LetničkyPůvod, stanoviště, pěstování, choroby
Co jsou letničky?Rostliny pěstované pro ozdobu během jedné vegetační sezóny (kvetou často v létě)
Jednoleté rostliny - terofyty (annuely) (během jedné sezóny rostliny vyklíčí, vykvetou a vytvoří semena)
Máky, sluncovky, astry, ostrožky, afrikány…Dvouleté rostliny – (dvouletky, bienny, ozimé rostliny) první rok
vytvoří přízemní růžici, přezimují, druhým rokem vykvetou, vytvoří semena a odumřou
Divizny, zvonek zahradní, macešky…Víceleté byliny pěstované jednoletě (často pocházejí z teplejších
oblastí, kde rostou jako trvalky), u nás dostatečně do konce podzimu nevyzrají a nepřečkají zimu. Jednoletě se pěstují takové rostliny, které už prvním rokem bohatě kvetou a plodí.
Nocenky, lobelky, hledíky, nestarce…Pelargonium, Solenostemon, Cuphaea….
Výsadba letniček Lednice
© JN
Zdroje informací
Větvička V. & Krejčová Z. (2013) letničky a dvouletky. Adventinum, Praha. ISBN: 80-86858-31-6
Kasparová H. & Vaněk V. (1993): Letničky a dvouletky. Praha: Nakladatelství Brázda. (vybrané kapitoly)
Zdroje informací
Zdroje informací
Zdroje informací
Zdroje informací
Vlastnosti letniček - jednoletky
V době klíčení vyžadují obnažená stanoviště – nesnáší konkurenci ostatních rostlin
vývoj je rychlý trvá jeden rok
rychlé klíčení, semena si často uchovávají klíčivost poměrně dlouho
rychlí růst a vývoj květů a plodů (vyžadují dostatečnou vlhkost a dostatek živin a světla)
produkce velkého množství semen
Životní strategie jednoletekr stratég (r/K selection theory; MacArthur & Wilson 1970) r = rate of reproduction
vyšší důraz na rozmnožování, kvalita a konkurenceschopnost je odsunuta do pozadí, schopnost rychle obsadit vhodné stanoviště, obsazování narušených stanovišť – jedná se o primární fázi sukcese; r = rate of reproductionvelkou schopností rozmnožování (mnoho semen jen s minimem zásob), rychlá klíčivost, krátký životní cyklus (jednoletky) a často málo biomasy a vysoká úmrtnost potomstva
R stratég (Grime's C-S-R Triangle; 1977 (C-competitors, S-stress tolerators, R-ruderals)
(ruderální, rumištní stratég) druh, který je adaptován na vysoké narušování
Původ letničekStanoviště a rozšíření v přírodě
Stanoviště letniček v přírodě
rostliny obnažených půd (eroze, místa narušovaná zvěří, člověkem – polní plevele a ruderály, nově se objevivší obnažená stanoviště díky například dešti na poušti….)
Letničky původem ze suchých stepí, polopouští a pouštísilná větrná eroze, rozdupání zvěří…
příhodná stanoviště a klima se objevuje na krátkou dobu –„kvete poušť“
Amerika: Eschscholtzia, Gaillardia, Helianthus, Rudbeckia, Helianthus, Rudbeckia
Afrika:Dimorphotheca, Dorotheanthus, Gazania, Nemesia, Ricinus
Austrálie:Ammobium, Brachycome, Helichrysum, Helipterum
Eschscholtzia californica, Antelope Valley Poppy Reserve, USAhttp://zipcodezoo.com/images/c/ce/Eschscholtzia_californica_16.jpg
© Anita Ritenour (CC BY 2.0)
Dimorphotheca sinuata, Namaqualand flowers Skilpad WildflowerReserve. Namaqua National Park, Africa. http://zipcodezoo.com/images/thumb/f/fb/Dimorphotheca_sinuata_13.jpg/800px-Dimorphotheca_sinuata_13.jpg
© Malcolm Manners (CC BY 2.0)
Letničky pocházející z mořského pobřežíeroze větrem a vodou (příboj), dobře snášejí zasolení
Evropa:Chrysanthemum, Iberis, Lavatera, Limonium, Lobularia, Mathiolla, Malope, Nigella, Scabiosa, Xeranthemum
Asie:Amaranthus, Celosia, Digitalis
Limonium-ramosissimum habitathttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Limonium-ramosissimum-habitat.JPG
© Sten (CC BY-SA 3.0)
Letničky erozních stanovišť kolem vodních tokůeroze vodou, vlhkomilné rostliny
Evropa:Convolvulus
Asie:Impatiens
Amerika:Mirabilis, Tropaeolum
Impatiens glandulifera
© JN
© JN
Letničky pocházející z míst sesuvů půdy, strží a suťovisekEvropa:
Callendula, Centaurea, Consolida, Papaver rhoeas, Silene coeli-rosa
Asie:Callistephus, Cheiranthus, Dianthus chinensis
Amerika:Ipomoea, Phaseolus
Cheiranthus ochroleucus (Erysimum ochroleucum)http://www.freenatureimages.eu/plants/Flora%20D-I/Erysimum%20ochroleucum/Erysimum%20ochroleucum%2018,%20habitat,%20Saxifraga-Willem%20van%20Kruijsbergen.jpg
Letničky doprovázející činnost člověkaplevely a rumištní rostliny
EvropaPapaver rhoeas, Centaurea cyanus, Agrostema githago, Atriplexhortensis
EuroasieBassia scoparia
AmerikaAmaranthus caudatus
Stanoviště Centaurea cyanus
© JN
Původ letniček pěstovaných u nás
Středomoří
Nejvíce zastoupeno, nejdříve pěstované rostliny (už za starých Římanů),
Clendula officinalis od 12. století,
Nigella damascena od 16. století
Lathyrus odoratus,
Limonium
©Kristian Peters (CC BY-SA 3.0)
Původ letniček
Asie Papaver somniferum
Callistephus sinensis (astra čínská) – pomezí Mongolska , Číny a Koreje
The earliest reference to opium growth and use is in 3,400 B.C. when the opium poppy was cultivated in lower Mesopotamia (Southwest Asia). The Sumerians referred to it as Hul Gil, the "joy plant." The Sumerians soon passed it on to the Assyrians, who in turn passed it on to the Egyptians. As people learned of the power of opium, demand for it increased. Many countries began to grow and process opium to expand its availability and to decrease its cost. Its cultivation spread along the Silk Road, from the Mediterranean through Asia and finally to China where it was the catalyst for the Opium Wars of the mid-1800s.
https://www.deamuseum.org
https://www.deamuseum.org/ccp/img/opium/4a3.jpg
Původ letniček
Austrálie Helichrysum bracteatum(slaměnky) – v Evropě 200 let
Helipterum roseum – V Evropě více než 300 let
Brachycome iberidifolia
http://anpsa.org.au/gif/r-chl.gif
http://anpsa.org.au/gif/b-bra.gif
https://www.anbg.gov.au/gnp/interns-2015/brachyscome-iberidifolia-map.gif
© JN© neomyrtus (CC BY-NC-SA 2.0)
© JN
© JN
Původ letničekS Amerika
Helianthus annuus (slunečnice)Dvouleté Rudbeckie
Střední Amerika – hlavně MexikoTagetes (afrikán, aksamitník) – do Evropy druhá polovina 18. stoletíDahlia (jiřinka) – skupina MignonZinnia (cínie)
J AmerikaPetunia (petúnie)Begonia (begonie) - např. „voskovky“Tropaeolum majus (lichořeřišnice větší)Salvia splendens (šalvěj zářivá)
© JN
http://www.dahlia-nds.co.uk/images/map%20Genus%20Dahlia.jpg
Bois, D.; Frederick Warne (Firm); Herincq, B.; Step, Edward; Watson, William 1897
Původ letniček
Afrika Lobelia (lobelka)
Cleretum (kosmatec)
Dimorphotheca
Gazania
Pelargonium
Dimorphotheca sinuata
© Winfried Bruenken (Amrum) (CC BY-SA 2.5)
Pěstování letniček
Pěstování ze semen
vlastnosti osivaodrůdově pravé
biologicky hodnotné (dobrá klíčivost…): u letniček a dvouletek bývá dobrá klíčivost semen většinou 2-3 roky
vyčištěné…
skladování osivavysušení osiva (při teplotě max. 30°C) na méně než 10% vlhkosti
skladování ve vlhko těsných nádobách při konstantní teplotě 0-10 °C (vyšší teplota zkracuje klíčivost, kolísání teplot a vlhkosti také)
klíčivost lze u mnoha druhů významně prodloužit zamražením suchých semen na -25°C (desítky let)
Pěstování ze semen
ošetření osiva před výsevemsuché moření osiva (mísení s organickými fungicidy: Dithiane, Polyramcombi….) – pokud kupujeme namořené osivo bývá to uvedeno na obalu
mokré moření těsně před výsevem (máčené semene (ve vodě propustémobalu) v roztoku fungicidu: např. Chinosol)
stratifikace (vede k rozrušení tvrdého osemení a zastavení dormance)mechanicky, chladem, slabým roztokem minerální kyseliny, máčením v teplé vodě….
Nigela damascena letnička pěstovaná z přímého výsevu
© JN
Pěstování letniček
Přímý výsev
Vhodné jsou rostliny snášející nižší teploty a mohou se vysévat brzy na jaře
ostrožka, některé dvouletky
Rostliny které snadno a rychle klíčí a kvetouNigela, Trapaeolum, Lathyrus, Calendula…
Letničky které se špatně přesazují (dlouhý kůlovitý kořen)Papaveraceae (Papaver, Eschscholzia)
Směs letniček z přímého výsevu
© JN
Pěstování letniček
Předpěstováním sadby (ve skleníku, fóliovníku, pařeništi, za oknem…)
Teplomilné letničky, které potřebují delší dobu k tomu aby vyrostly a vykvetly
Únor: Lobelia, Verbena (sporýš), Petunia, Begonia, Salvia, Ageratum(nestařec)
Začátek dubna: Tagetes, Aster, Salvia splendens
Výsevnádoby plastové (snadno se dezinfikují…), nebo z organického materiálu (rašelina s celulózou, papír….)
Substrát:
Zrnitostí odpovídající velikosti semene
Zemina propustná, nepříliš těžká, přiměřeně držící vlhkost (rašelina, písek, perlit…), u náchylných druhů propařená, nebo jinak zbavená houbových a jiných škůdců (Previcur….)
Semena klíčící ve tmě – zasypat půdou, nebo pískem (většina pěstovaných rostlin, na sáčku se semeny se většinou nic neuvádí)
Semena klíčící na světle nechat volně na povrchu zeminy (překrýt sklem, nebo folií) (na sáčkách bývá napsáno nezasypávat)
Výsevteplota klíčení rostlin
teplomilné letničky: nejčastěji 18-24°Cotužilejší rostliny: 12-15°Cvenkovní jarní teploty – u některých druhů mohou příliš nízké teploty při
klíčení snižovat klíčivostněkteré druhy klíčí až po projití mrazem
světlovětšina vyklíčených semenáčku potřebuje dostatečné rozptýlené světlo,
chránit před přímím slunečním zářením
vlhkodruhy které potřebují vyšší vlhkost vzduchu při klíčení a vzcházení
semenáčků překryjeme sklem nebo folií, vzešlé rostliny postupně otužujemevýsevy opatrně a přiměřeně zaléváme
Výsev
© JN
Přepichování (pikýrování)
Truhlíky s propustnou zeminou (např. zahradnický substrát a hrubší písek = 2: 1), substrát je oproti výsevnímu hrubší a výživnější
Pinzeta, kolíček….
Moc dlouhé kořeny můžeme u některých druhů zaštípnout, podpoříme tím tvorbu adventivních kořenů (ne u rostlin s kůlovitým kořenem – nesnášejí přesazování, pokud přesazujeme tak velmi opatrně s velkým balem)
Přepichování (pikýrování)rostliny přepichujeme včas (aby nedošlo k vytažení semenáčku, popřípadě napadení hustého výsevu plísněmi)
u některých rostlin hned jak se vytvoří dva děložní lístky
slabé rostliny vyhodíme, nebo alespoň třídíme přepichované rostliny na velikostní skupiny (usnadní to další práci…)
některé rostliny přepichujeme jen jednou jiné několikrát (ušetření pěstební plochy a nákladů s tím spojených)
než rostliny znovu zakoření jsou citlivé na nízkou vzdušnou vlhkost, zajistit dostatečnou zálivku a chránit před přímím slunečním zářením (nemusíme řešit při pěstování v buňkových paletách, přesazují se rostliny s celým kořenovým balem)
How To Prick Out Your Summer Annualshttps://www.youtube.com/watch?v=XoffGX8CBN0
Vegetativní množení
Některé hlavně vytrvalé rostliny, které se u nás pěstují jako letničky lze množit řízkováním
Salvia splendens, Begonia „ledovky“, Pelargonium
Výsadba a další péče
Podle druhu zvolit spon
Podle potřeby možno vysazovat do nejrůznějších obrazců
Zalévat opatrně, letničky jsou často náchylné k houbovým chorobám
Hnojit méně chceme-li aby letničky hodně kvetly (při nadbytku dusíku rostlinám spíše porostou listy než aby vykvetly)
Sklizeň květin určených k řezuostrý nůž, nůžky, odlamování….podle druhu
správná sklizňová zralost
doba životnosti květů (individuální podle druhů, u komerčně pěstovaných druhů k řezu bývá 9-13 dnů)
podmínky prostředípokračuje dýchání – spotřebovávají se zásobní látkydobu životnosti zkracuje vyšší teplota, etylenrostliny nemají vůbec zavadnout – dostatečná vlhkost
přípravky pro ošetření řezaných květinbaktericidní (chlor, síran hlinitý, borax….), výživné látky (cukry) i látky s anti-etylenovým účinkem (ionty Ag), růstové látky (gibereliny, kys. indolyloctová) zpomalují stárnutí
skladování řezaných květůkrátkodobé chlazení (4-5°C, vlhkost více než 80%), dlouhodobější chlazení –(dva týdny)(0-1°C, vzdušná vlhkost 90-95%), např. karafiáty lze při teplotě 0-0,5°C skladovat až tři měsíce
PoužitíPlošné výsadby, většinou se sází velké množství letniček, které pokryjí celou plochu a dekorativně působí jako celek
Lemy záhonůLobularia maritima, Ageratum houstonianum, Tagetes patula – nízké kultivary
Výplňové výsadby - tam kde potřebujeme rychle zapojit prostMladé výsadby trvalek nebo keřů mohou dočasně oživitZáhony po jarních cibulovinách
Podrost kbelíkových rostlin – nízké, plazivé druhy
Letničky k řezu – vysoké, s vytrvalým květenstvímAster, Zinnia, Ageratum, Echinacea, Dahlia
Letničky k sušení – neztrácejí sušením barvu a drží tvarslaměnky (Helichrysum, Helipterum), trávy (Hordeum jubatum, Lagurus ovalis), Limonium, Moluccella laevis, Gomphrena globosa, Craspedia globosa, Scabiosastellata….
Balkonové rostliny – odolné druhy - nevhodné mikroklima (průvan, sucho, horko….), suchomilné, popínavé nízké rostliny
Plošné výsadby letniček
© JN
Choroby a škůdci letničekzpracováno podle:
https://www.agromanual.cz
http://www.letnicky.com/choroby-a-skudci-letnicek-a-dvouletek/
Virózy
napadají především vegetativně množené okrasné rostliny, u letniček nejsou časté (občas jimi trpí např. jiřiny)
projevují se barevnými změnami, čárkovitostí listů, žloutnutím a deformacemi listů a květů
přenosné jsou především vegetativně, ale k důležitým vektorům patří např. mšice, třásněnky a háďátka
likvidace napadených rostlin a jejich vektorů nákazy
Dahlia mosaichttps://www.apsnet.org/publications/imageresources/PublishingImages/2003/IW000032.jpg
Bakteriální choroby
bakteriální listová skvrnitost a stonková hniloba muškátů (Xanthomonas hortorum pv. pelargonii)
napadá muškáty
hnijící a následně odumírající stonky nebo postupně zasychající skvrny na listech
okamžitá likvidace rostlin, vyvarovat se těžkých a přemokřených substrátů, nutná dezinfekce použitého nářadí
Bacteria – Proteobacteria
Bacterial Blight of Geraniumhttp://2.bp.blogspot.com/-BFDCJMcXcz8/VV9LF_GyybI/AAAAAAAAAkQ/cNUb4jNFTHI/s1600/21211_Pelargonium_2015A.JPG
„Houbové“ chorobyPadání mladých rostlin způsobené houbami: Pythiumdebaryanum, Rhizoctonia solami, Thielaviopsis basicola, Phytophthora sp aj.
uhnívá (hnědne) kořenový krček, rostlina vadne i když je zalitá) – časté u semenáčků, nebo řízkovanců, patogeny přečkávání v půdě, na nářadí…šíří se hlavně v příliš hustých výsadbách za přílišné vlhkosti vzduchu a substrátu, prevence, propustný substrát, řidší výsev, větrání, substrát propařit nebo desinfikovat (Previcur (fungicid), Supresivit (biofungicid –obsahuje konidie houby Trichoderma harzianum brání růstu jiných patogeních hub), Polyversum (obsahuje Pythium oligandrum který přímým mykoparazitismem napadá fytopatogenní houby)v případě napadení použijeme Previcur, Supresivit, Polyversum…. –biologické preparáty fungují lépe při včasné aplikaci
Chromista – Harosa/SAR – Halvaria – Pseudofungi – Peronosporales
Pythium debaryanumhttp://enfo.agt.bme.hu/drupal/sites/default/files/Pythium%20debaryanum.jpg
„Houbové“ choroby
plíseň bělostná (Albugo candida)parazit brukvovitých rostlin, z okrasných napadá především měsíčnice (Lunaria)
bílé puchýřky až povlaky na všech nadzemních částech, které deformují
likvidace napadených rostlin; ošetřovat povolenými přípravky, funkční jsou ale spíše jen preventivní zásahy
Chromista – Harosa/SAR – Halvaria – Pseudofungi – Peronosporales
Albugo candida on Lunaria annua leafhttp://c8.alamy.com/comp/A4C0PF/white-blister-rust-albugo-candida-on-honesty-lunaria-annua-leaf-A4C0PF.jpg
„Houbové choroby“
nádorovitostí košťálovin způsobená houbou (Plasmodiophorabrassicae)
napadá výhradně brukvovité rostliny (tařice, chejr, iberky, brukve…)
příznaky: zakrnělé rostliny, které žloutnou, vadnou a odumírají. Na jejich kořenech se tvoří zduřeniny přecházející v nádory, které jsou bílé a na průřezu plné, bez chodbiček. Později zahnívají a mění se v kašovitou hmotu ze které se do půdy uvolňují spóry. Spóry přetrvávají v půdě 15-20 let
prevence: nezavléci si se sazenicemi, zeminou…
vápnění půdy před výsevem brukvovitých rostlin (Plasmodiophorapreferuje kyselé půdy)
Chromista – Harosa/SAR – Rhizaria – Cercozoa – Phytomyxea
Plasmodiophora brassicae on cauliflowerhttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Plasmodiophora_brassicae_on_cauliflower%2C_Knolvoet_bij_bloemkool_%286%29.jpg/800px-Plasmodiophora_brassicae_on_cauliflower%2C_Knolvoet_bij_bloemkool_%286%29.jpg
© Rasbak (CC BY-SA 3.0)
Houbové choroby
padlí (Erysiphales)napadá široké spektrum rostlin (např. floxy, růže, astry, ale i azalky) a trávy, . . . , především listy, ale také stonky a květy, oslabení rostlin vedoucí často až k úhynu rostliny
bílý povlak na nezdřevnatělých částech, rostlin přezimuje ve formě plodniček a v sezóně napadá především oslabené rostliny
záhony nepřehnojovat dusíkem; u mnoha druhů lze volit odolné odrůdy, popřípadě dávat přednost odolným druhům; ošetřovat povolenými přípravky
Ascomycota – Pezizomycotina – Leotimycetes
padlí na listech Calendula officinalis
© JN
Houbové choroby
padlí petúnie (Oidium spp.)napadající petúnie, které jsou jinak běžně napadána množstvím dalších zástupců řádu Erysiphales (např. Golovinomyces orontii, Podosphaerafuliginea, . . . )
bílý pomoučený vzhled všech nadzemních částí, při silnějším napadení rostliny umírají
nepřehnojovat dusíkem; pěstovat na vzdušném místě; ošetřovat povolenými přípravky
Ascomycota – Pezizomycotina – Leotimycetes
Houbové choroby
plíseň šedá (Botrytis cinerea)houba napadající široké spektrum organických materiálů
šedé povlaky tvořené hyfami, konidioforami a konidiemi; obvykle na plodech a odumřelých částech, je schopná ale napadat živá pletiva, obvykle měkká
nepřehnojovat dusíkem; pěstovat na vzdušném místě; omezovat vlhkost
Ascomycota – Pezizomycotina – Leotimycetes
botrytis infectionhttps://www.pthorticulture.com/media/3053/promix_greenhouse_growing_botrytis-newport-ghs-lisianthus-echo-pure-white-diseased.jpg
Houbové choroby
listová skvrnitost (Ascochyta, Phyllostycta, Septoria; Colletotrichum)
napadají široké spektrum okrasných rostlin
různobarevné skvrny, které se obvykle v průběhu sezóny zvětšují a nekrotizují, někdy se na povrchu skvrn objevují tmavé plodničky
lze volit odolné odrůdy, popřípadě dávat přednost odolným druhům; ošetřovat povolenými přípravky
Ascomycota – Pezizomycotina – Dothideomycetes/Sordariomycetes
Colletotrichum lindemuthianum
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/77/Colletotrichum_lindemuthianum.jpg
Large, brick red
to brown,
irregular shaped
splotches on
pods. Small, thin
lesions of the
same color can
be seen on
stems. Causes
irregular seed
development.
© David B. Langston, University of Georgia, Bugwood.org (CC BY-SA 3.0)
Houbové choroby
Alternariová listová skvrnitost ostálky (Alternaria zinniae)na listech okrouhlé až oválné šedohnědé skvrny s purpurovým okrajem, při silné infekci jsou napadeny i květy a infikovaná semena
šíří se konidiemi (osivo) – napadané rostliny po vyklíčení padají
ochrana: moření osiva, v případě napadení porostu aplikace fungicidu (rub listu)
Ascomycota – Pezizomycotina – Dothideomycetes – Pleosporales
Alternaria zinniaehttps://bugwoodcloud.org/images/768x512/5486959.jpg
http://botany.upol.cz/atlasy/system/images/ascomycetes/pleosporales/Alternaria_zinniae-Zinnia_elegans2.jpg
Houbové choroby
sklerociniového vadnutí způsobuje houba Sclerotinia (nejčastěji Sclerotinia sclerotiorum)
rostliny, nebo jejich části odumírají a objevují se na nich bílé vatovité chuchvalce. Když napadené pletivo odumře a shnije, podlehne rozkladu i vatovité podhoubí. Zbydou po něm jen tvrdá, černá, nepravidelná tělíska velikosti hrachu. Těmi houba přezimuje v půdě a na jaře jsou opět pramenem infekce.
napadá například fazol, zvonečky, jiřinky….
při napadení: odstraníme a spálíme napadené rostliny, pozemek povápníme a odvodníme
Ascomycota – Pezizomycotina – Helotiales
Sclerotinia sclerotiorum sur une tige de coco de Paimpol (Phaseolusvulgaris)https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Sclerotinia_sclerotiorum.jpg
© Jymm (Public Domain)
Houbové chorobyFusariové vadnutí – houba Fusarium
Rozšířenou chorobou je fusariové vadnutí aster, hvozdíků a chryzantém, letní fialy (Matthiola) a zářivky (Godetia)patogen žije v půdě odtud se dostává do kořenů a způsobuje hniloby kořenového krčku a stonku (za vlhka se na povrchu rostliny objevuje bílá, růžová nebo oranžová plíseň. Listy žloutnou, vadnou a celá rostlina kompletně usychá.Příznaky jsou závislé na prostředí, zejména na teplotě a na druhu rostliny, jsou podobné verticiliového vadnutí, ale choroba většinou postupuje rychleji, celá rostlina vadne naráz (u verticiliového vadnutí choroba postupuje zdola nahoru a vadne pomaleji)Ochrana: Opatrně odstraňujeme z porostu všechny napadené rostliny, odvodníme pozemek
Ascomycota – Pezizomycotina – Sordariomycetes – Hypocreales
Houbové choroby
fusariové vadnutí aster (Fusarium oxysporum f. sp. callistephi)parazit aster
hnědnutí a černání kořenových krčků, následně celé rostliny vadnou
zdravá sadba, odolné odrůdy, po napadení nepěstovat minimálně 5 let, totální likvidace napadených rostlin, hnojení draslíkem
Ascomycota – Pezizomycotina – Sordariomycetes – Hypocreales
Fusariové vadnutí asterhttps://www.agromanual.cz/images/atlas_choroby/fusariove_vadnuti_aster_rod.jpg
Houbové chorobyVerticiliové vadnutí způsobuje houba Verticillium albo-atrum
První příznaky napadení se objevují v květnu. Ve spodní třetině stonku se tvoří dlouhé oválné, šedé, nahnědlé skvrny. Napadení se šíří vzhůru, přechází na postranní větve. Při systémovém napadení jsou rostliny výrazně zpomaleny v růstu. Listy žloutnou a usychají, někdy jen z poloviny listové čepele. Stonek zasychá a je hranatější, patrné jsou vystouplé cévní svazky, které jsou na řezu tmavé. Silněji napadené rostliny předčasně dozrávají. Kořeny postupně trouchnivějí (jsou výrazně černě zbarvené) a tvoří se na nich černá mikrosklerocia. Spóry přetrvávají v půdě 5 let.
Častěji napadá jinak oslabené rostliny, na neprodyšných vlhkých substrátech
Napadá nejčastěji mák, hrachor, plaměnku (Phlox) a vytrvalé astry
Prevence: na zamořeném pozemku by se 5 let neměly pěstovat náchylné rostliny
Ascomycota – Pezizomycotina – Sordariomycetes – Hypocreales
Verticillium dahliae infected sunflowershttps://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/78/Verticillium_wilt_dahliae.jpg/1280px-Verticillium_wilt_dahliae.jpg
© Howard F. Schwartz, Colorado State University, Bugwood.org (CC BY-SA 3.0)
Houbové choroby
rzi (Pucciniales)napadají nejrůznější okrasné druhy (např. hvozdíky, muškáty, růže . . . )
hnědé až hnědočerné kupky na spodní straně listů, na svrchní straně listů jsou v jejich místech patrné žlutozelené, později nekrotické skvrny; velké množství druhů, část druhů s mezihostiteli, během roku vytváří několik typů výtrusů
záhony nepřehnojovat dusíkem; u mnoha druhů lze volit odolné odrůdy, popřípadě dávat přednost odolným druhům; ošetřovat povolenými přípravky
Basidiomycota – Pucciniomycetes
Houbové choroby
rzivost muškátu (Puccinia pelargoni-zonalis)napadají páskaté muškáty (P. zonale)
hnědé praskající puchýřky na spodní straně listů, často uspořádaných do kruhů, projevuje se za chladu
pěstovat odolné odrůdy, nepřehnojovat dusíkem, nepřelévat, možno ošetřit povolenými přípravky
Basidiomycota – Pucciniomycetes – Pucciniales
Houbové choroby
rzivost slézu (Puccinia pelargoni-zonalis)napadají především proskurník (Althaea), ale i jiné zástupce slézovitých, např. ibišky
žluté až hnědé puchýřky na listech, jednobytná rez
mechanicky na jaře odstraňovat napadené listy; možno ošetřit povolenými přípravky
Basidiomycota – Pucciniomycetes – Pucciniales
Houbové choroby
rzivost hledíku (Puccinia antirrihini)napadají hledíky (Antirrinum)
žluté skvrny z vrchní strany listů a až hnědé puchýřky na spodní straně listů, napadené listy usychají
jednobytná rez, přezimuje na odumřelých částech rostlin, šíří se větrem a kapkami vody
mechanicky odstraňovat napadené rostliny; možno ošetřit povolenými přípravky, na podzim zlikvidovat porost
Basidiomycota – Pucciniomycetes – Pucciniales
rzivost hledíku (Puccinia antirrihini)http://c8.alamy.com/comp/F0920N/antirrhinum-or-snapdragon-rust-puccinia-antirrhini-yellow-spotting-F0920N.jpg
http://c8.alamy.com/comp/A530PM/antirrhinum-rust-puccinia-antirrhini-on-snapdragon-antirrhinum-spp-A530PM.jpg
Škůdciháďátka (Tylenchida)
napadají nejrůznější zemědělské i okrasné druhy v kořenech, listech i stoncíchdrobné hlístice pronikají do rostlin obvykle kořeny a živí se rostlinnými pletivy; rostliny zpomalují růst a tvoří deformace, které vedou k uhynutí rostlinyneexistuje účinná léčba; rostliny i s balem nutno likvidovatpreventivně lze vysazovat Tagetes (obsahuje sirné alkaloidy) likviduje háďátka rodu Pratylenchus, která negativně ovlivňují porosty jahod, cibulovin, mrkve či pórku – speciální odrůdy aksamitníku vyšlechtěná pro likvidaci háďátek např. var. Ground controlvýměšky kořenů provokuje líhnutí háďátek, které hynou, protože na něm nemohou sát
Nematoda (hlístice) – Secernentea (secernentea)
sting nematode (Belonolaimus sp.)https://bugwoodcloud.org/images/768x512/1234122.jpg
Clemson University - USDA Cooperative Extension Slide Series, Bugwood.org
Škůdci
roztočíci (Tarsonemidae)napadají především mladá pletiva vyšších rostlin
velmi drobní roztoči narušují mladou buněčnou stěnu a buňka pak přestává růst; výsledkem jsou nejrůznější deformace listů a květů
vzhledem k tomu, že sají obvykle v pupenech a mezi trichomy je jejich likvidace obtížná – mechanická likvidace napadených částí; některé insekticidy působí omezeně i na roztočíky
Arthropoda (členovci) – Arachnida (pavoukovci) – Acariformes (roztoči)
broad mite (Polyphagotarsonemus latus)https://bugwoodcloud.org/images/768x512/5368119.jpg
Merle Shepard, Gerald R.Carner, and P.A.C Ooi, Insects and their Natural Enemies Associated with Vegetables and Soybean in Southeast Asia, Bugwood.org
Škůdci
svilušky (Tetranychidae)napadají nejrůznější okrasné druhy (asi 200 druhů)
drobní 0,3 – 1 mm velcí „pavoučci“ (přezimují vajíčka a samičky), sají z povrchových pletiv rostlin, rostliny oslabují
nejvíce škod působí v horkém suchém létě
ošetření povolenými přípravky s akaricidním účinkem; ve sklenících lze použít biologickou ochranu dravými roztoči
Arthropoda (členovci) – Arachnida (pavoukovci)
svilušky
© JN
Škůdci
mšice (Aphidoidea)asi 850 druhů, které mohou napadnou kterýkoliv druh rostliny
drobný 0,2 – 1 mm velký hmyz, sají z povrchových pletiv rostlin, rostliny oslabují, dochází ke kadeření mladých napadených listů i vzrosnéhovrcholu rostliny, přenášejí virová onemocnění, na medovici rostou černě, které snižují asimilační schopnost rostlin; životní cyklus složitý a až 15 generací za sezónu
ošetření povolenými přípravky s akaricidním účinkem; ve sklenících lze použít biologickou ochranu pomocí mšicomarů (Aphidius) a dravých slunéček či bejlomorky
Insecta (hmyz) – Sternorhyncha (mšicosaví)
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Aphididae_%28aka%29.jpg/258px-Aphididae_%28aka%29.jpg
Škůdci
třásnokřídlí/třásneňky (Thysanoptera)mnoho hostitelských rostlin, zejména mečíky
velmi drobný hmyz (až 200 druhů), který saje především z velmi jemných pletiv (hlavně květy), napadený povrch má stříbřitý vzhled s droboulinkými černými tečkami trusu
ošetření povolenými přípravky; ve sklenících lze použít biologickou ochranu pomocí dravých roztočů a ploštic; k omezení populace lze použít modré lepové desky
Insecta (hmyz), Třásnokřídlí (Thysanoptera)
Třásněnka skleníková (Heliothrips haemorrhoidalis),
© JN
Škůdci
molice skleníková (Trialeurodus vaporariorum)velmi mnoho hostitelských rostlin, zejména fuchsie, gerbery, muškáty
bílý poletující hmyz přezimující obvykle na brukvovitých; všechny vývojová stádia na spodní straně listů, jen dospělci přeletují mezi rostlinami
Chemické ošetření (ztíženo tím že molice jsou často na spodní straně listů, všechna vývojová stádia jsou pokryta vosky, medovice a sazovitostbrání pronikání účinné látky), ve sklenících preventivní fumigace.
biologická ochrana proti molici skleníkové: parazitická vosička Encarsiaformosa
Insecta (hmyz) – Hemiptera (polokřídlí) – Aleyrodidae (molicovití)
Molice skleníková
© JN
Škůdci
škvoři (Dermaptera)mnoho hostitelských rostlin, zejména jiřiny, chryzantémy, narcisy
nepravidelné požerky vykousané obvykle v nejměkčích částech rostlin (květy, poupata); na druhou strany škvoři hubí mšice
škvory lapáme do obrácených květináčů vyplněných slámou, které přenášíme na místa, kde nebudou škodit
Insecta (hmyz)
Živočišní škůdci
Plži: okusSalvia, Tagetes…
Zařazení letniček do systému
Zařazení letniček do systémuNejpočetnější jsou Asteraceae
Dále mnoho druhů Brassicaceae
Papaveraceae
Solanaceae
Scrophulariaceae
Lamiaceae
Amaranthaceae
Caryophyllaceae
Oenotheraceae
…