LidovLidovéé umuměěnníí IILidové výtvarné umění je anonymní tvorba lidí žijících na venkově.

Je stejně bohatá, pestrá jako ostatní výtvarná tvorba.

TradiTradiččnníí lidovlidováá vývýššivka z koutnivka z koutníí plachty s motivem ptplachty s motivem ptááka, lnka, lněěnnéé plpláátno, vytno, vyššito barevnou vlnouito barevnou vlnoujijižžnníí Morava, 2. polovina 18. stoletMorava, 2. polovina 18. stoletíí, n, náárodopisnrodopisnáá sbsbíírkarka

KulturaKultura -- vzdvzděělláánníí, vzd, vzděělanostlanost*v *v šširokirokéém smyslu slova m smyslu slova -- souhrn vsouhrn vššech materiech materiáálnlníích a duchovnch a duchovníích hodnot, ch hodnot, kterkteréé jsou výsledkem spolejsou výsledkem společčenskohistorickenskohistorickéé pracovnpracovníí ččinnosti lidstvainnosti lidstva*v u*v užžšíším slova smyslu m slova smyslu –– souhrn vsouhrn vššeho, co se týkeho, co se týkáá oblasti umoblasti uměěnníí, bydlen, bydleníí, , ododíívváánníí, z, záábavybavy……

Projevy tradiční lidové kultury jsou :

nehmotné - lidová religiozita (náboženství),

obyčejové tradice – kalendářní, obřady spjaté s životním cyklem člověka, lokální slavnosti

hmotné - zaměstnání a forma obživy, dům a

bydlení, oděvy, lidová strava, doprava, obchod a trh, výtvarná kultura - předměty, které vytvářívětšinou anonymní a neprofesionální tvůrce

Masopust Masopust -- StudniceStudnice

LidovLidovéé zvyky zvyky –– sv. Luciesv. Lucie

Samko DudSamko Dudííkk byl legendbyl legendáárnrníí myjavský primmyjavský primášáš, zp, zpěěvváák a tanek a taneččnníík, k,

který který žžil vil v letech 1880letech 1880--1967. 1967.

Region Region –– krajinný celek , okrsek, rajonkrajinný celek , okrsek, rajonLidovou kulturu ovlivLidovou kulturu ovlivňňovaly povaly přříírodnrodníí podmpodmíínky, hospodnky, hospodáářřskskéé potpotřřeby, eby, ekonomickekonomickéé momožžnosti venkova a socinosti venkova a sociáálnlníí postavenpostaveníí obyvatel. obyvatel.

Mezi nejvýznamnější etnografické regiony uchovávající tradiční prvky lidovékultury, patřily v 19. století v Čechách především Chodsko, Plzeňsko,

jihočeská Blata, Doudleby, Podkrkonoší, na Moravě Valašsko, Slovácko, Hanáa oblast Českomoravské vrchoviny - Horácko. Šlo tedy vesměs o krajiny více

či méně zemědělského charakteru, kde převažovala malovýroba samozásobitelského typu. Kromě zemědělství existovala řada druhů výrob

nezbytných pro provoz usedlosti i život lidí.

Probíhaly v podstatě ve třech základních formách. Nejjednodušší byla domácívýroba - hospodář či hospodyně si zhotovovali sami potřebné věci pro sebe i

své nejbližší okolí. Šlo o výrobky velice jednoduché (např. součástky rozbitého a polámaného nářadí).

Určitou přechodnou formou mezi touto domácí prací a řemeslem byla výroba domácká. Uplatňovala se tu už určitá specializace. Zhotovovalo se větší

množství předmětů na prodej. Domácká výroba (dřevěných výrobků, košíků, krajek, výšivek) však stále sloužila jen jako doplněk obživy. Třetí stupeň

výroby předmětů, jež patřily do tradiční hmotné kultury českého venkova, představovala některá řemesla.

Řemeslník musel být vždy vyučen. Řemeslo bylo pro výrobce hlavním zaměstnáním. Šlo např. o kováře, hrnčíře, skláře.

bednbednáářř

TradiceTradice -- ppřřededáávváánníí, d, děědděěnníí1. souhr ust1. souhr ustáálených zvyklostlených zvyklostíí a obya obyččejejůů, zachov, zachováávaných celými pokolenvaných celými pokoleníímimi2. historicky vznikl2. historicky vznikléé zvyky, ideje, normy a pravidla, kterzvyky, ideje, normy a pravidla, kteréé se pse přřededáávajvajíí z generace na generaci rz generace na generaci růůznými znými sdsděělovaclovacíími formami (mi formami (úústnstněě, p, píísemnsemněě, výchovou, výchovou……))

LidovLidovéé umuměěnníí vychvycháázzíí z tradice, je spjato s vyhranz tradice, je spjato s vyhraněěnou spolenou společčenskou tenskou třříídou, dou, resp. s jejresp. s jejíími socimi sociáálnlníími a výrobnmi a výrobníími pommi poměěry a v jednotlivých regionech se ry a v jednotlivých regionech se projevuje rprojevuje růůznzněě..

LIDOVÉ UMĚNÍ - je součástí jednoduché dobové kultury a vzniká za

praktickým účelem - obvykle nedosahuje takových uměleckých kvalit jako

umění profesionální, ale je působivé svými přirozenými nedostatky

- je primitivní, spontánní, naivní, neškolené, srozumitelné lidovému kolektivu

- nemá umělecký záměr – např. kresba na velikonočním vajíčku je milostným symbolem, malba bílým vápnem kolem oken má odpuzovat zlé síly od obydlí

Znaky lidovZnaky lidovéého umho uměěnníí- anonymnost /přesto má svého autora/

- dokonalé zvládnutí a respektování materiálu

- neimitování jiných tzn. drahých materiálů (důraz na materiály přírodní)

- vzniká z praktické potřeby, důraz klade na funkci výrobku či díla

- má určitou souvislost s uměním přírodních národů, s dětskou kresbou i s pravěkým uměním

- je inspirací pro moderní umění- to ho parafrázuje např. dílo P. Picassa, M. Chagalla, J. Lady

Josef Lada, Zima na Josef Lada, Zima na vesnici,1951vesnici,1951

Pablo Picasso, Picador, 1959Pablo Picasso, Picador, 1959

Franta AnýFranta Anýžž, St, Stůůl,l,žžidle, dubovidle, dubovéé ddřřevo, evo, řřezba, moezba, mořřeneníí, , kovkováánnííMoravskMoravskáá galerie, Brnogalerie, Brno

Druhy lidovDruhy lidovéého umho uměěnníí

malířství – např. obrázky na skle, betlémy, ilustrace – modlitební knížky, malba na keramice, kraslicích, nábytku, vývěsní štíty, pouťové atrakce

znaky : lineárnost, plošné pojetí barvy, nezájem o objem, hierarchická perspektiva = velikost postav odpovídá významovéhodnotě, často hlava větší než tělo, to vše působí poeticky a poutavě

MalMalíířřskskáá výzdoba kraslicvýzdoba kraslic

FerdiFerdišš Kostka (slov. lidový umKostka (slov. lidový uměělec)lec)TalTalíířř „„LovenLoveníí kkřřepelekepelek““, 1930 , 1930

Malba na lidovMalba na lidovéém nm náábytku z pobytku z poššumavských statkumavských statkůů (detail)(detail)MMěěstskstskéé muzeum ve Volynimuzeum ve Volyni

LidovLidovíí malmalíířři rodu Hi rodu Háánnůů zz Blatnice pod Svatým AntonBlatnice pod Svatým Antoníínkemnkem

ZDROJE:ZDROJE:

www.gjb-spgs.cz/files/177/lidove-umeni.pdfhttp://www.moravska-galerie.cz/media/1185256/05.jpgobrázky – internetSlovník cizích slovRaoul Trojan, Bohumír Mráz, Malý slovník výtvarného umění