodů značí nesoběstačnost v instumentálních aktivitách denního ţivota.
ADL muţi
Z 55 respondentů bylo zahrnuto 41 respondentů (75%) zcela nezávislých při
vykonávání denních aktivit a 14 respondentů (25%) bylo lehce závislých při vykonávání
denních aktivit. V rámci jednotlivých stádií mělo 17 respondentů (31%) ve fázi remise
nezávislých při vykonávání denních aktivit. V šedé zóně z počtu 18 respondentů (33%) bylo
14 respondentů (25%) nezávislých při vykonávání denních aktivit a 4 respondenti (7%) lehce
závislý. Aktivní fázi nemoci mělo 20 respondentů (36%), z toho 10 respondentů (18%) bylo
nezávislých při vykonávání denních aktivit a 10 respondentů (18%) lehce závislých.
Hypotézy H03 a HA3:
Pro porovnání byl pouţit Dvouvýběrový f- test pro rozptyl. Hladina statistické
významnosti byla stanovena na úrovni p˂0.05 takţe byl dále pouţit dvouvýběrový t-test s
nerovností rozptylu. Výsledné hodnoty p1 (1,99819E-14) a p2 (3,99638E-14) naznačují ţe je
úroveň p˂0.05 coţ znamená, ţe zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní
hypotézu - HA3 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u muţů.
Hypotézu H03 můţeme zamítnout.
ADL ţeny
Z celkového mnoţství 53 respondentek bylo 35 ţen (66%) v kategorii nezávislosti při
vykonávání denních aktivit, 17 respondentek (32%) v kategorii lehké závislosti a 1
respondentka (2%) v kategorii vysoká závislost při vykonávání denních činností. Ve fázi
remise bylo 16 respondentek (30%) z nichţ 12 respondentek (23%) bylo nezávislých a 4 lehce
závislé (8%). Respondentek v šedé zóně bylo 13 (25%) z toho 10 respondentek (18%)
nezávislých a 3 respondentky (6%) lehce závislé při vykonávání denních činností. V aktivní
50
fázi nemoci bylo 24 respondentek (45%) z kterých 13 respondentek bylo zcela nezávislých
(25%), 10 respondentek (18%) lehce závislých a 1 respondentka (2%) vysoce závislá při
vykonávání denních činností.
Hypotézy H04 a HA4:
Ke stanovení platnosti hypotéz, byl pouţit Dvouvýběrový f- test pro rozptyl. První test
byl proveden mezi IBDQ a ADL u ţen. Hladina významnosti byla posuzovaná na úrovni p
0.05. Hodnota P byla niţší (8,21E-18) neţ p.0.05, takţe byl poţit Dvouvýběrový t-test s
nerovností rozptylů, kde byla hodnota p2 (4,1694E-0.9), čímţ můţeme zamítnout nulovou
hypotézu a přijímáme alternativní hypotézu: HA4 Existuje statisticky významný rozdíl
mezi IBDQ a ADL u ţen.
Výsledky uvedené výše naznačují, ţe existuje statisticky významný rozdíl mezi
kvalitou ţivota s nespecifickými střevními záněty (IBDQ) a Bathelovým testem všedních
činností (ADL) u muţů i ţen.
Muţi IADL
Z 53 respondentů bylo zahrnuto 44 respondentů (80%) do kategorie soběstačný v
instrumentálních aktivitách denního ţivota. Naopak zbylých 10 respondentů (18%) do
kategorie částečná nesoběstačnost v aktivitách denního ţivota a 1 respondent (2%) do
kategorie nesoběstačnost v instrumentálních aktivitách denního ţivota. Ve fázi remise bylo 17
respondentů (31%) z nichţ 16 (29%) bylo v instrumentálních aktivitách denního ţivota
soběstačných a 1 respondent (2%) částečně nesoběstačný. Respondentů v šedé zóně bylo 18
(33%), z nichţ 16 respondentů (29%) bylo nezávislých v instrumentálních aktivitách denního
ţivota a 2 (4%) respondenti částečně nesoběstační. Ve fázi aktivního onemocnění bylo 20
respondentů (36%) z nichţ 12 respondentů bylo zcela soběstačných (22%), 7 respondentů
částečně soběstačných (13%) a 1 respondent (2%) nesoběstačný v instumentálních aktivitách
denního ţivota.
Hypotézy H05 a HA5
Aby se určila platnost statistických hypotéz, byl pouţit tzv. Dvouvýběrový f- test pro
rozptyl mezi IBDQ a IADL u muţů na hladině statistické významnosti p - 0.05. Byla
stanovena hodnota statistické významnosti p.1,05E -30 coţ značí p˂0.05. Dále byl pouţit
dvouvýběrový t-test s nerovností rozptylu, kde vyšlo p1 (2,00E-14) a p2(4,00E-14). Hodnota
51
p˂0.05 - zamítáme nulovou hypotézu a přijímáme alternativní hypotézu: HA5 Existuje
statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u muţů.
Ţeny IADL
Z celkového mnoţství 53 respondentek bylo 43 respondentek (81%) zahrnuto do
kategorie soběstačný v instrumentálních aktivitách denního ţivota. Dále 9 respondentek
(17%) do kategorie částečná nesoběstačnost v aktivitách denního ţivota a 1 respondentka
(2%) do kategorie nesoběstačnost v instrumentálních aktivitách denního ţivota. Ve fázi
remise bylo 16 respondentek (29%) z nichţ 15 bylo soběstačných (28%) a 1 respondentka
(2%) částečně soběstačná ve vykonávání instrumentálních denních činností. Respondentek v
šedé zóně bylo 13 (25%) a všechny byly soběstačné při vykonávání instrumentálních denních
činnostech. Ve fázi aktivního onemocnění bylo 24 respondentek (45%), z toho 15
respondentek (28%) bylo soběstačných, 8 částečně soběstačných (15%) a 1 respondentka
(2%) nesoběstačná při vykonávání instrumentálních denních činnostech.
Hypotézy H06 a HA6
Pro určení platnosti hypotéz byl pouţit Dvouvýběrový F-test pro rozptyl mezi IBDQ a
IADL ţen na hladině statistické významnosti p-0.05. Byla stanovena hodnota statistické
významnosti p.2,08E-21, která znační ţe p˂0.05. Hladina dosaţené statistické významnosti
dosaţené pro oboustranný test P2 byla 2,97E-14. Dosaţená hodnota signifikace je menší neţ
stanovená hladina 0.05, proto zamítáme H06. a přijímáme alternativní hypotézu: HA6
Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u ţen.
Závěr k cíli 3
Z výše uvedených výsledků vyplývá, ţe tím, ţe je zhoršena kvalita ţivota u muţů i
ţen, znamená to, ţe je i ovlivněno vykonávání denních a instrumentálních činností. Čím více
nemocnější budou, tím více bude ovlivňováno vykonávání činností. ADL u ţen je více
ovlivněno ve srovnání s muţi. Při posuzování IBDQ, ADL a IADL u muţů i ţen, byl pouţit
pro výpočet závislostí korelační koeficient. Závislost u ţen mezi IBDQ a ADL byla přímá
(0,4 - střední) a IBDQ a IADL byla 0,42 - střední závislost. Střední přímá závislost 0,45 vyšla
mezi IBDQ a ADL u muţů a mezi IBDQ a IADL vyšla také střední (0,39). Mezi ADL a
IADL u ţen, se prokázala silná přímá závislost (0,89). Z výsledku vyplývá, ţe pokud jsou
denní činnosti u ţen zhoršené, tak se zároveň zhoršují i instumentální činnosti. U můţu mezi
52
ADL a IADL se vyskytuje také přímá závislost, ale střední. (0,67). Pro lepší přehlednost, jsou
jednotlivé hodnoty uvedené do grafů č. 5, 6, 7, 8 a tabulek č. 6 a 7.
Tabulka č. 4: ADL ţeny a muţi
ADL
Ţeny Muţi
1 nezávislý
35 41
2 lehká závislost
17 14
3 závislost středního stupně 0 0
4 vysoce závislý
1 0
Graf č. 5: Ţeny ADL a stádia IBDQ
Graf č. 6: Muţi ADL a stádia IBDQ
12
4
0 0
10
3
0 0
13
10
01
0
2
4
6
8
10
12
14
nezávislý lehká závislost závislost středního stupně vysoce závislý
1 Remise
2 Šedá zóna
3 Aktivní onemocnění
Ženy ADL a stádia IBDQ
17
0 0 0
14
4
0 0
10 10
0 002468
1012141618
nezávislý lehká závislost závislost středního stupně
vysoce závislý
1 Remise
2 Šedá zóna
3 Aktivní onemocnění
Muži ADL a stádia IBDQ
53
Tabulka č. 5: IADL ţeny a muţi
Graf č. 7: Ţeny IADL a stádia IBDQ
Graf č. 8: Muţi IADL a stádia IBDQ
15
10
13
0 0
15
8
1
0
2
4
6
8
10
12
14
16
soběstačný částečně soběstačný nesoběstačný
1 Remise
2 Šedá zóna
3 Aktivní onemocnění
Ženy IADL a stádia IBDQ
16
10
16
20
12
7
1
02468
1012141618
soběstačný částečně soběstačný nesoběstačný
1 Remise
2 Šedá zóna
3 Aktivní onemocnění
Muži IADL a stádia IBDQ
IADL
Ţeny Muţi
1 soběstačný
43 44
2 částečně soběstačný 9 10
3 nesoběstačný
1 1
54
5. DISKUZE
Cílem práce bylo zjistit kvalitu ţivota osob s Crohnovou nemocí. Výzkumný soubor
tvořil 108 respondentů z toho 55 muţů a 53 ţen. Z 55 můţu bylo 20 respondentů (36%)
zastoupeno ve fázi aktivního onemocnění, dalších 18 respondentů (33%) bylo v šedé zóně
(oblast mezi remisí a relapsem) a 17 respondentů (31%) ve fázi remise. U 53 ţen bylo 24
respondentek (45%) v aktivní fázi nemoci, 13 respondentek (25%) v šedé zóně a 16
respondentek (30%) ve fázi remise. Aktivní fáze nemoci se u ţen projevila nejvíce a to u 45%
respondentek, přičemţ nejvíce jich bylo ve věku 31-50 let. Aktivní fáze u muţů byla v 36 % a
nejvíce zastoupena ve věku 51-70 let. Hodnoty naznačují, ţe je kvalita ţivota sníţená u obou
pohlaví, přičemţ ţeny postihla horší kvalita ţivota v aktivním věku 31-50 let. Autoři Van der
have, Mike, Karen (2014, str. 93-106) udávají, ţe je kvalita ţivota sníţena během zvýšené
aktivity onemocnění, počtu relapsů, léčbě kortikosteroidy a mírou hospitalizace. Pokud je
kvalita ţivota ve fázi remise, je lepší, neţ u osob s aktivním onemocněním (Kalafateli et. al.,
2013, str. 243-248). Přestoţe jsou respondenti ve fázi remise, mají i tak ovlivněnou kvalitu
ţivota, a proto se musí i nadále usilovat o dosaţení zlepšení HRQOL u těchto pacientů v
období nemoci (Iglesias, Vazquez et al, 2010, str. 624 -630). I autoři Cavan et al. (2006, str.
375-377) uvádějí, ţe se kvalita ţivota zhorší v období aktivního onemocnění, přičemţ pacienti
udávají nejzávaţnější obavy z nejisté povahy onemocnění, nepříznivého účinku léčiv,
nedostatku energie a případně moţné potřeby chirurgického zákroku. Konzervativní opatření
jsou základem léčby. V léčbě komplikací Crohnovy choroby a ke zlepšení kvality ţivota se
primárně pouţívá chirurgie (Kienle, 2017, str. 177-195). V našem výzkumném šetření se
potvrdila 0 hypotéza, ţe neexistuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a ţen
trpících Crohnovou nemocí, protoţe dosaţená hladina statistické významnosti vyšla
p=0,2407. Ze statistického pohledu je po zdravotní stránce u obou pohlaví kvalita ţivota
zhoršena. Z pohledu sociálně společenského jsou na tom hůře ţeny, protoţe aktivní fáze
nemoci se více vyskytla u ţen ve věku 31-50 let. V tomo věku jsou ţeny pracující, pečeující o
děti a rodinu a mohou být vlivem nemoci ohroţeny rozpadem vztahu, sociálním strádáním z
nedostatku financí, a z toho plynoucím stresem. Magalhaes, Joana, Francisca Dias de Castro
uvedly ve své studii, ţe výsledné hodnoty IBDQ score byly signifikantně niţší u ţen (P
<0,001), dále u pacientů, kteří individuálně vnímali sníţenou podporu a pochopení okolí (P
<0,001). Dále tam patřili pacienti, kteří měli problémy v zaměstnání díky nemoci (P <0,001) a
pacienti, kteří vyţadovali psychologickou pomoc (P = 0,010) z důvodu farmakologické léčby
55
úzkosti nebo deprese (P = 0,002) (Magalhaes, Joana, Francisca Dias de Castro, str. 192-197,
2014). Muţe v našem šetření postihovala aktivní fáze nemoci ve věkové kategorii 51-70 let
coţ je postproduktivní věk. V tomto věku jim nehrozí tak významné socioekonomické
problémy jako ţenám. Izraelská studie autorů A Katz, D Swartz, (2016) hodnotila vliv nemoci
a charakteristiku pacientů na produktivitu práce v Izraeli. Autoři došli k závěru, ţe pokud jsou
nespecifické střevní záněty v aktivní fázi, jsou spojeny s významným vlivem na pracovní
účast a produktivitu práce u osob s Crohnovou nemocí (A Katz, D Swartz, 2016, str. A511).
V naší diplomové práci se zabýváme střevní doménou u muţů a ţen. Střevní doména
se skládá z 10 otázek. Otázka č. 1 - Jak často jste byly na stolici během posledních 2 týdnů,
otázka č. 5 - jak často jste během posledních 2 týdnů měli řídkou stolici. Otázka č. 9 - jak
často vás během posledních 2 týdnů trápily křeče v břiše, otázka č. 13. - jak často vás věhem
posledních 2 týdnů prápily bolesti břicha, otázka č. 17 - jakým problémem pro vás bylo
během posledních 2 týdnů silné uvolňování plynů, otázka č. 20 - jak často jste během
posledních 2 týdnů měli nepříjemnosti s břišním nadýmáním, otázka č. 22 - jak často jste
během posledních 2 týdnů při vyprazdňování měli potíţe s krvácením z konečníku, otázka č.
24 - jak často vás během posledních 2 týdnů obtěţovalo nutkání jít na toaletu, přestoţe jte
měli prázdná střeva, otázka č. 26 - jak často jste během posledních 2 týdnů měli potíţe s
náhodným ušpiněním spodního prádla a otázka č. 29 - jak často jste během posledních 2
týdnů měli ţaludeční nevolnost nebo pocit zvedání ţaludku. Na tyto otázky bylo 7 moţných
variant odpovědí. Nejniţší číslo značilo zároveň nejhorší formu daného problému. Číslo 1 -
neustále, 2- většinou, 3- poměrně často, 4 - někdy, 5- málokdy, 6 - vyjímečně a 7 - nikdy. U
otázky č. 1 uváděly ţeny nejvíce moţnost č. 7 - frekvence stolic byla normální a bez vzestupu.
Muţi na otázku č. 1 odpovídali také 7. U otázky č. 5 ţeny uvedly moţnost 3 - poměrně často a
muţi uvedli moţnost 2 - většinou. V otázce č. 9 ţeny zvolily nejčastěji variantu 4 - někdy a
muţi zvolili moţnost 3 - poměrně často. Na otázku č. 13 ţeny i muţi odpovídali shodně
variantou 3 - poměrně často. U otázky č. 17 ţeny nejčastěji uváděly moţnost 5 - silné
uvolňování plynů během posledních 2 týdnů bylo malým problémem a muţi 6 - téměř
ţádným problémem. V otázce č. 20 ţeny uvedly jako nejčastější odpověď 3 - poměrně často,
oproti muţům, kteří zvolili variantu 6 - vyjímečně. U otázky č. 22 ţeny i muţi zvolili
nejčaštěší variantu 7 - nikdy. Ţeny u otázky č. 24 uvedly jako nejčastější odpověď 3 -
poměrně často a muţi odpověď 4 - někdy. V otázce č. 26 je nejčastější odpovědí u muţů i ţen
7 - nikdy. V otázce č. 29 odpověděly ţeny nejčastěji 4 - někdy a muţi 7 - nikdy. Kvalita
ţivota ve střevní doméně dopadla lépe u muţů neţ u ţen. Ţeny poměrně často trpěly řídkými
stolicemi, bolestmi břicha, nepříjemnostmi s nadímáním a nucením na stolici. Muţi tpěli
56
většinou řídkými stolicemi a poměrně často křečemi a bolestmi břicha. Ukázalo se, ţe nejvíce
zasaţenou oblastí byla poloţka č. 5 - řídké stolice, na kterou byla nejčastější odpověď
konkrétně u muţů 2 - většinou v porovnání s ţenami, které odpovídaly nejčastěji 3 - poměrně
často. Výsledky autorů Lönnfors, Vermeire, Avedano, ve své studii odkazují na to, ţe téměř
všichni pacienti s IBD mají v období relapsu denně řídkou stolici a více neţ polovina pacientů
trpí průjmem i během remise (Lönnfors, Vermeire, Avedano, 2014, s. 1284). Autoři Luke
Neill, Turner Osler, and Neil Hyman uvádějí, ţe fekální inkontinence a aktivita onemocnění
můţe výrazně ovlivnit dopad na kvalitu ţivota osob s Crohnovou chorobou. Rozdíly byly i
mezi střevní doménou muţů a ţen, kdy median u ţen z celé střevní domény byl 4.0 a u muţů
5.0. Hodnoty modus u ţen byly 3.0 a u muţů 6.0 za celou střevní doménu, coţ naznačuje u
ţen niţší score ve střevní doméně neţ u muţů. Aritmetický průměr u muţů byl 4,4 a u ţen
4,6. Při statistickém vyhodnocování střevní domény mezi muţi a ţenami, byla stanovena
hladina statistické významnosti p 0,2280 a hladina dosaţené statistické významnosti pro
oboustranný test p2 0,4322. Výsledky naznačují, ţe neexistuje signifikantní rozdíl kvality
ţivota muţů a ţen ve střevní doméně.
Posledním cílem bylo zjistit, jak je ovlivněna kvalita ţivota osob trpících Crohnovou
chorobou při vykonávání všedních a instrumentálních činností u muţů a ţen. Z výsledků
výzkumné části vyplývá, ţe zhoršena kvalita ţivota muţů i ţen ovlivňuje vykonávání denních
a instrumentálních činností. Pro testování závislostí jednotlivých dotazníků byl pouţit výpočet
korelačního koeficientu. Nejvyšší závislost 0,89 (silná přímá) se prokázala mezi ADL a IADL
u ţen. U muţů je přímá střední závyslost mezi ADL a IADL (0,67). Se zhoršováním denních
činností se zhoršují i intrumenální činnosti. V porovnání s jednotlivými stádii IBDQ se
ukázalo, ţe pokud jsou ve fázi remise, šedé zóny nebo aktivního onemocnění nemusí to nutně
znamenat, ţe nejsou soběstační při vykonávání denních a instrumentálních činností. Nejvíce
ohroţené denní činnosti měli respondenti v aktivní fázi u muţů z 20 respondentů mnělo 10
respondentů (18%) lehkou závislost a z 24 ţen (45%) v aktivní fázi mělo 10 respondentek
(19%) lehkou závislost a 1 respondentka (2%) byla vysoce závislá. Při dalším porovnání mezi
IBDQ a IADL nejhůře opět dopadli respondenti v aktivní fázi nemoci, kdy u muţů z 20
respondentů bylo 7 respondentů částečně soběstačných a 1 respondent nesoběstačný. U ţen v
aktivní fázi bylo z 24 respondentek 8 částečně soběstačných a 1 respondentka (2%) úplně
nesoběstačná při vykonávání instrumentálních denních činností. Kombinace dotazníků IBDQ
s ADL a IADL bohuţel nelze porovnat s ţádnou studií ani prací různých autorů, protoţe se
touto kombinací zatím nikdo jiný nezabýval.
57
Limitem u diplomové práce byla časová náročnost při vyplňování všech dotazníků,
počet respondentů s Crohnovou chorobou a jejich návštěvnost v gastroenterologických
ambulancích. Dalším limitem bylo, ţe dotazník IBDQ hodnotí kvalitu ţivota během
posledních 2 týdnů před jeho vyplňením.
Doporučení pro praxi:
Průběţně sledovat kvalitu ţivota osob s Crohnovou chorobou
Hledat nejlepší cesty k dosaţení remise
Holistický přístup u pacientů s Crohnovou chorobou
Dostatečně zajištěná sociální péče u osob s Crohnovou chorobou, které mají problémy
při vykonávání všedních a instrumentálních činností
Cíl 1 - Zjistit kvalitu ţivota u muţů a ţen trpících Crohnovou chorobou - cíl splněn
Potvrzené hypotézy:
H01 Neexistuje signifikantní rozdíl mezi kvalitou ţivota muţů a ţen trpících
Crohnovou nemocí
Cíl 2 - Zjistit, jak je kvalita ţivota muţů a ţen trpících Crohnovou chorobou ovlivněna ve
střevní doméně v dotazníku IBDQ – cíl splněn
Potvrzené hypotézy:
H02 Neexistuje signifikantní rozdíl kvality ţivota muţů a ţen ve střevní oblasti
Cíl 3 -Zjistit, jak je kvalita ţivota osob trpících Crohnovou chorobou ovlivněna při
vykonávání všedních a instrumentálních činností - cíl splněn
Potvrzené hypotézy:
HA3 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u muţů
HA4 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u ţen
HA4 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a ADL u ţen
HA5 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u muţů
HA6 Existuje statisticky významný rozdíl mezi IBDQ a IALD u ţen
58
Závěr
Diplomová práce se věnuje kvalitě ţivota osob s Crohnovou nemocí. Byl proveden
kvantitativní sběr dat pomocí 3 standardizovaných dotazníků IBDQ, ADL a IADL v
nemocnicích Olomouckého a Zlínského kraje konkrétně ve Fakultní nemocnici Olomouc,
Nemocnici Kroměříţ, Krajské nemocnici T. Bati, Vsetínské nemocnici a Uhersko-Hradišťské
nemocnici. Dotazníky byly distribuovány pacientům pomocí gastroenterologických
ambulancí jednotlivých nemocnic. Dotazníky byly anonymní a byly vyplňovány dobrovolně.
Teoretická část práce pojednává o kvalitě ţivota pacientů s Crohnovou nemocí. Jsou
zde zmíněny faktory a incidence, aktivita onemocnění, pracovní způsobilost, bolest, střevní
potíţe, povědomí osob o IBD, dotazníky QL aj.
Výsledky výzkumného šetření ukázaly, ţe je kvalita ţivota osob s Crohnovou
chorobou zhoršena u obou pohlaví a to více u ţen. Ţeny měly horší kvalitu ţivota ve střevní
oblasti oproti muţům. Při kombinaci hodnotících nástrojů IBDQ s Bathelovým testem
denních činností a Testem instrumentálních činností vyšlo, ţe pokud jsou denní činnosti
zhoršené, tak se zároveň zhoršují i instumentální činnosti. V porovnání s jednotlivými stádii
IBDQ se ukázalo, ţe pokud jsou respondenti ve fázi remise, šedé zóny nebo aktivního
onemocnění nemusí to znamenat nesoběstačnost při vykonávání denních a instrumentálních
činností.
59
Referenční seznam
AVITAN, Katz A., D. SCHWARTZ, D. GREENBERG, M. FRIGER, H. VARDY, O.
SARID, V. SLONIM-NEVO a S. ODES, 2016. The Impact of Inflammatory Bowel Disease
on Work Productivity: Comparison of A Real-World Sample Of Patients With Crohn's
Disease And Ulcerative Colitis. Value in Health [online]. 19(7), A511 [cit. 2017-03-06].
ISSN 1098-3015. Dostupné z:doi: 10.1016/j.jval.2016.09.956
BANOVIC, Ingrid, Daniel GILIBERT a Jacques COSNES, 2010. Crohn's disease and
fatigue: Constancy and co-variations of activity of the disease, depression, anxiety and
subjective quality of life. Psychology, Health & Medicine [online]. 15(4), 394-405 [cit. 2017-
02-22]. ISSN 1354-8506. Dostupné z: doi: 10.1080/13548501003759155
BELL, S., C. STUDD, J. WILLIAMS, C. HAIR, R. KNIGHT, E. PREWETT, P.
DABKOWSKI, S. ALEXANDER, B.ALLEN, D. DOWLING, W. CONNELL, P.
DESMOND a S. BELL, 2016. Influence of food and lifestyle on the risk of developing
Inflammatory Bowel Disease. Internal Medicine Journal [online]. 46(6), 669-76 [cit. 2017-
02-25]. ISSN 1445-5994. Dostupné z: doi: 10.1111/imj.13094
BIELEFELDT, Klaus, Brian DAVIS a David G. BINION, 2009. Pain and inflammatory
bowel disease. Inflammatory Bowel Diseases [online]. 15(5), 778-788 [cit. 2017-06-25]. ISSN
1078-0998. Dostupné z: doi: 10.1002/ibd.20848
BRANDT, J. Lawrence, 2012. Fecal Transplantation for the Treatment of Clostridium
difficile Infection. Gastroenterology [online]. 8(3), 191-194 [cit. 2017-06-29]. ISSN 1554-
7914. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3365524/.
BROTHERTON, S. Carol, Ann Gill TAYLOR, Cheryl BOURGUIGNON a Joel G.
ANDERSON, 2014. A High-Fiber Diet May Improve Bowel Function and Health-Related
Quality of Life in Patients With Crohn Disease. Gastroenterology Nursing [online]. 37(3),
206-216 [cit. 2017-06-30]. ISSN 1042-895x. Dostupné z: doi:
10.1097/SGA.0000000000000047
60
BUTCHER, Rhys Owain, Tina L. LAW, Roger C. PRUDHAMP a Jimmy K. LIMDI, 2011.
Patient knowledge in Inflammatory Bowel Disease: CCKNOW – how much do they know?
Inflammatory Bowel Diseases [online]. 17(10), 131-132 [cit. 2017-06-21]. ISSN 1536-4844.
Dostupné z: doi: 10.1002/ibd.21810
CANAVAN C., K. R. ABRAMS, B. HAWTHORNE, D. DROSSMAN a J. F. MAYBERRY,
2006. Long-term prognosis in Crohn's disease: factors that affect quality of life. Alimentary
Pharmacology [online]. 23(3), 377-85 [cit. 2017-06-29]. ISSN 0269-2813. Dostupné z: doi:
10.1111/j.1365-2036.2006.02753.x
COENEN, Sofie, Ellen WEYTS, Cedric JORISSEN, Paul DE MUNTER, Maja NOMAN,
Vera BALLET, Séverine VERMEIRE, Gert VAN ASSCHE a Marc FERRANTE, 2017.
Effects of Education and Information on Vaccination Behavior in Patients with Inflammatory
Bowel Disease. Inflammatory Bowel Diseases [online]. 23(2), 318-324 [cit. 2017-06-29].
ISSN 1078-0998. Dostupné z: doi: 10.1097/MIB.0000000000001013
DE SOUZA, Machado Mardem, Dulce Aparecida BARBOSA, Mariano Martinez ESPINOSA
a Angélica Goncalves Silva BELASKO, 2011. Qualidade de vida de pacientes portadores de
doença inflamatória intestinal /Quality of life of patients with inflammatory bowel disease/.
Acta Paulista de Enfermagem [online]. 24(4), 479 [cit. 2017-06-29]. ISSN 1982-0194.
Dostupné z: doi:10.1590/S0103-21002011000400006
GABALEC, Libor, 2007. Kvalita ţivota u Crohnovy nemoci. Gastroenterologie a
Hepatologie [online]. 5(2), 16-29 [cit. 2017-02-21]. ISSN 1804-803X. Dostupné z:
http://www.pro-folia.org/files/1/2007/2/gabalec.pdf
GAUSS, Annika, Thomas GEISS, Ulf HINZ, Rainer SCHAEFERT, Philipp ZWICKEL,
Anna ZAWIERUCHA, Wolfgang STREMMEL a Lukas KLUTE, 2016. Quality of Life Is
Related to Fecal Calprotectin Concentrations in Colonic Crohn Disease and Ulcerative
Colitis, but not in Ileal Crohn Disease. Medicine [online]. 95(16), 1-12 [cit. 2017-03-07].
ISSN 0025-7974. Dostupné z: doi: 10.1097/MD.0000000000003477
61
GURKOVÁ, Elena, 2011. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský
výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 224s. ISBN 978-80-247-3625-9.
HENDL, Jan, 2009. Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. 3., přeprac. vyd.
Praha: Portál, s. 734. ISBN 978-80-7367-482-3.
HOFFMAN, Ronald, 2013. Crohn’s disease and ulcerative colitis. In:
Drhoffman.com[online]. 2013, 1-4 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z:
http://drhoffman.com/article/crohns-disease-and-ulcerative-colitis-2/
HORISBERGER, K. a P. KIENLE, 2015. Chirurgie beim M. Crohn. Der Chirurg [online].
86(11), 1083-1094 [cit. 2017-06-29]. ISSN 0009-4722. Dostupné z: doi: 10.1007/s00104-015-
0099-4. ISSN 0009-4722.
IG-IBD SCORES: Calculators in Gastroenterology. HBI Harvey-bradshaw index. In:
Igibdscores.it [online]. Via della Mattonaia Firenze: neuvedeno [cit. 2017-02-22]. Dostupné
z: http://www.igibdscores.it/en/info-hbi.html
IGLESIAS, M., I. VÁZQUEZ, M. BARREIRO DE ACOSTA, A. FIGUEIRAS, L. NIETO,
M. PINEIRO, R. GÓMEZ, A. LORENZO a J. E. DOMÍNGUEZ-MUNOZ, 2010. Health
related quality of life in patients with Cohn's disease in remission Calidad de vida en
pacientes con enfermedad de Crohn en remisión. Revista Espanola de Enfermedades
Digestiva [online]. 102(11), 624-630 [cit. 2017-06-29]. ISSN 1130-0108. Dostupné z:
http://www.grupoaran.com/mrmUpdate/lecturaPDFfromXML.asp?IdArt=4619161&TO=RV
N&Eng=1
IMALAB, 2009. Nespecifické střevní záněty: Kalprotektin. In: Imalab.cz [online]. Zlín,
neuvedeno [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: http://www.imalab.cz/clanek/261-nespecificke-
strevni-zanety.aspx
62
KALAFATELI, Maria, Christos TRIANTOS, Georgios THEOCHARIS, Dimitra
GIANNAKOPOULOU, Efstratios KOUTROUMPAKIS, Aristidis CHRONIS, Apostolos
SAPOUNTZIS, Vasileios MARGARITIS, Konstantinos THOMOPOULOS a Vasiliki
NIKOLOPOULOU, 2013. Health-related quality of life in patients with inflammatory bowel
disease: a single-center experience. Annals of Gastroenterolog : Quarterly Publication of the
Hellenic Society of Gastroenterology [online]. 26(3), 243-248 [cit. 2017-03-08]. ISSN
1792-7463. Dostupné z:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3959431/pdf/AnnGastroenterol-26-243.pdf
KERR, Michael, 2015. Crohn’s Disease: Symptoms to Watch Out For. In: Healthline.com
[online]. San Francisco, 07.12.2015 [cit. 2017-03-01]. Dostupné z:
http://www.healthline.com/health/crohns-disease/symptoms-trouble#Overview1
KŘIVOHLAVÝ, Jaro, 2002. Psychologie nemoci. 1.Vyd. Praha: Grada, 198 s. ISBN 80-247-
0179-0.
LEE, J., R. ALLEN, S. ASHLEY, S. BECKER, P. CUMMINS, A. GBADAMOSI, O.
GOODING, J. HUSTON, J. Le COUTEUR, D.O´SULLIVAN, S. WILSON a M.C.E.
LOMER, 2014. British Dietetic Association evidence-based guidelines for the dietary
management of Crohn's disease in adults. Journal of Human Nutrition and Dietetics [online].
27(3), 207-218 [cit. 2017-06-29]. ISSN 1365-277X. Dostupné z: doi: 10.1111/jhn.12176
LESNOVSKA, P. Katarina, Sussanne BÖRJESON, Henrik HJORTSWANG a Gunilla H.
FRISMAN, 2014. What do patients need to know? Living with inflammatory bowel disease.
Journal of Clinical Nursing [online]. 23(11-12), 1718-1725 [cit. 2017-03-03]. ISSN 1365-
2702. Dostupné z: doi: 10.1111/jocn.12321
LÖNNFORS, Sanna, Séverine VERMEIRE a Luisa AVEDANO, 2014. IBD and health-
related quality of life – Discovering the true impact. Journal of Crohn's and Colitis [online].
8(10), 1281-1286 [cit. 2017-02-05]. ISSN 1873-9946. Dostupné z: doi:
10.1016/j.crohns.2014.03.005
63
LUKE, Neill, Osler TURNER a Neil HYMAN, 2016. The Impact Of Fecal Incontinence And
Disease Related Activity On Quality Of Life In Patients With Crohn’s Disease. World
Journal of Colorectal Surgery [online]. 6(1), 1-14 [cit. 2017-04-15]. ISSN 1941-8213.
Dostupné z: http://services.bepress.com/cgi/viewcontent.cgi?article=1206&context=wjcs
MACLELLAN Amber, Jessica MOORE-CONNORS, Shannan GRANT, Leah CAHILL,
Morgan G.I. LANGILLE a Johan VAN LIMBERGEN, 2017. The Impact of Exclusive
Enteral Nutrition (EEN) on the Gut Microbiome in Crohn's Disease: A Review. Nutrients
[online]. 9(5), 1-14 [cit. 2017-06-29]. ISSN 2072-6643. Dostupné z:doi: 10.3390/nu9050447
MAGALHÃES, Joana, Francisca Dias de CASTRO, Pedro Boal CARVALHO, Maria João
MOREIRA a José COTTER. Quality of life in patients with inflammatory bowel disease:
importance of clinical, demographic and psychosocial factors, 2014. Arquivos de
Gastroenterologia [online]. 51(3), 192-197 [cit. 2017-05-13]. ISSN 0004-2803. Dostupné z:
doi:10.1590/S0004-28032014000300005
MAYO CLINIC, 2014. Diseases and Conditions: Crohn's disease. In: Mayoclinic.org
[online]. Rochester: 14.08.2014 [cit. 2017-02-21]. Dostupné z:
http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/crohns-disease/basics/symptoms/con-
20032061
MARTELLI, Laura, Arnaud COLARD, Fernand FONTAINE, Jacques DEFLANDRE, Boris
BASTENS a Edouard LOUIS, 2017. Evaluation of the efficacy of octreotide LAR in the
treatment of Crohn’s disease associated refractory diarrhea. Scandinavian Journal of
Gastroenterology [online]. 52(5), 564-569 [cit. 2017-06-26]. ISSN 0036-5521. Dostupné z:
doi:10.1080/00365521.2017.1284893
MICHAEL, D. Mandel, Anita BÁLINT, Barbara D. LOVÁSZ, László GULÁCSI, Bálint
STRBÁK, Petra A. GOLOVICS, Klaudia FARKAS, Zsuzsanna KŮRTI, Blanka K.
SZILÁGYI, Anna MOHÁS, Tamás MOLNÁR a Péter L. LAKATOS, 2014. Work disability
and productivity loss in patients with inflammatory bowel diseases in Hungary in the era of
biologics. The European Journal of Health Economics [online]. 15(S1), 121-128 [cit. 2017-
03-06]. ISSN 1618-7598. Dostupné z: doi:10.1007/s10198-014-0603-7
64
NAFTALI, Timna, Lihi BAR-LEV SCHLEIDER, Iris DOTAN, Ephraim Philip LANSKY,
Fabiana SKLEROVSKY BENJAMINOV a Fred Meir KONIKOFF, 2013. Cannabis Induces
a Clinical Response in Patients With Crohn's Disease: A Prospective Placebo-Controlled
Study. Clinical Gastroenterology and Hepatology [online]. 11(10), 1276-1280 [cit. 2017-06-
25]. ISSN 1542-3565. Dostupné z: doi:10.1016/j.cgh.2013.04.034
NOLAN, D. Jonathan, Ian M. JOHNSTON, Sanjeev S. PATTNI, Tracy DEW, Timothy R.
ORCHARD a Julian RF. WALTERS, 2015. Diarrhea in Crohn's Disease: Investigating the
Role of the Ileal Hormone Fibroblast Growth Factor 19. Journal of Crohn's and Colitis
[online]. 9(2), 125-131 [cit. 2017-02-22]. ISSN 1873-9946. Dostupné z: doi: 10.1093/ecco-
jcc/jju022
NIEWIADOMSKI, O., C. STUDD, J. WILSON, J. WILLIAMS, C. HAIR, R. KNIGHT, E.
PREWETT, P. DABKOWSKI, S. ALEXANDER, B. ALLEN, D. DOWLING, W.
CONNELL, P. DESMOND a S. BELL, 2016. Influence of food and lifestyle on the risk of
developing inflammatory bowel disease. Internal Medicine Journal [online]. 46(6), 669-676
[cit. 2017-02-21]. ISSN 1444-0903. Dostupné z: doi: 10.1111/imj.13094
OPHEIM, Randi, May Solveig FAGERMOEN, Tomm BERNKLEV, Lars-Petter JELSNESS-
JORGENSEN a Bjorn MOUM, 2014. Fatigue interference with daily living among patients
with inflammatory bowel disease. Quality of Life Research [online]. 23(2), 707-717 [cit.
2017-03-06]. ISSN 0962-9343. Dostupné z: doi: 10.1007/s11136-013-0508-4
PACIENTI IBD. Crohnova choroba. In: Crohn.cz [online]. Praha: neuvedeno [cit. 2017-03-
01]. Dostupné z: https://www.crohn.cz/crohnova-choroba
PALLONE, Francesco a Emma CALABRESE, 2016. IBD: Crohn's disease. Recenti
Progressi in Medicina [online]. 107(6), 292 - 296 [cit. 2017-06-29]. ISSN 2038-1840.
Dostupné z: doi: 10.1701/2296.24688
SEPHTON, M., S. TATTERSALL, K. KEMP, R. CAMPBELL, J. DOUGHERTY, A.
FERGUSSON, L. GRAY, B. GREGG, A. HURST, T. LAW, L. PARKINSON a V. HALL,
2013. Nurses poster presentations: N009 Confirmed. Journal of Crohn's and Colitis [online].
7(Suppl. 1), S299 [cit. 2017-06-29]. ISSN 1873-9946. Dostupné z: doi:10.1016/S1873-
9946(13)60738-2
65
SMITH, J. Carla a Helene HARRIS, 2014. Crohn disease. Nursing [online]. 44(12), 36-42
[cit. 2017-06-30]. ISSN 0360-4039. Dostupné z: doi:
10.1097/01.NURSE.0000456365.93122.c3
Státní zdravotní ústav, 2012. Potravinářská aditiva, aromata a enzymy [online]. Praha,
15.02.2012 [cit. 2017-06-25]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-
potravin/pridatne-latky-v-potravinach-1
STORR, Martin, Shane DEVLIN, Gilaad G. KAPLAN, Remo PANACCIONE a Christopher
N. ANDREWS, 2014. Cannabis Use Provides Symptom Relief in Patients with Inflammatory
Bowel Disease but Is Associated with Worse Disease Prognosis in Patients with Crohnʼs
Disease. Inflammatory Bowel Diseases [online]. 20(3), 472-480 [cit. 2017-06-25]. ISSN
1078-0998. Dostupné z: doi: 10.1097/01.MIB.0000440982.79036.d6
STRAUSS B. a Mark BIGHAM, 2001. Does measles-mumps-rubella (MMR) vaccination
cause inflammatory bowel disease and autism? Canada Communicable Disease Report =
Releve Des Maladies Transmissibles Au Canada [online]. 27(8), 65-72 [cit. 2017-06-29].
ISSN 1188-4169. Dostupné z: http://www.bcmj.org/article/does-measles-mumps-rubella-
vaccination-cause-inflammatory-bowel-disease-and-autism
TYPLTOVÁ, Jolana. 2013. Činnost oboru gastroenterologie v ČR v roce 2012. ÚZIS ČR:
Aktuální informace [online] 43 (2013), 1-6 [cit. 2015-01-05]. Dostupné z:
http://www.uzis.cz/rychle-informace/cinnost-oboru-gastroenterologie-cr-roce-2012
UZUNISMAIL, Hulya, Mahir CENGIZ, Hafize UZUN, Fatma OZBAKIR, Suha GOKSEL,
Filiz DEMIRDAG, Gunay CAN a Huriye BALCI, 2012. The effects of provocation by foods
with raised IgG antibodies and additives on the course of Crohn’s disease: A pilot study. The
Turkish Journal of Gastroenterology [online]. 23(1), 19-27 [cit. 2017-06-25]. ISSN 1300-
4948. Dostupné z: doi: 10.4318/tjg.2012.0332
66
VAN DER HAVE, Mike, Lianne K. BRAKENHOFF, Sanne J. van ERP, Ad A. KAPTEIN,
Max LEENDERS, Margreet SCHARLOO, Roeland A. VEENENDAAL, Désirée M. F. M.
van der HEIJDE, Andrea E. van der MEULEN-DE JONG, Daan W. HOMMES a Herma H.
FIDDER, 2015. Back/joint Pain, Illness Perceptions and Coping are Important Predictors of
Quality of Life and Work Productivity in Patients with Inflammatory Bowel Disease: a 12-
month Longitudinal Study. Journal of Crohn's and Colitis [online]. 9(3), 276-283 [cit. 2017-
03-06]. ISSN 1873-9946. Dostupné z: doi: 10.1093/ecco-jcc/jju025
VAN DER HAVE, Mike, Karen S. VAN DER AALST, Ad A. KAPTEIN, Max LEENDERS,
Peter D. SIERSEMA, Bas OLDENBURG a Herma H. FIDDER, 2014. Determinants of
health-related quality of life in Crohn's disease: A systematic review and meta-analysis.
Journal of Crohn's and Colitis [online]. 8(2), 93-106 [cit. 2017-06-05]. ISSN 1873-9946.
Dostupné z: doi: 10.1016/j.crohns.2013.04.007
VERMEIRE, Severine, Stefan SCHREIBER, William J. SANDBORN, Cécile DUBOIS a
Paul RUTGEERTS, 2010. Correlation Between the Crohn's Disease Activity and Harvey–
Bradshaw Indices in Assessing Crohn's Disease Severity. Clinical Gastroenterology and
Hepatology [online]. 8(4), 357-363 [cit. 2017-02-22]. ISSN 1542-3565. Dostupné z: doi:
10.1016/j.cgh.2010.01.001
WARDLE, Richard A. a John F. MAYBERRY, 2014. Patient knowledge in inflammatory
bowel disease. European Journal of Gastroenterology & Hepatology [online]. 26(1), 1-5 [cit.
2017-03-08]. ISSN 0954-691x. Dostupné z: doi:10.1097/MEG.0b013e328365d21a
WEI, Yao, Weiming ZHU, Jianfeng GONG, Dong GUO, Lili GU, Ning LI a Jieshou LI,
2015. Fecal Microbiota Transplantation Improves the Quality of Life in Patients with
Inflammatory Bowel Disease. Gastroenterology Research and Practice [online]. 2015, 1-5
[cit. 2017-06-25]. ISSN 1687-6121. Dostupné z: doi:10.1155/2015/517597
WONG, Samatha, John R. WALKER, Rachel CARR, Lesley A. GRAFF, Ian CLARA,
Stephen PROMISLOW, Linda ROGALA, Norine MILLER, Patricia RAWSTHORNE a
Charles N. BERNSTEIN, 2012. The Information Needs and Preferences of Persons with
Longstanding Inflammatory Bowel Disease. Canadian Journal of Gastroenterology [online].
26(8), 525-531 [cit. 2017-06-29]. ISSN 0835-7900. Dostupné z: doi: 10.1155/2012/735386
67
WRIGHT, E. K., M. A. KAMM, P. DE CRUZ et al., 2015. Effect of Intestinal Resection on
Quality of Life in Crohn's Disease. Journal of Crohn's and Colitis [online]. 9(6), 452-462 [cit.
2017-05-13]. ISSN 1873-9946. Dostupné z: doi:10.1093/ecco-jcc/jjv058
ZEITZ Jonas, Ak MELIKE, Séverine MŮLLER-MOTTET, Sylvie SCHARL, Luc
BIEDERMANN, Nicolas FOURNIER, Pascal FREI, Valerie PITTET, Michael SCHARL,
Michael FRIED, Gerhard ROGLER a Stephan VAVRICKA, 2016. Pain in IBD Patients:
Very Frequent and Frequently Insufficiently Taken into Account. PLoS ONE [online]. 11(6),
1-13 [cit. 2017-04-12]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0156666
68
SEZNAM ZKRATEK
ADL – Bathelův test základních denních činností
CD - Crohnova choroba
CDAI - index aktivity Crohnovy choroby
CRP - C-reaktivní protein
Cl- index spolhlivosti
DP - invalidní důchod
EEV - exkluzivní enterální výţiva
FFS – Fatigue severity scale
FMT - fekální mikrobiální transplantace
HBI - Harvey-Bradshaw Index
HRQOL - kvalita ţivota související se zdravím
IADL - Test instrumentálních všechních činností
IBD - nespecifické střevní záněty
IBDQ - dotazník kvality ţivota u nespecifických střevních zánětů
RR - relativní riziko
SD – směrodatná odchylka
UC - ulcerózní kolitida
WD - pracovní neschopnost
69
SEZNAM TABULEK
Tabulka č. 1: IBDQ ţeny...........................................................................................................40
Tabulka č. 2: IBDQ muţi...........................................................................................................41
Tabulka č. 3: Střevní doména u muţů a ţen..............................................................................43
Tabulka č. 4: ADL ţeny a muţi.................................................................................................52
Tabulka č. 5: IADL ţeny a muţi................................................................................................53
70
SEZNAM OBRÁZKŮ
Graf č. 1: Stádia IBDQ u ţen.....................................................................................................40
Graf č. 2: Stádia IBDQ u muţů..................................................................................................41
Graf č. 3: Nejčastější odpovědi ve střevní doméně u ţen..........................................................43
Graf č. 4: Nejčastější odpovědi ve střevní doméně u muţů.......................................................45
Graf č. 5: Ţeny ADL a stádia IBDQ..........................................................................................52
Graf č. 6: Muţi ADL a stádia IBDQ.........................................................................................52
Graf č. 7: Ţeny IADL a stádia IBDQ........................................................................................53
Graf č. 8: Muţi IADL a stádia IBDQ........................................................................................53
71
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Souhlas s výzkumným šetřením KNTB
Příloha č. 2: Souhlas s výzkumným šetřením Uhersko-Hradišťská nemocnice a.s.
Příloha č. 3: Souhlas s výzkumným šetřením Kroměříţská nemocnice a.s.
Příloha č. 4: Souhlas s výzkumným šetřením Vsetínská nemocnice a.s.
Příloha č. 5: Souhlas s výzkumným šetřením FNOL
Příloha č. 6: Vyjádření Etické komise
Příloha č. 7: Certifikát českého překladu dotazníku IBDQ
Příloha č. 8: Dotazník IBDQ, ADL a IADL
72
Příloha č. 1: Souhlas s výzkumným šetřením KNTB
73
Příloha č. 2: Souhlas s výzkumným šetřením Uhersko-Hradišťská nemocnice a.s.
74
Příloha č. 3: Souhlas s výzkumným šetřením Kroměříţská nemocnice a.s.
75
Příloha č. 4: Souhlas s výzkumným šetřením Vsetínská nemocnice a.s.
76
Příloha č. 5: Souhlas s výzkumným šetřením FNOL
77
Příloha č. 6: Vyjádření Etické komise
78
Příloha č. 7: Certifikát českého překladu dotazníku IBDQ
79
Příloha č.8 Dotazníky - IBDQ, ADL a IADL
80
81
82
83
84
85
86
87