Úterý 6. listopadu 2012 SVAZ LÉČEBNÝCH LÁZNÍ ČESKÉ REPUBLIKY www.lecebnelazne.cz
Využijte potenciál tuzemských lázní pro své dětiŠetrná léčba bez chemie, dlouhodobé účinky, vstřícné prostředí i personál, to vše a ještě mnohem více mohou nabídnout dětské léčebny v našich lázních.
více na straně 6
Zdraví se nedá koupit ani v tržní společnostiO českém lázeňství, o tom, kdy je pravý čas vydat se na léčebný pobyt, ale i o tom, jaký je rozdíl mezi lázněmi a wellness s MUDr. Marií Rebjonkovou, viceprezidentkou SLL ČR.
více na straně 2
Jednou z velkých výhod lázeňských pobytů je jejich celoroční dostupnost. Lázně jsou mís-tem, kam můžete za relaxací a odpočinkem přijet kdykoliv. Možnost užít si vše, co české lázně nabízejí, máte i v zimě. Navíc zimní měsíce dodávají pobytům osobité kouzlo – před-stavte si, že den strávený na lyžích zakončíte příjemnou relaxací, případně zábavným ve-čerem v některé z mnoha restaurací, vináren, klubů či tančíren. Nezní to špatně, co myslíte?
V zimě do lázní?Vyzkoušejte to!
Užívejte bohatství českých lázní
Báječná zimní dovolenáSpojit regeneraci, očistu těla i ducha s aktiv-ním odpočinkem ve formě zimních sportů se v zemi, kde se spousta lázeňských kom-plexů nachází v blízkosti horských středisek, doslova nabízí. Výhodou zimních pobytů je i lepší cenová dostupnost – toto období spa-dá ve většině lázní do vedlejší sezóny, takže si můžete vybrat lepší ubytování za nižší cenu než v létě. Charakter zábavy a sportovního či relaxačního vyžití se mění v závislosti na typu a velikosti lázní - od těch největších v Karlo-vých Varech, s kasiny a zábavními podniky, až po klidné Slatinice, Mšené-lázně, barevné Lu-hačovice či horskou Karlovu Studánku, Janské Lázně nebo Lázně Jeseník.
A co všechno vám české lázně mohou na-bídnout? Máte zde možnost odpočinout si, načerpat nové síly, zasportovat si, udělat něco pro své zdraví a k tomu všemu mů-žete využít znalosti a zkušenosti odborně vyškoleného personálu a vyzkoušet účinky léčivých přírodních zdrojů. Většina lázeň-ských pobytů či programů zahrnuje léčeb-né procedury, samozřejmostí je možnost konzultace s lékařem na začátku pobytu a přizpůsobení procedur vašemu aktuálnímu zdravotnímu stavu. Lázně ale mohou nabídnout ještě mnohem víc - bývají zasazeny do krásného okolí, které samo o sobě láká k procházkám a turistickým
výšlapům, k dispozici máte bazény, fitness centra a řadu dalších sportovních možností. Na své si přijde i kulturně zaměřený člověk návštěvou koncertů či divadelních předsta-vení. Mnoho lázeňských míst se také pyšní bohatou historií a zajímavou architekturou.
Jedním z největších přínosů pobytu v lázních je přetrvávající léčebný efekt a využití čistě přírodních zdrojů, které, na rozdíl od klasic-kých chemických léků, nezatěžují vaše tělo negativními vedlejšími účinky. Navíc není nutno cestovat stovky kilometrů, kvalitní lázeňská zařízení najdete prakticky ve všech regionech naší republiky.
Výjimečné Vánoce a SilvestrPatříte-li k těm, kdo rádi tráví Vánoce mimo domov v krásném a pohodovém prostředí, rozjeďte se do lázní. Úžasná atmosféra, klid a žádné starosti, k tomu i bohatý společen-ský život, máte-li o něj zájem. To vše udělá sváteční dny opravdu výjimečnými. Pěk-né prostředí lázeňských a wellness hotelů a bohaté doprovodné programy jsou také dobrou volbou pro poslední dny v roce – přes Silvestra to v lázních opravdu žije. Už jen představa, že strávíte poslední chví-le roku s přáteli při relaxaci, určitě není k zahození. Ostatně přátele a své blízké můžete potěšit netradičním vánočním dár-
kem, jímž může být právě poukaz na pobyt v lázních. Relaxační či léčebný, kratší či dlouhodobější. Nabídka pobytů je bohatá, ale nejen pro bohaté – určitě si vyberete podle svých představ i možností.
Čas plesů a večírkůKrásné sály a reprezentativní prostory umožňují lázním pořádat v zimě velmi ob-líbené plesy. Dámy ve večerních róbách a pánové v dobře padnoucích oblecích jako by k lázním odjakživa patřili. Množství sty-lových vináren, restaurací, klubů, tančíren či kaváren zase poskytuje firemní klientele spoustu příležitostí pro pořádání vánočních večírků. Navíc možnost spojit večírek s něja-kým druhem relaxace dokáží ocenit zaměst-nanci i klienti.
Bylo by škoda nevyužít toho, co nám naše lázně nabízejí. Ať už se rozhodnete pro zimní dovolenou, prodloužený víkend, léčebný či relaxační pobyt, ať se rozjedete do lázní jen na jeden den nebo večer, vždy vás překvapí svou jedinečností a neopakovatelnou atmo-sférou. A tak už nezbývá, než si to všechno pořádně užít. <mr>
Věděli jste, že … lázeňství u nás má mnohasetletou tradici? V tuzemských lázních se od nepaměti léčily a odpočívaly významné osobnosti společenského, kulturního i politic-kého života od J. W. Goetha až po F. Kafku, F. Chopina či bývalé prezidenty T. G. Masaryka a V. Havla. I sám Karel IV. využíval pravidelně příznivé účinky lázeňského pobytu.
Česká republika disponuje stovkami přírodních zdrojů s léčivými účinky, ať už jde o termální a minerální prameny, peloidy (tj. rašelinu, bahno a slatinu), zřídelní plyny či klimatické podmínky? Tyto zdroje se vyskytují pouze v několika oblastech na světě, mimo jiné ve střední Evropě a v hojné míře právě v České republice. Ve většině českých lázeňských míst se nacházejí minerální vody, řada lázní využívá k léčbě peloidy, troje se specializují na léčbu a prevenci onemoc-nění pomocí ojedinělých klimatických podmínek.
v České republice je dnes téměř čtyřicet lázeňských míst, ve kterých se díky rozmanitosti přírodních zdrojů léčí široká škála onemocnění, a to u dospě-lých i dětských pacientů? Lázeňská péče má výborné výsledky při léčbě pohybové-ho aparátu, oběhového a trávicího systému, při nadváze a obezitě, u onemocnění dýchacího a nervového systému, při léčbě cukrovky, kožních nemocí, gynekologických a endokrinologických potíží, při nemocech močových cest a také u stavů po onkologických onemocněních.
Zimní kouzlo V lázních je krásně v každém ročním období. Procházky zimní krajinou spojené s popíjením minerálních vod jsou součástí mnoha léčebných programů.
Kampaň na propagaci léčebného lázeňství je realizována v rámci Integrovaného operačního programu financovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
AKTUALITYČeské lázně | Příloha | 6. listopadu 2012 strana 2
Kam by podle vás měla směřovat budoucnost českého lázeňství, na co je potřeba se více zaměřit, co se naopak pokusit odbourat?
Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly pří-rodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí. Tato definice obsahuje zřejmě nejkomplexněji základní atributy, na kterých je založeno klasické i moderní lázeňství a kterými jsou:
- využívání přírodních léčivých zdrojů, které jsou místně vázány,
- medicínský charakter spojený s vysokou odborností obsluhujícího personálu,
- vliv prostředí, a to jako výsledek vzájem- ného působení přírodních a kulturních elementů.
Účinek je úzce spojen se změnou prostředí a místa. Jednoduše řečeno, na organismus velmi pozitivně působí změna fyzikálních i psychických podnětů. Čím déle, tím lépe: pro účinnou lázeňskou léčbu je zapotřebí minimální doby tří, lépe čtyř týdnů. Lázeň-ská léčba je osvědčená u stavů po těžkých onemocněních a operacích, u chronických onemocnění a u některých nově stanove-ných diagnóz a rizikových faktorů, resp. je-jich kombinací.
České lázeňství se bohužel postupným sni-žováním úhrad léčení od zdravotních pojiš-ťoven dostává do polohy zbytné zdravotní péče. Lázeňská zařízení, která mají k dispo-zici velmi vzdělaný zdravotnický personál, jsou v současné situaci nucena poskytovat ve větší míře trendové víkendové, krátko-dobé a wellness pobyty, což považuji za mrhání kvalifikovanou pracovní silou. Do budoucna se tedy budeme více zaměřovat na samopláteckou tuzemskou klientelu a nabízet klasické lázeňské léčení v inovo-vaných programech a formách. Odbourat je nutno především myšlenkový stereotyp pacientů, kteří si zvykli na to, že lázně a péči v nich hradí zdravotní pojišťovny. Každý si pro sebe bude muset vyhodnotit, jak trávit svoji dovolenou. Zda finanční prostředky věnovat na lázeňské léčení, nebo si na sle-vovém portálu vybrat zájezd do nějaké jiné, mnohdy i nebezpečné destinace.
Jaká vidíte největší pozitivaa negativa nového indikačního seznamu?
Za nejdůležitější považuji skutečnost, že no-velizovaná vyhláška zachovává i nadále mož-nost komplexní a příspěvkové lázeňské péče. Ti, kteří lázně kvůli svým obtížím skutečně potřebují, by se do nich měli i nadále dostat za přispění či plného hrazení zdravotní pojiš-ťovnou. pozitivem nového indikačního sezna-mu (IS) je určitě jeho výraznější orientace na výskyt přírodního léčivého zdroje, a tím rozší-ření možností léčení dalších indikací v nových lázeňských místech. Pro zdravotnická zaříze-ní to znamená zvýšení nároků na poskytova-nou péči v souladu s vyhláškou MZ ČR o per-sonálním a technickém vybavení. Je otázkou, jak na nový IS zareagují zdravotní pojišťovny, které s jednotlivými zařízeními budou uzaví-
rat smlouvy, zda i pro ně bude tato stránka věci rozhodující, nebo se zaměří na cenová ujednání s jednotlivými lázeňskými subjek-ty a smlouvy uzavřou s „nejlevnějšími“ bez ohledu na kvalitu poskytované péče. Dalším pozitivem je i možnost příspěvkové lázeňské péče v délce 14 dnů, a to především pro plně zaměstnané pacienty, kteří nemají možnost čerpat delší dovolenou. Negativem je vyřa-zení preventivních, resp. edukačních pobytů pro diabetiky, omezená možnost opakovat u některých indikací lázeňský pobyt – ať už ve formě komplexní či příspěvkové - a ztížení možnosti prodloužení lázeňského léčení. V jakém momentě by měl člověkzačít uvažovat o léčebném pobytuv lázních?
Vycházeje z psychologie člověka, začne uvažovat o lázních, až když onemocní. Ale to je pozdě. Jezdit na dovolenou jsme si zvykli rychle, i za cenu tzv. rychlé půjčky. Ale stejnou částku věnovat svému zdraví zatím neumíme. Do lázní by měl jet i člověk, který se cítí zdráv, jen třeba pociťuje lehkou únavu z pracovního procesu. A tak místo složitého přemisťování do destinací, kde třeba hrozí zdravotní a bezpečnostní riziko, by měl zauvažovat o návštěvě krásných českých lázeňských lokalit.
Mnohdy se srovnává pobyt v lázních s do-volenou u moře. Výhodou pobytu v lázních je, že při srovnatelných cenách dosta-nete nesrovnatelně lepší komplexní péči pod dozorem lékařů. Odpadají také stresy spojené s dlouhým cestováním, aklimati-zací, nevhodnou či špatnou stravou, uby-továním. Rozhodně ale nic proti dovolené v zahraničí – kdo nemá nějakou chorobu, měl by tyto formy odpočinku střídat. Je třeba si uvědomit, že se změnil rytmus i podmínky života, zátěž organismu v zaměstnání, přibyly nové stresující situace, větší zodpovědnost za sebe sama. Na tuto změnu je třeba za-reagovat i jiným, zdravějším stylem života.
Zdraví a kondice se stávají podmínkou osob- ního úspěchu. Ztráty z toho, že člověk onemocněl, jsou bohužel často nena- hraditelné a zdraví se zatím ani v tržní společnosti koupit nedá. Je tedy čas na prevenci a upevňování zdravotního stavu, a pokud se na tuto oblast nebudou věnovat prostředky, neušetří jedinec ani společnost. To si uvědomila populace zejména na východ od ČR a celá řada klientů přijíždí v produktivním věku na preventivní pobyty.
Myslíte, že je v současné době na-bídka českých lázní pro samoplátce dostatečná, nebo v ní něco chybí?
Myslím, že nabídka je více než dostatečná a každý si může vybrat vhodné lázně buď podle svého onemocnění, nebo například podle zkušeností přátel či podle nabídky na www.lecebnelazne.cz.
Hodně se mluví o preventivních manažerských programech – v čem se liší např. od relaxačních pobytů?
Lázeňství se již nezaměřuje jen na nemocné lidi, tzn. pacienty s chronickým onemocněním,
ale i na prevenci. V lázeňském léčení se rozeznávají v podstatě tři typy prevence – primární, sekundární a terciární. Primární je zaměřena na prevenci onemocnění jako takových, sekundární na prevenci kom- plikací některých onemocnění a terciární na prevenci zhoršení stavu již vyskytujícího se onemocnění. My se snažíme zavádět tzv. manažerské preventivní programy. Ty jsou specifické tím, že se při nich zjišťuje funkční stav jednotlivých orgánů v těle klienta a následně probíhá cílená léčba nebo pre-vence ohrožených orgánů. V novém IS preventivní pobyty nenajdete, původní edukační pobyty pro diabetiky - jejichž cílem bylo naučit pacienta s nemocí žít a zamezit dalšímu zhoršení - zcela vymizely. Je to škoda, např. v sousedním Německu se na prevenci klade velký důraz. Relaxace je pro lidi žijící ve stresovém prostředí velmi důležitá, ale právě u ní mi chybí odbornost zdravotníků.
Pro mnoho lidí se pobyt v lázních rovná wellness pobytu. Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi wellness a spa?
Do systému lázeňské péče stále více proni-kají nové trendy a tendence, které jsou různě vnímány. Zřejmě nejdůležitější a nejrozšířenější aktivitou z tohoto pohledu je wellness. Jedním z možných vyjádření tohoto pojmu je vymezení, které wellness definuje jako aktivity vedoucí k pocitu us-pokojení z pohody, kterou si jedinec vytváří souborem příjemných impulsů. Patří do nich pohyb, příjemná hudba, regenerace, uklidnění, relaxace, v přiměřené míře dobré jídlo a pití a pozitivní požitky. Z uvedené definice je zřejmé, že se lázeňství a wellness mohou vhodně doplňovat, ale také vylučovat.
- Je čas začít říkat, že lázně a spa jsou zcela něco jiného než wellness.
- Je samozřejmé, že wellness je pouze a jenom marketing, otázka obchodu, část produktu, který může poskytovat jakýkoliv hotel.
- Výhoda wellness hotelu v lázeňském městě, pokud se nebude zabývat tradiční balne-ologií nebo léčebnými procesy, je v tom, že může část tohoto „léčebného“ produktu použít pro „wellness hosta“.
Jak často by pro relativně zdravého člověka bylo vhodné zařadit nějaký druh pobytu v lázních do kalendáře? Jaký druh pobytu by to měl ideálně být?
Pro lidi po padesátce je vhodné zařadit po-byt v lázních alespoň jednou za dva roky na týden až deset dnů a z bohaté nabídky si vy-brat tu, která vás v souhrnu nejvíce oslovila. Pokud má člověk již nějaké problémy, pak bych doporučila čtrnáctidenní pobyt, nej- lépe komplexní kúru, kde je součástí i laboratorní vyšetření, EKG a další. U mla-dého a zcela zdravého jedince postačí i prodloužený víkend, který může absol-vovat sám, nebo v páru s blízkou osobou. I takto širokou nabídku služeb v současnosti lázně poskytují.
Děkuji za rozhovor.Martina Rychtarová
Zdraví se nedá koupit ani v tržní společnostiRozhovor o českém lázeňství s MUDr. Marií Rebjonkovou, viceprezidentkou Svazu léčebných lázní České republiky.
Sledujte nás na Facebooku
www.facebook.com/lecebnelazne
Aktuální novinky z českých lázní, tipy na zajímavé kulturní, spor-tovní i společenské akce, infor-mace o dění v oboru, to vše a mnohem víc najdete na našem facebookovém profilu. Staňte se fanouškem naší stránky a buďte u zdroje nejnovějších informací.
Odborná péče Jednou z největších předností českých lázní je vysoce kvalifikovaný zdravotnický personál (lékaři, fyzioterapeuti, zdravotní sestry).
PRAKTICKÉ INFORMACEČeské lázně | Příloha | 6. listopadu 2012 strana 3
Do lázní v roce 2013
Přehled základních změn v novém indikačním seznamu:
zkrácení délky komplexní lázeňské péče u dospělých na 21 dnů
stanovení délky lázeňské péče pro děti a dorost na 28 dnů stanovení délky příspěvkové lázeňské péče na 21 nebo 14 dnů
(dle dohody s lékařem)
možnost opakování lázeňské léčby u řady diagnóz formou komplexní nebo příspěvkové lázeňské péče
přiznání možnosti léčby nových onemocnění (rozšíření diag-nóz) dospělých i dětí (vybraným lázeňským místům)
snížení věkové hranice u léčby dětí na 1,5 roku
možnost prodloužení lázeňského pobytu na doporučení lázeňského lékaře, které schválila zdravotní pojišťovna
(Kompletní znění vyhlášky najdete na www.lecebnelazne.cz.)
Jak jsme vás informovali již v minulém čísle, 1. října letošního roku nabyla účinnosti nová vyhláška stanovující indikační seznam pro lázeňskou péči. Klíčovou informací je, že zachovává v systému zdravotní péče České republiky plně hrazenou komplexní lázeňskou péči! Nebojte se tedy ptát i nadále svého lékaře na možnosti léčby v lázních!
Informujte se na možnosti léčby vašeho onemocnění u ošetřujícího lékaře.
Na základě doporučení odborného lékaře nebo ošetřují-cího lékaře při hospitalizaci vystavuje návrh na lázeňskou péči praktický lékař. Navrhne typ lázeňské péče (kom-plexní nebo příspěvkovou) a vhodné lázeňské zařízení.
Návrh praktického lékaře schvaluje revizní lékař zdravot-ní pojišťovny.
Schválený návrh na komplexní lázeňskou péči odesílá zdravotní pojišťovna přímo do lázeňského zařízení, které vám zašle veškeré informace potřebné k nástupu.
Schválený návrh na příspěvkovou lázeňskou péči můžete do lázeňského zařízení poslat i vy sami spolu s požadavky na ubytování a stravování, které si hradíte.
Pokud vám zdravotní pojišťovna neschválí komplexní ani příspěvkovou lázeňskou péči, můžete se vydat do lázní jako samoplátce.
Jak přistupuje české lázeňství k léčbě onemocnění plic, jaké se používají metody, postupy?
Lázeňská léčba plicních nemocí (netuber-kulózních nemocí dýchacího ústrojí) u dětí a dorostu využívá jak přírodní zdroje, tak nejmodernější metody léčebné rehabilitace. Klimatické lázně, např. vyhlášené Priess-nitzovy léčebné lázně Jeseník, využívají mimořádně příznivého, léčivého podnebí. Luhačovice jsou zase známé bohatstvím minerálních vod. Zdejší prameny jsou jed-ny z nejúčinnějších v Evropě - nejznámější Vincentka je základní inhalační medium v inhalatoriích v celé ČR. Vody jsou hyd-rouhličitanochloridosodné jodové, silně mineralizované, s vysokým obsahem kyslič-níku uhličitého. Využívají se k pitným kúrám, inhalacím a koupelím. Díky schopnosti roz-pouštět hleny je pití a inhalace zdejších vod indikována u všech nemocí dýchacího ústro-jí, zvláště těch s hypersekrecí viskózního hlenu. Je prokázán i příznivý účinek minerál-ních (uhličitých) koupelí např. u průduško-vého astmatu (astma bronchiale).
Léčebnou rehabilitaci můžeme rozdělit na kinezioterapii, která využívá mobilizační techniky, korekční cvičení pro úpravu vad-ného držení těla a stereotypu dýchání, re-flexní techniky, trénink dýchacích svalů atd., respirační fyzioterapii, jejímž cílem je nejdří-ve dosáhnout a následně udržet co nejlepší čistotu dýchacích cest a zajistit tak jejich maximální průchodnost (expektorační ma-sáže, autogenní drenáž, PEP systém a další), a fyzikální terapii, která je využívána pro své analgetické, myorelaxační a protizánětlivé účinky (fototerapie, magnetoterapie).
Můžete vysvětlit laikovi, co vše spadá pod termín plicní onemocnění?
Nejčastěji léčíme děti s astmatem bronchi-ale (více než 50 % všech léčených dětí), pak děti s opakovanými záněty průdušek, plic, s bronchiektáziemi, s plicní fibrózou, cys-tickou fibrózou, děti po operacích horních a dolních cest dýchacích a hrudníku. V dět-ské populaci přesáhla prevalence astmatu 10 %. Astma bronchiale přitom začíná ve více jak dvou třetinách případů u dětí do pěti let
věku! Proto je velmi důležité s lázeňskou léč-bou nemocí dýchacího ústrojí začít včas - od 1. 10. 2012 léčíme děti již od 1,5 roku věku!
Jde v tomto směru medicína výrazně kupředu - je velký rozdíl v léčebné lázeňské péči před dvaceti lety a dnes?
Výrazně pokročila nejen léčebná rehabilita-ce, ale na úplně jiné úrovni je i vybavení dět-ských léčeben. Např. v inhalatoriu najdete nejmodernější inhalátory Foggy Jet.
Jaké jsou konkrétní výsledky léčby plicních onemocnění?
U dětí se záněty dýchacích cest a plic se daří po lázeňské léčbě rozetnout bludný kruh neustá-lého podávání antibiotik a tím snížené imunity tak, aby se onemocnění neopakovala. U chro-
nických onemocnění (jako např. astma bronchi-ale) dochází ke snížení počtu akutních záchvatů a zamezení zhoršování nemoci. Jak moc ovlivňuje výsledky léčby přístup pacienta - jeho aktivita nebo pasivita, pozitivní nebo negativní přístup?
Přístup pacienta má bezesporu vliv na výsle-dek léčby. Dovoluji si ale tvrdit, že máme i pro ty nejmenší děti všechny procedury včetně rehabilitace připraveny formou her na úrovni jejich věku, a děti tak výborně spolupracují.
Liší se nějak zásadně léčba dospělých a dětských pacientů?
Určitě. U nás se léčba prakticky shoduje s léčbou v dětských Odborných léčebných
ústavech (tzv. OLÚ), navíc využíváme pří-rodní zdroj. Ti nejmenší (většinou do věku šesti let) přijíždí v doprovodu svých rodičů, odpadá tak stres z nového, neznámého pro-středí a rodiče se navíc naučí nejrůznější re-habilitační techniky. O starší děti, které jsou zde samy, bez rodičů, pečují zdravotní sest-ry a vychovatelky. Služba dětského lékaře je u nás zajištěna 24 hodin denně.
Jak bychom měli ideálně předcházet onemocnění plic?
Důležité je nekouřit a ani se nepohybovat v zakouřeném prostředí. Významnou roli hraje správná životospráva. Znovu opakuji, že s lázeňskou léčbou dětí s plicními nemo-cemi je potřeba začít včas! Proto nyní léčí-me děti již od 1,5 roku věku.
<mr>
Lázeňská léčba respiračníchonemocnění u dětíNa rozdíl od dospělých, kteří si jezdí do lázní léčit nejčastěji pohybový aparát, u dětských pacientů převládají nemoci dýchacího ústrojí (více než 50 %). Jejich zvýšený výskyt je dáván do souvislosti s genetickou dispozicí, nezdravou výživou a zhoršujícím se životním prostředím. O léčbě respiračních onemocnění u dětí jsem si povídala s MUDr. Janou Rydlovou, ředitelkou a vedoucí lékařkou dětských léčeben v Luhačovicích.
Jaký je postup při vyřizování lázeňské péčehrazené zdravotní pojišťovnou?
Díky tomu, že lázeňská péče může být poskytována dětem již od 1,5 roku věku, mají rodiče (nejčastěji matky) možnost absolvovat s dítětem lázeňskou léčbu ještě před nástupem do zaměstnání - v době rodičovské dovolené. U dětí je velmi důležité začít s léčbou co nejdříve, může se tak do budoucna zabránit rozvinutí onemocnění, ke kterému má dítě dispozice (např. astma).
Zkrácení délky příspěvkové lázeňské péče na dva týdny otevírá cestu do lázní klientům, kteří si nemohou dovolit třítýdenní pobyt, ať už z časových či finančních důvodů.
Nepřehlédněte!
Stejně jako v předchozích letech, budete mít i v roce 2013 možnost jet do lázní buď se zdravotní pojišťovnou, nebo jako samoplátce. Zdravotní pojišťovny hradí i nadále lázeňskou péči ve dvou variantách – jako komplexní lázeňskou péči (pojišťovna platí
léčbu, ubytování a celodenní stravu), nebo jako příspěvkovou lázeňskou péči (pojišťovna hradí pouze léčbu, ubytování a stravování si platíte sami). Pokud se rozhodnete zaplatit si po-byt v lázních sami, nepotřebujete žádné lékařské doporučení (léčebný pobyt je garantován lázeňským lékařem, který vám na základě vstupní prohlídky a podle zdravotního stavu sestaví individuální léčebný plán).
ZADEJTE POPTÁVKU www.lecebnelazne.cz
S pomocí formuláře umístěného na www.lecebnelazne.cz můžete zadat svůj požadavek, který bude odeslán na lázeňská zařízení, která jsou prezentována na portálu. Následně přímo od nich obdržíte na-bídky odpovídající vašim požadavkům.
Františkovy LázněLázně Františkovy Lázně a.s.Monti SPA a.s.Vojenská lázeňská léčebna Františkovy LázněTemparano a.s. – Lázeňský dům LunaLázeňský dům Palace I, II a Palace Bellaria
Velké LosinyTERMÁLNÍ LÁZNĚ Velké Losiny TERMÁLNÍ LÁZNĚ Velké Losiny – Dětská lázeňská léčebna
VrážLázně Hotel Vráž s.r.o.
Tabulka uvádí, co se kde léčí dle novelizované vyhlášky o indikačním seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (č. 267/21012 Sb.). Je aktualizována podle informací o poskytované léčbě ze samotných lázní. Ne všechna lázeňská zařízení v daném místě musí mít na léčbu uvedených onemocnění uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.
Jako čtyřleté dítě jsem strávila kvůli opa-kovaným zánětům průdušek dva měsíce v dětské léčebně. Musím přiznat, že je
to jedna z mála věcí, které kazí mé vzpo-mínky na jinak velmi šťastné dětství. Není tedy divu, že když jsem mířila do dětské léčebny v Luhačovicích, byly mé pocity tro-chu smíšené. Připadala jsem si chvíli zase jako ta malá holka, která se ocitla v úplně cizím prostředí a měla před sebou dva měsíce bez kontaktu s rodiči. Nicméně po prvních pár minutách jsem pocho-pila, že dnes už je opravdu všechno jinak.
ProstředíDoby, kdy vrcholem kreativity v interiéru léčebných zařízení bylo použití bílé a modré barvy, jsou dávno pryč. Když přijdete do dětské léčebny v Luhačovicích, jste ob-klopeni příjemnými barvami, stěny jsou pomalovány veselými obrázky a ozdobeny dětskými motivy, místa, kde jsou posky-továny procedury, vůbec nepůsobí sterilně, ale naopak vesele. Stejně vstřícně jako in-teriér působí i zdravotnický a ostatní per-sonál – příjemně a mile. I prostory zdejší školy vás pozitivně naladí a na malých žáčcích je vidět, že jsou zde spokojení.
Nejmenší dětiU dětí do šesti let věku hradí pojišťovna náklady na pobyt i doprovodu dítěte. Výho-dou je samozřejmě to, že se eliminuje stres dítěte z neznámého prostředí a odloučení od rodičů, ale i to, že doprovod dítěte, většinou matka, se během pobytu naučí, jak se o dítě starat po návratu domů – jak správně reha-bilitovat, podávat léky, jak zdravě vařit apod. Tím se zvyšuje i přetrvávající účinek léčby po návratu domů. U maličkých dětí pak přispívá
lázeňská léčba i k tomu, že se nemusí v bu-doucnu rozvinout onemocnění, ke kterému mají dispozici (např. průduškové astma). Díky tomu i nový indikační seznam snížil ve většině lázní zaměřených na dýchací cesty věkovou hranici pro léčbu dětí na 1,5 roku. Toto snížení má i další rozměr – odbourává jeden z limitních faktorů, kterým je nástup matky do práce. Maminka je většinou ještě na rodičovské dovolené, takže má čas na to, aby jela se svým dítětem do lázní.
ŠkoláciMáte-li obavy, že kvůli měsíčnímu pobytu v lázních nenávratně zamešká vaše ra-tolest výuku, můžete je definitivně hodit za hlavu. Při dětské léčebně funguje škola, kterou děti denně (samozřejmě kromě víkendů) navštěvují. Každý školák si přiveze ze své kmenové školy požadavky a úkoly na celý měsíc. Vzhledem k různé pokročilosti dětí i k tomu, že přicházejí z různých typů škol, je základem práce učitelů, kteří mají všichni vystudovanou speciální pedagogi-ku, individuální přístup. Škola má sice svůj vzdělávací program, ale zároveň se snaží naplňovat požadavky kmenové školy. Díky sníženému počtu žáků ve třídě (od šesti do maximálně čtrnácti dětí) se mohou učitelé věnovat žákům jednotlivě. Často se potom stává i to, že si zde děti dokonce zlepší prospěch.
V základní škole při luhačovické léčebně navštěvují děti školu podle toho, kdy mají léčebné procedury, většinou absol-vují 2-4 hodiny denně. Učí se zde základní předměty – matematika, angličtina, prvouka, přírodověda, vlastivěda, na vyšším stupni ještě fyzika, dějepis, přírodopis, chemie. V odpoledních hodinách se dětem věnuje vychovatelka. Žáci mají i přístup k internetu, a mohou tak být ve spojení s rodiči, kamarády i spolužáky.
Léčebná stravaStravování v dětské léčebně neslouží jen k tomu, aby děti neměly hlad. Strava je součástí léčby. V dětské populaci v současné době stále narůstá počet respiračních onemocnění, potravinových alergií, zvyšuje se množství diagnostikovaných celiaků, rapidně stoupá počet obézních dětí. Kromě genetických dispozic a zhoršeného životního prostředí se na tom podílí nezdravý způsob života a nekvalitní stravo-vání. Dokonce už i děti trpí hypertenzí, což je mimo jiné způsobeno i neadekvátním příjmem soli. Proto je na kvalitní, léčebnou stravu kladen v lázních takový důraz. Děti se naučí jíst zdravější, kvalitnější a nutričně hodnotnější potraviny, rodiče se zde mo-hou inspirovat a přiučit v oblasti zdravé výživy. Nutriční terapeuti chodí mezi matky, diskutují, radí. Zdejší léčebna disponuje vlastní kuchyní zařízenou dle nejnovějších požadavků a směrnic EU, strava je vždy čerstvá. A podle toho, co jsem viděla, se zde evidentně vaří s láskou.
Na chodbách, v balneoprovozu i ve škole jsem se setkala se spoustou dětí, větších i těch menších v doprovodu maminek. Spousta z nich se již dobře zná, protože sem jezdí opakovaně. Není výjimkou, že se rodiče dětí snaží sladit termín pobytu tak, aby se zde děti potkávaly s kamarády. Vzhledem k tomu, že jsem sama matkou malého ast-matika, návštěva dětské léčebny mě utvrdi-la v tom, že jet s ním do lázní má opravdu smysl. Tentokrát se už nenechám u lékaře odbýt a totéž radím i všem ostatním – pokud máte pocit, že má vaše dítě na lázně nárok, zeptejte se na možnosti léčby svého lékaře. Nebude-li vstřícný, trvejte na svém a nenechte se odbýt.
Martina Rychtarová
LÁZNĚ PRO DĚTIČeské lázně | Příloha | 6. listopadu 2012 strana 6
Využijte potenciál českých lázní pro své dětiV naší populaci žije bohužel spousta dětí se zdravotními problémy, které je potřeba dlouhodobě léčit. Bohudík ale máme k dispozici léčebné lázně, které s použitím přírod-ních léčivých zdrojů umí léčit děti šetrným způsobem bez použití chemie. A právě to odlišuje lázeňské léčebny např. od odborných léčebných ústavů či ozdravoven – úroveň a míra poskytované odborné péče je zde stejná, lázně však používají k léčbě navíc přírodní léčivý zdroj dostup-ný v daném místě. Lázeňská léčba má dlouhodobý efekt, a to nejen zdravotní (snižuje se množství podávaných léků, u nejmenších dětí se dokonce předchází rozvinutí určitého onemocnění), ale i sociální (děti jsou méně nemocné, tudíž se mohou více zapojit do kolektivu mezi kamarády, vrstev-níky, nezameškají tolik ve škole).
Pokud si chcete sami zjistit, zda má vaše dítě na lázně nárok, podívejte se na webové stránky Svazu léčebných lázní ČR:
www.lecebnelazne.cz
Najdete zde maximum informací o lázeňství v České republice. Díky přehlednému a uživatelsky příjemnému prostředí získáte rychle všechny potřebné údaje.
Lázeňská péče v roce 2011 pro dorostpodle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (procentuální podíl)
Lázeňská péče v roce 2011 pro děti podle indikačních skupin na náklad zdravotního pojištění (procentuální podíl)
Lázeňská péče pro děti a dorost v číslech
Ostatní indikačnískupiny22 %
Nemoci z poruchvýměny látkové
a žláz s vnitřnísekrecí
16 %
Nemoci nervové16 %
Nemocidýchacího ústrojí46 %
Ostatní indikačnískupiny36 %
Nemoci z poruchvýměny látkové
a žláz s vnitřnísekrecí
20 %
Nemoci nervové21 %
Nemocidýchacího ústrojí23 %
LIDÉ V LÁZNÍCHČeské lázně | Příloha | 6. listopadu 2012 strana 7
Z češtináře komikemNěkteří čtenáři možná neví, že jste původním povoláním učitel češtiny. Jak se z češtináře stane celonárodní bavič?
Spousta komiků je kupodivu z ranku učitelů. Např. Miloslav Šimek, Zdeněk Svěrák, Ladi-slav Smoljak, Milan Markovič, Jiřina Bohda-lová atd. Učitelské povolání je totiž hodně podobné herecké profesi. A žáci jsou vašimi prvními diváky.Když už jsme u rodného jazyka, co si myslíte o úrovni češtiny dnešních Čechů?
Celkový úpadek češtiny je smutný. Je to ale celosvětový jev. Předpokládá se, že během dalších 30-50 let většina světových jazyků dokonce zanikne. Je to dané globalizací světa a používáním hlavně angličtiny, kte-rá díky IT proniká do všech jazyků. No což, máme se nač těšit. Už teď češtinu zane-řádily různé „anglicismy“ typu show, level, time, cool atd.
Co Vás inspirovalo k sepsání Krušnohorské kroniky?
Bylo mi líto, že na severu Čech není v pod-statě žádný folklór (vyjma sudetského). Tak jsem si vymyslel neexistující slovanský kmen Krušnohorců, který údajně žil na se-
veru naší republiky. Napadlo mě to po pře-čtení Krhútské kroniky Ervína Hrycha, který si vymyslel národ Krhútů. Takže v této ob-lasti jsem pouhým epigonem.
Jak byste ji stručně charakterizoval?
V kronice Krušnohorců najdete jejich folk-lór, společenské zřízení, zvyky a obyčeje. Vše je samozřejmě nadsázka. Zajímavé je, že po vydání mapy Krušnohorského velkovévod-ství sahajícího až k německému Mnichovu v 90. letech minulého století se objevily jisté protesty až na ministerstvu zahraničí. Němečtí přátelé mají totiž smysl pro humor nastavený na trochu jiné vlnové délce. Už za minulého režimu po mě chtěli „soudruzi z NDR,“ abych jim udělal přednášku na ka-tedře historie v Drážďanech, protože oni slovanský kmen Krušnohorců, který navíc vesele plundroval až v Sasku, neznají. Horko těžko se jim vysvětlovalo, že jde o legraci.
Plánujete nějakou další knihu?
Mám rozdělanou knihu pohádek pro děti.
Ve své kariéře jste se určitě setkal se spoustou zajímavých osobností - která z nich Vás nejvíc ovlivnila, inspirovala? Vždy jsem si vážil českých humoristů, pro-tože vím, jaká je to těžká a občas nevděčná práce. S řadou z nich jsem se přátelil a s vět-šinou žijících se přátelím dodnes.
Jakým aktivitám se v současné době věnujete? Kde Vás můžeme vidět hrát, bavit, moderovat?
V současné době vystupuji v pořadech s Josefem Mladým, s Karlem Šípem, hraji s kapelou Kozí bobky a rovněž hostuji v Se-veročeském divadle opery a baletu v ope-retě „Na tý louce zelený“. (Pozn. redakce: Pokud plánujete pobyt nebo výlet do lázní ve Velkých Losinách, můžete se zde setkat osobně s Josefem Náhlovským a jeho sku-pinou Kozí bobky v rámci Gurmánského večera pořádaného wellness hotelem Diana 1. prosince 2012.)
Jaký je Váš životní styl - žijete rychle a hekticky, nebo si v klidu vychutnáváte život?
Protože jsem prokazatelný cholerik, tak taky tak žiji.
Co Vy a aktivní odpočinek? Aktivní odpočinek je pro mě sport (tenis, fotbal). Pasivně další sporty a samozřejmě divadlo, film a literatura faktu.
A relaxace?
Relaxuji v lázních, protože v nich bydlím. Tak dlouho jsem jezdil do Luhačovic na léčení (13 let), až jsem si zde koupil baráček.
Jak Vám léčba pomohla?
Měsíční pobyt v lázních mi dal celý rok bez dechových potíží. Předtím jsem brával vždy tak třikrát až čtyřikrát do roka antibiotika. V tom je pro mě význam lázeňské péče. Prevence!!
Když bydlíte v lázních, využíváte i jejich léčebný potenciál? (Zajdete si na nějakou proceduru, pijete místní léčivé vody?)
Z lázeňské péče momentálně využívám pou-ze léčebné prameny (Vincentku).
Znamená to, že už jiné léčení nepotřebujete?
V současné době jsem o lázeňskou péči ne-zažádal, ale příští rok budu opět žádat ales-poň o ambulantní péči. Vodoléčba, inhalace - to mi zase pomůže.
V čem jsou pro Vás Luhačovice výjimečné?
Navštívil jsem skoro všechny lázně v Če-chách i na Moravě. Luhačovice mají jako jed-ny z mála opravdu lázeňský ráz. Jsou menší, skvěle vybavené moderními lázeňskými komplexy a nádherně souzní s historickými objekty (viz Jurkovičovy stavby). Jsou nád-herné a doufám, že v brzké době obdrží sta-tut světových lázní.
Co se Vám líbí na českém lázeňství a co by se naopak podle Vás mělo zlepšit?
České lázeňství je na světové úrovni. Bohu-žel některé nezodpovědné kroky minister-stva zdravotnictví, které lázeňskou péči podceňují, a tudíž ji do budoucna omezují, by mohly vést k jejímu pozvolnému úpadku. Někteří medicínští fiškusové přišli na to, že zdravotní prevence je přežitek, a proto je třeba v rámci úspor toto omezit. Gratu-luji!!!!! Krátkozrakost tohoto přístupu je opravdu do nebe volající!
Děkuji za rozhovor.Martina Rychtarová
Nastoupil jsem na pobyt do Léčebné-ho domu Priessnitz. Bydlím v poko-ji, který mi poskytuje možnost skvě-
le relaxovat a odpočívat. S ubytováním je spojená profesionální práce pokojských, které ji dělají svědomitě a důsledně, vždy s úsměvem na tváři a vlídným slovem.
Můj první kontakt s léčebným pobytem byla vstupní prohlídka u paní doktorky. Zde bych chtěl ocenit znalost mé anamné-zy a souvislostí spojených s operací šedé-ho zákalu a problémů pooperačního vývo-je. Naordinované léčebné a rehabilitační postupy okamžitě zabraly. Ze dne na den se cítím lépe.
Strava je na úrovni luxusního hotelu s vybraným sortimentem. Personál je pří-větivý a usměvavý, při osobním kontaktu zdraví podáním ruky, což rozhodně není v našem zdravotnictví zatím samozřejmostí.
Uvedené skutečnosti a další příjemné zá-žitky, které nelze všechny popsat (otázka
paměti) jsou výsledkem dobré a promy-šlené práce vrcholového managementu lázní. Vše, co jsem popsal, výrazně zlep-šuje můj zdravotní stav, za což přijměte z mé strany upřímné poděkování.
Zážitky a zkušenosti z léčebného pobytu ve zdejších lázních budu živě komentovat své rodině i okruhu známých. Jsem v polo-vině svého léčebného pobytu a jsem pří-jemně překvapen úrovní ubytování, vstříc-nou obsluhou, perfektní kuchyní a hlavně profesionálně poskytovanými a manažer-sky řízenými zdravotními službami, pro které jsem si do lázní přijel.
Ještě jednou vřele děkuji a těším se na dal-ší návštěvu lázní, tentokrát už jako soukro-mý klient. Stejně tak doporučím své man-želce, aby jela do vašich lázní na ozdravný pobyt.
S úctouIng. Roman Raszka, Bystřice nad Ohří
Slovo lázeňskéhopacientaDopis adresovaný vedení Priessnitzových Lázní v Jeseníku
Český herec, bavič, komik, moderátor a autor humo-ristické kroniky o fiktivním národu Krušnohorců Josef Alois Náhlovský má k lázním opravdu blízko. A to doslo-va. On v nich totiž bydlí.
HISTORICKÉ MINIMUMČeské lázně | Příloha | 6. listopadu 2012 strana 8
KOMERČNÍ PŘÍLOHAListopad 2012Zpravodaj Svazu léčebných lázní České republiky
Svaz léčebných lázní České republikyJiráskova 17351 01 Františkovy Lázněwww.lecebnelazne.cz
Sekretariát SLL ČR korespondenční adresaSvaz léčebných lázní ČRHvožďanská 2053/3148 00 Praha 4
Šéfredaktor: Martina Rychtarová
Redakční rada: Ing. Martin Plachý / Ing. Jiří Dědek Mgr. Magda Hulanová / Ing. Alice Müllerová
Zpravodaj České lázně je časopis Svazu léčebných lázní České republiky. Veškerý jeho obsah je považován za duševní vlastnictví Svazu léčebných lázní České republiky a podléhá autorským právům. Obsah časopisu ani jeho části nemohou být dále šířeny, zpracovávány, upravovány či jinak použity bez souhlasu Svazu léčebných lázní České republiky.
LÁZEŇSTVÍ S ÚSMĚVEM
Na našem území se prodávaly nejstarší stáčené vody v Chebu – první doklad o chebských kyselkách se datuje do
roku 1416. Později se sem donášely vody z pramenů na území dnešních Františkových Lázní. Kolem roku 1650 už měl Cheb svá za-stoupení v Praze, Vídni, Řezně a Norimberku. Značnou popularitu si získaly i „tepelské“ kyselky (na území dnešních Mariánských Lázní) stáčené už od 16. století tepelským klášterem a distribuované do klášterů v Kladrubech a Plasech i do dalších měst a v roce 1710 až do Vídně. Stáčení a rozvoz kyselek zde tedy probíhaly mnohem dříve, než byly vůbec založeny Mariánské Lázně (v roce 1808). Dlouhou tradici mají i vody z Bíliny, které byly od roku 1712 stáčeny do džbánků a exportovány dokonce až do Mosk-vy. Stejně tak sahá do 18. století tradice vod z Libverdy, Zaječí, Bylan a dalších míst.
Vzdor karlovarskýchJinak tomu bylo v Karlových Varech, kde se měšťané stavěli ke stáčení a vyvážení vod vel-mi odmítavě. Důvodem byly obavy, aby neu-trpěla návštěvnost a prosperita jejich měs-ta. Městská rada vydala roku 1718 písemný zákaz vývozu vody, a dokonce se jí podařilo přimět císaře Karla VI. k vydání výnosu, kte-rý zakazoval vývoz karlovarské vody bez jeho výslovného souhlasu. Nicméně v roce 1843 přece jen začala éra stáčení karlovarských vod, u jehož zrodu stáli dva slavní exporté-ři – chebský obchodník Josef August Hecht (1772-1861) a následně Jindřich Mattoni (1830-1910). Augustu Hechtovi se podařilo výrazně zdokonalit technologii výroby a pro-vozu stáčení vod a v letech 1843-46 uvedl do chodu jako první nájemce karlovarskou stáčírnu, jejíž produkce brzy přesáhla sto tisíc džbánků minerální vody ročně.
Jindřich Mattoni – podnikatel evropského formátuV roce 1857 převzal karlovarskou stáčírnu Jindřich Mattoni, který rozvoji tohoto odvět-ví věnoval celý život. A byla to právě místní stáčírna, jež se stala základem jeho úspěš-ného podnikání. O několik let později získal také stáčírnu a lázně v Kyselce u Karlových Varů, kde již vybudoval moderní stáčecí lin-ku a založil distribuční síť, prostřednictvím které začala voda putovat ke klientům po celé zemi. Z Jindřicha Mattoniho se stal úspěšný evropský podnikatel, kterému se podařilo přivést produkci, distribuci a pro-
dej stolních minerálních vod k nebývalému rozkvětu. Za své zásluhy byl Jindřich Mattoni povýšen císařem Františkem Josefem I. do šlechtického stavu.
Minerální vody dnesPod pojmem minerální voda se však může skrývat hned dvojí obsah. Většina z nás si vy-baví slavnou „Mattonku“ nebo Korunní, tedy vody, které se běžně dají koupit v jakémkoliv obchodě. Jedná se o balené stolní minerál-ní vody, určené víceméně pro běžné pití. Oproti minerálním vodám „ordinovaným“ v lázních mají výrazně nižší obsah minerálů, obvykle nepocházejí z větší hloubky. V láz-ních má pak host možnost okusit podstatně bohatší minerální vody. Ty se využívají při lá-zeňské léčbě a to nejen v podobě pitné kúry, nýbrž i ve formě koupelí či inhalací. Využívají se při léčbě zažívacích obtíží, léčbě dýcha-cích onemocnění, ale stejně tak i při léčbě pohybového aparátu, léčbě kožních nemocí či onemocnění ledvin a močových cest. Za takovými minerálkami však budete muset přijet do lázní. Kam?
<mr>Zdroje: České lázně a lázeňství. MMR ČR, Praha, 2007, www.wikipedia.cz
Cesty minerálních vodNavzdory argumentům o nezbytnosti pití minerálních vod přímo u zdroje vedla vzrůstající obliba jejich popíjení a užívání při léčebných kúrách k hledání způsobů konzervace a dopravy na větší vzdálenosti. Postupně se z minerálních vod stal lukrativní obchodní artikl – jejich stá-čení a export byly natolik důležité, že o nich často rozhodovali dokonce i králové a císařové.
Inhalační pavilon (kolem roku 1885)
Kyselka (rok 1902)
Filípek byl rozkošný dvouletý chlapeček s takovou spoustou energie, že dokázal během chvíle udolat i ty nejodolnější je-
dince. Bydlel s rodiči v centru Prahy v krásném
velkém bytě, který byl zcela evidentně od chodby až po ložnici jeho královstvím. Rodi-če byli péčí a vymýšle-ním zábavy pro Filípka každý večer tak unave-ní, že usínali uprostřed čtení pohádek a zpívá-ní ukolébavek, potom se budili v půli noci celí rozbolavělí a rozlámaní a s vypětím všech sil se přemisťovali do vlastní postele, kam je ovšem už v pět hodin ráno chodilo budit jejich klubko neutuchající energie. Není divu, že z mat-ky Petry se pomalu stávala průhledná bytost a otec Pavel byl každé všední ráno vlastně rád, že může jít do práce. O tom, že by dali Filípka někdy na hlídání k babičce Jarmile nebo babičce Bertě nemohla být řeč, jelikož obě babič-ky se cítily ještě příliš mladé na to, aby šly do
důchodu, takže neměly mnoho času nazbyt.
Jednoho dne přišla babička Berta se spásným nápadem. Koupila Petře s Pavlem týdenní
poukaz do lázní. Petra byla štěstím bez sebe, Pavel už si v duchu představoval, jak bude celý týden spát tak dlouho, jak bude chtít a dělat si, co bude chtít… Pouze do té chvíle, než zjisti-li, že dostali poukaz pro dva dospělé a jedno dítě! Ne že by neměli svého Filípka rádi. Jen se prostě těšili, že si od něj na chvíli odpočinou. A tak se jejich představa o sladkém nicnedě-lání velice rychle rozplynula.
„A to má být za odměnu, nebo za trest?“ uce-dil Pavel směrem k babičce Bertě. Ta se jen usmála, řekla, že „uvidí sám,“ a odešla domů.„Tvojí matce definitivně přeskočilo,“ zkonsta-tovala Petra.
V den odjezdu do lázní přiběhl Filípek vzbudit nadšeně své rodiče už ve 4:30. To nám to pěk-ně začíná, pomyslela si Petra. Když vstanete ráno o půl páté, tak už po obědě máte pocit, že by měl být večer. A tak se Petra s Pavlem poté, co se ubytovali a rozkoukali v lázeň-ském hotelu, těšili celé odpoledne na večeři a na to, že půjdou brzy spát. Během večeře si Petra uvědomila, že si týden odpočine aspoň od vaření, nakupování a uklízení. A to samo o sobě stačilo, aby se jí trochu zlepšila nála-da. Když se večer vrátila ze sprchy, našla spí-cího Pavla a Filípka, který se snažil udělat si z tatínka autíčko. No, tak tomu říkám večerní společenský život, povzdechla si, uložila Filíp-ka a usnula.
Druhý den se začal odvíjet lázeňský program. Petra s Pavlem se střídali na procedurách, prohlédli si lázně, vyrazili na dlouhou pro-cházku. Když se večer vrátila Petra ze sprchy, našla spícího Pavla a Filípka, který, přitulený
k tatínkovi, spal také. Usmála se a po dlouhé době se uvelebila do postele s knížkou v ruce. Třetí den ráno se Petra vzbudila s pocitem, že je něco špatně. Podívala se na budík – 7.00. Vyskočila z postele a utíkala k Filípkovi s poci-tem, že se mu určitě stalo něco HROZNÉHO. Filípek ležel ve své postýlce. HROZNÉHO se mu stalo to, že krásně spal. Čerstvý vzduch a dlouhé procházky mu prostě dělají dobře, řekla si Petra spokojeně a zavrtala se zpátky do peřin. Když se toho dne večer vrátila ze sprchy, našla spícího Filípka a Pavla, který si četl. V duchu se omluvila babičce Bertě za své pochyby o jejím zdravém rozumu.
Předposlední den pobytu předala ráno re-cepční Petře s Pavlem obálku. Byl v ní lístek rubínové barvy, na kterém stálo: GARDEN RESTAURANT, 12.00. ČEKÁME VÁS NA OBĚD. Nic víc. Petra s Pavlem si chvíli lámali hlavu, co to má znamenat, ale nakonec se shodli na tom, že půjde o pozornost hotelu. A tak v po-ledne vyrazili do Garden Restaurantu. A tam, u slavnostně prostřeného stolu, seděla celá jejich rodina v čele s babičkou Bertou a dě-dečkem Jindřichem, jejím manželem. Pavel zí-ral nechápavě na své rodiče, sourozence, tety, strýce, neteře, synovce… „Vítejte na oslavě naší rubínové svatby,“ pronesla babička Berta a s úsměvem je usadila ke stolu.
Pozdě odpoledne, když se oslava chýlila po-malu ke konci, našla Petra svého muže sedět u stolu s nepřítomným úsměvem. „Čemu se tady tak potají usmíváš?“ zeptala se. „Před-stavuji si, jaké to bude, až tady budeme slavit rubínovou svatbu my,“ odpověděl Pavel.
Garden Restaurant 12.00 Martina Rychtarová
Jindřich Mattoni (1830 – 1910)
přírodní minerální voda uhličitáTeplice nad Bečvou, Poděbrady,Konstantinovy Lázně, Libverda, Karlova Studánka, Kynžvart, Karlovy Vary, Luhačovice
jodobromová solanka Hodonín, Klimkovice, Lednice
přírodní minerální voda sirná Ostrožská Nová Ves, Slatinice, Velké Losiny
přírodní minerální voda alkalická a slaná Luhačovice
přírodní minerální voda termální - teplá až horká Teplice v Čechách, Janské Lázně, Bludov
přírodní minerální voda radonová Jáchymov
přírodní minerální vody se zvýšeným obsahemsíry, železa, soli, kysličníku uhličitého Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně
Co je přírodní léčivá minerální voda?Přirozeně se vyskytující podzemní voda s daným obsahem chemic- kého prvku prospěšného pro zdraví, nebo s přirozenou teplotou u vývěru vyšší než 20° C, nebo s radioaktivitou radonu nad 1,5 kBq/l. Využívá se ve formě pitné kúry, koupelí či inhalací k léčebným účelům.
Výskyt přírodních minerálních vod v našich lázních
Co je stolní minerální voda?Balená stolní voda, kterou si může každý koupit v obchodě. Je podstatně méně mineralizovaná, využívá se k pitné kúře.
