Land-art (z anglického land - země, art - umění) - znamená v překladu zemní umění neboli umění země. Soustředí se na různé zásahy v přírodě nebo na práci s neobvyklým materiálem v přírodě. Prostředí nabízí několik možných variant k land-artové činnosti. Umělcům, kteří vytvářejí tyto události v přírodě, říkáme land-artisté. Jde o jeden ze směrů akčního umění. Land-artisté tvořili svá díla od konce šedesátých let. Rozkvět akční tvorby trval asi po dobu deseti let. Ale jeho dozvuky u některých umělců trvají dodnes. Každý z umělců land-artu se zabýval určitým typem tohoto umění, každý měl svůj vlastní styl.Umělci - land-artisté záměrně pracují v přírodním prostředí. Chtěli vystavovat svá díla jinde než jen v prostorách galerií. Do galerií se však vracejí v podobě expozic svých kreseb, fotografií, videozáznamu, který pořídí během svých akcí v přírodě.Land-artisté pracují se zeminou, hlínou, pískem, kamením, slámou, senem, se suchými větvemi, listím nebo s vodou v různých podobách - led, sníh, déšť. Někteří z nich přinášejí do přírody i jiné prvky (lana, stuhy, plátna apod.).Pro land-artisty není důležitý výsledek tvorby, ale prožitek z ní. Již zmíněná fotodokumentace či videozáznam jsou trvalými důkazy toho, co se v přírodě událo. Výsledné dílo je nazýváno reliktem.

Richard LongLand-artista, Angličan. Pracoval s různými druhy přírodnin v rituálové podobě. Z kamenů, větví, ohořelých klacíků a dalších materiálů sestavoval různé magické spirály nebo geometrické tvary v přírodě, později i v galeriích.

Richard Long, White Water Line, 1990 China clay and water solution, dimensions variable „cesta“ – usnadňuje lidem pohyb, spojuje sídla, zrychluje komunikaci…

Andy GoldsworthLand-artista, Angličan. Pracoval s přírodními materiály přímo v terénu. Zabýval se nejen sběrem přírodního materiálu, ale vytvářel i podivné struktury z větví. Je také autorem různých brázd a stop, které zanechával v písku.

Michaelem HeizeremAkční umělec, Američan. Prováděl velkoplošné zásahy v nezvyklých přírodních terénech, přičemž musel používat také těžkou techniku. Tvořil v pouštích nebo ve vyschlých jezerech (amerického Západu). Sám tento umělec prohlásil, že pracuje venku proto, že je to jediné místo, kde může skutečně hýbat hmotami.

Robert Smithson /1938 – 1973/

Jako hlavní z představitelů land artu se Robert Smithson snažil o představení funkce umění v opravdovém životě a prostředí. Vytvořil finančně nákladné a masivní konstrukce hlavně v západních Spojených Státech. Přirozeným a základním prvkem pro Smithsonovo umění je fakt, že jeho díla podléhají erozi a nepřízni počasí. Monumentálnost Smithsonových prací se nejlépe obhlížela ze vzduchu, jeho snaha o pompéznost se mu však stala osudnou - Smithson byl zabit po pádu helikoptéry při vzdušné prohlídce svého díla ve stáří 35 let.

ChristoAkční umělec, původem Bulhar, vlastním jménem Javašev. Věnuje se tzv. balicím akcím - empaketážím. Jeho realizace nabývaly postupně ohromných rozměrů. Začal s balením předmětů - židle, stolek..., avšak dospěl až například k zabalení dlouhého úseku australského pobřeží Little Bay poblíž Sydney (1969) nebo zavěšení obrovské opony přes údolí Velkého kaňonu v Coloradu (1972).

Český land artIvan Kafka Narozen: 29.2.1952 v PrazeProstorový tvůrce, fotograf a grafik Ivan Kafka (*1952) vystudoval Výtvarnou školu v Praze, účastnil se mnoha neoficiálních výstav i samizdatových akcí a publikací, v rámci vojenské služby byl činný jako meteorolog. Snad od té doby se větrný rukáv stal významným prvkem mnoha Kafkových instalací. Ty vycházejí z modernistických pozic minimal- a land-artu, ale často se v nich objevují specificky lehké polohy ironie a hravého humoru. Ivan Kafka je členem volého seskupení 12/15 a účastnil se řady domácích a především zahraničních přehlídek výtvarného umění. V roce 1995 zastupoval Českou republiku na Bienále v Benátkách. Vystavuje převážně v Německu, Rakousku, Holandsku, je zastoupen v mnoha domácích i zahraničních sbírkách. Předmětový repertoár se u Kafky inovuje celkem nepatrně. Z věcí, které kdy měly v jeho instalacích zásadní význam, lze namátkou vzpomenout spadané listí, sníh i led, písek, kámen či jiné přírodniny, špejle, větrné rukávce, šípy, dělové koule, nárazníky železničních vagónů nebo rovněž různě pestré větrníky, s nimiž autor pořádá své specificky konfrontační situace vlastní nebo i městské "přírody". "Výtvarné dílo v sobě zahrnuje různé vjemy, které provázejí náš život. Určitou roli v něm hraje i politika, avšak je to jeden z řezů dortu. Prvotní je u mě vjem výtvarný".

Zorka Ságlová (1942-2003)Patřila k nejtišším, ale zároveň nejdůraznějším a nejdůležitějším osobnostem českého umění. Její tvorba bývá spojována s výmluvným symbolem králíka, nicméně dílo jako celek se dotýká klíčových problémů, jimiž se české umění zabývalo v posledních dekádách 20. století. V akcích z konce 60. let opustila tradiční vymezení uměleckého díla, její obrat k tapiserii souzněl s existenciální situací disentu 70. let. Od 80. let rozvíjela možností malby a závěsného obrazu.