1

MASARYKOVA UNIVERZITA

Fakulta socilnch studi

Katedra politologie

Politologie

Legitimita obce, obanstv a spravedlnost v antickm politicko-filosofickm mylen

Magistersk diplomov prce

Bc. Jan Werner

Vedouc prce: Mgr. Pavel Dufek, Ph.D.

UO: 323426 Brno, 2014

2

Prohlauji, e jsem tuto diplomovou prci na tma Legitimita obce, obanstv a spravedlnost

v antickm politicko-filosofickm mylen vypracoval samostatn a e jsem vechny pouit

zdroje uvedl v seznamu literatury.

V Brn, 6. 5. 2013

........................................

podpis autora prce

3

Podkovn

Chtl bych na tomto mst podkovat Mgr. Pavlu Dufkovi, Ph.D. za to, e mi umonil

zabvat se v diplomov prci tmto specifickm tmatem a tak za jeho rady a podntn

poznmky, kter mi v prbhu semestru k prci poskytoval. Dle bych chtl velice podkovat

svm rodim za to, e m ve studiu podporuj.

4

Anotace

Magistersk diplomov prce se zabv obecn potky a vvojem politick filosofie

v obdob antiky. Prce se konkrtn zamuje na mapovn nkterch koncept z oblasti

politick filosofie, jako na zpsoby legitimity obce (polis), roli a dleitost obana a obansk

participace pro spolenost a pojet spravedlnosti u jednotlivch vybranch filosof a

filosofickch smr v antice. Vzhledem k tomu, e tyto koncepty neexistovaly v ideovm

vakuu, ale byly vtinou soust irch metafyzickch, epistemologickch a etickch uen

jednotlivch myslitel i smr, budu se jimi zabvat i s ohledem na jejich celkov

filosofick ukotven.

Klov slova:

politick filosofie, antick filosofie, legitimita obce, polis, obanstv, spravedlnost, antika,

starovk ecko, pedskratovsk filosofie, filosofie klasickho obdob, hellnismus,

hellnistick filosofie, Thals, Anaximandros, Hrakleitos, Pthagoras, pthagoreismus,

Dmokritos, sofismus, fysis, nomos, aret, Prtagoras, Skrats, Platn, Aristotels,

kynismus, hdonismus, stoicismus, Znn z Kitia, epikreismus, Epikros, skepticismus,

pyrrhonismus, Pyrrhn

Abstract

The master's diploma thesis generally deals with the origins and evolution of political

philosophy in antiquity. The work is primarily focused on mapping and analyzing of some

concepts from the field of political philosophy, as on ways of justyfying existence of polis, on

the role of citizenhips and on the concept of justice as such in the thinking of selected

philosophers and philosophical schools in antiquity. Due to the fact, that these concepts did

not exist in the ideological vacuum, but were usually part of a broader metaphysical,

epistemological and ethical teachings of selected philosophers and philosophical schools, I

will deal with them with regard to their overall philosophical anchor.

Key words:

political philosophy, ancient greek philosophy, legitimacy of polis, polis, citizenship, justice,

antiquity, ancient Greek, presocratic philosophy, classical greek philosophy, hellenism,

hellenistic philosophy, Thales, Anaximander, Heraclitus, Pythagoras, pythagoreanism,

5

Democritus, sophism, fysis, nomos, arete, Protagoras, Socrates, Plato, Aristotle, cynicism,

hedonism, stoicism, Zeno of Citium, epicureanism, Epicurus, scepticism, pyrrhonism, Pyrrho

6

Ulechtil lovk se nejvc vnuje moudrosti a ptelstv, dvma statkm, z nich jeden je

dobrem smrtelnm a druh nesmrtelnm.

Epikros

7

Obsah

1. vod8

2. Politick filosofie a politick vda.10

2.1. Paleopolitika aneb politika ped politickou filosofi.....14

2.2. Antick totalitn demokracie?.................................................................................19

3. Od mtu k logu aneb pedfilosofick pedpoklady vzniku (politick) filosofie23

3.1. Potky polis a politick filosofie ve starovkm ecku..23

4. Pedskratovsk politick filosofie28

4.1. Spravedlnost a miltsk politick filosofie.....28

4.2. Geometrizace vztah ve spoleenskm prostoru u Anaximandra...33

4.3. seln povaha spravedlnosti a politick kluby u pthagorejc.36

4.4. Hrakleitv logos jako konstanta spravedlnosti i obanstv....44

4.5. Zkony jako nutn zlo u Dmokrita.......................................................................50

5. eck politick filosofie klasickho obdob......................................................................60

5.1. Sofist a spor o povahu zkon a pirozenosti......................................................61

5.2. Prtagorv relativismus v kontextu polis..............................................................64

5.3. Sofist pro .....................................................................................................69

5.4. Nboenstv jako integrln soust polis..............................................................73

5.5. Skrats.....................................................................................................................74

5.6. Platn.........................................................................................................................76

5.7. Aristotels.................................................................................................................79

5.8. Antisthens a kynismus...........................................................................................81

5.9. Aristippos a hdonismus..........................................................................................83

6. Hellnistick politick filosofie..........................................................................................85

6. 1. Stoicismus................................................................................................................87

6.2. Epikreismus............................................................................................................93

6.3. Skepticismus...........................................................................................................101

7. Zvr..................................................................................................................................105

8. Seznam pouit literatury a zdroj.................................................................................108

Poet znak: 269 962

8

1. vod1

K tomu, abychom se obraceli na politick mylen klasickho starovku s vnivm zjmem a

s bezmeznou ochotou uit se, ns nepodncuje ani roztrit a bolestnsk staromilstv, ani

nesobeck a opojn romantismus. Nut ns k tomu krize na doby, krize Zpadu.2

Tmatem pedloen magistersk diplomov prce je reflexe potk a vvoje politick

filosofie v obdob antickho ecka, se zamenm na koncepty legitimity obce (polis),

obanstv a spravedlnosti (dik), je jsou pro (nejen) antickou politickou filosofii klov.

Koncepty legitimity obce, obanstv a spravedlnosti vak nebudu zkoumat z hlediska

sttovdnho, tedy na zklad strohch faktografickch daj o v antice existujcch

mstskch sttech, nbr je budu zkoumat na zklad jejich vskytu ve filosofickch

systmech antickch filosof, tedy z hlediska mylenkovho. To, o se v diplomov prci

budu snait a co bude tedy i jejm clem, bude zmapovn vskytu, respektive vvoje ve

uvedench koncept (respektive vznam, kter tyto pojmy reprezentuj) ve staroeckm

mylenkovm prosted.

Prce si neklade za cl bt pehledovm textem, ve kterm se postupn vyjdm ke vem

antickm filosofm. Prce si naopak klade za cl najt, popsat a analyzovat z pohledu politick

filosofie klov a konstituujc momenty souvisejc se spravedlnost, polis a roli oban v n.

Tm je tedy zrove eeno to, e si prce klade za cl najt, popsat a analyzovat klov a

konstituujc momenty djin filosofickho mylen o politice, jeliko ty jsou neoddliteln

spjaty prv s stednmi pojmy, ktermi se bude tato diplomov prce zabvat. Vbr

myslitel, jimi se budu zabvat, je tak otzkou jednak politicko-filosofick vznamnosti

danch postav v odborn literatue a jednak mho subjektivnho vbru, tedy mho

1 V souvislosti s poznmkami pod arou v tto prci bych chtl upozornit na to, e pi citovn filosofickch dl budu filosofick odkaz uvdt vdy v zvorce na konci standardn citace, nap.: Platn. Zkony, s. 128-129. (741a-741d). atp. Co se te citovn filosofickch zlomk, budu pi jejich oznaovn vychzet z tradinho zpsobu dle slovn v Die Fragmente der Vorsokratiker od H. Dielse a W. Kranze (tradin zapisovno jako DK). V tomto tradinm slovn m kad filosof sv vlastn slo, napklad Hrakleitos 22. Zlomky se pak dl na zlomky kategorie A (nepm) a B (pm). Standardn citace njakho zlomku tak m formu nap.: DK 22 B 1. asto se vak zlomky cituj ve zkratce, pokud napklad dan kapitola pojednv o Hrakleitovi, sta citovat pouze B 1 bez sla 22, kter oznauje Hrakleita. Pokud tedy nebude vslovn uvedeno jinak, bude se citovan zlomek vdy vztahovat k filosofovi, o kterm bude pojednvat dan kapitola. 2 Strauss, L. Obec a lovk. Pel. M. Mocek. Praha: Oikoymenh, 2007, s. 8.

9

subjektivnho zhodnocen relevantnosti danch mylenek pro politickou filosofii jako

takovou.

Co se te asovho vymezen zkoumanho obdob, lze ct, e budu zkoumat ti asov

periody, je jsou v rmci filosofie klasicky oznaovny jako pedskratovsk filosofie

(piblin 6. a 5. stol. p. n. l.), eck filosofie klasickho obdob (piblin 5. a 4. stol. p. n.

l.) a hellnistick filosofie (ponaje piblin 3. stol. p. n. l.). asov rozmez tak lze

vymezit vznikem Miltsk koly na jedn stran, a hellnistickm stoicismem, epikreismem

a skepticismem na stran druh. Avak vzhledem k tomu, e vznik eckho filosofickho

mylen byl vsledkem jistho ped-filosofickho mylenkovho vvoje, budu v poten

sti prce strun reflektovat i ped-filosofick okolnosti, je jsou z pohledu zkoumanch

koncept dleit. Pro ir kontext prce je tak dleit dodat, e vzhledem k tomu, e

zkouman koncepty neexistovaly v ideovm vakuu, ale byly vtinou soust irch etickch

i metafyzickch uen jednotlivch myslitel i filosofickch smr, budu se jimi zabvat i

s ohledem na jejich celkov filosofick ukotven. To se v nkterch ppadech jev jako

nutnost, a to kvli pojmov zamnitelnosti i reln provzanosti metafyzickch,

epistemologickch, etickch a politicko-filosofickch nauk konkrtnch filosof a

filosofickch systm v obdob starovkho ecka.

10

2. Politick filosofie a politick vda

Jet ne se zanu vnovat stednmu tmatu tto prce, povauji za nutn za prv na vod

vymezit a vysvtlit distinkci mezi politickou filosofi a politickou vdou, jeliko toto rozlien

je dleit nejen v kontextu antick filosofie jako takov, ale i pro vahy o spolenosti

obecn. Rozdl mezi tmito dvma disciplnami navc pomh dokreslit vznamnost milnku,

kter pedstavoval vznik filosofie jakoto v zsad racionlnho a odmytologizovanho

vkladu svta, kterho soust byla od potku tak kritick reflexe politick a sociln

reality.3 Za druh bych pak v tto kapitole chtl opodstatnit a vysvtlit, pro stle m cenu se

antickou politickou filosofi zabvat.

Dleitost a vznam politick filosofie se jev jako obzvlt nalhav tma dnes, tedy

v dob, kdy jsme svdky znanho hodnotovho a pedevm ideovho vyprazdovn

politiky samotn. Ideov vyprzdnnost a asto i absence jakkoliv politick filosofie

v politickch programech je signifikantn pro znanou vtinu soudobch politickch stran.

Lze ct, e jsme dlouhodob svdky stle slcho trendu, kter politiku zjednoduuje na

jednoduch hesla a lbiv frze. Politika se tak stv nikoliv soubojem rozdlnch politickch

filosofi, tedy soubojem rozdlnch koncepc o idelnm uspodn sttu, nbr spe

soubojem marketingovch specialist a reklamnch agentur, kter vytvej kampan tzv. na

mru, aby se co nejvce trefili do nlady spolenosti i toho, co chce slyet urit spektrum

volistva. Tento trend m pochopiteln dvoj, vzjemn provzan negativn dopad. U

politiky je to ji zmnn mylenkov vyprahlost. U oban, kte se stvaj pouhmi

konzumenty reklamy a marketingovch strategi, je to vrazn padek jejich politick

vzdlanosti, souvisejc s nenutnost kritick diskuse rozdlnch ideovch koncepc

jednotlivch stran. Politika se zjednoduuje a spolu s n se zjednoduuje i prmrn voli,

piem v pedchoz vt zmnn typ diskuse je vystdn zjednoduujcmi diskusemi o

heslech z billboard, o mottech kampan i o vrocch vraznch politickch postav, je na

sebe poutaj mediln pozornost. Takov stav m z dlouhodobho hlediska vliv na rove a

stav cel spolenosti lze se vak ptt, jestli je aktuln situace chybou politickch stran,

kter se tmto zpsobem chovaj, i chybou oban, kte to akceptuj. Domnvm se vak, e

politolog by to nejene neml akceptovat, ale ml by na to i aktivn upozorovat. To se vak

jev znan problematickm, uvme-li, e ada politolog i student politologie se sama na

3 Frolkov, A. Politick kultura klasickho ecka. Praha: Academia, 1990, s. 16.

11

tomto stavu podl svou ast v marketingovch tmech, kter kampan, motta, politick

reklamy, billboardov slogany atp. vytvej.4

Jestlie tedy nyn hovome o tom, e politika pozbv svch idej, filosofie a mylenek, kam

jinam se obrtit pro monou npravu, ne tam, kde politika naopak sv ideje, filosofii a

mylenky v samm prvopotku nabyla? Jak pe Leo Strauss, vznam a opodstatnnost

politick filosofie jsou zejm nejen dnes, ale u od dob jejho vzniku ve starovkch

Athnch.5 Toto konstatovn vak zdaleka nemusme omezit pouze na oblast politick

filosofie, jeliko lze ct, e obecn mylen modernho lovka m koeny v mylen eckm,

a jak poznamenal esk filosof Bohu Tomsa, tyto koeny jsou hlub, ne jsme si sami

vdomi.6

V politickch polemikch obecn jde o dobr a spravedliv. Proto se politick filosofie

pirozen dila vahou o dobru a spravedlnosti.7 To, e veker politick jednn samo o

sob smuje k poznn, i dokonce realizaci dobra (spravedlnosti), bylo zejm ji dvno

ped tm, ne tuto mylenku rozpracoval Platn ve sv stav i Aristotels ve sv Politice.

Dleit je tedy vdt, co je onm dobrem (spravedlnost) myleno. V moment, kdy se

takov smovn smrem k dobru stane zejmm a je prohleno za cl hledn podmnek on

dobr spolenosti, meme hovoit o vzniku politick filosofie. Jejmi tmaty jsou toti ty

nejulechtilej cle lidstva otzky svobody, spravedlnosti, moci a formy vldy v obci.8

4 Domnvm se, e tento trend je v souasn politice skuten trendem dominantnm a to i pesto, e nepochybn existuj vjimky jak z ad politolog, tak z ad aktivnch politik. Otzkou vak je, zda je v souasn spoleensk atmosfe vbec mon, aby se politika zmnila na souboj ideovch koncepc tedy jestli jednak existuje spoleensk poptvka a jednak, jestli by spolenost takovou zmnu byla vbec schopn vstebat. O nvrat idej do politiky se deklaratorn sna napklad soudob pedseda ODS, Petr Fiala, kter na stejn problm upozoruje ve sv knize Politika, jak nem bt klov je zde pedevm stejnojmenn kapitola, kde Fiala uvd desatero toho, jak by politika nemla bt. Bude jist zajmav sledovat, zda a ppadn v jak form se mu jeho smlen poda penst i do reln politiky. Viz Fiala, P. Politika, jak nem bt. Brno: CDK, 2010, s. 49-71. 5 Strauss, L. Co je to politick filosofie? In Strauss, L. Eseje o politick filosofii. Pel. Mocek, M. Sochor, V. indel, J. Praha: Oikoymenh, 1995, s. 11. 6 Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii. Bratislava: Universita Komenskho, 1923, s. 3. Podobn nzor vyslovuje i jeden z nejvtch eskch odbornk na antickou politickou filosofii, Milan Mrz, kdy v vodu k prvn knize Aristotelovi Politiky pe, e dla velkch myslitel starovkho ecka nm pinej nejen pouen o djinnm vvoji lidskho poznn a o potcch vdnch discipln, ale i mnoh podnty k een aktulnch problm v rznch oborech. Vce viz Mrz, M. vod. In Aristotels. Politika I. Pel. M. Mrz. Praha: Oikoymenh, 1999, s. 7. 7 Strauss, L. Ke klasick politick filosofii. In Strauss, L. Eseje o politick filosofii, s. 59. 8 V kontextu soudobch politickch reli by samozejm bylo potenciln mon rozporovat samotn antick vchodisko o tom, e veker politick jednn smuje k realizaci dobra (spravedlnosti). Tato problematika m dv rovn: politickou a filosofickou (etickou). Na rovni politick, vzhledem

12

Pokud vezmeme v potaz, e filosofie je hlednm moudrosti njakho universlnho vdn,

tedy vdn o celku, meme si snadno odvodit, e politick filosofie je uritm oborem

uvnit takto chpan filosofie. Strauss to dobe vystihuje slovy, e politick filosofie je

pokusem nahradit mnn o povaze politickch zleitost vdnm tto povahy, co zrove

znamen i pokus o nalezen dobrho politickho zzen.9

Politick vda pak dle Strausse oznauje jednak typ zkoumn politickch innost, kter se

d modelem uvanm v prodnch vdch, a jednak oznauje innost, kterou vykonvaj

lenov a lenky kateder politickch vd (respektive kateder politologie).10 A jestlie tedy

politick filosofii jde o dobro v obci, jde j o problematiku zzen obce11. Zzen je dem i

formou, je uruje charakter a zpsob ivota v dan spolenosti a klasick politick filosofie12

se tedy vdy zabvala otzkou po nejlepm zzen.13 A prv zde nachzme i nejvt rozdl

mezi klasickou politickou filosofi a souasnou politickou vdou: spov v tom, e politick

k pevaujcmu kulturnmu a etickmu relativismu, se dnes debaty o povaze dobra a spravedlnosti pli nevedou. Tento relativismus spov na kulturn rovni v tom, e nestav etick vchodiska njak konkrtn kultury nad etick vchodiska kultury jin a tm pdem tvrd, e nelze rozhodnout, zda jsou lep normy t i on kultury. Jedn se do znan mry i o produkt post-kolonilnho mylen, kdy je povaovno za patn, mluvit nap. o Zpadnch hodnotch jakoto o nadazench napklad oproti hodnotm islmu. Z tohoto dvodu se vak domnvm, e se jedn pedevm o nehledn dobra v otzkch mezinrodnch i mezikulturnch. Uvnit Zpadnho civilizanho okruhu vak rzn politick strany rzn koncepce dobra zastvaj: pro urit strany toto dobro pedstavuje nap. hlub integrace v rmci EU, pro jin naopak vystoupen z EU. Pro nkter strany je idelem dobr a spravedliv spolenosti spolenost hluboce ekologicky smlejc, pro jin nap. spolenost prodchnut kesanskmi idely (problematika zkazu potrat, eutanazie, homosexulnch svazk atp.). Tyto cle vak pouze nejsou za prv hloubji debatovny a to jak na rovni politick, tak spoleensk a za druh nejsou oznaovny jakoto vchodiska smujc k dle dan politick strany k dobrmu (nejlepmu) politickmu uspodn, i kdy o to de facto samozejm tmto stranm jde. Skuten debata o dobru a spravedlnosti tak probh pouze na poli filosofickm, respektive etickm, kde tyto debaty nejene probhaj, ale dostvaj se m dl vce do poped zjmu. e by se vak v politick kampani njak politik zatioval etickou koncepc njakho filosofa, to se samozejm nedje. Zmime v tomto ohledu napklad vznamnho soudobho neurovdce a filosofa, Sama Harrise, zastvajcho etick naturalismus. Dle Harrise je mon pistupovat k etickm problmm vdecky a na zklad vdeckch metod je mon rozhodnout o tom, jak jednn vede k dobru a je tedy dobr a jak naopak vede ke zlu a je tedy patn. Tyto teze Harris sumarizoval ve sv knize The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values, kter se stala podntem pro rozshlou diskusi na poli nejen etickm. Viz Harris, S. The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values. New York: Simon & Schuster, Inc, 2010. 9 Strauss, L. Co je to politick filosofie?, s. 11-13. 10 Tamt, s. 14. 11

Toto tma rozebr Platn ji v prvn knize Zkon, kde dochz k tomu, e pvodcem zkon nen bh, nbr lovk-zkonodrce, piem povaha tohoto zkonodrce zvis na politickm uspodn obce, na jejm zzen. Pvod zkonu je proto ve zzen. Viz Platn. Zkony. Pel. F. Novotn. Praha: Oikoymenh, 1997, s. 9-37. (624-650b). 12 Myleno antick politick filosofie. 13 Strauss, L. Co je to politick filosofie?, s. 31-32.

13

vd u vbec nejde o tuto hlavn otzku politick filosofie, tedy o otzku nejlepho zzen.

Modern politick vda se naopak zabv otzkami, je byly pro klasickou politickou filosofii

mnohem mn vznamn, napklad otzkami po metod. Strauss tento rozdl vysvtluje

rozdlnou mrou pmosti, se kterou jsou klasick politick filosofie a souasn politick vda

spojeny s politickm ivotem. Klasick politick filosofie se toti, na rozdl od souasn

politick vdy, vyznaovala tm, e byla pmo spojena s politickm ivotem a i jej metoda

tedy byla pevzata ze samotnho politickho ivota. Klasick politick filosofie toti nemla

od politiky jako takov dn odstup, jako je tomu dnes, ale naopak s n byla pmo spojen.

Veker pojmov apart, veker politicko-filosofick a potamo i reln politick teorie a

problmy vznikaj prv u antickch filosof. Ti, jeliko tyto pojmy, teorie a problmy, kter

byly pozdji pejaty, teprve vymleli a formulovali, u z principu nemli bt jak od

politickho ivota oddleni neexistovala zde ona distinkce politick filosofie jakoto

teoretick disciplny a politiky jakoto praxe. Lze ct, e politick filosofie ve smyslu

samostatn disciplny se etablovala a zskala odstup od politickho ivota a pot, co klasit

politit filosofov dokonili sv dlo.14

Podle Strausse tak byla pvodn politick vda identick s politickou filosofi a byla ve-

zahrnujcm studiem lidskch zleitost. Dnes je vak na studium lidskch zleitost

aplikovn rozdl mezi filosofi a vdou a na zklad toho se rozliila ne-filosofick politick

vda a ne-vdeck politick filosofie, co dle Strausse v dnench podmnkch bere politick

filosofii vekerou jej zaslouenou est.15

Politick vda svho druhu vak samozejm existovala ji ve starovkm ecku a je

spojovna pedevm se vznikem sofismu. Oznaovala tehdy dovednost, je lovku

umoovala skutkem i slovem dobe spravovat zleitosti politickho spoleenstv s tm, e

umn promlouvat bylo stavno nad umn jednat, jeliko vechny smyslupln skutky maj

pvod v uvaovn, a nstrojem uvaovn je prv e. Politick vda tedy byla dovednost,

je la v zsad nauit, v em vynikali uitel rtoriky. Takt pojat politick vda je vak

universlnj a pedevm penosn, oproti politick vd jakoto dovednosti sttnk i

politik.16 Zkonodrci, kter se uil umn politick vdy, toti vdy lo o konkrtn

spoleenstv, pro kter tvoil zkony. Politick vdec v antickm smyslu, tedy klasick

14 Staurss, L. Ke klasick politick filosofii, s. 50-51. 15 Strauss, L. Co je to politick filosofie?, s. 17. 16 Strauss, L. Ke klasick politick filosofii, s. 53-54.

14

politick filosof, se vak v zsad neptal na een problmu konkrtnho spoleenskho

uspodn, ale kladl si otzky, je jsou spolen vekermu zkonodrstv obecn. Tyto

zkladn a nejuniverslnj otzky tak byly pirozen vhodn k tomu, aby se staly pedmtem

skuten architektonickho politickho vdn, tedy pedmtem t politick vdy, kter je

clem politickho filosofa. Takto pojman politick vda je tedy vdnm, kter by lovku

umoovalo vyuovat zkonodrce17 a proto politick filosof, kter tohoto vdn doshl, je

uitelem zkonodrce.18 Tyto zvry vychzej z jednoduch vahy o tom, e zkonodrce je

pi vbr instituc a zkon psn omezen charakterem lid, pro n zkony tvo, tradic a

geografi danho msta, hospodskmi podmnkami atd. Aby takov zkonodrce mohl

dospt k rozumnmu kompromisu, mus nejprve vdt, co by bylo douc samo o sob, za

idelnch podmnek. Na tuto otzku me dt odpov prv politick filosof jeho vahy

toti nejsou omezeny dnm konkrtnm souborem okolnost.

Ji ve 40. letech 20. stolet poznamenal A. D. Lindsay ve svm klasickm dle The Modern

Democratic State, e tyto mylenky jsou platn i v aktuln, demokratick ptomnosti. Debata

o nejlepm zzen toti neme bt nahrazena debatou o idelech, kter zachovaj zvltn

typ sttu, napklad modern demokracii, jeliko kad dkladn diskuse o takovch idelech

je povinna dospt k njak vaze o absolutn hodnot takovch idel 19. Bylo by velkou

chybou se domnvat, e dnes, v dob, kdy je demokracie v Zpadn spolenosti ji destky let

etablovanou a zcela samozejmou zleitost, u tyto debaty postrdaj smysl. Jak ekl

Masaryk, demokracie je diskuse a prav diskuse je mon jen tam, kde lid hledaj pravdu.20

Samozejmost Zpadn demokracie by ns nemla vst k pesvden, e debaty o absolutn

hodnot idel nejen demokratickch, ale otzek dobrho politickho zzen vbec, jsou ji

nyn nepotebn a je mon na n rezignovat.

2.1. Paleopolitika aneb politika ped politickou filosofi

Antick politick filosofie pedstavovala prvn politickou filosofii svho druhu vbec.

Zrove lze ct, e prv v historick epoe, ve kter vznik samotn filosofie, respektive

17 Zde lze vzt v potaz Aristotela i Platna, jakoto cizince pi psan stav cizm sttm. Ve druh knize Politiky to Aristotels dobe ilustruje slovy: Z tch, co vyjdili njak nzor o stavch, nkte se vbec nikdy nepodleli na sprv obce, nbr proili cel svj ivot v soukrom. Viz Aristotels. Politika II. Pel. M. Mrz. Praha: Oikoymenh, 2004, s. 87. (1273b27-28). 18 Strauss, L. Ke klasick politick filosofii, s. 55. 19 Lindsay, A. D. The Modern Democratic State. Oxford: Oxford University Press, 1943, s. 45. 20 apek, K. Hovory s T. G. Masarykem. Praha: Fragment, 2009, s. 258.

15

politick filosofie, vznik vbec poprv i prostor pro kritickou reflexi politiky a tedy tm

pdem i politologie jako takov. Ostatn, jak vysvtluje Ale Havlek, zamme-li se na

etymologii dnenho eskho slova politologie, zjistme, e se jedn o kombinaci pvodnch

eckch termn (logos) a (polis) i (polits).21 Logos pedstavuje

termn, kter je znan signifikantn pro cel pvodn eck filosofick mylen jako takov a

jet se k nmu v dal sti prce vrtm. V rmci filosofickho mylen se s nm prvn

seznamujeme u Hrakleita ve zlomku B 122 a monosti pekladu, respektive vkladu tohoto

termnu, jsou pomrn irok. V konkrtn souvislosti s danm zlomkem se logos pekld

jako e, nicmn eji pojato jej meme chpat tak jako d i smysl.23 Termny

polis a polits pak pekldme jako obec (a termn polis pvodn, v dob myknskho

krlovstv, znamenal palc a osady k nmu pinleejc), respektive oban. Ob slova

jsou vak vznamov provzan a asto byla uvna ve vznamov stejnm smyslu, jeliko

polits byl uren vdy formou polis.24 A prv d, respektive uspodn obce a role oban

v n se stv stednm tmatem politick filosofie ji od jejho vzniku.

Dnes uvan termn politika (ve smyslu anglickho politics) m svj pvod takt

v etin, konkrtn pak ve slov (zleitosti tkajc se obce).25 V aristotelskm

vznamu jde o slovo , je je zkratkou pro tedy pro politickou

vdu (chpanou jako politickou filosofii). Dleit zde je Aristotelovo zkladn pojmn

politiky jakoto oblasti, kter se tk zleitost v obci, tedy jistho uspodn vztah uvnit

danho spoleenstv26, piem ji v prvn knize Etiky Nikomachovi si Aristotels vm

jednoho stle platnho principu politiky: politika, jakoto nauka nejvy, rozhoduje de facto

o vech ostatnch zleitostech v obci27

21 Havlek, A. Pedmluva. In Strauss, L. Eseje o politick filosofii, s. 9. 22 Svoboda, K. Zlomky pedsokratovskch myslitel. Praha: eskoslovensk akademie vd, 1962, s. 51. (B 1). 23 Kratochvl, Z. Kosk, . Hrakleitos z Efezu: e o povaze byt. Praha: Herrmann a synov, 1993, s. 16-18. 24 Havlek, A. Pedmluva, s. 9. 25 Balot, R. K. Greek Political Thought. Oxford: Blackwell Publishing, 2006, s. 2. 26 Miller, F. Aristotle's Political Theory. In The Stanford Encyclopedia of Philosophy [online]. ISSN

1095-5054. Last. modif. 26. 1. 2011 [cit. 2014-02-15]. Dostupn z: . 27 Aristotels zmiuje nap. vojevdcovstv, hospodstv a enictv, fakticky je tm vak mylena ta skutenost, e vechny zleitosti lovka v obci (obana ve stt) jsou podzeny vsledku politickho rozhodovn (policy). Viz Aristotels. Etika Nikomachova. Pel. A. K. Praha: Petr Rezek, 1996, s. 26. (1094a28-1095b4).

16

Pokud se podvme na klasickou, dnes uvanou odbornou slovnkovou definici politiky,

doteme se mimo jin i to, e politiku lze definovat jako proces, ve kterm lid s odlinmi

nzory dosahuj kolektivnho rozhodnut v uritch otzkch, je jsou pak zvazn pro celou

skupinu.28

Toto pojet je tedy prakticky shodn s klasickm pojetm u Aristotela. Faktem vak

zstv, e politika v takto definovanm smyslu nezaala existovat a v moment, kdy ji

filosofov zaali v antice diskutovat. To, co termn politika reprezentuje, pochopiteln

existovalo ji dvno ped tm, ne dolo v dob osov29 k takka globlnmu rozmachu

vysplch civilizac napklad dle Strausse je politick mylen star, jako lidstvo samo,

jeliko prvn lovk, kter uil slov jako otec i neuin, byl zrove prvnm politickm

myslitelem.30

Tm se dostvme k point tto kapitoly, kter by mla slouit jako urit pemostn i

pedstupe pro samotn pojednn o vybranch konceptech politick filosofie v antice.

V souasnm spoleenskovdnm diskursu jsme obecn svdky existence zajmavho

paradigmatu, kterm je prv fixace na dobu osovou, respektive na samotn vyspl kultury.

Tto skutenosti si ve svch pracch vm znm soudob nmeck (nejen) politick filosof,

Peter Sloterdijk. Ten upozoruje, e tato posedlost vysplmi kulturami, je je ptomn

v zpadnm spoleenskovdnm diskursu, zkracuje lidsk djiny o vce ne 95 %, piem

tuto fixaci oznauje za proton pseudos zkladn le a hlavn omyl a to nejen historie, nbr i

politologie.31

Sloterdijk ve svch kontemplacch vychz z Bismarckovi teze o tom, e politika je umnm

monho. Tuto tezi vak rozpracovv: politickmi dtmi zstvaj ti, kte neum rozliovat

28 Kolektiv autor. Blackwellova encyklopedie politickho mylen, Brno: Barrister & Principal, 2003, s. 364. 29 Jet ne pikrome k vkladu Sloterdijkovch tez, je nutn se pozastavit u pojmu doba osov, je byl zmnn ve. Tento termn pvodn pochz z knihy Vom Ursprung und Ziel der Geschichte (O potku a cli djin) od Karla Jasperse a asov vymezuje dobu od roku 800 do roku 200 p. n. l. Tuto periodu Jaspers vymezil jakoto dobu osovou proto, e v jejm rmci nachzme nco jako osu djin. V tomto asovm seku toti byly poloeny duchovn zklady, z nich lidstvo dodnes ije. Dleit je to, e se tak stalo paraleln a zcela nezvisle na sob v n (Lao-c`, Konfucius a vznik vech smr nsk filosofie), Indii (Buddha, vznik Upanid a rozvoj skeptick, materialistick a nihilistick filosofie), Persii (Zarathustra), Palestin (biblit proroci) a ecku. Soust tchto duchovn-kulturnch revoluc pak byl i mimodn inovativn politick vvoj, v ecku reprezentovan vznikem polis a nsledn i prvn kritickou reflex politiky samotn. Viz Jaspers, K. vod do filosofie. Pel. A. Havlek. Praha: Oikoymenh, 1996, s. 68-69. a ern, K. Rozhovor s Johannem P. Arnasonem. Sociologick asopis, . 49, 2013, s. 639. 30 Strauss, L. Co je to politick filosofie?, s. 13-14. 31 Sloterdijk, P. Na jedn lodi: Pokus o hyperpolitiku. Pel. B. Horyna. Olomouc: Votobia, 1997, s. 14.

17

mezi politicky monm a nemonm, a politicky dosplmi se stvaj ti, je si tuto schopnost

osvoj, piem umn monho je shodn se schopnost chrnit sfru politiky ped nroky

toho, co nen mon. Tento typ umn tak dle Sloterdijka stoj na vrcholu pyramidy

racionality, kter, krom jinho, ustavuje hierarchick vztah mezi politicky dosplmi a

nedosplmi lidmi. A pokud Sloterdijk konkretizuje politiku jako umn pimt obyvatele

komunity k vzjemn prospnmu souit32, je to zcela ve shod s ve uvedenm

vymezenm hlavnho cle klasick politick filosofie.

Klovm pojmem se tak stv soupatinost i sounleitost s ostatnmi leny

spolenosti.33 Dnes, v dob postupujc globalizace, se vak stle vce roziuje okruh tch

lid, se ktermi sounleme pesto, e je vbec neznme. Z tohoto dvodu m dnen politika

imperiln i svtov rozmry. Ne vdy tomu tak ale bylo, jeliko prapvodn lidsk

spolenosti, jejich lenov mezi sebou ctili soupatinost a tvoili tak prapvodn politick

jednotky, byly zaloeny na bzi rodiny, tlupy i kmene. A lze ct, e zhruba 95 % lidskch

djin byla spolenost tvoena vhradn na tchto bzch. Spolenost, ve kter sounleme i

s tisci, statisci i miliony lid, kter vbec neznme, je otzkou pouze nkolika poslednch

tisc let.34 A prv v dob osov jsme svdky toho, e horizonty soupatinosti skupin a

nrod expanduj do imperilnch a pozdji do svtovch, globlnch rozmr.35 Sloterdijk na

zklad tohoto kritria dl politick djiny lidstva do t stdi: stdium paleopolitiky se

vyznauje prvotnmi lidskmi tlupami a populac lovc a sbra; stdium klasick politiky,

kam pat i antick ra, je spojeno se zemdlstvm, loklnmi imprii a krlovskmi vldami;

a stdium hyperpolitiky pon nstupem industrialismu a svtov komunikan spolenosti.36

Jak jsem ji uvedl ve, mylen modernho lovka m hlubok koeny v mylen antickm,

a stejn tak djiny politick filosofie i politologie jakoto vdy datujeme od tohoto obdob.

Je tedy nesmrn dleit ptt se, co tomuto obdob, kter fakticky zformovalo obrysy

racionlnho typu mylen uvanho dodnes, pedchzelo. Avak o tomto obdob

paleopolitice lze mluvit jen tak, e od potku napadneme obraz svta, kterm jsme jakoto

32 Sloterdijk, P. Na jedn lodi: pokus o hyperpolitiku, s. 5. 33 Tamt, s. 9. 34 Dle Sloterdijka by tak dnen politologov mli vdt, e spolenosti jsou spolenostmi dotud, dokud si spn namlouvaj, e jimi jsou, ponvad djiny politickch idej byly v tomto smyslu vdy djinami fantasmat soupatinosti. Sloterdijk se zde odvolv na sociologa a antropologa Dietera Claessense a sociologa a teoretika vd a spoleenskch systm Niklase Luhmanna. 35 Sloterdijk, P. Na jedn lodi: pokus o hyperpolitiku, s. 9-10. 36 Tamt, s. 11.

18

pslunci na kulturn hemisfry indoktrinovni. Akcent na vyspl civilizace, kter tvo

jedno z paradigmat na kultury, po ns chce, abychom vili, e djiny, kter stoj za e,

nejsou star ne posledn tyi, maximln pt tisc let, tedy dobu, kdy se objevuj prvn

psai a sochai, kte poprv ukazuj, co je lovk. Faktem je, jak si Sloterdijk sprvn vm,

e sociologov a politologov nechvaj lovka vzniknout a s polis, sttem, i nrodem,

m smazvaj existenci dvjch politickch jednotek. A prv zde spatuje Sloterdijk

hlavn problm, nebo tato fixace na vyspl kultury naruuje jednotu lidsk evoluce a zastr

pohled na zkladn udlost, kter pedchzela kad vyspl kultue: antropogenezi.37

Klasicky i novovce je toti lovk chpn jako politick ivoich a z tohoto

antropologickho vchodiska lze lovka prohlsit za sttoobansk zve, je k naplnn

sv podstaty potebuje hlavn msta, knihovny, katedrly, akademie a diplomatick

zastoupen.38 Vezmeme-li v potaz cel peddjinn obdob lidstva a uvdomme-li si, e

teprve posledn krtk asov obdob je odchylkou oproti pedchozm destkm tisc let

vvoje lovka a jeho zpsobu ivota, nelze ne se nad Sloterdikovou kritikou pinejmenm

zamyslet. V em ale spovala samotn paleopolitika? Pedevm v tom, e lovka, na rozdl

od klasick politiky nepedpokld, ale naopak jej pivd na svt. Vyspl kultury toti

pojmaj lovka vdy ji jak danho, aby mohl bt uvn k prci, adovn, vldnut atp.

A prv zde se vrtme k pojmu umni monho umn monho v paleopolitice

spovalo v tom, e v nuznm a riskantnm svt uvedlo v ivot lidi nov. V paleopolitice jde

tedy ryze o opakovn lovka lovkem.39

Sloterdijk si tak vm zajmavch konotac napklad toho, e jako stdn bytosti jsou lid

v tomto obdob pedevm podlnky na tlup jako takov. Tlupa, jakoto zkladn politick

jednotka, je pochopiteln daleko vce ohroen vemi monmi prodnmi vlivy na samotn

sv existenci, ne mstsk stt v antice. Proto je o tlup mon hovoit v platnsk

perspektiv jak o nem, co je o stupe skutenj, ne jej samotn pslunci. Dleit

aspekt tohoto ranho politickho ivota spov tak v tom, e do tlupy nelze vstoupit jako do

politick strany, se kterou lovk sympatizuje. Vce ne s politickou stranou tu plat

pirovnn k totalitnmu klubu, kter si sm produkuje nov leny, aby je socializoval dle

svch vlastnch klubovch pravidel. V kontextu tohoto peddjinnho svta, lidmi osdlenho

37 Tamt, s. 13-14. 38 Tamt. 39 Tamt, s. 15.

19

jen dce a zaloenho na koovnm zpsobu ivota, toti znamenalo oputn tto politick

jednotky de facto smrt. stednm zkonem tlupy se tak stv opakovn tlupy v jej vlastn

lhni.40

Pokud vak od spolenosti vyadujeme jako podmnku pro to, abychom j pikli predikt

politick to, aby disponovala dc innost, pak je mon tlupy charakterizovat jako

radikln pedpolitick. Vyjma sebereprodukce a tichho proplouvn evoluc na nich toti

nevidme dnou znmku zen. ekneme-li tedy, e paleopolitika je umnm monho

v malm, nstup klasick politiky, spadajc do obdob, kterm se v tto prci zabvm, je

opakovnm tohoto umn ve vtch pomrech. Sloterdijk vymezuje hlavn otzku potku

klasick politiky nsledovn: Jak se me njak skupina, i lpe eeno sociln systm,

stt velkou nebo velmi velkou, a pece ihned neztroskotat na kolu, jak umonit, aby tato

velikost pela na pt generace? Jak lze tisce, desetitisce i statisce tlup formtu

velkorodin o ticeti a sto lenech semknout tak, aby od nich mohlo bt vyadovno sil

ve prospch spolenho dla, teba v podob pspvk k zavodovacm zazenm i kovm

vpravm?41 Odpovd, i zkoumnm monost odpovd na tuto otzku se tak vracme

k hlavnmu tmatu politick filosofie, tak jak jsem jej vysvtlil v pedchoz kapitole.

2.2. Antick totalitn demokracie?

Karl Popper zan svou Bdu historicismu tvrzenm, e vdeck zjem o politick a sociln

otzky nen o nic mlad, ne vdeck zjem o kosmologii a fyziku, a e antika pedstavovala

obdob, kdy vda o spolenosti dosahovala vtho pokroku, ne vda o prod.42 Tato slova

maj svou vhu, vezmeme-li v potaz, e pochz od zejm nejznmjho modernho

Platnova kritika. Popperem se zde sice hloubji zabvat nebudu, avak jm zmnn vznam

zjmu o politick otzky v antickm ecku byl pedpokladem (i mon i z uritho hlediska

dsledkem) vzniku polis, respektive vzniku jednoho z nejvtch antickch vynlez, tedy

demokracie.43

Co se te samotnho termnu demokracie, vbec poprv se s nm setkvme

40 Tamt, s. 16. 41 Tamt, s. 24-25. 42

Popper, K. Bda historicismu. Pel. J. Odehnalov. Praha: Oikoymenh, 2008, s. 11. 43 Demokratick formy vldy, demokratick principy, respektive demokracie samotn, jsou vak dle nzor ady odbornk vystopovateln jet mnohem hloubji v djinch lidskch civilizac. Nap. J. L. Gillin ve svm lnku The Origin of Democracy upozoruje, e studium primitivnch spoleenstev v lidsk historii poukazuje na to, e demokratick forma vldy m koeny ji na tto rovni, tedy na rovni kmenovch spoleenstev. Viz Gillin, J. L. The Origin of Democracy. American Journal of

20

v 5. stolet44 u Hrodota, kter jej uv k vymezen politickho reimu v Athnch,

v protikladu k politickmu reimu v Persii, kterou povaoval za monarchii / tyranidu.45

Tuto krtkou vsuvku o povaze antick demokracie zde vkldm pedevm proto, e je teba

mt na zeteli, e idea demokracie byla v antickm mylen velice rozen. Jej kritick

reflexe se tak stv jednm z hlavnch tmat eckho politickho mylen46 a vudyptomnost

ideje demokracie tak zcela nepochybn ovlivnila i antick filosofy v jejich mylenkch.

Problematika polis je tak s otzkou demokracie v antickm mylen nerozlun spjata.

Minimln lze ct, e filosofov byli s teori demokracie obeznmeni, tud se vi n

mohli vymezovat, i ji reflektovat ve svch filosofickch systmech. Konec konc,

domnvm se, e potvrzenm pedchoz vty je ji Anaximandrv filosofick systm, jemu

se budu vnovat v dal sti prce.

Retrospektivn nazrna se dnes antick demokracie asto nejev jako demokracie, ale spe

jako elitsk, inkluzivn reim s totalitnmi prvky. Ideologicky zakotven najdeme tento

postoj v rmci marxismu. Vidno prizmatem marxistickho teleologickho pojet djin, kter

djinm dv urit smysl a cl, ke ktermu smuj, pedstavuje antika pouze jednu z

nutnch fz na tto cest za clem djin. Tak proto Marx ekl, e existuje vlastn jen jedna

vda, toti historie.47 Antika je v tomto pojet spojena s otrokskm dem, vyznaujcm se

konflikty mezi otroki a otroky, piem toto ideologick ukotven je patrn snad v kad

ruskojazyn knize o antick filosofii, je vyla v dobch Sovtskho Svazu.

Podobn nzor na antiku je vak ve spolenosti znan rozen, nehled na marxistickou

ideologii. Peter Euben ve svm lnku Democracy Ancient and Modern upozoruje, e na

antickou demokracii je dnes asto nahleno jako na neliberln a netolerantn. ada autor

dle zastv stanovisko, e povaovat Athnskou demokracii za demokracii by bylo

Sociology, Vol. 24, No. 6, 1919, s. 704-714. Velkm pspvkem k diskusi je pak kniha The Life and Death of Democracy od Johna Keana, dle kterho eck demokracie pedstavovala vznamn milnk ve vvoji demokracie, avak jej potky Keane datuje do obdob kolem roku 2500 p. n. l., a to v rmci tehdej Syrsko-Mezopotmsk civilizace. Viz. Keane, J. The Life and Death of Democracy. Londn New York: Simon & Schuster, 2009, s. 107-108. 44

Nebude-li vslovn uvedeno jinak, budou v textu udan stolet oznaovat vdy stolet ped nam letopotem. 45 Martin, B. Herodotus, Politics and Athenian Democracy. Xavier Journal of Politics, No. 1, 2011, s.

46. 46 Taylor, C. C. W. (ed.). From the Beginning to Plato. Londn New York: Routledge, 1997, s. 35. 47 Marx, K. Engels, B. Spisy, Svazek 3. Praha: Nakladatelstv politick literatury, 1958, s. 32.

21

nebezpenou a velkou chybou, piem se objevuj i nzory tvrdc, e existence demokracie

v antice je mtus.48 Velmi podntn pspvek do diskuse o tom, jakou demokraci byla

antick demokracie, pak pin odbornice na antickou ru, Arlene Saxonhouse, ve svm

lnku Athenian Democracy: Modern Mythmakers and Ancient Theorists, kde uvd i nzory

ady autor, kter se shoduj s ve uvedenm.49 V odborn literatue vak nalezneme nzory,

kter s takovm pohledem nesouhlas. Euben i Saxonhouse se vymezuj vi paulnmu

odsuzovn antick demokracie a napklad slovensk odbornk na antickou filosofii, Ivan

Buraj, k, e v souasnosti o tomto tmatu panuje mnoho povr, mt a pedsudk. Mezi n

ad napklad nzor, e antick chpn vztahu mezi spolenost a individuem podlhalo

totalitnm tendencm a tedy e i tehdej chpn demokracie bylo totalitn, jeliko tehdej

demokracie neuznvala i neznala svobodu jednotlivce, nestarala se o jeho prva atd. Tyto

mylenkov stereotypy chpe Buraj jako natolik siln, e v vodu sv monografie pe, e

hlavn dvod jejho vzniku spov v demystifikaci a pehodnocen takovch mylenkovch

stereotyp.50

Foucault si v tto souvislosti vm zajmav vci: ijce v aktuln ptomnosti, jsme stle

v pokuen interpretovat antick pojmy z pohledu souasnosti, tedy souasnmi pojmy a

termny, je jsou nastolovny ptomnost51. Tento pstup vak skt to riziko, e budeme

tuto oblast na minulosti posuzovat ve jmnu njak pravdy, je je vlastn na ptomnosti.52

Tuto mylenku nalezneme i u Buraje: bylo by chybou mechanicky penet antick pojem

demokracie do dnench pomr.53 Uveme si tedy, vzhledem k pm souvislosti s polis,

alespo nkolik vhrad k antick demokracii, kter Buraj odmt.

Jedna z nejastjch vhrad vi antick demokracii spov v tvrzen, e politick rovnost

tam nesmovala k rovnoprvnosti vech Athan, nbr e byla ohranien tm, e se

nevztahovala na otroky, eny i asto cizince. To jsou nezpochybniteln fakta. Avak Buraj

upozoruje, e v tomto smyslu byly i jsou ohranien i nkter souasn demokracie,

48 Euben, J. S. Democracy Ancient and Modern. Political Science and Politics, Vol. 26, No. 3, 1993, s.

478-479. 49

Saxonhouse, A. W. Athenian Democracy: Modern Mythmakers and Ancient Theorists. Political

Science and Politics. Vol. 26, No. 3, 1993, s. 486-490. 50 Buraj, I. Antick demokracia a sloboda a sasnos. Bratislava: Univerzita Komenskho, 2010, s. 3. 51 Foucault, M. Moc, subjekt, sexualita. Pel. M. Marcelli. Bratislava: Kalligram, 2000, s. 115. 52 Foucault, M. Diskurs, autor, genealogie. Pel. P. Hork. Praha: Svoboda, 1994, s. 94. 53 Buraj, I. Antick demokracia a sloboda a sasnos, s. 10.

22

napklad USA, vcarsko, Estonsko i Lotysko.54 Navc je teba si uvdomit, e zpsob,

jakm byla v Athnch realizovan rovnost, byla mnoha tehdejmi vznamnmi osobnostmi

povaovna naopak za pehnanou. Sta si vzpomenout na Aristotelovu kritiku Kleisthna55

za to, e do fl56 zaadil i metoiky57. Co se te sklon k totalitarismu, Buraj pe, e

v totalitarismu soukrom neme bt nikdy zcela soukrom. To vak nen ppad antiky,

jeliko tam byla veejn i soukrom sfra povaovny za dleit: usuzovalo se napklad, e

ten, kdo nedoke rozumn dit svou soukromou sfru, neme politicky zvldnout ani tu

veejnou. Dle Buraje naopak meme hovoit o tom, e souasn doba s sebou pin

postupnou, ale stle zetelnj ztrtu soukrom zatmco v antice pronikala soukrom sfra

do veejn, dnes se dje prav opak.58 Podobn kritick je vi v vodu tto kapitoly

uvedenm pipomnkm k antick demokracii i Jochen Bleicken, podle kterho antick

Athny rozhodn nebyly totalitnm sttem a to pedevm z toho dvodu, e Athan nemli

ped oima zideologizovan obraz vlastnho sttu a zrove nemli ani sttn apart, kter by

tento obraz hjil a potlaoval kadou svobodnou mylenku a samostatn sudek (ve form

nap. opanho nzoru).59

54

Tamt, s. 11. 55 Aristotels. Politika. Pel. A. K. Praha: Petr Rezek, 1998, s. 108. (1275b). 56 Zjednoduen kmeny, kter mly podl na politick moci. 57 Svobodn ekov, je se usazovali v Athnch, tedy cizinci. 58 Buraj, I. Antick demokracia a sloboda a sasnos, s. 48. 59 Bleicken, J. Athnsk demokracie. Pel. J. Souek. Praha: Oikoymenh, 2002, s. 432.

23

3. Od mtu k logu aneb pedfilosofick pedpoklady vzniku (politick) filosofie

Velk st pokroku, kter pedstavoval pechod od mtu smrem k filosofii, spovala prv

v pekonn ady mytologickch pedstav o svt, stejn jako ve snaze doshnout pmjho,

mn symbolickho a mn antropomorfickho pohledu na svt. Ve skutenosti vak byl

pechod od mtu k logu mnohem radiklnj, ne posun, kter je obsaen v de-mytologizaci

(a v souvislosti s tm i v de-personifikaci bostev). Tento pechod toti pedpokldal promnu,

kter byla vce politick, spoleensk a nboensk, ne ryze intelektuln. Jak p Kirk,

Raven a Schofield, promna spovala v odvratu od uzaven tradin spolenosti smrem

k oteven spolenosti, v n se hodnoty minulosti stvaj relativn nevznamn a v n se

mohou formovat radikln nov nzory jak na spolenost samu, tak na jej stle se roziujc

okol. A prv k takov promn v ecku mezi 9. a 6. stoletm dolo, piem jednm

z odraz tto zmny byl i vznik polis.60

3.1. Potky polis a politick filosofie ve starovkm ecku

Vznik polis a vznik filosofie pedstavoval dva jevy, je spolu vak velice zce souvisely

racionln mylen v jeho potcch toti nen mon oddlit od spoleenskch mentlnch

struktur eck obce.61 Prvn politick teorie vznikaj v moment, kdy lid zanaj kriticky

pemlet o pravidlech a institucch, pod ktermi ij, a prvn kritick mylen tohoto druhu

vznik s filosofi.62 Jestlie se tedy budeme ptt po potcch polis a politick filosofie, je

teba si uvdomit, e nboenstv a mytologie starovkho ecka sah svmi koeny do

myknsk minulosti. Zhroucen myknskho systmu bylo v prvopotku tm, co vbec

umonilo postupnou duchovn transformaci ek. Zmizen postavy krle, ptomnho

v myknskm politickm systmu, fakticky pipravilo pdu pro zaloen polis a zrozen

racionlnho mylen.63

Jak jsem ji uvedl ve, slovo polis pvodn znamenalo palc a osady k nmu pinleejc,

co pochz prv z myknskho obdob. V tto epoe se toti ve sousteovalo kolem

palce, jeho loha byla zrove nboensk, politick, vojensk, sprvn a hospodsk, a

60 Kirk G. S. et al. Pedskratovt filosofov. Pel. F. Karfk et al. Praha: Oikoymenh, 2004, s. 96-98. 61 Vernant, J-P. Potky eckho mylen. Pel. M. Rejchrt. Praha: Oikoymenh, 1995, s. 86. 62 Klosko, G. History of Political Theory. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 9. 63 Vernant, J-P. Potky eckho mylen, s. 15.

24

krl (anax) zde ztlesoval vechny prvky vldy a moci.64 Mimodn centralita myknsk

palcov kultury je dobe patrn ve srovnn nap. pi srovnn s Chetity (tedy palcov

krtsk civilizace, kter byla pro Mykny pvodn vzorem). Krom architektonickch rozdl

spoval hlavn rozdl v tom, e krtsk palce byly bluditm mstnost, je byly rozmstny

znan chaoticky, bez njakho konkrtnho du. Tyto palce navc byly zaloeny v jedn

rovin s okolm, ktermu se otevraly bez obrany irokmi silnicemi. Naproti tomu myknsk

palce, je mly ve svm stedu megaron a trnn sl, byly pevnostmi obklopenmi hradbami

a byly sdlem vdc, kte ovldali zemi rozloenou pod nimi.65 Krom krle se v rmci

myknsk hierarchie na moci podl tak venkovt krlov (basileus) z oblast, je soused

s palcem a dle rada starch (gersia), tvoen zstupci nejmocnjch rodin. Obyejn lid

zde nemli dnou politickou funkci.66

Konec Mykn pedstavovala drsk invaze, kter byla dleit z pohledu ek v tom, e

znamenala pln peruen vztah s Orientem. Zmizelo i psmo, kter se znovu objevuje a ke

konci 9. stolet (od Foinian). Tento moment se ukazuje jako klov psmo toti zskv

veejnou funkci a umouje it rozlin znaky spoleenskho a politickho ivota, vetn

psanch zkon.67 Je navc doloeno, e u od 8. stolet se u psma nejednalo o specializovan

umn, vyhrazen psam, ale o techniku svobodn uvanou v nejirch kruzch

veejnosti.68 Symbolick je, e funkci, kterou v Myknch plnil palc, zan nyn plnit

agora, kolem kter se na msto palce msta zaala sousteovat. A prv to je jeden

z konstitutivnch moment eck polis od chvle, kdy m msto za svj sted veejn

prostranstv, stv se v plnm slova smyslu obc. Se vznikem agory se tak politika zan

vnmat jako slovn kln a sout argument. Ti, kdo se na agoe stetvaj a stav jednu e

proti druh, tvo v tto stle hierarchizovan spolenosti skupinu sob rovnch.69 Hsiodos

k tomu ve svch Pracch a dnech poznamenv, e kad rivalita pedpokld vztah rovnosti,

sout je toti mon jen mezi rovnmi.70 Na agoe tak vldne rovnost a spravedlnost mezi

vemi zastnnmi.

64 Tamt, s. 22. 65

Tamt, s. 24. 66 Tamt, s. 27-28. 67 Tamt, s. 30. 68 Forsdyke, J. Greece Before Homer. New York: W. W. Norton & Company, 1957, s. 18-20. 69 Vernant, J-P. Potky eckho mylen, s. 36. 70 Hsiodos. Prce a dni. Pel. J. Novkov. Rovnost, 1950, s. 25-26.

25

Dle Jean-Pierra Vernanta meme vymezit ti klov a charakteristick rysy eck polis.

Vbec nejdleitj soust systmu polis je mimodn postaven slova, jeho nadazenost

vem ostatnm nstrojm moci. Ze slova se stv politick nstroj, kter je jak klem autority

ve stt, tak prostedkem vldy nad lidmi. Ve jsem uvedl, e jeden z vznam slova logos

je tak e. Mezi politikou a logem tedy existuje zk vztah, nebo umn politiky se stv

umnm zachzet s jazykem a logos si tak zan uvdomovat sama sebe skrze politickou

funkci.71

Druhm rysem polis je jej naprost veejnost nejdleitjch projev spoleenskho ivota.

Podle Vernanta polis existuje pouze tam, kde se vytvoila veejn oblast. S tm souvis

poadavek na psemn zachycen zkon, jen se objevil hned pi zrodu obce. Dalm

dsledkem, vedle demokratizanho trendu, byl tak trend desakralizan i dokonce

sekularizan. Tm, jak se eck kultura rozvjela a otevrala se stle irmu okruhu a nakonec

vemu lidu (dmos), zskal lid pstup k duchovnmu svtu, kter byl pedtm vyhrazen pouze

vlenick a knsk aristokracii.72 V reakci na to vznik oficiln nboenstv, kter se

distancuje od lidskch zleitost a tak se pestv pmo angaovat v zleitostech arch

(vkonn moci). Politick racionalismus, prosazujc se v institucch obce, tak oponuje

pedchozm nboenskm zpsobm vldy ady obce sice stle maj sakrln charakter, ale

nboensk procedury, kter pedtm mly cenu samy o sob, nyn nesou v prvn oblasti

pouze ceremoniln funkci.73

Tet rys, vyzdvihovan Vernantem, je charakteristick pro duchovn svt polis. Ti, kdo tvo

polis, a u jsou jakhokoliv pvodu, se navzjem podobaj. Tato podobnost je zkladem

jednoty polis, protoe pouze sob rovn se mohou sjednotit v jedno spoleenstv. Vichni

podlejc se na vld jsou tak isoi (jedni druhm rovni). Na politick rovin se tak oban

chpou jako zamniteln jednotky uvnit systmu, jeho zkonem je rovnovha a normou

rovnost. Toto pojet najde uplatnn v 6. stolet ve vrazu isonomia, kter pedstavovala

rovnou ast vech oban na vkonu moci.74

Tento posun od mtu k logu ve spoleenskm uspodn lze dobe ukzat na pkladu

vojenstv. V dob vldy mtu se kladl velk draz na individuln hrdinstv a na heroick

71 Vernant, J-P. Potky eckho mylen, s. 37. 72 Tamt, s. 38-39. 73 Tamt, s. 41. 74 Tamt, s. 43.

26

iny obecn. Hoplta (bojovnk) v dob polis vak ji osobn boj nezn a mus odolat pokuen

ist individulnho hrdinstv bojuje bok po boku s ostatnmi a je cvien, aby uml dret

jednotnou adu.75 Dobe to lze ilustrovat na konkrtnm pkladu od Hrodota. Ten pojednv

o Aristidmovi, znmmu bojovnkovi z bitvy u Thermopyl, kter zemel v bitv u Plataj.

Sparan76 mu udlili cenu za odvahu, avak odmtli mu vystrojit pohebn pocty, jeliko

v boji opustil pikzan msto.77 Tento pbh dobe ukazuje onu psychologickou promnu,

je je patrn na vech rovnch pospolitho ivota. Souvis s tm tak sofrosyn, tedy idel

umenosti: polis postupn zavrhuje tradin aristokratick zleitosti, jako nezzenost,

osobn slvu, okzal bohatstv atp., jeliko vytvej sociln nerovnost a pocit vzdlenosti

mezi jedinci.78

Dal milnk ve vvoji polis pedstavuje osobnost Solna. Draz na spravedliv a rovn pojet

len obce se u nj projevuje napklad tm, e vrada pestv bt soukromou zleitost a

nen tak poskvrnou pouze pro pbuzn zavradnho, ale pro celou obec. Pro Solna tak byla

jma jednotlivci jmou zpsobenou vem.79 Solnv vznam je vak samozejm hlub.

Sofrosyn, idelu ctnosti stedu, odpovd politick obraz podku, je pivd k rovnovze

protivn sly a nastoluje soulad mezi soupecmi prvky. Na vznamu tak nabv stedn tda,

jeliko v obci vystupuje v loze modertora, kter upravuje rovnovhu mezi protilehlmi

krajnostmi mezi meninou chudch a bohatch. Toto Solnovo pojet je tak nenvratn

vzdleno od pvodnho hsiodovskho obrazu dobrho krle, jeho nboensk autorita sama

urovnv spory.80

Jednm z aspekt Solnovch reforem byl tedy draz na veobecnou rovnost. Je vak teba

dodat, e se jednalo o rovnost hierarchickou, geometrickou a nikoliv o rovnost aritmetickou.

Podstatnm rysem tto rovnosti je pomrnost. Obec tvo organizovan celek pouze tehdy, je-

75 Tamt, s. 44. 76 Sparta sice nebyla typickm pkladem eck polis, avak i u n nalzme draz na rovnost a spravedlnost skrze sv ti sloky moci lohou rady starch bylo udrovat rovnovn stav mezi krlovskou autoritou a lidovm snmem. Jak upozoruje Aristotels, Sparta v sob skloubila prvky t typ reim: mla dva krle (monarchie), radu starch (oligarchie) a snm (demokracie), viz Aristotels, Politika, s. 80. (1265b35). 77 Hrodotos. Djiny. Pel. J. onkov. Praha: Academia, 2003, s. 509-510. 78 Vernant, J-P. Potky eckho mylen, s. 45. 79 Tamt, s. 54. 80 Tamt, s. 57-58.

27

li kad z jejch sloek na svm mst a nle-li ji takov mra moci, kter je mrn jejm

ctnostem. Rovnost je tak obsaena v tom, e zkon je tent pro vechny obany.81

Jet dle zamil ji zmnn Kleisthens. U nj ji nen pihleno ani na bohatstv, ale ani

na ctnosti oban: vichni jsou si rovni absolutn a vichni maj tat prva podlet se na

chodu veejnho ivota. Tento rovnostsk idel vyvolal hlubokou promnu eckch

instituc. Svt spoleenskch vztah se toti po Kleisthnovch reformch stv soudrnm

systmem, jen je zen selnmi pomry (rovnost jako jednoduch pomr 1/1).82 Jak

uvidme v dal sti prce, tak jak draz na geometrinost, tak draz na seln pomry

obecn, je pmo provzn i s aspekty antick politick filosofie samotn.

81 Tamt, s. 62. 82 Tamt, s. 65-67.

28

4. Pedskratovsk politick filosofie

Nyn ji pistoupme pmo k vkladu jednotlivch filosof a filosofickch smr

v souvislosti s v tto prci zkoumanmi koncepty v obdob pedskratovsk filosofie. asov

ji meme na jedn stran ohraniit narozenm Thalta z Miltu, kter zaal psobit na

pelomu 7. a 6. stolet, a na stran druh potkem psoben sofist v prvn polovin 5. stolet.

K vbec prvnm pokusm o ryze racionln popis povahy svta dolo v Inii prv

prostednictvm Miltsk koly, kam spadal i Thals. V tto kapitole tak pojednm prv o

Miltsk kole a o jejich dvou pedstavitelch, Thaltovi a Anaximandrovi. Nsledovat bude

vklad o pthagoreismu, Hrakleitovi a Dmokritovi.

4.1. Spravedlnost a miltsk politick filosofie

Kdo byl prvnm politickm filosofem? Klasick politick filosofie nepochybn zan

Skratem, Platnem a Aristotelem, avak znan st literatury, zabvajc se djinami

politick filosofie, zan ji u sofist. Podle Michaela J. Whita, autora obshl publikace

Political Philosophy: A Historical Introduction, jsou tvrzen o potcch filosofie obvykle

diskutabiln, ale co lze ct zcela s jistotou je to, e Zpadn politick filosofie zan se

sofistickm hnutm na pelomu 5. a 4. stolet.83 Tento pklad zde uvdm, abych

demonstroval rozmanitost a neabsolutnost celho problmu velk st literatury o filosofii

v antice se toti naopak shoduje na tom, kde (u koho) zan filosofie, ovem v otzce

potku politick filosofie o jednotnosti urit mluvit nememe. Otzka vybrn konkrtnho

filosofa jakoto pedstavitele prvn politick filosofie je tedy pedevm otzkou

interpretace a komplexnho pohledu na mylenky danho filosofa. Je toti teba mt na zeteli

to, e pojmy, se ktermi se ve filosofii pracuje, nejsou cosi mrtvho, nemnnho, ale naopak

nm, co podlh zmn a vvoji, kter je dn hlavn prostedm, ve kterm je dan pojem

zasazen proto i pvodn metafyzick i fyzick teorie a pojmy z tohoto obdob mohou mt

politicko-filosofick konotace.84 I to je jeden z dvod, pro ada autor, kte se specializuj

na antickou politickou filosofii, pon sv vklady ji u presokratik.

83 White, M. J. Political Philosophy: A Historical Introduction. New York: Oxford University Press,

2012, s. 21. 84 Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii, s. 53.

29

Shoda na tom, e prvnm pedstavitelem Zpadn filosofick tradice je Thals, panuje

pinejmenm od t doby, kdy Thalta, pedstavitele Miltsk koly, takto oznail sm

Aristotels.85 A mylenky filosof patcch do Miltsk koly nebyly apolitick. Pestoe to

byli prodn filosofov, nelze ct, e by jejich naturalistick vklad svta existoval v jakmsi

vakuu, oddlen od veho ostatnho; naopak, lze ct, e jejich filosofie konvergovala k obecn

celospoleensk problematice t doby a v dnm ppad se nedreli stranou od politiky86

Ostatn, Thals sm byl aktivnm obanem, kter se o politiku zajmal, stejn jako ho

zajmaly pomry v jinch zemch. Byl kritikem tyranie a za nejlep zzen povaoval takov,

ve kterm oban nejsou ani pli bohat, ani pli chud.87 V Listu Ferekdovi88 je napklad

zachovn jeho nzor, e je sprvn, aby se literatura stala spolenm majetkem obce.89 Dky

Pltarchovi tak vme, e Thals byl v ptelskm vztahu se Solnem, kter tak byl s jeho

mylenm seznmen a mohlo na nj mt i vliv.90 Dleit je tak Hrodotova zmnka o

Thaltovi, jeliko je z n patrn, e Thals se o zleitosti polis zajmal dlouhodob. Tsn

ped tm, ne byla Inie podruh podrobena (Harpagem), Thals navrhoval, aby si Inov

zaloili jedin poradn sbor, kter by ml sdlo na Teu, kter byl dajn stedem Inie, a

ostatn msta by byla povaovna za venkovsk okresy.91 Vbr sdla ve stedu Inie nebyl

ani v nejmenm nhodn koreluje toti s pojetm polis t doby, tedy polis, jej sted je

tvoen agorou. Na tomto pkladu tak lze dobe ilustrovat institun a politick pozad

geometrizace fyziklnho prostoru, ke ktermu pispli i samotn Milan.

stedn roli vak u Thalta skuten nehrly otzky polis i obanstv to, co in Milany

zajmav z pohledu politick filosofie, je jejich akcent na otzku spravedlnosti. Rz, kter zde

spravedlnost dostv, je toti symptomatick pro cel antick filosofick mylen.

Spravedlnost mla v ecku mytologick pvod. Ani bych se zde poutl do analzy eckch

mt, je teba vychzet z toho, e slovo spravedlnost m pvod ve slov (Dik)92.

85 Aristotels. Metafyzika. Pel. A. K. Praha: Petr Rezek, 2003, s. 41. (983b20). 86 Burnet, J. Early Greek Philosophy. Londn: A & C Black, 1920, s. 34. 87 Seidler, G. L. Politick mylen starovku a stedovku. Pel. Z: Krytfek. Praha: Nakladatelstv politick literatury, 1965, s. 99. 88 Kter vak me bt podvrh. 89

Laertios, D. ivoty, nzory a vroky proslulch filosof. Pel. A Kol. Pelhimov: Nov tiskrna, 1995, s. 47. (I, 43-44). 90 Plutarch. The Lives of the Noble Grecians and Romans. Chicago Londn Toronto: William Brenton, 1952, s. 65-68. 91 Hrodotos. Djiny, s. 82. 92 Burnet, J. Early Greek Philosophy, s. 6.

30

Dik, bohyn spravedlnosti, byla dle Hsioda dcerou Dia93 a Themis (bohyn zkonnho

podku) a jejmi sestrami byly Eunomia (bohyn prva) a Eirene (bohyn mru).94 Je tedy

zejm, e spravedlnost a vci souvisejc mly dleitou roli ji v eckm ped-filosofickm

mylen. Termn dik vak byl uvn tak v jinch vznamech krom spravedlnosti

oznaoval prvo, mrav i zvyk.95 Chceme-li tedy postihnout filosofick smysl pojmu dik a

ujasnit si jeho pln dosah, musme se obrtit k jeho prvotnmu vznamu.

Pvodn vznam pojm dik lze peloit jako sprvn cesta.96 Tento pvodn vznam byl

rznmi autory uvn rzn, ale jednu vc maj vechny vklady, ponaje Hsiodem a

Homrem, spolen. Jedn se o vkon uritch omezen pi jednn mezi dvma i vce lidmi,

speciln pak v tom ppad, jedn-li silnj se slabm. Spravedlnost v tomto smyslu tak

ochrauje slab ped silnmi a zrove tak oddluje lidsk svt od zvecho krlovstv, ve

kterm se siln iv na slabch na zklad prva dungle.97 Jedn se o kosmologick pojet

spravedlnosti Dik tu, jsouc bohyn svtovho du, ukazuje sprvnou cestu nejen pro

lovka, nbr pro celou produ.98 V tomto smyslu informuje o dik jet i Platn

v Prtagorovi, kdy mluv o prvnch mstech, kter se kvli absenci dik zmtala

v nepokojch. Peit lidstva samotnho tm bylo ohroeno a tak se Zeus rozhodl dt lidem

dik, je mla bt vynucovna tresty.99

Vznam spravedlnosti v mytickch pojednnch urit nen radno podceovat. Udlme nyn

malou odboku, ve kter se podvme na konkrtn pklad z Illiady. V n nachzme koeny

sporu, kter je aktuln i pro modern politickou filosofii a kterm se zabvali myslitel jako

Nozick, Rawls i Dworkin, toti spor tkajc se distributivn spravedlnosti. V prvn knize

Illiady si Achilles po boji stuje u svho velitele Agamennona na vi sv odmny.100

Achillovi se nelb, e pestoe je nejlepm bojovnkem armdy a zabj nejvce neptel,

dostv stejnou odmnu jako ostatn, piem velitel Agamennon dostv vdy nejvc.

Achilles proto poaduje, aby odmny byly rozdlovny mrn zsluhm. Pro Achilla tak lze

93 Dal z Diovch druek, bohyn Nemesis, pak pedstavovala bohyni spravedliv odplaty, viz Graves, R. eck mty. Pel. J Hanu. Praha: Levn knihy KMa, 2004, s. 124. 94 Hesiod. Works and Days and Theogony. Indianapolis Cambridge: Hackett Publishing Company, 1993, s. 86. 95

Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii, s. 53. 96 Balot, R. K. Greek Political Thought, s. 17. 97 Klosko, G. History of Political Theory, s. 15. 98 Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii, s. 55. 99 Platn. Prtagoras. Pel. F. Novotn. Praha: Jan Laichter, 1939, s. 17-18. (322c-d). 100 Homr. Illias. Pel. O. Vaorn. Praha: Jan Laichter, 1934, s. 7-9.

31

hovoit o spravedlnosti pouze tehdy, pokud odmna koresponduje s uitkem danho lovka,

v tomto ppad na bitevnm poli. Illias tak reprezentuje prajdro sporu mezi poadavky

zaloenmi na hodnosti (Agamennon) a na poadavky zaloenmi na hodnot a spchu

(Achilles).101

Vrtme-li se nyn zptky ke kosmologickmu vznamu spravedlnosti, je teba si uvdomit,

e pro eky nemla spravedlnost ryze vcn charakter, ale meme zde mluvit i o charakteru

osobnm, jakoto vsledku jist hypostaze. Pokud si toti ekov uvdomovali onen pomr,

kter nazvali prvem, uinili jej zrove typickou vlastnost jist vy bytosti, tedy Dik.

Bostva spravedlnosti, prva, zkonnosti apod. nelze chpat jako istou fantasii, jeliko

v sob mly notnou dvku symboliky a alegorie. Mtus zde lze chpat jako vklad pojmu, a

proto, mluvil-li ek o bohyni spravedlnosti i prva, nem nutn na mysli jejich boskou

strnku, nbr prv onen pomr prva a spravedlnosti v jeho vlastnm vznamu.102

V moment vzniku filosofie, tedy v moment onoho perodu od mtu k logu, jsme pak

svdky toho, e spravedlnost spad jak do sfry prvn, tak do sfry teologick a fyzikln.

Mytick vklad spravedlnosti, kdy je spravedlnost dna shry, lze brt jako jistou

nutnost, jako akt donucen, ktermu lovk podlh proti sv vli. A pochopiteln krlov

na Zemi vldnou z vle bo, tedy z vle samotn spravedlnosti, jak ns o tom spravuje

Illias.103

Nicmn i pot, co dochz k logizaci mtu104, je absolutn rz spravedlnosti

zachovn. Tentokrt ji lovk nen ovldn boskmi silami, kter si subjektivn definuj co

je spravedliv, tentokrt ji lze spravedlnost zamnit za pirozenost prodnch sil. Mezi sebou

soupec prodn sly, kter se miltt filosofov pokoueli popsat a objasnit, nyn pln roli,

kterou dve plnila Dik. Dleit je, e spravedlnost nyn nestoj na vrtkavosti malichernch

boh, ale na prodnch zkonitostech, stejnch pro vechny. Thaltovo racionln uchopen

vekerenstva umonilo alespo sten pochopen onoho du, ve kterm je zakoenna i

naturalisticky pojat spravedlnost.

Toto teologick i fyzikln pojmn spravedlnosti zapinilo, e dokonce i prvo ve smyslu

souhrnu prvnch pedpis a pesvden, kter se na jejich zklad vytvoilo o sprvnosti

lidskho jednn, bylo nazvno tm slovem, tedy dik. Dan vvoj od pojmu teologickho

101 Balot, R. K. Greek Political Thought, s. 18. 102 Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii, s. 53-54. 103 Homr, Illias, s. 37. 104 Bouzek, J. Kratochvl, Z. Od mtu k logu. Praha: Hermann & synov, 1994, s. 123-126.

32

po pojem fyzikln nm tak vysvtluje zvltn zpsob nazrn eckch filosof na prvo a

spravedlnost. Zatmco pro ns pedstavuje prvo a spravedlnost zleitosti specificky lidsk,

pro eky tyto pojmy pedstavovaly zkon, jen vldl jak v lidskch inech, tak v hmotn

prod mimo lovka, respektive v celm kosmu.105

Tomsa na zklad toho dochz k zvru, e eck pojet spravedlnosti nese dvoj rys:

teologick a naturalistick. Teologick rys lze oznait za ddictv mytologickho prosted,

v nm se vyvjelo eck mylen jako takov. 106 Naturalistick rys v sob nese specificky

eck vdom toho, e za mytickmi bostvy stoj jet jin moc, kter tito bohov podlhaj

stejn, jako kad smrtelnk. ek tohoto obdob byl nkm, kdo obdivuje a ct produ tento

aspekt nakonec vyplaval na povrch ve zracionalizovan podob ve form mltsk filosofie.

Zejm proto nebude nhodou, e spis s nzvem O prod sepsali Thals, Anaximandros,

Xenofans, Hrakleitos, Melissos, Parmenids, Empedokls a ada dalch. Onou jinou moc

tak jsou samozejm imanentn zkony prody, odvk dy, jimi se d vesmr. A jak ji

bylo eeno, prv s Milany se tyto pedstavy o zkonech prody (a potamo tedy

spravedlnosti) poprv zanaj ukazovat v systematick a racionln odvodnn podob.

Filosofick e, odstartovan Thaltem, ji nestaily primitivn mytologick obrazy

pedkldan jako dan. Milan naopak produ podrobovali kritick analze a ptali se na

otzky tkajc se jej podstaty.107 Tento, a ji kritick i nekritick obdiv k prod, ml za

nsledek i tezi o tom, e lidsk ctnost se neme rozchzet se zkony prody. ekov tak do

spravedlnosti vloili rys pirozen nutnosti a naturalizovali ji: spravedliv jednn je takov

jednn, kter udruje harmonii ve shod s prodnmi zkony.108 Spravedlnost se tak dostv

pmo do centra filosofickho dn ji v samotnm potku filosofie.

Mezi odbornky vak existuje jist nejednotnost v nzoru to, zda prvopoten ivly

mltskch filosof (voda, vzduch, apeiron) maj svj pvod v mytologii, i nikoliv. Jinak

eeno skrvaj se za ivly fysis star mytologick bostva? John Burnet na tuto otzku

odpovd negativn. Dle jeho nzoru je zcela neodvodnn hledat pvod insk vdy

v mytologickch idech jakhokoliv druhu.109 Stejnho nzoru je Vernant, podle kterho se

miltt filosofov nespokojovali s tm, e by pouze v termnech fysis opakovali to, co

105 Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii, s. 57. 106 Tamt, s. 58. 107 Tamt, s. 60. 108 Tamt, s. 61. 109 Burnet, J. Early Greek Philosophy, s. 9.

33

teologov vyjdili v terminologii bosk moci. Vernant v tomto ohledu povauje za klovou

tu skutenost, e zmn slovnku u Milan odpovd i jist nov postoj ducha, spovajc

v kladen otzek o du svta jako takovho, na n je odpovdno bez tajemstv a pimen

lidskmu chpn.110 Opan nzor na tuto problematiku zastv Francis Macdonald

Corfnord, kter jednu z kapitol sv knihy nazval pmo Filosofick kosmogonie a jejich

pvod v mtech a ritulech, kde se svj nzor objasuje.111 Dle Cornforda se sice ivly staly

prodou a pily tak o podobu individualizovanch boh, nicmn zstvaj innmi a

oduevnlmi mocnostmi, je jsou i nadle vnmny jako bosk. Jednajc fysis tak je podle

Cornforda prodchnuta tou moudrost a spravedlnost, jakou v mtu disponoval Zeus

(Cornford napklad spatuje znanou paralelu mezi Hsiodovou Theogoni a

Anaximandrovm filosofickm systmem).112

4.2. Geometrizace vztah ve spoleenskm prostoru u Anaximandra

Miltsk nauka o jednot sourodho a jednorovovho vesmru, jeho sti jsou aspekty

jedn a te fysis, dosahuje svho vrcholu prv u Anaximandra z Miltu. ada autor se

shoduje, e je to Anaximandros, u koho pon zpadn vdeck tradice jako takov a to

vetn ji zmnnho Cornforda, kter jinak zastval smrem k insk vd pomrn

skeptick nzory.113 Stejnou dleitost m i z pohledu politick filosofie: v Anaximandrov

mylen nachzme nejpesnj vyjden novho kosmologickho schmatu, je hluboce

poznamenalo eck pojet svta i polis.

Dleit krok ve smazn mytickho114 obrazu stupovitho, hierarchizovanho svta,

spojenho i se strukturou tehdejho politickho uspodn, in Anaximandros tm, e Zemi

110 Vernant, J. P. Potky eckho mylen, s. 70-71. 111 Cornford, F. M. Principium Sapienti: The Origins of Greek Philosophical Thought. Cambridge: Cambridge University Press, 1952, s. 157. 112 Tamt, s. 198-201. 113 Cornford, F. M. From Religion to Philosophy: A Study in the Origins of Western Speculation. New

York: Longmans, Green and Co., 1912, s. 147 114

Dleit symbolick vznam m tak to, e se Anaximandros pokouel pedvst celkovou pehlednost svho pohledu na vesmr na kouli, kterou pro tento el vyrobil. Jednalo se pravdpodobn o prvn trojrozmrn model Zem. Symbolismus tohoto inu spov v tom, e jde jednak o konkrtn ukzku nahrazen mtu logem, ale tak o nahrazen pvodnho antropomorfnho obraziva abstraktn teori. Viz. Segal, Ch. Divk a poslucha. In Vernant, J. (ed.). eck lovk a jeho svt. Pel. L. Fialkov et al. Praha: Vyehrad, 2005, s. 169.

34

umsuje do oblasti stedu svta115 a zrove ji zbavuje jakkoliv podpry. Zem se tedy

voln vzn, ani by byla nm drena,116 a v tomto stavu setrvv neustle, jeliko jej

vzdlenost od veho ostatnho je stejn a je vyloueno, aby se to, co je usazeno ve stedu a je

stejn vzdlen od kraj, pohybovalo teba jen o kousek jakmkoliv smrem.117

Anaximandrv vesmr je tak prostorem vytyenm vztahy ist symetrie.118 Paralela

s mytickm a politickm uspodnm je zde zcela zejm. Rmec, do kterho eck mtus

vpisoval obraz svta, byl svtem hierarchie mocnost, je byly reprezentovny jednotlivmi

bostvy eckho pantheonu. A jako takov byl svou strukturou obdobou lidsk spolenosti

veker moc pochzela od krle, ppadn od zce vymezen rodov aristokracie, o em

jsem ostatn pojednval ve. Anaximandrova geometrizace fyziklnho prostoru je tak

koherentn s geometrizac spoleenskho prostoru a s pojetm agory jakoto politickho

stedu polis (tedy svho druhu mikrokosmu): na agoe, stejn jako v Anaximandrov kosmu,

vldne rovnost a spravedlnost mezi vemi zastnnmi.

Nemn dleit je Anaximandrovo pojet arch. U Anaximandra se s tmto termnem

v rmci filosofie setkvme vbec poprv, piem pipomeme, e termn arch byl pvodn

termnem s ryze politickou konotac, jeliko oznaoval vkonnou moc.119 Na rozdl od

Thalta i Anaximena, kte za arch povaovali vdy konkrtn ivel, Anaximandros mluv o

praltce jako o apeironu, tedy jako o jist neurit pirozenosti. Z tohoto apeironu pochz

vznikn vech jsoucch vc a zrove do nj tak smuje jejich zanikn.120 Zsadn je zde

ta skutenost, e Anaximandros nepisuzuje dn ltce vsadn postaven nad ostatnmi a

dn ltkov substance tak nen nadazen jin. A pokud by si snad nkter z ltek

usurpovala vce, ne j od pirozenosti nle, bude po zsluze potrestna, nebo si

(protikladn prvky) navzjem plat pokutu a odplatu za bezprv podle podku asu.121

Dvod trestu pro prvek, kter se sna zskat vt podl moci, ne mu po prvu nle,

vysvtluje Aristotels: pokud by tato nekonenost, je pslun apeironu, nleela nktermu

z prvk, ostatn prvky by jm byly znieny. Prvky se toti vymezuj vzjemnou opozic a mus

115 Kratochvl, Z. Anaximandros [online]. 2011 [cit. 2014-05-05]. Dotupn z: < http://www.fysis.cz/presokratici/anaximandros/acz.htm#A%2026%20/1>. (A 26). 116 Svoboda, K. Zlomky pedsokratovskch myslitel, s. 35. (A 11). 117

Kratochvl, Z. Anaximandros [online]. 2011 [cit. 2014-05-05]. Dotupn z: < http://www.fysis.cz/presokratici/anaximandros/acz.htm#A%2026%20/1>. (A 26). 118 Vernant, J. P. Potky eckho mylen, s. 80. 119 Tamt, s. 79. 120 Svoboda, K. Zlomky pedsokratovskch myslitel, s. 33. (A 9). 121 Tamt. (A 9).

35

proto vi sob stt ve vztahu rovnosti, respektive rovnosti moci.122 Anaximandros tmito

prvky mysl vodu, vzduch, zemi a ohe, avak metaforicky lze mluvit i o trestn bezprv i o

rovnosti mezi slokami obyvatelstva v rmci polis. O tom, e tato ustavin vmna mezi

protikladnmi substancemi pedstavuje prvn metaforu odvozenou z lidsk spolenosti,

panuje v literatue shoda. Nespravedliv a neoprvnn pevaha urit substance na kor

substance jin, je zde povaovna za bezprv. Reakc je znovunastolen rovnosti

prostednictvm uloenho trestu. Meme zde vak mluvit nejen o znovunastolen rovnosti,

nbr i o dodatenm trestu pro vinka, jeliko ten je navc zbaven i sti sv pvodn

substance. 123

Paralela se spravedlnost v polis a rol oban v n, respektive s dodrovnm

platnch zkon a ppadnm trestem v ppad jejich poruen, je opt zejm.

Geometrick struktura, vynesen na svtlo svta mltskou filosofi, tak zcela zmnila

uspodn svta v pln opak pedchozho mytickho obrazu. dn ltka, potamo dn

prvek spoleenskho uspodn, ji nen nadazen ostatnm. V do dsledku dotaenm

Anaximandrov kosmu ji dn sla nem vsadn postaven a neprosazuje svou nadvldu

nad ostatnmi.124 Ostatn, krom arch uil Anaximandros v souvislosti s trestnm

mocichtivch prvk tak pojmu kratos, je oznaoval nadvldu nad druhmi. I tyto detaily

tak dosvduj stlou ptomnost politickho pojmoslov v kosmologickm mylen

mltskch uenc. Pro vysvtlen vak jet uvedu, e zamlen rovnovha sil nen nikterak

statick. Naopak pot se stety, se stety prvk uzurpujcch si moc ve svt fysis, stejn

jako se stety politickch oponent ve svt polis. Namsto monarchia tak v eck prod

stejn jako v obci pichz ke slovu isonomia.125

Dsledky miltsk filosofie pro celkov vvoj nejen politickho mylen tak byly mimodn

dalekoshl mezi institunm prostorem lidskho kosmu a fyziklnm prostorem, do nho

Milan promtaj kosmos prodn, toti existuje hluboce strukturln analogie.126 Na

zklad ve uvedenho se domnvm, e lze zcela jednoznan ct, e vchodiska Mltsk

koly v oblasti spravedlnosti, uspodn spoleenskho prostoru, moci, prva, zkon i

rovnosti, jsou jednoznan nm, co pedstavuje skuten zklad politick filosofie. A to

122

Aristotels, Fyzika. Pel. A. K. Praha: Petr Rezek, 1996, s. 80. (204b22;). 123 Kirk G. S. et al. Pedskratovt filosofov, s. 155. 124 Saxonhouse, A. W. Fear of Diversity: The Birth of Political Science in Ancient Greek Thought.

Chicago Londn: The University of Chicago Press, 1992, s. 27. 125 Vernant, J. P. Potky eckho mylen, s. 80. 126 Tamt, s. 83.

36

navzdory tomu, e ve vtin pehledovch text o politick filosofii nenajdeme o Milanech

tm nic.

4.3. seln povaha spravedlnosti a politick kluby u pthagorejc

Jak znmo, Platn nechal na prh sv Akademie napsat, e dovnit nem vstupovat nikdo, kdo

nedisponuje znalostmi o geometrii. Tezi o dleitosti, respektive vsadnm postaven tto

nauky ostatn vyjdil i v stav, kde stoj, e geometrie je znalost o tom, co vdy je a tedy

ne o tom, co asem vznik a zase i zanik pedmtem geometrie je tedy vn jsoucno.127 I

to dosvdovalo zk sept mezi geometrickm (matematickm) a politickm mylenm

ek. Tak to vak poukazovalo na jeden z vraznch inspiranch zdroj a mylenkovch

vliv, ktermi byl Platn ovlivnn, toti na pthagoreismus.128 Ten ovlivnil Platna v ad

oblast, kter mly znan vliv na mimo jin i tu st Platnova mylen, je souvis

s tmatem tto prce.129 Platn sm tento vliv nepiznval, avak to, e Platnova metafyzika

obecn byla hluboce poznamenna pthagorejskmi mylenkami, je mezi odbornky obecn

uznvanm faktem. Exemplrn ukzkou je jeden z nejzsadnjch platnskch dialog,

Faidn, kter reprodukuje pthagorejskou sms eschatologickho uen o osudu due vetn

etickch a nboenskch pedpis. 130 Napklad Burnet jde dokonce a tak daleko, e k, e

Faidn byl Platnem vnovn pthagorejskmu spoleenstv ve Flintu.131 Vzhledem

k vjimenmu vznamu, kter Platn pro politickou filosofii pedstavuje, povauji za otzku

mimodn dleitosti zanalyzovat souvisejc zklady pthagorejskho uen.

Pestoe se pedstavitel Miltsk koly snaili o prvn racionln vklad svta a

pedstavovali tak zsadn milnk ve vvoji vdy, nktermi autory je jim vytna

nevdeckost v tom smyslu, e je jejich filosofie zaloen na spekulativnm a ryze smyslovm

127 Za disciplny nezbytn k dosaen nejvyho poznn oznail Platn v stav krom geometrie tak samotnou aritmetiku a dle pak hudbu a astronomii. Viz Platn. stava. Pel. F. Novotn. Praha: Oikoymenh, 2005, s. 282-290. (524e-531c). 128 Jednalo se pedevm o vliv na Platnovo pojet due a metempsychsis, tedy pojet due jako harmonie, je je myslc, vn a cyklujc a dle na Platnovo pojet sel a matematiky. Viz Vlek, M. O Platnov cest od Erota k Logu. E-LOGOS, No. 21, 2011, s. 11. a Himi, K. Pythagoreanism in Platonism. Campana, No. 12, 2005, s. 337-347. 129

Komplexn se vlivem pthagoreismu na Platnovo mylen zabv Horkyho publikace Plato and Pythagoreanism, viz Horky, P. S. Plato and Pythagoreanism. New York: Oxford University Press,

2013. Velmi podntn pro zasazen do irho kontextu je v tomto smru tak lnek od Kandie, viz Kandi, A. Plato, Hegel and the Pythagorean Tradition. Skepsis Journal, Vol 23, 2013, s. 243-265. 130 Kirk G. S. et al. Pedskratovt filosofov, s. 280. 131 Burnet, J. Early Greek Philosophy, s. 34.

37

podkladu. Pthagorejci se v tomto ohledu posouvaj o stupe dle, jeliko se pokoueli

vybudovat komplexn svtonzor vybudovan na poznatcch matematickch tedy na

podklad skuten, i soudob pojato, vdeckm. Klov vak je, e pthagorejsk spolky

nemly charakter pouze filosofickch kol, nbr byly rzu eticko-politickho a

nboenskho. Sm Pthagoras ze Samu ostatn kladl velk draz na mravn kvalitu lovka

a nepipoutl do pythagorejskch klub nikoho, kdo se nepodrobil psnm zkoukm

novicitu.132 Vzhledem k tomu, e pthagorejsk uskupen mla skuten asto charakter

politickho stihu, je mon se ptt, zdali zde nen mon mluvit o jakchsi zrodcch toho, co

ve 20. stolet oznail Duverger jakoto elitn strany. Pochopiteln, Duvergerova

charakteristika elitnho typu stran se dobov li tm, e je spojena nap. s finannmi

prostedky tchto stran atp. Ovem v principu, s odhldnutm od drobnch partikularit, lo o

to sam: lenov elitnch stran toti dle Duvergera prochzeli striktnm vbrem a jejich poty

byly omezen.133 Podobn u pthagorejskch klubu meme hovoit o principiln

podobnch rysech, jeliko lenstv v tchto spolcch bylo podmnno uritm mravnm

elitstvm Pthagoras kladl draz na mravn kvalitu lovka, kter byla ovena prv tm,

e se uchazei o vstup do klubu podrobili onm ve zmnnm vstupnm zkoukm. Toto

srovnn se sice me jevit jako ponkud odvn, avak minimln z hlediska konceptu

obanstv zde meme hovoit zcela jednoznan o jistch kritrich obanstv, kter

Pthagoras zavedl. Napklad sm Platn se v stav zmiuje o tzv. pythagorejskm

zpsobu ivota, zaloenm prv na dodrovn tchto svm zpsobem obanskch ctnost

(viz ne), piem je dle nj na vyznavae tohoto zpsobu ivota pohleno jako na nco

vznanho mezi ostatnmi lidmi.134 S tm, e byly pthagorejsk filosofick spolky

oznaovny termnem politick kluby, se setkvme i v literatue135 a napklad Edwin L.

Minar pracuje ve sv knize Early Pythagorean Politics in Practice and Theory dokonce pmo

s pojmem caucus (klub), se kterm ve svch teorich pracoval i Duverger.136

132 Tomsa, B. Idea spravedlnosti a prva v eck filosofii, s. 19. 133 Duverger, M. Political Parties. Their Organization and Activity in the Modern State. Londn: Methuen & Co., 1954, s. 154. 134 Platn. stava, s. 373. (600b2-5). 135 Winspear, A. D. The Genesis of Plato's Thought. New Brunswick: Transaction Publishers, 2011, s.

81. 136 Minar, E. L. Early Pythagorean Politics in Practice and Theory. New London: Waverly Press,

1942, s. 18.

38

Pthagorejsk uen bylo spjato s pedchozmi orfickmi kulty137 a v nkterch konkrtnch

pkladech se vedou spory o tom, zda jsou urit zvyky a pkazy pvodem orfick a

pthagorejci pouze pevzat, i nikoliv. Z povahy vci se vak vtinou jedn o nboenskou

strnku jejich uen, nap. Hrodotos ns spravuje o pravidle, kter zakazuje noen vlnnch

vc do svatyn, jeliko je to bezbon138, piem je otzkou, zda se jedn o zvyk pvodn

orfick i pthagorejsk.139 Lze ct, e pthagoreismus pedstavoval pokus o intelektualizaci

orfismu se zachovnm jeho spoleensk formy. V tomto smyslu je tak nutn dodat, e

Pthagoras dal nov vznam termnu theoria, kter byl v rmci orfismu spojen s rznmi

emocionlnmi rituly tkajcmi se problematiky due. U Pthagory se vak setkvme

s novm vznamem tohoto slova. Theoria je Pthagorou reinterpretovna jako vn a emoc

prost kontemplace o racionln a nemnn pravd, piem tato theoria se stv uritou

ivotn cestou, snahou o moudrost, respektive (philosophia).140 Navc,

samotn termn philosophia (filosofie) byl v tomto vznamu, kter je od t doby stle platn,

pouit poprv prv Pthagorou,141 jeliko kupkladu v Inii znamenalo slovo philosophia

nco jako kuriozita.142

Pthagoras se tedy podobn jako jeho mltt pedchdci zajmal i o praktickou politiku a

je nepochybn, e ml politick zmry a inil si politick nroky.143 To ve pesto, e on sm

pravdpodobn nikdy nezastval dnou volenou politickou funkci v dnm z eckch stt.

Pthagorova role byla v tomto smru rol organizan organizoval politick kluby, kter se

zabvaly praktickmi politickmi zleitostmi.144 Pthagorova politick innost je spojena

pedevm s Krotnem, kam piel ji jako mu znan povsti, znal krtskch a sicilskch

zkon, kde nsledn dle dochovanch text svou autoritou zpsobil, e se lid propadl

137 Orfikov byli popisovni jako lid, kte ve svm uen sjednocovali prvky kultu Apollna Oiovatele a thrck reinkarnan pedstavy. Orfikov tak byli pesvdeni, e due m nadji na posmrtn ivot, pokud si uchov svou istotu. Pro ilustraci tto sv teorie orfikov vypracovali mytologick systm, jeho stedn postavou byl Dionsos, viz Kirk G. S. et al. Pedskratovt filosofov, s. 35-36. 138 Hrodotos. Djiny, s. 126. (II, 81) 139 Burkert, W. Lore and Science in Ancient Pythagoreism. Cambridge [Mass.], Harvard University

Press, 1972, s. 127-128. 140 Cornford, F. M. From Religion to Philosophy: A Study in the Origins of Western Speculations, s.

147. 141

Riedweg, Ch. Pythagoras: His Life, Teaching, and Influence. New York: Cornell University Press,

2005, s. 126. 142 Burnet, R. Early Greek Philosophy, s. 62. 143 Barnes, J. The Presocratic Philosophers. New York Londn: Routledge & Kegan Paul Ltd., 1982, s. 79. 144 Winspear, A. D. The Genesis of Plato's Thought, s. 81.

39

ivotu v pepychu vrtili k prostm mravm. Pthagoras toti upozoroval na alostn osud

obc, kter propadly nsledkem ivota v pepychu zkze. Dle odbornk je vak otzkou,

nakolik tyto dochovan zlomky nezrcadl spe znm Pthagorv kult osobnosti, ne

stzlivou historii. Dodvaj vak zrove, e zprvy nejspe obsahuj pravdiv jdro, piem

jedna z pravdpodobnch interpretac je, e Pthagoras byl v dob, kdy byl na vrcholu svch

sil, podn, aby v Krotnu demonstroval sv schopnosti, respektive obnovil morlku.145 Dle

dochovanch text se tak Pthagoras v Krotnu obracel na mladky, chlapce a eny, kterm

udloval rady, piem tato zmnka me dle Waltera Burkerta odret archaickou organizaci

spolenosti do jakchsi klub.146 Polybios ns pak informuje o tom, e doslova klubov

domy mli pthagorejci hned v nkolika tehdejch italskch mstech, co svd o

strukturovanosti pthagorejskch politicko-nboenskch organizac.147

Jestlie jsem ve zmioval draz na mravn kvalitu lovka, bude vhodn si ony podmnky,

nutn k participaci v pthagorejskch spolcch, pedstavit ble. To, e pthagorejsk

spoleenstv fungovala na principu jakchsi rodinnch komunit, bylo dno tm, e

Pthagoras vyslovil tu zsadu, e jsou vci ptel spolen a ptelstv e je rovnost. Proto

jeho ci skldali sv jmn v jedno.148 Hlavn zsadou spolenho it tedy bylo spolen

vlastnn majetku. Meme zde tedy mluvit o komunismu uvnit pthagorejskch spolk,

kterm se Platn