Instrumentální obohacení a rozvoj kognitivních

funkcí - kvalitativní studie šesti pražských školáků

Listopad 2011Tereza Miková

Výzkumný projekt Situace v ČR – probíhající kurzy, málo

literatury, minimum výzkumů. Výzkumný projekt - sledovat rozvoj

dětí, se kterými pracujeme Feuersteinovou metodou instrumentálního obohacování.

Hlavní cíl - zmapovat, k jakým změnám u dětí v průběhu práce uvedenou metodou dochází.

Výzkum probíhal v období září 2010 až červen 2011.

Zázemí – organizace DYS-centrum Praha. Spolupráce s doktorkou Krejčovou.

Instrument Uspořádání bodů. Série FIE I, základní řada FIE, kombinace obou.

Intervence FIE nepřizpůsobována výzkumu, snaha zmapovat reálnou situaci (frekvence setkávání, celková délka práce).

Metodologické ukotvení – akční výzkum, varianta terénního výzkumu (Miovský, 2006).

Autentické prostředí sledovaného jevu, aktivní zapojení výzkumníků do probíhajícího dění; výzkum + intervence.

Teoretické ukotvení v teorii strukturální kognitivní modifikovatelnosti a konceptu zkušenosti zprostředkovaného učení.

Cíle metody: dovednost generalizovat a přenášet naučené; vlastní potřeba plánovat, snaha potlačovat impulzivitu a hledání vztahů mezi různě vzdálenými objekty (Feuerstein, Feuerstein, & Falik, 2010).

Inspirace pracovními listy Mentis (2008) – deficity kognitivních funkcí; přeformulování znaků deficitů v žádoucí projevy, doplnění některých kategorií.

Výzkumný soubor Výzkumný soubor – heterogenní

skupina šesti dětí ve věku od 9 do 12 let. Různé důvody, společným znakem zejména zvýšená náročnost týkající se školní přípravy a zvládání samostatné práce.

Období školního věku, vzdělávací zařízení. Čtyři děti navštěvují základní školu, tři za podmínek integrace ve škole v souladu s vyhláškou MŠMT č. 73/2005. Dvě děti chodí do škol speciálních (ZŠ logopedická, ZŠ praktická).

Potřeba individuálního přístupu (princip zkušenosti zprostředkovaného učení). Rozdílný průběh a odlišné tempo.

Metody získávání dat Sběr dat po celou dobu intervence.

Snaha o komplexní pohled – několik metod i zdrojů sběru dat.

Zdroje dat: záznamové archy, videozáznamy práce s dětmi metodou FIE a polostrukturované rozhovory s rodiči dětí.

Triangulace analyzandů.

Interval 6 až 8 týdnů. Zapojení rodičů – informace o

situacích mimo lekce, popis nikoliv posouzení změny.

109 záznamových archů, 23 videonahrávek a 27 rozhovorů. Současně probíhající intervence čítala na začátku června 109 lekcí.

Výzkumné otázky Jaké změny v projevech kognitivních

funkcí nastávají u dětí vedených metodou FIE?

Jak se mění kvalita vyjadřování u dětí vedených metodou FIE?

Jak se proměňuje kvalita samostatné činnosti u dětí vedených metodou FIE?

Jakými změnami prochází dovednost účinně pracovat s informacemi u dětí vedených metodou FIE?

Výsledky studie Rozdělení do oblastí dle výzkumných

otázek. Výsledky pro celý výzkumný soubor,

dokreslení na konkrétních příkladech. Velké množství dat, uvedeme výběr

nejzajímavějších.

FIE a projevy změn kognitivních funkcí – pozornost,

paměť, myšleníPozornost U jednotlivých dětí rozdílné změny. Prodloužení koncentrace

pozornosti, kvalitnější soustředěnost a větší odolnost vůči rušivým podnětům.

Výrazná změna - polovina dětí. Projevy i ve školním prostředí, byla zaznamenána učiteli.

Samuel - zlepšení koncentrace při domácí přípravě do školy, snížení potřeby stimulace a kontroly matky, prodloužení intenzivní koncentrace. Přestal domů nosit poznámky, které dříve souvisely s nepozorností, rozptylováním sebe i spolužáků, učiteli chválen.

Jitka – pochvala učitelky v keramice, zabývá se detailem, dokáže ho dokončit, změna také doma.

Schopnost intenzivně se soustředit zaznamenána v průběhu intervence u všech dětí.

Náznaky zlepšení jsou patrné z projevů všech dětí.

Rozpor mezi pozorováním a posouzením rodiči.

Beze změn v projevech souvisejících s pamětí, u všech dětí pozorována schopnost zapamatovat si nové výrazy a aktivně je používat.

U všech dětí registrována řada postupů myšlení, o jednoznačné změně můžeme v jednom případě hovořit u projevů schopnosti generalizace, u většiny dětí pak v projevech analýzy – postupná změna při popisu obrazců (Samuel, Sandra – detailní analýza; Karel, Jitka, Radek – výrazný posun).

FIE a kvalita vyjadřování forma vyjadřování slovní zásoba účinné verbální projevy (tj. schopnost

vyprávět příběh, srozumitelnost projevu, zdůvodnění odpovědi)

Forma vyjadřování Rozdílná počáteční úroveň. Větší plynulost, celé věty, rozvitá

souvětí. Samuel - velké téma, snaha o

přenesení do školy; zaznamenáno matkou.

Radek (autistický chlapec s mentální retardací) – změny zachytila logopedka.

Jitka (dysfázie) – omezení zadrhávání, opakování.

Sandra – snížení výskytu překotné řeči.

Slovní zásoba Rozšíření o pojmy užívané během FIE

lekcí. Rodiči většinou nezaznamenáno. U některých dětí rodiče vnímají

snazší vybavování slov (Martin); rozšiřování slovní zásoby (Radek, Jitka).

Účinné verbální projevy Lepší srozumitelnost, schopnost

vyprávět příběh (Jitka). Rodiče také zaznamenávají logičtější

strukturu, promyšlenější stavbu výpovědi (Samuel).

FIE a kvalita samostatné práce

Impulzivita Kontrola a odhalení chyby Přesnost a systematičnost Plánování a strukturace činnosti

Impulzivita Rozdíl mezi výpovědí rodičů

(kritičtější pohled) a našim pozorováním.

FIE lekce – potlačení impulzivity, schopnost odpovídat až po vyslechnutí otázky, promýšlení odpovědí; spojování až po vyzvání lektorem a po rozvaze.

Jitka – potlačení okamžitých impulsů, kladení otázek nesouvisejících s prací.

Kontrola a odhalení chyby Dle rodičů situace neuspokojivá,

přizpůsobení, přebírají zodpovědnost. S různou intenzitou patrné náznaky

kontroly i odhalení chyby u všech dětí během lekcí FIE.

Mimo lekce rozdíly, u některých dětí výraznější pokroky, vliv postoje rodičů.

Jitka – kontrola věcí než odejde; Samuel – kontrola písemek, úkolů; Radek – APLA.

Přesnost a systematičnost U většiny dětí lze mluvit o zvětšující

se snaze pracovat přesně i systematicky.

Dvě děti – nová zkušenost přesné práce s pravítkem.

Radek (dlouhodobé obtíže s grafomotorikou) – vzkaz od paní učitelky, aby maminka za chlapce nerýsovala domácí úkoly.

Systematizace práce (Karel), omezování postupu metodou pokus – omyl (Jitka, Sandra).

Plánování a strukturace činnosti

Výrazná změna ve schopnosti verbalizovat postupy práce.

U některých dětí rodiče zaznamenávají proměnu u samostatného vypracovávání úkolů (Karel) nebo při přípravě do školy (Samuel, Jitka).

Jitka – seznam věcí na školu v přírodě.

FIE a kvalita dovednosti účinně pracovat s informacemi

Vyhledávání informací Přijímání informací Vztahování informací (souvislosti,

kauzalita, anticipace) Přenášení vztahů Využívání informací

Zájem o informace relativně stabilní po celou dobu intervence, u všech dětí – motivace zprostředkovaným učením.

Proměňuje se dovednost, resp. potřeba dohledávat potřebné informace (souvislost se samostatnějším plněním úkolů – Jitka).

U některých dětí zlepšení schopnosti porozumění textu (Jitka) i ústnímu sdělení (Martin, Radek, Jitka).

Proměna schopnosti anticipovat – Jitka.

Nápadité analogie po celý průběh intervence, všechny děti.

Zobecňování se dařilo v omezenější míře, velký posun u Samuela.

Význam práce s nápovědou, přenesení mimo lekce (Jitka), přeformulování (Samuel).

Využívání zkušenosti s předchozím úkolem během lekcí FIE u všech dětí.

Závěrečné postřehy Smysluplnost intervence i v její

omezené podobě - dle autorů pětkrát týdně, po dobu dvou až tří let (Feuerstein, Feuerstein, & Falik, 2010); dle Kozulina není překvapivé, když se nedostaví signifikantní výsledky (Kozulin, 2000).

Kozulin (2000): změny, které během intervence nastávají nebývají ve školách příliš zaznamenány, natož aby za ně byly děti oceňovány.

Výskyt rozdílného pohledu rodičů a výzkumníků.

V některých oblastech nesoulad prokazovaných schopností během lekcí a mimo ně již od počátku intervence. Specifikum zkušenosti zprostředkovaného učení?

Kladný vliv rodičů, kteří byli do intervence více zapojeni.

Potřeba dalších studií, možnost ověřování kvantitativní metodologií.