Kvalita ve vzdělávání

Josef MalachKPD PDF OU

OŠMTV MSK 7.11.2013

Obsah

1. Co nás nutí zabývat se kvalitou?2. Definice kvality3. Modely, rámce nebo faktory kvality4. Institucionalizace zajišťování kvality-

„ekosystém“ kvality ve vzdělávání5. Ukazatele kvality – kvalitní škola 6. Jak zajistit kvalitu? 7. Kvalita a (sebe)evaluace a školní hodnocení

1.Co nás nutí zabývat se kvalitou?

• Konkurence

• Zákazníci

• Profesní kompetence a etika

• Politika rovných příležitostí

• Požadavek konzistence (soudržnosti)

2. Definice kvality

2.1

Kvalita je vlastnost určité jednotky nebo schopnosti naplnit zjištěné a předpokládané požadavky zákazníka a odběratele.

Její zajištění vyžaduje stálý výzkum, evaluační audity a seberefklexní přístupy (Rýdl, 2002)

2.2 Kvalita školy

Žádoucí úroveň výstupů, která může být předepsána určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy) a může být tudíž objektivně měřena a hodnocena (Průcha. 1997)

3. Modely, rámce nebo faktory kvality

3.1

5 oblastí kvality:

1. Výuka: vyučování a učení

2. Klima třídy a školy

3. Řízení školy

4. Profesionalita a rozvoj učitelů

5. Vnější i vnitřní vztahy

3.2

1. Výsledky a úspěchy2. Vyučování a učení3. Kultura školy4. Vedení a řízení školy5. Profesionalita učitelů6. Cíle a strategie rozvoje školy

Dolnosaský rámec pro hodnocení kvality, Zdroj: Na cestě ke kvalitě /2012

3.3 IpN Cesta ke kvalitě Oblasti kvality školy• 1. Podmínky ke vzdělávání • 1.1. demografické (motivace žáků, postoje žáků ke škole)

1.2. personální1.3. bezpečnostní a hygienické1.4. ekonomické1.5. materiální

• 2. Obsah a průběh vzdělávání • 2.1. školní vzdělávací program

2.2. plánování výuky2.3. podpůrné výukové materiály2.4. realizace výuky (interakce učitele a žáků, strategie učení cizímu jazyku, rozvoj kompetencí k učení)2.5. mimovýukové aktivity (ankety pro rodiče)

• 3. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání

• 3.1. klima školy (interakce učitele a žáků, klima učitelského sboru)3.2. systém podpory žákům3.3. zohlednění individuálních potřeb žáků3.4. spolupráce s rodiči (ankety pro rodiče)3.5. spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem

• 4. Výsledky vzdělávání žáků • 4.1. hodnocení výuky (interakce učitele a žáků)

4.2. klíčové kompetence4.3. znalosti a dovednosti4.4. postoje (postoje žáků ke škole)4.5. motivace (motivace žáků)4.6. úspěšnost absolventů

• 5. Vedení a řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků • 5.1. strategické řízení

5.2. organizační řízení školy (Profil  škola21)5.3. pedagogické řízení školy5.4. profesionalita a rozvoj lidských zdrojů (360° zpětná vazba pro střední management školy)5.5. partnerství školy a externí vztahy

• 6. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům • 6.1. kvantitativní analýza

6.2. kvalitativní analýza

4. Institucionalizace zajišťování kvality- „ekosystém“ kvality ve vzdělávání

A. Hierarchický pohled

B. Účastnický pohled (stakeholders)

C. Odkud se díváme

A. Hierarchický pohled

• Třída – učitel• Škola- vedení • Zřizovatel (obec, kraj, majitel)• Česká školní inspekce • Zájmové organizace (např. Česká asociace

pedagogického výzkumu- konference r. 2012 o kvalitě ve vzdělávání)

• Vládní iniciativy (Odborná sekce Kvalita ve vzdělávání Rady kvality ČR)

• OECD (viz Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012)

B. Účastnický pohled (stakeholders)

• žák a rodiče• učitelé a škola• odběratelé, zaměstnavatelé• zřizovatelé• politici • exekutiva (národní, EU)• globální organizace (IEA, OECD,

UNESCO, Světová banka, OSN)

C. Odkud se díváme

Zevnitř – autoevaluace

Zvenčí – externí evaluace (plošné testování – projekt NIQES, PISA,TIMSS, PIRLS, PIAAC, projekt Testování žáků 1. ročníků oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou ve školách zřízených MSK)

Kvalita výuky na českých školách je nekonzistentní.Česká republika má velký podíl studentů s nízkými

výsledky a rozdíly ve výsledcích mezi kraji odpovídají až jednomu a půl roku výuky. Variabilita výsledků mezi studenty patří k nejvyšším v OECD a stále roste.

• Česká republika má významné procento studentů s nízkými výsledky. Například 25 % českých studentů nemá základní čtenářské dovednosti, jak je definuje test OECD PISA (podle „E&T 2020“ by měl být ukazatel snížen 15%)

• Socio-ekonomické zázemí sice není obecně hlavním faktorem rozdílů mezi výsledky studentů, ale v České republice má na výsledky mnohem větší vliv než ve většině zemí.

( Klesající výsledky,2010, McKinsey&Comp)

5. Ukazatele kvalitní školy

• Odpovědnost za výsledky (akontabilita)• Dobré a konzistentní vzdělávací výsledky • Odpovídající míra přidané hodnoty vzdělávání • Zajišťuje prostupnost ve vzdělávacím systému• Integruje - nesegreguje • Zájem klientů o její služby• Ekonomičnost/účinnost (za daných podmínek

dosahuje maximálních efektů)

Kvalita výsledků edukace (learning outcomes)

Dělení na 1. Výsledky školního vzdělávání – dle cílových domén (převážně

v předmětech), v profesních nebo klíčových kompetencí (často ale neúplně řeší průřezová témata)

1. Dlouhodobé efekty – ekonomické (přístup k dalšímu vzdělávání, vč. omezování předčasných odchodů ze vzdělávání (ukazatel dle „E&T 2020“ se má snížit ze současných 15 % na 10

%) úspěšnost v zaměstnání, výše výdělku, životní a profesní uspokojení, paticipace na politickém rozhodování, charakter konzumního chování)

- sociální (změny v sociální struktuře společnosti, kvalita fungování rodiny, pracovní iniciativa, zájem o celoživotní vzdělávání aj.)

Malý důraz je kladen na výsledky a pokrok žáka • Současný systém hodnocení školy neklade dostatečný důraz na

zjišťování výsledků žáka a na stanovení mezí, kdy je dosaženo očekávaných výsledků (viz výše).

• Vykazuje omezenou schopnost hodnotit kvalitu vzdělávání a pokrok žáka.

• Cíle pro vyhodnocování úspěchu žáka jsou sice popsány v RVP, ale jsou velmi vágní a pravděpodobně vedou k vytváření zásadních rozdílů ve výsledcích žáků v závislosti na přístupech jednotlivých učitelů a škol (viz kapitola 2).

• Navíc se školní pravidla pro hodnocení žáků v ŠVP v každé škole liší.

• Hodnocení prováděné učitelem také není moderováno v rámci jedné školy, ani mezi školami navzájem, což přináší problémy v porovnávání výsledků žáků napříč školami (viz kapitola 3).

• Absence národního (nebo i krajského) systematického přístupu k výsledkům žáka přináší problémy, protože je velmi obtížné hodnotit žáka ve vztahu k referenčním standardům.

Zprávy OECD o hodnocení vzdělávání Česká republika 2012 Paulo Santiago, Alison Gilmore, Deborah Nusche a Pamela Sammons Dostupné na : http://www.csicr.cz/getattachment/a6311b50-

169c-4e5e-9d92-a6f70aafe0f1

6.Jak zajistit kvalitu?Cesta ke kvalitnímu vzdělávání vede přes • kvalitní učitele, • méně administrativy, • více času na žáky a studenty • a lepší podmínky pro strategický rozvoj

vysokých škol (řekl ministr školství Petr Fiala.

Slibuje proto snížení byrokratických nároků na učitele a snahu zatraktivnit matematiku a technické obory dětem už od útlého věku.

Fiala vnímá jako palčivý problém různou kvalitu vzdělávání v krajích ČR.

"Rozevírají se nůžky ve financování jednoho žáka ve stejném oboru v různých krajích. Víme, že děti v různých krajích mají rozdílné výsledky, takže musíme pro děti vytvořit srovnatelné podmínky," uvedl Fiala.

To v praxi znamená omezení pravomocí krajů. Nyní zřizovatelé škol inkasují od státu peníze podle počtu žáků v kraji a sami pak určují výši příspěvku pro každou jednotlivou školu.

• Při zlepšování atmosféry na tuzemských školách je podobně klíčovou otázkou postavení učitelského stavu.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/217385-fiala-v-kvalite-a-financovani-skolstvi-se-rozeviraji-nuzky/

Pokračování: 6.Jak zajistit kvalitu? • 2 x 5 kroků ke zkvalitnění českého školství

1. Zajistit stejnou kvality výuky pro všechny 2. Posílit zájem dětí o matematiku, přírodní a technické obory 3. Vypracování modelových osnov pro učitele 4. Zvýšit prestiž učitelského povolání 5. Snížit nutnou byrokracii pro školy

Jen pro VŠ:• Profilovat a diverzifikovat vysoké školy • Změnit systém akreditací • Podpora vzájemné spolupráce mezi VŠ • Podpora otevřenosti VŠ k zahraničním a externím spolupracovníkům • Zavedení tzv. kontraktového financování VŠ

(býv. ministr prof. Fiala 3.3.2013, ČT24)

7. Kvalita, (sebe)evaluace

a školní hodnocení 1. Externí a/nebo interní evaluace jsou nezbytnými

nástroji zajišťujícími kvalitu vzdělávacích/učebních procesů a výstupů.

2. V systému hodnocení žáků mají charakter spíše sumativního hodnocení.

3. Trendem je hledat a nalézt také soulad či symbiózu sumativních evaluačních aktů a formativních i sumativních hodnotících aktů učitelů pro účely školního hodnocení (evaluace může posloužit i pro formulaci a/nebo verifikaci školního hodnocení) a na druhé straně školní hodnocení zase pro účely zajišťování kvality školy (tj. klasifikace žáků a dlouhodobé efekty jejich edukace).

Děkuji za pozornost

josef.malach@osu.cz