Pražská vysoká škola psychosociálních studií

Léčba chronických ran u seniorů v ústavní a domácí péči

Anna Klug

vedoucí práce: RNDr. Vladimír Velebný, CSc.

Praha 2010

Prague college of psychosocial studies

Healing of Chronic Wounds on Seniors at Institutional Care and Home Care

Anna Klug

The Diploma Thesis Work Supervisor: RNDr. Vladimír Velebný, CSc.

Praha 2010

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ,,Léčba chronických ran u seniorů v ústavní a domácí péči” vypracovala samostatné s využitím od-borných pramenů a informací, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. Seznam citovaných zdrojů je nedílnou součástí této diplomové práce.

V Praze dne 1. dubna 2010

……………………………

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Vladimíru Velebnému, CSc. za ochotu, trpělivost a vstřícný přístup, kterým přispěl k vypracování této diplo-mové práce.

Dále děkuji Prof. MUDr. Luboši Sobotkovi, CSc. z Gerontometabolické klini-ky Fakultní nemocnice Hradec Králové za poskytnutí cenných ran a pomoci.

Chtěla bych také poděkovat Ing. Jiřímu Raškovi, Ph.D. ze společnosti IREL, s.r.o. za statistické zpracování dat.

V neposlední řadě děkuji manželovi Pavlovi za toleranci, trpělivost a podporu v období vypracování této diplomové práce.

3

OBSAH

ÚVOD ....................................................................................................... 7

1 ZÁKLADNÍ POJMY ........................................................................ 9

1.1 Rána ......................................................................................................... 9

1.2 Chronická rána ....................................................................................... 11

1.3 Kůže ....................................................................................................... 12

1.4 Hojení ran ............................................................................................... 15

1.5 Bolest ..................................................................................................... 15

1.6 Stres ........................................................................................................ 17

2 HISTORIE LÉ ČENÍ RAN ............................................................. 18

2.1 Starověký Egypt ..................................................................................... 18

2.2 Hippokratés z Kósu ................................................................................ 20

2.3 Aulus Cornelius Celsus .......................................................................... 20

2.4 Galén ...................................................................................................... 21

2.5 Ambroise Paré ........................................................................................ 21

2.6 Období asepse a antisepse ...................................................................... 22

2.7 20. a 21. století ....................................................................................... 25

4

3 PROCES HOJENÍ RAN ................................................................ 26

3.1 Zánětlivá neboli exsudativní fáze .......................................................... 26

3.2 Proliferační fáze ..................................................................................... 27

3.3 Fáze diferenciace a přestavby ................................................................ 27

4 FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ HOJENÍ RAN ................................ 29

4.1 Vnitřní faktory ovlivňující hojení ran ................................................... 29

4.1.1 Stav výživy .................................................................................................. 29

4.1.2 Stáří pacienta ............................................................................................... 30

4.1.3 Stav imunity ................................................................................................ 31

4.1.4 Tkáňová hypoxie ........................................................................................ 31

4.1.5 Primární onemocnění .................................................................................. 31

4.2 Zevní faktory ovlivňující hojení ran ......................................................... 32

4.2.1 Farmakoterapie ............................................................................................ 32

4.2.2 Infekce ......................................................................................................... 32

4.2.3 Stav rány ...................................................................................................... 33

4.2.4 Ošetřování rány ........................................................................................... 33

5 FÁZOVÉ OŠETŘOVÁNÍ RAN ............................................ 35

5.1 Ošetřování ran ve fázi zánětlivé/exsudativní ......................................... 35

5.2 Ošetřování ran ve fázi proliferační ........................................................ 37

5.3 Ošetřování ran ve fázi diferenciace a přestavby .................................... 38

5

6 TERAPEUTICKÁ KRYTÍ RAN .................................................. 40

6.1 Gázová krytí ........................................................................................... 40

6.2 Neadherentní savá krytí ......................................................................... 40

6.3 Neadherentní antiseptická krytí ............................................................. 40

6.4 Impregnovaná gázová krytí .................................................................... 41

6.5 Hydroaktivní krytí .................................................................................. 41

6.6 Absorpční krytí se savým jádrem .......................................................... 42

6.7 Absorbční hydroaktivní krytí ................................................................. 42

6.8 Transparentní filmová krytí ................................................................... 42

6.9 Tenké hydrokoloidy ............................................................................... 43

6.10 Hydrokoloidy (standartní tloušťky) ....................................................... 43

6.11 Polyakrylátová krytí ............................................................................... 43

6.12 Hydrokoloidy v gelu a pastě .................................................................. 44

6.13 Hydrofiber .............................................................................................. 44

6.14 Hydrogelová krytí .................................................................................. 44

6.15 Prostředky s kyselinou hyaluronovou .................................................... 45

6.16 Neadherentní mřížky na rány ................................................................. 45

6.17 Neadherentní pěnová krytí ..................................................................... 45

6.18 Polyuretanové pěny se silikonem ........................................................... 46

6.19 Polyuretanové pěny s doplňky ............................................................... 46

6.20 Filmová krytí ve spreji ........................................................................... 46

6.21 Algináty .................................................................................................. 47

6

6.22 Algináty s doplňky ................................................................................. 47

6.23 Krytí s obsahem kolagenu ...................................................................... 47

6.24 Krytí s obsahem chitosanu ..................................................................... 48

6.25 Krytí na hypertrofické jizvy ................................................................... 48

6.26 Krytí do kavit ......................................................................................... 48

6.27 Bioaktivní krytí ...................................................................................... 49

6.28 Antiseptická krytí se stříbrem ................................................................ 49

6.29 Krytí s aktivním uhlím ........................................................................... 49

6.30 Krytí s aktivním uhlím a stříbrem .......................................................... 50

5 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ .................................................................. 51

5.1 Cíle výzkumu ........................................................................................ 51

5.2 Stanovení předpokladů ........................................................................... 51

5.3 Objekt výzkumu ..................................................................................... 52

5.4 Informace o místě sběru dat ................................................................... 59

5.5 Strategie výzkumu.................................................................................. 60

5.6 Technika sběru dat ................................................................................. 61

5.7 Výsledky a interpretace .......................................................................... 62

5.8 Diskuse ................................................................................................... 75

ZÁVĚR ................................................................................................... 82

LITERATURA ...................................................................................... 84

SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................... 87

7

ÚVOD

Každý živý organismus je zranitelný, může na něm vznikat rána, která,

nemá-li dojít k poškození organismu, se musí zahojit. Proces hojení ran a jeho

ovlivňování je tématem lékařských pojednání již od počátku lidstva. Zprvu se

většinou jednalo o traumatická poškození různé závažnosti s různým stupněm

bakteriální kontaminace. S nástupem novověku, tak jak narůstaly znalosti o mik-

roorganismech a látkách působících proti nim, hygienické a obecně ošetřovatel-

ské znalosti, ustupoval význam studia hojení traumatických ran a narůstal vý-

znam studia hojení ran, které vznikaly na základě různých patologických stavů

(civilizačních chorob). Objevil se problém jak hojit různé chronické rány.

V každodenní praxi se setkávám s různými typy ran. Z důvodu vyššího

věku mých klientů jsou to v převážné rány chronické. Je evidentní, že délka

a efektivita léčby rány a doprovodné procesy, jako je např. bolestivost, nadměrná

tvorba exsudátu a podobně, silně ovlivňují život našich klientů. Přinášejí určitý

diskonfort, který ovlivňuje hlavně jejich psychickou stránku a další projevy ve

vztahu k chápání jejich současného způsobu prožívání života. Proto jsem si jako

téma mé diplomové práce vybrala tuto oblast, kde se denně přesvědčuji o tom,

jak velký význam má byť sebemenší pokrok v hojení chronických ran na psy-

chický stav seniorské populace. Ve své diplomové práci jsem se věnovala kon-

krétně porovnání vlivu dvou jodových přípravků, roztoku jódu v polyvi-

nylpyrrolidonu (Povidon jodid, Betadine) roztoku trijodidu v hyaluronanu (Hyi-

odine). Sledovala jsem a porovnávala jednak rychlost a efektivitu procesu hojení

a jednak ekonomické parametry při použití výše uvedených dvou přípravků.

Experimentální materiál uvedený v této diplomové práci jsem sesbírala

při ošetřování dlouhodobě nemocných a v mnoha případech zcela nepohyblivých

klientů sociálních ústavů a v domácí péči.

8

V první kapitole je uveden výklad základních pojmů, které jsou

s problémem hojení chronických ran úzce spjaty, jako je vlastní definice pojmu

rána a chronická rána, hojení ran a základní informace o kůži.

Druhá kapitola pojednává o historii léčení ran. Přehled začíná u Starově-

kého Egypta, kde se k léčení ran používaly přírodní přípravky. Přes období sta-

rověku se ve výčtu historickým milníků v léčbě tato diplomová práce dostává

k období asepse a antisepse. Celá kapitola je uzavřena stručným nástinem pro-

blematiky léčby ran v 20. a 21. století.

Třetí kapitola pojednává o mechanismu hojení ran a její jednotlivé fáze

(zánětlivá neboli exsudativní fáze, proliferační fáze a fáze diferenciace a pře-

stavby).

Faktory ovlivňující léčbu ran jsou obsahem čtvrté kapitoly. Jsou rozděle-

ny do dvou hlavních skupin na faktory vnitřní a vnější. Mezi vnitřní faktory patří

stav výživy (nutrice), stáří pacienta, stav jeho imunitního systému, tkáňová hy-

poxie, primární onemocnění a psychosociální aspekty. Farmakoterapie a infekce

jsou stěžejními body zevních faktorů ovlivňujících léčbu ran. Do této kapitoly

jsem zařadila i stav a kvalitu ošetřování rány.

Pátá kapitola pojednává o fázovém ošetřování ran. Podrobněji popisuje

různé metody a formy ošetřování ran v různých stádiích hojení.

V šesté kapitole je uveden souhrnný přehled různých druhů krytů ran spo-

lu s krátkých vysvětlením jejich účinku.

Sedmá kapitola obsahuje výsledky získané během studia vlivu dvou jodo-

vých přípravků na hojení ran.

9

1 ZÁKLADNÍ POJMY

1.1 Rána

V odborné literatuře zabývající se ranami a jejich léčbou je rána

v podstatě definována jako porušení kožní integrity. Má různě dělení i výklad

dle autorů.

Dle odborníků flebologa a angiologa Gericka a Švestkové se rány dělí

a definují takto: ,, Pod označením rána se rozumí porušení integrity tělesného

krytu, což je většinou spojeno i se ztrátou hmoty. Hlubší poškození, které po-

stihují též svalovou tkáň, kosterní soustavu nebo vnitřní orgány, se označují

jako komplikované rány. Podle způsobu jejich vzniku, ale také podle hloubky

a rozsahu defektu se rány dělí na různé typy: 1) mechanické, popř. traumatic-

ké rány 2)termické a chemické rány 3) vředy“1.

Stryja ránu definuje: ,, Učebnice chirurgie definují ránu jako porušení

integrity kožního krytu. Při vzniku akutní rány se předpokládá působení zevní-

ho činitele, který vede k poškození kůže a měkkých tkání. Podle etiologie se

akutní rány dělí na mechanické – respektive traumatické (zavřené, povrchové,

perforující a komplikované), termické, chemické a radiační. Nepřesný výraz

,,kožní vřed“ (nebo také ,,vřed kůže a měkkých tkání“) označujeme obecný

stav, při kterém chybění kůže zasahuje až do podkoží (subcutis). Neříká nic

o jeho vzniku ani délce trvání. Kožní ulcerace a vředy vznikají většinou

v důsledku místních poruch trofiky tkání (angiopatie, neuropatie, lokální pů-

sobení tlaku, projev celkového onemocnění), případně rozpadem zánětlivého

nebo nádorového ložiska“2.

Autorka mnoha publikací o chronicky nemocných Pejznochová dělí

a definuje rány: ,, Druhy ran: 1) mechanické, popř. traumatické rány,

2)termické a chemické rány, 3)vředové rány. Mechanické/traumatické rány

vznikají působením sil a násilí – úrazy, operační rány. Dělíme je na zavřené,

1 GERICKE, 2002, s. 20

2 STRYJA, 2008, s. 17

10

povrchové, perforující a komplikované. Zavřené rány – poškození tkáňových

a kostních struktur, krevních cév a nervů bez protětí kůže (krytá poranění

mozku, zavřené fraktury, distorze, luxace). Povrchové rány – postihují pouze

bezcévní epidermis (odřeniny, místa odběru kožního štěpu). Perforující rány –

protětí kůže zasahuje epidermis a dermis, event. i subcutis (řezné, bodné, trž-

né, tržně zhmožděné rány). Komplikované rány – rozsáhlé traumatizace měk-

kých tkání, otevřené zlomeniny, perforující nebo termomechanické rány, ná-

sledek infekcí nebo neadekvátního primárního ošetření.

Termické/chemické rány vznikají působením tepla a chladu, poškozujícím zá-

řením, kyselinami, louhy. Stupně závažnost: I. stupeň – funkční poškození

vrchní vrstvy epidermis, projev – erytém. II. a – zničení epidermis až k bazální

vrstvě s puchýři. II. b – hluboce dermální poškození – celý epidermis a téměř

hloubka dermis. III. – nekróza s úplným zničením epidermis, dermis a částečně

i subcutis. IV. – zuhelnatění též svalů, šlach, event. i kostí“3.

Medicínský slovník definuje ránu převážně všeobecně: ,,Vulnus

(2.p. vulneris) – lat.rána. V. contusum (vysl. kontuzum) – r. zhmožděná, srov.

kontuze. V. lacerum – r. tržná, srov. lacerace. V. morsum – r. vzniklá kousnu-

tím. V. punctum (vysl. punktum) – r.bodná. V. scissum – r. řezná. V. sclo-

petarium (vysl. sklopetarium) – r. střelná. V. sectum (vysl. sektum) – r. seč-

ná“ 4.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, většina citovaných autorů se v podstatě

shoduje na definici rány, každý však k němu přidává další upřesňující a vy-

světlující dodatky, zřejmě dle svých klinických zkušeností.

3 PEJZNOCHOVÁ, 2003, s. 45

4 VOKURKA, 2008, s. 493

11

1.2 Chronická rána

Jak bylo řečeno v úvodu, svou diplomovou práci jsem zaměřila na po-

rovnávání vlivu dvou jodových přípravků na léčbu chronických ran.

V literatuře lze opět nalézt řadu definic chronické rány, já zde dvě z nich uvá-

dím.

Pejznochová definuje chronickou ránu takto: ,,Chronická rána je

sekundárně se hojící rána, která se musí uzavřít pomocí výstavby nové tkáně –

déle než 6 – 8 týdnů. Přechod akutní rány v chronickou se může odehrát

v jakékoliv fázi hojení. Chronické rány vznikají v pokročilých destrukcí tkáně

v důsledku cévních onemocnění nejrůznější etiologie – diabetes mellitus, lo-

kální poškození tlakem, defekty vzniklé zářením, nádory“5.

Stryja o chronických ranách říká: ,,Jako chronickou ránu označujeme

sekundárně se hojící ránu, která i přes adekvátní terapii nevykazuje po dobu

6 – 9 týdnů tendenci k hojení. Tato definice vznikla na základě konsenzu od-

borníků pracujících ve výboru České společnosti pro léčbu rány. Jestliže se

rána ani při ideálním ošetřování nehojí, dá se předpokládat, že v ráně došlo

k narušení normálního reparativního procesu. Mezi nejčastěji se vyskytující

chronické rány patří následující: 1. bércové vředy venózní etiologie (jsou jed-

ním z projevů chronické žilní insuficience), 2. arteriální kožní vředy (projev

pokročilé ischemické choroby dolních končetin), 3. dekubity, 4. neuropatické

kožní vředy (jeden z důsledků onemocnění diabetes mellitus), 5. Kožní vředy

v terénu lymfedému). V praxi vznikají chronické rány jednak přechodem akut-

ní rány do chronicity v důsledku přidružených onemocnění nebo infekce, jed-

nak mikrotraumatizací kůže, která je sama predisponována k obtížnému hoje-

ní. Třetí možnou příčinou vzniku chronické rány je prohloubení nekrózy kůže

na podkladě základního onemocnění, například obliterující aterosklerózy dol-

ních končetin. Přetrvávající otevřená rána je nepříjemným projevem naruše-

ného hojení tkání. Je místem možného vstupu mikroorganismů do těla a může

vést k rozvoji dalších infekčních komplikací (abcesy, flegmóny, lymfadenopa-

5 PEJZNOCHOVÁ, 2003, s. 46

12

tie, systémové infekce). Většina kožních vředů je bolestivá a nepříznivě ovliv-

ňuje stav pacienta sekrecí z rány, která může vést až ke ztrátám tekutin a pro-

teinů. Chronické rány proto představují také závažný socioekonomický pro-

blém“6.

1.3 Kůže

Kůže je největším orgánem lidského těla, který má celou řadu funkcí.

Tou nejviditelnější je ochrana organismu před průnikem cizích částic (např.

i bakterií) a látek, a to na základě fyzikálním i biologickém. Buňky kůže za-

bezpečují ochranu před průnikem mikrobů jednak vrozenými imunitními me-

chanismy, jako je např. produkce antimikrobiálních peptidů, existence specia-

lizovaných receptorů schopných interagovat s bakteriemi, resp. jejich částmi

(lipopolysacharidy), tak i získanými (adaptativními) mechanismy. Díky tomu,

že se kůže chová jako imunitní orgán, je sídlem i alergických reakcí. Mnoho

dalších pochodů se odehrává v kůži a není účelem je všechny popsat, pouze

ukázat na to, že kůže je poněkud podceňovaný orgán. Funkčně složitý orgán

bude mít i složitou strukturu. V případě kůže tomu tak skutečně je.

Podle Mikuly: ,,Kůže (cruris,derma) pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní

prostředí organismu od zevního. Kůže je největší orgán těla, u dospělého člo-

věka pokrývá plochu 1,1 – 1,85 m a přestavuje až 12% tělesné váhy. Přijímá

třetinu objemu cirkulující krve. Krevní cévy zásobují kůži živinami a kyslíkem,

lymfatické cévy pomáhají odvádět metabolity a udržují správnou rovnováhu

tekutin. Anatomie kůže – 1. Pokožka (epidermis) je tvořena mnohovrstevným,

dlaždicovým epitelem, jehož nejsvrchnější buňky stále rohovatějí, odumírají

a odlupují se. Buňky hlubších vrstev se naopak stále dělí a vytlačují starší

buňky k povrchu. 2. Škára (korium, dermis) je pevná a pružná vazivová vrstva

kůže. Proti eoidermis vysílá četné výběžky, ve kterých jsou kapilární sítě

a nervová zakončení. 3. Podkožní vazivo (tela subcutanea)je uloženo pod šká-

rou a je v různých místech více či méně bohaté na tuk. Nacházejí se v něm tě-

6 STRYJA, 2008, s. 17-18

13

líska Vater-Paciniho, která jsou receptory čití tlaku a tahu. Řídké podkožní

vazivo umožňuje značnou pohyblivost kůže na některých částech těla, např. na

krku a čele“7.

Wikipedia uvádí, že: ,, Kůže (lat. cutis, gr. derma), nebo u některých

zvířat kožich, kožešina je tělní pokryv obratlovců. Pokrývá tělo a odděluje tak

vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí. U většiny savců je z větší

části pokryta ochlupením (někdy tzv. srstí). Plocha kůže u dospělého člověka

dosahuje 1,6 až 1,8 m², a to z ní dělá největší orgán lidského těla. Hmotnost

kůže představuje 7% celkové tělesné hmotnosti. Na lidskou hlavu a krk

u běžného zdravého člověka připadá přibližně 11 % kůže, na trup 30 %, na

horní končetiny 23 % a na dolní končetiny asi 36 % celého povrchu kůže. Síla

(tloušťka) lidské kůže se mění od 0,4 do 4 mm (záda). Nejtenčí kůže člověka je

na očních víčkách, penisu a také na vlasové části hlavy “ 8.

Jak bylo řečeno výše, má lidská kůže i mnoho biologických funkcí.

Wikipedia uvádí: ,, Kůže plní řadu rozmanitých funkcí, mezi něž patří:

1. Ochranná funkce: jedná se o bariéru mezi vnějším a vnitřním prostředím.

Kůže chrání tělo proti vniku škodlivých látek, mikroorganismů a před UV zá-

řením. 2. Smyslové funkce: v kůži je uložena řada receptorů (nervových za-

končení), které reagují na teplo, chlad, tlak nebo poranění tkání. 3. Termore-

gulace: kůže pomáhá udržovat stálou teplotu těla, a to pomocí kožních cév

a potních žláz. V teplém prostředí se cévy rozšiřují, dochází ke zvětšení průto-

ku krve, a tím k urychlení výdeje tepla. Mnoho tělesného tepla se totiž spotře-

buje k odpaření potu. Na druhé straně kůže zabraňuje nechtěnému odpařování

tekutin z těla. 4. Skladovací funkce: v podkožním vazivu se skladuje tuk. Ten

má kromě funkce zásobní i funkci mechanickou a izolační. Jsou zde uskladně-

ny i vitaminy rozpustné v tucích. 5. Vylučovací funkce: kůže je vedle ledvin

dalším důležitým orgánem pro vylučování chemických látek z těla. To je zajiš-

ťováno mazovými a potními žlázami, jejichž sekrety (pot a maz) přispívají

7 MIKULA, 2008, s. 9-10

8 WIKIPEDIA, 2010

14

k ochraně kůže. Pot svou kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů. Má

proto slabé dezinfekční účinky. Vylučování potu je zároveň velmi důležitý pro-

středek termoregulace organismu. 6. Resorpční funkce: přes kůži je možné do

těla vpravit jen látky rozpuštěné v tukových rozpouštědlech nebo v tucích, kte-

ré lze do kůže vtírat (např. různé léky v podobě mastí). Přes kůži je také možné

absorbovat dýchací plyny. Zdravá kůže je schopna absorbovat jen malé množ-

ství látek. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti, což může vést

k rozvoji infekcí způsobených mikroorganismy. 7. Estetická funkce a komuni-

kace: př. červenání; je možné uhodnout psychické rozpoložení jedince“9.

Mikula o funkci kůže: ,, 1. Ochrana těla proti vniknutí bakterií a virů,

chemickým a mechanickým poškozením, před dehydratací a před UV zářením.

2. Udržování stálé tělesné teploty vylučováním potu, vazokonstrikcí nebo va-

zodilatací cév a poskytuje izolaci prostřednictvím tukové vrstvy a ochlupení.

3. Smyslové funkce – v kůži jsou receptory vnímající mechanické, tepelné

a bolestivé počitky. 4. Skladovací funkce – v podkožním vazivu je uložen tuk

sloužící jako zásoba energie. Jsou zde uloženy vitamíny rozpustné v tucích.

5. Metabolismus – kůže umí syntetizovat vitamín D a melanin. 6. Vylučovací

funkce je zabezpečena potními a mazovými žlázami. Pot a maz chrání kůži,

přičemž pot má slabě dezinfekční účinky. 7. Resorpční funkce zdravé, neporu-

šené kůže je velice malá. Poškozená kůže má však velké resorpční schopnosti

a organismus může být zaplavován mikroorganismy, které narušují stálost

vnitřního prostředí“10.

9 WIKIPEDIA, 2010,

10 MIKULA, 2008, s. 10

15

1.4 Hojení ran

Jak bylo řečeno v úvodu, každá rána představuje pro organismus zátěž,

které se snaží zbavit, to znamená, snaží se ránu zhojit. Hojení rány není jedno-

duchý proces, protože při něm musí být obnovena nejenom integrita kožního

krytu nýbrž i všechny funkce, které jsou s kůží spojené.

Pospíšilová říká: ,, Hojení ran je fyziologický proces, při kterém dochá-

zí k obnově porušené struktury a funkce kůže. Je to složitý biologický proces,

jenž zahrnuje komplex interakcí mezi různými typy buněk, stimulovaných zá-

nětlivými mediátory, růstovými faktory, enzymy, cytokiny, případně dalšími

látkami. Je to proces reparační, při němž je poškozená tkáň nahrazena vazivo-

vou tkání, která se následně mění v jizvu“11.

Gericke o hojení ran: ,, Proces hojení ran – nezávisle na druhu rány

a rozsahu ztráty tkáně probíhá proces hojení ve fázích, které se časově překrý-

vají, a není možno je od sebe oddělovat. Rozdělení do fází je podle základních

morfologických změn v průběhu reparačních procesů, aniž by se na proces

hojení pohlíželo jako na proces komplexní. Obvykle je dělení do tří, popř. čtyř

fází“12.

Jednotlivé fáze hojení rány jsou popsány v části Proces hojení ran.

1.5 Bolest

Ke každé ráně neodmyslitelně patří i bolest. Chtěla bych se o ní zmínit

ve výčtu základních pojmů, protože spolu se stresem je jedním z faktorů, které

výrazně ovlivňují stav a hojení rány. Na bolest se dá pohlížet z několika úhlů.

Definice se liší dle profesního zaměření autorů.

Dle výkladového ošetřovatelského slovníku je bolest definována jako:

,, … nepříjemný vjem od mírného dyskomfortu až po extrémní obtíže, který je 11

POSPÍŠILOVÁ, 2006, s. 11 12

GERICKE, 2002, s. 24

16

spojen s reálným nebo hrozícím poškozením tkáně. Bolest je subjektivní odpo-

věď na impulzy z periferních nervů v poškozené tkáni, které se přenášejí do

míchy a tam jsou podrobeny mechanismu vratkové kontroly. Ta upravuje další

přenos vzruchů na descendentní mozkové kontrolní mechanismy. Vzhledem

k tomu, že ústřední složkou bolesti je pozornost, je možné odvedení pozornosti

používat jako základní opatření při terapii bolesti. Na druhé straně úzkost

a deprese vedou k fixaci pozornosti a ke zhoršení bolesti. Pokud dojde

k poškození nervových drah, může mozek zvýšit amplifikaci na příslušné dráze,

a tak zachovat vnímání jako ochranný mechanismus“13.

Učebnice Všeobecného praktického lékařství uvádí: ,, Bolest je důleži-

tým příznakem signalizujícím nemoc, porušení integrity organismu a nebezpe-

čí. Nemoci působící časně bolest jsou rozpoznány dříve než nebolestivé proce-

sy a choroby, které se mohou značně rozvinout, než přivedou nemocného

k lékaři (např. diabetes). Chronická a opakující se bolest může být považová-

na za samostatné onemocnění. Nesmíme zapomenout, že jako bolest může pa-

cient interpretovat i svou úzkost, napětí a depresi“14.

Křivohlavý se svou definicí bolesti připojuje k IASP: ,, Multidimenzio-

nální pojetí bolesti se projevilo i v definování bolesti. Podle IASP (Internatio-

nal Association for the Study of Pain) definice bolesti zní : Bolest je nepříjem-

ným senzorickým a emocionálním zážitkem, který je spojen se skutečným či

domnělým poškozením tkáně, případně který je popisován v termínech takové-

hoto poškození. Brannon a Feist (1997)“15.

13

DICARA, 2007, s. 63 14

SEIFERT, 2005, s. 202 15

KŘIVOHLAVÝ, 2002, s. 83

17

1.6 Stres

,,Stres – faktor ohrožující zdraví organismu nebo jeho fungování napří-

klad úraz, onemocnění nebo obavy. Trvalý stres vede ke změnám hormonální

rovnováhy organismu“16.

Psychologický slovník autorů Hartl a Hartlová ukazuje stres z více po-

hledů: ,, 1. H. Seleyem (1950) definoval stres jako charakteristická fyziologic-

ká odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, které se projevuje pro-

střednictvím adaptačního syndromu. Ten přímo ovlivňuje zdraví tím, že vyvo-

lává nadměrnou a trvalou aktivaci nervového sympatického systému nebo sys-

tému adrenokortikálního, posléze poškození systému imunitního.

2. Hovorově – choroba století jako termín všeobecně nadužívaný pro konflikt

pro konflikt, úzkost, frustraci, vyšší aktivizaci a situace nepříjemně pociťované

vůbec.

3. Psychologie – nadměrná zátěž neúnikového druhu, který vede k trvalé stre-

sové reakci, ústící ve tkáňové poškození, k vysoké aktivaci adrenokortikálních

funkcí a psychosomatickým poruchám. Liší se od neurotické reakce, v níž so-

matické poškození či porucha může být vyřešena únikovým mechanismem.

U tělesné zátěže jde o přehřátí, podchlazení, infekci, otravu, poranění, šok či

operační trauma. Rozšířit fyziologickou zátěž na psychologickou naráží na

problémy, především vzhledem k povaze stresoru. Rozsah psychologických

stresorů je individuálně rozdílný a vlastně nekonečný, může jím být i silná ra-

dost.

4. H. Cooper a M. H. Appley (1966) definují stres jako stav organismu, kdy

jeho integrita je ohrožena a organismus musí zapojit všechny schopnosti na

svoji ochranu“17.

16

DICARA, 2007, s. 467 17

HARTL, HARTLOVÁ, 2000, s. 568

18

2 HISTORIE LÉ ČENÍ RAN

2.1 Starověký Egypt

Už od starověkého Egypta začíná boj se zraněním či ránou nemocného

člověka. Celý svět si myslel, že medicínu a lékařství ,,vynalezli“ Řekové a

jejich bůh Asklepios. Posléze přišel historik a poutník Herodotos. Shodou

okolností právě Řek vyvrátil tento mýtus o původu medicíny. Okolo roku 450

př. n. l. navštívil ,,klenot Nilu“ a zanechal nám první ověřené zprávy o medi-

cíně. Zprávy byly starší než ty řecké. Pojednávalo se v nich o lékařích, kteří

léčili už v dobách, kdy ještě ani Řecko neexistovalo. A tak se objevily první

zprávy o medicíně a lékařství starověkého Egypta.

Mezi první písemně doložené dokumenty týkající se lékařství patří egyptské

papyry. Papyry týkající se léčby ran a komplikací s tím spojených jsou papy-

rus Ebers a Smith a Berlínský papyrus.

Berlínský papyrus (Papyrus Berlin) – pochází cca z let 1350 – 1200

př. n. l., byl nalezen v Sakkáře. Obsahoval 279 řádků a jednalo se převážně

o lékařské recepty. V papyru je zaznamenáno i léčení dětských onemocnění

a léčba popálenin. Léky a léčiva se v starověkém Egyptě uchovávaly velmi

pečlivě a při aplikaci se odměřovaly. Při jejich špatném užití by hrozilo, že by

lék mohl být neúčinný nebo smrtelný. Lékaři, tedy spíše farmaceuti, velmi

pečlivě zapisovali použité dávky léčebných přípravků a k léčivům vždy při-

kládali papyrus – dnešní příbalový leták, ve kterém popisovali, jak lék použí-

vat a v jakých dávkách. K léčbě různých onemocnění a ran se používaly různé

přípravky, např. při léčbě očních nemocí se využívala mušina, trus pelikána,

lidská moč, trus ještěrky, výměšky dítěte, trus gazely, krokodýlí trus. Toto

bylo pojmenováno jako ,,výměšková lékárna“. Sušené a rozemleté výkaly se

smíchaly s medem (nejlépe kvasícím), a to se používalo jako antiseptikum.

Močí se vymývaly oči, bahno a hlína sloužily jako obvaz. Teprve výzkum po-

tvrdil, že moč i stolice působí antibakteriálně. O velkém významu moče a sto-

lice v léčbě ran pojednává papyrus Ebers. Na léčbu hnisavých ran se používal

19

chléb upečený z nahrubo rozemletého obilí, který se nechal zkvasit, než se

přiložil na ránu. Dalším osvědčeným lékem na rány byl pivní kal, který spolu

s práškem z jeřabin sloužil jako ,,vysávač“ exsudátů ze zápalů. Sepse rány by-

la již známa v Egyptě, bojovalo se proti ní např. vypalováním rány. Ke snížení

horečky používali listy z vrby, protože obsahuje kyselinu acetylsalicylovou,

která snižuje již zmiňovanou horečku a rovněž pomáhá při zvládnutí infekce

v ráně. Když se jednalo o otevřenou ránu (řezná), přikládali na ni Egypťané

čerstvé maso a posléze přiložili obvaz. Věřili totiž tomu, že maso zabraňuje

krvácení a pomáhá stahovat a hojit ránu. Dále také používali k sutuře rány

jednoduché stripy.

Papyrus Ebers – v roce 1873 si v Luxoru George Ebers koupil papyrus,

hned první věta ho uchvátila: ,,Tady začíná kniha léčení všech částí lidského

těla...“ V této chvíli byl fascinován faktem, že papyrus je datován do roku

1585 př. n. l. Svitek byl dlouhý 20,23 m se 108 hustě popsanými odstavci, kte-

ré obsahovaly 55 receptů na léčiva na vnější použití. Nejvíce se zde hovořilo

o receptech z moče a stolice, včetně jejich specifik a užití. Zde jsou také prvně

zaznamenány antibakteriální účinky jak již zmiňovaných výměšků, tak i bahna

a půdy. V papyru je také zmínka o ,,zlé nemoci“, ve své podstatě se jedná

o záznam o těžkých průjmech, úplavici, tyfu a choleře.

Papyrus Smith byl napsán asi v roce 1550 př. n. l., a šlo o opis staršího

papyru. Pocházel z hrobu v Thébách, délka je 4,68 m. Papyrus je odborníky

označován za první učebnici chirurgie, interního lékařství a farmacie z období

2500 – 2000 př. n. l. Svitek obsahuje mnoho pouček (min. 48), které dělí ne-

moci podle: popisu, diagnózy, prognózy a léčby na různé kategorie. Zde se

také nachází velmi vzácná kapitola pojednávající o srdeční soustavě, pojme-

novaná jako ,,Lékařovo tajemství – Vědomosti o pohybech srdce a vědomosti

o srdci“.

20

2.2 Hippokratés z Kósu

Byl nejslavnější lékařem antického Řecka, filosofem, zakladatelem lé-

kařské školy a je považován za „otce medicíny“. Žil v letech 460 př. n. l. – 377

př. n. l. Je autorem cca 50 lékařských textů, které jsou známy jako soubor

„Corpus hippocraticum“ v nichž rázně odmítl primitivní šarlatánství a položil

základy medicíny jako vědeckého oboru. Soubor obsahuje práce z chirurgie,

anatomie, fyziologie a dietetiky. Bývá mu také přisuzováno autorství Hippo-

kratovy přísahy – souboru etických pravidel v jednání lékaře. Hippokratés hlá-

sal, že nemoc není dílem nadpřirozených sil, ale že to je odpověď organismu

člověka a jeho šťáv na zevní prostředí. Rozeznává čtyři druhy lidských šťáv:

krev, hlen, černá a žlutá žluč. Tuto humorální metodu v později převedl

v ucelenou teorii Galénos.

Prvotním impulsem Hippokratovy cesty za medicínou byly jeho předci,

pocházel z rodiny léčitelů. Další krok k uznání získal v roce 429 př. n. l., kdy

v Athénách vypukla epidemie moru. Hippokratés byl přivolán na místo neštěsí

a měl za úkol mor zastavit. Rada byla jednoduchá – v nejvíce postižených uli-

cích nechal zapálit ohně, a tímto ,,vydezinfikoval“ smrtící výpary z morových

ran. Metody antisepse využíval i v léčbě ran. Víno používal jako primitivní

antiseptikum. Dále dal i základ konceptu primárního a sekundárního hojení

ran.

2.3 Aulus Cornelius Celsus

Aulus Cornelius Celsus žil v letech 25 př. n. l. – 50 př. n. l. Byl jeden

z nejvýznamnějších lékařských spisovatelů, encyklopedistů za vlády císaře

Tiberia. Napsal velmi rozsáhlé dílo – encyklopedii, pojednávající o zeměděl-

ství, válečném umění, filosofii, rétorice, zákonu a medicíně. V jeho díle „De

medicina“ se zmiňuje o čtyřech základních znacích zánětu: dolor, calor, tu-

mor, rubor. Posléze (cca za 200 let později) tento soubor doplnil Galénos

o pátou známku zánětu – o funcio laesa. Jeho dílo bylo zapomenuto v toku

21

času, až posléze bylo v roce 1478 objeveno papežem Mikulášem V. ve Vati-

kánské knihovně.

2.4 Galén

Claudius Galenus, známý spíše jako Galén žil v letech 129-216 n. l. Pa-

třil k nejznámějším starověkých lékařům. Narodil se v Pergamu. Zabýval se

kromě lékařství také architekturou, astrologií, filosofií a zemědělstvím. Cca

roku 148 – 149 odešel do Alexandrie i jiných měst studovat lékařství. Po ná-

vratu ze studií pracoval jako ošetřovatel gladiátorů. Právě v této době se nejví-

ce seznámil s ranami. Naučil se mnoho lékařských postupů o ošetřování úrazů

a ran. Zranění označoval jako okno do lidského těla. ,,Všiml si, že když se

přetne nerv, ochrne sval, který k němu náleží, a že žíly vedou krev a ne vzduch,

jak se mnoho lidí té doby domnívalo. V něčem se, dle mínění moderní medicí-

ny, mýlil - třeba že lidské zdraví závisí na rovnováze čtyř tekutin: krvi, hlenu,

žluté a černé žluči. Ale i přes své omyly se stal lékařem římských císařů a do-

sáhl velkého ohlasu. Například jeho pouštění žilou (phlebotomie, bloodletting)

přetrvalo v medicíně až do devatenáctého století”18. Mezi jeho nejznámější

díla patří Sbírka Důležitost částí lidského těla (On the Usefullnes of the Parts

of the Human Body).

2.5 Ambroise Paré

Francouzský chirurg se narodil roku 1510 v Bourg-Heresnt. Vyučil se

ranhojičem, holičem a sazebníkem. Jelikož dychtil po vyšším vzdělání, dostal

se až do Paříže, kde se stal pomocným chirurgem v pařížské nemocnici. Zde si

prožil na vlastní tělo i mor. Morová epidemie měla pro Parého i pozitivní vý-

sledek, přinesla mu mrtvá těla pro jeho pitvy. Díky svých nasbíraným zkuše-

nostem se stal hlavním chirurgem Karla IV. a Jiřího III. Další chirurgické zku-

šenosti získal jako polní felčař, kde zavedl a poprvé vyzkoušel nové typy ošet-

18

WIKIPEDIA, 2010

22

řování ran. ,,Již při první výpravě do italského Piemnotu v roce 1537 poznal,

že střelné rány nejsou ,,otrávené střelným prachem“ a není je proto nutné vy-

palovat vroucím olejem z černého bezu, což byl až dosud obvyklý způsob jejich

prvního ošetření. U tohoto jeho objevu sehrála svou roli náhoda – bezový olej

mu došel, a tak musel nasadit svůj další studený obklad, který používal pro

jiné typy zranění (směs žloutku, růžového oleje a terpentýnu). Ráno zjistil, že

nejen nedošlo k otravě, ale takto ošetření pacienti se cítili daleko lépe než ti,

kteří postoupili vypalování svých ran vroucím olejem“19. Poznatky

z ošetřování ran, sesbírané z různých válečných tažení, posléze roku 1545

publikoval v knize ,,Metoda ošetřování ran způsobených arkebuzami a jinými

palnými zbraněmi.“ ,,Paré se také jako první zmiňuje o čištění otevřených ran

larvami hmyzu. Ke zlepšení výsledků hojení ran používal stříbrné plátky“20.

,,Rok 1552 je spojen s jeho dalším převratným objevem – podvázáním cév při

amputacích (tzv. ligaturou). Paré po amputaci nepoužil k zastavení krvácení

připravené rozžhavené železo, ale zachytil tepny a velké žíly kleštičkami, na-

vlékl jehlu a provedl jejich podvázání“21. Paré se do dějin medicíny zapsal

také mnoha vynálezy, např. protézami různých částí těla, korzety, ale i chirur-

gickými nástroji (viz stomatologický nástroj tzv. pelikán). Zemřel v roce 1590.

2.6 Období asepse a antisepse

Přes všechna opatření, která lékaři s ranami prováděli, ve většině přípa-

dů docházelo k infekcím. Až s objevem asepse došlo k zvratu. Převážná větši-

na ran byla kontaminována choroboplodnými zárodky baktérií, virů, plísní

nebo parazitů. Mnoho lékařů hledalo postupy, které by zabránily kontaminaci

rány mikroorganismy. Průkopníků bylo mnoho, ale mezi nejdůležitější patří:

Robert Koch (11. prosince 1843 – 27. května 1910) – německý lékař

mikrobiolog, objevitel původce tuberkulózy a cholery, nositel Nobelovy ceny

19

ŠVEJNOHA, 2009, s. 22 20

STRYJA, 2008, s. 15 21

ŠVEJNOHA, 2009, s. 22

23

za medicínu. ,,Vyvinul obrovské množství postupů fixace, barvení a fotogra-

fování histologických preparátů a nové způsoby pěstování čistých bakteriál-

ních kultur. V roce 1882 zveřejnil práci, v níž jako první popsal Mycobacteri-

um tuberculosis, který se také někdy nazývá Kochův bacil, a stanovil nová epi-

demiologická opatření, která měla udržet tuto nemoc pod kontrolou. V roce

1883 objevil Vibrio cholerae a prokázal jeho příčinnou souvislost s cholerou.

V roce 1885 se stal profesorem hygieny na univerzitě v Berlíně. V roce 1891

se stal ředitelem Ústavu pro studium infekčních chorob a zůstal jím až do roku

1904“22.

Louis Pasteur (27. prosince 1822 – 28. září 1895) – francouzský lékař,

chemik a biolog, zakladatel mikrobiologie a imunologie, objevitel vakcíny

proti vzteklině. ,,Další významné výzkumy provedl v oblasti mléčného, octové-

ho a alkoholového kvašení. Prokázal, že kvašení je životní projev mikroorga-

nismů, že různé mikroorganismy způsobují různé typy kvašení a vypracoval

metodu tepelné sterilizace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv.

pasterizace. Pokračoval ve výzkumu a vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba

a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy (anglický lékař Lister

založil na jeho práci teorii aseptické operace). Vyvrátil též teorii abiogeneze.

Vrchol jeho kariéry nastal v roce 1885, kdy poprvé provedl očkování proti

vzteklině (po předchozích pokusech na psech a pravděpodobně i na své vlastní

osobě). Jím ustavený postup výroby vakcíny vysoušením králičí míchy se všeo-

becně používal až do konce 50. let 20. století. Založil Pasteurův ústav v Paříži,

který dodnes představuje jeden z vrcholů mikrobiologického výzkumu“23.

Joseph Lister (5. dubna 1827 – 10. února 1912) – anglický lékař, který

se proslavil zavedením antisepse pomocí fenolu, který používal při chirurgic-

kých zákrocích. ,, Lister byl ovlivněn Pasteurovými a Kochovými pracemi

o bakteriích. Uvědomil si nebezpečí, jež hrozí otevřeným ranám od mikrobů

přenášejících nemoci a mezi jiným způsobujících zánětlivé hnisání. Dospěl

tedy k názoru, že se nákaze při operaci musí předejít. Zrodil se pojem antisep-

22

WIKIPEDIA, 2010 23

WIKIPEDIA, 2010

24

se. Udává se, že první operaci pod antisepsí provedl Lister v roce 1865. Anti-

sepse docílil obvazem nasáklým karbolovou kyselinou. Nedlouho poté, v roce

1867 na sjezdu anglických lékařů v Dublinu, přednesl Lister sdělení o antisep-

si. Lister si v karbolové kyselině (fenolu) především myl ruce, myl i všechny

chirurgické nástroje, přikládal na operační ránu obvazy v ní namočené, ba

dokonce ji rozprašoval po operačním sále. Zprvu se Lister setkával s nedůvě-

rou u většiny chirurgů, antisepse pro ně znamenala cosi nezvyklého, ale v se-

dmdesátých letech 19. století už se našli chirurgové, kteří s ním souhlasili

a přidávali se k němu. Antisepse si klestila cestu do více a více operačních

sálů a chirurgických pracovišť. Antisepse, již vynalezl Joseph Lister, způsobila

revoluci v chirurgii a tím záchranu miliónů operovaných. Proto má Joseph

Lister v dějinách světového lékařství své přední místo“24.

William Stewart Halsted (1852 – 1922) – lékař, který při operacích kýly

používal stříbrný drát jako prevenci infekce. ,,Používal také stříbrnou fólii ke

kontrole operační infekce. V 19. století sloužil roztok AgNO3 jako antisepti-

kum u popálenin“25.

Alexander Fleming (6. srpna 1881 – 11. března 1955) – skotský lékař,

objevitel prvního antibiotika – penicilínu a baktericidních účinků lysozymu.

,,V roce 1928 Fleming objevil penicilin, k tomto objevu došlo z části náhodou,

Fleming totiž náhodou našel na staré petriho misce plíseň usazenou na agaru.

Tato plíseň vylučovala látku, která hubila mikroby kolem. Jeho přítel- slavný

americký mykolog Tom určil tuto plíseň jako Penicillium Notatum. Fleming

tuto plíseň podrobil zkoumání a zjistil, že hubí většinu mikrobů, které při

zkoumání použil, kromě mikrobu způsobujícího tyfus. V roce 1941 se začal

penicilin masově vyrábět a používat v medicíně“ 26 . Za objev penicílinu dostal

Fleming v roce 1945 Nobelovu cenu. ,,V roce 1922 Fleming zjistil, že se lyso-

zym je schopen zabíjet mikroorganismy, podle tehdejších znalostí nezabíjí

všechny mikroby, ale působí jen na neškodné organismy. Fleming si uvědomil,

24

WIKIPEDIA, 2010 25

STRYJA, 2008, s. 15 26

WIKIPEDIA, 2010

25

že tak lze pomocí lysozymu určovat, který mikroorganismus je patogenní

a který je neškodný“27.

2.7 20. a 21. století

V dnešní době jde výzkum v oblasti léčby ran velmi rychle vpřed. Dalo

by se říci, že skoro každý den uvádějí významní výrobci léčiv na trh nové

a nové přípravky. Ale průkopníkem v tzv. vlhké terapii je Prof. Winter. ,, Jako

první popsal, že udržování rány ve vlhkém stavu urychluje reepitalizaci. První

skupinou moderních krytí na sekundárně se hojící rány byly hydrokoloidy, kte-

ré se používají v praxi od 70. let 20. století.“28 V roce 1968 začal Charles Fox

používat k léčbě ran krém sulfadiazinu stříbra. ,, Vzhledem k narůstající re-

zistenci bakterií vůči antibiotikům dochází k renesanci využití stříbra v hojení

ran. Na přelomu 20. a 21. století můžeme vidět obrovský rozmach krytí

s obsahem stříbra“ 29.

Více o léčbě chronických ran v dnešní době je uvedeno v následujících

kapitolách této diplomové práce, které podrobně nastiňují problém hojení ran,

fázového ošetřování ran či faktorů, které ovlivňují rány při jejich hojení.

27

WIKIPEDIA, 2010 28

STRYJA, 2008, s. 16 29

STRYJA, 2008, s. 16

26

3 PROCES HOJENÍ RAN

Proces hojení ran probíhá ve třech fázích. Tyto fáze jsou vzájemně pro-

pojené a nelze je jednoznačně od sebe oddělit. Nelze proto přesně určit, jak

dlouho která fáze trvá, jsou propojeny i časově. Jedná se o fázi exsudativní,

proliferační a diferenciační. V praxi se pro zjednodušení tyto fáze nazývají

jako fáze čištění, fáze granulační a epitelizační.

3.1 Zánětlivá neboli exsudativní fáze

Podle Germanna: ,,Zánětlivá (exsudativní) fáze začíná v okamžiku po-

ranění a trvá za fyziologických podmínek asi tři dny. První cévní a buněčné

reakce spočívají v zastavení krvácení srážením krve a jsou ukončeny po cca

10 minutách. Dilatací cév a zvýšením permeability kapilár poté dochází

k zesílené exsudaci krevní plazmy do intersticia. Tím se podporuje migrace

leukocytů, především neutrofilních granulocytů a makrofágů, do oblasti rány.

Jím příslušná obrana proti infekcím a pomocí fagocytózy se podílejí na čistění

rány. Současně uvolňují biochemicky účinné mediátorové substance, kterými

se aktivují a stimulují buňky důležité pro další fáze hojení. Klíčová role přitom

připadá makrofágům a jejich dostatečný počet má rozhodující význam pro

postup hojení rány“30.

Pejznochová k tomu dodává: ,, … zánětlivá reakce probíhá v každé rá-

ně, tedy i s intaktním povrchem kůže. Zánět ale probíhá intenzivněji u otevře-

ných ran, které jsou bakteriálně znečištěné a kde musejí být redukovány mik-

roorganismy a odstraněn buněčný detritus a eventuální cizí tělesa“31.

30

GERMANN, 2002, s. 24 31

PEJZNOCHOVÁ, 2003, s. 48

27

3.2 Proliferační fáze

Germann proliferační fázi definuje takto: ,,Během druhé fáze hojení ran

převažuje proliferace buněk s cílem vytvořit nové cévy a vyplnit defekt granu-

lační tkání. Tato fáze začíná asi 4. den po vzniku rány, ale podmínky pro její

vznik byly vytvořeny již ve fázi zánětlivě-exsudativní : nezraněné fibroblasty

z okolní tkáně mohou migrovat do vytvořeného trombu a fibrinové sítě a vyu-

žívat je jako provizorní matrix. Cytokiny a růstové faktory stimulují a regulují

migraci a proliferaci buněk, které jsou zodpovědné za novotvorbu tkáně

a cév“32.

3.3 Fáze diferenciace a přestavby

,,Mezi 6. a 10. dnem od poranění začíná vyzrávání kolagenních vláken.

Rána se kontrahuje, granulační tkáň se stává chudší na vodu a cévy, zpevňuje

se a přeměňuje se v jizevnatou tkáň. Epitelizace, která v sobě zahrnuje tvorbu

nových epidermálních buněk mitózou a buněčnou migrací, která probíhá

přednostně z okrajů rány, poté celý proces hojení ran zakončuje“ 33.

Na základě nových výzkumů dodává, že ,,Kontrakce rány vede k tomu,

že oblast ,,neúplné reparace“ je co nejmenší a že se rány spontánně uzavírají.

Je tím účinnější, čím volnější a pohyblivější je kůže vůči spodině. Na rozdíl od

dřívější představy, že kontrakce rány probíhá smršťováním se kolagenních

vláken, se dnes ví, že toto smršťování hraje pouze podřadnou roli. Za kontrak-

ci jsou mnohem více zodpovědné fibroblasty granulační tkáně, která se po

ukončení své sekreční činnosti přemění částečně ve fibrocyty (klidová forma

fibroblastů) a částečně v myofibroblasty. Myofibroblast se podobá buňkám

hladkého svalstva a stejně jako ony obsahuje svalovou bílkovinu aktomyozin,

která je schopna kontrakce. Myofibroblasty se kontrahují a tím se současně

napínají kolagenní vlákna. Tímto pochodem dochází ke smršťování jizevnaté

tkáně a ke stahování okrajů rány“34.

32

GERMANN, 2002, s. 29 33

GERMANN, 2002, s. 32 34

GERMANN, 2002, s. 32

28

Posledním krokem k úplnému zhojení rány je epitelizace. Germann

o epitelizaci mluví jako o ,, Překrytí rány kůží tvoří závěr procesu hojení, při-

čemž procesy epitelizace jsou velmi těsně spjaty s pochody tvorby granulací.

Z granulační tkáně za prvé vycházejí chemotaktické signály k procesu epiteli-

zace z okrajů rány, a za druhé buňky epitelu potřebují ke své migraci vlhkou

skluznou plochu. Také reepitalizace je komplexním procesem, který spočívá

v posílení mitóz v bazální vrstvě epidermis a v migraci nových epitelových bu-

něk z okrajů“ 35.

35

GERMANN, 2002, s. 32

29

4 FAKTORY OVLIV ŇUJÍCÍ HOJENÍ RAN

V zásadě každý živý organismus disponuje řadou mechanismů, pomocí

kterých by měl být schopen vyrovnat se se vznikem rány a zhojit ji. V mnoha

případech se stává, že tomu tak z různých příčin není a rány se prakticky neho-

jí nebo hojí velmi obtížně, za hodně dlouhou dobu a mnohdy recidivují. Vzni-

kají tak chronické rány. Na procesu špatného hojení ran se podílí mnoho fak-

torů, které většinou bývají děleny do dvou skupin, a to na faktory vnitřní

a zevní (vnější).

4.1 Vnitřní faktory ovlivňující hojení ran

Mezi vnitřní faktory, které ovlivňují hojení ran, patří stav výživy orga-

nismu, zejména pak stav stopových prvků a vitamínů v těle. Dále sem patří

poruchy imunity, stáří pacienta, tkáňová hypoxie, primární onemocnění a psy-

chosociální aspekty.

4.1.1 Stav výživy

Výživa neboli nutrice je pro zdravého jedince prvotním předpokladem

zachování života. O to více potřebují kvalitní výživu jedinci nemocní. I léčení

ran je velmi ovlivněno stavem výživy. Nedostatek živin se nazývá malnutrice.

Malnutrice výrazně ohrožuje regeneraci organismu, a tím pádem i rány. Mal-

nutrice je stav ,, ….. způsobený nedostatkem živin. Je možné je klasifikovat

z několika hledisek. Výstižné je dělení na malnutrici marantického a kwashior-

korového typu. Marantický typ (proteino-kalorická malnutrice)- při nedosta-

tečném přívodu energie a proteinů je energie získávána z tukových zásob. Ne-

mocný pozvolna kachektizuje v průběhu týdnů a měsíců, laboratorní bioche-

mické vyšetření krve bývá dlouho v normě. Tento typ poruchy výživy se vysky-

30

tuje u pacientů s nemocemi zažívacího traktu, s nádorovými chorobami, neu-

rologickými onemocněními a psychiatrickými poruchami. Kwashiorkorový typ

(deficit proteinů) – při stresovém hladovění či nedostatku hodnotných proteinů

je energie čerpána z aminokyselin proteinových zásob. Porucha vzniká rychle,

během několika dnů či týdnů. Denně může být spotřebováno až 300g svalstva.

Postihuje nemocné v kritických stavech, po rozsáhlých chirurgických výko-

nech, s popáleninami, s akutní pankreatitidou“36.

Proces hojení ran je také ohrožen, když tělu pacienta chybí vitamíny,

stopové prvky, minerální látky, které jsou nutné pro správné biochemické po-

chody v organismu. ,,Vitamíny fungují v procesu hojení ran jako koenzymy pro

nejrůznější biochemické reakce, přičemž klíčovou pozici má obzvláště vitamín

C. Bez vitamínu C se syntetizuje pouze méněcenný kolagen, který je do oblasti

rány produkován pouze v malém množství. Protože tvorba stabilního kolagenu

souvisí s kvalitou vývoje kapilár, jsou vlásečnice při nedostatku vitamínu C

zvýšeně fragilní. Další důležitou součástí procesu hojení je vitamín A, který je

nepostradatelný pro syntézu glykoproteinů a proteoglykanů. Nedostatek vita-

mínu A proto vede ke zpomalení syntézy kolagenu a ke snížení jeho stability,

k opoždění epitelizace a k výskytu těžkých infekcí“37.

Minerální látky jsou také velmi důležité pro dobré hojení ran. Za

zmínku stojí železo a měď, jež napomáhají k tvorbě kolagenu, a zinek podpo-

ruje syntézu proteinů, proliferaci fibroblastů a epidermálních buněk.

4.1.2 Stáří pacienta

Dle Germanna: ,,Poznatky z klinického výzkumu připouštějí závěr, že

fyziologické stárnutí zpomaluje procesy hojení rány redukcí buněčných aktivit,

což může mít za následek zhoršení výsledné kvality hojení. Vlastní poruchy

36

VRZALOVÁ, 2009, s. 15 37

GERMANN, 2002, s. 39-40

31

procesu hojení rány většinou souvisejí s polymorbiditou pacientů, se špatným

stavem imunity, s nedostatečnou výživou atd.“38.

4.1.3 Stav imunity

Důležitou roli při hojení ran hraje stav imunitního systému jedince, tedy

obranyschopnost jeho organismu. Při imunodeficiencích dochází

k prodloužení doby hojení, k infekcím rány nebo k nedoléčení defektu. Poru-

chy imunity mohou nastat po velkých a rozsáhlých operačních výkonech, po

infekcích různého původu (parazitární, bakteriální, virové), po popáleninách

apod.

4.1.4 Tkáňová hypoxie

Kyslík je pro lidský organismus životně důležitý. Bez něho by nebyl ži-

vot. Kyslík je transportován krevním a cévním systémem do tkání člověka. Při

poruše těchto systémů dojde k tkáňové hypoxii. ,,Tkáňová hypoxie má kom-

plexní negativní vliv na hojení. Snížení kyslíku vede k poruše hojení v důsledku

narušení syntézy kolagenu (porucha síťování kolagenních vláken – porucha

hydroxylace prolinu a lysinu). Dalším důsledkem je predispozice k bakteriální

infekci, ke které dochází v důsledku poškození baktericidních reakcí makrofá-

gů a granulocytů“ 39.

4.1.5 Primární onemocnění

Na hojení ran má zpomalující až zastavující efekt i základní onemocně-

ní pacienta. Mezi tyto zpomalující nemoci patří: onemocnění imunitního sys-

tému (nádorová onemocnění, infekce), onemocnění vazivové tkáně (revmatic-

ké choroby), cévní onemocnění (ischemická choroba dolních končetin), nemo-

ci látkové výměny (diabetes mellitus).

38

GERMANN, 2002, s. 38 39

STRYJA, 2008, s. 25

32

4.1.5 Psychosociální aspekty

Léčení, především chronických ran, potřebuje mnoho času. Léčba je

zdlouhavá, ale i ekonomicky náročná. Tento aspekt se může odrazit v psychice

pacienta. Mnoho nemocných psychicky nezvládne dlouhotrvající léčbu rány

a propadne psychickým problémům. Silnou roli v léčbě ran hraje ukázněnost

pacienta, který dbá doporučení lékařů. Velkým problémem jsou také návykové

látky. Negativně ovlivňuje proces hojení např. abusus alkoholu, nikotinu či

drog.

4.2 Zevní faktory ovlivňující hojení ran

Zevní faktory mají jednu výhodu oproti vnitřním – jsou lépe definova-

telné, ale hlavně jsou již dnes ovlivnitelné. To znamená, že je můžeme při po-

tížích s hojením odstranit nebo alespoň zmírnit dávkování např. u farmakote-

rapie.

4.2.1 Farmakoterapie

I podávaná farmaka můžou negativně ovlivnit léčbu rány. Mezi lékové

skupiny ovlivňující hojení ran patří cytostatika, imunosupresiva, antikoagu-

lancia, antiflogistika, kolchicin.

4.2.2 Infekce

Podle Stryji: ,,Běžnou příčinou zpomaleného hojení je infekce rány.

Každá chronická rána je dříve nebo později kontaminována bakteriemi

z okolního prostředí. To, zdali vznikne manifestní ranná infekce, záleží na vi-

rulenci mikroorganismu, vnímavosti organismu pacienta, bakteriální zátěži

a agresivitě bakteriálních toxinů. Hranicí mezi běžnou bakteriální kolonizací a

kritickou kolonizací spodiny rány je 105 mikroorganismů na 1g nebo 1cm2

tkáně. Důsledkem ranné infekce je prodloužení, respektive stagnace hojení

v zánětlivé fázi, flegmóna měkkých tkání v okolí, zvýšená koncentrace bakteri-

33

álních proteáz a zvýšené hladiny protizánětlivých cytokinů na spodině rány.

Infekční ranné komplikace se mohou projevovat abcesy, píštělemi, prodlouže-

ným hojením rány i vznikem sepse“40.

4.2.3 Stav rány

Jak rána vypadá, je důležitým prvkem v léčbě. Je nutné při prvním kon-

taktu s ranou, při odebrání anamnézy a nastavení optimální léčby, posuzovat

i vzhled rány. Na ráně si všímáme rozsahu poškození - jak je rána veliká, hlu-

boká, zda zasahuje hlouběji do okolních struktur jako, jsou fascie, svaly, šla-

chy atd. Dále posuzujeme i okraje rány. Jsou-li hladké, nepravidelné,

s podminováním či choboty. Je nutné zjistit stav spodiny rány a určit podíl

nekrotické tkáně, povahu nekróz, krusty, povlaky, infekci či cizí tělesa v ráně.

Stryja ve své publikaci Repetorium hojení ran o nekróze píše: ,,Nekróza je

devitalizovaná tkáň na spodině rány výrazně zpomalující hojení. Je růstovým

médiem pro bakterie a zdrojem endotoxínů, které inhibují migraci fibroblastů

a keratinocytů v ráně. Nekróza je také zdrojem zápachu, zvyšuje rannou se-

kreci, blokuje hojení mechanicky, působí jako cizí těleso ponechané v ráně“ 41.

Dalším faktorem, na který se soustřeďujeme při popisu rány, je povaha exsu-

dace (hemoragická, hemoragicko-serózní, purulentní sekrece). Musíme zjistit

i lokalizaci rány, zda je v dobře či špatně prokrvené oblasti. V poslední řadě se

zabýváme i stářím rány - zda se jedná o akutní ránu nebo o ránu staršího data

či chronickou.

4.2.4 Ošetřování rány

Zevním faktorem, který lze ovlivnit, patří kvalitní ošetření rány a nasta-

vení jednotlivých vhodných terapeutických opatření. Správný léčebný postup

je založen na spolupráci mnoha lékařských odvětví. Obor léčby ran je proto

interdisciplinární. Podílejí se na něj např. chirurgové při ošetřování akutních 40

STRYJA, 2008, s. 27 41

STRYJA, 2008, s. 27

34

traumat, ale i kvalifikované zdravotní sestry při komplexních kauzálních tera-

piích. I Stryja se zmiňuje o velké úloze zdravotních sester při léčbě ran a na-

stavení vhodných prostředků pro správné zhojení. ,,Poškození spodiny rány

může dojít i nevhodně zvolenými prostředky lokálně používaných antiseptik,

antibiotik a chemických látek při chemickém débridementu, či vysychání spo-

diny rány při aplikaci nevhodného krytí“42.

42

STRYJA, 2008, s. 28

35

5 FÁZOVÉ OŠETŘOVÁNÍ RAN

Jak jsem se již zmiňovala v předchozí kapitole, hojení ran probíhá ve

třech fázích. Je proto nutné znát patofyziologické mechanismy probíhající

v ráně, aby bylo možno nastavit správnou koncepci léčení. U chronické rány je

proces ztížen řadou systémových, ale i lokálních faktorů, které zabraňují kva-

litnímu zhojení rány. Abychom předešli zdlouhavému ošetřování a hojení, je

v každé fázi doporučen systém zásad.

5.1 Ošetřování ran ve fázi zánětlivé/exsudativní

Cílem ošetřování rány v této fázi je co nejefektivněji a rychle vyčistit

spodinu defektu. Tato fáze je zdlouhavá a vyžaduje mnoho trpělivosti.

K sanaci rány se používá tzv. débridement. ,,Porucha trofiky, která má za ná-

sledek vznik vředu, podporuje chronicitu rány a do značné míry brání

v činnosti samočisticím mechanismům. Cestu ven z tohoto bludného kruhu mů-

že zajistit kompresivní terapie, která je nezbytná pro zlepšení hemodynamiky,

a dále cílená léčebná opatření vedoucí k vyčištění rány,“43 uvádí o této fázi

Gericke.

,,Chirurgický débridement je léčebný postup, jehož pomocí je možné nejrych-

leji a nejdůkladněji z rány odstranit vše, co blokuje proces hojení: již devitali-

zovanou a nekrotickou tkáň, jejíž přítomnost udržuje zánětlivý proces a před-

stavuje infekční fokus. Débridement je indikován u rozsáhlých vředů s pevně

lpějícími nekrózami a povlaky a jeho provedení je nezbytné u pokročilé celuli-

tidy a sepse. Chirurugický débridement je zákrok, který provádí lékař,

a v závislosti na stavu rány rozhoduje o tom, jestli bude nefrektomie provede-

na jednorázově operačním výkonem v celkové anestezii nebo bude prováděna

každodenním débridementem menšího rozsahu za použití skalpelu, ostré lžičky

43

GERICKE, 2002, s. 32

36

a nůžek. U klinicky manifestních komplikacích je indikován jednorázový zá-

krok, aby byla co nejrychleji odstraněna živná půda pro infekci“44.

,, Gottrup z University Center of Wound Healing v dánském Odense

definuje débridement jako odstranění cizího materiálu a nekrotických nebo

kontaminovaných tkání z traumatické nebo infikované léze. Cílem débridemen-

tu je odhalit zdravou tkáň na spodině rány a podpořit hojení. Z uvedené defi-

nice vyplývá, že pojem débridement má daleko širší význam nežli samotná

nefrektomie (odstranění mrtvé tkáně,)“ 45 dle Styji. I když jsou metody débri-

dementu známy už z dob Hippokrata, až v minulém století došlo k renesanci

této metody a rozšíření používaných metod.

V dnešní době se débridement dělí na čtyři kategorie: mechanický, au-

tolytický, chemický a enzymatický.

Mechanický débridement: ,, K čištění ran se používá již dlouhou dobu.

Mechanické odstranění nekróz se velmi dobře kombinuje s krytím, které pod-

poruje autolytický débridement. Používá se na rány s rozsáhlými nekrotickými

okrsky“46.

Autolytický débridement: ,, Je nejčastěji prováděný postup čištění ran

při používání vlhké terapie. Autolýza je závislá na vlhkém prostředí (rehydra-

tuje nekrotickou tkáň), na působení tělu vlastních enzymů (MMP – metalopro-

teináz) a fagocytóze (zprostředkované leukocyty). Dochází k postupnému

změknutí a rozpuštění odumřelé tkáně. Postup je indikován na neinfikované

rány u pacientů, kteří netolerují jiné, agresivnější formy débridementu“47.

Chemický débridement: ,,Využívá k odbourávání nekróz chemických slouče-

nin. Patří mezi ně například kyselina benzoová, kyselina salicylová nebo

chlornany. Tyto látky rozkládají mrtvé tkáně při nízkém pH, mohou způsobit

maceraci a podráždění kůže v okolí vředu. Velmi závažné důsledky má toxické

působení na granulační tkáň a toxické působení na organismus po resorpci

účinné látky rannou plochou. U čistých, neinfikovaných ran s nekrózou se 44

GERMANN, 2002, s. 70 45

STRYJA, 2008, s. 48 46

STRYJA, 2008, s. 50 47

STRYJA, 2008, s. 52

37

chemický débridement nepoužívá. Můžeme se s ním ještě setkat při débride-

mentu nekrotických popálených ploch“48.

Enzymatický débridement: ,, Využívá k čištění ran zvnějšku dodané en-

zymy, které rozkládají bílkoviny odumřelých tkání u popálenin a nekrotických

ran. Je indikován k odstranění eschary a rozsáhlejších nekróz u pacientů, kteří

netolerují jiné (agresivnější) metody débridementu, nebo v případech, kdy

okolí kožního vředu špatně reaguje na použité okluzivní a adhezivní krytí“49.

5.2 Ošetřování ran ve fázi proliferační

Cílem ošetřování rány ve fázi proliferační neboli granulační je vytvoření

vlhkého prostředí pro urychlené dělení a pohyb buněk a dále pak ochrana před

jakoukoliv traumatizací rány za předpokladu, že je spodina rány čistá. Aby-

chom udrželi ránu ve vlhkém stavu, je nutné defekt velmi dobře zvlhčovat

pomocí vhodných obvazů. Tímto způsobem docílíme v ráně růst granulací

a vyplnění defektu na úroveň okolní kůže. Vyplnění defektu granulační tkání

je nezbytných předpokladem pro následnou fázi epitelizace. Kdyby nebyla

rána zvlhčována, došlo by k odumírání buněk vysycháním. ,, Stav granulační

tkáně je důležitým indikátorem kvality reparačního procesu. Granulační tkáň

přitom může být označena jako ,,přechodná orgánová jednotka,“ která nanej-

výš citlivě reaguje na exogenní vlivy a rušivé faktory, a proto by měla být ošet-

řována co nejšetrněji. Živě červené zdravé granulace již není třeba dále čistit,

vyplachovat a není nutné aplikace extern na podporu granulace, ale k další

podpoře růstu stačí vytvoření a udržování vlhkého prostředí pomocí vhodných

hydroaktivních krytí na rány. Pokud rána vyschne, dochází odumíráním buněk

k opětovné ztrátě tkáně. Granulační tkáň musí být navíc chráněna před trau-

matizací při výměně obvazu, kdy dochází k poškození granulační tkáně, která

je v důsledku přítomnosti sekretu bohatého na bílkoviny a vysokého počtu nej-

jemnějších vlásečnic náchylná ke slepení s obvazem“50. Při léčbě ran všeo-

48

STRYJA, 2008, s. 54 49

STRYJA, 2008, s. 54 50

ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 34

38

becně se mohou vyskytnout komplikace v podobě ekzémů či alergií v okolí

rány. Jedná se převážně o mikrobiální ekzém nebo plísně. Kontaktní alergie

může být na obvazový materiál nebo aplikovaná léčiva. ,,Jeho léčba se řídí

zásadami léčby ekzémů: akutní, mokvající ekzém se ošetřuje obkladovými roz-

toky s adstringentními, antiseptickými a antiflogistickými účinky, nesmíme

však kůži přesušit. Při léčbě subakutní nebo chronické formy ekzému používá-

me diferentní nedráždivá externa ve formě mastí nebo past, vyvarujeme se

však dlouhodobé aplikace kortikosteroidních extern, která mohou při déletrva-

jící léčbě způsobit atrofii kůže“51.

5.3 Ošetřování ran ve fázi diferenciace a přestavby

V této fázi, nazvané také jako epitelizační, vlhké prostředí podporuje

a urychluje epitelizaci a uzavírá defekt jizvou. I zde se pokračuje v zajištění

vlhkého prostředí a atraumatizaci rány obvazy na nově vytvořené granulační

tkáni. ,,Vytvořená granulační tkáň nabízí buňkám epitelu vlhkou skluznou plo-

chu a je nezbytným předpokladem pro mitózu a migraci buněk epitelu. Úkolem

krytí používaných v epitelizační fázi je i nadále udržování vlhkého prostředí

v ráně. U vředů s dobrou hojivou tendencí se objevuje nově vytvořený epitel

na okrajích rány nebo vychází z ostrůvků na spodině rány“52. I zde, v této fázi

hojení ran se vyskytují komplikace, které zpomalí nebo vůbec zastaví proces

hojení. ,,Pokud se na povrchu vředu vytvoří matná, suchá krusta, dojde

k přerušení procesu hojení a pod krustou může dojít k pomnožení mikrobů

s fétorem a tvorbou povlaků a fibrinových náletů nebo k odumření tkáně, což

zjistíme až po snesení krusty. Teprve po odstranění krusty i nekrotické tkáně

a po očištění spodiny vředu můžeme hodnotit ránu stran dalšího vývoje a lé-

čebného postupu. Přednostně se ale snažíme vytvoření krusty zabránit, např.

používáním prostředků vlhkého hojení“53. Další komplikací může být přeepi-

51

GERICKE, 2006, s. 39 52

ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36 53

ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36

39

telizování defektu, které vede ke zpomalení procesu hojení. ,,U chronických,

mnoho let trvajících ulcerací může dojít k vytvoření navalitých okrajů přeepi-

telizováním a vchlípením okrajů dovnitř, kdy další epitelizace nemůže z takto

změněných okrajů vycházet a rána se nehojí. Většinou je nutné provést oživení

okrajů rány skalpelem nebo ostrými nůžkami“54. Posledním krokem

k úplnému zhojení rány je její uzavření a pokrytí jizvou. I tento proces se ne-

musí dokonale zdařit a vznikají komplikace. ,,Všechny chronické rány se vy-

značují špatnou tendencí ke spontánní epitelizaci. Pokud je spodina rány čistá

se zdravou granulační tkání bez povlaků a výrazné sekrece, můžeme zvážit

i plasticko-chirurgický postup s možností uzavření rány transplantací kožního

štěpu (Mesh-graft) nebo Reverdinovou plastikou. Při použití Reverdinovy

plastiky jsou na zgranulovanou plochu přeneseny epidermální lalůčky, získané

z jiné části těla (nejčastěji stehna) nemocného. Z uchycených částí epidermis

se vytvoří ostrůvky, ze kterých potom pokračuje proces epitelizace. Další mož-

ností je také transplantace autologně získaných a in vitro vypěstovaných kera-

tinocytů. Kultury keranocytů jsou izolovány z kousku kůže pacienta, kdy po

odběru je speciálním ošetřením zbavena kůže tuku a spodní vrstvy dermis, dal-

ším postupem je oddělena epidermis od dermis a je získána suspenze kerano-

cytů, které jsou dále upraveny a kultivovány v růstovém médiu s řadou přísad.

V konečné fázi je po odsátí média vyrostlý epitel navrstven na gázu nebo ko-

lagenní kryt, přiložen na ránu a zafixován. Předností této metody je možnost

rychlé epitelizace, kdy při malém odběru kůže lze pokrýt velkou plochu. No-

vinkou jsou i bioinženýrsky připravená krytí nové generace, kdy jde o živou

tkáň plně ekvivalentní lidské kůži vlastnostmi, strukturou i funkcí. Keratinocyty

a fibroblasty, které jsou zde uloženy ve dvou vrstvách, pocházejí

z neonatálních tkání s velmi nízkou alogenicitou. V některých případech může

být úspěšná také lokální aplikace růstových faktorů, zejména PDWHF (Plate-

let Derived Wound Healing Formula), který se získává z a-granulí trombocy-

tů“ 55.

54

ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36 55

ŠVESTKOVÁ, 2002, s. 36-37

40

6 TERAPEUTICKÁ KRYTÍ RAN

Přípravků pro druhů terapeutického krytí ran je nepřeberné množství,

které navíc se neustále zvětšuje. Ve své diplomové práci jsem se přidržela

rozdělení, které uvádí Stryja ve své publikaci ,,Repetitorium hojení ran“.

6.1 Gázová krytí

,,Terapeutická skupina krytí: tradiční krytí rány

Složení: kompresy tkané z bavlněných vláken

Indikace: primární krytí rány, slabě a středně erudující sekundárně se hojící

rány, rozpadlé rány s podminovanými okraji

Produkty: Sterilux, Steriko“56

6.2 Neadherentní savá krytí

,,Terapeutická skupina krytí: nízce adherentní absorpční krytí na rány

Složení: absorpční jádro krytí v obalu z neadherentního materiálu

Indikace: ošetřování čistých, lehce až středně erudujících povrchních ran

Produkty: Melolin, Release“57

6.3 Neadherentní antiseptická krytí

,,Terapeutická skupina krytí: neadherentní krytí s doplňky

Složení: jod-povidon, stříbro, chlorhexidin, krytí s obsahem medu

Indikace: prevence vzniku infekce, profylaktické ošetření invazivních vstupů,

terapie lokální infekce na akutních i chronických ranách

Produkty: Inadine, Atrauman Ag“58

56

STRYJA, 2008, s. 134 57

STRYJA, 2008, s. 135 58

STRYJA, 2008, s. 136

41

6.4 Impregnovaná gázová krytí

,,Terapeutická skupina krytí: krytí rány

Složení: kompresy tkané z bavlněných vláken s obsahem dalších účinných lá-

tek

Indikace: erudující rány, podminované a infikované kožní vředy, ochrana rány

a jejího prostředí

Produkty: gáza v kombinaci s Hyiodinem, Betadinem“59

6.5 Hydroaktivní krytí

,,Terapeutická skupina krytí: hydroaktivní krytí na rány se superabsorpčním

jádrem

Složení: absorpční polštářek s polyakrylátovým jádrem s Ringerovým rozto-

kem

Indikace: udržení vlhkého prostředí v ráně, podpora granulace, autolytický

débridement, sanace hlubokých i povrchových ran

Produkty: TenderWet“60

Gericke a Švestková o přípravku TenderWet uvádějí: ,,TenderWet je

polštářek na rány, složený z více vrstev, který má v centrální části svého savé-

ho a vyplachovacího tělesa superabsorbující polyakrylát. Tento superabsor-

bent bez obsahu aktivní látky se před použitím aktivuje odpovídajícím množ-

stvím Ringerova roztoku, který je pak po dobu několika hodin průběžně uvol-

ňován do rány. Permanentním přísunem Ringerova roztoku se aktivně změkču-

jí a rozpouštění nekrózy“61.

59

STRYJA, 2008, s. 137 60

STRYJA, 2008, s. 138 61

GERICKE, 2006, s.42

42

6.6 Absorpční krytí se savým jádrem

,,Terapeutická skupina krytí: vysokoabsorpční krytí na rány

Složení: jádro obsahuje superabsorpční polymery, obal hypoalergenní poly-

propylen

Indikace: prevence a terapie macerace rány a okolí, podpora vlhkého prostře-

dí v ráně, autolytický débridement, sekundární krytí na rány

Produkty: Sorbit Sachet S“62

6.7 Absorbční hydroaktivní krytí

,,Terapeutická skupina krytí: polyuretanové krytí se superabsorpční složkou

Základní charakteristika: adhezivní pěnové krytí s polyakrylátovým superab-

sorbentem nebo polyuretanové krytí s vrstvou vláken Hyddrofiber a vrstvou

kontaktního adherentního hydrokoloidu

Indikace: nízce až středně exsudující neinfikované rány, terapie a prevence

macerace okolí rány

Produkty: Cutinova Hydro, Versiva XS“63

6.8 Transparentní filmová krytí

,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní krytí

Složení: průhledný selektivně propustný polyuretanový film a akrylátové hy-

poalergenní lepidlo.

Indikace: povrchní rány bez sekrece nebo s minimální sekrecí, v kombinaci

s hydrogely autolytický débridement suché nekrotické rány, ochrana okolí rá-

ny před macerací a kontaminací zvenčí, ochrana cévního vstupu před konta-

minací včetně jeho fixace, pooperační krytí, ochrana kůže v rizikových oblas-

tech před působením vlhkosti

Produkty: Tegaderm, Flexigrid“64

62

STRYJA, 2008, s. 140 63

STRYJA, 2008, s. 141 64

STRYJA, 2008, s. 143-144

43

6.9 Tenké hydrokoloidy

,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní hydrokoloidní krytí

Složení: semipermeabilní polyuretanový film s tenkou vrstvou hydrokoloidu

Indikace: slabě exsudující rány a povrchní granulující kožní vředy, profylak-

tické použití k prevenci poranění kůže, rány bez zjevných známek infekce

s nízkou až střední sekrecí, ochrana okolí vředů před poškozením

Produkty: Granuflex extra thin, Hydrocoll thin tenké hydrokoloidní krytí“65

6.10 Hydrokoloidy (standartní tloušťky)

,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní krytí

Složení: tenká polyuretanová pěna a semipermeabilní film, disperze želatiny,

pektinu a karboxymethylcelulózy, polymerů a pojiv

Indikace: granulující rány bez zjevných známek infekce s nízkou až střední

sekrecí, autolytický débridement včetně suchých eschar

Produkty: Granuflex, Comfeel, Suprasorh H“66

6.11 Polyakrylátová krytí

,,Terapeutická skupina krytí: okluzivní krytí

Složení: semipermeabilní transparentní film Tegaderm po obou stranách čiré-

ho akrylátového polymerního jádra, neobsahuje vodu

Indikace: primárně i sekundárně se hojící rány a kožní vředy se střední sekre-

cí, neinfikovaná povrchní nekrotická rána

Produkty: Tegaderm absorbent clear acrylic dressing“ 67

65

STRYJA, 2008, s. 145 66

STRYJA, 2008, s. 146-147 67

STRYJA, 2008, s. 148

44

6.12 Hydrokoloidy v gelu a pastě

,,Terapeutická skupina krytí: hydrokoloidy

Složení: hydrokoloidy, algináty a enzymy

Indikace: granulující rány s kavitami, podminovanými okraji a hrbolatou spo-

dinou bez zjevných známek infekce, s nízkou až střední sekrecí

Produkty: Granuglex pasta, Flamigel, Comfeel zásyp na rány“68

6.13 Hydrofiber

,,Terapeutická skupina krytí: hydrokoloidy/Hydrofiber

Složení: vlákno Hydrofiber bez stříbra nebo s obsahem stříbrných iontů

Indikace: středně až silně exsudující rány, prevence i terapie macerace spodi-

ny rány a okolí, terapie kontaminovaného kožního vředu, středně exsudující

rány se známkami kritické kolonizace nebo lokální infekcí

Produkty: Aquacel, Aquacel Ag“69

6.14 Hydrogelová krytí

,,Terapeutická skupina krytí: semiokluzivní krytí nebo gely do kavit

Složení:obsahují hydrofilní polymery s vysokým obsahem vody (algináty, pek-

tiny) a doplňky NaCl, med aj.

Indikace:slabě až středně secernující rány, autolytický débridement, výplň

do kavit a hlubokých vředů, podpora granulace a epitelizace, udržování vlh-

kého prostředí

Produkty: Granugel hydrokoloidní gel, Hypergel, Nu-gel hydrogel

s alginátem“70

68

STRYJA, 2008, s. 150 69

STRYJA, 2008, s. 151-152 70

STRYJA, 2008, s. 153-154

45

6.15 Prostředky s kyselinou hyaluronovou

,,Terapeutická skupina krytí: neadhezivní gelové prostředky s obsahem kyseli-

ny hyaluronové

Složení:Hyiodine – komplex hyaluronát sodný-jod-jodid draselný, voda

Indikace:krytí, débridement a hydratace plošných i hlubokých kožních vředů,

podpora granulace a epitelizace, udržování vlhkého prostředí

Produkty: Hyiodine“71

6.16 Neadherentní mřížky na rány

,,Terapeutická skupina krytí: neadherentní kontaktní mřížky

Složení: kontaktní traumatická mřížka s obsahem silikonu, vazelíny, parafínu

Indikace:středně až mírně exsudující rány ve stádiu granulace a epitelizace,

ochrana granulační tkáně před poraněním při výměně krytí, krytí kožních

transplantátů, popálenin, odběrových ploch apod.

Produkty: Lomatuell H, Atrauman, Grassolind“72

6.17 Neadherentní pěnová krytí

,,Terapeutická skupina krytí: pěnová krytí na rány

Složení: vnější semipermeabilní vrstva, vnitřní vrstvu tvoří vysoce absorpční

jádro z polyuretanové pěny

Indikace: neinfikované, mírně, středně až silně exsudující rány ve fázi granu-

lace a epitelizace, exkoriace, dekubity, ulcus cruris, odběrové plochy, popále-

niny, terapie a ochrana spodiny a okolí rány před macerací, rány s potřebou

redukovat množství granulační tkáně

Produkty: Tielle, Comfeel Biatain, PermaFoam, Suprasorb P“73

71

STRYJA, 2008, s. 155 72

STRYJA, 2008, s. 158 73

STRYJA, 2008, s. 159-160

46

6.18 Polyuretanové pěny se silikonem

,,Terapeutická skupina krytí: pěnová krytí

Složení: vnější semipermeabilní polyuretanová membrána, vnitřní vrstvu tvoří

vysoce absorpční jádro s polyuretanové pěny, kontaktní polyuretanová pěna

pokrytá silikonem

Indikace: neinfikované, mírně, středně až silně exsudující rány ve fázi granu-

lace a epitelizace, exkoriace, dekubity, ulcus cruris, odběrové plochy, popále-

niny, terapie a ochrana spodiny a okolí rány před macerací, rány s potřebou

redukovat množství granulační tkáně

Produkty: Mepilex, Mepilex Ag, Mepilex Border“74

6.19 Polyuretanové pěny s doplňky

,,Terapeutická skupina krytí: pěnová krytí na rány

Složení: vnější semipermeabilní vrstva, vnitřní vrstva krytí - vysoce absorpční

jádro, ke zlepšení některých vlastností obsahují pěnová krytí další doplňující

látky

Indikace: středně až silně exsudující rány ve fázi granulace a epitelizace, infi-

kované kožní vředy

Produkty: Biatain Ibu, Askina Calgitrol, Versiva“75

6.20 Filmová krytí ve spreji

,,Terapeutická skupina krytí: ochranná filmová krytí

Složení: na vzduchu polymerizující průhledný selektivně propustný film

Indikace: čisté, suché chirurgické rány a sutury, povrchní oděrky, terapie

a ochrana okolí chronické rány před macerací, kontaminací, ošetření drob-

ných poranění na problematických místech těla

Produkty: OpSite Spray, Cavilon“76

74

STRYJA, 2008, s. 161 75

STRYJA, 2008, s. 162-163 76

STRYJA, 2008, s. 164

47

6.21 Algináty

,,Terapeutická skupina krytí: absorpční krytí odvozená z mořských řas

Složení: vysoce absorpční alginátová vlákna z hnědých mořských řas, sodné

a vápenaté soli kyseliny alginové v různém poměru

Indikace: primární krytí na povrchní i hluboké rány se střední až silnou sekre-

cí, včetně ran infikovaných s podminovanými okraji, autolytický débridement,

nevhodné na suché rány a rány pokryté suchou nekrózou

Produkty: Kaltostat, Suprasorb A, SeaSorb“77

6.22 Algináty s doplňky

,,Terapeutická skupina krytí: algináty, antiseptická krytí

Složení: liší se podle konkrétního produktu

Indikace: povrchní i hluboké infikované rány se střední až silnou sekrecí, ne-

vhodné na suché rány

Produkty: Silver Cel, Askina Calgitrol Ag“78

6.23 Krytí s obsahem kolagenu

,, Terapeutická skupina krytí: bioaktivní krytí. Složení : kolagen, mukopolysa-

charidy, pomocné látky

Indikace: neinfikované stagnující rány ve stádiu granulace a epitelizace, slabě

až středně secenujícíí

Produkty: Catrix prášek, Fibracol plus, Promogran“79

77

STRYJA, 2008, s. 165 78

STRYJA, 2008, s. 166 79

STRYJA, 2008, s. 167

48

6.24 Krytí s obsahem chitosanu

,,Terapeutická skupina krytí: bioaktivní krytí na rány na bázi chitosanu

Složení: chitosan + vepřová želatina, základní stavební látkou je glukosamin.

Indikace: silně secernující rány s hojením per secundam, včetně ran se znám-

kami kritické kolonizace, případné infekce

Produkty : Chitoskin“80

6.25 Krytí na hypertrofické jizvy

,,Terapeutická skupina krytí: neadhezivní silikonová krytí

Složení: podle výrobku – polopropustný polyuretanový film spojený

s viskózními netkanými vlákny nebo s gelovým polštářkem ze silikonu, která

jsou na vnitřní straně pokryta vrstvou silikonu

Indikace: dočasné použití v prevenci a léčbě hypertrofických jizev a keloidů.

Produkty: Cica-Care, Mepiform“81

6.26 Krytí do kavit

,,Terapeutická skupina krytí: hydrofiber, algináty, hydrokoloidy – pasty, poly-

uretanová pěnová krytí, polyuretanové pěnové lorety, krytí se stříbrem, ko-

lagen pulvis

Složení: různé podle účinných látek a terapeutické skupiny

Indikace: krytí do kavit, drenáž hlubokých vředů s podminovanými okraji, pro

infikované kavity preferujeme častější převazy a krytí s dostatečným antimik-

robiálním potenciálem

Produkty: Allevyn Cavity, SilverCel, Suprasorb C krytí, Granuflex pasta“82

80

STRYJA, 2008, s. 168 81

STRYJA, 2008, s. 169 82

STRYJA, 2008, s. 170

49

6.27 Bioaktivní krytí

,,Terapeutická skupina krytí: krytí upravující prostředí na spodině rány

Složení: kolagen, regenerovaná oxidovaná celulóza, stříbro, PHI-5 ionogeny

Indikace: stagnující kožní vředy, granulující rány se střední a mírnou sekrecí,

rány s nedostatečnou epitelizací

Produkty: Promogran, DerMax, Regranex“83

6.28 Antiseptická krytí se stříbrem

,,Terapeutická skupina krytí: antiseptická krytí na rány

Složení: stříbro vázané na různé nosiče

Indikace: kriticky kolonizovaná a infikovaná rána – lokální ranná infekce, sys-

témová infekce. K zajištění vlhkého prostředí pro hojení vředu a dostatečného

antimikrobiálního účinku lze použít krytí se stříbrem i u kriticky kolonizované

rány

Produkty: Acticoat, Acticoat absorbent, Actisorb plus, Aquacel Ag, Askina

calgitrol Ag, Atrauman Ag, Biatain Ag, SilverCel“84

6.29 Krytí s aktivním uhlím

,,Terapeutická skupina krytí: antiseptická krytí s doplňky

Složení: aktivní uhlíková tkanina, textilie s absorpční funkcí

Indikace: čištění zapáchajících secernujících, nekrotických, nádorových, kon-

taminovaných i infikovaných ran a píštělí

Produkty: Carbonet, CarboFlex, Askina Carbosorb“85

83

STRYJA, 2008, s. 171-172 84

STRYJA, 2008, s. 173-174 85

STRYJA, 2008, s. 180

50

6.30 Krytí s aktivním uhlím a stříbrem

,,Terapeutická skupina krytí: antiseptická krytí s doplňky

Složení: aktivní uhlí impregnované kovovým stříbrem, kontaktem s exsudátem

dochází k ionizaci Ag, ionty stříbra se neuvolňují do okolí, jsou navázány

na tkaninu uvnitř krycího materiálu

Indikace: kontaminované a infikované zapáchající rány s dostatečnou rannou

sekrecí, tumorózní kožní vředy s rozpadem, infikované dekubity

Produkty: Actisorb, Actisorb 220“86

86

STRYJA, 2008, s. 181

51

5 VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

5.1 Cíle výzkumu

Cílem výzkumné části diplomové práce bylo porovnání vybraných

parametrů hojení ran v ústavní a domácí péči při použití dvou přípravků na

bázi jodu, starší Betadiny a novějšího přípravku Hyiodine. Přípravky byly

vybrány proto, že oba obsahují jako desinfekční látku jód a liší se použitím

dalších látek, zejména kyseliny hyaluronové, kterou obsahuje novější

přípravek Hyiodine. Porovnání vlivu ústavní a domácí péče na hojení ran bylo

zvoleno proto, aby bylo možné ohodnotit vliv ústavního prostředí, ve kterém

lze očekávat pozitivní efekt na hojení rány, spočívající v profesionálním

přístupu odborníků. Data byla sbírána a následně zpracována z několika

pohledů. Jednak se porovnávala efektivita a rychlost léčby za použití jednot-

livých přípravků ve dvou různých prostředcích a dále se hodnotila nákladovost

léčby jednotlivými přípravky v různých prostředích. Součástí sondy byl

i orientační průzkum pomocí jedné otázky, jak respondenti psychicky zvládají

své onemocnění a léčbu ve dvou různých prostředích.

5.2 Stanovení předpokladů

1. hypotéza: Předpokládám, že ústavní léčba chronické rány je efektivnější

a rychlejší, neboť rány jsou pravidelně ošetřovány odborně způsobilým per-

sonálem.

2. hypotéza: Předpokládám, že při léčbě přípravkem Hyiodine dochází

k rychlejšímu zhojení rány, protože je to nový lék, který využívá pozitivních

vlastností kyseliny hyalurunové na hojení.

3. hypotéza: Předpokládám, že respondenti léčící se v domácím prostředí

za pomocí domácí péče jsou méně zatěžováni stresem z prostředí i z vlastního

onemocnění než respondenti hospitalizovaní v ústavní léčbě.

4. hypotéza : Předpokládám, že léčba přípravkem Hyiodine, který obsahuje

výrazně dražší substance, bude nákladnější než léčba Betadinem.

52

5.3 Objekt výzkumu

Objektem výzkumu této diplomové práce jsou jedinci s nehojícími se

defekty neboli chronickými ránami. Orientuji se na dospělé jedince, převážně

seniorského věku. Dle statistik nejvíce jedinců trpících na chronické defekty je

právě v tomto věkovém období. Celkový počet respondentů je 550, z toho 288

v ústavné péči a 262 v domácí péči. Respondenti v ústavní péči jsou klienty

sociálních ústavů z Domu klidného stáří Glossus v Luži a Domova pro seniory

Anička ve Vamberku. Respondenti v domácí péči jsou klienty Domácí péče

Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. Personál Domácí péče pečuje

o svou klientelu v přirozeném prostředí rodiny. Pro lepší přehled a zpracování

dat jsem rozdělila respondenty na léčené v ústavních zařízeních a v domácím

prostředí. Pro posouzení efektivnosti jednotlivé léčby jsou respondenti také

rozděleni podle léčebného přípravku, který byl použit k léčbě – na skupinu

léčenou Hyiodinem a Betadinou. Z celkového počtu 550 respondentů je Hyi-

odine léčeno 170 a Betadine 180 klientů. Další informace o složení zkou-

maného vzorku z pohledu věku, pohlaví, místa aplikace přípravku a diagnóze

jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Tabulka č. 1 - věk respondentů léčených přípravkem Hyiodine v ústavní péči při dělení na muže a ženy

Věk respondenta Ženy Muži 55 – 59 1 0 60 – 64 1 0 65 – 69 3 1 70 – 74 19 13 75 – 79 33 7 80 – 84 30 8 85 – 89 31 1 90 – 94 3 4 95 - 100 3 0

53

Tabulka č. 2 - typ rány u mužů léčených přípravkem Hyiodine v ústavní péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický de-fekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 0 0 0 0

65 – 69 1 0 0 0

70 – 74 8 1 1 3

75 – 79 4 1 0 2

80 – 84 5 2 0 0

85 – 89 2 0 0 0

90 – 94 1 2 0 1

95 - 100 0 0 0 0

Tabulka č. 3 - typ rány u žen léčených přípravkem Hyiodine v ústavní péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 1 0 0 0

60 – 64 1 0 0 0

65 – 69 1 2 0 0

70 – 74 15 3 2 0

75 – 79 16 9 6 2

80 – 84 14 8 4 4

85 – 89 18 2 4 6

90 – 94 3 0 0 0

95 - 100 2 1 0 0

54

Tabulka č. 4 - věk respondentů léčených přípravkem Hyiodine v domácí péči při dělení na muže a ženy

Věk respondenta Ženy Muži

55 – 59 0 0

60 – 64 2 0

65 – 69 5 2

70 – 74 26 15

75 – 79 15 7

80 – 84 12 10

85 – 89 9 2

90 – 94 5 2

95 - 100 0 0

Tabulka č. 5 - typ rány u mužů léčených přípravkem Hyiodine v domácí péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 0 0 0 0

65 – 69 2 0 0 0

70 – 74 7 5 1 2

75 – 79 4 2 0 1

80 – 84 6 2 1 1

85 – 89 1 1 0 0

90 – 94 1 1 0 0

95 - 100 0 0 0 0

55

Tabulka č. 6 - typ rány u žen léčených přípravkem Hyiodine v domácí péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 1 0 1 0

65 – 69 0 2 3 0

70 – 74 10 2 9 5

75 – 79 3 4 5 3

80 – 84 5 0 5 2

85 – 89 4 0 3 2

90 – 94 1 1 3 0

95 - 100 0 0 0 0

Tabulka č. 7 - věk respondentů léčených přípravkem Betadine v ústavní péči při dělení na muže a ženy

Věk respondenta Ženy Muži

55 – 59 0 0

60 – 64 0 1

65 – 69 3 2

70 – 74 20 6

75 – 79 17 9

80 – 84 20 14

85 – 89 23 3

90 – 94 5 3

95 - 100 4 0

56

Tabulka č. 8 - typ rány u mužů léčených přípravkem Betadine v ústavní péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 1 0 0 0

65 – 69 2 0 0 0

70 – 74 4 0 1 1

75 – 79 3 1 2 2

80 – 84 8 4 2 0

85 – 89 1 1 0 2

90 – 94 2 0 1 0

95 - 100 0 0 0 0

Tabulka č. 9 - typ rány u žen léčených přípravkem Betadine v ústavní péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 0 0 0 0

65 – 69 1 0 2 0

70 – 74 8 4 4 4

75 – 79 6 6 2 3

80 – 84 9 7 1 3

85 – 89 12 3 5 3

90 – 94 2 0 2 1

95 - 100 3 0 1 0

57

Tabulka č. 10 - věk respondentů léčených přípravkem Betadine v domácí péči při dělení na muže a ženy

Věk respondenta Ženy Muži

55 – 59 0 0

60 – 64 0 0

65 – 69 11 7

70 – 74 19 21

75 – 79 31 10

80 – 84 28 5

85 – 89 11 2

90 – 94 4 0

95 - 100 1 0

Tabulka č. 11 - typ rány u mužů léčených přípravkem Betadine v domácí péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 0 0 0 0

65 – 69 3 3 0 1

70 – 74 11 7 2 1

75 – 79 4 2 2 2

80 – 84 3 0 1 1

85 – 89 1 1 0 0

90 – 94 0 0 0 0

95 - 100 0 0 0 0

58

Tabulka č. 12 - typ rány u žen léčených přípravkem Betadine v domácí péči při dělení podle věku

Věk respondenta Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

55 – 59 0 0 0 0

60 – 64 0 0 0 0

65 – 69 6 2 1 2

70 – 74 6 6 7 0

75 – 79 12 2 11 6

80 – 84 6 5 12 5

85 – 89 4 1 5 1

90 – 94 1 1 2 0

95 - 100 0 0 1 0

Tabulka č. 13 - přehled diagnóz podle aplikovaného léčiva a místa aplikace

Léčivo – místo aplikace Proleženina Diabetický defekt

Bércový vřed Rozpadlá rána

Hyiodine – ústavní péče 92 31 17 18

Hyiodine – domácí péče 45 20 31 16

Betadine – ústavní péče 62 26 23 19

Betadine – domácí péče 57 30 44 19

Celkem 256 107 115 72

59

Tabulka č. 14 - souhrnné počty respondentů v dělení podle aplikovaného přípravku a místa aplikace

Věk respondenta Hyiodine – ústavní péče

Hyiodine – domácí péče

Betadine – ústavní péče

Betadine – domácí péče

55 – 59 1 0 0 0

60 – 64 1 2 1 0

65 – 69 4 7 5 18

70 – 74 32 41 26 40

75 – 79 40 22 26 41

80 – 84 38 22 34 33

85 – 89 32 11 26 13

90 – 94 7 7 8 4

95 - 100 3 0 4 1

5.4 Informace o místě sběru dat

Ve své diplomové práci se zabývám problematikou léčby chronických

ran u seniorů. Tento problém je velmi aktuální a každý den se s ním setkávám

ve své profesi. Velmi ovlivňuje život našich klientů, a proto jsem se rozhodla

tomuto problému věnovat důkladněji. Výzkum byl prováděn v regionu Vam-

bersko, Rychnovsko, Královéhradecko a Lužsko. Pro účely výzkumu byl

vytvořen tým odborníků – zdravotních sester, které byly proškoleny

v kvalitním ošetřování ran a sběru dat. Koordinátorem péče a sběru dat byla

autorka této diplomové práce. Sběr dat probíhal delší časový úsek, než byla

doba potřebná na vytvoření této diplomové práce.

V případě města Vamberka se jedná o menší město v podhůří Orlických hor

bez vlastní nemocnice či jiného léčebného zařízení. Zde bylo hlavním centrem

sběru dat zařízení Domov pro seniory Anička. Luže je malé městečko na

Vysočině, kde sběr dat probíhal v Domově klidného stáří Glossus. Město Luže

60

nemá žádné zdravotnické zařízení. V sociálních zařízeních byla odborná péče

a sběr dat zajištěn zdravotními sestrami. Rychnov nad Kněžnou je bývalé

okresní město v podhůří Orlických hor, která má vlastní okresní nemocnici.

Zde proběhl sběr dat v domácí péči stejně jako v Hradci Králové. V případě

domácí péče byly převazy ran prováděny laiky - v převážné většině rodinnými

příslušníky, kteří byli edukováni a kontrolováni zdravotními sestrami z týmu.

Minimálně jednou týdně byl převaz rány proveden odborníkem – zdravotní

sestrou, která také ránu zkontrolovala a zaznamenala potřebné údaje pro

výzkum. Data byla sbírána pomocí zdravotních sester, které prošly

proškolením v problematice chronických ran. Data byla sbírána pomocí do-

tazníku, který je uveden v příloze. Dotazníky vyplňoval zdravotnický personál

na základě informací od svých klientů a dále byly zpracovány do následujících

tabulek, které byly vyhodnoceny autorem.

5.5 Strategie výzkumu

Vzorek respondentů byl vybrán nenáhodně – technikou snowballu. Jed-

nalo o klienty sociálních ústavů nebo domácí péče. Jelikož tato diplomová

práce zkoumá specifickou oblast – chronické rány, byla tato technika naba-

lování vzorku nejvhodnějším postupem sběru dat. Pro účely výzkumu byl

vytvořen tým odborníků – zdravotních sester, které byly proškoleny

v kvalitním ošetřování ran a sběru dat. Koordinátorem péče a sběru dat byla

autorka této diplomové práce. Sběr dat probíhal delší časový úsek, než byla

doba potřebná na vypracování této diplomové práce. Jednalo se o data, která

sebrala autorka diplomové práce ještě před zadáním diplomové práce v době,

kdy se na ní aktivně připravovala.

61

5.6 Technika sběru dat

Data byla sbírána za pomocí dotazníku, který je uveden v příloze této

diplomové práce. Dotazník byl zvolen z důvodů standardizace získaných in-

formací a lepší možnosti jejich finálního zpracování a dále vyšší validit a spo-

lehlivosti zkoumaných dat. Dotazník obsahuje celkem 10 položek, z toho jed-

na položka, typ rány, se prakticky nevyplňovala, protože ve všech případech

jednalo o ránu chronickou. Dotazník zkoumal věk a pohlaví respondentů.

Protože je otázkou, zda by tyto parametry mohly hrát roli v procesu hojení ran,

byly do dotazníku zařazeny. Dalším bodem dotazníku je léčebný preparát,

který byl použit. Respondent zvolil druh přípravku, který k léčbě použil - zda

Betadine, nebo Hyiodine. Popis rány je další otázkou k zodpovězení. Výzkum

se zaměřuje na čtyři typy chronických defektů, a to na dekubity (proleženiny),

diabetické defekty, bércové vředy a rozpadlé chronické rány. Jedná se o rány,

které se nejčastěji vyskytují v domovech pro seniory i v terapii prováděné

Domácí péčí. V tomto případě a u dvou následujících dotazů byly předem de-

finovány určité kategorie odpovědí. Takovýto přístup má jak své výhody, tak

své nevýhody. Výhodou kategorizace je snadnější zpracování dat jedno-

duchými statistickými metodami a dostatečné množství respondentů

v jednotlivých kategoriích (z pohledu statistiky), nevýhodou je skutečnost, že

se ztrácí informace, které by při dostatečné velikosti souboru umožnily

přesnější analýzu dat. Rány byly rozděleny do tří kategorií - na rány do

10 cm, do 20 cm a nad 20 cm šířky. Rány byly měřeny v nejširším možném

bodě. Sedmým bodem dotazníku je volba, v jakém zařízení probíhala léčba

- zda v ústavní, nebo domácí péči. Respondent pouze zaškrtl dané zařízení.

Spotřeba materiálu je rozdělena do 4 kategorií: a) 1-3 lahvičky/tuby preparátu

na zhojení defektu, b) 3-5 lahviček či tub preparátu, c) 5-10 lahviček či tub,

d) spotřeba nad 10 lahviček či tub při léčbě defektu. Respondent měl za úkol

zaškrtnou jednu z možností. Devátou otázkou dotazníku je doba léčení. Doba

léčení byla rozdělena do 5 období na - a) 15-30 dnů léčení, b) 30-45 dnů

léčení, c) 45-60 dnů léčení, d) 60-90 dnů léčení, e) nad 90 dnů léčení. Respon-

dent měl za úkol označit jednu z možností. Poslední položkou v dotazníku by-

62

la otázka na pociťovaný stres. Byla zaměřena na subjektivní prožívání stresu

léčeným klientem.

5.7 Výsledky a interpretace

Z tabulek popisujících soubor respondentů uvedených v části Objekt

výzkumu lze vyvodit zajímavé závěry, které jsou uvedeny v části Diskuse.

Soubor dat, který se na základě dotazníků podařilo shromáždit, je obsáhlý

a víceméně unikátní v českém písemnictví zabývajícím se hojení ran. Vzhle-

dem právě k rozsáhlosti souboru klientů na jedné straně a na straně druhé

počtu jednotlivých případů v jednotlivých kategoriích a možnosti jejich statis-

tického hodnocení jsem se soustředila pouze na dvě nejčastěji se vyskytující

rány, a to proleženiny a bércové vředy. V další části proto uvedu výsledky

analýzy souboru klientů trpících proleženinami a bércovými vředy, a to

z pohledu rychlosti hojení ran a spotřeby materiálu při léčení respondentů

přípravkem Hyiodine a Betadine v ústavní i domácí péči. Podle tohoto dělení

jsou i uspořádány jednotlivé podkapitoly této diplomové práce.

HYIODINE – ústavní péče

Tabulka č. 15 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 70-74 A-2,B-5,C-1,D-0,E-0 75-79 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 A-0,B-1,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-2,B-1,C-0,D-0,E-0 A-1,B-1,C-1,D-0,E-0 85-89 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 90-94 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

63

Tabulka č. 16 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 72 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 60-64 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 65-69 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 70-74 A-2,B-4,C-5,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-3,B-4,C-3,D-0,E-0 A-0,B-0,C-3,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-0,B-4,C-5,D-0,E-0 A-0,B-1,C-1,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 85-89 A-1,B-7,C-2,D-0,E-0 A-0,B-0,C-3,D-1,E-2 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 90-94 A-1,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 95-100 A-1,B-0,C-1,D-0,E-0 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 17 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-1,C-0,D-0 70-74 A-7,B-1,C-0,D-0 75-79 A-1,B-0,C-0,D-0 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-3,B-0,C-0,D-0 A-1,B-2,C-0,D-0 85-89 A-1,B-0,C-0,D-0 A-0,B-1,C-0,D-0 90-94 A-1,B-0,C-0,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 18 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 72 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 A-0,B-1,C-0,D-0 60-64 A-1,B-0,C-0,D-0 65-69 A-1,B-0,C-0,D-0 70-74 A-6,B-5,C-0,D-0 A-0,B-2,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-7,B-3,C-0,D-0 A-0,B-4,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-5,B-4,C-0,D-0 A-0,B-3,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 85-89 A-8,B-2,C-0,D-0 A-0,B-4,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 90-94 A-1,B-1,C-0,D-0 A-0,B-1,C-0,D-0 95-100 A-2,B-0,C-0,D-0 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

64

Tabulka č. 19 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 1 klient)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 75-79 80-84 85-89 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: = nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 20 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 16 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 60-64 65-69 70-74 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-2,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-2 80-84 A-0,B-0,C-2,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 85-89 A-0,B-1,C-1,D-2,E-0 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka = nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 21 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 1 klient)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-1,B-0,C-0,D-0 75-79 80-84 85-89 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

65

Tabulka č. 22 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 16 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 55-59 60-64 65-69 70-74 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-1,D-2 80-84 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 85-89 A-0,B-3,C-1,D-0 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

HYIODINE – domácí péče

Tabulka č. 23 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 70-74 A-1,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-1,E-1 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 80-84 A-3,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 90-94 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 24 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 24 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 65-69 70-74 A-2,B-1,C-4,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 75-79 A-1,B-0,C-2,D-0,E-0 80-84 A-1,B-0,C-2,D-0,E-0 A-0,B-1,C-0,D-1,E-0 85-89 A-0,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: = nejsou žádná data (klienti)

66

Tabulka č. 25 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-1,B-3,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0 90-94 A-0,B-1,C-0,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 26 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 24 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-0,C-0,D-1 65-69 70-74 A-2,B-1,C-4,D-0 A-0,B-1,C-0,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-2,C-1,D-0 80-84 A-1,B-2,C-0,D-0 A-0,B-1,C-1,D-0 85-89 A-0,B-1,C-1,D-0 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-0,B-0,C-1,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 27 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 2 klienti)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 75-79 80-84 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

67

Tabulka č. 28 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 29 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 65-69 A-0,B-2,C-0,D-0,E-0 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 70-74 A-0,B-3,C-0,D-0,E-0 A-0,B-1,C-0,D-1,E-3 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 A-0,B-1,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 A-2,B-0,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 A-1,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 29 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 2 klienti)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 80-84 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 30 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 29 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-1,B-0,C-0,D-0 65-69 A-0,B-2,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 70-74 A-0,B-3,C-0,D-0 A-0,B-1,C-1,D-3 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-1,B-1,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-1,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-2,B-0,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-1,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

68

BETADINE – ústavní péče

Tabulka č. 31 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 65-69 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 70-74 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 A-0,B-0,C-0,D-2,E-0 80-84 A-2,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-1 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 90-94 A-0,B-0,C-0,D-2,E-0 95-100

Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 32 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 41 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 70-74 A-0,B-1,C-2,D-2,E-0 A-0,B-1,C-1,D-1,E-0 75-79 A-1,B-0,C-3,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-1,B-2,C-3,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 85-89 A-0,B-4,C-3,D-3,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 A-1,B-1,C-0,D-0,E-0 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 33 -spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 21 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 A-0,B-1,C-0,D-0 65-69 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 A-0,B-0,C-2,D-0 80-84 A-0,B-2,C-2,D-1 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 90-94 A-0,B-0,C-1,D-1 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

69

Tabulka č. 34 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 41 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-1 70-74 A-0,B-0,C-2,D-3 A-0,B-1,C-2,D-0 75-79 A-0,B-1,C-3,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-0,B-3,C-2,D-1 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-0,B-4,C-3,D-3 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-0,B-2,C-0,D-0 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 35 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 6 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-1,B-0,C-0,D-0,E-0 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 85-89 90-94 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 36 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 17 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 A-0,B-0,C-0,D-1,E-2 90-94 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

70

Tabulka č. 37 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 6 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-1,C-0,D-0 75-79 A-0,B-1,C-0,D-0 A-0,B-0,C-1,D-0 80-84 A-0,B-0,C-1,D-1 85-89 90-94 A-0,B-1,C-0,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 38 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 16 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-0,D-1 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-0,B-0,C-0,D-2 A-0,B-0,C-0,D-3 90-94 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 95-100 A-0,B-0,C-0,D-1 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

BETADINE – domácí péče

Tabulka č. 39 - doba hojení proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-4,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 75-79 A-1,B-3,C-0,D-0,E-0 80-84 A-0,B-1,C-1,D-1,E-0 85-89 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

71

Tabulka č. 40 - doba hojení proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 35 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-2,D-2,E-0 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 70-74 A-1,B-1,C-0,D-2,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 75-79 A-1,B-1,C-4,D-1,E-0 A-0,B-0,C-2,D-1,E-2 80-84 A-2,B-0,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-1,C-2,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 89-90 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 41 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 22 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 70-74 A-0,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-4,D-2 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-0,B-2,C-2,D-0 80-84 A-0,B-1,C-2,D-0 85-89 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 42 - spotřeba materiálu při léčbě proleženin u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 35 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-3,D-1 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 70-74 A-1,B-0,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-1,B-1,C-4,D-1 A-0,B-0,C-3,D-2 80-84 A-0,B-2,C-2,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-1 90-94 A-0,B-0,C-1,D-0 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

72

Tabulka č. 43 - doba hojení bércových vředů u mužů v závislosti na veli-kosti rány při dělení podle věku (celkem 5klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-0,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-1 80-84 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 85-89 90-94 95-100 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 44 - doba hojení bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 39 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 70-74 A-0,B-1,C-1,D-1,E-0 A-0,B-0,C-2,D-0,E-0 A-0,B-0,C-0,D-1,E-1 75-79 A-2,B-1,C-2,D-3,E-0 A-0,B-0,C-0,D-3,E-0 80-84 A-0,B-2,C-3,D-0,E-1 A-0,B-0,C-0,D-3,E-1 A-0,B-0,C-1,D-0,E-1 85-89 A-0,B-1,C-0,D-0,E-0 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 A-0,B-0,C-0,D-0,E-2 90-94 A-0,B-0,C-1,D-1,E-0 95-100 A-0,B-0,C-1,D-0,E-0 Doba hojení : A = 15-30 dní; B = 30-45 dní; C = 45-60 dní; D = 60-90 dní; E = nad 90 dní. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Tabulka č. 45 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u mužů v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 5 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 65-69 70-74 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 75-79 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-0,D-1 80-84 A-0,B-0,C-1,D-0 85-89 90-94 95-100 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

73

Tabulka č. 46 - spotřeba materiálu při léčbě bércových vředů u žen v závislosti na velikosti rány při dělení podle věku (celkem 39 klientů)

Věk Rána do 10 cm Rána do 20 cm Rána nad 20 cm 60-64 65-69 A-0,B-0,C-1,D-0 70-74 A-0,B-1,C-1,D-1 A-0,B-0,C-2,D-0 A-0,B-0,C-0,D-2 75-79 A-0,B-3,C-2,D-3 A-0,B-0,C-0,D-3 80-84 A-0,B-1,C-4,D-1 A-0,B-0,C-2,D-2 A-0,B-0,C-0,D-2 85-89 A-0,B-0,C-1,D-0 A-0,B-0,C-1,D-1 A-0,B-0,C-0,D-2 90-94 A-0,B-0,C-1,D-1 95-100 A-0,B-0,C-1,D-0 Spotřeba materiálu: A = 1-3 lahviček; B = 3-5 lahviček; C = 5-10 lahviček; D – 10 a více lahviček. Nevyplněná políčka: nejsou žádná data (klienti)

Získané informace byly dále statisticky zpracovány. Pro zpracování sta-

tistické analýzy takového souboru dat je třeba mít značné znalosti statistiky

a vlastnit či mít přístup k odpovídajícímu softwarovému vybavení. Vzhledem

k tomu, že mám základní znalosti statistiky a odpovídající software nev-

lastním, zajistil vedoucí práce statistické zpracování dat odborníkem na statis-

tiku Ing. Jiřím Raškou, Ph.D. z firmy IREL, s.r.o. Zpráva ze zpracování celého

souboru je uvedena v příloze, závěry potom v části Diskuse této diplomové

práce. V příloze jsou rovněž uvedeny dvě ukázkové kazuistiky včetně fotodo-

kumentace, jak byly pořizovány během léčení. Takto podrobně byly kazuis-

tiky zpracovány pouze pro typické rány.

Ve své diplomové práce jsem se rovněž zabývala vlivem stresu respondenta na

rychlost léčení rány. Důvodem mého zájmu byly informace, které jsem získala

při rozhovorech s respondenty. Uváděli, že podle místa léčby i v závislosti na

použitém přípravku pociťují určitou míru stresu. Vzhledem k tomu, že by stres

mohl hrát určitou roli v rychlosti hojení rány, rozhodla jsem se prozkoumat,

zda místo hojení nebo použitý přípravek ovlivňují vnímání stresu klientem.

Výsledky dotazování jsem shrnula v následujících tabulkách.

74

Tabulka č. 47 - vnímání stresu klienty v ústavní péči při léčení přípravkem Hyiodine

rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm

vnímají stres 15 22 18

bez stresu 73 28 2

celkem 88 50 20

Tabulka č. 48 - vnímání stresu klienty v domácí péči při léčení přípravkem Hyiodine

rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm

vnímají stres 12 18 5

bez stresu 53 19 5

celkem 65 37 10

Tabulka č. 49 – vnímání stresu klienty v ústavní péči při léčení přípravkem Betadine

rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm

stres 15 20 13

bez stresu 56 22 2

celkem 71 44 15

Tabulka č. 50 - vnímání stresu klienty v domácí péči při léčení přípravkem Betadine

rána do 10 cm rána do 20 cm rána nad 20 cm

stres 13 21 18

bez stresu 63 35 0

celkem 76 56 18

75

5.8 Diskuse

Při své práci se denně setkávám s lidmi, kteří jsou v pokročilém věku

a jejich stav je navíc komplikován různými chorobami. Jedním z nejčastějších

onemocnění jsou chronické rány, které znesnadňují normální prožívání života,

v mnoha případech ho dokonce výrazně omezují. Má-li vést ošetřování chro-

nických ran k cíli, tedy ke stavu, kdy rána sice perzistuje, ale v podobě, která

klienta výrazně neomezuje nebo se dokonce na kratší či delší dobu zahojí,

vyžaduje odbornou péči. Té se uvedené skupině klientů – seniorů dostává jed-

nak v ústavní podobě, jednak v domácnostech, kam docházejí specialisté

ošetřující tyto rány, přičemž zároveň vzdělávají osazenstvo domácnosti

v zacházení s ranami. Cílem obou dvou přístupů je zhojit nebo co nejvíce

omezit chronickou ránu. Je samozřejmé, že ve specializovaných zařízeních,

jako jsou domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, léčebny pro

dlouhodobě nemocné apod. by se klientům mělo dostat kvalitní profesionální

péče, která by měla zároveň být nákladově přijatelnější, protože ošetřující per-

sonál by měl být dostatečně znalý a proškolený v porovnání s domácí péčí.

Snahou mé diplomové práce je proto přispět k tomuto tématu a pokusit se

nalézt odpověď na následující otázky (do podoby hypotéz jsou zformulovány

v části Stanovení předpokladů):

1. Ústavní léčba by měla být efektivnější a rychlejší, neboť chronické rány

jsou pravidelně ošetřovány odborně způsobilým personálem. Projeví se

tato skutečnost ve zvýšené rychlosti hojení a snížení nákladů (spotřeby

balení jednotlivých prostředků) na léčbu?

2. Přípravek Hyiodine je novější než přípravek Betadine, neboť využívá

kyselinu hyaluronovou, která by měla mít příznivý vliv na rychlost ho-

jení. Dochází skutečně při použití Hyiodinu k rychlejšímu zhojení rány

než v případě Betadiny?

76

3. Přípravek Hyiodine obsahuje výrazně dražší substance než přípravkem

Betadine. Bude ve výsledku léčba pomocí přípravku Hyiodine dražší než

léčba Betadinou?

4. Z vlastní praxe vím, že většina seniorů se přechodu z domácího prostředí

do ústavního velmi obává, trpí přitom větší či menší stresovou zátěží. Je

správný předpoklad, že respondenti léčení v domácím prostředí za po-

mocí domácí péče nepociťují tolik stres v porovnání s respondenty hospi-

talizovanými v ústavním zařízení. Aplikaci jednotlivých přípravků může

klient zcela subjektivně vnímat jak pozitivně, tak negativně (štípání,

pálení, napětí apod.). Ovlivňuje druh aplikovaného přípravku stresovou

zátěž klienta?

V této části diplomové práce se pokusím nalézt odpovědi na výše post-

ulované otázky, přičemž vycházet budu z údajů uvedených ve výsledkové

části této diplomové práce. Předtím bych si chtěla všimnout zajímavých in-

formací, které lze vytěžit z popisu zkoumaného souboru.

V části Objekt výzkumu byly poměrně podrobně popsány charakteristiky

souboru klientů, který je v rámci diplomové práce hodnocen. Z tabulek popi-

sujících soubor respondentů lze vyvodit zajímavé závěry:

a) v souboru respondentů výrazně převyšují ženy, a to ve všech katego-

riích při dělení podle aplikovaného léčiva a místa aplikace, jak je vidět

z tabulek 1 – 12. To je podle mých zkušeností zcela obecný trend

v domovech pro seniory i v klientele domácí péče a v tomto případě to

svědčí i o skutečnosti, že se jednalo o výběr, který nebyl ovlivňován

žádným předpokladem, vylučujícím kritériem apod.

77

b) ukazuje se rovněž, že maximální počet žen v celém souboru

respondentů byl ve věkové skupině 75 – 79 let, na rozdíl od mužů, kde

to byla skupina 70 - 74 let. Obdobně je to s věkovými skupinami, které

jsou nejvíce zastoupeny v souboru. U žen jsou to věkové skupiny

75 – 89 let, u mužů 70 – 84 let. Tento fakt souvisí s obecně známými

demografickými daty ukazujícími, že ženy se dožívají vyššího věku,

který se postupně prodlužuje, a to i u mužů.

c) ze získaných údajů je možné vyvodit i další závěr. Do ústavní péče se

dostávají čím dál tím starší ročníky většinou i s komplikovanějšími

ránami, které je obtížnější zhojit. Tendence chronické rány k úplnému

nebo dlouhodobému zhojení se výrazně snižuje s věkem a s dobou, po

kterou není rána zhojena nebo výrazně utlumena. Toto zejména platí

u bércového vředu, který je hlavním představitelem dlouhodobě nezho-

jených ran, s kterými přicházejí klienti do ústavní péče. Proto se

u starších ročníků při jejich přechodu z domácí péče do ústavní

setkáváme s tím, že chronické rány jsou delší dobu nezhojeny. A navíc

i s tím, že klienti mnohdy na svůj stav rezignují, rány jsou víceméně to-

lerovány, brány jako nutné zlo doprovázející stáří. S tím se musí orga-

nizace péče o seniory umět vyrovnat. Vyžaduje to, aby personál

v ústavech byl nejenom dobře vyškolen po stránce hojení ran, nýbrž

také k tomu, aby dokázal zvolit vhodný přístup k přesvědčení klientů,

že se se stavem, ve kterém se nachází, dá něco dělat, že stav není

konečný. Musí umět klienty ,,přeladit“ do pozice spolupracujícího, ne

rezignovaného klienta. Pokud se to nepodaří, bude se zhoršovat výhled

na zhojení rány.

d) jak bylo konstatováno v předcházejícím bodě, do ústavní péče se uchy-

lují lidé s vyšším věkem, které je velmi obtížné nebo nemožné

ošetřovat v rodině. Důvodem není vlastní rána, pokud senior nějakou

má, důvodem je většinou stav částečné nebo trvalé imobility nebo ztrá-

ty schopnosti postarat se o sebe a z toho plynoucí neúnosná zátěž členů

78

rodiny či příbuzných v péči o seniora. S imobilitou přichází i další vel-

mi nepříjemná rána, a to proleženina. Je obecně přijímanou skutečností,

a je to vidět i z tabulky č. 13, že se v ústavní péči frekvence jejího

výskytu zvyšuje. Plyne to i z našich dat, porovnáme-li počty klientů

léčených na proleženinu v ústavní a v domácí péči. V případě léčby

Hyiodinem je poměr 2,04 ve prospěch ústavní péče. V případě součtu

klientů léčených Hyiodinem a Betadinou je tento poměr „jenom“ 1,51

(je to dáno pravděpodobně substitucí nákladnějšího Hyiodinu méně

nákladným Betadinem v domácí péči. Zcela opačný poměr je

u bércových vředů, kdy v případě léčbou Hyiodinem je poměr 0,55

v neprospěch ústavní péče. V případě součtu klientů léčených Hyiodi-

nem a Betadinou je tento poměr prakticky stejný, a to 0,53. Laická

veřejnost tuto skutečnost mnohdy přičítá nižší úrovni péče o klienta

v ústavních zařízeních. Z vlastní zkušenosti vím, že v převažující

většině ústavních zařízení tomu tak není, péče je adekvátní, navíc

mnohdy podpořená i specializovaným vybavením, které v domácí péči

není k dispozici. Podle mne je hlavním důvodem zvýšené frekvence

výskytu proleženin právě věk a stav pacientů, kteří se k nám do ústavů

dostávají. Bohužel musím konstatovat, že v nemocnicích je tomu jinak.

Tam kvalita péče o imobilizované pacienty není dostatečná a ti se mám

po hospitalizaci mnohdy vracejí se značnými proleženinami, s kterými

se musíme vypořádat.

V úvodu této části diplomové práce jsem si položila otázku, zda je ústavní

péče efektivnější a rychlejší než domácí péče. Výsledky statistického hod-

nocení říkají, že v případě léčby Hyiodinem je parametr místa péče pro dobu

hojení rány nevýznamný. Jinak je tomu v případě efektivity léčby z pohledu

spotřeby materiálu. Ukazuje se, že v případě Hyiodinu je spotřeba materiálu

ovlivňována místem aplikace, méně materiálu je spotřebováváno v ústavní

péči. V případě Betadiny místo aplikace nemá vliv na dobu hojení ani na

79

spotřebu materiálu. Tyto výsledky lze asi nejlépe interpretovat tak, že úroveň

edukace jak v případě ústavního personálu, tak v případě personálu

provádějícího domácí péči je na srovnatelné úrovni, to znamená, že obě skupi-

ny se chovají zcela profesionálně. Zajímavé je, že úroveň péče nesnižuje

skutečnost, že mnohdy si převazy dělají sami klienti, to znamená laici. Proto

bych nabídla následující vysvětlení: zaměstnanci domácí péče klienty skutečně

školí a ti u vidiny možných dalších komplikací se snaží přednesená pravidla

v rámci svých schopností dodržovat. Z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak

opravdu je, více postižení klienti si více váží zbytku svého zdraví a snaží se

více udělat pro jeho zachování. Určitě mezi nimi existuje skupina, která rezig-

novala na péči o svoje zdraví. Myslím však, že je malá, a tudíž se ve statis-

tickém zkoumání neprojeví. V případě Hyiodinu existuje nález, že při ošetření

klienta v ústavní péči je spotřebováváno méně léčivé látky v porovnání

s domácí, což svědčí o profesionalitě personálu na straně jedné a na straně

druhé tlaku majitelů na efektivní provoz takových zařízení.

Další otázkou formulovanou výše jsem chtěla zjistit, zda novější

přípravek Hyiodine urychluje hojení ran v porovnání se starší Betadinou.

Srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro rány velikosti do

10 a do 20 cm je patrný výrazný rozdíl v trvání doby hojení ve prospěch

přípravku Hyodine, ale pouze pro mužské klienty. Tento nález platí pro ženy

pouze u nejmenších ran. Statistickou analýzou nebyl zjištěn signifikantní vliv

typu přípravku na dobu hojení. Výsledek statistické analýzy je v rozporu s tím,

co jsme pozorovali při ošetřování klientů. Ukazovalo se, že Hyiodine hojí rány

významně rychleji. K vysvětlení rozdílu v rychlosti hojení ran pod vlivem

Hyiodinu a Betadiny nalezených statistickým vyhodnocením (prakticky žádný

vliv) a empirickým zjištěním, že Hyiodine urychluje hojení ran, je dobré

všimnout si toho, že pro rány kratší, u obou pohlaví rány do 10 cm délky

(u mužů i do 20 cm délky), platí, že Hyiodine hojí rychleji než Betadina. Bude

totiž platit, že čím kratší je doba hojení, tím menší je možnost negativně ov-

livnit hojení vnějším okolím. Navíc chyba, ve stanovení okamžiku zahojení je

80

výrazně menší než v případě menší rány, tedy rány hojící se rychleji než

v případě dlouho se nehojících ran. Na rozdíl od ing. Rašky se domnívám

(a osobní empirické zkušenosti to potvrzují), že Hyiodine je schopen urychlit

hojení ran. Nedovolím si říci, že všech ran, ale určitě těch menších. Zajímavý

je nález, že Hyiodine urychluje hojení ran, avšak významnější je tento efekt

u mužů a opět pouze v případě kratších ran. Pokud vím, nikdy taková

skutečnost v českém ani zahraničním (o Hyiodinu se v zahraničních časo-

pisech prakticky nepíše) písemnictví nebyla popsána, a tudíž ani nebyla

vysvětlena. Předpokládám tedy, že navrhnu firmě vyrábějící Hyiodine, aby se

touto skutečností blíže zabývala a v případě potvrzení tohoto efektu z nálezu

vyvodila možné závěry důležité pro vývoj dalších terapeutických aplikací

Hyiodine.

Další otázkou formulovanou výše jsem chtěla zjistit, zda novější, avšak

dražší přípravek Hyiodine nutně povede k tomu, že léčba tímto

přípravkem bude dražší v porovnání s léčbou starším přípravkem Beta-

dine. V takovém ekonomickém porovnání se odráží nejenom cena za jedno

balení Hyiodinu (852,50Kč), která je výrazně vyšší než cena Betadiny

(76,20Kč), nýbrž také efektivita obou přípravků z pohledu rychlosti hojení

a jejich spotřeby. Na základě výsledků statistické analýzy lze konstatovat, že

prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro rány

velikosti do 10 i do 20 cm je patrný výrazný rozdíl ve spotřebě materiálu ve

prospěch přípravku Hyiodine, a to pro mužské i ženské klienty, na rozdíl od

rychlosti hojení ran. Toto neplatí pro ránu větší než 20 cm, kde byl naopak

pozorován mírný rozdíl ve prospěch Betadine (pro mužské pacienty).

I v tomto případě se setkáváme se skutečností, že Hyiodine je velmi účinný

a také z pohledu spotřebovaných balení úspornější v případě menších nebo

středních ran. Vezmeme-li však v potaz cenu za balení, nevyváží zvýšená

efektivita Hyiodinu celkové materiálové náklady, které je nutné na zahojení

rány věnovat. To znamená, že léčba Hyiodinem není levnější než léčba Beta-

dinou.

81

Poslední otázkou, na kterou jsem se snažila nalézt odpověď při analýze

získaných dat, je otázka stresu. Podle získaných poznatků lze říct, že respon-

denti, které trpěli menšími defekty, subjektivně nepociťovali stres nebo jen

v minimální míře. To platí jak pro preparát Betadine, tak i u Hyiodine. Oproti

klientům, kteří měli defekty do 20 cm, je poměr v obou srovnávaných katego-

riích stejný. Vyrovnaný poměr je mezi pociťovaných stresem a léčby bez stre-

su u přípravku Hyiodine i Betadine jak v ústavní, tak i domácí péči. Rozdíl

v hodnotách zjištění nastává u rozsáhlých postižení nad 20 cm, kdy je

překvapující výsledek při léčbě Hyiodine v domácím prostředí. Polovina

respondentů pociťovala stres, a druhá polovina ne. V ostatních sledovaných

kategoriích při defektech nad 20 cm převažuje stres při léčbě ústavní i domácí.

82

ZÁVĚR

Po komplexním zpracování dat mi tato diplomová práce odpověděla na

zadané otázky, které jsem si zvolila. Mnoho jich ale také otevřela k dalšímu

zkoumání. Hlavním tématem této práce bylo posouzení dvou jodových pre-

parátu – Hyiodine a Betadine při k léčbě chronických ran u seniorů. Jelikož se

mi v praxi osvědčil preparát Betadine, chtěla jsem ho porovnat s přípravkem

Hyiodine hlavně z pohledu rychlosti léčby a samozřejmě také z pohledu efek-

tivity. Chtěla jsem si potvrdit svoji domněnku, že preparát Hyodine je

výhodnější při léčbě těžko hojících defektů. Z praxe vím, jak délka a efektiv-

nost působí na psychiku klientů seniorského věku. Proto jsem se také v této

práci zaměřila na zkoumání stresu u této specifické skupiny. Betadine je

osvědčený preparát, který je na trhu již delší dobu, ale nemá takové pozitivní

účinky na ránu, tedy i psychiku klientů, jako Hyiodine. Je sice preferovaným

preparátem pro svoji ekonomickou nenáročnost, ale při celkovém zhodnocení

není tak efektivní jako srovnávající přípravek Hyiodine. Hyiodine je přípravek

přicházející nyní na trh. Dle mých zkušeností je schopen zaléčit či úplně od-

stranit defekt trvající i několik let. A to velmi rychle a efektivně, bez

vedlejších efektů na okolní kůži či celý organismus, což mnoho respondentů

hodnotí velmi pozitivně a tento fakt se projevuje na jejich psychice, tedy

prožívání stresu.

První stanovená hypotéza této práce, že ústavní léčba je efektivnější než

léčba v domácím prostředí, se mi nepotvrdila. Svým výzkumem jsem došla

k závěru, že léčba v obou zařízeních je efektivní stejně. Velmi potěšující byl

fakt, že i laici umí adekvátně ošetřovat rány i většího rozměru v domácím

prostředí.

Druhou hypotézu, že přípravkem Hyiodine dochází k rychlejšímu zho-

jení defektu než s Betadine, bych chtěla dodat, že výzkum tento fakt ne-

potvrdil. Ale dle mých empirických zkušeností z praxe je léčba s Hyiodine

rychlejší.

83

Na druhou hypotézu plně navazuje třetí, která se zabývá zkoumáním

stresu u respondentů. Mým předpokladem bylo, že klienti méně pociťují stres

v domácím léčení. Výzkum mi ale ukázal, že i klienti v domácím prostředí

pociťují stres v takové míře jako respondenti léčící se v ústavech.

Ukázalo se rovněž, že léčba přípravkem Hyiodine je ekonomicky

náročnější, i když v některých případech zcela nezbytná.

Na závěr bych ještě chtěla dodat, že tento výzkum mi ukázal mnoho

nedostatků, které jsem odhalila až během výzkumu. Mám na mysli např.

nevhodně volené otázky v dotazníku, kdy jsem všechny rány sumarizovala

pouze do tří kategorií. Během výzkumu jsem došla k závěru, že tento fakt byl

nešťastný, protože jsem ovlivnila zpracování dat a jejich spolehlivost. Ale jak

jsem již uvedla výše, chtěla bych zjištěné poznatky uplatnit i v praxi, a proto

po zkušenostech z toho výzkumu se mi otevírají další nezodpovězené otázky

v léčbě chronických ran, na které by bylo vhodné odpovědět, protože rány jsou

velmi sužujícím faktorem, trápícím naše klienty.

84

LITERATURA

BUREŠ, I., ŠKUBOVÁ, J., WIĆAZOVÁ, E. Léčba rány. Pra-ha: Galén, 2006. ISBN 80-7262-413-X.

DICARA, V., VIDOVIČOVÁ, H. aj. Výkladový ošetřovatelský slovník. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-2240-5.

GERMANN, G., BRYCHTA, P., ŠVESTKOVÁ, S. aj. Kom-pendium ran a jejich ošetřování. 2. vydání. Veverská Bítýška: Hartmann-Rico, 2002. ISBN 3-929870-18-5.

GERICKE, A., ŠVESTKOVÁ, S. Fázové ošetřování chro-nických ran: ulcus cruris venosum. Veverská Bítýška: Hart-mann-Rico, 2006. ISBN 3-929870-47-9.

GERICKE, A., ŠVESTKOVÁ, S. Fázové ošetřování chro-nických ran: ulcus cruris venosum. 3.vydání. Veverská Bítýška: Hartmann-Rico, 2002. ISBN 3-929870-25-8.

HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. s. 568. ISBN 80-7178-303-X.

CHEN, W.Y.J., ROGERS, A. A., Recent insights into the cau-ses of chronic leg ulceration in venous diseases and implicati-ons on other types of chronic wounds, Wound Rep Reg, 2007, roč. 15, s. 434-449.

KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0179-0.

MARGULIS,A., CHAOUAT, M., BEN-BASSAT,H. aj. Com-parison of topical iodine and silver sulfadiazine as therapies against sulfur mustard burns in a pig model. Wound Rep Reg, 2007, roč. 15, s. 916-921

MIKULA, J., MÜLLEROVÁ, N. Prevence dekubitů. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2043-2.

85

PEJZNOCHOVÁ, I. Stručná příručka zdravotní sestry k péči o chronicky nemocné. Veverská Bítýška: Hartmann-Rico, 2003. ISBN 80-238-9971-6.

POKORNÝ, V. aj. Traumatologie. Praha: Triton, 2002. ISBN 80-7254-277-X.

SEIFERT, B., BENEŠ, V. Všeobecné praktické lékařství. Praha: Galén, 2005. ISBN 80-7262-369-9.

STRYJA, J. Repetorium hojení ran. Semily: Geum, 2008. ISBN 978-80-86256-60-3.

ŠVEJNOHA, J. Ambroise Paré. Hojení ran, 2009, 3,1, 22-23. ISSN 1802-6400.

VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. 9. rozš.vyd. Praha: Maxdorf, 2008. s. 493. ISBN 978-80-7345-159-2.

VRZALOVÁ, D. Diagnostika a terapie poruch výživy je pod-kladem úspěšného hojení ran. Hojení ran, 2009, 3, 1, 15-19. ISSN 1802-6400.

WU, Y., WANG, J. F., SCOTT, P. G. aj. Bone marrow-derived stem cells in wound healing: a review. Wound Rep Reg, 2007, roč. 15, s. 18-26

86

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ

Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Louis_Pasteur

Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Joseph_Lister

Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Robert_Koch

Wikipedia: the free encyklopedia [online].St.Petersburg (Flori-da) : Wikipedia Foundation,2001.[ cit.2010].Česká verze.dostupné z www:http://eu.wikipedia.org/wiki/Alexander_Fleming

87

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 – protokol k výzkumu léčby chronických ran v ústavní a domácí péči

Příloha č. 2 – kazuistika – bércový vřed

Příloha č. 3 – kazuistika – proleženina (dekubit)

Příloha č. 4 - statistická analýza dat získaných v rámci diplomové práce

Příloha č. 1

Protokol k výzkumu léčby chronických ran v ústavní a domácí péči

Identifikace respondenta č. …………………………………………......

Věk respondenta ……………………………………………………

Pohlaví MUŽ ŽENA

Léčebný přípravek HYIODINE BETADINE

Typ rány chronická

Lokalizace rány ……………………………………………………

Délka rány do 10 cm

do 20 cm

nad 20 cm

Léčba sociální ústav

domácí péče

Spotřeba materiálu 1 – 3 lahvičky/ tuby

3 – 5 lahviček/tub

5 – 10 lahviček/tub

nad 10 lahviček/tub

Doba léčení 15 – 30 dní

30 – 45 dní

45 – 60 dní

60 – 90 dní

90 a více dnů

Pociťovaný stres ano

ne

Příloha č. 2

Kazuistika – bércový vřed

80 letá klientka byla do domova pro seniory přijata, a to z důvodu nemožnosti

péče o svoji osobu. Klientka žila před nástupem do sociálního ústavu v domě

s pečovatelskou službou, kde ji pracovnice zařízení obstarávaly základní

potřeby. Při prvním vyšetření lékařem byl zjištěn rozsáhlý bércový vřed

na levé dolní končetině. V domě s pečovatelskou službou se o ošetřování rány

starala rodina spolu s domácí péčí, která zařízení navštěvovala. Dle slov

klientky i rodiny, byla péče nepravidelná. Při prvotním screeningu byly

zjištěny tyto diagnózy ovlivňující léčbu: chronická žilní nedostatečnost, hyper-

tenze a diabetes mellitus. Byla nasazena adekvátní terapie na normalizaci

krevního tlaku a diabetu. Posléze byl navržen plán ošetřování bércového

vředu. Dle dokumentace chronický semicirkulární bércový vřed levé dolní

končetiny se u klientky objevil po prvním porodu, tj. před 57 lety. Klientka

byla celou dobu v péči ambulance chronických ran.

foto č. 1 – před zahájením léčby 5. 6. 2009 foto č. 2 – zahájením léčby 5. 6. 2009

foto č. 3 – před zahájením léčby 5. 6. 2009

5. 6. 2009 – byl proveden chirurgický débridement, kdy se z rány a okolí od-

stranila všechna nekrotická ložiska

foto č. 4 – chirurgický débridement 5. 6. 09 foto č. 5 – chirurgický débridement 5. 6. 09

foto č. 6 – chirurgický débridement 5. 6. 09 foto č. 7 – chirurgický débridement 5. 6. 09

5. 6. 2009 – rána po provedení chirurgického débridementu, připravená

k hojení

foto č. 8 – rána připravená k hojení 5. 6. 09 foto č. 9 – rána připravená k hojení 5. 6. 2009

foto č. 10 – rána připravená k hojení 5. 6. 09 - zahájena léčba preparátem Hyiodine

6. 6. 2009 – 11. den léčby s Hyiodine

foto č. 11 – 11. den léčby s Hyiodine foto č. 12 – 11. den léčby s Hyiodine

foto č. 13 – 11. den léčby s Hyiodine foto č. 14 – 11. den léčby s Hyiodine

20. 7. 2009 – 45. den léčby s Hyiodine

foto č. 15 – 45. den léčby s Hyiodine

29. 7. 2009 – 54. den léčby s Hyiodine

foto č. 16 – 54. den léčby s Hyiodine foto č. 17 – 54. den léčby s Hyiodine

4. 8. 2009 – 59. den léčby s Hyiodine

foto č. 18 – 59. den léčby s Hyiodine foto č. 19 – 59. den léčby s Hyiodine

Po 59 dnech léčby bércového vředu došlo k zhojení rány a obnově kožního

krytu. Kůže byla promazávána krémy, aby došlo k její obnově.

Příloha č. 3

Kazuistika – proleženina (dekubit)

78 letý muž byl do domova pro seniory přijat z domácího léčení, kdy rodina

již nezvládala ošetřovatelskou péči. Základní diagnóza byl karcinom plic

s metastázami. Z důvodu prorůstání tumoru do hrudní stěny a obratlů Th 2-4

nastala paraplegie. Klient byl diabetic na inzulínu a hypertonik. Při prvotním

screeningu byl zachycen rozsáhlý dekubit v sakru, který byl ještě v domácí

péči ošetřen chirurgickým débridementem. Další podstatnou diagnózou pro

léčbu ran byla inkontinence moče a stolice.

Při přijetí do sociálního ústavu byl klient zacévkován urologem, aby se

předešlo druhotné kontaminaci rány v sakru a retenci moče z důvodu paraple-

gie. Rána již byla primárně upravena k léčbě. Z důvodu velkých bolestí byla

nastavena adekvátní terapie Morfinem. Byl sestaven plán ošetřování rány

s preparátem Hyiodine.

1. 9. 2009 – 1. den

foto č. 1 – rána při přijetí 1. 9. 2009

24. 9. 2009 – 24. den léčby s preparátem Hyiodine

foto č. 2 – 24. den léčby s Hyiodine

7. 12. 2009 – 98. den léčby s preparátem Hyiodine

foto č. 3 – 98. den léčby s Hyiodine

Defekt z části zhojen, z důvodu zhoršení zdravotního stavu a progrese

základního onemocnění byl klient přeložen do zdravotnického zařízení.

Léčba trvala 98 dní a bylo spotřebováno 11 lahviček preparátu Hyiodine.

Příloha č. 3

Statistická analýza dat získaných v rámci diplomové práce paní

A. Klug

(Příloha diplomové práce)

Úvod

Poznámky o přístupu k řešení problému:

a) Summary – základní matice dat daná dohromady z dat z listu Data tak,

aby to mělo nějakou organizaci. Jsou tam navíc uvedené i všechny

zkratky, které používám dál v textu. Navíc jsem z důvodu zachování

přehledu přejmenoval symboly pro spotřebu materiálu z A, B, C, D na F,

G, H a I při zachování intervalů hodnot. Taky si prosím všimněte, že je

tam řádek váhy. To je asi nejdůležitější informace z celé studie!!! Na té

stavím celé vyhodnocení!! Zvolil jsem tyto váhy z důvodu důležitosti

jednotlivých údajů takto: doba hojení A – 50 % (v jednotkovém tvaru

0,5), doba B – 20 %, doba C – 15 %, doba D – 10 % a doba E – 5 %.

Předpokládal jsem, že pro vás je nejdůležitější, aby léčba proběhla co ne-

jrychleji, a proto i tyto údaje budou mít největší důležitost. Ty léčby, co

trvaly dlouho, mají pak menší a menší příspěvek k celkovému hodnocení

doby léčby (vysvětlím v bodě c). Stejně tak pro spotřebu materiálu je to

v pořadí 50 % pro spotřebu F (nejméně tub) až 5 % pro spotřebu I

(nejvíce tub – nejvíce finančně náročná léčba).

b) Redukovaná data – vzhledem k tomu, že studie je velmi obsáhlá a vzhle-

dem ke snaze diplomanta samostatně ji zpracovat, byla navržena

v poněkud „úsporné verzi“ (kategorizace veličin), provedl jsem redukci

počtu proměnných. Redukoval jsem tedy dobu hojení (5 proměnných A-

E) a spotřebu materiálu (4 proměnné F-I). Výsledkem tedy byla vždy jen

jedna proměnná jak pro dobu hojení, tak i jedna pro spotřebu materiálu.

Redukce proběhla takto: počet pacientů pro každou dobu hojení jsem

vynásobil příslušným váhovým koeficientem v jednotkovém tvaru

a podělil celkovým počtem pacientů, kteří měli stejných několik

proměnných. Čili např. hned pro první řádek na listu Redukovaná data

jsem si seřadil data z listu summary a zjistil, že pro ústavní péči (U),

léčbu ran velikosti 1 (do 10 cm) proleženin (P) Betadinem (B)

u mužských pacientů (m) bylo provedeno testování na 10 pacientech.

Proto jsem jednotlivé pacienty z dob hojení A – E vynásobil příslušnými

koeficienty vah a podělil 10. Získal jsem průměrnou dobu hojení (v tom-

to případě 0,2250). Stejně tak jsem postupoval i pro spotřebu materiálu

(0,2050). Někde v textu nazývám takto získané hodnoty jako standardi-

zované doby (časy) hojení nebo standardizované spotřeby materiálu. Ji-

nak všude, kde je v dalším textu napsáno doba hojení nebo spotřeba ma-

teriálu, myslí se tím tímto standardizované hodnoty! Nutno si ale

uvědomit, co tyto hodnoty znamenají. Mají opačný význam, než se zdá.

Nejvyšší možná hodnota doby hojení je 0,5, což by znamenalo, že

všichni pacienti by se uzdravili za dobu A. Čili čím vyšší číslo, tím to

znamená kratší dobu hojení ran, resp. menší spotřebu materiálu. Je

nutné na to pamatovat, protože to někdy může zmást.

c) Vynechal jsem vliv věku na další parametry. Na analýzu této relace je

málo reprezentativních dat. Proto jsem udělal jen pár 3D obrázků, kde je

znázorněna korelace věk-rána-doba hojení nebo spotřeba materiálu.

3D Surface Plot of doba hojeni against vek and rana 4v*160c

doba hojeni = Distance Weighted Least Squares

> 0,5 < 0,5 < 0,4 < 0,3 < 0,2 < 0,1

Věk-rána-doba hojení

3D Surf ace Plot of spotreba mat. against v ek and rana

4v *160c

spotreba mat. = Distance Weighted Least Squares

> 0,6 < 0,6 < 0,4 < 0,2 < 0 < -0,2

Věk-rána-spotřeba materiálu

I) druh nemoci – Proleženiny (P)

A) Porovnání vlivu místa péče na dobu hojení a spotřebu materiálu

1) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Hyidone:

Data seřazeny dle schématu v tab. 1:

Místo

péče

Typ

léčby

Druh

nemoci

Velikost

rány pohlaví doba hojení

Spotřeba

materiálu

Počet

pacientů

U H P 1 m 0,3133 0,4733 15

U H P 2 m 0,2167 0,3333 6

U H P 3 m 0,0500 0,0500 1

U H P 1 ž 0,2383 0,4319 47

U H P 2 ž 0,1237 0,2553 19

U H P 3 ž 0,0583 0,0500 6

D H P 1 m 0,3231 0,2846 13

D H P 2 m 0,1083 0,1167 6

D H P 3 m 0,0500 0,0500 2

D H P 1 ž 0,2500 0,2800 15

D H P 2 ž 0,1083 0,2083 6

D H P 3 ž 0,0833 0,0500 3

Za přijetí zjednodušující podmínky, kdy pro oba soubory platí, že typ léčby,

druh nemoci je stejný a při zachování pořadí velikosti rány a pohlaví tak, jak

je uvedeno v tabulce 1, lze porovnat soubory dat párovým t-testem, tj. jako by

testovaní pacienti absolvovali oba typy léčby (přestože se liší počty pacientů

při léčbě v ústavu nebo doma). Pro parametr doba hojení pak lze získat:

Pro hodnotu p pak platí, že je větší než 0,05 (hladina významosti), a proto se

zamítá hypotéza, že střední hodnota testovaných souborů se liší. Z toho

vyplývá, že parametr místo péče je při používání Hyodine nevýznamný pro

dobu hojení rány.

Box & Whisker Plotdoma vs. ustav

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

doma ustav0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

0,22

0,24

0,26

Box – Wiskerův graf pro párové porovnání vlivu místa péče na dobu hojení

rány při použití Hyodine.

Pro parametr spotřeba materiálu lze stejným způsobem získat:

Z výsledků v tabulce vyplývá, že parametr p je opět větší než 0,05, a proto

i zde platí, že vliv místa péče na spotřebu materiálu je zanedbatelný. Po-

rovnáním hodnot p pro spotřebu materiálu a dobu hojení však lze konstato-

vat, ze hodnota p pro spotřebu materiálu je „hraniční“ a velmi odlišná od

hodnoty p pro dobu hojení, která převyšuje limitní hodnotu p 0,05 téměř de-

setkrát. Z tohoto důvodu a i z důvodu aproximace velkého počtu dat při reduk-

ci proměnných (doba hojení A-E) do jedné proměnné (standardizovaná do-

ba hojení) lze doporučit zamítnout hypotézu o rovnosti středních hodnot

pro spotřebu materiálu při léčbě Hyodine. Tento závěr ilustruje i Box-

Whiskerův graf:

Box & Whisker Plotdoma vs. ustav

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

doma ustav0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

0,30

0,35

0,40

0,45

Tento závěr by bylo možné i logicky interpretovat jako důkaz profesionality

péče v ústavu, kdy zkušení pracovníci efektivněji využijí použitý prostředek

(střední hodnota standardizovaného spotřebovaného materiálu je vyšší) než při

léčbě doma samotnými pacienty.

Dále nicméně bude pracováno se závěrem, že vliv místa péče na spotřebu

materiálu je zanedbatelný.

2) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Betadine:

Data seřazeny dle schématu v tab. 2:

Místo

péče

Typ

léčby

Druh

nemoci

Velikost

rány pohlaví

doba ho-

jení

Spotřeba

materiálu

Počet

pacientů

U B P 1 m 0,2250 0,2050 10

U B P 2 m 0,1000 0,1071 7

U B P 3 m 0,0750 0,1000 4

U B P 1 ž 0,1879 0,1707 29

U B P 2 ž 0,1111 0,1222 9

U B P 3 ž 0,0833 0,0500 3

D B P 1 m 0,1950 0,1850 10

D B P 2 m 0,1357 0,1214 7

D B P 3 m 0,0700 0,0500 5

D B P 1 ž 0,2068 0,1841 22

D B P 2 ž 0,1167 0,1000 12

D B P 3 ž 0,0500 0,0500 3

Analogicky k předchozí kapitole lze získat tyto výsledky:

Doba hojení při léčbě Betadinem:

Box & Whisker Plotdoma vs. ustav

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

doma ustav0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

Závěr: střední hodnoty souborů doba hojení jsou srovnatelné (p=0,908).

Spotřeba materiálu při léčbě Betadinem:

Box & Whisker Plotdoma vs. ustav

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

doma ustav0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

Závěr: střední hodnoty souborů spotřeba materiálu jsou srovnatelné

(p=0,338).

B) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu

Protože bylo zjištěno, že ze zjednodušujících podmínek lze považovat rozdíl

mezi péčí v ústavu a doma za zanedbatelný, lze provést hodnocení vlivu poh-

laví pacientů a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu bez ohledu na

místo péče.

1) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení

Získaná data lze pro Hyodine upravit do tabulky 3:

Místo

péče*

Typ

léčby

Druh

nemoci

Veli-

kost

rány pohlaví

doba ho-

jení

Spotřeba

mate-

riálu

Počet

pacientů

U H P 1 m 0,3133 0,4733 15

D H P 1 m 0,3231 0,2846 13

U H P 2 m 0,2167 0,3333 6

D H P 2 m 0,1083 0,1167 6

U H P 3 m 0,0500 0,0500 1

D H P 3 m 0,0500 0,0500 2

U H P 1 ž 0,2383 0,4319 47

D H P 1 ž 0,2500 0,2800 15

U H P 2 ž 0,1237 0,2553 19

D H P 2 ž 0,1083 0,2083 6

U H P 3 ž 0,0583 0,0500 6

D H P 3 ž 0,0833 0,0500 3

* lze zanedbat, zda jde o U nebo D

Pro Betadine mají data tento tvar:

Místo

péče*

Typ

léčby

Druh

nemoci

Veli-

kost

rány pohlaví

doba ho-

jení

Spotřeba

mate-

riálu

Počet

pacientů

U B P 1 m 0,2250 0,2050 U

D B P 1 m 0,1950 0,1850 D

D B P 2 m 0,1357 0,1214 D

U B P 2 m 0,1000 0,1071 U

D B P 3 m 0,0700 0,0500 D

U B P 3 m 0,0750 0,1000 U

U B P 1 ž 0,1879 0,1707 U

D B P 1 ž 0,2068 0,1841 D

U B P 2 ž 0,1111 0,1222 U

D B P 2 ž 0,1167 0,1000 D

U B P 3 ž 0,0833 0,0500 U

D B P 3 ž 0,0500 0,0500 D

Průměrováním vždy dvou dat pro jedno pohlaví a velikost rány lze získat data,

jejichž grafické znázornění je uvedeno na obr.:

Vysvětlivky:

HPm – použitá léčba Hyiodine, druh nemoci Proleženiny, pacienti muži

HPž – použitá léčba Hyiodine, druh nemoci Proleženiny, pacienti ženy

BPm – použitá léčba Betadine, druh nemoci Proleženiny, pacienti muži

BPž – použitá léčba Betadine, druh nemoci Proleženiny, pacienti ženy

Pozn.: na grafu lze tedy porovnávat, vždy pro jednu velikost rány, sloupce

HPm vs HPž (vliv pohlaví) a HPm vs BPm (vliv typu léčby).

Analogicky pro BPm a BPž.

Metodou ANOVA (analýza rozptylu s opakováním) byl testován vliv velikosti

rány a pohlaví pacientů při léčbě přípravkem Hyodine na dobu hojení.

Výsledky jsou v tabulce:

doba hojení - vliv pohlaví a typu lé čby

0,0000

0,0500

0,1000

0,1500

0,2000

0,2500

0,3000

0,3500

1 2 3

velikost rány

stan

d. čas

ho

jen

í

HPm

HPž

BPm

BPž

Z výsledků vyplývá, že vliv velikosti rány je významným faktorem (v tab.

označeno jako rana) na dobu hojení, zatímco faktor pohlaví (M) není

významným z důvodu překryvu 95 % intervalů spolehlivosti (viz obr.):

M; LS MeansCurrent effect: F(1, 3)=4,2899, p=,13009

Effective hypothesis decompositionVertical bars denote 0,95 confidence intervals

m1 m3

M

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

0,22

0,24

0,26

DV

_1

Pozn. m1 – muži, m3 – ženy, M – pohlaví (obecně)

Stejně tak ani interakce faktorů M*rána není významná (viz obr.)

M*rana; LS MeansCurrent effect: F(2, 3)=3,0794, p=,18747

Effective hypothesis decompositionVertical bars denote 0,95 confidence intervals

M m1 M m3

1 2 3

rana

-0,1

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

DV

_1

Obdobné výsledky byly získány při analýze dat s přípravkem Betadine.

Pro analýzu vlivu použitého přípravku při léčbě ran u mužů byly metodou

ANOVA získány tyto údaje:

R*pripravek; LS MeansCurrent effect: F(2, 4)=3,5682, p=,12901

Effective hypothesis decompositionVertical bars denote 0,95 confidence intervals

pripravek 1 pripravek 2

r1 r2 r3

R

-0,1

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

DV

_1

Z výsledků vyplývá, že ani zde nebyl potvrzen výrazný statistický vliv faktoru

typu přípravku nebo interakce typu přípravku s velikostí rány (pro mužské

pacienty). Obdobné výsledky byly zjištěny pro ženské pacienty.

Závěr:

A) vliv pohlaví

a) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) je

patrný signifikantní rozdíl při léčbě Hyodine mezi dobou hojení ran

mužů a žen (u mužů probíhá hojení rychleji – mají větší standardi-

zovaný čas hojení) pro rány velikosti 1 (do 10 cm) a 2 (do 20 cm). Pro

hojení ran velikosti 3 (nad 20 cm) byla nalezena kratší doba při léčbě

žen (výsledek je ovlivněn malým počtem hodnot). Statistickou

analýzou rozptylů však nebyl potvrzen vliv pohlaví na dobu hojení.

b) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) při

léčbě Betadinem nebyl nalezen významný rozdíl mezi dobou hojení ran

mužů a žen pro všechny velikosti ran. Statistickou analýzou rozptylů

nebyl potvrzen vliv pohlaví na dobu hojení.

B) vliv typu léčby

c) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro

rány velikosti 1 i 2 je patrný výrazný rozdíl v trvání doby hojení ve

prospěch přípravku Hyodine (pro mužské pacienty). Pro ránu velikosti

3 byl pak naopak pozorován mírný rozdíl ve prospěch Betadine (pro

mužské pacienty). Statistickou analýzou nebyl zjištěn signifikantní vliv

typu přípravku na dobu hojení.

d) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro

ženské pacienty je výrazný rozdíl v době hojení ve prospěch Hyodine

pouze pro ránu velikosti 1. Pro rány velikosti 2 a 3 je rozdíl zanedba-

telný. Statistickou analýzou nebyl zjištěn signifikantní vliv typu

přípravku na dobu hojení.

2) Vliv pohlaví a typu léčby na spotřebu materiálu

Analogicky k předchozí kapitole lze stejným postupem získat následující

závislosti:

spot řeba materiálu - vliv pohlaví a typu lé čby

0,0000

0,0500

0,1000

0,1500

0,2000

0,2500

0,3000

0,3500

0,4000

1 2 3

velikost rány

stan

d. p

oč

et tu

b

HPm

HPž

BPm

BPž

Závěr:

A) vliv pohlaví

e) Prostým srovnáním středních hodnot není patrný signifikantní rozdíl ve

spotřebě materiálu při léčbě Hyodine mezi dobou hojení ran mužů

a žen pro rány všech velikostí.

f) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) při

léčbě Betadinem taktéž nebyl nalezen významný rozdíl mezi dobou

hojení ran mužů a žen pro všechny velikosti ran.

B) vliv typu léčby

g) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro

rány velikosti 1 i 2 je patrný výrazný rozdíl ve spotřebě materiálu ve

prospěch přípravku Hyodine (pro mužské i ženské pacienty). Pro ránu

velikosti 3 byl pak naopak pozorován mírný rozdíl ve prospěch Beta-

dine (pro mužské pacienty).

h) Prostým srovnáním středních hodnot (bez intervalů spolehlivosti) pro

ženské pacienty není významný rozdíl ve spotřebě materiálu mezi

oběma přípravky pro ránu velikosti 3. Tento závěr by mohl souviset

s faktem, že rozsah poranění takové velikosti si vyžádá náročnou léčbu

(z pohledu spotřeby materiálu), že se neuplatní případné benefitní

vlastnosti přípravku (ať už Hyodine, nebo Betadine) vůči druhému.

C) Korelace doby hojení a spotřeby materiálu

Pro přípravek Hyodine byla nalezena pro dobu hojení a spotřeby materiálu

tato korelace:

Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni Hyodine

spotreba materialu = 0,0053+1,3101*x; 0,95 Conf.Int.

doba hojeni

spot

reba

mat

eria

lu

0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 0,30 0,350,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

0,30

0,35

0,40

0,45

0,50

95% confidence

Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný

s korelačním koeficientem 0,8749. Tomu odpovídá koeficient determinace

0,7654 což znamená, že 76,5 % dat vyhovuje tomuto modelu.

Nutno pouze mít na paměti, že vzhledem k provedenému stylu redukce

proměnných je korelační závislost „opačná“ tzn. s rostoucí standardizo-

vanou dobou hojení (na grafu korelační přímky zleva do prava) dochází

ve skutečnosti ke snižování doby hojení. Stejně tak pro spotřebu mate-

riálu dochází při pohybu po ose y směrem nahoru ke snižování spotřeby

materiálu.

Pro přípravek Betadine byla nalezena tato závislost:

Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni Betadine

spotreba materialu = 0,0047+0,8922*x; 0,95 Conf.Int.

doba hojeni

spot

reba

mat

eria

lu

0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 0,20 0,22 0,240,02

0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

0,22

95% confidence

Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný

s korelačním koeficientem 0,9604. Tomu odpovídá koeficient determinace

0,9225 což znamená, že 92,2 % dat vyhovuje tomuto modelu.

II) druhy nemoci – bércový vřed (BV)

(je nutné si uvědomit, že v případě bércových vředů je výrazně méně pacientů

než u proleženin čili výsledky nemusí být plně reprezentativní)

A) Porovnání vlivu místa péče na dobu hojení a spotřebu materiálu

1) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Hyidone:

Data seřazeny dle schématu v tab. 1:

Místo

péče

Typ

léčby

Druh

nemoci

Velikost

rány pohlaví doba hojení

Spotřeba

materiálu

Počet

pacientů

U H BV 1 m 0,2000 0,5000 1

U H BV 2 m 0,1000 0,1500 1

U H BV 3 m x x x

U H BV 1 ž 0,1500 0,3000 1

U H BV 2 ž 0,1556 0,2833 9

U H BV 3 ž 0,0667 0,0667 6

D H BV 1 m x x x

D H BV 2 m 0,1000 0,0500 1

D H BV 3 m 0,0500 0,0500 1

D H BV 1 ž 0,2833 0,3200 15

D H BV 2 ž 0,1550 0,1400 10

D H BV 3 ž 0,0667 0,0500 3

Opět za zjednodušujících předpokladů uvedených v kap I, odstavec A1, lze

získat výsledky:

Nutno podotknout, že protože nebyly k dispozici data pro všechny kom-

binace parametrů (označeny v tabulce symbolem x), byly tyto z testování

vypuštěny.

Box & Whisker PlotU vs. D

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

U D0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

0,22

0,24

0,26

Parametr místo péče je při používání Hyodine nevýznamný pro dobu hojení

bércového vředu. Nicméně z grafu je vidět, že domácí péče má výrazně širší

konfidenční interval, což souvisí s větším rozptylem v datech.

Pro parametr spotřeba materiálu lze stejným způsobem získat:

Box & Whisker PlotD vs. U

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

D U0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

0,30

0,35

Z výsledků v tabulce vyplývá, že parametr p je opět větší než 0,05, a proto

i zde platí, že vliv místa péče na spotřebu materiálu je zanedbatelný.

2) Porovnání vlivu místa péče (ústav vs. doma) při léčbě Betadine:

Data pro Betadine:

Místo

péče

Typ

léčby

Druh

nemoci

Velikost

rány pohlaví doba hojení

Spotřeba

materiálu

Počet

pacientů

U B BV 1 m 0,2300 0,2200 5

U B BV 2 m x x x

U B BV 3 m x x x

U B BV 1 ž 0,1250 0,1000 4

U B BV 2 ž 0,1000 0,0929 7

U B BV 3 ž 0,0667 0,0500 6

D B BV 1 m 0,1250 0,1500 2

D B BV 2 m 0,1500 0,1500 1

D B BV 3 m 0,0500 0,0500 2

D B BV 1 ž 0,1842 0,1632 19

D B BV 2 ž 0,1143 0,1000 14

D B BV 3 ž 0,0750 0,0500 6

Stejně lze pro léčbu Betadinem získat pro dobu hojení:

Box & Whisker PlotD vs. U

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

D U0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

0,22

Parametr místo péče je při používání Betadinu nevýznamný pro dobu hojení

bércového vředu.

Pro spotřebu materiálu pak platí:

Box & Whisker PlotD vs. U

Mean Mean±SE Mean±1,96*SE

D U0,02

0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

Parametr spotřeba materiálu je při používání Betadinu nevýznamný pro do-

bu hojení bércového vředu.

B) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu

Protože bylo zjištěno, že z zjednodušujících podmínek, lze považovat rozdíl

mezi péčí v ústavu a doma za zanedbatelný, lze provést hodnocení vlivu poh-

laví pacientů a typu léčby na dobu hojení a spotřebu materiálu bez ohledu na

místo péče.

1) Vliv pohlaví a typu léčby na dobu hojení BV

Získaná data lze upravit do tabulky :

Místo

péče*

Typ

léčby

Druh

nemoci

Veli-

kost

rány pohlaví

doba ho-

jení

Spotřeba

mate-

riálu

Počet

pacientů

U H BV 1 m 0,2000 0,5000 1

D H BV 1 m x x x

U H BV 2 m 0,1000 0,1500 1

D H BV 2 m 0,1000 0,0500 1

U H BV 3 m x x x

D H BV 3 m 0,0500 0,0500 1

U H BV 1 ž 0,1500 0,3000 1

D H BV 1 ž 0,2833 0,3200 15

U H BV 2 ž 0,1556 0,2833 9

D H BV 2 ž 0,1550 0,1400 10

U H BV 3 ž 0,0667 0,0667 6

D H BV 3 ž 0,0667 0,0500 3

* lze zanedbat, zda jde o U nebo D

Pro Betadine mají data tento tvar:

Místo

péče*

Typ

léčby

Druh

nemoci

Veli-

kost

rány pohlaví

doba ho-

jení

Spotřeba

mate-

riálu

Počet

pacientů

U B BV 1 m 0,2300 0,2200 5

D B BV 1 m 0,1250 0,1500 2

U B BV 2 m x x x

D B BV 2 m 0,1500 0,1500 1

U B BV 3 m x x x

D B BV 3 m 0,0500 0,0500 2

U B BV 1 ž 0,1250 0,1000 4

D B BV 1 ž 0,1842 0,1632 19

D B BV 2 ž 0,1143 0,1000 14

U B BV 2 ž 0,1000 0,0929 7

U B BV 3 ž 0,0667 0,0500 6

D B BV 3 ž 0,0750 0,0500 6

Průměrováním vždy dvou dat pro jedno pohlaví a velikost rány lze získat data,

jejichž grafické znázornění je uvedeno na obr.:

Vzhledem k malému a nevyváženému počtu dat mezi mužskými a ženskými

pacienty (4 vs 44) a chybějícím údajům pro všechny velikosti ran není možné

provést statistické šetření vlivu pohlaví a velikosti rány na dobu hojení

a spotřebu materiálu tak, jak tomu bylo u hojení proleženin.

doba hojení - vliv pohlaví a typu lé čby

0,0000

0,0500

0,1000

0,1500

0,2000

0,2500

1 2 3

velikost rány

stan

d. čas

ho

jen

í

HBVm

HBVž

BBVm

BBVž

spot řeba materiálu - vliv pohlaví a typu lé čby

0,0000

0,1000

0,2000

0,3000

0,4000

0,5000

0,6000

1 2 3

velikost rány

stan

d. p

oč

et tu

b

HBVm

HBVž

BBVm

BBVž

Závěr:

A) vliv pohlaví

a) Prostým srovnáním středních hodnot je patrný mírný rozdíl při léčbě

Hyodine mezi dobou hojení ran mužů a žen (u žen probíhá hojení

rychleji – mají větší standardizovaný čas hojení) pro rány všech veli-

kostí. Lze tedy obecně říci, že hojení bércových vředů při použití

přípravku Hyodine probíhá rychleji než u mužů.

b) Prostým srovnáním středních hodnot při léčbě Betadinem nebyl nalezen

významný rozdíl mezi dobou hojení ran mužů a žen pro všechny veli-

kosti ran.

B) vliv typu léčby

c) Prostým srovnáním středních hodnot pro rány velikosti 1 je patrný vel-

mi výrazný rozdíl v trvání doby hojení ve prospěch přípravku Hyodine

(pro mužské pacienty). Pro ránu velikosti 2 byl pak naopak pozorován

mírný rozdíl ve prospěch Hyodine pro ženské pacienty. Pro všechny

další velikost ran byl nalezen zanedbatelný rozdíl mezi použitými

přípravky.

C) Korelace doby hojení a spotřeby materiálu

Pro přípravek Hyodine byla nalezena pro dobu hojení a spotřeby materiálu

tato korelace:

Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni Hyodine

spotreba materialu = -0,0336+1,692*x; 0,95 Conf.Int.

doba hojeni

spot

reba

mat

eria

lu

0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 0,20 0,22 0,24 0,26 0,28 0,300,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

95% confidence

Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný

s korelačním koeficientem 0,7903. Tomu odpovídá koeficient determinace

0,6245 což znamená, že 62,4 % dat vyhovuje tomuto modelu.

Nutno pouze mít na paměti, že vzhledem k provedenému stylu redukce

proměnných je korelační závislost „opačná“ tzn. s rostoucí standardizo-

vanou dobou hojení (na grafu korelační přímky zleva doprava) dochází ve

skutečnosti ke snižování doby hojení. Stejně tak pro spotřebu materiálu

dochází při pohybu po ose y směrem nahoru ke snižování spotřeby mate-

riálu.

Pro přípravek Betadine byla nalezena tato závislost:

Scatterplot: spotreba materialu by doba hojeni

spotreba materialu = -0,0093+0,9993*x; 0,95 Conf.Int.

doba hojeni

spot

reba

mat

eria

lu

0,02 0,04 0,06 0,08 0,10 0,12 0,14 0,16 0,18 0,20 0,22 0,240,02

0,04

0,06

0,08

0,10

0,12

0,14

0,16

0,18

0,20

0,22

0,24

95% confidence

Nalezený model je na testované hladině významnosti 0,05 významný

s korelačním koeficientem 0,9642. Tomu odpovídá koeficient determinace

0,9297 což znamená, že 93 % dat vyhovuje tomuto modelu.

23. 3.2010

Ing. Jiří Raška, Ph.D.

Anotace : Tato diplomová práce se zabývá porovnáním vlivu dvou přípravků

využívajících jako desinfekční látku jod, a to polyvinylpyrrolidonu (Betadine)

a trijodidu v hyaluronanu (Hyiodine), na hojení chronických ran u seniorů. Jedna

část experimentálního vzorku seniorů byla vybrána z ústavů sociální péče,

převážně domovů pro seniory. Druhou částí jsou klienti Domácí péče, léčící se

v přirozeném prostředí domova. Autor této práce se zaměřil na posouzení rych-

losti a efektivity hojení chronických ran v daných prostředích v několika loka-

litách. Posuzoval také nákladovost procesu hojení při použití těchto přípravků.

V teoretické části práce obsahuje nástin historie léčby ran, popis procesů hojení

ran a jejich jednotlivé fáze. Nedílnou součástí práce je i popis faktorů

ovlivňujících léčbu rány, fázového ošetřování ran a souhrnný přehled

používaných krytů na rány.

Klí čové pojmy : rána, chronická rána, kůže, hojení ran, bolest, stres

Abstract: This thesis presents a comparison of the effects of two preparations

using iodine as a disinfectant substance, and polyvinylpyrrolidone (Betadine)

and triiodide in hyaluronan (Hyiodine) on the healing of chronic wounds in the

elderly. One part of the experimental sample was selected from the senior social

care institutions, primarily homes for the elderly. The second part involved the

clients of home care, treated in their natural environment, at home. The author

aimed to evaluate the efficiency and speed of the healing of chronic wounds in

these environments in several locations. Cost of the healing process when using

these products was also assessed. The theoretical part contains an outline of the

history of wound treatment, a description of the wound healing process and its

phases. An integral part of this work is a description of factors affecting the

treatment of wounds, wound care phase and a summary of the covers used on

wounds.

Key words: wound, chronic wound, skin, wound healing, pain, stress

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE

Jméno a příjmení autora/ky: Anna Klug

Studijní program: sociální politika a sociální práce

Studijní obor: sociální práce se zaměřením na komunikaci

a aplikovanou psychoterapii

Název práce: Léčba chronických ran u seniorů v ústavní

a domácí péči

Počet stran (bez příloh): 87

Celkový počet stran příloh: 41

Počet titulů české literatury a pramenů: 15

Počet titulů zahraniční literatury a pramenů: 3

Počet internetových odkazů: 4

Vedoucí práce: RNDr. Vladimír Velebný, CSc.

Rok dokončení práce: 2010

Evidenční list knihovny

Souhlasím s tím, aby má diplomová práce byla využívána ke studijním účelům.

V Praze dne : 1. dubna 2010

………………………………….

Uživatel/ka potvrzují svým podpisem, že pokud tuto diplomovou práci využijí ve

své práci, uvedou ji v seznamu literatury a budou ji řádně citovat jako jakýkoliv jiný

pramen:

Jméno, příjmení Adresa Datum Podpis