na ostří nože

Leden 2013Studentský časopis

Gymnázium KOMenského Havířov

12 Kč

INZERCE EDITORIAL | SLOVO ŠÉFREDAKTORA

K O M Á Rje

j i s t o t av

r o z b o u ř e n é ms v ě t ě

!

Kontaktujte nás na emailové adrese: casopiskomar@seznam.cz

Budou nás zástupy!Přidej se i Ty!

Lednové číslo časopisu Komár je v prodeji pouze v prostorách školy Gymnázia Komenské-ho v Havířově. Redakce není zodpovědná za tiskové chyby.

INZERCE EDITORIAL | SLOVO ŠÉFREDAKTORA

dovolte, abychom vkročili do nového roku zostra a to s osobou přes všechna ostří a břity nejpovolanější, samotným horstem Fuchsem a jeho neodolatelnou nabídkou.

„Tady mám první nůž navržený na ovoce a zeleninu, protože neexistují hranatá jablka, ale pouze kulatá jablka. Neexistují ani hranatá rajčata, žádná hranatá kiwi. Nařízneme je a už jen táhneme. Nemusíte jako dříve malým no-žem krájet sem a tam, že si poraníte palec. Jednoduše jen táhnout a kiwi je nádherně oloupané. To můžete dělat dokonce s rajskými jablíčky, ani k tomu nepotřebujete vařící vodu. Když chcete rajčátka tence oloupat, tak je oloupej-te! Opět samozřejmě ta stejná rukojeť, i zde se silikonovou vrstvou, příjemné na dotyk, neklouže. Silikonový povrch je to nejlepší pro pokožku a samozřej-mě odolný proti prasknutí. Tyto nože jsou skutečně nezničitelné. A ještě k tomu něco přidáme. Nůžky pro domácnost! Těmi nastříháte všechno, od vlasů až po kartón nebo stonky růží. A dokonce i silný elektrický kabel můžu přestřihnout těmito nůžkami aniž bych porušil vlákna nebo aniž by se zničily nůžky. A to je přece také důležité. Ale nyní přijde absolutní hit! Ve stejné kvalitě nože na steak nebo na svačinku s vlnkovaným broušením. Všechno od stejného výrob-ce, všechno ve stejné kvalitě. Dámy a pánové, zeptejte se našich telefonistek na tuto praktickou magnetickou lištu. Můžete ji připevnit na stěnu a potom není potřeba žádných stojan na nože, který by stál v cestě. V přihrádce žádné nože, které by o sebe dřely a otupily se. A nyní přijde absolutní reklamní hit! Prozradím vám cenu. V rámci naši reklamy zaplatíte jediný nůž. Žádných 2000 Kč, žádných 1800 Kč, 1600 Kč, ale nyní prosím pozor, zvláštní cena, pouhých 1490 Kč. A to se vyplatí!“

v případě, že byste si tuto koupi ještě rozmysleli a rozhodli se in-vestovat do něčeho smysluplnějšího, můžeme vám nabídnout 124 výtisků komára. za zbylý obnos, tedy 2 kč, si pak můžete koupit například rohlík, který v průběhu pročítání všech 3968 stránek s radostí zkonzumujete. a to se myslím vyplatí mnohem víc.

inspirativní čtení, ať už s naostřenými noži nebo bez nich přeje

Milí čtenáři,

4

OBSAHStudentský měsíčník | Číslo: 5 | Ročník: 3 | Leden 2013

TÉMA - NA OSTŘÍ NOŽE06 STUDENTI VOLILI PREZIDENTA

07 ANKETA

20 ODEPIŠTE, PANE PREZIDENTE

22 CO BUDE S OBRAZY?

28 CESTA ZA ROCKOVÝM SNEM

KOM - ZPRÁVY08 VÁNOČNÍ KONCERT TRADIČNĚ O VÁNOCÍCH

SOUTĚŽ VE FINANČNÍ GRAMOTNOSTI ZAZNAMENALA REKORDNÍ ÚČAST

10 ROZHOVOR - J. JANEČKOVÁ

14 PŘÍSNÍ UČITELÉ U NEÚHLEDNĚ SMAZANÉ TABULE

16 PLAKÁT - S. MOKROŠOVÁ

24 PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ - A. SUPÍK

Šéfredaktorka: Karolína Andraková | Redakce: Hana Bouchalová, Veronika Fišerová, Jan Kolarczyk, Roman Kula, Petr Lukašík, Daniel Malík, Jakub Svoboda, Barbora Šil-cová, Martin Vérteši | Grafická úprava a sazba: Hana Bouchalová | Plakát: Barbora Šilcová | Korekční úprava: Marie Hlavačková | Titulka: Hana Bouchalová, Milan Ko-llarčík | Ilustrace: Hana Bouchalová, Milan Kollarčík | Inzerce: Jakub Svoboda | Web-master: Karolína Andraková | Manažer: Petr Lukašík | Křížovka: www.kampocesku.cz | Tisk: AMOS REPRO | Externisté: Gabriela Želonková, Jan Szop, Marek Szymutko

5

Náklad: 100 ks | Cena: 12 Kč Web: casopiskomar.webs.com | Email: casopiskomar@seznam.czSponzor:

KULTURA09 SPORT- Proběhl každoroční futsalový turnaj

15 NAŠE PRÁCE V MARYČCE

18 OBJEV - Dnes bez objevu!

19 TVORBA - Pokrok; Chamtivý král

26 KNIŽNÍ RECENZE - Florence a Giles

27 VÍTE, ŽE...

30 YELLOW SUBMARINE - Vocabulary

31 SPORT - Futsalové středoškolky našim hráčům nevyšly

22

08 16

28 26 24 10

07 06

6

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

Měsíc před termínem konání první přímé volby preziden-ta ČR proběhly v rámci pro-

jektu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni Studentské prezidentské volby v přihlášených středních školách po celé České republice. Cílem projektu je přiblížit politiku mladým lidem, ať už těm, kteří ještě volební právo nemají, pro ně tato akce funguje jako seznáme-ní a příprava na volby klasické, ale i těm, kteří disponují volebním právem velmi krátkou dobu (čerstvě plnoletí). Výsled-ky jsou po celé České republice patrné, nejenom, že se k projektu hlásí stále větší počet středních škol, ale volební účast a politická angažovanost těchto mladých lidí prokazatelně roste. Díky iniciativě paní profesorky Kyjovské proběhla volba i na našem Gymnáziu. Do volební komi-se, která se o celou organizaci voleb měla postarat, se přihlásili studenti septimy Klára Slamečková, Petr Lukašík, Karel Dostalík.

Voleb se mohli zúčastnit všichni žáci starší patnácti let, tedy 306 oprávně-ných voličů. Volební místnost byla zřízena v prostorách klubu Ámos v přízemí. Vyba-vení volební místnos-ti muselo být skoro totožné s vybavením klasické volební míst-nosti (např. plenta), avšak organizátoři byli odkázáni na vlastní kreativitu. Speciální

poděkování patří panu školníkovi za po-skytnutí pravé volební urny.

Studenti mohli přijít vyjádřit svůj ná-zor, který z osmi schválených kandidátů je podle nich ten nejvhodnější (bez v té době vyškrtnuté Jany Bobošíkové). Účast v tomto projektu byla naprosto nepovin-ná, a i proto byla konečná účast poměrně překvapivá.

Volební místnost byla zpřístupněna v krátce před začátkem první vyučovací ho-diny a byla přístupná po celou dobu do-poledního vyučování, a dokonce ještě půl hodiny po jeho skončení. Voliči přicházeli odvolit průběžně, hlavně o přestávkách. V některých třídách, jako například v 3.A, vzbudily Studentské prezidentské volby velký zájem, kdy volební účast v rámci této třídy dosahovala 78,79 %. Naopak v sextě přišlo vyjádřit svůj názor pouze 28 % z počtu oprávněných voličů. Celko-vě se voleb zúčastnilo 149 studentů, což znamená, že celková volební účast byla 48,69 %.

Nejvíc hlasů obdržel v rámci našeho Gymnázia občanský kandidát Vladimír

Studenti volili prezidentaPetr Lukašík | Septima

Pořadí Kandidát Počet hlasů

Podíl hlasů v %

1. Vladimír Franz 50 33,562. Jan Fisher 47 31,54

3. Karel Schwarzen-berg 26 17,45

4. Miloš Zeman 10 6,715. Zuzana Roithová 7 4,76. Jiří Dientsbier 6 4,03

ANKETA

7

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

Franz, jehož jméno se ve volební urně objevilo padesátkrát. Pan Franz zvítězil i v hlasování v rámci celé ČR. Na druhém místě se pak umístil Jan Fisher s 47 hlasy a na bronzové příčce pak Karel Schwar-zenberg.

Vzhledem k tomu, že podobná akce se u nás uskutečnila poprvé, lze akci po-važovat za velmi úspěšnou, nejenom díky dobře zvládnuté organizaci, ale také díky překvapivému docela velkému zájmu stu-dentů.

Profesor Šimek ředitelem? Ne, rovNou PrezideNtem!

V souvislosti s volbou prezidenta České republiky, která sama o sobě jitřní emoce na každém kro-

ku, jsme se rozhodli atmosféře trochu odlehčit anket-ní otázkou na téma „Koho z profesorů či profesorek bys zvolil/a za prezidenta či prezidentku ČR?“

Každý z dotázaných si svého favorita našel a doká-zal také jasně říci, proč si vybral zrovna jej. U každého studenta sice hraje při volbě prim něco jiného, nejvíce se jich ale shodlo na jméně současného statutárního zástupce školy, pana profesora Petra Šimka. Jelikož už nemá šanci zasáhnout do bojů o prezidentské křeslo, doufejme, že se mu podaří zasednout aspoň v druhé ze zmíněných funkcí.

Klára Klimšová, sekundaProfesora Šimka bych zvolila za

prezidenta, nebo aspoň za ředitele. Je chytrý, hodný. Takový fajn. Druhý v po-řadí by byl asi profesor Sedlařík, který je také milý a hodně naučí.

Amálie Šnapková, sextaZvolila bych profesora Šimka, pro-

tože je velice hodný, inteligentní, ke všem se chová slušně, ve všem má po-řádek, dokáže si všechno zorganizovat. Je to výborný kandidát na prezidenta.

Jakub Petronec, 3.AVolil bych asi toho nejvtipnější-

ho, tedy profesora Chupáče. Ale nejen proto, že je vtipný. Bere věci vážně, ale dokáže to tak nějak zaobalit. Mě nikdy chemie nebavila, ale s ním mě to baví, i když třeba někdy propadám; obrazně řečeno.

Tereza Sedlářová, I.BJá bych volila pana Gwózdze, proto-

že mi přijde takový spravedlivý a podle mě to má v hlavě srovnané.

Martin Vérteši | Septima

ANKETA

8

V posledním týdnu před Váno-cemi proběhla v naší škole

soutěž ve finanční gramotnosti, kte-rou vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Finanční gramotnost, o.p.s.. Do první kategorie, která je určena žákům nižších ročníků se přihlásilo celkem 20 studentů. Po-čet přihlášených do druhé kategorie sice tak hojnou účast nezaznamenal,

ale i přesto se našlo 7 statečných, kteří podstoupili školní kolo této soutěže. V rostřelovém testu se pak nejlépe umís-tili Ondřej Krabec, Anna Fišerová a Daniel Malík z nižšího gymnázia a Jan Szop, Karolína Andraková a Veronika Fišerová z gymnázia vyššího. Trojice z obou kategorií vytvoří týmy a budou naši školu reprezentovat v okresním kole.

Jan Szop | 2.B

Soutěž ve finanční gramotnosti zaznamenala rekordní účast

KOM-ZPRÁVY KULTURA - SPORT

Vánoční koncert tradičně o Vánocích

I přes hrozbu konce světa probě-hl 20. prosince vánoční koncert

našeho Gymnázia, který se již tradičně konal v Evangelickém kostele v Bludovi-cích. Za jeho organizaci můžeme vděčit profesorce Mokrošové, která připravi-la velice pestrý program. Na koncertu zazněly skladby jako Raise Me Up od Westlife, Good Enough od Evanescen-ce, Nothing Else Matters od Mettalicy nebo Vůně Vánoc. Vystoupila na něm rovněž školní kapela The Lemonade. Ohlasy na koncert byly velice kladné,

jak ze strany rodičů, tak především ze strany studentů. Mně osobně se kon-cert také velmi líbil.

Jan Szop | 2.B

FOTODOKUMENTACI ZE STUDENTSKÝCH VOLEB NALEZNETE NA STR. 32

9

KOM-ZPRÁVY KULTURA - SPORT

Jako každým rokem, proběhl i letos v posledním školním týdnu roku 2012 tradiční

Vánoční turnaje. Chlapci mohli změ-řit své síly ve futsalu na Městské sportovní hale, mladší dívky pak v ringu a jejich starší spolužačky ve volejbale, kdy tyto dva turnaje probí-haly v naší školní tělocvičně.

Organizace futsalového turna-je se pro letošní rok ujal pan profe-sor Supík. Chlapci se utkali ve třech různých kategoriích. Jako první se představili ti nejmladší, žáci nižší-ho stupně Gymnázia. Čtyři přihlá-šená družstva se utkala systémem každý s každým, diváci tedy mohli shlédnout šest vyrovnaných utkání s hrací dobou 1x12 minut. Na hřišti překvapivě dominovali benjamínci z Primy, kteří měli ve svém středu nej-více fotbalistů a s přehledem v tur-naji zvítězili. Uznání zaslouží tým z Kvarty, který se každoročně potýká s nedostatkem kluků, a proto tým pra-videlně doplňují dívkami, které letos předvedly opravdu srdnaté výkony.

Jako další se představili studenti z prvních a druhých ročníků společ-ně s odpovídajícími třídami osmile-tého gymnázia. Turnaj byl rozdělen na dvě skupiny, kdy v jedné z nich se utkaly týmy z 1. A, 1. B a Kvinty, ve druhé pak 2. A, 2. B a Sexta. První z obou skupin postoupili do finále, kde se utkali o možnost zahrát si proti

starším studentům. Skupina „prv-ních ročníků“ byla velice vyrovnaná, nakonec o skóre zvítězila Kvinta, ze druhé skupiny postoupila s celkem velkým přehledem Sexta. Ve vzájem-ném souboji těchto družstev branka nepadla, a tak rozhodla až pátá série penaltového rozstřelu. Šťastnější byl výběr Kvinty, který tak mohl odehrát další čtyři utkání, ostatní museli zpátky do školy.

Vyvrcholením celého dne pak byl turnaj těch nejstarších, do kterého se přihlásilo pět týmů. Už před za-čátkem se do role favoritů pasovali v septimě a 4. B, jejichž vzájemný zápas byl nejvyrovnanější a měl nej-větší kvalitu. Již čtvrtým rokem, kdy je úspěch a neúspěch týmu septimy otázkou jednoho utkání, svou roli nezvládli a museli se sklonit před opravdu trochu lepším soupeřem, který tímto zápasem rozhodl o svém celkovém vítězství. V dalších zápa-sech k větším překvapením nedochá-zelo. Poslední místo obsadil tým z kvinty, kterému očividně docházely síly.

Celkově lze hodnotit akci za vy-dařenou, nechyběly emoce, krásné góly a perfektní zákroky brankářů. Já osobně se každým rokem skoro vzápětí po skončení turnaje těším na příští ročník. Doufám, že bude mini-málně stejně tak kvalitní, ne-li ještě lepší.

Proběhl každoroční futsalový turnaj

Petr Lukašík | Septima

10

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

JINDRIŠKA JANEČKOVÁ

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová | SeptimaFoto: Archiv J. Janečkové

V lednu se podíváme na zoubek paní profesor-ce Janečkové, která

neváhala a mnohé nám na sebe prozradila. Co všechno? To se dozvíte v následujícím rozho-voru.

Jak byste se charakterizo-vala vlastními slovy?

Řekla bych, že jsem mírumilovný člověk, který má rád lidi a hlavně stu-denty. Snažím se lidem vycházet vstříc.

Tvrdíte o sobě, že jste mí-rumilovný člověk, máte tedy někdy pocit, že byste měla být v hodinách přísnější?

Určitě, protože se to někdy obrací proti mně. O každém studentovi vždy hodně přemýšlím, snažím se vcítit do toho co on si myslí, jak se cítí v hodi-nách.

Mrzí Vás potom u zkouše-ní, když musíte dát studentovi špatnou známku?

Myslím si, že to mrzí každého kan-tora, když musí dát špatnou známku. Známkování je pro kantora asi to nej-těžší.

Můžete nám prozradit, jak jste se k učení vlastně dosta-la?

Měla jsem vždycky ráda děti a asi jsem to s nimi uměla, protože za mnou děti vždycky rády chodily. Strašně ráda jsem si jim věnovala a velmi mě to ba-vilo. Měla jsem vzor v učitelkách. Do páté třídy jsme měli perfektní učitel-ku, kterou jsme měli moc rádi, že když jsme pak odcházeli na druhý stupeň, málem jsme brečeli. Poté jsem měla výbornou učitelku, která učila ma-tematiku. Nejdříve jsem chtěla učit malé děti, ale postupně jsem si získala vztah k matematice a biologii, a pro-tože jsem se dobře učila, tak jsem si zvolila tento obor. Zrovna když jsem maturovala, tak otevírali v Ostravě obor matematika-biologie pro druhý a třetí stupeň.

K čemu dalšímu jste si zís-kala tak vřelý vztah jako k matematice a biologii? Máte

O každém studentovi vždy hodně přemýšlím

11

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

nějaké zájmy, kterým se věnu-jete ve svém volném čase?

Jelikož je toho ve škole moc, tak na zájmy nemám příliš čas. Ráda si zajdu na běžky, dále mám i sjezdové lyže, takže chodíme lyžovat. Mezi mé zájmy patří také turistika. Od malička mě zajímal balet, chodím na něj často do divadla. Také ráda čtu. Teď jsem se dala na jógu, ale bohužel mi nevychází tam docházet pravidelně.

Zmínila jste se, že máte ráda balet. Věnovala jste se mu v mládí?

Od čtyř let jsem chodila do taneč-ního oddělení, nejprve v kulturním domě, a pak v lidové škole. Na té jsme později založily skupinu Návraty, do které se vracely maminky z mateřské

nebo vysoké školy a společně jsme pak vystupovaly například na plesech. Takže jsem tancovala téměř do 29 let. Vyzkoušela jsem si i tančení na špič-kovkách, což byl můj tajný sen. Přála jsem si to od té doby, co jsem viděla svůj první balet — Zpátky do pohád-ky, to mohlo být tak v páté třídě.

Nebylo nikdy Vaším snem stát se baletkou?

To byl můj tajný sen, ale věděla jsem, že to nemá budoucnost. Někdy jsem si ale představovala, jak by to bylo krásné, kdybych to dělala. Na vysoké škole jsem si to pak přebrala. Do kolika let může baletka tancovat? Do čtyřiceti to jsou výjimky, které tan-cují déle, ale co potom? Když jsem ale měla hlavu dobrou a šlo mi učení, tak

12

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

jsem si říkala, že by bylo škoda nechat školy.

Když máte takový vztah k tanci a pohybu obecně, vedla jste k těmto aktivitám také svou dceru?

Moje dcera také tancuje v lidové škole, teď jste ji mohli vidět vystupo-vat na stužkováku a bude tancovat i na plese našeho Gymnázia.

Mluvila jste už o divadle, ale je vám stejně blízka i hud-ba? Navštěvujete také nějaké koncerty?

Kdysi jsem hrála na klavír, ale ni-kdy jsem nebyla moc dobrá klavíris-tka. Paní učitelka z klavíru byla asi ráda, když jsem z něj odešla. Parado-xem je, že když jsem tančila na těch špičkovkách, tak jsem tančila s jejím synem. Na koncerty v podstatě ne-chodím, ale když už mám výjimečně čas, tak se velice ráda někam zajdu. Mám ráda vážnou hudbu, ale třeba i tu populární.

Můžete jmenovat některé ze svých oblíbených interpre-tů?

Kdysi jsem měla ráda Bee Gees, Jeana Michela Jarrez a z těch součas-ným třeba Enyu.

Říkala jste rovněž, že ráda čtete, o jakou literaturu se jedná?

Moje nejoblíbenější literatura je ta, která souvisí s mojí profesí, to zna-mená s biologií, ráda čtu o zvířatech. Zajímá mě historie. Také si často čtu historické romány.

Které zvíře je tedy Vaším nejoblíbenějším? Máte i něja-ké doma?

Asi bych to neměla říkat, ale velice sympatická je mi kráva. Doma máme křečíka.

Podíváme-li se na sport a především lyžování, vyjede-te si raději do zahraničí nebo preferujete blízké okolí?

Když je více času, například jsou jarní prázdniny, trávíme je na Šuma-vě, protože moje maminka pochází z Jižních Čech. Jinak jezdíme do Bes-kyd na Zlatník a Lysou, tedy do nej-bližšího okolí.

Mluvila jste o Šumavě i Bes-kydech, mohla byste srovnat, kde se Vám líbí více?

Beskydy i Šumava mají své kouz-lo. Já mám takový srdeční vztah spí-še k té Šumavě, kde jsme trávili až do minulého roky, kdy mi tam zemřela prateta, veškeré prázdniny. Šumava je také zajímavá tím, že tam jsou ra-šeliniště, zajímavá historie, z tohoto hlediska je prostě malebná.

Jaký máte vlastně k cesto-vání vztah? Cestujete ráda?

„Zjistila jsem, že da-leko lepší je si všech-no prožít a projít si všechna ta místa, o kterých třeba čtete.

Je to úplně něco jiné-ho než se na to dívat

v televizi.“

13

KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR KOM-ZPRÁVY - ROZHOVOR

Určitě. Po revoluci, když otevřeli hranice a poprvé jsem se podívala třeba do Vídně nebo potom do Benátek, jsem zjistila, že daleko lepší je si všechno prožít a projít si všechna ta místa, o kterých třeba čtete. Je to úplně něco jiného než se na to dívat v televizi.

Existuje nějaké země, po-případě město, kam byste se ráda podívala?

Ale kam bych se ještě chtěla po-dívat, tak to jsou různé termální pra-meny v Maďarsku, protože tam jsme jezdívali s rodiči, když jsme byli malí.

Máte své oblíbené místo, kromě již zmiňované Šumavy, které ráda navštěvujete?

Mám ráda místa tady v České re-publice a stále ráda poznávám nová. Ráda navštěvuji také různá muzea.

Zaujalo vás nějaká výsta-va, kterou byste naši čtenářům ráda doporučila?

Třeba Body. Měla jsem z něj straš-

né obavy, protože jsem si říkala, že je to neetické balzamovat lidi po smrti, kte-ří ani nevím, jestli s tím souhlasili nebo ne. Ale potom mě na výletě studenti čtvrtého ročníku donutili tam jít. Sice jsem tam šla se zapřením, ale nakonec to bylo, pro mne jako biologa, velmi poučné. Takže jak jsem se toho obáva-la, tak jsem byla ráda, že jsem viděla, jak to v tom lidském těle vypadá. No a teď v prosinci jsem byla tady v Ostravě na Šangrila. To je taková výstava o asij-ských státech, zaměřená také na nábo-ženství, která je rovněž interaktivní, protože si můžete i různé věci osahat.

Máte nějaké sny do budouc-na?

Jenom takové drobnosti, jako více času, abych mohla chodit pravidelně do již zmiňované jógy.Taky bych si přá-la, aby byli lidé, ale také studenti hod-nější a aby si vážili vzdělání. A samo-zřejmě, abych byla zdravá a mohla, to co dělám, dělat dál.

14

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

PŘÍSNÍ UČITELÉ U NEÚHLEDNĚ SMAZANÉ TABULE

aneb jak vidí gympl budoucí studenti

Jak jste si jistě všimli, začal nám nový rok a s ním spojené povinnos-ti školy „nachytat“ co nejvíce budoucích studentů. Dny otevřených dveří má

škola již úspěšně za sebou. Nyní přechází k poskytování přípravných kurzů na při-jímací zkoušky. Podařilo se nám udělat rozhovor s jednou rádoby budoucí mladou studentkou našeho ústavu….

Představ se našim čtenářům. Jmenuju se Natálie Kulová, je mi 10

let a bydlím v Hradišti. Moje kamarádka se jmenuje Lucie Kalinová, bydlí v Těr-licku a je jí také 10 let. Obě chodíme na Základní školu Těrlicko a hlásíme se na osmileté studium.

Popiš průběh doučování:Dne 16.1 jsme já a moje kamarád-

ka navštívily doučování na přijímací zkoušky osmiletého gymnázia. Měla jsem obavy, že tam nikoho nebudu znát, proto jsem byla ráda, když tam se mnou šla moje kamarádka. Šly jsme do třídy 7. G. Myslely jsme si, že tu třídu nena-jdeme, ale měly tam mapu jak se tam dostat. Měli to tam pěkné, ale nelíbila se nám špatně smazaná tabule. Líbil se nám obraz Václava Klause. Také tam měli nástěnku a na ní všelijaké diplomy. Pan učitel, který nás doučoval, byl pří-jemný. Všechny příklady, kterým jsme nerozuměli, nám důkladně vysvětlil. Myslely jsme si, že nám dá nějaké pří-klady, které si sám vymyslel, ale dostaly jsme papíry, na kterých byly úlohy. Poté jsme to řešily. Bylo to celkem těžké.

Co Tě vede k tomu, abys stu-dovala na gymnáziu?

Je to určitě lepší než studovat na základní škole, protože se tam krade a děti tam používají při mluvení nehezká slova. Na gymnázium se trochu bojím jít studovat, protože si myslím, že to nebudu stíhat a na vysvědčení budu mít špatné známky. Chci tam také jít, proto-že v budoucnu chci mít hezké povolání. Také tam studuje můj starší bratr a líbí se mi, kolik má znalostí. Chtěla bych být chytrá jako on.

Co si představuješ pod po-jmem gymnázium?

Myslím si, že tam jsou přísnější uči-telé než na základní škole, ale to je dob-ře, protože čím přísnější je učitel, tím víc se toho naučím. Předpokládám, že tam budu dostávat hodně domácích úkolů. Nevím, jestli to budu všechno stíhat.

Můžeš se hlásit i na více gym-názií. Kam ještě podáš přihláš-ku?

Určitě na toto gymnázium a ještě na horní gymnázium v Havířově-Podlesí na Studentské ulici.

Roman Kula | Septima

KULTURA

15

KOM-ZPRÁVY KOM-ZPRÁVY

Poslední měsíc roku 2012 byl v galerii Maryčka věnován výhradně studentům našeho

Gymnázia. Ti totiž dostali opět šanci prezentovat svá díla vytvořená v ho-dinách výtvarné výchovy. Organizace samotné výstavy se zhostili profesoři uměleckých předmětů, tedy: Dobruše Fajkusová, Radmila Kučerová a pan Tomáš Mendl. Všichni vybrali řadu kreativních, působivých a hlavně roz-manitých výtvorů, které usadili do skleněných rámů a tím z nich učinili potěchu nejednoho oka. Pestrost stu-dentských prací se ukázala především

v použití různých výtvarných stylů. Mohli jsme se setkat s kreslenými por-tréty, skládanými obrazy z papírů, roz-tomilými kresbičkami pohádkových příběhů či vyobrazením Burtonovy fantastické Alenky v říši divů. Jedna vitrína dokonce nabízela i pohled na keramické výrobky a značné množství amatérsky vytvořených šperků. Verni-sáž se konala ve čtvrtek 6. prosince, od tohoto dne rovněž probíhala výstava. A vy, kdož jste nestihli zhlédnout umě-ní svých spolužáků, nezoufejte, snad se nám jejich tvorba v pořádku navrátí na chodby Gymnázia.

Naše práce v MaryčceBarbora Šilcová | 1.A

Je pro Tebe důležité, aby se na gympl dostala i Tvoje kama-rádka?

Ano, je to pro mě hodně důležité, protože tu kamarádku znám už od škol-ky, takže by bylo těžké ji opustit. Kdyby se tam nedostala a já ano, tak bych tam možná šla. Ale necítím se dobře mezi lidmi, které moc neznám.

Jak se na přijímací zkoušky připravuješ?

Každý pátek a sobotu si s bratrem dělám Scio testy. Učí mě nové věci a vy-světluje mi problémové otázky. Je su-per, že ho mám.

KULTURA

16

KOM-ZPRÁVY - PLAKÁT Foto: Barbora Šilcová

17

KOM-ZPRÁVY - PLAKÁT Foto: Barbora Šilcová

Sylv

a m

ok

ro

šová

18

KULTURA - OBJEV KULTURA - TVORBA

Některá tajemství by měla zůstat skryta, některá ta-jemství nerozšiřována a

některá by měla být vykřičena do svě-ta. My jsme v uplynulém měsíci obje-vili ohromné tajemství, když jsme na poradě projednávali jeho zveřejnění, vstoupila maskovaná postava a přines-la nabídku na značný finanční obnos, který máme možnost získat, pokud ta-jemství nezveřejníme.

Dlouho jsme debatovali o tom, jestli máme přijmout tento úplatek a nezveřejnit ohromující informaci. Já jsem byl osobně na straně našich čte-nářů, hlavně jsem argumentoval, že dobře najezení redaktoři s vlastním au-tem a štědrým platem dokážou podat mnohem lepší zprávy. Byl jsem však převálcován sobeckou většinou, která chtěla informaci zveřejnit a sklízet jako novináři laciné úspěchy.

Když jsme konečně dospěli k roz-hodnutí, přišla zase maskovaná po-stava a přivedla nám zkrvaveného a blekotajícího externího redaktora, Bo-ženka, která nám na porady nosí kávič-ku, vyjekla, mně zaskočil dort a jeden z redaktorů se pobryndal šampaňským. Bylo jasné, že tuto informaci nezveřej-níme. Příště by to mohlo stát život ne-jen obyčejného exterňáka, ale někoho z nás, opravdových redaktorů.

Poradu jsme rozpustili, ale zaha-lená postava nám nedala spát, kdo to byl? Proč nám takto vyhrožoval? Je součástí větší konspirace? V nočních můrách jsme se obávali nejhoršího,

může být napojen na školní jídelnu, to by znamenalo, že náš osud je již zpeče-těn, jen jeden člověk se postavil školní jídelně a skoro přežil otravu jídlem.

Proto jsme další dny stáli před školou a kontrolovali, jestli nepřichází maskovaná postava v kápi. Nepřichá-zela, a proto jsme se museli odhodlat k činu.

Naoko jsme projednávali zase něco, co by se dalo nazvat obohaceným uranem novinařiny. Opravdu se po del-ší době objevila tato postava, my jsme na ní okamžitě zaútočili krumpáčem (počítali jsme s baseballovými pálka-mi, ale tušili jsme, že na naší spojku v tělocvikářském kabinetu není spoleh, teď to víme naprosto jistě a krumpáč byl to nejlepší, co jsme mohli narych-lo sehnat). Postava však na nás byla připravena, vytáhla nunčaky a ty jsou proti veškerému kopáčskému náčiní superúčinné. Přes podlitinové oběti jsme však na postavu přichystali past, jemně natažený silon těsně nad podla-hou. Boj to byl urputný, už už se zdálo, že postava nám do léčky padne, v tom ji však spasil útěk jednoho zbabělého redaktora, Hynka, který nevěřil v ko-nečné vítězství a sprostě zběhl, jak už to tak v boji muže proti dvaceti mužům (a ženám) bývá, všichni jsme se dali na útěk, a kdo je maskovaná postava, jsme nezjistili.

Přesto však za vás budeme hrdinně bojovat (kromě Hynka, ten byl za zba-bělost vyloučen) a snažit se vám při-nést ty nejlepší informace.

Dnes bez objevu!Jakub Svoboda | Septima

19

KULTURA - OBJEV KULTURA - TVORBA

PokrokJan Kolarczyk | Septima

To, co příroda dokáže,i člověk může stvořit,

pokud má dost kuráže,do neznáma se vnořit.

Jen pojď …

Pokrok nedokážeš zastavit,je to mocná síla přírody.Neumíš si ani představit,

však čerpat můžeš výhody.I ty to dokážeš …

Je čas, mysticismus stranou!Pokusy na živém těle!

Neváhej před vědy branou, využij své mysli bdělé!

Jen se neboj! …

Jen křičte „Pokroucená příroda!“,barbaři nevzdělaní!

Vždyť tělo slabé, žádná náhoda,že vybízí k předělání.

Však nakonec, jen ty budeš se smát ….

Chamtivý králMarek Szymutko | Prima

Byl jednou jeden král a ten neměl žádné děti. Král vlastnil rozlehlá luka, na kterých se nemohlo stavět, neboť byla poddolovaná. Ale ten král nebyl žádný král, ale starosta. V těch dolech byly nalezeny diamanty a zlato, a tak se mělo dolovat. Když byly diamanty a zlato pod loukami vydolované, přišlo na žílu pod městem. Vytěžit žílu ov-

šem znamenalo vystěhovat a zbourat celé město, což byla drahá záležitost, a tak zavolal své známé Ježibabě na mo-bil. Ježibaba ale držela 400 let dietu, a tak se o nezvěstných dětech nic nepsa-lo, protože nemizely. Ježibaba přijela na radnici, ovšem strašně smrděla su-šenými hady, a proto úředníci utíkali. Starosta byl chytrý, a tak si dal kolíček na nos a mluvil: „Potřebujeme vykopat žílu pod městem, ale to bychom museli město zbourat, což by bylo drahé.“ Je-žibaba se zeptala: „Ale co mám dělat já? Proč jsem tady?“ Starosta odpo-věděl: „Chci, abys začarovala celý důl, abychom mohli pod městem dolovat bez propadu.“ Ježibaba řekla: „Rozu-mím, ale nemůžu začarovat důl, mu-sela bych začarovat město!“ Starostovi se to líbilo, nic ho to nestálo, a tak si s čarodejnicí plácl. Čarodejnice vypila posilovací nápoj a vydala ze sebe jedi-nou hlásku a svět se třepal, tak silné bylo její kouzlo. Najednou všechno utichlo… Nic se dál nedělo, ve vesni-ci bylo ticho ani zvuky aut se nešířily vzduchem. Starostovi to bylo jedno, chtěl jen peníze. Šel hned k dolu a… nic. Dělníci tam nestáli, čarodejnice ho napálila. Kouzlem vyčarovala nový svět, ve kterém byl jediný starosta. V obyčejném světě si od starosty ježi-baba oddechla. Vše patřilo jí, ještě se musí jmenovat starostkou. Učinila to a všichni ji poslouchali. A tak plynul čas…

Ježibaba držela dietu už stovky let. Zhubla, ale děti jíst nemohla, od-soudili by ji. A tak ztrácela sílu, až už byla jen obyčejný smrtelník a její kouz-lo pominulo. Starosta se vrátil a uviděl Ježibabu s postavou modelky a vzal si ji za ženu. A žili spolu až do smrti…

20

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

Odepište, pane prezidenteaneb co udělat, když chcete aby vám neodepsal

Jelikož školní časopis nemusí in-formovat pouze o kultuře a dění na škole, ale může také podávat

informace o politice, rozhodli jsme se ka-ždému kandidátovi na prezidenta napsat několik otázek, které by vás, jako studen-ty a čtenáře Komára mohly zajímat.

Vymyslet celý dopis není lehká prá-ce, do každého jsem se snažil vyjádřit osobní sympatie, vyzdvihnout jeho před-nost či zmínit v pozitivním světle něco z jeho programu, třeba Zemanovi jsem na-psal, že jsem četl jeho knihu, u Fischera jsem zmínil jeho předchozí kariéru a u Schwarzenberga to, že má velké šance. Potom následovaly čtyři otázky.

Sehnat si kontakt na kteréhokoliv kandidáta není těžké, většinou jej mají na svých internetových stránkách, skoro to vypadá, jako by chtěli, aby jim člověk napsal, jenže po tom, co jsem napsal ka-ždému kandidátovi, přišla mi odpověď jenom od tří z nich. Navíc od Vladimíra Franze přišla pouze zpráva z jeho kan-celáře, že děkují za dotazy, ale že není v jeho silách odpovědět na všechny otázky. Zbylé dvě kandidátky, které odpověděly, také nejsou na špičce preferenční py-ramidy, šlo o Táňu Fischerovou a Janu Bobošíkovou, přičemž i ona mi neodpo-věděla všechny otázky.1. Čím myslíte, že máte možnost oslovit mladé voliče (studenty, prvovoliče), v čem jste lepší než ostatní kandidáti?

Fischerová:Odmítám vždy znovu pokládanou otázkou v čem jsem lepší než ostatní kandidáti. Nejsem lepší než

ostatní, jsem jiná. Každý z nás předsta-vuje jiné hodnoty a je na voličích, aby si aktivně vybrali. Aktivně znamená, že se nespokojí s povrchními hesly nebo sebe chválou, ale podívají se například na in-ternet a něco co o kandidátovi přečtou. Kdo je, jak se choval. co říkal a podle toho si sami udělají názor. Jedině tak mají vol-by smysl.

Bobošíková: Na rozdíl od všech ostatních kandidátů jsem zastáncem toho, abychom si v České republice roz-hodovali sami. Chci, aby mladí lidé měli možnost svým hlasem ovlivňovat dění v naší zemi. A aby jim úředníci z Bruselu nepřikazovali, jak má vypadat sexuální výchova, jaké si smějí kupovat máslo, nebo kolik mužů má být ve školním pe-dagogickém sboru. Jsem toho názoru, že v České republice mají rozhodovat čeští občané a ne od života odtržení bruselští úředníci nebo politici ze zahraničí, kteří život v naší zemi vůbec neznají.2. Co si myslíte o státních matu-ritách?

Fischerová: Nejsem jejich přívr-ženkyní. Zvláště ne v současné podobě. Testy jsou hloupost a nutí pouze k biflo-vání.

Bobošíková: Pokud stát vynakládá peníze na vzdělání, měl by za ně požado-vat také určitou úroveň znalostí a vědo-mostí. Z tohoto pohledu státní maturity nastavily mnohým školám nepěkné zrca-dlo. Pokud má být maturita věrohodným označením pro určitou sumu znalostí (tedy nemá být jen nějakým papírem), pak by její kritéria měla být ještě přísněj-

Jakub Svoboda | Septima

21

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

ší, než v současné době jsou.3. Kdo by byl nejlepší ministrem školství a jak vidíte situaci na tomto ministerstvu?

Fischerová: Nejlepším ministrem by byl ten, na kom se shodne odborná veřejnost z oblasti školství, nikoli politi-ci. Vzdělávání musí být svobodné a musí se vymanit z vlivu politiků i ekonomů.4. Prosím podělte se s námi o zá-žitek ze střední školy (něco co Vás

nastartovalo na politickou kariéru či tře-ba vtipná příhoda)

Fischerová: Tehdy jsem se zajíma-la hlavně o kulturu a o divadlo. Všechno ostatní bylo pro mne podružné. Měla jsem přítelkyni, se kterou jsme utopily třídní knihu ve Vltavě a byl z toho prů-švih. Naštěstí jsem se pak dostala na JAMU a tyto choutky mě opustily, proto-že jsem studovala na škole, kterou jsem si vybrala a kterou jsem měla ráda.

M.K.

22

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

Co bude s obrazy?

Jak asi většina z vás ví, prezidentu Vác-lavu Klausovi končí

již druhé pětileté volební ob-dobí, které vyprší 7. března 2013. Historicky první kolo přímé volby prezidenta bylo vyhlášeno na pátek a sobotu 11. a 12. ledna, přičemž pří-padné druhé kolo na 25. a 26. ledna. Kolem tohoto data ale panovalo spoustu spekulací, bylo totiž možné, že Ústav-ní soud na základě stížnosti senátora Tomio Okamury, volbu prezidenta odloží. Ne-stalo se tak, a proto občané České republiky, kteří dovr-šili 18 let, mohli volit v řád-ném termínu. Avšak ani tak není jisté, zda po volbě někdo nenapadne demokratičnost voleb. Je také možné, že pan Okamura se obrátí na Evrop-ský soud pro lidská práva, sídlící ve Štrasburku. To by mohlo vše ještě více zkompli-kovat. Nechme se překvapit.

Komára ale zajímalo, co bude s obrazy Václava Klau-se, které visí na zdi v každé třídě. Zeptali jsme se proto vedení školy. Zástupce ře-ditele pan Petr Šimek nám sdělil, že vyvěšení obrazů v úředních budovách nijak ne-upravuje zákon. „Jedná se o zvyk z doby Rakouska–Uher-ska, kdy byl vyvěšen mocnář

František Josef I.,“ dodal. Na otázku, zda budou obrazy zdarma, či za určitou cenu ale nedokázal odpovědět. Zeptal jsem se také na zásadní otáz-ku, která je tématem tohoto článku, a to, co vlastně bude s obrazy. Zástupce ředitele Ši-mek nám sdělil, že se zřejmě vyhodí.

Touha Vám přinést ve svém debutním článku něja-kou senzaci mě motivovala k dalšímu pátrání, tentokrát u školníka. Po několik přestá-vek trvajícím shánění pana školníka jsem konečně dostal odpověd… Je snad někde ve škole skladiště obrazů vý-znamných prezidentů, jaký-mi byl Havel, či Masaryk?

Masaryk ve „skladišti u dílny“, jak prostor, v němž jsme našli obrazy, nazval pan školník, sice není. Zato jsme ale našli Havla (dokonce dva-

krát) a Beneše. Zvlášť poslední jmenovaný mě velmi pře-kvapil, zejména proto, že byl prezidentem do roku 1948 a naše škola byla přeci zalo-žena roku 1969. To nesedí! Možná to může být námě-tem pro další článek?!

Na závěr se hodí dodat, že podle výsledků student-ských voleb by ve třídách vi-sel vysokoškolský pedagog a výtvarník Vladimír Franz.

Daniel Malík | KvartaFoto: Barbora Šulcová | I.A

ANOT, AUP, EL, SJA

FYZIKÁLNÍ VELIČINA

1.DÍL TAJENKY

SPZ PRAHY KORÝŠ VÝROBCE

KLOBOUKŮ

TYP RUSKÝCH LETADEL

2.DÍL TAJENKY

STRÝC SLOVEN-

SKYHRDINA

JMÉNO HERCE

SHARIFA

RUSKÁ LITERÁRNÍ POSTAVA

PÍSMENO ŘEC. ABE-

CEDY

MASTNÉ TEKUTINY

RUSKÁ ŘEKA

INICIÁLY HERCE

RAŠILOVA

ČIN PRODEJNÍ

STŮL

ČASOVÝ ÚSEK

POPRAVČÍ

AUSTR. TISK.

AGENTURA

ASIJSKÉ MĚSTO NÁZEV HNUTÍ

OBLÍBENÝ

NÁPOJ

ČÁSTICE PROTO-PLAZMY

NEKŇUBA SKVRNA

INKOUSTU MOC

BĚH KONĚ SKOTSKÁ SUKNĚ

VYRÁBĚN NA STAVU TROPICKÉ

OVOCE

KLOUB NA NOZE

KONZERV.

PŘÍPRAVEK LESNÍ PLOD

ŘÍMSKÝCH 4

PODŘIMO-VAT

VÁHA OBALU

NADÁVAT

STŘEDOV. NÁJEZDNÍK

SPZ MĚLNÍKA

MUŽSKÉ

SEVRESKÉ JMÉNO

SPISY

ČÁST KROVU

SLOVEN-

SKÁ ŘEKA VŮNĚ VÍNA

VRCH U TŘEBE-

CHOVIC ZÁKOP

ODLIŠNÉ NÁŘEČ.

LOKY

DÍVČÍ JMÉNO

UHNĚTAT SVĚD. ST.

DRÁHY ANGL. ZKR.

HAD Z KINHY

DŽUNGLÍ

VÝPLNĚ OKNA

OSLOVENÍ BOHA

AUTORSKÝ

ARCH

ZMIZET V AUTĚ

STARO-RUSKÉ

PALÁCE

Tajenka z minulého čísla: Ottův slovník naučný

Nejdelší…….. byla vyrobena při…….. Celková délka byla 82,30 m

a byla vyrobena v městě Miroslav dne 19.7. 2002

24

KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ

Karolína Andraková | SeptimaVeronika Fišerová| SeptimaFoto: Archiv A. Supíka

Ani v novém roce jsme nezapomněli na naši obvyklou sadu otá-zek, kterou jsme tentokrát položili panu profesorovi Supíkovi. Jak se s ni popral? To posuďte sami.

Kde jste vyrůstal? Vyrůstal jsem v Havířově, kousek

od ZŠ Na Nábřeží, kterou jsem do 5. třídy navštěvoval. Pak jsem udělal přijímačky na sedmileté studium na našem Gymnáziu. Po maturitě jsem studoval na FTVS UK v Praze.

Máte nějaké sourozence?Mám dva starší bratry a sestru..Jaká byla v dětství Vaše

oblíbená hračka?Mezi mé oblíbené hračky patřila

stavebnice LEGO a velká tatrovka.Vzpomínáte si na svůj prv-

ní školní den?Na ten si bohužel nepamatuji.Jaký jste byl žák na zá-

kladní škole?

Myslím si, že jsem patřil mezi ty lepší žáky, a proto mi učitelé dopo-ručili zkusit přijímačky na víceleté gymnázium. Bavila mě vlastivěda, přírodopis a samozřejmě tělocvik.

Měl jste nějaké mi-moškolní zájmy?

Těch jsem měl spoustu. Od ma-teřské školy jsem se věnoval plavá-ní, později jsem hrál tenis, baseball, běhal střední a dlouhé tratě. O ví-kendech jsme jezdili s rodiči spor-tovat na hory. S babičkou jsem také chodil cvičit do Sokola.

Chtěl jste někdy něco strašně moc a rodiče vám to nechtěli dovolit?

V dětství jsem toužil po pejsko-

ADAM SUPÍK

Odbavoval jsem cestující

na Ruzyňském letišti

25

KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ KOM-ZPRÁVY - PROFESOŘI VZPOMÍNAJÍ

vi, ale vzhledem k tomu, že jsme bydleli v bytě, rodiče mi ho nechtěli dovolit. Tak jsem si aspoň prosadil želvu, pískomily, pakobylky a po-tkana. Před třemi lety jsem si ale můj dětský sen splnil a máme fenku Stelu.

Chodil jste do taneč-ních?

Do tanečních jsem chodil. Byla to taková společenská událost celé třídy. Tančení mě bavily, ale bohu-žel neslyším rytmus, takže to pro mě (a také pro mou partnerku) bylo trošku složitější. Nedávno jsme s manželkou navštěvovali taneční kurz pro pokročilé a utvrdil jsem se v tom, že rytmus nepatří mezi mé

silné stránky.Kdy jste se osamostatnil

od rodičů?Po maturitě jsem cestoval a pak

jsem se hned odstěhoval na koleje do Prahy. V Praze jsem při studiu chodil na různé brigády, nejzajíma-vější práce pro mne byla na Ruzyň-ském letišti, kde jsem odbavoval cestující. O prázdninách jsem jezdil pracovat do Nizozemí, kde jsem pra-coval v kuchyni. Během studia jsem ještě strávil semestr v Portugalské Coimbře v rámci Erasmu. Po studiu už jsem se domů nevrátil a začal jsem žít samostatně. Už během po-sledního ročníku studia jsem začal pracovat na našem Gymnáziu.

26

KULTURA - KNIŽNÍ RECENZE KULTURA - VÍTE,ŽE...

Florence a Giles

Píše se rok 1891, Nová Anglie. Sirot-ci Florence a Giles vyrůstají v odlehlém a chátrajícím sídle, jejich strýce – poruční-ka. Florence miluje knihy a i přes přísný zákaz strýce navštěvuje knihovnu. Jejím největším literárním vzorem je Shakespe-are. Podle Florence, Shakespeare, když nenašel slovo pro to, co chtěl vyjádřit, tak si ho prostě vymyslel. Na úkor toho si vymýšlí svůj tajný jazyk, ve kterém je na-psaná tahle kniha. Jedny z vymyšlených slov jsou například: pštrosila, děsuplnila se, vyokamžila jsem, přezábradlit, nabí-lednilo…

Ze začátku mne tyto výrazy mírně rušily ve čtení a musela jsem se nad nimi pozastavovat, ale asi po padesáti strán-kách jsem si zvykla a brala jsem je, jako samozřejmost.

Florence se už dlouho zdá sen. Sen, kvůli kterému se probudí na úplně jiném místě, než na kterém usínala. Svou ná-měsíčnost zná jen z vyprávění, ale podle toho co slyšela vypadá jako duch. Sen se však stává skutečností, když po návratu Gilese ze školy, ze které ho mimochodem vyhodí, strýc najme novou guvernant-ku. Co má znamenat, že žena, o které se Florence tak dlouho zdávalo se najednou objeví u nich doma? Je její noční můra pravdivá? A opravdu je její bratr v nebez-pečí? Co všechno by jste udělali pro svého bratra?

Je zvláštní, jak strach o nejbližší oso-bu může změnit povahu případně, jak vás

může donutit k činu, kterého by jste se ji-nak nedopustili. Líbí se mi jedna věc na konci knihy, kdy se dozvíte největší odha-lení, ale přitom tam vůbec není napsané. V tu chvíli se vám prostě všechny dílky skládačky poskládají v jeden naprosto překvapující, ale za to logický celek.

Autor si zaslouží můj obdiv. Jak za vymyšlení výše zmíněných slov, které ur-čitě nebylo jednoduché vymyslet, tak za mistrně napsaný příběh. Florence a Giles je autorův zatím nejúspěšnější román.

Gabriela Želonková | TercieFoto: www.florence-a-giles.wales.cz

John HardingZ anglického originálu Florence and Giles 2012 | přeložil Čeněk Matocha

27

KULTURA - KNIŽNÍ RECENZE KULTURA - VÍTE,ŽE...

Víte, že…Jan Kolarczyk | Septima

...vědci dodnes nejsou na sto pro-cent schopni objasnit fenomén ku-lového blesku? Pro ty z vás, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali, jedná se o záhadný jev, při němž se v atmosféře či dokonce přímo u země objevují chaoticky vířící koule blesků. Samotné koule mají velmi rozmani-té tvary, barvy i velikosti. To, co je pro ně však velmi charakteristické, je velká energie, zmatený pohyb a nízká životnost. Jejich zjevení jsou však natolik vzácná, že nikdo nemá ani tušení, jaký je spouštěč či příčina vzniku tak děsivého fenoménu, jako je tento nekontrolovatelně běsnící, jiskřící, žhnoucí a pištící jev. Dodnes bylo zaznamenáno přes 2000 očitých svědků této nepředstavitelné událos-ti.

Jedno z nejdramatičtějších, ale také nejpřesnějších líčení pochází z tábora pro mládež poblíž Moskvy (zdroj neuvádí přesné datum). Jed-noho letního večera se strhla bouřka, při které se nejdříve objevovaly oby-čejné blesky, a nikdo by si ani nedo-kázal představit, co se v zápětí stalo. Z bazénu naplněného po okraj vo-dou náhle začaly létat jiskry a voda začala vřít. Z vody se zčistajasna vy-nořily dvě jasně zářící koule. Větší z nich (asi 30 cm v průměru) zářila namodrale a menší jasně oranžově. Koule si to namířily ke starému topo-lu a vzlétly do jeho koruny. Za silné-ho praskání ze stromu odlétávaly i ty nejsilnější větvě, přeměněné v kusy uhlí. V domě se také začaly objevovat podivné jevy. Ze zásuvek se jiskřilo

a všechny drobné kovové předměty se divoce roztančily. Blesky mezitím venku začaly měnit svou barvu i tvar. Jeden z nich se okamžitě vnořil do uschlé borovice, která explodovala v oslnivé záři plamenů. Menší koule si vybrala jiný cíl. Jeden z jejích výběž-ků se protáhl a dotkl se hlavy dívky, pozorující úkaz z okna. Až na ožeh-nutou kovovou sponu a několik spá-lených vlasů se polekané dívence nic nestalo. Poté, co obě koule vlétly do altánku a několikrát jej obkroužily, si menší z nich opět vzala na mušku ji-nou dívku před domem. Po krátkém pronásledování se dívka schovala do lesíka a koule ji přestala pronásledo-vat. Spolu se svou rozměrnější ko-legyní začaly obě dvě pulzovat jako srdce a za ohlušující rány implodova-ly (smrskly se a vybuchly).

Některé složité vědecké te-orie hovoří o oxidaci písku a v něm obsaženém křemíku při zásahu bles-kem, který následně sublimuje a vy-tváří koule nesené vzduchem. Ener-gie dodaná bleskem způsobí , že se nakonec koule rozzáří. Je však dosud nejasné, jakým způsobem jsou kou-le schopny rozdrtit vzroslé stromy na třísky a přitom být také schopny projít povrchem (např. stěnami) bez jakéhokoli poškození. Samotný „cha-otický“ pohyb je také záhadou. Do-dnes bylo provedeno několik tech-nologicky náročných pokusů, které byly schopny vygenerovat desetimi-limetrové „napodobeniny“ kulových blesků, avšak jejich studium je zatím velmi obtížné.

28

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

Ríša vzpomíná na svá dětská léta s úsměvem a potvrzu-je, že tehdy se v něm zrodi-

la myšlenka o tom, že by se chtěl živit hudbou.

„Dostával jsem plastové hudební nástroje,“ směje se a dodává, že první opravdovou kytaru mu rodiče darovali již v jeho dvanácti letech. Od té doby na ni hraje. Nic jiného mu totiž ani nezbylo: „Chtěl jsem hrát na bicí, ale bydlíme v bytě, takže jsem raději zvo-lil kytaru.“ První písnička, kterou se naučil, byla Breking the law od Judas Priest, trvalo mu to asi dva týdny. Což je velmi slušné, vezmeme-li v potaz, že teprve začínal. V mnohém mu také pomohl jeho otec, který ho k hraní prakticky dovedl. Kdykoliv potřeboval poradit, byl tu pro něj. „Nebýt jeho rad, tak dnes neumím nic,“ říká Ríša.

Od té doby neustále cvičil, ačkoliv si myslel, že nemá hudební sluch, brn-kal spíše jen sám pro sebe.

Později se, ale ukázalo, že tahle volba byla víc než dobrá. Ve třinácti le-tech se totiž stal poprvé členem kapely. A to odstartovalo také spád následu-jících let. Žádná hudební skupina, ale

bohužel nevydrží věčně, Ríša jich za poslední čtyři roky vystřídal pět, při-čemž nejdéle hrál a koncertoval s Evo-lution.

Dnes je Richard členem kapely s názvem Epigony, ale současně rozjíž-dí novou skupinu, s níž se premiérově

Cesta za rockovým snem

Barbora Šilcová | I.AFoto: Archiv R. Vytřense

Richard Vytřens nastoupil na naše Gymnázium v září, již od pohledu nám všem bylo jasné, že uznává zejména tvrdou muziku a následně naše domněnky potvrdil, jelikož se ukázalo, že žije nejen poslechem hudby, ale rovněž ji i skládá. Hudbě podlehl již v raném dětství a drží se ho stále, jeho cesta za snem však nikdy nebyla jednoduchá…

29

TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE TÉMA NA OSTŘÍ NOŽE

představí na lednovém koncertu v ha-vířovském baru Road 146. Tuto kapelu prakticky vede, uplatňuje zde již dří-vější zkušenosti se zařizováním kon-certů a domlouváním prostor ke hraní, které do té doby pochytil. S kapelou hrají zejména klasické skladby od sku-pin zvučných jmen, jako jsou: Metalli-ca, Sabaton, Nirvana a samozřejmě i české Kabáty nebo Arakain.

„Složil jsem pár písniček,“ říká Ríša skromně. Vše totiž tkví v improvizaci, nejdříve vždy jen hrál, bez cíle, do doby než se mu melodie zdála natolik dob-rá, aby si zapsal její akordy. S kapelou pak stále hráli totéž dokola, dokud se k nim nepřidaly bicí, pak basa a na zá-věr napsali slova, aby stvořili ucelenou skladbu. Richard však paradoxně ne-může své písně hrát, jelikož se na nich zapříčinili i členové jeho bývalých ka-pel, začíná tedy stále od začátku.

Nad otázkou, kdo je jeho vzorem, se Ríša zamyslí. Přeci jen, není to tak jednoduché, okamžitě vyhrknout jmé-no toho, kdo nás něčím ovlivnil. Pak, ale řekne jméno Zakka Wylda, bývalé-ho kytaristy Ozzyho Osbourna.

„Obdivuju ho obecně, pro jeho techniku hraní. Mám dokonce stejnou kytaru jako on.“ Později ještě dodává jméno finského kytaristy Alexiho Lai-ha.

Richard Vytřens patří k dalším studentům našeho Gymnázia, kteří skrývají velký talent. Ve svém volném čase se věnuje nejen jemu, ale i svým kamarádům a v neposlední řadě také studiu. Po maturitě by se rád věnoval hudbě, ale přesněji ještě neví jakou formou. Nicméně začínajícím hudeb-níkům vzkazuje, že nejpodstatnější je mít pevné nervy a hlavně trpělivost:

„Po čase to půjde, pokud se nevzdáte. Jestli vás baví hrát, nezbývá nic jiného, než cvičit a věnovat své zálibě čas.“

30

KULTURA - YELLOW SUBMARINE KULTURA - SPORT

VocabularyVeronika Fišerová | SeptimaFoto: www.casinoscamreport.com

www.floatingpath.com

Last time we learnt phonetic differences between English and American English. In this chapter we will focuse on differences in vocabulary. Sometimes, in British and American English, there is com-pletely different word for the same thing. Some words are used only in one language and they’re not used in the other one. For example: motorway is used in British English and freeway is used in American English. To illustrate it I’ll give you some examples.

The first word is used in British English and the second word is used in Amer-ican English: holiday/vacation (prázdniny), secondary school/high school (střední škola), university/college (vysoká škola), sweets/can-dy (sladkosti), chips/fries, French fries (hranolky), high street/main street (hlavní ulice), pavement/sidewalk (chodník), underground/subway (metro), shop/store (obchod), lift/elevator (výtah), ground floor/first floor (přízemí), first floor/second floor (první patro), rub-bish/garbage, trash (odpadky), cooker/stove (sporák), trousers/pants (kalhoty), trainers/sneakers (tenisky), nappy/diaper (plenka), pram/baby carriage (kočárek), film/movie (film), cinema/the movies (kino).

We could find more and more examples and definitely it’s good and practical to know them.

Bye for now!

Vocabulary

31

Dne 13.12.2012 proběhly v tělo-cvičně krytého bazénu na Šumbarku středoškolské hry tentokrát věnova-né futsalu. První problémy nastaly již těsně před samotným turnajem, kdy původně nominovaného M.Vyčesané-ho ze 4.B, který v totožném termínu odehrál zápas Extraligy juniorů v Liber-ci, na poslední chvíli nahradil Michal Mikulec z 1.B. Otazník visel taky nad startem Patrika Ožany z 2.B, naštěstí byly tyto problémy zažehnány. I tak byl ovšem po úspěchu z minulého roku tým oslaben, jelikož naši školu opustilo z původní desetičlenné nominace pět maturantů.

Do letošního ročníku se přihlásilo devět týmů reprezentujících jednotlivé havířovské střední školy. Oproti loňsku, kdy deset přihlášených hrálo ve dvou skupinách po pěti systémem každý s každým, letos byly nalosovány skupiny tři, ze kterých do bojů o první příčky postupoval pouze vítěz dané skupiny.

Proti zástupcům naši školy tedy stanu-ly tým ze SŠ Školní a ze SPŠ Stavební. Tento herní systém nám moc nevyho-voval, a po prvním výsledku ve skupině, kdy jsme pouze nešťastně remizovali s celkem Školní 3:3 v utkání, ve kterém nebyla proměněna celá řada našich šan-cí.

V utkání proti „Stavebce“ byla tedy bezpodmínečně nutná výhra. Po první obdržené brance bylo sice rychle srov-náno zásluhou Kuboviče, ale i přes dob-rý výkon jsme na silnějšího soupeře sportovně nestačili, a porážka zname-nala konec v turnaji. Za předvedenou hru se ale nemusíme vůbec stydět, pou-ze nám chyběla produktivita v zakonče-ní.

Za reprezentaci děkujeme těmto žákům: Jan Cenek, Petr Lukašík (sep-tima), Petr Kubovič (sexta), Michal Mikulec (1.B), Jan Balicki (2.B), Patrik Ožana (2.A), Pavel Glos, Jan Cesar (4.B), Daniel Pilárik (3.A).

Futsalové středoškolky našim hráčům nevyšly

Petr Lukašík | Septima

KULTURA - YELLOW SUBMARINE KULTURA - SPORT

32

FOTODOKUMENTACE